FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY IV. volební období
38
PROGRAM RACIONALIZACE SPOTŘEBY PALIV A ENERGIE - NÁROČNÝ ÚKOL CELOSPOLEČENSKÉHO VÝZNAMU V 7. PĚTILETCE
překladá:
místopředseda vlády ČSSR
Březen 1982
OBSAH
str.
1.Postavení a význam racionalizace spotřeby paliv a energie při řešení rozvoje palivoenergetické základny ČSSR
1
2. Reálné možnosti dodávek jednotlivých zdrojů
paliv a energie pro národní hospodářství v období 7. pětiletky
18
3. Státní cílový program 02 - racionalizace
spotřeby a využití paliv a energie
27
4. Opatření přijatá a připravovaná ústředními
orgány k zabezpečení racionalizace spotřeby paliv a energie 5. Závěr
Přílohy
41 45
1. POSTAVENÍ A VÝZNAM RACIONALIZACE SPOTŘEBY PALIV A ENERGIE PŘI ŘEŠENI ROZVOJE PALIVOENERGETICKE ZÁKLADNY ČSSR
1. 1 Úloha racionalizace spotřeby a využití paliv a energie Rozvoj palivoenergetické základny a získávání energetických zdrojů znamená pro naší ekonomiku stále rostoucí zatížení. Je to způsobeno trvalým zvyšováním dovozních cen prvotních energetických zdrojů, těžebních, investičních a výrobních nákladů v palivoenergetické základně, ale i neodůvodněným růstem spotřeby paliv a energie. Práce na přípravě jednotlivých etap 7. pětiletého plánu i na dlouhodobém výhledu potvrzují, že rozvoj společenské výroby bude možný jen při nesrovnatelně vyšší míle zhodnocování energetických vstupů do reprodukčního procesu. Proto je nezbytné, aby se celé energetické hospodářství v souladu s procesem intenzifikace hospodářského rozvoje zaměřilo na vysoce efektivní využiti disponibilních zdrojů a na snížení nadměrného energetického profilu naSÍ ekonomiky. Dominantní dlahu mají v tomto smyslu aplikace poznatků technického rozvoje, realizace technologických změn, ale především cílevědomá' racionalizace spotřeby paliv a energie na všech visecích národního hospodářství. Racionalizace spotřeby paliv a energie se stává klíčovým problémem systémového řešení energetického hospodářství státu. Představuje rozhodující opatření, kterým mají bít zajištěny stanovené záměry hospodářského rozvoje i při podstatně nižších přírůstcích prvotních energetických zdrojů z vlastni těžby a dovozu, současně s eliminací objektivně daných faktorů, které zpomalují tempo snižování energetické náročnosti.
- 2-
1. 2 Vztah mezi rozvojem národního hospodářství a energetickým hospodářstvím
Rozvoj národního hospodářství je bezprostředné podmíněn odpovídajícím rozvojem energetického hospodářství. Tento vztah je v našich podmínkách hodnocen zejména: - objemem a strukturou bilančních zásob vlastních prvotních energetických zdrojů, - vysokým podílen dovozu prvotních energetických zdrojů na jejich celkové spotřebě, - vysokou fondovou náročností rozvoje palivoenergetické základny. Naproti tomu ekonomický a sociální vývoj v národním hospodářství zpětní ovlivňuje rozvoj energetického hospodářství především: - tempem ekonomické aktivity, která je charakterizována přírůstkem vytvořeného národního důchodu, - strukturou materiálně technické základny, jejíž těžiště v ČSSR spočívá v těžkém průmyslu, - objektivní nutností racionálně využívat a zhodnocovat vlastní zdroje surovin především pro potřeby zpracovatelského průmyslu. 1. 2. 1 Struktura vlastních prvotních energetických zdrojů: Základním prvotním energetickým zdrojem pro energetické hospodářství ČSSR jsou tuhá paliva, především hnědé uhlí, z jehož těžby bylo v přepočtu na měrné palivo v roce 1980 spotře-
- 3-
bováno na výrobu elektrické energie a tepla téměř 70 %. Černé uhlí zabezpečuje v převážné míře výrobu koksu. Nekoksovatelnč druhy jsou převážné využívány pro výrobu elektřiny a tepla. Vlastní zásoby zemního plynu a ropy nejsou pro energetickou bilanci ČSSR významné, a nelze očekávat jejich podstatnější rozšířeni ani při těžbě ve větších hloubkách. Využívání vlastních prvotních energetických zdrojů je vzhledem ke geologicko-úložním a báňsko technickým podmínkám stále více technicky a ekonomicky náročné. 1. 2. 2 Podíl dovozu prvotních energetických zdrojů na jejich celkové spotřebě v ČSSR •
Podíl dovozu na krytí prvotních energetických zdrojů v ČSSR v posledních 20 letech i jeho očekávaný vývoj je uveden v následujícím přehledu (v %):
1960
1965
1970
1975
1980
1985
1990
10, 9
18, 7
25, 7
34, 2
39, 4
38, 2
36, 6-37, 8
Dovoz prvotních energetických zdrojů klade na naši ekonomiku mimořádné nároky, protože světové ceny paliv i elektrické energie neustále stoupají. Dokládá to následující přehled o vývoji cen dovážených paliv do roku 1980 a jeho očekávaní trend do roku 1990: (údaje v Kčs/t nebo v Kčs/tis, m3)
- 4-
Černé uhlí PLR
(6000 kcal/kg) Černé uhlí SSSR (6400 kcal/kg) Zemní plyn (8200 kcal/m2 ) Ropa SSSR (9600 kcal/kg) Ropa KS (9800 kcal/kg) Elektřina (Kčs/MWh)
do r. 1970
1975
1980
1985
1990
261, 0
313, 6
579, 0
689, 0
820, 0
220, 3
253, 8
479, 0
570, 0
678, 0
232, 8244, 7 199, 2
457, 9
714, 0
868, 0
1257, 0
463, 5-
784-
198, 2
1898 198, 2
2100 300, 0
13461949 2200 338, 9
22912900 2720 382, 9
Zajištění paliv a energie pro rozvoj národního hospodářství vede k obtížně zvládnutelnému zajištění platební bilance zahraničního obchodu. Podle hrubého odhadu vzroste zatížení zahraničního obchodu ČSSR při zachováni hmotného objemu dovozu paliv a energie na úrovni roku 1980 v roce 1985 asi o 20 mld. Kčs a v roce 1990 asi o 37 mld. Kčs. Hodnota dovozu ropy v roce 1980 dosáhla asi 13 mld. Kčs, což představuje asi 30 % čs. vývozu do SSSR. 1. 2. 3 Fondová náročnost rozvoje palivoenergetické základny
Podlí základních prostředků v odvětvích průmyslu paliv a výroby elektřiny a tepla na celkovém objemu základních prostředků průmyslu se dlouhodobé udržuje na úrovni kolem 23 %, avšak podíl hrubé výroby tohoto komplexu dosahuje necelých 12 % z celkové hrubé průmyslové výroby.
- 5-
Reprodukční proces
v odvětvích palivoenergetického
komplexu je proto ve srovnání s reprodukčním procesem v ostatních odvětvích národního hospodářství charakterizován vysokou fondovou náročností výroby (v Kčs základních prostředků na Kčs hrubé výroby).
1960
1965
1970
1975
1979
Průmysl celkem
1, 26
1, 29
1, 20
1, 15
1, 22
Odvětví palivoenergetického průmyslu Odvětví surovinové základny Odvětví zpracovatelského průmyslu
1, 85
1, 93
1, 93
1, 83
2, 65
1, 20
1, 29
1, 24
1, 14
1, 26
1, 14
1, 11
1, 01
1, 00
0, 97
Vysoká a stále rostoucí fondová náročnost výroby v odvětvích palivoenergetického průmyslu plyne zejména z - technicky a investičně náročnějšího zabezpečováni lanové i hlubinné těžby, - rozsáhlé výstavby dálkových plynovodů a ropovodů, - postupné realizace technicky a investičně náročných strukturálních změn v celé elektrizační soustavě, zvláště z realizace jaderného programu, rekonstrukcí stávajících základních prostředků (i při snižováni tempa přírůstků spotřeby elektrické energie). 1. 2. 4 Dílčí shrnutí Uvedené zjednodušené pohledy na oboustranné vztahy mezi energetickou hospodářstvím a národním hospodářstvím naznačují, jak negativní může působit neodůvodnění, vysoká spotřeba paliv a energie na celý reprodukční proces NH, jak může ovlivnit tvorbu a užití vytvořeného národního důchodu, zvláště neúměrnými investičními
- 6-
požadavky pro rozvoj palivoenergetické základny a bilanci zahraničního obchodu při získávání energetických zdrojů. Rostoucí ekonomické nároky při opatřování prvotních energetických zdrojů, rostoucí investiční a technická náročnost rozvoje palivoenergetických soustav, si vynucují, aby celé energetické hospodářství v souladu s celým procesem intenzifikace hospodářského rozvoje se zaměřilo na vysoce efektivní využití disponibilních energetických zdrojů v reprodukčním procesu a na opatření, která povedou k výraznému snížení energetické náročnosti celého národního hospodářství. Vysoká míra zhodnocování zdrojů a hospodárného využívání paliv a energie představuji velmi významný energetický "zdroj" pro budoucí rozvoj národního hospodářství. 1. 3. 1 Vývoj energetické náročnosti v ČSSR Po roce 1965 se počaly v národním hospodářství prosazovat intenzifikační a racionalizační faktory a opatření, které také přízniví ovlivňovaly vývoj globální energetické náročnosti jeho rozvoje. Dokumentuje to pokles energetické náročnosti tvorby národního důchodu a průmyslové výroby:
1960 Použité PEZ v NH
na jednotku vytvořeného 0, 295 ND tmp/tis. Kčs
Průměrné snížení (-) za rok v % Koneční spotřeba paliv a energie ve výrobní sféře na jednotku HV tmp/tis. Kčs
1965
1970
1975
1980
0, 340
0, 277
0, 239
0, 225
+2, 9 0, 133
-4, 2
0, 147
-3, 0
0, 113
-1, 2
0, 088
0, 084
- 7-
Poznámky: 1) použité zkratky FEZ - prvotní energetické zdroje NH - národní hospodářství HV - hrubá výroba tmp - tuna měrného paliva
2) v letech 1961 - 1965 došlo ke zvýšení energetické náročnosti Ke snížení globální energetické náročnosti rozvoje národního hospodářství přispěly především strukturální změny v průmyslové výrobě a v dopravě:
1960 Průmysl: Konečná spotřeba paliv 85, 0 a energie na jednotku hrubé výroby v kgmp/tis.
1965
1970
1975
1979
83, 9
71, 2
64, 4
54, 7
Kčs
index změny (1960 = 1) Doprava: Energetická náročnost výkonů v kgmp/tis. čtkm Index změny (1960 - 1)
1. 0 126 1, 0
0, 99
95 0, 75
0, 84
66 0, 52
0, 76
42 0, 33
0, 64
42 0, 33
V 5. pětiletce se energetická náročnost na výrobu oceli snížila o 1, 6 mil. tmp. K mimořádným úsporám došlo v chemickém průmyslu ČSSR, ve kterém byla zrušena karbonizace hnědého uhlí a výroby vodíku z polokoksu při jejich nahrazení technologií syntézního plynu parciální oxidací mazutu a jeho spotřeba se v průběhu 5. pětiletky absolutné snížila o 0, 9 mil. tmp/rok.
- 8V dopravě probíhal poměrně rychle přechod z parní trakce na energeticky a provozně podstatně výhodnější elektrickou a motorovou trakci, který vedl k absolutnímu snížení spotřeby paliv a energie v tomto odvětví. V období 5. pětiletky činilo snížení asi 1, 2 mil. tmp. Po roce 1975 se v tomto směru podstatně vyčerpaly možnosti úspor a spotřeba energie v závislosti na výkonech začala stoupat. Ve srovnáni s průmyslovou výrobou a dopravou se energetická náročnost zemědělské produkce zvýšila a dále roste. V roce 1980 energetická náročnost dosáhla 48, 2 kgmp/tis. Kčs hrubé zemědělské výroby. Spotřeba paliv a energie v nevýrobní sféře a obyvatelstva se v desetiletí 1965 - 1975 rozvíjela nižším tempem než národní důchod, takže došlo k relativní úspoře asi 3, 8 mil. tmp. Dosažené úspory v oblasti výrobní sféry stačily kompenzovat mimořádně rychlí růst spotřeby pohonných hmot u obyvatelstva, která v letech 1965 - 1975 vzrostla na 3, 2 násobek a představovala přírůstek přes 1 mil. tmp. Počínaje 6. pětiletkou se provazuje rychlejší růst spotřeby paliv a energie v nevýrobní sféře. Změnu lze přičíst jednak zvýšení spotřeby pohonných hmot proti 5. pětiletce, jednak růstu spotřeby zemního plynu l kapalných paliv pro modernizaci vytápění ve staré zástavbě i v nové postavených bytových jednotkách. Ke snížení energetické náročnosti v 6. pětiletce vedla průřezové opatřenísměrujícík vyšší účinnosti užití prvotních zdrojů a konečné spotřeby paliv a energie. Jako přiklad je možno uvést: - omezování spotřeby kapalných a plynných paliv na výrobu elektřiny po roce 1975, které se v důsledku Investičních posunů bilančně projevilo pouze stagnujícím podílem kapalných a plynných paliv na celkově spotřebovaných palivech na výrobu elektřiny,
- 9-
- zvyšování podílu centralizovaného zásobování teplem z neveřejných systémů na celkové spotřebě tepla v národním hospodářství, - strukturální změny ve spotřebě paliv a energie v dopravě v důsledku záměn trakci. 1. 3. 2 Dílčí shrnutí
Po krajně nepříznivém, extenzivním vývoji ekonomiky ve 3. pětiletce se v celém následujícím desetiletí 1965 - 1975 ekonomický rozvoj vyznačoval příznivým vývojem vztahu mezi růstem výroby a spotřeby paliv a energie. V prvých letech tohoto období silné působilo všeobecné využití rezerv naakumulovaných v předcházejícím nepříznivém pětiletém období, ve kterém ukazatel globální energetické náročnosti tvorby ND dokonce vzrostl o 15, 2 %. V ekonomické makrostruktufe se příznivě v celém období 1965 - 1975 projevila dynamizace rozvoje stavební výroby a zejména zemědělské výroby jako odvětví s podprůměrnou energetickou náročností. Ve struktuře užitých prvotních zdrojů energie došlo po roce 1965 k rychlému růstu podílu ropy a zemního plynu, jejichž užití k energetickým účelům se vyznačuje vyšší účinnosti než užiti tuhých paliv. Současně docházelo l k relativné rychlejšímu zlepšeni účinnosti procesů zušlechťování a přeměny paliv, hlavně při koksováni a výrobě elektřiny a tepla. Tempo snižování globální energetické náročnosti se však od roku 1970 do roku 1980 zpomalilo. Příčinou jeho zpomaleni jsou hlavni tyto skutečnosti: a) Ca. ekonomika nenašla pro období 6. pětiletky obdobná výrazní úsporná řešení, jakým bylo např. zrušení karbonizace a přechod na novou surovinovou bázi při výrobě vodíku. Vyčerpaly se v podstatě možnosti úspor ze zrušení parní trakce v železniční dopravě.
- 10 -
b) Ve výrobní i nevýrobní sféře došlo k růstu spotřeby paliv a energie v souladu s novými potřebami: uvedení do provozu dvou etylenových jednotek v chemickém průmyslu, růst spotřeby ve veřejné dopraví, spotřeby zemního plynu i kapalných paliv v nevýrobní sféře (v důsledku modernizace topení a ohřevu vody v domácnostech, rozvoje individuální automobilové dopravy). c) Ve srovnání s kladné působícími vlivy v 5. pětiletce se v 6. pětiletce zpomalil: - nástup energeticky pozitivních procesů v metalurgii - rozvoj zemědělské výroby při současném růstu její energetické náročnosti - potup energeticky příznivých zněn struktury průmyslové výroby. d) V neposlední řadě zpomalení tempa snižováni energetické náročnosti způsobily nedostatky v investiční výstavbě, na kterou je Intenzifikační a racionalizační proces stále více vázán. 1. 4 Energetická náročnost československé ekonomiky ve srovnání se zahraničím Energetická náročnost rozvoje celé Československé ekonomiky je přibližné o 20 % vyšší než u průmyslově vyspělých západoevropských zemí. Vyšší energetická náročnost je vyvolána z větší části jejími objektivními specifickými rysy, zejména vysokým podílem tuhých paliv, převážní hnědého uhlí o nízké výhřevnosti. Podstatný vliv mi také nižší technická úroveň průmyslu, která se odráží ve vyšších měrných spotřebách paliv a energie ve většině technologických procesů, nižší účinnosti energetických zařízení a spotřebičů (kotle, průmyslové pece, el. pohony apod. ). Dosud nízké je i využiti odpadního tepla a druhotných energeticky využitelných zdrojů
- 11 Pro hodnoceni vývoje vztahu mezi růstem společenské výroby a růstem spotřeby paliv a energie je často užíván tzv. koeficient pružnosti mezi průměrným ročním přírůstkem PEZ a národního důchodu (hrubého domácího produktu) v procentech. Tento koeficient vyjadřuje o kolik procent se zvýšila potřeba prvotních energetických zdrojů, jestliže se HDP resp. ND zvýšil o 1 %. Vývoj tohoto koeficientu je v ČSSR v porovnání s vybranými kapitalistickými hospodářskými systémy následující (% / %) 1956 - 1973 ČSSR
NSR Francie V. Británie
USA
0, 74 0, 85 1, 02 0, 62 0, 97
1974 - 1980 0, 50 0, 60 0, 39 0, 17 0, 32
Čs. ekonomika se v prvém sledovaném období vyznačovala spíše pomalejším růstem spotřeby než ostatní srovnávané ekonomiky. V období po nástupu světové energetické krize však realizovaly kapitalistické státy úsporná energetická" opatření v podstatně širším měřítku než ČSSR, kde se situace radikálně změnila teprve v roce 1979. Energetická náročnost a vybavenost nevýrobní sféry palivy a energií se vyvíjela takto:
- 12 -
Spotřeba paliv a energie v nevýrobní sféře na 1 obyvatele (tmp/obyv. )
ČSSR
1960
1970
1975
1980
1960
1975
0, 64
1, 16
1, 32 . .
1, 52 •
3, 56 3, 87
•
3, 86
3, 10 2, 96 2, 88
3, 41 2, 50
3, 09 2, 59
1, 69 1, 84 1, 74
2, 21 1, 93
NDR PLR
•
-
SSSR
-
•
•
Belgie Rakousko Švédsko
1, 10
Francie
0, 74 1, 01
NSR USA
• •
•
V. Británie
Energetická náročnost rozvoje NH (kgmp/dolar)
•
•
1, 31 1, 06 2, 37 0, 91 1, 32 •
1, 44
•
1, 41 • . 1, 07 1, 42 •
1, 32
•
1, 68 . •
1, 25 1, 71 . 1, 92
2, 19 3, 34 2, 73
1, 79
2, 31 3, 74 2, 39
Uvedené porovnání energetické náročnosti společenské výroby vychází ze vzájemné porovnatelných položek tuzemské spotřeby prvotních energetických zdrojů a objemu hrubého domácího produktu vypočteného podle metodiky OSN ve stálých cenách r. 1965. 1. 5 Racionalizace spotřeby paliv a energie v 5. pětiletce
Prvním souborem racionalizačních opatření se stal Statni program racionalizace v hospodaření palivy a el. energií, který byl vypracován FMTIR ve spolupráci s FMPE a schválen usnesením vlády ČSSR č. 51/1972. Státní program se týkal deseti energeticky nejnáročnějších resortů (FMPE, FMHTS, FMVS, FMD, MP ČSR a SSR, MVT ČSR a SSR, MZVž ČSR a SSR). Obsahoval technicko-ekononická opatření, jejichž realizace měla přinést na úrovni roku 1975 relativní úsporu paliv a energie min. 4, 62 mil. tmp včetně organizačního zajištění.
- 13 -
Program vycházel z konkrétních výrobních a ekonomických podmínek resortů a zamířil se na realizaci opatření ve 4 základních směrech: - modernizace procesů přeměn a zušlechťování paliv - modernizace, obnova a rekonstrukce kotlů - snižování ztrát v dopravě a rozvodu paliv a energie - zvyšování účinnosti technologických procesů a spotřebičů. V letech 1972 až 1975 bylo na úrovni r. 1975 dosaženo racionalizačními opatřeními relativní roční úspory paliv a energie 6, 8 mil. tmp a celkový úkol státního programu byl překročen o 47 %. S připočtením výsledků dosažených ještě před přijetím státního programu, byla za celé období 5. pětiletky zaznamenána úspora 8 mil. tmp. Realizace státního programu z roku 1972 vytvořila základ pro systematické plánovité řízení racionalizace spotřeby paliv a energie tím, že: - byla rozpracována ekonomická opatření k zabezpečeni racionalizačních opatření včetně pokynů pro hodnocení ekonomické efektivnosti racionalizačních opatřeni - řízení racionalizace státním plánem se zaměřilo především na tzv. jmenovité racionalizační akce, jejichž roční úspora paliv a el. energie je vyšší než 500 tmp, resp. 1000 MWh - resortům bylo uloženo zpracovávat pravidelné rozbory EH podniků, analyzovat odstranitelné ztráty ve spotřebě paliv a el. energie a u vybraných energeticky náročných výrobků postupně zavádět zdůvodněné normy spotřeby paliv a energie. V průběhu 5. pětiletky bylo také započato s přípravou a realizací 11 dílčích racionalizačních programů, které orientovaly racionalizační proces na náročnější technologická opatření ve výrobní i nevýrobní sféře. Jejich volba vycházela
- 14 -
z výsledků a doporučeni řešených výzkumných a vývojových úkolů. Programy zahrnovaly následující problémové okruhy: - zavedení polovodičové techniky v železniční a tramvajové dopravě a v průmyslových pohonech; - zvýšení energetické účinnosti průmyslových energeticky náročných spotřebičů;
- využití druhotních zdrojů energie, zejména odpadního tepla v hutích/ v chemickém průmyslu a z kompresních stanic tranzitního plynovodu; - zvýšení technické úrovně hořáků pro spalování kapalných a plynných paliv; - zvýšení kvality vyzdívkových materiálů pro průmyslové Pece; - zvýšeni tepelně-izolacních vlastnosti obvodových plášťů budov; - zvýšení technické úrovně otopných systémů ústředního vytápění v nevýrobní sféře; - zvýšení, technické úrovně zařízeni pro přípravu teplé užitkové vody v nevýrobní sféře; - zavedeni automatické regulace teploty otopné vody ve stávajících předávacích stanicích soustavy CZT; - zvýšení technické úrovně zařízení pro individuální otop; - racionalizace spotřeby elektřiny u televizních přijímačů. 1. 6 Racionalizace spotřeby paliv a energie v 6. pětiletce (1976-198 Pojetí druhého státního programu racionalizace vycházelo ze směrnice XV. sjezdu KSČ pro hospodářský a sociální rozvoj ČSSR v letech 1976 až 1980, která ukládala průmyslovím resortům dosáhnout účinnějším zhospodírněním a zhodnocením všech druhů paliv
- 15 -
Vývoj energetické náročnosti a racionalizačních úspor v průmyslových resortech ČSSR v 6. pětiletce Hodnota ukazatelů viz legenda r. 1975
FMPE FMHTS FMVS FMEP MP ČSR MP SSR MSv ČSR MSv SSR MZVŽ ČSR MZVŽ SSR
836, 7 193, 2 48, 0 32, 0 109, 4 126, 4 68, 6 70, 4 34, 8 30, 6
1
r. 1980
2
3
806, 6 156, 8 39, 1 27, 7 97, 1 112, 1 55, 4 60, 5 34, 1 31, 4
2, 5 0, 2 2, 3 3, 7
1, 4 4, 8 0, 8 0, 1 1, 5 0, 9 0, 6 0, 3 0, 1 ztráta -0, 05
1, 1 3, 7 0, 7 2, 2 2, 4 3, 6
4 5, 4 2, 8 0, 6 0, 02 1, 7 1, 1 0, 5 0, 2 0, 3 0, 1
5 4, 01 0, 63 1, 92 0, 54 1, 57 4, 14 5, 53 3, 48 2, 25 4, 38
Legenda: 1. energetická náročnost hrubé výroby v tunách měrného paliva na 1 mil. Kčs (tmp/mil. Kčs) rok 1975 rok 1980 2. Roční přírůstek spotřeby paliv a energie v %. 3. Relativní úspory paliv a energie z poklesu výrobní energetické náročnosti v roce 1980 ve srovnáni s rokem 1975 v mil. tun měrného paliva (mil. tmp). 4. Úspory paliv a energie z realizace racionalizačních opatření v období 1976-1980 v mil. tun měrného paliva (mil. tmp). 5. Měrné náklady na realizaci racionalizačních opatřeni v tis. Kčs na tunu měrného paliva (tis. Kčs/tmp).
- 16 -
a energie, materiálů a surovin v 6. pětiletce 2 až 2, 5 % ročních úspor paliv a energie. Vláda ČSSR schválila druhý státní program racionalizace usnesením č. 287/1976 a uložila zajistit ve vybraných resortech relativní úsporu 10, 2 mil.tmp. Racionalizační opatření v 6. pětiletce byla směrována hlavně na: - modernizaci kotlů - snížení ztrát v procesech přeměny a zušlechťování paliv - modernizaci technických procesů zaváděním nové techniky - využití druhotných energetických zdrojů - modernizaci energetických spotřebičů Podstatní větší pozornost byla věnována nevýrobní sféře. V letech 1976 až 1980 resorty a KNV realizovaly v této oblasti opatření, která v souhrnu vedla k relativní úspoře paliv a energie ve výši 11, 4 mil. tmp. Na realizaci bylo vynaloženo 36, 6 mld KČs. Metodická a organizační opatření připravená a realizovaná v 5. pětiletce vedla k hlubšímu propojení výrobní problematiky a energetické spotřeby a odrazila se v tom, že objem relativních úspor v 6. pětiletce byl o 42, 5 % vyšší než v pětiletce předcházející. Příprava a realizace racionalizačních opatření v 6. pětiletce však jednoznačně ukázala, že se postupně vyčerpávají možnosti "levných" opatřeni. Racionalizace je a stále více bude otázkou modernizace nové výstavby ve výrobní základní průmyslu. V tomto směru bude prohlubováno její propojení s celým reprodukčním procesem v národním hospodářství. Významným přínosem pro další postup je, že v období 6. pětiletky byly vytvářeny nástroje pro plánovité řízení racionalizace. Spočívaly zejména v zavádění technicky zdůvodněních
- 17 -
norem spotřeby paliv a energie a v metodách sledování účinků racionalizace na základě rozborů odstranitelných ztrát. 1. 7 Shrnutí Problematika racionalizace spotřeby paliv a energie se v ČSSR komplexně řeší od roku 1972, kdy usnesením vlády ČSSR č. 51 byl schválen státní program racionalizace v hospodařeni palivy a elektrickou energií. V průběhu 6. pětiletky bylo státní racionalizační lišili řízeno obdobnými principy na základě usnesení vlády ČSSR č. 287/1976. V průběhu 6. pětiletky došlo v důsledku zvyšování celkové účinnosti energetických přeměn a lepšího využívání prvotních energetických zdrojů k postupnému snižování energetické náročnosti tvorby národního důchodu. V letech 1975 - 1980 se tato náročnost snižovala v průměru o 1, 9 % ročně. Při ohodnocení spotřebovaných palivoenergetických zdrojů cenami jejich skutečného pořízení je však trend energetické náročnosti opačný, v hodnotovém vyjádřeni se zvyšovala energetická náročnost tvorby národního důchodu průměrně ročně o 5, 4 %. Současně přetrvává stav, kdy ve srovnání s ostatními vyspělými státy je v ČSSR energetická náročnost na jednotku vyrobené produkce zejména u rozhodujících výrob stále vysoká. Na základě očekávaného dalšího podstatného růstu nákladů na získání palivoenergetických zdrojů a při potřebě přiblížit energetickou náročnost a tím i efektivnost národního produktu vyspělým srovnatelným státům, rozhodlo předsednictvo vlády ČSSR usnesením č. 36 z 8. února 1979 o přípravě dlouhodobého programu racionalizace spotřeby, úspor a využiti všech druhů paliv a energie. V souladu s prohloubením cílově programového přístupu v plánování při řízení národního hospodářství stanovila vláda ČSSR usnesením č. 103 z 26. dubna 1979 zajištovat tento program formou státního cílového programu.
- 18 -
2. REÁLNÉ MOŽNOSTI DODÁVEK JEDNOTLIVÝCH ZDROJŮ PALIV A ENERGIE PRO NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ V OBDOBÍ 7. PĚTILETKY
2. 1 Očekávaný přírůstek prvotních energetických zdrojů v 7. pětilatce
Vyrovnání palivoenergetické bilance ČSSR se stává stále složitějším úkolem a to jak z hlediska celkové výše dosažitelných zdrojů, tak i z hlediska jejich struktury. Mezi nové faktory patří zejména: - další výrazný pohyb cen paliv a energií na světovych trzích; - omezení možností pro vzestup domácí těžby tuhých paliv; - mimořádný vývoj situace v zásobování palivy na trzích RVHP, zejména v souvislosti se situací v Polská lidové republice. Působení těchto faktorů se odrazilo i v některých úpravách palivoenergetické bilance ČSSR oproti variante, která byla uvažována v direktivách k vypracováni návrhu 7. pětiletého plánu. Reálný přírůstek prvotních energetických zdrojů v 7. pětiletce by měl činit 4, 4 mil. tun měrného paliva. Krytí tohoto přírůstku bude zabezpečováno především vyšším využíváním vlastních zdrojů. Podíl dovozu dovážených prvotních energetických zdrojů především ropy bude výrazně klesat. V tuhých palivech se uvažuje s ročním dovozem černého energetického uhlí v příštích letech ve výši cca 4, 4 - 4, 5 mil. tun. u briket a hnědého uhlí cca 800 tis. tun, u zemního plynu ve výši 8, 3 mld. m3 a u elektřiny 2, 8 TWh. Z dosavadních úvah na přípravě 7. 5LP vyplývají tyto zdroje tuhých a plynných paliv a elektřiny pro zásobování
- 19 -
národního hospodářství a obyvatelstva palivy a energií v letech 1981 - 1985: Druh energie černé uhlí energ. uhlí vh. pro koks hnědé uhlí koks zemní plyn svítiplyn elektřina
Měrná 1982 1981 jedn. skutečnost plán mil. t mil. t mil. t mil. t mld. m3 mld. m3
14, 5 17, 4 97, 2 10, 3
TWh
63, 8
8, 7 3, 5
14, 4 17, 4 98, 4 10, 3 9, 4 3, 5 63, 8
1983 návrh
1984 návrh
14, 5 17. 4 98, 5 10, 3
14, 5 . 14, 4 17, 4 17, 4 99, 1 100, 4 10, 3 10, 3
1985 návrh
9, 3 3, 4
9, 9 3, 3
10, 4 3, 3
64, 3
65, 5
66, 8
Vzhledem k tomu, že konečná varianta návrhu 7. pětiletého plánu není ještě uzavřena, je třeba výše uvedené zdroje posuzovat jako předběžné. 2. 2 Těžba černého uhlí V souladu s předpokládaným stavem těžební připravenosti, uvádění těžebních kapacit do provozu a rozvoje mechanizace dobývacích, razících, skrývkových, zakládacích prací a dopravního zařízení a při zlepšení provozní spolehlivosti strojů v příštích letech se předpokládají v jednotlivých letech sedmé pětiletky tyto těžební úkoly (v mil. tun); Revír kamenouhelné doly z toho OKR v tom uhlí vhodné pro koksování KD
1981
1982
1983
1984
1985
27, 5 24, 1
27, 3 24, -
27, 3 24, -
27, 2 23, 9
27, 1 23, 8
17, 4
17, 4
17, 4
17, 4
17, 4
3, 4
3, 3
3, 3
3, 3
3, 3
- 20 -
V zabezpečováni těchto úkolů však existují některá rizika. V souvislosti se zabezpečením těžby je nutno věnovat pozornost podmínkám pro bezpečnou a zdraví nezávadnou práci i při postupu do větších hloubek a nárůstu těžby ze slojí ohrožených otřesy
pohoří. 2. 3 Těžba hnědého uhlí a lignitu V jednotlivých letech 7. pětiletky jsou stanoveny tyto úkoly v těžbě hnědého uhlí a lignitu (v mil. tun): Revír hnědé uhlí a lignit z toho SHD HDB ULB
celkem
1981
1982
1983
1984
1985
95, 3 66, 5 21, 2
96, 7 67, 7 21, 3
96, 7 67, 7 21, 3
97, 3 69, 20, 5
98, 6 70, 3 20, 5
7, 6
7, 7
7, 7
7, 8
7, 8
122, 8 124, 0 124, 0
124, 5
125, 7
Tyto úvahy jsou prozatím proti představě Státní plánovací komise nižší a to v roce 1983 o 1, 7 mil. tun, v roce 1984 o 1, 1 mil. tun a v roce 1985 0, 5 mil. tun. V Severočeských hnědouhelných dolech trvá v důsledku zpožďování odklizu zemin nízká těžební připravenost v uvolněných i připravených zásobách k dobývání. K zabezpečení stanovených úkolů v těžbě jsou na jednotlivých těžebních lokalitách postupně přijímána konkrétní opatření. V Hnědouhelných dolech a briketárnách v Sokoloví bude v přišitích letech docházet k dílčímu úbytku těžby. Je to způsobeno postupním douhlováním lomu Medard v hlavní sloji Antonín a zkrácením životnosti západní části revíru.
- 21 -
Výroba hnědouhelných briket se v jednotlivých letech 7. pětiletky uvažuje v rozsahu kolem 1 mil. tun ročně. Celkové zdroje hnědého tříděného uhlí však klesají, a proto v zásobování obyvatelstva l průmyslu těmito druhy paliv lze očekávat napjatou situaci. V těžbě lignitu je třeba na dole Handlová zvládnout těžbu v dalších lávkách handlovsko-nováckého ložiska. V Jihomoravských lignitových dolech je třeba zabezpečit otevírku lokality Hodonín I a udržet tak těžbu tohoto revíru ve výši kolem 2 mil. tun ročně. 2. 4 Výroba elektrické energie
Očekávaná výroba elektrické energie v parních elektrárnách federálního ministerstva paliv a energetiky vychází v jednotlivých letech 7. pětiletky z dosažitelných zdrojů paliv na výrobu elektřiny. Obdobně se vychází z. možnosti výroby elektrické energie v jaderných elektrárnách na základě jejich postupného uvádění do provozu Výroba elektřiny v elektrárnách federálního ministerstva paliv a energetiky je pro období 7. pětiletky stanovena v tomto rozsahu: druh elektráren
1981 skutečnost
jaderné c e l k e m
1983
1984
1985
návrh
návrh
návrh
52 345
51 895
5 133
54 090 4 040 5 350
4 210 6 300
4 465 11 500
49 758 4 640 15 100
63 450
63 480
62 855
67 860
69 498
54 217 4 099
parní vodní
1982 plán
Tyto úkoly však bude možno zabezpečit jen při splnění odpovídající těžby jednotlivých druhů energetického uhlí a při dodržování termínů výstavby nových zdrojů. S ohledem na již dnes signalizované skluzy v investiční výstavbě je možné ocenit oproti uvedeným údajům propad ve výrobě elektřiny na úrovni roku 1985 v jaderných elektrárnách v rozsahu 2, 1 mld. Kwh.
- 22 -
Výroba elektrické energie v závodních elektrárnách bude v průběhu celá 7. pětiletky stagnovat zhruba na úrovni roku 1981 tj. v rozsahu kolen 10 mld. kwh roční. Dovoz elektrické energie, který je pro letošní rok stanoven v rozsahu 2, 785 mld. kwh má postupně narůstat až na 4, 19 mld. v roce 1985. 2. 4. 1 Zabezpečení rozvoje jaderných elektráren
Jaderné elektrárny jsou vzhledem k vysokému stupni využívání tuzemských ložisek uhlí, omezenému a. nekompletnímu surovinovému bohatství žerné a nízkému využití potenciálu vodní energie hlavním nositelem budoucího přírůstku výroby elektrické energie v ČSSR. Podle dosavadního průběhu výstavby a předběžních prací na přípravě 7. 5LP je zabezpečován jaderný program realizací pěti elektráren, a to: Název jaderné elektrárny V 1 - J. Bohunice V 2 - J. Bohunice Dukovany Mochovce Temelín
Ternín zahájení stavby
Termín dokončení stavby
stavba ukončena 1976 1984 1974 1986 1981 1991 1981 1992
Instal. výkon v MW 2x 2x 4x 4x 4x
440 440 440 440 1000
MW MW MW MW HW
Z hlediska plánovaného dokončení a uvedení jednotlivých energetických bloků do provozu by měly být na počátku a koncem pětiletek k dispozici tyto instalované výkony:
- 23 -
rok
jaderná elektrárna
1980 1985
V 1 - J. Bohunice V 2 - J. Bohunice Dukovany Mochovce Temelín Temelín
1990 1995
elektr. bloky v MW
celkový inst. výkon JE v ČSSR ke konci roku
880
2x 2x 4x
440 440 440
3 520
4x 1x 3x
440 1000 1000
6 280 9 280
2. 4. 2 Výroba tepla Výroba tepla pro obyvatelstvo, nevýrobní sféru i průmyslovou spotřebu je zabezpečována organizacemi řízenými ministerstvem paliv a energetiky, některými dalšími průmyslovými resorty a národními výbory. V letech 7. pětiletky se uvažuje s touto výrobou tepla
Výroba ČSSR celkem z toho FHPE
1981 skutečnost 534 750
110 200
1982
plán
536 770 111 000
1983
1984
(TJ):
1985
návrh
návrh
návrh
553 020
561 340
572 450
117 000
122 200
130 300
V důsledku dlouhodobého opožďování výstavby nových teplárenských kapacit a nedostatku vhodných paliv pro výrobu tepla se bilance v jeho zásobování stává stále napjatější. Možnost další výstavby provizorních zdrojů tepla spalujících ušlechtilá paliva je prakticky vyloučena. Zásobování teplem proto bude v nejbližším období vyžadovat koordinovaní přístup všech jeho výrobců.
- 24 -
2. 5 Topné plyny Rozvoj plynárenství v období 7. pětiletky je odvozován od rozšíření soustavy tranzitních plynovodů pro zabezpečení zvýšené přepravy sovětského zemního plynu přes naše území do západní Evropy. Výstavba 4. větve tranzitního plynovodu byla schválena v lednu letošního roku. Spolu s rozšířením a urychlením výstavby kompresních stanic na stávajících plynovodech by měla být přeprava zemního plynu rozšířena k 1. lednu 1984 o dalších 15 mld. m3 ročně. Podle předběžného ocenění lze předpokládat, že při zabezpečení této zvýšené přepravy zemního plynu by ČSSR mohla získat kolem 2 mld. m3 zemního plynu ročně. Vývoj dovozu zemního plynu v jednotlivých letech 7. pětiletky by měl být následující:
mil. m3
1981 skutečnost
1982 plán
1983 návrh
7 918
8 266
8 266
1984 návrh
9 041
1985 návrh
9 541
Vzhledem k tomu, že tempo přírůstku dovozu zemního plynu bude v této pětiletce podstatně nižší než v 6. pětiletce, budou jeho dodávky orientovány především na náhradu kapalných paliv a na spotřebu v lokálním vytápění. Další výstavbou podzemních zásobníků má být skladovací 3 kapacita do roku 1985 zvýšena na zhruba 1, 6 mld. m . Těžba zemního plynu z domácích zdrojů se uvažuje v tomto rozsahu:
mil. m3 naftový karbonský celkem
1981 skutečnost
424 247 671
1982 plán
571 229 800
1983 návrh
1984 návrh
1985 návrh
760 240
860 240
950 250
100
1 200
1 000
1
- 25 -
V důsledku poklesu zdrojů pro výrobu svítiplynu byla již v 6. pětiletce založena dlouhodobá koncepce jeho náhrady zemním plynem. V tomto trendu se bude i nadále pokračovat. V jednotlivých letech 7. pětiletky se počítá s těmito zdroji:
1981 skutečnost
1982 plán
1983 návrh
CHEZA
3 108 395
celkem
3 503
3 129 400 3 529
3 120 320 3 440
mil. m3 FMPE
1984 návrh 3 020 300 3 320
1985 návrh 2 980 300 3 280
V zásobování propan butanem jsou pro jednotlivá léta 7. pětiletky předběžně stanoveny tyto zdroje:
tis. tun
1982
1983
1984
1985
129
128
123
125
Pro zabezpečení zlepšení situace v zásobování, především obyvatelstva, propan butanem je nezbytné ve zbývajících letech 7. pětiletky uskutečnit plánovanou záměnu za zemní plyn a částečné zvýšit dodávky do tržních fondů. 2. 6 Topné oleje
V souvislosti s potřebou řešit vyrovnanost platební bilance je nezbytné postupně snížit dovoz ušlechtilých paliv, především ropy, v rozsahu až 3, 5 mld. tun mírného paliva ročně. Snížení tohoto dovozu se výrazně promítne do celkové bilance topných olejů. Jejich spotřebu pro výrobu elektřiny a tepla bude nutno cílevědomě a nekompromisně omezovat v 7. 18. pětiletce. Vývoj spotřeby lehkého topného oleje v 7. pětiletce má být následující: 1985 1982 1984 1983 tis. tun 1 057 1 348 1 157 1 262
- 26 -
Velmi výrazné snížení spotřeby lehkého topného oleje k energetickým účelům je očekáváno v průběhu 8. pětiletky. Spotřeba by v roce 1990 neměla překročit 560 tis. tun. Obdobný vývoj zaznamenáváme i v energetické spotřebě těžkého topného oleje, která bude v 7. pětiletce následující:
tis. tun
1982
1983
1984
1985
5 735
5 630
5 582
5 293
I u těžkého topného oleje bude omezování jeho spotřeby pokračovat velmi rychlým tempem v 8. pětiletce, kdy k roku 1990 nemá překročit celkovou výši 2, 8 mil. tun. 2. 7 Shrnutí
Období 7. pětiletky bude v dosavadním rozvoji palivoenergetického hospodářství naší země kvalitativně odlišné od předcházejících pětiletek. Jde nejen o nižší rozsah přírůstku prvotních energetických zdrojů, ale zejména o jeho strukturální •tavbu. V 7. pětiletce musí přírůstek reálných tuzemských zdrojů pokrýt nejen celkový rast prvotních energetických zdrojů, ale uhradit 1 pokles jejich dovozu. Situaci ve zdrojích prohlubuje i nedostatečné rychlé tempo snižování energetické náročnosti naší ekonomiky. S přihlédnutím k těmto skutečnostem dochází v dalších letech k značnému zhoršení předpokladů pro kryti potřeb národního hospodářství palivy a energií. Dosažitelný a reálný rozsah palivo energetických zdrojů se tak stává jedním z rozhodujících limitujících článku dalšího rozvoje naší ekonomiky.
- 27 -
3. STÁTNÍ CÍLOVÝ PROGRAM 02 - RACIONALIZACE SPOTŘEBY A VYUŽITI PALIV A ENERGIE
3. 1 Postup přípravy SCP 02
K zabezpečení dalšího rozvoje národního hospodářství i při omezených zdrojích paliv a energie rozhodla vláda ČSSR usnesením č. 103/1979 zařadit dlouhodobí energetický programMezistátní cílové programy zamířené na přípravu a realizaci vybráních rozhodujících národohospodářských cílů 7. pětiletky. Kvantifikace úkolů v racionalizaci potřeby paliv a energie byla stanovena usnesením předsednictva vlády ČSSR č. 240/1979. Bylo uloženo zabezpečit mizení energetické náročnosti Československé ekonomiky realizaci opatřeni, která ve srovnání s rokem 1980 umožní dosažení úspor paliv a energie v roce 1985 ve výši nejméně 11 mil. tmp/rok. Současně bylo uloženo příslušným gestorům zpracovat projekty dílčích cílových programů, tvořících ve svém souhrnu Projekt státního cílového programu racionalizace spotřeby a využiti paliv a energie, jehož gestorem bylo stanováno federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj. Po zpracování byl tento Projekt schválen usnesením vlády ČSSR č. 247/1980 a očekávaná roční úspora v roce 1985 byla zvýšena na 12, 4 mil. tmp/rok. S ohledám na zásadní vyznán programu bylo uloženo zajišťovat jeho realizaci přednostně a to jak v investiční výstavbě, tak i v dodavatelsko-odběratelských vztazích. Návrh hlavních úkolů pro období 7. pětiletky včetně jmenovitých akcí k zabezpečení cílů programu byl po jejich projednání s resorty a KNV předán SPK v záři 1981 k zapracování do návrhu 7. pětiletého plánu.
- 28 -
Vzhledem ke změněným podmínkám při zabezpečování paliv a energie pro národní hospodářství přijala vláda ČSSR usnesením 6. 339/1981 řadu opatření ke zvýšení hospodárnosti ve využívání paliv a energie. Současné byl stanoven úkol zvýšit úspory zabezpečované technickými a organizačními opatřeními v r. 1985 proti dosavadnímu návrhu o 1, 465 mil. tmp. V souvislosti s tím uložila vláda FMTIR vypracovat konečný návrh státního cílového programu do 31. 3. 1982. 3. 2 Současný stav dopracování programu
V současném návrhu dopracováni programu jsou úkoly na období 7. pětiletky rozpracovány a zabezpečovány takto: Pro resorty a KNV jsou v oblasti technických a organizačních opatření stanoveny úkoly ve výši 12, 581 mil. tmp, tj. 116, 5 % úkolu uloženého projektem SCP O2 schváleného vládou usnesením č. 247/80. Jmenovitá opatření sledovaná na úrovni centra se podílejí na této úspoře asi ze 40 %. Investiční náklady na racionalizační akce zahajované v 7. pětiletce se snížily proti Projektu programu ze 17, 9 mld. Kčs na 17, 1 mld. Kčs. Pro období 8. pětiletky se počítá orientačně v programu s úsporou 12, 250 mil. tmp a s investičními náklady asi 25 mld. Kčs. Ve smyslu usnesení vlády ČSSR č. 83/81 jsou počínaje rokem 1982 investiční a devizové prostředky na realizaci racionaliiafiních akcí vyčleňovány a účelově vázány. Rozdělaní úspor, racionalizačních a devizových nákladů na jednotliví léta 7. pětiletky je uvedeno v následujícím přehledu:
- 29 -
Resorty a KNV
Ospory tis. tmp
Investič. náklady mld. Kčs
Deviz. náklady celkem z toho z NSZ mil. Kčs fco
celkem
12, 581
17, 1
z toho 1981
2, 178
2, 1
1982
2, 527
2, 2
160. 4 152, 2
1983
2, 583
4, 5
1984
2, 562
3, 8
1985
2, 731
4, 5
181, 7 141, 5 214. 1 192, 0 119. 9 85, 7
886, 0 73279 217, 9
160, 5
Kromě toho relativní snížení spotřeby paliv a energie, s nímž počítá program a které vyplývají ze strukturálních změn, dosáhne za období 7. pětiletky po provedeném upřesnění asi 2, 2 mil. tmp.
Program je rozdílen do osmi dílčích programů a jsou stanoveny příslušné ústřední orgány odpovědné za jejich splnění, a to nejen za dosažení úspor ve vlastním resortu, ale i za vytvářeni podmínek v materiálně technické základné výroby k zajišténí úspor paliv a energie mimo vlastní resort. Kromě toho se v programu stanoví pro jednotlivé resorty úkoly ve snižování energetické náročnosti hrubé výroby resp. upravených vlastních výkonů pro každý rok 7. pětiletky. Základní ukazatele Státního cílového programu 02 jsou pro jednotlivé roky 7. pětiletky uvedeny v přílohách. Na základě usnesení předsednictva vlády ČSSR č. 201/1981 bude výše uvedený cílový program doplněn o úspory dosažené v důsledku realizace výstavby významnějších malých vodních elektráren, které budou provozovány v rámci federálního ministerstva, paliv a energetiky a národních ministerstev lesního a vodního hospodářství
- 30 -
3. 3 Dílčí státní cílové programy Opatření zahrnutá do 8 dílčích státních cílových programů nají ve srovnáni s rokem 1980 zajistit na úrovni roku 1985 relativní úsporu paliv a energie v rozsahu 12, 581 mil. tun měrného paliva a na úrovni roku 1990 úsporu 24, 831 mil. tun měrného paliva. Rozdělení dílčích státních cílových programů je následující: Číslo DSCP
Název dílčího programu
1
Snížení ztrát při zušlechťování, přeměnách a v dopravě paliv a energie
2
Snižování energetické náročnosti v hutnictví Racionalizace spotřeby a využití paliv a energie ve strojírenství
3 4
5
6
7 8
Racionalizace spotřeby a využití paliv a energie v chemickém a spotřebním průmyslu Racionalizace spotřeby a využití paliv a energie při výrobě a aplikaci stavebních materiálů Racionalizace spotřeby a využití paliv a energie v zemědělství a potravinářském průmyslu Snížení energetické náročnosti dopravy Zvýšení, efektivnosti využití paliv a energie v ne výrobní sféře a KNV
STATNI CÍLOVÍ PROGRAM
celkem
Relat. úspora v r. 1985 ve srovnání s r. 1980 tis. tmp
Úspora v r. 1990 ve srovnání s r. 1985 tis. tmp
2 375
2 050
2 355
1 656
1 364
1 074
2 799
3 190
749
895
873
900
327
210
1 839
2 275
12 581
12 250
- 31 -
3. 4 Základní cíle dílčích státních cílových programů (DSCP) 3. 4. 1 DSCP 1 - Sníženi ztrát při zušlechťování, přeměně a v dopravě paliv a energie V resortu FMPE, který je garantem tohoto DSCP jsou navrhována především tato opatřeni: - snižování měrných spotřeb paliv na výrobu elektřiny a tepla; - zlepšení parametrů bloků 100 a 200 MW úpravami a rekonstrukcemi vybráních skupin elektrárenských zařízení; - přechod vybraných kondenzačních elektráren na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla včetně odběru tepla z jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice; tím vyřadit ve vybraných oblastech z provozu lokální kotelny spalující tříděné hnědé uhlí nebo ušlechtilá paliva; - modernizací a rekonstrukcemi kotelního parku zvýšit koncentraci výroby tepla při využívání prachových paliv a současně zvýšit účinnost kotlů a vytěsnit kapalni paliva. 3. 4. 2 DSCP 2 - Snižování energetické náročnosti hutnictví V hutní výrobě se úspory paliv a energie zakládají zejména těmito opatřeními: - zaváděním energeticky úspornějších technologii výroby (výstavba kyslíkové konvertorové ocelárny v Třinci, kontilití v Košicích); - zaváděním automatizace řízení provozu vysokých pecí; - realizací bezzvonových sazeben na vysokých pecích a dalších energeticky příznivých úprav při modernizaci a opravách vysokých pecí;
- 32 -
- lepším využíváním druhotných energetických zdrojů, např. využitím přebytků vysokopecního plynu, odparného chlazeni Šachty apod.;
- zesílením hliníkových sběrnic při výrobě hliníku; - využitím přetlaku plynů pro výrobu elektřiny v expanzních turbinách; - důsledným uplatněním polovodičové techniky pro regulované pohony ve válcovnách. 3. 4. 3 DSCP 3 - Racionalizace spotřeby a využití paliv a energie ve strojírenství Ve strojírenské výrobě jsou navržená opatření zaměřena především na řešení rekonstrukce a modernizace strojírenské základny a využití vazeb mezi růstem technické úrovně strojních základních prostředků a snižováni mírných spotřeb energie. X dalším opatřením patří: - modernizace palivových a elektrických peci s cílem dosáhnout podstatně vyšší energetické Účinnosti/ - zabezpečení výroby výkonové polovodičové techniky, měřicí a regulační techniky a mikroelektroniky k plnému krytí potřeb národního hospodářství, - zajištění výroby inovovaných energetických spotřebičů pro průmyslové účely (kotle, pece, transformátory, elektrická motory, ventilátory, dmychadla, Čerpadla atd. ) a spotřebičů pro domácnosti s progresivními energetickými parametry odpovídajícími světové úrovni a orientovaných v souladu se strukturou fis. palivo energetické základny.
- 33 -
3. 4. 4 DSCP 4 - Racionalizace spotřeby a využiti paliv a energie v chemickém a spotřebním průmyslu
V chemickém a spotřebním průmyslu jsou navrženy úkoly zejména - na snižování ztrát při dopravě a zpracování ropy, - na rekonstrukci a modernizaci vybraných energeticky náročných technologií (např. výroba hydroxidu sodného a chloru), - na postupnou modernizaci tepelných agregátů ve sklářském a keramickém průmyslu, - na rekonstrukci a modernizaci sušáren řeziva, - na účelnou rekonstrukci a modernizaci kotelního hospodářství, - na využití dřevních odpadů a odpadních paliv k energetickým účelům (rafinerské plyny z destilace, pyrolýzní Plyny, odpadn plyny z chemických výrob, odpadní teplo apod. ), - na zavedení výroby žáruvzdorných vláken ke snížení tepelných ztrát průmyslových pecí. 3. 4. 5 DSCP 5 - Racionalizace spotřeby a využití paliv a energie při výrobě a aplikaci stavebních materiálů
V průmyslu stavebních hmot a ve stavebnictví se navrhují úspory zejména v těchto smírech: - zavádění energeticky úspornější technologie výroby stavebních hmot při současném rušení energeticky náročných zastaralých provozů,
- 34 -
- použití zemního plynu a rušení vybraných generátorových stanic, - rekonstrukce některých kotelen, sušáren a pecí, - lepši využití druhotných zdrojů, - rekonstrukce paneláren na výrobu obvodových stavebních konstrukcí s vyšším tepelní izolačním odporem, - zavedení výroby tepelně izolačních materiálů ke snížení ztrát tepla. 3. 4. 6 DSCP 6 - Racionalizace spotřeby a využití paliv a energie v zemědělském a potravinářském průmyslu
V zemědělství a potravinářském průmyslu vyplývají navržené úspory zejména - z modernizace zemědělské dopravy, - z postupného zavádění nové technologie zpracování a obdělávání zemědělské půdy se sníženou spotřebou energie, - z inovace zemědělských sušáren, - z využití odpadního tepla z kompresních stanic tranzitního plynovodu pro zemědělské účely, - z využití sluneční a geotermální energie. 3. 4. 7 DSCP 7 - Snižování energetické náročnosti dopravy
V dopravě se navržené snižování energetické náročnosti opírá zejména o tato základní opatření:
- 35 -
- zpomalení tempa růstu přepravy a přepravní vzdálenosti optimalizací přepravních proudů, - omezování neefektivní závodové dopravy, - snižování měrných spotřeb paliva a energie na jednotku výkonu u všech druhů dopravy, - přednostní orientaci v dělbě přepravní práce na dopravní obory energeticky méně náročné a na systémy nepoužívající tekutá paliva např. preference železniční dopravy (elektrická trakce), preference silniční dopravy ČSAD před závodovou, preference tramvajové a trolejbusové dopravy v městské hromadné dopravě osob. 3. 4. 8 DSCP 8 - Zvýšení efektivnosti využití paliv a energie v nevýrobní sféře Základním cílem dílčího Státního cílového programu (dále DSCP) č. 8 je dosáhnout v roce 1985 úspor paliv a energie v nevýrobní sféře a místním hospodářství 1, 836 mil. tmp a v roce 1990 orientačně 4, 1 mil. tmp oproti roku 1980. Krajské národní výbory a národní výbory hl. m. Prahy a Bratislavy jsou garanty za dosažení těchto úspor paliv a energie. Usnesení vlády č. 339/1981, které řeší konkretizaci dodatkových úspor nad rámec SCP 02 se vztahuje především na průmyslové resorty. V oblasti působnosti KNV se týká hlavně úspor pohonných hmot.
Energetická spotřeba terciární sféry v roce 1980 v součtu užitných forem paliv a energie dosáhla 23, 101 mil. tmp. a překročila tak 35, 03 % celkové konečné spotřeby národního hospodářství. Z celkové spotřeby terciární sféry bylo v tomto roce spotřebováno 9, 926 mil. tmp v nevýrobní sféře, což činí 43 %. Zbývajících 57 %, tedy 13, 175 mil. tmp pak bylo spotřebováno obyvatelstvem. Přírůstek prvotních energetických zdrojů v nevýrobní sféře za léta 6. 5LP činil 3, 643 mil. tmp, z toho 2, 151 mil. tmp
- 36 -
v přímé spotřebě obyvatelstva. Nárůst spotřeby v nevýrobní sféře byl tedy podstatně rychlejší než nárůst spotřeby v průmyslu. Z toho plyne, že výrobní sféra prováděla racionalizaci spotřeby paliv a energie ve prospěch nevýrobní sféry. DSCP č. 8 je proto orientován na snížení nárůstu spotřeby paliv a energie v nevýrobní sféře 1 při zabezpečení jejího dalšího plánovaného rozvoje. Jde zejména o tyto hlavní směry: - realizaci hlavních opatření orientovaných na dosažení Uspoř z titulu komplexní bytové výstavby se zlepšenými tepelně technickými vlastnostmi objektů, výstavbu objektů se zlepšeným dispozičním a objemovým řešením, o uplatnění měřicí a regulační techniky v otopných soustavách objektů nové výstavby l stávající zástavby, o snížení infiltrace tepla spárami oken a dveří stávající zástavby, o využití světelných zdrojů s vysokou účinnosti ve veřejném osvětlení, o zvýšení energetické účinnosti spotřebičů pro obyvatelstvo a o doplňkovou tepelnou izolaci stávajících panelových domů, - výstavbu malých vodních elektráren a mikrozdrojů (na základe usnesení PV ČSSR č. 201/1981 budou úspory z realizace do tohoto programu dopracovány), - výstavbu spaloven komunálních a průmyslových odpadů, - využiti slunečních kolektorů a geotermální energie pro ohřev vody a otop v bytové a občanské výstavbě, - realizaci drobných racionalizačních akcí v podnicích přímo řízených národními výbory. Z dosud předložených návrhů plánu úspor na léta 1983/1985 však vyplývá, že uvažovaní objem úspor nebude dodržen pro změnu rozsahu nové bytové výstavby, odsun náběhu výrobních kapacit ke zvýšení dodávek měřicí a regulační techniky pro otopové sou-
- 37 -
stavy, dále pro nedostatečnou nabídku těsnících materiálů ke snížení ztrát infiltrací tepla a pro nezabezpečení potřebného objemu světelných zdrojů s vysokou účinností, jakož i pro nezabezpečeni výroby potřebných svítidel pro racionalizaci spotřeby elektrické energie ve veřejném osvětlení. Nedostatečné je dosud využívání dřevního odpadu zůstávajícího v lesích a výroba spalovacích zařízení k jeho využití. Velmi neuspokojivý stav je ve využívání místních hydroenergetických zdrojů pro výrobu elektrické energie a ve využívání silnoproudé polovodičové techniky. Mnohem důsledněji je nutno postupovat při převádění městské hromadné dopravy na úspornější trolejbusovou dopravu umožňující úsporu kapalných paliv a zlepšení životního prostředí. 3. 5. Využití netradičních zdrojů energie jako součást racionalizace spotřeby paliv a energie Proces racionalizace spotřeby paliv a energie je u nás v současné době chápán nikoli jen jako snaha o maximální úsporu při její spotřebě, ale i jako racionální využívání dostupných a obnovitelných zdrojů energie. Z tohoto důvodu byla v březnu 1980 při Komisi vlády ČSSR pro zásobování palivy a energií ustavena pracovní skupina pro využití netradičních zdrojů energie. Pracovní skupina se v současné době zabývá otázkami využívání geotermální energie v SSR, posuzuje vývoj zařízení pro využívání sluneční energie na přípravu teplé užitkové vody pro potřeby zemědělství a potravinářského průmyslu a možnosti vývoje a výroby tepelných čerpadel. Rozpracovány jsou podklady pro mnohostrannou spolupráci na komplexním a intenzivnějším využívání nových a doplňkových zdrojů v zemích RVHP. Posuzována je i možnost využití výsledků konference OSN o nových a obnovitelných zdrojích energie, která se konala v srpnu 1981 v Nairobi.
- 38 -
3. 6 Racionalizace spotřeby paliv a energie v oblasti využití malých hydroenergetických zdrojů
Orientace na využití rezerv, které mane v malých hydroenergetických zdrojích, je jednou z možností jak pomoci řešit bilanci fosilních paliv pro výrobu elektrické energie. Geografické a hydrologické poměry v ČSSR jsou takového charakteru, že vodní energie je na našem uzeni ve znační míře rozptýlena do malých toků. Celkové rozložení hydro energetického potenciálu na našem území ovlivňuje i hlavní směry jejího získávání pro výrobu elektrické energie. Více než tři čtvrtiny energie získatelné na vodních elektrárnách s výkonem nad 10 MW se nachází na území Slovenské socialistické republiky. Naproti tomu 73 % vodní energie, kterou lze zachytit na zdrojích menších než 10 MW je na území České socialistické republiky. Význam vodní energie pro krytí energetických potřeb našeho státu a jeho současné využití je patrný z diagramu: "Výroba elektrické energie v ČSSR v letech 1930 - 1980". Celková spotřeba elektrické energie v roce 1980 dosáhla výše 72, 732 mld. kwh, zatímco teoretický hydroenergetický' potenciál činí 28, 631 mld. kWh/rok a technicky využitelný 11, 193 mld. kWh. Skutečně využitý potenciál činil v roce 1980 38, 56 % z technicky využitelného hydro energetického potenciálu. Na našem území je možno v malých vodních elektrárnách /včetně již provozovaných/ instalovat výkon l 009 MW s nožnou výrobou 3 052 GWh. V současné době je v provozu v rámci federálního ministerstva paliv a energetiky 117 malých vodních elektráren a v ostatních resortech dalších 140. Jejich celkový instalovaný výkon je 173, 5 MW a roční výroba 545 mil. kWh.
- 39 -
Výhodnost využití malých hydroenergetických zdrojů k výrobě elektrické energie je v našich podmínkách zvyšována tím, že - máme značné množství energeticky nevyužitých jezů a jiných vzdouvacích zařízení, jakož i průtočných vodních nádrží, které tvoří podstatnou část celkových nákladů na výstavbu malých hydroenergetických zdrojů. Doba výstavby samotných zdrojů může proto být - ve srovnáni s velkými ctily - relativné krátká a jednoúčelové jezy se mohou s výhodou stát víceúčelovými, - malé vodní elektrárny mají relativně nízké náklady na vyráběnou elektrickou energii, což je dáno tím, že jejich provozní doba v průběhu jednoho roku je v průměru 3 - 5krát vyšší než u velkých akumulačních hydroelektráren; - elektrizační soustava v ČSSR a plošná elektrifikace našeho území umožňují v současné době využití i malých hydroenergetických zdrojů zapojených do veřejné sítě: - tyto zdroje mají u nás dlouholetou tradici. Již v roce 1930 jich bylo v provozu 14 882 a mnohé z nich je možno v krátké době obnovit svépomocí podniků, družstev i jednotlivých občanů bez velkých nároků na investiční prostředky. S ohledem na rozptýlení lokalit, je reálné využití vodní energie pro výrobu elektřiny v malých hydroenergetických zdrojích umožněno jen za účinné spolupráce národních výborů, na jejichž území se nacházejí. Podmínky pro tuto činnost již byly vytvořeny přijetím usnesení vlády ČSSR č. 201/1981. Pro úspěšné zabezpečení rozvoje malých hydroenergetických zdrojů a jejich využívání bude nutno podstatně zkvalitnit práci národních výborů na úseku hospodaření s vodní energií. Bude nutné: - zabezpečit bezprůtahové schvalovací a povolovací řízení pro budované nebo rekonstruované malé hydroenergetické zdroje s cílem jejich rychlého uvádění do provozu}
- 40 -
- zpřísnit kontrolu uvedených zdrojů za účelem jejich plného využívání pro potřebu elektrizační soustavy, nebo pro konkrétní lokální racionalizační opatření, uplatňovat sankční opatření v případech, kdy doporučení nebo rozhodnutí národního výboru nebudou realizována v určené době; - vyhledávat nevyužité lokality a prosazovat jejich osazení malými vodními energetickými zdroji. Uvádění malých vodních elektráren do provozu má povahu netradičního a tedy doplňkového zdroje pro krytí přírůstku potřeby elektrické energie. V obecně pojatém racionalizačním procesu může nahrazovat již používaný zdroj energie a promítne se i do souboru užitků, které přináší využívání vodní energie svým komplexním a víceúčelovým charakterem. 3. 7 Shrnuti Snížení energetické náročnosti naší ekonomiky patří ke klíčovým faktorům, které zásadné podmiňují tempo jejího rozvoje v nejbližších 10 letech. Proto z hlediska vývoje energetického hospodářství je celý intenzifikační proces v národním hospodářství stále více vázán na realizaci výsledků vědeckotechnického rozvoje, zejména v oblasti užití paliv a energie. Ve svých důsledcích vede tento požadavek k přehodnocení některých oblastí investiční činnosti. Jde především o její cílevědomé zaměření na racionalizaci •potřeby paliv a energie místo na rozšiřování kapacit v palivoenergetické základně.
Obtížnost řešení rovnováhy palivoenergetické bilance v 7. pětiletce proto nespočívá jen v zajištění zdůvodněných zdrojů energie, ale také v investičním zajištění racionalizačních programů ve stanoveném rozsahu.
- 41 -
4. OPATŘENÍ PŘIJATÍ A PŘIPRAVOVANÍ ÚSTŘEDNÍMI ORGÁNY K ZABEZPEČENÍ RACIONALIZACE SPOTŘEBY PALIV A ENERGIE
4. 1 Usnesení vlády ČSSR a předsednictva vlády ČSSR související se zabezpečením racionalizace spotřeby paliv a energie Příprava návrhu dlouhodobého programu racionalizace spotřeby, úspor a využití všech druhů paliv a energie byla uložena usnesením předsednictva vlády ČSSR č. 36/1979. Zpřesnění obsahové náplně dlouhodobého programu racionalizace spotřeby, úspor a využití všech druhů paliv a energie bylo obsaženo v usnesení vlády ČSSR č. 240/1979. Způsob dopracování projektu státního cílového programu racionalizace spotřeby a využití paliv a energie byl stanoven usnesením vlády ČSSR č. 247/1980. Kromě usnesení přijatých k dopracování SCP 02 byla přijata řada dalších usneseni souvisejících s racionalizací spotřeby paliv a energie. Jedná se zejména o: - usnesení předsednictva vlády ČSSR č. 182/78 o optimálním technickém a ekonomickém řešení přívodu paliv a energie do budovaných sídlišť; - usnesení předsednictva vlády ČSSR č. 43/1980 o převodu vybraných kondenzačních elektráren na teplárenský provoz a využití vybraných kondenzačních elektráren pro dodávku tepla v 7. a 8. pětiletce; - usnesení předsednictva vlády ČSSR č. 121/1980 o zabezpečení výroby kolektorů pro využití sluneční energie) - usnesení předsednictva vlády ČSSR č. 192/1980 o opatřeních k zabezpečení vývoje a výroby průmyslových palivových a elektrických peci;
- 42 -
- usnesení předsednictva vlády ČSSR č. 291/1980 o realizaci- souboru opatření k snížení mírné spotřeby paliva na výrobu elektřiny; - usnesení předsednictva vlády ČSSR č. 292/80 o programu zajištění potřeby měřicí a regulační techniky pro měření, regulováni a hodnocení potřeby paliv a energie na období 7. a 8. pětiletky; - usnesení vlády ČSSR č. 293/1980 k zabezpečení technického rozvoje vozidlového parku silniční užitkové dopravy v období 1981 - 1985 a výhleden do r. 1990; - usnesení vlády ČSSR č. 62/1981 o shromažďování, výkupu, regeneraci a ostatním zužitkování upotřebených minerálních olejů; - usneseni předsednictva vlády ČSSR č. 147/1981 o převodu vybraných kondenzačních elektráren na teplárenský provoz po r. 1985; - usnesení předsednictva vlády ČSSR č. 201/1981 o komplexním programu rekonstrukcí, obnovy a výstavby malých vodních elektráren. 4. 2 Dopracování státní cílového programu 02 Vláda ČSSR svým usnesením č. 339 ze 26. listopadu 1981 přijala soubor technických, ekonomických, organizačních a administrativních opatření pro oblast spotřeby pevných i ušlechtilých paliv, tepla a pohonných hmot. Současně bylo ministru pro technický a investiční rozvoj uloženo vypracovat do 31. března 1982 konečný návrh státního cílového programu 02 - Racionalizace spotřeby a využití paliv a energie na 7. pětiletku. Do konečného návrhu programu bude zahrnuto zhodnocení plnění technických, strukturálních a průřezových opatření ke zvýšení úspor a snížení spotřeby paliv a energie, spolu se zajištěním materiálně-technické základny výroby pro realizaci racionalizačních akcí.
- 43 -
Toto zhodnoceni bude provedeno zejména ve směrech zabezpefiení výroby a užití výkonové polovodičové techniky, progresivní světelné techniky, regulační a měřící techniky pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody. Kromě toho bude analyzováno zvýšení parametrů energetické úrovně vybraných spotřebičů, jako jsou kotle, pece, sušárny, kompresory, eletromotory, čerpadla, osobní a nákladní automobily a některé spotřebiče pro domácnost. V další části má být posouzeno zavedení výroby zařízení pro individuální otop a ústřední vytápění, výroba zařízení na spalování dřeva a dřevních odpadů a výroba kotlů pra spalování prachových a méně hodnotných paliv. Samostatná část bude věnována zlepšení tepelné izolačních vlastností obvodových plášťů obytných budov, zavaděni výroby a užití tepelně izolačních a žáruvzdorných materiálů a možnostem provádění dodatkových tepelných izolací stávajících obytných budov. Posouzena bude i možnost využití netradičních energetických zdrojů, včetně využití nízkopotenciálního tepla pomocí tepelných čerpadel, koncepce výroby bioplynu a některá další opatření. Součástí konečného návrhu SCP 02 bude i: - posouzení vývoje měrných spotřeb paliv a energie u vybraných energeticky náročných výrobků, - zhodnocení přínosů technického rozvoje ke snížení energetické náročnosti výrobní i nevýrobní sféry; - aktualizace společenských nákladů na získání palivoenergetických zdrojů, - návrh postupu na řešení rozvoje materiální základny k zabezpečení úspor a vyššího využití paliv a energie i nových energetických zdrojů při spolupráci ČSSR, SSSR a NDR.
- 44 -
4. 3 Připravované návrhy zákonů z oblasti paliv a energie Do konce roku 1982 bude předložen návrh Zákona o výrobě, rozvodu a spotřebě tepla. Přijetím navrhovaného zákona se vhodné doplní stávající zákony č. 79/1957 Sb. o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny a č. 7/1960 Sb. o výrobě, rozvodu a využití topných plynů. Tím se dosáhne zákonné úpravy základních odvětvi energetického hospodářství státu na jednotných principech. Na základě usnesení vlády ČSSR ze dne 9. Července 1981 č. 190 o opatřeních ke zdokonalení kontrolního systému je připravován návrh zásad novely zákona o Státní energetické inspekci. Cílem tohoto opatření je zvýšit účinnost a objektivitu práce a posílit postávání Státní energetické inspekce.
- 45 -
5. ZÁVĚR Úspěšné plnění záměrů stanovených v návrhu 7. pětiletého plánu hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR na léta 1981 - 1985 vyžaduje důsledné prosazování růstu efektivnosti ekonomiky, úspor ve spotřebě paliv, energie a kovů, zvýšení kvality veškeré práce a postupné provedení některých potřebných strukturálních změn. V oblasti bilance paliv a energie jsou v plánu stanoveny konkrétní úkoly zejména k dosažení jejich úspor. Je to dáno tím, že tuzemské energetické zdroje jsou omezené a nekomplexní. Získávání těchto zdrojů na zahraničních trzích je stála obtížnější především v důsledku trvale rostoucích cen. Např. cena ropy z oblasti Středního východu vzrostla za posledních 12 let více než 23krát. Na straně spotřeby je stanovena odpovědnost za snižování energetické náročnosti a za lepší zhodnocování dostupných zdrojů paliv a energie. Prudký vzestup cen paliv a energie na kapitalistických trzích se s ohledem na dohodnutý princip tvorby cen ve výměně zboží mezi socialistickými zeměmi, odkud dovážíme - především ze SSSR - prakticky veškerá palivo energetická zdroje, projevil v 6. pětiletce jen v omezeném rozsahu. Dokládá to mino jiné l přehled o změnách nákupních cen prvotních energetických zdrojů uvedených v části 1. 2. 2 této zprávy. Naše ekonomika se změněným podmínkám ve vnějších vztazích začala přizpůsobovat později a pomaleji než by odpovídalo tempu, jakým narůstají zhoršující faktory. V podceňování těchto změn sehrála negativní úlohu i skutečnost, že 5. pětiletka byla u nás v podstatně obdobím energetického dostatku. Ani v průběhu 6. pětiletky nebylo nutno jednotlivé kategorie odběratelů výrazně omezovat.
- 46 -
Tím složitější bude pro nás dosáhnout toho, aby M palivy a energií začalo velmi přísné hospodařit a šetřít. Bude nutno přitom uskutečnit rozsáhlé strukturální změny ve spotřebě jednotlivých druhů paliv a energie, v souladu s vývojem jejich reálných zdrojů. Jedná se především o vytěsňováni tekutých paliv z výroby elektřiny a tepla. Stěžejním úkolem nejbližší budoucnosti je snižování celkové energetické náročnosti národního hospodářství. Jde především o zvýšení efektivnosti ekonomiky v celém jejím průřezu a postupnou směnu struktury ve prospěch energeticky méně náročné produkce. Rozhodující úlohu má v tomto smyslu cílevědomé úsilí o zvyšováni technické úrovně a kvality všech výrobků, zvýšené využívaní základních fondů při současném snižování materiálové náročnosti výroby a zavedení energeticky méně náročných technologii. Návrh státního cílového programu "Racionalizace spotřeby a využití paliv a energie" se v tomto smyslu stává nedílnou, klíčovou a naprosto nezastupitelnou součásti koncepčního řešení hospodářského rozvoje ČSSR v letech 7. pětiletky.
P Ř Í L O H Y
1. Vývoj ceny ropy na světových trzích od roku 1970 do roku 1981 2. Základní ukazatele SCP 02 - racionalizace spotřeby a využití paliv a energie - tabulky č. 1 - 6 3. Těžba černého uhlí 4. Těžba hnědého uhlí a lignitu 5. Výroba elektrické energie v ČSSR ve vztahu k využitelnému hydroenrgetickému potenciálu 6. Spotřeba uhlí podle odvětví v roce 1981 7. Spotřeba elektrické energie podle odvětví v roce 1981 B. Spotřeba zemního plynu podle odvětví v roce 1981 9. Spotřeba svítiplynu podle odvětví v roce 1981
Vývoj ceny ropy na světových trzích od roku 1970 do roku 1981 /v US $ za tunu/
1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976
1977 1978 1979 1980 1981 /k 31.1./
Těžká ropa
Lehká ropa
9, 41 12, 16
9, 96 12, 91 14, 01 19, 47
13, 03 18, 03 68, 35
70, 51 77, 14
75, 08 81, 59 89, 56 88, 83
84, 89 91, 45 93, 66
129, 67 215, 82
131, 57 216, 68
232, 19
244, 48
Základní ukazatele SCP 02 "Racionalizace spotřeby a využití paliv a energie v 7. pětiletce" V tabulkách č. 1 a 6 jsou uvedeny úspory paliv a energie, které mají být dosaženy v průmyslových resortech, v rámci krajů a hlavních měst Prahy a Bratislavy realizaci dílcích státních cílových programů v jednotlivých letech 7. pětiletky. Současně je uvedena i výše účelově vázaných investičních a devizových prostředků, které realizaci těchto úspor podmiňují. V tabulkách jsou v jednotlivých sloupcích uvedeny následující údaje: - sloupec l - resorty a územní celky - sloupec 2 - úspory paliv a energie v tis. tun měrného paliva /tis. tmp/ Ve sloupcích 3-7 jsou zahrnuty objemy účelově vázaných investičních prostředků /v mil. Kčs/, z toho: - sloupec 3 - stavby s rozpočtovými náklady nad 10 mil. Kčs - sloupec 4 - stavby a rozpočtovými náklady od 2 do 10 mil. Kčs - sloupec 5 - stavby s rozpočtovými náklady do 2 mil. Kčs a stroje a zařízeni nezahrnutá do rozpočtu - sloupec 6 - celková výše devizových prostředků - sloupec 7 - devizové prostředky na dovoz z nesocialistických zemí
Tabulka 6. 1 Základní ukazatele SCP 02 pro 7. (návrh MTIR)
i
1
ČSSR
celkem
12 581, 6
resorty
celkem
10 742, 7
FMPZ DSCP 1 2 375, 3 FMHTS DSCP 2+3 2 944. 5 FNVS DSCP 3 649. 0 FMEP DSCP 3 130, 4 227, 0 FMD DSCP 7 HP ČSR DSCP 4 1 901, 0
DSCP
6
MZVŽ SSR DSCP 6
KNV celkem DSCP 8 Praha
9 302. 3
867. 5
722, 0
2 218, 6 758, 5
21, 2
15, 5
15, 5
37, 7 30.0 .
138, 5 0. 2
118, 9
88,0
1 381, 9 1 045, 6 1 637, 8 265, 8
133. 6
96,0
359. 6
288, 5
369, 8 -
75, 4 230. 1 301. 9 605.4
19. 2
65. 8
870. 5
63. 4
253. 1 322. 5
-
Bratislava
74, 3 100. 0
Středoslovenský Východoslovenský
732, 9
806. 8
1 838. 9
222. 1
Západoslovenský
5 549, 2
4 678, 7
119. 2
Jihomoravský
Východočeský
170. 6 172. 9
7
886, 0
31. 0
Severomoravský
Západočeský
Severočeský
6 10 722, 0
929,0 343, 6
179. 9 126,4 99. 1 113, 1 157. 5 119. 6 223.8
Stredočeský Jihočeský
5
4 640. 2
1 711, 5 349. 4 1 018. 7 234. 8 1 204, 9 386. 1
MF ČSR DSCP 4 898. 3 MSvČSRDSCP3 927. 9 MS v SSR DSCP 5 221, 1 MZVž
3
pětiletku
117, 0 177. 9
62. 1 128. 9
32.2 356. 3
33, 4 -
30.0 -
52. 8 1. 1
-
-
50. 1 0, 1
194. 5 11, 7 -
146, 0
1 389, 7
18, 5
10, 9
219, 3
0. 9 -
-
100. 3 192. 7 32. 7
58. 0 289. 1 95, 6 85, 0 27. 7 76, 4 47, 0 165, 9
7,4 8. 6 -
2. 0
6, 9
-
0, 5 7,4 1. 6 -
2. 0
Tabulka č. 2 Základní
ČSSR
celkem
resorty celkem FMPE
MHTS MVS nap FMD
MP ČSR
MP SSR
MSv ČSR MSv SSR
MZVž ČSR MZVž SSR KNV celkem Praha Středočeský Jihočeský
ukazatele
SCP 02 (plán)
2
3
4
5
2 178, 0
429. 6
199. 9
1 418, 2
217, 9
161, 5
1 939, 0
429. 6
199, 0
1 200. 7
216, 4
160, 5
432. 0 463. 0 110, 0 26. 0 37. 0
105. 0
8, 8
1. 9
12, 0 0, 2 111, 1
295, 0 282, 0 90. 0 35, 0
102, 0 67. 0
239, 0 26,7 16, 7 13, 5 15, 7 21. 1 14,0
Jihomoravský
25. 9
Severomoravský
29, 5
Bratislava Středoslovenský
10, 9 20, 6 22, 0
Východoslovenský
22. 4
Západoslovenský
-
20,7 10. 5 93, 3
200, 1
-
-
13. 4 10. 0
102, 8 -
21. 5 43, 4 -
pro
rok
1981
50. 6 309, 2
165, 8 13, 8
274, 5
19, 4 57, 2 21, 8 220, 6
65. 9 217, 5
11, 3 21, 0
39, 8 6,4 7, 0
50, 8 5. 5
17, 5 5. 6
10,2 12, 0 30,4
7
6
-
73, 2 9. 8 1. 1 4. 1 4. 9
-
12, 0
82, 7 -
51, 2 9. 8 0, 1
4, 1 0, 1
-
-
1. 9
1. 5
0. 5
0, 5
-
-
-
-
1. 0
-
-
1,0
-
-
Tabulka č. 3 Základní ukazatele SCP 02 pro rok 1982 (plán) 1
2
5 :::::3:::::::: : 4*:::::
6
7
ČSSR celkem
2 527. 3
99, 2
172. 0
1 967, 1
160. 4
152. 2
resorty
2 216, 7
99. 2
172, 0
1 699. 6
160. 4
152. 2
200, 0
15. 5 9. 5
15. 5 9. 5
-
-
celkem
FMPS
FMHTS m MB
FMD
v ta MP SSR MSv ČSR
536, 3 612. 9 140. 0 26, 4 39. 0 378, 0
MZVŠ SSR
130. 3 121, 9 45. 1 118. 0 69. 6
KNV celkem
310, 6
MSv SSR
MZVŠ ČSR
Převaha Středočeský
Jihočeský Západočeský
18. o
19. 6
Severočeský
Jihomoravský
38,0 38.0
Severomoravský
Bratislava Západoslovenský
-
68. 2
380. 6
20, 0
82, 0
22,0
360, 0
110. 3
99, 0
12. 2
12. 2
195, 9 35. 0
6. 8
6. 8
212. 3
6, 1
6. 1
-
-
-
-
-
-
-
-
14, 5 -
-
31.0 -
48. 7
19. 6
Stredoslovenský
11. 7 29.9 27. 6
Východoslovenský
29. 6
110. 0
19. 0
49. 8
66.2
30.0
237. 5
102. 1
13, 5
31. 1 21. 5
29. 8
Východočeský
-
6. 6 10. 4
-
-
30.0 -
20. 0
39. 0 6. 5 13. 0
53.0 16. 5 17.0 6. 0 14.5 5.0 33, 5
-
-
-
Tabulka č. 4 Základní ukazatele SCP 02 pro rok 1983 (návrh FMTIR)
4
1
2
ČSSR celkem
2583, 0
1 969. 5
196,8
2 411, 8
181, 7
141, 5
rezorty
2 240, 0
1 352, 1
196,8
2 157, 0
172. 1
139. 5
485,0 970, 0 128, 0 26. 0 45,0 496.0 184, 0 98.0 39, 0 100.0
609, 3
celkem
FMPE
FMHTS FMVS
FMTP FMD
MP ČSR MP SSR MSv ČSR MSv SSR MZVš ČSR MZVž SSR
KMV celkem
69. 0 343. 0
3
122, 0 88, 0 347, 0 -
29,7 94. 6 61. 5 -
617, 4
5
-
12, 6 13, 9 -
32, 6 -
12, 0 80, 7 5,0
-
6
500, 0 295, 0 316.0 22,0 10,0 406, 0 81,0 160, 0 91, 0 220, 0 54. 0 294, 8
Středočeský
Jihočeský
33. 9 24. 4 19,0
18, 6 19, 8 38, 0
Západočeský
21, 4
6, 5 12, 0
Praha
Severočeský
Východočeský Jihomoravský Severomoravský
Bratislava Západoslovenský Středoslovenský Východoslovenský
28, 3 22, 7 42, 7 42, 5
94, 8 23, 1 17.0
322, 5
-
-
24, 0
23, 5
20, 7
12. 5
-
-
-
102, 6 16. 1
88, 9
-
-
8, 5
13,4
0. 2
1,0 0. 2
-
-
9. 6
2,0
7. 6
-
5. 7
12, 7
33, 2 30, 5 32, 1
7
14. 6 117, 0
10.0
177, 9
34, 7
-
2.0
2.0
Tabulka č. 5 Základní ukazatele SCP 02 pro rok 1984 (návrh FZTIR) 1
2
ČSSR celkem
2 962. 1
rezorty celkem
FMPE FMHTS
m FMEP FMD MP ČSR MP SSR
214, 1
192, 0
2 117. 0
1 105. 6
178, 7
1 960. 0
206, 7
184, 6
466, 0 643, 0 127, 0
364, 3 278, 0
8. 0
260, 0
26,0
22, 8
449. 1
Praha
Středočeský Jihočeský Západočeský Severočeský
Východočeský Jih Severočeský
Bratislava Západoslovenský
Středoslovenský Východoslovenský
7
2 258. 8
KNV celkem
MZVž ČSR
6
1 358, 7
MZVž SSR
MSv SSR
§
* 212. 1
95.0 351, 0 128,0 99.0 50. 0 101,0 69.0
MSv ČSR
3
-
-
-
-
-
51, 2 389, 3 253. 1
240. 0 316. 0 30,0 10,0 420. 0
7. 5 11. 6 10, 2
221, 0
120, 4
260, 0
21, 0
64.0
33, 4
298, 8
74, 0
65, 0
41, 1 30, 5
42,7 19, 7
23, 2
38, 0
27, 1 38, 8
6, 7 13, 6
29, 5 57. 3 53, 3 17, 8 44, 3 41. 1 41. 1
253. 1
33.4
70, 7 22, 4 17. 6
9. 2 17,7 10.0
35.7
-
38, 1 0, 8 -
31, 9 0, 6 m
-
38, 1 -
0, 8
10. 8 0. 6
-
133, 0 0, 3
134. 0 0, 3
-
-
7, 4
7.4
T. 4
T.4
Tabulka 5. 6 Základní ukazatele SCP 02 pro rok 1985 (návrh FMTIR)
2
1 ČSSR
celkem
resorty celkem
3
4
5
1 692, 2
99, 4
2 666, 1
111, 9
85, 7
2 230, 0
1 692, 2
99.4
2 285, 0
111,9
85, 7
4, 4
420, 0 350,0 316, 0 26, 0 13,0 251,0 76.0 385, 0 22,0 292,0 134. 0
x)
1 140, 0 358, 9
MZVž ČSR MZVž SSR
KNV celkem
901, 2
-
-
381, 1
47, 1 33, 3 25, 4 29, 3 43, 5 33, 6 59. 9 58, 8
-
-
133, 2 19, 8 37, 9
FMHTS FMVS
nap FMD MP ČSR MP SSR MSv ČSR MSv SSR
Praha
Středočeský Jihočeský Západočeský Severočeský Východočeský Jihomoravský Severomoravský
Bratislava Západoslovenský
Středoslovenský Východoslovenský
7
2 731, 2
456. 0 654.0 140, 0 26, 0 51, 0 381,0 174.0 119, 0 52, 0 108.0 69. 0
FMPE
S
21, 2 52. 0 49, 4 47, 7
-
25. 0 125, 0 27, 7 16, 0 -
• -
10, 0 85, 0 -
6. 6
13.0 59, 8 28, 1 16, 5 5. 2 19. 4 10. 0
31. 6
x) včetně EMĚ etapa I. a, resp. 1682, ovčetněEMĚetapy I. a, b
-
-
54, 9
35, 8
1, 0
-
-
41, 6 14, 1
35, 5 14, 1
-
-
0, 2
0, 2
-
-
-
-
-
-
0, 1
0, 1
TĚŽBA ČERNÉHO UHLÍ
(mil. t) OKD KD Celkem
1960 20, 9
1965 22, 2
1970 23, 9
1975 24, 4
1980 24, 7
1985 23, 8
5, 5
5, 5
4, 3
3, 7
3, 5
3, 3
26, 4
27, 7
28, 2
28, 1
28, 2
27, 1
TĚŽBA HNĚDÉHO UHLÍ
(mil. t)
1960
1965
1970
1975
SHD
39, 1
48, 1
54, 6
59, 8
66, 7
70, 3
HDB
14, 6
17, 6
19, 9
18, 7
20, 5
20, 5
ULB
4, 1
6, 6
6, 6
7, 7
7, 7
7, 8
57, 8
72, 3
82, 3
86, 2
94, 9
98, 6
Celkem
1980
1985
Spotřeba
uhlí
podle
(všechny údaje v tis. tun)
odvětví
roce
1981
SPOTŘEBA ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČSSR V ROCE 1981
( všechny údaje v mil. kWh)
SPOTŘEBA ZEMNÍHO PLYNU PODLE ODVĚTVÍ V ROCE 1981
(všechny údaje v mil.
m3
SPOTŘEBA SVÍTIPLYNU PODLE ODVĚTVI V ROCE 1981
(všechny údaje v mil. m3)
VÝVOJ NÁRODNÍHO DŮCHODU, SPOTŘEBY PRVOTNÍCH ENERGETICKÝCH ZDROJŮ A ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČSSR
ROK 1960
=
100%
SPOTŘEBA PALIVO ENERGETICKÝCH ZDROJŮ NA 1 MIL. KČS VYTVOŘENÉHO NÁRODNÍHO DŮCHODU
