PROGRAM CÍLENÉ A DLOUHODOBÉ PODPORY INTEGRACE CIZINCŮ ZE TŘETÍCH ZEMÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

Stručná verze

PROGRAM CÍLENÉ A DLOUHODOBÉ PODPORY INTEGRACE CIZINCŮ ZE TŘETÍCH ZEMÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2011–2015

 Program cílené a dlouhodobé podpory integrace cizinců ze třetích zemí na území Jihomoravského 2011–2015 vznikl integrace v rámci projektu „Jihomoravské Program cílené akraje dlouhodobé podpory cizinců ze třetích zemí regionální na území Jihomoravského centrum na podporu integrace cizinců 2010“ (číslo projektu EIF 2009-01) financovaného kraje 2011–2015 vznikl v rámci projektu „Jihomoravské regionální  nacílené zcentrum Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí. obsah Program a podpory integrace cizinců ze 2009-01) třetíchZazemí na tohoto území podporudlouhodobé integrace cizinců 2010“ (číslo projektu EIF financovaného

Program jecílené a dlouhodobé podpory cizinců ze třetích zemíregionální území dokumentu výhradně odpovědný Jihomoravský kraj a nelze jej vZa žádném případě Jihomoravského kraje vznikl v integrace rámci projektu „Jihomoravské z Evropského fondu pro2011–2015 integraci státních příslušníků třetích zemí. obsahna tohoto Jihomoravského kraje 2011–2015 vznikl rámciprojektu projektu regionální považovat Evropské unie. centrum nazapodporu integrace cizincůJihomoravský 2010“ v(číslo EIF„Jihomoravské 2009-01) financovaného dokumentu jenázor výhradně odpovědný kraj a nelze jej v žádném případě centrum na podporu integrace cizinců 2010“ (číslo projektu EIF 2009-01) financovaného zpovažovat Evropského fonduEvropské pro integraci za názor unie. státních příslušníků třetích zemí. Za obsah tohoto z Evropského fondu pro integraci státních příslušníků Za obsahpřípadě tohoto dokumentu je výhradně odpovědný Jihomoravský kraj atřetích nelze zemí. jej v žádném dokumentu je výhradně odpovědný Jihomoravský kraj a nelze jej v žádném případě považovat za názor Evropské unie. považovat za názor Evropské unie.

     

ZPRACOVATEL ZPRACOVATEL ZPRACOVATEL ZPRACOVATEL ZPRACOVATEL www.sociofaktor.cz www.sociofaktor.cz KONZULTAČNÍ TÝM www.sociofaktor.cz Krajský úřad Jihomoravského kraje www.sociofaktor.cz KONZULTAČNÍ TÝM Odbor regionálního rozvoje – kraje oddělení strategického rozvoje Krajský úřad Jihomoravského KONZULTAČNÍ TÝM Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno KONZULTAČNÍ TÝM rozvoje – oddělení strategického rozvoje Odbor regionálního Krajský úřad kraje Krajský úřad Jihomoravského kraje Žerotínovo nám.Jihomoravského 3/5, 601 82 Brno Odbor regionálního rozvoje – oddělení strategického rozvoje Odbor regionálního rozvoje – oddělení strategického rozvoje Žerotínovo nám. Brno Žerotínovo nám. 3/5,3/5, 601601 82 82 Brno www.kr-jihomoravsky.cz, www.cizincijmk.cz www.kr-jihomoravsky.cz, www.cizincijmk.cz www.kr-jihomoravsky.cz, www.cizincijmk.cz www.kr-jihomoravsky.cz, www.cizincijmk.cz


Stručná verze

OBSAH SEZNAM ZKRATEK A TERMÍNŮ......................................................................................................... 3 ÚVOD ........................................................................................................................................ 4 I.

O PROGRAMU ................................................................................................................. 5

II.

VYMEZENÍ INTEGRACE ..................................................................................................... 6

III.

VYMEZENÍ CÍLOVÉ SKUPINY – CIZINCI ZE TŘETÍCH ZEMÍ ................................................... 7

IV.

SUBJEKTY A NÁSTROJE INTEGRACE CIZINCŮ ZE TŘETÍCH ZEMÍ.......................................... 8

V.

IV.1.

Evropská úroveň..................................................................................................... 8

IV.2.

Národní úroveň ...................................................................................................... 8

IV.3.

Lokální úroveň........................................................................................................ 9

ANALYTICKÁ ČÁST.......................................................................................................... 10 V.1.

Integrace v pojetí platformy................................................................................. 10

V.2.

Dimenze integrace cizinců v Jihomoravském kraji ............................................... 10

V.2.1.

Pobyt a bydlení............................................................................................ 12

V.2.2.

Vzdělávání a jazyková integrace .................................................................. 14

V.2.3.

Trh práce a ekonomická integrace .............................................................. 16

V.2.4.

Sociálně-zdravotní integrace ....................................................................... 19

V.2.5.

Kulturně-religiózní integrace ....................................................................... 20

V.2.6.

Interaktivně-identifikační integrace ............................................................ 22

VI.

SWOT ANALÝZA ............................................................................................................. 22

VII.

NÁVRHOVÁ ČÁST........................................................................................................... 27 VII.1.

Vize a cíle Programu ........................................................................................ 27

VII.2.

Struktura priorit a opatření.............................................................................. 28

VII.3.

Priority, opatření a aktivity .............................................................................. 28

VII.4.

Finanční plán.................................................................................................... 34

VII.5.

Schéma a systém řízení, systém monitoringu.................................................. 37

Úkoly a kompetence orgánů kraje při realizaci Programu............................................... 37

– 2 –


Stručná verze

SEZNAM ZKRATEK A TERMÍNŮ Centrum CELSUZ ČR ČSÚ EU JCMM JMK KrÚ JMK MMB MK MVČR OAMP OPU ORR Platforma Program RJMK RNM RRLZ RROSJMK ŘSCP SM Brno SOZE ÚP ÚIV ÚZIS VÚPSV ZJMK

Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců Centrum pro lidi sociálně znevýhodněné Česká republika Český statistický úřad Evropská unie Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu Jihomoravský kraj Krajský úřad Jihomoravského kraje Magistrát města Brna Ministerstvo kultury Ministerstvo vnitra České republiky Odbor azylové a migrační politiky Organizace na pomoc uprchlíkům Odbor regionálního rozvoje Platforma Jihomoravského regionálního centra na podporu integrace cizinců Program cílené a dlouhodobé podpory integrace cizinců ze třetích zemí na území Jihomoravského kraje 2011–2015 Rada Jihomoravského kraje Rada pro národnostní menšiny Rada pro rozvoj lidských zdrojů Regionální rada odborových svazů Jihomoravského kraje Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Statutární město Brno Sdružení občanů zabývajících se emigranty Úřad práce Ústav pro informace ve vzdělávání Ústav zdravotnických informací a statistiky Výzkumný ústav práce a sociálních věcí Zastupitelstvo Jihomoravského kraje

– 3 –


Stručná verze

ÚVOD Předkládaný „Program cílené a dlouhodobé podpory integrace cizinců ze třetích zemí na území Jihomoravského kraje 2011–2015“ (dále jen „Program“) je prvním koncepčním dokumentem tohoto druhu, který vznikl z iniciativy Jihomoravského kraje. Tato aktivita ještě stále patří k ojedinělým projevům angažovanosti a zájmu o formulování strategie integrace cizinců ze třetích zemí na úrovni samosprávy. Dosud se integrační politika odvíjela z úrovně státní, která zejména v posledních letech reflektuje integrační politiky utvářející se v širším rámci Evropské unie. Koncepce na evropské úrovni jsou velmi obecné a zdůrazňují spíše principy a základní orientace integračních politik. Naše státní integrační politika je v situaci, kdy se částečně emancipuje a hledá cesty, jak abstraktní témata naplnit konkrétními obsahy. V tomto směru vyvstává potřeba i nutnost zapojit do tvorby integračních strategií kraje jako vyšší územní samosprávné celky a časem také obce. Územní samospráva je prostorově vymezený funkční celek, který má právo rozhodovat o svých záležitostech. Právě na této úrovni se mají utvářet konkrétní strategie a opatření, jež zohledňují potřeby cizinců a současně i specifickou regionální situaci a místní podmínky. Integrační opatření na úrovni regionu získávají konkrétnější podobu, jsou zakomponovány do lokálních situací, jsou realizovány místními aktéry a dokáží flexibilně reagovat jak na proměny podmínek, tak na místní problémy. Nabízí se možnost inspirace ze zahraničí. Avšak porovnáním jednotlivých integračních programů zjistíme, že nelze jednoduše z jiných kontextů vyjmout konkrétní aktivity a ty pak implementovat v ČR. Utváření lokálních integračních politik a strategií je totiž proces, jímž musíme projít a trpělivě zvládnout jednotlivé kroky při zohlednění místních realit a zapojení aktérů integrace. V tomto ohledu jsme teprve na začátku. Předkládaný Program nastiňuje základní směry rozvoje integrace a současně zrcadlí limity současného stavu – vychází z neúplných a nesourodých dat, reflektuje doposud nerozvinutou participaci aktérů integrace, pracuje s pojmy, které jsou používány v různých významech a vzniká v situaci, kdy se téma cizinců pomalu přenáší z expertních diskurzů směrem k širšímu poli aktérů integrace a veřejnosti. Programový dokument schválilo Zastupitelstvo Jihomoravského kraje dne 16. 12. 2010 na svém 19. zasedání usnesením č. 1138/10/Z 19. Následující text je stručnou verzí Programu a vznikl výběrem těch nejpodstatnějších pasáží rozsáhlého dokumentu.

– 4 –


Stručná verze

I. O PROGRAMU „Program cílené a dlouhodobé podpory integrace cizinců ze třetích zemí na území Jihomoravského kraje 2011–2015“ (dále jen „Program“) vznikl na základě potřeby Jihomoravského kraje (dále jen „JMK“) vymezit opatření a nástroje v oblasti podpory cizinců ze třetích zemí. Program si klade za cíl definovat dlouhodobá opatření a stanovit dílčí cíle v oblasti integrace cizinců na svém území. Současně je výchozím dokumentem pro definování role Jihomoravského regionálního centra na podporu integrace cizinců (dále jen „Centrum“), JMK a regionálních aktérů v procesu integrace cizinců. Hlavní cíle Programu jsou:

definování cílů integrace cizinců; identifikace opatření podporujících integraci cizinců; vymezení role Centra; definování role JMK a regionálních aktérů.

Program rozšiřuje spektrum koncepčních dokumentů JMK, přičemž navazuje na již existující strategické dokumenty. Je zpracován tak, aby měl parametry střednědobého dokumentu, který odráží: a) místní situaci v oblasti integrace cizinců ze třetích zemí – deskripci situace, podmínek, shrnutí dostupných dat, potřeb cizinců, ale i problémů cizineckých kolektivit; b) místní situaci v oblasti potenciálních tvůrců integračních politik – zdroje, kapacity, odbornost, zkušenosti apod.; c) reflexi dokumentů EU; d) vymezení hlavních cílů integrace cizinců; e) navržení cílů podle hlavních oblastí systémové integrace (bydlení, zaměstnanost, pracovní trh, jazyk apod.) za účasti aktérů integrační politiky; f) přiřazení a vymezení jednotlivých opatření za účasti aktérů integrační politiky; g) specifikaci opatření (finanční rozvaha, rozdělení rolí, odpovědností apod.). Program se zaměřuje výhradně na cílovou skupinu cizinců z tzv. třetích zemí (tedy na státní příslušníky tzv. třetích zemí, tj. cizinců ze zemí mimo EU) tak, jak je vymezuje zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. Program je strukturován do dvou hlavních částí: a) analytická část; b) návrhová část. Analytická část shrnuje hlavní informace o cizincích ze třetích zemí, kteří pobývají na území JMK; reflektuje poznatky různých koncepčních dokumentů a zdrojů; představuje dostupná statistická data a shrnuje fakta o stavu integrace cizinců v JMK, a to s ohledem na jednotlivé dimenze integrace cizinců. Uzavírá ji SWOT analýza. Část návrhová představuje vizi Programu, úkoly, indikátory plnění Programu, schéma a systém řízení a potenciální finanční zdroje.

– 5 –


Stručná verze

II. VYMEZENÍ INTEGRACE Vymezení integrace je nejednoznačné, v čase se několikrát obměňovalo a vyvíjelo. Evropská komise definuje integraci cizinců v jednom z klíčových materiálů např. takto: Za hlavní celkový cíl integrace je považována soběstačnost: vlády usilují o to, aby přistěhovalcům umožnily vést nezávislý život, pokud jde o bydlení, zaměstnání, vzdělání, sociální síť a participaci ve společnosti.1 Je nesporné, že integrace přistěhovalců má zásadní význam pro sociální soudržnost a hospodářský rozvoj. Aby se přistěhovalci cítili být součástí společnosti, je nutné jim poskytnout spravedlivé zacházení a správné nástroje k plné účasti ve společnosti. Integrace je nepřetržitý oboustranný proces, který se opírá o vzájemná práva a odpovídající povinnosti přistěhovalců i tzv. hostitelské země. Společnost jako celek může být také vhodným cílem politiky, je-li integrace vnímána jako proces směřující k podpoře sociální soudržnosti. Politiky jsou pak odpovědí na dezintegrační účinky rychlých sociálních, ekonomických a kulturních změn, kterými většina evropských zemí prochází, a zaměřují se na různé skupiny obyvatelstva bez ohledu na to, zda mají přistěhovalecký původ. V důsledku toho se pod hlavičkou integrace může skrývat směs obecných a specifických přístupů zaměřených na různé skupiny a zabývajících se různorodými otázkami. Koncepce integrace cizinců České republiky vymezuje, že cílem všech aktivit integrační politiky je předcházet vytváření uzavřených komunit imigrantů, společenské izolaci a sociálnímu vyloučení cizinců. Prevencí vytváření uzavřených komunit musí být nabídka takových integračních opatření, která budou odpovídat potřebám cizinců a budou široce dostupná, adresovaná i přímo do komunit; měla by umožnit otevřenost těchto komunit a poskytnout cizincům i majoritní společnosti šanci k vzájemnému poznání a porozumění.

1

http://www.cizinci.cz/files/clanky/81/handbook_cz.pdf – 6 –


Stručná verze

III. VYMEZENÍ CÍLOVÉ SKUPINY – CIZINCI ZE TŘETÍCH ZEMÍ Cizinci z tzv. třetích zemí jsou vymezeni zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky jako státní příslušníci, kteří nejsou občany EU (také Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska). Jedná se tedy výhradně o osoby, které nejsou státními občany České republiky, ani občany EU (a zmíněných čtyř zemí). Podmínky vstupu a pobytu cizinců na území ČR upravuje podrobněji zmíněný zákon (č. 326/1999 Sb., ve znění pozdější předpisů – dále jen „cizinecký zákon“), přičemž možnosti pobytu cizinců ze třetích zemí na území ČR existují dvě: přechodný a trvalý pobyt, a to v různých formách. V JMK došlo v posledních letech, stejně jako v celé ČR, k výraznému přílivu cizinců, a to zejména cizinců ze třetích zemí. V roce 2001 pobývalo na území kraje necelých 18 tisíc cizinců, ke konci roku 2008 přesáhl tento počet 35 tisíc cizinců. Podobný růst pokračuje i navzdory nepříznivému ekonomickému vývoji. V prvním pololetí roku 2009 dosáhl celkový počet cizinců v JMK hranice 37 tisíc. Ve druhém pololetí došlo k mírnému poklesu, ale v listopadu 2009 se počet cizinců dobral svého maxima – 37 149 cizinců. Poté následuje pokles pod zmíněnou hranici 37 tisíc. K 31. 5. 2010 v JMK pobývalo celkově 36 914 cizinců. Je tedy zřejmé, že nedochází k žádnému výraznému poklesu počtu cizinců v JMK a měsíční kolísání je zanedbatelné. V roce 2010 se týká rozdílů v řádu několika desítek osob. Důležité je, že většina cizinců (téměř 70 %) pochází ze třetích zemí. Tento podíl je nižší pouze v okresech Břeclav a Hodonín a to z důvodu vysokého zastoupení občanů Slovenska mezi cizinci. Základní charakteristiky populace cizinců ze třetích zemí na území JMK jsou následující: V JMK došlo v posledních letech k výraznému přílivu cizinců, a to zejména cizinců ze třetích zemí. Většina cizinců na území JMK (téměř 70 %) pochází ze třetích zemí. V počtu přistěhovalých cizinců zaujímá JMK 3. místo mezi kraji ČR (za Prahou a Středočeským krajem). Mezi bydlícími cizinci je relativně nízký podíl žen. Hlavní motivací cizinců k pobytu je pobyt za účelem zaměstnání. Nejčastějším státním občanstvím cizinců přicházejících do ČR ze třetích zemí je Ukrajina a Vietnam – stejně je tomu i v JMK. Vysoký podíl cizinců z Ukrajiny. Mezi cizinci v JMK přesahují občané Ukrajiny celorepublikovou hodnotu (30 %). Z Ukrajiny tak pochází téměř každý druhý cizinec ze zemí mimo EU, který pobývá na území JMK. Vysoký podíl cizinců z Vietnamu. Tři ze čtyř cizinců pobývají přímo v Brně nebo v jeho nejbližším okolí (okres Brnovenkov). Významná je koncentrace přistěhovalců z Mongolska do okresu Blansko, kde pobývá více než 40 % celkového počtu Mongolů v JMK (dalších 37 % pak pobývá v okrese Brno-město). Tato tendence zásadním způsobem ovlivňuje strukturu cizinců na Blanensku a činí tento okres výjimečný jak z hlediska krajského, tak i republikového – občané Mongolska zde totiž tvoří vůbec nejpočetnější skupinu cizinců. Z Mongolska pochází 29 % všech cizinců, kteří mají v okrese Blansko dlouhodobý nebo trvalý pobyt.

– 7 –


Stručná verze

IV. SUBJEKTY A NÁSTROJE INTEGRACE CIZINCŮ ZE TŘETÍCH ZEMÍ Integrační politiky jsou realizovány na třech základních úrovních: evropské, národní a lokální2. IV.1. Evropská úroveň Evropskou úroveň tvoří orgány Evropské unie (dále „EU“). Na této rovině existuje řada snah o sjednocení národních integračních politik a vůbec přistěhovaleckých politik do jediné evropské platformy. Integrace je hlavním předmětem zájmu řady politik EU. Účinná a odpovědná integrace přistěhovalců na pracovní trh totiž významně přispívá k dosažení lisabonských cílů. Komise podporuje úsilí členských států v oblasti zaměstnanosti, sociálních věcí a rovných příležitostí a klade přitom důraz na zohlednění specifik souvisejících s rodem, aby se plně využilo potenciálu žen migrantek. V nových Integrovaných hlavních směrech pro růst a zaměstnanost jsou členské státy vyzývány, aby učinily kroky ke zvýšení zaměstnanosti přistěhovalců. Na této úrovni mají „otevřené dveře“ tzv. žádoucí migranti, kteří jsou pokládáni za přínos pro EU, jsou kvalifikovaní, vzdělaní a vybaveni integračním potenciálem. Integrační politiky si nekladou za cíl podpořit vzájemné, ale současně oddělené soužití domácích a přistěhovalých populací, ale zajistit proces občanské integrace individuálních aktérů migrace. IV.2. Národní úroveň Na celonárodní úrovni realizují integraci cizinců ze třetích zemí ústřední orgány státní správy – především Ministerstvo vnitra ČR. Do realizace Koncepce integrace cizinců jsou zapojena i další ministerstva – Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo zdravotnictví ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a Ministerstvo kultury ČR. Orgány samosprávy, které jsou pro realizaci integrace klíčové, nemají legislativně uloženu žádnou povinnost se na procesu integrace cizinců ze třetích zemí podílet a jejich zapojení je dobrovolné. Základní cílovou skupinou integrace cizinců jsou občané třetích zemí pobývající legálně na území ČR. Do této skupiny tedy nepatří státní občané členských států Evropské unie ani žadatelé o mezinárodní ochranu.3 Základní strategie integrace cizinců byla zformulována ve dvou dokumentech: Zásady koncepce integrace cizinců z roku 1998 a Koncepce integrace cizinců z roku 2000. Ze Zásad koncepce integrace cizinců vyplývá, že integrační politika je doménou státních orgánů a že se jedná o výchozí bod k systematickému koncipování integrační politiky, jejímž cílem má být podpora oblasti vztahů mezi komunitami a odstraňování překážek integrace, a to zejména u dlouhodobě pobývajících

2 3

Lokální integrační politiky zahrnují politiky na úrovni kraje a nižších celků. Pro integraci azylantů je určen Státní integrační program (SIP). – 8 –


Stručná verze

cizinců. Koncepce integrace cizinců je mnohem širší a oproti předchozímu rámci, který byl určen Radou Evropy, se tento dokument inspiruje závěry EU. V současné době probíhá integrace cizinců na národní úrovni především na těchto principech:

praktická spolupráce všech, kdo mohou přispět k úspěšnému průběhu integrace; zvyšování informovanosti všech aktérů v procesu integrace; efektivita integračních opatření i vynaložených finančních prostředků; jasné a uchopitelné výsledky všech integračních aktivit; nové nástroje – přímá spolupráce s obcemi, podpora nově vzniklých integračních center; podpora rozvoje občanské společnosti – zejména pak v regionech v souvislosti s vytvářením regionálních Center. Ministerstva zapojená do podpory integrace cizinců popisují v každoročním dokumentu s názvem Zpráva o realizaci Koncepce integrace cizinců v roce (následuje konkretizace roku) a návrh dalšího postupu dosavadní pokrok a nástin aktivit na příští rok. Z něj lze velmi dobře vycházet při plánování regionální politiky integrace cizinců, neboť na stanovené priority jsou vázány i finanční zdroje. IV.3. Lokální úroveň Ze Zásady koncepce integrace cizinců (1998) a z Koncepce integrace cizinců (2000) vyplývá potřeba zapojení se územních samospráv do integrační politiky. Na lokálních úrovních se rozvinuly vlastní integrační politiky, které se někdy i lišily od národních strategií, vykazovaly však zřetelný konvergenční trend a realistickou podobu. Obecné formulace integrační politiky na úrovni EU a národní úrovni ponechávají dostatečný prostor samosprávě pro vlastní iniciativu a tvůrčí přístupy k formulování strategií. Do popředí se ale dostává nutnost koordinovat lokální aktéry a proces řídit. Základními potenciálními subjekty integrace cizinců na lokální úrovni v JMK jsou ve své samostatné i přenesené působnosti:

Statutární město Brno Jihomoravský kraj Zastupitelstvo Jihomoravského kraje Rada Jihomoravského kraje Rada pro rozvoj lidských zdrojů Rada pro národnostní menšiny Krajský úřad Jihomoravského kraje: Odbor regionální rozvoje, dotčené odbory KrÚ JMK, Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců, Platforma klíčových aktérů integrace Nevládní neziskové organizace v JMK: Organizace na pomoc uprchlíkům Sdružení občanů zabývajících se emigranty, Diecézní charita Brno, Centrum pro lidi sociálně znevýhodněné – CELSUZ, Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu

– 9 –


Stručná verze

V. ANALYTICKÁ ČÁST V.1.

Integrace v pojetí platformy

V rámci skupinové diskuze mezi aktéry Platformy4 byla definována potřebná integrace cizinců v JMK následujícím způsobem: Začleňování cizinců do společnosti, a to formou spolupráce, za vzájemného respektu a oboustranné komunikace. Integrace má být realizována nejen v rovině institucionální (strukturální), ale i občanské. Definovány by měly být také skupiny cizinců, jejichž integrace by měla být podporována. Zvláštní důležitost má integrace na trhu práce. Důležitou stránkou integrace je připravenost společnosti a vnímání cizinců ze strany majority. Integrace je ukončena až v momentě pocitu spokojenosti cizince. V.2.

Dimenze integrace cizinců v Jihomoravském kraji

Pro monitoring a evaluaci integrace cizinců ze třetích zemí bylo stanoveno šest dimenzí integrace, z toho čtyři systémové (strukturální) a dvě sociální. Následující dimenze byly sestaveny na základě závěrů z odborné literatury, politických dokumentů, výstupů z dosavadních regionálních i celonárodních výzkumů a na základě vlastních výzkumných aktivit společnosti SocioFactor s.r.o.5 Byly diskutovány s klíčovými aktéry integrace na území JMK, a to jak jednotlivě, tak v rámci skupinového setkání členů Platformy 21. června 2010 v Brně. Klíčem ke stanovení níže uvedených dimenzí je věcné odlišení zásadních témat integrace. Jednotlivé dimenze jsou nutně nevyvážené, co se rozsahu týče. To je způsobeno zejména tím, že některé informace nejsou v některých dimenzích dostupné, v jiných se naopak sledují jak na národní, tak na lokální úrovni. Je-li u některých dimenzí uvedeno méně informací, v žádném případě to nesvědčí o menším významu, který by jim měl být přisuzován.

4 5

Diskuze proběhla na setkání členů Platformy 21. června 2010 v Brně. Ty zahrnovaly zejména individuální i skupinové rozhovory s cizinci a s klíčovými aktéry integrace v JMK. – 10 –


Sociální integrace

Systémová / strukturní integrace

Stručná verze

Pobyt a bydlení

Trh práce a ekonomická integrace

Vzdělávání a jazyková integrace

Sociálně-zdravotní integrace

Kulturně-religiózní integrace

Interaktivněidentifikační integrace

Oblast sledující formy pobytu cizinců a podoby trvalejšího usídlování cizinců v regionu, podpora legálních forem pobytu, přístupu k veřejným službám, zajištění přístupu k adekvátnímu bydlení a prevence prostorové koncentrace cizinců. Oblast začleňování na trh práce, podpora aktivního působení na trhu práce, zaměstnanosti a ekonomické soběstačnosti (např. podnikání). Oblast začleňování do vzdělávacího systému, zajištění vzdělávání cizinců, včetně jazykového vzdělávání (dětí i dospělých), zajištění přístupu ke vzdělávání a podpora úspěšnosti ve vzdělávacím procesu, podpora připravenosti vzdělavatelů. Oblast prevence sociálního vyloučení a zajištění poskytování základní sociální a zdravotní péče, účasti na zdravotním a sociálním pojištění, rozvoj sociálních služeb a právní poradenství pro cizince. Oblast podpory kultury a náboženství cizinců, rozvoj mezikulturního dialogu, podpora nabytí základního kulturního vědění a orientace příchozích ve společnosti, vyrovnání se s kulturními diferencemi a jejich akceptace. Interaktivní rovinu tvoří kvalita interakcí mezi cizinci a společností (vnímání majoritou, stereotypy, postoje institucí státní správy a samosprávy, komunikace). Identifikační rovinu tvoří subjektivní pocity, očekávání a zkušenosti cizinců. Oblast zapojení cizinců do sociálních sítí, navazování kontaktů mimo vlastní skupinu, fungování organizací cizinců, veřejného sebevyjádření a ztotožnění se s institucionálními cíli.

Napříč jednotlivými dimenzemi je nutné zohlednit geografické aspekty – tzv. lokalizační integraci. Do dimenzí vstupují a ovlivňují je také prostorové aspekty pobytu cizinců, jako jsou geografické rozmístění a mobilita.

– 11 –


Stručná verze

V.2.1. Pobyt a bydlení V JMK došlo v posledních letech k výraznému přílivu cizinců, a to zejména cizinců ze třetích zemí, kterých je až 70 %. Podíl cizinců ze třetích zemí na celkovém počtu cizinců s pobytem (trvalým či dlouhodobým) se v roce 2008 pohybuje v jednotlivých okresech v rozpětí 33,8 % až 77,9%. Průměrný podíl cizinců ze třetích zemí v populaci cizinců s trvalými a dlouhodobými pobyty činí 68,4 %. Cizinci ze třetích zemí s trvalým pobytem Počet cizinců ze třetích zemí s trvalým pobytem vykazuje v rámci srovnání tří vybraných časových úseků v letech 2008 až 2010 mírný vzestup. Ve srovnání s prosincem roku 2008 se v květnu 2010 jedná o vzestup v řádu 8,5 %.

Zdroj: ŘSCP, 2010

Celkový vývoj počtu cizinců ze třetích zemí s trvalým pobytem vykazuje v rámci srovnání tří časových úseků v letech 2008 až 2010 v jednotlivých okresech relativní stabilitu. K mírnému poklesu došlo v čase v okrese Brno-venkov. Naopak mírný nárůst trvalých pobytů zaznamenáváme v okrese Brno-město, Břeclav, Blansko, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Podíly cizinců ze třetích zemí s trvalým pobytem na celkových počtech trvalých pobytů k 31. 5. 2010 se liší podle jednotlivých okresů. Nejmenší podíl v tomto směru vykazuje okres Hodonín a Břeclav. Nejvyšší pak Brno-město, Brno-venkov, Znojmo a Blansko.

– 12 –


Stručná verze

Počet cizinců s trvalým pobytem podle okresů k 31. 5. 2010 Podíl cizinců ze 3. zemí s trvalým pobytem mezi cizinci s trvalým pobytem

Okres

Počet cizinců s trvalým pobytem

Počet cizinců ze 3. zemí s trvalým pobytem

Blansko

978

666

68,1 %

Brno-město

8 233

6 255

76,0 %

Brno-venkov

2 402

1 626

67,7 %

Břeclav

1 091

503

46,1 %

Hodonín

980

420

42,9 %

Vyškov

635

396

62,4 %

Znojmo

1 215

822

67,7 %

Zdroj: ŘSCP, 2010

Počty cizinců ze třetích zemí s trvalým pobytem se v jednotlivých okresech liší. Cizinci z Ukrajiny výrazně dominují v okresech Brno-město a Brno-venkov. V okresech Brnoměsto, Brno-venkov a Znojmo nalézáme největší zastoupení Vietnamců a Rusů. Cizinců z Mongolska je nejvíce v okrese Blansko a Brno-město. V Brně-městě se také setkáváme s velmi pestrým zastoupením cizinců z ostatních zemí. Cizinci ze třetích zemí s dlouhodobým pobytem Počet cizinců ze třetích zemí s dlouhodobým pobytem vykazuje v rámci srovnání tří vybraných časových úseků v letech 2008 až 2010 nejdříve mírný vzestup, v květnu 2010 pak menší pokles. Ve srovnání s prosincem roku 2009 se jedná o pokles v řádu necelých dvou procent.

Zdroj: ŘSCP, 2010

– 13 –


Stručná verze

Celkový vývoj počtu cizinců ze třetích zemí s dlouhodobým pobytem vykazuje v rámci srovnání tří časových úseků v letech 2008 až 2010 v jednotlivých okresech relativní stabilitu. K mírnému poklesu došlo v čase v okrese Blansko a Brno-venkov. Naopak slabý nárůst zaznamenáváme v okrese Břeclav, Hodonín a Znojmo. Podíly cizinců ze třetích zemí s dlouhodobým pobytem na celkových počtech dlouhodobých pobytů k 31. 5. 2010 se liší podle okresů. Nejmenší podíl v tomto směru vykazuje okres Hodonín a Znojmo. Nejvyšší pak okres Brno-město, Brno-venkov, Vyškov a Blansko. Počet cizinců s dlouhodobým pobytem podle okresů k 31. 5. 2010

Okres

Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Zdroj: ŘSCP, 2010

Počet cizinců s dlouhodobým pobytem

Počet cizinců ze 3. zemí s dlouhodobým pobytem 557 10 049 2 638 476 186 621 310

958 13 477 3 355 990 748 888 964

Podíl cizinců ze 3. zemí s dlouhodobým pobytem mezi cizinci s dlouhodobým pobytem 58,1 % 74,6 % 78,6 % 48,1 % 24,9 % 69,9 % 32,2 %

Počty cizinců ze třetích zemí s dlouhodobým pobytem se v jednotlivých okresech liší. Cizinci z Ukrajiny výrazně dominují v okresech Brno-město, Brno-venkov a Vyškov. V okresech Brno-město a Brno-venkov nalézáme největší zastoupení Vietnamců, Rusů a Moldavanů. V Brně-městě se také setkáváme s velmi pestrým zastoupením cizinců z ostatních zemí. Cizinců z Mongolska je nejvíce v okrese Blansko a Brno-město. V.2.2. Vzdělávání a jazyková integrace Formální vzdělávání Cizinci navštěvující mateřské, základní a střední školy jsou v naprosté většině děti cizích státních příslušníků, kteří na našem území žijí. V případě vyšších odborných škol, konzervatoří a vysokých škol se může jednat i o žáky, kteří si školu na našem území vybrali a žijí zde právě s cílem se vzdělávat. Na všech vzdělávacích úrovních má podíl cizinců ve školách výrazně regionální charakter, který závisí především na celkovém počtu cizinců žijících v jednotlivých lokalitách a na jejich sociálním složení. Podle města, ve kterém cizinci studují, dominuje v JMK město Brno. Dále cizinci navštěvují vzdělávací instituce v Hodoníně a ve Znojmě. Přesné údaje, které by odlišily cizince ze třetích zemí od ostatních cizinců na úrovni jednotlivých okresů, však nejsou k dispozici. Koncepce výběru a zpracování statistických údajů spojených s migrací a integrací cizinců na území České republiky (duben 2010) uvádí, že vzhledem k požadavkům orgánů EU

– 14 –


Stručná verze

ohledně zavedení mezinárodně srovnatelných indikátorů v oblasti integrace cizinců na území členských států se do budoucna jeví jako nezbytné vedení kategorie občanů třetích zemí, což je však podmíněno legislativní úpravou. Statistiky předkládají souhrn cizinců, kdy většinu z nich tvoří cizinci ze třetích zemí na všech stupních škol v JMK. Největší zastoupení cizinců má JMK na základních školách (1,3 %), o něco menší je na mateřských (0,8 %) a středních školách (1 %), nejmenší na vyšších odborných školách (0,4%). Na konzervatoře dochází 1,7 % cizinců (ÚIV, 2010). Co se týče dětí pocházejících ze třetích zemí v mateřských školách, platí, že k žádným radikálním změnám ve složení v čase nedochází. Dominují děti z Vietnamu, jejichž zastoupení je v posledních třech letech stálé. Mírně přibylo i dětí z Ukrajiny a Ruska. U tzv. ostatních zemí zaznamenáváme malý pokles (jedná se o pestrý konglomerát zemí, mezi nimiž jsou také třetí země). V ČR mateřské školy navštěvuje 4 016 dětí, v JMK 270. Na základních školách se podle státní příslušnosti setkáváme s pestrou paletou žáků z tzv. „ostatních zemí“, jejichž zastoupení mírně kolísá. Počet žáků pocházejících z Vietnamu je v čase poměrně stabilní. Stejně je tomu u dětí z Ukrajiny a Ruska. Celkem základní školy v ČR navštěvuje 13 839 dětí, v JMK 1 088.

Zdroj: ÚIV, 2007–2010

Situace na středních školách je víceméně podobná školám základním. Nejvyšší podíl je žáků z tzv. ostatních zemí, jejichž počet v posledním roce poklesl. Za nimi následují Vietnamci, u nichž je v čase patrné rostoucí zastoupení. Třetí příčka patří Ukrajincům, jejichž zastoupení je poměrně stabilní, počet Rusů v čase mírně klesá. V ČR studuje na středních školách celkem 7 900 žáků, v JMK 630. Na vyšších odborných školách studuje 26,7 % studentů z Ukrajiny, 33,3 % z ostatních zemí a 6,7 % z Ruska. V ČR v roce 2008 – 15 –


Stručná verze

studovalo 307 cizinců, v JMK pouhých 14. Co se týká vysokého školství, na Masarykově univerzitě v Brně v roce 2009 studovalo celkem 5 180 studentů-cizinců. Z tohoto počtu byla téměř desetina posluchačů ze třetích zemí (8,8 %). Při porovnání dat v rámci let 2002–2009 je zřejmý patrný nárůst. Během osmi let se jedná o 3,5 násobný růst. S celkovým počtem cizinců roste také počet studentů ze třetích zemí – ten se více než zdvojnásobil ze 194 studentů v roce 2002 na 455 v roce 2009.

V.2.3. Trh práce a ekonomická integrace Intenzita nárůstu zahraniční zaměstnanosti byla v posledních letech v JMK a zejména v Brně neobvykle vysoká, a to i na poměry Evropské unie. Téměř dva roky trvající vysoká poptávka po nekvalifikovaných pracovnících montážních a stavebních firem a nedostatečný zájem ze strany českých pracovníků či uchazečů o zaměstnání vyvolaly v roce 2008 velmi výrazný přísun levné pracovní síly ze zahraniční. JMK je dlouhodobě třetím krajem s nejvyšší zaměstnaností cizinců. Z okresů, které se výrazně podílí na zaměstnanosti cizinců, je to především Brno-město (v tomto okrese je zaměstnanost cizinců nejvyšší z celé ČR) a Brno-venkov. Zároveň patří JMK k oblastem s dlouhodobě nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti. Celkový trend ve vývoji nezaměstnanosti v kraji formuje situace na trhu práce v Brně-městě, která poskytuje více než třetinu pracovních příležitostí v rámci kraje. Tento faktor se může podílet na šíření xenofobních nálad. V souvislosti s ekonomickou krizí převládají ve vyjádření většiny expertů názory, že do konce roku 2010 se bude možnost uplatnění cizinců na trhu práce v JMK snižovat. Ve střednědobém horizontu je naopak očekávána zvyšující se poptávka po cizincích a jejich postupně narůstající podíl na pracovní síle. Uplatnění na trhu práce je pro cizince v přijímací zemi klíčové. Zaměstnání jim přináší výdělek, který je nezbytný nejen pro zajištění obživy, ale také pro získání povolení k dlouhodobému pobytu v ČR. Zisk stabilního zaměstnání (odpovídající schopnostem a kvalifikaci cizince) je také nejdůležitějším faktorem pro navazující integrační programy. Pokud je cizinec dostatečně saturován, a to jak z hlediska financí, tak z hlediska seberealizace, je ochoten přistoupit na nadstavbové části integračních aktivit (např. účast na jazykových kurzech pro cizince, sociokulturní vzdělávání a podobně). Kvalita pracovních míst zaměstnanců ze třetích zemí je značně variabilní. Ovlivňuje ji zaměstnání v rámci kvalitativně odlišných sektorů trhu práce (primární, sekundární, terciární), forma zaměstnaneckého poměru (klasická pracovní smlouva, dílčí pracovní úvazky, agenturní zaměstnávání, družstevní zaměstnávání apod.) a migrační strategie. Jako problematická se jeví kvalita pracovních míst v rámci tzv. družstevního zaměstnávání a v rámci zaměstnání zprostředkovaného agenturami. Obě formy jsou podporovány zejména skutečností, že cizinci mají ztížený přístup k běžným pracovním nabídkám inzerovaným v češtině, a obavami zaměstnavatelů ze zaměstnávání cizinců (resp. nedostatek informovanosti ze strany zaměstnavatelů).

– 16 –


Stručná verze

Cizinci ze třetích zemí v postavení zaměstnanců V rámci JMK pochází ze třetích zemí asi polovina cizinců v postavení zaměstnanců. Mezi jednotlivými okresy kraje však existují výrazné rozdíly. Nízký absolutní počet i relativní podíl zaměstnaných osob ze třetích zemí je charakteristický pro příhraniční okresy Hodonín a Břeclav, ale také Vyškov. Většina zahraničních zaměstnanců s pracovním povolením na území JMK pochází z Ukrajiny, ve větším počtu jsou pak zastoupeni také občané Mongolska, Běloruska a Moldávie. Přesnější počty cizinců v postavení zaměstnanců v JMK za rok 2008 ilustruje následující tabulka. Cizinci v postavení zaměstnanců na trhu práce v JMK 2008 Podíl Cizinci ze cizinců ze 3. zemí s 3. zemí na pracovním zaměstnan povolením osti cizinců

Podíl cizinců ze 3. zemí, kteří potřebují pracovní povolení

Podíl Podíl cizinců cizinců ze evidovanýc 3. zemí na h na ÚP na pracovní pracovní cíle síle

Okres

Cizinci evidovaní ÚP

Cizinci ze 3. zemí

Blansko

1 479

823

55,6

705

85,7

2,9

1,6

Brno-město

20 571

10 858

52,8

10 152

93,5

9,9

5,2

Brno-venkov

3 000

1 746

58,2

1 614

92,4

3,0

1,7

Břeclav

1 839

251

13,6

207

82,5

3,0

0,4

Hodonín

1 359

141

10,4

119

84,4

1,7

0,2

Vyškov

502

107

21,3

95

88,8

1,1

0,2

Znojmo

774

491

63,4

440

89,6

1,3

0,9

29 524

14 417

48,8

13 332

92,5

4,9

2,39

JMK celkem Zdroj: VÚPSV 2009a

Cizinci coby podnikatelé Ke konci roku 2008 v JMK pracovalo 6 085 cizinců s živnostenským oprávněním, z toho asi polovina (3 092) v okrese Brno-město a 18% (1 109) v okrese Brno-venkov. Z hlediska podílu na celkové zaměstnanosti v jednotlivých okresech ovšem vystupuje do popředí význam živnostenského podnikání v okresech Vyškov a Znojmo. Zatímco v ČR se živnostníci podílejí na zaměstnanosti cizinců asi z pětiny (21%) a v JMK ještě o něco méně (17%), v okrese Vyškov se jedná až o 47% a na Znojemsku o 35%. V prvním pololetí roku 2009 počet pracovníků s živnostenským listem vzrostl o 7%.

– 17 –


Stručná verze

Zdroj: VÚPSV 2009a

Dopady hospodářské krize Globální ekonomická recese probíhající v roce 2009 se v JMK projevila poklesem počtu pracovních míst, a tím i poklesem počtu cizinců pracujících v kraji, avšak ne tak podstatně jako v jiných částech ČR. Poklesly počty vydaných pracovních povolení, ale zvýšily se počty živnostenských oprávnění a vše nasvědčuje tomu, že se také rozrostlo tzv. družstevní zaměstnávání. Co se týká složení cizinců podle státní příslušnosti, k výraznějším proměnám pracujících cizinců nedošlo – s jedinou výjimkou, kterou byl příchod Mongolů. V okrese Brno-venkov se počet pracujících cizinců snížil o tři pětiny na 673. Na Blanensku, kde je zaměstnána větší komunita Mongolů, došlo k poklesu počtu pracujících cizinců zhruba o třetinu na 1 067. Celkový počet cizinců se v JMK meziročně snížil pouze o 2,4 tis. (tj. 6,8%), zatímco v ČR o 43,2 tis., tedy o 12%. Snížil se především počet vydaných pracovních povolení (téměř o čtvrtinu), avšak zároveň vzrostl počet udělených živnostenských oprávnění (o 13,8%, což bylo od počátku desetiletí nejvíce). Mnozí cizinci, kterým nebylo jejich pracovní povolení prodlouženo, se odmítli i přes nabízené příspěvky vrátit se do své mateřské země a raději zvolili možnost získat živnostenské oprávnění. Statisticky nepodchycené je tzv. družstevní zaměstnávání, které se vlivem úbytku pracovních povolení s největší pravděpodobností také rozšiřuje.

– 18 –


Stručná verze

Zdroj: statistiky MPSV ČR zveřejněné na internetových stránkách http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz

V.2.4. Sociálně-zdravotní integrace V případě sociálních služeb existuje v JMK relativně rozvinutá síť nestátních neziskových organizací poskytujících sociální služby. V sociální oblasti působí řada „záchytných“ subjektů a řada „specializovaných“ subjektů. Záchytnými subjekty se míní zejména systémoví aktéři specializovaní na cílovou skupinu cizinců (např. Centrum, SOZE, OPU apod.). Tyto subjekty nejen vykonávají náplň své vlastní činnosti, ale také pěstují povědomí o institucích, které se sice přímo na cizince nezaměřují, jejich agenda se nicméně týká problémů, s nimiž mohou cizinci přijít do styku (např. oblast domácího násilí). Sociální služby jsou koncentrovány na území města Brna. Mimo město Brno proaktivně působí pouze jedna z organizací, Diecézní charita Brno, a to ve třech místech. Pro takovou koncentraci služeb hovoří zejména hustota usídlení cizinců v okrese Brno-město a Brno-venkov. Navíc je Brno dostupné i z jiných částí JMK. Na druhou stranu tím poradenství ztrácí přímou vazbu na místní situace. Evidentní je to v případě Blanska, kde je zapotřebí působit přímo na místě, reagovat a sledovat místní vývoj (např. možnost propouštění, náboru nových pracovních sil). Další výzvou pro sociální služby může být v budoucnu vývoj migrace. U migrujících se vyskytuje široké spektrum představ o budoucnosti, které souvisí s porozuměním smyslu migrace. Spektrum pokrývá dočasnou (převážně ekonomickou migraci), předpokládanou trvalou migraci a znaky migrace trvalé a řetězové (přijíždí příbuzní). To vše souvisí s možností nabídky a s různorodostí potřeb v sociální oblasti. Důležitým zaznamenaným aspektem migrace je právě její řetězový charakter, kdy za migrujícími přicházejí další příbuzní (sloučení rodiny) či přátelé. Toto hledisko vypovídá o trvalejších formách usazování v regionu. Trvale se usazující migranti navazují vazby k dané zemi a objevuje se potřeba intervencí v rámci rodin. – 19 –


Stručná verze

JMK disponuje také stabilizovanou sítí krajských zdravotnických zařízení. Z hlediska poskytnuté zdravotní péče cizincům v Jihomoravském kraji je evidentní, že vývoj poskytované péče cizincům EU a cizincům ze třetích zemí se zcela liší svou dynamikou. Zatímco se počty cizinců z EU v letech 2006–2009 nijak zásadně nemění, u počtu cizinců ze třetích zemí registrujeme vysoký exponenciální nárůst v čase. Během čtyř let počet cizinců ze třetích zemí, kterým byla poskytnuta zdravotní péče, vzrostl více než sedminásobně – ze 7 413 osob v roce 2006 na 53 675 v roce 2009. Cizinců ze třetích zemí, jimž byla poskytnuta zdravotní péče, je více než jedenáctinásobek ve srovnání s cizinci ze zemí EU. Tento trend klade bezesporu nároky na kontakt zdravotníků s cizinci ze třetích zemí a vytváří prostor pro aplikaci interkulturního ošetřovatelství.

Zdroj: ÚZIS ČR, Brno

V.2.5. Kulturně-religiózní integrace Kulturně-religiózní integrace patří k důležitým dimenzím, které zatím nejsou v dokumentech v České republice reflektovány. Také informací o této oblasti je poskrovnu. Nicméně Evropská unie a také sociální vědci upozorňují na důležitost této integrační dimenze, jejíž význam bude i u nás v čase narůstat. Zařazení této orientace má svůj původ ve zkušenosti západní Evropy, která zprvu opomíjela význam religiozity migrujících. Čas ukázal, že je nutné podpořit mezikulturní dialog a vyrovnat se s kulturními diferencemi, které stály za mnohými konflikty a tenzemi. Ukazuje se, že zajištění soudržnosti společnosti do značné míry ohrožuje problematické dosahování shody – 20 –


Stručná verze

v oblasti hodnot a náboženského vyznání. Projevování různých kultur a vyznání je zaručeno Chartou základních práv a musí být chráněno vždy, když není v rozporu s jinými nedotknutelnými evropskými právy nebo s vnitrostátními předpisy. Obyvatelstvo Jihomoravského kraje (zejména ve venkovských regionech) je známé vysokým stupněm religiozity. To může být výzvou pro mezináboženský dialog nebo mezináboženské spory. Národnostní struktura obyvatelstva kraje je poměrně homogenní. Růst heterogenity mohou provázet nedorozumění a volání po ochraně místní kultury a identit. Samosprávy integraci cizinců tematizují velmi omezeně. Chybí propojenost informací, koordinace a řízení procesu lokální integrace. Zájem města a kraje o oblast integrace je orientována hlavně na kulturní sféru, zde jsou vytvořeny optimální podmínky. Současní aktéři integrace – státní, regionální apod. poskytují cizincům informace v nepřehledné podobě, informace jsou zmatené, nejasné a těžko pochopitelné. Reprezentanti majority (úředníci) nejsou na komunikaci s cizinci připraveni. Cizinci mají malou míru právní jistoty. Zájem města a kraje o oblast integrace je orientován zejména na kulturní sféru, pro kterou jsou aktivně vytvářeny podmínky. Odehrává se dostatečné množství kulturních akcí, např. v rámci Brněnského kulturního léta. V ČR jsou v rámci současných struktur podporovány multikulturní festivaly, dny národnostních menšin apod. Klíčovými aktéry jsou v realizaci těchto kulturních aktivit lokální organizátoři, tedy samosprávy, jejich příspěvkové organizace a neziskový sektor. V JMK je atraktivním kulturním centrem Brno. Celkový počet kulturních zařízení nepřevyšuje jeden tisíc. Činnost neziskového sektoru je zásadní a v mnoha ohledech nezastupitelná. Význam neziskových organizací je mnohdy spojován s omezenými možnostmi a kompetencemi ostatních veřejných institucí (místních samospráv, úřadů práce, cizinecké policie apod.). Na území JMK působí několik neziskových organizací zabývajících se pomocí cílové skupině cizinců ze třetích zemí. Nejvýznamnější jsou Diecézní charita Brno, Sdružení občanů zabývajících se emigranty (SOZE) a Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU). Mimo město Brno působí pouze pobočky Diecézní charity Brno (v Hodoníně, Břeclavi a Blansku) a SOZE. Cizinci nemají zájem ani prostor se více organizovat a kolektivně prosazovat svá přání, jsou velmi různorodí, jediným výraznějším pojítkem je náboženství. Nejčastější problémy v komunikaci cizinců s úřady se dají souhrnně označit jako informační deficit a kategorizace migrantů. Informační deficit bývá způsoben jazykovou bariérou, neznalostí informačních zdrojů a problémy v komunikaci s pracovníky veřejných institucí, kteří mnohdy předávají neucelené a pro cizince nesrozumitelné informace. Sdělení poskytované různými zaměstnanci téže instituce se často liší a cizinec je mnohdy nucen dodávat další a další dokumenty a opakovat tak návštěvu jedné instituce. Sami cizinci vnímají, že přístup příslušníků majoritní společnosti, včetně zaměstnanců veřejných institucí, ovlivňuje původ cizince. Informace o původu cizince vede u většiny osob ke generalizaci dosavadních informací a zkušeností s cizinci ze stejné země, tedy k určité formě „haló efektu“ a ke kategorizaci migrantů.

– 21 –


Stručná verze

V.2.6. Interaktivně-identifikační integrace Interaktivně-identifikační dimenze integrace patří také k důležitým oblastem, které nejsou v českém prostředí příliš zohledňovány. Také informací o této sféře je málo. Nárůst zájmu byl zaznamenán zejména v poslední dekádě, a to na základě zkušeností s komplikovaným průběhem integrace cizinců v přistěhovaleckých zemích, kde se usadily větší komunity cizinců. Roste tak význam kvality interakcí cizinců s okolím a také jejich subjektivní pocity, jež ovlivňují vztah k okolní společnosti. Mezi migranty se v Jihomoravském kraji poměrně silně projevuje přetrvávající vztah k zemi původu, síla rodinných vazeb a jejich rozmístění mezi přijímající společností a zemí původu, což znesnadňuje proces vlastního utváření motivů pro integraci do nové společnosti podpořený nejistotami a obavou z budoucího života. V přijímající společnosti chybí nastavení mechanismů podporujících motivaci migrantů ke spokojené integraci do společnosti. Vztahy s majoritou a úroveň sociální integrace ovlivňují okolnosti působící jak na straně cizinců samotných, tak na straně členů většinové společnosti. V případě cizinců se jedná především o jazykové kompetence, pracovní prostředí (např. multikulturní prostředí mezinárodních firem), pracovní vytížení, rodinné vazby, vazby na krajanskou komunitu a v neposlední řadě také ochota a schopnosti samotných cizinců sociální sítě budovat. Za okolnosti, které působí na straně většinové společnosti pak lze označit zejména osobní zkušenost s cizinci, věk, předsudky, stereotypy a sklon ke generalizaci negativní zkušenosti na všechny cizince dané národnosti. Kromě mezigeneračního přenosu se na negativním vnímání některých národností, příp. cizinců jako celku mohou podílet také média, která cizince prezentují převážně v souvislosti s nelegální, kriminální činností a jako levnou pracovní sílu. V hromadných sdělovacích prostředcích jsou častěji akcentovány spíše problematické oblasti soužití majority s cizinci, což nadále posiluje tendence ke generalizaci negativních zkušeností. Za významný faktor rozvoje multikulturního prostředí příznivého pro integraci cizinců považujeme regionální média, která je možno využít k prezentaci kultury, života a tradic jednotlivých národností a přispět tak k pochopení zvláštností odlišných kultur. Vztahy mezi majoritou a cizinci ovlivňuje zejména kulturní blízkost, která je katalyzátorem sociokulturní integrace. Některé zkušenosti s pracovníky veřejných institucí ukazují též na potřebu multikulturního vzdělávání zaměstnanců těchto zařízení. V rámci jednotlivých lokalit JMK se vyskytují rozdíly v postojích k různým národnostním skupinám. Tyto diference jsou většinou determinovány následujícími faktory: míra koncentrace jednotlivých národností v lokalitě, velikost lokality, charakter migrace konkrétních národností a v neposlední řadě také schopnost vzájemného soužití na straně „cizinců“ i „domácích“. Vztahy místních obyvatel s mongolskou komunitou jsou tak na Znojemsku z důvodu dlouhodobého usazení a pokročilé integrace podstatně lepší než např. vztahy místních s mongolskou komunitou na Blanensku, kde občané Mongolska pobývají relativně kratší dobu. Jako největší problém v oblasti vztahů majority k národnostním skupinám v JMK se jeví situace ve městě Blansku, kde žije větší množství Mongolů. Mezi nejméně oblíbené cizince patří občané Ukrajiny, Vietnamu, Rumunska a Albánie.

VI. SWOT ANALÝZA – 22 –


Stručná verze

SWOT analýza byla realizována prostřednictvím brainstormingu v pracovních skupinách, na základě námětů a připomínek systémových aktérů, rozhovorů s cizinci a na základě sekundární analýzy dokumentů.

S – Silné stránky

S.1

S.2 S.3 S.4 S.5 S.6 S.7 S.8 S.9 S.10 S.11 S.12 S.13 S.14 S.15 S.16

S.17

Angažovanost JMK v oblasti integrace cizinců v horizontu minulých let, dlouhodobější zájem o téma, podpora a vyvíjení aktivit směřujících k rozvoji integrace cizinců na území kraje. Zájem JMK integraci systémově uchopit, dostát koordinační úloze, akcentovat přítomnost cizinců v kraji, působit předvídavě a podporovat začleňování cizinců v horizontu příštích let. JMK patří a s největší pravděpodobností bude i nadále patřit k atraktivním místům pro cizince ze třetích zemí, kteří do kraje přichází velmi často za účelem zaměstnání. JMK disponuje růstovým potenciálem regionální ekonomiky – silnou průmyslovou tradicí, dobrou geografickou polohou, zvyšujícím se počtem vysokoškolských studentů, což činí kraj atraktivní pro zahraniční pracovníky. V JMK vzniklo Jihomoravského regionální centrum na podporu integrace cizinců, které se v kraji postupně etablovalo. Byla založena Platforma klíčových aktérů integrace. Existuje fungující Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu. Jsou přítomny silné angažované nevládní neziskové organizace koncentrující potřebný zkušenostní kapitál a zkušenosti s realizací aktivit na podporu integrace. Nabytá zkušenost neziskových sdružení s organizací a výukou v kurzech českého jazyka pro cizince a poradenstvím pro cizince. Řada služeb pro cizince je soustředěna v Brně, kde jsou dostupné pro převážnou většinu cizinců, kteří jsou významně koncentrováni v okrese Brno-město a Brno-venkov. V JMK nedochází ke zvýšené koncentraci cizinců jedné národnosti v rámci jedné lokality s několika výjimkami. Nejčastějším státním občanstvím cizinců přicházejících do JMK ze třetích zemí je Ukrajina a Vietnam – lze vyvinout a uplatňovat specifické nástroje integrace vůči oběma skupinám. Totéž platí i o skupině cizinců z Mongolska. Kapacita škol JMK je vyhovující a pokrývá požadavky na umístění dětí, děti cizinců nevyjímaje. Při městě Brně existuje Poradní orgán pro integraci cizinců, který je aktivní a koncentruje významné aktéry integrace ve městě. Město Brno má v procesu komunitního plánování kvalitně vypracovanou část týkající se cizinců. Možnost pro samosprávu rozhodovat a utvářet konkrétní integrační strategie, které zohledňují místní situaci a podmínky za účasti lokálních aktérů. Zastoupení dlouhodobých i trvalých pobytů cizinců se v čase v JMK zvyšuje, což poukazuje na tendenci k jejich trvalejšímu usazování. Významná část cizinců získává k lokalitám úzký vztah. Existující infrastruktura umožňuje rozšíření služeb pro cizince do okresních měst s možností aplikace terénních forem práce v prostředí cizineckých komunit a aktivní formy vyhledávání a kontaktování klientely.

– 23 –


Stručná verze

W – Slabé stránky W.1 W.2 W.3 W.4 W.5

W.6

W.7 W.8 W.9 W.10 W.11 W.12

W.13

W.14 W.15 W.16

W.17

W.18

W.19 W.20

JMK disponuje pouze dílčími zkušenostmi z implementace jednotlivých integračních aktivit. Komunitní plány měst a obcí netematizují skupinu cizinců ze třetích zemí a problematiku integrace cizinců vůbec (s jedinou výjimkou, kterou je město Brno). Data a údaje o cizincích ze třetích zemí nejsou v rámci JMK systematicky zpracovány a nejsou dostupné v přehledné podobě. Neznámou zůstávají skutečné potřeby cizinců. Úzce zaměřená hluboká expertní obeznámenost s tématem integrace cizinců kontrastuje s povrchní informovaností širšího pole potenciálních aktérů integrace – počínaje nejasným a intuitivním pojetím integrace cizinců. Malá pozornost byla doposud věnována dětem cizinců v mateřských, základních a středních školách. Chybí koncepce práce s cizinci formou tzv. inkluzívního vzdělávání. Cizinci mají ztížený přístup k běžným pracovním nabídkám, zaměstnavatelé se obávají cizince zaměstnávat, což má do značné míry za následek rozvoj problematických forem zaměstnávání – tzv. družstevního zaměstnávání a zaměstnávání zprostředkovaného pracovními agenturami. Role zaměstnavatelů při integraci cizinců do společnosti je značně omezená a projevuje se zejména ve vztahu ke kvalifikovaným zahraničním pracovníkům v odborných a řídících pozicích. Migranti jsou skupinou obyvatel vysoce ohroženou sociálním vyloučením a chudobou. Prvním krokem k nápravě je provedení analýz a sběr informací. Služby pro cizince jsou poskytovány různými subjekty, pro nově příchozí cizince jsou služby nepřehledné (která organizace poskytuje konkrétní službu). V JMK jsou nelegální migranti, kteří jsou mimo pozornost nerepresivních institucí a jsou vyloučeni ze všech druhů služeb. Objevují se náznaky segregace skupin cizinců, které mohou být překážkou integrace, což se týká zejména přítomnosti cizinců z Mongolska v okrese Blansko. Populace cizinců je co do motivů pobytu na území JMK velmi různorodá (rychlý výdělek a návrat, dlouhodobější setrvání, definitivní usazení). Ne všechny segmenty populace cizinců projevují o integraci zájem. Koncentrace cizinců je v rámci okresů nerovnoměrná, opomíjení podpory procesu v dalších okresech mimo Brno může způsobovat problémy a nerovné šance při začleňování v lokalitách. Obce projevují nahodilý zájem o téma integrace a většina z nich nevnímá cizince jako cílovou skupinu, ani se v této oblasti neangažuje. Institucionální struktura a tvorba lokálních integračních aktivit zůstávají nerozvinuté – cizinci nejsou samostatnou agendou samospráv. Formulování lokální integrační politiky negativně ovlivňuje nízká míra zapojení lokálních aktérů integrace, obcí a nedostatečná koordinace a řízení integračních aktivit. Cizinci vnímají jako problém umístění svých dětí do mateřských a základních škol, existence obav z přijímání cizinců. JMK patří k oblastem s dlouhodobě nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti a současně přetrvává poptávka po práci cizinců, zejména na trhu práce v Brně a blízkém okolí, což může vést k šíření xenofobních nálad a odporu části veřejnosti vůči jakýmkoli integračním opatřením. Nárůst počtu živnostenských oprávnění signalizuje rozvoj tzv. švarcsystému a také představuje riziko pro samotné cizince, kteří nemusí dostát povinnostem živnostenských podnikatelů (okamžik podání daňového přiznání). Počet cizinců ze třetích zemí, kterým byla poskytnuta zdravotní péče, v čase exponenciálně roste, výrazně stoupají nároky na komunikaci s pacienty cizinci. Stoupá počet nedorozumění ve zdravotnických zařízeních. Přístup cizinců k veřejným informacím je ztížen absencí uvádění inf. ve světových jazycích.

– 24 –


Stručná verze

O – Příležitosti O.1 O.2 O.3 O.4 O.5 O.6 O.7 O.8 O.9 O.10 O.11 O.12 O.13

Oporou pro realizaci integrace je její základní nástroj na úrovni státu – Koncepce integrace cizinců. Na národní úrovni jsou cizinci ze třetích zemí pobývající legálně na území ČR definováni jako základní cílová skupina integrace, která má být podporována. Z hlavních dokumentů ČR týkajících se začleňování cizinců vyplývá potřeba zapojení územních samospráv do integrační politiky. Vládní dokumenty Zprávy o realizaci Koncepce integrace cizinců a návrhy dalšího postupu jsou zdrojem pro plánování regionální politiky integrace cizinců, neboť na stanovené priority jsou vázány finanční zdroje. V rámci EU je podporován rozvoj integračních politik nutných k podpoře snah na vnitrostátních a místních úrovních. Obecné formulace integrační politiky na úrovni EU a národní úrovni ponechávají velký prostor samosprávě pro vlastní iniciativu a tvůrčí přístupy k formulování strategií. Existence Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí. Proces komunitního plánování obecně vytváří prostor pro zapojení obcí do procesu integrace cizinců prostřednictvím procesu utváření komunitních plánů. S příchodem cizinců se zvyšuje internacionalizace nejen vysokých škol, ale také mateřských, základních a středních škol. Příchozí cizinci míří převážně do městských center, do nichž bude zapotřebí situovat integrační opatření; obohacují místní život. Zájem cizinců o JMK a trvalejší formy usazování otevírá nové prostory pro poskytování integračních služeb pro rodinu a děti (tzv. druhou generaci). Přítomnost cizinců vede ke kulturnímu obohacení života, otevírání se kraje světu a vytváření prostoru pro mezináboženský dialog. Přísun kvalifikované pracovní síly podporuje nejen rozvoj ekonomického, ale i sociálního a kulturního života JMK.

– 25 –


Stručná verze

T – Ohrožení T.1 T.2

T.3

T.4

T.5

T.6

T.7

T.8 T.9 T.10

T.11 T.12

Neexistuje obdobný dokument tohoto typu na úrovni krajských samospráv, na úrovni samospráv absentuje systémové uchopení integrace. Doposud malá role krajů v lokálních integračních politikách, nevyužití koordinačního potenciálu krajských úřadů a nezavedení pracovních pozic zaměřených na integraci cizinců. Snaha o přenesení integrace do míst, kde je nejúčinnější ji podporovat, zůstává stále velkou výzvou. Z mnohých důvodů se zapojení lokální úrovně do realizace politiky integrace cizinců nedaří v rámci ČR naplnit (nezkušenost s implementací nástrojů integrace, nedostatečná politická podpora, malý zájem potenciálních klíčových aktérů). Data a údaje o cizincích ze třetích zemí shromažďovaná na celostátní úrovni jsou zpracována nesystematicky, jsou neúplná, neaktuální a někdy i rozporuplná. Ve vztahu k aplikaci na úroveň kraje či okresů je často obtížné získat základní aktuální údaje o stávající situaci. Chybí podpora integrace dětí cizinců ze třetích zemí ve vzdělávacím procesu obecně. Není zvládnut proces začleňování dětí do mateřských a základních škol, ani vypracován kvalitní systém práce s žáky-cizinci (inkluzívní vzdělávání). Postavení cizinců na trhu práce do značné míry spoluurčují agentury práce, jejichž služeb využívají převážně velcí zaměstnavatelé. Agenturní zaměstnávání je považováno za znevýhodňující a značně rizikovou formu zaměstnávání cizinců. Dopady globální ekonomické recese se sice projevily poklesem počtu vydaných pracovních povolení, ale došlo ke zvýšení počtů živnostenských oprávnění a tzv. družstevního zaměstnávání. Cizinci se většinou nevraceli domů, ale hledali takové formy zaměstnání, které jim umožnily krizi přečkat. Problém nelegální migrace a nelegálního zaměstnávání, který působí proti integraci, je tabuizován a řešen pouze represivními prostředky. Nelegální zaměstnávání je ohrožujícím faktorem. Mnozí zaměstnavatelé se neorientují v zákonných podmínkách zaměstnávání cizinců a mají obavy ze zaměstnávání cizinců. Problematickou formou je zaměstnávání v rámci družstev. Byť se nedá zobecňovat, jedná se o formu zaměstnávání, která působí jako mechanismus sociálního vyloučení, kumuluje všechny nevýhody sekundárního pracovního trhu a působí protintegračně. Vysoké zastoupení migrujících mužů signalizuje potenciál v oblasti tzv. řetězové migrace, kdy za muži budou pravděpodobně přicházet další rodinní příslušníci v rámci procesu sjednocování rodin. Integrační potřeby nově příchozích budou velmi různorodé. Příchody dalších cizinců mohou vést k procesu segregace a vytváření sociálně vyloučených prostorů.

– 26 –


Stručná verze

VII. NÁVRHOVÁ ČÁST

VII.1. Vize a cíle Programu

Vize Programu:

Vizí Programu cílené a dlouhodobé podpory integrace cizinců ze třetích zemí na území Jihomoravského kraje 2011–2015 je:

Vytvořit dobrou výchozí pozici a základní předpoklady pro podporu úspěšné integrace cizinců ze třetích zemí v Jihomoravském kraji a zformovat základní principy lokální integrační politiky vycházející z potřeb území.

Motto Programu:

Jsme krajem, který komunikuje s cizinci ze třetích zemí a podporuje jejich efektivní integraci do společnosti.

Celkový cíl:

Zavedení základních parametrů regionální integrační politiky ve spolupráci s klíčovými aktéry integrace tak, aby se cizinci ze třetích zemí měli šanci efektivně začlenit do běžného života.

– 27 –


Stručná verze

Dílčí cíle:

Cíl 1: Rozvoj a institucionalizace procesního zázemí integrace cizinců ze třetích zemí. Cíl 2: Zpřístupnění komplexní nabídky služeb cizincům ze třetích zemí podporující jejich začleňování do společnosti. Cíl 3: Podpora síťování a prohlubování spolupráce klíčových aktérů procesu integrace cizinců ze třetích zemí na území Jihomoravského kraje. Cíl 4: Podpora stěžejních integračních aktivit v souladu s doporučeními EU.

VII.2. Struktura priorit a opatření

PRIORITA A.

PRIORITA B.

PRIORITA C.

PRIORITA D.

PROCESNÍ ZÁZEMÍ INTEGRACE

KOMPLEXNÍ INTEGRAČNÍ SLUŽBY

SOCIÁLNĚEKONOMICKÁ INTEGRACE

ZAPOJOVÁNÍ CIZINCŮ A INFORMOVANOST

1 Formalizace procesů a institucionální zázemí

1 Rozvojové strategie

1 Podpora inkluzivního vzdělávání

1 Zapojování cizinců

2 Rozvoj spolupráce aktérů integrace

2 Zajištění integračních služeb

2 Integrace na trhu práce

2 Monitoring situace

3 Posílení informovanosti

3 Další rozvoj Centra

– 28 –


Stručná verze

VII.3. Priority, opatření a aktivity

A. PROCESNÍ ZÁZEMÍ INTEGRACE Opatření A.1: FORMALIZACE ORGANIZAČNÍCH A KOORDINAČNÍCH PROCESŮ, VYTVOŘENÍ INSTITUCIONÁLNÍHO ZÁZEMÍ Charakteristika opatření: Opatření sleduje nezbytné předpoklady koordinace a řízení integračních procesů, kterými jsou formalizace organizačních a koordinačních procesů a vytvoření funkčního institucionálního zázemí integrace. K tomu je zapotřebí vymezit organizační strukturu aktérů integrace, v rámci ní popsat dílčí činnosti, definovat pravidla, pravomoci a kompetence. V rámci toho procesu je nutné vyzdvihnout koordinační pozici a dílčí výkonné role. Významné postavení v procesu institucionalizace zaujímá Platforma, jejíž prioritou je vedení dialogu s cílem eliminovat konflikty, vytvoření prostoru pro jednání o rozporuplných zájmech a nalézání společných řešení. Trvalá a současně obnovující se Platforma je jedním z nejdůležitějších nástrojů integrační politiky. S ohledem na různorodost aktérů a jejich zájmů je vhodné Platformu strukturovat do dílčích skupin podle dimenzí integrace (trh práce, vzdělávání a jazyková integrace atd.) a stanovit vztah k Centru, JMK a dalším orgánům. Důležitá pozice připadá také Centru, které se bude v rámci procesu dále profilovat a vyvíjet.

CE Klíčové aktivity naplňující opatření: A.1.1 A.1.2 A.1.3 A.1.4 A.1.5 A.1.6 A.1.7

Vytvoření formální struktury aktérů integrace, formalizace Platformy (řídící výbor, stanovy, jednací řád) a začlenění Centra. Vytvoření dílčích pracovních skupin Platformy podle dimenzí integrace a jejich začlenění do struktury. Uzavření memorand o spolupráci zapojených aktérů. Zajištění transferu podnětů z Platformy směrem k JMK, Ministerstvu vnitra ČR a dalším zainteresovaným subjektům na centrální úrovni. Přijetí a vymezení řídící a koordinační role JMK v rámci Platformy. Motivace a další vzdělávání členů Platformy. Rozšíření webových stránek o informace a výstupy z koordinačních procesů.

Opatření A.2: ROZVOJ SPOLUPRÁCE AKTÉRŮ INTEGRACE Charakteristika opatření: Smyslem opatření je zajistit trvalé propojování klíčových aktérů integrace cizinců ze třetích zemí a vypracovat způsoby a mechanismy jejich zapojování, aby docházelo k navazování vztahů, rozvíjení společných činností, vytváření partnerství a také k vzájemným výměnám informací. Je zapotřebí klíčové aktéry vytipovat, oslovit, rozvíjet a kultivovat jejich vzájemné vztahy. Jedná se o partnery z veřejné správy (státní správy, samosprávy), nevládního neziskového sektoru a další – od úrovně regionální až k nadnárodní. Opatření směřuje k definování účelu a způsobu zapojování klíčových aktérů integrace cizinců ze třetích zemí, zpracování harmonogramu činností zapojování a definování kritických bodů a návrhů na jejich řešení. Vychází z uvědomění si nutnosti udržovat proces permanentního propojování jednotlivých aktérů integrace (síťování).

– 29 –


Stručná verze

Klíčové aktivity naplňující opatření: A.2.1 A.2.2 A.2.3

A.2.4

Definování účelu a způsobu zapojování klíčových aktérů integrace cizinců ze třetích zemí, zpracování harmonogramu činností zapojování, definování kritických bodů a návrhů na jejich řešení, síťování aktérů. Rozšiřování spolupráce s organizacemi státní správy fungujícími na celorepublikové, regionální a místní úrovni. Rozvinutí rovnocenného partnerství s neziskovým sektorem – zapojení do rozhodovacích procesů a účast NNO na přípravných a méně formálních aktivitách. Rozšíření spolupráce s organizacemi samosprávy fungujícími na celorepublikové, regionální a místní úrovni, zejména s obcemi se zvýšeným počtem cizinců (SM Brno) ze třetích zemí (tam, kde to bude vyžadovat situace, zřídit pracovní pozice pro integraci, do komunitních plánů včlenit cizince, podporovat poskytování bydlení apod.).

A.2.5

Zapojení pracovníků samosprávy a rozvoj lidských zdrojů (vzdělávání – informace o cizincích a integraci, interkulturní komunikace).

A.2.6

Podpora meziregionální, mezinárodní spolupráce – transfer zkušeností.

Opatření A.3: DALŠÍ ROZVOJ CENTRA Charakteristika opatření: Opatření je zaměřeno na rozvoj již zřízeného a fungujícího Centra. V současné době je provoz Centra vázán na projekt Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců 2010 (EIF 2009-01), a tudíž závislý na podpoře MV ČR. V rámci evaluace činnosti vyplynula potřeba redefinovat a rozšířit některé činnosti a zaměřit se na organizačně-provozní záležitosti. Činnosti Centra mají směřovat jednak k cizincům, jednak ke klíčovým aktérům integrace. Nabízí se posílit či zavést řadu dalších aktivit, které vyplývají z aktuální situace v oblasti integrace cizinců ze třetích zemí. Jedná se jak o konkrétní služby, tak o zajištění analytických, informačních a podpůrných činností.

Klíčové aktivity naplňující opatření: A.3.1 A.3.2 A.3.3 A.3.4 A.3.5 A.3.6 A.3.7 A.3.8

Zajištění vzdělávání zaměstnanců Centra, vytvoření klíčových kompetencí pracovníků a jejich rozvoj. Zajištění provozu (včetně zajištění financování), vybavenosti a rozšíření prostorů Centra. Monitoring efektivity služeb Centra. Rozšíření služeb Centra o aktivity zaměřené na různé skupiny imigrantů. Poskytování dalších služeb se zapojením spolupracujících subjektů (nízkoprahové centrum, terénní práce, odborné poradenství, právní servis, projektové poradenství, monitoring potenciálních finančních zdrojů). Pořádání tematických přednášek pro cizince, aktéry integrace a veřejnost za spoluúčasti odborníků z praxe. Realizace informační, podpůrné a poradenské činnosti určené aktérům integrace (zprostředkování informací o dokumentech, aktivitách, aktérech, nástrojích integrace a zákonných normách). Posílení publicity Centra – vůči veřejnosti i cizincům.

– 30 –


Stručná verze

B. KOMPLEXNÍ INTEGRAČNÍ SLUŽBY Opatření B.1: ZPRACOVÁNÍ KOMUNITNÍCH PLÁNŮ Charakteristika opatření: Opatření sleduje vytvoření tzv. komunitních plánů, které budou zacíleny na nejvýznamnější „komunity“ cizinců ze třetích zemí. Měly by být vypracovány zejm. proto, aby co nejlépe zachytily jejich specifika, odlišné potřeby, situaci a postavení, průběh a stav integrace. Současně by plány měly zrcadlit specifické potřeby, které by měly být respektovány, zohledňovány a naplňovány, a to s ohledem na místa, na nichž se konkrétní cizinci vyskytují nejčastěji. Tyto dílčí plány umožňují nalézt konkrétní funkční nástroje integrace šité na míru, dále porozumět rozdílným mechanismům integrace jednotlivých „komunit“ a poskytnout množství informací o cizincích žijících v JMK.

Klíčové aktivity naplňující opatření: B.1.1

B.1.2

Zjišťování potřeb cizinců ze třetích zemí žijících v JMK v oblasti integračních služeb a jejich promítnutí do komunitních plánů samospráv, případně sdružení, monitoring dlouhodobých potřeb cizinců, klíčových aktérů, navrhování nástrojů a opatření rozvíjejících integraci. Zpracování samostatného Plánu rozvoje služeb v oblasti integrace cizinců ze třetích zemí („Plán“) na území JMK, který je v souladu se záměrem a s dokumenty vyšší i nižší úrovně.

Opatření B.2: ZAJIŠTĚNÍ INTEGRAČNÍCH SLUŽEB Charakteristika opatření: Opatření si klade za cíl rozvíjet sociální a jiné integrační služby pro cizince ze třetích zemí, a to tak, aby byly formulovány proaktivně a pokrývaly základní potřeby různých skupin cizinců. Současně se týká také oblasti rozvoje lidských zdrojů pracovníků služeb a efektivních způsobů komunikace s cizinci ve službách.

Klíčové aktivity naplňující opatření: B.2.1 B.2.2 B.2.3 B.2.4 B.2.5 B.2.6

Rozvoj sociálních a dalších služeb určených cizincům ze třetích zemí (včetně terénních služeb). Rozvoj služeb pro rodinu a děti. Rozvoj integračních služeb pro ženy napříč populací cizinců. Vzdělávání pracovníků poskytujících služby pro cizince. Zpracování nástrojů pro usnadnění komunikace s cizinci (příručky, informační materiály se zaměřením na služby a zdravotní péči). Finanční podpora projektů zaměřených na integrační aktivity neziskového sektoru a dalších zapojených subjektů.

– 31 –


Stručná verze

C. SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÁ INTEGRACE Opatření C.1: PODPORA INKLUZÍVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Charakteristika opatření: Opatření má za cíl podpořit a rozvíjet sociálně-ekonomické faktory a jazykové znalosti, které mají výrazný vliv na úspěšnou integraci cizinců do společnosti. V první řadě se jedná o inkluzivní vzdělávání cizinců – dětí i dospělých. Rozvoj tohoto typu vzdělávání spočívá nejen ve správném rozpoznání potřeb cizinců, ale i ve vytvoření vhodných podmínek pro vzdělávání a v zajištění úspěšnosti vzdělávacího procesu. Týká se tedy jak zdokonalování systému školství jako celku a potřeby eliminovat různé formy znevýhodnění cizinců, tak rozvoje mnohých doprovodných služeb pro účastníky vzdělávání (děti i dospělé) a zavedení konkrétních inkluzivních mechanismů.

Klíčové aktivity naplňující opatření: C.1.1 C.1.2 C.1.3 C.1.4

C.1.5

C.1.6

C.1.7 C.1.8 C.1.9

Provedení analýzy vzdělávacích a dalších potřeb dětí cizinců v JMK. Vytvoření sítě mateřských, základních a středních škol, které vzdělávají děti cizinců ze třetích zemí (vč. podpory výměny zkušeností mezi školami). Vypracování metodik a podpůrných materiálů týkajících se vzdělávání cizinců. Podpora společných aktivit rodičů, žáků, pedagogů a veřejnosti a zajištění informování rodičů o možnostech vzdělávání dětí prostřednictvím poradenských či terénních služeb. Vytvoření programů adaptace dětí a žáků do základních škol – přijetí do školy, zařazení do ročníku, tvorba výukových plánů pro cizince, organizace výuky a aktivit, rozvoj vnitřní kultury atd. Příprava pedagogů na práci s dětmi cizinců a na jejich specifika (vytváření metodických materiálů, multikulturní výchova, další vzdělávání, výměna zkušeností na celorepublikové bázi interaktivní formou). Poskytování základních kurzů českého jazyka (rozšíření spektra od začátečníků až po pokročilé, garance kvalifikovanými lektory) a rozšíření o konverzační kurzy, které budou prohlubovat znalost jazyka a současně podporovat schopnost cizince orientovat se v různých životních situacích. Nabídka a rozvoj možností celoživotního vzdělávání, uznávání vzdělání a kvalifikace. Realizace sociokulturních kurzů pro nově příchozí cizince.

Opatření C.2: INTEGRACE NA TRHU PRÁCE Charakteristika opatření: Opatření má za cíl podpořit a rozvíjet další významný faktor sociálně-ekonomické integrace, který se vzděláváním souvisí – integraci na trh práce. Spadají zde dvě důležité oblasti, jimž musí být věnována pozornost: zapojení zaměstnavatelů do integračních procesů a podpora uplatnění cizinců na trhu práce.

Klíčové aktivity naplňující opatření: C.2.1 C.2.2 C.2.3

Vytvoření sítě zaměstnavatelů cizinců na úrovni malých i velkých firem (vč. vzájemné výměny zkušeností). Podpora implementace zákonných podmínek zaměstnávání cizinců do praxe zaměstnavatelů. Motivování zaměstnavatelů k účasti na zajištění podpory rovnoprávného postavení – 32 –


Stručná verze

C.2.4 C.2.5

cizinců v zaměstnání a vytváření vnitrofiremních integračních strategií (jazyková integrace, vzdělávání, rozvoj zaměstnanců, dobré pracovní podmínky, soužití s místní komunitou). Podpora interkulturního vzdělávání a služeb pro zaměstnavatele a jejich zaměstnance. Podpora začínajících podnikatelů z řad cizinců (finace, poradenství, vzdělávání).

D. ZAPOJOVÁNÍ CIZINCŮ A INFORMOVANOST

Opatření D.1: ZAPOJOVÁNÍ CIZINCŮ Charakteristika opatření: Toto opatření je orientováno na aktivizaci cizinců ve smyslu podpory participace na běžných aktivitách a činnostech společnosti a vytvoření takových podmínek, aby se mohli cizinci účastnit rozhodovacích procesů, angažovat se ve veřejném životě a měli příležitost vyjádřit se k záležitostem, které se jich týkají a ovlivňují jejich život. Vedle toho je důležitá podpora mezináboženského a mezikulturního dialogu, jenž přispívá k porozumění a toleranci a je projevem schopnosti vnímat odlišná chápání světa a hodnot.

Klíčové aktivity naplňující opatření: D.1.1 D.1.2 D.1.3 D.1.4

Zapojení cizinců do komisí, orgánů a rozhodovacích procesů. Podpora mezináboženského dialogu. Zapojení představitelů církví a náboženských spolků do procesu integrace, zpracování informačního materiálu o religiozitě a náboženském životě hlavních skupin cizinců v JMK. Pravidelná podpora multikulturních aktivit rozvíjejících mezikulturní poznání a komunikaci (celostátního, regionálního i místního charakteru).

Opatření D.2: MONITORING SITUACE Charakteristika opatření: Cílem opatření je zajistit vyhodnocování údajů o cizincích, zmapovat situaci v oblasti integrace cizinců a následně tyto informace zpřístupnit veřejnosti. V monitoringu je kladen důraz na vyhodnocování integračních aktivit tak, aby byla zajištěna zpětná vazba a informace o efektivitě realizovaného integračního opatření.

Klíčové aktivity naplňující opatření: D.2.1 D.2.2 D.2.3

Průběžný monitoring stavu a situace cizinců v JMK. Průběžné vyhodnocování podporovaných a realizovaných integračních aktivit (evaluace formativní i sumativní). Zajištění transparentnosti výsledků a monitoringu situace v oblasti integrace cizinců.

– 33 –


Stručná verze

Opatření D.3: POSÍLENÍ INFORMOVANOSTI Charakteristika opatření: Cílem opatření je zajistit šíření relevantních údajů a informovat veřejnost jednak o celkové situaci cizinců, jednak o smyslu provádění integračních aktivit. Kvalitní povědomí by mělo přispět k eliminaci diskriminace, negativních stereotypů a odmítavých postojů vůči cizincům. Opatření klade důraz na poučení prostřednictvím médií, ale i sociálních sítí a klíčových aktérů integrace. Kromě zaměření na veřejnost se opatření orientuje na zkvalitnění celkové informovanosti cizinců.

Klíčové aktivity naplňující opatření: Informování veřejnosti o aktuálním postavení cizinců a o běžných aspektech D.3.1 života cizinců v JMK, a to prostřednictvím médií (s aktivním zapojením cizinců a klíčových aktérů integrace). D.3.2 Zpřístupnění literatury, časopisů a filmů ve vybraných světových jazycích. Zkvalitnění celkové informovanosti cizinců s využitím sociálních sítí a klíčových aktérů integrace, zpřístupnění všech důležitých informací cizincům D.3.3 ve světových jazycích, podpora vytváření vícejazyčných tištěných informačních materiálů s ohledem na aktuální potřeby cizinců. Přesně zacílenou kampaní (prostřednictvím terénní práce, informačních D.3.4 materiálů apod.) zvýšit povědomí cizinců o uplatnění na trhu práce (druhy pracovně-právních vztahů, práva a povinnosti v zaměstnání a v podnikání). Průběžná aktualizace a zveřejňování informací na webových stránkách D.3.5 www.cizincijmk.cz, vč. překladů do cizích jazyků. VII.4. Finanční plán Finanční plán je částí Programu a zaměřuje se na dvě polohy financování aktivit, shrnuje: a) odhadované finanční náklady na realizaci aktivit z rozpočtu Jihomoravského kraje; b) potenciální finanční zdroje. Důraz je kladen na zajištění financování z externích zdrojů, což je v souladu s tendencemi rozpočtových příjmů JMK v důsledku ekonomického vývoje. Proto finanční plán prioritně uvádí využitelné externí zdroje, aby nezvyšoval nároky na rozpočet kraje. Přesto nelze vyloučit, že některé nároky na rozpočet vzniknou. V rámci rozpočtů JMK minulých let byly podporovány integrační aktivity pro cizince, které byly koncentrovány pod dotační program „Našinec cizinec“ (výše dotací v roce 2006 činila 870 000,- Kč, v roce 2007 to bylo 615 500,- Kč). Rozpočet JMK na rok 2010 vyčlenil v oddílu 3 – Vzdělávání a školské služby 500 000,- Kč na financování Vzdělávání národnostních menšin a multikulturní výchovu. V rámci Mezinárodní spolupráce byla vyčleněna dotace Jihomoravskému centru na mezinárodní mobilitu ve výši 2 000 000,- Kč. Další možná podpora integrace cizinců se může týkat oddílů Kultura, církve a sdělovací prostředky, Tělovýchova a zájmová činnost, Zdravotnictví, Bydlení, Komunální služby a územní rozvoj, Sociální služby, Bezpečnost a veřejný pořádek. Žádné dotace však nemají cizince ze třetích zemí definovány jako – 34 –


Stručná verze

cílovou skupinu. V rámci Fondu rozvoje JMK – Výdaje na spolufinancování projektů EU schválených orgány kraje – je spolufinancován projekt Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců 2010 (EIF 2009-01), a to ve výši 25% (1 616 440,- Kč). Ačkoli je ve finančním plánu kladen důraz na financování z externích zdrojů, určité výdaje se budou týkat oblasti přípravy projektů, spolufinancování a předfinacování (Podpora zpracování projektů na čerpání zdrojů EU). Doporučujeme nezasahovat do stávajícího dotačního systému JMK, ale transformovat oblast dotací „Národnostní menšiny“ a rozšířit ji o téma integrace cizinců ze třetích zemí. Nemělo by se jednat o přímé dotace, ale o soutěžní dotační programy na základě priorit a opatření Programu. Financování opatření v letech 2011–2015 Číslo Název opatření opatření A. Procesní zázemí integrace Formalizace procesů A.1 a institucionalizace zázemí A.2 Rozvoj spolupráce aktérů integrace A.3 Další rozvoj Centra B. Komplexní integrační služby B.1 Zpracování rozvojových strategií B.2 Zajištění integračních služeb C. Sociálně-ekonomická integrace C.1 Podpora inkluzivního vzdělávání C.2 Integrace na trhu práce D. Zapojování cizinců a informovanost D.1 Zapojování cizinců D.2 Monitoring situace D.3 Posílení informovanosti Celkem:

Celkové výdaje v Kč (tis.) podíl v % 500

1,08 %

2 950 7 925

6,35 % 17,07 %

1 050 16 000

2,26 % 34,46 %

8 700 5 150

18,74 % 11,09 %

2 900 500 750 46 425

6,25 % 1,08 % 1,62 % 100 %

Průměr výdajů na 1 rok činí 9 285 000,- Kč. Pokud k této částce přičteme další náklady, které se upřesní podle návrhu konkrétních aktivit, budeme se pohybovat v rozmezí 10 až 12 milionů na rok (pro srovnání: stávající rozpočet projektu Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců 2010 činí 6 462 440,- Kč). Hlavním zdrojem by měl být Evropský integrační fond a další zdroje (mj. také rozpočet JMK). Dále uvádíme přehled možných zdrojů financování aktivit (zejména finanční spoluúčast na projektech).

– 35 –


Stručná verze

Potenciální zdroje financování (označeny x)

B.1

B.2 C. C.1 C.2 D. D.1 D.2 D.3

x

Open Society Fund

x

Dotační program MK

x

OPVK

x

Jiné dotace

x

Dotační programy MŠMT

Dotační program MPSV – integrace cizinců

x

Dotační program MZ – vzdělávací programy

B.

x

Program MV – prevence kriminality

A.3

Kraj /dotační program JMK

A.2

Dotační program MPSV poskytovat. soc. služeb

A.1

fond EHP/Norsko

A.

Název opatření

OPLZZ 3.1, OPLZZ 3.3.; 1.2. 3.1.; 3.1.

Číslo opatř.

Evropský integrační fond

Zdroj

Procesní zázemí integrace Formalizace procesů a institucionalizace zázemí Rozvoj spolupráce aktérů integrace Další rozvoj Centra

x

x

x

x

x

x

x

x

x

Komplexní integrační služby Zpracování rozvojových strategií Zajištění integračních služeb

x

x

x

x

x

x

Sociálně-ekonomická integrace Podpora inkluzivního vzdělávání Integrace na trhu práce

x

x

x

x

x

x

x

x

Zapojování cizinců a informovanost Zapojování cizinců Monitoring situace Posílení informovanosti

x

x

x

x

x

x x

x

– 36 –


Stručná verze

Finanční zdroje, které jsou uvedeny pro jednotlivá opatření, vycházejí ze současných alokací s výhledem na rok 2011. Musí být dále zpřesňovány podle konkrétního definování aktivit v ročních akčních plánech, a to s dostatečným předstihem. Jen tak je totiž možné na základě konkrétních výzev, které v tuto chvíli nejsou známy, připravit projektové žádosti. U většiny alokací evropských fondů lze předpokládat, že v duchu obdobných výzev budou pokračovat do konce programového období, tj. do roku 2013. Způsob využití evropských fondů v následujícím programovém období dosud není stanoven. VII.5. Schéma a systém řízení, systém monitoringu

Úkoly a kompetence orgánů kraje při realizaci Programu Program schvaluje Zastupitelstvo Jihomoravského kraje kraje (ZJMK), které by mělo být v ročních periodách informováno o jeho naplňování. K poskytnutí souhrnné informace budou 1x ročně na zasedání ZJMK předkládány monitorovací zprávy, které budou předem projednány v Radě pro národnostní menšiny, Radě pro rozvoj lidských zdrojů Jihomoravského kraje a Radě Jihomoravského kraje (RJMK). Administrátorem Programu bude odbor regionálního rozvoje, který bude kromě monitoringu zajišťovat koordinaci aktivit, za něž nese jako jeden aktérů odpovědnost. Postavení jednotlivých orgánů kraje je následující: Zastupitelstvo Jihomoravského kraje je odpovědným orgánem, který Program schvaluje, provádí změny a opatření ke zkvalitnění jeho obsahu a přijímá prostředky na jeho realizaci v rámci rozpočtu na příslušné období (v souladu s finančním plánem Programu a s ohledem na rozpočtové prostředky kraje). ZJMK bere 1x ročně na vědomí monitorovací zprávu. Rada Jihomoravského kraje je orgánem zodpovědným za ověřování napňování Programu. Prostřednictvím členů rady odpovědných za jednotlivé priority vytváří podmínky pro zajištění jednotlivých opatření schvalováním nebo doporučením konkrétních aktivit nebo projektů ZJMK (včetně financování). RJMK 1x ročně projednává a doporučuje monitorovací zprávu ZJMK. Rada pro rozvoj lidských zdrojů JMK a Rada pro národnostní menšiny jsou poradní a iniciační orgány ZJMK. Jejich úkolem je projednávat přípravu a realizaci jednotlivých aktivit a projektů, doporučovat voleným orgánům kraje opatření ke zlepšení naplňování Programu a současně se podílet na realizaci jednotlivých aktivit. Obě rady projednávají 2x ročně na svých zasedáních postup při naplňování Programu, 1x ročně se pak věnují monitorovací zprávě. Odbor regionálního rozvoje je administrátorem Programu, má koordinační úlohu při naplňování opatření Programu z hlediska získávání informaci, je hlavním realizátorem v případě přímé odpovědnosti za realizaci konkrétní aktivity, komunikuje se zainteresovanými odbory kraje, volenými orgány kraje, aktéry integrace a zúčastněnými subjekty, průběžně vyhodnocuje naplňování aktivit Programu a sestavuje monitorovací zprávu.

– 37 –


Stručná verze

Odbory kraje jsou garanty plnění jednotlivých aktivit Programu a ve vyjmenovaných aktivitách i jeho hlavními realizátory (pokud jsou tyto činnosti vykonávány přímo krajem). V rovině spolupracujících subjektů by vedle své koordinační role a usměrňujícím způsobem působící garance měly být krajem vytvářeny podmínky vedoucí k hladké realizaci veškerých aktivit. Rozdělení věcného zapojení jednotlivých odborů kraje a tím i jejich předpokládaného podílu na míře realizace Programu naznačuje následující rozdělení. Schéma naplňování Programu VÝBORY a KOMISE ORGÁNY KRAJE (ZJMK, RJMK)

Rada pro národnostní menšiny Rada pro rozvoj lidských zdrojů

KRAJSKÝ ÚŘAD JMK Odbor regionálního rozvoje a dotčené odbory

PROGRAM JIHOMORAVSKÉ REGIONÁLNÍ CENTRUM NA PODPORU INTEGRACE CIZINCŮ PARTNEŘI

CELOREGIONÁLNÍ PLATFORMA KLÍČOVÝCH AKTÉRŮ INTEGRACE CIZINCŮ ZE TŘETÍCH ZEMÍ V JMK

Tematicky zaměřené pracovní skupiny v JMK

Cílová skupina: Cizinci ze třetích zemí

– 38 –

Veřejnost


Stručná verze

Rozdělení činností odborů JMK a ostatních aktérů při realizaci Programu (označení v tabulce: x = garance, xx = spolupráce)

A. A.1.1 A.1.2 A.1.3 A.1.4 A.1.5 A.1.6 A.1.7 A.2.1 A.2.2 A.2.3 A.2.4 A.2.5 A.2.6 A.3.1 A.3.2 A.3.3 A.3.4 A.3.5 A.3.6 A.3.7 A.3.8

B. B.1.1 B.1.2 B.2.1 B.2.2 B.2.3 B.2.4 B.2.5 B.2.6

C. C.1.1 C.1.2 C.1.3 C.1.4 C.1.5

Procesní zázemí integrace x x x x x

xx

x x

xx xx xx xx xx

xx xx xx

x x x x x x x x x

xx

xx xx xx xx

xx xx xx xx

xx x x x x x

xx xx xx

xx xx xx

xx x xx

xx

Komplexní integrační služby x x x x x

xx

xx xx xx xx xx

xx

x x

x x

xx

xx xx

xx

x

xx

Sociálně-ekonomická integrace x x x x x

xx xx xx xx xx – 39 –

xx xx xx

xx

xx xx x x x xx xx

Média

Církve, náb. společnosti

Úřady práce

Zaměstnavatelé

Poskytovatelé soc. a zdrav. služeb

Vysoké školy

Externí experti

Samospráva – obce

NNO

Vzdělavatelé, MŠ, ZŠ, SŠ

Platforma

Aktéři integrace

Odbor zdravotnictví

Odbor sociálních věcí

Odbor školství

ORR – Centrum

Číslo aktivity

Odbor regionálního rozvoje

Odbor, aktéři


Stručná verze

C.1.6 C.1.7 C.1.8 C.1.9 C.2.1 C.2.2 C.2.3 C.2.4 C.2.5

D. D.1.1 D.1.2 D.1.3 D.1.4 D.2.1 D.2.2 D.2.3 D.3.1 D.3.2 D.3.3 D.3.4 D.3.5

x

xx

x x x x x x x x

xx

xx xx xx

xx xx

xx xx xx xx xx

xx xx

xx xx xx xx xx

Zapojování cizinců a informovanost x x x x

xx xx xx

x x x

xx xx xx xx

xx xx

xx

xx xx

xx

xx

xx

x

xx xx

x x x x

x xx xx

xx

xx

xx

Systém monitoringu předpokládá zavedení tzv. „monitorovacích formulářů“ totožných pro jednotlivé aktivity. Jejich vyplnění bude v kompetenci realizátorů jednotlivých činností. Zodpovědná osoba za realizátora doplní ke stávajícímu indikátoru dosaženou hodnotu ukazatelů. Monitorovací formuláře budou shromažďovány každoročně u manažera Programu, který vypracuje souhrnnou tabulku ukazatelů a jejich plnění. Návrh monitorovacího formuláře: rok Název aktivity Realizátor:

2011 název

Financování:

název

2012

2013

2014

2015

celkem

název

Spolupracující název subjekty: Indikátor 1 Indikátor 2

hodnota hodnota

součet součet

– 40 –


Stručná verze

ANALYZOVANÉ DOKUMENTY Jihomoravský kraj

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (SRJMK), Brno 2006. Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2006–2009 (PRJMK). Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010–2013 (PRJMK13). Programové prohlášení Rady JMK ve volebním období 2008–2012. Brno, 2009. Vize Krajského úřadu JMK. Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2006–2016 (SRLZJMK). Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje 3, 2009–2013 (RIS 3). Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji na období 2009–2011. Duben 2009 (SPRSS). Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2010–2011 (KRPSRLZ). Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje. Únor, 2008 (DZVRVS). Strategie protidrogové politiky Jihomoravského kraje na období 2005–2009. Strategie prevence kriminality Jihomoravského kraje na období 2009–2011. Komunitní plány vybraných měst a obcí: Komunitní plán sociálních služeb města Brna pro období 2010–2013, Plán rozvoje sociálních služeb pro Hodonín a spádové obce do roku 2010, Komunitní plán sociálních služeb města Tišnov na rok 2008–2009, Komunitní plán sociálních služeb pro region Znojmo na období let 2007–2010, II. komunitní plán sociálních služeb města Blansko 2010–2011, Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb města Břeclav na léta 2008–2011, Komunitní plán sociálních služeb na území obce s rozšířenou působností – město Hustopeče, na období 2009–2010, Komunitní plán sociáních služeb ve Vyškově na období 2007–2011.

Česká republika Koncepce integrace cizinců na území ČR. Zásady koncepce integrace cizinců. Zpráva o realizaci koncepce integrace cizinců v roce 2007 a 2008 a návrh dalšího postupu (MPSV). Zpráva o realizaci Koncepce integrace cizinců v roce 2009 a návrh dalšího postupu. Strategie spolupráce MPSV a NNO v oblasti integrace cizinců. Strategie rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku, 2003. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Strategie celoživotního učení ČR, 2006. Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby Smart administration, 2007. Školský zákon. Strategické dokumenty MVČR (odbor azylové a migrační politiky, odbor bezpečnostní politiky) – Zprávy o situaci v oblasti migrace na území České republiky. Bezpečnostní strategie České republiky (MZV). – 41 –


Stručná verze

Informace o problematice extremismu na území ČR (samostatná část Zprávy o situaci v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti na území ČR – ve srovnání s předchozím rokem). Národní strategie boje proti obchodování s lidmi. Strategie pro práci Policie České republiky ve vztahu k menšinám (pro období 2008–2012). Prognóza vývoje migrační situace v České republice ve vztahu k problematice integrace cizinců (D. Drbohlav). Informační publikace pro cizince Česká republika. Návrh legislativních a praktických opatření Ministerstva vnitra v rámci Koncepce integrace cizinců v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. Analýza situace a postavení cizinců dlouhodobě žijících na území České republiky. Usnesení vlády ze dne 17. 3. 2008 č. 259 ke Zprávě o realizaci Koncepce integrace cizinců. Souhrnná informace za rok 2009 o aktivitách realizovaných příslušnými rezorty, resp. jejich výkonnými složkami, v oblasti potírání nelegálního zaměstnávání cizinců. Integrované hlavní směry pro růst a zaměstnanost.

Evropská unie Handbook on Integration for policy-makers and practitioners (Second editon) [http://ec.europa.eu/justice_home/doc_centre/immigration/integration/doc/20 07/handbook_2007_en.pdf ]. Integrace přistěhovalců v Evropské unii. Usnesení Evropského parlamentu o strategiích a prostředcích pro integraci přistěhovalců v EU (2006/2056(INI)). COMMISSION STAFF WORKING DOCUMENT, Second Annual Report on Migration and Integration, Brussels, 30. 6. 2006, SEC (2006) 892. SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ, V Bruselu dne 1. 9. 2005 , KOM (2005) 389 v konečném znění, Společný program pro integraci, Rámec pro integraci státních příslušníků třetích zemí v Evropské unii. COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE COUNCIL, THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS, Brussels, 16. 7. 2004, COM (2004) 508 final, First Annual Report on Migration and Integration. SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU o přistěhovalectví, integraci a zaměstnanosti. Příručka o integraci pro tvůrce politik a odborníky z praxe, 2005. Rámec integrační politiky, Rada Evropy. Rozmanitost a soudržnost: nové úkoly v oblasti integrace imigrantů a menšin, Rada Evropy.

– 42 –


Stručná verze

Náměty a připomínky zasílejte, prosím na poštovní nebo elektronickou adresu: Krajský úřad Jihomoravského kraje Odbor regionální rozvoje Žerotínovo nám. 3/5 601 82 Brno E-mail: [email protected] Tel.: (+420) 541 651 341 Další průběžné informace o Programu cílené a dlouhodobé podpory integrace cizinců ze třetích zemí na území Jihomoravského kraje 2011–2015 naleznete na internetové adrese: www.kr-jihomoravsky.cz a www.cizincijmk.cz.

– 43 –

PROGRAM CÍLENÉ A DLOUHODOBÉ PODPORY INTEGRACE CIZINCŮ ZE TŘETÍCH ZEMÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

Recommend Documents