Profil návštěvníka zámku Konopiště

Vysoká škola polytechnická Katedra cestovního ruchu Tolstého 16, Jihlava __________________________________________________________

Profil návštěvníka zámku Konopiště

Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor práce:

RNDr. Eva Janoušková, Ph.D.

Jana Kadlecová

Jihlava 2009

Tímto bych chtěla poděkovat paní RNDr. Evě Janouškové, Ph.D. za vedení a odbornou spolupráci při tvorbě této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat všem ostatním za poskytnutí materiálů a informací, které jsem zde zpracovala. Poděkování patří i mé rodině, příbuzným a přátelům za podporu a pomoc. V neposlední řadě patří poděkování i Vysoké škole polytechnické Jihlava, která mi umožnila nabýt vysokoškolského vzdělání a napsat tuto práci.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně, na základě vlastních poznatků a s použitím pramenů, které uvádím v seznamu.

V Jihlavě dne 13. května 2009

...................................................

Abstrakt KADLECOVÁ, Jana: Profil návštěvníka zámku Konopiště. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Vedoucí práce RNDr. Eva Janoušková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2009. 69 stran

Tato bakalářská práce se v úvodu zabývá shromažďováním informací o zámku Konopiště. V hlavní části je prioritou provedení terénního výzkumu ke zjištění údajů o profilu návštěvníka a statistických údajů o poskytovaných službách a především zhodnocení využitelnosti zámku Konopiště a dalších atraktivit v jeho bezprostřední blízkosti pomocí marketingových metod. V koncové části se bakalářská práce zabývá analýzou zjištěných faktů z terénního výzkumu, kde prezentuje využitelnost zámku Konopiště pro oblast cestovního ruchu zejména z hlediska řízení a ekonomiky, návštěvnosti, doprovodných služeb a marketingu.

Klíčová slova: Zámek Konopiště, Národní památkový ústav, Profil návštěvníka zámku, Marketingový výzkum, SWOT analýza

Abstract KADLECOVÁ, Jana: The profile of typical visitors to Konopiště chateau. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Leader of work RNDr. Eva Janoušková. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2009. 69 pages

This bachelor thesis in introduction deals with gathering information on Konopiště chateau.The priority of its main part is to carry out a research to find out data about the profile of typical visitors to the chateau, statistical data of offered services and especially to assess the efficiency of Konopiště chateau and other attractions in its close surroundings by the help of marketing methods. In the final part my work deals with an analysis of received facto of the research, where it presents the efficiency of Konopiště chateau for tourist trade, especially on the part of operating and economy, visit rates, additional services and marketing.

Keywords: Konopiště chateau, National heritage institute, The profile of typical visitors to chateau, Marketing survey, SWOT analysis 5

Obsah: 1

Úvod.............................................................................................................................. 8

1.1 Cíl bakalářské práce ...................................................................................................... 8 1.2 Metodika a zpracování bakalářské práce ...................................................................... 8 2

Teoretická část .............................................................................................................. 9

2.1 Historie a současnost zámku Konopiště ....................................................................... 9 2.2 Prohlídkové okruhy..................................................................................................... 13 2.2.1

Salony jižního křídla zámku ............................................................................... 13

2.2.2

Salony severního křídla zámku........................................................................... 13

2.2.3

Soukromé pokoje Františka Ferdinanda dÉste .................................................. 14

2.3 Doplňkové okruhy ...................................................................................................... 16 2.3.1

Muzeum svatého Jiří ........................................................................................... 16

2.3.2

Střelnice .............................................................................................................. 16

2.3.3

Skleníky v Růžové zahradě................................................................................. 16

3

Organizace provozu zámku Konopiště ....................................................................... 18

3.1 Organizační struktura.................................................................................................. 18 3.2 Otevírací doba ............................................................................................................. 19 3.3 Ceník vstupného.......................................................................................................... 19 3.3.1

Příplatky k základnímu vstupnému..................................................................... 20

3.3.2

Vstupné zdarma .................................................................................................. 20

3.3.3

Poskytované slevy............................................................................................... 21

4

Experimentální část..................................................................................................... 22

4.1 Sběr sekundárních dat ................................................................................................. 22 4.2 Dostupné statistiky návštěvnosti................................................................................. 22 5

Sběr primárních dat..................................................................................................... 27

5.1 Vyhodnocení dotazníků .............................................................................................. 28 5.2 SWOT analýza ............................................................................................................ 59 5.2.1

Silné stránky........................................................................................................ 59

5.2.2

Slabé stránky....................................................................................................... 59

5.2.3

Příležitosti ........................................................................................................... 60

5.2.4

Hrozby................................................................................................................. 60

5.3 Návrh na zvýšení návštěvnosti zámku Konopiště ...................................................... 61 6

Závěr ........................................................................................................................... 63 6

6.1 Zhodnocení a profil nejčastějšího návštěvníka ........................................................... 63 7

Seznam použité literatury ........................................................................................... 65

8

Seznam použitých webových stránek ......................................................................... 65

9

Seznam příloh ............................................................................................................. 66

7

1 Úvod 1.1

Cíl bakalářské práce Hlavním cílem této bakalářské práce je podrobná specifikace nejčastějšího

návštěvníka zámku Konopiště na základě informací zjištěných z dotazníkového šetření mezi návštěvníky zámku. Dalšími cíli jsou: charakteristika významu tohoto památkového objektu jako kulturně historické památky, prezentace návrhů na zvýšení návštěvnosti dle SWOT analýzy, kterou jsem vytvořila po vyhodnocení informací z dotazníkového šetření.

1.2

Metodika a zpracování bakalářské práce Ke zpracování teoretické části této bakalářské práce jsem použila všechny

dostupné informace z odborné literatury a jiných obecně přístupných pramenů (statistiky Národního památkového ústavu, Českého statistického úřadu, Ministerstva kultury, Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu a mnoho dalších). Stručně jsem nastínila historii a současnost zámku Konopiště, kde jsem postupně upozorňovala na atraktivnost této lokality pro tuzemské i zahraniční návštěvníky. Pro experimentální část, respektive pro sekundární výzkum, jsem vyhledávala zdroje informací o návštěvnosti zámku Konopiště. Pro primární výzkum jsem v průběhu roku 2008 prováděla průběžné terénní šetření mezi návštěvníky zámku. Při terénním šetření jsem se zaměřila na zmapování profilu návštěvníka zámku Konopiště a na úroveň poskytovaných služeb v jeho areálu. Po kompletaci vyplněných dotazníků jsem začala s vyhodnocováním. Data jsem pak zanesla do příslušně očíslovaných grafů. Ke grafům jsem přidala komentáře a na základě získaných informací a dat jsem sestavila profil nejčastějšího návštěvníka zámku

Konopiště.

V závěrečné

části

jsem

na

základě

zjištěných

informací

z dotazníkového šetření vypracovala SWOT analýzu zámku Konopiště a navrhla jsem opatření, které by mohly dopomoci ke zvýšení návštěvnosti a zkvalitnění poskytovaných služeb.

8

2 Teoretická část 2.1

Historie a současnost zámku Konopiště Státní zámek Konopiště patří k nejnavštěvovanějším památkám v České

republice. Návštěvníky přitahuje zejména jeho romantická podoba , kterou mu na přelomu 19. a 20. století vtiskl poslední aristokratický majitel, arcivévoda František Ferdinand dÉste. Počátky zámku se datují až do 13. století. Pražský biskup Tobiáš z Benešova založil kolem roku 1294 nedaleko svého rodného sídla hrad Konopiště podle vzoru francouzských kastelů, jako pevnost s válcovými věžemi na všech čtyřech nárožích a uprostřed obvodových hradebních zdí. Po vymření Benešoviců v roce 1327 se Konopiště dostalo do držení Šternberků a v majetků tohoto významného rodu zůstalo plných 275 let. V průběhu 17. až 19. století se na Konopišti vystřídala řada majitelů z vlivných šlechtických rodů: Hodějovští z Hodějova, po bitvě na Bílé Hoře vlastnil Konopiště krátce Albrecht z Valdštejna, dále Michnové z Vacínova, Sitzendorfové, Přehořovští z Kvasejovic, Vrbtové z Vrtby a Lobkovicové. Během doby se také změnil vzhled Konopiště a z původního gotického hradu se postupnými přestavbami stával honosný zámek. První podstatnější zásahy na cestě proměny středověkého hradu Konopiště v pohodlné renesanční sídlo prováděli Hodějovští. Definitivně však Konopiště ztratilo svůj pevnostní charakter v období, kdy panství vlastnili Vrbtové. Hrabě Jan Josef z Vrbty, rytíř Zlatého rouna a nejvyšší purkrabí království českého koupil konopišťské panství v roce 1716. V roce 1725 byla přeorientovaná provozní dispozice zámku. Na východní straně objektu vznikl nový hlavní a reprezentační vstup do zámku. Barokní bránu navrhl architekt František Maxmilián Kaňka, pískovcové sochy antických božstev jsou z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Zmizely valy, přibyla terasa a pod ní oranžérie . Podstatné úpravy vznikly rovněž uvnitř zámku: Velký sál vyzdobil monumentální alegorickou nástropní malbou Julius František Lux, řezbářské práce zde provedl sochař Lazar Widman, stejně jako kompletní vybavení kaple, nad kterou bylo vybudováno zámecké divadlo.

9

Po smrti Františka Josefa Vrbty zdědil veškeré jeho statky Jan Karel z Lobkovic.Jeho syn František Eugen prodal v roce 1887 konopišťské panství pod tíhou neuspokojivé finanční situace arcivévodovi Františku Ferdinandu I. Rakouskému dÉste. V důsledku tragické smrti korunního prince Rudolfa se arcivévoda stal v roce 1897 oficiálním následníkem rakouského trůnu a začal budovat Konopiště jako budoucí císařské sídlo. Přestavba probíhala podle plánů architekta Mockera, do kterých arcivévoda aktivně zasahoval. Vnější podoba zámku se stala kombinací dvou charakteristických projevů historické architektury: severní, východní a západní strany zdůrazňují ještě původní středověký pevnostní ráz stavby, jižní trakt však připomíná renesanční severoitalské zámecké rezidence, propojené se soustavou zahradních teras. Po svém sňatku s hraběnkou Chotkovou v roce 1900 nechal arcivévoda rozsáhlý konopišťský objekt modernizovat tak, aby se v něm také jeho rodině pohodlně bydlelo. K úpravám a vybavování interiérů byl povolán architekt František Schmoranz. Zámek měl vedle komfortního příbytku pro rodinu plnit ještě funkci reprezentační i poskytnout místo pro uložení sbírek. Všude zavládla nádhera a efektní výpravnost. Arcivévoda sídlo vybavil skvostným starožitným nábytkem, kolekcí italských obrazů, gotických plastik, trofejemi, Svatojiřskou sbírkou i Estovskou zbrojnicí, která nemá v Evropě obdoby. Spolu se zámkem byl koncepčně budován přírodní park a okrasné zahrady. 28. června 1914 byl následních rakouského trůnu arcivévoda František Ferdinand dÉste spolu se svou chotí Žofií zavražděn v Sarajevu. Hned po sarajevském atentátu byly veškeré stavební práce na Konopišti zastaveny. Panství přešlo na arcivévodovy dědice Hohenbergy a po rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1921 přešlo vlastnictví na Československou republiku. Park i zámek byly zpřístupněny veřejnosti. Za II. světové války bylo Konopiště připojeno k cvičebnímu prostoru SS a na zámku sídlil hlavní štáb. Část vzácných obrazů byla přemístěna do Zemské galerie v Praze , část sbírek převezena do solných dolů u Salzburku a na další místa v Rakousku a Německu. Po osvobození byly všechny odvlečené předměty vypátrány a navráceny zpět na

10

Konopiště. Po správě Ministerstva zemědělství a lesního hospodářství, Okresního národního výboru v Benešově je od roku 1965 státní zámek Konopiště ve správě Státního památkového ústavu v Praze.1

Obrázek č. 1: Zámek Konopiště Zdroj: http://www.konopiste.com/index.html [online]. [cit. 2009-05-11]

V současné době Konopiště patří mezi nejnavštěvovanější zámky Středočeského kraje. Návštěvníkům nabízí tři základní prohlídkové okruhy a čtyři doplňkové okruhy. Výklad je podáván v češtině, angličtině, němčině a ruštině. V hlavní sezóně je doplněn o italštinu, francouzštinu a španělštinu. Občerstvení nabízí Kavárna dÉste či Růžová kavárna a bistro na prvním nádvoří zámku. Vpravo od vstupní brány jsou prodejny upomínkových předmětů kde je nabízen široký sortiment suvenýrů, uměleckých předmětů, pohlednic, publikací, videokazet o Konopišti a audionosičů s vážnou a klasickou hudbou. Za zmínku stojí prodejna hraček a suvenýrů Modré z nebe. Nachází se na nádvoří zámku. Nabízí široký sortiment dárků, hraček, stolních her a její specialitou jsou české hlavolamy. Samozřejmostí je možnost využití služeb směnárny. Mezi doplňkové programy patří mimo jiné i ukázky sokolnictví, procházka parkem či Růžovou zahradou, případně kolem zámeckého rybníka. Všechny návštěvníky jistě přiláká pohled do hradního příkopu s výběhem pro medvědy. V areálu Konopiště se nachází i muzeum motocyklů značky Jawa. O víkendech v měsících červen až září zde probíhají minikoncerty během prohlídky a na nádvoří zámku. Pro návštěvníky je zde možnost projížďky v kočáře či turistickým vláčkem za poplatek. V salonku jižního křídla zámku se konají i svatební obřady. Nabízí se i možnost pronájmu salonku k pořádání welcome drinků, setkání, kongresů, ap. Konají se zde koncerty, taneční vystoupení a jiné. Mezi zajímavosti v blízkém okolí patří zámek Jemniště, hrad Český Šternberk, klášter Sázava, 1

NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. [online]. [cit. 2009-03-09].

URL:

11

Okresní město Benešov, Týnec nad Sázavou s románskou rotundou a muzeum kameniny ležící nedaleko zříceniny hradu Zbořený Kostelec. Návštěvníci se mohou ubytovat v nádherném Penzionu Konopiště, dále v Amber hotel Konopiště, motelu Švarc, hotelu Benica a mnoha dalších ubytovacích zařízeních přímo v Benešově. Nachází se zde nepřeberné množství stravovacích zařízení. Restaurace U Zvonice nabízí excelentní českou i světovou kuchyni, v klidném a krásném prostředí. Restaurace Stará Myslivna nabízí zvěřinové speciality a restaurace Nová Myslivna přímo sousedí s Penzionem Konopiště a mnoho dalších přímo v Benešově. Za zmínku jistě stojí i Golf resort Konopiště. Jedná se o jeden z nejkrásnějších golfových areálů ležící 40 kilometrů jižně od Prahy. Golf Resort Konopiště byl slavnostně otevřen dne 20. července 2002. Jeho domovem je panství Tvoršovice, jehož historie sahá až do 10. století. Poslednímu majiteli, rodině Bartoňů, sloužilo jako letní sídlo. V roce 1997 vstoupila do projektu Golf Konopiště a.s., která vybudovala resort, jehož chloubou jsou dvě 18-jamková mistrovská hřiště. Radecký Course, pojmenovaný po jednom z dřívějších vlastníků, slavném maršálovi napoleonských válek, Václavu Radeckém z Radče a DÉste Course pojmenovaný po arcivévodovi Ferdinandovi dÉste, následníkovi rakousko-uherského trůnu. Hřiště jsou nápaditě zasazena do mírně zvlněné krajiny, obklopena lesem a protkána bunkery i četnými vodními překážkami. Charakteristické jsou zejména velké, modelované greeny. Celý resort vznikl ve spolupráci

s

Evropskou

Asociací

Profesionálních

Golfistů

(PGAE).

Krásný

zrekonstruovaný zámek s klubovnou, recepcí, pro-shopem i restaurací je skvostem resortu. Významnou součástí je i "Zámecký hotel" s možností ubytování v luxusních pokojích a ideálními

prostory

pro

konference

a

společenské akce. Další gastronomické služby poskytuje restaurace "Steak House".2 Obrázek č. 2: Hřiště DÉste Course Zdroj: http://www.gcko.cz/fotogalerie/deste_1/ipage00023.htm [online]. [cit. 2009-05-11]

2

GOLF RESORT KONOPIŠTĚ. [online]. [cit. 2009-04-20]. URL:

12

2.2

Prohlídkové okruhy

2.2.1

Salony jižního křídla zámku Zahrnuje reprezentační a hostinské pokoje, umístěné v 1. patře jižního křídla

zámku, ve kterých je instalováno množství dobového nábytku, historických obrazů a porcelánu. Prohlídka je zahájena v lovecké chodbě s trofejemi zvěře, ulovené arcivévodou Františkem Ferdinandem dÉste. V této chodbě je jich vystaveno přes 800 kusů. Bude následovat růžový, sloupový a přijímací salon. K reprezentaci sloužila velká slavnostní jídelna s nástropní freskou ze začátku 18. století od plzeňského malíře Julia Luxe, na kterou navazuje přípravna. Prohlídka pokračuje apartmány, které obývali v roce 1914 německý císař Vilém II a jeho pobočník admirál Alfréd Tirpitz. K těmto místnostem patří i koupelna z roku 1900.

Délka prohlídky:

50 - 55 minut

Počet osob ve skupině:

maximálně 25

2.2.2

Salony severního křídla zámku Patří sem nejstarší prostory zámku s gotickými a renesančními klenbami v kapli

sv. Huberta a tzv. Kronprinzi. Toto apartmá tvoří společenský salon, pracovna a ložnice. Přes místnost zvanou alkovna se pokračuje do kaple, dále chodbami s dobovými skříněmi, ve kterých jsou instalovány zbraně, do zbrojnice, která se nachází ve třetím patře zámku. Zbraně tzv. Estenské zbrojnice patří k nejcennějším a nejvýznamnějším ve střední Evropě. Jsou to jak zbraně chladné,

palné, tak i zbroje italské a německé

provenience z období 15. - 19. století. V malé lovecké chodbě lze nahlédnout do osobního výtahu arcivévody a na závěr se prochází knihovnou a kuřáckým salonem. Délka prohlídky:

cca 55 - 60 minut


maximálně 25

13

2.2.3

Soukromé pokoje Františka Ferdinanda dÉste Nacházejí se ve třetím patře zámku a byly zpřístupněny v roce 1994. Instalovaly

se podle dobové fotodokumentace a inventárních seznamů tak, jak byly zařízeny v době, kdy na zámku žil František Ferdinand dÉste. Prochází se Loveckou chodbou a tzv. ostrými schody do chodby s obrazy ze 17. století, představující významné historické osobnosti. Mládenecké apartmá F.F. se skládá z pracovny, ložnice, šatny, toalety a koupelny. O lovecké vášni F.F. vypovídají interiéry parůžkového salonu a věžičky, které jsou plné srnčích a kamzičích parůžků. Rodina se scházela v soukromé jídelně. Růžový salon sloužil manželce F.F., Žofii Hohenbergové, rozené Chotkové, se kterou František Ferdinand dÉste uzavřel tzv. morganatický sňatek. První část salonů uzavírá ložnice Jejich Veličenstev a jejich koupelna. Další část obývaly jejich děti, je zde možnost vidět ložnici mládenců - Maxe a Ernesta, hernu dětí a pokoje obývané vychovatelem Abbé Stanovským a vychovatelkou. Celé křídlo uzavírají ložnice Žofinky a hudební salon. Dá se nahlédnout do velké věže, ve které jsou instalovány plastiky a reliéfy ze sbírky F.F. z 15. - 18. století. Chodbou s fotografiemi z cesty kolem světa se vchází do vstupní haly a potom schodištěm do malé lovecké chodby, kde prohlídka končí. Délka prohlídky:

cca 60-70 minut


maximálně 8

14

Obrázek č. 4: Růžový salon Zdroj: http://pis.eunet.cz/cz/photo=2397&table=5&photoitem=582 [online]. [cit. 2009-05-11]

Obrázek č. 5: Dětská herna Zdroj: http://www.castles.cz/watermark.php?filename=image/pictures/161/opl161_69.jpg&x=330&y=235 [online]. [cit. 2009-05-11]

Obrázek č. 6: Parůžkový salon Zdroj: http://www.castles.cz/watermark.php?filename=image/pictures/161/opl161_73.jpg&x=330&y=235 [online]. [cit. 2009-05-11]

15

2.3

Doplňkové okruhy

2.3.1

Muzeum svatého Jiří Muzeum sv. Jiří je umístěno v bývalé barokní oranžerii. Svatojiřská sbírka je

jedinou sbírkou, kterou arcivévoda František Ferdinand vybudoval od základu sám. Během čtvrt století nashromáždil soubor dřevořezeb, obrazů a rozmanitých artefaktů uměleckého řemesla z období od 15. do počátku 20. století, vztahujících se ke kultu svatého Jiří. Při shromažďování svatojiřských antikvit arcivévoda soupeřil s britským králem Eduardem VII., který byl rovněž zasvěceným sběratelem obrazů a soch statečného drakobijce.

2.3.2

Střelnice Herna s kuriózní střelnicí byla zřízena na místě velké konírny na nádvoří zámku a

roku 1900 slavnostně otevřena. Je složena z několika částí - z pohyblivých automatických terčů, které jsou kombinovány s akustickým hlášením zásahu, části pro ostrou střelbu z malorážky a kuželníku. Na rozdíl od městských střelnic byla konopišťská střelnice čistě soukromou panskou střelnicí, určenou k zábavě Františka Ferdinanda a jeho přátel. Díky arcivévodově náruživé zálibě pro střelbu a kuriozity se nám dochovala naprosto unikátní památka, která nemá obdobu na žádném objektu v Čechách.

2.3.3

Skleníky v Růžové zahradě Skleníky pro

vzácné

teplomilné

rostliny

byly

zbudovány

Františkem

Ferdinandem současně s Růžovou zahradou na místě bývalé barokní zahrady, na ploše 1200 m2. V letech 1995 – 2000 byly zrekonstruovány a znovu po 20 letech zpřístupněny veřejnosti. Tak jako za doby Františka Ferdinanda, i nyní se zde pěstují vzácné palmy, subtropické a tropické rostliny a v bazénku se chovají okrasné rybičky. Hraběnka Žofie měla ve velké oblibě žlutou růži, která se stále pěstuje ve sklenících. Tu dostala kdysi paní hraběnka od anglického maršála Neela, a od té doby se jí říká „Maršálka“. V létě tyto růže zdobí až do dnešní doby zámeckou knihovnu s velkým obrazem hraběnky Žofie.3

3

ZÁMEK KONOPIŠTĚ. [online]. [cit. 2009-03-09].

16

Obrázek č. 7: Střelnice Zdroj: http://www.castles.cz/watermark.php?filename=image/pictures/161/opl161_79.jpg&x=330&y=235 [online]. [cit. 2009-05-11]

Obrázek č. 8: Medvěd ve výběhu

Zdroj: http://im.foto.mapy.cz//big/49ea04c2962b3f40ba280200.jpg [online]. [cit. 2009-05-11]

Obrázek č. 9: Páv Zdroj: http://data.czechtourism.com/fotografie/2008-06/foto/2008-06-13-185014-zvirata-benesov.jpg

[online]. [cit. 2009-05-11] 17

3 Organizace provozu zámku Konopiště 3.1

Organizační struktura

Daný památkový objekt je ve správě Národního památkového ústavu. Spadá do územního odborného pracoviště středních Čech se sídlem v Praze. Odbor správy SZ Konopiště je řízen Úsekem provozního náměstka a je rozdělen do čtyř oddělení: Oddělení návštěvnického provozu, Referát mobiliárních fondů, Referát údržby staveb, Referát údržby zahrad.

Národní památkový ústav Územní odborné pracoviště středních Čech Úsek provozního náměstka Odbor správy SZ Konopiště

Oddělení návštěvnického provozu Referát mobiliárních fondů

Referát údržby staveb

Referát údržby zahrad

Zdroj: http://monumnet.npu.cz/organizace/organizace.php?Org=321&Usek=4&Obor=8&Odd= [online]. [cit. 2009-05-07]

18

3.2

Otevírací doba

Zámek je otevřen od dubna do listopadu. V měsících leden, únor, březen a prosinec je zavřený. Všechny tři prohlídkové + doplňkové okruhy i skleníky v růžové zahradě jsou přístupné od pondělí do neděle. V listopadu jsou přístupné pouze tři základní prohlídkové okruhy. Pro větší přehlednost jsem tyto informace zpracovala do přehledné tabulky.

1., 2., 3. okruh leden, únor, březen, prosinec

Střelnice, muzeum, výstavy

skleníky

zavřeno

zavřeno

zavřeno

9-12, 13-15 (so, ne – 16)

10-13, 13:30-15 (so,ne – 16)

10-13, 13:30-16 pouze so, ne

9-12, 13-17

10-13, 13:30-17

10-13, 13:30-18

září

9-12, 13-16 (so,ne – 17)

10-13, 13:30-16 (so,ne – 17)

říjen

9-12, 13-15 (so,ne – 16)

10-13, 13:30-16 (so, ne – 17) 13-13, 13:30-15 (so,ne – 16) výstava – so,ne,sv

listopad

9-12, 13-15 3.okr. – zavřeno

duben květen – srpen

zavřeno

10-13, 13:30-16 pouze so,ne,sv zavřeno Tabulka č. 1: Otevírací doba

Zdroj: http://www.zamek-konopiste.cz/oteviraci-doba/ [online]. [cit. 2009-03-09]

3.3

Ceník vstupného

Tabulka č. 2 znázorňuje výši vstupného doprovázeného výkladem průvodce. Za cizojazyčný výklad se platí příplatek.

Návštěvnický okruh s průvodcem

1. salony jižního křídla 2. salony severního křídla 3. soukromé pokoje FF

Vstupné

Vstupné s příplatkem za cizojazyčný výklad Základní Snížené Kč/os. Kč/os.

Základní Kč/os.

Snížené Kč/os.

130,-

90,-

200,-

130,-

130,-

90,-

200,-

130,-

200,-

130,-

300,-

200,-

Tabulka č. 2: Ceník vstupného včetně výkladu průvodce Zdroj: http://www.zamek-konopiste.cz/cenik-vstupneho/ [online]. [cit. 2009-03-09]

19

Tabulka č. 3 znázorňuje výši vstupného bez výkladu průvodce. Jedná se o ceník doplňkových prohlídkových okruhů.

Návštěvnický okruh bez průvodce 4. střelnice 5. muzeum sv. Jiří 6. skleníky

Základní Kč/os. 30,30,35,-

Snížené Kč/os. 15,15,20,-

30,-

15,-

7. aktuální výstavy

Tabulka č. 3: Ceník vstupného bez výkladu průvodce Zdroj: http://www.zamek-konopiste.cz/cenik-vstupneho/ [online]. [cit. 2009-03-09]

3.3.1

Příplatky k základnímu vstupnému

V tabulce č. 4 jsou uvedeny příplatky k vstupnému. Návštěvníci si připlácí za rezervaci předem, prohlídku po otevírací době nebo po sezóně a fotografování či filmování je zakázáno. rezervační poplatek použití magnetofonu prohlídka po otevírací době prohlídka po sezóně tlumočení průvodcem CK, skupiny zapůjčení cizojazyčného textu fotografování, filmování

20,-Kč /os/okruh při koupi vstupenky 10,- Kč /os/okruh (sleva) + 20,-/10,- Kč / 1 osobu /1 okruh + 200% k základnímu vstupnému + 400% k základnímu vstupnému + 40,-/20,- /osoba/okruh nutno zakoupit zakázáno Tabulka č. 4: Příplatky k základnímu vstupnému Zdroj: http://www.zamek-konopiste.cz/cenik-vstupneho/ [online]. [cit. 2009-03-09]

3.3.2

Vstupné zdarma

Tabulka č. 5 znázorňuje skupiny osob, které mají vstup do zámku, či některých jeho součástí, zdarma. Jsou to děti do 6ti let, osoby a děti s průkazem ZTP, pracovníci NPÚ, průvodce skupin s počtem převyšující 20 osob a novináři. 20

děti do 6ti let TP, ZTP, ZTP/P - děti ZTP/P - průvodci pracovníci NPÚ průvodce skupiny větší než 20 osob novináři

1. a 2. okruh po předložení průkazu po předložení průkazu po předložení průkazu 1 vstupenka pro celou skupinu pouze po předchozí dohodě s kastelánem, pokud se jedná o služební cestu Tabulka č. 5: Vstupné zdarma Zdroj: http://www.zamek-konopiste.cz/cenik-vstupneho/ [online]. [cit. 2009-03-09]

3.3.3

Poskytované slevy

Tabulka č. 5 obsahuje skupiny, které mají nárok na uplatnění slevy na vstupné. dětem do 6 let dětem od 6ti do 15ti let studentům od 15ti let seniorům po dovršení 65ti let věku ZTP/P dospělí rodinné vstupné (rodiče + max. 3 děti do 15ti let) 1., 2. okruh okruhy bez průvodce

3. okruh všechny okruhy po předložení studentského průkazu ISIC nebo po předložení soupisu studentů potvrzeném školou po předložení dokladu (občanský průkaz, pas apod.) nebo po předložení soupisu potvrzeného CK po předložení průkazu 335,- Kč český výklad, 520,- Kč vstupné s příplatkem za cizojazyčný výklad 75,- Kč (střelnice, muzeum, výstava), 90,- Kč (skleníky) Tabulka č. 6: Poskytované slevy Zdroj: http://www.zamek-konopiste.cz/cenik-vstupneho/ [online]. [cit. 2009-03-09]

21

4 Experimentální část 4.1

Sběr sekundárních dat Údaje do mého sekundárního výzkumu jsem získala převážně oslovováním

zástupců různých institucí přes e-mail. Pro představu jich několik uvedu: Národní památkový úřad, Český statistický úřad, Národní informační a poradenské středisko (zřízené ministerstvem kultury ČR), Informační středisko Středočeského kraje, Informační centrum Benešov, Městský úřad Benešov, Středočeská turistická a informační služba a mnoho dalších. Tímto způsobem jsem získala několik důvěryhodných informací, které jsem v této kapitole uvedla a zpracovala.

4.2

Dostupné statistiky návštěvnosti

Tabulka č. 7: Přehled o zpřístupněných památkových objektech a jejich návštěvnosti ve Středočeském kraji4

Středočeský kraj okres Benešov okres Beroun okres Kolín okres Kutná Hora okres Mělník okres Mladá Boleslav Praha - východ Praha - západ Příbram Rakovník

Celkem návštěvníků 2.020.580 349.895 4 353.202 5 416 1 755.272 10 26.611 2 55.759 4 12.375 2 233.354 4 84.341 4 149.355 3

objektů 39

Typ památkového objektu hrady zámky Český Šternberk Karlštejn, Točník Vlašský dvůr -

Jemniště, Konopiště Hořovice Zásmuky Zruč nad Sázavou, Žleby Nelahozevez, Veltrusy

Michalovice

Mnichovo Hradiště

-

Brandýs nad Labem

-

Mníšek pod Brdy, Průhonice

-

Březnice, Dobříš, Hluboš

Krakovec, Křivoklát

-

Zdroj: Výkonové indikátory ze statistických šetření v oblasti kultury ČR 2007

4

NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU. [online]. [cit. 2009-03-12]. str. 69. URL:

22

Na základě této tabulky můžeme vyvodit, že zámek Konopiště patří mezi první tři pomyslné příčky co se týče návštěvnosti památkových objektů ve Středočeském kraji. Na prvním místě je okres Kutná Hora, nejspíše díky atraktivitě Chrámu Sv. Barbory, na druhém místě je okres Beroun, samozřejmě díky hradu Karlštejn, který je velmi známý. Na třetím místě, co do počtu návštěvníků, je okres Benešov, kde se mimo jiné nachází i zámek Konopiště.

Tabulka č. 8: Návštěvnost zámku Konopiště v rozmezí let 2000 – 2008

Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Celkem Zámek 241 221 221 143 220 034 206 133 182 591 169 890 186 222 173 650 195 474 179 867 187 036 172 180 165 351 152 419 164 119 151 805 147 526 136 104

Z toho Dospělí Děti Cizinci 190 807 50 414 77 766 166 271 53 763 60 971 133 543 49 048 49 372 121 597 46 152 43 159 126 204 53 663 53 524 119 248 52 932 47 291 106 704 45 154 50 258 93 381 58 424 39 590 77 996 58 011 29 421

Zdroj: Tabulka byla poskytnuta od paní Ing. Marie Krejčové, kastelánky zámku Konopiště

Z údajů, uvedených v tabulce č. 8, vyplývá, že od roku 2000 do roku 2003 počet návštěvníků klesal, v roce 2004 zaznamenal mírný nárůst, ale od roku 2005 do roku 2008 začal opět klesat. Tento klesající trend je patrný u všech monitorovaných skupin (zámek, dospělí, cizinci), jen u skupiny děti se v posledních letech zaznamenával postupný nárůst. To může mít na svědomí zvýhodněné vstupné pro děti, školní výlety a exkurze v rámci výuky a vzdělávání, rodinné výlety, různé naučné výstavy, výběh s medvědy a mnoho dalších.

23

Tabulka č. 9: Návštěvnost památkových objektů na Benešovsku v rozmezí let 2005 - 20075

Památka 2005 Okres Benešov Zámek Konopiště NKP Hrad Český Šternberk Zámek Louňovice p. Blaníkem Zámek Jemniště Zámek Vrchotovy Janovice

Návštěvnost 2006

2007

191 538 163 334 162 329 106 494 138 337 151 420 * * * 6 788 17 338 24 202 * * * Zdroj: Návštěvnost památek v krajích České republiky v roce 2007

Z tabulky č. 9 je patrné, že zámek Konopiště zaujímá v okrese Benešov mezi památkovými objekty bez pochyby první místo v počtu návštěvníků ve všech třech sledovaných obdobích. Dalšími nejnavštěvovanějšími památkovými objekty jsou: hrad Český Šternberk a zámek Jemniště.

5

NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU. [online]. [cit. 2009-04-15]. str. 10. URL:

24

Tabulka č. 10: Charakteristika zahraničních návštěvníků a turistů v rozmezí let 2000 - 2006

Hosté celkem v tom: nerezidenti

Průměr na rok (za

Pořadí dle

Dlouhodobý podíl

období 2000 – 2006)

průměru

na průměru

Trend

821 874

100%

↓

280 048

34,07%

↓

v tom: Německo

75 625

1.

9,20%

↓

Nizozemsko

31 526

2.

3,84%

↑

Slovensko

23 717

3.

2,89%

→

Polsko

17 229

4.

2,10%

→

Francie

14 549

5.

1,77%

→

Dánsko

12 145

6.

1,48%

↓

Itálie

11 008

7.

1,34%

↓

Ostatní asijské země

9 554

8.

1,16%

→

Belgie

7 739

9.

0,94%

→

Velká Británie

7 688

10.

0,94%

→

Rakousko

6 962

11.

0,85%

→

USA

6 566

12.

0,80%

→

Jižní Korea

6 366

13.

0,77%

→

Ostatní evropské země

5 798

14.

0,71%

↓

Rusko

5 770

15.

0,70%

→

Maďarsko

4 884

16.

0,59%

→

Kanada

3 481

17.

0,42%

↑

Bulharsko

3 456

18.

0,42%

→

Izrael

3 179

19.

0,39%

→

Švédsko

3 034

20.

0,37%

↓

65,93%

→

Rezidenti

541 826

Zdroj: Program rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji

Velmi mě zaujala tato tabulka při hledání informací pro můj sekundární výzkum. Ačkoliv se nejedná přímo o údaje vztahující se k zámku Konopiště, tak i přesto mě překvapila podobnost zde zveřejněných údajů o profilu zahraničních návštěvníků Středočeského kraje, které se v některých pasážích podobají údajům, které jsem zjistila při svém terénním dotazníkovém šetření. Dovoluji si uvést pro informaci několik podobných údajů. Zvýraznila jsem několik hesel, která se shodují s mým výzkumem.

25

•

Pro dopravu využívají zahraniční zákazníci auto, zájezdový autobus, vlak a

letadlo, použití prostředků hromadné dopravy je omezené. Více než dvě třetiny respondentů navštívily region poprvé. Hlavním motivem návštěvy zahraničních návštěvníků je poznávání (cca 2/3), dále zdraví a relaxace, turistika a sport. Neznalost prostředí rovněž determinovala rozhodnutí zahraničních návštěvníků využít pro cestování služeb cestovních agentur (zcela nebo částečně až 50%). V tom se zahraniční návštěvníci výrazněji odlišují od tuzemských návštěvníků. •

Profil zahraničních návštěvníků se z hlediska délky pobytu výrazně liší od profilu

českých návštěvníků. U zahraničních návštěvníků převládá orientace na delší pobyty. 43 % zahraničních respondentů stráví v kraji alespoň 3 a více nocí, avšak rovněž více než 1/3 zahraničních návštěvníků nestráví v kraji ani jednu noc. •

Zahraniční návštěvníci výrazněji spoléhají na nepersonální zdroje informací

(propagační materiály CK a internet), v porovnání s tuzemci jsou rovněž jsou častějšími zájemci o služby informačních center. Celkově je nejčastěji využívaným zdrojem informací internet. •

Zahraniční zákazníci využívají kvalitnějších ubytovacích služeb. Téměř čtvrtina

z nich bydlí v tříhvězdičkovém hotelu či hotelu ještě vyšší kategorie. S výběrem ubytování souvisí rovněž i rozsah využití stravovacích služeb. Přes 50% zahraničních zákazníků zcela spoléhá na využití restauračních služeb. Protože zahraniční návštěvníci využívají nadprůměrně ubytovací a stravovací služby, pociťují jako nedostatek regionu špičková zařízení a služby pro náročnou klientelu a hustější síť ubytovacích a stravovacích zařízení. •

Zahraniční návštěvníci mají celkově vyšší výdaje než Češi. Téměř 80%

zahraničních návštěvníků utratí v rozmezí 501 až 2000 Kč na osobu a den. Domácí hosté vystačí většinou s částkou do 1000 Kč (až 88%). Více než 1/5 Čechů utratí méně než 200 Kč za den. •

Spokojenost s návštěvou regionu se odráží i v deklarované věrnosti vrátit se do

regionu středních Čech. Více než 70% Čechů a více než 1/3 zahraničních respondentů je rozhodnuta znovu dříve či později tento region navštívit.6

6

STŘEDOČESKÁ TURISTICKÁ A INFORMAČNÍ SLUŽBA, a. s. [online]. [cit. 2009-05-05].

URL: DOKUMENT V MS OFFICE.2_SYNTETICKÁ ČÁST_FINAL.DOC. str. 19 – 21.

26

5 Sběr primárních dat Za účelem zjištění profilu návštěvníka zámku Konopiště bylo provedeno vlastní terénní šetření. Sběr dat proběhl formou přímého dotazování a skupinou respondentů se stali tuzemští a zahraniční návštěvníci zámku Konopiště. Byl pro ně připraven dotazník ve třech jazykových verzích (čeština, angličtina a němčina) s devatenácti otázkami, z nichž dvě byly otevřené. Ostatní otázky byly uzavřené a polouzavřené. V těchto otázkách měli respondenti možnost uvést vlastní odpověď, pokud v dotazníku nebyla uvedena možnost, která by respondentovu mínění o dané otázce vyhovovala. Cílem dotazníků bylo zjistit informace, které se týkaly: •

významu zámku Konopiště pro návštěvníky – proč se jej rozhodli navštívit, důvody a motivace jejich návštěvy, charakter jejich cesty atd.

•

spokojenosti s poskytovanými službami – otázky byly zaměřeny na ubytovací služby, dopravu a na názor návštěvníků na poskytované služby v areálu zámku.

•

profilu návštěvníka – zjišťování pohlaví, věku, bydliště, vzdělání a zaměstnání. Zahrnuto bylo i zjišťování počtu hodin popřípadě dní strávených na zámku Konopiště a ve Středočeském kraji. Samotné dotazování započalo na jaře roku 2008 v průběhu měsíců dubna, května

a června. Nejvíce návštěvníků bylo osloveno v průběhu měsíců července a srpna a to vzhledem k letní turistické sezóně, kdy jich na Konopiště přijíždí nejvíce. Návštěvníci byli dotazováni v areálu zámku Konopiště, nejvíce však v zámeckém parku a na parkovišti. Celkem jich bylo osloveno 195. Z toho 145 tuzemských a 50 zahraničních respondentů. Jejich odpovědi byly zaznamenány pro další zpracování.

27

5.1

Vyhodnocení dotazníků

Tato podkapitola se zabývá interpretací a vyhodnocením získaných odpovědí z dotazníků. Zjištěná data byla sečtena a pro lepší přehlednost zadána do grafů.

1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu?

Graf č. 1: Respondenti z ČR Dovolená/odpočinek Výlet 1%5% 3% 5% 4%

7%

Návštěva příbuzných

20%

Pouze projíždím Služební cesta Zdravotní pobyt/lázně

3%

Svatba Sport

52%

Výběh s mědvědy

Graf č. 2: Respondenti ze zahraničí

Dovolená/odpočinek Výlet Návštěva příbuzných

16%

Služební cesta

6%

54% 24%

28

První otázka měla za cíl zjistit, co vedlo tuzemské a zahraniční turisty k návštěvě zámku Konopiště. Z grafu č. 1 pro respondenty z ČR je patrné, že hlavním důvodem byl „výlet“, zato hlavním důvodem pro zahraniční turisty byla „dovolená“ (viz graf č. 2). Dalšími nejčastějšími důvody byly „návštěva příbuzných“ a „služební cesta“. Respondenti z ČR uvedli mezi jinými důvody také „výběh s medvědy“, který je velmi oblíbený obzvláště u dětí. Nejméně vyskytovanými důvody byly „sport“ a „svatba“. 2. Jak často navštěvujete tento zámek?

Graf č. 3: Respondenti z ČR

23% 46%

Poprvé Podruhé Potřetí Již vícekrát

14% 17%


Poprvé 0%

100%

29

Druhá otázka zjišťovala jak často turisté navštěvují tento zámek. U respondentů z ČR převládala odpověď „poprvé“ (viz graf č. 3) a druhá nejčastější byla „již vícekrát“. U zahraničních respondentů se vyskytovala pouze odpověď „poprvé“. (viz graf č. 4)

3. Jak je Vaše cesta organizována?


Individuálně Prostřednictvím CK/CA Jsem na služební cestě

29%

Skupinový zájezd

52% 5% 14%


Individuálně Prostřednictvím CK/CA

10% 30%

Jsem na služební cestě Skupinový zájezd

44% 16%

Třetí otázka si kladla za cíl zjistit způsob organizace cesty. Turisté z ČR odpovídali, že jejich cesta je organizována převážně „individuálně“. Druhou nejčastější odpovědí byl „skupinový zájezd“. Méně vyskytovanými byly „prostřednictvím CK/CA a „služební cesta“. (viz graf č. 5) U turistů ze zahraničí převažovala odpověď „prostřednictvím CK/CA“ a „skupinový zájezd“. Za nimi se umístily „služební cesta“ a „individuálně“. (viz graf č. 6) 30

4. Ve kterém ročním období do tohoto regionu zpravidla zavítáte?

Graf č. 7: Respondenti z ČR Jaro Léto Podzim

21%

30%

49%

Graf č. 8: Respondenti ze zahraničí Jaro Léto 12%

Podzim 30%

58%

Čtvrtá otázka se zaměřila na zjišťování ročního období, ve kterém se respondenti rozhodli zámek navštívit. Respondenti z ČR odpovídali nejčastěji „léto“ a „jaro“. Odpověď „podzim“ se vyskytovala podstatně méně. (viz graf č. 7) U respondentů ze zahraničí se nejčastěji objevovala taktéž odpověď „léto“ a „jaro“ a odpověď „podzim“ opět méně. (viz graf č. 8)

31

5. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu?


5%

10%

1 hodina

9%

2 hodiny

15%

3 hodiny 4 hodiny 5 hodin 12%

1 den

38%

2 dny

11%

Tato otázka se týkala pouze respondentů z ČR. Z grafu č. 9 je patrné, že 25% návštěvníků se ve Středočeském regionu zdržuje nanejvýše dva dny. Většina z celkového počtu respondentů se zde zdrží v rozmezí 1 – 5 hodin, z toho nejčastější odpověď byla „3 hodiny“. 6. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v České republice?


6%

4%

18%

6%

1 den 2 dny 3 dny 4 dny 14%

5 dní 6 dní

34% 12% 6%

7 dní 8 dní

32

Tato otázka se týkala zahraničních respondentů. Jelikož nejčastějším důvodem návštěvy Středočeského regionu byla uvedena odpověď „dovolená“, tak z tohoto důvodu se průměrná doba pobytu pohybuje ve dnech, tak jak to jasně vyplývá z grafu č. 10. Z celkového počtu zahraničních návštěvníků se 34% z nich zdrží v České republice v průměru 5 dní, 18% se zdrží v ČR jeden den, nejspíše z důvodu služebních cest, 14% dva dny a 12% tři dny. Zbytek respondentů stráví v ČR v průměru od čtyř do osmi dní.

7. Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován(a)?

Graf č. 11: Respondenti z ČR V tomto míst ě V tomto regionu 3%

13%

V Praze Na více místech

7%

Nikde Doma 10%

47% 20%


6%

10% 14%

V tomto míst ě V tomto regionu V Praze 70%

Na více místech

33

Grafy č. 11 a 12 poukazují na místa, kde návštěvníci Středočeského regionu upřednostňují ubytování. U respondentů z ČR má největší podíl odpověď „v tomto regionu“, na druhém místě se často objevuje odpověď „v Praze“, nejspíše z důvodu aktivního využití volného času při služebních cestách. Třetí nejčastější odpovědí je „doma“ a „na více místech“, jelikož zde má několik respondentů trvalé či přechodné bydliště. Respondenti ze zahraničí nejčastěji uváděli odpověď „v Praze“, kde většina z nich má zajištěné ubytování během jejich dovolené.

8. Co Vás motivovalo k návštěvě tohoto zámku?


Reference od známých Informace od CK/CA Tištěné informace

21% 39%

Vlastní zkušenost Rozhlas, televize Turistické informační centrum

12%

Internet 8%

6%

5%

9%


Reference od známých Informace od CK/CA 12% 38%

Tištěné informace 16%

Vlastní zkušenost Turistické informační centrum Internet

14% 14%

6%

34

V grafech č. 13 a 14 jsou znázorněny motivace návštěvníků, které ovlivnili právě výběr návštěvy zámku Konopiště. Většina respondentů z ČR dala přednost odpovědím „reference od známých“ a „internet“. Zbylá část z nich uváděla odpovědi „turistické informační centrum“, „tištěné informace“, „vlastní zkušenost“, „Rozhlas, televize“ a nejméně se vyskytovala odpověď „informace od CK/CA“. U zahraničních respondentů převládala odpověď „internet“, „informace od CK/CA“, „turistické informační centrum“ a „tištěné informace“. 9. Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě tohoto zámku?


Před zahájením tohoto pobytu/výletu Po příjezdu do tohoto regionu/místa

29%

71%


26%

Před zahájením tohoto pobytu/výletu Po příjezdu do tohoto regionu/místa

74%

35

Tato otázka se zaměřuje na zmapování rozhodnutí respondentů ohledně návštěvy zámku Konopiště. Většina respondentů z ČR se rozhodla k návštěvě již „před zahájením tohoto pobytu/výletu“ a u zahraničních respondentů zase naopak figurovala odpověď „po příjezdu do tohoto regionu/místa“. 10. Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit nebo jste již navštívil(a)?

Graf č. 17: Respondenti z ČR Hrad Karlštějn Hrad Křivoklát 8%

Zámek Jemniště

16%

10%

Hrad Český Šternberk 9%

3%

Zámek a park Vlašim Rozhledna Blaník Zámek Hořovice

6% 2% 5%

14% 7%

10%

Zámek Březnice Kláštěr Sázava

10%

Týnec nad Sázavou Slapy Benešov


13% 36%

14%

Hrad Karlštějn Hrad Křivoklát Zámek Jemniště Kláštěr Sázava

8%

Slapy 11%

18%

Benešov

Jak vyplývá z grafu č. 17, respondenti z ČR shodně určili nejčastější odpovědí hrad Karlštejn. Velmi často uváděli zámek Jemniště, který je nedaleko Konopiště, dále hrad Český Šternberk, zámek a park Vlašim a rozhlednu Blaník. Neopomněli ani hrad Křivoklát, přehradní nádrž Slapy a Benešov. Mezi méně vyskytovanými odpověďmi 36

byly: klášter Sázava, zámek Hořovice, zámek Březnice a Týnec nad Sázavou. Podle grafu č. 18, většina zahraničních respondentů uváděla odpověď hrad Karlštejn, dále hrad Křivoklát, přehradní nádrž Slapy, Benešov, zámek Jemniště a klášter Sázava. 11. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude?


Hotel Penzión 8%

Ubytování v soukromí

11%

30%

Kempink/tábořiště Chata/chalupa U známých/příbuzných 17%

Doma

10% 8%

16%


10% 40%

22%

Hotel Penzión 28%

Kempink/tábořiště U známých/příbuzných

Grafy č. 19 a 20 poukazují na podíl druhů ubytování, které návštěvníci preferují při pobytu ve tomto regionu. Nejvíce respondentů z ČR upřednostňuje ubytování „doma“, protože většina z oslovených návštěvníků v tomto regionu bydlí. Dalšími odpověďmi jsou: „ubytování v soukromí“ a „kempink/tábořiště“. Z toho plyne, že při výběru ubytování bude mít velký vliv na rozhodnutí respondenta z ČR právě cena. Respondenti 37

z ČR na služební cestě uváděli „penzión“ nebo „hotel“. Zahraniční respondenti uváděli nejčastěji odpověď „hotel“ a „penzión“ Svědčí to o rostoucích nárocích zahraničních návštěvníků, kteří chtějí mít na své dovolené zajištěný komfort v

ubytování.

Nezanedbatelné procento také zaujímají mladí zahraniční návštěvníci, kteří uváděli odpověď „kempink/tábořiště, nejspíše z úsporných důvodů. 12. Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu?


Čisté životní prostředí Klidné prostředí bez hluku

5%

27%

6%

Lesy,krajina

8%

Vodní plochy a toky

10%

Historická města a památky Dobře vybavená zařízení pro turisty

1% 10%

Kulturní akce a zábava

9%

3% 3%

5%

Výkonnostní sport

13%

Rekreační sport, turistika Aktivní rekreace Pracovní důvody Soukromé důvody


Čisté životní prostředí Klidné prostředí bez hluku

2%

11%

12%

Lesy,krajina

8%

7% 5%

Vodní plochy a toky Historická města a památky

13%

1% 9% 6%

15%

11%

Dobře vybavená zařízení pro turisty Kulturní akce a zábava Výkonnostní sport Rekreační sport, turistika Aktivní rekreace Pracovní důvody Soukromé důvody

V grafech č. 21 a 22 jsou znázorněny priority návštěvníků při výběru Středočeského regionu. Respondenti z ČR i ze zahraničí nejvíce uváděli odpověď „historická města a památky“. Čeští návštěvníci preferovali i další odpovědi, a to: „vodní plochy a toky“, 38

„aktivní rekreace“, „rekreační sport, turistika“ a „lesy a krajina“. Většina z nich uváděla odpověď „soukromé důvody“. Zahraniční respondenti uváděli často odpovědi: „lesy, krajina“, „čisté životní prostředí“, „vodní plochy a toky“ a „rekreační sport, turistika“. Stejně jako návštěvníci z ČR, uváděli ponejvíce odpověď: „soukromé důvody“ 13. S kým cestujete?


Sám/sama 16%

9%

S rodinou S kamarády/se známými Se skupinou/se zájezdem

41%

34%


Sám/sama S rodinou

20%

S kamarády/se známými

36%

Se skupinou/se zájezdem

30% 14%

Grafy č. 23 a 24 znázorňují s kým návštěvníci na zámek Konopiště přijeli. U respondentů z ČR převládají odpovědi „s rodinou“ a „s kamarády/se známými. Stejně je tomu tak i u zahraničních respondentů. Nejméně se vyskytovala odpověď „sám/sama“, tuto odpověď uváděli převážně návštěvníci, kteří v tomto regionu byly toho času na služební cestě. Odpověď „se skupinou/se zájezdem“ se vyskytovala ojediněle u respondentů z ČR, u zahraničních respondentů naopak více oproti ČR.

39

14. Jaký dopravní prostředek jste použil(a) do tohoto místa?


Automobil Motocykl 14%

Kolo

3%

Vlak

4%

Autobus Pěšky

12%

59% 8%


Automobil Vlak Autobus

30%

60% 10%

Z grafů č. 25 a 26 je patrné, že respondenti z ČR i ze zahraničí nejvíce preferovali cestu automobilem. Na druhém místě obě skupiny respondentů uvedli odpověď „autobus“. Na třetím místě zmiňovali zahraniční respondenti odpověď „vlak“ a respondenti z ČR „kolo“ (nejspíše z důvodu nevelké vzdálenosti atraktivity od trvalého bydliště návštěvníků z ČR). Čeští návštěvníci mimo jiné uváděli odpovědi „motocykl“, „vlak“ a „pěšky“.

40

15. Můžete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu služeb v tomto památkovém objektu, pokud s nimi máte zkušenost? 15(a). Srozumitelnost informací pro návštěvníky (značení... ap.)


Známka 1 - nejlepší Známka 2 0% 6%

15%

Známka 3 - průměr

22%

Známka 4 Známka 5 - nejhorší Nevím

25%

32%


Známka 1 - nejlepší Známka 2 0% 16%

8% 26%

Známka 3 - průměr Známka 4 Známka 5 - nejhorší Nevím

32%

18%

Výsledná průměrná známka hodnocení srozumitelnosti informací pro návštěvníky je 2,4.

41

15(b). Přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně objektu


Známka 1 - nejlepší 0%

8%

Známka 2

16%

32%


23% 21%


0%

14%

Známka 1 - nejlepší

12%

Známka 2

10%

Známka 3 - průměr Známka 4 Známka 5 - nejhorší 36%

Nevím

28%

Výsledná průměrná známka hodnocení přístupu a vstřícnosti obsluhy pokladny je 2,3.

42

15(c). Nabídka zboží v prodejně



0%

12%

Známka 2

23%


26% 33%


12%

0%

6%


Známka 2 Známka 3 - průměr Známka 4 Známka 5 - nejhorší Nevím

28% 30%

Výsledná průměrná známka hodnocení nabídky zboží v prodejně je 2,2.

43

15(d). Úroveň průvodcovských služeb


Známka 1 - nejlepší 8% 0%

9%

Známka 2 36%


21% 26%


0%


8%

Známka 2

12%

34%


16% 30%

Výsledná průměrná známka hodnocení úrovně průvodcovských služeb je 2,4.

44

15(e). Výška vstupného



10%

8%

Známka 2

10%

Známka 3 - průměr Známka 4 Známka 5 - nejhorší

18%

Nevím 48%


0%


14% 34%

14%


20%

18%

Výsledná průměrná známka hodnocení výšky vstupného je 2,8.

45

15(f). Možnost výběru z více prohlídkových tras



0%

Známka 2

9%


12%

Nevím

17%


8%


0% 4%

Známka 2 Známka 3 - průměr 46%

Známka 4 Známka 5 - nejhorší

30%

Nevím 12%

Výsledná průměrná známka hodnocení možnosti výběru z více prohlídkových tras je 1,9.

46

15(g). Místo pro odpočinek, čekací doba na návštěvu



7%

Známka 2

17%

Známka 3 - průměr

21%

Známka 4 Známka 5 - nejhorší 18%

Nevím

34%


6%

0%


Známka 2

18%


Nevím

32%

Výsledná průměrná známka hodnocení místa pro odpočinek/čekací doby na návštěvu je 2,7.

47

15(h). Celkový dojem z atraktivity objektu



0%


56%

27%


18%


0%

Známka 2 Známka 3 - průměr Známka 4 Známka 5 - nejhorší 54%

28%

Nevím

Výsledná průměrná známka hodnocení dojmu z atraktivity objektu je 1,6.

48

15(i) Celková spokojenost s úrovní služeb


Známka 1 - nejlepší 0% 3%

Známka 2

16%

19%

Známka 3 - průměr Známka 4 Známka 5 - nejhorší Nevím 34%

28%


8%

0%


Známka 2 Známka 3 - průměr Známka 4 Známka 5 - nejhorší

42%

Nevím 20%

Výsledná průměrná známka hodnocení spokojenosti s úrovní služeb je 2,5.

49

16. Doporučil(a) byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu?

Graf č. 45: Respondenti z ČR Určitě ano 5%

13%

Spíše ano

0%

Nevím Spíše ne Určitě ne

22%

60%

Graf č. 46: Respondenti ze zahraničí Určitě ano 16%

Spíše ano

0%

Nevím Spíše ne Určitě ne

24%

60%

Grafy č. 45 a 46 znázorňují ochotu respondentů doporučit návštěvu této historické atraktivity. Nejvíce se vyskytovala odpověď „určitě ano“, a to jak u respondentů z ČR, tak i u respondentů zahraničních, celkem tak odpovědělo 60% návštěvníků. Z tohoto zjištění vyplývá, že zámek Konopiště je velmi oblíbenou cílovou atraktivitou při návštěvě Středočeského kraje. 22% českých a 24% zahraničních návštěvníků odpovídali „spíše ano“. Odpověď „nevím“ určilo 13% respondentů z ČR a 16% zahraničních. Odpověď „spíše ne“ volilo 5% návštěvníků z ČR, ze zahraničních návštěvníků nikdo. Odpověď „určitě ne“ se nevyskytovala.

50

17. Jste ochoten / ochotna uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte?


Středočeský kraj 6%

5%

3%

2%

Praha 27%

8%

Kraj Vysočina Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Pardubický kraj

12% 20% 17%

Královéhradecký kraj Plzeňský kraj Liberecký kraj

Na základě grafu č. 47 nejvíce návštěvníků zámku Konopiště pochází ze Středočeského kraje a to 27%. Z kraje Praha sem zavítalo 20% respondentů, z kraje Vysočina 17% a z Jihočeského kraje 12%. Tyto kraje jsou od lokality Konopiště nejblíže. Z dalších je to kraj Jihomoravský, který zaujímal 8%, kraj Pardubický 6%, kraj Královéhradecký 5%, kraj Plzeňský 3% a kraj Liberecký 2%.

51

18. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa?


Do 10 km 3%

11 - 50 km

8%

51 - 100 km 101 - 200 km 30%

201 - 400 km

47%

12%


401 - 800 km 801 - 1200 km

12%

1201 - 1600 km

8%

5001 a více

6%

74%

V grafech č. 48 a 49 je uveden odhad vzdálenosti zámku Konopiště od míst trvalého bydliště respondentů. U respondentů z ČR převládala odpověď „101 – 200 km“, uvedlo ji 47% návštěvníků. Další nejčastější odpovědí byla „11 – 50 km“, uvedlo ji 30% návštěvníků. Odpověď „51 – 100 km“ zaujímala 12%. Respondenti z ČR, trvalé bydliště „do 10 km“ od Konopiště, zaujímalo 8% a odpověď „201 – 400 km“ uvedlo 3% dotazovaných. 74% zahraničních respondentů uvedlo ponejvíce vzdálenost „401 – 800 km“ od lokality zámku Konopiště, 12% návštěvníků uvedlo odpověď „5001 a více“ Odpověď „1201 – 1600 km“ zaujímala 8% a odpověď „801 – 1200 km“ 6%.

52

19. Údaje o respondentech: 19(a). Pohlaví

Graf č. 50: Respondenti z ČR muž žena 39%

61%


muž žena 32%

68%

Z grafů č. 50 a 51 je patrné, že u respondentů z ČR 61% zaujímaly ženy a 39% muži. U respondentů ze zahraničí zaujímaly ženy 68% a muži 32%.

53

19(b). Stát, ve kterém máte bydliště

Graf č. 52: společné pro respondenty z ČR i ze zahraničí

ČR 5%

3%

3% 2% 2% 2%1%

Německo Rakousko

9%

Slovensko Polsko Rusko Itálie 73%

Holandsko Japonsko

Jak je patrné z grafu č. 52, nejvíce oslovených návštěvníků bylo z České republiky, a to 73% z celkového počtu dotázaných respondentů. 9% zaujímali návštěvníci z Německa, 5% z Rakouska, 6% ze Slovenska a Polska, 6% z Ruska, Itálie a Holandska a 1% zaujímali návštěvníci z Japonska.

54

19(c). Počet obyvatel bydliště


Do 3.000 3.000 - 10.000 19%

20%

10.000 - 50.000 50.000 - 100.000

8%

100.000 - 1.000.000 Nad 1.000.000

8%

32% 13%


Do 3.000 16%

3.000 - 10.000

8% 12%

10.000 - 50.000 50.000 - 100.000

14%

100.000 - 1.000.000 Nad 1.000.000 26% 24%

V grafech č. 53 a 54 je znázorněn odhad počtu obyvatel trvalého bydliště dotázaných respondentů. Návštěvníci z ČR uvedli nejvíce odpověď „3.000 – 10.000“, následovala odpověď „nad 1.000.000“ a „do 3.000“. Odpověď „10.000 – 50.000“ uvedlo 13% dotázaných. Odpovědi „50.000 – 100.000“ a „100.000 – 1.000.000“ uvedlo 16% návštěvníků. Respondenti ze zahraničí uvedli nejvíce odpověď „10.000 – 50.000“, následovala odpověď „50.000 – 100.000“ a odpověď „nad 1.000.000“ zaujímala 16%. Odpověď „100.000 – 1.000.000“ uvedlo 14% návštěvníků, odpověď „3.000 – 10.000“ uvedlo 12% dotázaných a „do 3.000“ jen 8%.

55

19(d). Věk respondentů


Do 17 let 12%

18 - 25 let

17%

8%

26 - 35 let 36 - 45 let 46 - 55 let 56 let a více

11% 25% 27%


18%

Do 17 let

12%

18 - 25 let 18%

10%

26 - 35 let 36 - 45 let 46 - 55 let 56 let a více

26%

16%

Tato otázka se zaměřila na zjištění věkových skupin respondentů. U respondentů z ČR převládala odpověď „26 – 35 let“, takto odpovídalo 27% dotázaných, odpověď „18 – 25 let“ uvedlo 25% návštěvníků. V kategorii „do 17 let“ bylo 17% dotázaných. Odpověď „56 let a více“ uvedlo 12% respondentů. Odpověď „36 – 45 let“ se vyskytovala v 11% a pouze 8% uvedlo odpověď „46 – 55 let“. Ze zahraničních respondentů uvedlo 26% odpověď „36 – 45 let“, 36% uvedlo věk „18 – 25 let“ a „56 let a více“. Odpověď „26 – 35 let“ uvedlo 16% dotázaných, odpověď „do 17 let“ uvedlo 12% návštěvníků. Nejméně se vyskytovala odpověď „46 – 55 let“ a to 10%.

56

19(e). Vzdělání respondentů


Základní / vyučen(a) 17%

Střední Vysokoškolské

37%

46%


Základní / vyučen(a) 18% 34%

Střední Vysokoškolské

48%

Grafy č. 57 a 58 znázorňují dosažená vzdělání respondentů. 46% respondentů z ČR má střední vzdělání, 37% návštěvníků má vysokoškolské vzdělání a 17% základní vzdělání. 48% zahraničních respondentů má střední vzdělání, 34% návštěvníků má vysokoškolské vzdělání a 18% základní vzdělání.

57

19(f). Zaměstnání respondentů


Zaměstnanec veřejné služby Zaměstnanec soukromého sektoru

14% 32%

Podnikatel / živnostník V domácnosti / mateřská Důchodce

21% 0% 8%

Nezaměstnaný(á) Student

9%

16%


Zaměstnanec veřejné služby

10%

Zaměstnanec soukromého sektoru

30%

Podnikatel / živnostník

24%

V domácnosti / mateřská Důchodce

0% 12%

Nezaměstnaný(á) Student

8%

16%

U respondentů z ČR zaujímá nejvíce odpověď „student“ a to 32%. U zahraničních respondentů zaujímá nejvíce taktéž odpověď „student“ a to 30%. Odpověď „zaměstnanec veřejné služby“ se vyskytovalo u respondentů z ČR ve 14% a u zahraničních v 10% dotázaných. Odpověď „zaměstnanec soukromého sektoru“ uváděli návštěvníci z ČR 21% a zahraniční návštěvníci 24%. Odpověď „podnikatel/živnostník“ se vyskytovala u českých respondentů v 16% a u zahraničních též v 16%. Odpověď „v domácnosti/mateřská uvedlo 9% českých a 8% zahraničních respondentů. Odpověď „důchodce“ se vyskytovala u českých návštěvníků v 8% a u zahraničních ve 12%. Odpověď „nezaměstnaný/á“ neuvedl nikdo.

58

5.2

SWOT analýza

Analýza vnitřního prostředí

5.2.1

Silné stránky

•

Návratnost turistů (památkový objekt zůstává v podvědomí návštěvníků)

•

Blízkost hromadných ubytovacích a stravovacích zařízení

•

Večerní prohlídky zámku v dobových kostýmech (jednou za 14 dní)

•

Klidné okolí zámku s možností odpočinku

•

Velmi dobrá úroveň průvodcovských služeb

•

Velký výběr z prohlídkových tras

•

Výběh pro medvědy (vyhledávaný obzvláště dětmi)

•

Významný potenciál návštěvníků a turistů z vlastního kraje a sousedních regionů

•

Přehledné webové stránky

•

Výhodná geografická poloha vůči hlavnímu městu Praze

•

Blízkost dálnice D1

•

Významné příměstské rekreační zázemí

•

Dobré klimatické podmínky pro turismus a volnočasové aktivity

5.2.2

Slabé stránky

•

Nepřiměřené vstupné u některých prohlídkových okruhů

•

Nedostatečná nabídka zboží v prodejně

•

Návštěvnost má pouze sezónní charakter

•

Nepravidelnost nočních prohlídek zámku (jednou za 14 dní)

•

Chybí značení zámku ve městě Benešově

•

Nepřehledné informační tabule

•

Relativně nízký podíl zahraničních turistů

•

Nízká průměrná délka pobytu turistů (tuzemských i zahraničních)

•

Špatný stav vozovek v okolí zámku 59

5.2.3

Příležitosti

•

Rozvoj volnočasových aktivit (např. golf – v blízkosti zámku)

•

Rostoucí zájem tuzemských i zahraničních turistů o vlastní zdraví (aktivní rekreace)

•

Růst zájmu o rekreaci a trávení volného času v tuzemsku

•

Návrat turistů zpět, pokud byli v minulosti spokojeni s nabídkou a kvalitou služeb

•

Rostoucí význam a role e-marketingu a on-line rezervací (internet)

•

Začlenění ČR do Shengenského prostoru – příliv nových turistů ze zemí EU

•

Zapojení zámku do dotačních programů EU na obnovu památek

•

Pokus o spolupráci se zahraničními památkovými objekty (např. v Rakousku)

•

Vyšší životní úroveň obyvatelstva

•

Snaha o spolupráci s CK/CA v tuzemsku i zahraničí, které by mohly zámek

doporučit potenciálním klientům

5.2.4

Hrozby

•

Konkurence v podobě dalších významných památkových objektů v regionu

•

Podcenění přípravy některých odborníků a profesionálů v oblasti CR

•

Nezachycení trendů ve struktuře a kvalitě ubytování

•

Nedostatečná nabídka doplňkových služeb cestovního ruchu

•

Vysoké náklady na údržbu památkového objektu a případné rekonstrukce

•

Postupné zdražování pohonných hmot a stále se zhoršující dopravní infrastruktura

•

Nedostatečné informační zajištění potenciálních i reálných návštěvníků a turistů

•

Celosvětová finanční krize

•

Chátrání a znehodnocení památkových objektů a krajinotvorných prvků v důsledku

nevhodných a necitlivých zásahů

60

5.3

Návrh na zvýšení návštěvnosti zámku Konopiště Na základě vyhodnocených informací z dotazníků jsem sestavila SWOT analýzu

podle níž jsem vypracovala návrh na zvýšení návštěvnosti zámku Konopiště. Vycházela jsem ze zjištěných slabých stránek zkoumaného památkového objektu.

Nepřiměřené vstupné u některých prohlídkových okruhů

Návrh: Cena prohlídkových okruhů (včetně služeb průvodce) je relativně vysoká. Pokud by chtěl návštěvník absolvovat všechny tři prohlídkové okruhy zpoplatněné základním vstupným tak by pro většinu návštěvníků výsledná cena byla příliš vysoká (460 Kč). Řešením by byla sleva při zakoupení dvou až tří prohlídek včetně služeb průvodce.

Nedostatečná nabídka zboží v prodejně

Návrh: Rozšířila bych sortiment nabízeného zboží a upomínkových předmětů. Prospěla by instalace prodejních automatů. Pro zmapování potřeb návštěvníků, kteří prodejnu navštíví bych doporučovala ponechat několik stručných dotazníků, které pomohou zjistit, jaké zboží by návštěvníci v prodejně uvítali.

Návštěvnost má pouze sezónní charakter

Návrh: Pokrýt období menší návštěvnosti pořádáním různých akcí (hudební nebo divadelní představení), aby se alespoň částečně pokryl nedostatek návštěvníků. Navrhovala bych v těchto obdobích více propagovat mimořádné akce v tisku či na internetu.

Nepravidelnost nočních prohlídek zámku (jednou za 14 dní)

Návrh: Alespoň v letní sezóně bych doporučila pořádání nočních prohlídek jednou za týden, pokud by to bylo možné.

Chybí značení zámku ve městě Benešově

Návrh: Doporučovala bych více ukazatelů, které by návštěvníkům zjednodušily cestu k památkovému objektu.

61

Relativně nízký podíl zahraničních turistů

Návrh: Navrhovala bych spolupráci se zahraničními správami památkových objektů, které by si navzájem doporučovali návštěvníky. Možnost by byla i ve spolupráci se zahraničními cestovními kancelářemi/agenturami (nejlépe v Rakousku), které by mohly zámek doporučit klientům, kteří by se zajímali o pobyt v České republice. Rozhodně by navštívili hlavní město Prahu, ze které je na zámek Konopiště dobrá dostupnost.

Nízká průměrná délka pobytu turistů (tuzemských i zahraničních)

Návrh: Měla by zde být větší snaha o propagaci Středočeského kraje i v národním i mezinárodním měřítku. V tomto případě by se jednalo hlavně o propagaci ubytovacích zařízení. Kolem zámku Konopiště je jich několik a blízkost tohoto památkového objektu jim jen přidává na prestiži. Důležité je, aby se o tom potenciální návštěvníci dozvěděli přes co nejvíce možných prostředků a měli důvod a zájem zdržet se zde déle.

Špatný stav vozovek v okolí zámku

Návrh: Byl by třeba větší zájem ze strany města i Středočeského kraje o zlepšení dopravní infrastruktury v okolí památkového objektu (možnost poskytnutí finančních dotací).

62

6 Závěr 6.1

Zhodnocení a profil nejčastějšího návštěvníka V mé bakalářské práci jsem charakterizovala zámek Konopiště jako kulturně-

historickou památku a pokusila jsem se o co nejdůvěryhodnější specifikaci profilu nejčastějšího návštěvníka tohoto památkového objektu. Ke zmapování jeho profilu jsem použila dotazníky ve třech jazykových verzích (čeština, angličtina a němčina). Terénní výzkum jsem prováděla nejčastěji v zámeckém parku nebo na parkovišti (zde jsem měla jistotu, že většina návštěvníků se vracela z prohlídky). Co se týče vyplňování dotazníků, návštěvníci převážně preferovali samostatné vyplňování a mojí prací bylo překontrolovat správnost vyplněných údajů, abych předešla zkreslení informací (například nepochopení otázky a podobně). Celkem jsem oslovila 195 respondentů, z nichž bylo 145 tuzemských a 50 zahraničních. Terénní výzkum byl proveden v průběhu roku 2008. Po shromáždění všech informací a údajů jsem začala s vyhodnocováním. Zjištěné údaje jsem postupně zadávala do přehledných tabulek, ze kterých jsem vytvářela grafy, které se nacházejí v kapitole 5.1. Po dokončení vyhodnocování jsem na základě zjištěných údajů vypracovala profil nejčastějšího návštěvníka zámku Konopiště: Nejčastějším návštěvníkem dané památky je žena z ČR, ze Středočeského kraje, ve věku od 18 do 35 let, má středoškolské vzdělání, jejím bydlištěm je obec od 3.000 do 10.000 obyvatel a vzdálenost jejího trvalého bydliště od lokality Konopiště je v rozmezí od 10 do 100 km. Jak vyplývá ze zjištěného průměrného věku, je pravděpodobně stále studentem nebo již pracuje, a to v soukromém sektoru. Nejčastějším důvodem návštěvy zámku je výlet. Na Konopiště zavítala poprvé, individuálně, nikoliv v rámci organizovaného zájezdu a nejčastěji v průběhu léta. Stráví zde v průměru 3 hodiny. Pokud by se zde zdržela déle než jeden den, pak by se s největší pravděpodobností ubytovala v tomto regionu nebo doma, protože většina oslovených respondentů má ve Středočeském kraji trvalé bydliště. Zamířila sem na základě referencí od známých. Návštěvu zámku Konopiště plánovala již před zahájením tohoto výletu. Zámek navštívila s rodinou a z dopravních prostředků preferovala automobil. Jejími hlavními prioritami při návštěvě Středočeského regionu byly: soukromé důvody, historická města a památky, aktivní rekreace, vodní plochy/toky, rekreační sport/turistika a lesy/krajina. V tomto regionu již navštívila nebo hodlá navštívit: hrad Karlštejn, zámek Jemniště, hrad Český

63

Šternberk, přehradní nádrž Slapy, zámek a park Vlašim, hrad Křivoklát, město Benešov a rozhlednu Blaník. Co se týkalo poskytovaných služeb na zámku Konopiště, její průměrné hodnocení je následující: srozumitelnost informací pro návštěvníky (značení, ap.) hodnotila průměrnou známkou 2.4, přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně objektu ohodnotila průměrnou známkou 2.3, nabídku zboží v prodejně hodnotila průměrnou známkou 2.2, úroveň průvodcovských služeb ohodnotila průměrnou známkou 2,4, výšku vstupného hodnotila průměrnou známkou 2.8, možnost výběru z více prohlídkových tras ohodnotila průměrnou známkou 1.9, místo pro odpočinek, čekací doba na návštěvu hodnotila průměrnou známkou 2.7, celkový dojem z atraktivity objektu ohodnotila průměrnou známkou 1.6 a celkovou spokojenost s úrovní poskytovaných služeb hodnotila průměrnou známkou 2.5. Návštěvu zámku Konopiště by určitě doporučila svým známým. K profilu nejčastějšího návštěvníka zámku jsem navíc vypracovala SWOT analýzu, ve které jsem se zaměřila na silné a slabé stránky památkového objektu, dále na možné příležitosti a hrozby. Na základě těchto poznatků jsem zpracovala návrh na zvýšení návštěvnosti zámku Konopiště. Přirozeně jsem vycházela ze slabých stránek. Jednalo se o několik možných řešení, které by mohly tomuto památkovému objektu přinést zisk a více návštěvníků. Věřím, že mnou zjištěné údaje a navržená opatření ke zvýšení návštěvnosti by mohly být přínosem, jak pro správu zámku Konopiště, tak i pro ostatní instituce, které zaměřují svou činnost na rozvoj cestovního ruchu v České republice.

64

7 Seznam použité literatury 1.

PhDr. TYWONIAK, Jiří. Benešov a Konopiště v minulosti. Městský úřad v Benešově,1992.

2.

MYSLIVEČEK, Milan. Dr. KOUBOVÁ, Ludmila. Dr.VRBENSKÁ, Františka. Čas hradů a zámků v Čechách 2. Horizont,1995. ISBN 80-7012-079-7

3.

GALANDAUER,

Jan.

KUSÁK,

Dalibor.

Konopiště.

Praha:

Středočeské

nakladatelství a knihkupectví, 1988. ISBN 80-7057-001-6 4.

KUSÁK, Dalibor. Dr. BURIAN, Jiří. Dr. MUCHKA, Ivan. Hrady a zámky v Čechách a na Moravě. Praha: Panorama,1980.

5.

MIHOLA, Rudolf. Tajemství Konopiště. Start, 2007. ISBN 978-80-86231-43-3

6.

BROŽOVSKÝ, Karel. Konopiště. Plzeň: Fraus, 2005. ISBN 80-7238-352-3

8 Seznam použitých webových stránek http://www.zamek-konopiste.cz/ http://www.zamek-konopiste.info/ http://virtualniprohlidky.cz/virtualni-prohlidka/zamek-konopiste/ http://www.virtualtravel.cz/zamek-konopiste.html http://www.stredocech.cz/portal/odbory/volny-cas/historie/verejne-pristupnepamatky/zamek-konopiste.htm http://www.npu.cz/ http://www.stredocesky.czso.cz/ http://www.nipos-mk.cz/ http://www.kr-stredocesky.cz/ www.podblanicke.info http://leader.posazavi.com/cz/ http://www.centralbohemia.org/ http://www.mkcr.cz/ 65

9 Seznam příloh Příloha č. 1: Česká verze dotazníku pro návštěvníka zámku Konopiště Příloha č. 2: Anglická verze dotazníku pro návštěvníka zámku Konopiště Příloha č. 3: Německá verze dotazníku pro návštěvníka zámku Konopiště Příloha č. 4: Seznam hradů, zámků a památkových objektů s počtem návštěvníků nad 50.000 za rok 2007

66

67

68

69

70

71

72

73

Profil návštěvníka zámku Konopiště

Recommend Documents