Profil návštěvníka Vranovské přehrady

Profil návštěvníka Vranovské přehrady

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

P ro f i l n á vš t ě v ní ka Vr a n o vs ké p ř e h r a dy Bakalářská práce

Autor: Petra Griebaumová Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2012

Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor práce:

Petra Griebaumová

Studijní program:

Ekonomika a management

Obor:

Cestovní ruch

Název práce:

Profil návštěvníka Vranovské přehrady Student nejprve obecně charakterizuje studovaný území na základě

Cíl práce:

deskripce zjištěných faktů. Poté se zaměří na charakteristiku jeho

významu pro cestovní ruch. Na základě zjištěných faktů se pokusí analyzovat jeho vyuţití pro oblast cestovního ruchu, zejména z následujících hledisek: a) řízení a ekonomika, b) návštěvnost, c) doprovodné sluţby, d) marketing. Z výsledků šetření se pokusí vyvodit moţné perspektivy dalšího vyuţití Řešitel shromáţdí dostupné informace z literatury a jiných obecně přístupných pramenů. Poté provede terénní šetření k doplnění údajů o profilu návštěvníka a statistických údajů o poskytovaných sluţbách.

Především za pomoci marketingových metod zhodnotí vyuţitelnost území pro cestovní ruch. Na základě vyhodnocení dílčích otázek se pokusí vypracuje návrh na zvýšení návštěvnosti dané destinace.

Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. vedoucí bakalářské práce

RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. vedoucí katedry Katedra cestovního ruchu

Anotace GRIEBAUMOVÁ, Petra: Profil návštěvníka Vranovské přehrady. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc.. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. Tato bakalářská práce je zaměřena na Vranovskou přehradu, konkrétně na její samotnou charakteristiku a dále na význam přehrady jako turistickou destinaci. Cílem práce je určit profil návštěvníka zámku, a to za pomocí terénního šetření. Z výsledků výzkumu se vyvodí moţné perspektivy dalšího vyuţití. Nedílnou součástí práce jsou také statistiky týkající se přehrady, výpočet atraktivity přehrady, dále SWOT analýza a návrhy na zvýšení návštěvnosti přehrady. Klíčová slova: Vranovská přehrada, městys Vranov nad Dyjí a jeho okolí, marketingový výzkum, atraktivita přehrady, SWOT analýza, profil návštěvníka přehrady, bakalářská práce

4

Annotation GRIEBAUMOVÁ, Petra: The profile of a visitor of a Vranov’s dam. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Tourism department. Leader of work: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc.. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2012. This bachelor thesis focuses on the Vranov’s dam, especially on its characteristic itself and further on the importance of dam as a tourist destination. The aim of the thesis is to define the profile of a dam visitor by a field examination. The result of the field examination will be used for possible further improvement. Integral parts of the thesis are statistic about the dam, dam attractivity calculation, SWOT analyze and proposals for increasing visit rate of the dame. Key words: Vranov’s dam, city of Vranov nad Dyjí and its surrounding, marketing research, attractivity of dam, SWOT analyze, profile of a dam visitor, bachelor thesis

5

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 7. 5. 2012 ....................................................... Podpis

6

Poděkování Velice bych chtěla poděkovat panu Doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc., který byl vedoucím mé bakalářské práce, za rady jak odborného rázu, tak i připomínky ke struktuře práce a ochotu. Dále bych chtěla poděkovat paní Muchové z Campu Bítov a také paní Dvořákové z Campu pláţe – Vranovské přehrady za poskytnuté statistiky kempů.

7

Obsah 1

ÚVOD A CÍL PRÁCE .........................................................................................9

2

TEORETICKÁ ČÁST ....................................................................................... 10 2.1

2.1.1

Řeka Dyje .............................................................................................. 10

2.1.2

Základní informace o Vranovské přehradě ............................................. 10

2.1.3

Historie Vranovské přehrady .................................................................. 11

2.1.4

Vranovská přehrada dnes ....................................................................... 12

2.1.5

Budoucnost Vranovské přehrady ............................................................ 12

2.2

3

Vranovská přehrada....................................................................................... 10

Potenciál přehrady pro cestovní ruch ............................................................. 13

2.2.1

Ubytovací zařízení ................................................................................. 14

2.2.2

Restaurační zařízení ............................................................................... 19

2.2.3

Okolní atraktivity ................................................................................... 21

PRAKTICKÁ ČÁST ......................................................................................... 32 3.1

Sběr primárních dat ....................................................................................... 32

3.1.1

Metodika získávání primárních dat ......................................................... 32

3.1.2

Harmonogram dotazníkového šetření ..................................................... 32

3.1.3

Vyhodnocení marketingového výzkumu ................................................. 33

3.2

Sběr sekundárních dat ................................................................................... 53

3.2.1

Statistiky Campu Bítov: ......................................................................... 53

3.2.2

Statistiky Campu pláţe – Vranovské přehrady: ....................................... 55

4

ATRAKTIVITA PŘEHRADY ..........................................................................58

5

SWOT ANALÝZA ............................................................................................ 59 5.1

Silné stránky ................................................................................................. 59

5.2

Slabé stránky ................................................................................................. 59

5.3

Příleţitosti ..................................................................................................... 60

5.4

Hrozby ..........................................................................................................60

6

NÁVRHY NA ZVÝŠENÍ NÁVŠTĚVNOSTI ................................................... 61

7

ZÁVĚR............................................................................................................... 62

8

SEZNAMY ......................................................................................................... 64

9

8.1

Seznam obrázků ............................................................................................ 64

8.2

Seznam grafů ................................................................................................ 64

8.3

Seznam tabulek ............................................................................................. 65

SEZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH CITACÍ ................................................... 67 8

1 ÚVOD A CÍL PRÁCE Jihomoravský kraj má v rámci České republiky, z pohledu cestovního ruchu, velice významné postavení. Nejen, ţe je křiţovatkou Evropy, ale nachází se v něm i druhé největší město v republice, Brno. Turistům se tedy naskýtá mnoho moţností, kam se vydat za rekreací a poznáním naší kultury. Jednou z neoblíbenějších oblastí, jak pro domácí i zahraniční turisty v tomto kraji, je nesporně Vranov nad Dyjí s jeho Vranovskou přehradou, zámkem a mnoha dalšími památkami. Právem je tedy přehrada přezdívána jako Moravský Jadran. I díky vlastní zkušenosti jsem si vybrala právě Vranovskou přehradu, na niţ a také na její návštěvníky se tato práce zaměřuje Teoretická část se soustřeďuje na Vranovskou přehradu jako takovou a to zejména: na jaké řece leţí, její charakteristiku, proč vlastně přehrada vznikla a kdy vznikla, dále pak stručnou historii přehrady, dnešní podobu přehrady a samozřejmě její blízkou budoucnost. Jako další hlavní téma teoretické částí je vykreslení potenciálu přehrady pro cestovní ruch. To se týče hlavně ubytovacích kapacit v okolí přehrady, také restauračních zařízení a okolních atraktivit, jeţ tvoří významnou část pro pobyt právě na Vranovské přehradě. Praktická část se skládá z výzkumu, SWOT analýzy Vranovské přehrady a z návrhů na zvýšení její návštěvnosti. Ve výzkumu je popsán model typického návštěvníka Vranovské přehrady, coţ je také cílem práce. Dále je zde uvedena metodika vyuţívaná v průběhu výzkumu a také konečné výsledky výzkumu. V závěru práce je pak vyhodnocení cíle a výsledků. Marketingový výzkum byl prováděn v terénu pomocí dotazníkového šetření, kdy respondenti odpovídali na předem sestavené otázky. Na znázornění výsledků a pro lepší orientaci jsou v práci pouţity tabulky a grafy. Tyto grafy a tabulky ukazují jaký je profil návštěvníka Vranovské přehrady.

9

2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Vranovská přehrada 2.1.1 Řeka Dyje Řeka Dyje vzniká soutokem Moravské a Rakouské Dyje u Raabsu v Rakousku, odkud teče do České republiky. Větev řeky, Moravská Dyje, pramení v blízkosti Třeště. Samotná Dyje dále ústí do řeky Moravy na hranicích s Rakouskem a Slovenskem, v blízkosti města Lanţhot a Hohenau an der March. Celková délka toku činí 305,6 km (počítáno od pramene Moravské Dyje), délka samotné Dyje je 287 km a plocha povodí zaujímá 13 418,7 km2. Během své cesty na českém území protéká Jevišovickou pahorkatinou, kde se nachází Vranovská přehrada a toto kaňonovité území bylo v roce 1991 vyhlášeno Národním parkem Podyjí, dále pokračuje dyjsko-svrateckým úvalem, ve kterém je vybudována vodní nádrţ Nové Mlýny a před ústím do Moravy protéká Dolnomoravským úvalem. [13]

2.1.2 Základní informace o Vranovské přehradě Vranovskou přehradu můţeme hledat asi 15 km severovýchodně od Znojma na řece Dyji. Přehradní zeď má délku 292 m a šířku 60 m. Vodní rozloha zaujímá 765 ha a nejhlubší část je dlouhá 58 m. Maximální mnoţství vody, která se do přehrady vejde, činí 132,6 mil. m3, přičemţ stálé mnoţství vody je 31,5 mil. m3. Přehradou průměrně ročně protéká 10,6 m3. Provozem vodní elektrárny, však dochází ke kolísavosti průtoku. Tato kolísavost se pak kompenzuje nádrţí Znojmo, která se vyskytuje 41 km níţ po proudu Dyje. Elektrárna je vybavena třemi turbínami o výkonu 18,9 MW a provozuje ji energetická společnost E. ON Česká republika s.r.o.. [7] Příslušnost nádrţe k vodohospodářské soustavě: Dyjsko – svratecká Provozovatel: Povodní Moravy, s. p. – závod Dyje Uvedena do provozu: 1934 [43]

10

Nádrţ stálé nadrţení – 31,840 mil. m3 332,00 m n.m. zásobní prostor – 79,668 mil. m3 349,00 m n.m. celkový objem – 132,696 mil. m3 zatopená plocha – 762,5 ha Hráz typ – betonová gravitační kóta koruny – 353,94 m n.m. šířka koruny – 7,00 m délka hráze v koruně – 290,40 m výška nade dnem – 47,00 m [43] Obrázek 1: Vranovská přehrada; Zdroj: http://old.vranovskaprehrada.info/poloha1.htm

2.1.3 Historie Vranovské přehrady V dřívější době se obyvatelé v okolí řeky Dyje často setkávali se záplavami, které tato řeka způsobovala. Také díky tomu se naskytla myšlenka postavit přehradu a zabránit tak valící se mase vody, aby dále ničila. Další výhodou vystavení přehrady bylo zbudování přehradní elektrárny, která je schopna prostřednictvím rozbouřené řeky vyrábět elektrickou energii. O stavbě elektrárny se uvaţovalo jiţ za Rakouska – Uherska, kdy byl podán první návrh ke stavbě Vranovské přehrady. O tento návrh se zaslouţil syn vranovského stavitele Schmidta a jeho spoluţáci, coţ byli studenti architektury ve Švýcarsku. Tento návrh byl podán roku 1903. Společnost Podyjské závody návrh prokonzultovala, avšak v té době na takové dílo nebylo dostatek finančních prostředků. Jiná situace nastala po vzniku Československé republiky v roce 1918, kdy se investorem přehrady stal stát a Země Moravskoslezská. Zemský úřad v Brně vystavil projekt a jeho realizací byly pověřeny tři akciové společnosti: Českomoravská stavební společnost v Praze, Lanna společnost v Praze a Pittel und Brausewetter v Brně. Rokem začínající výstavby se stal rok 1930. V tomto roce se na řece Dyji u města Vranov nad Dyjí začala rýsovat Vranovská přehrada. Souběţně s touto stavbou byla realizována také výstavba nového Bítova, dvou mostů a inţenýrské stavby v novém Bítově. Voda v přehradě totiţ 11

zatopila původní ves Bítov. V průběhu výstavby se na pracích podílelo 2500 lidí a stavba trvala tři a půl roku. Dalším významným rokem pro přehradu je rok 1933, v němţ se přehrada naplnila vodou a v následujícím roce byla uvedena do provozu. Během let se na nádrţi podepsalo jak stáří přehradní zdi, tak i 500letá voda, která na Vranovsko dorazila v roce 2002. Kvůli této rozsáhlé a zničující povodni byla přehrada poškozena na několika místech a to zejména:

poškození povrchů betonových

konstrukcí hráze, kamenného obkladu a boční opěrné zdi kaskády bezpečného přelivu, dále opěrné zdi vývaru a odpadu od vodní elektrárny a také poškození stavební a technologické části strojovny spodních výpustí. Toto poškození zahájilo nezbytné opravy k udrţení přehrady v dobrém stavu, které skončily v roce 2005. [8], [15], [43]

2.1.4 Vranovská přehrada dnes V dnešní době plní Vranovská přehrada úlohu zásobárny pitné vody, ale především úlohu rekreační oblasti, kterou v hlavní sezóně, v červenci a srpnu, navštíví spousta rekreantů, jak ze všech koutů české republiky, tak i ze zahraničí. Tato oblast je má v hlavní sezóně velice příznivé podmínky, jelikoţ teplota vzduchu překračuje 30°C a teplota vody se drţí na hranici mezi 20 aţ 25°C. V blízkém okolí nádrţe se rovněţ nachází velké mnoţství dostupných sluţeb, jako jsou: ubytování v penzionech, hotelích a chatových osadách, kempování, spousty stravovacích zařízení a doplňkové sluţby pro volný čas. A pokud se návštěvníci rozhodnou shlédnout nějaké památky, nebo přírodní krásy okolí mají zaručeně na výběr. I proto je Vranovská přehrada právě tak oblíbenou oblastí pro letní dovolenou. [15]

2.1.5 Budoucnost Vranovské přehrady V posledních dnech se mluví o plánované celkové rekonstrukci Vranovské přehrady a proto je budoucnost přehrady z pohledu cestovního ruchu dnes tak velice nejistá. Opravy by měly začít k roku 2013 a plánované dokončení by mělo proběhnout v roce 2016. Práce mají podle všeho znepřístupnit spojení mezi vranovským zámkem a pláţemi, jelikoţ se uzavře koruna hráze pro auta i pěší. Tohoto uzavření se nejvíce bojí provozovatelé penzionů. Jedním z moţných řešení, o kterých se diskutuje, 12

je zavedení přívozu mezi městem a pláţí. Jak ale toto omezení ovlivní návštěvnost tak hodně oblíbené rekreační oblasti v Jihomoravském kraji se dozvíme, aţ se tato nezbytná oprava přehrady uskuteční. [21]

2.2 Potenciál přehrady pro cestovní ruch Potenciál pro cestovní ruch v této oblasti byl značný jiţ za doby, kdy přehrada ještě postavena nebyla a to díky mnohým atraktivitám v okolí Vranova nad Dyjí. I v samotném městě se jiţ nacházeli několikerá ubytovací zařízení a restaurace. Po vzniku Vranovské přehrady se ale tento potenciál znásobil a začaly se objevovat myšlenky pro lodní dopravu, která na přehradě funguje dodnes. Ale rozvoj cestovního ruchu

na

přehradě

se

neudál

jen

prostřednictvím

vzniku

lodní

dopravy,

ale i nejrůznějšími rekreačními objekty, které se kolem přehrady začaly stavět. Toto je tedy začátek rozpuku cestovního ruchu na přehradě. [4] V dnešní době je samotná hráz spojena s pláţí pomocí mostu přes Švýcarskou zátoku, vyuţívaného pěšími turisty. V okolí přehrady se nachází několik kempů a chatových osad. [12] Ty můţete zhlédnout na přiloţené mapce:

Obrázek 2: Mapa Vranovské přehrady; zdroj:http://www.dokempu.cz/kempy/cr/podyji/

13

Vysvětlivky: 1: Camping Vranovská pláţ a chatová osada U Lesa 2: Chatky Dalibor 3: Chatová osada Mostárna 4: Penzion a camp Drops 5: Bítovská zátoka 6: Camp Bítov – Vranovská přehrada 7: Bítov – Horka 8: Koberův mlýn 9: Chata U tří smrčků

2.2.1 Ubytovací zařízení CAMP PLÁŢ – Vranovská přehrada Tento kemp se nachází přímo na hlavní pláţi Vranovské přehrady, v blízkosti hráze, která je s touto pláţi spojena jiţ zmiňovaným mostem. Pozemky pláţe má ve vlastnictví firma CAMP PLÁŢ – Vranovská přehrada s.r.o., zaloţena v roce 1994. Vranovská pláţ nabízí ubytování jak pro rodiny s dětmi, tak i pro jednotlivce. Toto ubytování je moţné objednat na hlavní sezónu, coţ je na Vranovské přehradě červenec a srpen, nebo mimosezónu, kdy se mohou ubytovat školy, různé sportovní oddíly, cykloturisti a rybáři. Kemp nabízí mnoho typů ubytování. Lze tedy vybrat z ubytování v penzionu, na ubytovně, nebo v chatkách. Celková kapacita lůţek je 300. Na pláţi je také připraveno 80 míst pro karavany s elektrickou přípojkou a 400 míst pro stany, opět s moţností elektrické přípojky. K parkování slouţí parkoviště k tomu vyhrazené, nebo lze parkovat u stanů a karavanů. [27] Dále je pro ubytování k dispozici Ubytovna U Převozu, poskytující útočiště pro celkem 36 osob. Z penzionů lze vybrat Penzion Na Stráni, vzdálený od ubytovny U Převozu 50 metrů, nebo Penziony GAUDEO. Zatímco penzion Na Stráni má kapacitu pro 36 osob, u penzionů GAUDEO lze hovořit o 88 lůţkách. [31], [40], [42]

14

Hygienické zařízení s bezbariérovým přístupem je společné a nachází se uprostřed areálu. Občerstvení je zajištěno pomocí samoobsluh, restaurací a stánků s rychlým občerstvením. [27] Na pláţi se dá také vyuţít rekreační areál, společenská místnost, letní kino, lanový park a loutkové divadlo. Na pláţi se v hlavní sezóně pohybuje i turistický vláček. Jeho trasa vede z pláţe, přes hráz aţ k zámku Vranov nad Dyjí. [27] Celou hlavní sezónu probíhá také Vranovské kulturní léto, kde se můţete setkat s doprovodnými akcemi na rok 2012 jako: Na Stojáka – Stand up comedy show, Šermířské vystoupení – ohňová show, Volejbalový turnaj, Nohejbalový turnaj, Miss mokré tričko 2012, Miss pláţ 2012, Galavečer sektu a podobně. Na Vranovské pláţi je moţné vyuţít také animační programy, jak pro děti tak i pro dospělé. [36]

Obrázek 3: Mapa campu Vranovské pláţe; zdroj: http://www.vranovskaplaz.cz/ubytovani/ubytovani-chatky/ubytovani-v-chatkach.html

Chatová osada U Lesa Tato chatová osada se nachází u borového lesa v bezprostřední blízkosti hlavní pláţe na Vranovské přehradě. Celý areál je oplocený. Výběr ubytování skýtá 15 chat a několik bungalovů. Parkování je zajištěno přímo v areálu a u bungalovů. Toalety a sprchy jsou v tomto areálu společné. K dispozici je také ohniště a udírna, zahradní gril, ruské kuţelky, pétanque, stolní tenis, badminton, softtenis, lanový park a dětský koutek. [24] 15

Chatky Dalibor Chatky Dalibor jsou součástí CAMP PLÁŢE – Vranovská přehrada. [23] Chatová osada Mostárna Do Chatové osady Mostárna je moţno se dopravit ze směru od Štítar. Tato osada se tedy nachází na Vranovské pláţi – Štítary. To je od hlavní pláţe vzdáleno okolo 1 km. Chatová osada má k dispozici 9 chatek s obytným podkrovím. V areálu se nachází ohniště, hřiště, stolní tenis, ruské kuţelky a pramice. Voda je od této osady 200 m vzdálená, ale dá se dojít i na hlavní pláţ, která je jiţ za poplatek. [44] Penzion a camp Drops Penzion a camp Drops se nachází přímo ve Vranově nad Dyjí, asi 10 minut chůze od přehrady. [41] Bítovská zátoka Oblast disponující chatkami k pronájmu. [10] Camp Bítov – Vranovská přehrada Camp Bítov se nachází asi 8 km od obce Vranov nad Dyjí, u jedné ze zátok přehrady. Tuto zátoku můţeme najít ve 100 metrů hlubokém údolí. V blízkosti se nachází historické památky i přírodní atraktivity. Vypůjčit lze sportovní potřeby do vody i na souš, například šlapadla, loďky, horská kola. K areálu patří různé restaurační zařízení a prodejny, cukrárna, cocktail bar a trafika. Samozřejmostí jsou i bezbariérová sociální zařízení. V Campu Bítov je i moţnost mít s sebou psa. Ubytování je moţné v chatkách různých typů, bungalovech nebo ve vlastních stanech a karavanech Pro stany a karavany je vyhrazeno místo na louce, kde jsou nainstalovány i elektrické přípojky, přípojky na vodu a na TV. [11]

16

Obrázek 4: Camp Bítov; Zdroj: http://www.rekreacni-ubytovani.cz/ubytovani/bitov/kemp-campbitov-vranovska-prehrada-175/

Bítov – Horka Oblast s moţností ubytování v soukromých chatkách. [9] Koberův mlýn Koberův mlýn je ubytovací a zároveň i školící zařízení, nacházející se v blízkosti říčky Ţeletavky. Toto zařízení nabízí jak letní, tak i zimní ubytování, moţnost pořádání sportovních soustředění, školení, firemních setkání a škol v přírodě. [26] Chata U Tří smrčků Chata U Tří smrčků se rozkládá 200 m. od pláţe. Je rozdělena na části se samostatným vchodem. Součástí chaty je gril, otevřené ohniště, ruské kuţelky, venkovní posezení, parkoviště a sklep pro uschování jízdních kol. V okolí je také volejbalové a nohejbalové hřiště. [22] V okolí Vranovské přehrady se nenachází pouze kempy a chatové osady, ale i spousta hotelů a penzionů. Vybrané hotely a penziony jsou uvedeny níţe:

17

Hotel pod Zámkem Hotel je ohodnocen třemi hvězdičkami a lze ho nalézt v centru města Vranov nad Dyjí. Disponuje ubytovací kapacitou 45 lůţek v 16ti pokojích. Pokoje jsou rozděleny na jednolůţkové aţ čtyřlůţkové a jeden apartmán. Hotel má vlastní restauraci se zahrádkou, která pojme 80 lidí. Hotel se sice nenachází v bezprostřední blízkosti přehrady, ale za to má nejblíţe k Zámku Vranov nad Dyjí. [17] Hotel Bítov Tříhvězdičkový Hotel je umístěn nad Bítovskou zátokou v blízkosti hradu Bítov. Provozovatelem hotelu je společnost ALKAR TRADING s.r.o., která vznikla roku 2002.

Hotel má k dispozici 92

lůţek

v 35 pokojích,

jeţ

jsou rozděleny

od dvoulůţkových po čtyřlůţkové a 3 apartmány. Hotel má také vlastní restauraci s kapacitou 100 míst. Ubytování umoţňuje jak strávení letní dovolené, tak pořádání outdoorových, či firemních akcí. [16] Hotel Sobol Hotel je zařazen do kategorie: hotel garni *** a je přímo na pláţi Vranovské přehrady ve vzdálenosti 100m. od jezera. 70 lůţek ve dvoulůţkových aţ čtyřlůţkových pokojích tvoří jeho celkovou ubytovací kapacitu. V hotelu je moţno pořádat školení i společenské a firemní akce. [18] Penzion Rumburak Pezion se nachází u příjezdové cesty k hradu Bítov a byl vybudován mezi léty 2008 – 2009. Disponuje ubytovací kapacitou 48 lůţek ve dvou – čtyřlůţkových pokojích. Součástí penzionu je i restaurace a rozhledna Rumburak, jeţ je přístupná veřejnosti v měsících květen aţ září. Je zde moţnost vyuţít také bowlingových drah, tenisového kurtu, fitness, kulečníku a fotbálku. Penzion získal certifikát klasifikace ubytovacích zařízení České republiky pro kategorii Penzion - třídu ***SUPERIOR. [37]

18

Penzion U Sv. Floriana Penzion s bezbariérovým přístupem je od Vranovské přehrady vzdálen 3 km a je situován uprostřed města Štítary. Typově se jedná o rodinný penzion s vlastní restaurací. Ubytovací kapacita penzionu je 16 lůţek, v případě restaurace se jedná o 60 míst. [30] Penzion Nova Penzion lze nalézt v obci Chvaletice asi 3 km od Bítova. K vodě se od penzionu dá dostat třemi způsoby a to: pešky k pláţi v zátoce (10 minut cesty), k Bítovské zátoce, vzdálené 3km a do Vranova nad Dyjí, jeţ je vzdálen 12 km. Penzion nabízí dvou – čtyřlůţkové pokoje a vlastní restauraci. [32]

2.2.2 Restaurační zařízení V areálu okolo Vranovské přehrady je rozmístěno velmi mnoho restaurací, či kiosků s občerstvením. Některé náleţí do vybavenosti kempů, některé jsou zde samostatně. Ty samostatné se koncentrují na cestě z hráze do hlavního kempu na pláţi a také přímo ve městě Vranov nad Dyjí. Zajímavé restaurace však najdeme i ve vsi Bítov a v okolí hradu Bítova. V Bítově je to restaurace Hotelu Bítov, u hradního parkoviště je to restaurace penzionu Rumburak a za campem Bítov u přehrady restaurace Na Špici.

19

Na cestě z hráze nalezneme: Restaurace U Vodnáře (1), Restaurace Titanic (2), Restaurace Brusel (3), Restaurace Přehrada (4), Vranovská Krčma (5)

Obrázek 5: Restaurace na hrázi Vranovské přehrady; Zdroj: http://www.vranov-nad-dyji.eu/proturisty/restaurace-stravovaci-zarizeni

Ve městě Vranov nad Dyjí se nacházejí tyto: Restaurace Herold (1), Restaurace Zámeckého hotelu (2), Restaurace Parník (3), Restaurace Country salon (4), Restaurace Páţecí dům (5), Restaurace hotelu Pod Zámkem (6), Restaurace Formosa (7)

Obrázek 6: Restaurace ve městě Vranov nad Dyjí; Zdroj: http://www.vranov-nad-dyji.eu/proturisty/restaurace-stravovaci-zarizeni

20

2.2.3 Okolní atraktivity Potenciál pro cestovní ruch Vranovské přehrady nezahrnují jen ubytovací kapacity a moţnosti rekreačního vyuţití kempů a penzionů, ale i různé okolní atraktivity. Lidé navštěvují Vranovskou přehradu jak pro jejich prvotní zájem, coţ je pobyt u vody a koupání, tak i pro zhlédnutí okolních památek, či trochu cykloturistiky v nedalekém Národním parku Podyjí. Památek se v okolí nachází velké mnoţství a nejvíce se z okolí přehrady navštěvují právě tyto: Státní zámek Vranov nad Dyjí, město Vranov nad Dyjí, zřícenina Corštejn, hrad Bítov, hrad Hardegg, město Znojmo, Nový Hrádek u Lukova a zámek Riegersburg. Státní zámek Vranov nad Dyjí Barokní zámek Vranov nad Dyjí si vyslouţil svou zvláštní polohu na strmé skále nad údolím Dyje díky tomu, ţe se jedná v podstatě o přestavěný románsko - gotický hrad. Tento hrad byl v rukou znojemských kníţat a slouţil jako obranná soustava. První zmínka o něm se objevuje v Kosmově kronice (1100), avšak dochované části pocházejí aţ ze 13. stol. O výstavbu mohutného gotického opevnění se dvěma parkány a s šesti baštami se zaslouţili Bítovští z Lichtenburka, kteří získali panství v době vlády krále Zikmunda. Další výstavba, jeţ skýtala postavení renesančních budov okolo nádvoří a spojení paláce s novým křídlem, proběhla díky Maxmiliánovi z Ditrichštejna. Během třicetileté války byl hrad poničen Švédy a roku 1665 vyhořel. Se stavbou barokního sídla začal Jan Michal II. z Althanu koncem 17. století a vystavěl podle projektu J. B. Fischera z Erlachu sál předků. Další dostavby pokračovaly 100 let. Pozoruhodným dílem je i kostel Nejsvětější Trojice, jeţ má kruhový půdorys hlavní lodi a pět na něj navazujících oválných kaplí. Probíhaly také klasicistní úpravy interiéru a drobné dostavby a romantické úpravy. Dnes je celý komplex zámku a jeho pozůstatků hradu jeden z nejvyhledávanějších cílů turisty na Moravě. [1]

21

Hrad Bítov Jedná se o jeden z největších a nejstarších moravských hradů, jemuţ předcházelo přemyslovské hradiště. První zmínka o něm se datuje k roku 1046, kdy byl prvkem břetislavského systému hradů. Nejstarší částí hradu je zdivo břitové věţe, pocházející z roku 1230. V době vlády Přemysla Otakara II. probíhaly na hradě stavby a do vnitřního hradu byl vestavěn palác a hrad se celkově během 13. a 14. století změnil z románského na gotický. Po tomto období se hrad přenáší do rukou pánů z Lichtenburka, kteří se zaslouţili o renesanční úpravy hradu. Významnou událostí byla a je získání sbírky zbraní Maxmiliána z Vlašimi, jeţ je na hradě instalována i dnes. V 19. století prošel hrad poslední a velkou romantickou přestavbou jak interiéru, tak i exteriéru a to za dočinění hraběte Jindřicha Dauna. Díky těmto přestavbám dosáhl hrad dnešní podoby a je národní kulturní památkou. [1] Na hradě jsou přístupné celkem 4 prohlídkové okruhy. Hlavní prohlídkový okruh je okruh I. – Palác. Tento okruh návštěvníky zavede do interiérů jednotlivých sálů a salonků v přízemí a prvním patře. Ve druhém patře lze zhlédnout zoologickou sbírku bratrů

z Daunu,

jeţ

zahrnuje

jak

tuzemskou,

tak

i

cizokrajnou

zvěř.

Baron J. Haas z Hasenfelsu obohatil tuto sbírku o 51 vycpaných psů různých ras. Okruh II. – Zbrojnice začíná ve zbrojnici z 18. Století, kde jsou shromáţděny zbraně získané

v době

drţav

rodiny

Jankovských

z Vlašimi.

Zbrojnice

obsahuje

uměleckořemeslná díla puškařů, středověké zbraně a předměty z islámské oblasti. Okruh III. – Hradní vězení, hladomorna, mučírna je situována v nejstarší stavbě hradu Břitové věţi. Původně byla obytná, později však slouţila pro uskladnění střelného prachu. Její následný účel byl hradní vězení s hladomornou. Neposlušní poddaní a lapkové zde byli vězněni od roku 1679. Je zde k vidění také mučírna s repliky nástrojů na mučení. Okruh IV. – Vstup do hradu obsahuje prohlídku nádvoří, novogotické kaple, hradní zahrady a sezónní výstavy. Dále je zde zahrnuta prohlídka příšer v prostorách bývalého pivovaru určená především pro děti, jelikoţ příšery doprovází zvuková kulisa. [35]

22

Na nádvoří hradu lze navštívit prodejnu upomínkových předmětů, hradní restauraci, prodejnu dárkového zboţí a vinotéku s ochutnávkou vín ze sklepa pánů z Lichtemburka.

Obrázek 7: Hrad Bítov; Zdroj: http://www.nase-pamatky.cz/hrady/bitov.html

Cornštejn Hrad byl vystaven jako královská pevnost na skalnatém kopci, obklopeným příkrými svahy nad řekou Dyjí. První zmínka o něm pochází ze 14. století, která byla publikovaná v listině moravského markraběte Karla. Hrad byl v této době v drţavách pánů z Lichtemburka. Jméno Cornštejn je odvozeno z německého Zorn – hněv a Stein – kámen, skála. To mělo poukázat na pevnost a sílu hradu. Jindřich z Lichtenburka nechal hrad rozšířit o věnec ohrazený parkánovou hradbou. Po té se do další výstavby hradu pustil Jan z Lichtenburka, jeţ zesílil opevnění novým předhradím a zesílenými vstupními branami. Na severozápadní straně byl také vystavěn nový palác. Hynek z Lichtenburka odmítl přísahat věrnost králi Jiřímu z Poděbrad a Cornštejn se tak stal terčem útoku královských vojsk. Roku 1465 byl hrad dobyt králem Jiřím z Poděbrad a udělen jako léno Jindřichovi Krajíři z Krajku. V této době byl hrad rozšířen

o

dělostřelecké

opevnění

a

byly

modernizovány

hradní

paláce. 23

Po roce 1526, znovu spadá pod vlastnictví Lichtemburků a aţ roku 1576 znovu mění majitele. Bohuţel se tímto připojil k Bítovu a tak se přestal udrţovat. Pustý zůstal od 16. století dodnes. V polovině 80. let byl hrad převeden do správy Jihomoravského muzea ve Znojmě, které umoţňuje zpřístupnění zříceniny veřejnosti [1], [19] Nový hrádek u Lukova Tento hrad byl vystavěn Janem Jindřichem Lucemburským ve 14. století a byl vyuţíván jako opevněné sídlo k loveckým pobytům. V 15. Století se dostal hrad do rukou rakouských Eitzingerů, za kterých došlo k zásadní přestavbě hradu. Postavilo se nové předhradí a o století později i nový palác právě v tomto předhradí. Z hradu se stalo vrchnostenské

sídlo,

na

němţ

se

vystřídaly

spousty

šlechtických

rodů.

Během 30. leté války však utrpěl značné poboření švédským vojskem a tak jej šlechta opustila a zanechala v jeho poničeném stavu. Hrad tedy chátral dál a jeho zachovalé budovy byly aspoň z části vyuţívány aţ do 20. století. Přístupnosti pro veřejnost se dočkal s otevřením hraničního pásma po roce 1989 a v roce 2002 byl vyhlášen za národní kulturní památku. [1], [14] Hrad Hardegg Vůbec první písemná zmínka o hradu byla zaznamenána v roce 1145. Tento hrad byl vybudován jako hraniční opevnění. V 18. století se stali majiteli pánové z rodu Khevenhüller. V tomto století došlo také v oblasti k zemětřesení a velkému poţáru. Proto byli majitelé nuceni hrad zbourat. V 19. století však kníţe Johann Karl Khevenhüller-Metsch nechal 2 části tohoto hradu zrekonstruovat a vystavil zde kolekci zbraní a sbírky Maxmiliána Mexického. Vzhledem k prvním poválečným událostem roku 1945 ze sbírky na hradě moc nezbylo a dnes lze na hradě shlédnout pouze malou výstavu o Maxmiliánu Mexickém. [20] Zámek Riegersburg Zámek byl původně vodním hradem postaven na obranu rakouských hranic. Hrad byl však v období 30-ti leté války velmi poničen a aţ v 18. století se do jeho barokní rekonstrukce pustil tehdejší majitel Zikmund Bedřich von Khevenhülle.

24

Díky této přestavbě má zámek dnešní podobu. Nástupci tohoto rodu vyuţívali zámek pouze jako letní sídlo, coţ se změnilo s dalším majitelem hrabětem Johannem Karlem. V období 2. světové války byl zámek vyuţíván jako sídlo rakouských vojsk a byl velmi poničen. Současnými majiteli zámku jsou hrabata Pilati a zámek je plně zpřístupněn. [38] Městys Vranov nad Dyjí Vznik obce Vranov nad Dyjí je úzce spjat s historií státního zámku Vranov nad Dyjí. Ve 12. století měla obec vlastní farní správu a obyvatelé se ţivily zemědělstvím a řemesly. Obehnána hradbami byla v 16. století a její ekonomický význam rostl díky přítomnosti hamrů na tavení ţelezné rudy, pivovaru, vápenice a panského dvora. V období 30ti leté války byla vypleněna Švédy. Význam obce vzrostl postavením barokního zámku, továrny na výrobu kameniny a v neposlední řade stavbou Vranovské přehrady. Městys je v dnešní době součástí významného Národního parku Podyjí. V obci a jejím okolí lze najít několik významných památek jako: Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, Kaple Sv. Ondřeje, Mniszkův kříţ, Socha Madony, Morový sloup, Továrna na výrobu kameninového zboţí a Helenina vyhlídka (tzv. zikkurat). [29] -

Kostel Nanebevzetí Panny Marie – původně románský, byl přestavěný v gotice i renesanci, později byly barokně upraveny fasády a interiér. Věţ byla postavena r. 1717. Po vypálení a vydrancování Vranova Švédy v roce 1645 došlo k jeho postupné přestavbě a především ve vybavení ve vrcholně barokním duchu, o kterou se kolem roku 1685 a po celé 18. století zaslouţili patronové farnosti hrabata z Althannu. V bohatém vybavení interiéru je také pozdně románská křtitelnice, sochy sv. Maří Magdaleny a sv. Petra z doby kolem roku 1770. Postranní rokokový oltář z druhé třetiny 18. století má obraz sv. Jana Nepomuckého z okruhu F. A. Maulbertsche, dva barokní obrazy z první třetiny 18. století, umístěné v štukových rámech presbytáře, znázorňují scény ze ţivota Panny Marie. Nedávno byl obnoven hlavní oltář. [29]

25

Obrázek 8: Oltář kostela Nanebevzetí Panny Marie; Zdroj: http://www.fatym.com/view.php?nazevclanku=podporte-prosim-opraveny-hlavni-oltar-vkostele-brpanny-marie-nanebevzate-ve-vranove-nad-dyji-v-soutezijmk&cisloclanku=2012030011

-

Rotunda Sv. Ondřeje – rotunda s apsidou zaklenutá kupolí, je pozdně románskou stavbou z první poloviny 13. století. V polovině 18. století byla na její fasádě vymalována Kristova tvář na tzv. Veroničině roušce. V podzemním podlaţí stavby, do kterého je dnes vstup zazděn a zasypán, je autentická kostnice zaplněná v několika vrstvách lebkami. Jedná se o tzv. karner. V okolí kaple byl dříve hřbitov, v němţ se přestalo pohřbívat někdy na přelomu 19. a 20. století. [29]

Město Znojmo Znojmo je jedním z okresních měst a druhé největší město v Jihomoravském kraji, které leţí na břehu řeky Dyje, nedaleko rakouských hranic. Je povaţováno za jedno z nejkrásnějších a nejvýznamnějších historických měst Moravy a mimo jiné je také střediskem vinařské a ovocnářské oblasti. Neméně známé jsou znojemské okurky, které zavedl loucký opat jiţ v roce 1571. [2] Znojmo má velice bohatou a rozsáhlou historii. Také díky tomu se ve městě nachází mnoho významných památek, které stojí za zhlédnutí a návštěvu. Jsou to: -

Kostel sv. Mikuláše, trojlodní halový kostel s protáhlým presbytářem (kněţištěm) o třech polích a polygonálním závěru. Trojlodí i presbytář jsou zaklenuty síťovou 26

ţebrovou klenbou ovlivněnou činností Petra Parléře. Presbytář je zaklenut na válcovité přípory, trojlodí na čtyři páry štíhlých sloupů bez hlavic. Věţ byla dostavěná aţ v letech 1845-1850 v novogotickém slohu. Na stěnách presbytáře se dochovaly zbytky gotických

fresek

s pašijovými náměty a legendou

o sv. Achátiovi. Původní gotický deskový oltář z doby kolem 1440-1450, je nyní ve sbírkách Rakouské galerie. V chrámu oltář z roku 1754 od J. I. Daisingera, stejně jako další tři oltářní obrazy (sv. Rodina, Nanebevzetí Panny Marie, sv. Šebestián). V kněţišti je pozdně gotické pastoforium s původními mříţemi z konce 15. století, gotická socha Bičovaného Krista (kolem 1425), gotický reliéf Oplakávání ( 1500–1510) a tzv. Chlebová Madona (kolem r. 1500). Vrcholně barokní kazatelna ve tvaru zeměkoule je dílem Josefa Winterhaldera st., a je na ní znázorněna tehdy ještě neobjevená Austrálie, byť značně větší, neţ je ta skutečná. [12] 

Rotunda sv. Kateřiny – jedna z nejvýznamnějších románských staveb u nás, pocházející z roku 1134. Byla prohlášena za národní kulturní památku a je jedinečná svými středověkými nástěnnými malbami, zahrnujícími i posloupnost rodu Přemyslovců. [45]



Kaple sv. Václava má svůj portál poblíţ věţe kostela sv. Mikuláše a je ve skutečnosti tvořená dvěma kaplemi - dolní, zasvěcenou sv. Martinu, a horní, zasvěcenou sv. Anně. Nazývá se Svatováclavskou proto, ţe se v jejím průčelí nachází socha sv. Václava z počátku 16. století. Spodní kaple byla postavena začátkem 15. století, svou současnou podobu získala stavba v roce 1521, kdy byla její spodní část opravena a nově byla přistavěna horní část, zasvěcená sv. Anně. Výzdoba proběhla podle vročení na stropě roku 1602. Jsou reliéfy světců v průnicích ţeber a v některých částech klenby. Krouţená klenba má neobyčejnou lehkost. Dnes je veřejně přístupná, prohlídky trvají 30-90 minut, vstupné je dobrovolné. [33]



Znojemské podzemí – je největším městským podzemím v České republice i ve střední Evropě. Zaujímá 30 km chodeb ve 4 patrech pod sebou. Kaţdoročně jsou v podzemí vystaveny různé expozice. [46]

27



Radniční věţ – patří mezi symboly města a je jeho dominantou. Její výška je 79,5 m a turisté ji vyhledávají pro krásný výhled, který lze spatřit z jejího ochozu. [48]



Znojemský hrad – hrad zaloţil kníţe Břetislav v 11. století jako sídlo znojemských přemyslovských kníţat. Byl to středověký zeměpanský hrad, na jehoţ základech byl v 18. století vystavěn barokní zámek. Dnes je zde nainstalována expozice “Z dějin Znojemska“. [47]



Jihomoravské muzeum – muzeum sídlí v budově bývalého kláštera Minoritů. Klášter byl původně gotický, ale z jeho gotického vzezření se dochovala jen část ambitu a torzo chrámové zdi. K muzejním účelům je budova vyuţívána od roku 1945 a dnes zahrnuje přírodovědné, archeologické a historické sbírky. [25]



Hradiště sv. Hypolita (německy Pöltenberg) je vybudováno nad hlubokým údolím Gránického potka a Dyje, na dohled od něj, na protějším břehu Gránice byl postaven znojemský hrad a známá rotunda sv. Kateřiny. Prostor původního pravěkého a raně středověkého hradiště je dnes téměř celý zastavěn novodobými rodinnými domky a historickými budovami kláštera a proboštství Kříţovníků s červenou hvězdou. Dominantou je kostel sv. Hypolita. Dnes je tato původně samostatná obec součástí města Znojma jako Znojmo - Hradiště. Nacházíme zde artefakty z pozdní doby kamenné, z doby bronzové i starší a mladší doby ţelezné. V pozdní době bronzové (podolská kultura) zde asi poprvé vyrostlo opevnění - cca 4 m široká hradba zepředu zpevněná kůlovou palisádou. Osídlení místa pokračovalo i ve starší době římské. Význam hradiště stoupal v období předvelkomoravském, největšího rozkvětu však pevnost dosáhla v období velkomoravském. Tehdy se stala důleţitým mocenským centrem celé jihozápadní Moravy. Patrně po polovině 9. století bylo Hradiště nově opevněno. Tuto fortifikaci tvořil příkop široký aţ 10 metrů, hluboký 3,4 metru, místy sekaný do skály a mohutné hradby s dřevěnou konstrukcí z příčných i podélných břeven. Celý opevněný areál měl rozlohu 20 ha, coţ jej řadí k největším velkomoravským hradům. Vnitřní hradbou a příkopem byl rozdělen na dvě poloviny - na západní předhradí a na vnitřní hrad ve východní části lokality. Kolem roku 950 bylo Hradiště

dobyto

a

vypáleno

Maďary.

Tomu

odpovídají

i

výsledky

archeologického průzkumu. V první polovině 11. století, kdy byl v těsné blízkosti, 28

na protější straně údolí, vybudován kníţetem Břetislavem nový, menší hrad, kolem něhoţ později vzniklo dnešní město Znojmo. Břetislavský hrad převzal správní funkci a význam Hradiště jako světského centra tak zanikl. Zůstala mu však funkce církevního střediska. Ve 13. století zde byl vybudován románský kostel (na základech původně velkomoravské rotundy) a zaloţeno proboštství řádu Kříţovníků s červenou hvězdou. Kostel i proboštství zde (po mnohých přestavbách, pochopitelně) stojí dodnes. Kostel sv. Hypolita je barokně přestavěn a vybaven špičkovým zařízením z dílen Ondřeje Schweigela, Josefa Winterhaltera ml., Ignác Raab a především Franze Aantona Maulbertsche. Roku 1240 daroval král Václav I. hradiště špitálu sv. Františka v Praze u Karlova mostu a protoţe krátce před tím ho dostal řád křiţovníků s červenou hvězdou, zaloţený královou sestrou sv. Aneţkou českou, vzniklo zde křiţovnické proboštství. Řád byl rytířský, určený především k poskytování lékařské pomoci poutníků. Je to jediný řád české provenience. V současné době je v klášteře domov sester kongregace sv. Karla Boromejského, kostel je ale přístupný. [28] 

Loucký klášter – tento klášter byl vystavěn ve 12. století, ovšem za husitských válek poničen a následně znovu postaven, ale jiţ ve stylu pozdně gotickém. Také se později barokně přestavoval, ale tato přestavba nebyla dokončena z důvodu zrušení kláštera. Bohaté vybavení bylo zčásti rozprodáno a zčásti zašantročeno mezi prodejce, zejména knihy. Police koupil strahovský klášter. Protoţe ale neměl tak velký sál, musel nechť postavit nový, tzv. Filosofický sál, kde jsou dodnes, ovšem zaplněná jinými knihami. Zlikvidována byla i „kunstkomora“, obsahující mj. pozůstalost po Prokopu Divišovi, a tím byly ztraceny jeho vynálezy vzniklé z pokusů s elektřinou, jako bylo osvětlení, elektrofonické varhany, jimiţ udivil císaře a elektroléčebné přístroje. Budova byla pak vyuţívána jako továrna a také kasárna. Při prohlídce můţete shlédnout vinařsko – bednářské muzeum, štukové sály, obrazovou galerii, románskou kryptu kostela a návštěvnické centrum s ochutnávkou vín. [34]

Národní park Podyjí Národní park Podyjí patří k nejmenším národním parkům v Evropě a rozkládá se na území České republiky. Na rakouské straně na něj navazuje Nationalpark Thayatal, se 29

kterým vytváří přeshraniční bilaterální chráněné území. Za národní park bylo toto území prohlášeno roku 1991 na českém území, na rakouském území bylo prohlášeno za národní park aţ v roce 2000. Česká strana národního parku se rozkládá na území 63 km2 a je tedy 4 a půl krát větší neţ rakouská strana, která zaujímá rozlohu 14 km2. Podyjí neohromí svou rozlohou, ale význam tohoto území spočívá v jeho geomorfologii a druhovým bohatstvím rostlin a ţivočichů. Neporušenou přírodu tvoří území kolem kaňonu řeky Dyje v oblasti mezi Vranovem a Znojmem dlouhým asi 40 km. Jediné obydlené město, které se v tomto úseku nachází, je rakouské město Hardegg. Národní park Podyjí je velmi vyhledávaným místem pro cykloturisty, jelikoţ jím prochází velké mnoţství turistických tras a také skýtá velké mnoţství krásných míst a vyhlídek. Mimo vyznačené stezky je pohyb veřejnosti zakázán. [3] Pokud začneme putování od západu, narazíme na hustý bukový les zvaný Braitava. Zde můţeme navštívit Lovecký letohrádek, zajímavou šestiúhelníkovou stavbu stojící nedaleko hranic i blízkou vyhlídku Býčí hora. Jejích 536 m n.mm je nejvyšším bodem v Podyjí. ani k jedné ze zmíněných zajímavostí nevede turistický stezka, pouze neznačená ale snadná cesta. Na druhém břehu Dyje nedaleko připojení ţluté značky k červené, v místě, kde se potkávají, jsou Ledové sluje. Odtud se nabízí krásný výhled na opuštěný meandr Dyje. Samotné Ledové sluje je suťovitý svah se zvláštním mikroklimatem, který umoţňuje vytvořit v podzemí okouzlující ledovou výzdobu, jeţ často vydrţí aţ do pozdního jara. Na Ledových slujích je také památník Obelisk. Podle legendy je v základech pomníku, který byl postaven hraběnce z Mníšku jako vděk za zpřístupnění místa, zazděn hrnec se zlaťáky a větévka borovice, která kdysi stávala na samotném vršku. Odbočíme-li od červené turistické značky po ţluté, narazíme za chvíli na Lusthaus, čili Letohrádek. K němu se můţeme po ţluté dostat buď z obce Lesná, kde můţeme ale také navštívit muzeum motocyklů, či bývalý větrný mlýn nebo z Vranova, podél Dyje přes visutý most. Od Slují půjdeme po červené aţ do míst, kde se setkává s modrou. Zde můţeme jít na jih směrem k hranicím a Hardeggské vyhlídce nebo na sever do obce Číţov. V Číţově zůstaly ţenijní technické zátarasy, připomínající existenci Ţelezné opony. V Číţově se také nachází informační centrum NP Podyjí. Dále po červené projdeme obcí Lukov 30

aţ k rozcestníku Příčky. Bylo by škoda vynechat zříceninu Nový hrádek, kde můţeme absolvovat prohlídku s průvodcem. Je odtud navíc nádherný výhled do okolí. Zelená značka nás dovede jak k zřícenině tak i zpět k rozcestníku Příčky, směrem na Podmolí. Z rozcestníku se můţeme navrátit na červenou značku a pokračovat dál. Čeká nás další vyhlídka, tentokráte nazvaná Ţelezné schody. Odtud je vidět na meandr Dyje a téměř na dohled je svah naší nejstarší vinice Šobes. Těsně před tím je vyhlídka Pod Šobesem a další visutý most. Oblast kolem Šobesu najdeme také pod pojmenováním Devět mlýnů. Historicky je známých pouze šest mlýnů. Zbyly jen jezy a zbytky zdí. Na ţluté turistické stezce lze najít to, co zbylo z Gruberova nebo Baškova mlýna či mlýna Papírna. Po ţluté dojdeme k další z vyhlídek, nazvané podle známého spisovatele Sealsfieldův kámen. Zde se před námi otevírá pohled na vodní nádrţ Znojmo. Pokud budeme pokračovat dál po ţluté, dovede nás přes Kraví horu aţ do Znojma. Kdyţ vyrazíme od Šobesu po červené mineme sice vyhlídku Sealsfieldův kámen, ale můţeme jít obcemi Popice kde je zajímavá kaplička a Konice kde si na své přijdou milovníci vína. Stačí si jen vybrat sklípek. Mnoho zajímavých míst nabízí i druhá strana vodní nádrţe, kam se můţeme dostat po ţluté trase z Podmolí směrem na Mašovice. U Andělského mlýna se dá odbočit na zelenou, která nás dovede aţ k místu zvanému Králův stolec. Podle pověsti odtud polský král Jan III. Sobieski sledoval svá vojska táhnoucí proti Turkům na Vídeň. Po zelené se dostanete přímo do Znojma. [39]

Obrázek 9: Národní park Podyjí; Zdroj: http://www.nppodyji.cz/uploads/gallery/landscape/627.jpg

31

3 PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Sběr primárních dat 3.1.1 Metodika získávání primárních dat Cílem praktické části a tedy i marketingového výzkumu bylo zjistit typického návštěvníka Vranovské přehrady, neboli jeho profil a to pomocí marketingového šetření v terénu. Druhým úkolem experimentální části bylo také zvolit případné návrhy na zvýšení návštěvnosti této turistické destinace na základě výsledků marketingového šetření. Marketingový výzkum byl prováděn na Vranovské přehradě na hlavní pláţi a v Campu Bítov. Marketingový výzkum byl prováděn osobním dotazováním s pouţitím dotazníku o rozsahu 18ti otázek. Tyto otázky jsou uzavřené a pouze jedna otázka je otevřená. Respondenti měli tedy na výběr z několika odpovědí. Pouţití převáţně uzavřených otázek v dotazníku je za účelem lepší srovnatelnosti při hodnocení. Vyplnění dotazníku netrvalo více neţ 5 minut.

3.1.2 Harmonogram dotazníkového šetření Dotazníkové šetření probíhalo v roce 2011, přesněji v průběhu července a srpna, kdy je na Vranovské přehradě hlavní sezóna. Celkový počet dotazovaných je 200, z nichţ je 183 českých respondentů a pouze 17 zahraničních respondentů. Vyhodnocení odpovědí je tedy ze všech 200 respondentů, jelikoţ výsledky odpovědí pouze od zahraničních respondentů by byly značně neobjektivní. Dotazníkové šetření probíhalo v těchto dnech: - 9. 7. 2011 (sobota) – 50 dotazníků - 19. 7. 2011 (úterý) – 50 dotazníků - 11. 8. 2011 (čtvrtek) – 50 dotazníků - 27. 8. 2011 (sobota) – 50 dotazníků Tazatel vyplňoval dotazníky společně s respondentem. Dotazníky byly k dispozici respondentům ve 3 jazycích, v českém, anglickém a německém. Cizojazyčné dotazníky 32

byly pouţity pouze 10x a to v německém jazyce. Dotazníky v anglickém jazyce zůstaly po dobu marketingového výzkumu nevyuţity.

3.1.3 Vyhodnocení marketingového výzkumu Tato část bakalářské práce je věnována vyhodnocení a interpretaci odpovědí respondentů na kladené otázky, prostřednictvím připraveného dotazníku. Odpovědi byly získány od 200 respondentů a jsou zpracovány do textů a pro lepší představu i do grafů a tabulek. Všechny tabulky a grafy uvedené v této části práce jsou výsledkem dotazníkového šetření. Otázka č. 1 – Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto roce? Tabulka 1: hlavní důvod návštěvy v tomto roce

důvod návštěvy dovolená, odpočinek výlet návštěva příbuzných, známých pouze projíţdím sluţební cesta jiné důvody CELKEM

zkoumané období červenec srpen 56 47 28 32 5 1 3 12 7 1 1 7 100 100

celkem respondentů 103 60 6 15 8 8 200

Graf 1: hlavní důvody návštěvy přehrady v tomto roce

33

První otázka měla za úkol zjistit hlavní důvod návštěvy Vranovské přehrady v roce 2011. Více neţ jedna polovina dotázaných jezdí na přehradu za dovolenou či odpočinkem. To se dá předpokládat vzhledem k oblíbenosti Vranovské přehrady, jako turistické destinace. Ovšem vyplívá to také ze značné sezónnosti dovolených v naší republice. Další 1/3 respondentů si vyjela pouze na výlet a zastavila se na přehradě u vody v letních teplých měsících. Významným rozdílem je příjezd návštěvníků přehrady prostřednictvím sluţební cesty, kdy v prvním měsíci hlavní sezóny (červenci) jich přijelo 7, avšak v druhém měsíci hlavní sezóny (srpnu) přijel pouze jeden. Podobně můţeme hodnotit i návštěvníky, kteří pouze projíţděli. U nich je však podíl v měsících opačný. Celkem 12 jich projíţdělo v srpnu a v červenci pouze 3. 4% dotázaných měli jiné důvody, jeţ je vedli k návštěvě přehrady a jako specifikaci uvedli např. zábavu a různé oslavy. Otázka č. 2 – Kolikrát jste jiţ navštívili Vranovskou přehradu? Tabulka 2: počet návštěv přehrady

kolikrát jste jiţ navštívili přehradu jednou dvakrát třikrát jiţ vícekrát CELKEM

zkoumané období červenec srpen 28 30 20 14 8 4 44 52 100 100

celkem respondentů 58 34 12 96 200

Graf 2: počet návštěv přehrady

34

Z grafu číslo 2 jde vidět, ţe skoro polovina dotazovaných Vranovskou přehradu navštěvuje opakovaně, coţ nasvědčuje tomu, ţe o Vranovskou přehradu jako o turistickou destinaci je ze strany turistů velký zájem, a ţe se v České republice nejvíce jezdí na dovolenou právě v letních měsících. Naopak 1/3 respondentů navštívila přehradu prvně. To jedině potvrzuje zájem o přehradu, jeţ je navštěvována jak stávajícími tak i novými turisty. Ohodnotíme – li odpověď jiţ vícekrát číslem 7, průměrná četnost návštěv dosáhne hodnoty 4. To znamená, ţe respondenti opakují svou návštěvu na přehradě v průměru 4x. Otázka č. 3 – Jak je Vaše cesta organizována? Tabulka 3: organizace cesty

jak je cesta organizována individuálně jsem na sluţební cestě skupinový zájezd CELKEM

zkoumané období červenec srpen 83 87 7 1 10 12 100 100

celkem respondentů 170 8 22 200

Graf 3: organizace cesty

Z celkového počtu 200 dotazovaných z nich 170 odpovědělo, ţe si svou dovolenou, výlet, či cestu organizují individuálně. To ukazuje, ţe organizace cesty českých turistů pomocí cestovní kanceláře nebo agentury je značně neoblíbenou záleţitostí, pro dovolenou v rámci republiky. Organizace cesty pomocí CK nebo CA nebyla respondenty zvolena ani jednou a proto není uvedena v tabulce ani v grafu.

35

Otázka č. 4 – Ve kterém ročním období do tohoto regionu zpravidla zavítáte? U otázky číslo 4 se respondenti jednoznačně shodli na odpovědi léto. Kdyţ vezmeme v potaz, ţe léto je nejteplejším obdobím u nás, oblast, kde se Vranovská přehrada nachází je nejteplejší oblastí v republice, v období léta je nejvíce dovolených a děti nechodí do školy a ţe na dovolenou se většinou jezdí k vodě, pak není pochyb o tom, ţe tato odpověď byla zvolena u všech dotázaných. Léto je taky na přehradě hlavní sezónou, kdy do tohoto regionu zavítá velké mnoţství lidí. Otázka č. 5 – Jak dlouho se tentokrát zdrţíte v tomto regionu? Tabulka 4: čas strávený v regionu v hodinách (bez přenocování)

hodiny 1 - 3 hodiny 4 - 6 hodin 7 - 9 hodin 10 - 12 hodin více jak 12 hodin CELKEM

zkoumané období červenec srpen 4 1 2 11 1 3 4 10 2 3 13 28

celkem respondentů 5 13 4 14 5 41

Tabulka 5: čas strávený v regionu ve dnech (s přenocováním)

dny 1 - 3 dny 4 - 6 dnů 7 - 9 dnů 10 - 14 dnů měsíc více CELKEM



Graf 4: čas strávený v regionu v hodinách

36

Graf 5: čas strávený v regionu ve dnech

Počet návštěvníků Vranovské přehrady, kteří se na přehradě zastavili, ale nepřenocovali, celkově činí 41, coţ je 20,5 % z 200 dotazovaných. V měsíci červenci jich bylo ale o 15 míň neţ v měsíci srpnu a to znamená, ţe v červenci bylo více lidí, kteří nocovali (95), neţ v srpnu (64). Nejčastější odpověď u dotazovaných, kteří přenocovali, byla, ţe setrvali na přehradě 7 – 9 dní a to z 1/3. Významný rozdíl tvoří také pobyt s přenocováním na 4 – 6 dní. V srpnu těchto návštěvníků totiţ oproti červenci výrazně ubylo. Průměrná doba setrvání na přehradě bez přenocování vychází na 8,5 hodiny a průměrná doba setrvání na přehradě i s přenocováním udává 9 dní. Otázka č. 6 – Jak dlouho se tentokrát zdrţíte v České republice? (pouze pro cizince) Jak je jiţ uvedeno v úvodu tohoto marketingového výzkumu, celkový počet dotázaných cizinců tvoří 17. Jelikoţ toto číslo není nijak veliké a samostatné výsledky pro cizince by nebyly objektivní, nejsou u ţádné otázky uváděni samostatně. Tato otázka je však konkrétně směřována přímo na cizince a proto je vyhodnocena stejně jako ostatní. Z celkového počtu 17, 10 (59%) zahraničních respondentů uvedlo, ţe v tomto regionu nocují. Dále pak 6 z nocujících se v regionu zdrţelo na 7 – 9 dní, další 3 na 1 – 3 dny a pouze 1 se zdrţel 10 – 14 dní. Zbývajících 7 (41%) z celkového počtu dotazovaných ze zahraničí v regionu nestrávili noc a 4 z nich se zdrţeli 10 – 12 hodin a 3 z nich se zdrţeli na 4 – 6 hodin. V průměru v regionu cizinci strávili 4 a čtvrt dne, kdyţ u těch, jeţ nestrávili noc, počítáme s celým dnem.

37

Graf 6: doba, kterou strávili cizinci v regionu

Otázka č. 7 – Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován(a)? Tabulka 6: kde jsou návštěvníci ubytováni

kde jste ubytován(a) v tomto místě v tomto regionu na více místech nikde jinde CELKEM



Graf 7: kde jsou návštěvníci ubytováni

Otázka číslo 7 má za úkol zjistit, kde jsou respondenti ubytováni. Více neţ polovina z nich byla ubytována přímo na Vranovské přehradě. A to znamená, ţe původním lákadlem návštěvníků je přehrada jako taková. 22% z dotázaných se neubytovalo přímo 38

na přehradě, ale hledalo nocleh v regionu. V červenci se v regionu ubytovalo podstatně více lidí, neţ v srpnu. 41 lidí tedy vůbec nebylo ubytováno, jelikoţ se zdrţeli na přehradě v rámci hodin, jak uţ vyplívá z otázky číslo 5. Ti, kteří nevybrali z předem daných odpovědí, uvedli jako specifikum ubytování u známých, nebo příbuzných. Otázka č. 8 – Co Vás motivovalo k návštěvě Vranovské přehrady? Tabulka 7: motivace k návštěvě

co Vás motivovalo k návštěvě reference od známých vlastní zkušenost tištěné informace rozhlas, televize Internet Jinak CELKEM



Graf 8: motivace k návštěvě

Celkem 93 respondentů z 200, tedy skoro jedna polovina, uvedlo, ţe nejvíce přihlédnou k vlastní zkušenosti, co se týče výběru dovolené. Tuto skutečnost potvrzuje i vyhodnocení otázky číslo 2, kdy dotazovaní odpovídali na četnost jejich návštěv na přehradě. K tomu aby se návštěvníci vraceli je zapotřebí kvalitních a různorodých sluţeb, pro kaţdého. Vranovská přehrada tedy disponuje se sluţbami, se kterými jsou návštěvníci spokojeni. Další významnou motivační sloţkou pro návštěvu je doporučení z rodinného kruhu nebo našich blízkých přátel a to téměř z 1/3. Z grafu je také patrné, 39

ţe razantně stoupá podíl internetu na vyhledávání místa k dovolené. Naopak turistické informační centrum nebylo zvoleno ani jednou a proto není uvedeno v grafu ani v tabulce. Dotazovaní, kteří uvedli výběr dovolené jiným způsobem, specifikovali, ţe se pro Vranovskou přehradu rozhodli prostřednictvím škol svých dětí, nebo měli chuť na poznání nového místa. Otázka č. 9 – Kdy jste se rozhodl (a) k návštěvě Vranovské přehrady? Tabulka 8: kdy jste se rozhodli k návštěvě

kdy jste se rozhodli k návštěvě plánovaně před zahájením pobytu neplánovaně po příjezdu do regionu jinak CELKEM

zkoumané období červenec srpen 86 78 9 19 5 100

3 100


Graf 9: kdy jste se rozhodli k návštěvě

Z odpovědí na otázku číslo 8 je jasné, ţe více jak 3/4 dotazovaných pobyt na Vranovské přehradě plánovali předem. Vzhledem k tomu, ţe většina lidí jezdí na dovolenou k vodě právě v létě, projevuje se velká sezónnost. Je tedy nutno rezervovat ubytování s předstihem, pokud má člověk zájem o lepší místo na spaní jak stan nebo karavan. Pouze 28 lidí se rozhodlo k návštěvě přehrady, po příjezdu do regionu. Více návštěvníků udělalo toho rozhodnutí v srpnu, kdy se na přehradě zastavilo o 10 lidí více neţ v červenci.

40

Otázka č. 10 – Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit anebo jste jiţ navštívil(a)? (moţnost označení i více odpovědí) Graf 10: co hodláte v regionu navštívit

V okolí Vranovské přehrady se nachází velké mnoţství významných památek, či jiných atraktivit. Celá oblast tak činí významné místo na přilákání turistů. Otázka číslo 10 měla za úkol zjistit, které z okolních atraktivit navštěvují nejčastěji. Z celkového počtu 447 odpovědí se 1/3 dotazovaných shodla, ţe navštívila nebo se chystá navštívit zámek Vranov nad Dyjí. Zámek tedy zvítězil na pomyslném řebříčku o 22 hlasů nad hradem Bítov, označeným jako druhá nejčastější zastávka respondentů. 18% z celkového počtu získalo město Znojmo a 13% zřícenina Cornštejn. Tyto 4 památky jsou tedy vybrány jako nejčastěji navštěvované z pohledu dotazovaných na Vranovské přehradě. 8% z dotazovaných pak památky vůbec nezajímali, nebo přijeli shlédnout jiné jako kinematograf Bratří Čadíků, vinné sklípky, památky města Vranov nad Dyjí a mnoho dalších.

41

Otázka č. 11 – Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převáţně bude? Tabulka 9: kde nocujete

v jakém zařízení budete nocovat hotel penzion ubytování v soukromí chata, chalupa u známých, příbuzných kempink, tábořiště jinak CELKEM

zkoumané období červenec srpen 8 1 18 5 7 0 22 25 0 4 32 37 13 28 100 100

celkem respondentů 9 23 7 47 4 69 41 200

Graf 11: kde nocujete

Návštěvníci Vranovské přehrady z 21% nepřenocovali, coţ je uvedeno, pod odpovědí jinak. Respondenti nejčastěji vyuţili k pobytu kempink a tábořiště a to z 1/3 celkového počtu dotazovaných. Hotel k pobytu zvolili pouze 4% respondentů, avšak v červenci jich hotel zvolilo celkem 8, zatímco v srpnu pouze 1. Také u návštěvníků přehrady ubytovaných v soukromí můţeme vidět významný rozdíl mezi měsíci červenec a srpen kdy v červenci jich přijelo na přehradu 7 a v srpnu jiţ nikdo. Nejméně pak byla zvolena moţnost ubytování u známých a příbuzných a to pouze 4krát, tedy z 2%.

42

Otázka č. 12 – Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? (uveďte i více odpovědí) Tabulka 10: priority při výběru regionu

priority při výběru příroda kultura sport, pohyb ostatní CELKEM

zkoumané období červenec srpen 92 61 37 21 211

celkem respondentů 111 56 38 11 216

203 117 75 32 427

Graf 12: priority při výběru regionu

Graf 13: konkrétní priority při výběru regionu

43

Skoro polovina dotazovaných označila, ţe při výběru dovolené na Vranovské přehradě sázeli hlavně na přírodu a další skoro 1/3 na kulturu. Konkrétněji přijeli kvůli přehradě, aby se mohli vykoupat a rekreovat u vody, dále je do tohoto regionu zlákaly historická města a památky, kterých je v okolí přehrady veliké mnoţství, kulturní akce a zábava, jelikoţ se na přehradě kaţdoročně pořádají různé akce a rekreační sport a turistika. Otázka č. 13 – S kým cestujete? Tabulka 11: s kým cestujete

s kým cestujete sám/sama s rodinou s kamarády/se známými se skupinou/se zájezdem jinak CELKEM



Graf 14: s kým cestujete

Největší počet návštěvníků, 44%, zavítal na Vranovskou přehradu společně s rodinou. 38% respondentů přijelo s kamarády či známými To ukazuje, ţe přehrada je to pravé místo pro trávení rodinné dovolené, nebo na dovolenou s kamarády, kdy si uţijí kulturní akce pořádané právě na přehradě. Pouze 6% návštěvníků přijeli na přehradu sami a 1% dotazovaných vyuţilo odpověď jinak. Dovolenou pak na přehradě trávili s přítelem či přítelkyní pouze ve dvou.

44

Otázka č. 14 – Jaký dopravní prostředek jste pouţil (a)? (uveďte jen dopravní prostředek do tohoto místa) Tabulka 12: způsob dopravení

způsob dopravení automobil motocykl vlak autobus kolo pěšky nebo jinak CELKEM



Graf 15: způsob dopravení

Otázka číslo 14 zjišťovala, jaký dopravní prostředek nejčastěji návštěvníci přehrady pouţili, aby se na ni dopravili. 68% dotazovaných se dostalo na přehradu autem, na druhém místě pomyslného ţebříčku se s 10% umístil motocykl a v závěsu za ním s 9% kolo. Aţ po těchto prvních třech nejčastějších odpovědích lze najít odpověď jako autobus či vlak. Tyto prostředky jako způsob dopravení se na dovolenou v rámci republiky nejsou vůbec oblíbené. Cesta vlakem či autobusem není tak pohodlná jako autem, kdy si člověk můţe zastavit, kdy chce a dopraví se přímo na místo určení.

45

Otázka č. 15 – Doporučil (a) byste svým přátelům a známým návštěvu Vranovské přehrady? Tabulka 13: doporučení

doporučení určitě ano spíše ano nevím CELKEM



Graf 16: doporučení

Na otázku, zda by návštěvníci doporučili Vranovskou přehradu svým známým, se objevily pouze 3 odpovědi a to spíše kladné. Ze 3/4 se respondenti shodli na tom, ţe přehradu by určitě doporučili. To vypovídá o spokojenosti zákazníků s dovolenou či výletem na přehradě a taky o spokojenosti se sluţbami, kterých na přehradě vyuţili. Pro přehradu je toho stanovisko velmi důleţité, jelikoţ nejlepší reklama je předávání dobrých informací z vlastní zkušenosti.

46

Otázka č. 16 – Jste ochoten(na) uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště? Graf 17: místo bydliště

Z celkového počtu 200 dotazovaných bylo 3/4 ochotných uvést své trvalé bydliště. Bydliště nejsou uváděna konkrétně, nýbrţ jsou zařazena do krajů, do kterých náleţí, pro lepší porovnání. Kraje, jeţ v odpovědích figurovali, jsou znázorněny v grafu číslo 17. V grafu není uveden počet respondentů neuvádějících jejich bydliště. Těch bylo 23% z celkového počtu. Nejvíce návštěvníků na přehradu přijelo z Jihomoravského kraje, v kterém se nachází i samotná přehrada, avšak jako druhý nejčastější kraj figuruje Vysočina. Tyto výsledky jsou v celku logické díky tomu, ţe Vranovská přehrada se nachází v jihozápadním cípu Jihomoravského kraje, který sousedí s krajem Vysočina. S nejmenším počtem označení skončila Praha, jelikoţ Prahu uvedli jako své bydliště pouze 2 dotázaní.

47

Otázka č. 17 – Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa. Tabulka 14: vzdálenost od Vašeho bydliště

vzdálenost od Vašeho bydliště do 10 km 11 - 50 km 51 - 100 km 101 - 200 km 201 - 400 km 401 - 800 km CELKEM



Graf 18: vzdálenost od Vašeho bydliště

Největší počet a to skoro 1/3 dotazovaných uvedla, ţe bydlí od Vranovské přehrady v rozmezí 11 – 50km. Jako druhá nejčastější odpověď figuruje vzdálenost mezi 51 – 100km a na třetím místě je vzdálenost 201 – 400km. To vyjadřuje, ţe návštěvníci přehrady jsou jak z blízkého okolí, tak i zdaleka a segment návštěvníků, z pohledu vzdálenosti od domova, je velice různorodý. V měsíci červenci však na přehradu nepřijel nikdo s bydlištěm vzdáleným do 10km a 401 – 800km. V srpnu jich pak v těchto kategoriích přijelo 7. Respondenti, kteří označili vzdálenost od bydliště do 10km z většího počtu bydlí kousek od přehrady. Průměrná vzdálenost návštěvníků přehrady od bydliště je 134km.

48

Otázka č. 18 – Údaje o Vás Tabulka 15: pohlaví

pohlaví ţena muţ CELKEM

zkoumané období červenec srpen 50 64 50 36 100 100

celkem respondentů 114 86 200

Tabulka 16: stát, ve kterém máte bydliště

stát, ve kterém máte bydliště Česká republika Slovensko Rakousko CELKEM



Tabulka 17: počet obyvatel bydliště

počet obyvatel bydliště do 3 tisíc 3 - 10 tisíc 10 - 50 tisíc 50 - 100 tisíc 100tis. - 1 milion nad 1 milion CELKEM



Tabulka 18: věk

věk do 17 let 18 - 25 let 26 - 35 let 36 - 45 let 46 - 55 let 56 a více let CELKEM



49

Tabulka 19: vzdělání

vzdělání


základní/vyučen střední vysokoškolské CELKEM


Tabulka 20: zaměstnání

zaměstnání zaměstnanec - veřejné sluţby zaměstnanec - soukromý sektor podnikatel/ţivnostník v domácnosti/mateřská důchodce nezaměstnaný student(ka) CELKEM

zkoumané období červenec srpen 25 19 39 42 10 3 2 3 18 100

celkem respondentů

18 6 1 3 11 100

44 81 28 9 3 6 29 200

Graf 19: osobní informace

v domácnosti/mateřská – 4%

nezaměstnaný – 3%

důchodce – 1%

50

Prostřednictvím poslední otázky byly zjišťovány informace o respondentech. Tato otázka má 6 podotázek a to: pohlaví, stát, počet obyvatel, věk, vzdělání a zaměstnání, podle kterých lze určit typického návštěvníka Vranovské přehrady. Z celkového počtu 200 respondentů odpovídalo na otázky 114 ţen a 86 muţů. Dotazovaní

povětšinou

pocházeli

z České

republiky,

konkrétně

jich

bylo

183. Z Rakouska bylo dotázáno 10 lidí a 7 lidí pocházelo ze Slovenska Více jak 1/3 respondentů pochází z obce, jeţ má obyvatel méně neţ 3 tisíce. Dalších 25,5% odpovídajících pocházejí z poměrně větších měst s počtem obyvatel 10 – 50 tisíc a 19% dotázaných určilo jako své bydliště město, kde lze najít 3 – 10 tisíc obyvatel. Respondenti, kteří určili, ţe jejich bydliště má více jak 1 milion obyvatel pocházejí logicky z Prahy. Tato odpověď se však objevila v dotazníku pouze 2x. Věkové rozmezí respondentů bylo rozděleno do 6ti skupin. Nepočetnější skupinou se stalo věkové rozmezí od 26 do 35let, které označila více jak 1/3 dotázaných. Druhou nejpočetnější věkovou skupinou je rozhraní od 18 do 25 let a to v zastoupení 25,5% z celkového počtu 200. Třetí je pak rozmezí od 36 do 45let, kterou označilo 18% dotazovaných. Nejméně početnou skupinou je pak rozmezí od 55let a více. Tuto věkovou skupinu si vybrali pouze 4 dotazovaní. Z pohledu vzdělání byli respondenti rozděleni do 3 základních skupin. Nejvíce dotazovaných a to více jak polovina, označilo, ţe dosáhlo středoškolského vzdělání. Vysokoškolským vzděláním se pochlubilo 24% procent odpovídajících a zbytek, tedy 20% dosáhlo pouze základního vzdělání nebo výučního listu. Největší

počet

dotazovaných

je

zaměstnán

v soukromém

sektoru.

Konkrétně 40%. Ve veřejných sluţbách pracuje 22% a statusem student disponuje dalších 15%. Do podnikání se pustilo pouze 14% a 4% se pohybují v domácnosti či jsou na mateřské. Poslední dvě skupiny jsou nezaměstnaní, 3% a důchodci, 2% Typickým návštěvníkem Vranovské přehrady je tedy ţena pocházející z České republiky. Konkrétněji z Jihomoravského kraje ve vzdálenosti 11 – 50km od přehrady.

51

Její věk je v rozmezí 26 – 35let a bydlí v obci s počtem obyvatel do 3 tisíc. Vzdělání má středoškolské a pracuje jako zaměstnanec v soukromém sektoru. Tato ţena jezdí na Vranovskou přehradu v létě a tentokrát byla na přehradě jiţ poněkolikáté. S sebou vzala svou rodinu, s kterou přijela na dovolenou autem. K opětovné dovolené na přehradě ji motivovala vlastní zkušenost. Tuto dovolenou plánovala předem, organizovala individuálně a zdrţela se na přehradě 7 – 9 dní. S rodinou byla ubytována přímo na přehradě a to v kempu či tábořišti. Mezi její priority pro výběr dovolené na Vranovské přehradě patří: z přírodního hlediska vodní plochy a toky a z kulturního hlediska historická města a památky a kulturní akce a zábava. Z okolních památek jiţ navštívila nebo hodlá navštívit zámek Vranov nad Dyjí, hrad Bítov, město Znojmo a zříceninu Cornštejn. Návštěvu přehrady by svým přátelům a známým určitě doporučila.

52

3.2 Sběr sekundárních dat Hlavním cílem sběru sekundárních dat bylo získat údaje o návštěvnosti této turistické destinace. Vranovská přehrada je však velice rozlehlá a není moţno objektivně určit, kolik návštěvníků přesně se k ní přijelo rekreovat, nebo jen podívat. Proto byly ke sběru sekundárních dat vyuţity statistiky a informace poskytnuté z Campu Bítov a Camp pláţe - Vranovské přehrady, jeţ jsou největšími kempy na Vranovské přehradě. Camp Bítov neprovádí podrobnou segmentaci návštěvníků, ale vede jejich celkový počet a rozdělení návštěvníků podle národnosti. Naopak Camp pláţ – Vranovská přehrada si vede statistiky podrobnější a to jak celkový počet návštěvníků, tak i jejich rozdělení podle národnosti, podle typu ubytování a také podle typu vstupného z pohledu jednodenních návštěvníků. Tyto údaje jsou zahrnuty do tabulek a grafů následujících.

3.2.1 Statistiky Campu Bítov: Statistiky Campu Bítov byly získání prostřednictvím paní Muchové, jeţ pracuje v tomto kempu. Statistiky zahrnují roky 2009, 2010 a 2011 a ukazují segmentaci návštěvníků kempu podle národnosti a jejich celkový počet v jednotlivých letech. Tabulka 21: statistiky campu Bítov

NÁRODNOST

ROK 2010

2009 ČR Belgie Dánsko Itálie Francie Maďarsko Německo Nizozemsko Rakousko Slovensko Norsko Polsko Anglie Švédsko Kanada Slovinsko USA CELKEM

7685 15 12 4 0 4 66 142 38 60 0 0 6 2 3 0 0 8037

2011 7489 3 0 10 7 4 76 153 30 29 0 7 4 6 0 2 1 7821

4466 9 4 17 14 24 101 163 55 53 11 17 6 0 0 0 0 4940 53

Graf 20: celkový počet návštěvníků v Campu Bítov

Graf číslo 20 srovnává návštěvnost Campu Bítov za poslední 3 roky. Největší počet návštěvníků kemp zaznamenal v roce 2009, přičemţ v roce 2010 návštěvníků o 2,7% ubylo. Posledním rokem je rok 2011, kdy návštěvnost kempu dokonce klesla o 37% oproti předchozímu roku. Tento pokles můţe mít za následek příliš deštivé a chladné počasí v průběhu hlavní sezóny v roce 2011. Graf 21: přehled národností v Campu Bítov za rok 2011

V roce 2011, tedy ve sledovaném roce, se objevilo v Campu Bítov 13 národností, přičemţ česká národnost není v grafu číslo 21 uvedena. Z celkového počtu

54

474 zahraničních turistů, více jak 1/3 přijela z Nizozemí. Dále přijelo nejvíce turistů z Německa celkem 21%, z Rakouska 12% a ze Slovenska 11%.

3.2.2 Statistiky Campu pláţe – Vranovské přehrady: Statistiky Campu pláţe – Vranovské přehrady byly získány od paní Dvořákové. Statistiky ukazují celkový počet návštěvníků kempu jak tuzemských, tak i zahraničních a také celkový počet přenocování v kempu. Dále pak zahrnují počet návštěvníků na den, bez přenocování, a počet návštěvníků, jeţ vyuţili ubytovací zařízení. Ubytovací zařízení jsou pak rozdělena podle typu. Všechny statistiky zahrnují pouze rok 2011. Tabulka 22: rozdělení národnosti v Campu pláţe – Vranovské přehrady

STÁT Austrálie Belgie Bělorusko Bulharsko Burundi Česká republika Dánsko Francie Irsko Itálie Kanada Maďarsko Malta Německo Nizozemí Norsko Nový Zéland Polsko Rakousko Rumunsko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Velká Británie tuzemci cizozemci CELKEM

POČET OSOB 6 7 2 4 2 23 132 14 28 28 10 2 14 6 115 43 2 2 62 127 10 434 12 5 1 6 20 23 132 962 24 094

POČET PŘENOCOVÁNÍ 12 17 2 6 2 58 804 27 42 46 12 2 24 6 269 93 2 2 130 193 10 927 12 30 1 6 28 58 804 1 901 60 705 55

Graf 22: rozdělení národností v Campu pláţe – Vranovská přehrada

V roce 2011 přijelo do Campu pláţe – Vranovské přehrady celkem 24 094 návštěvníků. Celkový počet přenocování za rok 2011 byl 60 705. Většina návštěvníků přijela z České republiky a 4% zaujímali zahraniční turisté. Ze Slovenska do kempu zavítala skoro polovina ze zahraničních turistů a to 45%. Další početnou skupinou byly návštěvníci Rakouské národnosti 13% a Německé národnosti 12%. Na dalších příčkách se objevily národnosti jako Polsko, Nizozemí, Irsko, Francie a Velká Británie. Počet turistů jiné národnosti jiţ není tak významný. V grafu číslo 22 jsou znázorněny všechny národnosti, jeţ do kempu zavítaly. Tabulka 23: rozdělení návštěvníků Campu pláţe – Vranovské přehrady podle typu ubytování

VSTUP BEZ PŘENOCOVÁNÍ dítě 6-15let camp dospělý camp CELKEM UBYTOVÁNÍ stan malý do 3 osob stan velký karavan autokaravan 4 lůţková chatka camp 2 lůţková chatka camp 4 lůţková chatka tobogán 2 lůţková chatka tobogán U převozu - chatka 4lůţková U převozu - chatka 2lůţková Na Stráni - chatka 2lůţková CELKEM

POČET PROVEDENÍ 2 205 10 594 12 799 POČET PROVEDENÍ 4 302 931 323 189 2 127 610 1 198 187 464 507 457 11 295 56

Graf 23: rozdělení typu ubytování

Z celkového počtu návštěvníků Campu pláţe – Vranovské přehrady více jak polovina zakoupila pouze jednodenní vstupné. Z 82% se jednalo o vstupné pro dospělého a ze zbývajících 18% šlo o vstupné pro dítě. Dalších 47% návštěvníků kempu zakoupilo vícedenní vstupné s ubytováním. Nejvíce ubytovaných se rozhodlo, ţe stráví noc ve stanu a to více jak 1/3. Jako druhé nejčastější zařízení pro ubytování návštěvníci vyuţili 4 lůţkovou chatku v campu, z 19%. 10,5% zvolilo také 4lůţkovou chatku, ale u tobogánu a dalších 8% přijeli nocovat ve velkém stanu. Nejméně byla vyuţita 2lůţková chatka u tobogánu a to z 1,5%.

57

4 ATRAKTIVITA PŘEHRADY Pro výpočet atraktivity turistického cíle, konkrétně tedy Vranovské přehrady je zapotřebí primárních a sekundárních dat. Primární data byly získány prostřednictvím dotazníkového

šetření

a

sekundární

za

pomocí

statistik

návštěvnosti

Campu pláţe – Vranovské přehrady a Campu Bítov. Vzorec pro výpočet atraktivity turistického cíle lze vypočítat ze vztahu: ATC = d * n * f / 1000 (km*osoba*četnost) ATC = atraktivita turistického cíle d = průměrná vzdálenost místa bydliště od turistického cíle, kterou musel návštěvník překonat n = průměrný počet návštěvníků za den f = průměrná četnost návštěvy zoologické zahrady. Představuje, jak často se na toto místo návštěvníci vracejí. [5], [6] Výpočet atraktivity Vranovské přehrady: d = 134 n = 468 f=4 ATC = 134*468*4/1000 = 251 ATC = 251 Atraktivita přehrady pro rok 2011 je 251.

58

5 SWOT ANALÝZA Na základě získaných dat byla vypracována SWOT analýza.

5.1 Silné stránky 

výhodná geografická poloha



atraktivita turistické oblasti



velké mnoţství ubytovacích zařízení



diferenciace ubytovacích zařízení



velké mnoţství stravovacích zařízení



velký výběr z okolních atraktivit



společenské akce po celou hlavní sezónu



moţnost vyuţití doplňkových aktivit (např. akce pro děti, lanové centrum)



pořádání školních a firemních akcí



dobré autobusové spojení z Brna



lodní doprava na přehradě



přítomnost Národního parku Podyjí



silná propagace

5.2 Slabé stránky 

výrazná sezónnost



nízký podíl návštěvníků ze zahraničí



slabá návaznost na cestovní kanceláře a agentury



závislost na počasí

59

5.3 Příleţitosti 

nový vodní park v Campu Bítov



rozsáhlá síť cykloturistických tras v blízkém Národním parku Podyjí



lepší spolupráce s cestovními kancelářemi a agenturami



prodlouţení sezóny cestovního ruchu



zvýšení doprovodných akcí za špatného počasí



rozšíření propagace



zkvalitnění dostupnosti ve spolupráci s dopravními podniky



účast na veletrzích cestovního ruchu

5.4 Hrozby 

zhoršení stavu dopravní infrastruktury



konkurence ostatních turistických destinací



zdraţování benzinu a nafty



nedostatek finančních prostředků



oprava hráze přehrady

60

6 NÁVRHY NA ZVÝŠENÍ NÁVŠTĚVNOSTI Vranovská přehrada je oblíbenou turistickou destinací, jelikoţ se návštěvníci často na toto místo vracejí, jak vyplívá z dotazníkového šetření. Ovšem vţdy se dá co zlepšovat. Návrhy na zvýšení návštěvnosti vycházejí ze SWOT analýzy, konkrétně ze slabých stránek přehrady a jejich příleţitostí. Doporučení:

 rozšířit akce konané na přehradě i mimo hlavní sezónu - například: konání koncertů na jaře a na podzim, nebo bruslařský pobyt v zimě  rozšířit propagaci do zahraničí - například: na sousední Slovensko a Rakousko,  rozšířit propagaci i na území státu - například: zvýšit propagační materiály v informačních centrech ve vzdálenějších krajích  spolupracovat s cestovními kancelářemi a agenturami - například: udělat rekreační zájezd- ubytování na Vranově s prohlídkou okolních památek  rozšířit doprovodné, ale i hlavní akce v případě špatného počasí - například: zajistit finanční prostředky na vybudování zastřešeného společného prostoru pro konání akcí  zvýšit počet dopravních spojů na Vranovskou přehradu - například: dohoda s dopravními podniky o spolupráci  zapojit se do veletrhů cestovního ruchu - například: větší propagace Vranovské přehrady jako turistické destinace s velkými moţnostmi

61

7 ZÁVĚR Vranovská přehrada je oblíbenou turistickou destinací v rámci Jihomoravského kraje. V práci je popsán potenciál přehrady pro cestovní ruch, jak z hlediska přítomnosti ubytovacích a stravovacích zařízení, tak i okolních atraktivit, jeţ společně vytváří celkovou atraktivitu této destinace. Z provedeného šetření lze charakterizovat profil návštěvníka Vranovské přehrady a vyhodnotit SWOT analýzu. Součástí práce je dotazníkové šetření na Vranovské přehradě a sběr statistických dat o návštěvnosti Campu Bítov a Campu pláţe – Vranovské přehrady. Terénní šetření probíhalo

v hlavní

sezóně

2011,

konkrétně

v měsících

červenec

a

srpen.

Z dotazníkového šetření vyplívá následující profil návštěvníka Vranovské přehrady: Nejtypičtějším návštěvníkem přehrady je ţena z České republiky. Tato ţena je ve věku od 26 – 35let a trvalé bydliště má v Jihomoravském kraji ve vzdálenosti 11 – 50km od přehrady. Počet obyvatel bydliště se pohybuje do 3 000. Její vzdělání je středoškolské a je zaměstnána v soukromém sektoru. Vranovskou přehradu navštěvuje v létě a tentokrát na přehradu přijela jiţ poněkolikáté. Přicestovala autem společně se svou rodinou za účelem dovolené, kterou plánovala předem. Celkově na přehradě strávila 7 – 9 dní a byla ubytovaná přímo na přehradě v kempu, nebo tábořišti. K dovolené v této turistické destinaci ji motivovala vlastní předcházející zkušenost. Jako priority pro návštěvu zvolila vodní plochy a toky, historická města a památky a také kulturní akce a zábavu. Z okolních památek jiţ navštívila, nebo se chystá navštívit zámek Vranov nad Dyjí, hrad Bítov, město Znojmo a zříceninu Cornštejn. Návštěvu Vranovské přehrady by svým přátelům a známým určitě doporučila. Sekundární výzkum ukazuje statistiku návštěvnosti Vranovské přehrady ve sledovaném roce a tedy v roce 2011. V souvislosti s těmito údaji byla zjištěna atraktivita turistického cíle, jejíţ hodnota je 251. Ze SWOT analýzy vyplívá, ţe nejsilnějšími stránkami přehrady jsou výhodná geografická poloha, atraktivita turistické destinace a velké mnoţství ubytovacích a stravovacích zařízení doplněné o velký výběr okolních atraktivit. Naopak mezi nejslabší stránky můţeme zařadit výraznou letní sezónnost, nízký počet návštěvníků ze zahraničí a velkou závislost na počasí. 62

I přes některé nedostatky je Vranovská přehrada jako turistická destinace velmi oblíbená. To potvrdil i samotný výzkum, jelikoţ návštěvníci se často na přehradu vrací. Sepsané návrhy na zvýšení návštěvnosti mohou přilákat více turistů, avšak je vidět, ţe kvalita sluţeb poskytovaná na Vranovské přehradě je dostačující pro spokojenost návštěvníků jiţ dnes.

63

8 SEZNAMY 8.1 Seznam obrázků Obrázek 1: Vranovská přehrada ................................................................................... 11 Obrázek 2: Mapa Vranovské přehrady ......................................................................... 13 Obrázek 3: Mapa campu Vranovské pláţe ................................................................... 15 Obrázek 4: Camp Bítov ............................................................................................... 17 Obrázek 5: Restaurace na hrázi Vranovské přehrady ................................................... 20 Obrázek 6: Restaurace ve městě Vranov nad Dyjí........................................................ 20 Obrázek 7: Hrad Bítov................................................................................................. 23 Obrázek 8: Oltář kostela Nanebevzetí Panny Marie ..................................................... 26 Obrázek 9: Národní park Podyjí .................................................................................. 31

8.2 Seznam grafů Graf 1: hlavní důvody návštěvy přehrady v tomto roce ................................................ 33 Graf 2: počet návštěv přehrady .................................................................................... 34 Graf 3: organizace cesty .............................................................................................. 35 Graf 4: čas strávený v regionu v hodinách ................................................................... 36 Graf 5: čas strávený v regionu ve dnech....................................................................... 37 Graf 6: doba, kterou strávili cizinci v regionu .............................................................. 38 Graf 7: kde jsou návštěvníci ubytováni ........................................................................ 38 Graf 8: motivace k návštěvě ........................................................................................ 39 Graf 9: kdy jste se rozhodli k návštěvě ........................................................................ 40 Graf 10: co hodláte v regionu navštívit ........................................................................ 41 Graf 11: kde nocujete .................................................................................................. 42 Graf 12: priority při výběru regionu ............................................................................. 43 Graf 13: konkrétní priority při výběru regionu ............................................................. 43 64

Graf 14: s kým cestujete .............................................................................................. 44 Graf 15: způsob dopravení........................................................................................... 45 Graf 16: doporučení..................................................................................................... 46 Graf 17: místo bydliště ................................................................................................ 47 Graf 18: vzdálenost od Vašeho bydliště ....................................................................... 48 Graf 19: osobní informace ........................................................................................... 50 Graf 20: celkový počet návštěvníků v Campu Bítov .................................................... 54 Graf 21: přehled národností v Campu Bítov za rok 2011.............................................. 54 Graf 22: rozdělení národností v Campu pláţe – Vranovská přehrada ........................... 56 Graf 23: rozdělení typu ubytování ............................................................................... 57

8.3 Seznam tabulek Tabulka 1: hlavní důvod návštěvy v tomto roce ........................................................... 33 Tabulka 2: počet návštěv přehrady............................................................................... 34 Tabulka 3: organizace cesty......................................................................................... 35 Tabulka 4: čas strávený v regionu v hodinách (bez přenocování) ................................. 36 Tabulka 5: čas strávený v regionu ve dnech (s přenocováním) ..................................... 36 Tabulka 6: kde jsou návštěvníci ubytováni .................................................................. 38 Tabulka 7: motivace k návštěvě ................................................................................... 39 Tabulka 8: kdy jste se rozhodli k návštěvě ................................................................... 40 Tabulka 9: kde nocujete............................................................................................... 42 Tabulka 10: priority při výběru regionu ....................................................................... 43 Tabulka 11: s kým cestujete......................................................................................... 44 Tabulka 12: způsob dopravení ..................................................................................... 45 Tabulka 13: doporučení ............................................................................................... 46 Tabulka 14: vzdálenost od Vašeho bydliště ................................................................. 48 Tabulka 15: pohlaví ..................................................................................................... 49

65

Tabulka 16: stát, ve kterém máte bydliště .................................................................... 49 Tabulka 17: počet obyvatel bydliště............................................................................. 49 Tabulka 18: věk ...........................................................................................................49 Tabulka 19: vzdělání ................................................................................................... 50 Tabulka 20: zaměstnání ............................................................................................... 50 Tabulka 21: statistiky campu Bítov .............................................................................. 53 Tabulka 22: rozdělení národnosti v Campu pláţe – Vranovské přehrady ...................... 55 Tabulka 23: rozdělení návštěvníků Campu pláţe – Vranovské přehrady podle typu ubytování .................................................................................................................... 56

66

9 SEZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH CITACÍ [1] DVOŘÁČEK, Petr. 2007. Hrady a zámky. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 197 s. ISBN 978-80-7346-071-6 (VáZ.). [2] DVOŘÁČEK, Petr. To nejzajímavější z měst a obcí. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2010, 197 s. ISBN 978-80-7346-071-6 (VáZ.). [3] KOS, Jan. Podyjí: 50 vybraných turistických tras v kraji okolí Dyje a jejich přítokůod Jihlavy přes Znojmo aţ po soutok Moravy a Dyje na moravsko-slovensko-rakouském pomezí včetně dolnorakouského přihraničí. 1. vyd. Praha: Freytag, 2001, 160 s. ISBN 80-731-6004-8. [4] SUDÍKOVÁ, Linda. Specifika rozvoje cestovního ruchu v rekreační oblasti Vranovské přehrady. Brno, 2006. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce RNDr. Josef Kunc, Ph.D. [5] VANÍČEK, J., ŠTOHANSLOVÁ, G.: Profil návštěvníka ZOO Praha,

COT

business, červenec/srpen 2011, s. 20-22. ISSN 12124281 [6]VANÍČEK, J.: Profil návštěvníka hradu nebo zámku. COT business, leden 2010, s. 46-49. ISSN 12124281. [7] VLČEK, Vladimír a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR: Vodní toky a nádrţe. 1. vydání. Praha: Akademia, 1984. ISBN 2200-21-107-84. [8] ZBORNÍK, Václav. Sedimentárně-geologické studium sedimentů Vranovské přehrady [online]. 2011 [cit. 2012-03-11]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Slavomír Nehyba. Dostupné z: . [9] Bítov - Horka. Dokempu.cz: online průvodce kempy [online]. 2011 [cit. 2012-0411]. Dostupné z: http://www.dokempu.cz/kempy/cr/jihomoravsky-kraj/bitov/kempbitov-horka-377/ [10] Bítovská zátoka. Www.katalog-kempu.cz [online]. 2007 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://www.katalog-kempu.cz/bitovska-zatoka/

67

[11] Camp Bítov to pravé pro rodiny s dětmi: Vranovská přehrada ubytování - Camp Bítov. CAMP BÍTOV Vranovská přehrada [online]. 2012 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.camp-bitov.cz/ [12] Děkanský chrám sv. Mikuláše. Znojmo: město s přívlastkem [online]. 2008 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.znojmocity.cz/2-dekansky-chram-sv-mikulase/d2580/p1=4894 [13] Dyje. Turistika.cz [online]. 31.01.2007 [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/mista/dyje--1 [14] Historie. Zřícenina hradu: Nový Hrádek u Lukova [online]. 2012 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.novy-hradek.eu/historie/ [15] Historie kempu a Vranovské přehrady. VRANOVSKÁ PLÁŢ [online]. 2010 [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: http://www.vranovska-plaz.cz/autocamping/historie/historiekempu-a-vranovske-prehrady.html [16] Hotel Bítov. HOTEL BÍTOV: Vranovská přehrada [online]. 2011 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.hotelbitov.cz/? [17] Hotel Pod Zámkem. HOTEL POD ZÁMKEM Vranov nad Dyjí [online]. 2008 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.pod-zamkem.cz/index.php?p=hlavni [18] HOTEL SOBOL: Ubytování - Vranovská přehrada pláţ. Http://www.vranovskaplaz.cz [online]. 2011 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.vranovskaplaz.cz/hotel.htm [19] Hrad Cornštejn. Www.znojmuz.cz [online]. 2011 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.znojmuz.cz/corn.htm [20] Hrad Hardegg. NATIONALPARK Thayatal [online]. 2012 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.np-thayatal.at/cz/pages/hardeggsehenswuerdigkeiten_detail.aspx?id=4 [21] Hráz Vranovské přehrady čeká oprava. VRANOVSKÁ PLÁŢ [online]. 18. únor 2012 [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: http://www.vranovskaplaz.cz/autocamping/aktuality/hraz-vranovske-prehrady-ceka-oprava.html 68

[22] Chata U Tří smrčků - Vranovská přehrada. CHATA U TŘÍ SMRČKŮ [online]. 2011 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.chatautrismrcku.cz/ [23] Chatky Dalibor. Www.chatkydalibor.net [online]. 2010 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.chatkydalibor.net/ [24] Chatová osada U Lesa. Svorea.cz: Ubytování na Vranovské přehradě [online]. 2011 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.svorea.cz/chatova-osada-u-lesa/ [25] Jihomoravské muzeum - Minoritský klášter Znojmo. Znojmo.biz [online]. 2011 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.znojmo.biz/pamatky-turistickecile/jihomoravske-muzeum.html [26] Koberův mlýn: ubytovací a školící zařízení. Http://penzionkoberuvmlyn.cz/cz [online]. 2010 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://penzionkoberuvmlyn.cz/cz [27] O kempu. Camping Vranovská pláţ [online]. 2010 [cit. 2012-03-14]. Dostupné z: http://www.vranovska-plaz.cz/ubytovani/autocamping/autocamping-atc-vranovskaplaz.html [28] Památky a zajímavosti. Znojmo - Hradiště [online]. 2009 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://znojmo-hradiste.wz.cz/pamatky.html [29] Památky městyse Vranov nad Dyjí. STÁTNI ZÁMEK VRANOV NAD DYJÍ: národní kulturní památka [online]. 2007 - 2011 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.zamekvranov.cz/cz/pamatky-mestyse-vranov-nad-dyji [30] Penzion a restaurace U Sv. Floriana. Http://florian.via.cz/ [online]. 2009 [cit. 201204-18]. Dostupné z: http://florian.via.cz/ [31] Penzion Na Stráni. Camping Vranovská pláţ [online]. 2010 [cit. 2012-03-14]. Dostupné z: http://www.vranovska-plaz.cz/ubytovani/penzion-na-strani/penzion-nastrani.html [32] PENZION NOVA: Ubytování v Šumné. Penzion NOVA ubytování v Šumné [online]. 2011 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.penzion-nova-vsumne.rezervace-ubytovani.info/ 69

[33] Pravoslavná kaple sv. Václava. Znojmo: město s přívlastkem [online]. 2001 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.znojmocity.cz/pravoslavna-kaple-sv-vaclava/d1146/p1=1002 [34] Premonstrátský klášter v Louce. Znojmo: Město s přívlastkem [online]. 2011 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.znojmocity.cz/premonstratsky-klaster-v-louce/os3858/query=louck%C3%BD+kl%C3%A1%C5%A1ter&p1=4909 [35] Prohlídkové okruhy, vstupné. Státní hrad Bítov [online]. 2012 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.hradbitov.cz/prohlidkove-okruhy-vstupne/ [36] Připravované akce 2012. Camping Vranovská pláţ [online]. 2011 [cit. 2012-0314]. Dostupné z: http://www.vranovska-plaz.cz/akce/aktualni-akce/pripravovaneakce.html [37] Restaurant Rumburak. Http://www.restaurantrumburak.cz/ [online]. 2011 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.restaurantrumburak.cz/ [38] Riegersburg historie. HAMZA, David. Hrady.cz [online]. 15.11.2009 [cit. 201204-10]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/wnd_show_text.php?tid=27079 [39] Turistika. Mapový server NP Podyjí - Thayatal [online]. 2011 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://mapy.nppodyji.cz/mapserv/php/mapserv3.php?project=nppodyji_turistika&layers =dmu25%20hranice_op%20hranice_npp%20hranice_npt%20turista%20turista_R1%20t urista_R2%20turista_R3%20turista_R4%20turista_R5%20turista_R6 [40] Ubytovna u převozu. Camping Vranovská pláţ [online]. 2012 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://www.vranovska-plaz.cz/ubytovani/ubytovna-u-prevozu/ubytovna-uprevozu.html [41] Vranov nad Dyjí: Penzion a camp Drops. Penzion-drops.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://www.penzion-drops.cz/cz/main.html [42] Vranovská přehrada - penziony GAUDEO. Penziony GAUDEO [online]. 2012 [cit. 2012-03-14]. Dostupné z: http://www.penzionygaudeo.cz/

70

[43] Vranovská přehrada. UBYTOVÁNÍ-VRANOV.INFO [online]. 2011 [cit. 2012-0311]. Dostupné z: http://www.ubytovani-vranov.info/informace-pro-turisty/vranovskaprehrada/ [44] Základní informace. Vranov - Chatová osada Mostárna [online]. 2012 [cit. 201203-15]. Dostupné z: http://mostarna.e-camping.cz/ [45] Znojemská rotunda. Turisticky.net [online]. 2010 - 2011 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.turisticky.net/tipy/znojemska-rotunda [46] Znojemské podzemí. Turisticky.net [online]. 2010 - 2011 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.turisticky.net/tipy/znojemske-podzemi¨ [47] Znojemský hrad. Znojmo.biz [online]. 2011 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.znojmo.biz/pamatky-turisticke-cile/znojemsky-hrad.html [48] Znojmo - radniční věţ. Znojmo.biz [online]. 2011 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.znojmo.biz/pamatky-turisticke-cile/radnice.html

71

PŘÍLOHY 1. Dotazník Profil návštěvníka Vranovské přehrady – český jazyk 2. Dotazník Profil návštěvníka Vranovské přehrady – německý jazyk 3. Dotazník Profil návštěvníka Vranovské přehrady – anglický jazyk

72

PŘÍLOHA 1

DOTAZNÍK Pro návštěvníka Vranovské přehrady 1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto roce? dovolená, odpočinek

výlet

návštěva příbuzných, známých

pouze projíţdím

sluţební cesta

zdravotní pobyt, léčení, lázně

jiné důvody

2. Kolikrát jste jiţ navštívili Vranovskou přehradu? jednou

dvakrát

třikrát

jiţ vícekrát

3. Jak je Vaše cesta organizována? (moţno označit i 2 odpovědi) individuálně 4.

prostřednictvím CK nebo CA

jsem na sluţební cestě

skupinový zájezd

Ve kterém ročním období do tohoto regionu zpravidla zavítáte? jaro

léto

podzim

zima

5. Jak dlouho se tentokrát zdrţíte v tomto regionu? kolik hodin (bez přenocování) …………………………………

kolik dnů ……………………………………….

6. Jak dlouho se tentokrát zdrţíte v České republice? (pouze pro cizince) kolik hodin (bez přenocování) …………………………………

kolik dnů ……………………………………….

7. Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován(a)? v tomto místě

v tomto regionu

na více místech

nikde

8. Co Vás motivovalo k návštěvě Vranovské přehrady? reference od známých vlastní zkušenost rozhlas, televize

jinde ………

tištěné informace internet

turistické informační centrum

jiné ……..

9. Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě Vranovské přehrady? návštěvu jsem plánoval(a) ještě před zahájením tohoto pobytu (výletu) pro návštěvu jsem se rozhodl(a) aţ po příjezdu do tohoto regionu (místa)

jinak: ………………………………

10. Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit a nebo jste jiţ navštívil(a)? hrad Bítov

zámek Vranov nad Dyjí

zřícenina Cornštejn

hrad Hardegg

Nový Hrádek u Lukova

město Znojmo

zámek Riegersburg

jiné ……………….

11. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převáţně bude? hotel penzion ubytování v soukromí chata, chalupa

u známých, příbuzných

jinak …………….

kemping, tábořiště

12. Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? (uveďte i více odpovědí) příroda

čisté ţivotní prostředí

klidné prostředí bez hluku

lesy, krajina

kultura

historická města a památky

dobře vybavená zařízení pro turisty

kulturní akce a zábava

sport, pohyb

výkonnostní sport

rekreační sport, turistika

aktivní rekreace

ostatní

pracovní důvody

soukromé důvody

vodní plochy a toky

jiné …………………………..

13. S kým cestujete? sám/sama

s rodinou

s kamarády/se známými

se skupinou/se zájezdem

jinak …………….

14. Jaký dopravní prostředek jste pouţil (a)? (uveďte jen dopravní prostředek do tohoto místa) automobil motocykl kolo vlak

autobus

pěšky nebo jinak ………….

15. Doporučil (a) byste svým přátelům a známým návštěvu Vranovské přehrady? určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

určitě ne

16. Jste ochoten (na) uvést konkrétní místa Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj, nebo část státu, ve kterém bydlíte)? ........................................................................................................................................................... 17. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa. do 10 km 11 aţ 50 km 51 aţ 100 km

101 aţ 200 km

201 aţ 400 km

401 aţ 800 km

801 aţ 1200 km

1201 aţ 1600 km

1601 aţ 2000 km

2001 aţ 3000 km

3001 aţ 5000 km

5001 km a více

18. Údaje o Vás POHLAVÍ

muţ

ţena

STÁT, VE KTERÉM MÁTE BYDLIŠTĚ

ČR

Slovensko

Rakousko

Holandsko

Německo Jiný ………..

POČET OBYVATEL BYDLIŠTĚ

do 3 tis.

3-10tis.

10-50tis.

50-100tis.

100tis.-1mil.

nad 1mil.

VĚK

do 17let

18 - 25

26 - 35

36 - 45

46 - 55

56 a více

VZDĚLÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ

základní/vyučen

střední

vysokoškolské

zaměstnanec - veřejné sluţby

zaměstnanec - soukromý sektor

podnikatel/ţivnostník

v domácnosti/mateřská

důchodce

nezaměstnaný

student (ka)

Místo:

Tazatel:

Datum:

PŘÍLOHA 2

UMFRAGE Für Besucher die Talsperre Vranov 1. Wie ist der Hauptgrund Ihres Besuchs in dieser Jahr? Urlaub, Ruhe

Ausflug

Besuch der Verwandten, Bekannten

ich fahre nur durch

Dienstreise

Gesundheitsaufenthalt, Heilung, Bad

andere Gründe

2. Wie oft besuchen Sie diese Talsperre? zum erstmals

zum zweitemal

zum drittenmal

schon mehrmals

3. Wie ist Ihre Reise organisiert? (man kann auch 2 Anteorten kreuzen) inviduell 4.

Mit Reisebüro oder Reiseagentur

Dienstreise

Gruppen Ausflug

In welcher Jahreszeit besuchen Sie meistens diese Region? Frühling

Sommer

Herbst

5. Wie lange bleiben Sie jetzt in der Region? Wie viel Stunden (ohne Übernachtung)…………………………………

Winter

Wie viel Tage ……………………………………….

6. Wie lange bleiben Sie jetzt in der Tschechischen Republik? Wie viel Stunden (ohne Wie viel Tage Übernachtung)…………………………………… ………………………………………. 7. Falls Sie hier für mehrere Tage sind, wo sind Sie übernachtet? An Ort und Stelle

In dieser Region

An mehreren Stellen

nirgendwo

anders ………

8. Wie sind Sie zum Besuch die Talsperre motiviert? Referenzen von den Eigene Erfahrung Bekannten Radio, Fernsehen

Presseinfos

anders ……..

Internet

Touristisches Infozentrum

9. Wann haben Sie sich für den Besuch die Talsperre entschieden? Ich habe es noch vorher geplant

anders ………………………………

Ich habe mich erst nach der Ankunft entschieden

10. Was wollen Sie noch in dieser Region besuchen oder was haben Sie schon besucht? Burg Bítov

Schloss Vranov nad Dyjí

Burg Cornštejn

Burg Hardegg


Stadt Znojmo

Schloss Riegersburg

anders……………….

11. Wo werden Sie übernachten? Hotel Pension Hütte

Im Privat

Bei Bekannten, Verwandten

anders…………….

Camp

12. Was bevorzugten Sie bei der Wahl der Region? (schreiben Sie auch mehrere Antworten) Schöne Umwelt ohne Wälder, Natur Saubere Umwelt Wasserflächen Lärm Landschaft Historische Städte und Gut ausgestattete Einrichtungen für Kultur Kulturveranstaltungen Sehenswürdigkeiten Touristen Sport, Leistungssport Erholungssport, Touristik Aktiver Urlaub Bewegung andere

Arbeitsgründe

privatgründe

13. Mit wem reisen Sie? allein

andere…………………………..

Mit Familie

Mit Kameraden, Bekannten

andere …………….

Mit der Gruppe

14. Welches Verkehrsmittel haben Sie benutz? (nur bis zum dieser Ort) Auto Motorrad Zug

Bus

Fahrrad Zu Fuß oder anders ………….

15. Würden Sie Ihren Freunden den Besuch diese Talsperre empfehlen? Sicher ja

Eher ja

Ich weiß nicht

Eher nicht

Sicher nicht

16. Sind Sie bereitwillig Ihr Wohnort zu angeben? (Stadt, Region Gebiet) ........................................................................................................................................................... 17. Schätzen Sie die Entfernung aus Ihrem Wohnort bis 10 km 11 bis 50 km

51 bis 100 km

101 bis 200 km

201 bis 400 km

401 bis 800 km

801 bis 1200 km

1201 bis 1600 km

1601 bis 2000 km

2001 bis 3000 km

3001 bis 5000 km

5001 km und mehr

18. Angaben von Ihnen Mann

GESLECHT

Frau Die Tschechische Republik Österreich

STADT, WO SIE WOHNEN ZAHL DER EINWOHNER IHRES WOHNORTES ALTER AUSBILDUNG BERUF

bis 3000 3-10000 bis 17

18 - 25

Grundschule

10-50000 26 - 35

Die Slowakei

Die BRD

Holland

Anders………..

50-100000

100000-1Ml

Über 1 Ml

36 - 45

46 - 55

56 und mehr

Mittelschule

Hochschule

Staatsangestellter

Angestellter im privaten Sektor

Unternehmer

Mutterschaftsurlaub

Rentner

Der Arbeitslose

Student(in)

Ort:

Name:

Datum:

PŘÍLOHA 3

QUESTIONARE For a visitor of dam of Vranov 1. What is the main reason of your visit in this region? holiday, recreation

trip

visit of relatives, friends

just passing

business trip

health stay, treatments, spa

other reasons

2. How many times have you visited this dam? once

twice

three times

more times

3. How is your teip organized? (you can tick two answers) individually 4.

by travel office, agency

I’m on a business trip

collective tour

Which season do you usually visit this region in? spring

summer

autumn

winter

5. How long are you going to stay in this region this time? How many hours (no overnight stay) ……………………………

How many days …………………………………

6. How long are you going to stay in Czech republic this time? How many hours (no overnight stay)……………………………

How many days …………………………………

7. If you are here for more than one day, where are you accommodated? in this place

in this region

in more places

nowhere

somewhere else ………

8. What has motivated you to visit this dam? references from friends my own experience radio, TV

printed information internet

tourist information centre

other ……..

9. When did you decide for the visit of this dam? I had planned the visit before I started this stay (trip) I decided for the visit after I had come to this region

otherwise ………………………………

10. What else are you going to visit or have you visited in this region? castle Bítov

chateau Vranov nad Dyjí

castle Cornštejn

castle Hardegg


town Znojmo

chateau Riegersburg

other……………….

11. If you are going to spend a night here, what facility will it mainly be in? hotel Boarding house private accomodation cottage, weekeng house

At friends’, relatives’

otherwise …………….

camping site

12. What where your priorities whe choosing this region? (you can choose more options) quiet environment no forest, Nature clean environment water reservoirs, river noise landscape historical towns and cultural events and Culture well – equipped tourist facilities monuments entertainment sport, activity performance sport recreation sport, tourism active recreation Other

work reasons

private reasons

other …………………………..

13. Who are you travelling with? on my own

with family

with friends, acquaintances

with a group, tour

another way …………….

14. Which means of transport have you used? (indicate only the means of transport used to this place) car motorcycle bicycle train

bus

on foot or another way ………….

15. Would you recommend the visit of this dam to your friends and acquaintances? definitely yes

rather yes

I don’t know

rather not

definitely not

16. If you will, state the particular place of your permanent residence? (either town or region or part of the state you live in) ........................................................................................................................................................... 17. What is the estimated distance from the place of your residence to this place? within 10 km 11 to 50 km 51 to 100 km

101 to 200 km

201 to 400 km

401 to 800 km

801 to 1200 km

1201 to 1600 km

1601 to 2000 km

2001 to 3000 km

3001 to 5000 km

5001 km and more

18. Your personal details male

SEX

female

THE STATE, WHERE YOU HAVE A RESIDENCE POPULATION IN YOUR RESIDENCE AGE

less than 3000

ČR

Slovakia

Germany

Austria 3-10 10-50 thousand. thousand

Holland 50-100 100000 – 1 thousand milion

Other……. Over 1 milion

Up to 17let 18 - 25 26 - 35 36 - 45 ADUCATION primary/vocational secondary OCCUPATION public administration employee private sector employee housewife/ maternity leave

pensioner

46 - 55

college/university entrepreneur/businessman unemployed

student

Place:

Enquirer:

56 and more

Date:

Profil návštěvníka Vranovské přehrady

Recommend Documents