Profil návštěvníka zámku Kačina

Profil návštěvníka zámku Kačina

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Mé poděkování patří PhDr. Zdeňku Vybíralovi, Ph.D. za ochotu, cenné rady a vedení mé bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala paní Aleně Štecherové a Monice Steklé ze správy zámku Kačina za poskytnuté informace a také všem respondentům, kteří byli ochotni vyplnit dotazníky.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

P ro f i l n á v š t ě v n í k a z á m k u K a č i n a bakalářská práce

Autor: Dita Dvořáková Vedoucí práce: PhDr. Zdeněk Vybíral, Ph.D. Jihlava 2012

Copyright © 2012 Dita Dvořáková

Abstrakt DVOŘÁKOVÁ, Dita: Profil návštěvníka zámku Kačina. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce: PhDr. Zdeněk Vybíral, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 99 stran. Bakalářská práce pojednává o zámku Kačina a také regionu Kutnohorsko, ve kterém se objekt nachází. Hlavním cílem práce je vytvořit profil návštěvníka zámku Kačina na základě informací získaných z marketingového výzkumu. Z primárních a sekundárních dat je vypočítána atraktivita zámku a vytvořena SWOT analýza a návrhy na zvýšení návštěvnosti.

Klíčová slova: Region Kutnohorsko. Kutná Hora. Zámek Kačina. Empír. Profil návštěvníka zámku. Marketingový výzkum. Atraktivita zámku. SWOT analýza.

Abstract DVOŘÁKOVÁ, Dita: The profile of the visitor to the chateau Kačina. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor of the work: PhDr. Zdeněk Vybíral, Ph.D. Degree of the professional qualification: Bachelor. Jihlava 2012. 99 pages. The bachelor thesis deals with the chateau Kačina and the region Kutnohorsko which the chateau is located in. The main aim of the thesis is to specify the profile of the visitor to the chateau Kačina by way of marketing research. From primary and secondary data the attractiveness of the chateau is calculated, SWOT analysis and proposals for increasing the number of visitors are presented.

Key words: Region Kutnohorsko. Kutná Hora. Chateau Kačina. Empire style. Profile of the chateau visitor. Marketing research. Attractiveness of the chateau. SWOT analysis.

7

Obsah Abstrakt ........................................................................................................................... 7 Seznam ilustrací ..............................................................................................................10 Úvod................................................................................................................................ 12 Teoretická část 1 Marketingový výzkum ............................................................................................... 13 2 Kulturní cestovní ruch ................................................................................................ 14 3 Středočeský kraj .........................................................................................................15 3.1 Základní informace o kraji ...................................................................................15 3.2 Přírodní a kulturní zajímavosti v kraji .................................................................16 4 Region Kutnohorsko a jeho okolí ..............................................................................17 4.1 Administrativní členění ........................................................................................ 17 4.2 Předpoklady cestovního ruchu v regionu Kutnohorsko .......................................18 4.2.1 Lokalizační předpoklady ............................................................................18 4.2.1.1 Lokalizační předpoklady přírodní .................................................19 4.2.1.2 Lokalizační předpoklady kulturně správní ....................................20 4.2.2 Vybrané selektivní předpoklady ................................................................ 21 4.2.3 Realizační předpoklady ..............................................................................22 4.2.3.1 Realizační předpoklady dopravní ..................................................23 4.2.3.2 Realizační předpoklady materiálně technické ............................... 23 4.3 Město Kutná Hora ................................................................................................ 24 4.3.1 Základní informace o městě .......................................................................24 4.3.2 Vznik názvu, založení a historie města ......................................................25 4.3.3 Významné památky a osobnosti města ......................................................26 4.4 Další zajímavosti v regionu ..................................................................................28 4.5 Okolí regionu .......................................................................................................29 5 Zámek Kačina ............................................................................................................30 5.1 Základní informace o zámku................................................................................30 5.2 Empírová architektura na Kačině .........................................................................31 5.3 Historie a současnost zámku ................................................................................32 5.4 Zámecký park .......................................................................................................34 5.5 Rod Chotků ..........................................................................................................35 5.6 Národní zemědělské muzeum .............................................................................36 8

5.7 Prohlídkové trasy .................................................................................................37 5.8 Návštěvní doba a vstupné.....................................................................................39 5.9 Zámecké slavnosti a netradiční prohlídky............................................................ 39 5.10 Metody propagace a marketingu a spolupráce ...................................................40 Praktická část 6 Sběr primárních dat ....................................................................................................42 6.1 Metodika marketingového výzkumu ...................................................................42 6.2 Harmonogram marketingového výzkumu............................................................ 42 6.3 Vyhodnocení marketingového výzkumu ............................................................. 43 7 Sběr sekundárních dat ................................................................................................ 57 7.1 Statistiky návštěvnosti zámku Kačina..................................................................57 8 Atraktivita zámku .......................................................................................................59 9 SWOT analýza ...........................................................................................................62 10 Návrhy na zvýšení návštěvnosti .................................................................................64 Závěr ............................................................................................................................... 68 Seznam pramenů a literatury .......................................................................................... 70 Přílohy............................................................................................................................. 81

9

Seznam ilustrací Seznam obrázků Obrázek č. 1: Mapa Středočeského kraje........................................................................16 [zdroj: http://wiki.rvp.cz/Kabinet/Mapy/Mapa_%C4%8CR/Mapy_kraj%C5%AF_%C4% 8CR/St%C5%99edo%C4%8Desk%C3%BD_kraj; http://www.stredocesky.czso.cz/xs/ edicniplan.nsf/t/950045A86C/$File/13210107m00g.jpg]

Obrázek č. 2: Administrativní rozdělení okresu Kutná Hora s vyznačením regionu Kutnohorsko....................................................................................................................18 [zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Okres_kutna_hora.png; http://www.czso.cz/ xs/redakce.nsf/i/kutna_hora_s_nazvy_obci]

Obrázek č. 3: Panorama Kutné Hory ..............................................................................25 Obrázek č. 4: Přední průčelí zámku Kačina ...................................................................30

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Výše vstupného ......................................................................................... 39 [zdroj: http://www.kacina.cz/vstupne]

Tabulka č. 2: Další navštívené turistické cíle .................................................................47 Tabulka č. 3: Osobní údaje návštěvníků .........................................................................56

Seznam grafů Graf č. 1: Hlavní důvod návštěvy regionu ......................................................................43 Graf č. 2: Délka návštěvy v regionu ...............................................................................44 Graf č. 3: Délka návštěvy regionu v hodinách u jednodenního výletníka ......................45 Graf č. 4: Typ ubytovacího zařízení ...............................................................................46 Graf č. 5: Další navštívené turistické cíle .......................................................................47 Graf č. 6: Priority při výběru regionu .............................................................................48 Graf č. 7: Konkrétní priority při výběru regionu ............................................................ 48 10

Graf č. 8: Spolucestující..................................................................................................49 Graf č. 9: Použitý dopravní prostředek ...........................................................................50 Graf č. 10: Četnost návštěv ............................................................................................. 50 Graf č. 11: Motivy k návštěvě zámku .............................................................................51 Graf č. 12: Oblíbenost tras .............................................................................................. 52 Graf č. 13: Kvalita poskytovaných služeb ......................................................................52 Graf č. 14: Důvody nespokojenosti při návštěvě zámku ................................................53 Graf č. 15: Doporučení k návštěvě .................................................................................54 Graf č. 16: Místo trvalého bydliště .................................................................................54 Graf č. 17: Vzdálenost z místa trvalého bydliště ............................................................ 55 Graf č. 18: Vývoj návštěvnosti v letech 2003 až 2011 ...................................................57 Graf č. 19: Návštěvnost v jednotlivých měsících roku 2010 a 2011 .............................. 58 Graf č. 20: Podíl slavností na celkové návštěvnosti v roce 2011 ...................................59 Graf č. 21: Atraktivita zámku Kačina v porovnání s vybranými památkovými objekty ............................................................................................................................ 61

Pokud není uvedeno jinak, jedná se o vlastní materiál.

11

Úvod Téma bakalářské práce „Profil návštěvníka zámku Kačina“ jsem si zvolila proto, že jsem kačinský zámek již mnohokrát navštívila, neboť se nachází nedaleko místa mého bydliště a při zpracování této práce mohu využít i své vlastní poznatky nejen o zámku, ale i celém regionu. Hlavním cílem této práce je specifikovat typického návštěvníka zámku Kačina na základě informací z marketingového výzkumu, který byl proveden prostřednictvím dotazníkového šetření. Dále také pomocí výpočtu stanovit atraktivitu objektu, zhodnotit jeho silné a slabé stránky a vytvořit návrhy na zvýšení návštěvnosti tohoto zámku. Teoretická část práce se nejprve zabývá vysvětlením pojmů marketingový výzkum a kulturní cestovní ruch. Poté je v práci stručně charakterizován Středočeský kraj a následně region Kutnohorsko včetně města Kutná Hora a jeho nejbližšího okolí. Pak následuje popis zámku jako kulturně historické památky, dále informace o přilehlém parku, Národním zemědělském muzeu, jehož je Kačina pobočkou, zámeckých slavnostech, metodách propagace a marketingu nebo spolupráci správy zámku s jinými subjekty. Praktická část práce se věnuje vyhodnocení dotazníkového šetření, podle něhož je určen model návštěvníka zámku. Do výzkumu je zahrnuto 200 respondentů, kteří se zúčastnili alespoň jedné z prohlídkových tras. Dále jsou obsaženy sekundární údaje, a to statistiky návštěvnosti Kačiny v průběhu několika let. Na základě zjištěných dat je vypočítána atraktivita zámku, zpracována SWOT analýza a jsou vytvořeny návrhy na zvýšení návštěvnosti tohoto objektu.

12

Teoretická část 1 Marketingový výzkum Marketingový výzkum lze definovat jako systematické určování, sběr, analýzu, vyhodnocování informací a závěrů odpovídajících určitě marketingové situaci. [KŘESŤAN, VAŠÍČEK, 2005, str. 75] Tento proces se skládá z pěti kroků: definování problému a cílů výzkumu, sestavení plánu výzkumu, shromáždění informací, statistické zpracování a analýza informací a nakonec prezentace výsledků. Hlavním cílem marketingového výzkumu je získání objektivních a přínosných informací. [FORET, 2008, str. 23 - 24] Rozlišujeme dva základní druhy marketingového výzkumu, a to primární a sekundární. Primární

marketingový

výzkum

spočívá

ve

zjištění

hodnot

vlastností

u samostatných jednotek. Jde o tzv. sběr informací v terénu. Nejčastější metodou získávání primárních dat je dotazování, které se uskutečňuje pomocí nástroje nazývaného dotazník popř. záznamový arch u osobního dotazování. [FORET, 2008, str. 10] Dotazník je formulář, který nám pomáhá k přesnému a úplnému zaznamenávání zjištěných dat. [KŘESŤAN, VAŠÍČEK, 2005, str. 79] Při vytváření dotazníku bychom měli vycházet ze stanoveného cíle výzkumu, a proto je velmi podstatná volba otázek, jejich formulace, pořadí a také zvolení jejich vhodného typu (otázky otevřené, uzavřené nebo jejich kombinace). V případě písemného dotazování je stejně tak důležitá i úprava dotazníku a jeho celkový dojem. Dotazník by měl být také předběžně otestován na menším vzorku respondentů kvůli prověření vhodnosti a srozumitelnosti otázek. V případě sekundárního marketingového výzkumu jsou většinou shromažďována a zpracovávána data, která už někdo jiný dříve interpretoval za jiným účelem nebo která někdo zpracoval jako primární výzkum pro jiné cíle. [FORET, 2008, str. 10, 41 - 62] Dále je možné členit i primární marketingový výzkum na kvantitativní a kvalitativní. Co se týče kvantitativního výzkumu, dochází zde ke zkoumání rozsáhlejšího souboru, tj. stovky i tisíce respondentů, což poskytne dostatečně velký a reprezentativní vzorek. Nevýhodou tohoto typu výzkumu oproti kvalitativnímu výzkumu je finanční a časová náročnost. Mezi techniky kvantitativního výzkumu patří osobní rozhovory, pozorování, experiment nebo písemné dotazování. Druhým typem je kvalitativní výzkum, který se zaměřuje na chování, preference a postoje lidí. Kvalitativní výzkum zkoumá velmi malý 13

a nereprezentativní vzorek respondentů, a proto nelze jeho výsledky zobecnit na celou populaci. Na rozdíl od kvantitativního výzkumu je kvalitativní rychlejší, méně nákladný a také méně náročný na realizaci. Mezi základní techniky tohoto typu výzkumu patří individuální hloubkové rozhovory a skupinové rozhovory. [FORET, 2008, str. 14]

2 Kulturní cestovní ruch Kulturní cestovní ruch, někdy také označovaný jako „kulturní a městská turistika“ nebo „kulturně-poznávací turistika“, je jednou z nejvýznamnějších forem cestovního ruchu. [KESNER, 2005, str. 60] Zaměřuje se především na poznávání historie, kultury, tradic a zvyků vlastního i jiných národů. Plní významnou výchovně vzdělávací funkci a přispívá k rozšíření kulturně společenského rozhledu obyvatelstva. Zahrnuje především návštěvu kulturně historických památek (např. zámky, hrady, stavby lidové architektury), kulturních zařízení (např. muzea, galerie, obrazárny, knihovny), kulturních akcí (např. divadelní představení, festivaly, folklorní a lidové slavnosti), ale i návštěvu tzv. kulturní krajiny (např. parky a zahrady) a další. V posledních letech se můžeme setkat i se specifickými formami kulturního turismu: památkový turismus (orientace na kulturní a historické dědictví) a umělecký turismus (orientace na soudobé kulturní projevy). [INDROVÁ, 2009, str. 18] Kulturní dědictví stále patří mezi hlavní motiv návštěvy České republiky a dalších evropských zemí. V současné době i v našem státě neustále přibývá turistů provozujících kulturní cestovní ruch. [KESNER, 2005, str. 66] Tento vývoj má pozitivní ale i negativní dopady, které ovlivňují společnost, jednotlivé lokality a památkové objekty. Mezi pozitiva tohoto vývoje lze zařadit např. podporu zaměstnanosti, udržování a obnovu tradičních řemesel a tradic, finanční prostředky na zachování, obnovu a rozvoj kulturně historických památek nebo podporu porozumění mezi kulturami. Negativní dopady, které přináší globální vývoj, jsou např. poškozování a opotřebení památek, ztráta autenticity a historické pravdivosti, narušování životního stylu místních občanů nebo komercializace a vyprazdňování lokální kultury a tradic. [KESNER, 2005, str. 70 - 71] V souvislosti s kulturním cestovním ruchem se můžeme také setkat s pojmy kulturní destinace a kulturní turista. Příkladem kulturní destinace může být muzeum, galerie, hrad, zámek, skanzen, výstava nebo krajina. [KESNER, 2005, str. 60 - 62] V současné

14

době je destinace chápána i jako soubor produktů a služeb, které návštěvníci spotřebovávají pod značkou dané destinace. Vytvářením těchto balíčků se zabývá destinační management. [KESNER, MORAVEC, 2008, str. 61] Kulturním turistou je označován návštěvník, jehož hlavním motivem cesty je prožít kulturní zážitek. Je definováno pět typů kulturních turistů: záměrný (úmyslný) kulturní turista, prohlídkový kulturní turista, kulturní turista – „šťastlivec/objevitel“, příležitostný kulturní turista a nahodilý kulturní turista. Dle průzkumu je za typického účastníka kulturní turistiky považovat osobu s vyšším dosaženým vzděláním, nadprůměrným příjmem a vyšším sociálním postavením. [KESNER, MORAVEC, 2008, str. 107]

3 Středočeský kraj 3.1 Základní informace o kraji Středočeský kraj je svojí rozlohou, počtem obcí i obyvatel největším krajem České republiky. Kraj zcela obklopuje hlavní město Prahu a sousedí s kraji Pardubickým, Královéhradeckým, Libereckým, Ústeckým, Plzeňským, Jihočeským a Vysočinou. Středočeský kraj geomorfologicky náleží k Českému masivu a protékají jím dvě největší české řeky Labe a Vltava. Co se týče reliéfu, severovýchod je převážně rovinatý s nížinami kolem řeky Labe a směrem na jihozápad přechází ve vrchovinu. Rozloha kraje činí 11 015 km2, což představuje asi 14 % území našeho státu. [DAVID, SOUKUP, 2007, str. 6], [1] Administrativně se kraj dělí na 12 okresů, ale od 1. 1. 2003 byly okresní úřady nahrazeny 26 správními obvody obcí s rozšířenou působností. [DAVID, SOUKUP, 2007, str. 6] Středočeský kraj je dále tvořen 1 146 obcemi, v nichž žije 1 279 128 obyvatel (k 31. 12. 2011). [1], [2] Protože kraj obklopuje hlavní město Prahu, má velmi hustou dopravní síť silniční i železniční. Své zastoupení zde má také vodní doprava. Tři čtvrtiny délky Labskovltavské vodní cesty, která zajišťuje vnitrostátní a zároveň mezinárodní přepravu, prochází tímto krajem. Na jeho území se nachází rovněž několik letišť např. v Benešově, v Kolíně nebo ve Zbraslavicích. [1] Středočeský kraj je pro Prahu i poměrně významný zdroj pracovních sil, poskytuje jejím obyvatelům svůj rekreační potenciál a také doplňuje její průmysl. Kraj má velmi 15

rozvinutou zemědělskou a průmyslovou výrobu. Oblast služeb vykazuje v posledních letech progresivní růst v porovnání s minulými roky. Zemědělská výroba je především rozvinuta v severovýchodní části kraje, a to v Polabské nížině. Jedná se především o rostlinnou výrobu např. pěstování obilnin, cukrové třtiny, ovoce nebo zeleniny. Co se týče průmyslu, pro kraj jsou typická především odvětví jako strojírenství, chemie, potravinářství nebo automobilový průmysl v Mladé Boleslavi a v Kolíně. [1]

Obr. č. 1: Mapa Středočeského kraje

3.2

Přírodní a kulturní zajímavosti v kraji

Na území Středočeského kraje je možné najít nejen velké množství významných historicky cenných památek, ale také lokalit s přírodním bohatstvím. Proto tento kraj patří mezi poměrně často vyhledávané turistické cíle. Protože se v kraji nenachází žádný národní park, patří mezi nejcennější přírodní lokality především chráněné krajinné oblasti. Tyto oblasti nejsou cenné jen z hlediska přírodního, ale i kulturně historického, protože se v nich nachází objekty jako hrady a zříceniny. [1] Za nejvýznamnější z nich je považována CHKO Křivoklátsko, která 16

byla zařazena do mezinárodní sítě biosférických rezervací UNESCO a zároveň i do ptačích oblastí evropské soustavy Natura 2000. Tato oblast je výjimečná pro svůj rozsáhlý komplex smíšených lesů, které se rozkládají podél řeky Berounky a jejích přítoků. CHKO Křivoklátsko je natolik unikátní, že se zřejmě v budoucnu stane pátým národním parkem v ČR. [5] Mezi další významné chráněné krajinné oblasti se v tomto kraji řadí Kokořínsko známé svými kaňonovitými údolími a pískovcovými skalami, dále největší krasová oblast Čech Český kras nebo Český ráj se statusem geopark UNESCO a nakonec nejmenší CHKO v ČR Blaník. Ve Středočeském kraji také můžeme naleznout i velké množství národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací a přírodních památek. [6] Co se týče kulturního bohatství popisované oblasti, má Středočeský kraj určitě svým návštěvníkům co nabídnout. Mohou se zúčastnit některé z kulturních akcí nebo navštívit vybrané kulturní objekty jako jsou například hrady, zámky, muzea či galerie. K nejvyhledávanějším kulturně historickým památkám patří především hrady a zámky, na které je tento kraj velmi bohatý. [1] Několik z nich bylo dokonce zařazeno i mezi národní kulturní památky. Jedná se například o zámky Kačina, Žleby, Konopiště, Veltrusy a hrady Karlštejn, Křivoklát, Kokořín, Český Štenberk. Za zmínku určitě stojí i sakrální památky jako Sázavský klášter, katedrála sv. Bartoloměje v Kolíně nebo kostel sv. Jakuba ve stejnojmenné obci Jakub nedaleko Kutné Hory. [7] Největší koncentrací památek se vyznačuje město Kutná Hora. [1] Je to prozatím jediné místo ve Středočeském kraji, které bylo zařazeno na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO, a to v roce 1995. Vyhlášené území zahrnuje městskou památkovou rezervaci Kutná Hora včetně chrámu sv. Barbory a také katedrálu Nanebevzetí Panny Marie v předměstí Sedlec. [8]

4

Region Kutnohorsko a jeho okolí

4.1

Administrativní členění

Region Kutnohorsko spadá dle administrativního členění pod okres Kutná Hora. Okres Kutná Hora hraničí na severu s okresem Kolín, na jihozápadě s okresem Benešov a na východě s okresy Pardubice, Chrudim a Havlíčkův Brod. Tento okres zaujímá plochu 917 km2, což je 8,3 % z celkové rozlohy Středočeského kraje. Zahrnuje 88 obcí, z toho jsou 4 města

17

a 5 městysů. [9], [10] Podle klasifikace EU spadá okres Kutná Hora do kategorie NUTS 4. [4] Region Kutnohorsko se nachází ve střední části okresu Kutná Hora. Jeho hlavním centrem je město Kutná Hora, podle něhož byl tento region pojmenován. Je tvořen 25 obcemi, z toho je 1 město a 1 městys. Kutnohorsko spolu s Čáslavskem a Posázavím tvoří okres Kutná Hora. [ŠTROBLOVÁ, VANĚČKOVÁ, NOVÁK, 1997, str. 2]

Měřítko: 1 : 350 000

Obr. č. 2: Administrativní rozdělení okresu Kutná Hora s vyznačením regionu Kutnohorsko

4.2 Předpoklady cestovního ruchu v regionu Kutnohorsko 4.2.1 Lokalizační předpoklady Lokalizační předpoklady cestovního ruchu se dělí na přírodní a kulturně správní. Do přírodních předpokladů lze zahrnout reliéf, podnebí, hydrosféru, biosféru a také přírodní atraktivity dané oblasti. Mezi kulturně správní předpoklady patří nejenom kulturní památky a akce, ale lze mezi ně zařadit i kulturní, sportovní a zábavní zařízení, která 18

bývají někdy uváděna jako součást realizačních předpokladů materiálně technických. [DROBNÁ, MORÁVKOVÁ, 2004, str. 21] 4.2.1.1 Lokalizační předpoklady přírodní Region Kutnohorsko se skládá ze dvou odlišných částí. Severovýchod této oblasti je převážně bezlesý a je vhodný pro zemědělství, zatímco jihozápad je tvořen pahorkatinami a lesy. Nadmořská výška jihozápadní části se pohybuje od 400 do 500 m a směrem na severovýchod se snižuje na 200 m, kde se nachází okraj labského údolí. U obce Záboří nad Labem leží nejnižší bod o nadmořské výšce 198 m. Nejvyšší kóta je 551 m u obce Třeběnín. [LOŽEK a kol., 1996, str. 2] Tato oblast se nachází v teplé klimatické oblasti. Průměrná roční teplota severovýchodní části se pohybuje v rozmezí 8 – 8,5 °C a průměrný roční úhrn srážek mezi 550 – 600 mm. Výše položený jihozápad je drsnější, průměrná roční teplota se pohybuje mezi 7 – 7, 5 °C a srážky v rozmezí 600 – 650 mm. [LOŽEK a kol., 1996, str. 2] Regionem neprotékají příliš velké řeky, ale spíše menší říčky a potoky. Největší řekou je Doubrava, která pramení ve Žďárských vrších v okrese Havlíčkův Brod. Dále protéká přes okresy Chrudim a Kutná Hora, kde u obce Záboří nad Labem ústí do řeky Labe. Délka jejího toku měří 88, 34 km a její plocha povodí 591, 4 km2. [11] Mezi významnější říčky v této oblasti patří řeka Vrchlice, která protéká městem Kutná Hora a je největším přítokem říčky Klejnárky. [12] Klejnárka je stejně jako Doubrava levostranným přítokem řeky Labe. [13] Tato oblast není příliš bohatá ani na rybníky. Větší koncentraci rybníku lze však nalézt v jihozápadní části regionu. [LOŽEK a kol., 1996, str. 2] U obce Malešov se nachází na říčce Vrchlici také vodní nádrž se stejnojmenným názvem, která zásobuje pitnou a užitkovou vodou Kutnohorsko a Čáslavsko. [12] Co se týče flóry, nalezneme v Kutnohorsku smíšené lesy, a díky ne příliš vysoké nadmořské výšce se zde daří teplomilným rostlinám. Z fauny se můžeme setkat s běžnými druhy obratlovců i bezobratlých, jako je srnec obecný, zajíc polní, prase divoké, volavka popelavá, skokan zelený nebo užovka obojková. [LOŽEK a kol., 1996, str. 2 - 3] Tato oblast patří také historicky k nejvýznamnějším rudním revírům v ČR. Kutnohorský rudní revír se rozprostíral na ploše téměř 36 km2 a vyskytovalo se v něm celkem 10 až 19

14 žilných pásem. Kromě proslulých stříbrných rud zde byly těženy i rudy měděné, zinkové a olověnozinkové s obsahem mědi a stříbra. Těžba těchto rud v Kutné Hoře probíhala od středověku až do roku 1992, kdy byl zavřen poslední důl. [14] V regionu Kutnohorsko se také nachází několik přírodně cenných území. První z nich je národní přírodní památka Kaňk, která se nachází na stejnojmenném kopci na okraji Kutné Hory. Chráněné území tvoří převážně jámový lom, který je považován za jednu z nejproslulejších paleontologických lokalit svrchní křídy v našem státě. Předmětem ochrany je zbytek příbojového útesu křídového moře s hojnými zkamenělinami živočichů např. mlžů. Další národní přírodní památka se nazývá Rybníček u Hořan, který je cenný proto, že se zde jako v jediné lokalitě v ČR vyskytuje rdestice hustolistá. Můžeme zde najít i dvě přírodní rezervace – Lhoteckou stráň a Velkou a Malou olšinu. Obě dvě jsou chráněny kvůli výskytu ohrožených rostlinných a živočišných druhů. [LOŽEK a kol., 1996, str. 4 - 10] 4.2.1.2 Lokalizační předpoklady kulturně správní Město Kutná Hora je nejenom místem s největší koncentrací pamětihodností, ale také v tomto regionu představuje nejvýznamnější centrum kultury, sportu a zábavy. V oblasti i tak velmi bohaté na kulturní atraktivity disponuje Kutná Hora největším počtem architektonických památek jak sakrálních, tak i profánních. Nelze však opomenout i další architektonické pamětihodnosti v regionu, jako jsou zámek Kačina ve Svatém Mikuláši, zámky v Nových Dvorech a ve Zbraslavicích, dále zřícenina hradu Sion u Chlístovic, tvrz v Malešově nebo i významné románské kostely v obcích Jakub a Záboří nad Labem. [15] Na území regionu Kutnohorsko můžeme najít i několik technických památek např. rozhledny Vysoká v obci Vysoká u Miskovic a Bohdanka v obci Bohdaneč, kutnohorský pivovar Lorec a Kamennou kašnu, v údolí říčky Vrchlice mlýny Cimburk, Spálený a Vrbový nebo most s akvaduktem, který se nachází na cestě z Kutné Hory do Bylan. [16] Sama obec Bylany je významnou archeologickou lokalitou, kde došlo k objevu části neolitického sídelního areálu. [17] Nejrozsáhlejší parkovou architekturu můžeme vidět v zámeckém parku na Kačině. V této oblasti můžeme najít i několik pomníků a památníků, např. v Kutné Hoře pomník Karla Havlíčka Borovského a na kopci Kaňk památník zavražděných kališníků nazývaný Kalvárie nebo u zříceniny hradu Sion v Chlístovicích památník Jana Roháče z Dubé. [15] 20

Co se týče kulturních zařízení v regionu, téměř v každé obci v regionu se nachází kulturní dům, ale nejvíce kulturních středisek nalezneme opět v Kutné Hoře např. Tylovo divadlo, kino Modrý kříž, kulturní dům Lorec nebo GASK (Galerie Středočeského kraje). Mezi nejvýznamnější kutnohorské kulturní akce lze zařadit každoroční Mezinárodní hudební festival, Operní týden, Kutnohorský varhanní festival nebo Dny evropského kulturního dědictví. Samozřejmě se zde velmi často konají i koncerty hudebních skupin, a to i mimo Kutnou Horu. [PRŮVODCOVSKÁ SLUŽBA KUTNÁ HORA, s.r.o, 2009, str. 22 - 23] V celém regionu Kutnohorsko se také každoročně koná celá řada folklorních, historických nebo zábavních akcí. Návštěvníci ale i místní obyvatelé se v Kutné Hoře mohou zúčastnit např. Královského stříbření Kutné Hory, Svatováclavských slavností, Kutnohorského léta, Probuzení Kutné Hory nebo tradiční velikonoční pouti v městské části Sedlec. Na nedalekém zámku Kačina se konají akce s názvem Cukrářské slavnosti, Hubertova jízda nebo Vánoce na Kačině a v obci Malešov je možné se zúčastnit podzimního Dobývání Malešova nebo vánoční akce Advent na Malešově. [PRŮVODCOVSKÁ SLUŽBA KUTNÁ HORA, s.r.o, 2009, str. 22 - 23] Největší sportovně rekreační areál v regionu se nazývá Klimeška a je situován v Kutné Hoře. Je zde možné naleznout plavecký bazén včetně fitness a sauny, plovárnu, zimní stadion a nejdelší bobovou dráhu v ČR. Další větší sportovní a rekreační areál je umístěn v obci Zbraslavice. Milovníci pěší turistiky a cyklistiky mají možnost poznat region také prostřednictvím značených turistických tras, naučných stezek nebo cyklotras. V okolí Kutné Hory se nachází dvě jízdárny, a to v Miskovicích a Bedřichově. Na řece Doubravě je také možnost provozovat vodáckou turistiku, ale sjízdný úsek leží mimo území regionu Kutnohorsko. K zajímavým každoročním sportovním akcím patří cyklistický závod Kutnohorská padesátka. [PRŮVODCOVSKÁ SLUŽBA KUTNÁ HORA, s.r.o., 2009, str. 19 - 21]

4.2.2 Vybrané selektivní předpoklady Selektivní předpoklady cestovního ruchu se dělí na objektivní a subjektivní. Do objektivních předpokladů lze zařadit např. politickou a bezpečnostní stabilitu oblasti, ekonomické předpoklady, demografické skutečnosti nebo stav životního prostředí. Subjektivní předpoklady ovlivňují rozhodování lidí o účasti na cestovním ruchu, která závisí na příslušnosti k sociální a profesní skupině, na rodinných poměrech 21

a také na psychologických faktorech. Často v rozhodování hraje významnou roli módnost, reklama, propagace, zkušenost apod. [DROBNÁ, MORÁVKOVÁ, 2004, str. 21 - 22] V této práci budou hodnoceny jen některé objektivní předpoklady cestovního ruchu v dané oblasti. Veškeré následující číselné údaje jsou uváděny pro celý okres Kutná Hora, protože neexistují jen pro samotný region Kutnohorsko. Dle údajů stanovených k datu 31. 12. 2010 má okres Kutná Hora 75 004 obyvatel, z čehož skoro polovina žije v regionu Kutnohorsko, a průměrný věk obyvatelstva zde činí 41,5 let. [18] Co se týče možností vzdělání, je v regionu Kutnohorsko síť základních škol, jedno učiliště, několik středních škol a dokonce i vyšší odborná škola. [10] Okres Kutná Hora dosahuje druhé nejvyšší míry nezaměstnanosti ze všech okresů Středočeského kraje, dle statistických údajů k 31. 12. 2010 je to 9,95 %. [18] V minulosti region Kutnohorsko nepatřil k průmyslovým oblastem, převažovala tu zemědělská výroba. Ale dnes patří mezi největší zaměstnavatele právě průmyslové podniky, a to Foxconn Technology CZ, s.r.o., Philip Morris, a. s. a ČKD Kutná Hora a. s. [10] Hned po okrese Rakovník je okres Kutná Hora dle údajů z roku 2010 místem s nejnižší kriminalitou ve Středočeském kraji. [19] Dle statistických údajů z roku 2009 patří okres Kutná Hora k prvním čtyřem okresům ve Středočeském kraji s nejméně znečištěným životním prostředím i přesto [20], že rozloha jeho chráněných území není příliš velká v porovnání s jinými okresy v kraji. [21]

4.2.3 Realizační předpoklady Realizační předpoklady umožňují dosáhnout a využít dané oblasti. Dělí se na dopravní a materiálně technické. Mezi dopravní předpoklady patří druhy dopravy, jejichž prostřednictvím se lze do oblasti dostat a také se v ní pohybovat, a také hustota a kvalita dopravní sítě. Do materiálně technických se řadí ubytovací, stravovací a ostatní zařízení (např. informační střediska). V dané kategorii mohou být uvedena i kulturní, sportovní a zábavní zařízení, ale v této práci jsou zařazena mezi lokalizační předpoklady kulturně

22

správní (viz podkapitola 4.2.1.2 Lokalizační předpoklady kulturně správní). [DROBNÁ, MORÁVKOVÁ, 2004, str. 21 - 22] 4.2.3.1 Realizační předpoklady dopravní Do regionu Kutnohorsko se lze dostat a využít zde čtyř typů dopravy a to automobilovou, autobusovou, železniční a dokonce i leteckou. Díky husté silniční síti je tato oblast velmi dobře dostupná automobilem. Prochází tudy dvě silnice I. třídy - silnice č. 2 (hranice hl. města Prahy - Kutná Hora - Pardubice) a č. 38 (Jestřábí - Mladá Boleslav - Nymburk - Poděbrady - Kolín - Kutná Hora - Čáslav - Havlíčkův Brod - Jihlava - Znojmo - Hatě - Rakousko), několik vozovek II. třídy a velké množství spojnic III. třídy. Co se týče jejich kvality, není příliš velká. Nenachází se zde ani jedna dálnice, nejblíže situované jsou dálnice D1 (Praha - Brno - Ostrava) a D11 (Praha - Hradec Králové). [22] Regionální a dálkovou autobusovou dopravu zde zajišťují dva dopravci – ČSAD Polkost [23], spol. s r. o. a Veolia Transport Východní Čechy a. s., která ještě navíc provozuje i MHD (městská hromadná doprava) na sedmi linkách v Kutné Hoře. [24] Hustota autobusových tras je dostačující, ale v některých případech působí problémy příliš dlouhé intervaly. Regionem procházejí dvě železniční tratě – trať č. 230 (Kolín - Kutná Hora - Havlíčkův Brod) a č. 235 (Kutná Hora - Zruč nad Sázavou). Železniční trať č. 230 je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať a je zařazená do evropského železničního systému. Naopak trať č. 235 je jednokolejná trať a zajišťuje regionální dopravu. [25] V obci Zbraslavice se nachází veřejné vnitrostátní letiště. Kód tohoto letiště je LKZB. Na letišti působí společnost s názvem Aeroklub Zbraslavice, o. s. Společnost kromě individuální letecké přepravy nabízí poznávací okružní lety nebo i letecký výcvik. [26] 4.2.3.1 Realizační předpoklady materiálně technické V regionu Kutnohorsko mají návštěvníci možnost využít různých typů ubytovacích zařízení - hotely, penziony, ubytovny, kempy nebo ubytování v soukromí. V této oblasti je k dispozici více než 500 lůžek v hotelích, které jsou především tříhvězdičkové, výjimku tvoří čtyřhvězdičkové kutnohorské hotely Opat a Zlatá Stoupa. Penziony v této lokalitě nabízí více než 400 lůžek. Naskýtá se zde i několik nabídek ubytování 23

v soukromí (celková kapacita 27 lůžek) a ve třech ubytovnách (celková kapacita 86 lůžek). V regionu se nachází i tři kempy, dva z nich jsou umístěny na okrajích Kutné Hory a třetí v obci Malešov. Jejich celková kapacita je 181 míst. [PRŮVODCOVSKÁ SLUŽBA KUTNÁ HORA, s.r.o.: Interní materiály] Šest ubytovacích zařízení je členem AHR

ČR

(Asociace hotelů a restaurací

ČR). Jedná se o hotely Opat,

U Kata, Mědínek, Vila U Varhanáře a penziony Barbora a Sedlec. [27] V příloze A.1 a A.2 jsou uvedeny seznamy ubytovacích zařízení Kutné Hory a jejího okolí. Co se týče stravovacích zařízení, je v regionu Kutnohorsko široká škála restaurací, kaváren, cukráren nebo i jedna čajovna. Turisté, ale i místní obyvatelé mají možnost ochutnat speciality především české kuchyně, mexické, italské a čínské kuchyně. [PRŮVODCOVSKÁ SLUŽBA KUTNÁ HORA, s.r.o.: Interní materiály] Dokonce se tu nachází i dvě restaurace - Mincovna hotelu Opat a Pivnice Dačický, které získaly ocenění Czech specials. [28] Jedná se o projekt AHR ČR ve spolupráci s agenturou CzechTourism a Asociací kuchařů a cukrářů ČR na podporu české gastronomie. [29] Dnes již existuje v ČR 346 certifikovaných restaurací označených logem Czech Specials. [30] V příloze A.3 je uveden seznam většiny kutnohorských stravovacích zařízení. Do kategorie ostatních zařízení lze zařadit informační střediska. V tomto regionu se nachází pouze čtyři informační centra v Kutné Hoře, a to na Hlavním nádraží ČD, v městské části Sedlec, v centru města na Palackého náměstí a u chrámu sv. Barbory.

4.3 Město Kutná Hora 4.3.1 Základní informace o městě Město Kutná Hora se nachází v severní části regionu. Na severozápadním okraji, kde hraničí s okresem Kolín, je obklopeno třemi vrchy - Kaňk, Sukov a Kuklík, které byly v minulosti spojeny s těžbou především stříbrné rudy. Město Kutná Hora se rozkládá na ploše 33,05 km2 a administrativně se dělí do 12 částí. Dle klasifikace EU spadá toto město do kategorie NUTS 5. Dle údajů stanovených k datu 26. 3. 2011 zde žije 20 839 obyvatel. [31]

24

Jak už bylo dříve zmíněno, Kutná Hora je od roku 1995 zapsána na Seznamu přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Je také členem Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska nebo sdružení osmi obcí s názvem Česká inspirace. [32], [33]

Obr. č. 3: Panorama Kutné Hory

4.3.2 Vznik názvu, založení a historie města Co se týče názvu města, existuje hned několik názorů na jeho vznik. První část názvu, přívlastek Kutná, pochází buď z němčiny od slova Gutt - bohatství nebo od slova Kutte - kápě anebo od českého slova kutati, což patří mezi nejpravděpodobnější variantu. Druhá část pojmenování - Hora bezesporu vystihuje polohu města. V historických pramenech se s ním můžeme setkat v podobě latinské (Mons), německé (Berg) i české (Hora). [ŠTROBLOVÁ, ALTOVÁ, 2000, str. 45] Historie Kutné Hory je především spjata s dolováním stříbrných rud, které začalo ve 13. století. Nicméně ložiska stříbrných rud byla zřejmě známa již koncem 10. století, protože v nedalekém Malíně, dnes již části Kutné Hory, byla dle archeologických nálezů doložena ražba stříbrných denárů. Důležitým mezníkem v historii města bylo také založení cisterciáckého klášteru v Sedlci. Kolem roku 1260 byla právě na pozemcích tohoto kláštera objevena ložiska stříbrných rud. V této době zde vypukla „stříbrná horečka“ nebo se můžeme ve starších pramenech setkat i s pojmem „sběh lidí ke Kutně“. Často bývá atmosféra tohoto období přirovnávána k atmosféře amerických zlatokopeckých osad. Rok 1300 byl významným vydáním horního zákoníku (lat. Ius regale montanorum) českým králem Václavem II. Krátce poté byla do města přenesena i centrální mincovna 25

českého státu, kde se začala razit měna tzv. pražský groš. Díky svému bohatství se za vlády Lucemburků stala Kutná Hora hned po Praze druhým nejvýznamnějším městem Českého království. Husitská revoluce na počátku 15. století město také poznamenala, ale za vlády Vladislava II. Jagelonského opět vzkvétala. Dosavadní vzestup města byl však v polovině 16. století zastaven uzavřením dolu Osel, který byl v té době nejhlubším dolem na světě (cca 600 m) a také následným koncem ražby pražského groše. Krize byla dovršena třicetiletou válkou, během které bylo město drancováno vojsky. Rok 1625 se zapsal do dějin příchodem jezuitů. Za doby jejich působení v tomto převážně gotickém městě vzniklo i několik barokních staveb. Během národního obrození se Kutná Hora stala inspirací pro malíře a spisovatele. Dokladem toho jsou například slova naší národní hymny, ve kterých J. K. Tyl popisuje místní krajinu. Za doby první republiky se město stalo atraktivní pro výletníky kvůli velkému počtu historických objektů, ale jinak působila Kutná Hora poněkud jako „ospalé“ město. V tomto období také byla obohacena o několik moderních staveb mimo historické centrum, např. Tylovo divadlo nebo Zemskou průmyslovou školu. Během 2. světové války nedošlo k zásadnímu poškození historického jádra. Po válce byla zahájena těžba olověných a zinkových rud, která pokračovala až do roku 1992, kdy byl uzavřen poslední kutnohorský důl. V roce 1995 byla Kutná Hora zařazena na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Nedávno proběhla rekonstrukce komunikací v historickém jádru města a také několika historických památek, např. chrámu sv. Barbory, Kamenné kašny nebo Sankturinovského domu. V současné době stále probíhá obnova některých kutnohorských památek např. Jezuitské koleje. [KULICH, 2002, str. 1 - 5], [ŠTROBLOVÁ, VANĚČKOVÁ, NOVÁK, 1997, str. 4 - 11] K historii Kutné Hory se také váže množství pověstí, ale asi ta nejznámější se týká jejího založení (viz příloha B.1).

4.3.3 Významné památky a osobnosti města Kutnou Horu poznamenalo hned několik architektonických slohů, nejvíce město ovlivnil gotický sloh. Najdeme zde i značný počet barokních staveb a také několik renesančních, románských a dalších.

26

Co se týče gotických staveb, asi nejvýznamnější je chrám sv. Barbory, který se stal dominantou města. Je zasvěcen sv. Barboře, která je patronkou horníků. Stavba chrámu trvala více než 500 let, protože výstavbu ovlivňovala prosperita zdejších dolů. Jedná se o pětilodní katedrálu, na jejíž stavbě se podílelo několik stavitelů např. Jan Parléř, Matyáš Rejsek nebo Benedikt Rejt. Chrám byl také barokizován. Mezi další gotické památky lze zařadit kostel sv. Jakuba, kostel sv. Panny Marie Na Náměti, Kamenný dům, Kamennou kašnu, Hrádek nebo bývalou mincovnu Vlašský dvůr. V městské části Sedlec mají návštěvníci možnost navštívit pětilodní katedrálu Nanebevzetí Panny Marie a hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí, který patří k nejnavštěvovanějším kutnohorským památkám. Interiér kaple, jehož autorem je F. Rint, je vyzdoben lidskými kostmi. Oba objekty byly vybudovány v gotickém stylu a později byly barokně upraveny J. B. Santinim. Jedná se o tzv. barokní gotiku. Mezi typické barokní stavby patří Jezuitská kolej, ve které se dnes nachází Galerie Středočeského kraje, dále kostel sv. Jana Nepomuckého, Morový sloup, klášter řádu sv.

Voršily,

Sankturinovský dům,

kde

mají

návštěvníci

možnost

navštívit

Alchymistickou dílnu. V další části Kutné Hory Malín je možné spatřit dva kostely, které byly původem románské, ale později prošly gotickou přestavbou. Jedná se o kostel sv. Štěpána a kostel apoštolů Jana a Pavla. Renesance se v Kutné Hoře projevila na několika domech nebo i na budově dnešního arciděkanství (dříve Vysokostelská škola). [KULICH, 2002, str. 7 - 23], [ŠTROBLOVÁ, VANĚČKOVÁ, NOVÁK, 1997, str. 13 - 31] S Kutnou Horou je spjato několik slavných osobností. Mezi nejznámější kutnohorské rodáky patří šlechtic a spisovatel Mikuláš Dačický z Heslova, dále básník a archeolog Jan Erazim Vocel, dramatik, spisovatel a autor slov naší české hymny Josef Kajetán Tyl, spisovatel a novinář Jan Lier, spisovatelé Gabriela Preissová a Josef Braun, herec Jaroslav Vojta nebo básník Jiří Orten. Dalšími významnými osobnostmi, které působily v Kutné Hoře, jsou například malíř a zároveň představitel vrcholného baroka Petr Brandl nebo spisovatel a novinář Karel Havlíček Borovský, který v tomto městě založil a vydával časopis Slovan. [LANGEROVÁ, 2005, str. 32 - 35], [31]

27

4.4

Další zajímavosti v regionu

Jak už bylo uvedeno v podkapitole 4.2.1. Lokalizační předpoklady, v regionu mají návštěvníci možnost prohlédnout si několik přírodních a především kulturních památek. Tato podkapitola se zaměřuje pouze na několik nejatraktivnějších lokalit v této oblasti, vyjma města Kutná Hora a zámku Kačina, jimž je věnována zvláštní pozornost. První z nich je obec Nové Dvory, jejíž část byla vyhlášena za městskou památkovou zónu. Do této zóny patří renesanční zámek, jenž v minulosti patřil do vlastnictví rodu Chotků. Dnes je v něm umístěna základní škola. Zámek je spojený arkádovou chodbou s kostelem sv. Martina. Oba dva tyto objekty byly barokně upraveny. Ochranná oblast se také vztahuje na dominikánský klášter, kostel sv. Anny a empírovou kapli sv. Kříže s chotkovskou hrobkou. V obci je také možno najít několik klasicistních a empírových domů. [SOUKUP, DAVID, 2007, str. 147] Další zajímavou pamětihodností je kostel sv. Jakuba, který se nachází ve stejnojmenné obci Jakub. Jeho vysvěcení se zúčastnil i sám král Vladislav I. s královnou Juditou. Kostel sv. Jakuba je považován za nejrozsáhlejší zachovalý soubor románské plastiky v Čechách.

V roce

2008

byl

zařazen

mezi

národní

kulturní

památky.

[PRŮVODCOVSKÁ SLUŽBA KUTNÁ HORA, s.r.o., 2009, str. 17] V obci Vysoká u obce Miskovice leží 472 m vysoký vrch Vysoká, na němž nechal koncem 17. století hrabě Špork postavit letohrádek a kapli sv. Jana Křtitele, nazvanou „Belveder“. Tato kaple byla jednoposchoďová s půdorysem oktogonu. V roce 1834 kaple i letohrádek po úderu blesku vyhořely a již nebyly obnoveny. Dodnes se dochovala jen část obvodových zdí. V roce 2002 na tomto vrchu byla vybudována rozhledna, která je vysoká 40 m a slouží zároveň jako telekomunikační věž. [34] Obci Malešov dominuje středověká tvrz z počátku 14. století. Objekt tvrze se před deseti lety dostal do soukromého vlastnictví a od té doby prošel několika rozsáhlými rekonstrukčními úpravami. [PRŮVODCOVSKÁ SLUŽBA KUTNÁ HORA, s.r.o., 2009, str. 17] Každoročně zde probíhá řada akcí např. Dobývání Malešova, Čarodějnice na Malešově nebo Advent na Malešově. [35] Nedaleko obce se 7. 6. 1424 odehrál jeden z nejkrvavějších střetů husitských válek, který je známý jako bitva u Malešova. [LANGEROVÁ, 2005, str. 42]

28

U obce Chlístovice se nachází zřícenina gotického hrádku Sion, který byl založen v polovině 13. století. Hrad sloužil jako rezidence husitského hejtmana Jana Roháče z Dubé. Roku 1437 byl hrad po čtyřech měsících dobyt královským vojskem a zanikl. Dodnes se dochovalo jen několik zbytků hradu. Také je zde možné vidět pamětní desku s reliéfem Jana Roháče z Dubé. [PRŮVODCOVSKÁ SLUŽBA KUTNÁ HORA, s.r.o., 2009, str. 17]

4.5

Okolí regionu

V těsné blízkosti regionu Kutnohorsko se nachází i několik dalších turisticky navštěvovaných míst. Jedná se o města Kolín a Čáslav, obec Žehušice a zámek Žleby. V městě Kolín se nachází také celá řada pamětihodností. Mezi nejznámější určitě patří gotická katedrála sv. Bartoloměje, neorenesanční radnice na Karlově náměstí, raně barokní synagoga v židovské čtvrti nebo masivní věž Práchovna, která sloužila v minulosti jako součást opevnění a skladiště střelného prachu. [LANGEROVÁ, 2005, str. 440 - 441] Město Čáslav bylo založeno Přemyslem Otakarem II. ve 13. století. Dominantou tohoto města je náměstí s barokní radnicí, kašnou a mariánským sloupem a také pomník Jana Žižky z Trocnova. [PRŮVODCOVSKÁ SLUŽBA KUTNÁ HORA, s.r.o., 2009, str. 15] Mezi další stavby, které návštěvníky jistě upoutají, patří gotický kostel sv. Petra a Pavla s vyhlídkovou věží, židovská synagoga nebo jedno z nejzachovalejších městských opevnění s Otakarovou věží. Za návštěvu také určitě stojí místní městské nebo zemědělské muzeum. [36] V obci Žehušice se nachází barokní zámek s přilehlým parkem a oborou, pozdně barokní kostel sv. Marka nebo Maurská zvonice. [PRŮVODCOVSKÁ SLUŽBA KUTNÁ HORA, s.r.o., 2009, str. 14] Místní obora je proslulá nejstarším chovem unikátní bílé formy jelena evropského, ale také se tu můžeme setkat i s černými daňky skvrnitými a dalšími druhy zvěře. V současné době probíhá rekonstrukce zámku, parku a obory, a proto je z bezpečnostních důvodů veřejnosti dočasně nepřístupná. [37] Nedaleko města Čáslav se nachází zámek Žleby. Původně byl vystavěn jako gotický hrad pánů z Lichtenburku ve 2. polovině 13. století. V době husitských válek byl zničen, ale naštěstí byl znovu obnoven. V průběhu několika století prošel renesančními a barokními úpravami a do dnešní romantické podoby byl v polovině 19. století 29

přestavěn Karlem Vincencem Auspergem. Nyní zámek patří pod správu Národního památkového ústavu. [PRŮVODCOVSKÁ SLUŽBA KUTNÁ HORA, s.r.o., 2009, str. 16] V roce 1998 vznikla na okraji zámeckého parku ukázková obůrka, která se rozkládá přibližně na ploše 6 ha a je především lákadlem pro děti. Tato obůrka je součástí obory, která zaujímá plochu asi 130 ha. Návštěvníci zde mohou vidět např. stádo bílých jelenů, dravce, sovy, vodní ptáky, kunovité šelmy a další druhy zvěře. [38]

5 Zámek Kačina 5.1 Základní informace o zámku

Obr. č. 4: Přední průčelí zámku Kačina

Zámek Kačina je situován přibližně 7 km severovýchodním směrem od Kutné Hory v obci sv. Mikuláš. Tento zámek patří k nejvýznamnějším empírovým stavbám v České republice. Jeho historie je spojována s rodem Chotků a v roce 2001 byl zámek prohlášen za národní kulturní památku. [39] Název tohoto zámku byl pravděpodobně odvozen od místa jeho výstavby, kterému se říkalo „V Kačinách“. Existuje tu ještě jistá podobnost názvu s ruským carským sídlem Gatčinou u Petrohradu. Obě stavby jsou si příbuzné nejen jménem, ale částečně i architekturou. Nelze proto vyloučit domněnku, že se hrabě Jan Rudolf Chotek mohl doslechnout o gatčinském paláci a následně si nechat objednat od architekta podobný

30

projekt. Nebo je možné, že o carském sídle věděl sám autor projektu Christian Franz Schuricht. [MACKOVÁ, 1956, str. 10 – 12]

5.2

Empírová architektura na Kačině

Empír byl odvozen od francouzského slova empire (impérium, císařství) a vznikl v roce 1804, kdy se Napoleon Bonaparte prohlásil císařem, a proto také bývá někdy označovaný jako císařský sloh. [HEROUT, 1972, str. 220] Protože ve stavitelství empír rovněž vychází z klasické antické architektury, je v obecném smyslu také klasicismem. Někdy tyto směry bývají spojovány pod společný název novoklasicismus. Ve vymezení a užívání názvů klasicismus a empír tedy není naprostá jednotnost, ale jistý rozdíl tu přece jen existuje. Klasicismus je především inspirován uměním starověkého Říma a empír naopak Řecka. [HEROUT, 1972, str. 220] Kačinský zámek je poměrně dobrým příkladem empíru, protože nese velké množství prvků příznačných pro tento styl. Jeho architektura se vyznačuje strohostí, jednoduchostí a střízlivostí tvarů. [HEROUT, 1972, str. 223 – 224] Fasáda zámku je bělavé barvy a na jeho budově můžeme najít jak řecký dórský, tak i římský iónský sloupový řád. [MACKOVÁ, 1956, str. 26 – 30] Centrální část je obohacena na přední i zadní straně rizality a portiky. Oba portiky mají trojúhelníkové štíty s tympanony, na nichž jsou k vidění basreliéfy znázorňující alegorii lovu, zemědělství a flory. Obě tyto sochařské plastiky zpracoval A. Schott s V. Práchnerem podle návrhu J. Berglera. Navíc na vlysu předního portika je latinský nápis (v překladu: „Jan Rudolf hrabě Chotek sobě, přátelům a potomkům MDCCCII – XXII“). Na centrální budovu navazují dvě boční křídla se sloupořadím dórského řádu. Obě křídla jsou zakončena pavilony, na kterých je rovněž možné spatřit portiky a rizality. [MACKOVÁ, 1956, str. 13 – 17] Většina oken zámku je obdélníkového tvaru, ale například na pavilonech jsou zakončena půlkruhovým obloukem. Okna jsou dvojitá, jejich rámy jsou natřeny na bílo a u pavilónů jsou ještě navíc opatřeny zelenými nebo bílými žaluziovými okenicemi. Dveře mají rovněž obdélníkový tvar, jsou zelené barvy a nad nimi se nachází také půlkruhový oblouk. Jsou zdobeny různými ornamenty, mezi nejčastější patří vějířovité obrazce. Poměrně bohatě zdobená jsou i zábradlí na zadní straně zámku, na kterých jsou

31

znázorněny především rostlinné motivy. [HEROUT, 1972, str. 223 – 224], [MACKOVÁ, 1956, str. 35 – 37] Půdorys Kačiny má tvar poloviční elipsy a skládá se z několika částí. Dominantní částí je centrální budova, která je tvořena třemi podlažími. V přízemí bylo v minulosti situováno piano nobile, v prvním patře pokoje knížecí rodiny a pokoje pro hosty, v suterénu hospodářské místnosti, kuchyň a byty služebnictva. V postranních křídlech, která jsou zakončena pavilony, byly umístěny hostinské pokoje, v podzemních podlažích sklepy a v suterénu pravé kolonády ještě navíc konírna. V levém pavilonu můžeme najít knihovnu a v pravém divadlo s kaplí, jejíž interiéry dodnes nebyly dokončeny. [NOVÁK, 2010, str. 16] V příloze C.1 je uveden nárys předního průčelí a půdorysu zámku, v přílohách C.2 a C.3 jsou umístěny fotografie exteriérů a interiérů zámku Kačina. Nezbytnou součástí empírových šlechtických sídel byly také zelené plochy upravené do tzv. anglického parku. Velmi často do něj bývaly zakomponovány např. vodní plochy, altánky, skleníky, sochy nebo umělé zříceniny. [SYROVÝ, 1987, str. 347] Na rozdíl od francouzského je anglický přírodně krajinářský park nepravidelný, nesymetrický a nemá přímé linie. Architekti se úmyslně vyhýbají geometrickým tvarům, aby dosáhli dojmu původní krajiny. [39] I Jan Rudolf Chotek nechal vystavět kolem zámku park, kde se nacházela bažantnice, hájovna, mosty přes kanály, templ a další. Park obklopuje zámek dodnes, ale ze zahradních staveb se bohužel téměř nic nedochovalo. [MACKOVÁ, 1956, str. 7 – 8]

5.3 Historie a současnost zámku Empírový zámek Kačina nechal postavit Jan Rudolf Chotek jako svoje letní sídlo v letech 1806 – 1822, i když je počátek stavby v nápisu na vlysu hlavního portiku nesprávně datován už od roku 1802. [SPRÁVA STÁTNÍHO ZÁMKU KAČINA: Průvodcovské texty] Hlavním důvodem výstavby zámku byla především nutnost reprezentace, protože hrabě Chotek zastával funkci nejvyššího purkrabího a prezidenta českého gubernia. [ŠTROBLOVÁ, VANĚČKOVÁ, NOVÁK, 1997, str. 32]

32

První projekt zámku si Jan Rudolf objednal u francouzského architekta Bernarda Poyeta, ale pro přílišnou nákladnost nebyl koncept realizován. Druhá volba architekta padla na královského saského stavebního ředitele Christiana Franze Schurichta, jehož návrh byl uskutečněn. Schuricht však neměl zájem o stavební dozor, a proto byl vedením stavby pověřen profesor pražské stavovské techniky Jiří Fischer. Ten již roku 1807 doporučil jako stavbyvedoucího svého nadějného žáka, autora řady stavebně teoretických děl i stavitele řady šlechtických a posléze i císařských staveb v Čechách Josefa Philippa Joendla, který na kačinském zámku zanechal

celou řadu

architektonických detailů. Bohužel se Joendelovi nepodařilo dílo dokončit, a proto byl v závěru nahrazen stavebním radou A. Archem z olomouckého arcibiskupství, kde byl tehdy světícím biskupem syn Jana Rudolfa Ferdinand Maria Chotek. [MACKOVÁ, 1956, str. 5], [SPRÁVA STÁTNÍHO ZÁMKU KAČINA: Průvodcovské texty] Průběh výstavby nepříznivě ovlivnil rakouský státní bankrot roku 1811, po němž byla stavba na delší dobu přerušena. I přes finanční problémy byl zámek již dokončen natolik, že se mohl v roce 1823 Jan Rudolf do něj nastěhovat. Nedostavěn zůstal pravý pavilon, ve kterém je situováno divadlo s kaplí. Jejich dostavby se však Jan Rudolf už nedožil. Zámecké divadlo bylo dokončeno až v roce 1851 a kaple zůstala do dnešní doby nedostavěná. [SPRÁVA STÁTNÍHO ZÁMKU KAČINA: Průvodcovské texty] Rod Chotků žil na Kačině až do roku 1911, kdy vlastnictví Kačiny přešlo dědictvím na synovce posledního Chotka, Quida Thun Hohensteina. Ten se pustil na přelomu 20. a 30. let 20. století do nákladné renovace zámku včetně elektrifikace. Pozemkovou reformou zmenšené hospodářské zázemí zámku spolu s nezřízeným životním stylem však dovedlo Quida Thun Hohensteina až k uvalení konkurzu, před nímž uprchl počátkem 30. let do ciziny. Zámek byl nabídnut k využití prezidentské kanceláři, ale ta neprojevila zájem, a proto zůstal až na několik posledních sloužících prázdný. Za okupace bylo v zámeckém parku zřízeno výcvikové středisko Hitlerjugend a ve dnech osvobození zde sídlila Rudá armáda. [SPRÁVA STÁTNÍHO ZÁMKU KAČINA: Průvodcovské texty] V druhé polovině 40. let zel opět kačinský zámek prázdnotou a v roce 1950 ho získalo do užívání tehdejší Československé zemědělské muzeum. Správa muzea provedla generální opravu celého objektu, protože byl v havarijním stavu, a vybudovala zde výstavu týkající se zemědělských dějin a později ještě i potravinářského průmyslu. 33

Po roce 1989 získalo muzeum zpět svoji pražskou budovu, proto bylo možné přesunout do ní některé sbírky a vybudovat tak na Kačině expozice věnované způsobu života různých společenských vrstev 19. století na venkově. V roce 1997 došlo na zámku k rozšíření o další expozice, které přibližují život šlechty a samozřejmě i rod Chotků, zejména život generací spojených s Kačinou. Postupem času došlo také ke zpřístupnění knihovny a zámeckého divadla. [ŠTROBLOVÁ, VANĚČKOVÁ, NOVÁK, 1997, str. 34] Dodnes spadá zámek Kačina pod správu nyní již Národního zemědělského muzea a v roce 2001 se na základě nařízení vlády stal národní kulturní památkou. V letech 2006 - 2007 byla provedena zdařilá obnova konírny, která se nachází ve sklepích zámku, a byly restaurovány původní malířské výzdoby pokojů v prvním patře zámku. Připravuje se oprava podlah, oprava a nátěr oken a dveří a další práce. [40] V minulém roce byla v levém křídle objektu otevřena zámecká kavárna. Její kapacita je 25 míst, disponuje bezbariérovým vchodem a dětským koutkem. Je vhodná i pro pořádání menších hostin, oslav nebo firemních akcí. Kromě obvyklé nabídky poskytuje i možnost zajištění piknikových košů, které mohou návštěvníci zkonzumovat v příjemném prostředí parku. Kavárna je provozována soukromým majitelem, kterému správa zámku Kačina pronajímá prostory. [41]

5.4

Zámecký park

Na západ a jihozápad od zámku se táhne rozsáhlý přírodně krajinářský park, který se začal budovat částečně už před stavbou Kačiny. Rozkládá se přibližně na ploše 200 ha. Dělí se na dvě části, a to na zámecký park, který se nachází v těsné blízkosti objektu, a na lesopark, nazývaný také jako obora. Jeho základy položil významný botanik, zahradní architekt a ředitel vídeňské botanické zahrady J. N. Jacquin již v roce 1789. [SPRÁVA STÁTNÍHO ZÁMKU KAČINA: Průvodcovské texty] V parku se původně nacházely pouze dubové a borové lesy, ale postupem času byly doplněny o další druhy cizokrajných dřevin např. tyrolské modříny, kaštanovníky, akáty nebo moruše. [41] Park příliš dlouho nezůstal v podobě, v jaké ho navrhl Jacquin. Už na počátku 19. století v něm začaly přibývat drobné zahradní stavby jako mosty přes kanály, umělá zřícenina Libuše, kamenná váza, rybníček a chrámek Templ. Tyto

34

objekty mu vtiskly romantický ráz, ale bohužel se velká většina dodnes nedochovala. [ŠTROBLOVÁ, VANĚČKOVÁ, NOVÁK, 1997, str. 34] Dále tu také nechal Jan Rudolf

vybudovat

bažantnici,

hájovnu

a

myslivnu

[MACKOVÁ,

1956,

str. 7] a ve 30. letech 19. století zde vznikla i oranžerie a následně i skleník s bylinnou zahradou. V průběhu 19. a 20. století prošel park dalšími změnami, například byly zrušeny některé cesty nebo vysazeny nové druhy keřů a stromů. [SPRÁVA STÁTNÍHO ZÁMKU KAČINA: Průvodcovské texty] Nedávno zde byly vytvořeny dvě naučné stezky. První z nich se nachází v bezprostřední blízkosti zámku, která nás seznamuje na 15 panelech s historií zámeckého parku, jeho budováním, údržbou, způsoby obnovy, faunou a flórou a také s životem rodiny Chotků. Najdeme zde i zmínku o dalších chotkovských parcích např. ve Veltrusích. [42] Druhá je umístěna v lesoparku. Zahrnuje 23 informačních tabulí, na kterých se mohou návštěvníci dozvědět více o biotopech vyskytujících se v okolí zámku, zaniklém vodním systému, alejích nebo také o rostlinstvu a živočišstvu. [43] V roce 2007 byla na Kačině vysazena vinice, která tu už kdysi v minulosti existovala. Tento rok se očekává první vinobraní. Za své znovuobnovení vděčí společnosti Vinné sklepy Kutná Hora, s.r.o. [SPRÁVA STÁTNÍHO ZÁMKU KAČINA: Interní zdroje] Od roku 2010 probíhá revitalizace obou částí parku. Předmětem podpory je regenerace porostů kačinského zámeckého parku a obory zasahující do obcí sv. Mikuláš a Nové Dvory. Projekt je spolufinancován EU, a to Evropským fondem pro regionální rozvoj a Státním fondem životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí. Rekonstrukce by měla být dokončena v prosinci 2012 v případě lesoparku a v září 2013 v zámeckém parku. [SPRÁVA STÁTNÍHO ZÁMKU KAČINA: Interní zdroje]

5.5 Rod Chotků Chotkové z Chotkova (nebo také z Chockova) patří mezi staré české šlechtické rody. Původem pochází z malé obce Chockov, kterou můžeme najít přibližně 30 km severovýchodním směrem od města Plzeň. [45] Chotkové byli ve středověku vladyky. Postupně se propracovali až mezi pány, do českého panského stavu povýšil Václav Antonín roku 1702. Roku 1723 se mu podařilo získat český hraběcí titul a v roce 1745 i titul říšského hraběte. Tento titul byl v jejich 35

rodě dědičný. Vyšší než hraběcí titul získal pouze Ferdinand Maria, s jehož hodností arcibiskupa olomouckého byl spojen knížecí titul, a Žofie, jež si vzala za muže následníka trůnu Ferdinanda D´Este a dostala od císaře titul vévodkyně z Hohenbergu. [SPRÁVA STÁTNÍHO ZÁMKU KAČINA: Průvodcovské texty] Rod spravoval i poměrně velké množství majetku. Do jeho vlastnictví spadalo kromě Kačiny i několik dalších zámků a velkostatků. Prvním z nich je barokní zámek ve Veltrusích, který nechal postavit Václav Antonín na počátku 18. století. Za jeho syna Rudolfa došlo k několika změnám na objektu např. zvětšení hlavní budovy o křídla nebo rozšíření pozemku. I toto sídlo je obklopeno parkem, který zaujímá plochu přibližně 300 ha. Park byl původně založen jako francouzský, ale Jan Rudolf Chotek, majitel Kačiny a synovec Rudolfa, ho přebudoval na anglický a doplnil ho o zahradní stavby. Další chotkovský zámek je ve stylu pozdního rakouského empíru, nachází se ve Velkém Březně a nehal ho vybudovat syn Jana Rudolfa Karel. Také na něj navazuje přírodně krajinářský park, ale je mnohem skromnějších rozměrů než ten veltruský. Jsou v něm umístěny fontánky, rybník a také je tu možné najít řadu vzácných dřevin. [NOVÁK, 2010, str. 16 – 20] Mezi ostatní chotkovská panství patřily například ještě velkostatky v Bělušicích a Jeviněvsi nebo zámky v Nových Dvorech, Hlízově a Hoříně. [SPRÁVA STÁTNÍHO ZÁMKU KAČINA: Průvodcovské texty]

5.6 Národní zemědělské muzeum Národní zemědělské muzeum bylo založeno roku 1891 v souvislosti s Jubilejní zemskou výstavou v Praze. Za první republiky mělo sídlo v zahradě Kinských na Smíchově. Před vypuknutím 2. sv. války byla otevřena nová muzejní budova na Letné, která musela být záhy uvolněna pro potřeby německé okupační armády. Po válce byly sbírky přestěhovány do nové pražské budovy, ale již v roce 1950 musela být opět opuštěna. Jako náhradu dostalo muzeum zámky Kačina, kde byly nainstalovány expozice týkající se zemědělství, a Konopiště, kam byly umístěny sbírky myslivecké a lesnické. Později byly sbírky z Konopiště přestěhovány na zámek Ohrada poblíž Hluboké. Od počátku 60. let 20. století se začala budovat na zámku Lednice zahradnická sekce. Koncem 80. let 20. století se zdejší expozice přesunuly do Valtic. V roce 1989 si pronajalo muzeum část hospodářských budov u zdechovického zámku po Rudé armádě, kde byly vytvořeny expozice zemědělské mechanizace 20. století,

36

které byly v roce 2003 přesunuty do objektu v Čáslavi. [SPRÁVA STÁTNÍHO ZÁMKU KAČINA: Průvodcovské texty] Dnes tedy spadá pod správu Národního zemědělského muzea ústřední budova v Praze a ještě čtyři pobočky, a to na zámcích Kačina (Muzeum českého venkova), Ohrada (Muzeum myslivosti, lesnictví a rybářství), Valtice (Muzeum vinařství, zahradnictví a životního prostředí) a v Čáslavi (Muzeum zemědělské techniky). [46]

5.7 Prohlídkové trasy Expozice zámku Kačina jsou rozděleny do tří samostatných prohlídkových okruhů a všechny jsou doprovázeny průvodcem. Jediné prostory, které nejsou součástí ani jedné z prohlídek a bývají přístupné jen příležitostně (např. o zámeckých slavnostech), jsou kaple a konírna. Jednotlivé trasy nesou následující názvy: I. II. III.

Zemědělské muzeum Zámecké interiéry Chotkovská knihovna, divadlo, galerie, lékárna, oranžérie, zahrada léčivých rostlin

První okruh zahrnuje suterén a první patro ústřední budovy. V podzemním podlaží je možné vidět expozice věnované historii zemědělství (např. pěstování obilnin, luskovin, brambor, pícnin, olejnin, přadných, aromatických a kořeninových rostlin a chov ovcí, drůbeže, prasat, koní a skotu), řemesel (např. kovářství, truhlářství, hrnčířství, tesařství, kolařství), potravinářství (např. mlékařství, řeznictví, pekařství, včelařství, cukrářství a cukrovinkářství) a venkovského stavitelství (např. cihlářství, kamenictví a vápenictví). V současné době je suterén rekonstruován. První podlaží se využívá pro výstavy. [SPRÁVA STÁTNÍHO ZÁMKU KAČINA: Průvodcovské texty] Aktuálně zde probíhají čtyři výstavy: Od nektaru k medu, Babiččiny kočárky, Venkov v proměnách staletí a Historie krajinářských úprav na Novodvorsku a Žehušicku. [47] V rámci druhé trasy si návštěvníci mohou prohlédnout bývalé piano nobile v přízemí hlavní budovy a také se dozvědět něco více o rodu Chotků a jejich panstvích nebo o životním stylu šlechty v 19. a 20. století. Okruh začíná v kruhovém slavnostním rondelu, pokračuje přes chodbu s loveckými trofejemi a grafickými listy s tématikou

37

parforsních honů a dostihového sportu do bývalých místností pro služebnictvo. Pouze jedna z nich je zařízena jako pokoj pro sloužící a ve zbytku byly vytvořeny expozice věnované rodu Chotků. Dále následuje prohlídka salónů dámského křídla, kam patří Růžový salón, dámská pracovna, ložnice a garderóba. Na tento úsek navazuje ranní jídelna a hned poté taneční sál, který spojuje vstupní rondel s venkovní terasou. Z tanečního sálu je také možné se dostat do pánské části, která zahrnuje kulečníkový sál, hudební salón, pánskou pracovnu, ložnici a garderobu s původní toaletní místností nebo lovecký salón. Trasu uzavírá Velká jídelna nazývaná také podle druhorokokových zrcadel Zrcadlový sál. Nábytek a vybavení těchto interiérů je především empírové, druhorokokové nebo ve stylu biedermayer. Samozřejmě je tu k vidění i velké množství obrazů hlavně s portréty Chotků. [NOVÁK, 2010, str. 12 - 13], [SPRÁVA STÁTNÍHO ZÁMKU KAČINA: Průvodcovské texty] Třetí okruh začíná v chotkovské knihovně, která obsahuje kolem 40 000 svazků odborné literatury z různých oborů např. filozofie, teologie, astronomie, fyziky, lékařství, architektury, hudby a dalších. Součástí této trasy je také expozice lékárny z konce 19. století, která vznikla spojením několika sbírek. Dále je možné nahlédnout do zámecké galerie tvořené osmi místnostmi, z nichž dvě tvoří ateliér, kde se návštěvníci mohou seznámit s jednotlivými druhy malířské tvorby nebo postupem malování obrazu. V dalších prostorech jsou umístěny výstavy včetně jedné stálé, která je pojmenována Malíři a venkované. Obrazy doplňuje i dobový nábytek. [SPRÁVA STÁTNÍHO ZÁMKU KAČINA: Průvodcovské texty] Prohlídka pokračuje do pravého pavilonu objektu, kde se nachází zámecké divadlo, které nechal postavit sice již stavitel Kačiny Jan Rudolf, ale do dějin chotkovského divadelnictví se zapsal především jeho pravnuk Rudolf, jenž byl sám autorem řady her, režisérem a spolu s řadou dalších členů rodiny i hercem. Kačina žila divadlem téměř celou druhou polovinou 19. století a na hry dojížděly i přední české i cizí šlechtické rodiny. I dnes slouží divadlo svému původnímu účelu, jsou zde příležitostně pořádána představení, hlavně v rámci každoročních akcí. [SPRÁVA STÁTNÍHO ZÁMKU KAČINA: Průvodcovské texty] Trasa nás dále zavede do nově vybudované oranžerie a skleníku. Pro nedostatek dokumentace bohužel nemohly být vystavěny v původním vzhledu. Není ani znám kompletní sortiment dříve pěstované flóry, a proto zde byly vysázeny rostliny, které se 38

běžně pěstovaly v zámeckých oranžeriích a sklenících na přelomu 18. a 19. století. Prohlídka končí návštěvou zahrady léčivých bylin, kde jsou navíc situovány sluneční hodiny symbolizující pomíjivost času, života a zdraví. [SPRÁVA STÁTNÍHO ZÁMKU KAČINA: Průvodcovské texty]

5.8 Návštěvní doba a vstupné Zámek Kačina je přístupný až na výjimky (např. zámecká slavnost – Vánoce na Kačině) pouze sezónně, a to od dubna do října. V těchto měsících je otevřen denně kromě pondělí od 9.00 do 17.00. Poslední prohlídka začíná v 17.00. Co se týče vstupného, existují čtyři různé cenové kategorie. Cena všech tří tras je stejná, ale už při návštěvě více než jednoho okruhu, je poskytnuta sleva. [48] Výše vstupného dle jednotlivých druhů je uvedena v následující tabulce. 1 okruh

2 okruhy

3 okruhy

základní

90 Kč

130 Kč

170 Kč

snížené

60 Kč

80 Kč

100 Kč

děti 3 – 6 let

25 Kč

30 Kč

35 Kč

rodinné

200 Kč

300 Kč

400 Kč

Tab. č. 1: Výše vstupného

5.9 Zámecké slavnosti a netradiční prohlídky Každoročně jsou zde pořádány čtyři slavnosti, které se nazývají Cukrářská pouť, Chotkovské slavnosti neboli Zámek patří dětem, Hubertova jízda a Vánoce na Kačině. Na všech těchto akcích můžeme vidět dobové tržiště, ochutnat místní speciality nebo se zúčastnit doprovodných programů např. v podobě ukázek tradičních lidových řemesel, tanečních vystoupení, divadelních představení, jízdy na koni nebo soutěží. Také jsou během akcí přístupné interiéry zámku a dokonce i ty, které nejsou zařazené v prohlídkových trasách (kaple a konírna). [49] Cukrářská pouť je pořádána v dubnu a je zaměřena na ukázky cukrářské výroby, které si účastníci mohou zakoupit. Chotkovské slavnosti se konají v červnu a jsou spojeny s oslavami Mezinárodního dne dětí, pro které je tu vždy připraven bohatý program. Navíc se návštěvníci mohou dozvědět i něco více o oblékání a stravování minulých dob. V říjnu bývá tradičně ukončena sezóna na zámku Kačina tzv. Hubertovou jízdou. 39

Pokaždé jsou k vidění ukázky jezdeckého umění nebo možnost vyjížďky v kočáře. Vánoce na Kačině nabízejí Staročeské zabíjačkové hody, kde nemůže chybět ochutnávka tradičního ovaru, jitrnic nebo tlačenky. Za doprovodu vánočních koled je možné si prohlédnout výstavu vánočních ozdob a betlémů nebo si připomenout vánoční zvyky a obyčeje našich předků. [49] Již čtvrtým rokem bude v létě probíhat každotýdenní akce s názvem Oživlá Kačina. Jedná se o noční prohlídku zámku v doprovodu hraběte Chotka, jeho společnosti a služebnictva. Návštěvníci budou moci kromě piano nobile nahlédnout i do nedostavěné kaple, knihovny a divadla, kde je čeká krátké představení. [50] Od 5. května letošního roku se bude na kačinském zámku pravidelně každou neděli konat další netradiční prohlídka pojmenovaná Otevřte 13. komnatu. Jde o projekt, v němž je zapojeno celkem 10 hradů a zámků v ČR (např. zámky Karlova Koruna, Slatiňany, Loučeň a hrady Grabštejn, Kost) usilujících o zatraktivnění objektu prostřednictvím neobvyklého výkladu a průvodce, v případě Kačiny ducha Rudolfa Chotka. Za každou návštěvu ve zmíněných objektech obdrží účastníci po vyřešení tajenky jeden klíč a po získání sedmi klíčů budou moci odhalit 13. komnatu jimi vybraného zámku nebo hradu. [51]

5.10 Metody propagace a marketingu a spolupráce Jedna z metod propagace zámku Kačina je prostřednictvím webových stránek. Kromě oficiálních internetových stránek (www.nzm.cz), které jsou společné pro všechny pobočky Národního zemědělského muzea, existují ještě i neoficiální (www.kacina.cz), ale ty nejsou provozovány správou zámku. Kačina spolupracuje s organizací Občanské sdružení Kutnohorsko.cz, které je například pořadatelem prázdninové akce Kutnohorské léto. Právě v rámci této akce zde probíhá každotýdenní prohlídka s názvem Oživlá Kačina. [50] Tato organizace je také tvůrcem hromadné vstupenky tzv. Stříbrného klíče. Držiteli Stříbrného klíče je umožněn vstup do kutnohorských památek včetně Kačiny zdarma nebo se slevou. [52] Tato spolupráce v minulém roce výrazně pomohla zvýšení návštěvnosti zámku. Netradiční prohlídkou Otevřte 13. komnatu navázala správa zámku kooperaci se společností Zlatý pruh Polabí, o.p.s., která je tvůrcem tohoto projektu. Projekt je

40

spolufinancován z prostředků EU, konkrétně Evropským fondem pro regionální rozvoj v rámci Integrovaného operačního programu. [53] Od května roku 2011 spolupracuje s Kačinou i občanské sdružení Ekodomov, které v areálu objektu pořádá výukové programy pro žáky základních a mateřských škol. Ekodomov nabízí hned několik programů, ale dosud zde byly zrealizovány pouze tři, které nesou následující názvy: Jak se žilo na zámku, Tajemství zámeckého parku a Poklady z půdy. [OBČANSKÉ SDRUŽENÍ EKODOMOV: Interní zdroje], [54] K propagaci přispělo i natočení několika filmů a reklam v tomto objektu. Zámek společně s parkem je vyhledávaným místem pro konání svateb. Kromě zámeckých slavností je zde několikrát v roce pořádán i tzv. produktový den určený pro klienty nebo zaměstnance okolních firem např. TPCA v Kolíně nebo UNIKOM, a.s. v Kutné Hoře. [SPRÁVA STÁTNÍHO ZÁMKU KAČINA: Interní zdroje]

41

Praktická část 6 Sběr primárních dat 6.1 Metodika marketingového výzkumu Hlavním cílem praktické části této bakalářské práce bylo vytvořit model typického návštěvníka zámku Kačina. Poté provést analýzy zjištěných výsledků a také vypracovat návrhy na zvýšení návštěvnosti tohoto objektu. Pro získání potřebných dat byla použita jedna z metod marketingového výzkumu, a sice osobní dotazování. Šetření bylo prováděno přímo v areálu zámku s návštěvníky, kteří již absolvovali alespoň jednu z nabízených tras. Vyplňování dotazníků prováděl tazatel společně s respondentem pro případ, že by respondent neporozuměl některé z otázek. Jednotlivé otázky byly ale dobře formulované, protože jejich upřesnění bylo zapotřebí jen výjimečně. Dotazníky byly vyhotoveny ve třech jazycích, českém, anglickém a německém. Cizojazyčný formulář byl využit pouze třikrát, a to jen v německé mutaci. Dotazník se skládá celkem z 20 otázek, které jsou uzavřené nebo polouzavřené. Polouzavřené na rozdíl od uzavřených nabízí kromě výběru z několika variant i možnost uvést svou vlastní odpověď. Jen v případě cizojazyčných dotazníků se vyskytuje jedna otázka otevřená (otázka č. 18). Prvních deset otázek se věnuje charakteristice profilu návštěvníka, jedenáctá až sedmnáctá se týká přímo zámku a zbývající jsou zaměřeny na osobní údaje respondentů. V přílohách D.1, D.2 a D.3 jsou uvedeny dotazníky v českém, anglickém a německém jazyce.

6.2

Harmonogram marketingového výzkumu

Výzkum se uskutečnil v roce 2011, konkrétně od května do října. Celkově se šetření zúčastnilo 200 respondentů, z nichž 195 představovali občané České republiky a pouze 5 zastupovali zahraniční turisté (Němci a Slováci). Protože zahraniční návštěvníci netvoří natolik početnou skupinu, aby mohly být výsledky vypovídající, nejsou vyhodnocováni samostatně.

42

Dotazníkové šetření probíhalo ve všedních dnech i o víkendech, a to ve stejném poměru. Lze ho rozdělit do tří fází, z nichž první a třetí představují mimosezónu a druhá hlavní sezónu. Harmonogram dotazníkového šetření: I.

květen a červen 2011 – 25 % respondentů (sobota 21. května 2011 – 25 dotazníků, pátek 24. června – 25 dotazníků)

II.

červenec a srpen 2011 – 50 % respondentů (neděle 17. července 2011 – 50 dotazníků, čtvrtek 18. srpna – 50 dotazníků)

III.

září a říjen 2011 – 25 % respondentů (středa 14. září 2011 – 25 dotazníků, neděle 2. října – 25 dotazníků)

6.3

Vyhodnocení marketingového výzkumu

V následující kapitole je vyhodnoceno všech 20 otázek, na které odpovědělo 200 respondentů. Veškeré grafy a tabulky jsou výsledkem vlastního dotazníkového šetření. 1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v regionu Kutnohorsko?

82%

dovolená, odpočinek výlet návštěva příbuzných, známých pouze projíždím 15%

1% 2%

Graf č. 1: Hlavní důvod návštěvy regionu

Předmětem výzkumu u první otázky byl hlavní důvod návštěvy respondentů v regionu Kutnohorsko. Největší část dotazovaných (82 %) zvolila jako odpověď výlet. Tato

43

odpověď byla celkem očekávaná, protože nejvíce turistů přijíždí do Kutné Hory a jejího okolí pouze na jeden den. Druhou nejčastější odpovědí byla dovolená a odpočinek, což tvoří 15 % ze všech oslovených. 2 % respondentů vybrala jako odpověď návštěvu příbuzných nebo známých a 1 % dotazovaných osob tudy pouze projíždělo. Další varianty, které byly také uvedeny v dotazníku, jako služební cesta, zdravotní pobyt nebo jiný důvod, nezvolil nikdo. 2. Jak je Vaše cesta organizována? Na tuto otázku odpovědělo 98 % respondentů, že cestují individuálně. Pouze 2 % dotazovaných tvořili účastníci zájezdu, který tvořilo celkem třicet členů. Bohužel nebylo možné vyzpovídat více osob z této skupiny, protože byly v časové tísni. 3. Ve kterém ročním období do tohoto regionu zpravidla zavítáte? Do regionu zavítá 83 % z dotazovaných nejčastěji v létě. Tato odpověď byla nejvíce zmiňována proto, že lidé podnikají výlety nebo jezdí na dovolené především v letních měsících. Pouze 9 % respondentů uvedlo jaro a 8 % podzim. Zimu nikdo z dotazovaných osob nezmínil pravděpodobně proto, že většina pamětihodností je v tomto období v regionu Kutnohorsko uzavřena, včetně zámku Kačina. 4a. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu? 85%

1 den (bez přenocování) 2 až 3 dny 4 až 5 dní 6 a více dní 1%

2%

12%

Graf č. 2: Délka návštěvy v regionu

44

51%

1 až 3 hodiny 4 až 6 hodin

21%

7 až 9 hodin 10 a více hodin 8%

20%

Graf č. 3: Délka návštěvy regionu v hodinách u jednodenního výletníka

Na tuto otázku uvedlo odpověď pouze 167 dotazovaných, protože zbylých 23 osob na ni nemohlo odpovědět z důvodu, že v daném regionu bydlí. Návštěvníci, kteří byli ubytováni mimo region, byli započítáni do jednodenních výletníků. Jednalo se o čtyři osoby. Z grafu č. 2 vyplývá, že nejvíce návštěvníku tj. 85 % přijelo do regionu pouze na jeden den a nehodlá tu přenocovat. Zbylých 15 % dotazovaných zde plánovalo strávit několik dní. Graf č. 3 znázorňuje délku návštěvnosti v hodinách ale jen u jednodenních výletníků, kteří tvoří zmíněných 85 % (141 osob). Průměrná délka pobytu u osob, které v regionu přenocují, je 3, 11 dne. Průměrná délka pobytu u respondentů, kteří zde stráví jen několik hodin, činí 5,56 hodin. Celkový průměr, který zahrnuje turisty a zároveň výletníky, je 1, 32 dne. K výpočtům byl použit vážený aritmetický průměr. 4b. Jak dlouho se zdržíte v České republice? Tato otázka byla pokládána pouze cizincům. Do dotazníkového šetření jich bylo zahrnuto pouze 5, a to dva Slováci se třemi Němci. Slovenští návštěvníci měli v plánu strávit v České republice 10 dnů a němečtí dokonce 2 týdny.

45

5. Jste-li zde na více dnů, kde jste ubytován(a)? Na tuto otázku odpovědělo jen 30 respondentů., z nichž 26 bylo ubytováno v regionu. Ve většině případů se jednalo o Kutnou Horu, protože disponuje největšími ubytovacími kapacitami v celém regionu. Jen 4 lidé zvolili odpověď „jinde“. Dva z nich uvedli jako místo pro přenocování město Chrudim a zbývající dva Hradec Králové. 6. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude?

40% hotel penzion

13%

chata, chalupa kempink, tábořiště 3% 37%

7%

u známých/příbuzných

Graf č. 4: Typ ubytovacího zařízení

Všech 30 respondentů bylo ochotno uvést i typ ubytovacího zařízení, kde budou nocovat. 40 % dotazovaných strávilo svůj pobyt v hotelu. Druhou nejčastější odpovědí, což je 37 %, bylo ubytování v penzionu. 13 % se rozhodlo přenocovat u svých známých nebo příbuzných, 7 % v kempinku či v tábořišti a zbylé 3 % v chatě popř. chalupě. Variantu ubytování v soukromí nikdo z respondentů nezvolil.

46

7. Co hodláte v tomto regionu (popř. jeho blízkém okolí) ještě kromě zámku Kačina navštívit nebo jste již navštívil(a)? turistický cíl Kutná Hora Žleby Čáslav Kolín Žehušice Chlístovice Nové Dvory Jakub Malešov Vysoká Kladruby nad Labem Kouřim

vzdálenost od zámku počet Kačina (km) odpovědí Kutnohorsko 8 94 Čáslavsko 22 24 region

historické jádro (UNESCO) zámek, obora historické jádro, pobočka Národního zemědělského muzea historické jádro kostel sv. Marka a zvonice v maurském stylu zřícenina hradu Sion zámek, hrobka Chotků románský kostel tvrz rozhledna

Čáslavsko

13

21

Kolínsko

15

10

Čáslavsko

6

6

Kutnohorsko Kutnohorsko Kutnohorsko Kutnohorsko Kutnohorsko

17 3 5 15 15

5 4 3 2 2

hřebčín

Pardubicko

19

2

skanzen

Kolínsko

35

2

Tab. č. 2: Další navštívené turistické cíle

94

Kutná Hora Žleby Čáslav Kolín Žehušice Chlístovice Nové Dvory Jakub Malešov Vysoká Kladruby nad Labem Kouřim

24 21 10 6 5 4 3 2 2 2 2 0

20

40

60

80

100

počet odpovědí

Graf č. 5: Další navštívené turistické cíle

U této otázky jsou do variant odpovědí zahrnuty turistické cíle, které se nachází v nejbližším okolí zámku Kačina. Jsou také stručně popsány v teoretické části této bakalářské práce kromě Kouřimi a Kladrub nad Labem, protože tyto lokality byly

47

uvedeny dotazovanými jako odpověď „jiné“. V případě této otázky bylo možné zvolit i více odpovědí. Veškeré vzdálenosti od Kačiny byly zjištěny pomocí plánovače tras http://maps.google.cz/. Z tabulky č. 2 a grafu č. 5 je patrné, že nejčastější a také očekávanou odpovědí bylo město Kutná Hora (94). Druhé místo zaujímá zámek Žleby (24), třetí město Čáslav (21) a čtvrté město Kolín (10). Další odpovědi jsou už méně četné. 58 respondentů uvedlo, že už nic dalšího kromě zámku Kačina nehodlá navštívit. 8. Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu?

250

202

Počet odpovědí

200 150 100 50

41

32 4

0 příroda

kultura

sport, pohyb

ostatní

Graf č. 6: Priority při výběru regionu

čisté životní prostředí klidné prostředí bez hluku lesy, krajina vodní plochy a toky historická města a památky dobře vybavená zařízení pro… kulturní akce a zábava výkonnostní sport rekreační sport, turistika aktivní rekreace pracovní důvody soukromé důvody jiné

0

4 9 25 3 168 5 29 2 27 3 0 2 2 50

100 počet odpovědí

Graf č. 7: Konkrétní priority při výběru regionu

48

150

Celkem bylo získáno 279 odpovědí, protože respondenti mohli uvést více než jednu odpověď. Z grafu č. 6 je zřejmé, že nejvíce osob zavítalo do regionu kvůli kultuře, dále pak kvůli přírodě, několik z nich vyhledalo region pro sportovní vyžití a pouze pár z nich uvedlo ostatní důvody. Co se týče podrobnějšího členění, z přírodních motivů byla nejčastěji volena odpověď lesy a krajina (25), z kulturních historická města a památky (168), ze sportovních rekreační sport a turistika (27) a z kategorie ostatní byly po dvou odpovědích vybrány pracovní a soukromé důvody. Protože region a jeho blízké okolí nabízí velké bohatství kulturních pamětihodností, není divu, že nejvíce zmiňovanou variantou byla historická města a památky. 9. S kým cestujete?

44%

33%

sám/sama s rodinou s přítelem/přítelkyní s kamarády/se známými

1%

2%

se skupinou/se zájezdem 20%

Graf č. 8: Spolucestující

44 % respondentů cestovalo na zámek Kačina s rodinou, 33 % s přítelem/přítelkyní a 21 % s kamarády nebo známými. 2 % dotazovaných přijela se zájezdem a pouze 1 % návštěvníků zvolilo variantu sám/sama.

49

10. Jaký dopravní prostředek jste použil(a)? (uveďte jen dopravní prostředek do tohoto místa) 82%

automobil motocykl kolo autobus pěšky 1% 2% 12%

3%

Graf č. 9: Použitý dopravní prostředek

Z grafu č. 9 vyplývá, že nejvyužívanějším prostředkem k návštěvě regionu je automobil, který představuje 82 %. Druhé místo zaujímá s 12 % kolo. 3 % respondentů využila motocykl. 2 % dotazovaných přicestovala prostřednictvím zájezdového autobusu a 1 % návštěvníků přišlo na zámek pěšky. Protože nejbližší železniční zastávka je situovaná v Kutné Hoře, nemohl nikdo přicestovat přímo k zámku vlakem. 11. Kolikrát jste již navštívil(a) tento zámek?

19%

46% poprvé

13% podruhé potřetí již vícekrát 22%

Graf č. 10: Četnost návštěv

50

Téměř polovina respondentů (46 %) podnikla v roce 2011 svou první návštěvu zámku. Zbylých 56 % dotazovaných už někdy v minulosti na Kačinu zavítalo. Lze z toho usoudit, že se návštěvníkům objekt líbí a jsou spokojeni s poskytovanými službami, protože se na něj poměrná část z nich vrací. Konkrétně 22 % představuje osoby, které sem přijely podruhé, 13 % potřetí a 19 % již vícekrát. Průměrná četnost návštěv zámku je 2,24, kdy u odpovědi „vícekrát“ bylo použito číslo 5. K výpočtu byl použit vážený aritmetický průměr. 12. Co Vás motivovalo k návštěvě tohoto zámku?

reference od známých

10%

16%

2% 9%

informace od CK nebo CA tištěné informace vlastní zkušenost

23%

rozhlas, televize turistické informační centrum 31% 7%

internet jiné

2%

Graf č. 11: Motivy k návštěvě zámku

Jak vyplynulo z předchozí otázky č. 11, většina dotazovaných navštívila zámek již alespoň jednou, a pravděpodobně proto zvolilo nejvíce respondentů (31 %) jako motivaci k návštěvě vlastní zkušenost. Druhou nejčastější odpovědí (23 %) se stal internet. 16 % dotazovaných zvolilo variantu „jiné“, kde uvedli jako důvod např. doporučení v jejich ubytovacím zařízení nebo zámecká slavnost (Hubertova jízda 2. 10. 2011). 10 % oslovených vybralo variantu reference od známých, 9 % tištěné informace, 7 % turistické informační centrum. Nejméně zmiňovanými byl rozhlas s televizí a informace od cestovní kanceláře nebo cestovní agentury. 13. Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě tohoto zámku? 53 % respondentů plánovalo navštívit zámek ještě před zahájením jejich výletu nebo pobytu a 47 % se rozhodlo navštívit zámek až po příjezdu do této oblasti.

51

14. Jakou trasu či trasy zámku Kačina jste navštívili?

129

140

počet odpovědí

120 100

69

80 60

36

40 20 0 první

druhá

třetí

Graf č. 12: Oblíbenost tras

Celkově bylo obdrženo 234 odpovědí, protože někteří respondenti navštívili i více tras. Z grafu č. 12 je zřejmé, že nejoblíbenější trasou je druhá (Zámecké interiéry), kterou zvolila většina oslovených (129) k návštěvě. 69 z nich si vybralo třetí okruh (Chotkovská knihovna, divadlo, galerie, lékárna, oranžérie, zahrada léčivých rostlin) a pouze 36 první (Zemědělské muzeum). Jednotlivé trasy jsou popsány v teoretické části této práce, konkrétně v podkapitole 5.7. 15. Můžete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu služeb v tomto památkovém objektu, pokud s nimi máte zkušenost?

přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně objektu

1,33

možnost výběru z více prohlídkových tras

1,34

úroveň průvodcovských služeb

1,69

výše vstupného

1,72 1,92

srozumitelnost informací pro návštěvníky celková spokojenost s úrovní služeb

2,00

nabídka zboží v prodejně

2,01

místo pro odpočinek, čekací doba na návštěvu

2,12

celkový dojem z atraktivity objektu

2,13 0,00

1,00

2,00

průměrné hodnocení

Graf č. 13: Kvalita poskytovaných služeb 52

3,00

K vyhodnocení této otázky bylo také nezbytné použít vážený aritmetický průměr. V případě že respondent na některou otázku zvolil variantu „nevím“, nebyla tato možnost vzata v úvahu a tím došlo ke snížení počtu celkových odpovědí. Kvalita poskytovaných služeb a spokojenost s jejich úrovní byla zjišťována prostřednictvím devíti otázek. Dotazovaní měli možnost ohodnotit danou službu známkou od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší). Z grafu č. 13 můžeme vidět, že kvalita služeb dosahuje poměrně dobré úrovně. Nejlépe dopadlo hodnocení přístupu a vstřícnosti obsluhy v pokladně objektu (1,33). Nejhůře byl hodnocen celkový dojem z atraktivity objektu (2,13). Jak už bylo zmíněno v teoretické části této práce, v současné době probíhá revitalizace parku a jsou v plánu i další opravy zámku, které určitě přispějí ke zlepšení celkového pohledu. Souhrnná průměrná známka je 1,8. 16. S čím jste při návštěvě zámku Kačina byl(a) nespokojen(a)?

79% špatné značení neochotný personál problémy s parkováním malá nabídka služeb nic 6% 4%

3% 1%

jiné

7%

Graf č. 14: Důvody nespokojenosti při návštěvě zámku

Jak je zřejmé z grafu č. 14, 79 % respondentů nezmínilo ani jeden důvod k nespokojenosti, což je pozitivní zjištění. 7 % dotazovaných si stěžovalo na nedostatečné značení ke Kačině. 6 % respondentů uvedlo jiné důvody nespokojenosti např. čistota WC, malá písmena popisků u exponátů na první trase (Zemědělské muzeum) nebo víkendové konání svateb v areálu zámku. 4 % oslovených byla nespokojena s malou nabídkou služeb, požadovali by zřízení např. dětského hřiště nebo obory s ukázkou chovu zvířat. 3 % dotazovaných měla problémy s parkováním, 53

konkrétně s nedostatkem parkovacích míst a 1 % respondentů si stěžovalo na neochotný personál. 17. Doporučil(a) byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu?

84% určitě ano spíše ano nevím spíše ne

13% 1% 2%

Graf č. 15: Doporučení k návštěvě

Většina respondentů (84 %) by určitě doporučila návštěvu tohoto objektu. 13 % dotazovaných zvolilo odpověď spíše ano, 2 % nevím a pouhé 1 % by uvedlo možnost spíše ne. Variantu určitě ne nezmínil nikdo. 18. Do jakého kraje spadá místo Vašeho trvalého bydliště? 68

Středočeský kraj Praha Pardubický kraj Vysočina Královehradecký kraj Jihomoravský kraj Ústecký Jihočeský kraj Plzeňský kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

51 28 12 11 9 5 3 3 3 2 0

10

20

30

40

počet odpovědí

Graf č. 16: Místo trvalého bydliště

54

50

60

70

Do grafu č. 16 je zahrnuto pouze 195 odpovědí respondentů, jejichž trvalé bydliště se nachází na území České republiky. Nejvíce oslovených (68) žije ve Středočeském kraji. Druhou nejčastější variantou (51) byla Praha a třetí (28) Pardubický kraj. Další odpovědi už byly méně četné. Žádný z dotazovaných nezmínil Olomoucký, Ostravský ani Karlovarský kraj. Co se týče 5 zahraničních návštěvníků, dva mají trvalé bydliště v Norimberku a jeden v Regensburgu v Německu a zbývající dva v Bratislavě na Slovensku. 19. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa.

34% do 10 km 41%

11 až 50 km 51 až 100 km 10% 7%

101 až 200 km 201 až 400 km

8%

Graf č. 17: Vzdálenost z místa trvalého bydliště Nejvíce návštěvníků (41 %) dorazilo na zámek Kačina ze vzdálenosti 11 až 50 km. 34 % dotazovaných odhadlo svoji vzdálenost v rozmezí od 51 do 100 km. 101 až 200 km urazilo 10 % respondentů kvůli výletu popř. pobytu v tomto regionu. Téměř shodný počet oslovených překonal cestu o délce do 10 km a 201 až 400 km. Nikdo z dotazovaných nezmínil delší vzdálenost než 400 km. Průměrná vzdálenost návštěvníků z místa jejich bydliště, která je zapotřebí pozdější výpočet atraktivity objektu, činí 71, 4 km. Pro výpočet byla brána vždy střední hodnota zadaného intervalu a byl stanoven pomocí váženého aritmetického průměru. Výsledek může být trochu zkreslený, protože dotazovaní pouze tuto vzdálenost stanovili odhadem.

55

20. Údaje o Vás:

pohlaví státní příslušnost

počet obyvatel bydliště

věk

vzdělání

zaměstnání

muž žena ČR Slovensko Německo do 3 tisíc 3 až 10 tisíc 10 až 50 tisíc 50 až 100 tisíc 100 až 1 milion nad 1 milion do 17 let 18 až 25 let 26 až 35 let 36 až 45 let 46 až 55 let 56 let a více základní vyučen středoškolské bez maturity středoškolské s maturitou vyšší vysokoškolské zaměstnanec veřejné služby zaměstnanec soukromý sektor podnikatel/živnostník v domácnosti/mateřská důchodce nezaměstnaný student

počet odpovědí (%) 45,5 54,5 97,5 1 1,5 10 12,5 37,5 9,5 5 25,5 2,5 9,5 27,5 29,5 18,5 12,5 16 7,5 13 40 5 18,5 21 34,5 17,5 5 12 1 9

Tab. č. 3: Osobní údaje návštěvníků

Dotazníkového šetření se zúčastnilo o trochu více žen než mužů. Většina respondentů až na 5 výjimek jsou občany České republiky. Největší počet dotazovaných žije v obci, která má 10 až 50 tisíc obyvatel. Nejvíce návštěvníků bylo ve věku mezi 36 až 45 lety a hned poté mezi 26 až 35 lety. Většina respondentů měla středoškolské vzdělání s maturitou a byla zaměstnána v soukromém sektoru.

56

7 Sběr sekundárních dat 7.1 Statistiky návštěvnosti zámku Kačina Tento sekundární výzkum obsahuje statistiky návštěvnosti, které byly poskytnuty správou zámku Kačina. Následující grafy ukazují, jak se vyvíjela návštěvnost za posledních 9 let, dále návštěvnost v jednotlivých měsících roku 2011 v porovnání s rokem 2010 a také podíl slavností na celkové návštěvnosti v roce 2011. 31 000 29 000

28 688

počet návštěvníků

27 099

27 306

27 000

24 773

25 000

23 772

23 000 22 179

21 000 20 060

22 380

20 976

19 000 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

jednotlivé roky

Graf č. 18: Vývoj návštěvnosti v letech 2003 až 2011

Graf č. 18 představuje vývoj návštěvnosti od roku 2003 do roku 2011. Průměrná návštěvnost Kačiny za tyto roky je 24 137 osob. Z grafu je můžeme vidět, že největší počet lidí zavítal na zámek v roce 2003. V následujícím roce 2004 návštěvnost rapidně klesla, a to více než o 8 000 osob, což bylo pravděpodobně zapříčiněno poklesem školních zájezdů a snížením reálného důchodu seniorů, protože jich většina přestala jezdit. Bylo nutné tedy podniknout kroky k zatraktivnění objektu především prostřednictvím kulturních akcí, které se projevilo značným nárůstem až v roce 2006, kdy jich bylo pořádáno osm. V roce 2007 došlo opět k mírnému zvýšení, ale rok 2008 s sebou přinesl opět poměrně velký pokles. Od tohoto roku ale návštěvnost začala pomalu zase vzrůstat.

57

6 000

5 777

počet návštěvníků

5 000

4 787

4 157

4 088

4 000 3 331

3 543

3 000 2 712

2 445 2 000

3 482 3 349

3 326

2010 1 955

2 117

864

1 701

1 000 96 0 0 0

0

328

155

0

32

2011

0

jednotlivé měsíce

Graf č. 19: Návštěvnost v jednotlivých měsících roku 2010 a 2011

Z grafu č. 19 vyplývá, že návštěvnost v jednotlivých měsících roků 2010 a 2011 je podobná. Nejnižší návštěvnosti je dosahováno v zimním období, kdy objekt není normálně přístupný až na předem objednané prohlídky. Naopak nejvíce návštěvníků zavítalo na zámek v roce 2010 i 2011 v měsíci duben, což bylo zapříčiněno konáním Cukrářských slavností. V květnu došlo opět ke snížení, ale v následujících měsících se začala návštěvnost růst. V roce 2010 klesla až v září, ale v roce 2011 už v srpnu. Rapidnějšího vzrůstu dosáhla v obou letech v říjnu, kdy se pravidelně koná Hubertova jízda. Od tohoto měsíce návštěvnost začala klesat. Další růst se projevil v roce 2010 v prosinci, kdy se koná slavnost Vánoce na Kačině. V roce 2011 se tato akce konala už na konci listopadu.

58

6 000

počet návštěvníků

5 000 4 000

3 997

3 000

1 425

2 000

slavnosti

2 440

4 157

běžný provoz

3 326 1 780 2 117 1 906

1 000 0

0

1 955 1 042 328 0

0

0

0

jednotlivé měsíce

Graf č. 20: Podíl slavností na celkové návštěvnosti v roce 2011

Z grafu č. 20 je zřejmé, že velký podíl na návštěvnosti mají zámecké slavnosti. V roce 2011 se jich dohromady zúčastnilo 8 190 osob, což je přibližně třetina z celkové návštěvnosti. Nejvíce atraktivní se staly dubnové Cukrářské slavnosti, protože na ně přijely necelé 4 000 návštěvníků, a naopak nejméně (328) Vánoce na Kačině. Na pomyslném druhém místě skončila říjnová Hubertova jízda (2 440) a na třetím Chotkovské slavnosti (1 425). Na prázdninovou akci Oživlá Kačina probíhající v červenci, srpnu a září zavítalo 297 lidí. Tato hodnota bohužel není zanesena do grafu, protože není evidována dle jednotlivých měsíců, ale sumárně. Hromadné vstupenky Stříbrný klíč, která zahrnuje i prohlídku jednoho okruhu tohoto zámku, zde použilo za celou sezónu 269 osob. Zámek byl přístupný veřejnosti v roce 2011 184 dnů, a to od 1. dubna do 31. října denně kromě pondělí a ještě navíc 27. listopadu, kdy se konala zámecká slavnost Vánoce na Kačině. Během těchto dní navštívilo zámek celkem 24 773 osob. Průměrná měsíční návštěvnost tohoto roku činila 3 539 lidí a na jeden den připadá v průměru 135 osob.

8 Atraktivita zámku Pro stanovení atraktivity zámku Kačina je zapotřebí použít vzorec pro výpočet atraktivity turistické destinace. Hodnoty dosazené do vzorce jsou čerpány z údajů dotazníkového šetření a sekundárních dat poskytnutých od správy zámku. Následně pak 59

může vypočítaná atraktivita sloužit pro srovnání s ostatními objekty, u kterých byla také stanovena. Vzorec pro výpočet atraktivity: ATD = d * n * f / 1000 ATD = atraktivita turistické destinace nebo objektu (např. zámku, hradu) d = průměrná vzdálenost místa bydliště od destinace n = průměrný počet návštěvníků za den (zahrnuty pouze dny, kdy byl zámek přístupný veřejnosti) f = průměrná četnost návštěv [VANÍČEK, 2006] Výpočet atraktivity zámku Kačina: ATD = 71,4 * 135 * 2,24/ 1 000 ATD = 21,6 bodů d = 71, 4 km (viz podkapitola 6.3 Vyhodnocení dotazníkového šetření str. 55) n = 135 osob/den (viz podkapitola 7.1 Statistiky návštěvnosti zámku Kačina str. 59) f = 2,24 (viz podkapitola 6.3 Vyhodnocení dotazníkového šetření str. 51) Atraktivita zámku Kačina dosahuje hodnoty 21,6 bodů. Poměrně velký vliv na tuto nízkou hodnotu má především průměrná vzdálenost místa bydliště návštěvníků od zámku, protože dotazníkového šetření se zúčastnilo jen 5 zahraničních návštěvníků. Dalším důležitým činitelem, který ovlivňuje velikost atraktivity, je nízký průměrný počet návštěvníků za den. Významnou roli hraje také průměrná četnost návštěv, neboť necelá polovina respondentů zavítala na zámek poprvé.

60

1602

Lednice 1431

Hluboká Špilberk

773

Pernštejn

763 719

Konopiště 491

Sychrov 405

Vranov 246

Telč Litomyšl

196

Křivoklát

179

Rožmberk

108

Valtice

101

Kost

98

Náchod

70,5

Kratochvíle

69

Veveří

53

Lipnice

43

Roštejn

40

Dačice

36,1

Kačina

21,6 21

Boskovice Jemniště

18,5

Uherčice

10 8

Nové Hrady

6,9

Velké Meziřící 0

200

400

600

800

1000

1200

1400

1600

1800

atraktivity vybraných památkových objektů

Graf č. 21: Atraktivita zámku Kačina v porovnání s vybranými památkovými objekty

V grafu č. 21 je znázorněna atraktivita zámku Kačina ve srovnání s dalšími památkovými objekty, u kterých byl tento ukazatel vypočítán. Tyto údaje pochází z jiných bakalářských prací tohoto typu. V porovnání s nimi je atraktivita Kačiny nízká (21,6). Zámek je sice situován blízko Kutné Hory, ale jeho dostupnost jinými dopravními prostředky než autem (popř. za dobrého počasí na motocyklu nebo na kole) je poměrně špatná. Kromě toho řada turistů, kteří zavítají na jednodenní návštěvu Kutné Hory, stráví značnou část dne prohlídkou pamětihodností tohoto města a málokdy jim zbyde čas na jiné památky v regionu.

61

Z grafu vyplývá, že nejvyhledávanější je zámek Lednice (1 602) a Hluboká (1 431). K velmi populárním patří také Špilberk (773), Pernštejn (763) a Konopiště (719), které dosahují podobné výše. Nejméně atraktivní dle grafu jsou zámky Velké Meziříčí (6,9), Nové Hrady (8) a Uherčice (10).

9 SWOT analýza Ke stanovení návrhů na zvýšení návštěvnosti zámku Kačina je vhodné vytvořit tzv. SWOT analýzu, pomocí které se identifikují silné stránky (Strengths), slabé stránky (Weaknesses), příležitosti (Opportunities) a hrozby (Threats). Následující analýza byla zpracována na základě všech doposud zjištěných informací, které jsou zahrnuty v této práci. Silné stránky: poloha nedaleko turisticky atraktivního města Kutná Hora objekt vyhlášen za národní kulturní památku v současnosti renovace I. trasy (Zemědělské muzeum: suterén – expozice věnované historii zemědělství) každoroční pořádání několika zámeckých slavností pravidelné noční a kostýmové prohlídky zámek je obklopen rozlehlým anglickým parkem (relaxace, odpočinek, místo pro čekání na prohlídku) v současné době probíhá revitalizace parku umístění dvou naučných stezek v zámeckém areálu přímo v objektu se nachází zámecká kavárna možnost konání svatebních obřadů vřelý přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně přijatelná výše vstupného možnost volby z více prohlídkových tras dobrá úroveň průvodcovských služeb

62

Slabé stránky: špatná dopravní dostupnost pro návštěvníky bez automobilu (popř. za dobrého počasí na motocyklu nebo na kole) nedostačující značení (absence informačních tabulí podél silničních komunikací směrem k zámku) nedostatečná propagace v regionu malá přehlednost a nedostatek informací na oficiálních webových stránkách zámku není komplexně dořešen bezbariérový přístup malý počet zahraničních návštěvníků absence doplňkových aktivit pro děti při běžném provozu (např. dětský koutek, hřiště, ukázková obůrka se zvířaty) Příležitosti: více autobusových spojů do obce sv. Mikuláš především v letní sezóně a o víkendech z Kutné Hory a Kolína rozvoj další spolupráce se stávajícími organizacemi nebo navázání spolupráce s novými zlepšení propagace v regionu nová zámecká slavnost, netradiční prohlídka nebo vznik nového produktu (jako je např. Stříbrný klíč) pokračování v rekonstrukci zámku (docílení atraktivnějšího vzhledu) případná realizace systému vytápění objektu, možnost prohlídek v zimním období a prodloužení turistické sezóny Hrozby: zvýšení konkurence historických památek v regionu snížení návštěvnosti a zájmu turistů o památkové objekty finanční krize (lidé nebudou chtít utrácet za dovolenou a výlety) zdražení pohonných hmot

63

10

Návrhy na zvýšení návštěvnosti

Jedním z cílů této bakalářské práce je stanovit návrhy na zvýšení návštěvnosti zámku. Následující návrhy vycházejí ze SWOT analýzy, konkrétně ze zjištěných slabých stránek a příležitostí, které jsou popsány v předchozí kapitole 9. Špatná dopravní dostupnost Zámek je dobře dostupný jen několika typy dopravních prostředků, což vyplynulo i z dotazníkového šetření, protože většina respondentů přicestovala na Kačinu automobilem a za dobrého počasí několik z nich zvolilo i kolo nebo motocykl. Posílením autobusových spojů do obce sv. Mikuláš především v letní sezóně a o víkendech by mohlo přilákat návštěvníky, kteří nevlastní automobil. Zavedení dalších autobusových linek by musela správa zámku navrhnout nejprve obecnímu úřadu a ten by v případě souhlasu musel iniciovat dopravce. Nedostačující značení Několik dotazovaných si stěžovalo na nedostačující značení, protože špatně odbočilo kvůli absenci informačních tabulí podél silničních komunikací směrem k zámku. Umístění několika ukazatelů v blízkosti objektu by mohlo přispět nejenom k lepší orientaci návštěvníků, ale také ke zvýšení návštěvnosti, protože by informační tabule zároveň sloužily jako forma propagace. Správa zámku by musela podat žádost u příslušného silničního správního úřadu, konkrétně na odboru dopravy. Nedostatečná propagace v regionu Ke zvýšení návštěvnosti by určitě pomohla i větší propagace v regionu například prostřednictvím letáků umístěných v informačních centrech nebo v ubytovacích zařízeních okolních měst a obcí. Doposud můžeme i v informačních střediscích naleznout pouze prospekty, které se týkají celého Národního zemědělského muzea, či plakáty zámeckých slavností. Není proto divu, že zde našlo podnět k návštěvě zámku jen 7 % respondentů. Náklady na tento propagační materiál by mohly být z části sponzorovány i nájemcem zámecké kavárny, protože zvýšená návštěvnost objektu by určitě přispěla i ke zvětšení zisků kavárny.

64

Dále

by bylo

dobré

navázat

větší

spolupráci

s kutnohorským

destinačním

managementem, který spadá pod Průvodcovskou společnost Kutná Hory, s.r.o., protože se podílí na organizaci tzv. fam tripů určených pro zástupce cestovních kanceláří, aby mohli poznat např. oblast, region nebo město a mohli ho pak následně prezentovat svým klientům. Malá přehlednost a nedostatek informací oficiálních webových stránek Protože v současné době patří internet k nejpoužívanějším a zároveň nejrychlejším způsobům, jak získat potřebné informace, měly by být oficiální webové stránky Kačiny přehlednější a také obsahovat více údajů. Jejich velkým nedostatkem je, že jednotlivé záložky (např. Historie, Sbírky, Fotogalerie) se týkají všech poboček Národního zemědělského muzea, což působí matoucím dojmem. K nepřehlednosti také přispívá, že je většina informací zobrazena na jedné stránce bez použití záložek. Dále webové stránky neobsahují např. stručný popis jednotlivých tras, více údajů o zámeckém parku nebo informace o zámecké kavárně. Naopak prezentace na internetových portálech (např. www.kudyznudy.cz; www.hrady.cz), které se zaměřují na domácí cestovní ruch a nabízejí tipy na výlety, je dobrá. Nedokončený bezbariérový přístup Mezi další slabiny lze zařadit i nekomplexně dořešený bezbariérový přístup zámku. Do levého postranního křídla, kde se nachází toalety a kavárna, je možné se už dostat po nájezdové rampě, ale bohužel dosud nebyl vybudován bezbariérový vstup u hlavního vchodu do zámku. Odstranění tohoto nedostatku by určitě umožnilo nejen tělesně postiženým, ale i rodinám s kočárky bezproblémovou návštěvu alespoň II. trasy (Zámecké interiéry), která zahrnuje prohlídku přízemí hlavní budovy. Upravení zbývajících dvou tras pro vozíčkáře prozatím není v plánu, protože by to bylo finančně a také stavebně velmi náročné. Správa zámku také do budoucna plánuje zpřístupnit zámek pro nevidomé. Šlo by pravděpodobně o umístění cedulek u jednotlivých expozic v Braillově písmu nebo i zřízení nějaké interaktivní výstavy.

65

Malý počet zahraničních návštěvníků Přilákání zahraničních návštěvníků na Kačinu je velmi obtížný úkol. Samotná Kutná Hora čelí problému, jak zde udržet domácí i zahraniční návštěvníky na více než jeden den. Stále se snaží různými prostředky (např. prázdninová akce Kutnohorské léto, vydávání propagačních materiálů o kulturním a sportovním vyžití v celém regionu apod.) přesvědčit o faktu, že jeden den k návštěvě tohoto města a jeho okolí nestačí. Zlepšením dopravní dostupnosti (především autobusem) a propagace zámku by mohlo ale přispět i ke zvýšení počtu zahraničních návštěvníků. Absence doplňkových aktivit pro děti při běžném provozu Většina návštěvníků Kačiny jsou rodiny s dětmi. Pokud se na zámku koná některá ze slavností, jsou pro děti připraveny různé hry, soutěže, výtvarné činnosti apod., ale v běžných návštěvních dnech tato možnost chybí. Pochopitelně není možné provozovat tyto aktivity na zámku každý den, protože by navíc mohly být i prodělečné. Velkým přínosem by bylo určitě zřízení alespoň menšího dětského koutku, kde by mohly děti strávit čas před začátkem prohlídky i za nepřízně počasí. V rozsáhlém parku by ale bylo možné vybudovat např. dětské hřiště nebo ukázkovou obůrku s hospodářskými zvířaty, jejíž činnost by byla zajišťována soukromým provozovatelem. Oba tyto návrhy by byly jistě finančně náročné, ale určitě by mohly přispět ke zvýšení návštěvnosti a rodiny s dětmi by je určitě uvítaly. Realizace systému vytápění objektu Správa zámku má v plánu během několika následujících let vybudovat systém vytápění objektu. Jednalo by se o napojení na novou bioplynovou stanici, jejímž prostřednictvím by bylo možné vytápět celý objekt. Tato realizace by umožnila celoroční provoz, což by přispělo určitě i ke zvýšení návštěvnosti, protože v České republice není příliš mnoho hradů a zámků, které jsou přístupné i v zimním období. Délka a uskutečnění projektu závisí především na tom, kdy a zda podaří správě objektu sehnat dostatek finančních prostředků.

66

Nová zámecká slavnost, netradiční prohlídka nebo vznik nového produktu K výraznějšímu nárůstu návštěvnosti by určitě přispěla nová zámecká slavnost, netradiční prohlídka nebo případně i vznik nového produktu (např. jako je hromadná vstupenka Stříbrný klíč), protože se jich účastní nejvíce lidí a mají největší podíl na celkové návštěvnosti.

67

Závěr Teoretická část bakalářská práce popisuje zámek Kačina jako kulturně historickou památku. Dále se zabývá charakteristikou regionu Kutnohorsko a jeho nejbližšího okolí včetně významných turistických atraktivit. Hlavním cílem bylo však určit model typického návštěvníka zámku prostřednictvím dotazníkového šetření a dále také vypočítat atraktivitu objektu, zhodnotit jeho silné a slabé stránky a jejich základě vytvořit návrhy na zvýšení návštěvnosti, což je obsaženo v části praktické. Marketingový výzkum probíhal od května do října roku 2011. Byli osloveni pouze návštěvníci, kteří již absolvovali alespoň jednu z prohlídkových tras. Do dotazníkového šetření bylo zahrnuto 200 osob, z nichž 195 tvořili Češi a zbývajících 5 zahraniční návštěvníci. Po vyhodnocení dotazníků bylo zjištěno, že nejvíce respondentů přicestovalo do regionu Kutnohorsko na výlet. Oslovení sem nejčastěji přijíždí v letním období a zdrží se zde pouze na několik hodin. Ti, kteří se zde rozhodli přenocovat, byli ubytování v hotelu v tomto regionu. Většina respondentů navštívila kromě zámku Kačina i nedaleké město Kutná Hora, z čehož je zřejmé, že nejčastěji uváděnou prioritou pro výběr tohoto regionu byla historická města a památky. Necelá polovina dotazovaných zavítala na zámek poprvé. Nejčastějším motivem k návštěvě objektu byla vlastní zkušenost a hned poté internet. Zhruba polovina oslovených plánovala jeho návštěvu již před zahájením cesty. Nejvíce z nich se rozhodlo pro prohlídku II. trasy (Zámecké interiéry). Nejlépe ze služeb poskytovaných na zámku byl hodnocen přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně objektu, 79 % respondentů neuvedlo jediný důvod k nespokojenosti a většina by návštěvu Kačiny určitě doporučila svým přátelům a známým. Skoro všichni si organizovali svou cestu sami a přijeli do této oblasti automobilem se svou rodinou. Přibližně třetina oslovených má místo trvalého bydliště ve Středočeském kraji ve vzdálenosti 11 až 50 km od zámku. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 91 mužů a 109 žen. Nejpočetnější skupina respondentů žije v obci, která má 10 – 50 tisíc obyvatel. Nejvíce dotazovaných spadá do věkové kategorie 36 – 45 let, má středoškolské vzdělání s maturitou a je zaměstnáno v soukromém sektoru. Pomocí primárních a sekundárních dat byla vypočítána atraktivita objektu, která činí 21,6 bodů. Na základě údajů obou částí této práce a vlastních poznatků byla vytvořena

68

SWOT analýza, která sloužila jako podklad pro vypracování návrhů na zvýšení návštěvnosti. Jedná se především doporučení, kterými by se dal areál zatraktivnit, propagovat a stal se dostupnějším, čímž by přilákal více návštěvníků.

69

Seznam pramenů a literatury Použitá literatura Za knihy DAVID, P., SOUKUP, V.: Velká turistická encyklopedie: Středočeský kraj. 1. vydání. Praha: Knižní klub, 2007. 344 s. ISBN 978-80-242-1932-5 DROBNÁ D., MORÁVKOVÁ E.: Cestovní ruch: pro střední školy a pro veřejnost. 1. vydání. Praha: Fortuna, 2004. 208 s. ISBN 80-716-8901-7. FORET, M.: Marketingový průzkum, Poznáváme svoje zákazníky. 1. vydání. Brno: Computer Press, a. s., 2008. 121 s. ISBN 978-80-251-2183-2 HEROUT, J.: Přehled stavebních slohů. 1. vydání. Praha: Orbis, 1972. 320 s. ISBN – není uvedeno. INDROVÁ, J. a kol.: Cestovní ruch. 2. vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická, Oeconomica, 2009. 122 s. ISBN 80-245-0799-4 KESNER, L.: Marketing a management muzeí a památek. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a. s., 2005. 304 s. ISBN 80-247-1104-4 KESNER, L., MORAVEC, I. a kol.: Management kulturního cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008. 184 s. ISBN – není uvedeno. LANGEROVÁ, B.: Vítejte ve Středočeském kraji. 1. vydání. Praha: ACR Alfa, 2005, 511 s. ISBN 80-864-0813-2. MACKOVÁ, L.: Zámek Kačina. 1. vydání. Praha: Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1956. 41 s. ISBN – není uvedeno SOUKUP, V., DAVID, P.: Cestovní kniha: autem po Čechách, Moravě a Slezsku. 2. vydání. Praha: S & D, 2007. 320 s. ISBN 978-808-6899-237. SYROVÝ, B. a kol.: Architektura: Svědectví dob. 3. vydání. Praha: SNTL – Nakladatelství technické literatury, n. p., 1987. 456 s. ISBN – není uvedeno

70

ŠTROBL, M.: Kutnohorské pověsti. 1. vydání. Kutná Hora: Lepor – reklamní agentura Kutná Hora, 2009. 64 s. ISBN – není uvedeno. ŠTROBLOVÁ, H., ALTOVÁ, B.: Kutná Hora. 1. vydání. Praha: Lidové noviny, 2000, 567 s. ISBN 80-710-6186-7.

Za brožury KULICH, J.: Kutná Hora. 1. vydání. Libice nad Cidlinou: GLORIET s.r.o., 2002. 24 s. ISBN 80-86644-00-6 LOŽEK V. a kol: Okres Kutná Hora. 1. vydání. Brno: P. F. ART Studio, 1996. 14 s. NOVÁK, P.: Kačina a Chotkové. 1. vydání. Kutná Hora: Label Kutná Hora, 2010. 32 s. PRŮVODCOVSKÁ SLUŽBA KUTNÁ HORA, s.r.o.: Turistická destinace Kutná Hora a okolí. 1. vydání. Praha: Adjust Art s.r.o., 2009, 24 s. ŠTROBLOVÁ, H., VANĚČKOVÁ, J., NOVÁK, P.: Průvodce: Kutná Hora a okolí, Čáslav a okolí, Posázaví. 1. vydání. Kutná Hora: KIC Kutná Hora, 1997. 48 s.

Ostatní KŘESŤAN, V., VAŠÍČEK, M.: Marketing. 1. vydání. Jihlava: VŠP Jihlava, 2005. 140 s. OBČANSKÉ SDRUŽENÍ EKODOMOV: Interní zdroje PRŮVODCOVSKÁ SLUŽBA KUTNÁ HORA, s.r.o.: Interní zdroje SPRÁVA STÁTNÍHO ZÁMKU KAČINA: Interní zdroje SPRÁVA STÁTNÍHO ZÁMKU KAČINA: Průvodcovské texty VANÍČEK, J.: Marketingový výzkum a měření atraktivity turistické destinace. Marketing a komunikace, Praha, 2006, ISSN 11. VANÍČEK, J: Interní zdroj

71

Použité elektronické zdroje [1] Středočeský kraj: Informace o kraji [online] Dostupné z: http://www.kr-stredocesky.cz/portal/stredocesky-kraj/informace-o-kraji/ [cit. 2012-03-15] [2] Český statistický úřad: Vybrané údaje – obyvatelstvo [online] Dostupné z: http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/obyvatelstvo-xs [cit. 2012-03-15] [3] Wikipedia: NUTS [online] Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/NUTS [cit. 2012-03-27] [4] Holý, L.:Turistické regiony a oblasti České republiky [online] Dostupné z: http://www.3.oblast.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=15062 [cit. 2012-03-27] [5] Wikipedia: CHKO Křivoklátsko [online] Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99ivokl%C3%A1tsko [cit. 2012-03-19] [6] Středočeský kraj: Geografické údaje [online] Dostupné z: http://www.kr-stredocesky.cz/portal/stredocesky-kraj/statisticke-udaje/ geograficke-udaje/ [cit. 2012-03-15]

72

[7] Středočeský kraj: Národní kulturní památky ve Středočeském kraji [online] Dostupné z: http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/kultura-a-kulturni-dedictvi/ pamatky/nemovite-kulturni-dedictvi/narodni-kulturni-pamatky-ve-stredoceskem-kraji. htm [cit. 2012-03-19] [8] Středočeský kraj: UNESCO [online] Dostupné z: http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/kultura-a-kulturni-dedic tvi/unesco/ [cit. 2012-03-19] [9] Wikipedia: Okres Kutná Hora [online] Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Okres_Kutn%C3%A1_Hora [cit. 2012-03-26] [10] Český statistický úřad: Charakteristika okresu Kutná Hora [online] Dostupné

z:

http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_kutna_hora

[cit. 2012-03-26] [11] Wikipedia: Doubrava (řeka) [online] Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Doubrava_%28%C5%99eka%29 [cit. 2012-03-29] [12] Wikipedia: Vrchlice (řeka) [online] Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vrchlice_%28%C5%99eka%29 [cit. 2012-03-29] [13] Wikipedia: Klejnárka [online] Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Klejn%C3%A1rka [cit. 2012-03-29] 73

[14] Konvička, V.: Dějiny dolování stříbrných rud v Kutné Hoře [online] Dostupné z: http://www.hornictvi.info/histhor/lokality/kutna_h/KUTNA_HO.htm [cit. 2012-03-29] [15] Bartoš, M.: Památky Kutnohorska [online] Dostupné z: http://kuttna.sweb.cz/pamkh/pamkh00.htm [cit. 2012-03-31] [16] Středočeský kraj: Technické památky [online] Dostupné z: http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/volny-cas/historie/technickepamatky.htm [cit. 2012-03-31] [17] Archeologický ústav AV ČR, Praha, V. I. I., pracoviště Kutná Hora: Bylany Dostupné z: http://www.bylany.com/bylany.html [cit. 2012-03-31] [18] Český statistický úřad: Vybrané ukazatele za okres Kutná Hora Dostupné

z:

http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajkapitola/201011-11-

r_2011-01 [cit. 2012-03-31] [19] Český statistický úřad: Kriminalita – zjištěné trestné činy Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=KRI5012 PU_OK&vo=null [cit. 2012-03-31]

74

[20] Český statistický úřad: Emise základních znečisťujících látek Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=ZPR5012 PU_OK&vo=null [cit. 2012-03-31] [21] Český statistický úřad: Rozloha chráněných území Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobra z=1&cislotab=ZPR5042PU_OK&cas_1_105=20091231&vo=null&voa=tabulka&str=ta bdetail.jsp [cit. 2012-03-31] [22] Ředitelství silnic a dálnic: Silnice I. třídy Dostupné z: http://www.rsd.cz/doc/Silnicni-a-dalnicni-sit/Silnice/silnice-itrid [cit. 2012-04-01] [23] ČSAD Polkost, spol. s r.o.: Autobusová doprava Dostupné z: http://www.csadpolkost.cz/autobusova-doprava.php [cit. 2012-04-01] [24] Veolia Transport: Městská hromadná doprava Dostupné

z:

http://vychodnicechy.veolia-transport.cz/nabidka-prepravy/mestska-

hromadna-doprava/ [cit. 2012-04-01] [25] Wikipedia: Kutná Hora Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kutn%C3%A1_Hora#Doprava [cit. 2012-04-01]

75

[26] Aeroklub Zbraslavice Dostupné z: http://www.lkzb.cz/images/stories/download/lkzb_letak_web.pdf [cit. 2012-04-01]

[27] Asociace hotelů a restaurací ČR: Členové Dostupné z: http://www.ahrcr.cz/cz/clenove?task=result&kraj[]=27 [cit. 2012-04-01] [28] Czech specials: Certifikované restaurace Dostupné z: http://www.czechspecials.cz/vyhledavac-restauraci/ [cit. 2012-04-01] [29] Asociace hotelů a restaurací ČR: Ochutnejte Českou republiku - Czech specials Dostupné z: http://www.ahrcr.cz/cz/ochutnejte-ceskou-republiku-czech-specials [cit. 2012-04-01] [30] Czech specials: Hlavní stránka Dostupné z: http://www.czechspecials.cz/ [cit. 2012-04-01] [31] Wikipedia: Kutná Hora Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kutn%C3%A1_Hora [cit. 2012-04-02] [32] Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska Dostupné z: http://www.shscms.cz/index.php?CenterContentExec=MembersList&type =1&page=5 [cit. 2012-04-03]

76

[33] Česká inspirace Dostupné z: http://www.czechinspiration.cz/ [cit. 2012-04-03] [34] Kudy z nudy: Rozhledna Vysoká u Kutné Hory Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Rozhledna-Vysoka-uKutne-Hory.aspx [cit. 2012-04-04] [35] Kudy z nudy: Tvrz Malešov u Kutné Hory Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Tvrz-Malesov-u-Kutne -Hory.aspx [cit. 2012-04-04] [36] Město Čáslav: Kulturní památky Dostupné z: http://www.cmuz.cz/IS/navstivte.htm [cit. 2012-04-11] [37] Silvarium: Žehušická obora uzavřena pro veřejnost Dostupné z: http://silvarium1.silvarium.net/zpravy-z-oboru-myslivost/zehusicka-oborauzavrena-pro-verejnost-aha [cit. 2012-04-05] [38] Obora Žleby: Ukázková obůrka Dostupné z: http://www.oborazleby.cz/ [cit. 2012-04-05] [39] Wikipedia: Anglický park Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Anglick%C3%BD_park [cit. 2012-04-09] 77

[40] Středočeský kraj: Zámek Kačina Dostupné z: http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/kultura-a-kulturni-dedictvi/ narodni-kulturni-pamatky/zamek-kacina.htm [cit. 2012-04-09] [41] Zámek Kačina: Zámecká kavárna Dostupné z: http://www.kacina.cz/kavarna-nabidkovy-list [cit. 2012-04-15] [42] Stezky.info: Naučná stezka kačinským zámeckým parkem Dostupné z: http://www.stezky.info/naucnestezky/ns-kacina.htm [cit. 2012-04-15] [43] Stezky.info: Naučná stezka zámeckou oborou Dostupné z: http://www.stezky.info/naucnestezky/ns-zameckou-oborou-kacina.htm [cit. 2012-04-15] [44] Vinné sklepy Kutná Hora, s.r.o.: O nás Dostupné z: http://www.vinokutnahora.cz/o-nas/ [cit. 2012-04-15] [45] Wikepedia: Chotkové z Chotkova Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Chotkov%C3%A9_z_Chotkova [cit. 2012-04-16] [46] Národní zemědělské muzeum Dostupné z: http://www.nzm.cz/ [cit. 2012-04-16]

78

[47] Národní zemědělské muzeum: NZM Kačina: Výstavy Dostupné z: http://www.nzm.cz/kacina/vystavy/ [cit. 2012-04-17] [48] Zámek Kačina: Vstupné Dostupné z: http://www.kacina.cz/vstupne [cit. 2012-04-18] [49] Zámek Kačina: Zámecké slavnosti Dostupné z: http://www.kacina.cz/cukrarske-slavnosti [cit. 2012-04-18] [50] Kutnohorské léto: Sobota: Oživlá Kačina – večery s hrabětem Chotkem a divadlem Dostupné z: http://kutnohorskeleto.webnode.cz/program-2012/sobota/ [cit. 2012-04-19] [51] Otevřete 13. komnatu: Ke stažení: Tisková zpráva 13. 1. 2012 / formát PDF Dostupné z: http://www.otevrte13komnatu.cz/dokumenty/TZ20120113-Otevrte13-komnatu.pdf [cit. 2012-04-19] [52] Stříbrný klíč Dostupné z: http://www.stribrnyklic.cz/ [cit. 2012-04-28] [53] Otevřete 13. komnatu: Ke stažení: Tisková zpráva 13. 1. 2012 / formát PDF Dostupné z: http://www.otevrte13komnatu.cz/dokumenty/Otevrte-13-komnatu -prezentace.pdf [cit. 2012-04-28]

79

[54] Ekodomov: Výukové programy na zámku Kačina Dostupné z: http://www.ekodomov.cz/ekovychova/vyukove-programy/vyukove -programy-na-zamku-kacina/ [cit. 2012-04-28]

80

Přílohy Seznam příloh Přílohy A: Seznamy ubytovacích a stravovacích zařízení Příloha A.1: Seznam ubytovacích zařízení v Kutné Hoře [zdroj: PRŮVODCOVSKÁ SLUŽBA KUTNÁ HORA, s.r.o.: Interní zdroje]

Příloha A.2: Seznam ubytovacích zařízení v okolí Kutné Hory [zdroj: PRŮVODCOVSKÁ SLUŽBA KUTNÁ HORA, s.r.o.: Interní zdroje]

Příloha A.3: Seznam stravovacích zařízení v Kutné Hoře [zdroj: PRŮVODCOVSKÁ SLUŽBA KUTNÁ HORA, s.r.o.: Interní zdroje]

Přílohy B: Pověst Příloha B.1: Pověst o založení Kutné Hory [zdroj: ŠTROBL, 2009, str. 8]

Přílohy C: Nákresy a fotografie zámku Kačina Příloha C.1: Nárys předního průčelí a půdorysu zámku [zdroj: MACKOVÁ, 1956, str. 9]

Příloha C.2: Exteriéry zámku Kačina Příloha C.3: Interiéry zámku Kačina [zdroj: http://www.cykloturistika.cz/cyklo-trasy/cykliste-vitani/?kraj=St%C5%99edo %C4%8Desk%C3%BD&okres=Kutn%C3%A1+Hora&objekt=2986432; http://www.nzm.cz/kacina/fotogalerie/?idphotogallery=16]

Přílohy D: Dotazníky Příloha D.1: Dotazník „Profil návštěvníka zámku Kačina“ – česká mutace [VANÍČEK, Interní zdroj]

Příloha D.2: Dotazník „Profil návštěvníka zámku Kačina“ – anglická mutace [VANÍČEK, Interní zdroj]

81

Příloha D.3: Dotazník „Profil návštěvníka zámku Kačina“ – německá mutace [VANÍČEK, Interní zdroj]

Pokud není uvedeno jinak, jedná se o vlastní materiál.

82

Příloha A.1: Seznam ubytovacích zařízení v Kutné Hoře

83

Příloha A.2: Seznam ubytovacích zařízení v okolí Kutné Hory

84

Příloha A.3: Seznam stravovacích zařízení v Kutné Hoře

85

Příloha B.1: Pověst o založení Kutné Hory „V místech, kde se dnes rozkládá Kutná Hora, bývaly kdysi rozsáhlé, hluboké lesy plné zvěře, strmých roklí a stinných palouků. Uprostřed lesů byl v roce 1142 založen klášter, osídlený mnichy cisterciáckého řádu. Jeden z nich jménem Antoň si v parném létě roku 1237 vyšel na procházku. Pod paží nesl modlitební knihu, nad níž chtěl v lesním tichu nábožně rozjímat. Začetl se do modliteb, ale lesní klid a monotónní bzukot včel ho ukolébal do dřímoty, až zbožný mnich usnul. Když se po chvilce probudil, nevěřil svým očím: ze země před ním se tyčily tři stříbrné pruty, jako by to byla vzácná rostlina. Mnich v úžasu poklekl na kolena a děkoval Bohu, že nalezl tak vzácný poklad přírody. Aby nezapomněl místo, kde se pruty objevily, zakryl je svým svrchním šatem, nazývaným kutna. A potom již spěchal do kláštera, aby oznámil svému představenému, co v lese objevil. Pověst o stříbrném zázraku se rychle roznesla po okolí a brzy potom se v těch místech začalo dolovat. Stříbrné bohatství se zdálo nevyčerpatelné. Lidé, kteří je dobývali ze země, si tu začali stavět své domky, vytvářející postupně osadu. Protože vznikala na kopci nazývaném místními lidmi Hora a místo, kde se stříbrné bohatství objevilo, bylo zakryté kutnou, dostala nová osada jméno Hora Kutna, později pak Kutná Hora. Na údajném místě nálezu stříbrného bohatství byl postaven kostel, který dodnes najdeme při vstupu na hřbitov Všech svatých. Nade dveřmi do sakristie visel na dřevě malovaný obraz. Představoval mnicha Antoně, klečícího v hustém lese před třemi pruty stříbra, vyrostlými ze země.“

86

Příloha C.1: Nárys předního průčelí a půdorysu zámku

87

Příloha C.2: Exteriéry zámku Kačina

Přední průčelí zámku

Zadní průčelí zámku

88

Pravý pavilon zámku (kaple a divadlo)

Levý pavilon zámku (knihovna)

89

Pravé postranní křídlo (kolonáda se sloupořadím)

Zahrada léčivých bylin se slunečními hodinami

90

Lesopark (mostek)

Lesopark (rybník)

91

Příloha C.3: Interiéry zámku Kačina

Expozice věnovaná pekařství (I. trasa)

Hudební salonek (II. trasa)

92

Chotkovská knihovna (III. trasa)

Zámecké divadlo (III. trasa)

93

Příloha D.1: Dotazník „Profil návštěvníka zámku Kačina“ – česká mutace DOTAZNÍK PRO NÁVŠTĚVNÍKA ZÁMKU KAČINA 1.

Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v regionu Kutnohorsko?

dovolená, odpočinek

výlet

návštěva příbuzných, známých

pouze projíždím

služební cesta

zdravotní pobyt, léčení

2.

jiné důvody………

Jak je Vaše cesta organizována? (možno označit i dvě odpovědi)

individuálně

prostřednictvím CK nebo CA

jsem na služební cestě

3. Ve kterém ročním období do tohoto regionu zpravidla zavítáte? jaro léto podzim 4. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu? kolik hodin (bez přenocování)…….……

kolik dnů …………

5. Jste-li zde na více dnů, kde jste ubytován(a)? v tomto místě v tomto regionu v Praze

na více místech

6. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? hotel ubytování v soukromí chata, chalupa penzion kempink/tábořiště u známých/příbuzných

skupinový zájezd

zima

jinde………………

jinak …………

Co hodláte v tomto regionu (popř. jeho blízkém okolí) ještě kromě zámku Kačina navštívit nebo jste již navštívil(a)? (uveďte i více odpovědí) v regionu v blízkém okolí regionu nic dalšího Kutná Hora – hist. jádro (UNESCO) Žleby – zámek, obora Nové Dvory – zámek, klášter, hrobka Čáslav – hist. jádro, pobočka Chotků Národního zemědělského muzea Jakub – románský kostel sv. Jakuba Kolín – hist. jádro jiné Malešov – tvrz Žehušice – kostel sv. Marka ...................................... a zvonice v maurském stylu Chlístovice – zříceni hradu Sion

7.

Vysoká – rozhledna Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? (uveďte i více odpovědí) čisté životní klidné prostředí bez hluku lesy, krajina vodní plochy a toky příroda prostředí historická města dobře vybavená zařízení pro turisty kulturní akce a zábava kultura a památky rekreační sport, turistika aktivní rekreace sport, pohyb výkonnostní sport pracovní důvody soukromé důvody jiné…………………………… ostatní

8.

9. S kým cestujete? sám/sama se skupinou/se zájezdem

s rodinou

s přítelem/přítelkyní s kamarády/se známými jinak…………………………………………

10. Jaký dopravní prostředek jste použil(a)? (uveďte jen dopravní prostředek do tohoto místa) automobil motocykl kolo vlak autobus pěšky jinak…………… 11. Kolikrát jste již navštívil(a) tento zámek? poprvé podruhé

potřetí

94

již vícekrát

12. Co Vás motivovalo k návštěvě tohoto zámku? reference od známých informace od CK nebo CA tištěné informace rozhlas, televize turistické informační centrum internet

vlastní zkušenost jiný…………….

13. Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě tohoto zámku? návštěvu jsem plánoval(a) ještě před zahájením tohoto pobytu (výletu) pro návštěvu jsem se rozhodl(a) až po příjezdu do tohoto regionu (místa)

jinak …………….

14. Jakou trasu či trasy zámku Kačina jste navštívili? 1. trasa – Zemědělské muzeum

2. trasa – Zámecké interiéry

3. trasa – Chotkova knihovna, lékárna, divadlo, galerie, skleník

15. Můžete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu služeb v tomto památkovém objektu, pokud s nimi máte zkušenost? (zakroužkujte Váš stupeň hodnocení 1 – jako nejlepší a 5 – nejhorší) hodnocení nejlepší průměr nejhorší Srozumitelnost informací pro návštěvníky 1 2 3 4 5 nevím (značení apod.) Přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně objektu 1 2 3 4 5 nevím Nabídka zboží v prodejně 1 2 3 4 5 nevím Úroveň průvodcovských služeb 1 2 3 4 5 nevím Výška vstupného 1 2 3 4 5 nevím Možnost výběru z více prohlídkových tras 1 2 3 4 5 nevím Místo pro odpočinek, čekací doba na návštěvu 1 2 3 4 5 nevím Celkový dojem z atraktivity objektu 1 2 3 4 5 nevím Celková spokojenost s úrovní služeb 1 2 3 4 5 nevím 16. S čím jste při návštěvě zámku Kačina byl(a) nespokojen(a)? špatné značení neochotný personál problémy s parkováním malá nabídka služeb doprava (MHD) nic 17. Doporučil(a) byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu? určitě ano spíše ano nevím spíše ne 18. Do jakého kraje spadá místo Vašeho trvalého bydliště? Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Plzeňský Praha Středočeský Vysočina Zlínský

určitě ne

Královehradecký Pardubický Ústecký

19. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa. do 10 km 11 až 50 km 51 až 100 km 201 až 400 km 401 až 800 km 801 až 1200 km 1601 až 2000 km 2001 až 3000 km 3001 až 5000 km 20. Údaje o Vás: muž Pohlaví

jiné…………….

101 až 200 km 1201 až 1600 km 5001 a více

žena

ČR Rakousko 3-10 tis Počet obyvatel bydliště do 3 tis do 17 let 18-25 Věk základní Vzdělání středoškolské s maturitou

Stát, ve kterém máte bydliště

zaměstnanec veřejné služby Zaměstnání v domácnosti/mateřská

Slovensko Německo…. Holandsko Jiný 10-50 tis 50-100 tis 100- 1 mil nad 1 mil 26-35 36-45 46-55 56 a více vyučen středoškolské bez maturity vyšší vysokoškolské zaměstnanec soukromý podnikatel/živnostník sektor důchodce

95

nezaměstnaný

student

Příloha D.2: Dotazník „Profil návštěvníka zámku Kačina“ – anglická mutace QUESTIONAIRE FOR VISITORS OF THE CHATEAU KAČINA 1. What is the main reason of your visit in this region? holiday, recreation trip visit of relatives, friends just passing business trip health stay, treatment, spa

other reasons………

2. How is your trip organised? (you can tick two answers) individually by travel office or agency I’m on a business trip 3. Which season do you usually visit this region in? spring summer autumn

collective tour

winter

4. a) How long are you going to stay in this region this time? how many hours (no overnight stay)….…….. how many days …………… b) How long are you going to stay in the Czech Republic this time (only for foreigners)? how many hours (no overnight stay)….…….. how many days …………… 5. If you are here for more than one day, where are you accommodated? in this place in this region in Prague in more places nowhere somewhere else………… 6. If you are going to spend the night here, what facility will it mainly be in? hotel private accommodation cottage, weekend house boarding house camping site at friends’/relatives’ What else are you going to visit or have you visited in this region? (to be supplemented individually for each castle or chateau) in the region vicinity of the region Kutná Hora – UNESCO Žleby – chateau, game park Nové Dvory – chateau, monastery, tomb Čáslav – historic centre, branch of of family Choteks National museum of agriculture

otherwise …..

7.

Jakub – Romanesque church of St. Jacob Malešov – fortress Chlístovice –ruins of the castle Sion Vysoká – lookout tower

Kolín – historic centre Žehušice – church of St. Mark, bell tower in the Moorish style

nothing else

other: ...................................

8. What were your priorities when choosing this region? (you can choose more options) clean quiet environment no forests, water reservoirs, nature environment noise landscape rivers historical towns and well-equipped tourist facilities cultural events and culture monuments entertainment recreation sport, tourism active recreation sport, activity performance sport work reasons private reasons other…………………………… other 9. Who are you travelling with? on my own with family with a group/tour

with your boyfriend/girlfriend with friends/acquaintances another way……………………………………

10. Which means of transport have you used? (indicate only the means of transport used to this place) car motorcycle bicycle train bus on foot or another way……………. 11. How many times have you visited this chateau? once twice

96

three times

more times

12. What has motivated you to visit this castle (chateau)? references from information from travel office or printed information my own experience friends agency radio, TV tourist information centre Internet other……………. 13. When did you decide on the visit of this castle (chateau) I had planned the visit before I started this stay (trip). I decided on the visit after I had come to this region. 14. Which tour of the chateau have you visited? 2nd – interiors of the 1st – Museum of agriculture chateau

otherwise:

3rd – library, chemist, theatre, gallery, greenhouse

15. By means of a school grade scale, can you specify the quality of services in this listed object if you have experienced them? (circle your evaluation grade 1 – the best and 5 – the worst) evaluation best average worst Clarity of information for visitors 1 2 3 4 5 I don’t know Approach and helpfulness of cash desk staff 1 2 3 4 5 I don’t know in the object Offer of goods in the shop 1 2 3 4 5 I don’t know Level of guide services 1 2 3 4 5 I don’t know Entrance fee height 1 2 3 4 5 I don’t know Possible choice from more sightseeing routes 1 2 3 4 5 I don’t know Place to rest, waiting time for the visit 1 2 3 4 5 I don’t know General impression from the object’s eye1 2 3 4 5 I don’t know appeal General satisfaction with the level of services 1 2 3 4 5 I don’t know 16. What have you been visiting the castle dissatisfied? bad signs unwilling staff problems with parking small range of services transport (public nothing transport)

other..........................

17. Would you recommend the visit of this object to your friends and acquaintances? definitely yes rather yes I don’t know rather not definitely not 18. If you will, state the particular place of your permanent residence (either town or region or part of the state you live in)? …………………………………………………………………………………………………………… 19. What is the estimated distance from the place of your residence to this place? within 10 km 11 to 50 km 51 to 100 km 101 to 200 km 201 to 400 km 401 to 800 km 801 to 1200 km 1201 to 1600 km 1601 to 2000 km 2001 to 3000 km 3001 to 5000 km 5001 and more 20. Your personal details: male female Sex CZ Slovakia Germany The state where you have a residence Austria Holland Other…………… 10-50 50-100 100,000 - 1 over 1 million Population in your Less than 3-10 3,000 thousand thousand thousand million residence up to 17 18-25 26-35 36-45 46-55 56 and more Age primary/vocational secondary college/university Education Occupation public administration employee private sector employee entrepreneur/businessman housewife/maternity leave pensioner unemployed student

97

Příloha D.3: Dotazník „Profil návštěvníka zámku Kačina“ – německá mutace UMFRAGE FÜR BESUCHER DES SCHLOSSES KAČINA 1. Wie ist der Hauptgrund Ihres Besuchs in dieser Region? Urlaub, Ruhe Ausflug Besuch der Verwandten, Bakannten ich fahre nur durch Dienstreise Gesundheitsaufenthalt, Heilung, Bad

andere Gründe………

2. Wie ist Ihre Reise organiziert? (man kann auch 2 Antworten kreuzen) individuell mit Reisebüro oder Reiseagentur Dienstreise 3.

Gruppenausflug

In welcher Jahreszeit besuchen Sie meistens diese Region? Frühling Sommer Herbst Winter

4. a) Wie lange bleiben Sie jetzt in der Region? wieviel Stunden (ohne Übernachtung) ……... wieviel Tage……………….. b) Wie lange bleiben Sie jetzt in der Tschechischen Republik? (nur für Ausländer) wieviel Stunden (ohne Übernachtung).…….. wieviel Tage……………….. 5. Falls Sie hier für mehrere Tage sind, wo sind Sie übernachtet? an Ort und Stelle in dieser Region in Prag an mehreren Stellen 6. Wo werden Sie übernachten? Hotel im Privat Pension Camp

nirgendwo

Hütte bei Bekannten, Verwandten

anders………

anders…………

7. Was wollen Sie noch in dieser Region besuchen oder was haben Sie schon besucht? im Region in der Nähe der Region nichts weiter Kutná Hora – UNESCO Žleby – Schloss, Wildpark Nové Dvory – Schloss, Kloster, Čáslav – historisches Zentrum, Choteks Gruft Zweigstelle des Nationalmuseums für Landwirtschaft anders Jakub – romanische Kirche St. Jakob Kolín – historisches Zentrum Malešov – Feste Žehušice – Kirche St. Mark, ...................................... maurisch Glockenturm Chlístovice –Ruine der Burg Sion Vysoká – Aussichtsturm 8.

Was bevorzugten Sie bei der Wahl der Region? (schreiben Sie auch mehrere Antworten) schöne Umwelt ohne Wälder, saubere Umwelt Wasserflächen Natur Lärm Landschaft historische Städte und gut ausgestattete Einrichtungen Kulturveranstaltungen Kultur Sehenswürdigkeiten für Touristen Sport, Leistungssport Erholungssport, Touristik Aktiver Urlaub Bewegung Arbeitsgründe Privatgründe andere…………………………… andere

9. Mit wem reisen Sie? allein mit Familie mit Freunden, Bekannten andere……………………………………………………..

mit der Gruppe

10. Welches Verkehrsmittel haben Sie benutzt? (nur bis zum diesen Ort) Auto Motorrad Fahrrad Zug Buss zu Fuss oder anders…… 11. Wie oft besuchen Sie diese Burg (dieses Schloss)? zum erstenmal zum zweitenmal

98

zum drittenmal

schon mehrmals

12. Wie sind Sie zum Besuch des Schlosses (der Burg) motiviert? Referenzen von den Bekannten Infos von Reisebüro (Agentur) Radio, Fernsehen Touristisches Infozentrum

Presseinfos Internet

Eigene Erfahrung anders……........

13. Wann haben Sie sich für den Besuch des Schlosses (der Burg) entschieden? ich habe es noch vorher geplant anders: ich habe mich erst nach der Ankunft entschieden 14. Wie Trasse der Schloss Kačina haben Sie besuchen? 1. Trasse – Museum für 2. Trasse – Schlossinterieurs Landwirtschaft

3. Trasse – Bibliothek, Apotheke, Theater, Galerie, Glashaus

15. Wie sind Ihre Erfahrungen mit der Qualität der Dienstleistungen in diesem historischen Objekt? ( 1 – die beste Note, 5 – die schlechteste Note) die beste Bewer tung

Bewertung Die Verständlichkeit der Infos für Besucher (Schilderung….) Die Einstellung der Bedienung in der Kasse des Objekts Angebot der Waren im Geschäft Niveau der Begleiterdienstleistungen Die Höhe von Eintrittsgeld Möglichkeit der Auswahl aus mehreren Besichtigungstrassen Ruheplatz, Wartezeit auf den Besuch Gesamter Eindruck aus der Atraktivität des Objektes Gesamte Zufriedenheit mit dem Niveau der Dienstleistungen

die schlechteste Bewertung

Durchs chnitt

1

2

3

4

5

ich weiss nicht

1

2

3

4

5

ich weiss nicht

1 1 1

2 2 2

3 3 3

4 4 4

5 5 5

ich weiss nicht ich weiss nicht ich weiss nicht

1

2

3

4

5

ich weiss nicht

1

2

3

4

5

ich weiss nicht

1

2

3

4

5

ich weiss nicht

1

2

3

4

5

ich weiss nicht

16. S čím jste při návštěvě zámku Kačina byl(a) nespokojen(a)? schlechte Fahrmarkierung ungefälliges Personal Parkprobleme kleines Angebot den öffentlicher Verkehr nichts Dienstleistungen

anders…………….

17. Würden Sie Ihren Freunden den Besuch dieses Objektes empfehlen? sicher ja eher ja ich weiss nicht eher nicht

sicher nicht

18. Sind Sie bereitwillig Ihr Wohnort zu angeben? (Stadt, Region Gebiet…) …………………………………………………………………………………………………………… 19. Schätzen Sie die Entferung aus Ihrem Wohnort Bis 10 Km 11 bis 50 Km 51 bis 100 Km 101 bis 200 Km 201 bis 400 Km 401 bis 800 Km 801 bis 1200 Km 1201 bis 1600 Km 1601 bis 2000 Km 2001 bis 3000 Km 3001 bis 5000 Km 5001 und mehr Km 20. Angaben von Ihnen: Mann Geschlecht

Frau

Die Tschechische Die Slowakei Die BRD Republik Österreich Holland anders… Bis 3000 3-10 10-50 000 50-100 100- 1 über 1 Ml Zahl der Einwohner 000 000 Ml Ihres Wohnortes bis 17 18-25 26-35 36-45 46-55 56 und mehr Alter Grundschule Mittelschule Hochschule Ausbildung Staatssngestellter Angestellter im privaten Sektor Unternehmer Beruf Mutterschaftsurlaub Rentner Der Arbeitslose Student

Stadt, wo Sie wohnen

99