Profil města Bystřice pod Hostýnem_ SWOT analýza

Profil města Bystřice pod Hostýnem_ SWOT analýza

Profil města Bystřice pod Hostýnem - SWOT analýza -

nedílná příloha č.1 Strategického plánu města Bystřice pod Hostýnem

září 2013

1


Obsah 1.

Profil města Bystřice pod Hostýnem ........................................................................... 3 1.1.

Historie města ....................................................................................................... 3

1.2.

Místní správa v Bystřici pod Hostýnem ............................................................... 3

1.3.

Přírodní zdroje a životní prostředí ........................................................................ 4

1.4.

Obyvatelstvo......................................................................................................... 9

1.5.

Bydlení ............................................................................................................... 12

1.6.

Kultura, sport, spolky ......................................................................................... 16

1.7.

Cestovní ruch...................................................................................................... 19

1.8.

Sociální infrastruktura a občanská vybavenost .................................................. 20

1.9.

Dopravní obslužnost ........................................................................................... 24

1.10.

Technická vybavenost a infrastruktura............................................................... 26

1.11.

Trh práce a hospodářská situace v regionu ........................................................ 29

SWOT ANALÝZA ............................................................................................................ 36

2


1. PROFIL MĚSTA BYSTŘICE POD HOSTÝNEM Město Bystřice pod Hostýnem se nachází ve Zlínském kraji, v okrese Kroměříž. Leží na úpatí Hostýnských vrchů v nadmořské výšce 308 m n. m., na rozhraní tří krajů: Valašska, Hané a Záhoří. Nad městem se vypíná posvátná hora Hostýn (718 m n. m.), jež je nejvýše položeným mariánským poutním místem na Moravě. V současnosti ve městě žije více než 8 400 obyvatel. Katastrální výměra města činí 2 680 ha.

1.1.

HISTORIE MĚSTA

Bystřice existovala prokazatelně již koncem roku 1300 jako trhová ves ve vlastnictví rodu Šternberků. Dochované písemné zprávy o městě však pocházejí až z 8. ledna 1368. Roku 1544 se poprvé objevuje označení Bystřice s přívlastkem pod Hostýnem, o rok později zde začínají vládnout páni z Víckova a Prusinovic. Těžbou stříbra v místních, dnes už zapomenutých, dolech přispěli k rozkvětu města a započali s přestavbou tvrze na renesanční zámek. V roce 1593 zpustošila Bystřici pod Hostýnem obrovská povodeň a zkázu města dokončil o rok později požár. Významnými vlastníky Bystřice pak byli po dobu 112 let Rottalové, kteří od roku 1650 pomáhali při obnově města i kraje, postavili zde nový kostel a chrám na Hostýně. Významný kulturní, dopravní a průmyslový rozvoj Bystřice pod Hostýnem nastal s příchodem nových majitelů panství – Loudonů. Město se stalo slavným také díky Michaelu Thonetovi, který zde v roce 1861 založil největší továrnu na ohýbaný nábytek v Evropě. Židle se zde vyrábějí dosud, i když dnes už pod značkou TON. V roce 1897 Bystřici navštívil císař František Josef I. a založil zde novou školu. Významná je i návštěva prezidenta Masaryka v roce 1928. Bystřice pod Hostýnem je město obklopené přírodními krásami. Je centrem turistického ruchu v Hostýnských vrších. Působí jako tradiční místo setkávání umělců, středisko kultury a odpočinku.

1.2.

MÍSTNÍ SPRÁVA V BYSTŘICI POD HOSTÝNEM

Hlavním sídlem vedení města a šesti samostatných odborů (odbor finanční, odbor projektového řízení, odbor vnějších vztahů, odbor občanských záležitostí, odbor dopravně-správní a útvar interního auditu) je radnice na Masarykově náměstí. Další odbory města jsou umístěny v prostorách předzámčí a v budově v ul. 6. května. 3


Sídlí zde odbor vnitřní správy, odbor územního plánování a stavebního řádu, odbor životního prostředí, odbor sociálních věcí a obecní živnostenský úřad, městská policie, městské informační centrum a městské muzeum. Zastupitelstvo města, jakožto nejvyšší volený orgán města, je voleno na období 4 let a má 21 členů, z nichž 2 jsou uvolněni pro výkon svých funkcí. Statutárním zástupcem města je starosta, respektive místostarosta města. Zastupitelstvo obce má ze zákona zřízeny své výbory, které plní iniciativní a kontrolní funkci. Jedná se o výbor kontrolní a výbor finanční. Rada města je výkonným orgánem města v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu města. V oblasti přenesené působnosti přísluší radě města rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon. Radu města Bystřice pod Hostýnem tvoří starosta města, místostarosta, místostarostka a další radní do počtu sedm, které zvolilo zastupitelstvo města ze svých řad. Rada města Bystřice pod Hostýnem si zřídila 8 komisí, které mají iniciativní a poradní funkci (jedná se například o bytovou, hodnoticí nebo školskou komisi).

1.3.

PŘÍRODNÍ ZDROJE A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Reliéf Bystřice pod Hostýnem je jednou z bran do Valašska. Leží asi 20 km východně od Přerova a 22 km vzdušnou čarou na sever od Zlína, v severovýchodním cípu okresu Kroměříž. Město je umístěno v jihozápadní části Kelčské pahorkatiny, která je součástí mírně zvlněného reliéfu geomorfologického celku Podbeskydská pahorkatina, lemujícího úpatí vyšších karpatských pohoří, v tomto případě Hostýnských vrchů s výrazným vrcholem památného Hostýna, které chrání město od východu. Převážná část městské zástavby leží ve výrazné sníženině podél údolí Bystřičky.

4


Obrázek 1: Geomorfologická charakteristika města Bystřice pod Hostýnem Zdroj: www.mubph.cz

Klimatické podmínky Podnebí celého mikroregionu Podhostýnska je určeno jeho polohou. Region se nachází v mírně vlhkém podnebním pásu, v oblasti na přechodu mezi přímořským a pevninským podnebím s převládajícím západním prouděním vzduchu v teplém pololetí a východním prouděním v chladném pololetí. Průměrné roční teploty se v Hostýnských vrších pohybují mezi 5,9 až 8,5 °C. Bystřice pod Hostýnem, která je položena v nadmořské výšce 316 m má průměrnou roční teplotu 8,1 °C, avšak Hostýn ležící o 400 m výše (735 m n. m.) má průměrnou roční teplotu jen 5,9 °C. Nejchladnějším obdobím roku je měsíc leden. Teploty se v nižších polohách pohybují okolo -2,5 až -3,1 °C a na vrcholcích klesají na -4,5 °C. Nejteplejším měsícem roku je červenec. Zaznamenaná průměrná měsíční teplota je v rozmezí 17,1 až 18,5 °C, na Hostýně jen 16,0 °C.

5


V závislosti na nadmořské výšce se průměrný roční úhrn srážek v popisovaném území pohybuje

v rozmezí

744

(Bystřice

pod

Hostýnem)

až

934

mm

(Hostýn).

Srážkově nejvydatnější jsou měsíce červenec a srpen a nejméně vydatné srážky jsou zaznamenány v únoru. Na klima má velký vliv nejen změna absolutní nadmořské výšky, ale také přítomnost přirozené lesní vegetace. Lesní vegetace snižuje rozdíly denní a noční, letní a zimní teploty. Zvyšuje vzdušnou vlhkost, zvolňuje rychlost větrů a mění jejich směr. Vyrovnává drsnost podnebí a čistí vzduch, chrání půdu před pohyby.

Půdy a půdní fond V tabulce č. 1 je zachycena výměra půdy v hektarech k 30. 6. 2010. Z uvedených informací vyplývá, že z celkové výměry půdy 2 680 ha zabírá půda zemědělská 60,8 %. Tato zemědělská půda je pak v největší míře tvořena půdou ornou, a to ve výši 79 %, nejméně je zastoupena plochou ovocných sadů, a to ve výši 2,58 %. Lesy města Bystřice pod Hostýnem se rozkládají na celkové ploše 636 ha. V porovnání s celkovou rozlohou města tedy zabírají 23,8 %. Tabulka 1: Výměra zemědělské půdy v ha

Název obce

BpH

Celková výměra 2680

Orná půda

Zahrady

1287

165

Ovocné sady 42

TTP

135

Zemědělská půda 1629

Zdroj: www.csu.cz – Veřejná databáze

Vodstvo V Bystřici pod Hostýnem pramení a městem protékají následující vodní toky: Bystřička, Černý potok, Mlýnský potok a Kozrálský potok. Nejdelší a zároveň nejvýznamnější je řeka Bystřička, levostranný přítok řeky Moštěnky. Pramení jihovýchodně od Bystřice pod Hostýnem na území obce Chvalčov. Dle vodohospodářské kategorie je řeka zařazena do významných vodních toků.

6


Na území města Bystřice pod Hostýnem se nachází 12 rybníků, které jsou ve vlastnictví města, ale i soukromých osob. Z nich jsou nejvýznamnější historické rybníky Obora I, II a III a rybníky na Bělidlech, z nichž jeden je v zimních měsících využíván pro zimní sporty.

Životní prostředí Životní prostředí je v Bystřici relativně kvalitní, velké množství obyvatel žije v rodinných domech, k nimž zpravidla přísluší i zahrady či sady. Okrsky bytových domů na východním okraji města kompenzují nedostatky kvality vnitřního obytného prostředí, zejména díky bezprostřední návaznosti na rekreační areál s lesoparkem. Významnou ekologickou funkci v organismu města sehrává zámecký park, přestože není veřejnosti přístupný. Okolí Bystřice pod Hostýnem se vyznačuje zejména zemědělskou krajinou, která má velmi nízké hodnoty koeficientu ekologické stability. Oproti tomu má komplex Hostýna hodnotu ekologické stability velmi vysokou. Stále zde však přetrvává tendence k nahrazování původních listnatých lesů smrky.

Chráněná území V oblasti Hostýnských vrchů se nachází 12 zvláště chráněných území, která jsou charakteristická vzácnými druhy rostlin a živočichů. Zastoupena jsou v nich i významná prameniště řek a lesní porosty. Kromě národních chráněných území jsou v této oblasti i lokality evropské soustavy chráněných území NATURA 2000.

Emise a ovzduší Kvalita ovzduší a její narušení je v současné době vážným environmentálním problémem, a to nejen v České republice, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečištění ovzduší jsou rozsáhlé a mohou mít negativní vliv na zdraví obyvatel, rostlin, zvířat, ale i půdu a materiály. Největší hrozbu narušení životního prostředí ve městě Bystřice pod Hostýnem představuje nepochybně silniční doprava. Tento fakt potvrzují frekventované tranzitní komunikace, které městem procházejí a které se na několika místech dokonce kříží. Město je zatěžováno dopravou, tedy jejími negativními produkty, jako jsou exhalace, hluk a nebezpečí kolizí. Zdrojem hluku je i továrna firmy TON, a. s.

7


Ve městě Bystřice pod Hostýnem se může projevovat i dálkové znečištění ovzduší z Přerova a Valašského Meziříčí. K tomuto jevu dochází zejména v obdobích, kdy vanou větry příslušných směrů. Určité nebezpečí a následný problém představuje i likvidace tuhého odpadu.

Vodní hospodářství K hlavním znečišťovatelům povrchových vod patří kanalizace, zemědělská činnost, přívalové deště a povodně. K nejvýznamnějším ohrožením patří úniky pohonných hmot z potrubí a nádrží firmy Čepro, a. s., v Loukově a ekologická zátěž v areálu podniku Allwood. Na území města Bystřice pod Hostýnem není žádný útvar tekoucích povrchových vod klasifikovaný jako „rizikový“. Povrchové toky nejsou však klasifikovány ani jako „nerizikové“, nýbrž jsou zařazeny do skupiny „nejisté“.

Odpadové hospodářství Po roce 1989 byl ze strany legislativy zabezpečen přechod na ukládání odpadů na řízených skládkách s monitorováním environmentálních vlivů. Takováto skládka je umístěna i ve městě Bystřici pod Hostýnem, a to na jeho okraji. Provoz této skládky zajišťuje firma .A. S. A. skládka Bystřice, s. r. o. Sběr tuhého komunálního odpadu je ve městě prováděn do popelnicových nádob či kontejnerů, které jsou pravidelně vyváženy a kapacitně jsou dostačující. Přetrvávajícím problémem je hromadění odpadků v okolí silnic, nejčastěji v blízkosti chatových kolonií. Další problém představují také tzv. černé skládky, které vznikají v souvislosti s nedisciplinovaností v nakládání s odpady, zejména u menších provozoven živnostenského charakteru. Ve městě je zaveden systém třídění komunálních odpadů, což vytváří příznivé podmínky pro následnou recyklaci vytříděných složek odpadů. Sběrná síť recyklovatelných materiálů používá tradiční barevné kontejnery – na papír, bílé a barevné sklo a PET lahve. V areálu Technických služeb města Bystřice pod Hostýnem, s. r. o., na ulici Meziříčské v Bystřici pod Hostýnem je v provozu sběrný dvůr, který doplňuje systém sběru a třídění odpadu. Kovový odpad mají občané možnost prodat ve výkupně druhotných surovin.

8


Staré ekologické zátěže Na území města Bystřice pod Hostýnem se nacházejí následující staré ekologické zátěže: •

soustava skládek na místě bývalé cihelny – Cihelna I, II a III, funkční jen poslední, ostatní zavezeny,

•

někdejší areál Jihomoravských dřevařských závodů (tlaková impregnace pražců a sloupů olejem), rozsáhlá kontaminace vody a zeminy, sanováno.

U obou zátěží je potenciální riziko kontaminace spodní vody a půdy. Z tohoto důvodu je zde prováděn pravidelný monitoring.

Obrázek 2: Přehled současných starých ekologických zátěží na území Bystřice pod Hostýnem

1.4.

OBYVATELSTVO

Počet obyvatel a jeho vývoj První období růstu Bystřice přišlo po roce 1817 zřejmě díky Rukopisu královédvorskému, který připomněl legendu o hostýnském zázraku. Přibylo poutníků na Sv. Hostýn, a tedy i živností, které souvisely s poutěmi, a zvýšil se i počet obyvatel. Městem podle počtu obyvatel i životního stylu se stala Bystřice po roce 1861, kdy zde rakouský podnikatel Michael Thonet založil továrnu na ohýbaný nábytek. Vzhledem k tomu, že se výroba osvědčila a přibylo zakázek, bylo zapotřebí výrobu rozšířit.

9


To znamenalo příliv nových dělníků a zároveň také nových obyvatel. Bystřice byla prohlášena městem v roce 1864. V roce 1890 měla 3 600 obyvatel a jejich počet se v následujících letech nadále zvyšoval. Graf 1: Demografický vývoj v jednotlivých letech

Zdroj: vlastní – informace - www.csu.cz – Databáze demografických údajů Počet obyvatel měl do roku 1980 spíše rostoucí charakter. Pouze v období po druhé světové válce se počet mírně snížil, ale od roku 1960 měl již opět rostoucí tendenci. Tento vývoj se však po roce 1989 zastavil a počet obyvatel se začal snižovat, jak je patrné již z údaje uvedeného u roku 1991. Tato klesající tendence bohužel vydržela dodnes. Ke konci roku 2011 zde žilo 8 463 obyvatel, čímž si Bystřice pod Hostýnem udržuje 3. místo v kroměřížském okrese za Kroměříží (28 971 obyvatel) a Holešovem (11 854 obyvatel).

Věkové složení obyvatelstva Dle statistických údajů k 31. 12. 2011 byl průměrný věk populace města Bystřice pod Hostýnem 41,9 let, z toho muži v průměrném věku 40,0 a ženy 43,8 let. Dle jednotlivých věkových skupin bylo z celkového počtu 8 463 obyvatel 13,29 % obyvatel v předproduktivním věku, 69,35 % obyvatel ve věku produktivním a 17,36 % ve věku poproduktivním. Dle pohlaví je nejvíce žen i mužů zastoupeno ve věkové skupině 15–64, a to v počtu 2 961 žen a 2 908 mužů. Index stáří, tedy poměr mezi počtem osob ve věku poproduktivním ku počtu osob ve věku předproduktivním, byl v mužské populaci 95,9 10


a 168,5 v populaci ženské. Pro celou populaci města tedy platí hodnota 130,6, z čehož vyplývá, že v Bystřici výrazně převládá starší generace, obzvláště mezi ženami. Konkrétní informace o věkovém složení obyvatelstva města jsou uvedeny v tabulce č 2. Tabulka 2: Věkové složení obyvatel dle pohlaví Věková skupina

Stav Pohlaví

k 31. 12.

Průměrný

Index stáří

věk

(65+/0–14)

2011

0–14

15–64

65 +

muži

4 060

588

2 908

564

40,0

95,9

ženy

4 403

537

2 961

905

43,8

168,5

8 463

1 125

5 869

1 469

41,9

130,6

obě pohlaví

Zdroj: www.mubph.cz – Demografický vývoj Bystřice p. H. v roce 2011

Vzdělanostní struktura obyvatelstva Dle sčítání lidu, domů a bytů, které proběhlo v roce 2001, dosáhlo ve Zlínském kraji téměř 40 % vzdělaných osob středoškolského vzdělání bez maturity, 24 % středoškolského vzdělání s maturitou, 11 % vysokoškolského nebo vyššího vzdělání a plných 25 % tvoří osoby se základním vzděláním nebo bez vzdělání. Na území města Bystřice pod Hostýnem převažují obyvatelé s vyučením a středním odborným vzděláním bez maturity (42 %), dále následují obyvatelé s úplným středním vzděláním s maturitou (25 %) a základním vzděláním (21 %). Nejnižší počet představují obyvatelé bez vzdělání.

Migrace obyvatelstva a její vývoj V roce 2011 se v Bystřici pod Hostýnem narodilo 88 dětí, z toho bylo 48,86 % děvčat, a zemřelo 94 občanů, z toho 50 % mužů. Na základě těchto skutečností došlo tedy k přirozenému úbytku obyvatel. Z dětí narozených v průběhu roku 2011 bylo 35 narozeno mimo manželství, tj. 39,8 % dětí.

11


Ve sledovaném období se do města přistěhovalo 93 a vystěhovalo 141 obyvatel. Na základě těchto skutečností došlo k úbytku obyvatel stěhováním a tzv. migrační saldo činí 48 obyvatel. Propojením migračního a přirozeného pohybu obyvatel dostáváme celkový úbytek v hodnotě 54 obyvatel. Záporné saldo migrace a přirozený úbytek obyvatelstva je dlouhodbým problémem města Bystřice pod Hostýnem.

1.5.

BYDLENÍ

Vývoj výstavby domů a bytů v letech 1618–1975 Rozvoj bydlení ve městě Bystřice pod Hostýnem je úzce spjat s počátkem dějin města, který je datován k roku 1368. Určitější informace o vývoji bydlení však lze získat až z období na začátku 17. století. V roce 1618 žilo ve městě 770 obyvatel, kteří obývali 110 domů. Počet domů se v průběhu let, zejména v druhé polovině 19. století, zvyšoval. Mezním byl rok 1869, kdy počet domů stoupl na 264 a zároveň se i přímo úměrně zvýšil počet obyvatel, kteří se sem přistěhovali zejména za prací. V průběhu následujících let se bytová výstavba stále rozšiřovala a v roce 1900 bylo již ve městě vystavěno 480 domů. V roce 1910 k další výstavbě města přispělo křesťansko-sociální družstvo Samostatnost, rodinné domy byly postaveny i mezi Bystřicí a Rychlovem a nová městská čtvrť vznikla i na Opletě. I přes nepříznivé válečné podmínky se počet domů stále zvyšoval a v roce 1930 jich bylo postaveno již 776. Srovnáme-li tedy Bystřici pod Hostýnem z roku 1930 s městem z roku 1869, vidíme, že polovina města byla vybudována až ve 20. století, kdy došlo k výraznější kapitalistické industrializaci. Významný stavební ruch v Bystřici pod Hostýnem nastal ke konci první republiky a počátkem druhé světové války. V roce 1940 bylo ve městě 1000 domů, z čehož vyplývá, že za 10 let přibylo 224 nově postavených příbytků. Po roce 1957 začala výstavba sídliště na Bělidlech a pod Zábřehem. Od roku 1945 do roku 1975 bylo postaveno celkem 938 bytových jednotek a výstavba v následujících letech stále pokračovala. V individuální bytové výstavbě se stavělo průměrně ročně asi 20 rodinných domků v různých částech města.

Domy a byty v současnosti Dle údajů získaných sčítáním lidu, domů a bytů, které proběhlo v roce 2001, je ve městě celkem 2 030 domů. Z tohoto počtu tvoří převážnou většinu domy rodinné, v procentním vyjádření téměř 90 %. Bytové domy se pak podílejí na celkovém domovním fondu téměř 8 %. 12


Zájem o bydlení ve městě je relativně velký. Počet trvale obydlených domů ve městě je 1 792, a aby byla uspokojena poptávka po bydlení v co nejširší míře, město se snaží vytvářet stavební pozemky. V nedávné době došlo k výstavbě rodinných domů v ulici Sadová, v ulici Pod Dubíčkem a výstavba pokračovala i v ulici Halamáskova. Do budoucna se počítá s rozšiřováním ploch pro výstavbu rodinných domů. Mezi vytipované plochy pro výstavbu patří lokalita Trávníky v místní části Rychlov. Další plochy, které by mohly být využity k výstavbě, jsou zčásti ve vlastnictví soukromých osob. Záleží tedy na stavu dalších jednání, zda bude město tyto pozemky od soukromých osob odkupovat, nebo odkup nechají na jednotlivé zájemce o výstavbu a zda při vypracování nového územního plánu město rozšíří plochy k výstavbě. U bytů neobydlených poté převažují byty ve vlastnictví soukromých osob, a to v počtu 1 615, což představuje 90 % bytů. Za nimi následují byty v majetku obce či státu a v majetku družstev, jejichž počet je vyrovnaný. Tabulka 3: Domovní fond Obydlené domy

1 792 rodinné domy

1 606

bytové domy

157

z toho soukromých osob Byty neobydlené v obydlených domech

Byty neobydlené v neobydlených domech

domy podle vlastnictví

obce, státu

1 615 56

SBD1

53

do 1919

254

1920–1945

333

1946–1980

712

1981–2001

466

domy postavené

Domy úhrnem

2 030 Zdroj: www.csu.cz – Sčítání lidu, domů a bytů 2001

1

SBD – společné bytové domy.

13


V rámci historického vývoje byl nejvyšší počet neobydlených domů zaznamenán v letech 1946–1980, a to v počtu 712. Do roku 2001 bylo v Bystřici pod Hostýnem 466 neobydlených bytů. Vývoj počtu neobydlených bytů je zaznamenán v grafickém znázornění č. 2.

Graf 2: Vývoj počtu neobydlených bytů v jednotlivých letech

Zdroj: vlastní – data - www.csu.cz - Sčítání lidu, domů a bytů 2001

Technické vybavení domů a bytů Převážná většina domů je napojena na kanalizační síť a městský vodovod. Z celkového počtu má 69 % domů plynovou přípojku a 78 % domů využívá ústřední vytápění. V hodnocení domů dle počtu podlaží převažují domy s jedním až dvěma podlažími, vyšší počet podlaží je již zastoupen méně. Dle počtu obytných místností převažují ve městě byty třípokojové, které tvoří 39 % z celkového počtu bytů, naopak nejnižší zastoupení mají byty jednopokojové, v počtu 245. V bytech převládá ústřední topení nad topením etážovým a plyn je zaveden v 70 % bytů.

14


Tabulka 4: Domy podle počtu podlaží a technického vybavení Domy úhrnem

1 792

z toho podle podlaží

1–2

1 654

3–4

92

5+

29

přípojkou na kanalizační síť počet domů vybavených

1 232

vodovodem

1 750

Plynem

1 230

ústředním topením

1 406

Zdroj: www.csu.cz – Sčítání lidu a bytů 2001 Tabulka 5: Technické vybavení bytů a ukazatele úrovně bydlení Obydlené byty úhrnem

3 170

plyn v bytě

2 208

vodovod v bytě

3 116

vlastní splachovací záchod

3 040

vlastní koupelna, sprchový kout

3 078

ústřední topení

2 412

etážové topení

316

osob na byt

2,74

osob na obytnou místnost 8 + m2

0,95

obytné plochy na byt

53,46

obytné plochy na osobu

19,28

obytných místností na byt

2,93

byty podle vybavení

průměrný počet

Zdroj: www.csu.cz – Sčítání lidu a bytů 2001.

15


Z výše uvedeného hodnocení vyplývá, že domy i byty jsou technicky relativně dobře vybaveny. Pozornost však bude potřeba zaměřit na modernizaci a regeneraci vnějšího pláště budov. Bytové domy byly v Bystřici pod Hostýnem vybudovány v průběhu 70.–80. let 20. století, z čehož plyne amortizace

1.6.

KULTURA, SPORT, SPOLKY

Památky a zajímavosti města Bystřice pod Hostýnem Bystřice pod Hostýnem může svým návštěvníkům nabídnout historické památky a další zajímavosti. Mezi hlavní dominanty patří bystřický zámek, který je ojedinělou ukázkou postupné modernizace panských sídel. Zámek pochází z 15. století a v současné době je ve vlastnictví města a pod památkovou ochranou státu. Zámek prochází v posledních letech rekonstrukcemi. Využíván je zde zejména kruhový reprezentační sál, v němž dříve panstvo přijímalo návštěvy a který dnes slouží k pořádání kulturních akcí. Konají se zde různé společenské akce, koncerty vážné hudby a vernisáže výstav. Za zmínku stojí i zámecké sluneční hodiny na prvním nádvoří, dílo malíře Hanuše Schwaigra z počátku 20. století. V blízkosti bystřického zámku stojí farní kostel sv. Jiljí přestavěný Rottaly v alpském stylu v roce 1744. Kostel je chráněnou památkou, kterou spravuje Římskokatolická církev. Zajímavým historickým objektem je také barokní kaple sv. Vavřince, dílo stavitele Slováčka, na zaniklém hřbitově v Zahájeném. Na okraji města se nacházejí dva hřbitovy – vzácnější je Loudonský hřbitov s pseudorománskou kaplí vídeňského architekta K. Mayredera, zdobenou freskami Hanuše Schwaigra. Na obou hřbitovech jsou hroby významných osobností, jako byli malíř Hanuš Schwaiger, malíř František Ondrúšek, spisovatel František Táborský a členové rodiny Loudonů a další. Základní škola T. G. Masaryka byla postavena v roce 1896 v Nádražní ulici a slavnostně ji otevřel císař Franz Josef I. Pozornost přitahuje i Thonetův zámeček, který byl původně vystavěn jako obytný dům pro Thonetovu rodinu, v současné době je využíván jako reprezentační prostor firmy TON, a. s., a pro výstavní účely. Centrum města oživuje fontána a kašna. Fontána Duha symbolicky vytváří vstup do centra města, kašna s Vodní sochou Panny Marie Vítězné ochrany Moravy je umístěna na Masarykově náměstí.

16


Svatý Hostýn Nejnavštěvovanějším místem Hostýnských vrchů je již zmiňované poutní místo Svatý Hostýn. Dominantou Hostýna je chrám Nanebevzetí Panny Marie a křížová cesta architekta Dušana Jurkoviče s keramickými mozaikami Jano Koehlera, která je inspirována lidovou architekturou. Hojně navštěvovaným místem je hostýnská rozhledna postavená na konci 19. století při příležitostí vojenských manévrů císaře Františka Josefa I. Za zmínku stojí i vodní kaple, v jejíž blízkosti vyvěrá pramen hostýnské vody, jíž byly v minulosti přisuzovány zázračné účinky na lidské zdraví.

Kultura a umění Kultura a umění mají v Bystřici pod Hostýnem tradici. Pravidelně je zde pořádán festival hudby, divadla a výtvarného umění „Bystřické zámecké slavnosti“ nebo mezinárodní folklorní festival „Na rynku v Bystřici“. Společenský život obohacují také plesy, karnevaly a koncerty populární,

folkové

ale

i

alternativní

hudby,

které

jsou

pořádány ve

zrekonstruovaných prostorách Společenského domu Sušil. Kulturní život ve městě zpestřují dvě pěvecká tělesa – smíšený pěvecký sbor Tregler a dětský pěvecký sbor Vrabčáci při ZŠ T. G. Masaryka. Aktivním sdružením, které pomáhá městu v péči o kulturu, je Bystřický kulturní nadační fond. Sdružení pořádá pravidelné Zámecké koncerty, převážně v sále bystřického zámku, které jsou zaměřeny na vážnou a duchovní hudbu. Město je od roku 2002 zřizovatelem městské knihovny. Knihova sídlí v budově mateřské školy na ul. Palackého. Své pobočky má ale i v jednotlivých místních částech (Bílavsko, Hlinsko pod Hostýnem, Rychlov a Sovadina). Mezi základní služby městské knihovny patří půjčování knih a časopisů pro veřejnost, meziknihovní výpůjční služba, přístup na internet a půjčování CD. V roce 2009 došlo k modernizaci knihovního systému, který byl financován z dotace Ministerstva kultury ČR.

17


Tabulka 6: Seznam kulturních zařízení v Bystřici pod Hostýnem Typ zařízení

Typ akce

městské muzeum

expozice keramiky, kostýmované prohlídky zámku

Kino Klub Sušil

divadelní představení pro děti i dospělé, Bijásek

městská knihovna

akce pro čtenáře (například noc s Andersenem)

Sokolovna

plesy, taneční zábavy, sportovní setkání

Společenský dům Sušil

plesy, koncerty, taneční zábavy

Zámek

koncerty, výstavy Zdroj: vlastní – interní dokumenty

Sport, spolky a volnočasové aktivity Bystřičtí sportovci jsou úspěšní v mnoha sportovních odvětvích, jako například v házené, tenise, minigolfu, badmintonu, kulturistice, cyklistice, karate či ve fotbale. V Bystřici pod Hostýnem působí celá řada spolků a organizací, které nabízejí různé druhy volnočasových aktivit, nejen pro občany města, ale i pro občany okolních obcí. Město zřídilo v roce 2010 Středisko volného času Včelín, které rozšířilo nabídku aktivit pro naplnění volného času dětí, mládeže, ale i dospělých. Středisko nemělo na svém počátku vlastní prostory a k této činnosti využívalo prostory v pronajatých v různých částech města. Někdejší vila malíře Františka Ondrúška, známá pod názvem Včelín, byla zrekonstruována v roce 2011. Nejvíce organizací a spolků ve městě se zaměřuje na oblast sportu, zejména pak na fotbal, házenou, florbal a biatlon. Zastoupeny jsou zde i taneční a folklórní soubory, turistické oddíly a zahrádkářské, včelařské a chovatelské svazy.

18


1.7.

CESTOVNÍ RUCH

Bystřice pod Hostýnem leží v malebné krajině s pestrou mozaikou polí, lesů, luk a rozptýlené zeleně. Město je obklopeno přírodními krásami a zároveň je centrem turistického ruchu v Hostýnských vrších, tradičním místem setkávání umělců a střediskem kultury a odpočinku. Přestože město Bystřice pod Hostýnem nabízí řadu turisticky zajímavých atraktivit, které zaručují návštěvníkům vyžití v průběhu celého roku, je pro rozvoj cestovního ruchu důležité i jeho okolí. Příroda Hostýnských vrchů představuje rekreační zázemí pro obyvatele okolních větších měst – Zlína, Kroměříže, Přerova, Valašského Meziříčí a dalších, ubytování v malebném prostředí nabízejí kromě Bystřice pod Hostýnem i Rajnochovice, Rusava nebo Chvalčov či Sv. Hostýn. Město Bystřice pod Hostýnem nabízí ubytování v několika ubytovacích zařízeních, která jsou ve vlastnictví soukromých osob. Převážná většina z nich má charakter apartmánů menšího rozsahu. Turista může v Bystřici pod Hostýnem navštívit část interiérů bystřického zámku, v parku Zahájené jsou mu k dispozici městské koupaliště, dětská hřiště, tenisové kurty, hřiště na minigolf a organizovaným sportovcům město nabízí i dvě fotbalová hřiště. Svou kondici si návštěvníci mohou otestovat ve sportovně-rekreačním areálu Bedlina, který byl vybudován klubem biatlonu a cyklistickým oddílem. V areálu je možné vyzkoušet různě náročné trasy. V letních obdobích láká Bystřice pod Hostýnem turisty řadou značených cest a pro zdatnější cyklisty jsou zde i cykloturistické trasy. V zimních měsících je zde možno provozovat běžecké lyžování či využít lyžařských vleků na Trojáku či Rusavě. Stěžejním místem cestovního ruchu v okolí Bystřice pod Hostýnem je jedno z nejznámějších poutních míst na Moravě Sv. Hostýn. Nejzajímavější z okolních obcí je rázovitá Rusava. Najdeme tu rezervaci lidové kultury, muzeum obce, koupaliště se solárním ohřevem vody, vodní plochy ke koupání a rybaření. V zimě využívají lyžaři Ski-areálu Rusava, vybaveného lyžařským vlekem. Turisticky významný je i nedaleký Holešovský barokní zámek s cennými nástropními malbami a zahradou s vodními kanály, s oborou a zámeckou kovárnou. K dalším významným památkám Holešova patří také židovská synagóga a hřbitov a městské muzeum. Nedaleká Kroměříž je proslulá Arcibiskupským zámkem a zahradami, které jsou zapsány v seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

19


1.8.

SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURA A OBČANSKÁ VYBAVENOST

Školství Město Bystřice pod Hostýnem zřizuje celkem 8 příspěvkových organizací, z toho 5 mateřských škol, 2 základní školy a středisko volného času. Mateřské školy navštěvují děti nejen z Bystřice pod Hostýnem, ale i z okolních obcí. Jedná se o následující mateřské školy: •

Mateřská škola, Bystřice pod Hostýnem, Bělidla 1168, okres Kroměříž, příspěvková organizace,

•

Mateřská škola, Bystřice pod Hostýnem, Palackého 1144, okres Kroměříž, příspěvková organizace,

•

Mateřská škola Rychlov, Bystřice pod Hostýnem, Přerovská 51, okres Kroměříž, příspěvková organizace,

•

Mateřská škola Radost, Bystřice pod Hostýnem, Schwaigrovo nám. 1365, okres Kroměříž, příspěvková organizace

•

Mateřská škola, Bystřice pod Hostýnem, Sokolská 802, okres Kroměříž, příspěvková organizace. Město zřizuje dvě základní školy, které nabízejí široké spektrum povinných a volitelných

předmětů, účast v nejrůznějších soutěžích a také se zapojují do projektů EU: •

Základní škola Bratrství Čechů a Slováků, Bystřice pod Hostýnem, Pod Zábřehem 1100, okres Kroměříž, příspěvková organizace,

•

Základní škola T. G. Masaryka, Bystřice pod Hostýnem, Nádražní 56, okres Kroměříž, příspěvková organizace. Od roku 2008 město Bystřice pod Hostýnem zřizuje Středisko volného času Včelín,

příspěvková organizace, Bystřice pod Hostýnem, Kroužky 609, pro zájmové vzdělávání zejména prostřednictvím zájmových kroužků, víkendových, letních a příměstských táborů, akcí pro děti a mládež, poznávacích zájezdů a mateřského klubu. Vedle základních a mateřských škol, jejichž zřizovatelem je město Bystřice pod Hostýnem, jsou v Bystřici umístěna následující vzdělávací zařízení: •

Základní škola praktická a Základní škola speciální Bystřice pod Hostýnem, Pod Dubíčkem 647,

20


•

Dětský domov se školou, základní škola a školní jídelna, Bystřice pod Hostýnem, Havlíčkova 547,

•

Základní umělecká škola Bystřice pod Hostýnem, Masarykovo nám. 133. Na území města Bystřice pod Hostýnem je možné dosáhnout i středního vzdělání. Střední

škola nábytkářská a obchodní Bystřice pod Hostýnem, Holešovská 394, nabízí střední vzdělávání s maturitní zkouškou nebo učební obory s výučním listem. Od 1. 1. 2012 byla ke škole připojena i SOŠ Holešov. Za dalším vzděláním dojíždějí obyvatelé města Bystřice pod Hostýnem do okolních měst Zlínského kraje. Tabulka 7: Počet žáků ZŠ a SŠ v Bystřici pod Hostýnem ve školním roce 2011/2012 Název Instituce

Počet žáků

ZŠ T. G. M. v Bystřici pod Hostýnem

455

1. stupeň

257

2. stupeň

198

ZŠ Bratrství v Bystřici pod Hostýnem

472

1. stupeň

219

2. stupeň

253

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště obchodní a oděvní

278

Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 8: Obyvatelé dojíždějící do škol v rámci obce

v rámci okresu

v rámci kraje

do jiného kraje

969

246

87

266


21


Zdravotnictví Ve městě je zabezpečena základní zdravotní péče. Nachází se zde lékařská pohotovostní služba, dětské lékařky, praktičtí lékaři, zubní lékaři, optik, ortoped, rentgen, biochemická laboratoř, diabetologická a chirurgická ambulance, gynekolog a radiodiagnostické pracoviště. V případě potřeby jsou specializovaná lékařská pracoviště dostupná v nejbližších městech, jako je Kroměříž, Přerov nebo Zlín. V Bystřici pod Hostýnem sídlí také záchranná pohotovostní služba, která převáží pacienty převážně do nemocnice v Kroměříži. Záchranná služba se v minulosti potýkala se závažným problémem, který spočíval v nevyhovujících prostorách zdravotnického střediska. Z tohoto důvodu se Zlínský kraj rozhodl, že ve městě vybuduje nové výjezdní stanoviště zdravotnické záchranné služby. Investice si vyžádala 19 mil. Kč. Nové výjezdové pracoviště Zdravotnické záchranné služby Zlínské kraje v Bystřici pod Hostýnem bylo slavnostně otevřeno v říjnu 2010.

Sociální péče Sociální péče ve městě Bystřice pod Hostýnem a okolních obcích je zajišťována prostřednictvím poskytovatelů sociálních služeb. Mezi nejvýznamnější poskytovatele sociálních služeb v oblasti péče o seniory patří Oblastní charita Bystřice pod Hostýnem, která zajišťuje ošetřovatelsko-pečovatelskou službu ve městě a přilehlých obcích. Provozuje charitní pečovatelskou službu, osobní asistenční službu a Denní stacionář pro seniory Chvalčov. Dalším poskytovatelem je Centrum pro seniory Zahrada, o. p. s., které provozuje nově vybudovaný Domov pro seniory Zahrada s kapacitou 74 lůžek. Souhrnné aktuální informace o poskytovatelích sociálních služeb na teritoriu města jsou uveřejněny v Katalogu poskytovatelů sociálních služeb ORP Bystřice pod Hostýnem. Ve městě působí občanské sdružení „Třetí věk u nás“, které se věnuje organizování volného času seniorů. Město má k dispozici dům s pečovatelskou službou, jehož kapacita je 51 bytů. Problémem v oblasti péče o seniory je, že ve městě chybí pobytová odlehčovací služba pro seniory a pro lidi se zdravotním postižením a také domov se zvláštním režimem, stejně jako domácí hospicová péče. Sociální péči pro osoby se zdravotním postižením zajišťují tři poskytovatelé na území ORP Bystřice pod Hostýnem, kteří pokrývají potřeby klientů. Mezi nejvýznamnější 22


poskytovatele sociálních služeb patří Domov pro osoby se zdravotním postižením Javorník, Chvalčov, který poskytuje v domově celoroční pobyt, týdenní stacionář a denní stacionář. Volnočasovým aktivitám zdravotně postižených dětí a mládeže se věnuje Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených dětí, klub STONOšKA, o. s. Léčebnou a sociální rehabilitaci zdravotně postižených zprostředkovává Svaz postižených civilizačními chorobami. Chybí např. odlehčovací služba pro osoby se zdravotním postižením, neexistuje zařízení s podporou klientů v oblasti sociální rehabilitace, podporované bydlení, chráněné bydlení a terapeutické dílny. Problémem ve městě i okolních obcích je také nedostatek pracovních míst pro občany se zdravotním postižením a chybějící chráněné dílny. Tento problém je možné částečně vyřešit s pomocí finančních prostředků EU v oblasti sociální ekonomiky. Dalším problémem jsou architektonické bariéry ve městě. Sociální péči rodinám s dětmi zajišťuje několik organizací. Fond ohrožených dětí, pobočka Zlín, poskytuje sociálně aktivizační služby. Organizace Azylový dům pro ženy a matky s dětmi, o. p. s., poskytuje terénní sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Oblastní charita Kroměříž zajišťuje terénní program Plus osobám ohroženým nebo závislým na návykových látkách, především injekčním uživatelům drog. Odborné sociální poradenství a službu sociální prevence poskytuje Centrum poradenství pro rodinné a partnerské vztahy, p. o. Odbornou pomoc dětem rodičům a odborné veřejnosti poskytuje Středisko výchovné péče. Náhradní rodinné prostředí pěstounské péče zajišťuje Sdružení SOS dětských vesniček, dětská vesnička Chvalčov. Bystřice pod Hostýnem se potýká s problémem neexistence nízkoprahového zařízení pro děti a mládež. Chybějící službou je zde také odborné dluhové poradenství. Městský úřad Bystřice pod Hostýnem zajišťuje prostřednictvím odboru sociálních věcí sociálně-právní ochranu dětí a sociální práci na úrovni městského úřadu. Město Bystřice p. H. bylo také partnerem projektu „Zavedení procesů plánování dostupnosti sociálních služeb v ORP Bystřice pod Hostýnem. V rámci projektu bylo vytvořeno místní partnerství mezi zadavateli, poskytovateli a uživateli sociálních služeb. Specifickým cílem projektu bylo zapojení široké veřejnosti prostřednictvím informační kampaně do procesu plánování. Vznikl Katalog poskytovatelů sociálních služeb na území ORP Bystřice pod Hostýnem a hlavním výstupem je vytvoření strategického dokumentu Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ORP Bystřice pod Hostýnem na období 2013–2016. 23


1.9.

DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST

V minulosti vedla Bystřicí pod Hostýnem významná obchodní cesta, která směřovala z Kroměřížska severovýchodním směrem k Valašskému Meziříčí.

Silniční doprava Pro zajištění dopravní obslužnosti území slouží síť pozemních komunikací. Na území města Bystřice pod Hostýnem se nenachází koridory a dopravní plochy republikového významu. Zastoupeny zde nejsou ani rychlostní komunikace a silnice I. třídy. Základ silniční infrastruktury tvoří silnice II. třídy s navazující sítí silnic III. třídy, které zajišťují zpřístupnění ostatních sídel mimo hlavních tras a jejich napojení na vyšší komunikační systém. Tato síť je doplněna o silnice v majetku města a účelové komunikace. Nejvýznamnějšími dopravními tepnami jsou silnice č. II/150 Přerov – Bystřice p. H. – Val. Meziříčí, II/437 Lipník n. B. – Bystřice p. H. - Tesák - Jablůnka, a silnice II/438 Teplice n. B. – Bystřice p. H. – Holešov – Zahnašovice. Dopravní provoz se vyznačuje jako nekolizní, přesto je bezpečnosti dopravního provozu věnována náležitá pozornost, což je částečně také způsobeno neustálým zvyšováním intenzity dopravy ve městě. Významný vliv na rozvoj území města Bystřice pod Hostýnem by v budoucnu mohlo mít dobudování dopravních sítí, jako například dostavba dálnice D1 Kroměříž východ – Říkovice. Druhou významnou dopravní stavbou je dobudování rychlostní komunikace R49 Hulín – Zlín – Slovensko. Dalším přínosem pro dopravu Bystřice pod Hostýnem, zejména pak z důvodu zvýšení bezpečnosti a snížení zátěže dopravy v centru města, bude vybudování obchvatu města. Obchvat odvede kamionovou dopravu ze středu města a zároveň propojí silnice na Valašské Meziříčí a Hranice do jedné komunikace. Prvním krokem pro realizaci obchvatu města bylo vybudování přeložky krajské silnice II/150 (Bystřice p/H – Valašské Meziříčí ) a takto vzniklé propojení se silnicí II/438 (Bystřice p/H – Hranice). Jedná se o součást v budoucnu uvažovaného obchvatu ve směru příjezdu od Holešova. Toto propojení by mělo odlehčit centru města a omezit průjezd cisternových souprav kritickou křižovatkou u firmy Kovonax.

24


Parkování ve městě Město Bystřice pod Hostýnem se potýká s nedostatkem ploch pro parkování jak v centru města, tak na sídlišti. Většina parkovacích míst v centru města je zpoplatněna, kromě plochy u zámku, nebo se jedná o místa na krátkou dobu stání, která lze využívat s papírovými parkovacími hodinami. Z důvodu zpoplatněných parkovacích ploch využívají návštěvníci města parkoviště u supermarketů Albert a Lidl. Při výjezdu z města směrem k Hostýnu nebo ke Slavkovu pod Hostýnem je pro návštěvníky města a poutního místa Sv. Hostýn k dispozici velké parkoviště.

Železniční doprava Železniční síť na území Bystřice pod Hostýnem je tvořena jedinou celostátní tratí č. 303 Kojetín – (Hulín) – Valašské Meziříčí, jež tvoří propojení mezi celostátní tratí mezinárodního významu č. 330 Přerov – Břeclav a celostátní tratí mezinárodního významu č. 280 Hranice na Moravě – Střelná. Ve městě se nachází železniční stanice, která je standardně vybavena pro cestující a je místním východiskem turistických cest. V rámci rozvoje železniční sítě je významná trať č. 303, která propojuje města Kroměříž, Hulín, Bystřice pod Hostýnem a Valašské Meziříčí. Tato trať umožňuje pokračování dále ve směru na Brno, respektive na Ostravu.

Autobusová doprava Autobusovou dopravu z Bystřice pod Hostýnem zabezpečuje převážně firma Krodos, a. s., se sídlem v Kroměříži. Kromě této přepravní společnosti autobusovou dopravu zajišťují i tito dopravci – ČSAD Vsetín, a. s., Veolia Transport Morava, a. s., a Tourbus, a. s. Na území města Bystřice pod Hostýnem jsou celkem 4 zastávky, přičemž hlavní zastávkou je autobusové nádraží. Pro odjezdy autobusů ve směru na Hostýn, Rusavu nebo Chvalčov je hojně využívána zastávka v ul. Čs. brigády. Bystřice patří k těm malým městům, která mají dobrou dopravní dostupnost v pracovní dny i o víkendech a státních svátcích. Nejhorší dopravní dostupnost je v místní části Sovadina, která je obsluhována pouze několika autobusovými linkami za den. Z Bystřice pod Hostýnem je přímé autobusové spojení téměř se všemi městy střední Moravy (s Kroměříží, Zlínem, Přerovem, Hranicemi na Moravě, Vsetínem, Valašským Meziříčím i Lipníkem nad Bečvou), ale také s Brnem a Ostravou.

25


Hromadná doprava po městě není zajišťována. Velkou nevýhodou autobusové a vlakové dopravy je vzdálenější umístění jejich stanovišť, což může způsobovat mnohým cestujícím značné obtíže, zejména v případě krátkých časových intervalů mezi spoji.

Letecká doprava Na území města Bystřice pod Hostýnem se nenachází žádné letiště pro vnitrostátní a mezinárodní přepravu. Výhledově se zde však přepokládá vybudování přistávací plochy pro vrtulníky.

Cyklistická doprava a cykloturistika Cykloturistika má v Hostýnských vrších velkou tradici. V roce 1885 zde byl založen cyklistický spolek, první svého druhu na Moravě. Pro novodobou cykloturistiku mělo v rámci Hostýnských vrchů velký význam vybudování tzv. „Hostýnské magistrály“, jejíž smysl spočívá zejména ve snížení ekologické zátěže krajiny a zvýšení turistické atraktivnosti. Byly zde vybudovány cyklostezky a řada značených cyklotras v délce cca 52 km. Turisté i cyklisté se tak dostanou na mnoho zajímavých míst a na své si přijdou i běžkaři, protože v zimním období jsou některé cyklotrasy částečně udržovány jako běžecká stopa. Ve městě je vybudována cyklostezka, která prochází celým parkem Zahájené. Město Bystřice pod Hostýnem zavedlo v roce 2010 novou službu pro turisty. V sídle městského informačního centra otevřelo cyklopůjčovnu a v roce 2013 se centrum zapojilo do projektu Cyklisté vítáni.

1.10.

TECHNICKÁ VYBAVENOST A INFRASTRUKTURA

Pod pojem technická infrastruktura lze především zahrnout napojení obce na rozvod elektrického proudu, úroveň vodovodních sítí a kanalizace, plynofikaci a dostupnost telekomunikačních sítí a internetu. Pro zhodnocení aktuálního stavu a možného rozvoje technické infrastruktury na území města Bystřice pod Hostýnem byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů. Jedná se zejména o Územně energetickou koncepci Zlínského kraje a Územní energetickou koncepci Podhostýnského regionu, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje, Akční plán územně energetické koncepce Zlínského kraje, atd.

26


Kanalizace Ve městě Bystřice pod Hostýnem je vybudována jednotná kanalizační síť i čistírna odpadních vod, která je umístěna v místní části Rychlov. Vzhledem k tomu, že jednotlivé kanalizační stoky byly budovány postupně, je jejich technický stav různý, přičemž nejstarší části bude zapotřebí postupně zrekonstruovat. Na kanalizaci je napojeno kolem 93 % bytů, její délka činí 28 400 m a je majetkem firmy VaK Kroměříž, a. s. Čistírna odpadních vod byla do zkušebního provozu uvedena v roce 1995 a do provozu trvalého v roce 1998. Tato čistírna je ve vlastnictví společnosti Vodovody a kanalizace Kroměříž, a. s., a pracuje na principu biologického rozkladu s mechanickým předčištěním. Náklady na její výstavbu dosáhly výše 114 mil. Kč. Dobudována by měla být kanalizace v místních částech Hlinsko pod Hostýnem, Sovadina a Bílavsko.

Zásobování pitnou vodou Otázka zásobování pitnou vodou byla řešena na přelomu 30. a 40. let, kdy začala výstavba vodovodu. Pitná voda pro město Bystřice pod Hostýnem je přiváděna vodovodem z Holešova, který v současné době pokrývá většinu města. Výjimku představují pouze některé okrajové lokality – jako příklad je možné uvést místní část Sovadina. V oblasti vodního hospodářství je stav dodávek pitné vody vyvážený a zdrojově dostatečný. V případě enormního odběru vody se využívá vodovod z Kroměříže. Vlastníkem vodovodu jsou Vodovody a kanalizace, a. s., Kroměříž. Kromě vodovodu jsou dalším zdrojem pitné vody soukromé studny. Jako zdroje užitkové vody mohou sloužit obecní studny, kterých je v samotném městě 12–15, v místní části Bílavsku 2, v Hlinsku pod Hostýnem 1. V Sovadině byly provedeny pouze zkušební vrty.

Plynofikace Plynofikace města Bystřice pod Hostýnem byla dokončena v roce 1998. Jednalo se o nákladný projekt, který si vyžádal 40 mil. Kč z rozpočtu města. Na plynovodní rozvody se může napojit většina bytů ve městě. Výjimku tvoří pouze místní část města Sovadina, kde není plyn napojen.

27


Zásobování elektrickou energií Na území města Bystřice pod Hostýnem se nachází vedení 110 kV, které vede z území sousedního správního obvodu obce s rozšířenou působností Holešov přes městskou část Rychlov a posléze opouští území správního obvodu obce s rozšířenou působností Bystřice pod Hostýnem směrem do sousedního Moravskoslezského kraje. Rozvody elektřiny na území města spravuje společnost E.ON Distribuce, a. s. Příkladem alternativního zdroje energie je větrná elektrárna na Hostýně. Tato elektrárna je v soukromém vlastnictví Matice svatohostýnské a je v provozu od roku 1996. Větrná elektrárna je využívána jako zdroj energie pro zařízení areálu Hostýn, kterému kryje asi 20 % celkové spotřeby elektrické energie. Náklady na její výstavbu činily 12 mil. Kč.

Zásobování teplem Ve městě působí průmyslová teplárna TON ENERGO, a. s. Tato teplárna zásobuje parou průmyslové podniky ve městě. Dříve sloužila také jako horkovodní síť, což se však po plynofikaci města změnilo. V současnosti na území města svou teplovodní soustavu provozuje společnost Tepelné hospodářství Bystřice pod Hostýnem, s. r. o., která zásobuje teplem byty, terciární sektor i drobný průmysl a živnosti.

Informační a komunikační technologie V oblasti informačních a komunikačních technologií má Bystřice pod Hostýnem vyhovující úroveň. Město má dokončenou rekonstrukci telefonní sítě včetně digitální ústředny. Území města uspokojivě pokrývá signál hlavních mobilních operátorů poskytujících telekomunikační služby v České republice, s výjimkou horšího pokrytí signálem sítě společnosti T-Mobile v některých členitějších lokalitách. Pokrytí televizním signálem digitálního pozemního vysílání je též bezproblémové. V Bystřici pod Hostýnem působí hned několik poskytovatelů internetové konektivity. K připojení je možno využít jak bezdrátových, tak optických spojů s rychlostmi až 25 Mbit/s. Využít lze i pevné sítě (ADSL) či vysokorychlostní mobilní připojení. Internet pro veřejnost je přístupný v městské knihovně a informačním centru nebo lze využít síť bezplatných bezdrátových připojovacích bodů v místních restauracích.

28


1.11.

TRH PRÁCE A HOSPODÁŘSKÁ SITUACE V REGIONU

Míra nezaměstnanosti Průměrná míra nezaměstnanosti v okrese Kroměříž dosahovala k 31. 12. 2011 hodnoty 10,49 %. Jednalo se o druhou nejvyšší průměrnou hodnotu v rámci Zlínského kraje. Kroměřížsko tak mírou nezaměstnanosti předčilo Zlínsko a Uherskohradišťsko. V průběhu roku 2012 se však nezaměstnanost nadále zvyšovala. Ke zvýšení došlo ve třech okresech Zlínského kraje (Vsetín, Uherské Hradiště a Kroměříž). Míra nezaměstnanosti města Bystřice pod Hostýnem dosahovala k 31. 12. 2010 12,7 %. Počet uchazečů o práci k tomuto datu činil 1 004 osob. Počátkem roku 2011 se míra nezaměstnanosti nadále zvyšovala, k 31. 1. 2011 byla míra nezaměstnanosti 13,4 % a k 28. 2. 2011 činila již 13,7 %. Za tento nárůst může hospodářská krize, která způsobila úpadek průmyslového sektoru. V prvních třech kvartálech roku 2012 se poté míra nezaměstnanosti pohybovala mezi 10–11 %. Největší nezaměstnanost je také každoročně zaznamenána v zimních měsících, kdy dochází k útlumu sezónních prací.

Graf 3: Průměrná roční míra nezaměstnanosti v Bystřici pod Hostýnem

29


Graf 4 Vývoj míry nezaměstnanosti města Bystřice pod Hostýnem v roce 2011

Zdroj: www.mpsv.cz – nezaměstnanost v okrese Kroměříž

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo a zaměstnanost v různých odvětvích Z výsledků sčítání lidu, domů a bytů, které proběhlo v roce 2001, vyplývá, že ve městě Bystřice pod Hostýnem je celkem 4 420 ekonomicky aktivních osob. Vzhledem k celkovému počtu obyvatel města se tedy jedná o 50,3 % obyvatelstva. Z pohledu struktury ekonomicky aktivního obyvatelstva podle odvětví pracuje větší část obyvatelstva v oblasti průmyslu, a to v celkovém počtu 1 657 osob (37,49 %). Dále je obyvatelstvo ve větší míře zaměstnáno ve školství, zdravotnictví a sociální sféře – v počtu 560 osob (12,67 %), na třetím místě se poté nachází oblast obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží v celkovém počtu 436 osob (9,86 %), oblast veřejná správa, obrana a sociální zabezpečení v počtu 335 osob (8 %), pak již ve stavebnictví a nemovitostech, dopravě, ostatních veřejných a osobních službách a také zemědělství, lesnictví, ubytovacích a stravovacích službách, peněžnictví a pojišťovnictví. Kroměřížský region býval znám jako okres průmyslově zemědělský. Ekonomická aktivita obyvatel v oblasti průmyslu převládá i nyní, i když ne v takové míře jako dříve. Zemědělství je pro Bystřici pod Hostýnem také významným odvětvím, avšak jeho rozsah a počet zaměstnaných v této oblasti se stále snižuje. Na významu naopak nabývají veřejné a sociální služby. 30


Graf 5: Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle odvětví v %

Zdroj: www.csu.cz – veřejná databáze

Tabulka 9: Ekonomicky aktivní osoby podle věku 15–24 let

25–34 let

35–44 let

45–54 let

620

1 204

1 106

1 140

55–59 let

60–64 let

65 a více let

256

56

38

Ekonomicky aktivní celkem

4 420


Z výše uvedené tabulky vyplývá, že nejvíce ekonomicky aktivních osob je ve věkové skupině 25–34 let a nejmenší zastoupení má naopak věková kategorie 65 let a více.

31


Dojíždění do zaměstnání Za zaměstnáním dojíždí celkem 3 603 obyvatel. Převážná většina obyvatel dojíždí do zaměstnání v rámci obce. Jedná se přesně o 2 277 pracujících. Zbývající část obyvatel dojíždí za zaměstnáním v rámci okresu, kraje, případně do jiného kraje. Z níže uvedeného grafu vyplývá, že více obyvatel dojíždí do zaměstnání v rámci jiného kraje nežli v rámci kraje Zlínského. Tento fakt je způsoben blízkostí města Přerov, které je již součástí kraje Olomouckého. Graf 6: Struktura obyvatel, kteří vyjíždějí za prací

Významní zaměstnavatelé Z pohledu zaměstnanosti představuje nebezpečí závislost na velkých zaměstnavatelích v regionu. Z tohoto důvodu je nutná podpora malého a středního podnikání, čímž se sníží riziko kolapsu celého mikroregionu v případě krachu nebo omezení výroby některého z velkých podniků. Zaměstnanost je zde závislá na třech největších průmyslových podnicích, které jsou uvedeny níže. TON, a. s. TON, a. s., je společnost zaměřená na výrobu židlí a stolů pro široké spektrum zákazníků. Společnost má svou bohatou historii. Výroba se nachází v místě, kde Michael Thonet roku 1861 položil základní kámen původní továrny THONET. 32


Produkce je exportována do více než 60 zemí světa, a to zejména do Německa, Británie, USA, Japonska, Austrálie i do Číny, a novinky v sortimentu jsou každoročně prezentovány na prestižních výstavách jako Salone del Mobile Milano, IMM Cologne nebo 100% Design London. Přestože se důsledky hospodářské krize dotkly i této společnosti a v předchozích letech došlo k několika vlnám propouštění, nadále zaujímá TON první místo v žebříčku největšího zaměstnavatele co do počtu zaměstnanců. NET PLASY, s. r. o. Mlékárna Bystřice pod Hostýnem byla uvedena do provozu v roce 1950 se záměrem dodávek mléka pro Ostravu. Postupem času byly k této mlékárně připojovány další závody, až došlo k vytvoření Gottwaldovských mlékáren, které se skládaly z devíti závodů. Ředitelství se později přesunulo do Kroměříže a poté až do Brna. V roce 1979 byla zavedena výroba pomazánkového másla a sýra Duko, vyráběly se i smetanové krémy. V roce 1996 koupila mlékárnu společnost NET PLASY, spol. s r. o. Počet zaměstnanců společnosti byl k 31. 12. 2010 uváděn v rozmezí 200–249 pracovníků. V posledních několika letech počet zaměstnanců společnosti však neustále klesá a dochází k omezování a snižování rozsahu výroby. Od roku 2011 začala společnost spolupracovat s firmou ALIMPEX FOOD, a. s., z důvodu posílení pozice na trhu. Portfolio výrobků mlékárny však zůstává stejné, mění se pouze obchodní a distribuční podmínky uvádění těchto výrobků na trh. KOVONAX, spol. s r. o. KOVONAX, spol. s r. o., Bystřice pod Hostýnem je společnost zaměřená především na výrobu kovového nábytku pro veřejnou správu, zdravotnictví, školství a atypické interiéry. Společnost působí na českém a evropském trhu již více než sto let a je známa obchodníkům s nábytkem, architektům a designérům i projektantům interiérového vybavení. Předností tradičních výrobků je bezpečná a praktická konstrukce, spolehlivost, kvalita zpracování, jednoduchá manipulace a snadná údržba. V současné době společnost zaměstnává 50–99 pracovníků. Tento počet signalizuje snížení zaměstnanců oproti dřívějším obdobím. Společnost se v předchozích letech přeorientovala a zmenšila závod. V uvolněných prostorách společnosti byl vybudován supermarket Lidl.

33


Průmyslová zóna Z výše uvedených skutečností vyplývá, že město má tradiční zastoupení průmyslu dřevařského, nábytkářského, textilního a mlékárenského. V posledních letech také nabývá na významu oblast cestovního ruchu, zejména pak služby restauračních a ubytovacích zařízení, lyžařských areálů a drobných služeb na tyto oblasti navazující. Ve městě Bystřice pod Hostýnem se nachází několik lokalit vymezených pro vznik průmyslové zóny. Nejvýznamnější je průmyslová zóna na ulici Holešovská, která je umístěna po pravé straně při výjezdu z města na Holešov. V areálu této průmyslové zóny se zatím nachází autoopravna, výkup železa a také sídlo Vodohospodářských staveb, s. r. o., Bystřice pod Hostýnem. Další plochy průmyslových zón jsou umístěny na ulici Meziříčské, v oblasti cihelny a v místní části Rychlov. Z těchto ploch je využita pouze jedna, v místní části Rychlov, kde je umístěna klempířská dílna a skladové prostory. Ostatní plochy slouží jako plochy návrhové. Z výše uvedených informací vyplývá, že v okolí Bystřice pod Hostýnem se rozkládá hned několik ploch pro podnikatelské subjekty. V současné době však nejsou pro možné investory připravené.

Ostatní podnikatelské subjekty V Bystřici

pod

Hostýnem,

dle

posledních

dostupných

informací,

působí

1 942 podnikatelských subjektů, což představuje navýšení počtu podnikatelských subjektů oproti předchozímu období. K nárůstu podnikatelských subjektů došlo zejména v oblasti veřejných, sociálních a osobních služeb (ze 183 na 227 subjektů), stavebnictví a dopravy a spojů. K úbytku pak došlo v oblasti školství, obchodu, prodeje motorových vozidel, spotřebního zboží a pohostinství, dále zemědělství, lesnictví a rybolovu. Bližší porovnání vývoje počtu podnikatelských subjektů města Bystřice pod Hostýnem je uvedeno v grafickém znázornění č. 7.

34


Graf 7: Vývoj počtu podnikatelských subjektů ve dvou po sobě jdoucích obdobích

Zdroj: www.csu.cz – veřejná databáze V současném období tedy ve městě převládají podnikatelské subjekty v oblasti obchodu, prodeje a oprav motorových vozidel, prodeje spotřebního zboží a pohostinství. Z hlediska hospodářské činnosti převládající právní formy subjektů jsou v Bystřici pod Hostýnem nejvíce zastoupeni živnostníci. Nejméně rozšířeným právním subjektem jsou družstevní organizace a akciové společnosti. Zastoupení ostatních forem právních subjektů je blíže specifikováno v grafickém znázornění č. 8 uvedeném níže.

Graf 8: Podnikatelské subjekty dle právní formy

35


SWOT ANALÝZA Hlavním cílem socioekonomické analýzy bylo zmapování všech oblastí života občanů Bystřice pod Hostýnem. Konečným výstupem je objektivní charakteristika silných a slabých stránek a možných příležitostí a ohrožení. Následný výběr problémových okruhů a formulaci strategických

cílů je třeba považovat za nejvýznamnější fázi prací

rozhodující

o smysluplnosti strategického plánu rozvoje města.

SILNÉ STRÁNKY -

Výhodná dopravní poloha. Relativně hustá silniční a železniční síť. Existence bezbariérových prvků pro občany se sníženou mobilitou. Dobré podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku ve městě a jeho okolí. Bezpečnostní prvky pro chodce v rámci silniční dopravy. Kompletní technická infrastruktura na území města (odpadové, kanalizační a vodní hospodářství, ČOV, plynofikace). Standardní pokrytí území města pevnými telefonními linkami i signálem všech mobilních operátorů. Dostupnost vysokorychlostního připojení k internetu. Existence poptávky po bydlení v klidném prostředí města. Množství ploch pro zemědělskou výrobu a vysoká bonita jejich půdy. Tradice průmyslu ve městě. Existence živnostníků ve městě. Existence průmyslových ploch. Rozvinutá síť služeb. Vysoký podíl obyvatel s vyučením a středním odborným vzděláním. Podnikatelská tradice firem – dobře fungující podniky jsou zárukou pracovních příležitostí. Kvalitní institucionální vybavení (MŠ, ZŠ, SŠ, ZUŠ a Základní škola speciální a praktická). Existence sociálních služeb pro starší generaci (dům s pečovatelskou službou, charita, centrum pro seniory). Dostupnost zdravotní péče ve městě (lékaři, pohotovostní služba). Rozvinutá spolková a zájmová oblast. Bohatá kulturní, historická a společenská tradice. Pořádání kulturních a společenských akcí (Bystřické zámecké slavnosti, folklorní festivaly, apod.). Široké zázemí pro konání kulturních a volnočasových aktivit. Nápaditá činnost městské knihovny. Rozsáhlá nabídka volnočasových aktivit pro všechny věkové kategorie. 36


-

-

-

-

Kvalitní městské informační centrum. Množství historických památek ve městě a okolí. Přírodní podmínky vhodné pro letní a zimní turistiku a cykloturistiku (Hostýnské vrchy). Existence městského muzea. Bystřice pod Hostýnem je hlavní přístupovou cestou na Sv. Hostýn i výchozím bodem turistických tras v okolí. Má vlastní informační centrum s řadou materiálů pro turisty, půjčovnu kol a zprostředkovává turistům ubytování ve městě i regionu. Církevní památky v okolí a regionu jsou zahrnuty do Evropské sítě poutních stezek, tudíž jsou propagovány nejen v ČR, ale i v zahraničí. Poutní místa Svatý Kopeček – Svatý Hostýn a Velehrad spojují poutní stezky pro pěší i cyklisty. Kvalitní značení turistických tras, udržované lyžařské stezky Hostýnské běžecké magistrály (v Hostýnských vrších). Zachování tradičních akcí pro občany (vítání občánků, svatby, životní jubilea), které podporují sounáležitost s městem. Profesní vybavenost úředníků. Fungující bezpečnostní systém, připravenost, ochota všech složek pracovat na zajištění a ochraně života, zdraví a majetku občanů města Bystřice pod Hostýnem. Fungování základních a ostatních složek IZS v Bystřici pod Hostýnem. Zapojení území do integrovaného záchranného systému Zlínského kraje. Efektivní hospodaření s komunálními odpady – svoz TKO, skládka Cihelna, sběrný dvůr, separace. Dostatečná kapacita zdrojů pitné vody. Vysoká lesnatost, velký podíl zeleně v zastavěném území obce. Centralizace správy majetku města v jediném útvaru. Jednotný systém evidence majetku města. Blízká spolupráce (organizační propojení) s útvarem zajišťujícím evidenci majetku a nakupování. Jednotný systém evidence smluv ke spravovanému majetku města. Vysoká odbornost zaměstnanců útvaru zajišťujícího správu ve vztahu ke stavebním otázkám u správy majetku města. Vybudované bezbariérové přístupy pro občany se sníženou mobilitou. Velké množství a vysoká úroveň komunikačních kanálů, kterými jdou informace z úřadu směrem k veřejnosti. (úřední deska, hlášení rozhlasu, městský web, infocentrum, Zpravodaj). Odbor vnějších vztahů – koordinace a jednotnost v poskytování informací médiím. Tiskové zprávy, servis, pravidelný kontakt, agenda setting. Ochota vedení města poskytovat úplné a pravdivé informace a ochota vedoucích úředníků při zodpovídání dotazů občanům i médiím.

37


SLABÉ STRÁNKY -

-

Zvyšující se intenzita dopravy a její negativní vliv na životní prostředí. Nízká kvalita sítě pozemních komunikací. Nedostatek cyklistických stezek ve městě, které by odvedly cyklisty z frekventovaných silnic. Nedostatečné napojení na dálniční a rychlostní silniční síť. Nedostatek volných lokalit pro výstavbu rodinných domů a bytů. Zastarávaní technické infrastruktury. Nevybudované kanalizační stoky v místních částech města (Sovadina, Hlinsko pod Hostýnem, Bílavsko). Vysoká míra nezaměstnanosti a nedostatek pracovních příležitostí. Závislost zaměstnanosti na třech podnicích. Nedostatečná připravenost průmyslových ploch pro investory. Nedostatečná informovanost malých a středních podniků o možnostech jejich rozvoje prostřednictvím různých dotačních nástrojů. Neexistence dalších druhů sociálních služeb, zejména služeb pro rodiny s dětmi. Nevyhovující infrastruktura školských zařízení. Klesající počet obyvatel. Nízký podíl obyvatelstva s vyšším a vysokoškolským vzděláním. Zvyšující se počet osob v poproduktivním věku. Nedostatečná kapacita a kvalita ubytovacích zařízení využitelných pro rozvoj turismu. Nedostatečná rozmanitost druhů ubytování (chybí chaty, autocamp, ubytování vyššího standardu. Krátká průměrná doba pobytu turistů. Nedostatek finančních prostředků pro oblast cestovního ruchu a kultury (propagace města a obnova a údržba kulturních památek). Nevyužitelnost všech prostor bystřického zámku z důvodu nedokončené rekonstrukce. Zvyšující se hluk a znečištění ovzduší z dopravy. Výskyt tzv. divokých, neboli černých skládek. Neexistence kulturní instituce, která by zaštitovala kulturní činnosti. Neexistence klubu, který by oslovil různé zájmové skupiny. Roztříštěnost výkonu přenesené působnosti. Vykonávání obřadů – dvě obřadní místnosti. Sezonní provoz bystřického zámku, který je pro návštěvníky atraktivní. Úzká specializace na daný resort výrobní činnosti – dřevozpracující průmysl – výkyvy dle stávající situace na trhu a z toho pramenící dopad – ztráta zaměstnání, opouštění regionu a odchod za novými pracovními příležitostmi. Malé využití průmyslové zóny. Zatím méně rozvinutý sektor služeb. Absence nízkoprahového zařízení pro děti a mládež ohrožené delikvencí. Chybějící dluhové poradenství pro osoby, které mají problémy se splácením dluhů. 38


-

Město nevlastní žádné lokality, které by byly připravené k výstavbě RD (není připravená infrastruktura, zasíťování). Nedostatek finančních prostředků pro realizaci projektů. Málo rozvinutá agroturistika. Potřeba zajištění průtočnosti a stabilizace koryt vodních toků (zejm. Černý potok). Nedostatečná pasportizace majetku, chybějící systém aktualizace pasportů. Chybějící kalkulace k hospodárnému využívání spravovaného majetku. Neloajalita a názorová nejednotnost mezi zastupiteli i mezi úředníky. Napadání a zpochybňování odlišných názorů. Malá zpětná vazba – schránky důvěry nejsou využívány, pro pracovníky úřadu nefunguje žádný motivační systém ve vztahu ke stížnostem (opakovaným) či pochvalám od občanů.

PŘÍLEŽITOSTI -

Dobudování nadřazených komunikací. Dobudování cyklistických stezek v Bystřici pod Hostýnem a jejich propojení se sousedními obcemi. Využití finančních prostředků z fondů EU a ze Státního fondu dopravní infrastruktury ČR, případně dalších zdrojů na obnovu a výstavbu dopravní infrastruktury. Využití evropských i národních dotací a programů rozvoje k obnově, revitalizaci a regeneraci bytového fondu a technické infrastruktury pro rozvojové plochy. Příliv obyvatel velkých měst za čistým životním prostředím. Zájem investorů o výstavbu a bydlení. Rozvoj malého a středního podnikání. Zaplnění průmyslových ploch. Rozšíření spolupráce podnikatelských subjektů s občanským sdružením MAS Podhostýnska. Příchod nových investorů. Využití finančních prostředků na podporu a rozvoj podnikání. Využití finančních prostředků pro rozvoj sociálních služeb, modernizaci, rekonstrukci a rozvoj školství a jiné oblasti občanské vybavenosti. Rozšíření nabídky ubytování. Rozšíření vzájemné spolupráce se subjekty činnými v oblasti cestovního ruchu. Rozvoj kooperace se subjekty destinačního managementu vyšších celků (Kroměřížsko, Zlínský kraj). Využití dotací z evropských státních či krajských prostředků na financování obnovy památek a infrastruktury cestovního ruchu. Vysoký potenciál cestovního ruchu. Prevence ekologické dopravy. Podpora využití alternativních zdrojů energie, podpora ekologického vytápění. Využívání evropských a státních dotací v rámci životního prostředí. Spolupráce s jinými městy v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje obcí a 39


-

-

měst. Lepší využití klubu důchodců. Vybudování obřadní kaple na zámku. Jazykové vzdělávání úředníků. Ve společné propagaci a řízení nové turistické destinace Hostýnské vrchy, která by spojila poskytovatele služeb v cestovním ruchu a vytvářela produktovou nabídku pro celoroční vytíženost ubytovacích kapacit. Vybudování obchvatu města Bystřice pod Hostýnem. Vybudování cyklostezek. Využívání možnosti čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU hlavně na cestovní ruch. Posílení podnikatelských aktivit, zlepšení podmínek pro začínající podnikatele. Pomoc města pro příchod nových investorů. Využití vysokého rekreačního potenciálu města a okolí – rozvíjet ubytovací a stravovací kapacity a budovat doprovodnou infrastrukturu pro trávení volného času. Vylepšení spolupráce se školami a školskými zařízeními, s ošetřujícími lékaři v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Navázání kontaktu s občanskou poradnou pro účely dluhového poradenství, nabídka spolupráce, prostor a finanční podpory ze strany města. Zlepšení podmínek a prostředí pro výkon sociálně-právní ochrany dětí. Dostatečné personální zajištění při výkonu agendy sociálně-právní ochrany dětí a sociální práce. Přednášky a ukázky jednotek IZS ve školách a pro širokou veřejnost. Příprava vhodných lokalit ve vlastnictví města k výstavbě RD a BD – zasíťováni, realizace dopravní a technické infrastruktury. Získávání finančních prostředků z dotačních programů. Doplnit pasportizaci majetku, zavést systém aktualizace pasportů. Zavést systém zpracovávání kalkulací k hospodárnému využívání spravovaného majetku. Kooperace mezi subjekty veřejného a soukromého sektoru. Zlepšení komunikace veřejné správy s občany. Spolupráce na rozvoji města i regionu MAS. Zpracování komunikační strategie a stanovení cílů, kterých chce vedení města v určitém horizontu dosáhnout. Pravidelná setkání vedení města s občany – mítinky, besedy se starostou. Příležitost pro přímou výměnu názorů (střední a starší generace). Zřízení facebookového profilu města, řízení diskuse pod příspěvky (pro nejmladší věkovou skupinu). Aktualizace webu ve spolupráci s jednotlivými odbory úřadu. Transparentnost a otevřenost informací ze všech jednání veřejné správy.

40


HROZBY -

-

Odsouvání výstavby a modernizace nadřazených dopravních sítí. Zhoršující se stav komunikací způsobený nedostatkem prostředků kraje na jejich obnovu. Nedostatečná nabídka stavebních míst pro výstavbu rodinných domů (převážná většina stavebních míst je ve vlastnictví soukromých osob. Rostoucí míra nezaměstnanosti ve městě. Odliv kvalifikovaných sil do větších měst. Nezájem podnikatelských subjektů o plochy k podnikání. Hospodářský úpadek největších zaměstnavatelů. Stárnutí populace. Postupné zvyšování odlivu obyvatel zvláště v produktivním věku. Snižování počtu žáků škol. Pokles porodnosti. Odliv turistů do lépe propagovaných oblastí. Ztráta kulturního podvědomí u mladé generace. Rostoucí cenová nabídka služeb. Obnovení starých ekologických zátěží. Ekologické havárie a živelné pohromy. Zdražování elektřiny a přechod na tuhá paliva. Zvyšování poměru zastavěných ploch ve srovnání s plochami zeleně. Čistota povrchových i spodních vod. Změny vkusu občanů, technických možností. Nízká návštěvnost kulturních akcí. Nedostatek finančních prostředků města na kulturu. Velká konkurence silných okolních center. Nedostatek finančních prostředků pro výkon přenesené působnosti. Nepropojenost operačních systémů potřebných pro výkon veřejné správy. Nedostatek finančních prostředků pro udržení akcí typu „životní jubilea“. Silné turistické destinace v okolí s podporou podnikatelů „převálcují“ naši nabídku a Hostýnské vrchy s centrem v Bystřici pod Hostýnem již nebudou konkurenceschopné. Bystřice p. H. bude nadále jen parkovištěm pro auta a autobusy na Hostýn, lidé tudy budou jen projíždět, ale nebudou mít důvod se zastavit i ve městě (a utratit zde peníze). Nárůst počtu motorových vozidel projíždějících městem a vozidel občanů žijících ve městě. Vlivem ekonomické krize možnost částečného nebo úplného ukončení podnikatelských aktivit místních výrobních subjektů a z toho pramenící vysoká nezaměstnanost, odliv lidí ven z regionu za prací a nižší výběr daní. Možnost zvyšování podílu problémových skupin obyvatelstva. Snižování státního rozpočtu v oblasti školství. Snižování státního rozpočtu a rozpočtu obce v oblasti sociálně-právní ochrany dětí a sociální práce. 41


-

Nedostatečná péče o duševní hygienu sociálních pracovníků. Nedostatečná připravenost na krizový stav. Zvýšený nárust kriminality ze strany některých skupin obyvatelstva. Změna povětrnostních podmínek nad územím státu. Možnosti ekologické havárie ve městě a jeho okolí. Nedořešení vlastnických vztahů ve stanovených lokalitách – nemožnost zasíťování a přípravy lokalit. Nedostatek finančních prostředků (k případnému výkupu pozemků od jejich vlastníků). Nezaměstnanost. Odliv investorů, vznik tzv. brownfields. Ubývání výměry orné půdy. Půdní a vodní eroze. Znečištění povrchových a podzemních vod. Zástavba volné krajiny (narušení krajinného rázu). Nárůst migrace obyvatel do větších měst, případně jiných lokalit (sousedních obcí), které nabídnou plochy pro bydlení (ztráta příjmů z RUD). Nízká úroveň spolupráce s okolními obcemi v mikroregionu. Politická nekorektnost a rozpolcenost zastupitelstva vedoucí k poskytování protichůdných informací veřejnosti. Uzavření některých komunikačních kanálů z finančních důvodů. Zhoršující se mezilidské vztahy a atmosféra nedůvěry na úřadě, která vede k uzavřenosti a neochotě spolupracovat.

42

Profil města Bystřice pod Hostýnem_ SWOT analýza

Recommend Documents