PROGRAM CÍLENÉ A DLOUHODOBÉ PODPORY INTEGRACE CIZINCŮ TŘETÍCH ZEMÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

PROGRAM CÍLENÉ A DLOUHODOBÉ PODPORY INTEGRACE CIZINCŮ TŘETÍCH ZEMÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2011 – 2015

Program byl zpracován v rámci projektu Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců 2010

SOCIOFACTOR S.R.O., WWW.SOCIOFACTOR.EU

PROGRAM CÍLENÉ A DLOUHODOBÉ PODPORY INTEGRACE CIZINCŮ TŘETÍCH ZEMÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2011 - 2015

Pro Jihomoravský kraj zpracovala společnost SocioFactor s.r.o.

Program byl vytvořen v rámci projektu Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců 2010 (EIF 2009-01).

SocioFactor s.r.o.

Stránka 2

OBSAH SEZNAM ZKRATEK A TERMÍNŮ ................................................................................................. 5 ÚVOD ...................................................................................................................................... 6 I. O PROGRAMU ................................................................................................................ 7 I.1. Proces vzniku dokumentu ........................................................................................ 8 II. NÁVAZNOST PROGRAMU NA DOKUMENTY JMK A SAMOSPRÁV ..................................... 9 III. VYMEZENÍ INTEGRACE.................................................................................................. 10 IV. VYMEZENÍ CÍLOVÉ SKUPINY – CIZINCI TŘETÍCH ZEMÍ ..................................................... 11 IV.1. Specifika cizinců z třetích zemí v JMK .................................................................... 11 V. LEGISLATIVNÍ NORMY UPRAVUJÍCÍ POBYT CIZINCŮ TŘETÍCH ZEMÍ NA ÚZEMÍ ČR............ 13 VI. SUBJEKTY A NÁSTROJE INTEGRACE CIZINCŮ TŘETÍCH ZEMÍ ............................................ 16 VI.1. Evropská úroveň..................................................................................................... 16 VI.2. Národní úroveň ...................................................................................................... 17 VI.3. Lokální úroveň ........................................................................................................ 20 VII. ANALYTICKÁ ČÁST ........................................................................................................ 27 VII.1. Integrace v pojetí platformy ............................................................................. 27 VII.2. Dimenze integrace cizinců v Jihomoravském kraji.......................................... 28 VII.2.1. Pobyt a bydlení ............................................................................................. 30 Koncepční a strategické dokumenty.......................................................................... 40 Klíčové momenty integrace cizinců v JMK ................................................................. 41 VII.2.2. Vzdělávání a jazyková integrace .................................................................. 43 Koncepční a strategické dokumenty.......................................................................... 50 Klíčové momenty integrace cizinců v JMK ................................................................. 51 VII.2.3. Trh práce a ekonomická integrace ............................................................... 55 Koncepční a strategické dokumenty.......................................................................... 64 Klíčové momenty integrace cizinců v JMK ................................................................. 65 VII.2.4. Sociálně-zdravotní integrace ........................................................................ 68 Koncepční a strategické dokumenty.......................................................................... 71 Klíčové momenty integrace cizinců v JMK ................................................................. 71 VII.2.5. Kulturně-religiózní integrace ........................................................................ 74 Koncepční a strategické dokumenty.......................................................................... 75 Klíčové momenty integrace cizinců v JMK ................................................................. 75 VII.2.6. Interaktivně-identifikační integrace............................................................. 77 Koncepční a strategické dokumenty.......................................................................... 79 Klíčové momenty integrace cizinců v JMK ................................................................. 79 VII.3. Evaluace dosavadní činnosti aktérů integrace cizinců a Jihomoravského kraje . ........................................................................................................................... 82 VIII. SWOT ANALÝZA ........................................................................................................... 85 IX. NÁVRHOVÁ ČÁST ......................................................................................................... 89 IX.1. Vize a cíle Programu .............................................................................................. 90 IX.2. Struktura priorit a opatření ................................................................................... 92 IX.3. Priority, opatření a aktivity ................................................................................. 93 IX.4. Specifikace aktivit .................................................................................................. 99 IX.5. Finanční plán........................................................................................................ 117 IX.6. Indikátory plnění cílů priorit ............................................................................... 121 IX.7. Schéma a systém řízení, systém monitoringu .................................................... 124 Úkoly a kompetence orgánů kraje při realizaci Programu .............................................. 124 SocioFactor s.r.o.

Stránka 3

SLOVNÍK POJMŮ ...................................................................................................................131 POUŽITÉ ZDROJE...................................................................................................................134 PŘÍLOHY ...............................................................................................................................138 NÁVRH LETÁKU ....................................................................................................................174

ZPRACOVATELSKÝ TÝM: PhDr. Daniel Topinka, Ph.D., Mgr. Klára Janoušková, M.A. (Eds.) Další spolupracovníci: Mgr. Marcela Bužgová Ph.Dr. Pavel Kliment, Ph.D. Mgr. Radim Kvasnička Bc. Helena Palicová Mgr. Kateřina Pavlisková Mgr. Kamila Sekerová, Ph.D.

KONZULTAČNÍ TÝM (Jihomoravský kraj): Ing. Bc. Pavel Fišer Mgr. Marta Vodičková Alena Mathiasová, DiS. V Brně, 2010 SocioFactor s.r.o.

Stránka 4

Seznam zkratek a termínů Centrum CELSUZ ČR ČSÚ EU JCMM JMK KrÚ JMK MMB MK MVČR OAMP OPU ORR Platforma Program RJMK RNM RRLZ RROSJMK ŘSCP SM Brno SOZE ÚP ÚIV ÚZIS VÚPSV ZJMK

Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců Centrum pro lidi sociálně znevýhodněné Česká republika Český statistický úřad Evropská unie Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu Jihomoravský kraj Krajský úřad Jihomoravského kraje Magistrát města Brna Ministerstvo kultury Ministerstvo vnitra České republiky Odbor azylové a migrační politiky Organizace na pomoc uprchlíkům Odbor regionální rozvoje Platforma Jihomoravského regionálního centra na podporu integrace cizinců Program cílené a dlouhodobé podpory integrace cizinců třetích zemí na území Jihomoravského kraje 2011–2015 Rada Jihomoravského kraje Rada pro národnostní menšiny Rada pro rozvoj lidských zdrojů Regionální rada odborových svazů Jihomoravského kraje Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Statutární město Brno Sdružení občanů zabývajících se emigranty Úřad práce Ústav pro informace ve vzdělávání Ústav zdravotnických informací a statistiky Výzkumný ústav práce a sociálních věcí Zastupitelstvo Jihomoravského kraje

SocioFactor s.r.o.

Stránka 5

ÚVOD Předkládaný „Program cílené a dlouhodobé podpory integrace cizinců třetích zemí na území Jihomoravského kraje 2011–2015“ (dále jen „Program“) je prvním koncepčním dokumentem tohoto druhu, který vznikl z iniciativy Jihomoravského kraje. Tato aktivita ještě stále patří k ojedinělým projevům angažovanosti a zájmu o formulování strategie integrace cizinců ze třetích zemí na úrovni samosprávy. Dosud se integrační politika odvíjela z úrovně státní, která zejména v posledních letech reflektuje integrační politiky utvářející se v širším rámci Evropské unie. Koncepce na evropské úrovni jsou velmi obecné a zdůrazňují spíše principy a základní orientace integračních politik. Naše státní integrační politika je v situaci, kdy se částečně emancipuje a hledá cesty, jak abstraktní témata naplnit konkrétními obsahy. V tomto směru vyvstává potřeba i nutnost zapojit do tvorby integračních strategií kraje jako vyšší územní samosprávné celky a časem také obce. Územní samospráva je prostorově vymezený funkční celek, který má právo rozhodovat o svých záležitostech. Právě na této úrovni se mají utvářet konkrétní strategie a opatření, jež zohledňují potřeby cizinců a současně i specifickou regionální situaci a místní podmínky. Integrační opatření na úrovni regionu získávají konkrétnější podobu, jsou zakomponovány do lokálních situací, jsou realizovány místními aktéry a dokáží flexibilně reagovat jak na proměny podmínek, tak na místní problémy. Nabízí se možnost inspirace ze zahraničí. Avšak porovnáním jednotlivých integračních programů zjistíme, že nelze jednoduše z jiných kontextů vyjmout konkrétní aktivity a ty pak implementovat v ČR. Utváření lokálních integračních politik a strategií je totiž proces, jímž musíme projít a trpělivě zvládnout jednotlivé kroky při zohlednění místních realit a zapojení aktérů integrace. V tomto ohledu jsme teprve na začátku. Předkládaný Program nastiňuje základní směry rozvoje integrace a současně zrcadlí limity současného stavu – vychází z neúplných a nesourodých dat, reflektuje doposud nerozvinutou participaci aktérů integrace, pracuje s pojmy, které jsou používány v různých významech a vzniká v situaci, kdy se téma cizinců pomalu přenáší z expertních diskurzů směrem k širšímu poli aktérů integrace a veřejnosti.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 6

I. O PROGRAMU „Program cílené a dlouhodobé podpory integrace cizinců třetích zemí na území Jihomoravského kraje 2011–2015“ (dále jen „Program“) vznikl na základě potřeby Jihomoravského kraje (dále jen „JMK“) vymezit opatření a nástroje v oblasti podpory cizinců z třetích zemí. Program si klade za cíl definovat dlouhodobá opatření a stanovit dílčí cíle v oblasti integrace cizinců na svém území. Současně je výchozím dokumentem pro definování role Jihomoravského regionálního centra na podporu integrace cizinců (dále jen „Centrum“), JMK a regionálních aktérů v procesu integrace cizinců. Hlavní cíle Programu jsou:    

definování cílů integrace cizinců; identifikace opatření podporujících integraci cizinců; vymezení role Centra; definování role JMK a regionálních aktérů.

Program rozšiřuje spektrum koncepčních dokumentů JMK, přičemž navazuje na již existující strategické dokumenty. Je zpracován tak, aby měl parametry střednědobého dokumentu, který odráží: a) místní situaci v oblasti integrace cizinců třetích zemí – deskripci situace, podmínek, shrnutí dostupných dat, potřeb cizinců, ale i problémů cizineckých kolektivit; b) místní situaci v oblasti potenciálních tvůrců integračních politik – zdroje, kapacity, odbornost, zkušenosti apod.; c) reflexi dokumentů EU; d) vymezení hlavních cílů integrace cizinců; e) navržení cílů podle hlavních oblastí systémové integrace (bydlení, zaměstnanost, pracovní trh, jazyk apod.) za účasti aktérů integrační politiky; f) přiřazení a vymezení jednotlivých opatření za účasti aktérů integrační politiky; g) specifikaci opatření (finanční rozvaha, rozdělení rolí, odpovědností apod.). Program se zaměřuje výhradně na cílovou skupinu cizinců tzv. třetích zemí (tedy na státní příslušníky tzv. třetích zemí, tj. cizinců ze zemí mimo EU) tak, jak je vymezuje zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. Program je strukturován do dvou hlavních částí: a) analytická část; b) návrhová část. Analytická část shrnuje hlavní informace o cizincích z třetích zemí, kteří pobývají na území JMK; reflektuje poznatky různých koncepčních dokumentů a zdrojů; představuje dostupná statistická data a shrnuje fakta o stavu integrace cizinců v JMK, a to s ohledem na jednotlivé dimenze integrace cizinců. Uzavírá ji SWOT analýza. Část návrhová představuje vizi Programu, úkoly, indikátory plnění Programu, schéma a systém řízení a potenciální finanční zdroje. SocioFactor s.r.o.

Stránka 7

I.1. Proces vzniku dokumentu Program pro JMK vytvořila společnost SocioFactor s.r.o. na základě těchto metod:    

desk research; syntéza dokumentů; individuální rozhovory a focus group se systémovými aktéry; individuální rozhovory a focus group s cizinci z třetích zemí.

Během utváření Programu musel být modifikován standardní postup tvorby koncepčního dokumentu. Neprobádanost oblasti, novost tématu, absence systémového uchopení na úrovní samospráv, rozptýlenost, neúplnost, obtížná dostupnost a rozporuplnost dat a informací, různorodost výkladů základních pojmů, kontrast vysoké expertní úzce zaměřené obeznámenosti s tématem s širší neorientovaností potenciálních aktérů integrace a další potíže nás vedly k potřebě téma strukturovat a uchopit na základě zformulovaných dimenzí integrace a současně pozornost spíše obrátit k samotným potenciálním aktérům integrace – přímo k cizincům, ale také ke vzdělavatelům, zaměstnavatelům, nevládním neziskovým organizacím, úřadům atd. Do procesu tvorby Programu byli prostřednictvím individuálních a skupinových rozhovorů zapojeni cizinci, partneři projektu „Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců 2010 (EIF 2009-01)“, klíčoví aktéři integrace – členové širší Platformy, zaměstnavatelé, vzdělavatelé a veřejnost. Dílčích aktivit se zúčastnili významní aktéři integrace – odborní (analytická činnost) i expertní (práce s cizinci). Na základě analýz dostupných dat a informací bylo pro přípravu SWOT analýz vytvořeno sedm pracovních skupin, které formulovaly v diskusích základní témata a náměty podle hlavních oblastí integrace. V těchto pracovních skupinách byla současně ověřována platnost dat a závěrů získaných sekundární analýzou.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 8

II. Návaznost Programu na dokumenty JMK a samospráv Program jako střednědobý dokument navazuje na prostředí strategických materiálů, které vznikly v rámci plánování a vytváření komplexních koncepcí rozvoje JMK. V rámci dílčích koncepcí dokumentů JMK je prokázána výrazná spojitost Programu s dokumenty ze dvou oblastí – Lidských zdrojů a Sociální infrastruktury. Podobně se projevuje také návaznost na komplexní koncepce Strategie a Programu rozvoje JMK. Vedle těchto dokumentů byly analyzovány také cíleně vybrané komunitní plány obcí. Vazby a také jejich intenzitu shrnuje následující tabulka. Název dokumentu Relevance vůči Programu Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010– velká 2013 Programové prohlášení Rady JMK ve volebním období střední 2008–2012 Vize Krajského úřadu JMK nízká Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2006–2016 Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje 3, 2009–2013 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji na období 2009–2011 Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2010–2011 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje Strategie protidrogové politiky Jihomoravského kraje na období 2005–2009 Strategie prevence kriminality Jihomoravského kraje na období 2009–2011 Komunitní plán sociálních služeb města Brna pro období 2010–2013 Komunitní plány vybraných měst a obcí

střední malá střední střední velká malá malá velká žádná

Důležitým závěrem ze studia dokumentů je, že informace o cizincích z třetích zemí jsou vesměs součástí všeobecných informací o všech cizincích a jsou zpracovány víceméně nahodile a nesystematicky. Neumožňují čtenáři si udělat rámcovou představu o situaci cizinců v kraji. Některé informace jsou uváděny bez ohledu na celkový kontext nebo jako součást úzce specializovaných kapitol, které se vesměs týkaly trhu práce. Návaznost na komunitní plány obcí neexistuje, výjimkou je v tomto směru město Brno.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 9

III. Vymezení integrace Vymezení integrace je nejednoznačné, v čase se několikrát obměňovalo a vyvíjelo. Evropská komise definuje integraci cizinců v jednom z klíčových materiálů např. takto: Za hlavní celkový cíl integrace je považována soběstačnost: vlády usilují o to, aby přistěhovalcům umožnily vést nezávislý život, pokud jde o bydlení, zaměstnání, vzdělání, sociální síť a participaci ve společnosti.1 Je nesporné, že integrace přistěhovalců má zásadní význam pro sociální soudržnost a hospodářský rozvoj. Aby se přistěhovalci cítili být součástí společnosti, je nutné jim poskytnout spravedlivé zacházení a správné nástroje k plné účasti ve společnosti. Integrace je nepřetržitý oboustranný proces, který se opírá o vzájemná práva a odpovídající povinnosti přistěhovalců i tzv. hostitelské země. Společnost jako celek může být také vhodným cílem politiky, je-li integrace vnímána jako proces směřující k podpoře sociální soudržnosti. Politiky jsou pak odpovědí na dezintegrační účinky rychlých sociálních, ekonomických a kulturních změn, kterými většina evropských zemí prochází, a zaměřují se na různé skupiny obyvatelstva bez ohledu na to, zda mají přistěhovalecký původ. V důsledku toho se pod hlavičkou integrace může skrývat směs obecných a specifických přístupů zaměřených na různé skupiny a zabývajících se různorodými otázkami. Koncepce integrace cizinců České republiky vymezuje, že cílem všech aktivit integrační politiky je předcházet vytváření uzavřených komunit imigrantů, společenské izolaci a sociálnímu vyloučení cizinců. Prevencí vytváření uzavřených komunit musí být nabídka takových integračních opatření, která budou odpovídat potřebám cizinců a budou široce dostupná, adresovaná i přímo do komunit; měla by umožnit otevřenost těchto komunit a poskytnout cizincům i majoritní společnosti šanci k vzájemnému poznání a porozumění.

1

http://www.cizinci.cz/files/clanky/81/handbook_cz.pdf

SocioFactor s.r.o.

Stránka 10

IV. Vymezení cílové skupiny – cizinci třetích zemí Cizinci z tzv. třetích zemí jsou vymezeni zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky jako státní příslušníci, kteří nejsou občany EU (také Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska). Jedná se tedy výhradně o osoby, které nejsou státními občany České republiky, ani občany EU (a zmíněných čtyř zemí). Podmínky vstupu a pobytu cizinců na území ČR upravuje podrobněji zmíněný zákon (č. 326/1999 Sb., ve znění pozdější předpisů – dále jen „cizinecký zákon“), přičemž možnosti pobytu cizinců z třetích zemí na území ČR existují dvě: přechodný a trvalý, a to v různých formách. Shoda neexistuje v otázce, zda by „přistěhovalci“ (bez ohledu na to, jak jsou označováni) měli být považováni za jednu skupinu. Spíše by měli být vnímáni jak jednotlivci nebo členové zvláštních dílčích kategorií vymezených podle národnostního nebo etnického původu, náboženského vyznání, pohlaví, věku nebo důvodu příjezdu (ekonomičtí migranti, uprchlíci nebo rodinní příslušníci), popř. podle odborné kvalifikace (od vysoce kvalifikovaných osob po osoby s nízkou kvalifikací).

IV.1.

Specifika cizinců z třetích zemí v JMK

V JMK došlo v posledních letech, stejně jako v celé ČR, k výraznému přílivu cizinců, a to zejména cizinců z třetích zemí. V roce 2001 pobývalo na území kraje necelých 18 tisíc cizinců, ke konci roku 2008 přesáhl tento počet 35 tisíc cizinců. Podobný růst pokračuje i navzdory nepříznivému ekonomickému vývoji. V prvním pololetí roku 2009 dosáhl celkový počet cizinců v JMK hranice 37 tisíc. Ve druhém pololetí došlo k mírnému poklesu, ale v listopadu 2009 se počet cizinců dobral svého maxima – 37 149 cizinců. Poté následuje pokles pod zmíněnou hranici 37 tisíc. K 31. 5. 2010 v JMK pobývalo celkově 36 914 cizinců. Je tedy zřejmé, že nedochází k žádnému výraznému poklesu počtu cizinců v JMK a měsíční kolísání je zanedbatelné. V roce 2010 se týká rozdílů v řádu několika desítek osob. Důležité je, že většina cizinců (téměř 70 %) pochází z třetích zemí. Tento podíl je nižší pouze v okresech Břeclav a Hodonín a to z důvodu vysokého zastoupení občanů Slovenska mezi cizinci. Základní charakteristiky populace cizinců třetích zemí na území JMK jsou následující:  V JMK došlo v posledních letech k výraznému přílivu cizinců, a to zejména cizinců z třetích zemí.  Většina cizinců na území JMK (téměř 70 %) pochází z třetích zemí.  V počtu přistěhovalých cizinců zaujímá JMK 3. místo mezi kraji ČR (za Prahou a Středočeským krajem).  Mezi bydlícími cizinci je relativně nízký podíl žen.  Hlavní motivací cizinců k pobytu je pobyt za účelem zaměstnání. SocioFactor s.r.o.

Stránka 11

 Nejčastějším státním občanstvím cizinců přicházejících do ČR z třetích zemí je Ukrajina a Vietnam – stejně je tomu i v JMK.  Vysoký podíl cizinců z Ukrajiny. Mezi cizinci v JMK přesahují občané Ukrajiny celorepublikovou hodnotu (30 %). Z Ukrajiny tak pochází téměř každý druhý cizinec ze zemí mimo EU, který pobývá na území JMK.  Vysoký podíl cizinců z Vietnamu.  Tři ze čtyř cizinců pobývají přímo v Brně nebo v jeho nejbližším okolí (okres Brno-venkov).  Významná je koncentrace přistěhovalců z Mongolska do okresu Blansko, kde pobývá více než 40 % celkového počtu Mongolů v JMK (dalších 37 % pak pobývá v okrese Brno-město). Tato tendence zásadním způsobem ovlivňuje strukturu cizinců na Blanensku a činí tento okres výjimečný jak z hlediska krajského, tak i republikového – občané Mongolska zde totiž tvoří vůbec nejpočetnější skupinu cizinců. Z Mongolska pochází 29 % všech cizinců, kteří mají v okrese Blansko dlouhodobý nebo trvalý pobyt.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 12

V. Legislativní normy upravující pobyt cizinců třetích zemí na území ČR Nejdůležitější právní normou, která upravuje podmínky vstupu a pobytu cizinců na území ČR, je Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (tzv. cizinecký zákon). Rozlišuje dvě kategorie cizinců, občany Evropské unie (včetně Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska) a státní příslušníky tzv. třetích zemí, tj. cizinců ze zemí mimo EU. Provádění některých ustanovení cizineckého zákona blíže stanovují prováděcí předpisy. Vyhláška č. 462/2008 Sb., kterou se stanoví seznam zemí, jejichž státní příslušníci jsou oprávněni požádat o udělení víza, vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu pouze na zastupitelském úřadu ve státě, jehož je cizinec občanem, popřípadě, jenž vydal cestovní doklad, jehož je cizinec držitelem, nebo ve státě, ve kterém má cizinec povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt 2, Vyhláška č. 461/2008 Sb., kterou se stanoví seznam zemí, jejichž státní příslušníci jsou oprávněni požádat o vydání zelené karty.3 Podmínky vstupu a pobytu cizinců jsou dále upraveny přímo závaznými předpisy ES/EU. Od vstupu ČR do schengenského prostoru dne 21. prosince 2007 jsou dále povinné také schengenské předpisy – tzv. schengenské acquis. Jedná se o řadu dokumentů, mezi nimiž nalezneme: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006 – tzv. Schengenský hraniční kodex, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob 4; Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 265/2010, kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 562/2006, pokud jde o pohyb osob s dlouhodobým vízem; Nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam 2

Momentálně zahrnuje výčet 79 zemí. O vydání zelené karty je oprávněn požádat cizinec, který je státním občanem: Australského společenství, Černé Hory, Chorvatské republiky, Japonska, Kanady, Korejské republiky, Nového Zélandu, Republiky Bosna a Hercegovina, Republiky Makedonie, Spojených států amerických, Srbska, Ukrajiny. 4 V Čl. 2, odst. 5 se píše, že osobami požívajícími právo Společenství na volný pohyb jsou: a) občané Unie ve smyslu čl. 17 odst. 1 Smlouvy a státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou rodinnými příslušníky občana Unie vykonávajícího právo volného pohybu a na které se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, b) státní příslušníci třetích zemí a jejich rodinní příslušníci bez ohledu na státní příslušnost, kteří na základě dohod mezi Společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a těmito třetími zeměmi na straně druhé požívají právo volného pohybu rovnocenné právu občanů Unie. V Čl. 2, odst. 6 se píše, že státním příslušníkem třetí země je každá osoba, která není občanem Unie ve smyslu čl. 17 odst. 1 Smlouvy a na kterou se nevztahuje předchozí uvedený bod 5. 3

SocioFactor s.r.o.

Stránka 13

třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni ve znění pozdějších předpisů; Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 o kodexu Společenství o vízech – tzv. vízový kodex, který obsahuje pravidla pro vydávání jednotných krátkodobých víz (tzv. schengenských víz), což jsou víza, která umožňují státním příslušníkům třetích zemí pobývat na území schengenských států po období až tří měsíců během půlroku od prvního vstupu; Směrnice Rady 2005/71/ES o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu; Směrnice Rady 2004/114/ES o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby; Směrnice Rady 2003/86/ES o právu na sloučení rodiny; Směrnice Rady 2009/50/ES o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci (tzv. modré karty). Legislativní rámec integrace cizinců tvoří soubor následujících právních norem:  Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů;  Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů;  Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů;  Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů;  Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů;  Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů;  Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů;  Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů;  Zákon č. 500/2004 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů;  Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů;  Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů;  Zákon č. 274/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů;  Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů;  Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů;  Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů;  Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; SocioFactor s.r.o.

Stránka 14

 Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů;  Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů;  Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb.;  Zákon č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů;  Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů;  Zákon č. 111/1998Sb., o vysokých školách a změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů;  Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Usnesení vlády k realizaci Koncepce integrace cizinců:  Usnesení vlády ČR č. 689 ze dne 7. 7. 1999 o Zásadách koncepce integrace cizinců na území České republiky a o přípravě a realizaci této koncepce;  Usnesení vlády ČR č. 1266 ze dne 11. 12. 2000 o realizaci Zásad koncepce integrace cizinců na území České republiky a o návrhu Koncepce integrace cizinců na území České republiky;  Usnesení vlády ČR č. 1360 ze dne 19. 12. 2001 k informaci o zkušenostech se zaváděním Koncepce integrace cizinců na území České republiky (podkladový materiál ČSÚ „Zásady koncepce výběru a zpracování statistických údajů spojených s migrací a integrací cizinců“ – v plném znění otištěn v příloze IV. uvedeného usnesení vlády ČR);  Usnesení vlády ČR č. 55 ze dne 13. 1. 2003 k účinnosti Koncepce integrace cizinců na území České republiky a dalšímu rozvoji této koncepce po vstupu České republiky do Evropské unie;  Usnesení vlády ČR č. 126 ze dne 11. 2. 2004 k realizaci Koncepce integrace cizinců v roce 2003 a jejímu dalšímu rozvoji v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie;  Usnesení vlády ČR č. 5 ze dne 5. 1. 2005 k Realizaci Koncepce integrace cizinců do konce roku 2004 a jejímu dalšímu rozvoji v roce 2005;  Usnesení vlády ČR č. 126 ze dne 8. 2. 2006 ke Koncepci integrace cizinců v roce 2005;  Usnesení vlády ČR č. 126 ze dne 21. 2. 2007 ke Zprávě o realizaci Koncepce integrace cizinců v roce 2006;  Usnesení vlády ČR č. 259 ze dne 17. 3. 2008 ke Zprávě o realizaci Koncepce integrace cizinců v roce 2007 a návrh dalšího postupu;  Usnesení vlády ČR č. 979 ze dne 23. 7. 2008 o převodu některých činností vykonávaných Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR na Ministerstvo vnitra ČR;  Usnesení vlády ČR č. 183 ze dne 16. února 2009 ke Zprávě o realizaci Koncepce integrace cizinců v roce 2008;  Usnesení vlády ČR č. 224 ze dne 22. března 2010 ke Zprávě o realizaci Koncepce integrace cizinců v roce 2009.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 15

VI. Subjekty a nástroje integrace cizinců třetích zemí Integrační politiky jsou realizovány na třech základních úrovních: evropské, národní a lokální5. VI.1.

Evropská úroveň

Evropskou úroveň tvoří orgány Evropské unie (dále „EU“). Na této rovině existuje řada snah o sjednocení národních integračních politik a vůbec přistěhovaleckéých politik do jediné evropské platformy. Integrace je hlavním předmětem zájmu řady politik EU. Účinná a odpovědná integrace přistěhovalců na pracovní trh totiž významně přispívá k dosažení lisabonských cílů. Komise podporuje úsilí členských států v oblasti zaměstnanosti, sociálních věcí a rovných příležitostí a klade přitom důraz na zohlednění specifik souvisejících s rodem, aby se plně využilo potenciálu žen migrantek. V nových Integrovaných hlavních směrech pro růst a zaměstnanost jsou členské státy vyzývány, aby učinily kroky ke zvýšení zaměstnanosti přistěhovalců. Na této úrovni mají „otevřené dveře“ tzv. žádoucí migranti, kteří jsou pokládáni za přínos pro EU, jsou kvalifikovaní, vzdělaní a vybaveni integračním potenciálem. Integrační politiky si nekladou za cíl podpořit vzájemné, ale současně oddělené soužití domácích a přistěhovalých populací, ale zajistit proces občanské integrace individuálních aktérů migrace. Nutnost vytváření integračních politik na evropské úrovni souvisí s faktem, že se Evropa stala imigračním teritoriem, na němž se trvale usazují migrující z neevropských destinací. Jejich přesídlení vyvolává mnohé otázky týkající se udržení sociální soudržnosti národních společností, které se obtížně vyrovnávají s kulturní diverzitou přistěhovalých osob. Integrace cizinců se stává čím dál více celoevropským tématem. Evropská rada v Tampere v roce 1999 řešila otázky spravedlivého zacházení s cizinci z třetích zemí. Právě zde se začaly objevovat první východiska pro formulování integračních politik a řešení rovnoprávného postavení a zacházení s cizinci třetích zemí. Dalším významným okamžikem byl pro formulování některých integračních tezí summit v Soluni v roce 2003, na němž došlo k dalšímu formování integračních politik na úrovni EU vůči legálně pobývajícím cizincům z třetích zemí. Úspěšná integrace byla označena za způsob zajištění sociální soudržnosti a ekonomické prosperity a byly definovány žádoucí oblasti integrace: zaměstnanost a účast na trhu práce, vzdělání, jazyková adaptace, účast na zdravotních a sociálních službách, bydlení a participace na kulturním a sociálním životě. Výsledné Sdělení Komise o imigraci, integraci a zaměstnanosti se stalo prvním strategickým dokumentem o integraci cizinců z třetích zemí a projevem úsilí o harmonizaci integračních politik v rámci EU. Z právních předpisů na úrovni EU jsou pro Program významné např. Směrnice 2003/86/ES ze dne 22. září 2003, která se věnuje právu na sloučení rodiny, a Směrnice 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty.

5

Lokální integrační politiky zahrnují politiky na úrovni kraje a nižších celků.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 16

Společné základní zásady politiky integrace přistěhovalců z roku 2004 si kladou za cíl pomáhat členským státům při formulování integračních politik, sloužit členským státům jako základ při zkoumání způsobů rozvoje a provádění integračních politik a napomáhat Radě při úvahách o mechanismech a politikách nutných k podpoře snah na vnitrostátních a místních úrovních. Podpora integrace se promítla do konkrétních forem projektů usnadňujících začleňování imigrantů do společností. Od roku 2007 jsou z Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí financovány roční integrační programy členských států. Hlavním cílem fondu je podporovat integraci cizinců z třetích zemí a podpořit rozvoj integračních strategií. VI.2.

Národní úroveň

Na celonárodní úrovni realizují integraci cizinců třetích zemí ústřední orgány státní správy – především Ministerstvo vnitra ČR. Do realizace Koncepce integrace cizinců jsou zapojeny i další ministerstva – Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo zdravotnictví ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a Ministerstvo kultury ČR. Orgány samosprávy, které jsou pro realizaci integrace klíčové, nemají legislativně uloženu žádnou povinnost se na procesu integrace cizinců ze třetích zemí podílet a jejich zapojení je dobrovolné. Základní cílovou skupinou integrace cizinců jsou občané třetích zemí pobývající legálně na území ČR. Do této skupiny tedy nepatří státní občané členských států Evropské unie ani žadatelé o mezinárodní ochranu.6 V ČR lze identifikovat fáze rozvoje integračních politik: pro období roku 1990– 1998 jsou typická dílčí opatření zaměřená pouze na specifické skupiny vyžadující zvláštní podporu – uprchlíky a krajany, období 1999–2003 charakterizuje gesce Ministerstva vnitra ČR, která přechází od roku 2004 na Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. V první fázi byl založen program pro integraci uznaných uprchlíků (azylantů), obdobný se zaměřil i na integraci krajanů. Tyto programy byly určeny dvěma skupinám imigrantů, pro svou organizační, administrativní a finanční náročnost se však nestaly východiskem pro integrační programy širokého migračního spektra. Pro počáteční období bylo významné uvědomění si trvalé přítomnosti některých skupin na území státu, ochota ministerstva se otázkou integrace zabývat a intervence ze strany Rady Evropy. Utváření integrační politiky však stálo na okraji pozornosti, což z velké míry ovlivnila nekoncepčnost v oblasti imigračních politik obecně. Můžeme doplnit, že další fázi – v pořadí již čtvrtou – symbolizuje převod agendy spojené s koordinací realizace Koncepce integrace cizinců zpět z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR na Ministerstvo vnitra ČR v polovině roku 2008 a vznik integračních center na základě finanční podpory EU. Základní strategie integrace cizinců byla zformulována ve dvou dokumentech: Zásady koncepce integrace cizinců7 z roku 1998 a Koncepce integrace cizinců z roku 2000.

6

Pro integraci azylantů je určen Státní integrační program (SIP).

SocioFactor s.r.o.

Stránka 17

Ze Zásad koncepce integrace cizinců vyplývá, že integrační politika je doménou státních orgánů a že se jedná o výchozí bod k systematickému koncipování integrační politiky, jejímž cílem má být podpora oblasti vztahů mezi komunitami a odstraňování překážek integrace, a to zejména u dlouhodobě pobývajících cizinců. Koncepce integrace cizinců je mnohem širší a oproti předchozímu rámci, který byl určen Radou Evropy, se tento dokument inspiruje závěry EU. Zásadní proměna se týká ustoupení od multikulturní podpory rozvoje imigračních komunit směrem k individuální občansko-politické integraci, komunity imigrantů již dále nejsou partnery státu a jeho reprezentantů. Integrace se stává individuální záležitostí každého imigranta, přičemž vyjadřuje spontánní či cílevědomý proces začlenění jedince nebo skupiny do života společnosti. Od roku 2004 byla integrační politika převedena do gesce Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. V usnesení vlády ze dne 5. ledna 2005 č. 5 k Realizaci Koncepce integrace cizinců do konce roku 2004 a postupu při realizaci Koncepce integrace cizinců v roce 2005 se objevuje kritika neefektivnosti dosavadních integračních přístupů, které zůstávají v obecné rovině, k níž se obtížně hledají konkrétní obsahové prvky – od vymezení kritérií úspěšné integrace až po konkrétní opatření, které ukládají imigrantům povinnosti, popř. zvýhodňují ty, jež projevili snahu se do společnosti začlenit.8 Zpráva o realizaci koncepce integrace imigrantů v roce 2007 reaguje na čtyři hlavní vytyčené priority, mezi něž patří znalost českého jazyka9, ekonomická soběstačnost cizince10, orientace cizince ve společnosti11 a vztahy cizince s členy majoritní společnosti12. Další změny se týkaly novelizace školského zákona.13 Přes vševhny tyto snahy zůstává integrační politika spíše součástí formálních dokumentů a obecných prohlášení bez větších přímých vlivů na „spontánní“ sociální integraci imigrantů, kteří tak čelí mnohým strukturálním překážkám vycházejícím z jednotlivých společenských sfér.

7

Zásad je celkem 15 a na imigranty nahlíží perspektivou imigračních komunit, které jsou obohacující součástí multikulturní společnosti, založené na plnohodnotném a nezbytném partnerství s nimi. Partnerství se rozvíjí mezi domácí populací na straně jedné a imigračními komunitami na straně druhé. Integrační politiku zakládají příznivé legislativně-právní podmínky a zajištění přístupu imigrantů (zdůrazněno, že dlouhodobě a legálně pobývajících) k základním lidským právům a svobodám a dalším právům (politickým, kulturním, hospodářským a sociálním). (Zásady koncepce integrace cizinců na území ČR, 1998). 8 V roce 2005 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR uskutečnilo několik konkrétních aktivit: vytvoření Metodiky pro podávání projektů na integraci cizinců, sledování efektivity výuky českého jazyka v rámci rekvalifikačních kurzů, podporu Asistenčních programů pro cizince ke vstupu na trh práce a některých aktivit zaměřených na děti-cizince (nezletilí bez doprovodu) umístěných do speciálních školských zařízení a jejich podpory po ukončení pobytu. 9 V oblasti českého jazyka bylo hlavním cílem nastavit podmínky pro vytvoření systému výuky a zkoušek českého jazyka pro cizince. Povinnost cizince prokázat znalost českého jazyka jako jednu z podmínek udělení trvalého pobytu byla v roce 2007 zapracována do novely cizineckého zákona (s účinností od 1. 1. 2009). 10 V oblasti ekonomické soběstačnosti bylo dosaženo výrazného pokroku, v připravované novele zákona o zaměstnanosti je několik změn zjednodušujících administrativní náročnost zaměstnávání cizinců (od 1. 1. 2009). 11 V roce 2007 bylo vydáno několik publikací určených pro informování cizinců, a to včetně jejich jazykových mutací. 12 Proběhla řada školení interkulturní komunikace pro vybrané zaměstnance úřadů práce a další vzdělávací akce (přednášky a semináře o práci policie v multikulturní společnosti, antidiskriminační vzdělávání příslušníků policie ČR). 13 S účinností od 1. 1. 2008 došlo ke změnám v přístupu k základnímu vzdělávání., které již není podmíněno prokázáním oprávněnosti pobytu řediteli školy. V souladu s Úmluvou o právech dítěte se tak zpřístupňuje základní vzdělávání všem dětem bez ohledu na oprávněnost jejich pobytu na území ČR.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 18

Dalším milníkem na cestě podpory integrace je převod agendy integrace zpět z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR na Ministerstvo vnitra ČR, k němuž došlo v roce 2008. Ve Zprávách o realizaci Koncepce integrace cizinců za roky 2008 a 2009 nalezneme opětovná prohlášení o tom, že podmínkou úspěšné integrace je aktivní zapojení regionální a lokální úrovně, tedy prostředí, ve kterém reálně probíhá soužití i začleňování do společnosti. Dosažení co nejširšího zapojení regionální a lokální úrovně, a to ve spolupráci se všemi, kteří v daném místě mohou přispět k úspěšné integraci cizinců, je jedním z cílů integrační politiky ČR. Tento cíl mají naplňovat zejména nově vzniklá integrační centra (regionální Centra na podporu integrace cizinců). Ta jsou zčásti (75 %) financována z prostředků Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí (EIF), zbývající část (25 %) je kofinancována (MV, JMK). Od září 2009 zahájila činnost Centra v prvních šesti krajích (Plzeňském, Pardubickém, Moravskoslezském, Zlínském, Jihomoravském a Ústeckém), postupně vznikla i v Jihočeském kraji, Karlovarském kraji, Libereckém kraji a Olomouckém kraji. Dalším z nástrojů integrace na místní úrovni jsou ad hoc emergentní projekty. Vzhledem k nutnosti flexibilně a efektivně řešit vzniklé krizové situace v některých lokalitách je část prostředků věnována na emergentní opatření reagující na krizový vývoj v místech významného soustředění cizinců, zejména pak zahraničních pracovníků. Tato opatření jsou realizována ve spolupráci s orgány měst a obcí. Za jeden z klíčových prvků dosavadní Koncepce integrace cizinců je považována podpora projektů zaměřených například na zvýšení informovanosti cizinců a státních občanů, sociální a právní poradenství pro cizince, jazykovou vybavenost a další kvalifikaci cizinců, prevenci intolerance, rasismu a diskriminace cizinců. V této oblasti je významné působení nestátních neziskových organizací. V rámci podpory integrace je nepřehlédnutelná rovněž zveřejňování informací určených cizincům, a to prostřednictvím webových stránek nebo tištěných informačních brožur v jazykových mutacích, které realizuje Ministerstvo vnitra ČR. V současné době probíhá integrace cizinců na národní úrovni především na těchto principech: praktická spolupráce všech, kdo mohou přispět k úspěšnému průběhu integrace; zvyšování informovanosti všech aktérů v procesu integrace; efektivita integračních opatření i vynaložených finančních prostředků; jasné a uchopitelné výsledky všech integračních aktivit; nové nástroje – přímá spolupráce s obcemi, podpora nově vzniklých integračních center; podpora rozvoje občanské společnosti – zejména pak v regionech v souvislosti s vytvářením regionálních Center. Ministerstva zapojená do podpory integrace cizinců popisují v každoročním dokumentu s názvem Zpráva o realizaci Koncepce integrace cizinců v roce (následuje konkretizace roku) a návrh dalšího postupu dosavadní pokrok a nástin aktivit na příští rok. Z něj lze SocioFactor s.r.o.

Stránka 19

velmi dobře vycházet při plánování regionální politiky integrace cizinců, neboť na stanovené priority jsou vázány i finanční zdroje. VI.3.

Lokální úroveň

Ze Zásady koncepce integrace cizinců (1998) a z Koncepce integrace cizinců (2000) vyplývá potřeba zapojení se územních samospráv do integrační politiky. V tomto směru zůstaly ambice dokumentů o implementaci Zásad či Koncepce dodnes nenaplněny. Snahy o přenesení integrace do míst, kde je nejúčinnější ji podporovat, zůstává stále velkou výzvou. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že nutnost koncipovat integrační politiky v lokalitách vyvolaly problémové situace, s nimiž se posléze municipality musely potýkat. Na místních úrovních se rozvinuly vlastní integrační politiky, které se někdy i lišily od národních strategií, vykazovaly však zřetelný konvergenční trend a realistickou podobu. Obecné formulace integrační politiky na úrovni EU a národní úrovni ponechávají dostatečný prostor samosprávě pro vlastní iniciativu a tvůrčí přístupy k formulování strategií. Do popředí se ale dostává nutnost koordinovat lokální aktéry a proces řídit. Výzkumná zpráva Lokální strategie integrace cizinců v ČR I. dospívá k závěru, že na lokálních úrovních jsou integrační opatření nerozvinutá jak v rovině programové, tak institucionální. A přestože jsou vnímány problémy s integrací cizinců, řada aspektů života těchto osob zůstává na úrovni obcí skryta. Iniciativa vychází z centrální úrovně. Města nevnímají cizince jako cílovou skupinu, vůči cizincům je uplatňována všeobecná politika bez zohlednění specifických potřeb. Patrná je orientace na majoritní populaci, podporovaná je oblast mezikulturních vztahů (multikulturní akce). Institucionální struktura zůstává nerozvinuta – cizinci nejsou agendou, jen zřídka se objevují specializované pozice nebo poradní orgány. Důležité je na tomto místě zmínit, že již v roce 2001 proběhly snahy iniciovat realizaci Koncepce integrace cizinců na úrovni měst, kdy vznikaly okresní poradní orgány pro otázky integrace cizinců. Tento proces se na většině míst pozastavil, ale například ve městě Brně komise dodnes aktivně působí. Základními potenciálními subjekty integrace cizinců na lokální úrovni v JMK jsou ve své samostatné i přenesené působnosti: Statutární město Brno, JMK, nevládní neziskové organizace, zaměstnavatelé, organizace cizinců apod.14

Statutární město Brno Statutární město Brno zařadilo cílovou skupinu cizinců do Komunitního plánu. Plánuje, že práci s cizinci (sociálně-právní poradenství, informace o azylovém ubytování, volných pracovních místech aj.) budou i nadále vykonávat zejména Diecézní charita Brno, Sdružení občanů zabývajících se emigranty (SOZE) a Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU). Cílem vzájemné spolupráce uvedených nestátních neziskových organizací, policie 14

Z důvodů limitované délky textu nemapujeme aktivity měst v JMK. To ovšem neznamená, že neexistují. Příkladem může být projekt Resocializace ohrožených dětí zaměřený na nabídku volnočasových aktivit. Pomocí tohoto programu zahajuje v letošním roce město Rosice práci s dětmi cizinců.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 20

(cizinecké, státní a městské), úřadu práce a města Brna musí být připravenost řešit případnou krizovou situaci vyplývající např. z hromadného propouštění cizinců (otázky dostatečné kapacity azylového ubytovaní na přechodnou dobu – tzv. krizová lůžka, problémy v oblasti nezaměstnanosti za účinné spolupráce s Centrem, sledování růstu kriminality a dalších sociálně patologických jevů). Z výše uvedených důvodů statutární město Brno uvažuje o rozšíření odborného poradenství a vybudování nového azylového domu pro cizince. Obojí se ale zatím pro nedostatek finančních zdrojů nepodařilo realizovat. Při městě Brně existuje Poradní orgán pro integraci cizinců a město Brno umožňuje cizincům s trvalým pobytem podat si žádost o přidělení bytu.

Jihomoravský kraj V souvislosti s narůstajícím přílivem migrujících je jednou z aktivit JMK i podpora integrace cizinců z třetích zemí. Tato činnost se projevuje např. zřízením Výboru pro národnostní menšiny (vznikl v roce 2003 a jednou z jeho kompetencí je přidělování dotací na aktivity podporující integraci cizinců na území JMK), zřízením Rady pro rozvoj lidských zdrojů (vznikla v roce 2004), spoluprací s NNO v oblasti integrace cizinců a především iniciací vzniku a provozu Centra. JMK v rámci problematiky integrace cizinců ze třetích zemí realizuje hned několik aktivit. Jsou jimi např. projekt „Přenos know-how v oblasti integrace cizinců“ ve spolupráci s Magistrátem města Vídně (2005) nebo projekt „Vzdělávání pracovníků poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb“ (2005–2007). JMK také nabízel v rámci vlastního dotačního programu „Našinec cizinec“ finanční zdroje fyzickým a právnickým osobám na projekty, které přispívaly k integraci cizinců do stávajících vazeb a struktur české společnosti, zvyšovaly vzájemnou informovanost a zlepšovaly vztahy mezi komunitami cizinců a majoritní společností (2006, 2007)15. V rámci 1. ročníku mezinárodního veletrhu pracovních příležitostí „JOB FAIR 2008“ se JMK prezentoval seminářem „Rozvoj lidských zdrojů v JMK“ a konferencí „Integrace národnostních menšin v JMK“, navíc realizoval individuální projekt v rámci OP LZZ: „Zajištění vybraných sociálních služeb v JMK“ a vytvořil Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb JMK na období 2009–2011. JMK dále financuje regionální grantový program podporující příliv zahraničních vědců a reintegraci vědců českých – SoMoPro. Program nabízí granty, které pomohou financovat stáže zkušených výzkumníků na vědecko-výzkumných institucích v JMK. Program SoMoPro je vytvořen jako obdoba incoming grantů a reintegračních grantů v Akcích Marie Curie (IIF, IEF, IRG) a ve své pilotní fázi je naplánován na období 4 let (2009–2013). Je kofinancován z Akcí Marie Curie 7. rámcového programu. Tento program iniciovalo a administruje Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu v rámci regionální 15

Podpořeny byly v roce 2006: Diecézní Charita Brno (síť poraden), Občanské sdružení SLOVO 21 (Rodina odvedle 2006), Organizace pro pomoc uprchlíkům (Integrace cizinců v JMK), Poradna pro integraci (Sociální a právní poradenství pro azylanty a cizince dlouhodobě žijící na území JMK), SOLIDAFRICA (Den dětí) a SOZE (Umět česky to je hezký!). Podpora činila celkem 870 000,- Kč. V roce 2007 byly podpořeny: Organizace pro pomoc uprchlíkům (Integrace cizinců v JMK II), SOZE (Umět česky to je hezký! II) a Lužánky – středisko volného času (Nová zájmová činnost nejen pro cizince). Podpora činila celkem 615 500,- Kč.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 21

inovační strategie JMK 3. V prostorách foyer Krajského úřadu Jihomoravského kraje se pravidelně konají četné kulturní aktivity na téma „cizinci“. Činnosti jednotlivých subjektů JMK ve vztahu k Programu, ale také obecně ve vztahu k problematice integrace cizinců v JMK jsou následující16: Zastupitelstvo Jihomoravského kraje (dále „ZJMK“): o rozhoduje ve věcech v samostatné působnosti; o schvaluje rozpočet kraje a s tím spojené kofinancování projektů kraje či financování dotačních programů kraje; o schvaluje Program, který prochází nejprve schválením v dotčených výborech ZJMK; o schvaluje dotační programy kraje pro následující kalendářní rok; o rozhoduje o poskytnutí dotací nad 200 000 Kč občanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným právnickým a fyzickým osobám působícím mj. v oblasti sociálních služeb, podpory rodin, kultury a vzdělávání, vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality, ochrany životního prostředí aj.; o vybraní členové se účastní zahraničních odborných stáží zaměřených na integraci cizinců z třetích zemí. Rada Jihomoravského kraje (dále „RJMK“): o je výkonným orgánem kraje; o doporučuje ZJMK Program ke schválení (poté, co Program projde schválením v dotčených komisích RJMK); o schvaluje dílčí (průběžné) zprávy monitorující a vyhodnocující naplňování Programu; o ukládá krajskému úřadu úkoly v oblasti samostatné působnosti a kontroluje jejich plnění; o schvaluje pravidla pro dotační programy kraje; o rozhoduje o poskytnutí dotací občanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným právnickým a fyzickým osobám působícím mj. v oblasti sociálních služeb, podpory rodin, kultury a vzdělávání, vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality, ochrany životního prostředí aj.; tyto dotace nesmí v jednom kalendářním roce překročit hranici 200 000 Kč pro jedno občanské sdružení, jednu humanitární organizaci nebo jednu právnickou či fyzickou osobu; o vybraní členové se účastní odborných zahraničních stáží zaměřených na integraci cizinců z třetích zemí. Rada pro rozvoj lidských zdrojů (dále „RRLZ“): o orgán ZJMK složený ze zástupců Jihomoravského kraje, hospodářských komor, úřadů práce, odborových svazů, vysokých a středních škol, zaměstnavatelů, vzdělávacích agentur a Asociace nestátních neziskových organizací JMK; o členové RRLZ se účastní připomínkování Programu; o vybraní členové se účastní odborných zahraničních stáží zaměřených na integraci cizinců z třetích zemí;

16

Nejedná se o taxativní výčet.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 22

o na pravidelných zasedáních jsou členové RRLZ informováni o činnosti Centra; iniciují a podporují aktivity, které mají dopad na provoz Centra; pravidelně se účastní setkání Platformy. Rada pro národnostní menšiny (dále „RNM“): o orgán ZJMK; o členové RNM se účastní připomínkování Programu; jsou pravidelně informováni o činnosti Centra a účastní se setkání Platformy. Krajský úřad Jihomoravského kraje (dále „KrÚ JMK“): o orgán kraje; o v samostatné působnosti plní úkoly uložené zastupitelstvem a radou a napomáhá činnosti výborů a komisí; o je složen z odborů a oddělení, které plní činnosti v rámci přenesené a samostatné působnosti. Odbor regionální rozvoje (dále „ORR“): o vede a koordinuje oblast finančních podpor z evropských finančních zdrojů pro projekty navrhované a řízené krajem. Ve vztahu k problematice integrace cizinců se jedná o přípravu a realizaci projektu „Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců“ (a navazujících projektů) a mezinárodního projektu „Rozdílné přístupy, ale společný záměr: proces integrace cizinců v zemích EU I., II.“ (a navazujících projektů); o zástupci odboru se účastní odborných zahraničních stáží zaměřených na integraci cizinců z třetích zemí; o koordinuje činnost Centra; o zajišťuje a koordinuje vypracování dlouhodobých strategií hospodářského a sociálního rozvoje Jihomoravského kraje (Strategie rozvoje Jihomoravského kraje, Strategie rozvoje hospodářství Jihomoravského kraje, Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje, Program rozvoje Jihomoravského kraje) a nově i Programu cílené a dlouhodobé podpory integrace cizinců třetích zemí na území Jihomoravského kraje 2011–2015 (Program); o koordinuje naplňování priorit a opatření Programu; o zabezpečuje prezentaci Jihomoravského kraje na odborných veletrzích; o formou individuálních prezentací propaguje ekonomiku a prostředí Jihomoravského kraje pro významné zahraniční i domácí investory; o vydává propagační materiály a vede webové stránky o hospodářství, ekonomice a podpoře cestovního ruchu Jihomoravského kraje a problematice integrace cizinců – www.cizincijmk.cz; o administruje vybrané dotační programy kraje. Dotčené odbory KrÚ JMK (jedná se odbor vnějších vztahů, obor sociálních věcí, odbor ekonomický, odbor školství): o se podílí na spolupráci při realizaci projektů kraje v oblasti integrace cizinců z třetích zemí; o se účastní vybraných setkání Platformy; o zástupci odborů se účastní odborných zahraničních stáží zaměřených na integraci cizinců z třetích zemí; SocioFactor s.r.o.

Stránka 23

o metodická a konzultační spolupráce; o se podílí na připomínkování zpracování Programu.

Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců Doposud nejvýznamnější aktivitou, která je projevem snahy o systémový přístup k integraci cizinců na regionální úrovni, je realizace projektu „Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců“. V rámci tohoto projektu zahájilo aktivity stejnojmenné Centrum, které funguje od 1. dubna 2009 a je ze 75 % financováno z Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí (EIF) a z 25 % z rozpočtu JMK. Centrum nemá od počátku samostatnou právní subjektivitu a pro jeho provoz jsou směrodatné interní předpisy platné v rámci organizace nositele projektu, jímž je JMK. V době zpracování Programu mělo Centrum sídlo na ulici Mezírka 1 v Brně. Centrum plní dvě hlavní role: celoregionálně zastřešuje Platformu klíčových aktérů integrace cizinců v JMK; podporuje a usnadňuje proces integrace cizinců v JMK. Platforma klíčových aktérů integrace Centrum představuje zastřešující organizaci celoregionální platformy klíčových aktérů integrace cizinců v JMK (státní a samosprávní úřady, sociální zdravotnické a vzdělávací instituce, policie, NNO a zaměstnavatelé), která se zabývá aktuálními problémy cizinců (dále „Platforma“). Klíčových aktérů je v regionu více než dvacet.17 Jedná o zcela otevřený prostor, do kterého mohou volně vstupovat nové organizace působící v JMK, které se zabývají problematikou integrace cizinců. Platforma se v současnosti schází dvakrát ročně a její hlavní náplní je podpora výměny informací a podávání podnětů k přijímání opatření v návaznosti na aktuální situaci v oblasti integrace cizinců na území JMK. Z Platformy se dále rekrutují jednotliví partneři projektu. Ti se přímo podílí na chodu Centra tím, že pro něj zajišťují část poskytovaných služeb. Počet partnerů není záměrně omezen a je nastaven jako proměnlivý. O partnerství v projektu Centra může požádat kterákoliv organizace z Platformy. Partnerství se uzavírá vždy na jeden kalendářní rok (v závislosti na podmínkách EIF). V daném roce se na partnera vztahují všechna práva a povinnosti realizátorů projektu Centra. V roce 2010 jsou partnery projektu tyto subjekty: Statutární město Brno, Diecézní charita Brno, Organizace pro pomoc uprchlíkům, Sdružení občanů zabývajících se emigranty, Základní škola a Mateřská škola, Brno, Staňkova 14.

17

Aktuální seznam platformy je zveřejněn na internetových stránkách www.cizincijmk.cz.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 24

Podpora a usnadňování procesu integrace cizinců Proces integrace je Centrem podporován a usnadňován prostřednictvím těchto aktivit:  sociálně-právní poradenství;  sociokulturní kurzy;  kurzy českého jazyka;  aktivity pro děti a mládež;  terénní sociální práce;  informační centrum;  podpora multikulturních aktivit. Projekt je primárně orientován na cizince v Brně a jeho okolí. Pouze Diecézní Charita Brno poskytuje poradenství i ve třech poradnách, které jsou mimo Brno – v Hodoníně, Břeclavi a Blansku.

Nevládní neziskové organizace v JMK V JMK v současnosti působí mnoho organizací, které se mimo jiné zabývají i pomocí cizincům třetích zemí. Pouze čtyři z nich však mají tuto činnost jako hlavní náplň a cizince třetích zemí vnímají jako svou cílovou skupinu.18 Tři z nich se zaměřují na sociální služby, jedna poskytuje jinou pomoc. Vedle těchto organizací působí v JMK také organizace cizinců, např. Asociace Ruských spolků v ČR, Ukrajinské matky, Islámská nadace v Brně, Sdružení Afričanů v České republice aj. Organizace na pomoc uprchlíkům (OPU) se soustřeďuje zejména na pomoc azylantům a cizincům s trvalým či dlouhodobým pobytem. Klientům nabízí bezplatné právní a sociální poradenství. OPU rovněž nabízí řadu doplňkových služeb, mezi nimiž nalezneme jazykové či rekvalifikační kurzy, ale i služby pro veřejnost – přednáškovou činnost, studentské praxe a publikační činnost. OPU se stala partnerem projektu Centra již v první fázi. V projektu momentálně zajišťuje výukové cykly s migrační a cizineckou problematikou orientované na občanskou a odbornou veřejnost, sociálně-právní poradenství pro cizince, kurzy sociokulturní orientace pro cizince se zaměřením na uplatnění na trhu práce a počítačové kurzy (v prvním roce projektu byly ověřeny pilotně). Sdružení občanů zabývajících se emigranty (SOZE) poskytuje pomoc uprchlíkům a dalším kategoriím cizinců přicházejících do České republiky. Tato pomoc spočívá v bezplatném právním, sociálním a psychologickém poradenství, v realizaci volnočasových a vzdělávacích programů a v komplexní sociálně-právní asistenci dlouhodobě usazeným cizincům a uznaným azylantům v namáhavém procesu integrace do majoritní společnosti. Zaměřuje se na ohrožené skupiny klientů – na uprchlíky a cizince, jimiž jsou osamocené ženy s dětmi, nezletilé děti bez doprovodu, nemocní, handicapovaní či různě postižení lidé. SOZE poskytuje také kurzy českého jazyka pro cizince a další výukové programy. Za dobu své existence SOZE realizovalo množství projektů, které byly zaměřeny na integraci cizinců, primárně na azylanty a žadatele o mezinárodní ochranu, ale také na 18

Existuje i řada dalších organizací, které se práci v této oblasti věnují – např. NESEHNUTÍ Brno a SPONDEA, o.p.s (projekt Stop domácímu násilí u osob jiných etnik – zavedení nových metod a postupů v rámci spolupráce se zeměmi EU).

SocioFactor s.r.o.

Stránka 25

cizince z třetích zemí. SOZE v současnosti zajišťuje v rámci projektu Centra kurzy českého jazyka, terénní sociální služby a kurzy sociokulturní orientace. Diecézní charita Brno, Centrum pro lidi sociálně znevýhodněné – CELSUZ je dalším významným aktérem, který se podílí na integraci cizinců. Oddělení poradenství a multikulturních aktivit sídlí na tř. Kpt. Jaroše v Brně. Poradna pro cizince Diecézní charity nabízí sociální a základní právní poradenství, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, informace o právech a povinnostech, právních předpisech ČR a EU, informace o Zákonu o pobytu cizinců a o azylovém řízení, pomoc při zajištění ubytování, poradenství v oblasti pracovně-právní problematiky, pomoc při prostředkování zaměstnání a při vstupu na trh práce, informace o problematice sociálního zabezpečení, rodině a zdravotním pojištění, pomoc s vyplňováním formulářů, asistenci při jednání s úřady a institucemi a sociální a materiální pomoc. V rámci projektu Centra zajišťuje Diecézní Charita Brno, Centrum pro lidi sociálně znevýhodněné – CELSUZ sociální a základní právní poradenství a informační servis. Sociálně-právní poradenství je poskytováno na čtyřech místech Jihomoravského kraje: kromě Diecézní charity Brno fungují také oblastní pobočky v Blansku, Břeclavi a Hodoníně. Poradna pro cizince v projektu poskytuje sociální a základní právní poradenství a kurzy sociokulturní orientace se zaměřením na trh práce. Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu (JCMM) je součástí Evropské sítě servisních center EURAXESS (European Network of Services Centres), do které je zapojeno více než 200 servisních center v 35 evropských zemích. EURAXESS Centrum Brno nabízí zdarma zahraničním i českým vědecko-výzkumným pracovníkům a jejich rodinám individuální pomoc a poradenství nutné pro hladký průběh při zařizování pobytů v hostitelské zemi. Konkrétně poskytuje důležité informace o vstupu do země, povolení k pobytu, pracovním povolení, ubytování, nabídce pojištění, zdravotní péči, finančních záležitostech či školství. Cílem integračních akcí je stmelit mezinárodní komunitu zahraničních vědců, výzkumníků a jejich rodinných příslušníků (výlety, jazykové kurzy nebo společenské akce). S výjimkou integračních akcí, které spolufinancují sami vědci, jsou veškeré aktivity pro vědce i výzkumné instituce zdarma. EURAXESS Centrum Brno funguje ve vzájemné synergii s administrací programu SoMoPro. Vedle toho realizuje JCMM program podpory internacionalizace jihomoravských VŠ zaměřený na podporu mobility studentů ze zemí mimo EU (zejména jihovýchodní a východní Evropy), kteří mají zájem o studium na brněnských vysokých školách.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 26

VII. ANALYTICKÁ ČÁST Analytická část nejprve definuje, jak vnímají integraci v JMK klíčoví členové platformy. Poté identifikuje šest dimenzí integrace pro JMK. Pro každou dimenzi shrnuje hlavní informace o cizincích z třetích zemí, kteří pobývají na území JMK. Reflektuje informace různých koncepčních dokumentů a zdrojů, představuje dostupná statistická data, shrnuje informace o stavu integrace cizinců a je uzavřena SWOT analýzou. VII.1. Integrace v pojetí platformy V rámci skupinové diskuze mezi aktéry Platformy19 byla definována potřebná integrace cizinců v JMK následujícím způsobem: Začleňování cizinců do společnosti, a to formou spolupráce, za vzájemného respektu a oboustranné komunikace. Tato představa integrace klade důraz na komunikační rovinu a vzájemnou výměnu, která předpokládá aktivní účast obou zúčastněných stran. Podmínky integrace by měly být nastaveny na základě principu „něco za něco“ – potřebná je aktivní spolupráce a účast cizinců, kteří musí do procesu vložit kus sebe a energii. Integrace má být realizována nejen v rovině institucionální (strukturální), ale i občanské. Integrace předpokládá vytvoření příznivých institucionálních podmínek a vyžaduje také jistou míru ochoty k přijetí cizince. Vytvoření příznivých podmínek znamená, že cizinci mohou v prostředí kraje žít běžným legálním způsobem života, nikoliv pohybovat se v ústraní, popř. v šedých zónách nelegálního zaměstnávání a pobytu. Definovány by měly být také skupiny cizinců, jejichž integrace by měla být podporována – patří sem např. mladí migranti nebo migranti potřební na trhu práce. Důležitý je ale samotný zájem cizince o integraci. Existuje mnoho kategorií cizinců – někteří chtějí v ČR zůstat natrvalo, někteří pobývají jen krátce za účelem výdělku, jiní plánují zůstat déle a vrátit se do své rodné země až v pozdějším věku, přičemž každá z těchto kategorií má různý vztah k okolí a integraci. Zvláštní důležitost má integrace na trhu práce. Systém integrace by měl být nastaven na základě využití již dostupných zdrojů. Položeny by měly být otázky: kdo má být integrován, co má integrace obsahovat a jak má být integrace nastavena a realizována. Důležitou stránkou integrace je připravenost společnosti a vnímání cizinců ze strany majority. Do procesu integrace by měla být zapojena veřejnost – minimálně vhodnými formami obeznámení, aby se nešířily xenofobní myšlenky a představy. Ideální by bylo intervenovat přímo do prostředí, odkud migrující přichází, a to takovým způsobem, aby byli cizinci již před příjezdem vybaveni alespoň elementárními znalostmi a věděním. 19

Diskuze proběhla na setkání členů Platformy 21. června 2010 v Brně.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 27

Integrace je ukončena až v momentě pocitu spokojenosti cizince. Z podstaty identifikační dimenze sociální integrace vyplývá jakési završení individuální integrace pocitem spokojenosti s životem v nové společnosti. Pocit nejistoty spojený s budoucím životem v hostitelské společnosti je kontraproduktivní a tvorba prostředí integračních jistot v lokálních společnostech napomáhá snížení míry ohrožení v nových podmínkách života přistěhovalce. VII.2. Dimenze integrace cizinců v Jihomoravském kraji

Pro monitoring a evaluaci integrace cizinců třetích zemí bylo stanoveno šest dimenzí integrace, z toho čtyři systémové (strukturální) a dvě sociální. Požadavek rozčlenění integrace do jednotlivých dimenzí vznáší jak politická, tak odborná sféra. Důvodem je potřeba větší konkretizace integračních mechanismů, možnost navržení priorit k řešení a zvýšení možnosti návrhů jednotlivých opatření. V politických dokumentech se s důrazem na potřebu sestavení konkrétních a měřitelných dimenzí integrace setkáváme zejména v dokumentech Evropské komise (např. http://www.cizinci.cz/files/clanky/81/handbook_cz.pdf). V odborné literatuře navrhuje řada autorů vlastní členění integrace do dimenzí (viz Příloha). Následující dimenze byly sestaveny na základě závěrů z odborné literatury, politických dokumentů, výstupů z dosavadních regionálních i celonárodních výzkumů a na základě vlastních výzkumných aktivit společnosti SocioFactor s.r.o.20 Byly diskutovány s klíčovými aktéry integrace na území JMK, a to jak jednotlivě, tak v rámci skupinového setkání členů Platformy 21. června 2010 v Brně. Po přijetí dílčích změn bylo mezi členy Platformy dosaženo konsenzu v tom, že následující struktura odpovídá potřebám integračního procesu v JMK. Klíčem ke stanovení níže uvedených dimenzí je věcné odlišení zásadních témat integrace. Jednotlivé dimenze jsou nutně nevyvážené, co se rozsahu týče. To je způsobeno zejména tím, že některé informace nejsou v některých dimenzích dostupné, v jiných se naopak sledují jak na národní, tak na lokální úrovni. Je-li u některých dimenzí uvedeno méně informací, v žádném případě to nesvědčí o menším významu, který by ji měl být přisuzován.

20

Ty zahrnovaly zejména individuální i skupinové rozhovory s cizinci a s klíčovými aktéry integrace v JMK.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 28

Systémová / strukturní integrace

Pobyt a bydlení

Trh práce a ekonomická integrace Vzdělávání a jazyková integrace

Sociálně-zdravotní integrace

Sociální integrace

Kulturně-religiózní integrace Interaktivněidentifikační integrace

Oblast sledující formy pobytu cizinců a podoby trvalejšího usídlování cizinců v regionu, podpora legálních forem pobytu, přístupu k veřejným službám, zajištění přístupu k adekvátnímu bydlení a prevence prostorové koncentrace cizinců. Oblast začleňování na trh práce, podpora aktivního působení na trhu práce, zaměstnanosti a ekonomické soběstačnosti (např. podnikání). Oblast začleňování do vzdělávacího systému, zajištění vzdělávání cizinců, včetně jazykového vzdělávání (dětí i dospělých), zajištění přístupu ke vzdělávání a podpora úspěšnosti ve vzdělávacím procesu, podpora připravenosti vzdělavatelů. Oblast prevence sociálního vyloučení a zajištění poskytování základní sociální a zdravotní péče, účasti na zdravotním a sociálním pojištění, rozvoj sociálních služeb a právní poradenství pro cizince. Oblast podpory kultury a náboženství cizinců, rozvoj mezikulturního dialogu, podpora nabytí základního kulturního vědění a orientace příchozích ve společnosti, vyrovnání se s kulturními diferencemi a jejich akceptace. Interaktivní rovinu tvoří kvalita interakcí mezi cizinci a společností (vnímání majoritou, stereotypy, postoje institucí státní správy a samosprávy, komunikace). Identifikační rovinu tvoří subjektivní pocity, očekávání a zkušenosti cizinců. Oblast zapojení se cizinců do sociálních sítí, navazování kontaktů mimo vlastní skupinu, fungování organizací cizinců, veřejného sebevyjádření a ztotožnění se s institucionálními cíli.

Napříč jednotlivými dimenzemi je nutné zohlednit geografické aspekty – tzv. lokalizační integraci. Do dimenzí vstupují a ovlivňují je také prostorové aspekty pobytu cizinců, jako jsou geografické rozmístění a mobilita.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 29

VII.2.1. Pobyt a bydlení V JMK došlo v posledních letech k výraznému přílivu cizinců, a to zejména cizinců z třetích zemí, kterých je až 70 %. Typ pobytu Podíl cizinců z třetích zemí na celkovém počtu cizinců s pobytem (trvalým či dlouhodobým) se v roce 2008 pohybuje v jednotlivých okresech v rozpětí 33,8 % až 77,9%. Průměrný podíl cizinců třetích zemí v populaci cizinců s trvalými a dlouhodobými pobyty činí 68,4 %. Cizinci s trvalým pobytem K 30. 9. 2008 bylo trvalých pobytů v JMK celkem 14 081, což činilo 41,4 % všech druhů pobytů. K 31. 5. 2010 počet trvalých pobytů vzrostl na 15 534 cizinců, což činilo 42,1 % všech pobytů. Je tedy evidentní, že se zastoupení trvalých pobytů v čase zvyšuje a přítomnost cizinců s trvalým pobytem, kteří tvoří více než dvě pětiny celkové populace cizinců v kraji, dokladuje důležitost monitorování situace a úspěšnosti začleňování cizinců do hlavního proudu společnosti. Trend nárůstu počtu trvalých pobytů pokračuje do současnosti, což ilustruje následující graf.

Zdroj: SCP, 2010 SocioFactor s.r.o.

Stránka 30

K nárůstu počtu trvalých pobytů došlo v rozpětí dvou a půl posledních let ve všech sedmi okresech – nejmarkantněji v okrese Brno-město. V ostatních okresech se nárůst pohybuje v řádech jednotek či desítek cizinců. V rámci JMK činí v absolutních číslech nárůst počtu trvalých pobytů za roky 2001–2007 celkem 7 387. Přepočteno na procenta činí tento nárůst 56,4 %. V těchto údajích jsou „skryti“ také cizinci třetích zemí. Vývoj udělených trvalých pobytů v posledních statisticky sledovaných 24 měsících ukazuje, že počty trvalých pobytů v čase nadále mírně narůstají – a to ve všech okresech, tudíž i v celém JMK. Nesetkáváme se s žádnými výkyvy, jednoznačně je patrný lineární nárůst v čase. V rámci JMK činil nárůst v rozmezí dvou let 3 266 pobytů (o 26,6 %). I tento údaj potvrzuje tendenci trvalejšího usazování cizinců v JMK. Liší se nějak trend udělování trvalých pobytů v JMK od situace v rámci celé České republiky? Ukazuje se, že tomu tak není. Trend nárůstu trvalých pobytů v JMK kopíruje celkový vývoj v rámci ČR (nárůst v ČR o 25,4 %). Vývojová tendence trvalejšího usazování je zřejmá. Trvalé usazování se prosazuje v čase a cizinci postupně plní podmínky pro získání statusu trvalého pobytu. Toto směřování poukazuje na nutnost vytváření regionálních integračních politik, které zohledňují místní situaci a momentální stav. Cizinci z třetích zemí s trvalým pobytem Počet cizinců z třetích zemí s trvalým pobytem vykazuje v rámci srovnání tří vybraných časových úseků v letech 2008 až 2010 mírný vzestup. Ve srovnání s prosincem roku 2008 se v květnu 2010 jedná o vzestup v řádu 8,5 %.

Zdroj: ŘSCP, 2010

SocioFactor s.r.o.

Stránka 31

Celkový vývoj počtu cizinců z třetích zemí s trvalým pobytem vykazuje v rámci srovnání tří časových úseků v letech 2008 až 2010 v jednotlivých okresech relativní stabilitu. K mírnému poklesu došlo v čase v okrese Brno-venkov. Naopak mírný nárůst trvalých pobytů zaznamenáváme v okrese Brno-město, Břeclav, Blansko, Hodonín, Vyškov a Znojmo.

Zdroj: ŘSCP, 2010

Podíly cizinců z třetích zemí s trvalým pobytem na celkových počtech trvalých pobytů k 31. 5. 2010 se liší podle jednotlivých okresů. Nejmenší podíl v tomto směru vykazuje okres Hodonín a Břeclav. Nejvyšší pak Brno-město, Brno-město, Znojmo a Blansko. Počet cizinců s trvalým pobytem podle okresů k 31. 5. 2010 Počet cizinců s trvalým pobytem Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Zdroj: ŘSCP, 2010

SocioFactor s.r.o.

978 8 233 2 402 1 091 980 635 1 215

Počet cizinců 3. zemí s trvalým pobytem 666 6 255 1 626 503 420 396 822

Podíl cizinců 3. zemí s trvalým pobytem mezi cizinci s trvalým pobytem 68,1 % 76 % 67,7 % 46,1 % 42,9 % 62,4 % 67,7 %

Stránka 32

Počty cizinců z třetích zemí s trvalým pobytem se v jednotlivých okresech liší. Cizinci z Ukrajiny výrazně dominují v okresech Brno-město a Brno-venkov. V okresech Brnoměsto, Brno-venkov a Znojmo nalézáme největší zastoupení Vietnamců a Rusů. Cizinců z Mongolska je nejvíce v okrese Blansko a Brno-město. V Brně-městě se také setkáváme s velmi pestrým zastoupením cizinců z ostatních zemí.

Cizinci z 3. zemí s trvalým pobytem podle okresů BrnoBlansko město Ukrajina Vietnam Mongolsko Bělorusko Indie Rusko Moldavsko ostatní Zdroj: ŘSCP, 2010

Brnovenkov Břeclav

Hodonín Vyškov Znojmo

278 87

2 115 1 869

791 292

172 184

116 144

195 72

157 422

186 9 1 13 4 88

102 107 27 331 90 1 614

22 26 7 71 30 387

8 5 0 17 36 81

7 37 3 25 9 79

5 7 6 18 16 77

59 16 1 65 9 93

SocioFactor s.r.o.

Stránka 33

Cizinci s dlouhodobým pobytem Je důležité sledovat také tendence v udělování dlouhodobých pobytů, které se časem mění v pobyty trvalé. Jejich vývoj v mnohém napovídá, jaká by mohla být situace ohledně udělování trvalých pobytů v horizontu několika příštích let. Pokud sledujeme vývoj pobytů s vízem nad 90 dnů mezi lety 2001–2007, pozorujeme i zde postupný nárůst počtu cizinců. Od roku 2001 do 2007 narostl počet cizinců s vízem nad 90 dnů v kraji o 7 463 osob – tedy o 38,3 %. Tato kategorie v sobě ale zahrnuje i přechodné pobyty občanů EU a jejich rodinných příslušníků, pobyty dlouhodobé a víza nad 90 dnů (kam patří cizinci třetích zemí, kteří nebyli vedeni ve statistice zvlášť).

Zdroj: ČSÚ, 2010

K nárůstu počtu víz nad 90 dnů došlo od roku 2001 do roku 2007 v okrese Blansko, Brnoměsto, Brno-venkov, Vyškov a Znojmo. Naopak pokles zaznamenáváme u okresů Břeclav a Hodonín (zde je nejmarkantnější – o 851 cizinců). U dlouhodobých pobytů sledujeme trend nárůstu do prvního pololetí roku 2009, od kterého dochází k mírnému snížení počtu dlouhodobých pobytů. V okrese Blansko a Brno-venkov se dostává počet pobytů v květnu 2010 pod úroveň května 2008. Celkově ale v JMK počet dlouhodobých pobytů v horizontu dvou sledovaných let narostl – o 3 066 cizinců (o 16,7 %).

SocioFactor s.r.o.

Stránka 34

Zdroj: ŘSCP, 2010

Pokud trend porovnáme s vývojem v České republice, také u dlouhodobých pobytů zjišťujeme, že tato tendence odpovídá celkovému vývoji situace v ČR, kde došlo ve sledovaném čase k nárůstu o 18,7 %. Cizinci z třetích zemí s dlouhodobým pobytem Počet cizinců z třetích zemí s dlouhodobým pobytem vykazuje v rámci srovnání tří vybraných časových úseků v letech 2008 až 2010 nejdříve mírný vzestup, v květnu 2010 pak menší pokles. Ve srovnání s prosincem roku 2009 se jedná o pokles v řádu necelých dvou procent.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 35

Zdroj: ŘSCP, 2010

Celkový vývoj počtu cizinců z třetích zemí s dlouhodobým pobytem vykazuje v rámci srovnání tří časových úseků v letech 2008 až 2010 v jednotlivých okresech relativní stabilitu. K mírnému poklesu došlo v čase v okrese Blansko a Brno-venkov. Naopak slabý nárůst zaznamenáváme v okrese Břeclav, Hodonín a Znojmo.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 36

Zdroj: ŘSCP, 2010

Podíly cizinců z třetích zemí s dlouhodobým pobytem na celkových počtech dlouhodobých pobytů k 31. 5. 2010 se liší podle okresů. Nejmenší podíl v tomto směru vykazuje okres Hodonín a Znojmo. Nejvyšší pak okres Brno-město, Brno-venkov, Vyškov a Blansko. Počet cizinců s dlouhodobým pobytem podle okresů k 31. 5. 2010 Počet cizinců s dlouhodobým pobytem Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Zdroj: ŘSCP, 2010

SocioFactor s.r.o.

958 13 477 3 355 990 748 888 964

Počet cizinců 3. zemí s dlouhodobým pobytem 557 10 049 2 638 476 186 621 310

Podíl cizinců 3. zemí s dlouhodobým pobytem mezi cizinci s dlouhodobým pobytem 58,1 % 74,6 % 78,6 % 48,1 % 24,9 % 69,9 % 32,2 %

Stránka 37

Počty cizinců z třetích zemí s dlouhodobým pobytem se v jednotlivých okresech liší. Cizinci z Ukrajiny výrazně dominují v okresech Brno-město, Brno-venkov a Vyškov. V okresech Brno-město a Brno-venkov nalézáme největší zastoupení Vietnamců, Rusů a Moldavanů. V Brně-městě se také setkáváme s velmi pestrým zastoupením cizinců z ostatních zemí. Cizinců z Mongolska je nejvíce v okrese Blansko a Brno-město. Cizinci z 3. zemí s dlouhodobým pobytem podle okresů Blansko Ukrajina Vietnam

Brnoměsto

Brnovenkov

Břeclav

Hodonín

Vyškov

Znojmo

144 25

6 482 980

2 013 225

253 119

41 56

456 30

67 140

Mongolsko 326 Bělorusko 3 Indie 0 Rusko 16 Moldavsko 10 ostatní 33 Zdroj: ŘSCP, 2010

203 102 189 265 372 1 456

30 11 8 76 139 136

18 1 0 12 53 20

9 1 0 17 20 42

6 0 1 9 92 27

49 1 0 29 1 23

Zdroj: ŘSCP, 2010

SocioFactor s.r.o.

Stránka 38

Cizinci s nelegálním pobytem Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie MV ČR registruje v rozmezí od 1. 1. 2005 do 30. 6. 2010 mezi deseti nejčastějšími státními příslušnostmi osoby 8 státních příslušností, které porušovaly pobytový režim a pobývaly na území ČR nelegálně. Tyto údaje se týkají pouze těch nelegálních migrantů, kteří byli cizineckou policií zadrženi, nicméně data v horizontu posledních více než pěti let vypovídají o tom, že se jedná o stovky cizinců, kteří pochází nejčastěji z Ukrajiny (698), Vietnamu (325) a Mongolska (148). Nelegální migrace – porušení pobytového režimu

Státní příslušnost

Počet nelegálně pobývajících cizinců

Ukrajina

698

Vietnam

325

Mongolsko

148

Rusko

70

Čína

61

Bělorusko

46

Moldavsko

42

Nigérie

23

Kvalita bydlení Cizinci využívají široké spektrum forem bydlení. Dostupnost a kvalitu bydlení cizinců ovlivňuje zejména neochota občanů ubytovávat cizince, nedostupnost hypoték pro cizince bez trvalého pobytu a u některých osob či rodin také špatná finanční situace daná zejména marginálním postavením na trhu práce. Cizinci, kteří v České republice nemají trvalý pobyt, se tedy potýkají s nedostupností hypoték a nemožností pořídit si vlastní bydlení. K provizornímu bydlení na ubytovnách jsou většinou odkázáni cizinci krátkodobě pobývající v České republice, pohybující se na sekundárním a terciárním trhu práce, zaměstnanci personálních agentur a pracovníci zaměstnavatelů, kteří přijímají vyšší podíl cizinců. Náznaky segregace v bydlení registrujeme pouze u Mongolů a Vietnamců. Místo pobytu Imigrace přistěhovalců z třetích zemí do JMK je prostorově diverzifikována. Charakteristickým rysem migračních toků je jejich směřování do městských center, zejména z důvodu většího množství pracovních příležitostí. Tři ze čtyř cizinců pobývají přímo v Brně nebo v jeho nejbližším okolí (okres Brno-venkov). V rámci města Brna dochází k větší koncentraci Vietnamců na ulici Olomoucká, v Černovicích a Slatině. Více cizinců se koncentruje např. v okolí ulic Bratislavská a Francouzská. Obecně pak v místech, kde je snazší nalézt levné bydlení, často se jedná o místa klasifikovaná jako sociálně SocioFactor s.r.o.

Stránka 39

vyloučené lokality s vyšším zastoupením Romů. V příhraničních okresech JMK se více soustřeďuje vietnamská (vzhledem k lepším možnostem podnikání) a ukrajinská „komunita“ (vzhledem k zemědělskému charakteru těchto regionů a příležitostem v lesnictví). Není možné důsledně sledovat pohyb cizinců v regionu, protože místo hlášeného pobytu se často nekryje s místem pobytu faktického. Cizinecká policie může kontrolovat pouze tzv. ubytovatele (poskytují ubytování za úplatu). Pokud je ubytování (alespoň oficiálně) poskytováno zdarma, nemá tento orgán možnost žádné kontroly. Cizinci bývají hromadně přihlášeni v bytech či rodinných domcích (tato situace může být výhodná pro menší obce, které dostávají finanční prostředky z rozpočtu podle počtu obyvatel). Fakticky bývají cizinci často ubytováni v nevhodných prostorách na stavbách, na ubytovnách. Cizinci sami reflektují řadu problémů se získáním bydliště. Proto se často uchylují k fiktivnímu pobytu na adresách, které jsou pro ně dostupné, nikoli na těch, na nichž skutečně bydlí. Chybí základní povědomí mezi laickou i odbornou veřejností o některých aspektech týkajících se pobytu cizinců z třetích zemí na území státu. Pronajímatelé bytů nechtějí své nemovitosti pronajímat cizincům, protože si pletou místo hlášeného pobytu s trvalým pobytem. Informovanost majitelů nemovitostí se snaží zajišťovat neziskový sektor. Cizinecká policie se potýká s případy, že je kontaktována majiteli pronajímaných adres, kteří se obávají exekucí. Tyto obavy jsou však liché, postupuje-li exekutor podle zákona. Přístup k obecním bytům se liší obec od obce. Ve městě Brně mají cizinci s trvalým pobytem možnost zažádat o obecní byt, v některých obcích je však tato možnost vázána na české občanství. V JMK nedochází ke zvýšené koncentraci cizinců jedné národnosti v rámci jedné lokality. Výjimku v tomto směru tvoří komunita vietnamských podnikatelů s vlastními domy v okolí Hatí a mongolská komunita na Blanensku (více než 40 % celkového počtu Mongolů v JMK) a Znojemsku. Na Blanensku je tato koncentrace způsobena aktuálními pracovními příležitostmi, na Znojemsku se jedná o dlouhodobě usazené cizince.

Koncepční a strategické dokumenty Krajské dokumenty21 tematizují oblast cizinců třetích zemí ve spojitosti s pobyty a bydlením pouze odkazem na statistické údaje o zastoupení nejpočetnějších národností (Ukrajinci, Mongolové na Blanensku, Vietnamci). Dokumenty na úrovni ČR22 tematizují podmínky udělování pobytů, rozmanité aktivity integrační politiky, jejichž cílem je předcházení uzavřených komunit imigrantů, zdůrazňují roli obcí a nevyhovující podmínky bydlení některých skupin cizinců. Konkrétně se jedná o: podporu rovných příležitostí cizinců v oblasti bydlení; zajištění monitoringu a analýz hlášení jiné než skutečně využívané adresy pobytu cizinci; legislativní ošetření podmínek vyhovujícího bydlení. 21 22

Seznam analyzovaných dokumentů naleznete v kapitole Použité zdroje. Seznam analyzovaných dokumentů naleznete v kapitole Použité zdroje.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 40

Z dokumentů EU23 vybíráme stručné představení základních argumentů, ze kterých by se mělo vycházet i na úrovni regionů. Dokumenty se soustřeďují na problematiku přístupu cizinců k bydlení a nutnost komunikace mezi všemi klíčovými aktéry. Konkrétně se jedná o: transparentní a efektivní procesy na centrální úrovni při přidělování pobytů a občanství; ulehčování přístupu k bydlení cizincům z třetích zemí; podporu soukromého sektoru v nediskriminačním jednání; komunikaci mezi všemi klíčovými aktéry, kteří jsou přímo zaměřeni na integraci cizinců nebo kteří k ní mohou přispět, a vyvolání veřejné diskuze. Klíčové momenty integrace cizinců v JMK Ze syntézy dostupných materiálů byly pro regionální politiku zformulovány následující oblasti zájmu: prevence sociálního vyloučení cizinců z třetích zemí, podpora přístupu k důstojnému bydlení, zapojení představitelů cizinců do dialogu a absence statistických údajů. Prevence sociálního vyloučení Z dokumentů ČR vyplývá, že cílem všech aktivit integrační politiky je předcházet vytváření uzavřených komunit imigrantů, společenské izolaci a sociálnímu vyloučení cizinců. Dále zaznívá doporučení, že je potřeba zvážit míru ghetizace vs. degethizace a rozvinutost infrastruktury oblastí bydlení cizinců v regionu jako významných indikátorů sociální integrace. Podpora přístupu k důstojnému bydlení Koncepční dokumenty ČR dále upozorňují, že některé skupiny cizinců (např. Ukrajinci, Vietnamci) žijí v souvislosti s výkonem zaměstnání ve velmi nevyhovujících a nedůstojných podmínkách skupinového ubytování. Orgány Evropské unie kladou ve svých prohlášeních důraz na ulehčování přístupu k bydlení. Doporučují pokračovat v úsilí zajistit levné bydlení v dostatečném množství a přidělovat veřejné bydlení podle objektivních a publikovaných kritérií, jež budou založena na potřebnosti při zohlednění specifických potřeb žen z řad imigrantů a etnických menšin. Evropská unie dále zdůrazňuje nutnost podpory soukromého sektoru v nediskriminačním jednání. Doporučuje projednat kodexy chování, které zabrání diskriminaci ze strany organizací působících v soukromém bytovém sektoru. V ČR je role obcí v oblasti bydlení vymezena zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), podle kterého má obec pečovat v souladu s místními předpoklady a místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů.

23

Seznam analyzovaných dokumentů naleznete v kapitole Použité zdroje.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 41

Zapojení představitelů cizinců do dialogu Dokumenty Evropské unie dále zaměřují pozornost na komunikaci mezi všemi klíčovými aktéry a na veřejnou debatu. Obnova měst a řešení potřeb místních obyvatel (včetně migrantů) musí být zpracovávány na základě širokých konzultací s místními komunitami, s klíčovými aktéry veřejného i soukromého sektoru, s nositeli veřejného mínění ve sdělovacích prostředcích a s odborníky na vztahy mezi komunitami (podpora integrace, rovných příležitostí a aktivního zapojení imigrantů). Absence relevantních statistických dat Experti se shodují v tom, že chybí přehled o skutečných bydlištích cizinců. Údaje jsou přitom potřebné pro cílení adresných integračních politik.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 42

VII.2.2. Vzdělávání a jazyková integrace Vzdělávání cizinců na školách v ČR je založeno na Listině lidských práv a svobod, v níž je zakotveno právo na vzdělání. Specifika vzdělávání cizinců upravuje zejména § 20 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále „školský zákon“). Formální vzdělávání Cizinci navštěvující mateřské, základní a střední školy jsou v naprosté většině děti cizích státních příslušníků, kteří na našem území žijí. V případě vyšších odborných škol, konzervatoří a vysokých škol se může jednat i o žáky, kteří si školu na našem území vybrali a žijí zde právě s cílem se vzdělávat. Na všech vzdělávacích úrovních má podíl cizinců ve školách výrazně regionální charakter, který závisí především na celkovém počtu cizinců žijících v jednotlivých lokalitách a na jejich sociálním složení. Podle města, ve kterém cizinci studují, dominuje v JMK město Brno. Dále cizinci navštěvují vzdělávací instituce v Hodoníně a ve Znojmě. Přesné údaje, které by odlišily cizince z třetích zemí od ostatních cizinců na úrovni jednotlivých okresů, však nejsou k dispozici. Koncepce výběru a zpracování statistických údajů spojených s migrací a integrací cizinců na území České republiky (duben 2010) uvádí, že vzhledem k požadavkům orgánů EU ohledně zavedení mezinárodně srovnatelných indikátorů v oblasti integrace cizinců na území členských států se do budoucna jeví jako nezbytné vedení kategorie občanů třetích zemí, což je však podmíněno legislativní úpravou. Statistiky předkládají souhrn cizinců, kdy většinu z nich tvoří cizinci z třetích zemí na všech stupních škol v JMK. Největší zastoupení cizinců má JMK na základních školách (1,3 %), o něco menší je na mateřských (0,8 %) a středních školách (1 %), nejmenší na vyšších odborných školách (0,4%). Na konzervatoře dochází 1,7 % cizinců (ÚIV, 2010). Co se týče dětí pocházejících z třetích zemí v mateřských školách, platí, že k žádným radikálním změnám ve složení v čase nedochází. Dominují děti z Vietnamu, jejichž zastoupení je v posledních třech letech stálé. Mírně přibylo i dětí z Ukrajiny a Ruska. U tzv. ostatních zemí zaznamenáváme malý pokles (jedná se o pestrý konglomerát zemí, mezi nimiž jsou také třetí země). V ČR mateřské školy navštěvuje 4 016 dětí, v JMK 270.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 43

Zdroj: ÚIV, 2007–2010

Na základních školách24 se podle státní příslušnosti setkáváme s pestrou paletou žáků z tzv. „ostatních zemí“, jejichž zastoupení mírně kolísá. Počet žáků pocházejících z Vietnamu je v čase poměrně stabilní. Stejně je tomu u dětí z Ukrajiny a Ruska. Celkem základní školy v ČR navštěvuje 13 839 dětí, v JMK 1 088.

24

Na základních a středních školách je vzdělání bezplatné pro ty cizince, kteří mají na území ČR uděleno povolení k trvalému pobytu, kteří zde pobývají přechodně (a byla jim udělena krátkodobá víza k pobytu do 90 dnů nebo dlouhodobá víza k pobytu nad 90 dnů), kterým byl udělen azyl, a pro cizince s vízem za účelem strpění pobytu a za účelem dočasné ochrany. Oprávněnost pobytu se nemusí prokazovat v případě žádostí o přijetí na základní školu.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 44

Zdroj: ÚIV, 2007–2010

Rodiče cizinců v některých případech tematizují, že se děti setkaly na škole s předsudky a stereotypním vnímáním ze strany svých spolužáků. Příslušníci druhé generace, kteří absolvují školní vzdělání, mají oproti rodičům výhodu, že jsou vystaveni podnětům školního prostředí, které se stává zdrojem informací, sociálních kontaktů, osvojování jazyka a kulturních kompetencí. Děti v mateřských a základních školách byly zatím mimo pozornost klíčových aktérů integrace v JMK. Teprve nyní se začíná objevovat potřeba s žáky více pracovat. Děti bývají zařazovány do tříd na základě komplikovaného posuzování a často je na nich, jak rychle začnou zvládat jazyk a orientovat se v nově vzniklé situaci. Výjimečnou aktivitou je zaměření jedné ze základních škol na děti cizinců z třetích zemí. Základní škola a Mateřská škola, Brno, Staňkova 14 se nachází v městské části Královo Pole a profiluje se jako škola, která je otevřená dětem cizinců, a to nejen ze zemí EU, ale také z třetích zemí. Nabízí výuku českého jazyka pro děti cizinců a vzdělávání cizinců z třetích zemí. V současné chvíli školu navštěvují téměř čtyři desítky žáků cizinců z třetích zemí a desítka ze zemí EU. Děti pochází nejčastěji z Ukrajiny, Mongolska a Vietnamu. Vzdělávání dětí probíhá podle školního vzdělávacího programu „Škola bez hranic“, který vychází z myšlenek daltonské výuky, jež je vhodná pro všechny děti bez ohledu na národnost. Jedním z hlavních cílů školy je usnadnit žákům-cizincům začlenění do prostředí běžné školy i celé společnosti, pozornost je také věnována multikulturní výchově. Výuka cizinců z třetích zemí spočívá v zařazení nepovinného předmětu Český jazyk pro cizince, zvýšeného počtu hodin výuky českého jazyka (3 hodiny týdně), začleňování žáků-cizinců do běžných tříd ve všech ročnících a ve vzájemné komunikaci, respektu a úctě. SocioFactor s.r.o.

Stránka 45

Škola implemenuje do výuky nepovinný předmět ukrajinštinu (3 hodiny týdně) a rovněž realizuje vzájemné poznávání různých kultur – pravidelná setkávání s rodiči žáků, např. multikulturní večery v prostorách Centra, projektové dny „Kultura bez hranic“ ve škole, školní akademie nebo vystoupení žáků o Vánocích či ke Dni matek. Od roku 2008 v Brně působí International School of Brno, která se soustředí na děti cizinců ve věku od mateřské školky po 9. ročník základní školy. Vyučovacím jazykem je angličtina. Škola je však dostupná pouze těm cizincům, kteří jsou schopni hradit školné, které činí až 200.000 Kč ročně. Experti z řad pedagogů upozorňují na skutečnost, že chybí metodické materiály pro výuku cizinců. Některé sice jsou k dispozici, jiné teprve vznikají (např. výuka jazyka). Doposud byla pedagogická práce v tomto směru realizována tzv. „na koleně“, neexistuje systémová podpora této oblasti. Ojedinělou podporu poskytuje organizace Meta o.s. (partner MŠMT – Inkluzívní škola), která se specializuje na téma vzdělávání dětí cizinců. V rámci rozvojových programů MŠMT pro rok 2010 je realizován poprvé program „Zajištění podmínek bezplatné přípravy k začlenění žáků-dětí cizinců z třetích zemí do základního vzdělávání, zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám těchto žáků“, do kterého se zapojily z JMK čtyři základní školy. Představitelé neziskových organizací upozorňují, že v současné době chybí podporovaný model spolupráce škol jakožto státních zařízení a neziskového sektoru, a to v podobě efektivního a funkčního projektu zaměřeného na doučování žáků (cizinců). Doučování by, dle představitelů neziskového sektoru, mělo být automaticky nabízeno ze strany školského zařízení rodičům dítěte. Jen málokterý žák-cizinec zvládne z důvodu jazykové bariéry samostatně a bez potíží proces integrace v oblasti českého školního systému. Stejně tak rodiče mnohdy nemají dostatečné informace o činnosti NNO, a tak nemohou jejich nabídky doučování žáků využít. Případně jim v tomto brání geografická poloha školského zařízení, kdy v blízkosti nesídlí žádná nezisková organizace. Sami rodiče přitom velmi často nejsou schopni poskytnout v přípravě na školní výuku svému potomkovi odpovídající podporu, a to buď z důvodu jazykové bariéry, nebo vlivem nedostatečných znalostí. Otevírá se tak prostor např. pro činnost dobrovolníků. Předchozí zkušenosti navíc ukazují, že doučování dítěte cizince a jeho příprava na školní výuku je ze strany dobrovolníků velmi vítanou a atraktivní činností. Situace na středních školách je víceméně podobná školám základním. Nejvyšší podíl je žáků z tzv. ostatních zemí, jejichž počet v posledním roce poklesl. Za nimi následují Vietnamci, u nichž je v čase patrné rostoucí zastoupení. Třetí příčka patří Ukrajincům, jejichž zastoupení je poměrně stabilní, počet Rusů v čase mírně klesá. V ČR studuje na středních školách celkem 7 900 žáků, v JMK 630.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 46

Zdroj: ÚIV, 2007–2010

Experti upozorňují, že v integračních opatřeních, která jsou v současnosti ve vzdělávacím systému realizovány, chybí zohledňování míry znalosti jazyka. Děti cizinců bývají často diskriminováni ve vzdělávání z důvodu jazykové nekompetence. Další kritické expertní komentáře směřují k tomu, že není zmapováno, kolik škol v rámci regionu realizuje konkrétní programy podpory, a také ke skutečnosti, že větší zájem lokálních politik směřuje ke skupinám kvalifikovaných cizinců a jejich dětem (např. International School of Brno), zatímco děti pracovníků vykonávajících nekvalifikované práce mají omezené možnosti. Na vyšších odborných školách studuje 26,7 % studentů z Ukrajiny, 33,3 % z ostatních zemí a 6,7 % z Ruska. V ČR studovalo v roce 2008 307 cizinců, v JMK pouhých 14. Co se týká vysokého školství, na Masarykově univerzitě v Brně v roce 2009 studovalo celkem 5 180 studentů-cizinců. Z tohoto počtu byla téměř desetina posluchčů z třetích zemí (8,8 %). Při porovnání dat v rámci let 2002–2009 je zřejmý patrný nárůst. Během osmi let se jedná o 3,5 násobný růst. S celkovým počtem cizinců roste také počet studentů z třetích zemí – ten se více než zdvojnásobil ze 194 studentů v roce 2002 na 455 v roce 2009.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 47

Zdroj: data MU v Brně

Obdobný průběh zaznamenáváme na Vysokém učení technickém v Brně. V roce 2009 zde studovalo celkem 2 325 studentů-cizinců. Z tohoto počtu tvořili téměř desetinu cizinci z třetích zemí (8,3 %). Při porovnání dat v rámci let 2002–2009 je opět zřejmý patrný nárůst. Během osmi let se jedná o pětinásobný růst. S celkovým počtem cizinců roste také počet studentů z třetích zemí – ten se více než zdvojnásobil z 92 studentů v roce 2002 na 193 v roce 2009.

Zdroj: data VUT v Brně SocioFactor s.r.o.

Stránka 48

K dispozici máme také statistická data vypovídající o programu JCMM zaměřeného na internacionalizaci jihomoravských VŠ a směřujícího k podpoře mobility studentů ze zemí mimo EU (zejména z jihovýchodní a východní Evropy), kteří mají zájem o studium na brněnských vysokých školách. Z hlediska počtů patří stipendisté JCMM k marginální skupině, ale i zde je patrný nárůst studentů z třetích zemí v čase. Nejvíce stipendistů pochází z Ruska, Bosny a Hercegoviny a Srbska a Černé Hory.

Zdroj: data JCMM

Uznávání vzdělání Vedle účasti na standardním vzdělávání mohou cizinci žádat o uznání rovnocennosti zahraničního vysvědčení v ČR, a to na krajském úřadě. Cizinec-absolvent zahraniční vysoké školy může požádat o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace. Výuka českého jazyka Další formou vzdělávání je jazykové vzdělávání v kurzech českého jazyka, které nabízí nevládní neziskové organizace, nebo zajišťují školy, jež jsou oprávněny provádět zkoušky znalosti českého jazyka stanovené vyhláškou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 348/2008 Sb., o výuce a zkouškách znalosti českého jazyka pro účely získání povolení k trvalému pobytu na území České republiky. Zkouška z českého jazyka je nezbytnou součástí žádosti o povolení k trvalému pobytu. V neakreditované podobě jsou kurzy českého jazyka nabízeny a zprostředkovávány v Brně některými nevládními neziskovými organizacemi (SOZE, OPU). Zájem o jazykové kurzy je velký, částečně je však překážkou skutečnost, že řada cizinců musí především pracovat SocioFactor s.r.o.

Stránka 49

a mnohdy obtížně nalézají čas pro účast v kurzech – zejména pokud pracují na směny. Proto preferují večerní výuku. K některým skupinám se informace o výuce českého jazyka dostávají obtížně. To se týká například Vietnamců, kteří se obecně velmi málo zapojují do jakýchkoliv veřejných aktivit. Vykonat zkoušku z českého jazyka jako podmínku pro získání trvalého pobytu je v Brně možno ve třech institucích. Jak se zdá, nároky na cizince a podmínky absolvování zkoušky se v jednotlivých institucích liší. Mezi cizinci se čas od času také objevuje informace, že se dá zkouška nějakým způsobem zakoupit. Výpovědi expertů ukazují, že jazyková bariéra je podstatná zejména u Vietnamců a Mongolů. Je to jedna z hlavních překážek k úspěšné integraci, navíc nahrává pochybným praktikám zprostředkovatelů zaměstnání. Zájem o jazykové (ale i jiné) vzdělávání je podle expertů značně individuální a nedá se souhrnně podchytit. Sociokulturní kompetence cizinců Mnoho cizinců stále neví, kam se má jít informovat, neví o svých možnostech, ani o organizacích, jedná se především o méně kvalifikované cizince. Existují cizinci, kteří jsou izolovaní od okolí a nemají šanci na přístup k informacím, přednostně se věnují účelu svého pobytu – práci. Je pro ně obtížné orientovat se ve změnách zákonů a prováděcích předpisů – změn je příliš mnoho a jsou málo pochopitelné. Zákon o pobytu cizinců je napsán nesrozumitelně, bez výkladu je nejasný. Cizinci, se kterými jsme hovořili, dají především na informace získané ústní formou od důvěryhodných osob, nevěnují pozornost informačním letákům. Jako zdroj informací nevyužívají ani internet, neboť kumuluje mnoho bariér – jazykovou, informace jsou nepřehledné, nebo k němu nemají vůbec přístup. Období po příchodu je komplikované, první dva tři roky jsou vnímány jako období nesamostatnosti („dětství“) – existuje potřeba zorientovat se, zjistit, jak věci fungují a získat informace. Tato orientace se týká „banálních“ záležitostí, např. fungování veřejné dopravy. Období po příchodu do země provází maximální snaha uspět v zaměstnání a udržet si ho, což současně omezuje možnosti docházet na kurzy, podílet se na na okolním životě apod. Koncepční a strategické dokumenty Koncepční a strategické dokumenty na úrovni kraje25 oblast vzdělávání a jazykovou integraci ve spojitosti s cizinci netematizují. Dokumenty na úrovni České republiky26 naopak věnují oblasti vzdělávání a jazykové integrace cizinců velkou pozornost. Zdůrazňují zejména potřebu integračních kurzů a výuky českého jazyka, které považují za nezbytné podmínky integrace.

25 26

Seznam analyzovaných dokumentů naleznete v kapitole Použité zdroje. Seznam analyzovaných dokumentů naleznete v kapitole Použité zdroje.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 50

Stejnou pozornost této dimenzi integrace věnují také dokumenty na úrovni EU27. Vedle potřeby jazykových a integračních kurzů se soustředí na spolupráci systémových aktérů; specifickou podporu, kterou je potřeba věnovat ženám kvůli jejich dvojitému znevýhodnění; nutnost uznávání kvalifikace získané v jiných zemích, ale také na realizaci doplňujících kvalifikačních kurzů pro imigranty; na symbolické uznání znevýhodnění, kterému cizinci, ale také jejich potomci čelí ve vzdělávací soustavě, a v neposlední řadě nutnost zavést interkulturní vzdělávání do profesní přípravy pedagogů. Klíčové momenty integrace cizinců v JMK Ze syntézy dostupných materiálů byly pro regionální politiku pojmenovány následující oblasti zájmu: jazykové vzdělávání cizinců, sociokulturní vzdělávání cizinců, podpora cizinců ve vzdělávání, vysoké školy a vědecko-výzkumná činnost, vzdělávání dětí cizinců, uznávání vzdělávání a kvalifikace, podpora poskytovatelů vzdělávání cizinců a absence statistických údajů. Jazykové vzdělávání cizinců Znalost českého jazyka a jeho užívání v každodenním životě je u cizinců z třetích zemí různorodá. Migrující rozlišují instrumentální (běžné dorozumění, nutnost) a sociální významy jazyka (širší participace). Neznalost jazyka je významným prvkem znevýhodnění na trhu práce a překážkou možné integrace. Koncepce integrace cizinců stanovuje jako jednu z priorit intergrace cizinců znalost českého jazyka. Dobrá znalost oficiálního jazyka přijímající země je klíčem k úspěšné integraci. Jazykové integraci je věnována značná pozornost v koncepcích EU, které mj. poskytují praktický návod, jak nástroje určené k integraci cizinců realizovat (z hlediska jazyka jsou přínosné kluby konverzace v českém jazyce, které obsahují pouze konverzaci na různá témata. Nabídka výuky cizího jazyka by měla být také na vyšší než nabízené úrovni – konverzace a kultivace.) Dokumenty ČR zdůrazňují, že výuku českého jazyka je nutno realizovat prostřednictvím kvalifikovaných lektorů. Kurzy českého jazyka poskytované nestátními neziskovými organizacemi nejsou akreditované a nelze je akreditovat v rámci rekvalifikací. V dokumentech Evropské unie je dále zdůrazňována spolupráce s partnery při realizaci kurzů: hovoří se o spolupráci mezi realizátory vzdělávání, financiéry a klienty. Akcentována je spolupráce se subjekty zastupujícími migranty, např. forma sdružení migrantů. Sociokulturní vzdělávání cizinců Dokumenty ČR hovoří o tom, že nezbytnou podmínkou integrace cizinců jsou základní znalosti historie a institucí hostitelské společnosti; pro integraci je nezbytné, aby bylo cizincům umožněno nabývání těchto znalostí.

27

Seznam analyzovaných dokumentů naleznete v kapitole Použité zdroje.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 51

U některých dospělých cizinců z třetích zemí byla zaznamenána snaha studovat nebo navštěvovat kurzy celoživotního vzdělávání (značně individuální). Chybí finanční prostředky na podporu multikulturních večerů, ve kterých by se setkávala veřejnost, rodiče i děti. Někteří z cizinců uvádí, že by uvítali poradnu, kde by bylo možné získat zejména informace o legislativních změnách týkajících se životních a pracovních podmínek cizinců žijících v České republice. Nedostatečně informačně saturováni se cítí zejména cizinci pobývající v ČR, kteří nemají přístup k informacím (např. internet), nebo jsou záměrně drženi zprostředkovateli, zaměstnavateli, krajany apod. v informačním vakuu. Problémem je neznalost zdroje, kde lze informace získat. Cizinci apelovali na potřebu informovanosti (balíčku informací) v okamžicích po příjezdu do země, orientace se týká „banálních“ záležitostí, např. fungování veřejné dopravy; informační systém by se měl orientovat na životní situace a jejich zvládání. Období po příchodu do země provází maximální snaha uspět v zaměstnání a udržet si ho, což současně omezuje možnosti docházet na kurzy, podílet se na okolním životě apod. Podpora cizinců ve vzdělávání Oblast vzdělávání se týká také dospělých. Časová vytíženost pracujících cizinců obsahuje prointegrační i protiintegrační prvky. Proti integraci hovoří nedostate k času na kulturní a sociální integraci, pro integraci vyšší míra ekonomické integrace, byť mnohdy s prvky etnického podnikání. Dokumenty Evropské unie zdůrazňují, že specifickou podporu je nutno zacílit na ženy, které čelí dvojímu znevýhodnění. Informace ve veřejném prostoru nejsou vstřícné vůči cizincům, téměř neexistují informace ve světových jazycích, natož v rodných jazycích cizinců. To se týká také webových stránek, které by měly poskytovat veškeré informace v několika jazykových mutacích (anglicky, německy, rusky, ukrajinsky, vietnamsky). Vysoké školy a vědecko-výzkumná činnost V JMK je vysoký podíl zahraničních studentů. Na vysokých školách v JMK studovalo k 31. 12. 2008 celkem 6 747 zahraničních studentů a přibližně dalších 200 navštěvovalo některou ze soukromých vysokých škol. Největší vysokou školou v regionu je Masarykova univerzita, což se odráží také ve vysokém počtu zahraničních studentů (více než 4 tisíce). Vědecko-výzkumná činnost a rozvoj oblasti vysokého školství předpokládá a vyžaduje zahraniční pracovníky, vytváření mezinárodně konkurenceschopných vědecko-výzkumných týmů a vhodných podmínek pro zahraniční badatele. Vzdělávání dětí cizinců Dochází k postupnému nárůstu počtu dětí a mladistvých s cizí státní příslušností. Absolutní i relativní nárůst počtu dětí zaznamenaly všechny stupně školské soustavy. Mezi žáky z třetích zemí (zejm. na základních školách) převažují děti SocioFactor s.r.o.

Stránka 52

z mimoevropských zemí. Zvyšují se nároky na vzdělávací systém a jeho kapacitu integrovat děti z odlišného sociokulturního referenčního rámce. Kapacita škol JMK je vyhovující a pokrývá požadavky na umístění dětí, děti cizinců nevyjímaje. Za významný moment usazení se je pokládána situace, kdy děti začnou docházet do školy – u dětí se rozplývá jejich cizost. Cizinci vnímají jako problém umístění svých dětí do mateřských a základních škol. Děti cizinců jsou přímo zařazovány do tříd, aniž by znaly jazyk a dokázaly se zorientovat. Jsou vystavovány velké zátěži, neprochází žádnou intenzivnější jazykovou přípravou. Mezi dětmi existují velké rozdíly jak v průběhu, tak v rychlosti adaptace (i mezi Vietnamci). Dokumenty ČR akcentují potřebu začít s jazykovou výukou dětí-cizinců ihned po jejich příjezdu do ČR, a to i u dětí předškolního věku. Cizinci nemají informace o možnostech vzdělávání. Práce s některými komunitami je velmi specifická – vyžaduje šířit informace o možnostech vzdělávání dětí na základních školách přímo v terénu (např. Vietnamci) a prostřednictvím sociálních sítí. Problémy, s nimiž se děti potýkají, jsou individuální a podmíněné kulturním rámcem, z něhož přichází. Dokumenty Evropské unie zdůrazňují, že musí být podpořena spolupráce rodičů a školy. Ta je rovněž specifická – např. v rovině zajištění komunikace (tlumočení) a předávání informací o systému a chodu školy. Často dochází k situaci, kdy tlumočí např. příbuzní (otázkou zůstává, do jaké míry jde o správný překlad) nebo děti, které zvládnou základy nového jazyka dříve než rodiče. Neexistují žádné kurzy pro rodiče s dětmi. Chybí podpora integrace dětí cizinců z třetích zemí do vzdělávacího procesu obecně – od učebních materiálů, přípravy učitelů po financování aktivit. Mezi učiteli je zájem učit děti cizinců patrný – práce je vnímána jako atraktivní a zajímavá. Děti cizinců přichází často bez jakékoliv znalosti jazyka, a to buď současně s rodiči, nebo za nimi přijíždí časem. Problémem jsou přípravné třídy, neboť tuto možnost vyhrazuje školský zákon pouze pro azylanty. Někteří experti ovšem poukazují na to, že praxe umožňuje zařazení do přípravných tříd i dětem cizinců s jiným pobytovým statutem. Výukové materiály sice existují, ale ve velmi malém množství a často v nevyhovující podobě. Toto pociťují dle ohlasů ze strany majority především učitelé na základních školách či dobrovolníci věnující se především práci s dětmi a jejich doučování. V mnoha případech jsou výukové materiály pro děti cizinců postaveny na kresbách, malbách či písních, což opět velmi limituje jejich používání – např. z důvodu náboženského vyznání (u ortodoxních muslimů). Uznávání vzdělání a kvalifikace (nostrifikace) Uznávání vzdělání a kvalifikace je významným krokem urychlujícím integrační proces. Bez uznání vzdělání a/nebo kvalifikace nemůže cizinec v České republice pokračovat ve studiu, popř. získat zaměstnání, které by odpovídalo jeho kvalifikaci. Možnosti uznání kvalifikace přispívají k pracovní mobilitě cizinců a ke zlepšení životní úrovně. Pravidla pro uznávání vzdělání ovšem v některých oblastech staví cizinci do cesty takové bariéry, které často není schopen odstranit. Například požadavek apostilní doložky je z pohledu expertů v některých případech velmi SocioFactor s.r.o.

Stránka 53

limitující. Zejména pokud se jedná o zemi, kde panují nepokoje, popř. vládne velká míra korupce. V těchto případech bývá apostilní doložka falsem, které se dá získat na černém trhu a neplní svou funkci (příkladem takovéto země může být Somálsko). Jiná eventualita hovoří o tom, že se dotyčnému cizinci vzhledem k vysoké korupci nebo nefungující infrastruktuře vůbec nemusí podařit tuto doložku získat. Dokumenty ČR i EU se zabývají nutností uznávání kvalifikace získané v jiných zemích a možnostmi doplňování kvalifikace v hostitelské zemi. Zdůrazněna je potřeba vytvořit systém pro uznávání vzdělávání, odborné přípravy a profesní kvalifikace dosažené v cizině (v prostředí České republiky se jeví jako perspektivní projekt MŠMT Národní soustava kvalifikací). Dokumenty Evropské unie zdůrazňují, že je potřeba poskytnout migrantům doplňkové kurzy či školicí programy s cílem zvýšit kvalifikaci na úroveň národních požadavků. Podpora poskytovatelů vzdělávání cizinců Absentují metodické materiály pro výuku cizinců. Důležitá je v této fázi výměna zkušeností a metodické porady. Nemá smysl objevovat, co již jinde vytvořili – je potřeba tyto poznatky přenést a aplikovat. Takto pojatá výměna zkušeností přesahuje rámec kraje a je celorepubliková – týká se některých škol. Musí být interaktivní, nikoliv přednášková. V rámci kraje jsou vytipovány školy se zastoupením dětí cizinců, které jsou vzájemně propojovány a metodicky podporovány odborem školství KrÚ JMK. Dokumenty Evropské unie vyzdvihují interkulturní vzdělávání jako součást pedagogické přípravy. Vzdělávací instituce by měly věnovat zvláštní pozornost výuce dějepisu – měla by přinášet interkulturní pohled na evropskou historii a zahrnovat dějiny menšinových společenství coby nedílných součástí společností, k nimž patří. Důraz na roli jazyka ve vzdělávání. Prosazování interkulturalismu a multilingvismu. Vzdělávání pracovníků Dokumenty Evropské unie doporučují v dalším vzdělávání zaměstnanců, zaměstnavatelů a především aktérů integrace zohlednit cílovou skupinu cizinců (možnost vytvoření výukového modulu o integraci pro pracovníky státních správ, samospráv, NNO a potenciálních zaměstnavatelů). Absence statistických údajů Je těžké zjistit, kolik mateřských, základních a středních škol se potýká s problémy ve vzdělávání dětí pocházejících z třetích zemí, které mají problémy s českým jazykem.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 54

VII.2.3. Trh práce a ekonomická integrace Intenzita nárůstu zahraniční zaměstnanosti byla v posledních letech v JMK a zejména v Brně neobvykle vysoká, a to i na poměry Evropské unie. Téměř dva roky trvající vysoká poptávka po nekvalifikovaných pracovnících montážních a stavebních firem a nedostatečný zájem ze strany českých pracovníků či uchazečů o zaměstnání vyvolaly v roce 2008 velmi výrazný přísun levné pracovní síly ze zahraniční. JMK je dlouhodobě třetím krajem s nejvyšší zaměstnaností cizinců. Z okresů, které se výrazně podílí na zaměstnanosti cizinců, je to především Brno-město (v tomto okrese je zaměstnanost cizinců nejvyšší z celé ČR) a Brno-venkov. Zároveň patří JMK k oblastem s dlouhodobě nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti. Celkový trend ve vývoji nezaměstnanosti v kraji formuje situace na trhu práce v Brněměsto, která poskytuje více než třetinu pracovních příležitostí v rámci kraje. Tento faktor se může podílet na šíření xenofobních nálad. V souvislosti s ekonomickou krizí převládají ve vyjádření většiny expertů názory, že do konce roku 2010 se bude možnost uplatnění cizinců na trhu práce v JMK snižovat. Ve střednědobém horizontu je naopak očekávána zvyšující se poptávka po cizincích a jejich postupně narůstající podíl na pracovní síle. Uplatnění na trhu práce je pro cizince v přijímací zemi klíčové. Zaměstnání jim přináší výdělek, který je nezbytný nejen pro zajištění obživy, ale také pro získání povolení k dlouhodobému pobytu v ČR. Zisk stabilního zaměstnání (odpovídající schopnostem a kvalifikaci cizince) je také nejdůležitějším faktorem pro navazující integrační programy. Pokud je cizinec dostatečně saturován, a to jak z hlediska financí, tak z hlediska seberealizace, je ochoten přistoupit na nadstavbové části integračních aktivit (např. účast na jazykových kurzech pro cizince, sociokulturní vzdělávání a podobně). Kvalita pracovních míst zaměstnanců z třetích zemí je značně variabilní. Ovlivňuje ji zaměstnání v rámci kvalitativně odlišných sektorů trhu práce (primární, sekundární, terciární), forma zaměstnaneckého poměru (klasická pracovní smlouva, dílčí pracovní úvazky, agenturní zaměstnávání, družstevní zaměstnávání apod.) a migrační strategie. Jako problematická se jeví kvalita pracovních míst v rámci tzv. družstevního zaměstnávání a v rámci zaměstnání zprostředkovaného agenturami. Obě formy jsou podporovány zejména skutečností, že cizinci mají ztížený přístup k běžným pracovním nabídkám inzerovaným v češtině, a obavami zaměstnavatelů ze zaměstnávání cizinců (resp. nedostatek informovanosti ze strany zaměstnavatelů). Skutečnost, že žadatel o práci je cizinec, mnoho zaměstnavatelů odrazuje od jejich zaměstnání i v případě, že by splňovali požadavky na pracovní místo. Jediným důvodem přitom může být neznalost zákonných podmínek zaměstnávání cizinců a obavy z jejich zaměstnávání28. 28

Někteří zaměstnavatelé pak mohou být odrazováni administrativní náročností a dodatečnými náklady na pracovní sílu. Od 1. ledna 2009 však už zaměstnavatelé nemusí žádat o povolení k získávání zaměstnanců ze zahraničí, čímž se zaměstnavatelům snížily náklady na zaměstnání zahraničních pracovníků s pracovním povolením o 2000,- Kč. Žádost cizince o vydání povolení k zaměstnání i nadále podléhá správnímu poplatku 500,- Kč.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 55

Cizinci třetích zemí v postavení zaměstnanců V rámci JMK pochází z třetích zemí asi polovina cizinců v postavení zaměstnanců. Mezi jednotlivými okresy kraje však existují výrazné rozdíly. Nízký absolutní počet i relativní podíl zaměstnaných osob z třetích zemí je charakteristický pro příhraniční okresy Hodonín a Břeclav, ale také Vyškov.

Zdroj: Mendelova univerzita 2010, vlastní výpočet. Upozornění: Obsahuje silné zjednodušení založené na expertním odhadu podílu cizinců z třetích zemí.

Většina zahraničních zaměstnanců s pracovním povolením na území JMK pochází z Ukrajiny, ve větším počtu jsou pak zastoupeni také občané Mongolska, Běloruska a Moldávie. Cizinci z těchto zemí vykonávají především pomocné práce ve stavebnictví, sezónní práce v zemědělství a lesnictví a kvalifikované profese ve strojírenském průmyslu (VÚPSV 2009a). Zaměstnání pro ně nevytváří prostředí pro rozvoj vzájemných interakcí s domácí populací, což se následně promítá také do omezeného množství kontaktů i v mimopracovním životě. Přesnější počty cizinců v postavení zaměstnanců v JMK za rok 2008 ilustruje následující tabulka.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 56

Cizinci v postavení zaměstnanců na trhu práce v JMK 2008 Cizinci evidovaní ÚP Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo JMK celkem Zdroj: VÚPSV 2009a

1479 20571 3000 1839 1359 502 774 29524

Cizinci z 3. zemí

823 10858 1746 251 141 107 491 14417

Podíl Podíl cizinců Podíl cizinců z Cizinci z 3. z 3. zemí, Podíl cizinců cizinců z 3. 3. zemí na zemí s kteří evidovaných zemí na zaměstna pracovním potřebují na ÚP na pracovní nosti povolením pracovní pracovní síle cíle cizinců povolení 55,6 705 85,7 2,9 1,6 52,8 10152 93,5 9,9 5,2 58,2 1614 92,4 3 1,7 13,6 207 82,5 3 0,4 10,4 119 84,4 1,7 0,2 21,3 95 88,8 1,1 0,2 63,4 440 89,6 1,3 0,9 48,8 13332 92,5 4,9 2,39

Členové družstev Specifickou skupinu mezi pracovníky s pracovním povolením tvoří členové družstev. Podíl platných vydaných povolení k zaměstnání pro členy družstev tvoří v celorepublikovém měřítku větší třetinu z celkového počtu platných povolení k zaměstnání (31. prosince 2009 tvořila povolení vydaná pro členy družstev 37,1%). Tento typ pracovních povolení je vydáván především občanům Ukrajiny a v poslední době také občanům Mongolska, Moldávie, Běloruska, Kazachstánu a Vietnamu. V okrese Brno-město tvoří tento typ pracovního povolení až 85 % všech pracovních povolení. Pracovní síla uplatňující se prostřednictvím družstev je vesměs nekvalifikovaná a směřuje zejména do průmyslu a stavebnictví (jako pomocní dělníci, montážní dělníci, baliči atd.) a do oblasti úklidových služeb, ve venkovských okresech také do zemědělství (sezónní dělníci). Část pracovníků z Ukrajiny obsazuje kvalifikované dělnické profese. Jedná se např. o svářeče, zámečníky, zedníky apod. Praxe je taková, že členové družstev nemají žádné povědomí o svých nárocích a právech a nemohou družstvo jako celek nijak ovlivňovat. Roste tak význam statutárních osob, které se kolem organizování činností vyskytují a přebírají veškerou zprostředkovatelskou roli. Mnozí cizinci se ani o chod družstev nezajímají, jsou spokojeni se získanou prací (hlavní cíl). V rámci družstevnictví fungují „klientelistické“ struktury, které cizince udržují v izolaci, neinformovaném stavu, vykořisťují je a jsou zásadní překážkou pro integraci do společnosti. Tyto struktury působí odlišným způsobem než dříve – vlastní různé ubytovny, vedle družstevnictví využívají rozličné formy legálního zaměstnávání, s nimiž manipulují (např. dohody o provedení práce, fakturace jiných činností), a cizinci jim odvádí různé poplatky, které jsou strhávány z odměn. Družstva nabízí na nelegálním i legálním trhu práce levnější pracovní sílu, a tím se stávají vážnou konkurencí pro legálně fungující firmy zaměstnávající cizince (stavebnictví, úklidové služby, pomocné práce v restauracích, v zahradnictví – pozn. sezónní práce).

SocioFactor s.r.o.

Stránka 57

Někteří experti se domnívají, že úřad práce disponuje nástroji k regulaci počtu družstev (některé ÚP se domnívají, že to lze, a vyvíjejí k tomu různé strategie). Agenturní zaměstnávání Na území JMK, převážně pak v Brně, působí aktuálně více než 80 agentur práce, které mají povolení k zaměstnávání cizinců za účelem výkonu jejich práce pro uživatele. Některé personální agentury působí a specializují se na nábor přímo na Ukrajině a ve Vietnamu. Toto zprostředkování práce se orientuje na osoby ze zemí bývalého Sovětského svazu, Vietnamu a dalších asijských zemí (Mongolsko, Čína). Cizinci, kteří přichází prostřednictvím agentur, jsou do země lákáni množstvím nereálných slibů, jsou špatně informováni o pracovních podmínkách a realitě pracovního života a života v ČR vůbec. Míří především na sekundární trh práce, vykazují obrovskou míru zadlužení ve svých zemích (náklady na cestu a zprostředkování zaměstnání), pracují v horších pracovních podmínkách a vykazují vůbec špatné ukazatele kvality života (ubytování, stravování). Velcí zaměstnavatelé a firmy využívají k získání zahraniční pracovní síly především služeb agentur práce. Agenturní zaměstnávání je, podobně jako zaměstnávání prostřednictvím družstev, považováno za znevýhodňující a značně rizikovou formu zaměstnávání cizinců v České republice. V roce 2009 zaznamenaly inspektoráty práce porušení pracovně-právních předpisů v 68% z kontrolovaných agentur. Nejistotu agenturního zaměstnávání zvyšuje zejména v době ekonomické recese skutečnost, že zaměstnanci personálních agentur jsou v případě potřeby propouštěni jako první. Statistické údaje Ministerstva práce a sociálních věcí ČR však ukazují výrazný pokles počtu platných povolení k zaměstnání přidělovaným agenturou práce (zatímco v prosinci 2008 jich bylo v rámci celé ČR vydáno 19 341, tedy 14,9% z celkového počtu platných pracovních povolení; v prosinci 2009 to bylo už jen 3 574, tedy 4,8% z celkového počtu platných povolení k zaměstnání). Cizinci coby podnikatelé Z dostupných statistik není zřejmé, kolik cizinců s živnostenským listem pochází z třetích zemí. Obecně ovšem v ČR platí, že živnostenskému podnikání se věnují častěji cizinci z třetích zemí, proto lze usuzovat, že i v JMK bude jejich podíl vysoký. Ke konci roku 2008 v JMK pracovalo 6 085 cizinců s živnostenským oprávněním, z toho asi polovina (3 092) v okrese Brno-město a 18% (1 109) v okrese Brno-venkov. Z hlediska podílu na celkové zaměstnanosti v jednotlivých okresech ovšem vystupuje do popředí význam živnostenského podnikání v okresech Vyškov a Znojmo. Zatímco v ČR se živnostníci podílejí na zaměstnanosti cizinců asi z pětiny (21%) a v JMK ještě o něco méně (17%), v okrese Vyškov se jedná až o 47% a na Znojemsku o 35%. V prvním pololetí roku 2009 počet pracovníků s živnostenským listem vzrostl o 7%. Výzkumy ukazují, že samostatná výdělečná činnost byla u některých cizinců primárním záměrem a cílem pobytu v ČR, u jiných byla spíše výsledkem okolností. K těm nejvýznamnějším patří: ztráta zaměstnaneckého poměru, nízká mzda cizince v postavení zaměstnance, finančně nákladnější spotřeba rodiny nebo problémy při hledání zaměstnání. SocioFactor s.r.o.

Stránka 58

Systémoví aktéři se v souvislosti s nesprávným využíváním živnostenského oprávnění setkávají s problémem nesplnění podmínky prokázání příjmu při žádosti o trvalý pobyt. Jestliže cizinec přijde o zaměstnání, vyřídí si živnostenský list a řádně platí sociální a zdravotní pojištění. Ačkoli nemá žádný zisk, může na území ČR pobývat, neboť z hlediska zákona plní účel pobytu. Základní platbou sociálního a zdravotního pojištění si tak cizinci legalizují pobyt. Do problémů se však dostanou v momentě, kdy po pěti letech pobytu žádají o trvalý pobyt a nejsou schopni prokázat své příjmy. Jinými slovy, jakmile se živí jako „fiktivní“ podnikatelé, tento příjem nemohou prokázat a dostávají se do problémů. Tyto osoby o tomto riziku dopředu často neví. Dostávají se tak do neřešitelných situací. Navíc riskují to, že pokud se prokáže jejich zapojení v šedé ekonomice a podvody, porušují zákon o veřejném pořádku a přirozeně jim hrozí sankce.

Zdroj: VÚPSV 2009a

Cizinci a nelegální zaměstnání Některé výzkumy potvrzují také nelegální pracovní činnost cizinců. Jedná se převážně o zaměstnávání příbuzných bez smlouvy, označované jako „rodinná výpomoc“, nebo o krátkodobé práce bez uzavření řádné pracovní smlouvy. K dočasným pracovním příležitostem však byli dotazovaní cizinci často donuceni problémy při hledání standardní pracovní příležitosti a obtížnou životní situací. Jedná se především o mongolské, vietnamské a částečně i ukrajinské zaměstnance pracovních agentur. Pro tyto pracovníky neposkytuje současný regionální pracovní trh příliš mnoho příležitostí k zaměstnání, proto se poměrně velká část z nich dlouhodoběji uchyluje právě k pracím na neregulérním trhu práce (VÚPSV 2009a). Nelegální zaměstnávání preferují častěji ti cizinci, kteří přicestovali výhradně za účelem výdělku a patří k těm, jež se chtějí vrátit či vracet domů, jsou ochotni práci věnovat několik hodin denně navíc (celkem i 16 hodin) SocioFactor s.r.o.

Stránka 59

a nezajímají se o dění kolem – intenzivnější prací se dá vydělat během dvou tří měsíců více peněz než legálním zaměstnáním (krátkodobá strategie). Z kontrolní činnosti úřadů práce vyplývá, že se nelegálního zaměstnání nejčastěji dopouští členové družstev. Dopady hospodářské krize Globální ekonomická recese probíhající v roce 2009 se v JMK projevila poklesem počtu pracovních míst, a tím i poklesem počtu cizinců pracujících v kraji, avšak ne tak podstatně jako v jiných částech ČR. Poklesly počty vydaných pracovních povolení, ale zvýšily se počty živnostenských oprávnění a vše nasvědčuje tomu, že se také rozrostlo tzv. družstevní zaměstnávání. Co se týká složení cizinců podle státní příslušnosti, k výraznějším proměnám pracujících cizinců nedošlo – s jedinou výjimkou, kterou byl příchod Mongolů. V okrese Brno-venkov se počet pracujících cizinců snížil o tři pětiny na 673. Na Blanensku, kde je zaměstnána větší komunita Mongolů, došlo k poklesu počtu pracujících cizinců zhruba o třetinu na 1 067. Celkový počet cizinců se v JMK meziročně snížil pouze o 2,4 tis. (tj. 6,8%), zatímco v ČR o 43,2 tis., tedy o 12%. Snížil se především počet vydaných pracovních povolení (téměř o čtvrtinu), avšak zároveň vzrostl počet udělených živnostenských oprávnění (o 13,8%, což bylo od počátku desetiletí nejvíce). Mnozí cizinci, kterým nebylo jejich pracovní povolení prodlouženo, se odmítli i přes nabízené příspěvky vrátit se do své mateřské země a raději zvolili možnost získat živnostenské oprávnění. Statisticky nepodchycené je tzv. družstevní zaměstnávání, které se vlivem úbytku pracovních povolení s největší pravděpodobností také rozšiřuje. Vývoj počtu vydaných pracovních povolení v době hospodářské krize Pracovní povolení jsou z devadesáti procent vydávána právě cizincům z řad zemí třetího světa. Zaměstnanost cizinců z třetích zemí (měřena pomocí platných pracovních povolení) ukazuje, že i tento fenomén kopíruje ekonomické trendy v zemi. Stoupala v dobách konjunktury, klesá v dobách ekonomické krize. K nejvyššímu vzestupu zaměstnanosti tak došlo v průběhu roku 2008. Na přelomu let 2008 a 2009 zaměstnanost stagnuje a v průběhu roku 2009 začíná klesat. Na rozdíl od zaměstnanosti zbytku populace však od začátku roku 2010 lehce stoupá. Dnes je v JMK evidováno 10 885 platných pracovních povolení (ve špičce zaměstnanosti počítané dle vydaných pracovních povolení cizinců jich bylo 13 418). Vrchol krize (tedy první pololetí roku 2009) ilustruje následující tabulka. Ta ukazuje srovnání zaměstnanosti cizinců v jednotlivých okresech v JMK v letech 2008 a 2009.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 60

Vývoj zaměstnanosti cizinců z třetích zemí v prvním pololetí 2009

Blansko Brno-město Brnovenkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo JMK celkem

prosinec 08 823 1085 8 1746 251 141 107 544 14470

cizinci z třetích zemí – celkem červen 09 rozdíl 619 -204 -24,80% 1013 8 -720 -6,60% 1230 192 138 43 332 12692

-516 -59 -3 -64 -212 -1778

-29,60% -23,50% -2,10% -59,80% -39% -12,30%

cizinci z třetích zemí – pracovní povolení prosinec červen 08 09 rozdíl 705 490 -215 -30,50% 10152

9386

-766

-7,50%

1614 207 119 95 488 13380

1089 144 116 33 282 11540

-525 -63 -3 -62 -206 -1840

-32,50% -30,40% -2,50% -65,30% -42,40% -13,50%

Zdroj: VÚPSV 2010

Je zřejmé, že meziročně došlo k poklesu v průměru o 13,5%, v některých okresech však více než o polovinu (Vyškov a Znojmo). V roce 2010 se (alespoň prozatím) propad zaměstnanosti zastavil. V květnu byl počet platných pracovních povolení oproti lednu vyšší o 1 067 (nárůst téměř 11%). Zaznamenaný nárůst je vyšší než dosavadní trend v celkové zaměstnanosti v ČR.

Zdroj: statistiky MPSV ČR zveřejněné na internetových stránkách http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz

Že se počet cizinců působících v JMK snížil mnohem méně než v jiných částech ČR, dokazuje i to, že cizinci v kraji představovali v úhrnu 5,39 % pracovní síly kraje, což byla sice hodnota mírně pod průměrem ČR (5,58 %), ale celkově šlo o 4. nejvyšší pozici mezi kraji ČR po Praze, Středočeském a Karlovarském kraji (v předchozích letech vykazoval Jihomoravský kraj zhruba 5. nejnižší podíl cizinců na pracovní síle ze 14 krajů). (Mendelova univerzita, 2010) Vývoj zaměstnanosti cizinců v JMK podle jednotlivých okresů ilustruje následující graf. SocioFactor s.r.o.

Stránka 61

Zdroj: statistiky MPSV ČR zveřejněné na internetových stránkách http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz

Důvody poklesu počtu vydaných pracovních povolení jsou tedy tři: pokles počtu pracovních míst, využívání § 89 zákona o zaměstnanosti a zaměstnanost cizinců z třetích zemí na sekundárních a terciálních segmentech pracovního trhu. Vývoj počtu jiných forem pracovních povolení v době hospodářské krize Krize poznamenala nejen úbytek počtu cizinců, ale také druhy vydávaných pracovních povolení, a to ve prospěch družstev a živnostenských oprávnění. Podstata strategie družstev spočívá v jednodušším způsobu zaměstnávání cizinců (stavební a úklidové práce), přičemž družstvo jedná jako firmy s placeným vstupem. Cizinci s pracovním povolením, které jim nebylo dále prodlouženo, přešli ze statusu zaměstnanců do statusu členů družstva, kterým prakticky nelze pracovní povolení odmítnout. Tento prvek je zřetelný především v Brně a podstatně zde komplikuje regulaci počtu cizinců působících na daném trhu práce (Mendelova univerzita, 2010).

SocioFactor s.r.o.

Stránka 62

Statistiky ukazují, že v období ekonomické krize, kdy klesá celková zaměstnanost u cizinců, také stoupá počet živnostenských oprávnění. To může ukazovat na rozvoj tzv. švarcsystému. Mění se také ochota zaměstnavatelů zaměstnávat cizince. Vývoj počtu živnostenských oprávnění u cizinců předkládá následující graf.

Zdroj: Mezinárodní pracovní migrace v ČR, Bulletin č. 24, VUPSV 2010

Hospodářská krize v perspektivě aktérů integrace O projevech a dopadech hospodářské krize se zmiňovali také významní aktéři integrace. Některé organizace, na které se zaměstnavatelé dříve obraceli s prosbou o prostředkování nabídky práce pro cizince, uvádí, že do září roku 2008 byly tyto žádosti časté. S příchodem hospodářské krize však poptávka znatelně poklesla, mnozí se již přestali s nabídkami ozývat. Situace se s nastupující krizí podle organizací změnila, nejpatrnější byla v době zimních měsíců, s nástupem jara cizinci opět nalézali zaměstnání, např. ve stavebnictví. Pracovníci organizací se obávali hrozby masivního propouštění. K tomu sice došlo, ale po určitém čase se situace začala zlepšovat. Někteří cizinci využili návratový program Ministerstva vnitra ČR. Většina z nich však čekala na zlepšení situace, k němuž také došlo. Cizinci, u nichž se objevily potíže s hledání práce (i té nekvalifikované), začali přemýšlet nad zvýšením své tržní hodnoty. Mnohem častěji si např. vyřizovali nostrifikaci diplomů, aby při hledání práce doložili své vzdělání.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 63

Hospodářská krize v perspektivě cizinců Cizinci reflektují problém s přímým hledáním práce ve firmách. Ty odkazují na pracovní agentury, které se tak stávají významnými hráči na pracovním trhu. Vyjednávají o mzdě pracovníků a za tutéž práci v téže firmě nabízí různé výše odměn. Agentury se ohledně práce cizinců vzájemně domlouvají. Pracovní agentury se chovají podle cizinců jako realitní kanceláře – vstupují mezi nabízejícího a poptávajícího. Pracovníci agentur byli kritizováni za laxnost a neprofesionalitu (špatně vystavená potvrzení, fluktuace). Situaci cizinců postihly také proměny ekonomických poměrů a kurzů měn v zemích původu. Proměny kurzů zdražily náklady života v České republice. Někteří zvažují odchod, ale stále jsou ve fázi přemýšlení. Cizinci mají informace o návratovém programu (Ministerstvo vnitra ČR), ale mnoho lidí do ČR přišlo díky velké míře zadlužení. To je případ zejména Vietnamců. Návrat tedy není možný, neboť situace po návratu domů je nepředstavitelná a neřešitelná. Mnozí se proto raději rozhodli přečkat potíže. Jedním z důsledků krize je hrozba propouštění, kterou využívají zaměstnavatelé ve prospěch větší disciplinace pracovníků. Dopady krize se podle cizinců dají odhadnout jen obtížně. Postiženi byli více ti cizinci, kteří přišli nedávno, v prostředí se neumí tak dobře zorientovat a nemají vytvořeny patřičné vazby. Na úrovni nekvalifikovaných pracujících migrantů je krize tematizovaná častěji. Její důsledky se projevily tím, že mnozí zaměstnavatelé neplatili za práci, popř. byly platy zmrazeny. Občas se na pracovištích propouštělo, snižovaly se stavy např. z 10 osob na 6. Sami cizinci vyslovovali podezření, že zaměstnavatelé krizi využívají k tomu, aby ušetřili na mzdách. Někteří zaměstnavatelé začali více normovat práci, kontrolovat výkony svých zaměstnanců a kvalitu vykonané práce (případně udělovat „pokuty“). Problémy cizinci zaregistrovali nejen ve stavebnictví a v zemědělství, ale i v továrnách. V reakci na propouštění se velmi malá část cizinců vrátila domů, ostatní se snažili nalézt práci, nebo volili jinou cestu (např. OSVČ). Důvodem malého zájmu o návrat byla potřeba splácet dluhy, představa promarněných investovaných nákladů do migrace, vzniklé vazby na prostředí (partneři, děti), současná mnohem horší ekonomická situace v zemích původu a víra v to, že se situace zlepší. Cizinci měli zprávy o tom, že situace v zemích původu se stále zhoršuje, zatímco pobyt v ČR se i nadále může finančně vyplatit. Cizinci reflektovali, že kvalifikovaní pracovníci se adaptovali na situaci krize mnohem lépe a rychleji než nekvalifikovaní, kteří se ocitali v tíživých situacích, a hledání práce jim trvalo déle. Koncepční a strategické dokumenty Krajské dokumenty29 tematizují nepřipravenost procesů a podpůrných mechanismů pro příchod kvalifikovaných cizinců (vědci, manažeři) a českých expatriotů. Dokumenty s celorepublikovou působností30 věnují trhu práce, potažmo ekonomické integraci cizinců, zásadní pozornost. Tematizují: spolupráci subjektů veřejné správy 29

Seznam analyzovaných dokumentů naleznete v kapitole Použité zdroje.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 64

a soukromého sektoru na vypracování adresných integračních strategií na regionálním pracovním trhu; kontinuální investice do interkulturních kompetencí zaměstnanců z hostitelské země i cizinců; způsoby posuzování kvalifikace; uplatňování politiky rovných příležitostí v zaměstnání; veřejnou podporu ekonomické integrace cizinců; komunikaci se zaměstnavateli a podporu zaměstnavatelům; podporu žen na pracovním trhu a podporu příchodu vysoce a nízce kvalifikované pracovní síly. Dokumenty na úrovni EU31 akcentují tato témata: spolupráci subjektů veřejné správy a soukromého sektoru na vypracování adresných integračních strategií na regionálním pracovním trhu; kontinuální investice do interkulturních kompetencí zaměstnanců z hostitelské země i cizinců; způsoby posuzování kvalifikace; uplatňování politiky rovných příležitostí v zaměstnání; veřejnou podporu ekonomické integrace cizinců; komunikaci se zaměstnavateli a podporu zaměstnavatelům; podporu žen na pracovním trhu a podporu příchodu vysoce a nízce kvalifikované pracovní síly. Klíčové momenty integrace cizinců v JMK Ze syntézy dostupných materiálů byly pro regionální politiku vyexcerpovány následující oblasti zájmu: podpora příchodu pracovní síly, adresná podpora cizinců při vstupu na pracovní trh, podpora rovných příležitostí v zaměstnání, komunikace, monitoring kvality pracovních míst a podpora zaměstnavatelů a eliminace zneužívání znevýhodněného postavení cizinců. Podpora příchodu pracovní síly Krajské dokumenty tematizují potřebu rozvíjet procesy a podpůrné mechanismy pro příchod kvalifikovaných cizinců (vědci, manažeři) a českých expatriotů. Dokumenty Evropské unie zdůrazňují, že v kontextu integrace na pracovní trh je potřeba posilovat a iniciovat spolupráci samosprávy, úřadů práce a zaměstnavatelů vedoucí ke společným strategiím a postupům při vyjednávání investičních pobídek. Silnou stránkou JMK je růstový potenciál regionální ekonomiky – silná průmyslová tradice, zvyšující se počet vysokoškolských studentů a dobrá geografická poloha. JMK se nachází na křižovatce významných evropských dopravních tras. Z hlediska dopravy má Jihomoravský kraj důležitou tranzitní funkci – i pro migrující osoby.

Adresná podpora cizinců při vstupu na pracovní trh Dokumenty Evropské unie kladou důraz na potřebu veřejné podpory ekonomické integrace cizinců: stimulace a podpora rozvoje podnikání imigrantů a etnických menšin prostřednictvím poskytnutí přístupu k financím, podnikatelské poradenství, školení v oblasti podnikatelských dovedností a znalosti právních předpisů a dále kontrola předpisů v tom smyslu, aby imigranti měli stejnou příležitost založit a rozvíjet podnikání jako ostatní. 30 31

Seznam analyzovaných dokumentů naleznete v kapitole Použité zdroje. Seznam analyzovaných dokumentů naleznete v kapitole Použité zdroje.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 65

Podle expertů může úřad práce proaktivně využívat možnosti podpory pro kategorii uchazečů definovanou jako obtížně umístitelnou ve prospěch cizinců s přiznaným trvalým pobytem, může analyzovat specifika této skupiny, reagovat na ně formou strategií a nástrojů a věnovat jí speciální pozornost v rámci poradenství a rekvalifikačních kurzů. Úřad práce může také vystupovat jako partner při projektech realizovaných jinými subjekty. Samotným cizincům chybí podpora na začátku jejich podnikání, ale také snadnější přístup k informacím. Podpora rovných příležitostí v zaměstnání Evropská unie klade důraz na to, aby veřejná správa zajišťovala zvláštní strategii a programy, jejichž cílem je podpořit rovnoprávnost v zaměstnání, při vzdělávání a rozvoj příležitostí pro imigranty a příslušníky etnických menšin. Jejím úkolem je partnersky spolupracovat s dalšími institucemi v oblasti zaměstnávání a přípravy takovým způsobem, aby se zlepšily příležitosti pro znevýhodněné etnické menšiny. Experti se domnívají, že úřad práce, inspekce práce a neziskové organizace by měly pokračovat v analyzování případů nedodržování zákoníku práce a monitorovat činnost družstev. Na problematiku družstevnictví by měla být upozorněna širší veřejnost a měla by být vyvolána veřejná diskuze. Občané ČR nejsou s problematikou družstevnictví seznámeni, bez většího zájmu tak dochází ke zneužívání tohoto mechanismu k masovému obcházení Zákoníku práce a práv pracovníků. Družstevníci např. nejsou vázáni minimální mzdou. Dokumenty ČR kladou důraz na posílení nástrojů pro přístup cizinců s dlouhodobým a trvalým pobytem na trh práce, na jejich schopnost setrvat na trhu práce (včetně rozvoje diversity na pracovišti) a na ochranu cizinců před diskriminací. Z hlediska integračního dopadu má zvláštní postavení účast cizinců na trhu práce, resp. zapojení cizinců formou zaměstnaneckého poměru. Zaměstnání je významným způsobem, jak mohou cizinci viditelně přispívat k vytváření hodnot společnosti. Možnost pracovat jako osoba samostatně výdělečně činná je, z hlediska požadavků na integraci cizinců, rovněž forma vedoucí k ekonomické soběstačnosti. Není však žádoucí, pokud cizinci volí tuto formu výdělečné činnosti k obcházení požadavku na povolení k zaměstnání. Podle dokumentů Evropské unie je potřeba věnovat zvláštní pozornost podpoře žen. Komunikace a podpora zaměstnavatelů Role zaměstnavatelů při integraci cizinců do života české společnosti je poměrně značně omezená a projevuje se zejména ve vztahu ke kvalifikovaným zahraničním pracovníkům v odborných a řídících pozicích. Ve vztahu k manuálním pracovníkům převládá pojetí cizinců jako dočasných pracovníků, které není třeba do společnosti integrovat a od kterých je očekávána co nejvyšší vstřícnost k požadavkům na pracovní výkon. Nemanuální pracovníky si čeští zaměstnavatelé zpravidla chtějí udržet dlouhodobě, a proto jim vytvářejí dobré pracovní podmínky charakteristické pro tzv. primární trh práce. SocioFactor s.r.o.

Stránka 66

Postoje zaměstnavatelů se velmi liší – někteří cizince motivují např. prostřednictvím odměn, jiní se o cizince a jejich život příliš nezajímají. Z rozhovorů se systémovými aktéry vyplývá, že je zapotřebí mezi zaměstnavateli zvyšovat obecné povědomí o možnostech zaměstnávání cizinců z třetích zemí. Ti mají často neoprávněné obavy z komplikací, které by jim zaměstnávání cizinců mohlo přinést. Eliminace zneužívání znevýhodněné situace cizinců Cizinci mají při hledání práce značně omezenou kapacitu, které často využívají/zneužívají různé nelegální či legální zprostředkovatelské sítě. Hledání zaměstnání znesnadňují omezená kapacita vyhledávání a dezorientace, záměrné manipulování cizinců a působení forem zprostředkování práce s výrazným omezováním toku informací ve svůj prospěch, neznalost podmínek zaměstnávání cizinců ze strany zaměstnavatelů, předsudky vůči cizincům a generalizace negativních zkušeností.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 67

VII.2.4. Sociálně-zdravotní integrace V případě sociálních služeb existuje v JMK relativně rozvinutá síť nestátních neziskových organizací poskytujících sociální služby. V sociální oblasti působí řada „záchytných“ subjektů a řada „specializovaných“ subjektů. Záchytnými subjekty se míní zejména systémoví aktéři specializovaní na cílovou skupinu cizinců (např. Centrum, SOZE, OPU apod.). Tyto subjekty nejen vykonávají náplň své vlastní činnosti, ale také pěstují povědomí o institucích, které se sice přímo na cizince nezaměřují, jejich agenda se nicméně týká problémů, s nimiž mohou cizinci přijít do styku (např. oblast domácího násilí). Sociální služby jsou koncentrovány na území města Brna. Mimo město Brno proaktivně působí pouze jedna z organizací, Diecézní charita Brno, a to ve třech místech. Pro takovou koncentraci služeb hovoří zejména hustota usídlení cizinců v okrese Brno-město a Brnovenkov. Navíc je Brno dostupné i z jiných částí JMK. Na druhou stranu tím poradenství ztrácí přímou vazbu na místní situace. Evidentní je to v případě Blanska, kde je zapotřebí působit přímo na místě, reagovat a sledovat místní vývoj (např. možnost propouštění, náboru nových pracovních sil). Další výzvou pro sociální služby může být v budoucnu vývoj migrace. U migrujících se vyskytuje široké spektrum představ o budoucnosti, které souvisí s porozuměním smyslu migrace. Spektrum pokrývá dočasnou (převážně ekonomickou migraci), předpokládanou trvalou migraci a znaky migrace trvalé a řetězové (přijíždí příbuzní). To vše souvisí s možností nabídky a s různorodostí potřeb v sociální oblasti. Důležitým zaznamenaným aspektem migrace je právě její řetězový charakter, kdy za migrujícími přichází další příbuzní (sloučení rodiny) či přátelé. Toto hledisko vypovídá o trvalejších formách usazování v regionu. Trvale se usazující migranti navazují vazby k dané zemi a objevuje se potřeba intervencí v rámci rodin. JMK disponuje také stabilizovanou sítí krajských zdravotnických zařízení. V kraji je dobrá dostupnost zdravotní péče.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 68

Z hlediska poskytnuté zdravotní péče cizincům v Jihomoravském kraji je evidentní, že vývoj poskytované péče cizincům EU a cizincům z třetích zemí se zcela liší svou dynamikou. Zatímco se počty cizinců z EU v letech 2006–2009 nijak zásadně nemění, u počtu cizinců z třetích zemí registrujeme vysoký exponenciální nárůst v čase. Během čtyř let počet cizinců z třetích zemí, kterým byla poskytnuta zdravotní péče, vzrostl více než sedminásobně – ze 7 413 osob v roce 2006 na 53 675 v roce 2009. Cizinců z třetích zemí, jimž byla poskytnuta zdravotní péče, je více než jedenáctinásobek ve srovnání s cizinci ze zemí EU. Tento trend klade bezesporu nároky na kontakt zdravotníků s cizinci z třetích zemí a vytváří prostor pro aplikaci interkulturního ošetřovatelství.

Zdroj: ÚZIS ČR, Brno

Dále porovnáme náklady na obě skupiny cizinců. V obou skupinách registrujeme nárůst – u cizinců z EU je nárůst patrný v roce 2006, poté náklady mírně stoupají. Nárůst nákladů vynaložených na zdravotní péči cizinců z třetích zemí v JMK strmě rostou, což je v souladu s předchozím zjištěním. Za čtyři roky vzrostly téměř sedminásobně. Nárůst nákladů tak kopíruje nárůst počtu cizinců z třetích zemí, kterým byla poskytnuta zdravotní péče. Tyto náklady jsou více než dva a půl krát větší ve srovnání s cizinci ze zemí EU. Znamená to, že v přepočtu na osobu jsou faktické náklady vynaložené na cizince ze zemí EU mnohem vyšší než náklady na cizince z třetích zemí.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 69

Zdroj: ÚZIS ČR, Brno

Náklady na čerpanou zdravotní péči úzce souvisí s jejím hrazením. Subjekty působící ve zdravotně-sociální oblasti se často potýkají s legislativními omezeními. Příkladem je např. problém zdravotního pojištění dětí, jež se narodí cizincům z třetích zemí, kteří jsou účastni zdravotního pojištění. Dítě je ale možno pojistit pouze komerčně. Obdobné problémy se dotýkají např. partnerů cizinců pobývajících zde z důvodu společného soužití s cizincemzaměstnancem. Představitelé těchto subjektů dále upozorňují na nedostatečný rozsah garantované péče v rámci komerčního pojištění. Zástupci neziskových organizací také vnímají přetrvávající problém s jazykovou bariérou ve zdravotnických zařízeních. Ten se mnohdy projevuje velmi zhoršenou dostupností zdravotní péče, případně jejím jednorázovým poskytnutím v akutních případech a neochotou ze strany zdravotnického personálu přijmout osoby z řad cizinců trvale jako pacienty pro dlouhodobou péči (právě z důvodu obavy z jazykové bariéry). Tento problém se týká veškeré zdravotní péče. Stejně tak existuje i ze strany cílové skupiny cizinců mnohdy velmi malé povědomí o zodpovědném přístupu ke svému zdravotnímu stavu (například nenavštěvování lékařů za účelem preventivních prohlídek apod.). Cizinci tak mnohdy lékaře vyhledávají opravdu pouze v akutních zdravotních případech, což je rovněž ovlivněno obavou z jazykové bariéry a neznalosti systému zdravotní péče v ČR.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 70

Koncepční a strategické dokumenty Z krajských dokumentů32 tematizuje oblast zdravotní a sociální péče pro cizince pouze Komunitní plán města Brna. V rámci komunitního plánování jsou cizinci vymezeni jako jedna z cílových skupin a je jim věnována pozornost. Je navrženo navýšení kapacity odborného poradenství a azylového domu pro cizince. Ani jedno opatření se prozatím nerealizovalo z důvodů nedostatku financí. Dokumenty na úrovni ČR33 reflektují problematiku zdravotního pojištění cizinců a zajištění kvalifikovaného systému výuky pro pracovníky působící především v sociálních a zdravotních službách. EU dokumenty34 akcentují poskytování zdravotní péče ve stejné kvalitě jak cizincům, tak občanům hostitelské země; zajištění bezplatných tlumočnických služeb ve zdravotnických zařízeních; monitoring zdravotních potřeb mezi migranty a zajištění rovného přístupu k jejich uspokojení; poskytnutí informací o službách, zdravotní péči, plánovaném rodičovství a mateřské péči; proškolení zdravotnického personálu; nutnost reagovat na potřeby rozmanitých skupin obyvatelstva; zvýšenou pozornost u zdravotní péče o ženy migrantky, integraci žen z řad cizinek do realizačních procesů sociální pomoci a péče; otevřenost zdravotních a sociálních služeb a v neposlední řadě riziko sociálního vyloučení a chudoby. Klíčové momenty integrace cizinců v JMK Ze syntézy dostupných materiálů byly pro regionální politiku vymezeny následující oblasti zájmu: vzdělávání pracovníků zdravotnictví a sociálních služeb, podpora rovných příležitostí v čerpání zdravotní péče cizinců, monitoring zdravotních a sociálních potřeb cizinců, zvýšení informovanosti cizinců, podpora aktivní participace cizinců na rozhodovacích procesech, zvýšená pozornost zaměřená na ženy a iniciace legislativních změn. Vzdělávání pracovníků zdravotnictví a sociálních služeb Koncepce integrace cizinců jako jeden z ústředních dokumentů ČR hovoří o nutnosti zajištění kvalifikovaného systému výuky pro pracovníky působící především v sociálních a zdravotních službách. Také v jiných resortech je toto opatření jedním z pilířů podpory integrace cizinců v ČR. Stejným dokumentem je akcentováno zajištění kvalifikovaného a spolehlivého poradenství skrze systém odborné výuky (školení) pro pracovníky regionálních Center na podporu integrace cizinců, případně pro pracovníky NNO poskytující cizincům sociálně-právní poradenství; zvyšování interkulturních a profesních kompetencí pracovníků jednotlivých resortů a dalších subjektů řešících záležitosti cizinců prostřednictvím systematického a průběžného odborného vzdělávání; 32

Seznam analyzovaných dokumentů naleznete v kapitole Použité zdroje. Seznam analyzovaných dokumentů naleznete v kapitole Použité zdroje. 34 Seznam analyzovaných dokumentů naleznete v kapitole Použité zdroje. 33

SocioFactor s.r.o.

Stránka 71

zajištění cíleného a průběžného zvyšování odborných znalostí a dovedností pracovníků zapojených do řešení agendy integrace cizinců v gesci jednotlivých resortů, včetně zaměření na jejich přípravu pro kontakt s cizinci a pro jejich působení v komunitách cizinců, včetně komunit uzavřených. Dokumenty Evropské unie vyzdvihují nutnost proškolení zdravotnického personálu, zvýšení jeho informovanosti o kulturních a náboženských potřebách imigrantů, zejména jsou-li jimi ovlivněny ženy. Také proškolení pracovníků veřejných služeb v interkulturní komunikaci a v nešíření diskriminace, zvýšení jejich informovanosti o kulturních a náboženských potřebách imigrantů a etnických či národnostních menšin se jeví jako velmi žádoucí. Podpora rovných příležitostí v čerpání zdravotní péče cizinců Z analyzovaného je kladen důraz na poskytování stejně kvalitní zdravotní péče jak cizincům, tak občanům hostitelské země. Dalším jevem je nedostatečné zajištění bezplatných tlumočnických služeb ve zdravotnických zařízeních. Monitoring zdravotních a sociálních potřeb cizinců Z analýzy vyplývá, že je potřebný kontinuální monitoring zdravotních potřeb mezi migranty a zajištění rovného přístupu k jejich uspokojení. Dosavadní výzkumy doporučují pokračovat v integraci mongolské komunity. Dokumenty Evropské unie poukazují na riziko sociálního vyloučení a chudoby. Migranti jsou skupinou obyvatel vysoce ohroženou sociálním vyloučením a chudobou. Prvním krokem k nápravě je provedení důkladných analýz a sběr informací o faktorech, které k této situaci vedou. Zvýšení informovanosti cizinců Dokumenty Evropské unie doporučují poskytnutí informací o službách, zdravotní péči, plánovaném rodičovství a mateřské péči v hlavních menšinových jazycích. Také způsob sdělení by měl být přístupný a srozumitelný všem skupinám. Dokumenty Evropské unie dále hovoří o tom, že je potřeba aktivně vyhledávat cizince z třetích zemí, kteří se často ocitají ve zranitelném postavení, nejsou si vědomi svých práv a potřebují intervenci ze strany systémových aktérů. Pozornost si zaslouží zejména skupiny cizinců z třetích zemí, jež jsou ohroženy mnohonásobným znevýhodněním – zejména ženy. Experti soudí, že pokud existuje problém s hledáním lékaře, týká se výhradně stomatologů, kvalita lékařské péče je ceněna. Nejasnosti panují v oblasti zdravotního pojištění – není jasné, která služba a v jaké výši se hradí. Podpora aktivní participace cizinců na rozhodovacích procesech Dokumenty Evropské unie taky zdůrazňují nutnost reagovat na potřeby rozmanitých skupin obyvatelstva v oblasti vzdělávání, zdravotní péče, bydlení a dalších služeb. Může se jednat o zapojení imigrantů do školských komisí a řídících orgánů, jakož i do formálních a neformálních struktur, které se podílejí SocioFactor s.r.o.

Stránka 72

na rozhodování o rozvoji učebních osnov a učebních materiálů tak, aby docházelo k saturaci rozmanitých potřeb. Zvýšená pozornost zaměřená na ženy Evropská unie ve svých dokumentech doporučuje dbát zvýšené pozornosti na zdravotní péči o ženy migrantky. Tyto dokumenty dále říkají, že je potřeba integrovat ženy z řad cizinek do realizačních procesů sociální pomoci a péče. Zajistit, aby sociální služby prováděly nábor zaměstnanců z řad imigrantek. Konečně doporučují také otevřenost zdravotních a sociálních služeb. Zdravotní a sociální služby by měly citlivě reagovat na specifické požadavky náboženských společenství, zejména pokud jde o potřeby žen – např. splněním požadavků na stravování, oblékání a označování potravin. Iniciace legislativních změn Subjekty působící ve zdravotně-sociální oblasti se často potýkají s legislativními omezeními. Příkladem je problém zdravotního pojištění dětí, které se narodí cizincům z třetích zemí, jež jsou účastni zdravotního pojištění. Dítě je ale možno pojistit pouze komerčně.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 73

VII.2.5. Kulturně-religiózní integrace Kulturně-religiózní integrace patří k důležitým dimenzím, které zatím nejsou v dokumentech v České republice reflektovány. Také informací o této oblasti je poskrovnu. Nicméně Evropská unie a také sociální vědci upozorňují na důležitost této integrační dimenze, jejíž význam bude i u nás v čase narůstat. Zařazení této orientace má svůj původ ve zkušenosti západní Evropy, která zprvu opomíjela význam religiozity migrujících. Čas ukázal, že je nutné podpořit mezikulturní dialog a vyrovnat se s kulturními diferencemi, které stály za mnohými konflikty a tenzemi. Ukazuje se, že zajištění soudržnosti společnosti do značné míry ohrožuje problematické dosahování shody v oblasti hodnot a náboženského vyznání. Projevování různých kultur a vyznání je zaručeno Chartou základních práv a musí být chráněno vždy, když není v rozporu s jinými nedotknutelnými evropskými právy nebo s vnitrostátními předpisy. Obyvatelstvo Jihomoravského kraje (zejména ve venkovských regionech) je známé vysokým stupněm religiozity. To může být výzvou pro mezináboženský dialog nebo mezináboženské spory. Národnostní struktura obyvatelstva kraje je poměrně homogenní. Růst heterogenity mohou provázet nedorozumění a volání po ochraně místní kultury a identit. Samosprávy integraci cizinců tematizují velmi omezeně. Chybí propojenost informací, koordinace a řízení procesu lokální integrace. Zájem města a kraje o oblast integrace je orientována hlavně na kulturní sféru, zde jsou vytvořeny optimální podmínky. Současní aktéři integrace – státní, regionální apod. poskytují cizincům informace v nepřehledné podobě, informace jsou zmatené, nejasné a těžko pochopitelné. Reprezentanti majority (úředníci) nejsou na komunikaci s cizinci připraveni. Cizinci mají malou míru právní jistoty. Zájem města a kraje o oblast integrace je orientován zejména na kulturní sféru, pro kterou jsou aktivně vytvářeny podmínky. Odehrává se dostatečné množství kulturních akcí, např. v rámci Brněnského kulturního léta. V ČR jsou v rámci současných struktur podporovány multikulturní festivaly, dny národnostních menšin apod. Klíčovými aktéry jsou v realizaci těchto kulturních aktivit lokální organizátoři, tedy samosprávy, jejich příspěvkové organizace a neziskový sektor. V JMK je atraktivním kulturním centrem Brno. Celkový počet kulturních zařízení nepřevyšuje jeden tisíc. Činnost neziskového sektoru je zásadní a v mnoha ohledech nezastupitelná. Význam neziskových organizací je mnohdy spojován s omezenými možnostmi a kompetencemi ostatních veřejných institucí (místních samospráv, úřadů práce, cizinecké policie apod.). Na území JMK působí několik neziskových organizací zabývajících se pomocí cílové skupině cizinců z třetích zemí. Nejvýznamnější jsou Diecézní charita Brno, Sdružení občanů zabývajících se emigranty (SOZE) a Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU). Mimo město Brno působí pouze pobočky Diecézní charity Brno (v Hodoníně, Břeclavi a Blansku) a SOZE. SocioFactor s.r.o.

Stránka 74

Cizinci nemají zájem ani prostor se více organizovat a kolektivně prosazovat svá přání, jsou velmi různorodí, jediným výraznějším pojítkem je náboženství. Nejčastější problémy v komunikaci cizinců s úřady se dají souhrnně označit jako informační deficit a kategorizace migrantů. Informační deficit bývá způsoben jazykovou bariérou, neznalostí informačních zdrojů a problémy v komunikaci s pracovníky veřejných institucí, kteří mnohdy předávají neucelené a pro cizince nesrozumitelné informace. Sdělení poskytované různými zaměstnanci téže instituce se často liší a cizinec je mnohdy nucen dodávat další a další dokumenty a opakovat tak návštěvu jedné instituce. Sami cizinci vnímají, že přístup příslušníků majoritní společnosti, včetně zaměstnanců veřejných institucí, ovlivňuje původ cizince. Informace o původu cizince vede u většiny osob ke generalizaci dosavadních informací a zkušeností s cizinci ze stejné země, tedy k určité formě „haló efektu“ a ke kategorizaci migrantů. Vnímání cizinců je pak doprovázeno celou řadou předsudků a stereotypů. Komunikaci zaměstnanců veřejných institucí ovlivňují: kategorizace migrantů, osobní preference určitých národnostních skupin a osobní sympatie (favoritismus). Koncepční a strategické dokumenty Dokumenty na úrovni kraje35 kulturně-religiózní integraci netematizují. Dokumenty na úrovni ČR36 o této oblasti hovoří na úrovni obecných prohlášení o nutnosti podpory projevování různých kultur a nutnosti podpory těchto projevů. Dokumenty EU37 akcentují zejména tato témata: podpora dialogu mezi různými náboženstvími a sekularizovanou společností; zvážení přizpůsobení veřejných prostor náboženským nárokům; propagace náboženských společenství; podpora rovných příležitostí mezi náboženskými společenstvími; zvýšení informovanosti cizinců o náboženských zařízeních v hostitelské zemi; stimulace rozvoje umělecké tvorby menšin; zvážení podpory kulturních aktivit v jazyce menšin a v neposlední řadě také monitoring náboženských společenství. Klíčové momenty integrace cizinců v JMK Ze syntézy dostupných materiálů byly pro regionální politiku pojmenovány následující oblasti zájmu: podpora setkávání různých kultur, podpora náboženské osvěty a podpora kulturní tvorby a přijímání kultury menšin. Podpora setkávání různých kultur Dokumenty Evropské unie upozorňují, že základním mechanismem integrace je častý styk mezi přistěhovalci a státními občany členského státu. 35

Seznam analyzovaných dokumentů naleznete v kapitole Použité zdroje. Seznam analyzovaných dokumentů naleznete v kapitole Použité zdroje. 37 Seznam analyzovaných dokumentů naleznete v kapitole Použité zdroje. 36

SocioFactor s.r.o.

Stránka 75

Podpora náboženské osvěty Dokumenty Evropské unie dále zdůrazňují, že je nutno činit opatření k propagaci znalostí a posilovat veřejnou osvětu ve věcech náboženských společenství a náboženské plurality. Dále doporučují stimulovat náboženská společenství k vypracování vlastních náboženských pokynů a k informování svých členů o institucích společnosti a o politickém dění. Podpora kulturní tvorby a přijímání kultury menšin Dokumenty Evropské unie dále požadují stimulaci rozvoje umělecké tvorby menšin, podporu vyškolení vedoucích pracovníků z dobrovolných kulturních organizací, vytváření příležitostí pro veřejné výstavy a propagaci místních i celostátních akcí oslavujících rozmanitost. Evropské dokumenty konečně doporučují zvážit podporu kulturních aktivit v jazyce menšin, k nimž řadí mj. zpřístupnění literatury různých menšin v knihovnách, popř. podporu televizních stanic či jiných médií šířících zprávy v menšinových jazycích.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 76

VII.2.6. Interaktivně-identifikační integrace Interaktivně-identifikační dimenze integrace patří také k důležitým oblastem, které nejsou v českém prostředí příliš zohledňovány. Také informací o této sféře je málo. Nárůst zájmu byl zaznamenán zejména v poslední dekádě, a to na základě zkušeností s komplikovaným průběhem integrace cizinců v přistěhovaleckých zemích, kde se usadily větší komunity cizinců. Roste tak význam kvality interakcí cizinců s okolím a také jejich subjektivní pocity, jež ovlivňují vztah k okolní společnosti. Mezi migranty se v Jihomoravském kraji poměrně silně projevuje přetrvávající vztah k zemi původu, síla rodinných vazeb a jejich rozmístění mezi přijímající společností a zemí původu, což znesnadňuje proces vlastního utváření motivů pro integraci do nové společnosti podpořený nejistotami a obavou z budoucího života. V přijímající společnosti chybí nastavení mechanismů podporujících motivaci migrantů ke spokojené integraci do společnosti. Vztahy s majoritou a úroveň sociální integrace ovlivňují okolnosti působící jak na straně cizinců samotných, tak na straně členů většinové společnosti. V případě cizinců se jedná především o jazykové kompetence, pracovní prostředí (např. multikulturní prostředí mezinárodních firem), pracovní vytížení, rodinné vazby, vazby na krajanskou komunitu a v neposlední řadě také ochota a schopnosti samotných cizinců sociální sítě budovat. Za okolnosti, které působí na straně většinové společnosti pak lze označit zejména osobní zkušenost s cizinci, věk, předsudky, stereotypy a sklon ke generalizaci negativní zkušenosti na všechny cizince dané národnosti. Kromě mezigeneračního přenosu se na negativním vznímání některých národností, příp. cizinců jako celku mohou podílet také média, která cizince prezentují převážně v souvislosti s nelegální, kriminální činností a jako levnou pracovní sílu. V hromadných sdělovacích prostředcích jsou častěji akcentovány spíše problematické oblasti soužití majority s cizinci, což nadále posiluje tendence ke generalizaci negativních zkušeností. Za významný faktor rozvoje multikulturního prostředí příznivého pro integraci cizinců považujeme regionální média, která je možno využít k prezentaci kultury, života a tradic jednotlivých národností a přispět tak k pochopení zvláštností odlišných kultur. Vztahy mezi majoritou a cizinci ovlivňuje zejména kulturní blízkost, která je katalyzátorem sociokulturní integrace. Některé zkušenosti s pracovníky veřejných institucí ukazují též na potřebu multikulturního vzdělávání zaměstnanců těchto zařízení. V rámci jednotlivých lokalit JMK se vyskytují rozdíly v postojích k různým národnostním skupinám. Tyto diference jsou většinou determinovány následujícími faktory: míra koncentrace jednotlivých národností v lokalitě, velikost lokality, charakter migrace konkrétních národností a v neposlední řadě také schopnost vzájemného soužití na straně „cizinců“ i „domácích“. Vztahy místních obyvatel s mongolskou komunitou jsou tak na Znojemsku z důvodu dlouhodobého usazení a pokročilé integrace podstatně lepší než např. vztahy místních s mongolskou komunitou na Blanensku, kde občané Mongolska pobývají relativně kratší dobu. Jako největší problém v oblasti vztahů majority k národnostním skupinám v JMK se jeví situace ve městě Blansku, kde žije větší množství Mongolů.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 77

Mezi nejméně oblíbené cizince patří občané Ukrajiny, Vietnamu, Rumunska a Albánie. Je patrné, že obyvatelé NUTS Jihovýchod (podobně jako lidé v ČR celkově) projevují méně sympatií k lidem ze zemí s nižší životní úrovní, především pak z třetích zemí. Za tímto faktem se do určité míry mohou skrývat obavy, které jsou spojeny nejen s výraznější kulturní odlišností, ale také s ohrožením vlastní pozice na trhu práce v návaznosti na ochotu těchto cizinců akceptovat nižší mzdy. Plných 76 % dotázaných osob považuje levnou pracovní sílu ze zahraničí za riziko pro zaměstnávání Čechů. Sedm z deseti dotázaných by také považovalo za vhodné omezit zaměstnávání cizinců tam, kde je málo práce a cizince přijímat pouze na pracovní místa, o která Češi nestojí. Obavy spojené s konkurencí zahraničních pracovníků na pracovním trhu jsou přitom spojeny s životní úrovní domácí populace. Nejméně ohroženi se cítí lidé s dobrou životní úrovní, naopak největší nebezpečí pociťují v tomto smyslu respondenti s nízkou životní úrovní, tedy pravděpodobně ti, kteří se pohybují na sekundárním a terciálním trhu práce, nebo jsou nezaměstnaní. U části cizinců existuje obava, že se vzrůstajícím počtem cizinců jako celku a cizinců určité národnosti mohou vzrůstat xenofobní a rasistické nálady ve společnosti. Registrovány jsou projevy diskriminace např. v podobě nevpuštění skupiny cizinců do baru nebo na diskotéku. Xenofobní projevy se týkají častěji starší generace zvyklé na homogennější složení společnosti, výjimečně se pak cizinci setkávají s posměchy ze strany teenagerů. Více než tři čtvrtiny respondentů Centra výzkumů veřejného mínění žijících v JMK vyjádřily přesvědčení, že by cizincům měl být umožněn pobyt v ČR pouze za určitých podmínek. Co nejvíce (69%) nebo alespoň do určité míry (23%) se mají přizpůsobit zdejším zvyklostem. Jako zdroj informací a jako zprostředkovatelé při jednáních s veřejnými institucemi figurují i čeští partneři cizinců a další rodinní příslušníci z řad Čechů. V případě, že jsou oba partneři cizinci, vyřizuje administrativní náležitosti ten z nich, který umí lépe česky, nebo ten, který je v České republice delší dobu. Tato partnerská pomoc přetrvává většinou až do chvíle, kdy si cizinec dostatečně osvojí komunikaci v češtině. Pokud jsou však cizinci dlouhodobě odkázáni na sociální sítě vytvořené pouze z krajanů nebo na pomoc svých českých partnerů, může být tato forma pomoci a podpory spíše bariérou integrace, neboť brání samostatnému fungování a začlenění cizince do společnosti. Mnozí jsou odkázáni na své „přátele“ (krajany), kteří vyřizují veškeré úřední záležitosti. Na krajany se musí nejčastěji spoléhat nově příchozí cizinci a cizinci neschopní komunikace v češtině. Tohoto stavu využívají zprostředkovatelé, kteří si za své informační a zprostředkovatelské služby nechávají platit. Zde existuje velký prostor pro šíření dezinformací, zneužití a manipulaci (viz vybírání různých poplatků za uskutečněné služby, které jsou pro cizince zdarma). Sociální sítě Vietnamců jsou úzce navázány právě na vietnamskou komunitu. Jejich sociální integrace tak probíhá zejména na úrovni tohoto společenství. Za hlavní příčiny tohoto stavu lze označit: kulturní vzdálenost, jazykovou bariéru a rodinné sociální sítě vzniklé z řetězové migrace, které snižují komunikaci a utváření přátelských vazeb s českou majoritou. Krajané žijící v České republice podstatným způsobem snižují tzv. psychologické náklady migrace a přispívají k integraci, která je však často omezena pouze na vietnamskou komunitu. SocioFactor s.r.o.

Stránka 78

Koncepční a strategické dokumenty Krajské dokumenty38 tuto dimenzi integrace netematizují. Obdobně jako v případě kulturně-religiózní integrace je interaktivně-identifikační oblast v dokumentech málo zpracovaná a nepřikládá se jí potřebný význam. Česká republika39 zařadila do Koncepce integrace cizinců hned dvě priority, které se váží k této dimenzi integrace. Jedná se o orientaci cizince ve společnosti a o vzájemné vztahy cizinců a majoritní společnosti. Konkrétně se dokumenty zabývají těmito aspekty: stejný přístup ke službám a statkům pro občany hostitelské země i pro cizince; apel na místní a lokální aspekt integrace; nutnost orientace cizince v hostitelské společnosti; důležitost zpřístupnění informací co nejdříve po příchodu cizince; nutnost pracovat s veřejným míněním, které je vůči cizincům mnohdy předpojaté; nutnost interkulturní výchovy a vzdělávání; podpora nestátního neziskového sektoru. Interaktivní a identifikační integrace je v dokumentech Evropské unie40 obsažena zejména prostřednictvím těchto témat: podpora a propagace aktivního občanství; podpora politické participace cizinců; ochrana proti rasismu, diskriminaci a xenofobii; zapojení cizinců do všech oblastí správy; podpora pocitu sounáležitosti a věrnosti vůči státu a působení na veřejné mínění a občanskou společnost v hostitelské zemi. Klíčové momenty integrace cizinců v JMK Ze syntézy dostupných materiálů byly pro regionální politiku zformulovány následující oblasti zájmu: podpora participace cizinců na rozhodovacích procesech na regionální úrovni, podpora vztahů mezi cizinci a občany hostitelské země, posílení informačních zdrojů pro cizince, osvěta veřejnosti a práce s veřejným míněním, finanční podpora subjektů neziskového sektoru a využívání legislativních nástrojů proti rasismu, diskriminaci a xenofobii. Podpora participace cizinců na rozhodovacích procesech na regionální úrovni Dokumenty ČR kladou důraz na přístup přistěhovalců k institucím, jakož i k veřejným statkům, soukromému zboží a službám na stejném základě, jako je tomu u státních občanů, tedy způsobem vylučujícím jakoukoli diskriminaci. Integraci přistěhovalců napomáhá jejich účast na demokratickém procesu a při formulování integračních politik a opatření, a to zejména na místní úrovni. Dále dokumenty ČR upozorňují na to, že poradní orgány na místní a celostátní úrovni disponují potenciálem, který může ovlivnit politickou participaci přistěhovalců a zkvalitnit integrační politiku tím, že budou předávat stanoviska zástupců přistěhovalců vládním a jiným zainteresovaným stranám. 38

Seznam analyzovaných dokumentů naleznete v kapitole Použité zdroje. Seznam analyzovaných dokumentů naleznete v kapitole Použité zdroje. 40 Seznam analyzovaných dokumentů naleznete v kapitole Použité zdroje. 39

SocioFactor s.r.o.

Stránka 79

Podpora vztahů mezi cizinci a občany hostitelské země Dokumenty ČR zdůrazňují, že existují různé způsoby, kterými mohou obce a kraje, v závislosti na místních podmínkách, podpořit vztahy mezi cizinci a státními občany. Zároveň hrají obce a kraje důležitou roli při poskytování zpětné vazby ústředním orgánům – při informování o fungování integrační politiky, o situaci a postavení cizinců na daném území a o problémech, na které při procesu integrace cizinců narážejí. Z hlediska efektivního fungování se proto jeví zapojení lokální úrovně do tvorby a realizace politiky integrace cizinců nezbytné. Dále je akcentováno, že obeznámenost cizince ve společnosti a umění orientovat se ve formálních vztazích je důležitá, avšak pro integraci nedostačující. Z hlediska integrace je důležité navázání neformálních vztahů s příslušníky majoritní společnosti, vytvoření sociální sítě. Důraz je kladen také na sociální sítě cizinců. Během počátečního období adaptace a orientace ve společnosti mají zásadní roli ostatní cizinci a krajané žijící v České republice, kteří mají na rozdíl od Čechů vlastní zkušenosti s podobnými situacemi. V tomto ohledu slouží ostatní cizinci a krajané především jako významný zdroj informací o tom, co, kde a jak je třeba vyřídit. Mezi cizinci existuje významný prostor pro sdílení zkušeností a předávání cenných informací a kontaktů.

Posílení informačních zdrojů pro cizince Zkušenosti ukazují důležitost zpřístupnění informací co nejdříve po příchodu cizince do nové země. Integrační opatření směřující k orientaci imigrantů ve společnosti spočívá v nabídce souboru úvodních informací, které budou imigrantům nabídnuty několika různými způsoby tak, aby byly přístupny co nejširšímu okruhu cizinců. Je také potřeba zařadit do socioekonomických kurzů seznámení s místními hodnotami, mezi něž patří i podpora pocitu sounáležitosti a věrnosti vůči státu, který se snaží sladit rozmanité a proměnlivé potřeby svých obyvatel. Osvěta veřejnosti a práce s veřejným míněním Většina občanů České republiky nepovažuje zvyšující se počet příchozích cizinců za pozitivní jev. Oficiální dokumenty ČR zdůrazňují, že obavy veřejnosti nelze opomíjet či bagatelizovat. Koncepce integrace cizinců si klade za cíl systematicky objektivně informovat o cizincích pobývajících v ČR, neboť pramenem xenofobie, předsudků a uzavřenosti vůči cizincům je často neznalost cizích kultur, zvyků, náboženského vyznání apod. Dále dokumenty doporučují zvýšenou pozornost problematice interkulturního vzdělávání a multikulturní výchovy. Dokumenty Evropské unie zdůrazňují nutnost působení na veřejné mínění a občanskou společnost v hostitelské zemi. Vedení „místního“ obyvatelstva k tomu, aby bylo otevřenější a snášenlivější vůči přistěhovalcům a menšinám.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 80

Finanční podpora subjektů neziskového sektoru Dosavadní zkušenosti s realizací Koncepce integrace cizinců ukazují na velký potenciál nestátního neziskového sektoru ve výše uvedených oblastech, tj. v oblasti zvyšování informovanosti a upevňování vztahů mezi cizinci a českými státními občany. Je proto třeba zohledňovat tyto tematické oblasti v dotačních programech. Využívání legislativních nástrojů proti rasismu, diskriminaci a xenofobii Dokumenty Evropské unie doporučují maximální využívání právních opatření proti rasismu, xenofobii a diskriminaci zejména na pracovišti, ve školách, v oblasti bydlení, zdraví, veřejných služeb, hromadných sdělovacích prostředků a politiky. Jednou ze základních potřeb imigrantů (včetně úředně neevidovaných osob žijících v daném státě) je ochrana před projevy rasismu a xenofobie, před obtěžováním a násilím.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 81

VII.3. Evaluace dosavadní činnosti aktérů integrace cizinců a Jihomoravského kraje Evaluace se zaměřila na fungování Centra, Platformy a na vybrané aktivity zajišťované partnery Centra: na jazykové kurzy, kurz sociokulturní orinetace a působení v Blansku, které je specifické situací mongolské menšiny. Partneři také poskytují sociálně-právní poradenství, terénní služby aj. Evaluace Centra Evaluace ukázala, že Centrum funguje v souladu s projektovou žádostí a nebyly shledány žádné závažné nedostatky. Dílčí problémy předchozího roku se týkaly posunutí termínu zahájení realizace prvního běhu projektu a časové prodlevy v dodání podepsané Smlouvy o poskytnutí veřejné finanční podpory z Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí za rok 2007 poskytovatelem zpět nositeli projektu. To ovlivnilo pozdní tvorbu webových stránek projektu. Komplikace se tehdy vyskytly v oblasti pracovně-právního vztahu se zaměstnanci Centra. Rizikovým faktorem pro hledání vhodných kandidátů na pracovní pozice byl fakt, že se jednalo o uzavření pracovně-právního vztahu na dobu určitou od 1. 10.–31. 12. 2009. Uchazečům zároveň nebylo možné garantovat prodloužení této smlouvy, neboť to bylo vázáno na schvalovací řízení projektového záměru na zajištění provozu Centra v roce 2010. Účastníci Platformy a pracovních skupin reflektovali, že je potřeba opětovně otevřít debatu nad základními cíli Centra. Možností je přitom několik. Jejich identifikaci musí předcházet popis hlavní cílové skupiny cizinců, na kterou má být Centrum zaměřeno. Ta byla definována takto: Centrum má své služby zaměřovat na kohokoli, kdo se na něj obrátí a splňuje charakteristiku cizince z třetích zemí. Může se tedy jednat jak o vysoké, tak o nízké příjmové skupiny obyvatel z různého zázemí a s různou národností. Speciální proaktivní kroky by ale měly směřovat pouze k cizincům s nízkým sociálním kapitálem, kteří se ocitají ve zranitelné pozici (osoby z třetích zemí s nízkým vzděláním, s nedostatečnými jazykovými kompetencemi, družstevníci, osoby bez stálého zaměstnání, drobní živnostníci a osoby s násobeným ohrožením: ženy, zdravotně postižení, senioři, děti). Vedle cílové skupiny cizinců mají být klienty Centra také ostatní systémoví aktéři. Dále by měla být posílena publicita Centra, zaveden monitoring efektivity poskytovaných služeb a měla by zvážena poloha Centra. K posouzení se také nabízí sdružení všech služeb pro cizince do jednoho střediska.

Evaluace Platformy Vznik Platformy byl podmínkou projektové žádosti financující chod Centra. Tato skutečnost tvaruje její podobu v tom smyslu, že navazuje na již existující spolupráci veřejnoprávních a neziskových organizací. Existovala obava ze suplování stávajících služeb, proto má Platforma v současnosti spíše podobu neformální sítě odborníků orientujících se na oblast cizinců z třetích zemí. SocioFactor s.r.o.

Stránka 82

Platforma se schází zpravidla dvakrát za rok (jaro a podzim). Svolává ji JMK. Jarní setkání je zaměřeno na přizvání a představení nových partnerů Centra a vzájemnou výměnu aktuálních informací z oblasti integrace cizinců z třetích zemí. Podzimní setkání je orientováno na přípravu aktivit Centra zahrnutých do navazujícího projektu pro následující kalendářní rok. Co se týká fungování Platformy, mnozí v ní vidí poměrně efektivní nástroj utváření lokální integrační politiky. Přes evidentní zájem o účast v Platformě je podle aktérů hlavním rizikem skutečnost, že by se mohla stát dalším orgánem, kam se chodí lidé vypovídat, ale nemá žádný efekt a výsledek. I přes spokojenost aktérů se založením a existencí Platformy je kriticky reflektována absence jejího smyslu a cíle. Není zřejmé, jakým způsobem se bude utvářet program, jak bude zvládnut konglomerát a různorodost příspěvků jednotlivých aktérů (zaměstnavatelé, organizace cizinců, cizinecká policie), jak celý proces řídit tak, aby vedl k výsledkům. Je patrné, že mnozí aktéři jsou spokojeni s tím, že vůbec obdobný subjekt vznikl, někteří z nich však začínají pochybovat o efektivitě a budoucnosti Platformy. Postupně se objevují otázky týkající se výstupů Platformy a nakládání s nimi. Ukazuje se, že jednou z komplikovaných záležitostí je zapojení organizací cizinců do Platformy a dalších činností. Dosavadní zapojení je spíše symbolické. Při městě Brně funguje již řadu let poradní orgán pro integraci cizinců – schází se několikrát do roka. Disponuje řadou užitečných informací a vyjadřuje se k problémovým momentům integrace cizinců v Brně (naposledy to byla rizika agenturního zaměstnávání cizinců). Existuje tak jakási lokální paralela vůči Platformě. Evidentní je zatím nepropojenost mnoha členů Platformy, která je dosti široká. Mezi členy existují velké rozdíly v informovanosti o problematice cizinců a prolíná se množství perspektiv. Nejsou zřejmé podmínky výběru členů Platformy. Vystupování má spíše charakter prezentací organizací a jejich činností, vytrácí se společný cíl a hledání řešení. Evaluace konkrétních aktivit Jazykové kurzy probíhají po dobu 72 hodin s frekvencí 2×3 hodiny týdně, celkem tedy přibližně tři měsíce. Tato doba je podle vyučujících lektorů adekvátní nejen vzhledem k cílům kurzu (přechod na vyšší komunikační úroveň), ale také vzhledem ke skutečnosti, že účast cizinců v bezplatných kurzech s postupujícím časem klesá. Zvládání jazyka je rozdílné ve skupině cizinců mluvících slovanskými jazyky a skupině ostatních cizinců. U neslovanských cizinců se během tří měsíců dá zvládnout zvýšení jazykových kompetencí o jednu úroveň dle SERRJ (např. z nuly na A1, z A1 na A2; v případě přechodu na úroveň B1 nejsou tři měsíce pro neslovanské studenty dostačující, v případě slovanských mluvčích jich uspěje většina). Problémem je, že individuální docházka do kurzů neprobíhá ideálním způsobem – dochází k absencím jednotlivců v důsledku nemocí, svátků, pracovního vytížení či práce na směnný provoz apod. To ovlivňuje rychlost a účinnost výuky celé skupiny (nutnost opakování látky apod.). V ojedinělých případech (léto) mohou být kurzy pozastaveny. Dovoluje-li to situace, jesou jiné důvody absence (např. nemoc lektora) řešeny suplováním. Cizinci mohou ve valné většině docházet na kurzy až později odpoledne nebo večer, většina z nich je zaměstnána. Zájem je právě o zmíněné časy. SocioFactor s.r.o.

Stránka 83

U kurzů češtiny poptávka převyšuje nabídku, ani nebylo zapotřebí je zásadním způsobem propagovat. Časem se zájem zmenšoval – čekatelé už nejsou v řádu stovek, spíše desítek. Otázkou je, jaká je skutečná potřeba – existují cizinci, kteří zájem o jazykový kurz mají, ale nejsou o existenci Centra informováni. Současný zájem stačí organizace uspokojit. Kurz sociokulturní orientace je vzhledem k cizincům nevhodně nazván, neboť podle názvu se nedokáží zorientovat a vytvořit si představu o jeho náplni a poslání. Vzhledem k potřebám cizinců by mělo být jasně formulováno, že se jedná o aplikovaný kurz jazyka zaměřený na konkrétní situace, které jsou lektorem vysvětlovány a slouží k lepší orientaci v prostředí – ve městě, v životě, na úřadech. Ideálními účastníky kurzu jsou absolventi jazykového vzdělávání na úrovni A1, lépe A2. Zvládnutí kurzu sociokulturní orientace už předpokládá znalost jazyka. Pro integraci je důležité vymezit obsah kurzů, které mají být zaměřeny přímo do lokality a mít na ni vazbu – na orientaci ve fyzickém prostoru města, způsobu dopravy, nakupování apod. Jedna z organizací realizující interaktivní výukové programy pro děti základních škol (interaktivní hry, informace o zemích původu, rozpoznání předsudků a diskriminace) spolupracuje s Masarykovou univerzitou, která do této aktivity zapojuje své studenty. Přínosné je působení v Blansku mezi migrujícími z Mongolska, kteří ve městě pobývají. Jedná se o několik stovek pracovních migrantů, kteří jsou vázáni výhradně na jednoho zaměstnavatele. Na vyhodnocení efektivity dalších dvou poraden je ještě poměrně brzy, zatím kontaktují cizince (mimo jiné migrující z Vietnamu) v konkrétních lokalitách. Potřebnost poradenství bude vyhodnocena Diecézní Charitou Brno po skončení projektu, což je důležité zejména proto, že se jedná o pilotní ověření toho, zdali má smysl poradenství a další služby pro cizince z třetích zemí po JMK více rozprostřít, nebo tuto službu poskytovat primárně v krajském městě, kam mohou cizinci dorazit z různých míst kraje. Výhodou těchto poraden je, že jejich pracovníci (mají částečné úvazky) monitorují místní situaci (např. propuštění cizinců, uzavírání ubytoven) a především s ohledem k potřebám cílové skupiny poskytují sociálně-právní poradenství. Momentální nastavení projektu neumožňuje realizaci terénní sociální práce v uvedených lokalitách. Vzhledem k výši úvazku terénního sociálního pracovníka SOZE (0,5) a omezeným finančním prostředkům na cestovné (do 500,- Kč/měsíc) není prakticky možné pokrýt terénní sociální práci na celém území JMK. Nehledě na to, že prioritním úkolem tohoto pracovníka je zajišťovat především propagaci aktivit projektu. Jako efektivní se nám s výhledem k budoucímu pokračování sociálního poradenství v detašovaných lokalitách a s ohledem na potřeby cílové skupiny jeví opatření, které by v odůvodněných případech umožnilo poskytnutí jednorázové terénní služby.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 84

VIII. SWOT analýza Analýza proběhla ve dvou rovinách – externí a interní. Při interní byl proveden rozbor na základě zpracování výsledků analytické části. Při externí analýze byli zapojeni klíčoví regionální aktéři integrace. SWOT analýza byla realizována prostřednictvím brainstormingu v pracovních skupinách, na základě námětů a připomínek systémových aktérů, rozhovorů s cizinci a na základě sekundární analýzy dokumentů.

S – Silné stránky S.1

S.2

S.3

S.4

S.5 S.6 S.7 S.8 S.9 S.10

S.11 S.12

S.13 S.14

Angažovanost JMK v oblasti integrace cizinců v horizontu minulých let, dlouhodobější zájem o téma, podpora a vyvíjení aktivit směřujících k rozvoji integrace cizinců na území kraje. Zájem JMK integraci systémově uchopit, dostát koordinační úloze, akcentovat přítomnost cizinců v kraji, působit předvídavě a podporovat začleňování cizinců v horizontu příštích let. JMK patří a s největší pravděpodobností bude i nadále patřit k atraktivním místům pro cizince z třetích zemí, kteří do kraje přichází velmi často za účelem zaměstnání. JMK disponuje růstovým potenciálem regionální ekonomiky – silnou průmyslovou tradicí, dobrou geografickou polohou, zvyšujícím se počtem vysokoškolských studentů, což činí kraj atraktivní pro zahraniční pracovníky. V JMK vzniklo Jihomoravského regionální centrum na podporu integrace cizinců, které se v kraji postupně etablovalo. Byla založena Platforma klíčových aktérů integrace. Existuje fungující Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu. Jsou přítomny silné angažované nevládní neziskové organizace koncentrující potřebný zkušenostní kapitál a zkušenosti s realizací aktivit na podporu integrace. Nabytá zkušenost neziskových sdružení s organizací a výukou v kurzech českého jazyka pro cizince a poradenstvím pro cizince. Řada služeb pro cizince je soustředěna v Brně, kde jsou dostupné pro převážnou většinu cizinců, kteří jsou významně koncentrováni v okrese Brno-město a Brnovenkov. V JMK nedochází ke zvýšené koncentraci cizinců jedné národnosti v rámci jedné lokality s několika výjimkami. Nejčastějším státním občanstvím cizinců přicházejících do JMK z třetích zemí je Ukrajina a Vietnam – lze vyvinout a uplatňovat specifické nástroje integrace vůči oběma skupinám. Totéž platí i o skupině cizinců z Mongolska. Kapacita škol JMK je vyhovující a pokrývá požadavky na umístění dětí, děti cizinců nevyjímaje. Při městě Brně existuje Poradní orgán pro integraci cizinců, který je aktivní a koncentruje významné aktéry integrace ve městě. Město Brno má v procesu komunitního plánování kvalitně vypracovanou část týkající se cizinců.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 85

S.15 S.16

S.17

Možnost pro samosprávu rozhodovat a utvářet konkrétní integrační strategie, které zohledňují místní situaci a podmínky za účasti lokálních aktérů. Zastoupení dlouhodobých i trvalých pobytů cizinců se v čase v JMK zvyšuje, což poukazuje na tendenci k jejich trvalejšímu usazování. Významná část cizinců získává k lokalitám úzký vztah. Existující infrastruktura umožňuje rozšíření služeb pro cizince do okresních měst s možností aplikace terénních forem práce v prostředí cizineckých komunit a aktivní formy vyhledávání a kontaktování klientely.

W – Slabé stránky W.1 W.2

W.3

W.4

W.5

W.6

W.7

W.8 W.9 W.10 W.11 W.12

W.13

JMK disponuje pouze dílčími zkušenostmi z implementace jednotlivých integračních aktivit. Komunitní plány měst a obcí netematizují skupinu cizinců z třetích zemí a problematiku integrace cizinců vůbec (s jedinou výjimkou, kterou je město Brno). Data a údaje o cizincích z třetích zemí nejsou v rámci JMK systematicky zpracovány a nejsou dostupné v přehledné podobě. Neznámou zůstávají skutečné potřeby cizinců. Úzce zaměřená hluboká expertní obeznámenost s tématem integrace cizinců kontrastuje s povrchní informovaností širšího pole potenciálních aktérů integrace – počínaje nejasným a intuitivním pojetím integrace cizinců. Malá pozornost byla doposud věnována dětem cizinců v mateřských, základních a středních školách. Chybí koncepce práce s cizinci formou tzv. inkluzívního vzdělávání. Cizinci mají ztížený přístup k běžným pracovním nabídkám, zaměstnavatelé se obávají cizince zaměstnávat, což má do značné míry za následek rozvoj problematických forem zaměstnávání – tzv. družstevního zaměstnávání a zaměstnávání zprostředkovaného pracovními agenturami. Role zaměstnavatelů při integraci cizinců do společnosti je značně omezená a projevuje se zejména ve vztahu ke kvalifikovaným zahraničním pracovníkům v odborných a řídících pozicích. Migranti jsou skupinou obyvatel vysoce ohroženou sociálním vyloučením a chudobou. Prvním krokem k nápravě je provedení analýz a sběr informací. Služby pro cizince jsou poskytovány různými subjekty, pro nově příchozí cizince jsou služby nepřehledné (která organizace poskytuje konkrétní službu). V JMK jsou nelegální migranti, kteří jsou mimo pozornost nerepresivních institucí a jsou vyloučeni ze všech druhů služeb. Objevují se náznaky segregace skupin cizinců, které mohou být překážkou integrace, což se týká zejména přítomnosti cizinců z Mongolska v okrese Blansko. Populace cizinců je co do motivů pobytu na území JMK velmi různorodá (rychlý výdělek a návrat, dlouhodobější setrvání, definitivní usazení). Ne všechny segmenty populace cizinců projevují o integraci zájem. Koncentrace cizinců je v rámci okresů nerovnoměrná, opomíjení podpory procesu v dalších okresech mimo Brno může způsobovat problémy a nerovné šance při začleňování v lokalitách.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 86

W.14 Obce projevují nahodilý zájem o téma integrace a většina z nich nevnímá cizince jako cílovou skupinu, ani se v této oblasti neangažuje. Institucionální struktura a tvorba lokálních integračních aktivit zůstávají nerozvinuté – cizinci nejsou samostatnou agendou samospráv. W.15 Formulování lokální integrační politiky negativně ovlivňuje nízká míra zapojení lokálních aktérů integrace, obcí a nedostatečná koordinace a řízení integračních aktivit. W.16 Cizinci vnímají jako problém umístění svých dětí do mateřských a základních škol, existence obav z přijímání cizinců. W.17 JMK patří k oblastem s dlouhodobě nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti a současně přetrvává poptávka po práci cizinců, zejména na trhu práce v Brně a blízkém okolí, což může vést k šíření xenofobních nálad a odporu části veřejnosti vůči jakýmkoli integračním opatřením. W.18 Nárůst počtu živnostenských oprávnění signalizuje rozvoj tzv. švarcsystému a také představuje riziko pro samotné cizince, kteří nemusí dostát povinnostem živnostenských podnikatelů (okamžik podání daňového přiznání). W.19 Počet cizinců z třetích zemí, kterým byla poskytnuta zdravotní péče, v čase exponenciálně roste, výrazně stoupají nároky na komunikaci s pacienty cizinci. Stoupá počet nedorozumění ve zdravotnických zařízeních. W.20 Přístup cizinců k veřejným informacím je ztížen absencí uvádění informací ve světových jazycích.

O – Příležitosti O.1

Oporou pro realizaci integrace je její základní nástroj na úrovni státu – Koncepce integrace cizinců. O.2 Na národní úrovni jsou cizinci z třetích zemí pobývající legálně na území ČR definováni jako základní cílová skupina integrace, která má být podporována. O.3 Z hlavních dokumentů ČR týkajících se začleňování cizinců vyplývá potřeba zapojení územních samospráv do integrační politiky. O.4 Vládní dokumenty Zprávy o realizaci Koncepce integrace cizinců a návrhy dalšího postupu jsou zdrojem pro plánování regionální politiky integrace cizinců, neboť na stanovené priority jsou vázány finanční zdroje. O.5 V rámci EU je podporován rozvoj integračních politik nutných k podpoře snah na vnitrostátních a místních úrovních. O.6 Obecné formulace integrační politiky na úrovni EU a národní úrovni ponechávají velký prostor samosprávě pro vlastní iniciativu a tvůrčí přístupy k formulování strategií. O.7 Existence Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí. O.8 Proces komunitního plánování obecně vytváří prostor pro zapojení obcí do procesu integrace cizinců prostřednictvím procesu utváření komunitních plánů. O.9 S příchodem cizinců se zvyšuje internacionalizace nejen vysokých škol, ale také mateřských, základních a středních škol. O.10 Příchozí cizinci míří převážně do městských center, do nichž bude zapotřebí situovat integrační opatření; obohacují místní život. O.11 Zájem cizinců o JMK a trvalejší formy usazování otevírá nové prostory pro poskytování integračních služeb pro rodinu a děti (tzv. druhou generaci). SocioFactor s.r.o.

Stránka 87

O.12 O.13

Přítomnost cizinců vede ke kulturnímu obohacení života, otevírání se kraje světu a vytváření prostoru pro mezináboženský dialog. Přísun kvalifikované pracovní síly podporuje nejen rozvoj ekonomického, ale i sociálního a kulturního života JMK.

T – Ohrožení T.1 T.2

T.3

T.4

T.5

T.6

T.7

T.8

T.9 T.10

T.11

T.12

Neexistuje obdobný dokument tohoto typu na úrovni krajských samospráv, na úrovni samospráv absentuje systémové uchopení integrace. Doposud malá role krajů v lokálních integračních politikách, nevyužití koordinačního potenciálu krajských úřadů a nezavedení pracovních pozic zaměřených na integraci cizinců. Snaha o přenesení integrace do míst, kde je nejúčinnější ji podporovat, zůstává stále velkou výzvou. Z mnohých důvodů se zapojení lokální úrovně do realizace politiky integrace cizinců nedaří v rámci ČR naplnit (nezkušenost s implementací nástrojů integrace, nedostatečná politická podpora, malý zájem potenciálních klíčových aktérů). Data a údaje o cizincích z třetích zemí shromažďovaná na celostátní úrovni jsou zpracována nesystematicky, jsou neúplná, neaktuální a někdy i rozporuplná. Ve vztahu k aplikaci na úroveň kraje či okresů je často obtížné získat základní aktuální údaje o stávající situaci. Chybí podpora integrace dětí cizinců z třetích zemí ve vzdělávacím procesu obecně. Není zvládnut proces začleňování dětí do mateřských a základních škol, ani vypracován kvalitní systém práce s žáky-cizinci (inkluzívní vzdělávání). Postavení cizinců na trhu práce do značné míry spoluurčují agentury práce, jejichž služeb využívají převážně velcí zaměstnavatelé. Agenturní zaměstnávání je považováno za znevýhodňující a značně rizikovou formu zaměstnávání cizinců. Dopady globální ekonomické recese se sice projevily poklesem počtu vydaných pracovních povolení, ale došlo ke zvýšení počtů živnostenských oprávnění a tzv. družstevního zaměstnávání. Cizinci se většinou nevraceli domů, ale hledali takové formy zaměstnání, které jim umožnily krizi přečkat. Problém nelegální migrace a nelegálního zaměstnávání, který působí proti integraci, je tabuizován a řešen pouze represivními prostředky. Nelegální zaměstnávání je ohrožujícím faktorem. Mnozí zaměstnavatelé se neorientují v zákonných podmínkách zaměstnávání cizinců a mají obavy ze zaměstnávání cizinců. Problematickou formou je zaměstnávání v rámci družstev. Byť se nedá zobecňovat, jedná se o formu zaměstnávání, která působí jako mechanismus sociálního vyloučení, kumuluje všechny nevýhody sekundárního pracovního trhu a působí protintegračně. Vysoké zastoupení migrujících mužů signalizuje potenciál v oblasti tzv. řetězové migrace, kdy za muži budou pravděpodobně přicházet další rodinní příslušníci v rámci procesu sjednocování rodin. Integrační potřeby nově příchozích budou velmi různorodé. Příchody dalších cizinců mohou vést k procesu segregace a vytváření sociálně vyloučených prostorů.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 88

IX. Návrhová část

Klíčovou částí Programu cílené a dlouhodobé podpory integrace cizinců třetích zemí na území Jihomoravského kraje 2011–2015 je návrhová část. Ta navazuje na předchozí část analytickou a SWOT analýzu. Během zpracovávání textu nebyla tvorba obou složek striktně oddělována, naopak už při zpracovávání analytické části byly s aktéry integrace diskutovány potřebné aktivity v kontextu reálných situací a byl kladen důraz na praktické vyústění dokumentu. Zjištění, že poznatky o integraci jsou celkově na velmi nízké úrovni a omezuje se na formy expertních znalostí určitých aktérů integrace, vedlo k sestavení celkem šesti skupin podle dimenzí integrace. Rozhovory ve skupinách probíhaly v průběhu června a července. Tímto způsobem byli do procesu tvorby dokumentu od začátku zapojeni významní aktéři integrace.41 V návaznosti na zjištění z analytické části byly stanoveny priority rozvoje a zformulován koncept návrhu opatření a aktivit. Návrhová část má následující strukturu – od obecných priorit se přesouváme ke konkrétním aktivitám:

PRIORITA

OPATŘENÍ

AKTIVITA

Priority jsou průnikem výsledků diskusí, rozboru dokumentů a vyplývají ze závěrů analytické části. Jsou formulovány v obecné rovině. K nim byla přiřazena opatření, která ukazují, jakým oblastem je zapotřebí se věnovat. Těm je ještě ponechána značná míra obecnosti, protože v průběhu příštích let se v oblasti imigrace může odehrát (a pravděpodobně se také odehraje) řada změn. Proto je zapotřebí dokumentu ponechat schopnost na tyto zvraty flexibilně reagovat a počítat s tím, že na třetí úrovni, kde jsou pojmenovány konkrétní aktivity, bude docházet k reorganizaci. Program bude dále specifikován a rozvíjen prostřednictvím ročních akčních plánů. V nich budou jednotlivé aktivity detailněji vymezeny a získají konkrétní podobu.

41

Rozhovory, ke kterým se přidaly i rozhovory individuální, probíhaly strukturovaně ve třech částech. První z nich byla postavena na výpovědích, v nichž respondenti komentovali základní zjištění analytické části, druhá pak proběhla formou swot analýz a třetí mířila k návrhové části – tzn. aktéři navrhovali opatření a aktivity. Takto bylo zapojeno více než 50 osob, další pak v rámci individuálních hloubkových rozhovorů. Celkem třikrát byli plošně osloveni členové Platformy s prosbou o informace, popř. o komentář k některým otázkám. Průběžné zapojování aktérů integrace se od počátku line tvorbou dokumentu.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 89

IX.1. Vize a cíle Programu

Vize Programu: Vizí Programu cílené a dlouhodobé podpory integrace cizinců třetích zemí na území Jihomoravského kraje 2011–2015 je:

Vytvořit dobrou výchozí pozici a základní předpoklady pro podporu úspěšné integrace cizinců z třetích zemí v Jihomoravském kraji a zformovat základní principy lokální integrační politiky vycházející z potřeb území.

Motto Programu:

Jsme krajem, který komunikuje s cizinci z třetích zemí a podporuje jejich efektivní integraci do společnosti.

Celkový cíl:

Zavedení

základních

parametrů

regionální

integrační

politiky

ve spolupráci s klíčovými aktéry integrace tak, aby se cizinci z třetích zemí měli šanci efektivně začlenit do běžného života.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 90

Dílčí cíle:

Cíl 1: Rozvoj a institucionalizace procesního integrace cizinců z třetích zemí.

zázemí

Cíl 2: Zpřístupnění komplexní nabídky služeb cizincům z třetích zemí podporující jejich začleňování do společnosti. Cíl 3: Podpora síťování a prohlubování spolupráce klíčových aktérů procesu integrace cizinců z třetích zemí na území Jihomoravského kraje. Cíl 4: Podpora stěžejních integračních aktivit v souladu s doporučeními EU.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 91

IX.2. Struktura priorit a opatření

PRIORITA A.

PRIORITA B.

PRIORITA C.

PRIORITA D.

PROCESNÍ ZÁZEMÍ INTEGRACE

KOMPLEXNÍ INTEGRAČNÍ SLUŽBY

SOCIÁLNĚEKONOMICKÁ INTEGRACE

ZAPOJOVÁNÍ CIZINCŮ A INFORMOVANOST

1 Formalizace procesů a institucionální zázemí

1 Rozvojové strategie

1 Podpora inkluzivního vzdělávání

1 Zapojování cizinců

2 Rozvoj spolupráce aktérů integrace

2 Zajištění integračních služeb

2 Integrace na trhu práce

2 Monitoring situace

3 Další rozvoj Centra

SocioFactor s.r.o.

3 Posílení informovanosti

Stránka 92

IX.3. Priority, opatření a aktivity

A. PROCESNÍ ZÁZEMÍ INTEGRACE Opatření A.1: FORMALIZACE ORGANIZAČNÍCH A KOORDINAČNÍCH PROCESŮ, VYTVOŘENÍ INSTITUCIONÁLNÍHO ZÁZEMÍ Charakteristika opatření: Opatření sleduje nezbytné předpoklady koordinace a řízení integračních procesů, kterými jsou formalizace organizačních a koordinačních procesů a vytvoření funkčního institucionálního zázemí integrace. K tomu je zapotřebí vymezit organizační strukturu aktérů integrace, v rámci ní popsat dílčí činnosti, definovat pravidla, pravomoci a kompetence. V rámci toho procesu je nutné vyzdvihnout koordinační pozici a dílčí výkonné role. Významné postavení v procesu institucionalizace zaujímá Platforma, jejíž prioritou je vedení dialogu s cílem eliminovat konflikty, vytvoření prostoru pro jednání o rozporuplných zájmech a nalézání společných řešení. Trvalá a současně obnovující se Platforma je jedním z nejdůležitějších nástrojů integrační politiky. S ohledem na různorodost aktérů a jejich zájmů je vhodné Platformu strukturovat do dílčích skupin podle dimenzí integrace (trh práce, vzdělávání a jazyková integrace atd.) a stanovit vztah k Centru, JMK a dalším orgánům. Důležitá pozice připadá také Centru, které se bude v rámci procesu dále profilovat a vyvíjet. Klíčové aktivity naplňující opatření: CE A.1.1 Vytvoření formální struktury aktérů integrace, formalizace Platformy (řídící výbor, stanovy, jednací řád) a začlenění Centra. A.1.2 Vytvoření dílčích pracovních skupin Platformy podle dimenzí integrace a jejich začlenění do struktury. A.1.3 Uzavření memorand o spolupráci zapojených aktérů. A.1.4 Zajištění transferu podnětů z Platformy směrem k JMK, Ministerstvu vnitra ČR a dalším zainteresovaným subjektům na centrální úrovni. A.1.5 Přijetí a vymezení řídící a koordinační role JMK v rámci Platformy. A.1.6 Motivace a další vzdělávání členů Platformy. A.1.7 Rozšíření webových stránek o informace a výstupy z koordinačních procesů. Opatření A.2: ROZVOJ SPOLUPRÁCE AKTÉRŮ INTEGRACE Charakteristika opatření: Smyslem opatření je zajistit trvalé propojování klíčových aktérů integrace cizinců z třetích zemí a vypracovat způsoby a mechanismy jejich zapojování, aby docházelo k navazování vztahů, rozvíjení společných činností, vytváření partnerství a také k vzájemným výměnám informací. Je zapotřebí klíčové aktéry vytipovat, oslovit, rozvíjet a kultivovat jejich vzájemné vztahy. Jedná se o partnery z veřejné správy (státní správy, samosprávy), nevládního neziskového sektoru a další – od úrovně regionální až k nadnárodní. Opatření směřuje k definování účelu a způsobu zapojování klíčových aktérů integrace cizinců z třetích zemí, zpracování harmonogramu činností SocioFactor s.r.o.

Stránka 93

zapojování a definování kritických bodů a návrhů na jejich řešení. Vychází z uvědomění si nutnosti udržovat proces permanentního propojování jednotlivých aktérů integrace (síťování). Klíčové aktivity naplňující opatření: A.2.1

A.2.2 A.2.3

A.2.4

A.2.5 A.2.6

Definování účelu a způsobu zapojování klíčových aktérů integrace cizinců z třetích zemí, zpracování harmonogramu činností zapojování, definování kritických bodů a návrhů na jejich řešení, síťování aktérů. Rozšiřování spolupráce s organizacemi státní správy fungujícími na celorepublikové, regionální a místní úrovni. Rozvinutí rovnocenného partnerství s neziskovým sektorem – zapojení do rozhodovacích procesů a účast NNO na přípravných a méně formálních aktivitách. Rozšíření spolupráce s organizacemi samosprávy fungujícími na celorepublikové, regionální a místní úrovni, zejména s obcemi se zvýšeným počtem cizinců (SM Brno) z třetích zemí (tam, kde to bude vyžadovat situace, zřídit pracovní pozice pro integraci, do komunitních plánů včlenit cizince, podporovat poskytování bydlení apod.). Zapojení pracovníků samosprávy a rozvoj lidských zdrojů (vzdělávání – informace o cizincích a integraci, interkulturní komunikace). Podpora meziregionální, mezinárodní spolupráce – transfer zkušeností.

Opatření A.3: DALŠÍ ROZVOJ CENTRA Charakteristika opatření: Opatření je zaměřeno na rozvoj již zřízeného a fungujícího Centra. V současné době je provoz Centra vázán na projekt Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců 2010 (EIF 2009-01), a tudíž závislý na podpoře MV ČR. V rámci evaluace činnosti vyplynula potřeba redefinovat a rozšířit některé činnosti a zaměřit se na organizačně-provozní záležitosti. Činnosti Centra mají směřovat jednak k cizincům, jednak ke klíčovým aktérům integrace. Nabízí se posílit či zavést řadu dalších aktivit, které vyplývají z aktuální situace v oblasti integrace cizinců z třetích zemí. Jedná se jak o konkrétní služby, tak o zajištění analytických, informačních a podpůrných činností. Klíčové aktivity naplňující opatření: A.3.1 A.3.2 A.3.3 A.3.4 A.3.5

A.3.6

Zajištění vzdělávání zaměstnanců Centra, vytvoření klíčových kompetencí pracovníků a jejich rozvoj. Zajištění provozu (včetně zajištění financování), vybavenosti a rozšíření prostorů Centra. Monitoring efektivity služeb Centra. Rozšíření služeb Centra o aktivity zaměřené na různé skupiny imigrantů. Poskytování dalších služeb se zapojením spolupracujících subjektů (nízkoprahové centrum, terénní práce, odborné poradenství, právní servis, projektové poradenství, monitoring potenciálních finančních zdrojů). Pořádání tematických přednášek pro cizince, aktéry integrace a veřejnost za spoluúčasti odborníků z praxe.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 94

A.3.7

A.3.8

Realizace informační, podpůrné a poradenské činnosti určené aktérům integrace (zprostředkování informací o dokumentech, aktivitách, aktérech, nástrojích integrace a zákonných normách). Posílení publicity Centra – vůči veřejnosti i cizincům.

B. KOMPLEXNÍ INTEGRAČNÍ SLUŽBY Opatření B.1: ZPRACOVÁNÍ KOMUNITNÍCH PLÁNŮ Charakteristika opatření: Opatření sleduje vytvoření tzv. komunitních plánů, které budou zacíleny na nejvýznamnější „komunity“ cizinců z třetích zemí. Měly by být vypracovány zejm. proto, aby co nejlépe zachytily jejich specifika, odlišné potřeby, situaci a postavení, průběh a stav integrace. Současně by plány měly zrcadlit specifické potřeby, které by měly být respektovány, zohledňovány a naplňovány, a to s ohledem na místa, na nichž se konkrétní cizinci vyskytují nejčastěji. Tyto dílčí plány umožňují nalézt konkrétní funkční nástroje integrace šité na míru, dále porozumět rozdílným mechanismům integrace jednotlivých „komunit“ a poskytnout množství informací o cizincích žijících v JMK. Klíčové aktivity naplňující opatření: B.1.1

B.1.2

Zjišťování potřeb cizinců z třetích zemí žijících v JMK v oblasti integračních služeb a jejich promítnutí do komunitních plánů samospráv, případně sdružení, monitoring dlouhodobých potřeb cizinců, klíčových aktérů, navrhování nástrojů a opatření rozvíjejících integraci. Zpracování samostatného Plánu rozvoje služeb v oblasti integrace cizinců z třetích zemí („Plán“) na území JMK, který je v souladu se záměrem a s dokumenty vyšší i nižší úrovně.

Opatření B.2: ZAJIŠTĚNÍ INTEGRAČNÍCH SLUŽEB Charakteristika opatření: Opatření si klade za cíl rozvíjet sociální a jiné integrační služby pro cizince z třetích zemí, a to tak, aby byly formulovány proaktivně a pokrývaly základní potřeby různých skupin cizinců. Současně se týká také oblasti rozvoje lidských zdrojů pracovníků služeb a efektivních způsobů komunikace s cizinci ve službách. Klíčové aktivity naplňující opatření: B.2.1 B.2.2 B.2.3 B.2.4 B.2.5 B.2.6

Rozvoj sociálních a dalších služeb určených cizincům z třetích zemí (včetně terénních služeb). Rozvoj služeb pro rodinu a děti. Rozvoj integračních služeb pro ženy napříč populací cizinců. Vzdělávání pracovníků poskytujících služby pro cizince. Zpracování nástrojů pro usnadnění komunikace s cizinci (příručky, informační materiály se zaměřením na služby a zdravotní péči). Finanční podpora projektů zaměřených na integrační aktivity neziskového sektoru a dalších zapojených subjektů.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 95

C. SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÁ INTEGRACE Opatření C.1: PODPORA INKLUZÍVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Charakteristika opatření: Opatření má za cíl podpořit a rozvíjet sociálně-ekonomické faktory a jazykové znalosti, které mají výrazný vliv na úspěšnou integraci cizinců do společnosti. V prvné řadě se jedná o inkluzivní vzdělávání cizinců – dětí i dospělých. Rozvoj tohoto typu vzdělávání spočívá nejen ve správném rozpoznání potřeb cizinců, ale i ve vytvoření vhodných podmínek pro vzdělávání a v zajištění úspěšnosti vzdělávacího procesu. Týká se tedy jak zdokonalování systému školství jako celku a potřeby eliminovat různé formy znevýhodnění cizinců, tak rozvoje mnohých doprovodných služeb pro účastníky vzdělávání (děti i dospělé) a zavedení konkrétních inkluzivních mechanismů. Klíčové aktivity naplňující opatření: C.1.1 C.1.2 C.1.3 C.1.4

C.1.5

C.1.6

C.1.7

C.1.8 C.1.9.

Provedení analýzy vzdělávacích a dalších potřeb dětí cizinců v JMK. Vytvoření sítě mateřských, základních a středních škol, které vzdělávají děti cizinců z třetích zemí (vč. podpory výměny zkušeností mezi školami). Vypracování metodik a podpůrných materiálů týkajících se vzdělávání cizinců. Podpora společných aktivit rodičů, žáků, pedagogů a veřejnosti a zajištění informování rodičů o možnostech vzdělávání dětí prostřednictvím poradenských či terénních služeb. Vytvoření programů adaptace dětí a žáků do základních škol – přijetí do školy, zařazení do ročníku, tvorba výukových plánů pro cizince, organizace výuky a aktivit, rozvoj vnitřní kultury atd. Příprava pedagogů na práci s dětmi cizinců a na jejich specifika (vytváření metodických materiálů, multikulturní výchova, další vzdělávání, výměna zkušeností na celorepublikové bázi interaktivní formou). Poskytování základních kurzů českého jazyka (rozšíření spektra od začátečníků až po pokročilé, garance kvalifikovanými lektory) a rozšíření o konverzační kurzy, které budou prohlubovat znalost jazyka a současně podporovat schopnost cizince orientovat se v různých životních situacích. Nabídka a rozvoj možností celoživotního vzdělávání, uznávání vzdělání a kvalifikace. Realizace sociokulturních kurzů pro nově příchozí cizince.

Opatření C.2: INTEGRACE NA TRHU PRÁCE Charakteristika opatření: Opatření má za cíl podpořit a rozvíjet další významný faktor sociálně-ekonomické integrace, který se vzděláváním souvisí – integraci na trh práce. Spadají zde dvě důležité oblasti, jimž musí být věnována pozornost: zapojení zaměstnavatelů do integračních procesů a podpora uplatnění cizinců na trhu práce. Klíčové aktivity naplňující opatření:

SocioFactor s.r.o.

Stránka 96

C.2.1 C.2.2 C.2.3

C.2.4 C.2.5

Vytvoření sítě zaměstnavatelů cizinců na úrovni malých i velkých firem (vč. vzájemné výměny zkušeností). Podpora implementace zákonných podmínek zaměstnávání cizinců do praxe zaměstnavatelů. Motivování zaměstnavatelů k účasti na zajištění podpory rovnoprávného postavení cizinců v zaměstnání a vytváření vnitrofiremních integračních strategií (jazyková integrace, vzdělávání, rozvoj zaměstnanců, dobré pracovní podmínky, soužití s místní komunitou). Podpora interkulturního vzdělávání a služeb pro zaměstnavatele a jejich zaměstnance. Podpora začínajících podnikatelů z řad cizinců (finace, poradenství, vzdělávání).

D. ZAPOJOVÁNÍ CIZINCŮ A INFORMOVANOST

Opatření D.1: ZAPOJOVÁNÍ CIZINCŮ Charakteristika opatření: Toto opatření je orientováno na aktivizaci cizinců ve smyslu podpory participace na běžných aktivitách a činnostech společnosti a vytvoření takových podmínek, aby se mohli cizinci účastnit rozhodovacích procesů, angažovat se ve veřejném životě a měli příležitost vyjádřit se k záležitostem, které se jich týkají a ovlivňují jejich život. Vedle toho je důležitá podpora mezináboženského a mezikulturního dialogu, jenž přispívá k porozumění a toleranci a je projevem schopnosti vnímat odlišná chápání světa a hodnot. Klíčové aktivity naplňující opatření: D.1.1 D.1.2 D.1.3

D.1.4

Zapojení cizinců do komisí, orgánů a rozhodovacích procesů. Podpora mezináboženského dialogu. Zapojení představitelů církví a náboženských spolků do procesu integrace, zpracování informačního materiálu o religiozitě a náboženském životě hlavních skupin cizinců v JMK. Pravidelná podpora multikulturních aktivit rozvíjejících mezikulturní poznání a komunikaci (celostátního, regionálního i místního charakteru).

Opatření D.2: MONITORING SITUACE Charakteristika opatření: Cílem opatření je zajistit vyhodnocování údajů o cizincích, zmapovat situaci v oblasti integrace cizinců a následně tyto informace zpřístupnit veřejnosti. V monitoringu je kladen důraz na vyhodnocování integračních aktivit tak, aby byla zajištěna zpětná vazba a informace o efektivitě realizovaného integračního opatření. Klíčové aktivity naplňující opatření: SocioFactor s.r.o.

Stránka 97

D.2.1 D.2.2 D.2.3

Průběžný monitoring stavu a situace cizinců v JMK. Průběžné vyhodnocování podporovaných a realizovaných integračních aktivit (evaluace formativní i sumativní). Zajištění transparentnosti výsledků a monitoringu situace v oblasti integrace cizinců.

Opatření D.3: POSÍLENÍ INFORMOVANOSTI Charakteristika opatření: Cílem opatření je zajistit šíření relevantních údajů a informovat veřejnost jednak o celkové situaci cizinců, jednak o smyslu provádění integračních aktivit. Kvalitní povědomí by mělo přispět k eliminaci diskriminace, negativních stereotypů a odmítavých postojů vůči cizincům. Opatření klade důraz na poučení prostřednictvím médií, ale i sociálních sítí a klíčových aktérů integrace. Kromě zaměření na veřejnost se opatření orientuje na zkvalitnění celkové informovanosti cizinců. Klíčové aktivity naplňující opatření: D.3.1

D.3.2 D.3.3

D.3.4

D.3.5

Informování veřejnosti o aktuálním postavení cizinců a o běžných aspektech života cizinců v JMK, a to prostřednictvím médií (s aktivním zapojením cizinců a klíčových aktérů integrace). Zpřístupnění literatury, časopisů a filmů ve vybraných světových jazycích. Zkvalitnění celkové informovanosti cizinců s využitím sociálních sítí a klíčových aktérů integrace, zpřístupnění všech důležitých informací cizincům ve světových jazycích, podpora vytváření vícejazyčných tištěných informačních materiálů s ohledem na aktuální potřeby cizinců. Přesně zacílenou kampaní (prostřednictvím terénní práce, informačních materiálů apod.) zvýšit povědomí cizinců o uplatnění na trhu práce (druhy pracovně-právních vztahů, práva a povinnosti v zaměstnání a v podnikání). Průběžná aktualizace a zveřejňování informací na webových stránkách www.cizincijmk.cz, vč. překladů do cizích jazyků.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 98

IX.4. Specifikace aktivit

Specifikace aktivit má vždy stejnou strukturu. U každé aktivity je tedy uveden realizátor, věcná příslušnost, předpokládané náklady, cílová skupina, období realizace, spolupracující subjekty, způsob zapojení JMK, financování, územní dopady a měřitelné indikátory. Struktura tabulky pro konkretizaci aktivit a vysvětlení pojetí jednotlivých kategorií Číslo a název aktivity Realizátor: subjekt realizující hlavní část dané Spolupracující subjekty: subjekty podporující aktivity; subjekt, který má danou aktivitu realizaci, subjekty řešící dílčí části aktivity v kompetenci, nebo garantuje její realizaci Věcná příslušnost: odbor krajského úřadu, Způsob zapojení kraje: specifikace činností, v jehož kompetenci je řešení dané resp. typů činností, které bude při plnění problematiky aktivity zajišťovat přímo kraj Předpokládané náklady realizace: odhad Financování: potenciální zdroje financování – celkových prostředků potřebných základní přehled k uskutečnění aktivity Cílová skupina: specifikace kategorií subjektů, Územní dopady: specifikace jejichž situaci má realizace aktivity zlepšit nebo rozsahu realizace aktivity je zasáhnout.

územního

Období realizace: uvedení doby přímého Výstupní indikátory: ukazatele, pomocí nichž plnění aktivity bude každoročně vyhodnocováno plnění aktivity (indikátory výstupu) – zařazeni jak kvalitativních, tak kvantitativních ukazatelů dle charakteru aktivity

A. PROCESNÍ ZÁZEMÍ INTEGRACE Opatření A.1: FORMALIZACE ORGANIZAČNÍCH A KOORDINAČNÍCH PROCESŮ, VYTVOŘENÍ INSTITUCIONÁLNÍHO ZÁZEMÍ A.1.1 Vytvoření formální struktury aktérů integrace, formalizace Platformy (řídící výbor, stanovy, jednací řád) a začlenění Centra Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: členové Platformy, aktéři integrace Věcná příslušnost: odbor regionálního Způsob zapojení kraje: vypracování rozvoje jednacího řádu, koordinace procesu Předpokládané náklady: nespecifikovány Financování: Evropský integrační fond MV (dále EIF MV) Cílová skupina: aktéři integrace, členové Územní dopady: JMK Platformy Období realizace: 2011 Výstupní indikátory: počet formálních dokumentů (jednací řád, stanovy, organizační struktura) SocioFactor s.r.o.

Stránka 99

A.1.2 Vytvoření dílčích pracovních skupin Platformy podle dimenzí integrace a začlenění do struktury Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: členové Platformy Věcná příslušnost: odbor regionálního Způsob zapojení kraje: koordinace rozvoje Předpokládané náklady: nespecifikovány Financování: EIF MV Cílová skupina: členové Platformy Územní dopady: JMK Období realizace: 2011 Výstupní indikátory: počet vytvořených pracovních skupin podle hlavních dimenzí integrace A.1.3 Uzavření memorand o spolupráci zapojených aktérů Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: členové Platformy, pracovních skupin Věcná příslušnost: odbor regionálního Způsob zapojení kraje: uzavření memorand rozvoje Předpokládané náklady: nespecifikovány Financování: EIF MV Cílová skupina: organizace (statutární Územní dopady: JMK orgány) zapojené do činnosti Platformy a pracovních skupin Období realizace: 2011 Výstupní indikátory: počet uzavřených memorand o spolupráci A.1.4 Zajištění transferu podnětů z Platformy směrem k JMK, Ministerstvu vnitra ČR a dalším zainteresovaným subjektům na centrální úrovni Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: členové Platformy Věcná příslušnost: odbor regionálního Způsob zapojení kraje: sumarizace rozvoje informací a podkladů Předpokládané náklady: nespecifikovány Financování: EIF MV Cílová skupina: JMK, MVČR (OAMP) Územní dopady: ČR Období realizace: 2011–2015 Výstupní indikátory: počet informativních a doporučujících dokumentů A.1.5 Přijetí a vymezení řídící a koordinační role JMK v rámci Platformy Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: členové Platformy Věcná příslušnost: odbor regionálního Způsob zapojení kraje: přijetí řídící rozvoje a koordinační role Předpokládané náklady: nespecifikovány Financování: EIF MV; OPLZZ 3.1. Cílová skupina: členové Platformy Územní dopady: JMK Období realizace: 2011 Výstupní indikátory: vytvoření pravidel

SocioFactor s.r.o.

Stránka 100

A.1.6 Motivace a další vzdělávání členů Platformy Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: vzdělavatelé, aktéři integrace (i mimo JMK) Věcná příslušnost: Centrum Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: 500.000,-Kč Financování: dotační program MPSV v oblasti podpory integrace cizinců Cílová skupina: členové Platformy Územní dopady: nadregionální Období realizace: 2011–2013 Výstupní indikátory: počet účastníků vzdělávání, počet odborných stáží A.1.7 Rozšíření webových stránek o informace a výstupy z koordinačních procesů Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: aktéři integrace Věcná příslušnost: Centrum Způsob zapojení kraje: koordinace, umístění webových stránek pod JMK Předpokládané náklady: nespecifikovány Financování: EIF MV Cílová skupina: cizinci, členové Územní dopady: nadregionální Platformy, veřejnost, aktéři integrace Období realizace: 2011–2015 Výstupní indikátory: počet informací uveřejněných na webových stránkách Opatření A.2: ROZVOJ SPOLUPRÁCE AKTÉRŮ INTEGRACE A.2.1 Definování účelu a způsobu zapojování klíčových aktérů integrace cizinců z třetích zemí, zpracování harmonogramu činností zapojování, definování kritických bodů a návrhů na jejich řešení, síťování aktérů Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: aktéři integrace Věcná příslušnost: odbor regionálního Způsob zapojení kraje: koordinace rozvoje Předpokládané náklady: nespecifikovány Financování: EIF MV; Operační program lidské zdroje a zaměstnanost oblast podpory 3.1. Podpora sociální integrace a sociálních služeb (OPLZZ 3.1.) Cílová skupina: klíčoví aktéři integrace Územní dopady: JMK Období realizace: 2011 Výstupní indikátory: počet zpráv o nastavení procesu a výsledku síťování aktérů A.2.2 Rozšiřování spolupráce s organizacemi státní správy fungujícími na celorepublikové, regionální a místní úrovni Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: členové Platformy Věcná příslušnost: odbor regionálního Způsob zapojení kraje: koordinace rozvoje Předpokládané náklady: nespecifikovány Financování: nespecifikováno Cílová skupina: orgány státní správy Územní dopady: nadregionální Období realizace: 2011–2012 Výstupní indikátory: pracovní jednání s konkrétními výstupy SocioFactor s.r.o.

Stránka 101

A.2.3 Rozvinutí rovnocenného partnerství s neziskovým sektorem – zapojení do rozhodovacích procesů a účast NNO na přípravných a méně formálních aktivitách Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: NNO Věcná příslušnost: odbor regionálního Způsob zapojení kraje: koordinace rozvoje Předpokládané náklady: nespecifikovány Financování: EIF MV Cílová skupina: NNO Územní dopady: JMK Období realizace: 2011–2015 Výstupní indikátory: počet aktivit (účast v komisích, na jednáních, při tvorbě a připomínkování dokumentů) A.2.4 Rozšíření spolupráce s organizacemi samosprávy fungujícími na celorepublikové, regionální a místní úrovni, zejména s obcemi se zvýšeným počtem cizinců (SM Brno) z třetích zemí (tam, kde to bude vyžadovat situace, zřídit pracovní pozice pro integraci, do komunitních plánů včlenit cizince, podporovat poskytování bydlení apod.) Realizátor: JMK, případně obce Spolupracující subjekty: samospráva – obce, SM Brno Věcná příslušnost: odbor regionálního Způsob zapojení kraje: koordinace rozvoje Předpokládané náklady: 1.300.000,-Kč Financování: OPLZZ 3.1. Cílová skupina: obce Územní dopady: nadregionální Období realizace: 2011–2015 Výstupní indikátory: počet zapojených obcí A.2.5 Zapojení pracovníků samosprávy a rozvoj lidských zdrojů (vzdělávání – informace o cizincích a integraci, interkulturní komunikace) Realizátor: JMK (případně obce) Spolupracující subjekty: vzdělavatelé, samospráva Věcná příslušnost: odbor regionálního Způsob zapojení kraje: koordinace rozvoje Předpokládané náklady: 1.000.000,-Kč Financování: dotační program MPSV v oblasti podpory integrace cizinců; OPLZZ 3.1.; EIF MV Cílová skupina: obce, JMK Územní dopady: JMK Období realizace: 2011–2015 Výstupní indikátory: počet účastníků vzdělávání A.2.6 Podpora meziregionální, mezinárodní spolupráce – transfer zkušeností Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: aktéři integrace Věcná příslušnost: odbor regionálního Způsob zapojení kraje: koordinace rozvoje Předpokládané náklady: 650.000,-Kč Financování: EIF MV Cílová skupina: pracovníci Centra, JMK a Územní dopady: bez specifikace spolupracující aktéři integrace Období realizace: 2011–2015 Výstupní indikátory: počet zahraničních cest, počet jednání SocioFactor s.r.o.

Stránka 102

Opatření A.3: DALŠÍ ROZVOJ CENTRA A.3.1 Zajištění vzdělávání zaměstnanců pracovníků a jejich rozvoj Realizátor: JMK Věcná příslušnost: odbor regionálního rozvoje Předpokládané náklady: 300.000,- Kč

Cílová skupina: pracovníci Centra Období realizace: 2011–2012

Centra, vytvoření klíčových kompetencí Spolupracující subjekty: vzdělavatelé Způsob zapojení kraje: koordinace Financování: dotační program MPSV v oblasti podpory integrace cizinců; OPLZZ 3.1.; EIF MV Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: počet kompetenčních modelů, počet účastníků vzdělávání

A.3.2 Zajištění provozu (včetně zajištění financování), vybavenosti a rozšíření prostorů Centra Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: aktéři integrace Věcná příslušnost: odbor regionálního Způsob zapojení kraje: koordinace rozvoje Předpokládané náklady: 1.400.000,- Financování: EIF MV; Dotační program Kč/rok MPSV v oblasti podpory integrace cizinců Cílová skupina: cizinci Územní dopady: JMK Období realizace: 2011–2015 Výstupní indikátory: prostory v m2, množství pořízeného vybavení A.3.3 Monitoring efektivity služeb Centra Realizátor: JMK Věcná příslušnost: odbor regionálního rozvoje Předpokládané náklady: 625.000,-Kč Cílová skupina: cizinci Období realizace: 2011–2015

Spolupracující subjekty: externí evaluátor Způsob zapojení kraje: koordinace Financování: EIF MV Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: každoroční evaluační zprávy

A.3.4 Rozšíření služeb Centra o aktivity zaměřené na různé skupiny imigrantů Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: NNO, vysoké školy Věcná příslušnost: Centrum Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: nespecifikovány Financování: EIF MV; fond EHP/Norsko Cílová skupina: studenti-cizinci, mladí Územní dopady: JMK migranti apod. Období realizace: 2011–2015 Výstupní indikátory: počet intervencí ve vytipovaných skupinách/rok

SocioFactor s.r.o.

Stránka 103

A.3.5 Poskytování dalších služeb se zapojením spolupracujících subjektů (nízkoprahové centrum, terénní práce, odborné poradenství, právní servis, projektové poradenství, monitoring potenciálních finančních zdrojů) Realizátor: JMK, poskytovatelé služeb Spolupracující subjekty: NNO, Platforma Věcná příslušnost: Centrum Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: nespecifikovány Financování: EIF MV; dotační program MPSV poskytovatelům sociálních služeb v oblasti podpory poskytování sociálních služeb; dotační program MPSV v oblasti podpory integrace cizinců; Nadace Vodafone – program Vpoho; rozpočet kraje Cílová skupina: cizinci Územní dopady: JMK Období realizace: 2011–2015 Výstupní indikátory: počet kontaktů/rok, počet informací na internetovém portálu, počte intervencí/rok A.3.6 Pořádání tematických přednášek pro cizince, aktéry integrace a veřejnost za spoluúčasti odborníků z praxe Realizátor: JMK, případně NNO Spolupracující subjekty: NNO, experti Věcná příslušnost: Centrum (případně Způsob zapojení kraje: koordinace NNO) Předpokládané náklady: nespecifikovány Financování: EIF MV; dotační program MPSV v oblasti podpory integrace cizinců Cílová skupina: cizinci Územní dopady: JMK Období realizace: 2011–2015 Výstupní indikátory: počet přednášek/rok A.3.7 Realizace informační, podpůrné a poradenské činnosti určené aktérům integrace (zprostředkování informací o dokumentech, aktivitách, aktérech, nástrojích integrace a zákonných normách) Realizátor: JMK, případně poskytovatelé Spolupracující subjekty: Platforma a další služeb aktéři integrace Věcná příslušnost: Centrum (případně Způsob zapojení kraje: koordinace poskytovatelé služeb) Předpokládané náklady: nespecifikovány Financování: EIF MV; dotační program MPSV v oblasti podpory integrace cizinců; dotační program MPSV poskytovatelům sociálních služeb v oblasti podpory poskytování sociálních služeb Cílová skupina: aktéři integrace, Územní dopady: JMK veřejnost, JMK Období realizace: 2011–2015 Výstupní indikátory: počet intervencí

SocioFactor s.r.o.

Stránka 104

A.3.8 Posílení publicity Centra – vůči veřejnosti i cizincům Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: aktéři integrace Věcná příslušnost: Centrum Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: nespecifikovány Financování: EIF MV Cílová skupina: veřejnost, cizinci Územní dopady: nadregionální Období realizace: 2011–2015 Výstupní indikátory: počet publikovaných výstupů/rok

B. KOMPLEXNÍ INTEGRAČNÍ SLUŽBY

Opatření B.1: ZPRACOVÁNÍ KOMUNITNÍCH PLÁNŮ B.1.1 Zjišťování potřeb cizinců z třetích zemí žijících v JMK v oblasti integračních služeb a jejich promítnutí do komunitních plánů samospráv, případně sdružení, monitoring dlouhodobých potřeb cizinců, klíčových aktérů, navrhování nástrojů a opatření rozvíjejících integraci Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: externí dodavatel a klíčoví aktéři integrace, NNO, experti z řad klíčových aktérů integrace, vysoké školy Věcná příslušnost: Centrum Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: 800.000,-Kč Financování: EIF MV; OPLZZ 3.1. Cílová skupina: cizinci, Platforma, JMK Územní dopady: JMK Období realizace: 2011–2015 Výstupní indikátory: každoroční analýza potřeb, počet navržených opatření/rok B.1.2 Zpracování samostatného Plánu rozvoje služeb v oblasti integrace cizinců z třetích zemí („Plán“) na území JMK, který je v souladu se záměrem a s dokumenty vyšší i nižší úrovně Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: Platforma, poskytovatelé sociálních služeb, obce, SM Brno, NNO Věcná příslušnost: Centrum Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: 250.000,-Kč Financování: OPLZZ 3.1. Cílová skupina: cizinci Územní dopady: JMK Období realizace: 2011–2012 Výstupní indikátory: zpracovaný Plán

SocioFactor s.r.o.

Stránka 105

Opatření B.2: ZAJIŠTĚNÍ INTEGRAČNÍCH SLUŽEB B.2.1 Rozvoj sociálních a dalších služeb terénních služeb) Realizátor: JMK, poskytovatelé služeb Věcná příslušnost: Centrum (případně poskytovatelé služeb) Předpokládané náklady: 5.000.000,- Kč

Cílová skupina: cizinci Období realizace: 2011–2015

určených cizincům z třetích zemí (včetně Spolupracující subjekty: NNO Způsob zapojení kraje: koordinace Financování: Program MV – prevence kriminality, OPLZZ 3.1.; dotační program MPSV poskytovatelům sociálních služeb v oblasti podpory poskytování sociálních služeb Územní dopady: JMK Výstupní indikátory: počet kontaktů/rok

B.2.2 Rozvoj služeb pro rodinu a děti Realizátor: JMK, poskytovatelé služeb Spolupracující subjekty: NNO Věcná příslušnost: Centrum (případně Způsob zapojení kraje: koordinace poskytovatelé služeb) Předpokládané náklady: 5.000.000,- Kč Financování: dotační program MPSV v oblasti podpory integrace cizinců; OPLZZ 3.1.; dotační program MPSV poskytovatelům sociálních služeb v oblasti podpory poskytování sociálních služeb Cílová skupina: cizinci Územní dopady: JMK Období realizace: 2011–2015 Výstupní indikátory: počet kontaktů/rok B.2.3 Rozvoj integračních služeb pro ženy napříč populací cizinců Realizátor: JMK, poskytovatelé služeb Spolupracující subjekty: NNO Věcná příslušnost: Centrum (případně Způsob zapojení kraje: koordinace poskytovatelé služeb) Předpokládané náklady: 2.000.000,- Kč Financování: dotační program MPSV v oblasti podpory integrace cizinců; OPLZZ 3.1. Cílová skupina: cizinci Územní dopady: JMK Období realizace: 2011–2015 Výstupní indikátory: počet aktivit/rok

SocioFactor s.r.o.

Stránka 106

B.2.4 Vzdělávání pracovníků poskytujících služby pro cizince Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: zdravotnická zařízení, poskytovatelé sociálních služeb, akreditovaná vzdělávací instituce Věcná příslušnost: odbor sociálních věcí, Způsob zapojení kraje: koordinace odbor zdravotnictví Předpokládané náklady: 1.000.000,-Kč Financování: OPLZZ 3.1.; dotační program MZ – Zdravotnické vzdělávací programy Cílová skupina: pracovníci sociálních Územní dopady: JMK služeb a zdravotnický personál Období realizace: 2012–2015 Výstupní indikátory: počet kurzů/rok B.2.5 Zpracování nástrojů pro usnadnění komunikace s cizinci (příručky, informační materiály se zaměřením na služby a zdravotní péči) Realizátor: JMK, poskytovatelé služeb Spolupracující subjekty: zdravotnická zařízení, poskytovatelé sociálních služeb Věcná příslušnost: odbor sociálních věcí, Způsob zapojení kraje: koordinace odbor zdravotnictví (případně poskytovatelé služeb) Předpokládané náklady: 500.000,-Kč Financování: EIF MV; OPLZZ 3.1. Cílová skupina: cizinci Územní dopady: JMK Období realizace: 2011–2015 Výstupní indikátory: počet vytvořených příruček B.2.6 Finanční podpora projektů zaměřených na integrační aktivity neziskového sektoru a dalších zapojených subjektů Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: NNO Věcná příslušnost: odbor regionálního Způsob zapojení kraje: koordinace rozvoje Předpokládané náklady: 2.500.000,- Financování: OPLZZ 3.1. z hlediska vypsání Kč/rok dotací krajem v rámci IPK; dotace ministerstev a evropských fondů; nadace; rozpočet kraje Cílová skupina: cizinci Územní dopady: JMK Období realizace: 2011–2015 Výstupní indikátory: počet vypsaných dotačních programů/rok

SocioFactor s.r.o.

Stránka 107

C. SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÁ INTEGRACE Opatření C.1: PODPORA INKLUZÍVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ C.1.1 Provedení analýzy vzdělávacích a dalších potřeb dětí cizinců v JMK Realizátor: JMK (případně školy) Spolupracující subjekty: externí dodavatel Věcná příslušnost: odbor školství Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: 300.000,- Kč Financování: dotační program MŠMT – Program na podporu aktivit v oblasti integrace cizinců na území ČR; dotační program MŠMT – na podporu vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovu Cílová skupina: cizinci Územní dopady: JMK Období realizace: 2011–2012 Výstupní indikátory: zpracovaná analýza potřeb C.1.2 Vytvoření sítě mateřských, základních a středních škol, které vzdělávají děti cizinců z třetích zemí (vč. podpory výměny zkušeností mezi školami) Realizátor: JMK (případně školy) Spolupracující subjekty: školy, NNO Věcná příslušnost: odbor školství Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: nespecifikováno Financování: dotační program MŠMT – Program na podporu aktivit v oblasti integrace cizinců na území ČR; Operační program vzdělání a konkurenceschopnost oblast podpory 1.1. Zvyšování kvality ve vzdělávání (dále OPVK 1.1.); dotační program MŠMT – na podporu činností občanský sdružení působících v oblasti předškolního, základního, středního a základního uměleckého vzdělávání Cílová skupina: školy Územní dopady: JMK Období realizace: 2011–2015 Výstupní indikátory: počet zapojených škol C.1.3 Vypracování metodik a podpůrných materiálů týkajících se vzdělávání cizinců Realizátor: JMK (případně školy) Spolupracující subjekty: dodavatelé, NNO, vzdělavatelé Věcná příslušnost: ddbor školství Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: 600.000,- Kč Financování: dotační program MŠMT – Program na podporu aktivit v oblasti integrace cizinců na území ČR; OPVK 1.1.; Open Society Fund Cílová skupina: pedagogové, cizinci Územní dopady: JMK Období realizace: 2011–2012 Výstupní indikátory: počet metodik SocioFactor s.r.o.

Stránka 108

C.1.4 Podpora společných aktivit rodičů, žáků, pedagogů a veřejnosti a zajištění informování rodičů o možnostech vzdělávání dětí prostřednictvím poradenských či terénních služeb Realizátor: JMK (případně školy) Spolupracující subjekty: školy, NNO Věcná příslušnost: odbor školství Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: 2.800.000,-Kč Financování: dotační program MŠMT – Program na podporu aktivit v oblasti integrace cizinců na území ČR; dotační program MPSV v oblasti podpory integrace cizinců; OPVK 1.2.; EIF MV Cílová skupina: cizinci, pedagogové, Územní dopady: JMK veřejnost Období realizace: 2011–2015 Výstupní indikátory: počet aktivit a kontaktů/rok C.1.5 Vytvoření programů adaptace dětí a žáků do základních škol – přijetí do školy, zařazení do ročníku, tvorba výukových plánů pro cizince, organizace výuky a aktivit, rozvoj vnitřní kultury atd. Realizátor: JMK (případně školy) Spolupracující subjekty: školy Věcná příslušnost: odbor školství Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: 1.500.000,- Kč Financování: dotační program MŠMT – Program na podporu aktivit v oblasti integrace cizinců na území ČR; OPVK oblast podpory 1.2. Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (dále OPVK 1.2.); OPVK oblast podpory 1.4. Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách; Rozvojový program MŠMT k zajištění podmínek bezplatné přípravy k začlenění žáků dětí-cizinců z třetích zemí do základního vzdělávání, zahrnujícího výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám těchto žáků; Open Society Fund Cílová skupina: pedagogové, cizinci Územní dopady: JMK Období realizace: 2011–2012 Výstupní indikátory: počet adaptačních programů

SocioFactor s.r.o.

Stránka 109

C.1.6 Příprava pedagogů na práci s dětmi cizinců a na jejich specifika (vytváření metodických materiálů, multikulturní výchova, další vzdělávání, výměna zkušeností na celorepublikové bázi interaktivní formou) Realizátor: JMK (případně školy) Spolupracující subjekty: školy Věcná příslušnost: odbor školství Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: 1.000.000,- Kč Financování: dotační program MŠMT Program na podporu aktivit v oblasti integrace cizinců na území ČR; OPVK 1.2., OPVK oblast podpory 1.3. Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení; Open Society Fund Cílová skupina: pedagogové Územní dopady: nadregionální Období realizace: 2011–2015 Výstupní indikátory: počet účastníků vzdělávání, počet metodik C.1.7 Poskytování základních kurzů českého jazyka (rozšíření spektra od začátečníků až po pokročilé, garance kvalifikovanými lektory) a rozšíření o konverzační kurzy, které budou prohlubovat znalost jazyka a současně podporovat schopnost cizince orientovat se v různých životních situacích Realizátor: JMK (případně NNO, školy) Spolupracující subjekty: NNO Věcná příslušnost: Centrum Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: 1.500.000,-Kč Financování: EIF MV, dotační program MPSV v oblasti podpory integrace cizinců Cílová skupina: cizinci Územní dopady: JMK Období realizace: 2011–2015 Výstupní indikátory: počet absolventů/rok C.1.8 Nabídka a rozvoj možností celoživotního vzdělávání, uznávání vzdělání a kvalifikace Realizátor: JMK (případně vzdělavatelé) Spolupracující subjekty: NNO, vzdělavatelé Věcná příslušnost: Centrum Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: nespecifikováno Financování: EIF MV, dotační program MPSV v oblasti podpory integrace cizinců; OPVK oblast podpory 3.1. Individuální další vzdělávání Cílová skupina: cizinci Územní dopady: JMK Období realizace: 2011–2015 Výstupní indikátory: počet kontaktů/rok C.1.9 Realizace sociokulturních kurzů pro nově příchozí cizince Realizátor: JMK (případně NNO) Spolupracující subjekty: NNO Věcná příslušnost: Centrum Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: 1.000.000,-Kč Financování: EIF MV, dotační program MPSV v oblasti podpory integrace cizinců Cílová skupina: cizinci Územní dopady: JMK Období realizace: 2011–2015 Výstupní indikátory: počet absolventů/rok

SocioFactor s.r.o.

Stránka 110

Opatření C.2: INTEGRACE NA TRHU PRÁCE C.2.1 Vytvoření sítě zaměstnavatelů cizinců na úrovni malých i velkých firem (vč. vzájemné výměny zkušeností) Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: Platforma, ÚP, zaměstnavatelé Věcná příslušnost: Centrum Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: nespecifikováno Financování: OPLZZ oblast podpory 3.3. Integrace sociálně vyloučených skupin na trh práce (OPLZZ 3.3.) Cílová skupina: zaměstnavatelé Územní dopady: JMK Období realizace: 2011–2012 Výstupní indikátory: počet zapojených zaměstnavatelů, počet příkladů dobré praxe C.2.2 Podpora implementace zákonných podmínek zaměstnávání cizinců do praxe zaměstnavatelů Realizátor: JMK (případně NNO) Spolupracující subjekty: Platforma, ÚP, zaměstnavatelé Věcná příslušnost: Centrum Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: 150.000,- Kč Financování: dotační program MPSV v oblasti podpory integrace cizinců; OPLZZ 3.3. Cílová skupina: zaměstnavatelé Územní dopady: JMK Období realizace: 2011–2012 Výstupní indikátory: počet vydaných příruček C.2.3 Motivování zaměstnavatelů k účasti na zajištění podpory rovnoprávného postavení cizinců v zaměstnání a vytváření vnitrofiremních integračních strategií (jazyková integrace, vzdělávání, rozvoj zaměstnanců, dobré pracovní podmínky, soužití s místní komunitou) Realizátor: JMK (případně NNO) Spolupracující subjekty: zaměstnavatelé, oblastní inspektoráty práce, ÚP Věcná příslušnost: Centrum Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: 3.000.000,- Kč Financování: OPLZZ 3.3., OPLZZ 3.1.; OPLZZ oblast podpory 1.1. Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků (OPLZZ 1.1.) Cílová skupina: zaměstnavatelé Územní dopady: JMK Období realizace: 2011–2015 Výstupní indikátory: počet aktivit zacílených na podporu rovnoprávného postavení cizinců v zaměstnání

SocioFactor s.r.o.

Stránka 111

C.2.4 Podpora interkulturního vzdělávání a služeb pro zaměstnavatele a jejich zaměstnance Realizátor: JMK (případně vzdělavatel) Spolupracující subjekty: zaměstnavatelé, ÚP, akreditovaná vzdělávací instituce Věcná příslušnost: Centrum Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: 1.500.000,- Kč Financování: dotační program MPSV v oblasti podpory integrace cizinců; OPLZZ 3.3. Cílová skupina: zaměstnavatelé Územní dopady: JMK Období realizace: 2011–2015 Výstupní indikátory: počet účastníků vzdělávání C.2.5 Podpora začínajících podnikatelů z řad cizinců (finace, poradenství, vzdělávání) Realizátor: JMK (případně NNO) Spolupracující subjekty: NNO, ÚP, zaměstnavatelé Věcná příslušnost: Centrum Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: 500.000,- Kč Financování: OPLZZ 3.3.; OPLZZ oblast podpory 1.2. Zvýšení adaptability zaměstnanců restrukturalizovaných podniků; OPLZZ 3.1.; Integrovaný operační program oblast podpory 3.1. Služby v oblasti sociální integrace Cílová skupina: cizinci Územní dopady: JMK Období realizace: 2012–2015 Výstupní indikátory: počet aktivit vykazujících podporu začínajícím podnikatelům

D. ZAPOJOVÁNÍ CIZINCŮ A INFORMOVANOST Opatření D.1: ZAPOJOVÁNÍ CIZINCŮ D.1.1 Zapojení cizinců do komisí, orgánů a rozhodovacích procesů Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: NNO, Asociace nestátních neziskových organizací JMK (ANNO JMK) Věcná příslušnost: odbor regionálního Způsob zapojení kraje: koordinace rozvoje Předpokládané náklady: nespecifikováno Financování: EIF MV Cílová skupina: cizinci Územní dopady: JMK Období realizace: 2011–2015 Výstupní indikátory: počet zapojených cizinců

SocioFactor s.r.o.

Stránka 112

D.1.2 Podpora mezináboženského dialogu Realizátor: JMK (případně církve a náboženské společnosti) Věcná příslušnost: odbor regionálního rozvoje Předpokládané náklady: nespecifikováno

Cílová skupina: cizinci, náboženské společnosti, veřejnost Období realizace: 2013–2015

Spolupracující subjekty: církve, náboženské společnosti, sdružení cizinců, NNO Způsob zapojení kraje: koordinace

Financování: EIF MV; dotační program MPSV v oblasti podpory integrace cizinců; MK – dotace na podporu rozvoje náboženských a nábožensko-kulturních aktivit občanských sdružení církve, Územní dopady: nadregionální Výstupní indikátory: počet jednání/rok

D.1.3 Zapojení představitelů církví a náboženských společností do procesu integrace, zpracování informačního materiálu o religiozitě a náboženském životě hlavních skupin cizinců v JMK Realizátor: JMK (případně církve a Spolupracující subjekty: církve náboženské společnosti) a náboženské společnosti, externí dodavatel, vysoké školy, NNO Věcná příslušnost: odbor regionálního Způsob zapojení kraje: koordinace rozvoje Předpokládané náklady: 400.000,- Kč Financování: EIF MV; Program MPSV v oblasti podpory integrace cizinců; MK – dotační program na podporu kulturních aktivit příslušníků národnostních menšin žijících v České republice; MK – Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity v rámci tematické priority 2.3 Kultura a kulturní tradice národností a menšin žijících na našem území Cílová skupina: církve, cizinci, aktéři Územní dopady: JMK integrace Období realizace: 2012–2015 Výstupní indikátory: počet účastí na aktivitách, počet zpráv

SocioFactor s.r.o.

Stránka 113

D.1.4 Pravidelná podpora multikulturních aktivit rozvíjejících mezikulturní poznání a komunikaci (celostátního, regionálního i místního charakteru) Realizátor: JMK (případně NNO) Spolupracující subjekty: Platforma, aktéři integrace, NNO, obce (SM Brno) Věcná příslušnost: odbor regionálního Způsob zapojení kraje: koordinace rozvoje Předpokládané náklady: 500.000,- Financování: dotační program MPSV Kč/rok v oblasti podpory integrace cizinců; EIF MV; MK – dotační program na podporu kulturních aktivit příslušníků národnostních menšin žijících v České republice; MK – dotační program na podporu projektů profesionálního hudebního umění v oblasti alternativní hudby, EIF MV; dotační programy MK (divadelní umění, hudební umění, tanec, pohybové a nonverbální divadlo, výtvarné umění) Cílová skupina: veřejnost, cizinci Územní dopady: JMK Období realizace: 2011–2015 Výstupní indikátory: počet aktivit/rok

Opatření D.2: MONITORING SITUACE D.2.1 Průběžný monitoring stavu a situace cizinců v JMK Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: Platforma, aktéři integrace Věcná příslušnost: Centrum Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: nespecifikovány Financování: EIF MV Cílová skupina: aktéři integrace, Územní dopady: JMK veřejnost, JMK Období realizace: 2011–2015 Výstupní indikátory: počet zpráv/rok D.2.2 Průběžné vyhodnocování podporovaných a realizovaných integračních aktivit (evaluace formativní i sumativní) Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: aktéři integrace Věcná příslušnost: odbor regionálního Způsob zapojení kraje: koordinace rozvoje Předpokládané náklady: 500.000,-Kč Financování: EIF MV Cílová skupina: cizinci, aktéři integrace, Územní dopady: JMK Centrum, JMK atd. Období realizace: 2011–2015 Výstupní indikátory: počet dílčích evaluačních zpráv

SocioFactor s.r.o.

Stránka 114

D.2.3 Zajištění transparentnosti výsledků a monitoringu situace v oblasti integrace cizinců Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: Platforma Věcná příslušnost: Centrum Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: nespecifikovány Financování: EIF MV Cílová skupina: aktéři integrace, Územní dopady: JMK veřejnost, JMK Období realizace: 2011–2015 Výstupní indikátory: počet zpráv v médiích Opatření D.3: POSÍLENÍ INFORMOVANOSTI D.3.1 Informování veřejnosti o aktuálním postavení cizinců a o běžných aspektech života cizinců v JMK, a to prostřednictvím médií (s aktivním zapojením cizinců a klíčových aktérů integrace) Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: regionální a celostátní média, aktéři integrace Věcná příslušnost: odbor regionálního Způsob zapojení kraje: koordinace rozvoje Předpokládané náklady: nespecifikováno Financování: EIF MV; dotační program MPSV v oblasti podpory integrace cizinců Cílová skupina: veřejnost Územní dopady: nadregionální Období realizace: 2012–2015 Výstupní indikátory: počet zpráv v médiích/rok D.3.2 Zpřístupnění literatury, časopisů a filmů ve vybraných světových jazycích Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: aktéři integrace Věcná příslušnost: Centrum Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: 100.000,- Financování: MK – program podpory Kč/rok rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin; EIF MV Cílová skupina: cizinci, veřejnost Územní dopady: JMK Období realizace: 2011–2015 Výstupní indikátory: počty tiskovin, počty knih, počty filmů D.3.3 Zkvalitnění celkové informovanosti cizinců s využitím sociálních sítí a klíčových aktérů integrace, zpřístupnění všech důležitých informací cizincům ve světových jazycích, podpora vytváření vícejazyčných tištěných informačních materiálů s ohledem na aktuální potřeby cizinců Realizátor: JMK (případně NNO, Spolupracující subjekty: Platforma poskytovatelé služeb) Věcná příslušnost: Centrum Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: 250.000,-Kč Financování: EIF MV; dotační program MPSV v oblasti podpory integrace cizinců Cílová skupina: cizinci Územní dopady: JMK Období realizace: 2012–2014 Výstupní indikátory: počet letáků, počet vytištěných regionálních informačních publikací, počet přednášek/rok SocioFactor s.r.o.

Stránka 115

D.3.4 Přesně zacílenou kampaní (prostřednictvím terénní práce, informačních materiálů apod.) zvýšit povědomí cizinců o uplatnění na trhu práce (druhy pracovněprávních vztahů, práva a povinnosti v zaměstnání a v podnikání) Realizátor: JMK (případně NNO, Spolupracující subjekty: NNO, poskytovatelé služeb) zaměstnavatelé, ÚP Věcná příslušnost: Centrum Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: nespecifikováno Financování: dotační program MPSV v oblasti podpory integrace cizinců; OPLZZ 3.1.,OPLZZ 3.3.; EIF MV Cílová skupina: zaměstnavatelé, cizinci Územní dopady: JMK Období realizace: 2012–2014 Výstupní indikátory: počet kontaktů/rok, počet seminářů/rok D.3.5 Průběžná aktualizace a zveřejňování informací na webových stránkách www.cizincijmk.cz, vč. překladů do cizích jazyků Realizátor: JMK Spolupracující subjekty: aktéři integrace Věcná příslušnost: Centrum Způsob zapojení kraje: koordinace Předpokládané náklady: nespecifikováno Financování: EIF MV; dotační program MPSV v oblasti podpory integrace cizinců Cílová skupina: aktéři integrace, Územní dopady: nadregionální veřejnost, cizinci atd. Období realizace: 2011–2015 Výstupní indikátory: počet informací

SocioFactor s.r.o.

Stránka 116

IX.5. Finanční plán

Finanční plán je odvozenou částí Programu a zaměřuje se na dvě polohy financování aktivit, shrnuje tedy: a) odhadované finanční náklady na realizaci aktivit z rozpočtu Jihomoravského kraje; b) potenciální finanční zdroje. Důraz je kladen na zajištění financování z externích zdrojů, což je v souladu s tendencemi rozpočtových příjmů JMK v důsledku ekonomického vývoje. Proto finanční plán prioritně uvádí využitelné externí zdroje, aby nezvyšoval nároky na rozpočet kraje. Přesto nelze vyloučit, že některé nároky na rozpočet vzniknou. V rámci rozpočtů JMK minulých let byly podporovány integrační aktivity pro cizince, které byly koncentrovány pod dotační program „Našinec cizinec“ (výše dotací v roce 2006 činila 870 000,-Kč, v roce 2007 to bylo 615 500,- Kč). Rozpočet JMK na rok 2010 vyčlenil v oddílu 3 – Vzdělávání a školské služby 500 000,- Kč na financování Vzdělávání národnostních menšin a multikulturní výchovu. V rámci Mezinárodní spolupráce byla vyčleněna dotace Jihomoravskému centru na mezinárodní mobilitu ve výši 2 000 000,- Kč. Další možná podpora integrace cizinců se může týkat oddílů Kultura, církve a sdělovací prostředky, Tělovýchova a zájmová činnost, Zdravotnictví, Bydlení, Komunální služby a územní rozvoj, Sociální služby, Bezpečnost a veřejný pořádek. Žádné dotace však nemají cizince z třetích zemí definovány jako cílovou skupinu. V rámci Fondu rozvoje JMK – Výdaje na spolufinancování projektů EU schválených orgány kraje – je spolufinancován projekt Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců 2010 (EIF 2009-01), a to ve výši 25% (1 616 440,- Kč). Ačkoli je ve finančním plánu kladen důraz na financování z externích zdrojů, určité výdaje se budou týkat oblasti přípravy projektů, spolufinancování a předfinacování (Podpora zpracování projektů na čerpání zdrojů EU). Doporučujeme nezasahovat do stávajícího dotačního systému JMK, ale transformovat oblast dotací „Národnostní menšiny“ a rozšířit ji o téma integrace cizinců z třetích zemí. Nemělo by se jednat o přímé dotace, ale o soutěžní dotační programy na základě priorit a opatření Programu.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 117

Financování opatření v letech 2011–2015 Číslo opatření A. A.1 A.2 A.3 B. B.1 B.2 C. C.1 C.2 D. D.1 D.2 D.3

Název opatření Procesní zázemí integrace Formalizace procesů a institucionalizace zázemí Rozvoj spolupráce aktérů integrace Další rozvoj Centra Komplexní integrační služby Zpracování rozvojových strategií Zajištění integračních služeb Sociálně-ekonomická integrace Podpora inkluzivního vzdělávání Integrace na trhu práce Zapojování cizinců a informovanost Zapojování cizinců Monitoring situace Posílení informovanosti Celkem:

Celkové výdaje v Kč (tis.) podíl v % 500

1,08 %

2 950 7 925

6,35 % 17,07 %

1 050 16 000

2,26 % 34,46 %

8 700 5 150

18,74 % 11,09 %

2 900 500 750 46 425

6,25 % 1,08 % 1,62 % 100 %

Průměr výdajů na 1 rok tedy činí 9 285 000 Kč. Pokud k této částce přičteme další náklady, které se upřesní podle návrhu konkrétních aktivit, budeme se pohybovat v rozmezí 10 až 12 milionů na rok (pro srovnání: stávající rozpočet projektu Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců 2010 činí 6 462 440 Kč). Hlavním zdrojem by měl být Evropský integrační fond a další zdroje (mj. také rozpočet JMK). Dále uvádíme přehled možných zdrojů financování aktivit (zejména finanční spoluúčast na projektech).

SocioFactor s.r.o.

Stránka 118

Potenciální zdroje financování (označeny x)

A.3 B. B.1 B.2 C. C.1 C.2 D. D.1 D.2 D.3

SocioFactor s.r.o.

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x x

x

Open Society Fund

Dotační program MK

x

OPVK

x

Jiné dotace

x

Dotační programy MŠMT

x

Dotační program MZ – vzdělávací programy

x

Program MV – prevence kriminality

Dotační program MPSV – integrace cizinců

x

Kraj /dotační program JMK

A.2

x

Dotační program MPSV poskytovat. soc. služeb

A.1

Procesní zázemí integrace Formalizace procesů a institucionalizace zázemí Rozvoj spolupráce aktérů integrace Další rozvoj Centra Komplexní integrační služby Zpracování rozvojových strategií Zajištění integračních služeb Sociálněekonomická integrace Podpora inkluzivního vzdělávání Integrace na trhu práce Zapojování cizinců a informovanost Zapojování cizinců Monitoring situace Posílení informovanosti

fond EHP/Norsko

A.

Název opatření

OPLZZ 3.1, OPLZZ 3.3.; 1.2. 3.1.; 3.1.

Číslo opatř.

Evropský integrační fond

Zdroj

Stránka 119

Finanční zdroje, které jsou uvedeny pro jednotlivá opatření, vycházejí ze současných alokací s výhledem na rok 2011. Musí být dále zpřesňovány podle konkrétního definování aktivit v ročních akčních plánech, a to s dostatečným předstihem. Jen tak je totiž možné na základě konkrétních výzev, které v tuto chvíli nejsou známy, připravit projektové žádosti. U většiny alokací evropských fondů lze předpokládat, že v duchu obdobných výzev budou pokračovat do konce programového období, tj. do roku 2013. Způsob využití evropských fondů v následujícím programovém období dosud není stanoven. Rovněž způsob poskytování dotací vzhledem k možným změnám vládní politiky může být proměnlivý. V některých opakovaných výzvách také dochází k meziročním změnám jak v oblasti podporovaných aktivit a alokací, tak v oblasti dalších podmínek výzvy, jakož i oprávněnosti žadatelů. Tyto změny zpravidla reagují na poznatky z praxe (problémy při implementaci, snížení či zvýšení potřeb cílové skupiny apod.). Finance operačních programů jsou rozdělovány jak v rámci grantových projektů, tak v rámci projektů individuálních. To znamená, že v některých oblastech (např. OPLZZ 3.1., OPVK) vypisuje ministerstvo výzvu pro kraje, které pak mohou podat žádost o individuální projekt, v rámci něhož poskytují dotace dalším organizacím. Zároveň však tyto osy (např. OPLZZ 3.1.) umožňují podávat žádosti o grantové projekty přímo nevládním a dalším organizacím, obcím, vzdělávacím institucím apod. Což znamená, že určení, zda je kraj oprávněným žadatelem, závisí na konkrétní výzvě, jež bude v rámci osy pro implementaci jednotlivých opatření využita. Rovněž v rámci přerozdělování dotací z ministerstev existují diference mezi jednotlivými programy. Mnohá ministerstva (např. MŠMT) má řadu využitelných dotačních programů, v nichž existují rozdíly mezi oprávněnými žadateli (v tomto případě to obvykle bývají školy či nevládní organizace). V některých dotačních programech hraje krajský úřad klíčovou roli, ačkoli následně není realizátorem opatření (např. dotace MPSV na sociální služby apod.). Některá opatření navíc nemohou být realizována samostatným projektem určeným pouze pro toto opatření, musí být ze své podstaty zpracována jako dílčí část v rámci širšího projektu. Vhodnou kombinací souvisejících opatření tedy lze dosáhnout jejich realizace v rámci jednoho projektu. V neposlední řadě je potřeba zmínit, že v mnoha uvedených zdrojích mohou být v rámci projektu uvedeni partneři projektu (obvykle nefinanční), kteří se podílejí buď přímo na aktivitách projektu, nebo poskytují konzultace a metodickou podporu.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 120

IX.6. Indikátory plnění cílů priorit

V následující tabulce jsou uvedeny indikátory plnění cílů. Tučně jsou vyznačeny ty z nich, které jsou pro měření naplnění opatření nejvýznamnější.

Číslo opat ř. A. A.1

A.2

A.3

Název indikátoru Název opatření

Procesní zázemí integrace Formalizace procesů a institucionalizace zázemí

Rozvoj spolupráce aktérů integrace

Další rozvoj Centra

SocioFactor s.r.o.

Indikátory plnění cílů Měrná Hodnota jednotka

Územní jednotka

formální dokument: jednací řád/stanovy/ organizační struktura vytvoření pracovních skupin podle hlavních oblastí integrace

počet

1

JMK

počet

min 5

JMK

uzavření memorand o spolupráci

počet

min 20

JMK

informativní a doporučující dokumenty

počet

nespecifikován

ČR

vytvoření pravidel

počet

nespecifikován

JMK

účastníci vzdělávání a odborné stáže

počet

30 účastníků 10 stáží

nadregionál ní

informace na webu

počet

nespecifikován

zprávy o nastavení procesu a výsledku síťování aktérů pracovní jednání s konkrétními výstupy účast NNO v komisích, na jednáních, tvorbě a při komentování dokumentů zapojení obcí

počet

1

nadregionál ní JMK

počet

min 10

počet

min 10

počet

10

účastníci vzdělávání zahraniční cesty, jednání

počet počet

min 50 3

kompetenční modely, počet účastníků vzdělávání prostory, množství pořízeného vybavení evaluační zpráva kontaktování dalších skupin imigrantů

počet

3 10 nespecifikován

2

m počet počet/rok počet kontaktů/rok

1 150

Stránka 121

nadregionál ní JMK

nadregionál ní JMK nespecifikov án JMK JMK JMK JMK

B. B.1

B.2

Komplexní integrační služby Zpracování rozvojových strategií Zajištění integračních služeb

kontaktování cizinců – další služby tematické přednášky poradenská činnost – intervence publicita – výstupy

počet kontaktů/rok počet počet/rok

300

JMK

10 4

JMK JMK

počet/rok

5

nadregionál ní

analýza potřeb, počet navržených opatření zpracovaný Plán rozvoje služeb kontakty – služby

počet/rok počet/rok počet

1 2 1

JMK

počet kontaktů/rok počet kontaktů/rok počet počet

500

JMK

300

JMK

20 5

JMK JMK

počet počet

nespecifikován 10

JMK JMK

počet počet počet počet/rok počet kontaktů/rok počet počet

1 min 4 nespecifikován min 5

JMK JMK JMK JMK

počet počet/rok

nespecifikován 150

JMK

počet kontaktů/rok počet/rok počet počet počet počet počet

100

JMK

min 50 15 10 500 20 min. 50

JMK JMK

počet

100

JMK

počet

10

JMK

počet/rok

1

počet

nespecifikován

nadregionál ní JMK

kontakty – služby pro rodinu aktivity pro ženy vzdělávací akce pro pracovníky služeb příručky, materiály dotační programy NNO

C. C.1

Sociálněekonomická integrace Podpora inkluzivního vzdělávání

analýza potřeb dětí zapojení škol v síti materiály a metodiky aktivity na školách, kontakty s rodiči adaptační programy účastníci vzdělávání – pedagog., metodiky absolventi kurzů jazykových a konverzačních nabízení možností vzdělávání

C.2

D. D.1

Integrace na trhu práce

Zapojování cizinců a informovanost Zapojování cizinců

SocioFactor s.r.o.

absolventi sociokult. kurzů zapojení zaměstnavatelé, příklady dobré praxe příručky pro zaměstnavatele aktivity pro zaměstnavatele účastníci vzdělávání – zaměstnavatelé aktivity ve prospěch podnikatelů-cizinců

zapojení cizinců do rozhodování mezináboženský dialog – setkání zapojení církví a náb. společností,

100 nespecifikován 100

Stránka 122

JMK

JMK nadregionál ní

JMK JMK JMK

D.2

D.3

Monitoring situace

Posílení informovanosti

informační materiál o religiozitě

počet

3

multikulturní aktivity

festival/rok aktivity/rok počet/rok

1 4 5

JMK

počet počet počet/rok

nespecifikován 20 3

knihy, tiskoviny, filmy

počet

nespecifikován

JMK JMK nadregionál ní JMK

letáky, regionální informační publikace, přednášky informování cizinců

počet počet

2 000 2 000

počet/rok počet kontaktů/rok počet seminářů/rok počet

2 200

monitorovací zpráva roční a čtvrtletní dílčí evaluační zprávy zprávy v médiích zprávy v médiích

aktualizace web. stránek

SocioFactor s.r.o.

JMK

JMK

JMK

4 průběžně

Stránka 123

nadregionál ní

IX.7. Schéma a systém řízení, systém monitoringu

Úkoly a kompetence orgánů kraje při realizaci Programu Program schvaluje Zastupitelstvo Jihomoravského kraje kraje (ZJMK), které by mělo být v ročních periodách informováno o jeho naplňování. K poskytnutí souhrnné informace budou 1x ročně na zasedání ZJMK předkládány monitorovací zprávy, které budou předem projednány v Radě pro národnostní menšiny, Radě pro rozvoj lidských zdrojů Jihomoravského kraje a Radě Jihomoravského kraje (RJMK). Administrátorem Programu bude odbor regionálního rozvoje, který bude kromě monitoringu zajišťovat koordinaci aktivit, za něž nese jako jeden aktérů odpovědnost. Postavení jednotlivých orgánů kraje je následující: Zastupitelstvo Jihomoravského kraje je odpovědným orgánem, který Program schvaluje, provádí změny a opatření ke zkvalitnění jeho obsahu a přijímá prostředky na jeho realizaci v rámci rozpočtu na příslušné období (v souladu s finančním plánem Programu a s ohledem na rozpočtové prostředky kraje). ZJMK bere 1x ročně na vědomí monitorovací zprávu. Rada Jihomoravského kraje je orgánem zodpovědným za ověřování napňování Programu. Prostřednictvím členů rady odpovědných za jednotlivé priority vytváří podmínky pro zajištění jednotlivých opatření schvalováním nebo doporučením konkrétních aktivit nebo projektů ZJMK (včetně financování). RJMK 1x ročně projednává a doporučuje monitorovací zprávu ZJMK. Rada pro rozvoj lidských zdrojů JMK a Rada pro národnostní menšiny jsou poradní a iniciační orgány ZJMK. Jejich úkolem je projednávat přípravu a realizaci jednotlivých aktivit a projektů, doporučovat voleným orgánům kraje opatření ke zlepšení naplňování Programu a současně se podílet na realizaci jednotlivých aktivit. Obě rady projednávají 2x ročně na svých zasedáních postup při naplňování Programu, 1x ročně se pak věnují monitorovací zprávě. Odbor regionálního rozvoje je administrátorem Programu, má koordinační úlohu při naplňování opatření Programu z hlediska získávání informaci, je hlavním realizátorem v případě přímé odpovědnosti za realizaci konkrétní aktivity, komunikuje se zainteresovanými odbory kraje, volenými orgány kraje, aktéry integrace a zúčastněnými subjekty, průběžně vyhodnocuje naplňování aktivit Programu a sestavuje monitorovací zprávu. Odbory kraje jsou garanty plnění jednotlivých aktivit Programu a ve vyjmenovaných aktivitách i jeho hlavními realizátory (pokud jsou tyto činnosti vykonávány přímo krajem). V rovině spolupracujících subjektů by vedle své koordinační role a usměrňujícím způsobem působící garance měly být krajem vytvářeny podmínky vedoucí k hladké realizaci veškerých aktivit. Rozdělení věcného zapojení jednotlivých odborů kraje a tím i jejich předpokládaného podílu na míře realizace Programu naznačuje následující rozdělení. SocioFactor s.r.o.

Stránka 124

Schéma naplňování Programu VÝBORY a KOMISE ORGÁNY KRAJE (ZJMK, RJMK)

Rada pro národnostní menšiny Rada pro rozvoj lidských zdrojů

KRAJSKÝ ÚŘAD JMK Odbor regionálního rozvoje a dotčené odbory

PROGRAM JIHOMORAVSKÉ REGIONÁLNÍ CENTRUM NA PODPORU INTEGRACE CIZINCŮ

PARTNEŘI

CELOREGIONÁLNÍ PLATFORMA KLÍČOVÝCH AKTÉRŮ INTEGRACE CIZINCŮ Z TŘETÍCH ZEMÍ V JMK

Tematicky zaměřené pracovní skupiny v JMK

SocioFactor s.r.o.

Cílová skupina: Cizinci z třetích zemí

Veřejnost

Stránka 125

Rozdělení činností odborů JMK a ostatních aktérů při realizaci Programu (označení v tabulce: x = garance, xx = spolupráce)

A. Procesní zázemí integrace

A.1.1 x A.1.2 x A.1.3 x A.1.4 x A.1.5 x A.1.6 x A.1.7 x A.2.1 x A.2.2 x A.2.3 x A.2.4 x A.2.5 x A.2.6 x A.3.1 x A.3.2 x A.3.3 x A.3.4 x A.3.5 x A.3.6 x A.3.7 x A.3.8 x B. Komplexní integrační služby B.1.1 x B.1.2 x B.2.1 x B.2.2 x B.2.3 x B.2.4 x B.2.5 x B.2.6 x SocioFactor s.r.o.

xx

xx xx xx xx xx

xx xx xx

xx

xx xx xx xx

xx xx xx xx

xx xx xx xx

xx xx xx

x xx

xx

xx

xx xx xx xx xx

xx

x x

xx

xx

xx

xx xx

xx xx x x x xx xx

xx Stránka 126

Média

Církve, náb. společnosti

Úřady práce

Poskytovatelé soc. a zdrav. služeb Zaměstnavatelé

Vysoké školy

Externí experti

Samospráva – obce

NNO

Vzdělavatelé, MŠ, ZŠ, SŠ

Platforma

Aktéři integrace

Odbor zdravotnictví

Odbor sociálních věcí

Odbor školství

ORR – Centrum

Číslo aktivity

Odbor regionálního rozvoje

Odbor, aktéři

C. Sociálně-ekonomická integrace C.1.1 x C.1.2 x C.1.3 x C.1.4 x C.1.5 x C.1.6 x C.1.7 x C.1.8 x C.1.9 x C.2.1 x C.2.2 x C.2.3 x C.2.4 x C.2.5 x D. Zapojování cizinců a informovanost D.1.1 x D.1.2 x D.1.3 x D.1.4 x D.2.1 x D.2.2 x D.2.3 x D.3.1 x D.3.2 x D.3.3 x D.3.4 x D.3.5 x

SocioFactor s.r.o.

xx xx xx xx xx xx xx

xx xx xx

xx

xx xx xx

xx xx

xx xx xx xx xx

xx xx

xx xx xx

xx xx

xx xx xx xx

xx

xx xx xx xx xx

xx xx

xx

xx

xx xx xx

x xx xx

xx

xx

Stránka 127

xx

Systém monitoringu předpokládá zavedení tzv. „monitorovacích formulářů“ totožných pro jednotlivé aktivity. Jejich vyplnění bude v kompetenci realizátorů jednotlivých činností. Zodpovědná osoba za realizátora doplní ke stávajícímu indikátoru dosaženou hodnotu ukazatelů. Monitorovací formuláře budou shromažďovány každoročně u manažera Programu, který vypracuje souhrnnou tabulku ukazatelů a jejich plnění.

Návrh monitorovacího formuláře:

rok Název aktivity Realizátor:

2011 název

Financování:

název

2012

2013

2014

2015

celkem

název

Spolupracující název subjekty:

Indikátor 1 Indikátor 2

hodnota hodnota

součet součet

Harmonogram plnění aktivit Harmonogram plnění aktivit zahrnuje celkem tři typy aktivit: a) aktivity startovací, které se orientují na vytvoření základní infrastruktury integrace cizinců z třetích zemí; b) aktivity navazující, které vyžadují vytvoření elementárních struktur; c) aktivity průběžné, které probíhají po celou dobu realizace Programu.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 128

Rok Číslo aktivity

2011

2012

2013

2014

2015

x

x

x

x x

x

x

x x x x

x x x x

x x x x

x x x x x x x

x x x x x x x

x x x x x x x

x

x

x

x x x x x x

x x x x x x

x x x x x x

x

x

x

x

x

x

x x x x

x x x x

x x x x

A. Procesní zázemí integrace

A.1.1 x A.1.2 x A.1.3 x A.1.4 x x A.1.5 x A.1.6 x x A.1.7 x x A.2.1 x A.2.2 x x A.2.3 x x A.2.4 x x A.2.5 x x A.2.6 x x A.3.1 x x A.3.2 x x A.3.3 x x A.3.4 x x A.3.5 x x A.3.6 x x A.3.7 x x A.3.8 x x B. Komplexní integrační služby B.1.1 x x B.1.2 x x B.2.1 x x B.2.2 x x B.2.3 x x B.2.4 x x B.2.5 x x B.2.6 x x C. Sociálně-ekonomická integrace C.1.1 x x C.1.2 x x C.1.3 x x C.1.4 x x C.1.5 x x C.1.6 x x C.1.7 x x C.1.8 x x C.1.9 x x C.2.1 x x C.2.2 x x SocioFactor s.r.o.

Stránka 129

C.2.3 x x C.2.4 x x C.2.5 x D. Zapojování cizinců a informovanost D.1.1 x x D.1.2 D.1.3 x x D.1.4 x x D.2.1 x x D.2.2 x x D.2.3 x x D.3.1 x D.3.2 x x D.3.5 x D.3.6 x D.3.7 x D.3.9 x x

SocioFactor s.r.o.

x x x

x x x

x x x

x x x x x x x x x x x x x

x x x x x x x x x

x x x x x x x x x

x

x

Stránka 130

Slovník pojmů Agenturní zaměstnávání: Činnost pracovních agentur upravuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Agenturním zprostředkováním se v této souvislosti rozumí zprostředkování práce pro fyzickou osobu a vyhledání vhodné pracovní síly pro zaměstnavatele. Na rozdíl od úřadů práce se jedná o podnikatelskou instituci, jejímž prioritním cílem je zisk ze zprostředkované služby. Již několik let se některé agentury práce specializují (v souladu s požadavky trhu práce) výhradně na zprostředkování zahraniční pracovní síly, především pak na zprostředkování nekvalifikované pracovní síly pro výkon manuálních prací. Klienti (zaměstnanci) těchto agentur jsou v současné době především Mongolové, Vietnamci a částečně Ukrajinci. Pro zaměstnance agentur, kteří jsou využíváni jako levná pracovní síla, jsou typické nejen horší pracovní podmínky ale také kvalita života mimo pracoviště. Typickým příkladem je charakter jejich bydlení na ubytovnách a v různých typech ubytovacích zařízení, které jsou zaměstnavatelem nebo personální agenturou poskytovány. Celková zahraniční zaměstnanost: je součtem zaměstnanosti občanů EU/EHP a Švýcarska v postavení zaměstnanců, občanů třetích zemí v postavení zaměstnanců a cizinců s živnostenským oprávněním. Zdrojem údajů o zahraniční zaměstnanosti cizinců v postavení zaměstnanců jsou databáze úřadů práce, kde jsou evidováni jak občané EU/EHP a Švýcarska, tak také občané třetích zemí. V rámci celkové zahraniční zaměstnanosti tak rozlišujeme zaměstnanost cizinců v postavení zaměstnanců42 a zaměstnanost cizinců s živnostenským oprávněním. Cizinec: je každá fyzická osoba, která není občanem České republiky. Pro účely zákona o pobytu cizinců se jím rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, včetně občana Evropské unie. Dobrovolný návrat/dobrovolná repatriace: je dobrovolné vycestování cizince z území České republiky do země původu nebo jiného státu ochotného cizince přijmout. Stát může, je-li to ve veřejném zájmu a při naplnění podmínek stanovených zákonem, nést náklady spojené s dobrovolným návratem cizince (§ 123a zákona o pobytu cizinců), resp. žadatele o udělení mezinárodní ochrany (§ 54a zákona o azylu). Dočasná ochrana: představuje ochranný institut výjimečné povahy existující vedle mezinárodní ochrany. Smyslem je rychle a účinně reagovat na hromadné přílivy vysídlených osob z třetích zemí, které se nemohou vrátit do země svého původu. Může se 42

Pracovní povolení: je úřední dokument, který vydává úřad práce ve správním řízení a který opravňuje cizince k legálnímu výkonu práce u českého zaměstnavatele. V souladu s platnou právní úpravou žádají o pracovní povolení pouze občané třetích zemí, kteří nemají na území České republiky trvalý pobyt. Informační karta: Od 1. 5. 2004 mají občané EU/EHP a Švýcarska volný přístup na trh práce v České republice. V konečném důsledku to znamená, že pro výkon práce na území ČR nepotřebují pracovní povolení. Zaměstnavatel těchto občanů má dle zákona o zaměstnanosti povinnost informovat úřad práce o zaměstnávání těchto cizinců. Tuto svou povinnost plní prostřednictvím odevzdání tzv. informační karty místně příslušnému úřadu práce, a to nejpozději v den nástupu cizince do zaměstnání. Tato povinnost se vztahuje také na zaměstnavatele, kteří zaměstnávají občany třetích zemí s trvalým pobytem, cizince, který na území ČR obdržel azyl, a na některé další skupiny cizinců.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 131

jednat o osoby, které uprchly z oblastí ozbrojených konfliktů nebo endemického násilí, o osoby, jímž vážně hrozí systematické nebo obecné porušování lidských práv, či osoby, které se staly oběťmi takového porušování lidských práv. Družstevní zaměstnávání: Filosofie družstevního zaměstnávání spočívá v zaplacení členského poplatku v družstvu, což umožňuje získání víza k pobytu na území ČR. Tímto mechanismem se přistěhovalec dostane na trh práce jako člen družstva, přičemž jeho finanční podíl ho opravňuje užívat statutu člena družstva. Ve skutečnosti bývají členové družstev pouhými zaměstnanci bez jakéhokoliv nároku na pozitiva plynoucí z členství v družstvu a bez sebemenší možnosti jakkoliv ovlivňovat kvalitu pracovních podmínek a strategii firmy. Pracovní uplatnění členů družstev je proto považováno za rizikové a nejisté z hlediska pracovních i platových podmínek pracovníků. Možnosti regulace družstevního zaměstnávání jsou omezené, a proto je tento typ zaměstnávání hojně využíván. V Brně-městě tvoří až 85 % pracovních povolení (VÚPSV 2009a). Evropský fond pro začleňování příslušníků třetích zemí: finanční nástroj EU, jehož účelem je spolufinancování akcí podporujících úsilí členských států v souvislosti se začleňováním cizinců z třetích zemí. Je součástí obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“. Evropské sdružení volného obchodu (ESVO): bylo založeno z iniciativy Velké Británie poté, co rodící se Evropské hospodářské společenství odmítlo přijmout Velkou Británii, která své členství podmiňovala respektováním celé řady specifických požadavků. Stockholmská smlouva o založení vstoupila v platnost 4. 1. 1960. V současné době je členská struktura ESVO tvořena čtyřmi členskými státy: Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Integrace cizinců: je poměrně nejednoznačný pojem poskytující velký prostor pro různé výklady43. Označení integrace nese apel na udržení soudržnosti společenského systému a současně se zabývá tím, jak panující společenský řád nenarušit skrze inkorporaci prvků, které přichází z vnějšího prostředí. Tento výklad v sobě nese volání po důležitosti zajištění soudržnosti celku a jeho fungování, ale také napovídá o potřebě vhodným způsobem začleňovat ty prvky, které doposud součástí celku nebyly. Zahrnuje v sobě tedy nejméně dvě roviny – přidávání nových prvků do struktur společenského systému (propojování/integrování) a kultivování vztahů v rámci systému (propojenost/integrita). Integrace: znamená v obecné rovině sjednocení či včlenění nižší části do vyššího celku. Je to proces zapojování se do různých oblastí společenského života v majoritní společnosti a do již existujících sociálních struktur. V popředí zájmu je především kvalita a způsob zapojení minority do daného socioekonomického, právního, politického a kulturního systému majoritní společnosti. Integrace také představuje proces sbližování původní kultury s kulturou novou za současného zachování etnicity jedince. Integrační politiky: reprezentují soubor cílených opatření a intervencí uplatňovaných státem, jejichž cílem je regulovat proces začleňování přistěhovalců do společnosti.

43

Čtenáře zajímající se o přehled možných přístupů k integraci odkazujeme na Přílohu č. 2.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 132

Imigrant: cizinec, přicházející do země z jiného státu za účelem pobytu dlouhodobějšího charakteru, trvajícího obvykle déle než jeden rok. Migrační politika EU: zahrnuje soubor pravidel upravující vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí na území EU. Právní úprava byla doposud obsažena zejména v těchto směrnicích: 2003/109/ES (o dlouhodobě pobývajících rezidentech), 2005/71/ES (přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu), 2003/86/ES (sloučení rodiny), 2004/114/ES (o podmínkách přijímání za účelem studia), 2004/38/ES (o právu občanů Unie svobodně se pohybovat). Pracovní povolení: Prostřednictvím tohoto institutu je regulována zaměstnanost cizinců a chráněna domácí pracovní síla, neboť toto povolení úřad práce vydává pouze v případě, že pracovní místo nelze obsadit domácím pracovníkem (zákony o pracovních podmínkách určují, že cizinec z tzv. třetí země bez trvalého pobytu v ČR může být zaměstnán a obsadit určité konkrétní pracovní místo až po určité časové lhůtě, která ověří, že o toto místo nemá zájem žádný občan ČR). Zaměstnavatel tak musí podávat speciální žádost na příslušný úřad práce, v jehož obvodu bude zaměstnání cizincem vykonáváno. Základní podmínkou pro vydání povolení k zaměstnání cizinci je totiž situace na trhu práce a okolnost, že se jedná o volné pracovní místo, které s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo dočasný nedostatek volných pracovních sil nelze obsadit jinak (tj. českým občanem). Při svém rozhodování tedy ÚP přihlíží k situaci na pracovním trhu. Délka pracovního povolení je omezena hranicí dvou let, po jejímž uplynutí může cizinec požádat o prodloužení. V souvislosti s ekonomickým vývojem jsou žádosti posuzovány velmi pečlivě. Naprostá většina cizinců z třetích zemí (92,5 %) je v JMK zaměstnána na základě povolení k zaměstnání cizince (tzv. pracovního povolení). Živnostenské podnikání cizinců: Podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, mohou na území ČR cizinci podnikat, a to stejně jako občané ČR, pokud splní náležitosti dané tímto zákonem a souvisejícími předpisy. Cizinci mohou podnikat v rámci živnostenského zákona jako zahraniční fyzické osoby, ale mohou zakládat i právnické osoby nebo zřizovat na území ČR organizační složky svého podniku umístěného v zahraničí. Zahraničním fyzickým osobám povinně se zapisujícím do obchodního rejstříku vzniká živnostenské oprávnění zápisem do tohoto rejstříku, a to v rozsahu zapsaného předmětu podnikání. Mezi cizince s živnostenským oprávněním jsou zahrnuti cizinci s přechodným pobytem (obecně občané EU, jakož i občané Švýcarska, Norska, Islandu a Lichtenštejnska, kteří k získání živnostenského oprávnění doloží trvalý pobyt ze své země), s vízem nad 90 dnů a dlouhodobým pobytem, zároveň také cizinci s trvalým pobytem a fyzické osoby, jimž byl udělen azyl nebo doplňková ochrana, a jejich rodinní příslušníci.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 133

Použité zdroje ALEXANDER, Jeffrey C. 1988. „Core Solidarity, Ethnic Outgroup, and Social Differentiation.“ In Alexander, C. Jeffrey. Action and Its Environments. New York: Columbia University Press. ALEXANDER, Jeffrey C. 2001. „Theorizing the ´Modes of Incorporation´: Assimilation, Hyphenation, and Multiculturalism as Varieties of Civil Participation. Sociological Theory, 19 (3), s. 237-249. BALDWIN EDWARDS, Martin. 2005. The Integration of Immigrants in Athens: Developing Indicators and Statistical Measures [online]. Panteon University, Athens [cit. 2008-03-11]. Dostupný z: http://www.mmo.gr/pdf/publications/mmo_working_papers/Migrants_in_Greece _Report_Eng.pdf. BARŠOVÁ, A., BARŠA, P. 2005. Přistěhovalectví a liberální stát. Imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku. Brno: Mezinárodní politologický ústav. BAUBÖCK, Rainer. 1996. „Social and Cultural Integration in a Civil Society.“ In Bauböck Rainer, Heller, Agens, Zolberg R. Aristide. The Challenge of Diversity. Aldershot: Avebury. BOSSWICK, Wolfgang; HECKMANN Friedrich. 2006. Integration of migrants: Contribution of local and regional authorities [online]. European Foundation for Improvement of Living nad Working Conditions [cit. 2008-03-10]. Dostupný z: http://www.eurofound.europa.eu/publications/htmlfiles/ef0622.htm. BRETTEL, B. Caroline; HOLLIFIELD, F. James. 2000. Migration Theory. Talking Across Discipline. London: Routledge. DOBIÁŠOVÁ, K., HNILICOVÁ, H. 2009. Zkušenosti zdravotnického personálu při poskytování zdravotní péče cizincům (výzkumná sonda). Dostupný z: http://www.mighealth.net/cz/index.php/Literatura FAVELL, Adrian. 2001. Philosophies of Integration. Immigration and the Idea of Citizenship in France and Britain. Houndmills, Basingstoke, Hampshire: Palgrave. GEDDES, Andrew; NIESSEN, Jan. 2005. European Civic Citizenship and Inclusion Index. Brussels: British Council Brussels. HORÁKOVÁ, M. 2010. Mezinárodní pracovní migrace v ČR. Bulletin č. 24. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. Praha, Integrovaný internetový portál MPSV. Dostupný z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat JOPPKE, Christian. 2007. „Immigrants and Civic Integration in Western Europe.“ In Banting Keith, Courchene Thomas J. and Seidle F. Leslie (Eds.) Belonging? Diversity, Recognition and Shared Citizenship in Canada. Montreal: Institute for Research on Public Policy. KLERES, Jochen. Selected Indicators of Social Integration of Migrants, Minorities and Asylum Seekers [online]. University of Leipzig [cit. 2008-03-11]. Dostupný z: http://www.undp.org.pl/poverty/Selected_Indicators.pdf. LOCKWOOD, David. 1964. Social Integration and System Integration. In Zollschan K.George; Hirsch, Walter (Eds.). Explorations in Social Change. London: Routledge, s. 244–257. MINAŘÍK, B. a kol. 2010. Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2009. Mendelova univerzita. Brno.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 134

MÖLLER, I. Hornemann. 2002. Understanding Integration and Differentiation [online]. Eurozine, [cit. 2007-06-05]. Dostupný z: http://www.eurozine.com/articles/200206-21-moller-en.html. NEŠPOROVÁ, O., KAŠPAROVÁ, V. 2009 b. Rodiny přistěhovalců II. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí Praha. PENNINX, Rinus. 2005. Integration of Migrants: economic, social, cultural and political dimensions. In Macura, Miroslav, MacDonald, Alphonse L., Haug, Werner (Eds.). The New Demographic Regime. Population Challenges and Policy Response. New York and Geneva: United Nations. PORTES, Alejandro; BÖRÖCZ, József. 1989. „Contemporary Immigration: Theoretical Perspectives On Its Determinants and Modes of Incorporation“. International Migration Review, 23 (3), s. 606–630. POŘÍZKOVÁ, H., RÁKOCZYOVÁ, M., TRBOLA, R. 2009 a. Cizinci ze třetích zemí v Jihomoravském kraji; vstupní analýza sociální integrace. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. Výzkumné centrum Brno. RÁKOCZYOVÁ, M., TRBOLA, R. 2007. Lokální strategie integrace cizinců v ČR I. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. VÚPSV, Praha. RÁKOCZYOVÁ, M., TRBOLA, R. 2009. Sociální integrace přistěhovalců v České republice. Praha: Slon. Analyzované dokumenty Jihomoravský kraj o o o o o o o o o o o o o

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (SRJMK), Brno 2006. Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2006–2009 (PRJMK). Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010–2013 (PRJMK13) Programové prohlášení Rady JMK ve volebním období 2008–2012. Brno, 2009. Vize Krajského úřadu JMK. Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2006–2016 (SRLZJMK). Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje 3, 2009–2013 (RIS 3). Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji na období 2009–2011. Duben 2009 (SPRSS). Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje 2010–2011 (KRPSRLZ) Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje. Únor, 2008 (DZVRVS). Strategie protidrogové politiky Jihomoravského kraje na období 2005–2009. Strategie prevence kriminality Jihomoravského kraje na období 2009–2011. Komunitní plány vybraných měst a obcí: Komunitní plán sociálních služeb města Brna pro období 2010–2013, Plán rozvoje sociálních služeb pro Hodonín a spádové obce do roku 2010, Komunitní plán sociálních služeb města Tišnov na rok 2008– 2009, Komunitní plán sociálních služeb pro region Znojmo na období let 2007– 2010, II. komunitní plán sociálních služeb města Blansko 2010–2011, Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb města Břeclav na léta 2008–2011, Komunitní plán sociálních služeb na území obce s rozšířenou působností – město Hustopeče, na období 2009–2010, Komunitní plán sociáních služeb ve Vyškově na období 2007– 2011.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 135

Česká republika o Koncepce integrace cizinců na území ČR. o Zásady koncepce integrace cizinců. o Zpráva o realizaci koncepce integrace cizinců v roce 2007 a 2008 a návrh dalšího postupu (MPSV). o Zpráva o realizaci Koncepce integrace cizinců v roce 2009 a návrh dalšího postupu. o Strategie spolupráce MPSV a NNO v oblasti integrace cizinců. o Strategie rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku, 2003. o Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost. o Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. o Strategie celoživotního učení ČR, 2006. o Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby Smart administration, 2007. o Školský zákon. o Strategické dokumenty MVČR (odbor azylové a migrační politiky, odbor bezpečnostní politiky) – Zprávy o situaci v oblasti migrace na území České republiky. o Bezpečnostní strategie České republiky (MZV). o Informace o problematice extremismu na území ČR (samostatná část Zprávy o situaci v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti na území ČR – ve srovnání s předchozím rokem). o Národní strategie boje proti obchodování s lidmi. o Strategie pro práci Policie České republiky ve vztahu k menšinám (pro období 2008–2012). o Prognóza vývoje migrační situace v České republice ve vztahu k problematice integrace cizinců (D. Drbohlav). o Informační publikace pro cizince Česká republika. o Návrh legislativních a praktických opatření Ministerstva vnitra v rámci Koncepce integrace cizinců v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. o Analýza situace a postavení cizinců dlouhodobě žijících na území České republiky. o Usnesení vlády ze dne 17. března 2008 č. 259 ke Zprávě o realizaci Koncepce integrace cizinců. o Souhrnná informace za rok 2009 o aktivitách realizovaných příslušnými rezorty, resp. jejich výkonnými složkami, v oblasti potírání nelegálního zaměstnávání cizinců. o Integrované hlavní směry pro růst a zaměstnanost.

Evropská unie o Handbook on Integration for policy-makers and practitioners (Second editon) http://ec.europa.eu/justice_home/doc_centre/immigration/integration/doc/200 7/handbook_2007_en.pdf . o Integrace přistěhovalců v Evropské unii. Usnesení Evropského parlamentu o strategiích a prostředcích pro integraci přistěhovalců v EU (2006/2056(INI)). o COMMISSION STAFF WORKING DOCUMENT, Second Annual Report on Migration and Integration, Brussels, 30. 6. 2006, SEC (2006) 892. SocioFactor s.r.o.

Stránka 136

o SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ, V Bruselu dne 1. 9. 2005 , KOM (2005) 389 v konečném znění, Společný program pro integraci, Rámec pro integraci státních příslušníků třetích zemí v Evropské unii. o COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE COUNCIL, THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS, Brussels, 16. 7. 2004, COM (2004) 508 final, First Annual Report on Migration and Integration. o SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU o přistěhovalectví, integraci a zaměstnanosti. o Příručka o integraci pro tvůrce politik a odborníky z praxe, 2005. o Rámec integrační politiky, Rada Evropy. o Rozmanitost a soudržnost: nové úkoly v oblasti integrace imigrantů a menšin, Rada Evropy.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 137

Přílohy Příloha č. 1: Metodologie použítá při tvorbě Programu Program pro JMK vytvořila společnost SocioFactor s.r.o. na základě těchto metod: 1. Desk research Přístup, který je založen na zpracování již existujících dat (tzv. sekundární analýza). Tyto údaje mohou mít podobu odborných publikací, zpráv z médií, výstupů z výzkumných projektů, formálních i neformálních dokumentů, databází státních a nestátních organizací, výročních zpráv atd. Desk research je ve své podstatě nezbytným krokem na počátku každého výzkumného projektu, neboť umožňuje získání základních znalostí o zkoumané problematice a zpřesnění designu výzkumu. V případě tvorby Programu byl desk research zaměřen na projektovou dokumentaci Centra; krajské dokumenty; národní dokumenty a dokumenty EU; publikované výzkumné zprávy; dostupné statistické údaje z oblasti cizinců třetích zemí apod. 2. Syntéza dokumentů Základním cílem syntézy je vytvoření jednoho uceleného dokumentu. V případě tvorby Programu se jednalo o syntézu materiálů JMK, neziskových organizací, statistických zdrojů apod. 3. Individuální rozhovory a focus group se systémovými aktéry Individuální rozhovor je možno jednoduše popsat jako interview moderátora s jedním respondentem. Rozhovor probíhá podle předem sestaveného scénáře (stejně jako u fokusních skupin) a trvá 30 až 60 minut. U fokusních skupin je využívána skupinová dynamika, moderátor facilituje diskuzi tří až deseti osob, která trvá 60 až 120 min. Pro tvorbu Programu bylo vytvořeno pět pracovních skupin, s nimiž byl proveden fokusní rozhovor. Tři rozhovory byly realizovány v prostorách Centra, jeden v prostorách Základní a Mateřské školy, Brno, Staňkova 14. Jeden z naplánovaných skupinových rozhovorů se pro nezájem zástupců organizací cizinců ve městě Brně nepodařilo uskutečnit (plánované téma: Organizace cizinců v Jihomoravském kraji). Následuje seznam aktérů oslovených pro účast v jednotlivých pracovních skupinách. Cizinci a vzdělávací systém (11. 6. 2010, 8:30) 1. Základní a Mateřská škola, Brno, Staňkova 14; 2. JMK, odbor školství; 3. SOZE. Cizinci na trhu práce (30. 6. 2010, 10:00) 1. OPU; 2. JCMM; 3. ÚP Brno-město; SocioFactor s.r.o.

Stránka 138

4. 5. 6. 7. 8. 9.

VÚPSV; RROSJMK; Qisda Czech, s.r.o. (zástupce organizace se z účasti omluvil); ZOŠI AGRO, s.r.o. (zástupce organizace se z účasti omluvil); APOS (zástupce organizace se z účasti omluvil); Kancelář ochránce lidských práv (zástupce organizace se z účasti omluvil).

Cizinci v Jihomoravském kraji a sociálně-zdravotní péče (30. 6. 2010, 13:00) 1. Diecézní Charita v Brně; 2. OPU; 3. SOZE; 4. MMB, odbor sociální péče; 5. VÚPSV; 6. Úřad pro sociálně-právní ochranu dětí; 7. Spondea Brno; 8. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (zástupce organizace se z účasti omluvil). Cizinci v Jihomoravském kraji a problematika bydlení a pobytu (1. 7. 2010, 10:00) 1. SOZE; 2. Cizinecká policie; 3. MV ČR, OAMP; 4. OPU.

4. Individuální rozhovory a focus group s cizinci z třetích zemí Při tvorbě Programu proběhly 2 skupinové rozhovory a přes dvacet individuálních rozhovorů. Skupinové rozhovory s cizinci probíhaly ve městě Brně 27. 4. a 3. 6. 2010. Obsáhly přes 30 respondentů z řad cizinců z třetích zemí. Byly anonymní a jejich cílem byla zejména validizace dostupných poznatků, případně jejich doplnění.

Příloha č. 2: Podmínky pobytu cizinců z třetích zemí na území ČR Podmínky pobytu příslušníků třetích zemí stanovuje cizinecký zákon, který rozlišuje:  

krátkodobý pobyt – do 90 dnů; dlouhodobý pobyt – nad 90 dnů.

V rámci krátkodobého pobytu na území ČR (tj. po dobu nepřekračující 3 měsíce) rozlišujeme mezi pobytem státních příslušníků třetích zemí bez víza a pobytem na krátkodobá víza. Občané třetích zemí bez vízové povinnosti (nařízení č. 539/2001) mohou pobývat na území ČR či jiných schengenských států po dobu 3 měsíců během půl roku ode dne prvního vstupu, tj. ode dne překročení vnější schengenské hranice vyznačeného na razítku otištěném v cestovním dokladu. Doba jednotlivých pobytů v různých schengenských státech včetně ČR se sčítá. Občan třetí země je povinen schengenský prostor opustit SocioFactor s.r.o.

Stránka 139

nejpozději v den uplynutí uvedené tříměsíční doby pobytu. Zůstat na území ČR či jiného schengenského státu je možné pouze v případě, že se občan třetí země stal držitelem národního dlouhodobého víza či povolení k pobytu. Bezvízový pobyt na území ČR i po uplynutí 3 měsíců strávených na území schengenského prostoru v daném půl roce je možný v případě, že to umožňuje bilaterální smlouva o bezvízovém styku uzavřená mezi ČR a třetí zemí před vstupem ČR do Schengenu. Důležité je, že se osvobození od vízové povinnosti nevztahuje na pobyty za účelem výdělečné činnosti. V těchto případech (tj. např. za účelem zaměstnání či podnikání) si tyto osoby musí před příjezdem na území ČR požádat o udělení krátkodobého víza. Občané třetích zemí s vízovou povinností (nařízení č. 539/2001) mohou pobývat na území ČR bez víza po dobu nepřesahující 3 měsíce za podmínky, že jsou držiteli platného cestovního dokladu a dalších náležitostí. V ostatních případech mohou občané třetích zemí pobývat na území ČR pouze na základě jednotného schengenského víza, které držitele opravňuje k pobytu na území Schengenu po dobu vyznačenou ve vízu, nejvýše však 3 měsíce během šesti měsíců ode dne prvního vstupu na území Schengenu. Existují tři druhy víz umožňujících krátkodobý pobyt na území ČR, resp. schengenského prostoru (schengenská víza). Od vstupu ČR do schengenského prostoru jsou standardně vydávána ve formě jednotných schengenských víz: letištní (průjezdní) vízum (typ A), průjezdní vízum (typ B) a vízum k pobytu do 90 dnů (typ C). Vízum uděluje zastupitelský úřad ČR v zahraničí, který žádost vyřídí ve lhůtě do 30 dnů ode dne jejího podání. Státní příslušníci některých třetích zemí si musí žádost o udělení víza podat pouze na zastupitelském úřadu ve státě, jehož je cizinec občanem, popř. v zemi, která vydala cestovní doklad, jehož je cizinec držitelem, nebo ve státě, ve kterém má cizinec povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt (Vyhláška č. 462/2008 Sb.). Podmínky pro dlouhodobý pobyt na území ČR (tj. delší než 3 měsíce) jsou opět vymezeny cizineckým zákonem. Občané třetích zemí potřebují pro pobyt na území ČR delší než 3 měsíce dlouhodobé vízum nebo povolení k dlouhodobému pobytu. Vízum nad 90 dnů uděluje inspektorát cizinecké policie na základě žádosti, kterou si podá cizinec za účelem, jenž vyžaduje pobyt delší tří měsíců. Tímto důvodem může být např. zaměstnání, studium, podnikání apod. Jedním z účelů je také zaměstnání na území ve zvláštních případech. To se týká cizinců, kteří jsou nositeli tzv. zelených karet. 44

44

Vyhláška č. 461/2009 Sb. stanovuje seznam zemí, jejichž občané mohou podat žádost o vydání zelené karty. Účelem pobytu cizince je zaměstnání na jedné z pracovních pozic uvedených v centrální evidenci volných pracovních míst. Podmínkou je splnění příslušného vzdělání nebo odborné způsobilosti. O vydání zelené karty rozhoduje Ministerstvo vnitra ČR a je vydávána pro kvalifikované pracovníky s vysokoškolským vzděláním a klíčový personál (typ A), pro pracovníky na pracovních pozicích vyžadujících minimálně vyučení (typ B) a pro ostatní pracovníky (typ C). Legislativně je projekt „zelených karet“ ve vnitrostátním právu upraven zákonem č. 382/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. Zelená karta je povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání na území České republiky ve zvláštních případech. Cizinec, který má zelenou kartu vydanou na konkrétní pracovní místo, je oprávněn pobývat na území České republiky a pracovat na pracovním místě, na něž byla vydána. Zelená karta spojuje povolení k pobytu i povolení k zaměstnání. Platnost zelené karty je 2–3 roky. U zelené karty typu A a B je možné její platnost za určitých okolností prodlužovat vždy až o 3 roky. Zelená karta usnadňuje přístup na trh práce cizincům, kteří mají kvalifikaci, po níž je v České republice poptávka. Zelená karta je určena pouze pro cizince, občany z vyjmenovaných zemí,

SocioFactor s.r.o.

Stránka 140

Žádost se podává na zastupitelském úřadu ČR, na území ČR lze podat žádost pouze v zákonem stanovených případech.45 Lhůta pro vyřízení žádosti je 90 dnů (v některých případech je delší či kratší). Pokud žadatel o udělení víza k pobytu nad 90 dnů současně splňuje i podmínky pro udělení jednotného schengenského víza (typ C), udělí se mu vízum typu C+D, které po dobu prvních tří měsíců platnosti opravňuje k pobytu i v jiných schengenských státech. Pokud se nemění účel pobytu, lze vízum opakovaně prodlužovat. Maximální doba pobytu na stejné vízum je 1 rok. Při změně účelu pobytu musí cizinec vycestovat a podat si novou žádost. Pokud chce cizinec pobývat na území ČR déle než 1 rok, může si podat žádost o povolení k dlouhodobému pobytu. Ta se podává na inspektorátu cizinecké policie, a to podle místa hlášeného pobytu. Vyžadovány jsou stejné náležitosti jako při žádosti o vízum nad 90 dnů, pouze v případě účelu podnikání cizinec dokládá potvrzení finančního úřadu o daňových nedoplatcích a potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení o nedoplatcích na pojistném. Lhůta pro vyřízení žádosti je 60 dnů. Povolení lze opakovaně prodlužovat, lze měnit i účel povolení, a to přímo na území ČR. Žádost lze podat i na zastupitelském úřadě ČR v zahraničí, a to v případě vydání povolení za účelem společného soužití rodiny, studia nebo vědeckého výzkumu. Podmínky povolení k trvalému pobytu občanů třetích zemí a náležitosti žádosti jsou stanoveny v § 65–75 cizineckého zákona. Trvalý pobyt se vydává státnímu příslušníkovi třetího státu po 5 letech nepřetržitého pobytu na území ČR – je tedy podmíněn předchozím pobytem na území státu. O trvalý pobyt může cizinec požádat na základě víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu. Povolení k trvalému pobytu může získat občan třetího státu v případě, že je rodinným příslušníkem občana EU/ČR. Zákon však stanovuje také podmínky, za nichž je možno povolení k trvalému pobytu získat i bez předchozího pobytu na území ČR. Jednou z nich je předložení dokladu prokazujícího požadovanou znalost českého jazyka – tedy složení zkoušky na škole, která je oprávněna k provádění zkoušky znalosti českého jazyka pro účely získání povolení k trvalému pobytu (znalost na úrovni A1). O žádostech o povolení k trvalému pobytu rozhoduje v 1. stupni Ministerstvo vnitra ČR, odbor azylové a migrační politiky. Proti rozhodnutí lze podat do 15 dnů rozklad. Pokud by bylo zamítavé, lze se do 2 měsíců odvolat k Městskému soudu v Praze.

Příloha č. 3: Různé přístupy k vymezení pojmu integrace Koncept integrace cizinců je poměrně nejednoznačný a poskytuje velký prostor pro různé výklady. Integrace obecně znamená sjednocení či včlenění nižší části do vyššího celku. Je to proces zapojování se do různých oblastí společenského života v majoritní společnosti a do již existujících sociálních struktur. V popředí zájmu je především kvalita a způsob zapojení minority do daného socioekonomického, právního, politického a kulturního systému majoritní společnosti. Integrace také představuje proces sbližování původní kultury s které nejsou členy Evropské unie (Australské společenství, Černá Hora, Chorvatská republika, Japonsko, Kanada, Korejská republika, Nový Zéland, Republika Bosna a Hercegovina, Republika Makedonie, Spojené státy americké, Srbsko, Ukrajina). Této možnosti využívají často zaměstnanci velkých firem. 45

Tyto podmínky blíže viz § 33 cizineckého zákona.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 141

kulturou novou za současného zachování etnicity jedince. Jiný výklad preferuje pojetí integrace jako procesu účasti na životě společnosti, kdy je aspirantům na integraci zajištěn přístup k běžnému plnohodnotnému společenskému životu. Mnohdy je integrace pokládána za přijatelný kompromis, v rámci něhož se migrující začleňují do moderní společnosti, ale současně si zachovávají vlastní etnicitu. Tento výklad integrace tvrdí, že si cizince může ponechat svá specifika, která mu nebrání participovat na společnosti. Důležitý je rovněž místní rozměr integrace – významné jsou lokální kontexty, do kterých se migrující začleňuje. Platí, že jinak probíhá integrace v zemědělských či průmyslových oblastech, jinak ve městě a na vesnici. Musíme si uvědomit, že koncept integrace cizinců se utvářel v čase a není definitivně ukončeným projektem. Naopak pod vlivem procesů spojených s usazováním a dlouhodobým pobytem cizinců, se proměňuje a hledá se takový tvar, který by sloužil jako výchozí bod pro formulování migračních politik. Koncept integrace se formoval nejprve pod silným vlivem asimilacionismu, který poznamenala zejména zkušenost kolonialismu. Poté se několikrát transformoval pod náporem nových poznatků a zkušeností s imigrací. V šedesátých letech dvacátého století se prosadil strukturálně funkcionalistický přístup, což provázela snaha kvantifikovat úspěšnost integrace a klást důraz na ekonomickou integraci. Následná vlna kritiky asimilacionismu, ke které notnou měrou přispěla etnická revitalizace ve Spojených státech, rozšířila oblast zájmu o další dimenze integrace. Autoři konceptu akceptovali vznik a přítomnost „etnických“ skupin (období po ropné krizi roku 1973) a rozšířili ho o etnicko-komunitní a rezidenčněsegregační obsahy. Na ekonomické modely chování „etnických“ skupin navázala segmentovaná integrace zohledňující charakteristiky imigrantů i „hostitelské“ společnosti. Koncem dvacátého století obohatil interdisciplinární přístup doplněný o zkušenosti z rozličných oborů jak koncept integrace imigrantů, tak migrační teorie. Do konceptualizace se promítá definitivní posun od asimilace směrem k přístupu, který zachovává možnost začleňování migrujících do rozmanitých referenčních rámců. Další a zatím poslední výrazná proměna konceptu integrace imigrantů vyplývá reflexe občanství, inkluze občanstvím se stává předmětem mnoha diskusí. Složitost uchopení sociální integrace pramení z překrývajících se nacionalizovaných a de-nacionalizovaných logik. Vedle formálního občanství, kulturní zakotvenosti politické identity, pojetí nacionalizované homogenní a solidární komunity, do které se mají migrující začlenit, se začínají rýsovat nové tvary: participativní občanství či světoobčanství, transkulturní mnohost, transnacionální praktiky a nadnárodní dimenze. Inkluzivní mechanismy, postavené doposud na limitovaném modelu začleňování se do nacionální komunity, se rozšiřují o nové tzv. transnacionální dimenze. Integraci můžeme odstupňovat podle míry od částečné až po úplnou. Rozlišujeme také čtyři mody integrace, což je samotná integrace, asimilace, marginalizace a separace. Asimilace je definována jako ztráta kulturní identity a úplné splynutí s majoritní společností. Marginalizace znamená ztrátu své původní kultury, která ovšem není vyvážena sžitím se s kulturou novou. V tomto stavu prožívá jedinec pocity vykořenění a frustrace, poněvadž se vzdal své původní kultury, ale nedaří se mu tuto ztrátu kompenzovat. Navíc ho provázejí výčitky, že se své původní kultury zřekl. Separace je stav, kdy jedinec odmítá kulturu přijímající společnosti, trvá na zachování své etnicity a neúčastní se společenského dění mimo vlastní komunitu. Separací tedy rozumíme SocioFactor s.r.o.

Stránka 142

vyčlenění z majoritní společnosti způsobené samotnou minoritou. Naopak segregace je proces vyčlenění minority vyvolané tlakem majority. Integrace je mnohovrstevnatý pojem. Má tudíž smysl rozlišovat alespoň dvě základní úrovně:  integraci sociální;  integraci strukturální (systémovou). Sociální integrace označuje proces spojování a sjednocování sociálních jevů v komplexní celek, který se vztahuje k vzájemným vztahům mezi částmi a celkem, k jejich vzájemnému sepětí a spojení v jednotnou jednotku. Poněvadž se v rámci integrace cizinců setkáváme s pluralitou sociálních vztahů, nejedná se o mechanismus jednostranný – ze strany „celku“ je důležitá ochota přijmout ty, kteří se chtějí integrovat, a ze strany „části“ zase dobrovolná snaha začlenit se více do společnosti jako její složka. Sociální integrace je interaktivní proces, který se odehrává mezi imigranty (individui i kolektivitami) a „přijímající“ společností. Z pozice cizince integrace představuje především proces adaptace na nové prostředí, orientaci v právech a povinnostech, nabytí nového sociálněekonomického statusu, vytváření interpersonálních vztahů a rozvoj pocitu sounáležitosti. Cizinci mají své specifické životní cíle, potřeby, motivace a kompetence, které ovlivňují míru a průběh integrace a které je zapotřebí je brát v úvahu. O důležitosti sociální integrace vypovídají zkušenosti s tím, kdo je integrován. Aby byla integrace úspěšná, musí být aktérem akceptována. Jeffrey C. Alexander (1988) zmiňuje význam „subjektivních pocitů“, které ovlivňují průběh integrace. Participace na životě společnosti není pouhou behaviorální spolupřítomností, ale vyžaduje pociťovanou solidaritu. Integrace se neodehrává pouze v rovině systémové, ale ovlivňuje ji rovněž vnitřní neboli volní faktor. V rovině sociální integrace dochází k procesu akulturace, který provází množství problémů, s nimi jde ruku v ruce stres a tíseň. Přechod z jedné reality do druhé může způsobit kulturní šok. Na úrovni sociální integrace je důležité si povšimnout, jak integraci vnímají a rozumí jí samotní sociální aktéři. Strukturální (systémová integrace) označuje nezbytnost a nevyhnutelnost integrace do jednotlivých strukturálních dimenzí, což je podmínkou pro přetrvání sociálního systému v čase. Integrace je interním elementem sociálního systému a pramení z nutnosti regulovat vztahy mezi sociálními aktéry. Kódem strukturální integrace (a vlastně i dalších konceptualizací) se stala podmínečná nucenost. Talcott Parsons (1951) ji charakterizuje jako adekvátní participaci související se socializací a sociální kontrolou, Burkart Holzner (1967) vnímá podmínečnou nucenost jako smysl pro členství ve společnosti, odkazují k ní další související pojmy – loajalita, motivace, participace. Jeffrey C. Alexander (1988) nucenost reflektuje v opozici vůči vnitřnímu volnímu faktoru, který je více otázkou volby sociálních aktérů. Vnější faktory odkazují ke společenské struktuře, která aspiranty na integraci obklopuje zvenčí a je multidimenzionální. Imigranti jsou novým kolektivním aktérem, jenž se musí stát součástí vnějšího prostředí, aby nedošlo k jeho dezintegraci. Strukturní funkcionalismus identifikoval základní subsystémové komponenty, které přeurčují hlavní oblasti integrace a způsoby, jakými se cizinci integrují. Jedná se o systém:

SocioFactor s.r.o.

Stránka 143

-

ekonomický; politický; právní; výchovný; náboženský.

Příloha č. 4: Dimenze integrace cizinců v literatuře Existuje několik způsobů, které popisují významné a měřitelné indikátory integrace pro různé úrovně začleňování migrujících do společnosti. Pro naši práci se jedná o klíčový moment. Musíme vymezit jednotlivé dimenze integrace cizinců, protože s nimi budeme dále pracovat a celý Program budeme formulovat podle kostry těchto dimenzí. Dimenze integrace zahrnují podmínky, které musí být splněny, abychom mohli tvrdit, že je cizinec do společnosti integrovaný. Svým způsobem se jedná o vymezení optimálního či žádoucího stavu, s nímž budeme v dílčích fázích Programu postupně konfrontovat stávající realitu. Dimenzemi chápeme různé úrovně, jež vyjadřují, v kterých hlavních oblastech se integrace odehrává a v kterých dochází k podílení se (participaci) na formách života společnosti. Wolfgang Bosswick a Friedrich Heckmann (2006) vymezují systémovou integraci jako integraci do existujících struktur. Aspiranty na integraci jsou jak individua, tak kolektivity, které usilují o začlenění do společnosti. Komplex všech vnějších faktorů, které k integraci imigrantů přispívají či ji ovlivňují, Heckmann nazývá způsobem integrace. Integrace se odehrává v societálním komplexu a na rozlišitelných úrovních. Odborníci obvykle rozlišují čtyři dimenze integrace imigrantů:    

strukturní; kulturní; interaktivní; identifikační.

Strukturní dimenze se týká především možnosti a přístupu k dominantním institucím „přijímající“ společnosti: ekonomice, pracovnímu trhu, vzdělání, bydlení, sociálnímu systému a k občanství. UNHCR (2000) porovnalo integrační politiky a dospělo k závěru, že s ohledem na integraci uznaných uprchlíků jsou rozlišovány celkem čtyři subdimenze integrace: -

-

sociální včetně sídelní (oblast bydlení, trvalé usídlení, délka pobytu, kvalita a místo bydlení, prostorová mobilita, zdravotní péče, sociální zabezpečení, sjednocování rodin); kulturní (jazyk, komunikace, vzdělávání, udržování tradic, náboženství, etnicita); ekonomická (trh práce); politická (volební právo, přístup k veřejným službám, participace na rozhodování, formy veřejného sebevyjádření).

SocioFactor s.r.o.

Stránka 144

Participace v těchto subdimenzích je významná a determinuje socioekonomický status, životní šance, a tím i úspěšné integrování do společnosti. Klíčovým elementem je v tomto ohledu členství v politické komunitě, tedy přístup k občanství. Kulturní integrace vychází z potřeby nabytí základního kulturního vědění a kompetencí nezbytných k porozumění životním způsobům a kognitivní orientaci. Interaktivní integrace představuje zahrnutí do primárních sociálních sítí (přátelství, partnerství, členství v organizacích) umožňujících sdílení informací a zkušeností. Identifikační integrace odpovídá ztotožnění se s institucionálními cíli, což je podmínkou pro posílení pocitu sounáležitosti. Společnost ale není homogenní, integrace imigrantů může směřovat k začlenění do subkultur, vést k segmentarizované integraci a skončit marginalizací (Bosswick & Heckmann, 2006:11). Obdobně rozlišuje čtyři dimenze také Flip Lindo (2005:15–17, In Fonseca & Melheiros, 2005), a to:    

kulturní; lokalizační; interakční; identifikační.

Lokalizační integrace v mnohém odkazuje na strukturní dimenzi Wolfganga Bosswicka a Friedricha Heckmanna (např. vzdělání, příjem, bydlení, mobilita, zdraví apod.). Lindo ji však rozšiřuje o prostorové aspekty, jako je geografické umístění, mobilita a blízkost. Jinými slovy řečeno, integrace se týká nejen školy či zdravotnického zařízení, ale i jejich prostorové lokalizace a s tím souvisejících variabilních vztahů a významů ovlivňujících proces integrace. Rinus Penninx (2005) rozlišuje pouze tři dimenze, přičemž klade důraz na jejich vztah k instituci občanství:  právně-politická se orientuje na plnoprávné členství v politické komunitě a týká se roviny formálních politických práv;  socio-ekonomická se váže k sociálním a ekonomickým právům a k socioekonomické sféře;  kulturně-religiózní. Tyto dimenze dále posloužily k vytvoření typologie integračních politik. Obdobně Pavel Barša (1999:231–246) odlišuje tři dimenze integrace:  kulturní;  sociálně-ekonomickou;  občansko-politickou.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 145

Kulturní dimenzi pojímá především jako vyrovnávání se s diferencemi pramenícími z kulturně podmíněných hodnot a zvyků. Smíření se s kulturní diferencí může proběhnout třemi způsoby: opuštěním hodnot, jejich zachováním s průvodní ekonomicko-politickou integrací nebo povýšením různosti hodnot na žádoucí prvek. Sociálně-ekonomická dimenze se vztahuje k sociálnímu statusu, který ve společnosti zaujímají etnické skupiny, tedy k oblasti ekonomické aktivity a sociální participace na životě společnosti. Vertikální stratifikaci (tj. sociálně-ekonomický status) doplňuje stratifikace horizontální, která se váže k rezidenční segregaci.46 Třetí dimenze označená jako občansko- politická odkazuje k přístupu k občanství a možnostem politické participace. Každá z těchto dimenzí se stává předmětem integračních opatření a politik. Martin Baldwin-Edwards (2005) z Panteion University sestavil indikátory integrace imigrantů pro město Athény. Píše, že integrace imigrantů je komplexním fenoménem s různými sociálními aktéry a proměnnými a že je zapotřebí integraci sledovat ve třech fázích životního cyklu imigrantů:   

bydlení a zaměstnání; sjednocování rodin a usazování; formování etnických skupin či asimilace.

Každou fázi pak člení do dalších sfér – prvotní integrace se týká zejména práva, pracovního trhu a bydlení. Druhá vzdělání a jazykové integrace, zdraví a sociálních služeb a sociální a kulturní integrace. Třetí sféra je zaměřena na mezigenerační inkluzivitu. V následující tabulce jsme uspořádali indikátory inkluze s ohledem na tři zmíněné fáze. Fáze integrace

Dimenze integrace

právní status po příjezdu

bydlení a zaměstnání

pracovní trh

bydlení

Indikátory procento trvalých povolení k pobytu, doba nepřetržitého pobytu, míra vyhoštění z důvodu nelegálního pobytu, doba povolení k pobytu, poměr imigrantů s trvalým pobytem, přístup k právu na sjednocení rodiny doba nezaměstnanosti, účast na sociálním pojištění, práce v neformálním sektoru ekonomiky, členství v zaměstnaneckých svazech, sebezaměstnávání a podnikání právo na bydlení, přístup ke státnímu bydlení, diskriminace při pronajímání bydlení, segregace, podmínky bydlení, kvalita bydlení

46

Rezidenční segregace označuje prostorové oddělení nebo proces oddělování určitých skupin obyvatelstva od hlavního proudu společnosti do různých fyzických prostorů (oblasti, zóny) na základě sociálních, ekonomických, etnických či kulturních charakteristik (Temelová & Sýkora, 2005).

SocioFactor s.r.o.

Stránka 146

vzdělání a jazyková integrace zdraví a sociální služby sjednocování rodin a usazování

formování etnických skupin či asimilace

sociální a kulturní integrace

mezigenerační inkluzivita

účast na vzdělávání, uznávání vzdělání, přístup k vyššímu vzdělávání účast v systému sociálního pojištění, participace v systému privátní péče poskytnutí kulturních center, asociace imigrantů, realizace kulturních aktivit, inkluzivita médií, vlastní média, mezietnické sňatky, postoje reprezentantů státu, policie, pojišťovacích agentur naturalizace, politická participace, volební právo, reprezentativní orgány imigrantů, náboženské svobody a praxe

Jochen Kleres představil další indikátory, které byly sestaveny pracovní skupinou z University of Leipzig (Německo) v rámci 7 oblastí:  Oblast institucionální Pro oblast institucionální se jednalo o pravidla, programy, přístupy ministerstev, ombudsmana, komisí a rad; pro oblast pracovního trhu o míru nezaměstnanosti, dobu nezaměstnanosti, formy účasti na pracovním trhu, kariérní dráhu, žádosti, diverzitu v řízení.  Oblast vzdělávání Oblast vzdělávání zahrnuje v tomto pojetí specifické kurzy, přístup ke vzdělávání, ukončené vzdělání, vyloučení ze školy, připravenost vzdělavatelů.  Oblast bydlení Oblast bydlení se zaměřuje na míru segregace, kvalitu bydlení, stabilitu bydlení a náklady na bydlení.  Oblast zdraví Pro oblast zdraví je klíčový výskyt zdravotních rizik, omezení v přístupu ke zdravotní péči a informacím, využívání služeb napříč generacemi.  Oblast sociální Oblast sociální se orientuje na akceptaci postojů veřejnosti, organizaci působící v oblasti lidských práv, násilí proti imigrantům a obsahy médií.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 147

 Oblast participace Pro participaci ve společnosti je významná účast na životě občanské společnosti (účast v organizacích), kontakty s okolím (příbuzní, mezietnické sňatky, kontakty mimo skupinu, zkušenosti s diskriminací) a účast na politickém životě (volby, reprezentace vlastních zájmů).  Oblast právní Oblast právní integrace je postavena na výskytu proti-diskriminačního práva, legalizaci pobytového statusu, přístupu k občanským a rodinným právům.

Další příklad ukazatelů integrace imigrantů nalézáme v textu Rady Evropy Rozmanitost a soudržnost. Nové úkoly v oblasti integrace imigrantů a menšin (2000), kde jsou vyjmenovány indikátory v celkem osmi oblastech: -

demografické; typ imigrace; začlenění na trh práce; zaměstnání; sociální dávky; bydlení; vzdělání; zapojení se do společenského, politického a kulturního života.

Jedním z pokusů o vytvoření komplexního indexu inkluze imigrantů napříč spektrem vládních a nevládních organizací je European Civic Citizenship and Inclucion Index (Geddes, Niessen, 2005), který vznikl jako nástroj ovlivňování evropské imigrační politiky se záměrem poukazovat na rozdílné přístupy k fenoménu migrace a občanství napříč členskými státy Evropské unie. V roce 2005 se na tvorbě Indexu podílela řada organizací (British Council, The Foreign Policy Centre, Migration Policy Group a další), mezi nimi i osobnosti z oblasti sociálních věd (např. Andrew Geddes, Jan Niessen). Cílem Indexu je sběr dat týkajících se inkluzivních a občanských politik ve členských zemích Evropské unie, následné porovnání dat a monitoring plnění principů inkluzivních politik a sledování jejich uskutečňování v čase. Inkluze imigrantů byla monitorována v celkem pěti oblastech: pracovní trh, sjednocování rodin, dlouhodobé pobyty, naturalizace a diskriminace. Index je konstruován s ohledem na integraci založenou na inkluzi na pracovní trh a přístupu k občanství (civic citizenship). Celkem vytvořili autoři kolem 100 indikátorů, kterými poměřovali integrační politiky. V roce 2005 pak dospěli k závěru, že členské státy Evropské unie implementují inkluzivní politiky nekonzistentně. Existují tedy oblasti, v nichž je potřebné vytvářet imigrantům příznivější podmínky pro začleňování. Dalším zjištěním byla skutečnost, že neexistují velké rozdíly v přístupech mezi zeměmi s krátkodobou či dlouhodobou migrační zkušeností. Imigranti sice disponují širokými právy, ale jejich výkon je málo garantován a chráněn. Největším společným problémem však byla naturalizace. V roce 2007 British Council a Migration Policy Group vydává Migrant Integration Policy Index (MIPEX) a první vydání Indexu v něm označuje za pilotní. Nyní tento index porovnává údaje z 25 zemí Evropské unie a tří neunijních států. Konstrukce indexu se SocioFactor s.r.o.

Stránka 148

nemění, nově ale přibývá dimenze politické participace. Počet indikátorů se rozšiřuje na 140. Celkem devět států podle výsledků vykazuje částečně příznivé politické prostředí pro imigranty (Severské země, Benelux, některé země západní Evropy), nejhůře dopadly Baltské státy a státy střední a východní Evropy 47 (Niessen, Huddleston, Citron, 2007).

Příloha č. 5: Představení současných Partnerů Centra Organizace na pomoc uprchlíkům (OPU) začala v Brně působit v srpnu roku 2005 a soustřeďuje se zejména na pomoc azylantům a cizincům s trvalým či dlouhodobým pobytem, kteří žijí v Jihomoravském kraji. OPU Brno sídlí na ulici Leitnerova 9 v Brně. Cílem organizace je pomáhat cizincům, a to především uprchlíkům. Její aktivity však míří k široké skupině cizinců, mezi nimiž jsou i cizinci z třetích zemí. Klientům nabízí bezplatné právní poradenství (např.konzultace ohledně pobytu na území ČR – víza, dlouhodobý a trvalý pobyt, sepisování podání, zastupování v otázkách týkajících se zákona o pobytu cizinců), sociální poradenství (v oblasti vzdělávání se jedná o pomoc při uznávání diplomů, asistence při hledání školy, vyhledávání vzdělávacích kurzů; v oblasti zaměstnanosti o pomoc při vyhledávání legálního zaměstnání, v oblasti zdravotní péče o poradenství týkající se zdravotního pojištění, poskytování zdravotní péče, v oblasti bydlení o informace o trhu s byty, vyhledávání bydlení, v oblasti rodinné situace o poradenství v důležitých životních situacích, dále pak informování o životě v České republice a zprostředkování komunikace na úřadech a institucích). OPU rovněž nabízí řadu dolňkových služeb, mezi nimiž nalezneme jazykové kurzy, rekvalifikační kurzy, ale i služby pro veřejnost – přednáškovou činnost, studentské praxe a publikační činnost. Organizace realizuje či realizovala množství projektů zacílených do oblasti integrace. Jmenujme např. projekt „Uplatněte se!“ (ve spolupráci s úřady práce), který je zacílen přímo na cizince z třetích zemí, kteří jsou v evidenci uchazečů). Těm byly nabízeny kurzy českého jazyka, možnost rekvalifikace, absolvování stáží u zaměstnavatelů, kurzy sebeprezentace a spolupráce na uplatnění se na trhu práce. Další z projektů – „Našinec cizinec 2007“ –poskytoval právní a sociální poradenství cizincům s dlouhodobým pobytem, a to v oblasti zaměstnání, podnikání, studia, sociálního zabezpečení, zdravotní péče a záležitostí spojených s životem a integrací do společnosti. V rámci projektu „Aktivní podpora vzájemných vztahů mezi menšinovými skupinami a majoritní společností na území Jihomoravského kraje“ OPU uskutečňovala mimo jiné přednáškovou činnost pro veřejnost (2008), projekt „Podpora sociálních služeb“ měl regionální charakter a byl určen imigrantům (2008). V letech 2005–2007 OPU realizovala projekt „Podpora integrace azylantů a cizinců s trvalým pobytem se zaměřením na trh práce v Jihomoravském kraji“, v roce 2006 pak projekt „Integrace cizinců v Jihomoravském kraji“ zaměřený na snížení sociální izolace cizinců. OPU se stala partnerem projektu Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců již v první fázi. V projektu momentálně zajišťuje aktivity výukové cykly s migrační a cizineckou problematikou zejména pro občanskou a odbornou veřejnost, sociálně-právní poradenství pro cizince, kurzy socio-kulturní orientace pro cizince se zaměřením na uplatnění na trhu práce a počítačové kurzy (v prvním roce byly ověřeny pilotně). 47

Česká republika v rámci MIPEX z 28 pozic obsadila 17/18. místo společně s Maďarskem. Nejlépe hodnocenou oblastí byla oblast zaměstnaneckých práv, příznivě hodnocená byla oblast politické participace. Nepříznivé výsledky se týkaly občanství, antidiskriminačního práva, integrace na pracovním trhu, přístupu k volebnímu právu a politiky rovnosti.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 149

Sdružení občanů zabývajících se emigranty (SOZE) je nevládní nezisková organizace, jejímž posláním je poskytování pomoci uprchlíkům a dalším kategoriím cizinců přicházejících do České republiky. Tato pomoc spočívá v bezplatném právním, sociálním a psychologickém poradenství, v realizaci volnočasových a vzdělávacích programů a v komplexní sociálně-právní asistenci dlouhodobě usazeným cizincům a uznaným azylantům v namáhavém procesu integrace do majoritní společnosti. SOZE vzniklo s příchodem první vlny uprchlíků do Československa v roce 1990 a oficiálně bylo Ministerstvem vnitra ČR zaregistrováno v roce 1992. Má své sídlo v Brně, kde organizace provozuje azylový dům. Zaměřuje se na ohrožené skupiny klientů – na uprchlíky a cizince, jakými jsou osamocené ženy s dětmi, nezletilé děti bez doprovodu, nemocní, handicapovaní či různě postižení lidé. Ve snaze odbourávat projevy nedůvěry, nesnášenlivosti a xenofobie a posilovat ve veřejnosti vědomí lidských práv a právního státu organizuje SOZE osvětové a informační přednášky, výstavy, semináře a národní kulturní večery. Významnou součástí odborné činnosti v oblasti cizineckého, azylového a migračního práva je účast na práci odborných komisí na národní i mezinárodní úrovni, aktivní participace na legislativním procesu a zpracování odborných studií, expertíz a doporučení. Organizace podporuje trvalá a přijatelná řešení situací jednotlivců, rodin i uprchlických komunit buď jejich plnohodnotnou integrací do české společnosti, nebo dobrovolnou repatriací do zemí původu. SOZE poskytuje právní poradenství, sociální poradenství, psychologické poradenství, volnočasové aktivity, kurzy českého jazyka pro cizince a další výukové programy. V rámci sociálního poradenství se zaměřuje na překonávání každodenních těžkostí spjatých s nutností řešit kvalitativně novou situaci cizince, která nastává jeho příchodem na území českého státu, napomáhá rychlejší orientaci v neznámém prostředí a jeho integraci do české společnosti, snaží se pružně reagovat na individuální sociální zakázky uživatelů svých služeb. Zaměřuje se na oblast praktické asistence při orientaci v místním prostředí, komunikaci s příslušnými úřady, školami, zdravotnickými zařízeními, na oblast zdravotní péče a zaměstnanosti. Za dobu své existence SOZE realizovalo množství projektů, které byly zaměřeny na integraci cizinců, primárně na azylanty a žadatele o mezinárodní ochranu, mezi klienty tohoto sdružení však nechybí ani cizinci z třetích zemí. V rámci spolupráce na projektu „Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců“ SOZE v roce 2009 zajišťovalo kurzy češtiny a sociokulturní orientace. Celkem proběhlo 12 kurzů na úrovni A1, 6 na úrovni A2, 6 kurzů na úrovni B1 (každý v rozsahu 72 hodin, celkem 1728 hodin) a 12 kurzů sociokulturní orientace (v rozsahu 30 hodin, celkem 360 hodin). V rámci Jihomoravského centra byla výuka poskytnuta celkem 447 osobám (z toho 294 klientů navštěvovalo kurzy češtiny). Kurzy byly vedeny dle moderní metodiky a využívaly speciálně vyvinuté učební materiály reflektující evropské jazykové standardy. Výuka probíhala na úrovní A1, A2 a B1 dle popisu referenčních úrovní Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Klientům SOZE je umožněno podstoupit výstupní testování (testovací baterie vznikla v rámci projektu „Work in Czech“ v roce 2006). V roce 2009 absolvovalo zkoušku celkem 70 osob. V září a říjnu roku 2009 realizovalo SOZE školení pro lektory češtiny jako cizího jazyka. V současnosti zajišťuje v rámci projektu kurzy českého jatyka, terénní sociální služby a kurzy socioklulturní orientace. Diecézní Charita Brno, Centrum pro lidi sociálně znevýhodněné – CELSUZ je dalším významným aktérem, který se podílí na integraci cizinců. Oddělení poradenství a multikulturních aktivit sídlí na tř. Kpt. Jaroše v Brně. Poradna pro cizince Diecézní charity Brno poskytuje odborné sociální a základní právní poradenství cizincům a uprchlíkům. SocioFactor s.r.o.

Stránka 150

Cílem poskytovaných služeb je přispět ke zrychlení a zefektivnění integrace cílové skupiny do majoritní společnosti. Kromě výše jmenovaného poradna dále nabízí zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, informace o právech a povinnostech, právních předpisech ČR a EU, informace o cizineckém zákoně a o azylovém řízení, pomoc při zajištění ubytování, poradenství v oblasti pracovně-právní problematiky, pomoc při zprostředkování zaměstnání a při vstupu na trh práce, informace o problematice sociálního zabezpečení, rodiny a zdravotního pojištění, pomoc s vyplňováním formulářů, asistenci při jednání na úřadech a institucích a sociální a materiální pomoc. Cílovou skupinou těchto aktivit jsou cizinci a migranti, kteří se ocitli v tíživé sociální situaci, žadatelé o udělení mezinárodní ochrany a azylanti. Vedle poradny pro cizince se organizace věnuje provozování multikulturních aktivit – komponovaných multikulturních večerů (Tancem proti předsudkům, Arménský večer, Čínský večer, Ukrajinský večer apod.), výukových programů určených základním školám. Jak brněnské, tak školy z blízkého okolí si dle vlastních potřeb vybírají z nabízených témat – např. Předsudky, Náboženství světa, Poznej Afriku, Posílení vztahů a spolupráce apod. Lekce využívají interaktivní pedagogické metody a snaží se u dětí vyvolat prožitek výše zmíněných hodnot. Dalšími aktivitami jsou multikulturní vaření (večery Boršč, Arménský medovník, Pachlava apod.) a přednášky (Sociální tematika ve filmu). Organizace se podílí významnou měrou na pořádání akcí multikulturního charakteru, např. Den cizinců v Blansku. V rámci projektu zajišťuje sociální a základní právní poradenství a informační servis týkající se pobytového režimu, možnosti využití ubytovacích kapacit, integrace cizinců do společnosti. Součástí práce tohoto centra je i sociálně-psychologická intervence, zprostředkování kontaktu a osobní asistence při jednáních se zaměstnavateli, úřady apod. Sociálně-právní poradenství je poskytováno na čtyřech místech Jihomoravského kraje: kromě brněnské charity jsou klientům k dispizici ještě oblastní charity v Blansku, Břeclavi a Hodoníně. Poradna pro cizince v projektu poskytuje sociální a základní právní poradenství a kurzy sociokulturní orientace se zaměřením na trh práce. Základní škola a Mateřská škola, Brno, Staňkova 14 je vzdělávací institucí, která se nachází v městské části Královo Pole. Tato škola se přihlásila do projektu jako partner v roce 2010. Profiluje se jako škola, která je otevřená dětem cizinců, a to nejen ze zemí EU, ale také z třetích zemí. V roce 2005 škola realizovala projekt zaměřený na cizince ze zemí EU, zájem začali projevovat také cizinci z třetích zemí. Nabízí výuku českého jazyka pro děti cizinců a vzdělávání cizinců z třetích zemí. V současné době školu navštěvují téměř čtyři desítky žáků-cizinců z třetích zemí a desítka dětí ze zemí Evropské unie. Děti pochází nejčastěji z Ukrajiny, Mongolska a Vietnamu. Vzdělávání probíhá podle školního vzdělávacího programu „Škola bez hranic“, který vychází z myšlenek daltonské výuky, jež je vhodná pro všechny děti bez ohledu na národnost. Jedním z hlavních cílů školy je usnadnit žákům-cizincům začlenění do prostředí běžné školy i celé společnosti, své místo zde má také multikulturní výchova. Výuka cizinců z třetích zemí spočívá v zařazení předmětu Výuka českého jazyka pro cizince, vyšší hodinové dotaci českého jazyka (3 hodiny týdně navíc) a v posilování vzájemné komunikace, respektu a úcty. Škola zařazuje do výuky mj. také ukrajinštinu (3 hodiny týdně) a pořádá rozličné multikulturní akce.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 151

Příloha č. 6: Vypořádání připomínkového řízení Program prošel připomínkovým řízením veřejnosti – aktérů integrace, kteří přichází s cizinci blíže do styku a mají v dané oblasti teoretické i praktické zkušenosti. V tomto řízení bylo e-mailovou korespondencí osloveno 56 zástupců spolupracujících s Platformou. Program byl komentován 17 organizacemi. K analytické části Programu se sešlo celkem 73 připomínek formulovaných dvanácti organizacemi. Jejich seznam následuje níže. Pět organizací k Programu nemělo připomínky. Ve druhém kole připomínkování k návrhové části se sešlo 21 připomínek od 4 organizací, další připomínky byly vypořádány přímo v textu, což se týká obou částí, které do textu vložil JMK – odbor regionálního rozvoje a další subjekty.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 152

Č.

Instituce

Kapitola/strana

1.

Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu

str. 20

2.

Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu

str. 25, 26

3.

Úřad práce ve Vyškově

tabulka str. 38

4.

Úřad práce ve Vyškově

str. 55

5.

Úřad práce ve Vyškově

str. 56

Připomínka SoMoPro, předposlední odstavec: doporučuji přestylizovat druhou větu; namísto „budou financovat“ – „pomohou financovat“ (granty totiž dofinancovávají rozdíl mezi ohodnocením v ČR a v zahraničí); Před poslední větu navrhuji doplnit: „Tento program iniciovalo a administruje Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu v rámci regionální inovační strategie JMK 3. EURAXESS, poslední odstavec, druhá věta: Doporučuji „EURAXESS“ změnit na „EURAXESS Centrum Brno“; „personalizovanou“ na „individuální“. Prosím doplnit předposlední větu: „EURAXESS Centrum Brno funguje ve vzájemné synergii s administrací programu SoMoPro.“ Důležité informace využitelné pro další integrační aktivity by mohl přinést detailní rozbor cizinců z pohledu formy zaměstnaneckého poměru. Například v okrese Vyškov mělo k 31.5.2010 pouze 13 cizinců platné povolení k výkonu práce. Zbylou část (do počtu 621 – viz tab. na str. 38) tvoří jiné formy zaměstnaneckých poměrů (např. OSVČ). Nelze souhlasit s textem na straně 55. „Statistické mapování počtu cizinců ze třetích zemí je značně limitované. Údaje jednotlivých institucí se mnohdy liší, potřebné údaje pro tuto skupinu cizinců často nejsou k dispozici nebo v sobě obsahují odhady expertů.“ Minimálně instituce jako úřady práce, živnostenské odbory městských úřadů, OSSZ či jednotlivé obecní úřady vedou různé statistické přehledy, včetně skupiny cizinců.

Vypořádání Zapracováno.

Zapracováno.

Nezapracováno. Dostupné statistické informace prezentuje kapitola VII.2.3. Trh práce a ekonomická integrace. Jiné informace nejsou k dispozici.

Zapracováno.

Na straně 56 je v komentáři ke grafu uvedeno, že graf je založen na Nezapracováno. Zpracovatel měl expertním odhadu. Přesné podkladové materiály k tomuto grafu přístup k expertním odhadům. jsou na jednotlivých úřadech práce. V rámci Návrhové části navrhujeme pravidelný monitoring této oblasti, který má provádět Centrum ve

Č.

Instituce

Kapitola/strana

Připomínka

6.

Úřad práce ve Vyškově

Dokument detailně popisuje vývoj v udělování trvalých pobytů cizinců ze třetích zemí v jednotlivých okresech. Obecné statistiky neobsahují část o struktuře zaměstnavatelů, kde jsou tito cizinci zaměstnáni. Oborová skladba zaměstnavatelů je také velmi důležitá z pohledu integračních mechanismů.

7.

Úřad práce ve Vyškově

8.

Úřad práce ve Vyškově

Zisk stabilního zaměstnání (odpovídající schopnostem a kvalifikaci cizince) je nejdůležitějším faktorem pro navazující integrační programy. Pokud je cizinec dostatečně saturován (nejen finanční hledisko, ale i hledisko seberealizace), je ochoten přistoupit na nadstavbové části integračních aktivit (účast na jazykových kurzech pro cizince, sociokulturní vzdělávání a podobně). Je vhodné tento integrační plán (program) rozpracovat na úrovni jednotlivých okresů (minimálně tam, kde je vyšší počet cizinců ze třetích zemí), jako preventivní opatření možného sociálního vyloučení těchto osob ze společnosti. Z materiálu je zřejmé, že v posledních letech dochází k nárůstu přílivu cizinců, a to zejména ze třetích zemí. Jednotlivé obce, jelikož udělují těmto osobám trvalé pobyty disponují informacemi, kolik cizinců v jejich obcích žije. I proto mohou více působit jako integrační činitelé. Zároveň v rámci sociálně preventivních opatření mohou komunikovat s důležitými místními institucemi a zařízeními (úřady práce, školy, zdravotní pojišťovny, občanská sdružení podporující integraci cizinců apod.). Zapojení samosprávy do integrace cizinců má význam i z důvodu adresného cílení integračních politik v rámci jednotlivých regionů. Na integraci se mohou podílet různá seskupení (občanská sdružení, místní akční skupiny a podobně) a mohou tak čerpat lokální finanční zdroje například ve formě různých grantových projektů.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 154

Vypořádání spolupráci. s úřady práce na základě konkrétní metodiky sběru a zpracování dat. Nezapracováno. Dokument obsahuje odkazy na nejčastější obory, v nichž jsou cizinci zaměstnáni. Jedná se o několik definovaných oborů, např. stavebnictví. Domníváme se, že je to pro účel dokumentu dostačující. Zapracováno (str. 55).

Zapracováno. V návrhové části Programu je řada návrhů zaměřených na tuto oblast. Spolupráce aktérů integrace se stala prioritou Programu. Některá opatření jsou přímo orientovaná na oblast samosprávy (zejména na obce). Navrhli jsme také vytvoření Komunitních integračních plánů pro lokality, kde se vyskytuje více cizinců tří hlavních cizineckých skupin.

Č.

Instituce

10.

Úřad práce ve Vyškově

11.

Úřad práce ve Vyškově

12.

Úřad práce ve Vyškově

13.

Úřad práce ve Vyškově Úřad práce ve Vyškově Úřad práce Brnoměsto

14. 15.

Kapitola/strana

str. 66

16.

OPU

str. 49

17.

OPU

str. 50

SocioFactor s.r.o.

Připomínka

Vypořádání

Neznalost jazyka je významným prvkem znevýhodnění na trhu práce a reálnou překážkou možné integrace. Vedle zaměstnání by druhým faktorem integrační politiky měla být systematická dlouhodobá jazyková příprava. Situace na trhu práce je v materiálu popsána v akademické rovině. Obecné či teoretické závěry nepopisují detailní situaci v jednotlivých odvětvích či reálnou potřebnost cizinců při výkonu činností jednotlivých profesí. Materiál nedostatečně popisuje hlavní důvody, proč jsou cizinci upřednostňování některými zaměstnavatelskými subjekty před občany ČR.

Zapracováno. V rámci Návrhové části je jednou z aktivit podpora jazykových kurzů pro cizince.

Nezapracováno. Materiál byl sestaven z dostupných výzkumů, statistik a dokumentů. Podkladem nebyl intenzivní vlastní výzkum, v návrhové části dporučujeme věnovat se oblasti práce se zaměstnavateli. V materiálu je uveden pravdivý argument, že výraznou roli při Komentář neobsahuje připomínky. regulaci přílivu cizinců sehrávají jednotlivé agentury práce. Ty výrazným způsobem ovlivňují strukturu zaměstnanosti cizinců, neboť mj. vyjednávají o mzdách jednotlivých pracovníků a regulují tak jejich příchod na území ČR. V části VII.2.3. Trh práce a ekonomická integrace je uvedeno několik Komentář neobsahuje připomínky. důležitých souvislostí, reálně popisující situaci cizinců na trhu práce. Důležité poznatky přináší SWOT analýza, především potom závěry Komentář neobsahuje připomínky. W.2, W.7, W.12, T.6 a T.10. 1. odrážka - zvýšená podpora cizinců jako kategorie obtížně Zapracováno. umístitelných uchazečů o zaměstnání na úřadech práce se může týkat pouze cizinců s uděleným trvalým pobytem, ti jediní mohou být evidováni na ÚP jako uchazeči. Samotné OPU nikdy neposkytovalo žádné kurzy ČJ, v rámci Zapracováno. některých projektů pouze výuky zprostředkuje, tzn., hradí v plné nebo částečné výši kurzovné v nějaké jazykové škole pro účastníky projektů. Výraz „zakoupit zkoušku“ zakládá podezření, že instituce, kde tu Nezapracováno. Informace vzešla zkoušku lze složit ji „prodávají“, pokud tento závěr vzešel z jednání z individuálních rozhovorů s cizinci. příslušné pracovní skupiny, tak mám za to, že řeč byla spíše o Stránka 155

Č.

Instituce

Kapitola/strana

18.

OPU

kapitola vzdělávání

19.

OPU

kapitola pobyt/bydlení

SocioFactor s.r.o.

Připomínka podvodném jednání některých cizinců (např. že někdo s lepší znalosti jazyka skládá zkoušku za někoho jiného), bez jakéhokoliv pochybení ze strany jazykové školy. Poznámka na zvážení zpracovatele – nevím, zda by nebylo vhodné uvést, jakých zdrojů a prostředků využívají aktéři pro zajištění svých potřeb v současné době, např. výuky jazyka a jaké jsou možné zdroje, na které by bylo možné se zamířit do budoucna Poznámka na zvážení zpracovatele – při udávání údajů o růstu trvalých pobytu se zmínit o projektu MPSV o zaměstnávání vysoce kvalifikovaných pracovníků, účast v něm umožňuje získat TP v zkrácené lhůtě a podle dostupných informací OPU tato možnost je hojně využívána zaměstnanci velkých mezinárodních zaměstnavatelů v JMK, např. IBM, INFOSYS, apod. Postrádám zmínku o aktuálně realizovaných projektech v kraji na podporu zaměstnanosti cílové skupiny, stejně tak i zmínku o klíčových aktérech - úřady práce, NNO, velcí zaměstnavatelé. Je pochopitelné, že aktuální problémy se tkají hlavně tzv. montoven, avšak v kraji jsou i velcí solidní zaměstnavatele, kteří nepropouštějí, plní své povinnosti a dokonce mají i nějaké opatření pro rovné příležitosti, např. příspěvek na hlídání děti svých zaměstnankyň. Ač jsou některé problémy v oblasti zaměstnávání popsány (např. agenturní vzdělávání) chybí zmínka o příčinách (např. chybějící a nevyhovující legislativa) a návrhy možných opatření, nevím ovšem zda to má být cílem Programu

Stránka 156

Vypořádání

Zapracováno. Možné budoucí a využitelné zdroje jsou uvedeny v návrhové části u jednotlivých aktivit. Vypořádáno, první informaci jsme doplnili do přílohy č. 2: Podmínky pobytu cizinců z třetích zemí na území ČR. Nechtěli jsme již přidávat další informace o pobytech přímo do textu a věnovat se okolnostem příchodu cizinců. Druhá připomínka – v průběhu zpracování textu jsme se jí zaobírali, informace o této oblasti jsou velmi různorodé, často rozporné a tato oblast by si vyžadovala samostané zpracování a výzkum. Další analýzu jsme se rozhodli ale nedoporučovat a navrhli jsme v návrhové části přímo opatření pod názvem Integrace na trhu práce. To má za cíl zapojit a motivovat zaměstnavatele do integračních procesů a podpořit uplatnění cizinců na trhu práce. V rámci procesu síťování předpokládáme, že se objeví příklady dobré praxe z prostředí konkrétních firem, úřadů práce, NNO, s nimiž

Č.

Instituce

Kapitola/strana

20.

OPU

21.

OPU

22.

Úřad práce v Blansku Úřad práce v Blansku

str. 33

str. 38

26.

Úřad práce v Blansku Úřad práce v Blansku Lingea s.r.o.

27.

Lingea s.r.o.

str. 85

28.

Krajský úřad

kap. VII.2.2./str. 43

23.

24. 25.

SocioFactor s.r.o.

kapitola Zdravotnictví

str. 35

str. 64 str. 52

Připomínka Poznámka na zvážení zpracovatele-Chybí zmínka o zdravotním pojištění a o problémech s tím spojených, např. pro děti a manžely cizinců pobývajících zde z důvodu společného soužití s cizincemzaměstnancem, dále nedostatečný rozsah garant. péče v rámci komerčního pojištění Několik dalších připomínek máme ohledně ne zcela jasných formulací některých vět, tyto nedostatky však jistě budou odstraněny při jazykové a obsahové korektuře Grafické vyjádření je nepřehledné, má špatnou vypovídací schopnost Domníváme se, že u grafu „Dlouhodobé pobyty květen 08 – květen 10“ jsou špatné údaje. Nezdá se nám, že ve městě Brně je méně cizinců s dlouhodobým pobytem než v ostatních regionech JmK. Blansko by odpovídalo Grafické vyjádření je nepřehledné, má špatnou vypovídací schopnost Hospodářská krize v perspektivě cizinců – několikrát se v této kapitole opakují stejná témata – propouštění, návrat domů Podpora cizinců ve vzdělávání, 3. odrážka: doporučuji rozšířit Informace ve veřejném prostoru nejsou vstřícné vůči cizincům, téměř neexistují informace ve světových jazycích ani v rodných jazycích cizinců. To se týká také webových stránek, které by měly poskytovat veškeré informace také v několika jazykových mutacích (anglicky, německy, rusky, ukrajinsky, vietnamsky). SWOT – slabé stránky: doporučuji přidat novou odrážku – Cizinci mají ztížený přístup k informacím z veřejného sektoru. Existuje málo informací ve světových jazycích nebo v jejich rodných jazycích, což se týká také webových stránek úřadů. 1.odst. - doporučuji uvést úplnou citaci zákona č. 561/2004 Sb.,o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném Stránka 157

Vypořádání bude možno dále pracovat. Zapracováno.

Text projde korekturami.

Nezapracováno. Zapracováno (problém v typu grafu).

Nezapracováno. Nezapracováno. Kapitola zachycuje autentické výpovědi cizinců. Zapracováno.

Zapracováno.

Zapracováno.

Č.

Instituce

Kapitola/strana

Připomínka vzdělávání (školský zákon), dále stačí odkaz na školský zákon v posledním odst. doporučuji doplnit: v rámci rozvojových programů MŠMT pro rok 2010 je realizován poprvé program „Zajištění podmínek bezplatné přípravy k začlenění žáků – dětí cizinců z třetích zemí do základního vzdělávání, zahrnující výuku českého jazyka přizpůsobenou potřebám těchto žáků“, do kterého se zapojily z JMK 4 ZŠ poslední odst. uprostřed – doporučuji vynechat větu :Problémem jsou přípravné třídy, tato možnost je vyhrazena ve školském zákoně pouze pro azylanty. 1.odst. V rámci kraje jsou vytipovány školy se zastoupením dětí cizinců a ty jsou vzájemně propojovány a mají metodickou podporu odboru školství KrÚ JMK Prosím opravit název školy: Základní škola a Mateřská škola, Brno, Staňkova 14.

Vypořádání

29.

Krajský úřad

str. 45

30.

Krajský úřad

str.53

31.

Krajský úřad

str. 54

32.

Základní škola a Mateřská škola, Brno, Staňkova 14

str. 45

33.

Základní škola a Mateřská škola, Brno, Staňkova 14

str. 45

Prosím vložit v předposledním odstavci za spojení slov Zapracováno. ..multikulturní výchova. – Výuka cizinců ze třetích zemí spočívá v zařazení nepovinného předmětu Český jazyk pro cizince, zvýšeného počtu hodin výuky českého jazyka (3 hodiny týdně), začleňování žáků-cizinců do běžných tříd ve všech ročnících a ve vzájemné komunikaci, respektu a úctě. Škola zařazuje do výuky nepovinný předmět ukrajinštinu (3 hodiny týdně) a rovněž realizuje vzájemné poznávání různých kultur – pravidelná setkávání s rodiči žáků, např. multikulturní večery v prostorách Jihomoravského centra na podporu integrace cizinců, projektové dny ,,Kultura bez hranic“ ve škole, Akademie, nebo vystoupení žáků o Vánocích či ke Dni matek.

34.

Diecézní charita

VII.2.2./ str. 53

…tato možnost je ve školském zákoně vyhrazena pouze pro

SocioFactor s.r.o.

Stránka 158

Zapracováno.

Nezapracováno.Víme, že je takto vyhrazena, chceme poukázat na tento „nedostatek“. Zapracováno.

Zapracováno.

Zapracováno.

Č.

Instituce

Kapitola/strana

Brno 35.

Diecézní charita Brno

VII.2.3./str. 59

36.

Diecézní charita Brno

VII.2.4./str. 68

37.

Diecézní charita Brno Diecézní charita Brno

VII.2.5./str. 73

38.

SocioFactor s.r.o.

VII.2.2./str. 45

Připomínka azylanty. Praxe nicméně umožňuje zařazení do přípravných tříd i pro děti cizinců s jiným pobytovým statutem. 1. odstavec nahoře: V rámci poradenské praxe se ovšem setkáváme rovněž s případy, kdy cizinci neplatí sociální a zdravotní pojištění, ale naopak se snaží si zajistit finanční zisk – ať již pro sebe nebo rodinné příslušníky. Mimo město Brno proaktivně působí pouze jedna z organizací, a to ve třech místech. Z textu není zcela jasné, o jakou organizaci se jedná. Pokud je to Diecézní charita Brno, pak bylo by asi vhodné napsat jmenovitě. Mimo město Brno působí pouze pobočky Diecézní charity Brno (v Hodoníně, Břeclavi a Blansku) a SOZE. V oblasti vzdělávání cizinců z pohledu NNO chybí v současné době podporovaný model spolupráce škol jakožto státních zařízení a právě neziskového sektoru, a to v podobě efektivního a funkčního projektu zaměřeného na doučování žáků (cizinců). Doučování by totiž mělo být dle našeho názoru automaticky nabízeno ze strany školského zařízení rodičům dítěte. Jak je již uvedeno ve studii, jen málokterý žák - cizinec zvládne z důvodu jazykové bariéry samostatně a bez potíží proces integrace v oblasti českého školního systému. Stejně tak rodiče mnohdy nemají dostatečné informace o činnosti NNO a tak nemohou jejich nabídky doučování žáků využít. Případně jim v tomto brání geografická poloha školského zařízení, kdy v blízkosti nesídlí žádná nezisková organizace. Sami rodiče přitom velmi často nejsou schopni poskytnout v přípravě na školní výuku svému potomku odpovídající podporu, a to buď z důvodu jazykové bariéry anebo nedostatečných znalostí. Z našeho pohledu se tu ovšem otevírá velký prostor pro podporu projektů založených například na dobrovolnické bázi. Předchozí zkušenost totiž ukazuje, že doučování dítěte cizince a jeho příprava na školní výuku je ze Stránka 159

Vypořádání Nezapracováno. Text již tuto skutečnost popisuje.

Zapracováno.

Zapracováno. Zapracováno.

Č.

Instituce

Kapitola/strana

39.

Diecézní charita Brno

VII.2.2./str. 53

40.

Diecézní charita Brno

VII.2.2./str. 53

41.

Diecézní charita Brno

VII.2.4./str. 68

SocioFactor s.r.o.

Připomínka

Vypořádání

strany dobrovolníků velmi vítanou a atraktivní činností. Proces nostrifikace vzdělání je zajisté velmi důležitým bodem pro Zapracováno. úspěšnou integraci cizince ve společnosti. Pravidla pro uznávání vzdělání ovšem v některých oblastech staví cizinci do cesty takové bariéry, které není často schopen odstranit. Například požadavek apostilní doložky je z našeho pohledu v některých případech velmi limitující. Zejména pokud se jedná o zemi, kde panují nepokoje či je zde velká míra korupce, bývá často tato apostilní doložka falsem, které se dá získat na černém trhu a neplní tedy svou funkci (příkladem takovéto země může být Somálsko). V jiném případě se dotyčnému cizinci nemusí vůbec zdařit apostilní doložku získat z důvodu buď vysoké korupce nebo nefungující infrastruktury v zemi. K absenci výukových materiálů bychom chtěli dodat pouze tu Zapracováno. skutečnost, že výukové materiály sice existují, ale ve velmi malém množství a často v nevyhovující podobě. Toto pociťují dle ohlasů ze strany majority především učitelé na základních školách či dobrovolníci věnující se především práci s dětmi a jejich doučování. V mnoha případech jsou výukové materiály pro děti cizinců postaveny na kresbách, malbách či písních, což opět velmi limituje používání tohoto materiálu v některých případech z důvodu náboženského vyznání (například ortodoxní muslimové). Pokud jde o proces sociálně zdravotní integrace, na základě Zapracováno. zkušeností monitorujeme přetrvávající problém s jazykovou bariérou ve zdravotnických zařízeních, který se mnohdy projevuje velmi zhoršenou dostupností zdravotní péče, případně jejím jednorázovým poskytnutím v akutních případech a neochotou ze strany zdravotnického personálu přijmout osoby z řad cizinců trvale jako pacienty pro dlouhodobou péči (právě z důvodu obavy z jazykové bariéry). Tento problém se dle našeho názoru netýká pouze poskytování stomatologické péče. Stránka 160

Č.

Instituce

Kapitola/strana

Připomínka

Vypořádání

Opět se zde vytváří velký prostor pro podporu sociálně zdravotních projektů se zaměřením na usnadnění komunikace mezi zdravotnickými zařízeními a cílovou skupinou. Stejně tak existuje i ze strany cílové skupiny cizinců mnohdy velmi malé povědomí o zodpovědném přístupu ke svému zdravotnímu stavu (například nenavštěvování lékařů za účelem preventivních prohlídek apod.). Cizinci tak mnohdy lékaře vyhledávají opravdu pouze v akutních zdravotních případech, což je rovněž ovlivněno obavou z jazykové bariéry a neznalosti systému zdravotní péče v ČR. 42.

Diecézní charita Brno

VII.3./str. 83

Činnost poraden v detašovaných lokalitách Jihomoravského kraje Zapracováno. (Blansko, Hodonín, Břeclav) považujeme za důležitou nejen z důvodu monitoringu místní situace, ale především s ohledem k potřebám cílové skupiny, které je poskytováno sociálně-právní poradenství. Momentální nastavení projektu neumožňuje realizaci terénní sociální práce v uvedených lokalitách. Vzhledem k výši úvazku terénního sociálního pracovníka SOZE (0,5) a omezeným finančním prostředkům na cestovné (do 500,- Kč/měsíc) není prakticky možné pokrýt terénní sociální práci na celém území JmK, nehledě na to, že prioritním úkolem tohoto pracovníka je zajišťovat zejména propagaci aktivit projektu. Jako efektivní s výhledem k budoucímu pokračování sociálního poradenství v detašovaných lokalitách a s ohledem na potřeby cílové skupiny se nám jeví opatření, které by v odůvodněných případech umožnilo poskytnutí jednorázové terénní služby. Máme na mysli kontaktování uživatelů v jejich přirozeném prostředí, doprovod uživatele v jednotlivých případech na konkrétní úřad či instituci a zajištění odborné asistence přímo na místě.

43.

SOZE

str. 82

Odstavec začínající „Jazykové kurzy probíhají po dobu 72 hodin…“ navrhuji formulovat odlišně, a sice: Jazykové kurzy probíhají po dobu 72 hodin, s frekvencí 2×3 hodiny týdně, celkem tedy přibližně tři měsíce. Tato doba je podle

SocioFactor s.r.o.

Stránka 161

Zapracováno.

Č.

Instituce

Kapitola/strana

44.

Městský úřad Rosice

str. 24

45.

Kancelář primátora města Brna / Kancelář

obecná připomínka

SocioFactor s.r.o.

Připomínka vyučujících lektorů adekvátní nejen s ohledem na cíle kurzu (přechod na vyšší komunikační úroveň), ale také s ohledem na skutečnost, že účast cizinců v bezplatných kurzech s postupujícím čase klesá. Zvládání jazyka je rozdílné ve skupině cizinců mluvících slovanskými jazyky a skupině ostatních. U neslovanských cizinců se během tří měsíců dá zvládnout zvýšení jazykových kompetencí o jednu úroveň dle SERRJ (např. z nuly na A1, z A1 na A2; v případě přechodu na úroveň B1 nejsou tři měsíce pro neslovanské studenty dostačující, v případě slovanských mluvčích jich uspěje většina). Problémem je, že individuální docházka do kurzů neprobíhá ideálním způsobem – dochází k absencím jednotlivců v důsledku nemocí, svátků, pracovního vytížení či práce na směnný provoz apod. To ovlivňuje rychlost as účinnost výuky celé skupiny (nutnost opakování látky apod.). V ojedinělých případech (léto) mohou být kurz pozastaveny, nemoc lektora či jiný důvod absence jsou, dovoluje-li to situace, řešeny suplováním. Cizinci mohou ve valné většině docházet na kurzy až později odpoledne nebo večer, většina z nich je zaměstnána. Poptávka je právě po zmíněných časech. U kurzů češtiny poptávka převyšuje nabídku, ani nebylo zapotřebí je zásadním způsobem propagovat. Časem se s běhy kurzů zájem zmenšoval – čekatelé už nejsou v řádu stovek, ale spíš desítek. Otázkou je, jaká je skutečná potřeba – existují cizinci, kteří zájem o jazykový kurz mají, ale třeba neví o existenci Centra. Současný zájem stačí organizace uspokojit. V kapitole Platforma klíčových aktérů bych doporučovala zmínit program našeho města „Resocializace ohrožených dětí“ v jehož rámci zahajujeme v letošním roce práci s dětmi cizinců nabídkou volnočasových aktivit. Není jasné, které body ze strany 6 má analytická část obsahovat, pokud i bod c), pak se domnívám, že v dokumentu chybí reflexe zahraničních zkušeností chybí. Stránka 162

Vypořádání

Zapracováno (str. 19, poznámka pod čarou).

Zapracováno. Cílem nebylo přenášet konkrétní zkušenosti a praxi ze zahraničí, ale zohlednit doporučení a

Č.

Instituce

Kapitola/strana

Připomínka

strategie města – Magistrát města Brna

46.

KSM /MMB

1/6

47.

KSM /MMB

I.1 / 7

Pokud chápu operacionalizaci jako obsah bodů f) a g), pak je nutné ty to dva body zakomponovat pod bod e), pokud bod e) znamená něco jiného (spíše identifikaci nebo definici), je nutné tento pojem zaměnit za vhodnější, nebo pojem „operacionalizace“ pro uživatele programu obsahově vysvětlit. Program pro JMK vytvořila společnost SocioFactor s.r.o. na základě těchto metod: Desk research Sekundární analýza a syntéza dokumentů Individuální rozhovory a focus group se systémovými aktéry Individuální rozhovory a focus group s cizinci ze třetích zemí.

Vypořádání návrhy Evropské unie. V Návrhové části Programu však doporučujeme pracovní výměny a stáže v zahraniční, které by tuto reflexi zajišťovaly. Zapracováno.

Zapracováno. Popis metod jsme doplnili do příloh.

- chybí konkrétnější popis zvolených metod, seznamy institucí a účastníků, kteří na jednotlivých aktivitách participovali, a shrnutí nejdůležitějších výstupů vzešlých z jednotlivých metod. 48.

KSM /MMB

VI.2/18

Tato centra jsou zčásti (75%) financována z prostředků Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí (EIF) doplnit, že další část (25%) kofinancuje SUS, JMK… Od září 2009 zahájila činnost Integrační Centra (pozn. prosím sjednotit pojem, ať je jasné, že se jedná o tatáž Centra!!) - doplnit formulace

Zapracováno.

49.

KSM /MMB

VI.2/18

efektivity integračních opatření i vynaložených finančních prostředků; jasných a uchopitelných výsledků všech integračních aktivit;

Zapracováno.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 163

Č.

Instituce

Kapitola/strana

Připomínka

Vypořádání

nových nástrojů - přímá spolupráce s obcemi, podpora nově vzniklých Integračních center; podpory rozvoje občanské společnosti – zejména pak v regionech v souvislosti

50.

KSM /MMB

VI.2/19

51.

KSM /MMB

VI.3 / 21

52.

KSM /MMB

VII.2.2 / 45

53.

KSM /MMB

VII.2.2 / 48

54.

KSM /MMB

VII.2.2 / 50 a 52

55.

KSM /MMB

VII.2.4 / 70

56.

KSM /MMB

57.

KSM /MMB

SocioFactor s.r.o.

s vytvářením regionálních Integračních center. - upravit odrážky do 1. pádu Zkušenosti ze zahraničí naopak napovídají, že nutnost koncipovat integrační politiky v lokalitách vyvolaly konkrétní problémové situace, s nimiž se časem municipality potýkaly. - přeformulovat Schéma – chybí část textu v rámečku

Zapracováno.

Zapracováno.

Chybí zmínka o International School of Brno – i když je tato škola placená a specializuje se na děti cizinců – podnikatelů, expertů, jsou zde patrně i děti ze 3. zemí (nebo nejsou?), pro úplnost proto doporučujeme zmapovat situaci na této škole a doplnit (stejně jako je popsána aktivita JCMM). Malá zmínka o této škole je na další straně (v závorce), kde již ale neodpovídá název této školy realitě. Co je zkratka JMCC – nejedná se o JCMM?

Zapracováno.

Zapracováno.

VII.2.5 / 73

Dublují se informace o nutnosti informovanosti - balíčku po příjezdu do země Krajské dokumenty tematizují oblast zdravotní a sociální péče pro cizince pouze Komunitní plán města Brna. - přeformulovat Název brněnské léto změnit na Brněnské kulturní léto

VII.2.6 / 77

Zkratka CVVM není v seznamu zkratek

Zapracováno.

Stránka 164

Zapracováno.

Zapracováno.

Zapracováno.

Č.

Instituce

Kapitola/strana

58.

KSM /MMB

VII.3 / 81

59.

KSM /MMB

VII.3

60.

KSM /MMB

VII.3 / 82

61.

KSM /MMB

84 / S

62.

KSM /MMB

84 – 85 / S a W

63.

KSM /MMB

84 / S16

Připomínka

Vypořádání

Dále by měla být posílena publicita Centra, zaveden monitoring efektivity poskytovaných služeb a zamyslet se nad polohou Centra. - přeformulovat Lépe strukturovat tuto kapitolu, udělat podnadpisy evaluace centra, evaluace platformy, jako je tomu u evaluace konkrétních aktivit. Zvážit, zda na závěr těchto podkapitol nenastínit scénáře možného vývoje (zejména u platformy – i když návrhová část není předmětem tohoto připomínkování, je možné zvážit u formulací možných scénářů vývoje inspiraci metodikou komunitního plánování sociálních služeb ve městě Brně.) absencemi díky práci Přeformulovat na - absencemi vzhledem k práci Chybí: International School of Brno

Zapracováno.

Co je v S 10 a S 11 prezentováno jako silná stránka, je v W 13. Obdobně S 16 se poněkud vylučuje s W 12.

Zapracováno – mírná změna, zdůrazněna nerovnoměrnost po okresech JMK. Reformulováno S 16. Zapracováno.

Zapracováno

Zapracováno. Zapracováno.

Cizinci získávají ke kraji úzký vztah.

64.

KSM /MMB

85 / W3

65.

KSM /MMB

86 / W16

- Tento výrok je problematický, úzký vztah se navazuje k lokalitě, ve které jedinec žije, tj. k městské části či obci. Možnost identifikace s krajem je v případě cizinců diskutabilní. Data a údaje o cizincích ze třetích zemí nejsou v rámci JMK systematicky zpracovány a nejsou dostupné.

Cizinci vnímají jako problém umístění svých dětí do mateřských a základních škol, vůbec existence obav z přijímání cizinců. - formulace

SocioFactor s.r.o.

Stránka 165

Zapracováno.

Zapracováno.

Č.

Instituce

Kapitola/strana

66.

KSM /MMB

86 / W18

67.

KSM /MMB

86 / O8

68.

KSM /MMB

86 / příležitosti

69.

KSM /MMB

87 / ohrožení

70.

KSM /MMB

91 – slovník pojmů

71.

KSM /MMB

72.

Odbor sociální péče Magistrát města Brna Odbor sociální péče

91 – 94 / Analyzované dokumenty I, 1.1/str. 7

73.

SocioFactor s.r.o.

VII, 2.2/45

Připomínka Termín švarcsystém napsán foneticky, dříve v textu na s. 63 Schwarzsystem Proces komunitního plánování obecně vytváří prostor pro zapojení obcí do procesu integrace cizinců prostřednictvím procesu utváření komunitních plánů. - formulace (tautologie) Chybí příležitosti specifické pro JMK a jednotlivé obce v JMK (jsou zde dostatečně informačně vytěženy uskutečněné rozhovory a fokusy?), vyjmenované příležitosti mají jen obecný charakter. Obdobně jako u předchozího komentáře - konkrétní ohrožení specifická pro obce v JMK neexistují?

Odstavec vysvětlující a definující pracovní povolení obsahuje na závěr tuto větu: Naprostá většina cizinců ze třetích zemí (92,5 %) je v JMK zaměstnána na základě povolení k zaměstnání cizince (tzv. pracovního povolení). - tato formulace se závorkou na konci, když celý odstavec pojednává o pracovním povolení, není vhodná Jednotlivé dokumenty od sebe odsadit, aby byl seznam přehlednější

Doporučujeme uvést podrobnější výčet aktérů , kteří se podíleli na tvorbě „ Programu…..“ Doporučujeme blíže specifikovat pracovní skupiny, které formulovaly základní témata Doporučujeme doplnit údaje o International School of Brno, Čejkovická, Vinohrady, která se specializuje na děti cizinců Stránka 166

Vypořádání Zapracováno. Zapracováno.

Konkrétnější podoby dostaly krajská specifika v rámci jednotlivých aktivit. Konkrétní situace jsou zmiňovány v souvislosti s městem Brnem a s Blanskem, obecněji potom všemi okresními městy, což se odrazilo do formulování opatření a aktivit v návrhové části. Zapracováno.

Zapracováno.

Zapracováno. Pracovní skupiny a výčet aktérů jsou součástí příloh.

Zapracováno.

Č.

Instituce

Kapitola/strana

Připomínka

Vypořádání

Magistrát města Brna

Návrhová část Č.

Instituce

Kapitola/strana Připomínka A.1.8 Navrhuji přidat další bod str. 8 Pravidelně zveřejňovat důležité informace na webových stránkách Jihomoravského kraje i Centra také v několika světových jazycích a v převažujících rodných jazycích cizinců (např. anglicky, německy, rusky, ukrajinsky, vietnamsky).

74.

Lingea, s.r.o. M. Ševečková

75.

Lingea, s.r.o. M. Ševečková

A.2 str. 8

Pokud to bude možné, navrhuji do textu odstavce doplnit zmínku o tom, že aktérem integrace může být i komerční subjekt.

76.

Lingea, s.r.o. M. Ševečková

A.3.8 str. 10

Navrhuji přidat k bodu text Dostatek příruček a informačních materiálů ve více jazycích a jejich zveřejňování na webových stránkách Centra.

SocioFactor s.r.o.

Stránka 167

Vypořádání Zapracováno, počítali jsme s tím v aktivitě D. 3.5 „ Průběžná aktualizace a zveřejňování informací na webových stránkách www.cizincijmk.cz, vč. překladů do cizích jazyků“. V textu jsme nechtěli vyzvedávat žádného klíčového aktéra integrace – proto používáme tento širší pojem. Tomu odpovídá úvodní aktivita A.2.1 „ Definování účelu a způsobu zapojování klíčových aktérů integrace cizinců z třetích zemí, zpracování harmonogramu činností zapojování, definování kritických bodů a návrhů na jejich řešení, síťování aktérů“. V rámci tohoto řízeného procesu se samozřejmě počítá se zapojením komerčních subjektů, popř. organizací s různou právní subjektivitou. Původně jsme měli navrhovanou formulaci součástí tohoto opatření, ale nutnost informování se ukázala být důležitou i v jiných oblastech,

Č.

Instituce

Kapitola/strana

77.

Lingea, s.r.o. M. Ševečková

D.3.3. str. 13

78.

Lingea, s.r.o. M. Ševečková

str. 35

79.

Lingea, s.r.o. M. Ševečková

str. 36

80.

Kancelář primátora města Brna / Kancelář strategie města – Magistrát města Brna

obecně

SocioFactor s.r.o.

Připomínka

Navrhuji menší úpravy textu Zkvalitnění celkové informovanosti cizinců s využitím sociálních sítí a klíčových aktérů integrace, zpřístupnění všech důležitých informací cizincům ve světových jazycích, podpora vytváření vícejazyčných tištěných informačních materiálů s ohledem na aktuální potřeby cizinců Indikátory plnění cílů priorit – Další rozvoj centra, tabulka - k tomuto mám spíše dotaz než návrh: publicita-výstupy je z našeho pohledu dosti významný indikátor související s kontaktováním dalších skupin cizinců, stejně jako informace na webu. Proč není mezi ně zařazena, tj. není psána tučně? Děkuji. Podobný dotaz jako předchozí: příručky, materiály a případně i metodiky výuky jsou taktéž velmi důležité, navíc v případě vietnamštiny a ukrajinštiny u nás prakticky tyto příručky neexistují. Návrhová část nedostatečně vytěžila část analytickou. Zejména se v opatřeních a jejich rozčlenění do čtyř priorit se nedostatečně odrážejí v analytické části popsané dimenze integrace. Toto nepropojení, respektive nedostatečné vytěžení teoretických východisek snižuje přehlednost a vnitřní konzistenci celého dokumentu.

Stránka 168

Vypořádání proto jsme vytvořili samostané opatření D.3 Informovanost cizinců, které se zaměřuje na šíření relevantních informací a zkvalitnění celkové informovanosti cizinců. Zapracováno.

Zapracováno – souhlasíme, navíc má publicita nadregionální dopady.

Ponecháváme.

K této připomínce doplňujeme vysvětlení. Tím, že jsme nekopírovali zcela členění analytické části, může vzniknout tento dojem. Při prvním zpracování jsme vytvořili systém opatření a aktivit, který dimenze kopíroval, a domnívali jsme se ve shodě s připomínkou, že je to tak dobře. Schéma ale ukázalo, že se některé aktivity dosti překrývají. K tomuto proběhla schůzka a

Č.

81.

Instituce

KSM /MMB

SocioFactor s.r.o.

Kapitola/strana

obecně

Připomínka

Návrhová část je nepřehledná, není zřejmé, že jsou pokryty všechny dimenze integrace. Návrhová část obsahuje příliš mnoho opatření, některé z nich se navíc obsahově překrývají (namátkou: A.3.4. se obsahově překrývá s B.2.1. , B.2.2 a B.2.3). Budou nastávat situace, kdy určitá aktivita bude naplňovat více opatření. Dá se očekávat, že plnění programu se bude proto hůře sledovat.

Stránka 169

Vypořádání nakonec bylo schéma po vstupech aktérů integrace transformováno – např. zvlášť bylo vytvořeno opatření týkající se integračních služeb a informovanosti, které byly v původním návrhu roztříštěné. Vzali jsme v úvahu připomínky těch, kteří budou aktivity realizovat v praxi, po diskusi se tyto změny zdály být praktičtější vůči naplňování Programu. Všechny dimenze integrace jsou pokryty prostřednictvím opatření, případně dílčích aktivit. Sloučilijsme pouze oblast interakční a identifikační, a to na základě připomínek aktérů k analytické části z důvodu snadnější orientace. Opatření se nepřekrývají, uvedený příklad: aktivita A 3.4 se týká výhradně služeb Centra (zadání zpracování Programu požadovalo zvláštní profilaci služeb Centra). Aktivity B.2.1 až B.2.3 patří k těm, které Centrum z valné většiny ani nemůže vykonávat, např. sociální služby apod. Jedná se spíše o doménu jiných specializovaných organizací, jejichž činnost by Centrum nemělo suplovat či jim dokonce konkurovat (apelovali na to

Č.

Instituce

Kapitola/strana

Připomínka

Vypořádání aktéři).

82.

KSM /MMB

obecně

Program obsahuje velkou řadu opatření, avšak velmi málo konkrétních aktivit. Je navrhováno vypracování řady dalších plánů a studií, ze kterých by konkrétní aktivity vzešly (např. B.1.2., C1.1. A.2.1). Není však toto do jisté míry rezignace na původní účel a cíle programu?

83.

KSM /MMB

obecně

84.

KSM /MMB

5/IX.1

Ačkoliv je přirozeným centrem cizinců v JMK Brno (až na výjimky), jak ukázala analytická část, je tento fakt v návrhové části nereflektován zejména co se spolupracujících subjektů týká (vždy obecně jen obce nikoliv SMB a obce, tam, kde by to bylo vhodnější). Motto programu zbytečně zdůrazňuje již dříve zdůrazněný fakt, že se program a tudíž i kraj zaměřuje pouze na cizince z 3. zemí. Důsledkem je, že místo pozitivní konotace motta se objevuje otázka, zda tedy pro ostatní cizince kraj otevřený není? V důsledku tak motto nepůsobí inkluzivně!

85.

KSM /MMB

6-7/IX.1-IX.2

86.

KSM /MMB

8/IX.3

SocioFactor s.r.o.

Dílčí cíle se nekryjí s prioritami a opatřeními. Jednotlivé priority mají mít dílčí cíle a ty se pak naplňují prostřednictvím opatření a aktivit. Pokud má popis opatření sloužit jako pomůcka pro pochopení smyslu opatření, je nutné upravit stylistiku. Opatření je popsáno zbytečně složitě. Čtenář je nucen číst formulace víckrát, aby pochopil jejich význam.

Stránka 170

Jedná se o záměr, nikoliv rezignaci. Tímto způsobem jsou strategické materiály koncipovány, na obecný rámec navazují, a tak tomu bude i v tomto případě. Konkrétní specifikace bude obsahem ročních akčních plánů. V úvodu návrhové části je tato okolnost vysvětlena. Zapracováno.

Pramení z vymezení Evropskou unií, legislativou a samotným projektem. Motto musí reflektovat jasně vymezenou cílovou skupinu, pro kterou je Program určen. Viz komentář č. 81. Text byl před korekturami. Současně reflektujeme pojmovou výbavu z diskurzu EU a cizinecké oblasti, která není běžná a může působit neobvykle.

Č.

Instituce

Kapitola/strana Připomínka str. 41 Zodpovědná osoba … - formulace

87.

KSM /MMB

88.

JMK/odbor vnějších vztahů

str. 5

Celkový cíl - zavedení parametrů krajské integrační politiky ve spolupráci s klíčovými aktéry integrace tak, aby se cizinci ze třetích zemí měli šanci efektivně začlenit do běžného života - co když cizinci potřebu "efektivně se začlenit do běžného života" necítí? Jak postupovat u této skupiny? To myslím v návrhu programu celkem chybí.

89.

JMK/odbor vnějších vztahů

str. 9

A.2.4 - aktivita: zřídit ve městech, kde to bude vyžadovat situace, pracovní pozice pro integraci - bude tuto pozici zřizovat JMK? Pokud ne, jak přimět obce, aby ji zřídily?

90.

JMK/odbor vnějších vztahů

str. 12

s. 12 - D.1.2. - náboženský dialog je součástí širšího kulturního dialogu, není zřejmé vyčlenění jako samostatné položky

SocioFactor s.r.o.

Stránka 171

Vypořádání Zapracováno. Připomínka míří k těm, kteří o integraci nestojí. Vycházeli jsme z principu sociální práce, který směřuje k osamostatnění, zmocnění a zodpovědnosti každého jedince. V prvé řadě se jedná o to, aby byly služby k dispozici těm, kteří o ně projevují zájem, což dokládá např. návštěvnost Centra či roční údaje o poskytnutých službách NNO. Zmíněný problém se vyskytuje ve značné míře u některých přistěhovaleckých populací v západní Evropě. V zahraničí se jedná o službu integrovanou do systému sociálních služeb obcí, což obvykle vychází ze systému kvótního přerozdělování cizinců v rámci samospráv. Nabízí se zde příležitost pro obce s větší koncentrací cizinců tuto pozici zřídit a případně ji financovat z OPLZZ 3.1., kraj může být garantem či žadatelem. Vyčlenili jsme záměrně, jedná se o opomíjenou dimenzi integrace, která hraje v případě cizinců velmi důležitou roli, a to minimálně v rovině akceptování odlišnosti a

Č.

Instituce

Kapitola/strana

91.

JMK/odbor vnějších vztahů

92.

JMK/odbor vnějších vztahů

V rámci specifikace aktivit není jasná kolonka REALIZÁTOR v kombinaci skolonkou ZPůSOB ZAPOJENÍ KRAJE. U celé řady aktivit jako REALIZÁTOR je uveden JMK, např. v kombinaci s poskytovateli služeb apod. Realizátor znamená, že je to subjekt, který realizuje hlavní část dané aktivity, subjekt, který má danou aktivitu přímo v kompetenci. Zároveň je uvedeno, že způsob zapojení JMK je pouze "koordinace". To je trochu v rozporu.

93.

JMK/odbor vnějších vztahů

Druhá poznámka se týká rozpočtu a financování aktivit programu. Počítá s téměř 100%financováním z externích zdrojů - MPSV, MV,

SocioFactor s.r.o.

str. 16

Připomínka výstupní indikátor u A.1.7 - množství informací na webových stránkách - podle čeho se bude určovat?

Stránka 172

Vypořádání adaptace na nové prostředí. Právě proto jsme ponechali hodnotu v tabulce Indikátory plnění cílů nespecifikovanou, míní se tím spíše průběžná aktualizace. Z celého Programu vyplývá, že musí existovat jeden významný realizátor aktivit, který je v tomto případě míněn také jako garant realizované aktivity, jeho role je koordinační nebo iniciační. V rámci vůbec prvního zpracovaného Programu v rámci ČR, s nímž nejsou a ani nemohou být praktické zkušenost z realizace, pokládáme roli JMK za velmi důležitou a v této fázi nenahraditelnou. Proto je úloha JMK kombinována s ostatními aktéry. Obdobný princip je uplatněn v ostatních integračních centrech, kde zase hraje koordinační a řídící roli stát prostřednictvím Správy uprchlických zařízení. V budoucnu se ale tato skutečnost může zásadně změnit, pokud se najdou subjekty, které se ujmou koordinačních rolí v rámci dimenzí integrace a v dostatečné míře budou garantovat trvalost aktivit. Prioritně jsme vyhledávali potenciální zdroje mimo JMK. Současně jsme

Č.

94.

Instituce

Úřad práce ve Vyškově

SocioFactor s.r.o.

Kapitola/strana

C.2.3/26

Připomínka

Vypořádání

MŠMT, evropské zdroje, nároky na vlastní rozpočet kraje nejsou nijak specifikovány. Nemůžeme ale asi předpokládat, že ve všech žádostech budeme úspěšní. Existuje nějaká "nulová" varianta programu – minimum aktivit, které se realizuje, i když nedostaneme žádné peníze z externích zdrojů?

však upozornili na spolufinancování (např. EIF 25 %) a také nutnost vyčlenit prostředky z rámce rozpočtu např. transformováním oblasti dotací „Národnostní menšiny“ a rozšířením o téma integrace cizinců z třetích zemí. Určitě nelze počítat se stoprocentní úspěšností, ale faktem je, že zdrojů je poměrně dostatek a aktivity lze v čase prostřednictvím ročních akčních plánů plasticky přizpůsobovat a řídit. Zapracováno.

Rovnoprávné postavení v zaměstnání, dobré pracovní podmínky – kontrola pracovně právních vztahů náleží do kompetence Oblastních inspektorátů práce, úřady práce kontrolují zákaz diskriminace před nástupem do zaměstnání.

Stránka 173

Návrh letáku

SocioFactor s.r.o.

Stránka 174

Motto:

PROGRAM CÍLENÉ A DLOUHODOBÉ PODPORY INTEGRACE CIZINCŮ TŘETÍCH ZEMÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 2011–2015

Jsme krajem, který komunikuje s cizinci z třetích zemí a podporuje jejich efektivní integraci do společnosti. Cíle Programu: Rozvoj a institucionalizace procesního zázemí integrace cizinců z třetích zemí. Zpřístupnění komplexní nabídky služeb cizincům z třetích zemí podporujících jejich začleňování do společnosti. Podpora síťování a prohlubování spolupráce klíčových aktérů procesu integrace cizinců z třetích zemí na území Jihomoravského kraje.

Program se zaměřuje výhradně na cílovou skupinu cizinců tzv. třetích zemí (tedy na státní příslušníky tzv. třetích zemí, tj. cizinců ze zemí mimo EU), jak je vymezuje zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky.

Podpora stěžejních integračních aktivit v souladu s doporučeními EU.

Program je strukturován hlavních částí:

ÚZEMÍ http://www.cizincijmk.cz JIHOMORAVS KÉHO KRAJE

Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců Mezírka 1, 602 00 Brno

SocioFactor s.r.o.

„Program cílené a dlouhodobé podpory integrace cizinců třetích zemí na území Jihomoravského kraje 2011–2015“ vznikl na základě potřeby Jihomoravského kraje vymezit opatření a nástroje v oblasti podpory cizinců z třetích zemí. Program definuje dlouhodobá opatření a stanovuje dílčí cíle v oblasti integrace cizinců. Současně je výchozím dokumentem pro definování role Jihomoravského regionálního centra na podporu integrace cizinců, Jihomoravského kraje a regionálních aktérů v procesu integrace cizinců.

Stránka 175

2011 - 2015

a) analytické části; b) návrhové části .

do

dvou

PRIORITA A.

PRIORITA B.

PRIORITA C.

PRIORITA D.

Vybrané body SWOT analýzy SILNÉ STRÁNKY

PROCESNÍ ZÁZEMÍ INTEGRACE

KOMPLEXNÍ INTEGRAČNÍ SLUŽBY

SOCIÁLNĚEKONOMICKÁ INTEGRACE

ZAPOJOVÁNÍ CIZINCŮ A INFORMOVANOST

1 Formalizace procesů a institucionální zázemí

1 Rozvojové strategie

1 Podpora inkluzivního vzdělávání

1 Zapojování cizinců

2 Rozvoj spolupráce aktérů integrace

2 Zajištění integračních služeb

2 Integrace na trhu práce

2 Monitoring situace

Angažovanost JMK v oblasti integrace cizinců v horizontu minulých let, dlouhodobější zájem o téma, podpora a vyvíjení aktivit směřujících k rozvoji integrace cizinců na území kraje. Zájem JMK integraci systémově uchopit, dostát koordinační úloze, akcentovat přítomnost cizinců v kraji, působit předvídavě a podporovat začleňování cizinců v horizontu příštích let. JMK patří a s největší pravděpodobností bude i nadále patřit k atraktivním místům pro cizince z třetích zemí, kteří do kraje přichází velmi často za účelem zaměstnání. V JMK vzniklo Jihomoravského regionální centrum na podporu integrace cizinců, které se v kraji postupně etablovalo. Přítomnost silných angažovaných nevládních neziskových organizací koncentrujících potřebný zkušenostní kapitál a zkušenosti s realizací aktivit na podporu integrace.

3 Další rozvoj Centra

3 Posílení informovanosti

Integrace cizinců má zásadní význam pro sociální soudržnost a hospodářský rozvoj. Aby se přistěhovalci cítili být součástí naší společnosti, je nutné jim poskytnout spravedlivé zacházení a správné nástroje k plné účasti v životě našich společností. Integrace je nepřetržitý oboustranný proces, který se opírá o vzájemná práva a odpovídající povinnosti příchozích i přijímající společnosti. SocioFactor s.r.o.

Stránka 176

SLABÉ STRÁNKY JMK disponuje pouze dílčími zkušenostmi z implementace jednotlivých integračních aktivit. Komunitní plány měst a obcí netematizují skupinu cizinců z třetích zemí a problematiku integrace cizinců vůbec (s jedinou výjimkou, kterou je město Brno). Data a údaje o cizincích z třetích zemí nejsou v rámci JMK systematicky zpracovány a nejsou dostupné v přehledné podobě. Neznámou zůstávají skutečné potřeby cizinců. Úzce zaměřená hluboká expertní obeznámenost s tématem integrace cizinců kontrastuje s povrchní obeznámeností širšího pole potenciálních aktérů integrace – počínaje nejasným a intuitivním pojetím integrace cizinců. Malá pozornost byla doposud věnována dětem cizinců v mateřských, základních a středních školách. Chybí koncepce práce s cizinci formou tzv. inkluzivního vzdělávání. Cizinci mají ztížený přístup k běžným pracovním nabídkám, zaměstnavatelé se obávají cizince zaměstnávat, což má do značné míry za následek rozvoj problematických forem zaměstnávání – tzv. družstevního zaměstnávání a zaměstnávání zprostředkovaného pracovními agenturami.