Profesní rozvoj pracovníků

Domov pro osoby se zdravotním postižením Kadaň

Březinova 1093, 432 01 Kadaň příspěvková organizace Golovinova 1559, 432 01 Kadaň

SQ 10

Profesní rozvoj pracovníků Postup pro pravidelné hodnocení pracovníků 1. Hodnocení pracovníků provádí vedoucí zařízení spolu se staniční sestrou 1x ročně (duben) písemnou formou. S hodnocením je seznámen každý pracovník individuálně a má možnost se k hodnocení vyjádřit. Příloha č. 1 2. Hodnotící kritéria:

Kvalita práce - odborné kvality a jejich rozvoj Interpersonální vztahy Vztah k zaměstnavateli a jeho cílům Odborné profesní znalosti a další znalosti v oboru Ostatní faktory chování zasahující do výkonu práce

3. Souběžně s hodnocením pracovníků probíhá sebehodnocení pracovníků formou dotazníku, ve kterém se pracovník v různých oblastech vyjadřuje ke své práci, vztahu ke kolegům, nadřízenému, sebehodnotí své slabé a silné stránky. Příloha č. 2 4. Každý pracovník má možnost vyjádřit se, v jaké oblasti by potřeboval podporu a dát podnět, k dalšímu tématu vzdělávání. 5. Výsledek hodnotícího rozhovoru je písemně zaznamenán v dotazníku s podpisem pracovníka i jeho nadřízených.

1



Program dalšího vzdělávání pracovníků v sociálních službách a sociálních pracovníků 1. Povinné další vzdělávání zaměstnanců je stanoveno ve výši nejméně 24 hodin za kalendářní rok. 2. Pokud zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní úvazek, povinnost dalšího vzdělávání se nezkracuje. 3. Pokud zaměstnanec nevykonává činnost sociálního pracovníka nebo pracovníka v sociálních službách po celý kalendářní rok, musí zaměstnavatel zajistit další vzdělávání ve výši 1/12 zákonného požadavku za každý kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnanec u zaměstnavatele vykonával činnosti, které zakládají povinnost dalšího vzdělávání. V případě nepřítomnosti v práci v rozsahu delším než jeden kalendářní měsíc se rozsah dalšího vzdělávání krátí o 1/12 celkové částky rozsahu. Povinnost zabezpečení dalšího vzdělávání se nevztahuje na zaměstnance ve zkušební době. 4. Povinnost dalšího vzdělávání se vztahuje na zaměstnance, kteří jsou zařazeni jako sociální pracovníci nebo pracovníci v sociálních službách. Forma pracovně-právního vztahu není rozhodující. 5. Postgraduální studium jakéhokoliv typu (SŠ, VOŠ, VŠ) není dalším vzděláváním ve smyslu § 111 a §116 zákona, tudíž není možné jej do toho započítat. 6. Povinnost účasti na dalším vzdělávání se nevyžaduje za kalendářní rok, v němž pracovník v sociálních službách absolvoval akreditovaný kvalifikační kurz. 7. Formy dalšího vzdělávání: účast v akreditovaných kurzech (akreditace MPSV) odborné stáže u registrovaných poskytovatelů sociálních služeb - Odbornou stáž nelze absolvovat u poskytovatele sociální služby, se kterým je stážista v pracovně právním vztahu - Potvrzení o absolvování (osvědčení) vydává účastníkům poskytovatel, u kterého stáž absolvovali - Do 24 hodin povinného dalšího vzdělávání je možné započítat maximálně 8 hodin odborných stáží účast na školících akcích - Školící akce je krátkodobá (max. 4 hodiny) instruktáž či odborný vstup, doplněný diskusní částí - Je přímo realizována zaměstnavatelem školených zaměstnanců (účastníci a školitelé jsou zaměstnanci organizátora akce), případně zastřešující odbornou institucí (Česká asociace pečovatelské služby, Asociace vzdělavatelů v sociální práci, Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR), která získala akreditaci MPSV jako vzdělávací instituce - Témata musí přímo souviset s poskytováním služby - Potvrzení o absolvování (osvědčení) vydává účastníkům realizátor školení - Do 24 hodin povinného dalšího vzdělávání je možné započítat maximálně 8 hodin školící akce 2



Program dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků Dle zákona č. 96/2004 Sb. – o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákona o nelékařských zdravotnických povoláních).

1. Celoživotní vzdělávání – průběžné obnovování, zvyšování, prohlubování a doplňování vědomostí, dovedností a způsobilosti zdravotnických pracovníků v přímém oboru. 2. Celoživotní vzdělávání je povinné pro všechny zdravotnické pracovníky a jiné odborné pracovníky. 3. Formy celoživotního vzdělávání a) Specializační vzdělávání navazující na získanou odbornou způsobilost b) Certifikované kurzy c) Inovační kurzy d) Odborné stáže v akreditovaných zařízeních e) Účast na školících akcích, odborných konferencích, kongresech nebo sympoziích f) Samostatné studium odborné literatury

4. Účast na celoživotním vzdělávání se považuje za prohlubování kvalifikace 5. O účasti provede pořadatel záznam do průkazu odbornosti 6. Plnění povinnosti celoživotního vzdělávání se prokazuje na základě kreditního systému – počet kreditů je součástí vzdělávacího programu 7. Získání stanoveného počtu kreditů je podmínkou a) Pro vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu b) Pro přihlášení se k atestační zkoušce 8. Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu se získává oprávnění k výkonu povolání bez odborného dohledu a) Pracovník si musí o udělení osvědčení zažádat b) Vydává se na 6 let c) Po splnění podmínek může být platnost prodloužena o dalších 6 - 10 let d) Pokud zdravotnický pracovník nesplní podmínky, může dojít k zamítnutí či odejmutí osvědčení

3



Plán profesního rozvoje 1. Vzdělávací potřeby pracovníků a organizace vyplývají z poslání a cílů zařízení a z potřeb uživatelů poskytované sociální služby. 2. Organizace respektuje zákonné požadavky na odbornou způsobilost pracovníků dle zákona 108/2006 Sb. 3. Vzdělávací plán je zpracován na základě potřeb a prohlubování znalostí pracovníků a zvyšování odbornosti v oblasti orientace a naplňování standardů kvality poskytovaných sociálních služeb

4. 5. 6. 7.

Zaměstnavatel vytváří podmínky pro vzdělávání pracovníků Vzdělávání se uskutečňuje vhodnou formou, v přiměřeném čase a na možnostech organizace. Pracovník uplatňuje poznatky, získané znalosti a dovednosti ve své profesi. Vzdělávání probíhá pod vedením vzdělávacích agentur akreditovaných MPSV dle zákona 108/2006 Sb. Zákon o sociálních službách.

Tématické okruhy: a) Standardy kvality poskytované sociální služby SQ 1 Poslání, cíle a okruh osob, kterým je služby určena, druhy sociálních služeb Zásady poskytování sociální služby, pravidla pro vytváření pracovních postupů Soubor pracovních postupů a pravidla pro ochranu osob před předsudky a negativním hodnocením SQ2 Ochrana práv uživatele sociálních služeb Etický kodex Restriktivní opatření a pravidla šetrné sebeobrany Respektovat a podporovat práva uživatelů Asertivita – způsoby řešení problémových situací SQ3 Jednání se zájemcem o službu Komunikace se zájemcem o službu SQ4 Uzavírání smlouvy SQ5 Individuální plánování Klíčový pracovník Komunikace s uživateli Alternativní a augmentativní komunikace Integrace uživatelů s mentální retardací do společnosti SQ 6 Vedení a evidence dokumentace poskytovatele Ochrana osobních údajů 4



SQ7 Podávání stížností, pravidla pro vyřizování stížnosti Evidence stížností SQ8 Vytváření příležitostí pro zapojení do komunity, podpora při vytváření sociálních kontaktů u uživatelů sociálních služeb SQ9 Personální a organizační zajištění služby Komunikace v týmu SQ10 Celoživotní vzdělávání pracovníků Sebeúcta, asertivita v pracovních vztazích SQ11, 12, 13 Místní a časová dostupnost Informovanost o poskytované službě Prostředí a podmínky poskytovaných sociálních služeb SQ14 Postupy při řešení nouzových, havarijních a mimořádných situací, vedení dokumentace SQ15 Kvalita sociálních služeb, kontrola a hodnocení poskytování soc. služeb Zvyšování kvality, sebehodnocení b) Psychologické disciplíny Základy psychologie pro pracovníky v sociálních službách Člověk v krizi Deprese, syndrom vyhoření Duševní hygiena Závislosti Komunikace s lidmi c) Sociální, zdravotní a ošetřovatelská péče Prevence nemocí, zásady prví pomoci Péče o nesoběstačné uživatele Ergoterapie Význam a zásady hygienické péče d) Péče o uživatele sociálních služeb Plány péče Polohování Ošetřování

5



Porady pracovníků V zařízení dochází k předávání informací souvisejících s poskytováním sociálních služeb uvedeným způsobem: 1) Předávání služby (směny) – pracovní porady se konají denně, jedná se o písemné a ústní předání směny viz zápis v knize „Denní hlášení“. Účastní se pracovníci sociálních služeb ve směně, sociální pracovnice a staniční sestra. 2) Provozní porada všech pracovníků služby – koná se 1x za dva měsíce. Z porady je vyhotoven zápis. Originál zápisu je uložen u vedoucí zařízení, kopie předány k dispozici všem pracovníkům zařízení tj. 1 výtisk vyvěšen na informační nástěnce pro zaměstnance. 3) Realizační tým pracovníků – vedoucí zařízení, staniční sestra, sociální pracovnice, asistentka, instruktorky sociálních služeb. Schází se 1x za čtrnáct dní – předávají se informace o dění na zařízení, připravují se plány činnosti, řeší se aktuální problémy. 3) Pracovní porady sociální pracovnice + pracovníků sociálních služeb + všech pracovníků, kteří se podílejí na individuálním plánování. Cílem je předávání si informací souvisejících s individuálním plánováním služby. Z porady je vyhotoven zápis, který je uložený u vedoucí zařízení.

SQ 10 Materiál je určen:

Všem pracovníkům uvedené sociální služby

Materiál je závazný pro:

Všechny pracovníky uvedené sociální služby DOZP , Dvořákova 1128, 432 01 Kadaň Osoby, které nejsou s poskytovatelem v pracovně právním vztahu.

Platnost od:

1. 1. 2012

Revize:

12/2012

Kontrola:

1x ročně

Aktualizoval/a: Připomínkovali:

Dagmar Bečvářová, zást. vedoucí zařízení Václava Svobodová, staniční sestra Markéta Bílková, asistentka Pracovníci uvedené sociální služby Anna Edita Hadbávna – vedoucí zařízení Tel.: 474 334 462, [email protected] Ing. Lenka Miláková – ředitelka Domovy sociálních služeb Kadaň a Mašťov Příspěvková organizace Golovinova 1559

Kontakt: Schválila:

6



432 01 Kadaň

7

Profesní rozvoj pracovníků

Recommend Documents