PROFI&HOBBY ZAKLÁDÁME ZAHRADU

��

��

��

ZAHRADA_001-006-vstup M3

27.4.2015

13:00

Stránka 3

PROFI&HOBBY ZAKLÁDÁME ZAHRADU JIŘÍ FINGER

GRADA PUBLISHING


27.4.2015

13:00

Stránka 4

Jifií Finger

Zakládáme zahradu Vydala Grada Publishing, a.s. U PrÛhonu 22, Praha 7 [email protected], www.grada.cz tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 jako svou 2542. publikaci Odpovûdná redaktorka Eva Horníãková Sazba Artedit s.r.o., Praha Fotografie na obálce profimedia.cz/CORBIS Poãet stran 112 První vydání, Praha 2006 Vytiskly Tiskárny HavlíãkÛv Brod, a. s. Husova ulice 1881, HavlíãkÛv Brod © Grada Publishing, a.s., 2006 Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2006 Názvy produktÛ, firem apod. pouÏité v knize mohou b˘t ochrann˘mi známkami nebo registrovan˘mi ochrann˘mi známkami pfiíslu‰n˘ch vlastníkÛ.

(tištěná verze) ISBN 978-80-247-6141-1 (elektronická verze ve formátu PDF) © Grada Publishing, a.s. 2011

ISBN 80-247-1070-6


27.4.2015

13:00

Stránka 5

OBSAH

Obsah Úvodem .................................................... 7

6.3 Potfiebuje zahrada architekta? .................................... 43

1 Co je zahrada ...................................... 17 7 Projekt zahrady .................................. 44 2 Jaká má b˘t zahrada .......................... 18

7.1 Pfiíprava návrhu ............................ 53 7.2 Vypracování dokumentace.......... 54

3 Nejprve uÏiteãná teorie .................... 20 3.1 Principy geometrické .................... 20

7.3 Spolupráce pfii zakládání zahrady .......................................... 55

3.2 Principy kompoziãní ...................... 21 3.3 Barva ................................................ 23

8 Milá pfiekvapení, ale i potíÏe ............ 60

3.4 Svûtlo a stín .................................... 24

8.1 Typy zahrad .................................. 60

3.5 Principy estetické............................ 24

8.2 Jak velká má b˘t zahrada ............ 62

3.6 Principy fyziologické...................... 26

8.3 Nûkterá úskalí zahrad .................. 63

3.7 Principy psychologické .................. 27 3.8 Principy filozofické........................ 29

9 Zakládáme zahradu............................ 66 9.1 Terénní úpravy.............................. 67

4 âím je zahrada.................................... 31 4.1 Prostorová definice zahrady........ 31

10 Zahrada jako inÏen˘rsk˘ objekt .... 69

4.2 Zahrada jako umûlecké dílo ...... 32

10.1 Vodovodní pfiípojky .................. 69

4.3 Zahrada jako k˘ã.......................... 32

10.2 Odpadní potrubí ........................ 69 10.3 Pfiípojky elektro ........................ 70

5 Navrhujeme zahradu.......................... 34 5.1 Zahrada jako závazek .................. 34

10.4 Slaboproud ................................ 70 10.5 Pfiíkony, které zahrada

5.2 Zahrada stojí ãas i peníze ............ 34

vyÏaduje ...................................... 71

5.3 Zahrada je v˘hodná investice .... 36

10.6 DÛleÏitá omezení ...................... 73

5.4 Kde si vybrat místo ...................... 36 5.5 Co téÏ rozhoduje o zahradû ........ 37

11 Kámen v zahradû .............................. 74 11.1 Kamenné plochy (terasy,

6 Svûdomitá pfiíprava zámûru .............. 42 6.1 Územní plán mûsta nebo

odpoãívadla, chodníky)............ 74 11.2 Zídky, stûny ................................ 74

obce ................................................ 42

11.3 Alpina, skalky ............................ 75

6.2 Majetkov˘ stav.............................. 43

11.4 Kamenné zahrady...................... 76

Zakládáme zahradu PROFI&HOBBY

5


27.4.2015

13:00

Stránka 6

OBSAH

11.5 Kamenné objekty ...................... 76

15.2 Okrasné kefie – listnaté i jehliãnaté ................................ 100

12 OheÀ v zahradû.................................. 89

15.3 Trvalky, trávy a kapradiny...... 100

12.1 Umístûní krbu v zahradû .......... 89

15.4 Letniãky a dvouletky .............. 100

12.2 Zahradní grily ............................ 90

15.5 Kvûtiny cibulovité

12.3 Ohni‰tû........................................ 90

a hlíznaté .................................. 101

13 Voda v zahradû .................................. 91

16 V˘tvarné dílo v zahradû.................. 102

13.1 Vodní fontánky .......................... 91

16.1 V˘bûr v˘tvarného díla ............ 102

13.2 Okrasné nádrÏe a jezírka.......... 91

16.2 Jak umístit v˘tvarné dílo ........ 103

13.3 Bazény v obytné zahradû ........ 92

16.3 Hlavní zásady situování

13.4 Sprcha v zahradû ...................... 93 13.5 Mokfiad jako náhrada jezírka.......................................... 93 13.6 Závlaha zahrady ........................ 93

v˘tvarného díla ........................ 104 16.4 V˘‰ka v˘tvarného díla ............ 104 16.5 Orientace ke svûtov˘m stranám .................................... 105 16.6 Pozadí v˘tvarného díla .......... 105

14 Parter zahrady .................................. 95 14.1 Plochy dláÏdûné – terasy, odpoãívadla, chodníky .............. 95

16.7 Parter v˘tvarného díla .......... 106 16.8 Scénické nasvûtlení v˘tvarného díla ........................ 106

14.2 Plochy dlaÏby zámkové, betonové .................................... 95

17 Zvífiecí miláãci v zahradû................ 107

14.3 Plochy a cesty pískované .......... 95 14.4 Plochy s povrchem drti, antuky, oblázkÛ nebo Ïivice .................. 96 14.5 Plochy zpevnûné betonov˘mi nebo plastov˘mi rastry.............. 96 14.6 Plochy kryté mulãovací kÛrou, ‰tûpky.............................. 97

18 Zrození zahrady .............................. 109 18.1 Stavebník a pfií‰tí uÏivatel zahrady...................................... 109 18.2 Architekt – autor návrhu........ 110 18.3 Známí, pfiátelé a kibicové z okolí........................................ 110

14.7 Plochy s vegetaãním krytem ........................................ 97

19 Praktické rady závûrem.................. 111

14.8 Plochy okrasn˘ch trávníkÛ ...... 97 19 Literatura.......................................... 112 15 ZeleÀ v zahradû ................................ 99 15.1 Okrasné stromy – listnaté i jehliãnaté .................................. 99

6

PROFI&HOBBY Zakládáme zahradu

ZAHRADA-M3

27.4.2015

13:01

Stránka 7

ÚVODEM

Úvodem âlovûk, kter˘ opravdu pfiírodu miluje, nemÛÏe b˘t ve své podstatû zl˘. SnaÏí se Ïít v souladu s jejími zákony a neubliÏuje jí. Pokud to lze, tak jí pomáhá, nebo se o to v men‰ím mûfiítku snaÏí – nûkdo alespoÀ ve své zahradû. Moudr˘ zahradník, mÛj uãitel, to kdysi vyjádfiil takto: „Na‰e kaÏdodenní práce v zahradû je vlastnû prostou modlitbou za odpu‰tûní toho, ãeho se na pfiírodû dopou‰tíme“. Jako lidstvo vdûãíme pfiírodû za svÛj vznik a jsme s ní dodnes takfika neodluãitelnû spjati. Vztah ãlovûka a pfiírody v prÛbûhu tisíciletí nab˘val rÛzn˘ch podob i intenzity, av‰ak moÏnost Ïít v pfiírodû, nebo b˘t alespoÀ obklopen jejími projevy, byla vÏdy zárukou bohatého a citovû vyváÏeného Ïivota. Pfiíroda se díky sv˘m biologick˘m kvalitám zásadnû li‰í od v‰ech civilizaãních vymoÏeností a Ïije si sv˘m tajemn˘m, podivuhodn˘m Ïivotem nezávisle na na‰ich pfiáních a moÏnostech. Rozkvetl˘ jabloÀov˘ sad v májovém podveãeru ãi h˘fiiv˘ ohÀostroj barev podzimní pfiírody si nemÛÏeme pofiídit, kdykoliv se nám zachce, i kdybychom vládli neomezen˘mi prostfiedky. Snad je to i dobfie, neboÈ o to více si tûchto podob pfiírody váÏíme. Ostatnû úcta k pfiírodû u národÛ s dávnou kulturní tradicí je nûkdy tak silná, Ïe pfiírodním prvkÛm – kameni, kvûtinám, stromÛm, popfiípadû jejich vzájemné a pfiesnû vymezené kompozici byl pfiirazen duchovní v˘znam. Tato symbolika se v˘raznû projevuje v jejich kultufie, umûní i ve zpÛsobu Ïivota. Urãitá místa v pfiírodû nebo v zahradû slouÏila k meditacím a rozjímání nebo byla uctívána jako posvátná. Nemálo umûlcÛ a filozofÛ bylo právû v intimitû tûchto míst inspirováno k dílÛm, tvofiícím dnes svûtové kulturní dûdictví. Tato

viz foto str. 10


7

ZAHRADA-M3

27.4.2015

13:01

Stránka 8

ÚVODEM

vrcholná díla pozorujeme a nalézáme mnohdy spoleãn˘ obsah jejich umûlecké v˘povûdi – totiÏ hledání pravdy o Ïivotû. A sv˘m nitrem, sv˘m srdcem cítíme, Ïe strom, fieka, louka i krajina tuto v‰eobjímající Ïivotní pravdu uÏ dávno znají. Pouze nûkter˘m z nás – a jen obãas – nûco napovûdí, pokud pozornû posloucháme.

Strážní balvan obklopený tvarově i barevně bohatou vegetací navozuje atmosféru, kde sny i fantazie nalézají svůj prostor

8

Témûfi na kaÏdém kroku nalézáme nové informace o zahradách, i návody na jejich zakládání. Ale o umûlecké ãi duchovní podstatû zahrady se nedovíme témûfi nic. Chtûl bych se tedy s vámi zamyslet nad tímto tajemstvím zahrad i nad dal‰ími souvislostmi, které podnítí va‰i fantazii a povedou va‰e pfií‰tí kroky spolehlivû k vytãenému cíli – ke krásné a hodnotné zahradû.


ZAHRADA-M3

27.4.2015

13:01

Stránka 17

CO JE ZAHRADA

KAPITOLA

1

1 Co je zahrada V úvodu jsme ponûkud volnû pouÏívali pojmy „pfiíroda“, „krajina“, „zahrada“ – jak se v nich v‰ak vyznáme? Ponûkud zjednodu‰enû mÛÏeme vycházet z tvrzení: Pfiíroda je v‰e, co pokr˘vá povrch Zemû, odpovídá Ïivot-

ním podmínkám daného kontinentu a na existenci ãlovûka je zcela nezávislá. Její Ïivotní projevy jsou fiízeny v˘hradnû zákony pfiírodními. Pfiíroda nebo divoãina nemá ani zaãátek, ani konec. Krajina je více ãi ménû ãlovûkem poznamenaná pfiíroda

viz foto str. 9

(v dobrém ãi spí‰e ‰patném smûru). V krajinû se stfietávají pfiírodní zákony s cílen˘mi technick˘mi zásahy, av‰ak ne vÏdy zcela podle pfiedstav spoleãnosti. Soustavné zásahy ãlovûka mûní krajinu v betonová mûsta, ale jakmile ustanou, krajina se znovu vrací ke své pÛvodní pfiírodní podobû. Zahrada je jiÏ ãlovûkem zcela cílevûdomû utváfien˘ pro-

viz foto str. 10

stor, pouze zãásti vyuÏívající nûkteré pfiírodní prvky. Zahrada nás má zaujmout, obohacovat, naplÀovat na‰e potfieby a touhy. Utváfiíme ji podle estetick˘ch zákonÛ a vyuÏíváme k tomu nejrÛznûj‰í technologie, hmoty, stavební i umûlecká díla. Zahrada je na rozdíl od pfiírody prostor umûl˘ a na ãlovûku zcela závisl˘. Není-li zahrada soustavnû udrÏována, více ménû se navrací zpût k podobû okolní krajiny.


17

ZAHRADA-M3

KAPITOLA

2

27.4.2015

13:01

Stránka 18

JAKÁ MÁ B¯T ZAHRADA

2 Jaká má b˘t zahrada

viz foto str. 11

Pokud má zahrada splÀovat pfiedstavy sv˘ch tvÛrcÛ a uÏivatelÛ, mûla by b˘t individuální, neopakovatelná. Tak, jako nelze navrhnout univerzální byt, nelze ani dát návod na zaloÏení ideální, tedy krásné, funkãní a trvanlivé zahrady. Byt i zahrada odpovídají zálibám, vkusu, pocitÛm i vzdûlání svého uÏivatele. Napfiíklad v Holandsku, kde je péãe o rodinnou zahrádku národním koníãkem, existují ãetná pfiiléhavá pfiirovnání na zahrádky a jejich majitele. A skuteãnû – ze vzhledu a stavu zahrady lze o majiteli mnohé vyãíst.

Zahrada u měšťanského domu ve švýcarském Curychu

Zahradami se zab˘vám jiÏ dlouhou fiadu let, a pfiesto jsem stále svûdkem nov˘ch, neãekan˘ch pfiání a pfiedstav, která jsou pro mû jak zdrojem radosti, tak i údivu a pfiekvapení. Posuìte sami, co nûktefií zákazníci od zahrady oãekávají: Moje zahrada musí b˘t nejkrásnûj‰í ve mûstû. Pro mû, pro hosty i pro dûti tu musí b˘t v‰e, co oãekávají.

18


ZAHRADA-M3

27.4.2015

13:01

Stránka 19

JAKÁ MÁ B¯T ZAHRADA

KAPITOLA

2

Konec koncÛ mû vzhled zahrady nezajímá. Hlavnû, Ïe

bude velká a nedá Ïádnou práci. Navrhnûte mi zahradu, jak myslíte, ale musí ji mít rád i mÛj pejsek. Tato zahrada je ‰patnû navrÏená, protoÏe uÏ tfiikrát pr‰elo, ale nikdy ne na ni. Na na‰em pozemku vám dovolíme postavit zahradu podle va‰ich pfiedstav a za va‰e peníze. Zato vám ji budeme starostlivû o‰etfiovat… Proã mi nechcete navrhnout zahradu, která by mi pfiinesla taky nûjaké peníze?

Tak se zas a znovu zab˘vám navrhováním pokud moÏno tûch nejdokonalej‰ích zahrad. Hledám základní principy a pokou‰ím se rozlu‰tit jejich nekoneãná tajemství. V následujících kapitolách se o to pokusím i s vámi a pro vás.

Pohled na typickou holandskou zahrádku plnou květin, slunce a volného prostoru potěší každého


19

ZAHRADA-M3

KAPITOLA

3

27.4.2015

13:01

Stránka 20

NEJPRVE UÎITEâNÁ TEORIE

3 Nejprve uÏiteãná teorie Proã je jedna zahrada krásná a druhá ne? V té první si rádi odpoãineme, zatímco mnohé jiné nám nic nefiíkají, nechávají nás chladn˘mi. Mohou za to utajené znaky libosti, krásy a harmonie, nebo jejich opak ãi spí‰e jejich nedostatek? Z ãeho takové znaky sestávají?

3.1 Principy geometrické Bod je základním geometrick˘m prvkem a v zahradní

kompozici jej takfika vÏdy nalézáme jako hlavní místo, odkud zahradu pozorujeme, nebo jako dominantu, uzavírající hlavní pohled. Existence v˘razného bodu v kompozici je uklidÀující, scenerie je povaÏována za hodnotnou aÏ dokonalou. Dva body téÏe kvality jsou v kompozici zneklidÀující, tfii body ve vyváÏeném prostorovém vztahu jsou znakem harmonie. Pfiímka je v principu nekoneãné mnoÏství bodÛ a známe

ji jako pfiímku vodorovnou – horizontální – symbolizující vodní hladinu ãi vzdálen˘ horizont, popfiípadû jako svislici – vertikální – znázorÀující pád pfiedmûtu, fiízen˘ zákony zemské tíÏe. Vodorovná pfiímka v pfiírodû navozuje pocit klidu, jistoty, velkorysosti, monumentality, zatímco svislice je vyjádfiením pohybu, rÛstu, dominance, velikosti. ·ikmá pfiímka v architektufie, a zejména v pfiírodû, vyjadfiuje nejistotu, labilitu, neklid, psychické napûtí. Horizontály a vertikály jsou po tisíciletí základními principy architektury.

20


ZAHRADA-M3

27.4.2015

13:01

Stránka 21


KAPITOLA

3

Kfiivka symbolizuje sv˘m prÛbûhem pfiírodu, a tedy i vel-

ké mnoÏství pocitÛ jako mûkkost, neurãitost aÏ nahodilost. Pravidelná kfiivka sv˘m prÛbûhem navozuje rytmus, nahodilá pak chaos. RÛzn˘mi kombinacemi bodÛ, pfiímek a kfiivek tak mÛÏeme docílit velmi rozdíln˘ch tvarÛ a obrazcÛ, a tedy i pocitÛ. K podobn˘m závûrÛm dojdeme pfii konkrétním rozboru pÛsobení jednotliv˘ch ploch, tedy ãtvercÛ, obdélníkÛ, trojúhelníkÛ nebo kruhÛ a tûles prostorov˘ch – krychle, koule, kuÏel. Zjednodu‰enû fieãeno: pocit urãitosti, stability, ale zároveÀ tvrdosti, vyvolává ãtverec, trojúhelník, krychle, jehlan a kuÏel. Kruh a koule jsou v˘razem klidu a harmonie. SloÏitûj‰í kategorií jsou pak organické struktury, jejichÏ zaãlenûní do kompozice je vrcholem umûlecké tvorby.

3.2 Principy kompoziãní Zahrada je na rozdíl od obrazu útvar prostorov˘, trojrozmûrn˘ a musí tedy b˘t uspofiádána podle kompoziãních zásad. K nim patfií zejména: Opakování, kterého je docíleno uspofiádáním ploch,

tvarÛ nebo barev stejné velikosti nebo intenzity v pfiímce, v plo‰e nebo v prostoru.

Opakování

Následnost je odvozena od opakování, ale velikost,

tvar nebo barevnost je zde stejnomûrnû umen‰ována nebo zvût‰ována se vzrÛstající vzdáleností od pozorovatele.

Následnost

Rytmus je dán pravideln˘m pfieru‰ováním nebo fiaze-

ním jednoho i více prvkÛ za prvek konstantní.

Rytmus


21

ZAHRADA-M3

KAPITOLA

3

27.4.2015

13:01

Stránka 22


Postupnost je urãitá obdoba následnosti, kdy se ploPostupnost

cha, prvek, barva stupÀuje nebo ub˘vá podle urãité matematické nebo geometrické závislosti. V‰echny tyto kompoziãní principy v nás vyvolávají pocity jednoty a harmonie. Chaos, spoãívající ve zcela nahodilém fiazení ploch,

prvkÛ nebo barev je opakem tûchto principÛ. Vyvolává pocit nejistoty, obavu, údiv a jen zcela v˘jimeãnû mÛÏe b˘t principem umûlecké tvorby.

Chaos

Kompoziční principy

SloÏitûj‰í kompoziãní principy nalézáme v trojrozmûrném prostoru. Patfií sem zejména: Izolace, díky níÏ se na‰e pozornost soustfieìuje k jed-

nomu bodu nebo tvaru nalézajícímu se ve stfiedu. Izolace je velmi siln˘m, av‰ak v del‰ím ãasovém sledu monotónním a vysilujícím principem.

Izolace

Zarámování obohacuje pfiedchozí kompozici pomocí

levé a pravé kulisy, popfi. podhledem a parterem. Je ãast˘m principem krajináfiské tvorby. Zarámování

Rovnováha skrytá

22

Izolace a zarámování jsou souãasnû principem symetrie nebo-li rovnováhy podle svislé osy a rovnûÏ zdrojem pocitÛ libosti. Vedle symetrie (rovnováhy) zjevné je velmi zajímavá rovnováha skrytá, která pracuje s rÛznû velk˘mi plochami, tvary nebo barvami, av‰ak jejich odli‰nou velikostí, fiazením nebo odstupÀovanou barevností dociluje pocitu jistoty, harmonie. NedodrÏením plo‰n˘ch, tvarov˘ch, barevn˘ch nebo prostorov˘ch proporcí dostáváme kompozici v nerovnováze. Ta vyvolává nelibost, nejistotu aÏ o‰klivost.


ZAHRADA-M3

27.4.2015

13:01

Stránka 23


KAPITOLA

3

3.3 Barva Barva je dÛleÏitou souãástí kompozice. Celé barevné spektrum mÛÏeme sloÏit ze ‰esti základních barev. Barvy ov‰em nelze hodnotit pouze podle vzhledu, neboÈ mají i znaãn˘ úãinek psychologick˘. Barva ãervená a oranÏová je teplá a vzru‰ující, barva modrá a fialová je studená aÏ odpuzující, ‰edá a zelená barva uklidÀuje. Rozdûlením barev do kruhového spektra dostaneme barvy doplÀkové – komplementární, leÏící naproti sobû. Tyto barvy jsou v rovnováze (modrá x oranÏová, ãervená x zelená) a jejich smí‰ením dostáváme bílou nebo ‰edou – neutrální, uklidÀující barvu. Pomineme-li barvu staveb a doplÀkÛ, pak barevnost stromÛ a kvûtin v zahradû je vesmûs pfiíjemná a nemÛÏeme se dopustit zásadní chyby. Velmi zajímavé je komponování zahrad nebo jednotliv˘ch zákoutí v urãitém barevném odstínu – fialová, ãervená, zlatá, stfiíbrná. Urãitou cílenou barevností také mÛÏeme ovlivnit vnímání prostoru zahrady. ·edé pozadí zahradu prodluÏuje, tmavé nebo v˘raznû barevné ji zkracuje.

viz foto str. 12

Zlatá barva dominuje této části přírodní zahrady


23

ZAHRADA-M3

KAPITOLA

3

27.4.2015

13:01

Stránka 24


3.4 Svûtlo a stín

Kontrast

Svûtlo a stín hraje v kompozici zásadní roli. Svûtlo hmotu a tmavé pfiedmûty zeslabuje, stín naopak zesiluje. Díky stínÛm, které stavba nebo porosty vrhají, nab˘vá zahrada na prostorovém úãinku. Stfiídání svûtla a stínu zahradní kompozici obohacuje. Problém v‰ak spoãívá v tom, Ïe se svûtlo a stín bûhem dne dramaticky mûní, podobnû jako v rÛzn˘ch roãních obdobích. Máme-li moÏnost volby, pak zahradu komponujeme pro urãit˘ ãas, kdy v ní nejvíce pob˘váme. Rozhodující pro pozorování a v˘hled do zahrady je, aby svûtlo pfiicházelo ve smûru na‰eho pohledu, nikoliv opaãnû! V poledne je totiÏ pohled v jiÏním smûru (tzn. proti slunci) velmi ploch˘, barvy spl˘vají a zahrada se opticky zdá „krátká“. Naopak v tutéÏ dobu je v severním smûru táÏ zahrada plastická, kontrastní a pocitovû del‰í. Kontrast mÛÏeme je‰tû zesílit nápadit˘m stfiídáním rÛzn˘ch struktur nebo zámûrn˘m fiazením barev.

3.5 Principy estetické Tvorba zahrad je vlastnû hledání krásna. Definovat krásu je nepochybnû sloÏité a v na‰em pfiípadû navíc komplikované promûnlivostí zahradní scenerie bûhem roãních období. Spolehlivou pomÛckou nám bude pfiedev‰ím dodrÏení zásad, podle kter˘ch krásu vnímáme jako: soulad obsahu a formy sledovaného díla pravdivé vyjádfiení ve vazbû na okolní krajinu dokonalou funkci, plnící oãekávání svého tvÛrce pfievahu kompoziãních principÛ, vyvolávajících klad-

né pocity, tj. harmonii.

24


ZAHRADA-M3

27.4.2015

13:01

Stránka 25


KAPITOLA

3

Zde se ov‰em neubráníme následné otázce, zda je vÛbec moÏné krásu nûjak definovat ãi dokonce „zmûfiit“? Odpovûì nebude jednoduchá. JiÏ od stfiedovûku se nejrÛznûj‰í umûlci pokou‰eli najít optimální geometrick˘ ãi spí‰e prostorov˘ vztah (Cardó a Decumanus), podle nûhoÏ stavûli klá‰tery, situovali poutní místa a kostely. To, Ïe historickou krajinu vnímáme dnes jako krásnou, není náhodné. Krása ov‰em nepfiijde jen tak sama od sebe. Je nutné dokonale poznat „vnitfiní uspofiádání“, ducha, ideu, podstatu vûci, zvífiete, ãlovûka, krajiny a pfii znalosti prostoru vyuÏít zásad kompozice a vhodného uspofiádání. Zlat˘ fiez – klasické mûfiítko krásy – pochází z ¤ecka, a to asi ze 7. století. Zlat˘ fiez je geometrickou proporcí, pfii které je vût‰í úsek k men‰ímu v takovém pomûru, jako celek k vût‰ímu úseku. Zlat˘ fiez je odvozen od lidské postavy, jejíÏ rozmûry jsou v proporcích vyjadfiujících maximum lib˘ch pocitÛ. Zlat˘ fiez : G:M=M:m G = celek M = major (vût‰í ãást) m = minor (men‰í ãást) Budovy, kompozice obrazÛ, ale napfiíklad i pomûry v˘‰ek a délek schodÛ jsou tím pfiíjemnûj‰í – krásnûj‰í, ãím více se pfiibliÏují optimální geometrické proporci. Anamorfóza v díle renesanãních tvÛrcÛ zahrad vyuÏívala „pfietváfiení“ krajináfiského díla pomocí optick˘ch klamÛ, kdy se z urãité v˘‰ky kruÏnice jeví jako elipsy, ãtverce jako

viz foto str. 13


25

ZAHRADA-M3

KAPITOLA

3

27.4.2015

13:01

Stránka 26


*

lichobûÏníky a pfiímky na zvlnûné rovinû vytváfiejí vlnovky. Ubíráním barevné intenzity nebo zmûnou barev od tepl˘ch ke studen˘m aÏ neutrálním bylo dosaÏeno neãekan˘ch prostorov˘ch efektÛ. V nezajímavé rovinaté krajinû stfiední Francie bylo na tûchto principech vytvofieno mnoho zahrad dodnes proslul˘ch svou krásou.

3.6 Principy fyziologické Zahradu pozorujeme pfiedev‰ím zrakem. Posuzujeme je-

jí velikost, tvar, soulad hmot a prvkÛ, texturu a strukturu zelenû, rozvrÏení svûtla a stínu, v˘slednou barevnost. Zatímco denní osvûtlení zahrady mÛÏeme ovlivnit jen ãásteãnû, o to pÛsobivûj‰í mÛÏe b˘t noãní – scénické nasvûtlení. DosaÏením pfievahy kladn˘ch zrakov˘ch vjemÛ zvy‰ujeme pfiedev‰ím estetickou hodnotu zahrady. Sluchem vnímáme zahradu neménû intenzivnû. Zahrada

v hluãném prostfiedí je omylem, neboÈ ztrácí zásadní funkãní v˘znam. Naopak tich˘ prostor zahrady je vÏdy vítán. Pfiesto nûkteré zvuky k zahradû neodmyslitelnû patfií. Je to napfiíklad zurãení vodní fontány, ‰umûní de‰tû, ptaãí zpûv. V dne‰ní moderní zahradû je proto vhodnû volená hudební kulisa mil˘m pfiekvapením. Teplo a chlad ke vjemÛm ze zahrady pochopitelnû patfií ta-

ké. Napfiíklad v létû zahrada teplotu okolního prostfiedí v˘znamnû sniÏuje, a proto ji ãasto s oblibou vyhledáváme. Vhodnou kombinací barev mÛÏeme oba pocity je‰tû více umocnit. Pfiíjemn˘ pocit tepla navozují jasné, záfiivé barvy, naopak stfiíbrné, modré aÏ fialové barvy zesilují pocity chladu.

26


ZAHRADA-M3

27.4.2015

13:01

Stránka 27


KAPITOLA

3

3.7 Principy psychologické Principy psychologické vypl˘vají z celkového uspofiádání zahrady a z pocitÛ vnímání tvarÛ, hmot, barev a fyziologick˘ch vjemÛ. Velkou roli zde také hraje na‰e Ïivotní zku‰enost, kdyÏ pozorováním hodnotíme:

3.7.1 Tvar Tvar má b˘t rozpoznateln˘ nebo kontrastní, pfiípadnû má vzbuzovat ná‰ zájem. Tvar obtíÏnû rozeznateln˘, bizarní, pokroucen˘ má zcela jin˘ úãinek neÏ tvar zfieteln˘, soumûrn˘ a s nûãím znám˘m srovnateln˘. Nezastupitelnou úlohu zde hraje v˘tvarné dílo tvofiící souãást hodnotné zahradní kompozice.

viz foto str. 13

3.7.2 Mûfiítko Mûfiítko nám udává velikost v porovnání s urãit˘m standardem – obecnû s délkov˘m metrem. V zahradû a krajinû je takov˘m standardem ãlovûk. Pfii tvorbû prostoru musíme mít na pamûti, Ïe pfiedmûty v˘raznû vût‰í vzbuzují respekt, pozornost aÏ bázeÀ (památníky, velehory), naopak pfiedmûty a tvary men‰í neÏ ãlovûk vût‰inou uklidÀují, jsou nám sympatické (kvûtiny, drobné ptactvo).

3.7.3 Velikost Velikost je pojem relativní a souvisí s v˘‰e zmínûn˘m mûfiítkem. Zámofisk˘ parník na hladinû oceánu je pfies svou velikost sotva pozorovateln˘ detail, ãlovûk uprostfied miniaturní japonské zahrádky je nepatfiiãnû velk˘m a ru‰iv˘m objektem. V zahradû to pfiedev‰ím znamená, Ïe stromy, kefie, vodní prvky, pergoly, nábytek a sochy musíme peãlivû volit ve vztahu k velikosti pozemku, máme-li docílit kladného citového pÛsobení.


27

ZAHRADA-M3

KAPITOLA

3

27.4.2015

13:01

Stránka 28


Pomûr velikosti, vzdálenosti a mûfiítka musíme ov‰em dát do souvislosti s principy zrakového vnímání, neboÈ kompozici vÏdy vnímáme jako perspektivu, v níÏ se stejnû velké pfiedmûty v závislosti na vzdálenosti od pozorovatele zmen‰ují.

Anglické zahrady velmi pečlivě volí tvary i měřítka. Vodní plocha v popředí, drobné keře a neutrální pozadí opticky zvětšují miniaturní stavbu lesního zámečku

3.7.4 Kompozice

viz foto str. 14

28

Vnímání kompozice je dáno vyspûlostí pozorovatele – jeho vzdûláním a zku‰eností. Napfiíklad fotbalové hfii‰tû má jasnou kompozici. PÛsobí na nás sice pfiíjemnû, ale zakrátko se nám zdá fádní a nudné. Skalní labyrint vzbuzuje ná‰ zájem a dlouhodobû nás dokáÏe upoutat díky moÏnosti nejrÛznûj‰ích pohledÛ. Podobnû i zahrada nesmí b˘t pfiehlédnuta jedním pohledem. Její hodnota stoupá s mnoÏstvím obrazÛ a scenerií, které musí b˘t objevovány postupnû. Právû opakované stfiídání zájmu (zvûdavosti), nalézání, poznání, ocenûní poÏitku a jeho rozumového i psychického zhodnocení vytváfií v zahradním prostoru rytmus i pocity libosti.


ZAHRADA-barevne prilohyM3

27.4.2015

12:55

PARTER ZAHRADY / FUNKCE ZAHRADY JE DÁNA KVALITOU POVRCHÒ

Parter zahrady sestávající z pískovcových schodů, nepravidelné břidličné dlažby a oblázkového pole v zahradě na Valašsku

Šlapáky v písku, prorostlém drobným rozchodníkem, hvozdíkem a vřesem v šumavské zahrádce

82


Stránka 82


27.4.2015

12:55

Stránka 83

PARTER ZAHRADY / FUNKCE ZAHRADY JE DÁNA KVALITOU POVRCHÒ

Barevná živice, kovové lišty a kovové značky v parteru zahrady

Kombinace barevné živice, žulových desek a barevných dřevitých štěpků kolem stromu

Hlavní chodník v zahradě je zpevněný dlaždicemi, vedlejší žulovou kostkou. Dlažby jsou ohraničené kovovou profilovanou lištou


83


27.4.2015

ZELE≈ V ZAHRADù / STROMY, KE¤E, KVùTINY, TRÁVNÍKY

Habr, liliovník, katalpa, borovice, modříny, tedy listnaté a jehličnaté stromy jsou pro větší zahradu nepostradatelné

Begonie, šalvěj, aksamitník i jiřiny jsou efektní a do zahrady vnášejí pestrou paletu barev

84


12:55

Stránka 84


27.4.2015

12:55

Stránka 85


Pnoucí a ovíjivé dřeviny na konstrukcích mohou nahradit i velké stromy. Aristolochia Macrophylla – podražec, jako solitérní keř v atriu

Letničky, trvalky a keře s pozadím stromů jsou zárukou celoročně zajímavé zahradní scenerie, což dokládá tato zahrada ve Švýcarsku

Keře opadavé, kvetoucí i stálezelené dobře prospívají i pod vzrostlými stromy a obohacují zahradu o spodní patro zeleně


85


27.4.2015


Yucca Filamentosa patří mezi nejkrásnější trvalky. Nejlépe se jí daří na plném slunci

Přemdava bílá – Dictamnus Albus – je krásná a také léčivá trvalka

86


12:55

Stránka 86


27.4.2015

12:55

Stránka 87


Prvními posly jara v zahradě jsou květiny cibulovité – krokusy, ladoňky a tulipány

Vřesovištní zahrada po pěti letech od svého založení


87

PROFI&HOBBY ZAKLÁDÁME ZAHRADU

Recommend Documents