Institut trhu práce Národní vzdělávací fond, o.p.s. Opletalova 25 Praha 1 110 00 www.nvf.cz
Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání Výzkumná zpráva
Červenec 2008
Pilotní systémový projekt ITP realizuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR spolu s dalšími partnery, kterými jsou Hospodářská komora ČR, Národní vzdělávací fond a úřady práce v pěti krajích. Hlavním cílem projektu je zkvalitnění, rozšíření a modernizace služeb zaměstnanosti.
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Registrační číslo projektu CZ.04.1.03/1.2.00.1/0008.
Klíčová aktivita č. 6 „Analýza a návrh optimalizace poradenského systému ve veřejných službách zaměstnanosti“ Realizace této klíčové aktivity je v rámci projektu ITP v gesci úseku Střediska podpory poradenských služeb Národního vzdělávacího fondu, o.p.s.
Vedoucí manažer: Ing. Zuzana Freibergová
Řešitel: PhDr. Josef Opočenský – Meritum spol. s r.o., Kolín
Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání
2
Obsah 1
Úvod.............................................................................................................................4
2
Základní údaje o vzorku .............................................................................................6
3
Bilanční diagnostika – stručný popis metody..........................................................7
4
Analýza dat................................................................................................................15 4.1
SPARO – dotazník zjišťující bazální strukturu a dynamiku autoregulace, integrovanosti a psychické odolnosti osobnosti .................................................15 4.1.1 Celkové výsledky .............................................................................................15 4.1.2 Porovnání výsledků z hlediska pohlaví ............................................................27
4.2
SIPO – dotazník interpersonálních hodnot ........................................................32
4.3
DUSIN – dotazník na diagnostikování postojů a prožitků klienta ve vztahu k základním životním podmínkám a okolnostem ..................................................35
4.4
LOGUS – orientační test intelektových předpokladů .........................................38
5
Závěry ........................................................................................................................40
6
Zdroje.........................................................................................................................42
Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání
3
1 Úvod V oblasti poradenství ve službách zaměstnanosti se stále více uplatňují metody a techniky z oboru psychologie, které poskytují hlubší a podrobnější poznatky o možných příčinách nezaměstnanosti klienta. Jedním z významných poradenských programů založených na metodách psychologie je bilanční diagnostika. Tato studie se opírá o data, která byla shromážděna v rámci tohoto programu v průběhu let 2000-2007 a srovnává výsledky testování 2067 uchazečů o zaměstnání. Vzhledem k tomu, že databáze klientů bilanční diagnostiky je již poměrně početná, je možné zpracovat některé údaje, které by mohly odhalit a definovat případné rozdíly mezi uchazeči o zaměstnání (tedy lidmi, kteří se ocitají v situaci nezaměstnanosti) a obecnou populací. Z laického hlediska lze soudit, že nezaměstnaný člověk může zcela jistě vykazovat některé osobnostní faktory, které ho budou odlišovat od běžné, obecné populace, ale o jaké faktory jde a do jaké míry mohou ovlivňovat případné znovunavrácení uchazeče do zaměstnání, to zatím nebylo z odborného hlediska popsáno. Na základě nashromážděných dat jsme se tedy pokusili zjistit, jak se vliv nezaměstnanosti projevuje na osobnostních charakteristikách klienta - hypoteticky lze totiž předpokládat, že nezaměstnanost v negativním slova smyslu ovlivňuje osobnost klienta. Současně lze také vyslovit hypotézu, že někteří klienti jsou ze své osobnostní podstaty predisponováni stát se nezaměstnanými. Nemusí to být tedy jen vnější objektivní vlivy, které brání k návratu do zaměstnání (i když nepochybujeme o tom, že jsou též velice důležité), ale mnohdy může hrát při hledání vhodného zaměstnání negativní roli osobnostní profil uchazeče. Studie si tedy klade za úkol: 1. popsat charakteristiky klienta ÚP - účastníka bilanční diagnostiky, 2. identifikovat diference profilu klienta ÚP - účastníka bilanční diagnostiky a obecné populace. V možnostech této studie bohužel není hloubková interpretace toho, co vlastně diference v profilu nezaměstnaného klienta od obecné populace způsobuje nebo v čem je důvod časté neúspěšnosti klientů při hledání nového zaměstnání. Bylo by vhodné zpracovat toto téma v některém z budoucích projektů, stejně tak jako evaluaci programu bilanční diagnostiky1 nebo zhodnocení bilanční diagnostiky klienty, kteří tímto poradenským programem prošli. Na většině akcí bilanční diagnostiky, ze kterých vychází tato studie, se podílela firma MERITUM s.r.o. Kolín, a to vždy ve spolupráci s konkrétními úřady práce a v poslední době také s dalšími institucemi, které řešily konkrétní projekty ESF (S-Comp Praha, Garancia Kolín, DHV CR s.r.o. Praha, CEPAC Olomouc). Velký dík za spolupráci patří panu PhDr. Tomáši Burianovi, PhDr. Jarmile Divišové, PhDr. Jiřímu Královi a dalším bez jejich spolupráce by tato studie nevycházela z tak bohatého vzorku klientů.
1
Sledovali jsme tuto oblast do r. 2005 a docházeli jsme k překvapivému procentu 48% úspěšnosti, následné sledování jsme již z důvodů velké pracovní vytíženosti museli přerušit – domníváme se však, že by se na toto dalo v budoucnosti navázat.
Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání
4
Poděkování patří též poradenským pracovníkům na jednotlivých úřadech práce, kteří zajišťovali účast klientů na těchto akcích. V neposlední řadě bychom chtěli vyjádřit své díky panu profesorovi Oldřichu Mikšíkovi, který nám, terénním pracovníkům, dal k disposici metodu DiarosWin, která nejen velice pregnantně diagnostikuje, ale dává i možnosti vytváření databáze a následného zpracování dat.
Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání
5
2 Základní údaje o vzorku Studie se opírá o data získaná od 2067 klientů úřadů práce z různých míst České republiky (ÚP Most, Děčín, Litoměřice, Rumburk, Liberec, Jičín, Kutná Hora, Nymburk, Kolín, Praha-východ, hl. město Praha, Jihlava, Znojmo, Frýdek Místek, Třinec, Pardubice, Chrudim), která byla nasbírána v letech 2000 až 2007. Zkoumaný vzorek je tedy dostatečně početný k tomu, aby bylo na jeho základě možné odvozovat fakticky podložené závěry s širší platností. Z celkového počtu 2067 klientů bilanční diagnostiky je 67,2% žen (1389) a 32,8% mužů (678). Tento údaj svědčí o větší aktivitě žen v účasti na poradenských akcích pro nezaměstnané klienty realizovaných úřady práce či jinými právnickými subjekty. Zjevně se zde projevuje negativnější vliv nezaměstnanosti na psychiku u mužů, jistý „stud“ a potíže při přiznání si nepříznivé životní situace, ale i na druhou stranu „hrdost“ a přesvědčení, že si svou situaci vyřeší sami. Dle věkového rozložení se programu účastnili nejčastěji klienti ve věku 20-30 let (42,7% tj. 883 klientů) a 41-50 let (23,9% tj. 493 klientů), průměrný věk je 34,2 let. Z hlediska nejvyššího dosaženého vzdělání je nejvíce zastoupena skupina klientů s vyučením (46,9% tj. 969 klientů), na druhém místě jsou klienti se základním vzděláním (25,9% tj. 535 klientů) a třetí nejpočetnější skupinou jsou středoškoláci s maturitou (23,3% tj. 481 klientů). Tabulka č. 1: Rozložení vzorku z hlediska věku
Věk 20-30 let 31-40 let 41-50 let 51-60 let
Ženy 488 288 347 165
Muži 395 153 146 85
Tabulka č. 2: Rozložení vzorku z hlediska nejvyššího dosaženého vzdělání
Vzdělání Nedokončené základní Základní Vyučení SŠ s maturitou VŠ
Ženy 11 371 566 330 10
Muži 24 164 403 151 37
Tato studie zatím bohužel opomíjí třídění podle regionů, ve kterých byla data sejmuta. Jistě by to mohlo být opět velice zajímavé srovnání. Doufejme, že k tomu bude prostor v některém z dalších projektů.
Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání
6
3 Bilanční diagnostika – stručný popis metody Bilanční diagnostika (Bdg) je definována jako proces, který na základě komplexních odborných diagnostických metod směřuje k optimálnímu využití potenciálu člověka při jeho uplatnění na trhu práce.2 Jedná se tedy o odborné posouzení klientových schopností a dovedností a následné společné hledání vhodného začlenění do pracovních aktivit. Cílem bilanční diagnostiky není zjištění, zda se klient hodí pro konkrétní pracovní pozici, ale posouzení toho, pro jaké činnosti má nejlepší předpoklady. Je založena na práci s klientem ve smyslu jeho dostatečného sebepoznání (orientace sama v sobě, odhalení svých silných a slabých stránek), ale i posílení jeho sebevědomí a motivační složky pro uplatnění v práci. Klient má na základě odborného posouzení možnost lepšího sebenáhledu a hodnocení vlastních možností (možnosti uplatnění se na trhu práce) a může si lépe vybrat z nabídky vhodných cest (přímé hledání zaměstnání, ale i možnosti rekvalifikací či případných dalších studijních aktivit). Bilanční diagnostika je řízena přímo MPSV ČR, Správou služeb zaměstnanosti, odborem realizace politiky zaměstnanosti. Tento orgán je také kompetentní vystavovat pro různé subjekty tzv. „Pověření k provádění bilanční diagnostiky“, které je uděleno na základě posouzení odborné i materiální způsobilosti pracovníků tzv. zdrojových a podpůrných pracovišť v jednotlivých regionech. Zdrojové pracoviště má větší kompetence, podpůrné pracoviště je pracovištěm, které dává možnosti k lepším a podrobnějším podkladům pro schvalovací i supervizní činnost. Metodická (zdrojová a podpůrná) pracoviště v regionech: SEVEROZÁPAD:
ÚP Děčín (zdrojové); ÚP Teplice (podpůrné)
JIHOZÁPAD:
ÚP Plzeň-město (zdrojové); ÚP Tábor (podpůrné)
STŘEDNÍ ČECHY:
ÚP Rakovník (zdrojové); ÚP Příbram (podpůrné)
SEVEROVÝCHOD:
ÚP Pardubice (zdrojové); ÚP Hradec Králové (podpůrné)
JIHOVÝCHOD:
ÚP Žďár nad Sázavou (zdrojové); ÚP Brno-město (podpůrné)
STŘEDNÍ MORAVA:
ÚP Zlín (zdrojové); ÚP Nový Jičín (podpůrné)
SEVERNÍ MORAVA:
ÚP Ostrava (zdrojové); ÚP Karviná (podpůrné)
PRAHA:
ÚP hl. města Prahy
2
Tato definice vznikla při koncipování systému práce v oblasti bilanční diagnostiky s čerpáním ze zahraničních zdrojů – CIBC Chambery - Francie.
Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání
7
Hlavními úkoly metodických (zdrojových a podpůrných) pracovišť jsou:
odborná pomoc spádovým bilančně diagnostickým pracovištím na úřadech práce, průběžné sledování odborné připravenosti pracovníků poskytujících služby v oblasti bilanční diagnostiky na spádových bilančně diagnostických pracovištích úřadů práce (návrhy na školení, konzultace atd.), supervizní činnost při interpretacích diagnostických technik ve spádové oblasti, průběžné ověřování metodiky bilančně diagnostických technik, návrhy a ověřování aplikace nových metod, pomoc při sestavování dohod mezi ÚP a externími institucemi zajišťujícími bilančně diagnostické služby (včetně kontroly jejich obsahu), informační servis pro externí bilančně diagnostická pracoviště, kontrola konkrétních odborných výstupů činností externích institucí zabezpečujících bilančně diagnostické služby pro potřeby úřadů práce (souvisí s personálním, technickým a metodickým vybavením).
Tyto činnosti vycházejí z toho, že program bilanční diagnostiky mohou pro úřady práce poskytovat i externí firmy, které však musí splňovat stanovené základní podmínky. V rámci akreditačního řízení je zdrojová pracoviště navrhují gesčnímu pracovišti (ÚP Děčín) a to poskytne návrh na schválení a udělení akreditace odboru 42 SSZ MPSV ČR. Legislativně je bilanční diagnostika upravená Materiálem SSZ-MPSV odboru 42 z března 2000, jehož nedílnou součástí je: Usnesení vlády ČR ze dne 5. 5. 1999 č. 418 o národním plánu zaměstnanosti, kde se harmonogramu opatření č. I. 8. ukládá: „Realizovat jednotnou celorepublikovou funkční síť „bilančně-diagnostických pracovišť“…“ a dále Usnesení vlády ČR ze dne 23. 6. 1999 č. 640, kde se v bodu 2 ukládá: „do 31. prosince 2000 zabezpečení funkční sítě bilančně diagnostických pracovišť pro optimální sladění požadavků trhu práce s reálnými možnostmi uchazečů o zaměstnání“. Na tyto materiály navazuje: Oznámení vrchního ředitele SSZ č.3/2000, kterým se zřizuje metodická síť bilančně diagnostických pracovišť. Celý systém je zastřešen tzv. „Chartou kvality“. TEXT „CHARTY KVALITY“3 1. Struktura a organizace Bdg – Je plně přizpůsobena potřebám BDG, a to v prostorovém uspořádání a vybavení. Personální vybavení plně odpovídá potřebám BDG a je v souladu s „metodikou“. Všechny používané prostředky, testy, metodické pomůcky, softwarové vybavení atd. jsou pouze legálního původu. Nositel BDG je otevřen širokému okolí, odkud čerpá nejnovější poznatky, a sám dává k dispozici aktuální dokumentární zdroje. 3
Citace dle Král (2005).
Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání
8
2. Lidské zdroje – Za odborné zpracování BDG je zodpovědný psycholog, který úzce spolupracuje s dalšími odborníky. Cílem BDG je vždy klient, je v zájmu nositele BDG neustálé zkvalitňování poskytovaných, a to především neustálým vzděláváním všech zúčastněných, aktivním získáváním nejnovějších poznatků a účastí na odborných akcích týkajících se BDG. 3. Klientela Bdg – Nositel BDG je povinen chránit všechny údaje o klientovi a pracovat vždy podle etických norem, kodexu psychologa v SSZ a kodexu poradce. Při provádění BDG je nositel povinen přísně dbát všech zákonných norem a právních úprav. 4. Nositel BDG má vždy poradní a podpůrnou roli, klient je aktivním prvkem BDG. 5. Prováděná Bdg musí být u každého klienta výrazně individuální. 6. Pro každého klienta musí být stanoven reálný akční plán profesního uplatnění klienta. Klient musí být se závěry a akčním plánem srozumitelně seznámen včetně časových předpokladů a dílčích aktivit. Klient sám nese zodpovědnost za realizaci akčního plánu. 7. Závěrečná zpráva musí odpovídat požadavkům „metodiky“. Závěrečná zpráva je majetkem klienta a může být využita pouze v jeho prospěch a s jeho souhlasem. 8. Bdg může být předmětem odborné a věcné kontroly pro zlepšování kvality procesu. Kontrolu může provádět pouze subjekt v souladu s „metodikou“. 9. Nositel Bdg je povinen neustále dodržovat kvalitu poskytované služby. Bdg je především a pouze poradenský proces a služba klientovi. Tabulka č. 3: Struktura Charty kvality Hlavní body charty Kritéria hodnocení kvality 1. Struktura organizace Celková identifikace Bdg - legislativní rámec Určení subjektu jako plnitele bilancí dovedností Prostory - odpovídající velikost pracoviště
2. Lidské zdroje jako jeden z předpokladů provedení bilance
Nezbytné technické vybavení Personální obsazení
Ukazatel hodnocení kvality Dodržování plnění dohody - akreditace - rozsah činností Přijímací prostor, testovací místnost, místnost pro individuální a skupinovou práci, hygienické prostory, bezbariérový přístup, dopravní obslužnost
Splnění požadavků odbornosti dle „metodiky“ - dostupnost jiných odborníků dle individuálních potřeb v souladu s „metodikou“
Testové vybavení Jednotná bilanční diagnostika
Sborník doporučených psychologických testů, softwarové vybavení dle požadavků „metodiky“
Partnerské vztahy
Aktuálnost informací o
Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání
9
- s úřadem práce - s jinými institucemi daného regionu
pracovním trhu (možnosti)
Profesionalizace týmu širokospektrální záběr bilance
Profese nezastupitelné: - psycholog - poradce
Ekonomický potenciál regionálního rozvoje
Profese doporučené (volitelné dle podmínek): - lékař specialista - poradce pro volbu povolání - právník - odborný referent APZ (zabezpečí ÚP) - sociální pracovník
Osobnostní předpoklady: - znalost diagnostických technik a jejich interpretace - dovednost individuálního poradenství a práce se skupinou - poradenské a pedagogické schopnosti - aktivní zájem o práci - komunikativnost a empatie - znalost legislativy - znalost regionálního trhu práce - schopnost sebevzdělávání - schopnost týmové práce
Komunikační toky v rámci Bdg center
Zvyšování úrovně poskytovaných služeb prostřednictvím odborných konzultací Nalézání nových postupů, kasuistické semináře, odborné konzultace
Vnitřní kontrola
3. Klientela Bdg
Přijímání klientů
Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání
Pracovník odpovědný za Bdg je povinován zajistit mechanismus vnitřní kontroly procesu Zvláštní pohovor, který nespadá do úvodní fáze
10
bilance - vyjasnění oboustranného očekávání a opodstatněnosti bilance
4. Klient je sám aktérem své bilance, Bdg má vždy poradní a podpůrný charakter 5. Prováděná bilance dovedností musí být u každého klienta výrazně individuální
6. Stanovení reálného plánu profesního uplatnění klienta
7. Závěrečná zpráva
Přijímání a informování všech žadatelů o bilanci
Uzavření vstupního kontraktu o spolupráci, o právech a povinnostech klienta
Ochrana dat a osobnosti žadatele Komplexní zhodnocení schopností a možností klienta vzhledem k perspektivě jeho pracovního uplatnění Podrobná analýza každé žádosti Hledání optimální varianty řešení situace klienta, která odpovídá aktuální situaci na trhu práce
Uzavření dohody o mlčenlivosti Závěrečná zpráva o průběhu a výsledku Bdg i v případě nedokončení celého procesu
Dodržování jednotlivých fází poradenského procesu (předběžná, průzkumná a závěrečná fáze)
Upřednostnit individuální pohovory jasně stanovit cíle a prostředky odpovídající úrovni klienta Vyžadovat aktivní přístup klienta ke spolupráci Přizpůsobit časový rozvrh individuální potřebě Sestavit minimální a maximální časový rozsah mezi zahájením a uzavřením bilance
Stanovení optimální varianty řešení situace klienta
Důraz na individuální pohovory: a) ve vztahu ke klientovi b) ve vztahu k možnostem pracovního trhu c) ve vztahu k možnostem reálné nabídky doplňkových aktivit
Aktivní podpora adaptability a flexibility pracovní síly Zpracování plánů dílčích aktivit klienta Posudek a doporučení
Individuální akční plány
Zpráva odpovídá předepsaným pokynům a se souhlasem klienta je předána pro další sociální užití
Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání
Dodržení obsahu a formy Obsah: - přesné osobní iniciály - zadavatel Bdg šetření - anamnestické údaje z hlediska profesní dráhy - objektivní nález všech zúčastněných odborníků
11
- akční plány - závěrečná doporučení
8. Kontrola a hodnocení Bdg
Hodnocení kvality provedené bilance všemi možnými a dostupnými prostředky
9. Vykonavatel plnění bilance je neustále povinen dodržovat kvalitu nabízení služby
Archivace písemných podkladů pro následné vedení klienta nebo pro supervizní a kontrolní činnost
Forma: písemná a srozumitelná - nutno projednat s klientem - pohovor s klientem doporučujeme uskutečňovat dvěma odborníky (lepší pochopení - objektivita) Např. závěrečná zpráva, následná spolupráce, evaluační dotazník klienta atd. Uzavření dohody o eventuální následné poradenské službě
Takto koncipovaný systém poradenské práce je potom nabízen klientům úřadu práce, kteří se do programu zapojují z různých motivačních a iniciačních stimulů. Iniciací k účasti na programu bilanční diagnostiky může být několik: •
klient sám neví, co by mohl dělat, v jakém oboru by se mohl uplatnit, pro co se nejlépe z hlediska svého osobnostního profilu hodí;
•
klient nemá vlivem již dlouhodobého neúspěšného hledání pracovní příležitosti dostatek motivace a vůle pokračovat ve svých aktivitách hledání ve svém oboru a snaží se uplatnit některé své předpoklady v oboru jiném, ale neví ve kterém;
•
klient má konkrétní představu o svém budoucím povolání, ale není si jist, zda jeho osobnostní charakteristiky ho předurčují pro úspěšné vykonávání zaměstnání v tomto oboru;
•
klient chce zjistit své schopnosti, dovednosti a další charakteristiky pro další studijní aktivity;
•
klient je doporučen úřadem práce k účasti na poradenském programu.
Jistě bychom našli daleko více dalších iniciátorů k účasti na bilanční diagnostice, mnohdy se i jednotlivé uvedené prolínají mezi sebou, avšak těchto pět významně převažuje. Hlavním cílem bilanční diagnostiky je pomoc klientovi, avšak současně s tím se díky soustavnému testování vytváří také databáze klientů úřadu práce – s možností zobrazení PROFILU KLIENTA a jeho osobnostních charakteristik. Bilanční diagnostika byla v České republice v rámci služeb zaměstnanosti koncipována na přelomu tisíciletí a při systémových krocích bylo dohodnuto, že páteřní diagnostickou pomůckou bude baterie diagnostických metod DIAROS (autora prof. Oldřicha Mikšíka). Tvůrce systému vedla k tomuto kroku jednak možnost postihnutí skutečně důležitých faktorů osobnostního profilu klienta, ale též tvorba databáze klientů s možností srovnávání
Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání
12
databází ostatních skupin probandů, která se s postupem času dodáváním dalších údajů obohacuje a vytváří tak početný vzorek populace. Diagnostická pomůcka DIAROS tedy není jen souborem testů, ale také analytickou aplikací, která umožňuje mj. hledání diferencí mezi klienty ÚP a obecnou populací. Údaje o obecné populaci vycházejí z dlouhodobé standardizace metody, od které se potom srovnávací údaje odrážejí. A právě možnosti srovnání výsledků u uchazečů o zaměstnání s obecnou populací v naší studii využíváme. Baterie DIAROS obsahuje několik dílčích testů, ze kterých je možné diagnostikovat celou řadu osobnostních charakteristik4: –
SPARO (Systém bazální psychické autoregulace osobnosti) – základní nástroj diagnostické baterie, slouží k diagnostikování struktury a dynamiky bazální autoregulace a integrovanosti vnitřních i vnějších aktivit osobnosti, její psychické odolnosti, resp. osobnostních zdrojů individuálně příznačné povahy a úrovně interakci s reálnými životními kontexty;
–
BAROM (Bazální autoregulace osobnosti mladistvých) – slouží k diagnostikování bazální psychické integrovanosti, autoregulace a psychické odolnosti v interakci se základními typy reálných životních situací u mládeže ve věkovém rozmezí 13 až 18 let;
–
SUPSO (Subjektivní prožitky a stavy) – zjišťuje jednotlivé konkrétní symptomy psychických prožitků, pocitů a stavů jedince, je výsledkem faktorové analýzy operacionálně vymezených škál; v aktuální verzi zahrnuje 28 adjektiv;
–
SIPO (Systém interpersonálních preferencí osobnosti) – je zaměřen na postižení bazální interpersonální tendence, potřeby či hodnotové orientace ve vztahu k lidem, s nimiž je klient v reálném interakčním vztahu v rozmanitých životních, situačních, pracovních, rodinných či jiných sociálně exponovaných kontextech;
–
DUSIN (Důležitost, spokojenost a index nespokojenosti) – je orientován na diagnostikování postojů a prožitků ve vztahu k základním životním kontextům, jeho cílem je postihnout určitý okruh hodnotové orientace jedince, podchytit strukturu a povahu jeho spokojenosti ve vztahu k základním oblastem a okolnostem běžného života a odvodit strukturu a hierarchii těch životních podmínek a okolností, které jsou pro něj frustrující a lze je charakterizovat v kategorii aktuálních (či setrvale působících) stresorů;
–
LOGUS (Test logického usuzování) – je orientační technikou na zjištění intelektových předpokladů, vychází z předpokladu, že schopnost logického uvažování je jednou ze základních složek inteligence; je tvořen třemi subtesty,
4
Zpracováno na základě metodického návodu k baterii DIAROS (Mikšík 1994, 2001, 2004, 2005), podrobnější informace o programu DIAROS a jeho dílčích testech lze najít na adrese: http://diaros.hyperlink.cz/.
Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání
13
které jsou zaměřeny na schopnost induktivního myšlení, schopnost identifikovat vztahy mezi pojmy a na nonverbálně postihovanou schopnost induktivního myšlení. Proces bilanční diagnostiky je dále v praxi doplňován materiálem na subjektivní SEBEHODNOCENÍ, je využívána projektivní technika BAUM TEST, v rámci programu je zařazen také motivační modul a dva individuální rozhovory.
Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání
14
4 Analýza dat Tato studie vychází z dat získaných na základě testů SPARO, SIPO, DUSIN a LOGUS. Všechny testy jsou zpracovány v softwaru DiarosWin, který poskytuje statistická srovnání našeho vzorku s obecnou populací. 4.1
SPARO – dotazník zjišťující bazální strukturu a dynamiku autoregulace, integrovanosti a psychické odolnosti osobnosti Jak již z názvu metody vyplývá, jde v tomto testu o zjištění osobnostních charakteristik klientů. Zaměřuje se na to, jakým způsobem respondenti reagují na objektivní realitu, jak dokáží předjímat nastalé situace, dopady, důsledky a efekty svých rozhodovacích procesů a aktivit, jak reagují v náročnějších životních situacích, jak je strukturována jejich osobnost z hlediska emocionálních či racionálních přístupů, zda se jedná o osobnost stabilizovanou či s jistou dávkou psychické lability, odolnou či méně vůlí vybavenou. Sleduje se také společenská kontaktibilita, prvky přístupu k životu a životním situacím atd. Jedná se tedy o komplexní strukturální analýzu osobnostních předpokladů, která díky množství získaných informací může vést k následné syntéze pro predikci úspěšnosti a spokojenosti v potenciálním zaměstnání. Detailní informace o konstrukci škál a dalších metodologických východiskách překračují rozsah této práce a lze je podrobně zpracované najít v manuálech k bateriím DIAROS prof. Mikšíka (Mikšík 1994, 2001, 2004, 2005). Tento test je základním nástrojem bilanční diagnostiky, a tak jím prošlo všech 2067 klientů z našeho vzorku.
4.1.1
Celkové výsledky
SPARO postihuje následující dimenze5: 1. Komponenty – základní komponenty bazální psychické integrovanosti: Kognitivní variabilnost (KO) – týká se kognitivních funkcí, postihování a zpracovávání komplexu situačních proměnných. Výrazná variabilnost je příznačná tendencí ke změně, k vysoké kvantitě, dynamice a proměnlivosti podnětů při jejich komplexním postihování a zpracovávání; nízká variabilnost pak trendem k interakcím s prostředím stabilnějším, kognitivně chudým, resp. nízkou kognitivní kapacitou pro dynamické postihování a zpracovávání situačních proměnných; Emocionální variabilnost (EM) – týká se prožívání interakcí s prostředím a situačních změn. Posuzujeme zde dynamiku emocí a její důsledky v oblasti kognitivní a konativní (hlavně co do vztahu emocionálního a racionálního v interakci subjektu s prostředím, s podmínkami a okolnostmi života a činnosti). Na plus pólu vystupuje vysoká vzrušivost, 5
Opět zpracováno dle http://diaros.hyperlink.cz/.
Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání
15
sklon prožívat situační napětí, tenze i euforie, na mínus pólu emocionální stabilita, snížená emotivita (až prožitková chudost); Regulační variabilnost (RE) – týká se regulujících či usměrňujících funkcí konativní modality, kvality autoregulace, cílesměrnosti a ovládání aktivit. Vysoká variabilnost je příznačná nízkým sebeovládáním, malým zvažováním možných důsledků spouštěných interakčních aktivit a sníženou autoregulací chování; nízká variabilita soustavným vřazováním budoucího možného efektu do rozhodovacích procesů, do činností, systémů chování (tzv. anticipační regulace jednání a chování); Adjustační variabilnost (AD) – týká se vpravování do nových podmínek a okolností života a činnosti. Vysoká variabilnost je příznačná tendencí odpovídat jak na inertnost, tak i na dynamiku působení situačních proměnných přizpůsobovacími aktivitami (buď účelným vpravením se, či na principech poddajnosti); opačný pól (inertnost, invariabilitu) lze označit za adjustační rigiditu: jedinec projevuje tendenci setrvale se přidržovat vlastních přístupů, činností, schémat chování (tzn. tendenci nepřizpůsobovat sebe, ale sobě).
2. Faktory - bazálnější škály obecné variability: Psychická vzrušivost (PV) – týká se obecné hladiny psychické (vnitřní) vzrušivosti, spontaneity, vnitřní čilosti, dynamismu, nabuzování – při vysokých hodnotách se projevuje behaviorálně jako tendence tíhnout k dynamickým interakcím, spojeným s intenzivním psychickým nabuzováním, resp. jako vysoká situační vzrušivost (ve smyslu "arousal"); Motorická hybnost (MH) – týká se motorické (resp. vnější) hybnosti a jejího regulování. Při vysokých hodnotách se projevuje ve vyhledávání změn při menších regulačních zábranách a vysoké emocionální a adjustační rigiditě; při nízkých hodnotách se projevuje tendencí vyhledávat (situační i akční) klid při vysoké emocionální vzrušivosti, regulovanosti a přizpůsobivosti
3. Normalita (Dimenze N) – rysy normality osobnosti: Vztahovačnost, podezíravost (VZ) – je ukazatelem, zda a nakolik se daný jedinec domnívá, že ho druzí pomlouvají, pronásledují, podrážejí či že mu jinak úmyslně škodí; při maximálních hodnotách lze hovořit o určitých tendencích k hypochondrii a k bludu pronásledování; Psychická labilita versus psychická stabilita (LS) – jde o bipolární postihování kvality, resp. úrovně emocionální a akční odezvy na podněty, bazálních předpokladů a schopností aktivně a integrovaně se vyrovnávat s intervenujícími situačními proměnnými (kladné hodnoty vyjadřují stabilitu a záporné pak labilitu); Anomálie osobnosti (AN) – jde o posouzení míry a intenzity, v níž se daná osobnost vymyká z "normálu". Na horním konci kontinua jde o problémové jedince s extrémní povahou výpovědí ve směru obtížného vpravování se do nových podmínek a situací, nízké resistence vůči situačním vlivům, situační přecitlivělosti, životního pesimismu a "trudomyslnosti“;
Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání
16
Extremita (EX) – je vymezována prostřednictvím inventáře extrémních odpovědí v příslušných sytících položkách. Z rozboru relací získaného skóre ke škálám ostatním lze toto pojímat jako ukazatel extremity osobnosti ve smyslu míry, intenzity vybočování z "populační normy".
4. Věrohodnost: Věrohodnost (L) – jedná se buď o skutečnou simulaci či disimulaci, tzn. v pravém slova smyslu o Lži-skór, ale současně mohou ve společnosti existovat i takoví jedinci, kteří jsou svým jednáním poctiví a upřímní, ale jejich výpovědi skutečně ukazují na extrémní hodnoty - nemusí se tedy jednat o jejich zkreslování. Vždy je však vhodné tuto eventualitu ověřovat při individuálních konzultacích s klientem.
Celkové výsledky v jednotlivých škálách (základní dimenze): Tabulka č. 4: Základní charakteristiky SPARO – celkové výsledky (n=2067)
Škála
M
SD
t(pop)
1. KOMPONENTY KO - Kognitivní variabilnost EM - Emocionální variabilnost RE - Regulační variabilnost AD - Adjustační variabilnost
9,0 9,8 7,3 14,1
3,9 5,1 3,4 2,7
-3,1** 22,7** 20,0** -1,6
2. FAKTORY PV - Psychická vzrušivost MH - Motorická hybnost
4,8 5,2
2,7 2,6
11,5** -5,3**
3. NORMALITA VZ - Vztahovačnost, podezíravost LS - Psychická labilita versus psychická stabilita AN - Anomálie osobnosti EX - Extremita
6,7 9,6 1,2 4,3
2,8 4,5 2,4 2,2
21,9** -29,7** 16,4** 8,3**
4. VĚROHODNOST L - věrohodnost
3,0
2,2
15,5**
M=průměr, SD=směrodatná odchylka, t(pop)=relace k obecné populaci ** hladina významnosti α = 0,01
Interpretace výsledků: Z tabulky je zřejmé, že z komponent bazální psychické integrovanosti se nejvýrazněji projevuje emocionální variabilnost (EM), která se týká prožívání interakce s prostředím, zvláště v situacích změn. Dá se soudit na výrazný vliv emocionálního a racionálního vztahu klienta s prostředím. Výrazně se projevuje emocionální vzrušivost, tendence k prožívání napětí či euforie, tedy sice bohatost z hlediska senzitivity, ale na druhou stranu emocionální nestabilita.
Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání
17
V této souvislosti se prokazuje i snížená míra sebeovládání, horších usměrňujících funkcí, nedostatkem dostatečného zvažování důsledků, dopadů a efektů svých rozhodovacích schopností a aktivit, jedná se o sníženou autoregulaci (RE). Lze soudit na statisticky významně zvýšenou tendenci ke vztahovačnosti a podezíravosti (VZ), zde se prokazuje fakt, že klienti si nejsou dostatečně schopni přiznat současný stav z hlediska subjektivních podnětů a vlivů, mají tendenci spíše hledat příčiny mimo svou osobu, objektivní realita je pro ně příčinou jejich nepříznivé životní situace. Výrazně je také zastoupená psychická labilita (LS). Je zřejmé, že u populace nezaměstnaných je v relaci k obecné populaci výrazný propad do sfér psychické lability, tzn., že klienti ocitající se v nezaměstnanosti výrazně obtížněji hledají schopnost aktivně se vyrovnávat s objektivní realitou a s následnými proměnnými, které na ně objektivní realita klade. Další dvě skupiny (AN a EX) sledují míru „normality“ a individuálního vymykání se z „normálu“. Vyšší hodnota u faktoru AN svědčí o problémovosti, zvláště ve smyslu aktivního vpravování se do nově nastalých životních situací. Lze soudit, že z tohoto hlediska se jedná o osobnosti v jistém slova smyslu problémové s extrémní povahou výpovědí, mohou se obtížněji vpravovat do nově nastalých životních situací, mají sklony k trudomyslnosti, pesimismu, ale i přecitlivělosti. Jedná se tedy o jedince spíše spontánní, vnitřně psychicky vzrušivé, ovšem vyhledávající spíše klid situační i akční (vypovídá o tom snížená KO hodnota). Zvýšená úroveň faktoru L naznačuje určitou sníženou věrohodnost ve smyslu buď disimulace výpovědí, nebo skutečné extremity skupiny, která se ve vztahu k obecné populaci může projevovat jinak než „v normě“. Test SPARO zachycuje také další dimenze osobnosti6: 1. Stimulace (Dimenze S – optimální hladina stimulace) Smyslová imprese (SI) – míra vyhledávání intenzivních a svou rozmanitostí bohatých smyslových dojmů, záliba ve výrazně dynamických formách působení na smysly s bohatým obsahem poznávací, prožitkové či jiné intenzity – při nízkém skóre vyhledávání stabilního, málo proměnlivého, "fádního" podnětového a prožitkového pole; Intenzita vnitřního prožívání - autostimulace (IP) – míra vyhledávání vnitřního vzrušení, vysokého emocionálního a prožitkového nabuzení. Člověk s vysokým skórem si rád navozuje intenzivní emocionální prožitky, pro potěšení z nich samých, aniž by uvažoval o případných dalších důsledcích a souvislostech – či naopak, při nízkém skóre, se jedná o chudou autostimulaci, nízké snění, orientaci na suchou realitu bez potřeby či tendence prožívat rozkoš z možného, i když málo reálného;
6
Vymezení dimenzí je opět zpracováno dle http://diaros.hyperlink.cz/.
Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání
18
Pohybový neklid (PN) – je spjatý s potřebou či tendencí k situačnímu vnitřních napětí, aspirací a puzení - záliba v činnostech a interakcích prostředím, které slibuje prožívat "bojové vzrušení", soupeření, dobrodružství (oproti vyhledávání bezpečného, klidného způsobu života ve známém prostředí na pólu opačném);
uvolňování s takovým nebezpečí, stabilním a
Dynamičnost interakce s prostředím (DI) – míra záliby ve změně, v neočekávanosti, neobvyklosti, novosti ve styku s prostředím; vysoká "choulostivost na prožívání nudy" v kontaktu s lidmi, činnostmi, prostředím, partnery aj.; vyhledávání či podněcování takových vztahů, chování a interakcí, které znamenají změnu – či naopak, při nízkém skóre, sklon ke stálosti; Sociální disinhibice (SD) – odtlumenost, hybnost, "nekrocení se" tj. míra sociální nevázanosti. V krajních hodnotách nabývá povahu asociálnosti, zálibou v "divokých" a nekrocených partách, činnostech, systémech chování a vztahů k druhým. Při nízkém skóre se jedná spíše o tendenci ke konvenčnosti; Obecná stimulační hladina (OS) – je shrnujícím faktorem všech předcházejících a vyjadřuje úroveň jakési nabuditelnosti a schopnosti nabuzení se, tzn. určitou hladinu stimulace v konkrétních situacích. Vyjadřuje, zda jedinci vyhovuje situační dynamika či naopak klid a vyrovnanost prostředí i třeba s prvky monotonie či stereotypu. Charakterizuje, jaká situační, životní a jiná dynamika ve vnějším prostředí danému jedinci konvenuje, a jaké stimulační souvislosti jsou pro něho nevhodné a zátěžové. Vcházejí do ní výše uvedené rysy (jako určité sytící komponenty). Rozdíly ve strukturálních vazbách mezi "sytícími rysy" tuto individuálnÍ hladinu kvalitativně (i při stejné úrovni dosaženého skóre) obsahově specifikují. Tím, že je postihována samostatně koncipovaným systémem položek, může sloužit i jako kriterium věrohodnosti výpovědí v dimenzi S. Tabulka č. 5: Faktorová škála Stimulace (Dimenze S – optimální hladina stimulace); celkové výsledky (n=2067)
Škála
M
SD
t(pop)
SI - Smyslová imprese
8,4
2,9
9,1**
IP - Intenzita vnitřního prožívání – autostimulace
8,2
3,3
15,6**
SD - Sociální disinhibice
6,9
3,2
9,2**
OS - Obecná stimulační hladina
13,0
3,4
-16,2**
M=průměr, SD=směrodatná odchylka, t(pop)=relace k obecné populaci ** hladina významnosti α = 0,01
Interpretace výsledků: Smyslová imprese (SI) ukazuje na tendenci k vyhledávání intenzivních a bohatých smyslových dojmů. Intenzita vnitřního prožívání (IP) naznačuje autostimulaci, jde o vyhledávání a nabuzování s vysokým emocionálním nábojem. Člověk s takto vysokým scórem si rád navozuje emocionální prožitky, aniž by uvažoval o případných dalších
Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání
19
důsledcích a souvislostech. Sociální disinhibice (SD) ukazuje na výraznou inklinaci ke konvenčnosti a obecná stimulační hladina ukazuje, že ve skupině nezaměstnaných se projevuje statisticky významná tendence ke klidu, malé proměnlivosti a snížené dynamice. 2. Riziko (Dimenze R – individuální tendence riskovat) Úroveň aspirace (AS) – ukazuje na subjektivně příznačnou míru potřeby či motivace k dosažení určitých cílů. Svým obsahem se blíží pojmu "ambice" jako jednoho z motivačních nábojů výběru určité hladiny rizik: na co si člověk "troufá", k jakému stupni obtížnosti volby a dosažení směřuje a nakolik je v této volbě ovlivňován a korigován úspěchy a nezdary vlastními i druhých. Vysoký skór svědčí pro vysokou aspirační hladinu, nízký vypovídá o velmi nízké ambicióznosti. Hladina anticipace (AC) – ukazuje, nakolik člověk jedná v současnosti pod vlivem možných následků v budoucnosti. Vysoké skóre svědčí o enormní tendenci vyhýbat se aktivitám spjatým s nebezpečím neúspěchů či nežádoucích ztrát, nízký skór ukazuje na nedostatečné zvažování možných důsledků neadekvátního rozhodování se a na tendence k riskantním volbám. Tendence spoléhat se na náhodu (TN) – projevuje hlavně v rizikových situacích "naděje", v nichž nelze předvídat výsledek a volba rozhodnutí je spíše záležitostí sklonu k lehkomyslnosti, víry v osud či v to, že vždy se všechno konec konců nějak vyřeší a proto "není třeba z ničeho dělat problém". Záporné hodnoty znamenají tendenci k preferenci jistoty a naopak kladné hodnoty udávají tendenci ke spoléhání se na náhodu. Sociální exhibicionismus (SE) – tendence předvádět se, získávat obdiv. K rizikovému chování vede tam, kde je možnost "blýsknout se", a to tím výrazněji, čím více danému jedinci na referencích toho kterého sociálního souboru záleží. Opačný pól, nízké skóre, může znamenat také to, že daný jedinec jedná nezávisle na tom, co si o jeho jednání myslí ostatní - "zůstává svůj". Obecná hladina přijetí (či zamítání) rizikových aktivit (OR) – subjektivně příznačná úroveň daného jedince riskovat (na škále od nízkých ambicí, vysoké anticipace, obezřetnosti, opatrnictví, tendence sázet na jistotu, až po realizování riskantních variant interakcí s prostředím). Je funkcí míry a strukturálních vazeb výše uvedených rysů, avšak diagnostikována specifickou škálou (s obdobnou využitelností pro posouzení spolehlivosti výpovědí, jako je tomu u škály OS). Proniknutí do konkrétní struktury rysů, jimiž je u daného jedince tato dimenze sycena, umožňuje pochopit: − rozdílnou kvalitu této tendence při stejných skórech (včetně toho, zda u daného jedince jde o schopnost vyrovnávat se s rizikovými situacemi, či o profil "riskéra"), − za jakých okolností tíhne daný jedinec k riskantnějším, či naopak obezřetnějším systémům aktivit (AC sytí obecnou tendenci k riziku převrácenými hodnotami).
Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání
20
Tabulka č. 6: Faktorová škála Riziko (Dimenze R – individuální tendence riskovat); celkové výsledky (n=2067)
Škála
M
SD
t(pop)
AS - Úroveň aspirace
8,6
3,0
4,6**
AC - Hladina anticipace
9,8
2,8
-7,8**
TN - Tendence spoléhat se na náhodu
6,8
3,4
13,8**
SE - Sociální exhibicionismus
9,2
3,6
8,1**
OR - Obecná hladina přijetí (či zamítání) rizikových aktivit
4,5
2,8
3,8**
M=průměr, SD=směrodatná odchylka, t(pop)=relace k obecné populaci ** hladina významnosti α = 0,01
Interpretace výsledků: V případě naší skupiny se zdá, že míra aspirací a ambicí (AS) je podstatně vyšší, než je reálnost. Což znamená, že klient: – má vyšší ambice, než jaké jsou v jeho případě reálné -ve vztahu ke vzdělání, praxi atd. nebo naopak si netroufá na náročnější činnosti či profesní zaměření ve vztahu k jeho možnostem. Nízký scór hladiny anticipace (AC) svědčí o nedostatku zvažování negativních důsledků z neadekvátního rozhodování s inklinací k riziku a riskantním volbám. Tomu nasvědčuje i výrazná tendence spoléhat se na náhodu (TN), se spoléháním se na to, že vše se stejně nějak vyřeší. Souvisí s tím také ve vztahu s obecnou populací opět statisticky výrazně zastoupená hodnota sociálního exhibicionismu (SE) – kdy klient se snaží předvést a přitom očekává, že ostatní jeho tendence k risku ocení. Obecná hladina přijetí či odmítnutí rizikových aktivit (OR) jednoznačně poukazuje na to, že nezaměstnaný klient je schopen i ochoten jít do rizika bez ohledu na dopady, důsledky a efekty svých rozhodování a aktivit. 3. Integrovanost (Dimenze I – účinná integrovanost osobnosti) Úzkostnost (UZ) – měří tendenci prožívat úzkost určité míry a kvality. V testu je pojímána ve specifickém vztahu k anticipačnímu prožívání zátěže, tj. jako jedna ze specifických kvalit mobilizace psychiky, ve dvou rozdílných "signalizačních" funkcích: (1) jednak jako ukazatele stavu očekávání a s ním spjaté mobilizace a organizace obranných či adjustačních procesů (v souladu s anticipovaným vývojem nejednoznačné situace), (2) jednak jako symptomu dezintegrace psychiky, destrukce těchto obranných a adjustačních procesů, obsahem a intenzitou působících podnětů - v závislosti na vykazované intenzitě;
Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání
21
Emocionalita (EC) – měří intenzitu prožívání životních kontextů a jejich změn, dynamiku emocionálních stavů, vztahů a celkového psychického vyladění pod vlivem situačních faktorů, stupeň a rychlost prožívání (emocionálního obrážení, globálního významového zpracování a sledování) situačních změn a jeho adekvátnost vzhledem k podnětovým situacím. Vysoké skóre svědčí pro intenzitu prožitků a vysokou situační citlivost; tato intenzita a dynamičnost je příznačná pro prožitky radosti i žalu, strachu i vzteku, lásky i nenávisti. Na druhém pólu lze hovořit o emoční chudosti, nevýrazných prožitcích, nízké emotivní citlivosti; Účinná kapacita rozumu (UR) – vyjadřuje schopnost využívat tu kapacitu rozumu, kterou daný jedinec obecně disponuje, k realizaci obdobných racionálních (tzn. emociogenním situačním tlakům nepodléhajícím), adekvátních rozhodovacích procesů a interakčních aktivit za podmínek emocionálně vyhrocených životních kontextů tak, jako za okolností nevyhrocených. Je tudíž ukazatelem psychické odolnosti vůči emociogenním účinkům situací. Vysoké skóre svědčí pro převahu kognitivního, tzn. pro vysokou účinnou kapacitu rozumu, nízké pro neschopnost zachovat se ve vyhrocených kontextech racionálně; Hladina resistence vůči rušivým podnětům (RR) – ukazuje na schopnost realizovat za nově vzniklých emociogenních okolností dříve přijaté cílové jednání a struktury chování na subjektivně příznačné integrované úrovni. Nejde tudíž o to, nakolik je s to se daný jedinec do nově vzniklých okolností vpravit, ale nakolik je resistentní vůči aktualizaci hrozby možných důsledků toho, když bude v cílové činnosti pokračovat. Zahrnuje v sobě regulační determinanty různé úrovně (včetně rozmanitých systémů stereotypie, návyků, zvyků, potřeb, zájmů a jiných motivací). Vysoké skóre je ukazatelem výrazné resistence a volních kvalit. Na dolním konci kontinua se ocitají jedinci s nízkou schopností sebeovládání a autoregulace; Dimenze účinné integrovanosti osobnosti (OI) – je zastoupena globální škálou, do níž se integrovaně promítá komplexní účinek všech výše uvedených rysů: obecně se prosazující rozdíly mezi lidmi co do jejich globálního profilu a projevu psychické integrovanosti, vztahu racionálních, prožitkových a volních kvalit v jejich interakčních aktivitách, chování a jednání za stabilních i dynamických životních podmínek a situací. Tuto škálu lze rovněž současně využít jako jedno z kritérií důvěryhodnosti výpovědí, resp. simulace a disimulace. Tabulka č. 7: Faktorová škála Integrovanost (Dimenze I – účinná integrovanost osobnosti); celkové výsledky (n=2067)
Škála
M
SD
t(pop)
UZ - Úzkostnost
10,0
4,6
26,5**
EC - Emocionalita
8,6
4,0
21,9**
UR - Účinná kapacita rozumu
11,0
4,1
-14,9**
RR - Hladina resistence vůči rušivým podnětům
13,5
3,3
-11,4**
OI - Dimenze účinné integrovanosti osobnosti
11,2
4,5
-23,6**
M=průměr, SD=směrodatná odchylka, t(pop)=relace k obecné populaci ** hladina významnosti α = 0,01
Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání
22
Interpretace výsledků: Z hlediska integrovanosti osobnosti je u sledované skupiny velkým rizikem statisticky významně zvýšená úzkostnost (UZ). Zcela jistě může být tento faktor negativně vnímán potencionálními zaměstnavateli, protože klient svou úzkostnost bezděky signalizuje navenek, neboť zjevně může docházet k dezintegraci autoregulačních mechanismů. Statisticky významná je také emocionalita (EC) - byla již jednou popisována v jiné dimenzi, ale i zde se projevuje zcela výrazně ve smyslu dynamiky emočních prožitků (radost-žal, strach i vztek, láska-nenávist apod.) Účinná kapacita rozumu (UR) zachycuje projevy odolnosti vůči emociogenním situacím a prožitkům z nich, jde svým způsobem i o míru mobilizace racia v náročných životních situacích. Naše skupina prokazuje spíše nedostatek takovéto odolnosti a spíše podléhání emocionálním prožitkům s eventuálními projevy paniky v náročných životních situacích. Co se týče hladiny resistence vůči rušivým podnětům (RR), je z tabulky zřejmé, že klienti nejsou příliš schopni odolávat nepříznivým okolním rušivým vlivům a i v nepříznivých situacích pokračovat ve svých cílených aktivitách. V dimenzi účinné integrovanosti osobnosti (OI) se jednoznačně projevují u nezaměstnaného klienta tendence k riziku, malá schopnost racionálně jednat ve vyhraněné situaci, snížené volní předpoklady atd. 4. Vztahy (Dimenze V – interpersonální vztahy a vazby) Uzavřenost versus kontaktívnost (KT) – resp. snadnost, rychlost a pružnost, s níž jsou vyhledávány, navazovány a případně opět rozvazovány kontakty s druhými lidmi; intenzita prahnutí po nových kontaktech s lidmi stejného či druhého pohlaví, ochota i riskovat k uspokojení prožitků, které tyto kontakty přinášejí. Jde o kontinuum od nejnižšího skóre signalizujícího výrazné poruchy v navazování kontaktů s jinými lidmi (zvláště druhého pohlaví), až po impulsivně promiskuitní, bohémsky exhibované či jinak extravagantní, rizikově exponované sociální interakce. Hladina benevolence a tolerance (BE) – postihuje míru porozumění a pochopení pro potřeby, zájmy, tendence i slabosti druhých, respektování jejich práv, důvěru v jejich poctivost a dobré úmysly, a ochotu angažovat se ve prospěch potřebných, poskytovat jim prostor pro seberealizaci všude tam, kde je to zapotřebí. Nejnižší skóre ukazuje na maximální intoleranci, nedůvěru a respektování pouze svých vlastních potřeb a zájmů, nejvyšší skóre na extrémní toleranci. Konformita (KN) – charakterizuje rozsah a intenzitu tendence akceptovat názor sociální skupiny, přizpůsobovat se (resp. podléhat) názorům či tlakům veřejného mínění, předcházet možným interpersonálním konfliktům a nedorozuměním, podřizovat své jednání a chování skupinovým zájmům či normám i jejich autoritativním představitelům. S tím souvisí i úroveň jeho požadavků na jiné chovat se či jednat obdobně. Vysoký skór konformity je symptomem podřizování "jáství" hrubému kolektivismu, extrémně nízký signalizuje asociální postoje.
Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání
23
Tendence k nezávislosti (NE) – intenzita sklonu zůstávat sám sebou, starat se pouze o sebe a spoléhat výhradně na vlastní názory, síly a schopnosti. Jde o kontinuum, ve kterém nejnižší skóre svědčí pro silnou potřebu porozumění a povzbuzení od druhých, nejvyšší skóre pro preferování osobní svobody, potřebu spoléhat sám na sebe, nenechat si nic vnucovat a dělat jen to, co sám považuje za důležité; nestarat se o druhé a být na nich nezávislým. Tabulka č. 8: Faktorová škála Vztahy (Dimenze V – interpersonální vztahy a vazby); celkové výsledky (n=2067)
Škála
M
SD
t(pop)
KT - Uzavřenost versus kontaktívnost
5,2
3,7
15,2**
NE - Tendence k nezávislosti
11,4
2,6
4,9**
M=průměr, SD=směrodatná odchylka, t(pop)=relace k obecné populaci ** hladina významnosti α = 0,01
Interpretace výsledků: V těchto škálách se oproti obecné populaci projevuje zvýšená kontaktivnost (KT), což může naznačovat rizikově exponované interakce, a tendence k nezávislosti (NE), kdy zvýšený scór naznačuje tendence „zůstat sám sebou“, spoléhat se výhradně na své vlastní názory a přístupy, preferování své osobní svobody, takto specifikovaný subjekt si nerad nechá něco vnucovat, snaží se být nezávislým. 5. Korektivnost (Dimenze K – vnitřní korekce, regulovanost interakcí) Rigidita versus flexibilita (RF) – jedná se o subjektivně příznačnou míru ovlivnitelnosti společenstvím, v němž se jedinec realizuje. Vysoké skóre znamená sociální přizpůsobivost (ve smyslu snadné emocionální nákazy, sugestibility a následovnictví, sociální poddajnosti, snahy "nevybočovat"), nízký skór naopak ukazuje na nepřizpůsobivost, lpění na svých osobních přístupech a názorech (resp. ignorování sociálních tlaků a preferování vlastního "já"). Lehkomyslnost versus odpovědnost (LO) – ve smyslu subjektivně příznačné úrovně akcentování normativní složky v interakčních přístupech a aktivitách - síly vnitřního tlaku být povinován vůči někomu či něčemu (včetně svého svědomí). Vysoké skóre svědčí pro morálně hodnotící přístup ke svým projevům a aktivitám, pečlivost, svědomitost, tendenci plánovat svoji činnost a dovádět ji až do konce, sebekontrolu a koncentrovanost na výkon a dosahované výsledky, ale současně i pro jistou úzkostnost, persistenci, rigiditu v přístupech, organizovanosti a postupech. Nízký skór pak signalizuje nezodpovědnost, nespolehlivost a ležérnost ve vztahu k úkolům, lidem, možným důsledkům. Vysoké skóre však nevyjadřuje hodnotovou orientaci, obsah odpovědnosti (k čemu směřuje, v jakém směru a vůči čemu se prosazuje). Nevázanost versus usedlost (NU) – postihuje úroveň, resp. míru bezstarostnosti či "ustaranosti" ve vztahu k ostatním lidem. Vysoké sycení svědčí o výrazném sklonu k
Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání
24
obezřetnosti (k opatrnickým přístupům a systémům interakcí), konservatismu, rezervovanosti, starostlivosti. Nízké sycení o bezstarostnosti, fanfarónství, bohémství, nevázanosti. Frustrovanost versus cílesměrnost (FC) – vysoké sycení je charakteristické pro cílevědomé, motivované, aktivní vpravování se do reálných životních situací, pro jedince se zásadovým a jasně definovaným (resp. rozhodným) přístupem k regulaci interakčních aktivit; na mínus pólu zjišťujeme jedince s nestálými či situačně poddajnými schématy projevů. Korigovanost versus impulsívnost (KI) – je od výše uvedeného rysu obsahově odlišná. Nejde o cílesměrnost aktivit, ale o kvalitu jejich usměrňování, řízení, regulování. Na plus pólu jde o neřízené, emocionálně impulsivní (nepokojné, neurotické až cholerické) chování; na mínus pólu pak o chování anticipované, determinované jednak resistencí, jednak sebeovládáním. Tabulka č. 9: Faktorová škála Korektivnost (Dimenze K – vnitřní korekce, regulovanost interakcí); celkové výsledky (n=2067)
Škála
M
SD
t(pop)
RF - Rigidita versus flexibilita
11,9
2,8
-9,7**
LO - Lehkomyslnost versus odpovědnost
13,0
3,4
-16,2**
NU - Nevázanost versus usedlost
13,0
3,7
3,7**
FC - Frustrovanost versus cílesměrnost
9,1
2,6
-5,1**
KI - Korigovanost versus impulsívnost
6,4
2,4
20,0**
M=průměr, SD=směrodatná odchylka, t(pop)=relace k obecné populaci ** hladina významnosti α = 0,01
Interpretace výsledků: Z výsledků průzkumu je zřejmé, že populace nezaměstnaných vykazuje zvýšenou míru rigidity, nepřizpůsobivosti, ulpívání na svých názorech, přístupech a schématech jednání (RF). Snížený scór u LO - Lehkomyslnost versus odpovědnost svědčí o nezodpovědnosti, nespolehlivosti a ležérnosti ve vztahu k úkolům, lidem a případným důsledkům. Nevázanost versus usedlost (NU) nevykazuje tolik výraznou odchylku od běžné populace, i když v mírné míře lze soudit na obezřetnost, spíše opatrnický přístup při různých volbách. Z hlediska škály Frustrovanost versus cílesměrnost (FC) je z dat patrný nestálý přístup klientů podléhající situaci, je zřejmá tendence k poddajnosti a z hlediska škály Korigovanost versus impulsivnost (KI) je zřejmá výrazná tendence k impulsivitě, nepokojnému, neurotickému až cholerickému chování.
Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání
25
6. Sebeprosazení (Dimenze P – míra sebeprosazování) Potlačená versus vysoká sebejistota (US) – ukazuje důvěru ve své síly a schopnosti, s pocity soběstačnosti, schopnosti orientovat se v situacích, zvládat obtíže, s nimiž se respondent v životě setkává, adekvátně jednat v rozmanitých životních situacích, nepřipouštět si možnost vlastní nedostatečnosti či situačního a životního selhání - vše na pólu extrémně vysokých skórů (a s opačnými trendy při její extrémně nízké hladině). Trudomyslnost versus optimismus (TO) – charakterizuje obecně se prosazující, globální obsahovou kvalitu základního emocionálního vyladění a vyrovnávání se s životní realitou. Pro jedince s vysokým sycením je příznačný situační optimismus, životní elán, převládající stav dobré pohody a celkové životní spokojenosti; na mínus pólu vystupuje životní a situační pesimismus, mnohdy ve spojení s "trudomyslností" a stavy psychické deprese. Prožitkový versus reagující přístup (PR) – ukazuje přístup k životní realitě, zvláště pak s vyhrocenými situačními kontexty. Vysoké skóre charakterizuje tendenci vzniklé situace řešit, činnostní přístup, dominující orientaci na aktivní odezvu, jednání. Pro opačný pól je příznačný situačně prožitkový přístup, orientace na aktuální či možné dopady a důsledky, aniž by byly uvažovány možnosti, cesty a způsoby, jak jim předcházet, čelit (tzn. snížená motorická odezva, pohotovost jednat, aktivně se rozhodovat a vznikající situace řešit). Nenápadnost versus sebeprosazování (NS) – měří protikladnost konvenčních a ambiciózních přístupů, postojů či schémat interakce s prostředím. Vysoké sycení ukazuje na hypertrofii sebecitu, sebeprosazování, ponětí vlastní důležitosti, vysoké ctižádostivosti, aspirace a osobní prestiže, nízké skóre svědčí o hodnotách opačných, o tendenci ke konvenčnosti, k nenápadnosti, zdrženlivosti. Feminní versus maskulinní typ interakce (FM) – měří typ globálních postojů a přístupů k životní realitě. Charakterizuje, zda a nakolik daný jedinec vykazuje postoje adekvátní či protikladné obecným trendům ve výpovědích, příznačným pro jeho pohlaví. Při vysokém skóre se jedná o manifestovanou maskulinitu (preferování "mužské role"), při nízkém skóre o manifestovanou feminitu (vykazování "ženství"). Tabulka č. 10: Faktorová škála Sebeprosazení (Dimenze P – míra sebeprosazování); celkové výsledky (n=2067) Škála
M
SD
t(pop)
US - Potlačená versus vysoká sebejistota
11,7
4,1
-11,7**
TO - Trudomyslnost versus optimismus
8,5
2,8
-13,3**
PR - Prožitkový versus reagující přístup
9,9
4,0
-24,4**
FM - Feminní versus maskulinní typ interakce
9,5
3,8
-18,0**
M=průměr, SD=směrodatná odchylka, t(pop)=relace k obecné populaci ** hladina významnosti α = 0,01
Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání
26
Interpretace výsledků: Z výsledků je zřejmé, že nezaměstnaným výrazně chybí sebejistota, sebevědomí a sebeprosazení. Je zřejmá tendence uvědomovat si svou nedostatečnost, případně životní selhání (nízká hodnota skóru US - Potlačená versus vysoká sebejistota). Při pohledu na škálu TO - Trudomyslnost versus optimismus je patrné, že zde vystupuje životní i situační pesimismus, mnohdy ve spojitosti s psychickými depresemi. Popisovaná skupina vykazuje výrazně spíše prožitkový přístup, nastalé situace neřeší, pouze je pasivně prožívají. Velice špatně tento přístup umožňuje nacházet cesty a způsoby, jak situacím předcházet, případně jim čelit (nízký skór u PR - Prožitkový versus reagující přístup). Z výsledků studie se také zdá, že celkový vzorek sledované populace nezaměstnaných volí v interakcích spíše feminní přístupy (škála FM - Feminní versus maskulinní typ interakce). Zajímavé proto zřejmě bude srovnání z hlediska pohlaví. Shrnutí výsledků testu SPARO: V podstatě se dá konstatovat, že téměř všechny faktory ve všech dimenzích jsou ve vztahu k obecné populaci v kladném či záporném smyslu odchylky, což zcela jistě může klienty hendikepovat ve smyslu obtížnějšího prosazení se na trhu práce. Celkové hodnocení uvádíme v Závěrech studie. 4.1.2
Porovnání výsledků z hlediska pohlaví
Zajímavé výsledky nabízí srovnání rozdílů v osobnostních charakteristikách mužů a žen. Jak bylo uvedeno již v základních údajích o vzorku, zpracováváme zde výsledky od 2067 respondentů – 678 mužů a 1389 žen (tj. z celkového počtu respondentů je 32,8% mužů a 67,2% žen). Základní charakteristiky (SPARO) – muži Tabulka č. 11: Základní charakteristiky SPARO – muži (n=678)
Škála
M
SD
t(pop)
1. KOMPONENTY KO - Kognitivní variabilnost EM - Emocionální variabilnost RE - Regulační variabilnost AD - Adjustační variabilnost
10,0 8,4 7,5 14,2
4,1 5,1 3,7 2,8
1,1 13,4** 13,7** -4,0**
2. FAKTORY PV - Psychická vzrušivost MH - Motorická hybnost
5,1 5,9
2,9 2,7
9,9** -2,5*
3. NORMALITA VZ - Vztahovačnost, podezíravost
7,1
2,8
13,4**
Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání
27
LS - Psychická labilita versus psychická stabilita AN - Anomálie osobnosti EX - Extremita
10,8 1,2 4,6
4,4 2,5 2,4
-19,0** 12,4** 7,8**
4. VĚROHODNOST L - věrohodnost
3,3
2,4
12,5**
M=průměr, SD=směrodatná odchylka, t(pop)=relace k obecné populaci ** hladina významnosti α = 0,01
Interpretace výsledků: Z uvedených čísel je zřejmé, že i u mužů (stejně tak jako u celého vzorku) se objevuje zvýšená hladina emocionality, horší regulační ovládání aktivit a snížená adaptabilita. Zvýšená je také vztahovačnost a naopak snížená je psychická stabilita (jde spíše o výraznou psychickou labilitu). Muži vykazují také horší předpoklady aktivního vpravování se do nově nastalých životních situací a vyšší extremitu osobnosti (což projevuje i výrazně vyšší L- skór). Z předchozího může vyplývat vyšší rizikovost na trhu práce, neboť to jsou faktory, které ovlivňují jednání a chování při osobních jednáních se zaměstnavateli, může tím být ovlivněná i příprava na osobní interview a také v celkových interpersonálních vztazích. Tabulka č. 12: Detailnější faktorové škály SPARO – muži (n=779)
Škála
M
SD
t(pop)
1. STIMULACE SI - Smyslová imprese IP - Intenzita vnitřního prožívání – autostimulace PN - Pohybový neklid DI - Dynamičnost interakce s prostředím SD - Sociální disinhibice OS - Obecná stimulační hladina
8,9 8,4 9,0 8,2 7,9 12,6
3,1 3,7 4,2 3,1 3,5 3,7
4,3** 13,1** 2,7** 5,1** 7,8** -15,1**
2. RIZIKO AS - Úroveň aspirace AC - Hladina anticipace TN - Tendence spoléhat se na náhodu SE - Sociální exhibicionismus OR - Obecná hladina přijetí (či zamítání) rizikových aktivit
9,5 10,2 7,2 9,7 5,2
3,1 2,9 3,7 3,9 2,9
4,2** -12,4** 12,3** 6,5** 7,5**
3. INTEGROVANOST UZ - Úzkostnost EC - Emocionalita UR - Účinná kapacita rozumu RR - Hladina resistence vůči rušivým podnětům OI - Dimenze účinné integrovanosti osobnosti
8,7 8,0 11,9 13,6 12,4
4,6 4,1 4,2 3,2 4,5
15,9** 18,1** -14,2** -12,6** -18,4**
4. VZTAHY KT - Uzavřenost versus kontaktívnost
6,3
4,0
12,6**
Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání
28
BE - Hladina benevolence a tolerance KN - Konformita NE - Tendence k nezávislosti
9,2 11,2 11,6
1,9 3,2 2,6
1,5 -1,2 3,1**
5. KOREKTIVNOST RF - Rigidita versus flexibilita LO - Lehkomyslnost versus odpovědnost NU - Nevázanost versus usedlost FC - Frustrovanost versus cílesměrnost KI - Korigovanost versus impulsívnost
12,3 12,6 11,7 9,2 6,0
2,8 3,7 3,9 2,7 2,5
-8,3** -15,1** -4,7** -8,2** 16,3**
6. SEBEPROSAZENÍ US - Potlačená versus vysoká sebejistota TO - Trudomyslnost versus optimismus PR - Prožitkový versus reagující přístup NS - Nenápadnost versus sebeprosazování FM - Femininní versus maskulinní typ interakce
12,6 9,0 11,8 9,6 11,7
4,2 2,8 3,7 2,6 3,5
-17,8** -15,8** -19,7** -3,2** -12,6**
M=průměr, SD=směrodatná odchylka, t(pop)=relace k obecné populaci ** hladina významnosti α = 0,01
Interpretace výsledků: Z uvedené tabulky je zřejmé, že se znovu opakují rizikovost a jednoznačná predikce na stanovených výsledcích, že klienti-muži jsou svou charakteristikou jednoznačně predisponováni stát se nezaměstnanými pro svou osobnostní rigiditu, extremitu osobnosti, ale i horší předjímavost či malou schopnost zachovat racio v náročných životních situacích, propadají spíše melancholii a pesimismu. Zcela jistě jsou to disposice, které jsou osobnostní charakteristikou z velké části dány, ale zcela určitě jejich intenzita může být podpořena nebo utlumena objektivní realitou nezaměstnanosti. Základní charakteristiky (SPARO) – ženy Tabulka č. 13 : Základní charakteristiky SPARO – ženy (n=1288)
Škála
M
SD
t(pop)
1. KOMPONENTY KO - Kognitivní variabilnost EM - Emocionální variabilnost RE - Regulační variabilnost AD - Adjustační variabilnost
8,5 10,4 7,2 14,1
3,7 5,0 3,3 2,7
-4,7** 18,9** 14,6** 0,9
2. FAKTORY PV - Psychická vzrušivost MH - Motorická hybnost
4,7 4,9
2,6 2,5
6,9** -4,8
3. NORMALITA VZ - Vztahovačnost, podezíravost LS - Psychická labilita versus psychická stabilita AN - Anomálie osobnosti
6,5 9,0 1,1
2,7 4,4 2,4
17,5 -23,6** 11,3**
Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání
29
EX - Extremita
4,2
2,1
4,4
4. VĚROHODNOST L - věrohodnost
2,9
2,2
10,1**
M=průměr, SD=směrodatná odchylka, t(pop)=relace k obecné populaci ** hladina významnosti α = 0,01
Interpretace výsledků: Z tabulky je zřejmé, že ženy mají ve srovnání s muži (i s obecnou populací) podstatně vyšší emocionální vzrušivost, jsou senzitivnější, vnímavější na osobní prožitky, jsou i vztahovačnější, psychicky nestabilnější, není u nich však tak vysoký L-skór, jsou přizpůsobivější, možná i aktivněji se vpravují do nově nastalých situací, i když i u nich je tento faktor nepříznivý. Hůře se ovládají v případě předjímání eventuálních důsledků svých rozhodovacích procesů a aktivit a mají tendenci spíše vyhledávat dynamičtější a proměnlivější prostředí. Tabulka č.14: Detailnější faktorové charakteristiky SPARO – ženy (n=1288)
Škála
M
SD
t(pop)
1. STIMULACE SI - Smyslová imprese IP - Intenzita vnitřního prožívání – autostimulace PN - Pohybový neklid DI - Dynamičnost interakce s prostředím SD - Sociální disinhibice OS - Obecná stimulační hladina
8,2 8,2 6,4 7,7 6,5 13,1
2,7 3,1 3,7 3,0 2,9 3,2
8,4** 9,4** -5,3** -0,9 5,7** -8,8**
2. RIZIKO AS - Úroveň aspirace AC - Hladina anticipace TN - Tendence spoléhat se na náhodu SE - Sociální exhibicionismus OR - Obecná hladina přijetí (či zamítání) rizikových aktivit
8,2 9,6 6,6 8,9 4,2
2,9 2,7 3,2 3,5 2,6
2,8** -0,5 7,9** 5,3** -1,0
3. INTEGROVANOST UZ - Úzkostnost EC - Emocionalita UR - Účinná kapacita rozumu RR - Hladina resistence vůči rušivým podnětům OI - Dimenze účinné integrovanosti osobnosti
10,7 8,9 10,5 13,4 10,6
4,4 3,9 4,0 3,3 4,5
21,9** 13,5** -8,4** -5,3** -16,4**
4. VZTAHY KT - Uzavřenost versus kontaktívnost BE - Hladina benevolence a tolerance KN - Konformita NE - Tendence k nezávislosti
4,6 9,3 11,2 11,3
3,3 1,8 3,2 2,5
9,8** 0,0 0,4 3,8**
5. KOREKTIVNOST
Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání
30
RF - Rigidita versus flexibilita LO - Lehkomyslnost versus odpovědnost NU - Nevázanost versus usedlost FC - Frustrovanost versus cílesměrnost KI - Korigovanost versus impulsívnost
11,8 13,1 13,7 9,1 6,6
2,7 3,2 3,5 2,6 2,4
-6,0** -8,8** 8,5** -0,4 13,0**
6. SEBEPROSAZENÍ US - Potlačená versus vysoká sebejistota TO - Trudomyslnost versus optimismus PR - Prožitkový versus reagující přístup NS - Nenápadnost versus sebeprosazování FM - Femininní versus maskulinní typ interakce
11,2 8,2 9,0 9,2 8,4
4,0 2,8 3,8 2,5 3,5
-1,8 -5,4** -17,8** 2,4* -15,4**
M=průměr, SD=směrodatná odchylka, t(pop)=relace k obecné populaci * hladina významnosti α = 0,05 ** hladina významnosti α = 0,01
Z uvedených údajů lze soudit znovu na výrazně vyšší psychickou labilitu u žen, relativně lepší adaptabilitu; jsou spíše opatrnější, méně holdují riziku, jsou starostlivější, ale i s prvky vyšší cílevědomosti. Mohou mít více sebevědomí než muži. Zřejmě na ně situace nezaměstnanosti tolik nedoléhá, je zřejmé, že jim jde více o dobrou pověst a prestiž. Mohou být odolnější v náročnějších životních situacích, ale ve srovnání s muži jsou schopny lépe mobilizovat svou racionalitu. Přestože jsou nezaměstnané ženy schopny se též spolehnout na náhodu, ve srovnání s muži tento aspekt není tak výrazně zastoupen. Lze však pozorovat vyšší hladinu úzkostnosti než u mužů.
Pro dokreslení dalších disposic a charakteristik profilu nezaměstnaného klienta, který prošel poradenským procesem bilanční diagnostiky, předkládáme výsledky dalších dotazníků a testů baterie DiarosWin – SIPO, DUSIN a LOGUS. Těmito testy prošlo méně respondentů než u základní baterie SPARO, avšak stále se jedná o početné vzorky, na základě kterých je také možné činit analýzy s vysokou výpovědní hodnotou.
Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání
31
4.2
SIPO – dotazník interpersonálních hodnot Je zaměřený na tendence k interpersonálnímu zaměření, tzn. k hodnotovým tendencím vztahu k lidem, s nimiž je v životních, pracovních či rodinných vztazích. Dotazník obsahuje šest škál. První tři škály postihují to, jaké hodnoty či tendence daný jedinec ve vztahu k sobě od ostatních očekává či směrem ke své osobě vyžaduje: •
PZ – vyžaduje a očekává porozumění, pochopení, slušné zacházení a shovívavost, a také to je či není schopen poskytovat i svému okolí;
•
UN – vyžaduje a očekává uznání, ohodnocení, obdiv a akceptaci, chce být positivně přijímán, totéž však je či není schopen poskytovat i sám svému okolí;
•
NZ – vyžaduje nezávislost, chce být svobodný, nekonvenční, nesvázaný názory a míněním druhých.
Další tři škály vyjadřují, jaké tendence jedinec vůči druhým projevuje: •
DM – jedná se o projevy dominance, tendence k rozhodování, vedení druhých, jejich ovlivňování, sklony k autoritě a prahnutí po moci;
•
KF – tendence ke konformitě, konvenčnosti, snaha po plnění povinností;
•
AF – tendence k altruismu, pochopení slabosti druhých, snaha pomáhat jim, ochota angažovat se pro druhé.
Výsledky vycházejí ze vzorku 1434 klientů, z toho je 985 žen a 449 mužů. Jedná se opět o klienty, kteří se zúčastnili poradenského programu bilanční diagnostiky, jsou z různých regionů ČR a jejich průměrný věk je 34,2 let. Tabulka č. 15: SIPO – celkové výsledky (n=1434)
Škála
M
SD
t(pop)
PZ - porozumění
19,1
3,7
15,7**
UN - uznání
13,0
3,6
0,2
NZ - nezávislost
17,2
4,6
5,2**
DM - dominance
10,5
4,4
-12,6**
KF - konformita
12,7
4,5
-14,1**
AF - altruismus
17,4
4,7
7,0**
M=průměr, SD=směrodatná odchylka, t(pop)=relace k obecné populaci ** hladina významnosti α = 0,01
Z tabulky je zřejmé, že výrazně převažuje vyžadování (ale i poskytování) atmosféry porozumění a pochopení, vyšší hodnota osobního altruismu, zřejmě „já potřebuji pomoc, tudíž ji i sám druhým poskytuji“, přesto jsou si však zřejmě klienti vědomi, že Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání
32
pokud si nepomohou sami, nikdo jiný jim nepomůže (tendence k osobní nezávislosti). Výrazná je i tendence k submisivitě. SIPO výsledky podle pohlaví – muži Tabulka č. 16: SIPO – výsledky podle pohlaví (muži; n=449)
Škála
M
SD
t(pop)
PZ - porozumění
18,5
4,0
10,5**
UN - uznání
13,7
3,6
0,0
NZ - nezávislost
16,7
5,0
5,7**
DM - dominance
11,5
4,9
-6,0**
KF - konformita
12,9
4,7
-8,5**
AF - altruismus
16,8
4,9
0,3
M=průměr, SD=směrodatná odchylka, t(pop)=relace k obecné populaci ** hladina významnosti α = 0,01
Ve srovnání s obecnou populací je u mužů zřejmé, že se u nich projevuje dosti výrazná tendence vyžadovat a vyhledávat prostředí s atmosférou pochopení a porozumění, což může být poměrně překvapivé, ovšem není to až tak velké překvapení v relaci k submisivitě: submisivita je v positivní korelaci s vyžadováním prostředí s atmosférou pochopení a porozumění. Klienti takovéto prostředí vyhledávají. Je zde i positivně korelující tendence k osobní nezávislosti a nekonvenčnosti.
SIPO výsledky podle pohlaví – ženy Tabulka č. 17: SIPO – výsledky podle pohlaví (ženy; n=985)
Škála
M
SD
t(pop)
PZ - porozumění
19,5
3,6
11,9**
UN - uznání
12,6
3,5
0,2
NZ - nezávislost
17,5
4,3
2,2*
DM - dominance
10,1
4,1
-11,6**
KF - konformita
12,6
4,3
-11,3**
AF - altruismus
17,7
4,5
8,5**
M=průměr, SD=směrodatná odchylka, t(pop)=relace k obecné populaci * hladina významnosti α = 0,05 ** hladina významnosti α = 0,01
Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání
33
U žen se dost výrazně projevuje potřeba pochopení a porozumění s tím, že jsou ochotné a schopné tyto atributy též poskytovat svému okolí, ale zajímavá je i tendence k nekonvenčnosti a poměrně výrazné submisivitě, ale zastoupen je i logicky výrazný osobní altruismus, snaha pomoci druhým.
Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání
34
4.3
DUSIN – dotazník na diagnostikování postojů a prožitků klienta ve vztahu k základním životním podmínkám a okolnostem Cílem tohoto testu je7:
postihnout určitý okruh hodnotové orientace jedince,
podchytit strukturu a povahu jeho spokojenosti ve vztahu k základním oblastem a okolnostem běžného života,
odvodit strukturu a hierarchii těch životních podmínek a okolností, které jsou pro něho frustrující a lze je charakterizovat v kategorii aktuálních (či setrvale působících) stresorů.
Tyto prvky jsou pokryty 24 základními, běžnými životními okolnostmi a situacemi. Klient má za úkol vyjádřit na škále 0 – 5 důležitost, jakou jednotlivým životním okolnostem přisuzuje (škála důležitosti) a poté opět na škále 0 – 5 svou spokojenost s dosahováním v konkrétní životní podmínce či okolnosti (škála spokojenosti). V dotazníku je celkem 7 oblastí, ke kterým se klient vyjadřuje: •
MA – základní životní podmínky a materiální zabezpečení;
•
KU – míra spokojenosti a tenzí s možnostmi naplňovat své potřeby kulturního vyžití, resp. realizovat své zájmy a koníčky;
•
PR – pracovní uspokojení a jeho kontexty;
•
RO – oblast rodiny;
•
ZD – oblast zdraví a jeho širších kontextů;
•
VZ – oblast sociálních vztahů ve všech interakčních kontextech (rodina, zaměstnání, bydliště, přátelé atd.);
•
SE – základní existenciální prvky ve všech interakčních kontextech a celková životní spokojenost.
Výsledky vycházejí ze vzorku 1176 klientů, z toho 435 mužů a 741 žen. Tabulka č. 18: DUSIN – celkové výsledky (n=1176)
Škála MA – materiální zabezpečení KU – kulturní vyžití PR – pracovní uspokojení RO – rodina ZD – zdraví VZ – sociální vztahy 7
M 1,2 0,1 2,0 1,2 1,2 1,1
SD 0,9 1,1 1,3 1,2 1,0 0,9
t(pop) 17,2** -2,1* 31,6** 11,1** 15,4** 22,9**
Zpracováno dle http://diaros.hyperlink.cz/ a dalších popisů metody od prof. Mikšíka.
Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání
35
SE – životní spokojenost
1,5
1,0
28,9**
M=průměr, SD=směrodatná odchylka, t(pop)=relace k obecné populaci * hladina významnosti α = 0,05 ** hladina významnosti α = 0,01
Z tabulky je zřejmé, že téměř ve všech oblastech, snad pouze s výjimkou kulturního vyžití a realizace svých zájmů a koníčků, je situace pro klienty výrazně frustrující, neuspokojivá. Zvláště patrné je to v oblasti (ne)možností pracovního uplatnění, což se zjevně prolíná do oblasti materiálního zabezpečení a životní úrovně, ale hlavně i do oblasti vztahů jak partnerských, tak i přátelských či sousedských. Jistě se zde může projevovat i zhoršený zdravotní stav, alespoň z hlediska subjektivního vnímání, neboť subjektivně vnímané zdravotní potíže nemusí být vždy objektivně lékařem potvrzené. DUSIN výsledky podle pohlaví – muži: Tabulka č.18: DUSIN – výsledky podle pohlaví (muži; n=435)
Škála MA – materiální zabezpečení KU – kulturní vyžití PR – pracovní uspokojení RO – rodina ZD – zdraví VZ – sociální vztahy SE – životní spokojenost
M 1,0 0,1 1,7 1,1 1,1 0,9 1,3
SD 0,9 1,1 1,3 1,2 1,0 0,9 1,0
t(pop) 6,8** -1,6 13,6** 7,0** 7,8** 10,4** 13,5**
M=průměr, SD=směrodatná odchylka, t(pop)=relace k obecné populaci ** hladina významnosti α = 0,01
U mužů se projevuje nejvýrazněji neuspokojení v pracovní oblasti, což má dopady na celkovou životní spokojenost, v jistém smyslu se tato frustrace může projevovat i ve vztazích. DUSIN výsledky podle pohlaví – ženy: Tabulka č. 20: DUSIN – výsledky podle pohlaví (ženy; n=741)
Škála MA – materiální zabezpečení KU – kulturní vyžití PR – pracovní uspokojení RO – rodina ZD – zdraví VZ – sociální vztahy SE – životní spokojenost
M 1,2 0,1 2,2 1,2 1,2 1,1 1,6
SD 0,9 1,2 1,2 1,2 1,0 0,9 0,9
t(pop) 16,7** -1,4 30,0** 8,7** 13,5** 21,2** 26,7**
M=průměr, SD=směrodatná odchylka, t(pop)=relace k obecné populaci ** hladina významnosti α = 0,01
Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání
36
U žen se hladina frustrace projevuje podstatně výrazněji zvláště v nemožnosti pracovního uplatnění, daleko výraznější oproti mužům je neuspokojení v oblasti materiální a hlavně vztahové. Ženy s největší pravděpodobností chápou možnost zaměstnání i jako možnost sociálního kontaktu. Výrazně vyšší je i celkové životní neuspokojení.
Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání
37
LOGUS – orientační test intelektových předpokladů Test je zaměřen na tři oblasti schopností:
NV – numerické vztahy (číselné řady s logickým podtextem);
PV – pojmové vztahy (slovní, pojmové logické úlohy);
KV – konfigurační vztahy (prostorová představivost s rozlišováním detailů, symbolů a pochopení funkce).
Test je realizován na čas (NV - 8 min, PV - 8 min, KV - 12 min), tzn., že klienti se dostávají do časového tlaku, a tak se zde může projevovat také určitá odolnost vůči stresogenním vlivům (včetně volních předpokladů). Všechny tři oblasti jsou sledovány za účelem predikce jednoduššího a spokojenějšího vykonávání zaměstnání vyžadujícího jednu z těchto složek. Je však sledována i celková úroveň intelektových schopností za účelem případné rekvalifikace či dalšího studia. Tabulka č. 21: LOGUS – celkové výsledky (n=1245)
Škála NV – numerické vztahy PV – pojmové vztahy KV – konfigurační vztahy
M 8,9 5,8 6,6
SD 4,3 3,4 3,0
t(pop) -11,2** -32,7** -10,4**
M=průměr, SD=směrodatná odchylka, t(pop)=relace k obecné populaci ** hladina významnosti α = 0,01
Celkové výsledky experimentální skupiny klientů, kteří prošli poradenským programem bilanční diagnostiky, naznačují velice zajímavý poznatek – je zřejmé, že intelektový potenciál je ve vztahu k obecné populaci signifikantně nižší. Některé výsledky, zvláště v oblasti pojmových vztahů (verbální logika), mohou být ovlivněny tím, že poměrně velké množství klientů (cca 60%) se rekrutovalo z oblasti Severní Moravy a svou úlohu tak mohly sehrát jazykové odlišnosti (nářečí). Pravděpodobně se zde také odráží vliv vzdělanostní úrovně respondentů, protože na bilanční diagnostiku jsou směrováni klienti s nižším vzděláním (člověk s vyšším intelektovým potenciálem a vyšší vzdělanostní úrovní se do programu dostává velice zřídka). Ze srovnání výsledků mužů a žen je zřejmé, že muži jsou na tom relativně lépe, a to ve všech složkách (viz tabulky níže).
Tabulka č. 22: LOGUS – výsledky podle pohlaví (muži; n=405)
Škála NV – numerické vztahy PV – pojmové vztahy KV – konfigurační vztahy SU – celková suma ze tří subtestů
Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání
M 9,3 6,1 6,8 22,2
SD 4,5 3,5 3,1 9,6
t(pop) -2,3* -17,1** -4,5** -8,7**
38
M=průměr, SD=směrodatná odchylka, t(pop)=relace k obecné populaci * hladina významnosti α = 0,05 ** hladina významnosti α = 0,01
Tabulka č. 23: LOGUS – výsledky podle pohlaví (ženy; n=840)
Škála NV – numerické vztahy PV – pojmové vztahy KV – konfigurační vztahy SU – celková suma ze tří subtestů
M 8,7 5,7 6,5 20,9
SD 4,2 3,3 2,9 8,9
t(pop) -12,2** -28,1** -9,7** -19,4**
M=průměr, SD=směrodatná odchylka, t(pop)=relace k obecné populaci ** hladina významnosti α = 0,01
Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání
39
5 Závěry V úvodu jsme vyslovili dva hypotetické předpoklady: A. nezaměstnanost v negativním slova smyslu ovlivňuje osobnost klienta, B. klienti jsou ze své osobnostní podstaty predisponováni stát se nezaměstnanými. Obě tyto hypotézy naše studie potvrdila. A. Nezaměstnanost je klienty vnímána jako neuspokojivý, frustrující stav, který ovlivňuje:
jejich postoje,
jejich hodnoty,
jejich přístup k objektivní realitě,
ovlivňuje však i jejich psychiku ve smyslu nevyrovnanosti a lability,
jejich vztahy k lidem obecně, ale i specificky: –
v rodině,
–
k přátelům,
–
sousedům,
–
ale i potenciálním zaměstnavatelům (podezíravost, vztahovačnost, osobnostní rigidita, atd.),
zdravotní potíže mnohdy psychosomatického podkladu,
celkovou jejich životní (ne)spokojenost.
Toto vše zcela jistě ovlivňuje v negativním smyslu jejich aktivitu, motivaci, osobní iniciativu, a tudíž i jejich šance na uplatnění se na trhu práce. B. Výsledky šetření nasvědčují, že sledovaná skupina vykazuje velice rizikové faktory pro úspěšné začlenění na trh práce. Ze studie lze však usuzovat i na vnitřní osobnostní předpoklady, které mohou skutečně predisponovat člověka k tomu, že se stává nezaměstnaným: •
horší adaptabilita s nedostatečným aktivním vpravováním se do nově nastalých životních situací,
•
osobnostní rigidita s ulpíváním na svých názorech, přístupech a schématech jednání,
•
tendence vyhledávat klidnější, bezpečnější a známé prostředí (může mít negativní vliv v případě změny povolání či zaměstnání),
•
tendence ke konvenčnosti („šedý průměr“),
Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání
40
•
vztahovačnost a hledání příčin nezaměstnanosti spíše v objektivních podmínkách, bez připuštění si vlastních nedostatků a hledání i některých příčin v sobě,
•
nedostatek snah po aktivním řešení své situace, spíše jen pasívní prožívání stavu,
•
výrazně nedostatečné sebevědomí, sebedůvěra a sebejistota,
•
pesimismus, trudomyslnost a tendence k depresivitě,
•
prvky extremity osobnosti s tendencemi o disimulaci svých negativních předpokladů,
•
malá odolnost vůči okolním či stresogenním vlivům,
•
psychická labilita,
•
nereálnost cílů (vysoká aspirační úroveň),
•
nedostatečné předjímání důsledků, dopadů a efektů jednání,
•
nedostatek odvahy přijmout jiné přístupy při řešení své situace nezaměstnanosti (projevy zájmu jsou ve velké většině pojímány jako otravování, drzost, protekce v negativním smyslu, vnucování se atd.),
•
rizikovost chování s tendencí spoléhat se na náhodu,
•
nedostatečná vzdělanostní úroveň (nižší intelektové předpoklady),
•
nedostatečná schopnost mobilizace racionálních schopností v náročnějších životních situacích,
•
malá flexibilita jak časová, tak prostorová, regionální.
V mnohých případech se k těmto faktorům přidává také: •
dlouhodobá nezaměstnanost,
•
omezení z hlediska zdravotního stavu,
•
opakované neúspěšné pokusy při hledání zaměstnání.
Toto jsou faktory, které zcela jistě mohou bránit úspěšnému uplatnění se v zaměstnání, pokud k tomu ještě přičteme opakované neúspěšné pokusy při hledání pracovního uplatnění, může to vést k celkové demotivovanosti. Je nezpochybnitelné, že tyto faktory mohou být velice rizikové, a tak je v takovýchto případech nutné aktivně poradensky působit a využívat všech možností a nástrojů k aktivizaci klienta. Z naší dlouhodobé praxe je zřejmé, že jakýkoliv poradenský proces má velice pozitivní vliv na klientovu pohodu a aktivitu při ovlivnění i negativních faktorů v pozitivním smyslu, což se aktuálně projevuje po skončení poradenských programů (Job klub, Bilanční diagnostika). Toto jsou prvky, kterých je třeba velice intenzivně a aktuálně využívat, protože lze předpokládat, že s narůstajícím odstupem času se tyto pozitivní dopady mohou pozvolna rozmělňovat a vracet se k původním negativním rizikovým stavům, mnohdy i s vyšší intenzitou.
Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání
41
6 Zdroje KRÁL, J. „Bilanční diagnostika“ – nový poradenský systém; In: Psychologické metódy vo výchovnom a kariérovom poradenství. Brno: Euroguidance centrum, 2005. MIKŠÍK, O. DIAROS: komplexní diagnostika psychické integrovanosti osobnosti; In: Psychologické metódy vo výchovnom a kariérovom poradenství. Brno: Euroguidance centrum, 2005. MIKŠÍK, O. Dotazník DUSIN (T – 266). Brno – Bratislava: Psychodiagnostika, 2004. MIKŠÍK, O. Dotazník SIPO (T – 265). Brno – Bratislava: Psychodiagnostika, 2004. MIKŠÍK, O. Základní příručka pro vyhodnocení testu LOGUS. Praha: DIAROS, 1994. MIKŠÍK, O. Základní příručka pro vyhodnocování dotazníku SPARO. Praha: DIAROS, 1994. MIKŠÍK, O. Zjišťování bazální struktury a dynamiky autoregulace, integrovanosti a psychické odolnosti osobnosti dotazníkem SPARO. Praha: DIAROS, 1994. MIKŠÍK, O. Zjišťování struktury a dynamiky životní spokojenosti, frustrogenních podmínek a situací dotazníkem DUSIN. Praha: DIAROS, 1994. MIKŠÍK O. BOSCHEK P., VONDRUŠKA L.: DiarosWin - Systém diagnostikování autoregulace osobnosti využitím výpočetních programů pro Windows. Praha: Sdružení DIAROS, 2001. http://diaros.hyperlink.cz/
Profil klienta bilanční diagnostiky z řad uchazečů o zaměstnání
42