Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva
Prodlení dlužníka a jeho následky Bakalářská práce
Autor:
Renata Štěpánová Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Praha
JUDr. Radek Spurný
Červen, 2015
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Děčíně dne 21. června 2015
Renata Štěpánová
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce JUDr. Radkovi Spurnému za konzultace, metodickou pomoc, za trpělivost a vstřícné jednání. Dále bych ráda poděkovala své rodině a přátelům za všestrannou podporu během mého studia.
Anotace práce V současnosti jsou v právní praxi velmi časté situace, kdy subjekty závazkových právních vztahů neplní své povinnosti z nich vyplývající řádně a včas. V takových případech dochází ke změně práv a povinností a vzniká prodlení. Cílem bakalářské práce, která se skládá ze čtyř hlavních kapitol a mnoha dalších podkapitol, je seznámení se zejména s problematikou prodlení dlužníka, s následky, jež vyplývají z porušení smluvních povinností, rozbor uvedeného tématu a porovnání právní úpravy dle Nového občanského zákoníku, účinného od prvního ledna 2014, s předchozím Občanským zákoníkem, platným do 31. 12. 2013. Výsledkem mé práce je rozbor zadaného tématu a komparace jeho právní úpravy z pohledu dvou občanských zákoníků se zaměřením na nejdůležitější změny. Klíčová slova: závazek, dluh, smlouva, dlužník, věřitel, prodlení, následky
Annotation Currently they are in legal practice, a very common situation, when the bodies of contractual legal relations does not fulfil its obligations resulting from them properly and in a timely manner. In such cases, there is a change in the rights and obligations of a delay. The aim of the Bachelor thesis, which consists of four main chapters and many other subchapters, is getting to know, in particular, with the issue of arrears of the debtor, with the consequences that arise from the breach of contractual obligations, the analysis of that topic and compare legislation according to the new civil code, effective from 1 January 2014, with the previous civil code, valid until 31 December 2013. The result of my work is the analysis of a given topic and a comparison of his legislation from the perspective of two civil codes with a focus on the most important changes. Key words: obligation, debt, contract, debtor, creditor, delay, consequences
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 6 1 Závazkové vztahy ............................................................................................................... 8 1.1 Závazkové právo a jeho funkce ................................................................................... 8 1.2 Zásady závazkového práva .......................................................................................... 8 1.3 Charakteristika závazkových vztahů, jejich vznik ....................................................... 9 1.3.1 Práva a povinnosti subjektů smluvních vztahů .................................................. 10 1.4 Splnění závazku ......................................................................................................... 12 1.4.1 Způsoby splnění závazku.................................................................................... 12 1.4.2 Místo plnění ........................................................................................................ 14 1.4.3 Čas plnění ........................................................................................................... 14 1.4.4 Prominutí dluhu .................................................................................................. 15 1.5 Solidární plnění - solidarita dlužníků a věřitelů......................................................... 15 1.6 Nemožnost plnění x náhradní splnění ........................................................................ 17 2 Prodlení dlužníka a jeho následky .................................................................................... 18 2.1 Prodlení dlužníka ....................................................................................................... 18 2.2 Vztah prodlení a porušení smlouvy ........................................................................... 20 2.3 Vadné (s) plnění ......................................................................................................... 21 2.4 Následky a sankce při neplnění.................................................................................. 22 2.4.1 Úroky z prodlení ................................................................................................. 23 2.4.2 Odpovědnost za škodu ........................................................................................ 25 2.4.3 Náhrada škody .................................................................................................... 26 2.4.4 Náhrada škody x odpovědnost za vady .............................................................. 28 2.4.5 Smluvní pokuta ................................................................................................... 29 2.4.6 Uznání dluhu ...................................................................................................... 32 2.4.7 Dlužní úpis.......................................................................................................... 34 2.4.8 Odstoupení od smlouvy ...................................................................................... 34 3 Prodlení věřitele................................................................................................................ 37 3.1 Podstatné x nepodstatné porušení smlouvy ............................................................... 38 3.2 Důsledky prodlení věřitele ......................................................................................... 39 4 Porovnání problematiky dle NOZ a předchozího Občanského zákoníku ........................ 41 4.1 Několik slov k NOZ ................................................................................................... 41 4.2 Porovnání problematiky dle NOZ a OZ..................................................................... 42 4.2.1 Závazek............................................................................................................... 42 4.2.2 Pojem „prodlení“ ................................................................................................ 42 4.2.3 Prodlení a (s)plnění s vadami ............................................................................. 43 4.2.4 Prodlení a porušení smluvních povinnosti ......................................................... 44 4.2.5 Zajišťovací prostředky ........................................................................................ 44 4.2.6 NOZ rozlišuje mezi „zajištěním“ a „utvrzením dluhu“ ...................................... 46 4.2.7 Uznání dluhu a závazku...................................................................................... 46 4.2.8 Náhrada škody a újmy ........................................................................................ 48 4.2.9 Smluvní pokuta ................................................................................................... 48 4.2.10 Poplatek z prodlení x úroky z prodlení............................................................... 49 4.2.11 Sazba úroků ........................................................................................................ 50 4.2.12 Nový prvek úpravy ve vztahu k prodlení věřitele .............................................. 50 Závěr ......................................................................................................................................... 51 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 52 Seznam zkratek a příloh ........................................................................................................... 55 Příloha č. 1 .................................................................................................................................. 1 Příloha č. 2 .................................................................................................................................. 2 5
Úvod Závazkové nebo-li obligační právo je součástí práva soukromého. Protože považuji tuto oblast občanského práva za velmi zajímavou, rozhodla jsem se ve své práci věnovat problematice jedné jeho části, a to prodlení dlužníka. V rámci mých možností jsem se pokusila provést porovnání právní úpravy prodlení dlužníka dle Nového občanského zákoníku s předchozím Občanským zákoníkem. V první kapitole se zaměřuji na vymezení základních pojmů týkajících se závazkových vztahů, jejich vzniku, plnění a na samotné subjekty závazkových vztahů. Ve druhé kapitole se zabývám rozborem problematiky prodlení dlužníka, následky a sankcemi plynoucími z porušení závazkových vztahů. Třetí kapitola pojednává o prodlení věřitele a následcích z porušení smluv. Čtvrtá kapitola obsahuje porovnání právní úpravy daného tématu dle Nového občanského zákoníku a Občanského zákoníku platného do 31. 12. 2013. Hlavním úkolem této práce je rozbor problematiky „prodlení dlužníka a jeho následky“ a porovnání jeho právní úpravy dle Nového občanského zákoníku s předchozím Občanským zákoníkem.
6
Zvolené metody zpracování Pro zpracování tématu jsem jako nejvhodnější metody zvolila právní výklad, rozbor, a zejména v poslední části práce komparaci. K mé bakalářské práci jsem využívala především odbornou literaturu, která je spojena se smluvním právem a Novým občanským zákoníkem.
7
1 Závazkové vztahy 1.1 Závazkové právo a jeho funkce Závazkové právo tvoří soubor právních norem o závazcích, jehož hlavními pojmy jsou „závazek“ (obligace) a dále párové pojmy: a) „pohledávka“ a „dluh“ b) „věřitel“ (kreditor) a „dlužník“ (debitor) „Pohledávkou“ se podle Švestky a Dvořáka (2009)1 rozumí právo jednoho subjektu závazkového právního vztahu (věřitele) požadovat od druhého subjektu (dlužníka) určité plnění, nebo-li aby něco dal, něco konal nebo nekonal, něco opomenul nebo strpěl. „Dluhem“ se naopak rozumí povinnost dlužníka poskytnout věřiteli požadované plnění - něco dát, konat/nekonat, něčeho se zdržet, něco strpět - „dare, facere, omittere, pati.“ Funkcí závazkového práva je zajistit uspokojování lidských potřeb v moderní společnosti ve vzájemné součinnosti, např. prováděním prací, poskytováním služeb, placením peněz atd., nebo-li poskytováním určitého plnění za určité protiplnění, a také úprava vztahů mezi věřiteli a dlužníky. „Závazek“ je pak souhrnem veškerých práv a povinností, které dlužníkovi a věřiteli vznikají ze smlouvy.
1.2 Zásady závazkového práva Dle Švestky a Dvořáka (2009)2 smluvní závazkové právo spočívá zejména na zásadách rovnosti stran, dobré víry a smluvní volnosti. Jedná se o zásady, které jsou platné i pro závazkové vztahy v současném pojetí NOZ. Zásada rovnosti stran – byla vyjádřena v OZ v ustanovení § 2 odst. 2, dle něhož měli účastníci v občanskoprávních vztazích rovné postavení. V NOZ neexistuje totožné ustanovení, staví se zde na zásadě autonomie (nezávislosti) vůle a na smluvní svobodě stran.
1
ŠVESTKA, Jiří a Jan DVOŘÁK. Občanské právo hmotné. 5., jubilejní aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, s. 19-20. ISBN 978-80-7357-473-4. 2
ŠVESTKA, Jiří a Jan DVOŘÁK. Občanské právo hmotné. 5., jubilejní aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, s. 29. ISBN 978-80-7357-473-4.
8
Smluvní svobodou stran je myšlena především svoboda smlouvu uzavřít či neuzavřít, vybrat si druhého účastníka smluvního vztahu, uzavřít smlouvu v jakékoliv právní formě, (viz § 559 NOZ) včetně jejího obsahu a také za dohodnutých podmínek smlouvu zrušit. Zásada dobré víry (bona fides) - je založena na právním předpokladu, že subjekt závazkového vztahu vychází z osobního přesvědčení, že právo, které vykonává, mu patří. Pokud někdo tvrdí opak, je na něm, aby to dokázal. V NOZ ji nalezneme např. v § 7: „Má se za to, že kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.“3 Další a zároveň stěžejní zásadou soukromého práva je zásada „pacta sunt servanda“, podle které se smlouvy mají jejími subjekty dodržovat, plnit (§ 3 odst. 2, písm. d) NOZ). Smlouva je pak závazným projevem vůle zúčastněných stran, který lze změnit nebo zrušit jen se souhlasem všech smluvních stran nebo dle zákona (§ 1759 NOZ). Neméně důležitou zásadou je zásada ochrany slabší strany, na kterou je kladený v NOZ značný důraz. Základem ochrany slabšího jsou principy obsažené v úvodních ustanoveních nového zákoníku. Například, že nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět bezdůvodnou újmu (§ 3 odst. 2 písm. c) NOZ), zásada poctivého jednání v právním styku (§ 6 odst. 1 NOZ) či zákaz těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního jednání (§ 6 odst. 2 NOZ).
1.3 Charakteristika závazkových vztahů, jejich vznik „Závazkové právní vztahy“ lze charakterizovat jako smluvní vztahy, v nichž vystupují na straně jedné věřitel a na straně druhé dlužník. Existují typické znaky závazkových právních vztahů: 1) musí být určené minimálně dva subjekty (dlužník a věřitel) 2) obsahem jsou práva a povinnosti, přičemž jednotlivé subjekty jsou nositeli práv i povinností zároveň (např. prodávající má povinnost dodat zboží - je v postavení dlužníka a zároveň má právo na jejich úhradu - je v postavení věřitele)
3
Občanský zákoník: Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích ; Zákon o mezinárodním právu soukromém: 2014 : úplná znění. Olomouc: ANAG, 2013-, sv. Právo (ANAG), ISBN 97880-7263-814-7.
9
3) každý ze subjektů má práva a povinnosti vůči druhé straně, nebo-li právo jedné strany zakládá povinnost straně druhé 4) plnění, které je předmětem závazku, musí mít majetkovou povahu a musí odpovídat zájmu věřitele (viz § 1722 NOZ)4 Předchozí Občanský i Obchodní zákoník užívaly termín závazek pro pojmenování vztahu mezi věřitelem a dlužníkem, a zároveň také pro označení povinnosti dlužníka splnit dluh. Podle NOZ je „závazek“ označen jako vztah mezi věřitelem a dlužníkem, jehož obsahem jsou práva a povinnosti zúčastněných stran. Věřitel má vůči dlužníkovi právo na určité plnění, nebo-li pohledávku, dlužník má povinnost vůči věřiteli, nebo-li splnit dluh (§ 1721 NOZ). Závazky vznikají zejména ze smluv: a) pojmenovaných (typická smlouva, má uzákoněný název = např. kupní smlouva) b) a nepojmenovaných (atypická, nemá název dle zákona = např. smlouva o kauci) Dále vznikají závazky v důsledku protiprávních činů, např. způsobením škody, porušením smlouvy prodlením, vadným plněním nebo z jiných právních úkonů, např. ručením.
1.3.1
Práva a povinnosti subjektů smluvních vztahů
Práva a povinnosti subjektů (jejich vznik, změna či zánik) vyplývají ze smlouvy, která je právním aktem, nebo-li dohodou nejméně dvou zúčastněných stran o jejich závazku. Oproti předchozí právní úpravě, kde bylo nutné pro platnost smlouvy dohodnout všechny podstatné náležitosti,
úprava
právních
jednání
v NOZ
vychází
ze
zásad
„neformálnosti“
a „nezávislosti smluvní vůle“. Zásada neformálnosti znamená, že strany mohou uzavřít smlouvu v jakékoliv formě, kterou si ujednají (§ 559 NOZ). Mohou ji uzavřít výslovně (ústně či písemně) nebo mlčky, tedy konkludentně. Např. při nakupování v samoobsluze kupující nemusí hovořit, a přesto dojde (zaplacením zboží) k uzavření kupní smlouvy. 4
Občanský zákoník: Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ; Zákon o mezinárodním právu soukromém : 2014 : úplná znění. Olomouc: ANAG, 2013-, sv. Právo (ANAG), ISBN 978-80-7263-814-7.
10
K uzavření smlouvy „mlčky“ je nutné, aby byla jasně projevena vůle stran uzavřít takovou smlouvu, aby byly ujednány její náležitosti (např. katalogy zboží). Zásada autonomie (nezávislosti) vůle se projevuje následujícími způsoby: a) ustanovení o smluvním právu jsou dispozitivní Pokud stranám zákonná úprava nevyhovuje, mohou se rozhodnout pro ujednání, které jim vyhovuje lépe. Dle § 1 odst. 2 NOZ: „Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázaná jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.“ b) existují méně přísná pravidla pro vznik závazku Smlouva je uzavřena ve chvíli, kdy strany dosáhly shody, nebo-li jakmile si ujednaly její obsah (viz § 1725 NOZ). Smluvní partneři se však již nemusí striktně držet postupu při vzniku smluvního závazku spočívajícím v návrhu na uzavření smlouvy (nabídce) a jeho přijetí. Příkladem je vznik závazku tzv. faktickou akceptací návrhu smlouvy, nebo-li adresát nabídky nemusí navrhovateli oznamovat, že s jeho návrhem souhlasí, ale může nabídku přijmout jednoduše tak, že poskytne nebo přijme plnění druhé strany.5 Ve většině případů pak při samotném uzavírání smlouvy postačuje ústní forma, například u prominutí dluhu nebo smluvní pokuty. Písemná podoba smlouvy se vyžaduje ve zvláštních případech (např. při koupi nemovitosti, kdy se zřizuje věcné právo k nemovité věci), dále tam, kde si ji obě strany dobrovolně ujednají, a nebo tam, kde to výslovně stanoví zákon, např. při založení obchodní společnosti. Je samozřejmé, že vždy je lepší uzavírat smlouvy písemně, a to pro případ možných budoucích sporů a dokládání důkazů.6
5
BEZOUŠKA, Petr a Lucie PIECHOWICZOVÁ. Nový občanský zákoník: nejdůležitější změny. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2013, s. 221, Právo (ANAG). ISBN 978-80-7263-819-2. 6
RYŠÁVKOVÁ, Veronika, Pavla BENÁTČANOVÁ, Dana PRUDÍKOVÁ a František KORBEL. Nový občanský zákoník úplně pro všechny. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 304 s. Právo pro každého (Grada). ISBN 978-80-247-5157-3.
11
Smlouvu je po jejím uzavření možné měnit nebo zrušit pouze se souhlasem zúčastněných stran nebo z důvodů stanovených zákonem. Povinností smluvních stran je pak splnit to, co si vzájemně sjednaly, nebo-li to, k čemu se zavázaly.
1.4 Splnění závazku Splnění je charakteristickým způsobem zániku závazku ze smlouvy, přičemž musí být dodržený způsob, místo a čas plnění. Dlužník je povinen splnit pouze to, co bylo ujednáno ve smlouvě. Věřitel je povinen přijmout pouze plnění, které přísluší jeho pohledávce.
1.4.1
Způsoby splnění závazku
poukázka Smluvní strany si mohou sjednat splnění závazku různými způsoby. Mohou se dohodnout na placení dluhu „v penězích“ nebo např. vystavením „poukázky“ (tj. šeku), směnky apod. K zaplacení dluhu ale dojde jen tehdy, jestliže věřitel dosáhl z poukázky (či jiného nástroje) plnění. V opačném případě má věřitel právo požadovat po dlužníkovi splnění dluhu. Dle předchozí právní úpravy byla poukázka zařazena mezi ustanovení o změně v osobě věřitele nebo dlužníka. Podle NOZ patří mezi instituty zániku závazku splněním. Jedná se o právní vztah, ve kterém vystupují „tři strany“7: osoba č. 1 (poukazatel), osoba č. 2 (poukazník), osoba č. 3 (poukázaný). K účinnosti poukázky je vyžadována především dohoda mezi poukazatelem a poukazníkem. Pro náležitosti i určení, kdo je oprávněnou osobou, platí právní předpisy o směnkách (zákon č. 191/1950 Sb. Zákon směnečný a šekový). V rámci zákona je možná dvojí forma poukázky:8 a) na řad - to znamená, že může být převedena rubopisem (tj. textem na její zadní straně); rubopisem přecházejí všechna práva z poukázky na osobu, uvedenou na rubopisu (§ 1946 NOZ) 7
NOVOTNÝ, Petr, Petra BUDÍKOVÁ, Jitka IVIČIČOVÁ, Kristina KEDROŇOVÁ, Ilona ŠTROSOVÁ a Monika ŠTÝSOVÁ. Nový občanský zákoník.: Smluvní právo. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, s. 81-86. Právo pro každého (Grada). ISBN 978-80-247-5164-1. 8
Občanský zákoník: Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ; Zákon o mezinárodním právu soukromém : 2014 : úplná znění. Olomouc: ANAG, 2013-, sv. Právo (ANAG). ISBN 978-80-7263-814-7.
12
b) na doručitele – pokud je poukázka vystavena na doručitele, není na ní uvedeno jméno oprávněné osoby; poukázaný (dlužník) musí zaplatit dluh každému, kdo poukázku předloží (§ 1948 NOZ) Příklad Osoba č. 1 (dlužník) vystaví šek (tj. poukázku) ve prospěch osoby č. 2 (věřitele) a zároveň přikáže svojí bance – osobě č. 3, aby proplatila šek osobě č. 2 (věřiteli), ale na vrub účtu osoby č. 1 (platba z účtu dlužníka). splnění dluhu - kvitance Kvitance slouží jako důkaz o tom, že byl dluh skutečně splněn. Nejčastěji se vyskytuje u peněžitých dluhů, lze ji také použít u nepeněžitých plnění. Kvitance nebo-li „potvrzení o splnění dluhu“ je zvláštní listinou (může však být i součástí smlouvy). Pokud dlužník plní svůj dluh, může věřitele požádat o vydání kvitance. Jestliže dlužník o její vydání nepožádá, věřitel nemá povinnost ji vydat. Dlužník má právo žádat kvitanci při plnění dluhu tzv. z ruky do ruky (při předání peněz v hotovosti). Pokud věřitel není ochoten kvitanci vydat, může dlužník odmítnout splnění dluhu až do doby jejího vydání. Ze zákona (viz § 1949 NOZ) musí kvitance obsahovat jméno dlužníka, jméno věřitele, předmět plnění, místo a čas, kde a kdy byl dluh splněn. Vzor kvitance dle současného Občanského zákoníku uvádím v přílohách jako Přílohu č. 1. prominutí dluhu Věřitel může (viz § 1995 NOZ) svému dlužníkovi dluh prominout, a to celý nebo jeho část. Prominutím dluhu dochází k jeho zániku, pouze ale se souhlasem dlužníka, protože ten může mít na plnění zájem. Zákon nicméně souhlas dlužníka předpokládá, pokud ovšem neprojevil bez zbytečného odkladu výslovně nesouhlas nebo nezačal hradit svůj dluh. Za „prominutí dluhu“ se považuje i případ, kdy věřitel vydá dlužníkovi kvitanci (potvrzení o splnění dluhu) nebo mu vrátí dlužní úpis, aniž by došlo ke splnění dluhu. V porovnání s předchozím OZ (§ 574), kde byla bezvýhradným požadavkem písemná forma, dle Nového občanského zákoníku písemná forma vyžadována není.
13
1.4.2
Místo plnění
K řádnému plnění je nutné, aby byl dluh splněn ve stanoveném místě. Není-li možné zjistit místo plnění – ze smlouvy, z povahy závazku či z účelu plnění, plní se v místě, které stanoví zákon následujícím způsobem: a) nepeněžitý dluh je plněn dlužníkem v místě jeho bydliště nebo sídla b) peněžitý dluh je plněn dlužníkem v místě bydliště nebo sídla věřitele c) při vzniku závazku při provozu závodu/provozovny se plní dluh v místě závodu nebo provozovny9 V případě, že má být plněno u věřitele a ten změnil po uzavření smlouvy své bydliště nebo sídlo, případně umístění provozovny nebo závodu, nese následně věřitel zvýšené náklady a také zvýšené nebezpečí, které tímto dlužníkovi vzniknou. Pokud plní dlužník peněžitý dluh prostřednictvím poskytovatele platebních služeb (například prostřednictvím banky, spořitelny), je dluh splněn připsáním finační částky na účet věřitele. Jestliže plní dlužník peněžitý dluh poštovní poukázkou, dochází ke splnění dluhu (viz ustanovení § 1957 NOZ odst. 2) dvojím způsobem: buď připsáním peněžní částky na účet věřitele – má-li být plněno na účet nebo vyplacením peněžní částky věřiteli v hotovosti
1.4.3
Čas plnění
Co se týče času plnění, platí i zde ze zákona určitá pravidla. Pokud je přesně stanovený čas plnění, má dlužník povinnost plnit svůj dluh i bez vyzvání věřitele.
9
Občanský zákoník: Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ; Zákon o mezinárodním právu soukromém : 2014 : úplná znění. Olomouc: ANAG, 2013-, § 1955, sv. Právo (ANAG), ISBN 978-80-7263-814-7.
14
Nesjednají-li si strany čas splnění dluhu, může věřitel žádat plnění ihned (= do 5 dnů, při dodávce potravin nebo surovin do 2 dnů, při dodávce strojírenských výrobků do 10 dnů) a dlužník je následně povinen splnit svůj dluh bezodkladně, tj. co nejdříve. V rámci zákona (viz § 1958 – 1962 NOZ) jsou pak stanovena zvláštní ujednání: a) je-li čas plnění určen ve prospěch obou stran, nemůže věřitel požadovat předčasné plnění a ani dlužník nemůže plnit předčasně svůj dluh b) je-li čas plnění ve prospěch dlužníka, může dlužník předčasně splnit svůj dluh, věřitel ale předčasné plnění požadovat nemůže c) je-li čas plnění určený ve prospěch věřitele, může věřitel požadovat předčasné plnění, dlužník ale svůj dluh předčasně splnit nesmí V případě, že si strany neujednají, zda je čas plnění určen v prospěch obou stran, nebo jen jedné, platí pravidlo prospěchu pro obě strany, tzn., že věřitel nemůže požadovat předčasné plnění a dlužník nemůže předčasně plnit svůj dluh.
1.4.4
Prominutí dluhu
Věřitel ovšem může (viz § 1995 NOZ) svému dlužníkovi dluh prominout, a to celý nebo jeho část. Prominutím dluhu dochází k jeho zániku, pouze ale se souhlasem dlužníka, protože ten může mít na plnění zájem. Zákon nicméně souhlas dlužníka předpokládá, pokud ovšem neprojevil bez zbytečného odkladu výslovně nesouhlas nebo nezačal hradit svůj dluh. Za „prominutí dluhu“ se považuje i případ, kdy věřitel vydá dlužníkovi kvitanci (potvrzení o splnění dluhu) nebo mu vrátí dlužní úpis, aniž by došlo ke splnění dluhu. V porovnání s předchozím OZ (§ 574), kde byla bezvýhradným požadavkem písemná forma, dle Nového občanského zákoníku písemná forma vyžadována není.
1.5 Solidární plnění - solidarita dlužníků a věřitelů Zvláštním a také výhodným způsobem plnění dluhu je tzv. solidární plnění. V případě, že se všichni dlužníci zavazují ke společnému a nerozdílnému plnění vůči věřiteli, mluvíme o tzv. dlužnické solidaritě. Pro věřitele je uvedená „solidarita“ výhodná proto, že může požadovat celé plnění nebo jeho vybranou část buď po všech spoludlužnících, nebo pouze po několika vybraných z nich, případně po kterémkoliv z dlužníků.
15
Jestliže se více dlužníků zaváže k tomu samému plnění (např. vrátit půjčené finanční prostředky), jedná se o společný dluh. Na druhé straně, pokud je uvedená osoba zavázána vícero věřitelům (např. tři osoby půjčí známému peníze), vzniká jim tzv. společná pohledávka. Právní úprava společných dluhů a pohledávek se potom řídí zásadami předepsanými zákonem pro spoluvlastnictví (§ 1868 NOZ). Prodlení solidárních dlužníků dle nové právní úpravy se v podstatě řídí tzv. teorií plurality: „Věřitel může vymáhat plnění v celém rozsahu nebo jen jeho část vůči jednomu, několika nebo všem spoludlužníkům, a to současně či postupně. Splní-li jeden ze spoludlužníků svůj dluh, zaniká dluh také vůči ostatním spoludlužníkům. Každý ze spoludlužníků má povinnost splnit dluh v celém rozsahu, věřitel má ale právo pouze na jedno plnění. Dluhy jednotlivých solidárních dlužníků spojuje shodné plnění, respektive předmět plnění. Pokud jde o pasivní solidaritu, existuje tolik právních vztahů, kolik je dlužníků. Z toho vyplývá, že u solidárních dlužníků nastala splatnost dluhu každého dlužníka samostatně. Povinnost uhradit úrok z prodlení nevzniká každému z dlužníků zvlášť. Platí, že to uhradí společně a nerozdílně, ale v tom rozsahu, v jakém jsou dotčení dlužníci současně v prodlení. Pokud tedy byl jeden ze solidárních dlužníků v prodlení, ale ostatní nikoli, povinnost uhradit úrok z prodlení měl pouze ten jeden konkrétní solidární dlužník (rozsudek Nejvyššího soudu spis. Zn. Cdo 493/2013).“10 Na opačné straně existuje solidarita věřitelská: Jeden dlužník má závazek vůči více věřitelům, kteří mají právo společně a nerozdílně požadovat po dlužníkovi celé plnění. Dlužník pak musí poskytnout celé plnění věřiteli, který o to požádá jako první. Jestliže se jeden ze společných věřitelů ocitne v prodlení (např. odmítá přijmout plnění od dlužníka), ocitají se v prodlení také ostatní spoluvěřitelé. Pokud by došlo ke splynutí pohledávky a dluhu v osobě jednoho ze společných věřitelů, dojde k zániku pohledávky k tomuto věřiteli a také vůči všem ostatním spoluvěřitelům.11
10
www.judikaty.info/cz: Teorie plurality [online]. [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://www.judikaty.info/cz/document/nscr/108536/ 11
NOVOTNÝ, Petr, Petra BUDÍKOVÁ, Jitka IVIČIČOVÁ, Kristina KEDROŇOVÁ, Ilona ŠTROSOVÁ a Monika ŠTÝSOVÁ. Nový občanský zákoník.: Smluvní právo. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, s. 69-71. Právo pro každého (Grada). ISBN 978-80-247-5164-1.
16
1.6 Nemožnost plnění x náhradní splnění Není-li možné po vzniku závazku dluh splnit, zaniká závazek pro nemožnost plnění (§ 2006 NOZ). Plnění ale není nemožné, pokud lze dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, za pomoci jiné osoby nebo až po stanovené době plnění. Nemožnost plnění dokazuje dlužník. Příklad: Při zničení věci dochází k zániku závazku a zároveň k nemožnosti plnění. Jestliže by dlužník zavinil zničení, závazek by zanikl, musel by ale nahradit věřiteli vzniklou škodu. V případě, že dlužník nemůže splnit dluh, jsou v zákoně vyjmenovány důvody, pro které (dle ustanovení § 1953 NOZ) může složit předmět plnění do úschovy soudu: a) věřitel je neznámý či nepřítomný b) věřitel odmítl bez udání důvodu přijmout plnění c) dlužník je bez vlastní viny v nejistotě, kdo je věřitel d) existují jiné důležité příčiny na straně věřitele Soud následně vyrozumí o složení předmětu plnění do úschovy toho, pro koho je uložení určeno, a dle potřeby zajistí jeho zastoupení. Náklady s náhradním plněním hradí věřitel (§ 1953 NOZ).12
12
Občanský zákoník: Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ; Zákon o mezinárodním právu soukromém : 2014 : úplná znění. Olomouc: ANAG, 2013-, sv. Právo (ANAG). ISBN 978-80-7263-814-7.
17
2 Prodlení dlužníka a jeho následky 2.1 Prodlení dlužníka Prodlení dlužníka (mora debitoris) znamená prodlevu, omeškání s plněním, zdržení se s plněním. Jedná se o situaci, kdy dochází k porušení povinností a práv závazkového vztahu. Stávající práva a povinnosti mezi oběma stranami závazkového vztahu se mění a zároveň mezi nimi vznikají nová práva a povinnosti - odpovědnostní, sankční. Tzv. objektivní odpovědností dlužníka za prodlení je, že není zohledněno, zda provinění zavinil či nikoliv. Podle předchozího Občanského zákoníku (ustanovení § 517 OZ) platilo, že se dlužník ocitl v prodlení, neplnil-li řádně a včas svůj dluh. K prodlení dlužníka však nedošlo v případě, že: věřitel nepřijal včas a řádně nabídnuté plnění To znamená, že prodlení věřitele za určitých podmínek vylučovalo prodlení dlužníka: „Prodlení dlužníka nastává objektivně, jestliže nesplní svůj závazek jak včas, tak řádně. Jeho prodlení nenastává jen v případě, že nemohl splnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele“ (z rozsudku Nejvyššího soudu, sp. Zn. 32 Cdo 1861/2012).13 nebo neposkytl součinnost potřebnou ke splnění dluhu „1) Na obsahu závazkového právního vztahu závisí, zda je vůbec (a jaké) součinnosti věřitele ke splnění dluhu zapotřebí. Úkony, jež musí věřitel v rámci součinnosti vykonat, vyplývají ze smlouvy nebo ze zákona. Může se jednat i o takové úkony, které jsou fakticky ke splnění závazku nutné. 2) Sdělení čísla účtu u peněžního ústavu, kam má být platba poukázána, představuje věřitelovu součinnost potřebnou k tomu, aby dlužník řádně splnil svůj dluh, jehož výše překračuje zákonem č. 254/2004 Sb. stanovený limit. Ustanovení § 567 odst. 1 Občanského zákoníku, podle něhož je místem plnění dluhu bydliště nebo sídlo dlužníka, není-li dohodnuto jinak, se neuplatní, protože způsob plnění peněžitého dluhu, jehož výše překračuje uvedený limit, upravuje zákon č. 254/2004 Sb. kogentně. Jestliže na výzvu potřebné údaje věřitel bez zbytečného odkladu neposkytne, nemůže být dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu,
13
Prodlení dlužníka a věřitele: 32 Cdo 1861/2012. Dostupné také z: [online]. [cit. 2015-05-25]. /http://www.judikaty.info/cz/document/nscr/3145/
18
neboť zákon mu zakazuje plnit jinak, než bezhotovostním převodem peněžních prostředků prostřednictvím peněžního ústavu. Sdělení čísla účtu u peněžního ústavu, na který má být platba poukázána, představuje věřitelovu součinnost potřebnou k tomu, aby dlužník řádně splnil svůj dluh, jehož výše překračuje zákonem stanovený limit.“(z rozs. Nejvyššího soudu sp. Zn. 20 Cdo 3418/2012) 14 Oproti tomu dle Obchodního zákoníku (ust. § 365 OBZ)15 byl dlužník v prodlení až do doby poskytnutí „řádného plnění“, přičemž: bylo prodlení chápáno jako porušení smluvní povinnosti nedocházelo k zániku závazku dlužník se dostával do prodlení se všemi důsledky, které z toho plynuly věřiteli vznikly jak práva z odpovědnosti za vady, tak práva z odpovědnosti za prodlení Podle nové právní úpravy (§ 1968 NOZ) je dlužník v prodlení tehdy, neplní-li svůj dluh „řádně a včas“. V případě, že dlužník nemůže plnit v důsledku prodlení věřitele, se v prodlení sice ocitne, není však dle zákona za ně odpovědný.16 Příklad, kdy dlužník není odpovědný za prodlení: Ve smlouvě bude ujednáno, že dlužník má zaplatit smluvní pokutu, jestliže se ocitne v prodlení déle než dvacet dní (např. se zaplacením faktury za zboží). V případě, že by dlužník nemohl plnit (nezaplatil, protože dodavatel vůbec nedodal zboží) v důsledku prodlení věřitele, prodlení bude existovat, dle zákona však za něj dlužník není odpovědný. Po uvedenou dobu nenastávají sankční účinky prodlení, tzn. věřitel nemůže požadovat zaplacení smluvní pokuty. 14
Sdělení čísla účtu věřitele: 20 Cdo 3418/2012 [online]. [cit. 2015-05-30]. Dostupné z: http://www.judikaty.info/cz/document/nscr/936/ 15
Obchodní zákoník a další zákony: podle stavu k 1. 3. 2011. Ostrava: Sagit, 2011, sv. ÚZ, MKČR E 10981. ISBN 978-80-7208-849-2. 16
Občanský zákoník: Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ; Zákon o mezinárodním právu soukromém : 2014 : úplná znění. Olomouc: ANAG, 2013-, sv. Právo (ANAG). ISBN 978-80-7263-814-7.
19
2.2 Vztah prodlení a porušení smlouvy V době splatnosti může být dluh, nebo-li závazek v následujících režimech: a) pokud dojde k řádnému splnění, závazek jako splněný zanikne (§ 1908 NOZ) b) pokud věřitel přijal plnění s vadami, dochází ke změně/zániku závazku v jeho původní podobě, následují práva z vadného plnění (§ 1914 odst. 2 NOZ) c) jestliže není splněno vůbec (dlužník vůbec neplní, nebo věřitel nepřijal jeho vadné plnění, pokud nemá povinnost ze smlouvy nebo ze zákona), poté nastává: prodlení dlužníka nebo prodlení dlužníka a současný zánik závazku, jedná-li se o fixní závazek jiné porušení smlouvy, půjde-li o porušení závazku spočívající v jednorázovém nekonání „Prodlení dlužníka“ se týká jen těch situací, kdy: 1) nedošlo k plnění včas (i když se o splnění dlužník mohl snažit a nabízel věřiteli vadné plnění) = počátek prodlení 2) může být splněno později nebo může být plnění obnoveno (jedná-li se o závazek k nepřetržité činnosti – např. dodávka el. energie). Prodlení jinými slovy znamená určitý časový úsek, u kterého musí být určitelný počátek a konec. Zde je možné určit konec prodlení, pokud nedojde k jinému způsobu zániku závazku, např. odstoupením od smlouvy nebo dohodou. V případě „fixního závazku“ začátkem prodlení zároveň dochází i k zániku závazku: Zákon v tomto smyslu uvádí, že byla-li ve smlouvě mezi oběma stranami sjednaná přesná doba plnění a zároveň ze smlouvy nebo z povahy závazku vyplývá skutečnost, že věřitel nemá zájem na opožděném plnění, zaniká závazek začátkem doby prodlení dlužníka. Uvedené ustanovení neplatí, jestliže věřitel dlužníkovi bezodkladně sdělí, že trvá na plnění ze smlouvy (§ 1980 odst. 1 NOZ).
20
Příklad: Dodání objednaného občerstvení a květin na společenskou akci až po jejím ukončení nebo dodání svatebních šatů nevěsty až po svatbě. V uvedeném případě je zřejmé, že na pozdním plnění nebude mít objednavatel zájem. Zánikem závazku pak nastávají ty samé účinky, jako kdyby věřitel odstoupil od smlouvy. „Jiné porušení smlouvy“: Prodlení se nevztahuje na taková porušení povinností, jež nemají znaky „prodlevy“, nebo „zdržení se“ s plněním. To znamená, že i když se jedná zcela jistě o porušení smlouvy, v určitých případech se do prodlení dlužník nedostává. Znaky „prodlevy“ se nevyskytují u jednorázových plnění, které spočívají buď v nekonání dlužníka, např. povinnost zachovat mlčenlivost nebo v povinnosti zdržet se určitého jednorázového jednání, např. shlédnutí dokumentů. Jestliže dlužník tuto povinnost poruší a provede zakázaný úkon, nedostává se do prodlení. Nevzniká žádná „prodleva“ či „zdržení se“ s plněním, protože provedený úkon již není možné odčinit ani vrátit.17
2.3 Vadné (s) plnění Jak jsem již uvedla v úvodu druhé kapitoly, dlužník musí splnit řádně a včas svůj dluh, a to na svoje náklady a nebezpečí. Jestliže neplní řádně své povinnosti ze smlouvy, jedná se o vadné plnění. Dle zákona jsou práva z „vadného plnění“ rozdělena podle toho, jestli se jedná o vadné plnění, které je podstatným porušením smlouvy nebo nepodstatným porušením smlouvy. Při „podstatném porušení“ smluvních ujednání, má objednatel (věřitel) právo na: a) odstranění vady dodáním nové věci bez vad případně dodáním chybějící věci b) odstranění vady opravou věci c) přiměřenou slevu z ceny díla nebo d) odstoupení od smlouvy 17
[online]. [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.ipravnik.cz/cz/clanky/obchodni-pravo/art_8674/nekolikpoznamek-k-pojmu-prodleni-dluznika-v-nobcz.aspx
21
V případě „nepodstatného porušení“ smlouvy má objednatel právo na odstranění vady nebo na přiměřenou slevu z ceny díla.18 Výše uvedené však nic nemění na skutečnosti, že vadným splněním dlužník porušil své povinnosti, a proto zde nastupují sankční mechanismy, např. smluvní pokuta, náhrada škody apod. Jestliže však došlo k vadnému splnění, má věřitel práva z uvedeného vadného plnění. V případě smlouvy o dílo, kdy objednatel převezme hotové dílo i s případnými výhradami (§ 2605 NOZ), nepůjde o prodlení dlužníka, ale bude se jednat o následky vadného splnění. Plněním s vadami, které věřitel přijal, se práva a povinnosti stran mění. Původní dluh splnit nelze, protože již neexistuje. Do prodlení se ale může dlužník dostat s plněním povinností vzniklých z odpovědnosti za vady, jestliže je nesplní, jak má, např. neprovede opravu dodaného poškozeného zboží ve stanovené lhůtě. Přijetím plnění s vadami tedy nevzniká dlužníkovo prodlení. Jestliže však dlužník nesplní svůj závazek vůbec, prodlení vzniká. V tom případě (dle ustanovení § 1969 NOZ) může věřitel vůči dlužníkovi vymáhat splnění dluhu nebo může od smlouvy odstoupit.
2.4 Následky a sankce při neplnění Nesplní-li dlužník svoji primární povinnost ze smlouvy, může ho za porušení smluvních povinností postihnout mnoho nepříznivých následků. Zpravidla se věřitel může na dlužníkovi při porušení smlouvy domáhat zaplacení úroků z prodlení za opožděné plnění, odstranění vady, smluvní pokuty, slevy z poskytnuté úplaty, náhrady způsobené škody apod. V závažnějších případech může věřitel odstoupit od smlouvy, čímž se existující vztah beze zbytku ruší.19 Následky prodlení dlužníka přitom můžeme rozdělit podle dvou základních kritérií. Prvním kritériem je původ úpravy závazkového vztahu, kdy úprava závazkového vztahu je dána přímo ze zákona. Do této kategorie patří právo trvat na řádném plnění, odpovědnost za škodu, 18
NOVOTNÝ, Petr, Petra BUDÍKOVÁ, Jitka IVIČIČOVÁ, Kristina KEDROŇOVÁ, Ilona ŠTROSOVÁ a Monika ŠTÝSOVÁ. Nový občanský zákoník.: Smluvní právo. 1. vyd. Praha: Grada, 2014. Právo pro každého (Grada). ISBN 978-80-247-5164-1. 19
ŠVESTKA, Jiří a Jan DVOŘÁK. Občanské právo hmotné. 5., jubilejní aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, s. 53. ISBN 978-80-7357-473-4.
22
odstoupení od smlouvy, úroky z prodlení a náhrada škody. V dalším případě je úprava sjednána účastníky smlouvou za předpokladu, že se účastníci závazkového vztahu mohou odchýlit od dispozitivních ustanovení Nového občanského zákoníku a danou věc smluvně sjednat dle vlastních potřeb. Do této kategorie pak patří smluvní pokuta a možnost odstoupení od smlouvy. Druhým kritériem je rozdělení dle typu plnění, nebo-li na peněžité a nepeněžité. Následkem pro nepeněžitá plnění je přechod nebezpečí škody na věci, pro peněžitá plnění jsou ze zákona sjednány úroky z prodlení. Následky a sankce: a) Úroky z prodlení b) Odpovědnost za škodu c) Náhrada škody d) Smluvní pokuta e) Odstoupení od smlouvy
2.4.1
Úroky z prodlení
Úroky z prodlení jsou zřejmě nejznámějším následkem při porušení smluvních povinností, jedná-li se o peněžitý dluh. V případě prodlení s plněním peněžitého dluhu může věřitel po dlužníkovi požadovat zaplacení původního dluhu a uplatnit sankce (úroky z prodlení). NOZ oproti předchozí právní úpravě již neupravuje přímo poplatek z prodlení. Dle ustanovení § 513 NOZ „příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.“ Poplatek z prodlení v nové podobě však od 1. 1. 2014 zavádí zákon č. 67/2013 Sb., který upravuje některé otázky související s poskytováním plnění ve spojitosti s užíváním bytů a nebytových prostor v domě s byty. Poplatek z prodlení je tak i nadále (spolu s úroky z prodlení) další zákonnou majetkovou sankcí vůči dlužníkovi, který řádně a včas neplní svůj peněžitý dluh.
23
Ve spojitosti s užíváním bytů se „poplatek z prodlení“ již netýká prodlení s placením nájemného, ale pouze prodlení při placení za služby, energie a zálohy spojené s užíváním bytů a nebytových prostor v domě s byty. Naproti tomu se nově poplatek týká i prodlení s úhradou služeb u bytů v osobním vlastnictví, vztahuje se i na poskytovatele služeb (vlastníka nemovitosti či bytové jednotky v případě užívání bytu na základě nájemní smlouvy). Pokud se např. nájemce nebo pronajímatel v domě s byty dostane do prodlení s peněžitým plněním (pronajímatel při vracení přeplatku, nájemce s placením nedoplatku), které přesáhne 5 dnů ode dne jeho splatnosti, je povinen zaplatit druhé straně (dle zákona č. 67/2013 Sb.) poplatek z prodlení ve výši 1 promile dlužné částky za každý den prodlení, nejméně však 10 Kč za každý, i započatý měsíc prodlení. Výše poplatku z prodlení do 31. 12. 2013 za každý den prodlení dosahovala 2,5 promile dlužné částky a činila nejméně 25 Kč za každý, i započatý měsíc prodlení. Sazba je v současnosti tedy nižší než u poplatku z prodlení do 31. 12. 2013.20 Předpokladem pro zaplacení úroků z prodlení je: splnění smluvních i zákonných povinností ze strany věřitele a dále skutečnost, že věřitel nemůže požadovat zaplacení úroků z prodlení, jestliže dlužník není za své prodlení odpovědný (§ 1970 NOZ) Výše úroku z prodlení je stanovena od 1. 1. 2014 vládním nařízením č. 351/2013 Sb. Dle uvedeného nařízení se úrok z prodlení rovná výši reposazby, kterou stanovuje ČNB + 8 %. Lze si ovšem smluvit i úrok vyšší. V tom případě svododa ujednání není neomezená - úroky nesmí překročit přiměřenou míru. To znamená, že nesmí být v rozporu s „dobrými mravy“ a nesmí být neúměrným krácením (viz § 1794 NOZ) nebo lichvou (viz § 1796 NOZ). Úrok z prodlení přitom plní funkci paušalizované náhrady škody. Věřitel má (v případě nesplnění peněžitého dluhu) právo na náhradu škody jen tehdy, jestliže nejsou stanoveny úroky z prodlení, respektive, jestliže škodu nepokrývají právě úroky z prodlení (§ 1971 NOZ).
20
http://www.epravo.cz/top/clanky/poplatek-z-prodleni-nove-od-1-1-2014-93332.html
24
I když NOZ umožňuje sjednat výši úroku z prodlení, zároveň tuto možnost výrazně limituje. Koná tak v souladu s legislativou EU bojující proti opožděným platbám v obchodních transakcích. V případě ujednání odchylujícího se od zákonné výše úroku z prodlení, které je ve vztahu k věřiteli hrubě nespravedlivé, má věřitel dle nového zákoníku možnost dovolat se u soudu neúčinnosti tohoto ujednání. Uvedené pravidlo se týká veškerých obchodních transakcí mezi podnikateli, jejichž obsahem je dodávka zboží či služeb za úplatu, tj. na smluvní vztahy, na něž se vztahuje již zmíněná legislativa EU. Neúčinnosti ujednání o výši úroku z prodlení se však mohou dovolat i věřitelé (podnikatelé nebo nepodnikatelé), na něž uvedené pravidlo sice nedopadá, ale ujednání o úroku z prodlení se odchyluje od zákona tak, že se zhoršuje postavení věřitele. Uspěje-li věřitel se svou žalobou v obou výše uvedených případech a dovolá se neúčinnosti ujednání o výši úroku z prodlení, použije se namísto smluvené výše úroku z prodlení zákonná sazba úroku z prodlení, ledaže soud rozhodne v zájmu spravedlivého řešení jinak. Uvedená zákonná ochrana věřitele patrně nalezne uplatnění v situacích, kdyby byla mezi věřitelem a dlužníkem sjednána mimořádně nízká sazba úroku z prodlení.21
2.4.2
Odpovědnost za škodu
Trvá-li věřitel při prodlení na plnění závazku, navazuje na škodu způsobenou samotným prodlením přechod nebezpečí škody na věci v případě prodlení u nepeněžitého plnění. Ocitneli se dlužník v prodlení s předáním nebo vrácením věci, přechází na něj dle zákona (§ 1974 NOZ)22 „nebezpečí škody“ na věci po celou dobu prodlení bez ohledu na to, z jaké příčiny škoda vznikla. Je přitom pravděpodobné, že riziko nebezpečí škody na věci nesl dlužník již předtím: např. u smlouvy o dílo riziko nese zhotovitel do té doby, než předá věc objednateli; nezáleží přitom, zda je či není v prodlení
21
http://www.epravo.cz/top/clanky/poplatek-z-prodleni-nove-od-1-1-2014-93332.html
22
Občanský zákoník: Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ; Zákon o mezinárodním právu soukromém : 2014 : úplná znění. Olomouc: ANAG, 2013-, sv. Právo (ANAG). ISBN 978-80-7263-814-7.
25
oproti tomu v případě nájemní smlouvy nese nebezpečí škody na věci stále pronajímatel; při prodlení nájemce s vrácením věci po skončení nájmu dochází k přechodu tohoto rizika Pokud v době prodlení vznikne na věci škoda, bude to zpravidla dlužník, který ji nahradí. Ze zákona pak existují výjimky, kdy dlužník nenese odpodvědnost za způsobenou škodu na věci, a to v následujících případech: prokáže-li, že by škoda vznikla, i kdyby řádně plnil své povinnosti nebo prokáže-li, že škoda byla způsobena věřitelem nebo vlastníkem věci (§ 1974 NOZ)
2.4.3
Náhrada škody
S odpovědností za škodu úzce souvisí také vznik škody a její náhrada. Ačkoliv je zásada „pacta sunt servanda“ nebo-li „smlouvy se mají dodržovat“ všeobecně známá, ne všichni se jí řídí. V důsledku porušení této zásady může vzniknout škoda (na jmění, která zahrnuje skutečnou škodu a ušlý zisk) nebo nemajetková újma (na osobnostních právech) a následná povinnost nahradit vzniklou újmu. K primární povinnosti dlužníka plnit dluh se následně přidává povinnost sekundární, a to nahradit věřiteli škodu nebo jinou vzniklou újmu. V rámci NOZ, který zakotvuje náhradu škody při porušení zákona nebo dobrých mravů a také náhradu škody při porušení smluvní povinnosti, došlo oproti předchozí právní úpravě ke zpřísnění. „Strana, která škodu způsobila, je povinna nahradit škodu bez ohledu na své zavinění“ (§ 2895 NOZ). Důležitou změnou dle Nového občanského zákoníku je samotný způsob náhrady škody. Zákoník upřednostňuje navrácení do předešlého stavu před náhradou škody v penězích. Náhrada škody v penězích připadá v úvahu až tehdy, jestliže navrácení do původního stavu není možné, anebo pokud o to poškozená strana požádá. Možné je však také smluvní ujednání, na jehož základě bude škoda primárně hrazena v penězích.
26
Úprava náhrady škody při porušení smluvních povinností v NOZ vychází z objektivní odpovědnosti za škodu, jakou obsahoval Obchodní zákoník: a) smluvní strana, která poruší svou povinnost ze smlouvy, má povinnost nahradit druhé straně vzniklou škodu bez ohledu na její zavinění b) povinnosti k náhradě škody je možné se za určitých podmínek zprostit; smluvní strana, která škodu způsobila, musí prokázat existenci mimořádné nepředvídatelné a nepřekonatelné překážky, která jí zabránila ve splnění smluvní povinnosti a zároveň vznikla nezávisle na její vůli Výše uvedené neplatí v případě, kdy již byla porušující smluvní strana s plněním své povinnosti v prodlení. Při rozhodování o rozsahu náhrady škody se vychází z předpokladu, že smluvní strany před uzavřením smlouvy zvážily rizika a přínosy ze smlouvy plynoucí, což se promítne do dalších smluvních ujednání, zejména do ujednání o ceně a zárukách. Zatímco právní úprava v OBZ zakotvila předvídatelnost výslovně jako jednu z podmínek náhrady škody, NOZ vychází z předpokladu, že je dána příčinná souvislost, pokud je škoda důsledkem protiprávního úkonu nebo škodní události. Z Obchodního zákoníku byla převzata také smluvní limitace náhrady škody. V obchodních vztazích platilo, že se lze dohodou vzdát práva na náhradu škody či toto právo omezit, a to i před porušením povinnosti, ze kterého může škoda následně vzniknout. Nebylo pouze možné smluvně omezit nebo vyloučit odpovědnost za škodu způsobenou úmyslně. NOZ v rámci smluvní volnosti nezakazuje výše uvedená podobná smluvní ujednání, avšak zpřísňuje pravidla, kdy je lze použít: nelze dopředu limitovat škodu způsobenou úmyslně a z hrubé nedbalosti nelze se předem vzdát práva na náhradu škody způsobené na přirozených právech nepřihlíží se k ujednáním omezujícím práva na náhradu škody slabší strany23
23
SERVUS, Stanislav a Alena ŠÍCHOVÁ. 2014. Epravo.cz: NÁHRADA ŠKODY ZA PORUŠENÍ SMLUVNÍ POVINNOSTI A JEJÍ LIMITY [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/nahradaskody-za-poruseni-smluvni-povinnosti-a-jeji-limity-95539.html
27
2.4.4
Náhrada škody x odpovědnost za vady
Instituty „náhrady škody“ a „odpovědnosti za vady“ nelze zaměňovat, protože každý z nich má jiný účel a jsou založeny na rozdílných zásadách a předpokladech vzniku: a) odpovědnost za vady se týká nedostatků dodání zboží nebo provedení služby b) náhrada škody je spojena s náhradou újmy, která vznikla v důsledku porušení povinnosti24 Soukromoprávní povinnost k náhradě škody a jiné (nemajetkové) újmy může v praxi úzce souviset zejména s právní odpovědností v podnikání. Příkladem „širší odpovědnosti podnikatele“ může být přímá souvislost obecné odpovědnosti za škodu (povinnost k její náhradě) a zároveň odpovědnost za vady zboží či díla. Právní úprava „odpovědnosti za vady“ je založena na zvláštní právní úpravě kupní smlouvy a smlouvy o dílo, přičemž porušení závazkové povinnosti řádně dodat zboží nebo řádně provést objednanou službu je předpokladem odpovědnosti za vady a odpovědnosti za škodu. Příklad: Nejvyšší soud České republiky se zabýval případem odpovědnosti za škodu, která byla způsobena v souvislosti s vadným plněním zhotovitele, jehož závazkem bylo pro objednatele řádně provést zadanou stavbu: Nejvyšší soud v této souvislosti obecně dovodil, že zhotovitel, který na základě smlouvy o dílo provedl vadně vnější omítku domu, čímž způsobil poškození domu (zdvihnutí zdiva, zatékání a popraskání vnitřních omítek), je povinen nahradit škodu tím vzniklou podle ustanovení § 420 a násl. Občanského zákoníku (tj. odpovědnosti za škodu), nikoli z důvodu odpovědnosti za vady díla (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2003, sp. Zn. Cdo 1849/2001). Pro přehlednost a doplnění uvádím, jakým způsobem je v Novém občanském zákoníku zakotvena a rozdělena náhrada škody a nemajetkové újmy.
24
NOVOTNÝ, Petr, Pavel KOUKAL a Eva ZAHOŘOVÁ. Nový občanský zákoník.: Náhrada škody. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, s. 17-19. Právo pro každého (Grada). ISBN 978-80-247-5165-8.
28
Rozdělení náhrady škody a nemajetkové újmy dle NOZ: 1) na úpravu obecných principů odpovědnosti Ustanovení § 2894 až § 2919 a také v § 2951 až § 2971, kde je pozornost zaměřena na předpoklad a vznik povinnosti k náhradě újmy a dále na způsob a rozsah náhrady, kdy předpokladem odpovědnosti je: porušení povinnosti ze strany škůdce (ze zákona, ze smlouvy nebo porušení zásad dobrých mravů) samotný vznik škody nebo nemajetkové újmy příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem újmy Za vzniklou škodu je zpravidla odpovědný „škůdce“. Jestliže způsobí jinému škodu, může po něm „poškozený“ požadovat, aby uvedl věc do původního stavu nebo nahradil v penězích. 2) na úpravu zvláštní odpovědnosti Dle ustanovení § 2920 až § 2950, která zohledňuje řadu specifických situací spočívajících ve zvláštní povaze škody nebo ve zvláštním postavení nebo činnosti škůdce. K tzv. zvláštní odpovědnosti patří např. škody způsobené vadou výrobku, škody na nemovité věci, škody způsobené zvířetem, škody způsobené informací nebo radou aj.
2.4.5
Smluvní pokuta
Dle Tintěry (2012)25 je smluvní pokuta tradičním soukromoprávním institutem, jejímž účelem je zejména donutit dlužníka k řádnému plnění vůči věřiteli. Nejvyšší soud rozlišuje tři základní funkce smluvní pokuty:26 a) preventivní – motivuje dlužníka ke splnění utvrzované povinnosti (pokud plní řádně a včas, vyhne se placení smluvní pokuty)
25
TINTĚRA, Tomáš. Smluvní pokuta v teorii a praxi. Praha: Leges, 2012, 126 s. Teoretik. ISBN 978-808-7576274. 26
TINTĚRA, Tomáš. Smluvní pokuta v teorii a praxi. Praha: Leges, 2012, 126 s. Teoretik. ISBN 978-808-7576274. , dle pozn. Rozsudek NS ze dne 30. 5. 2007, sp. Zn. 33 Odo 438/2005.
29
b) uhrazovací – souvisí s náhradou škody (při vzniku škody je smluvní pokuta paušalizovanou náhradou škody, i když škoda nevznikne; pokud však dlužník zaplatí za porušení povinnosti vůči věřiteli smluvní pokutu, nemůže po něm věřitel požadovat současně náhradu škody) c) sankční – je „trestem“ za neplnění povinností (povinnost zaplatit smluvní pokutu vzniká bez ohledu na výši škody i bez ohledu na vznik škody) Další funkcí smluvní pokuty je funkce limitace odpovědnosti, nebo-li omezení povinnosti k náhradě škody. Limitace znamená, že zavázaná strana není povinna zaplatit škodu v její skutečné výši, ale jen v takové výši, jež odpovídá sjednané smluvní pokutě. Příkladem užití v praxi je „sankce“ za opožděné dokončení díla (většinou nemovitosti), kde bývá smluvní pokuta sjednána v symbolické výši. Funkci limitace odpovědnosti lze v rámci smlouvy omezit nebo vyloučit.27 Právní úprava smluvní pokuty v předchozím OZ Podle § 544 OZ: „Sjednají-li
strany
pro
případ
porušení
smluvní
povinnosti
smluvní
pokutu,
je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení. Uvedené ustanovení se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále).“28 Dle ustanovení § 545 OZ byl dlužník povinen splnit svoji povinnost i po zaplacení smluvní pokuty (např. trvala stále povinnost zaplatit fakturu za zboží). Povinnost zaplatit smluvní pokutu dlužník neměl v případě, že porušení povinnosti nezavinil. Věřitel mohl v případě porušení povinnosti požadovat zaplacení smluvní pokuty, neměl ale právo na náhradu škody. 27
TINTĚRA, Tomáš. Smluvní pokuta v teorii a praxi. Praha: Leges, 2012, s. 17-18. Teoretik. ISBN 978-8087576-27-4. 28
Občanský zákoník a související předpisy: podle stavu k 1. 6. 2011. Ostrava: Sagit, 2011, sv. ÚZ. ISBN 978807208-861-4.
30
Z výše uvedeného není pochyb o tom, že strana, která závazek porušila, byla povinna smluvní pokutu zaplatit, i když oprávněné straně porušením závazku nevznikla škoda (ustanovení § 544 odst. 1 OZ), a že otázka vzniku škody porušením povinnosti mohla mít význam jen v případech, na něž dopadalo ust. § 545 odst. 2 OZ (ujednání o právu věřitele na náhradu škody vedle smluvní pokuty nebo na náhradu škody, která přesahuje výši smluvní pokuty). Z hlediska funkce smluvní pokuty jako paušalizované náhrady škody přijala a odůvodnila judikatura závěr, že při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě „z hlediska dobrých mravů je potřeba, aby její výše zahrnovala všechny škody, které lze rozumně v daném konkrétním vztahu s porušením určité povinnosti očekávat, a musí mít dostatečnou, nikoliv však přehnanou pobídkovou výši.“ Smluvní pokuta, jejíž výše výrazně převyšuje výši skutečně vzniklé škody, je nepřiměřená, v rozporu s dobrými mravy, tudíž neplatná. „Při posouzení přiměřenosti sjednané výše smluvní pokuty je třeba přihlédnout k celkovým okolnostem právního úkonu, jeho důvodům, k účelu, který sledoval, a k výši zajištěné částky, z níž je možné usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti.“ Nejvyšší soud zdůraznil, že pro naplnění uhrazovací funkce smluvní pokuty je třeba „aby její výše představovala souhrn eventuálně v úvahu přicházejících škod, které lze v daném případě v důsledku porušení zajištěné povinnosti očekávat.“ (z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2014, sp. Zn. 33 Cdo 3975/2013)29 Právní úprava smluvní pokuty v NOZ V novém zákoníku je smluvní pokuta upravena jako „utvrzení dluhu“ společně s úpravou uznání dluhu, přičemž smluvní pokuta30 utvrzuje dluh tím, že dlužníkovi hrozí další povinnost. Sjednají-li si zúčastněné strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, musí si ji stanovit v určité výši nebo stanovit způsob jejího určení. Ze zákona je možné ujednání smluvní pokuty v penězích i v nepeněžitém plnění. 29
Smluvní pokuta: 33 Cdo 3975/2013 [online]. [cit. 2015-05-31]. Dostupné z: http://www.judikaty.info/cz/document/nscr/106821/ 30
Občanský zákoník: Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích); Zákon o mezinárodním právu soukromém: 2014 : úplná znění. Olomouc: ANAG, 2013-, § 2048-2052,sv. Právo (ANAG). ISBN 978-80-7263-814-7.
31
Smluvní pokuta může být sjednána jako jednorázové plnění, např. 2 000 Kč nebo jako povinnost zaplatit peněžitou sankci v podobě procenta z plnění, např. za každý den prodlení. I nadále (tak jako dle předchozího OZ) věřitel může požadovat po dlužníkovi zaplacení smluvní pokuty bez ohledu na to, jestli mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda či nikoliv. I když zaplatí dlužník za porušení svých povinností smluvní pokutu, není zbaven povinnosti splnit svůj dluh vůči věřiteli. Pokud ale dlužník zaplatil smluvní pokutu, nemůže věřitel po něm požadovat zároveň náhradu škody, i kdyby mu vznikla. Pro tento případ je možné v praxi využít sjednání práva věřitele požadovat po dlužníkovi nejen smluvní pokutu ale i náhradu vzniklé škody. V případě „nepřiměřeně“ vysoké smluvní pokuty pak může soud na návrh dlužníka snížit její výši s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, až do výše škody vzniklé porušením povinnosti. Vznikne-li později poškozené straně právo na náhradu škody, je její výše limitována výší smluvní pokuty (viz § 2051 NOZ). Smluvní pokutu lze sjednat přímo ve smlouvě nebo také dodatečně. Oproti předchozímu OZ není nutná písemná forma, smluvní pokuta může být sjednána ústně.
2.4.6
Uznání dluhu
V souvislosti se smluvní pokutou jako institutem utvrzujícím dluh si dovolím pohovořit také o dalším prostředku, který dluh rovněž utvrzuje. Dle mého názoru je to institut nejen zajímavý, ale navíc v běžné praxi často užívaný. Ze zákona31 je možné, aby dlužník svůj dluh vůči věřiteli ještě před jeho splněním uznal anebo jinak utvrdil, a to buď „listinou o uznání dluhu“ nebo jiným „dlužním úpisem.“ Jedná se o právo dlužníka svůj dluh uznat, nikoliv ale o jeho povinnost. Záleží jen na dlužníkovi, jestli právní postavení věřitele tímto způsobem posílí nebo nikoliv. Uznání dluhu je prostředkem, který pomáhá věřiteli obzvláště v situaci, kdy se zaplacení dluhu domáhá soudní cestou, a jeho předmětem může být dluh peněžitý (např. splátka kupní 31
Občanský zákoník: Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ; Zákon o mezinárodním právu soukromém : 2014 : úplná znění. Olomouc: ANAG, 2013-, § 2053,sv. Právo (ANAG). ISBN 978-80-7263-814-7.
32
ceny) i nepeněžitý (např. předání auta). Platí, že uznávaný dluh musí být jednak konkrétně určen, co do důvodu a výše, a dále musí mít prohlášení dlužníka ze zákona písemnou formu. V ustanovení § 2053 NOZ je vymezeno výslovné uznání dlužníka: „Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.“ Hlavním účinkem uznání dluhu je existence vyvratitelné právní domněnky, že dluh v okamžiku jeho uznání trvá. Z uvedeného lze dovodit, že z uznání dluhu vyplývá pro věřitele několik výhod: a) jednak dochází k převodu důkazního břemene o existenci dluhu z věřitele na dlužníka, přičemž dlužník může uvedenou domněnku vyvrátit pouze důkazem, že dluh vůbec nevznikl b) a dále má věřitel v případě sporu zjednodušenou pozici tím, že vznik dluhu a jeho výši v době uznání prokazovat nemusí, neboť se má za to, že dluh ze strany dlužníka trvá V ustanovení § 2054 NOZ dlužník nečiní výslovné formální uznání. Jedná se o jiné právní jednání, se kterým zákon spojuje právní domněnku uznání dluhu, z něhož jsou úroky placeny či na nějž je částečně plněno. Dochází zde k uznání dluhu dlužníkem faktickým jednáním, nebo-li konkludentně (mlčky).32 Pokud dlužník svůj dluh splní, musí mu věřitel dokument o uznání dluhu/jiného dlužního úpisu vrátit, event. na něj vyznačit částečné plnění, jestliže k němu došlo. V případě, že to není možné, může dlužník po věřiteli požadovat, aby mu vydal potvrzení, že dlužní úpis pozbyl platnosti v rozsahu, v jakém byl dluh splněn. Vydá-li věřitel dlužníkovi dlužní úpis bez kvitance, byl dluh ze strany dlužníka splněn (viz § 1952 NOZ). Jestliže dlužník uznal svůj dluh, za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo, se právo promlčí. Je-li v uznání dluhu stanovena také doba, do které dlužník splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby. Vzor uznání dluhu uvádím v přílohách jako Přílohu č. 2.
32
ŠPERKOVÁ, Kateřina. Uznání dluhu v nové právní úpravě [online]. [cit. 2015-05-31]. Dostupné z: EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
33
2.4.7
Dlužní úpis
Je dalším způsobem, jak lze uznat nebo potvrdit dluh ještě před jeho splněním. Před samotným předáním finanční částky by měl věřitel učinit určité kroky, které by v budoucnu mohly zamezit značným problémům: 1) Zajistit formu I když zákoník nepožaduje, aby byla smlouva o půjčce uzavřena v písemné formě, je lepší zvolit právě písemnou formu. Věřitel tím posílí svoji důkazní pozici pro případný pozdější spor. Stejně tak je důležité zajistit si důkaz o tom, že věřitel dlužníkovi předal peníze. Obzvláště předávají-li se peníze v hotovosti, měl by věřitel od dlužníka požadovat podepsání dlužního úpisu, nebo-li potvrzení o tom, že dlužník peníze skutečně převzal. 2) Splátky Jestliže se věřitel dohodne s dlužníkem, že mu peníze bude vracet ve splátkách, může si věřitel vyhradit právo na zaplacení celého dluhu v případě prodlení dlužníka se zaplacením již jediné splátky. Celý dluh činí např. 20 000 Kč. Dlužník má vrátit uvedený dluh ve čtyřech měsíčních splátkách po 5 000 Kč, vždy do 5. dne příslušného měsíce. Zaplatí-li dlužník řádně a včas první splátku, ale druhou již nezaplatí, může věřitel požadovat, aby mu dlužník zaplatil ihned zbývajících 15 000 Kč. Uvedené právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejbližší příští splátky, pokud ji dlužník včas poskytne. 3) Zajištění dluhu Při významnějších půjčkách by věřitel rozhodně neměl zapomínat na zajištění dluhu, nebo-li sjednat si způsob náhradního uspokojení pro případ, že dlužník řádně a včas dluh nesplní – např. zástavní právo nebo dohodu o srážkách ze mzdy.33
2.4.8
Odstoupení od smlouvy
Úvodem k této podkapitole lze říci, že současné pojetí právní úpravy „odstoupení od smlouvy“ dle NOZ vychází z předchozího Obchodního zákoníku. 33
[online]. [cit. 2015-05-17]. Dostupné z: http://www.prkpartners.cz/rekodifikace/legislativni-novinky/356-coby-mel-vedet-veritel/
34
Obecná zásada závazkového práva o závaznosti smluv (pacta sunt servanda) nedovolovala smluvním stranám, aby se jednostranným odstoupením od smlouvy zbavovaly povinností, které na sebe uzavřením smlouvy vzaly a na jejichž splnění druhá smluvní strana spoléhala. Zákonná úprava (viz § 344 OBZ) umožňovala odstoupit od smlouvy pouze v případech, které stanovila smlouva nebo zákon. Znamenalo-li prodlení dlužníka (nebo věřitele) podstatné porušení smluvní povinnosti, měla oprávněná strana právo odstoupit od smlouvy za předpokladu, že tuto skutečnost oznámila bezodkladně prodlévající straně. V případě, že prodlení dlužníka (věřitele) znamenalo nepodstatné porušení smluvních povinností, měla druhá strana možnost odstoupit od smlouvy: jestliže prodlévající strana nesplnila svoji povinnost ani v poskytnuté dodatečné přiměřené lhůtě nebo mohla odstoupit bez poskytnutí dodatečné lhůty, pokud strana, jež byla v prodlení prohlásila, že svůj závazek nesplní34 Dle nové právní úpravy platí obdobná pravidla. Ocitne-li se dlužník v prodlení, může věřitel odstoupit od smlouvy, a to dle ujednání ve smlouvě nebo ze zákona (§ 1969 NOZ). Pro případ odstoupení od smlouvy NOZ v porovnání s předchozím Obchodním zákoníkem shodně rozlišuje, zda se jedná o „podstatné“ nebo „nepodstatné porušení“ smluvní povinnosti. Poruší-li jedna ze stran smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bezodkladně od smlouvy odstoupit. O podstatné porušení se jedná tehdy, pokud strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo vědět musela, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by takovéto porušení předvídala. V ostatních případech se jedná o porušení nepodstatné (§ 2002 NOZ). Poruší-li jedna ze stran smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to bezodkladně oznámila prodlévající straně (§ 1977 NOZ). Nebo-li, jestliže je prodlení dlužníka podstatným porušením jeho smluvních povinností, má věřitel právo
34
Obchodní zákoník a další zákony: podle stavu k 1. 3. 2011. Ostrava: Sagit, a.s., 2011, § 345 – 346, ISBN 97880-7208-849-2.
35
odstoupit od smlouvy. Lhůta pro odstoupení však není neomezeně dlouhá. Věřitel musí na dlužníkovo prodlení reagovat rychle a odstoupit co nejdříve. Prodlení je přitom speciálním typem porušení smlouvy. Jedná se o závažné porušení, jež (dle § 1978 NOZ) umožňuje odstoupit od smlouvy již při nepodstatném porušení smluvních povinností. Je-li prodlení jedné ze stran nepodstatným porušením, ale druhá strana chce i přesto od smlouvy odstoupit, musí nejdříve druhé straně poskytnout (výslovně nebo mlčky) ke splnění povinnosti dodatečnou přiměřenou lhůtu (§ 1978 odst. 1 NOZ, srov. § 346 odst. 1 OBZ). Prohlásí-li však dlužník, že svoji povinnost nesplní, může věřitel od smlouvy odstoupit bez poskytnutí dodatečné přiměřené lhůty k plnění. V případě fixního závazku zákon uvádí, že byla-li ve smlouvě mezi oběma stranami sjednaná přesná doba plnění a zároveň ze smlouvy nebo z povahy závazku vyplývá skutečnost, že věřitel nemá zájem na opožděném plnění, zaniká závazek začátkem doby prodlení dlužníka. Zánikem závazku (dle ust. §1980 odst. 2 NOZ) pak nastávají u fixního závazku stejné účinky, jako kdyby věřitel od smlouvy odstoupil. Odstoupením od smlouvy:35 se závazek ruší od počátku jestliže plnil dlužník zčásti, může věřitel odstoupit od smlouvy jen ohledně nesplněného zbytku plnění (§ 2004 NOZ) pokud smlouva zavazuje dlužníka k nepřetržité nebo k opakované činnosti či k postupnému dílčímu plnění, může věřitel od smlouvy odstoupit jen s účinky do budoucna; to neplatí, nemají-li již přijatá dílčí plnění sama o sobě pro věřitele význam odstoupením od smlouvy zanikají práva a povinnosti stran; nejsou ale dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře (§ 2005 NOZ) nejsou ovlivněna sankční ujednání vyplývající ze smlouvy - zůstává zachováno právo na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení; byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění trvá i nadále právo na náhradu škody, jež vznikla porušením smluvní povinnosti 35
Občanský zákoník: Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích; Zákon o mezinárodním právu soukromém: 2014 : úplná znění. Olomouc: ANAG, 2013-, § 2004 - 2005,sv. Právo (ANAG). ISBN 978-80-7263-814-7.
36
3 Prodlení věřitele Prodlení věřitele (mora creditoris) není zdaleka tak častým jevem jako prodlení dlužníka, nicméně i věřitel má tak jako dlužník povinnost plnit své závazky z uzavřené smlouvy. Zároveň však nemůže být nucen přijmout jiné plnění, než jaké odpovídá jeho pohledávce. O prodlení věřitele lze mluvit tehdy, jestliže nepřijal řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl v době plnění součinnost potřebnou ke splnění dluhu dlužníkem (§ 1975 NOZ). Jinými slovy, se jedná o situaci, kdy věřitel např. odmítne převzetí plnění nebo nevytvoří podmínky pro splnění dluhu dlužníkem tak, jak bylo sjednáno ve smlouvě, čímž způsobí, že závazek nebyl splněn řádně a včas. Oproti předchozí právní úpravě zde došlo k „drobné“ úpravě. Zatímco dle OZ (viz § 520) věřitelovo prodlení vylučovalo prodlení dlužníka, dle NOZ se v případě prodlení věřitele dostává do prodlení i dlužník, který ale není za své prodlení odpovědný (§ 1968 NOZ). Věřitel však v uvedeném případě nemá právo požadovat např. úroky z prodlení nebo zaplacení smluvní pokuty, byla-li sjednána. Příklady prodlení věřitele: 1) Dlužník má zájem poslat příslušnou částku za koupené zboží na účet věřitele podle předchozí dohody obou stran, ale věřitel mu není schopen včas sdělit číslo účtu (viz kapitola Prodlení dlužníka 2.1 – „sdělení čísla účtu“). Za této situace se věřitel ocitá v prodlení, dlužník také, ale ten není dle zákona za prodlení odpovědný. 2) Dlužník může po věřiteli požadovat, aby mu vydal potvrzení o splnění jeho dluhu, tzv. kvitanci. V kvitanci je nutné vyznačit jméno dlužníka i věřitele, předmět plnění a místo a čas, kde a kdy byl dluh splněn (viz kapitola 1.4.1 Způsoby splnění závazku). V tomto případě by měl být věřitel opatrný. Bude-li např. v kvitanci potvrzeno, že dlužník zaplatil to, co mu věřitel půjčil, bez započtení úroků a dalšího příslušenství, pak se předpokládá, že dlužník uhradil i příslušenství. Dle ustanovení § 513 NOZ „příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.“ Na věřiteli by pak bylo prokazování, že mu dlužník nezaplatil i úroky. Pokud věřitel odmítne dlužníkovi potvrdit, že splnil dluh nebo mu odmítne vrátit dlužní úpis, nemusí mu dlužník peníze vrátit a věřitel se ocitá v prodlení.
37
Pro věřitele platí společná ustanovení, která se týkají obou smluvních stran - viz NOZ: poruší-li jedna ze stran prodlením svoji povinnost podstatným způsobem, může od smlouvy odstoupit, pokud to oznámí co nejdříve prodlévající straně (§ 1977) jestliže je prodlení jedné ze smluvních stran nepodstatným porušením její povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit v případě, že prodlévající strana nesplní svoji povinnost ani v dodatečné přiměřené lhůtě (§ 1978) poskytne-li věřitel dlužníkovi dodatečnou lhůtu ke splnění dluhu s tím, že mu lhůtu již neprodlouží, platí, že marným uplynutím této lhůty od smlouvy odstoupil (§ 1978). poskytne-li věřitel dlužníkovi nepřiměřeně krátkou dodatečnou lhůtu k plnění a odstoupí od smlouvy po jejím uplynutí, nastávají účinky odstoupení teprve po marném uplynutí doby, která měla být dlužníkovi poskytnuta jako přiměřená (§ 1979); Uvedené platí i tehdy, jestliže věřitel odstoupil od smlouvy, aniž by dlužníkovi poskytl dodatečnou lhůtu k plnění. fixní závazek: jestliže byla ve smlouvě ujednána přesná doba plnění a ze smlouvy nebo z povahy závazku vyplývá, že věřitel nemůže mít na opožděném plnění zájem, zaniká závazek začátkem prodlení dlužníka, ledaže věřitel oznámí bez zbytečného odkladu dlužníkovi, že trvá na splnění smlouvy (§ 1980) zánikem závazku nastávají tytéž účinky, jako by věřitel od smlouvy odstoupil36
3.1 Podstatné x nepodstatné porušení smlouvy „Podstatné porušení“ je takové, že pokud by o něm smluvní strana (zákazník) věděl dopředu, smlouvu by neuzavřel. Všechna ostatní porušení se považují za „nepodstatná“ (§ 2002 NOZ), jedná se o tzv. vyvratitelnou domněnku.
36
Občanský zákoník: Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ; Zákon o mezinárodním právu soukromém : 2014 : úplná znění. Olomouc: ANAG, 2013-, sv. Právo (ANAG). ISBN 978-80-7263-814-7.
38
Pokud např. dodá a prodá obchodník (prodávající a následně věřitel v jedné osobě) zboží a vyskytne se na něm vada, dle NOZ se nerozlišuje, zda se jedná o vadu opravitelnou nebo neopravitelnou, jak tomu bylo v předchozí právní úpravě. Důležitá bude skutečnost, jestli vada představuje „podstatné“ nebo „nepodstatné porušení“ smlouvy. Příklad: Při koupi nového vozu je hlavním kritériem kupující strany bezpečnost. Jestliže se po roce užívání nového auta vyskytne závada, která má zásadní vliv na bezpečnost provozu vozidla, jedná se o podstatné porušení smlouvy, i když je vada opravitelná. Kupující by si nikdy nekoupil auto, o němž by věděl, že má tak závažnou vadu. V případě podstatného porušení smlouvy si může spotřebitel vybrat mezi odstoupením od smlouvy, slevou nebo výměnou za nové bezvadné zboží. Je ale nutné „bez zbytečného odkladu“ (nejlépe již při reklamaci u prodávajícího) určit způsob vyřízení reklamace, jinak se porušení smlouvy bude považovat za nepodstatné a kupující může ztratit nárok na odstoupení od smlouvy nebo výměnu.37 Jestliže je prodlení jedné ze stran nepodstatným porušením, může druhá strana od smlouvy odstoupit za předpokladu, že strana, která měla splnit svoji povinnost, uvedenou povinnost nesplnila ani v dodatečné lhůtě. Dodatečná lhůta může být poskytnuta výslovně a také mlčky. Příklad: Pokud prodávající dodá nové auto za sjednanou cenu, ale s jiným typem rádia (které nemá vliv na bezpečnost provozu vozidla), bude se jednat o porušení smlouvy nepodstatné.
3.2 Důsledky prodlení věřitele Z prodlení věřitele vyplývají následující důsledky: d) dlužník se do prodlení dostat může, není ale za ně odpovědný (§ 1968 NOZ) e) po dobu prodlení věřitele dlužník není povinen platit úrok z prodlení
37
[online]. [cit. 2015-03-09]. Dostupné z:http://obcanskyzakonik.justice.cz/infocentrum/media/zaruka-a-jejiuplatneni-podle-noveho-obcanskeho-zakoniku/
39
f) v případě věcného plnění nese věřitel po dobu prodlení nebezpečí škody na věci; má odpovědnost za škodu při zrátě, poškození a zničení věci, to neplatí, pokud škodu způsobí dlužník (§ 1976 NOZ) g) jestliže věřitel prodlení zavinil, zodpovídá dlužníkovi za škodu, kterou mu způsobil h) povinnost nahradit dlužníkovi náklady, které vznikly v důsledku jeho prodlení a byly spojené s pokusem řádně a včas plnit (např. poštovné, doprava)38 i) právo dlužníka zprostit se závazku uložením do úřední úschovy (u notáře), a tím je jeho povinnost splněna Poruší-li jedna ze stran svoji smluvní povinnost, není v žádném případě zbavena předchozí povinnosti plnit závazek. Tomu, kdo škodu způsobil, vznikne navíc další povinnost, a to nahradit poškozené straně škodu nebo případnou nemajetkovou újmu. Poškozený má právo náhradu škody žádat a také se jí případně domáhat u soudu.39
38
ŠVESTKA, Jiří a Jan DVOŘÁK. Občanské právo hmotné. 5., jubilejní aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, s. 116. ISBN 978-80-7357-473-4. 39
NOVOTNÝ, Petr, Pavel KOUKAL a Eva ZAHOŘOVÁ. Nový občanský zákoník.: Náhrada škody. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, s. 17-19. Právo pro každého (Grada). ISBN 978-80-247-5165-8.
40
4 Porovnání problematiky dle NOZ a předchozího Občanského zákoníku 4.1 Několik slov k NOZ Přijetím nové právní úpravy občanského práva od 1. 1. 2014 došlo ke sjednocení Občanského a Obchodního zákoníku do jediného kodexu a zároveň také k odstranění duplicitní úpravy smluvních typů a těch samých zajišťovacích institutů ve dvou různých kodexech. Okamžikem jeho účinnosti tak došlo k odstranění předchozí dvoukolejnosti závazkového práva obchodního a neobchodního, která se týká nejenom úpravy jednotlivých smluvních typů, ale také důležitých obecných pravidel závazkového práva (např. odstoupení od smlouvy). Odpadá složité zkoumání Občanského a Obchodního zákoníku a zjišťování, které paragrafy jsou pro zúčastněné strany výhodnější. Klasické smlouvy jako je např. kupní smlouva nebo smlouva o dílo, jsou upraveny v jediném zákoníku. Jejich úprava je vesměs dispozitivní, což znamená, že je možné se od ustanovení v zákoně odchýlit, a to oboustrannou dohodou. Dle nového zákona se tedy lidé mohou rozhodnout, zda se budou např. řídit paragrafy kupní smlouvy dle Nového občanského zákoníku, nebo si ujednají vlastní pravidla a doplní je do smlouvy. Pokud sjednaná pravidla nejsou v rozporu s „dobrými mravy, veřejným pořádkem a nedotýkají se právního postavení osob“, mohou si zúčastněné strany ujednat téměř cokoliv, i odlišně od zákona. Z mého pohledu přinesl nový zákoník do oblasti soukromého práva na jedné straně více svobody a na straně druhé také více spravedlnosti. Pamatuje rovněž na případy, kdyby chtěl někdo zneužít situace nebo své převahy vůči druhé straně, klade značný důraz na ochranu slabší strany. Například v ustanovení § 6 odst. 2 NOZ se uvádí: „Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.“40 Nový občanský zákoník je tak souhrnným zákoníkem celého smluvního práva upravující smluvní vztahy mezi podnikateli i nepodnikateli.
40
Občanský zákoník: Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ; Zákon o mezinárodním právu soukromém : 2014 : úplná znění. Olomouc: ANAG, 2013-, sv. Právo (ANAG). ISBN 978-80-7263-814-7.
41
4.2 Porovnání problematiky dle NOZ a OZ Ačkoliv nový zákoník nepřinesl do problematiky „prodlení dlužníka“ změny zcela zásadní, k určitým změnám vzhledem k předchozí právní úpravě přece jen došlo. Zkoumáním a porovnáváním dané problematiky dle Nového občanského zákoníku a předchozího Občanského zákoníku (a zčásti také Obchodního zákoníku) jsem došla k poznatkům, které si dovolím v následujících odstavcích blíže objasnit.
4.2.1
Závazek
Podle OBZ (§ 365) bylo prodlení dlužníka definováno jako situace, kdy dlužník nesplní řádně a včas svůj závazek, zatímco OZ (§ 517 odst. 1) vymezoval prodlení dlužníka jako situaci, kdy dlužník nesplní řádně a včas svůj dluh. Nový občanský zákoník nahradil pojmem „závazek“ pojmy závazkový právní vztah a obchodní závazkový vztah (viz § 488 OZ a § 261 odst. 1 OBZ). Je nutné rozlišovat, zda se v konkrétní situaci bude jednat o zajištění (utvrzení) závazku nebo o zajištění (utvrzení) konkrétního dluhu. V případě uznání dluhu dle zpřesněného vymezení pojmů půjde o utvrzení dluhu a nikoliv závazku (§ 2053 NOZ).41 Dle nové právní úpravy platí, že závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu nebo z jiných právních skutečností (§ 1723 odst. 1 NOZ ). Ze „závazku“ má věřitel vůči dlužníkovi právo na plnění jako na „pohledávku“ a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit (§ 1721 NOZ).
4.2.2
Pojem „prodlení“
Zde nová právní úprava přinesla jednoznačnější (a užší) zakotvení samotného pojmu „prodlení“. Prodlení se týká pouze takových porušení povinností, která vykazují znaky prodlevy, omeškání, zdržení se s plněním, nebo-li těch, která spočívají v nesplnění povinnosti ve stanoveném termínu.
41
Občanský zákoník: Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ; Zákon o mezinárodním právu soukromém : 2014 : úplná znění. Olomouc: ANAG, 2013-, sv. Právo (ANAG). ISBN 978-80-7263-814-7; § 2053-§ 2054.
42
Právní úprava „prodlení dlužníka“ má dle důvodové zprávy (str. 465 DZ)42 vycházet z pojetí v Obchodním zákoníku. Skutečnost tomu však v souvislosti s § 1968 NOZ neodpovídá: Obchodní zákoník vycházel ze širokého pojetí pojmu „prodlení“ a vymezoval jej jako absenci řádného „splnění“, nikoliv „plnění“, jak je tomu dle NOZ. Kategorii „vadného splnění“ vůbec neznal, v prodlení se ocitl i dlužník, který poskytl věřiteli tzv. „plnění s vadami“. Dle ustanovení § 365 OBZ43 byl dlužník v prodlení až do doby poskytnutí „řádného plnění“, přičemž bylo prodlení chápáno jako porušení smluvní povinnosti. Nedocházelo k zániku závazku a dlužník se dostával do prodlení se všemi důsledky, které z toho plynuly. Věřiteli vznikly jak práva z odpovědnosti za vady, tak práva z odpovědnosti za prodlení. Dle ustanovení § 1968 NOZ je dlužník v prodlení tehdy, jestliže „neplní svůj dluh řádně a včas.“ Prodlení se však nevztahuje na případy, kdy je splněno vadně. Nový občanský zákoník tak v případě „prodlení“ dle mého názoru spíše přejímá úpravu občanskoprávní a dále ji upravuje.
4.2.3
Prodlení a (s)plnění s vadami
Nový občanský zákoník rozlišuje kategorii „prodlení“ a „kategorii „(s)plnění s vadami“. Pokud přijme věřitel plnění s vadami, dlužník se do prodlení nedostává. Nastupují zde pouze práva z vadného plnění, nikoliv účinky prodlení dlužníka. Úpravou zániku závazku splněním dluhu (§ 1908 odst. 1 NOZ), došlo k převzetí občanskoprávního pojetí zániku závazku v důsledku „splnění“, přestože důvodová zpráva opět hovoří o převzetí obchodněprávního systému, ve kterém byl zánik závazku spojen jen se „splněním řádným“ a nikoliv s „plněním s vadami.“ V návaznosti na § 1914 odst. 2 NOZ, který zakotvuje možnost „vadného splnění“ (přesněji: pokud je splněno vadně, plynou z toho práva z vadného plnění) došlo spíše k odchýlení od obchodněprávní úpravy.
42
http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/Duvodova-zprava-NOZ-konsolidovana-verze.pdf
ISBN 978-80-7208-849-2.
43
4.2.4
Prodlení a porušení smluvních povinnosti
Nový občanský zákoník důsledně rozlišuje kategorie „prodlení“ a „porušení smluvních povinností“, na rozdíl od předchozího Občanského zákoníku, který považoval uvedené kategorie za totožné. Ne každé porušení smluvní povinnosti je tedy zároveň prodlením. „Prodlení“44 je zakotveno jako zvláštní typ porušení smlouvy. Považuje se za závažnější, protože umožňuje odstoupení od smlouvy již při jejím nepodstatném porušení, kdežto obecná úprava (dle ustanovení § 2002 NOZ) připouští pouze odstoupení od smlouvy při jejím porušení podstatném (viz kapitola Odstoupení od smlouvy). Prodlení je tedy pouze jedním z typů porušení smluvních povinností. Věřitel má buď práva z vadného plnění, anebo práva vyplývající z prodlení, nikdy však obojí zároveň. Shodné v obou variantách občanských zákoníků je to, že vadné plnění je porušením smluvních povinností. Sankční následky, které z porušení smlouvy vyplývají, proto nastupují ve stejném rozsahu.
4.2.5
Zajišťovací prostředky
Zásadní změnou je sloučení zajišťovacích institutů OZ a OBZ do jednoho zákona. Nový občanský zákoník pak rozlišuje instituty, které dluh „zajišťují“ a „utvrzují“. Mezi instituty, které dluh zajišťují patří např. zástavní právo nebo ručení. V případě ručení vychází právní úprava z Obchodního zákoníku (§ 303 – 312 OBZ)45, přičemž ručení vzniká na základě prohlášení ručitele a přijetí věřitelem. Zde došlo k upřesnění smluvní povahy „ručení“: odmítne-li věřitel souhlas s prohlášením ručitele, nemá věřitel právo po něm cokoli žádat (§ 2018 NOZ). Výslovně je pak v zákoně stanoveno, že zaručit se lze i za dluhy budoucí, za soubor dluhů vzniklých v určité době nebo za soubor různých dluhů z téhož právního důvodu (viz ustanovení § 2019 odst. 1 NOZ). Splněním dluhu vstupuje ručitel do práv věřitele (dle § 1937 odst. 2 NOZ - včetně příslušenství, zajištění a dalších práv, které jsou s pohledávkou spojeny) a má právo na to, aby dlužník vyrovnal, co za něj plnil. Uvedená právní úprava se odklání od judikatury46,
44
Občanský zákoník: Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ; Zákon o mezinárodním právu soukromém : 2014 : úplná znění. Olomouc: ANAG, 2013-, § 1977 - § 1978, sv. Právo (ANAG). ISBN 978-80-7263-814-7.
44
která stanovila, že splněním dluhu ručitelem dluh zaniká, a s ním i další zajištění, jako je např. zástavní právo. Institutem, který dluh utvrzuje, je smluvní pokuta, která utvrzuje dluh tím, že dlužníkovi hrozí další povinnost. V porovnání s předchozí právní úpravou NOZ nepožaduje striktně písemnou formu. Smluvní pokutu lze sjednat ústně i písemně, jako součást smlouvy nebo dodatečně. V následující tabulce uvádím pro přehlednost příklady zajišťovacích prostředků dle předchozího Občanského a Obchodního zákoníku s vyznačením jejich výskytu. Zajišťovací prostředky dle předchozího Občanského a Obchodního zákoníku47
Výskyt úpravy pouze v OZ
Výskyt úpravy pouze v OBZ
Výskyt úpravy v OZ i OBZ současně
Zástavní právo
-
-
ano
Uznání závazku
-
ano
-
ano
-
-
Smluvní pokuta
-
-
ano
Finanční záruka
-
ano
-
-
ano
-
- ostatní vztahy
ano
-
-
Převzetí dluhu
ano
-
-
Dohoda o srážkách ze mzdy
ano
-
-
Jistota
ano
-
-
-
-
ano
Zajišťovací prostředek
Uznání dluhu
Ručení - obchodní vztahy
Směnka 45
Obchodní zákoník a další zákony: podle stavu k 1. 3. 2011. [1995]-. Ostrava: Sagit, sv. ÚZ. ISBN 978-807208-849-2. 46
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 6. 2005, sp. Zn. Odo 563/2003
47
PILÁTOVÁ, Jana a Jaroslav RICHTER. Pohledávky a jejich řešení v podnikové praxi: praktická řešení a vzory, daňová a účetní problematika, vybraná související ustanovení. Olomouc: ANAG, 2009, s. 18. Účetnictví (ANAG). ISBN 978-80-7263-678-5.
45
4.2.6
NOZ rozlišuje mezi „zajištěním“ a „utvrzením dluhu“
Rozdíl mezi zajištěním a utvrzením dluhu spočívá v tom, že věřitel může v případě nesplnění „zajištěného dluhu“ přednostně požadovat plnění na zajištěném majetku dlužníka nebo třetí osoby, ale v případě „utvrzení dluhu“ věřitel tuto možnost nemá. Podle NOZ (§ 2053) zůstal zachovaný princip předchozího OZ, že dluh utvrzený „uznáním dluhu“ se promlčí za deset let ode dne, kdy k uznání došlo. Pokud je v „uznání dluhu“ určena doba k jeho splnění, promlčí se právo věřitele na splnění uvedeného dluhu za deset let od posledního dne určené doby.
4.2.7
Uznání dluhu a závazku
Uznání dluhu v NOZ vychází z předchozí právní úpravy, která rozlišovala instituty - „uznání dluhu“ (dle § 558 OZ) pro občanskoprávní vztahy a „uznání závazku“ (dle § 323 OBZ) pro obchodní závazkové vztahy.48 Původní úprava „uznání dluhu“ byla vymezena v Občanském a Obchodním zákoníku. Od 1. ledna 2014 došlo u tohoto institutu k nahrazení jednotnou úpravou obsaženou v ustanovení § 2053 a § 2054 NOZ s tím, že dle důvodové zprávy vychází převážně z ustanovení zákoníku obchodního. I dále je podstatou přenesení důkazního břemene o trvání dluhu z věřitele na dlužníka. Zachována zůstala požadovaná písemná forma „prohlášení o uznání dluhu“, které musí obsahovat výši a právní důvod vzniku dluhu. Uznat lze dluhy peněžité i nepeněžité, dluhy promlčené – následek uznání nastává, i když dlužník neví o promlčení dluhu, což je změna v porovnání s předchozím OZ. Další změnou oproti předchozí úpravě (§ 323 OBZ) je např. skutečnost, že se účinky uznání dluhu nevztahují na ručitele.49 Dle NOZ (§ 1952) je uznání dluhu výslovně považováno za formu dlužního úpisu. V následující tabulce uvádím pro příklad rozdíly mezi úpravou uznání dluhu a uznání závazku v předchozím Občanském a Obchodním zákoníku. 48
Občanskoprávní vztahy = vztahy mezi subjekty občanského práva a normami občanského práva regulovanými, nebo-li OZ, obchodněprávní vztahy = vztahy mezi podnikateli 49
BEZOUŠKA, Petr a Lucie PIECHOWICZOVÁ. Nový občanský zákoník: nejdůležitější změny. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2013, s. 289. Právo (ANAG). ISBN 978-80-7263-819-2.
46
Odlišnosti právní úpravy uznání dluhu a uznání závazku v předchozím Občanském a Obchodním zákoníku50
Požadavek
Uznání dluhu
Uznání závazku
dle zákona
dle § 558 OZ
dle § 323 OBZ
Písemná forma
ano
ano
Určení závazku
důvod a výše dluhu
určitý závazek
ano
ne
jen když dlužník, který dluh
ano
Slib zaplacení Účinky u promlčené pohledávky
Účinky vůči ručiteli
Nová promčecí doba
Jiné způsoby uznání
uznal, o promlčení věděl pouze když s uznáním
ano
vyslovil souhlas 10 let
4 roky
ne
placení úroků, event.částečné plnění
50
PILÁTOVÁ, Jana a Jaroslav RICHTER. Pohledávky a jejich řešení v podnikové praxi: praktická řešení a vzory, daňová a účetní problematika, vybraná související ustanovení. Olomouc: ANAG, 2009, s. 20. Účetnictví (ANAG). ISBN 978-80-7263-678-5.
47
4.2.8
Náhrada škody a újmy
Základem právní úpravy je i nadále protiprávní jednání, které spočívá v porušení povinnosti ze strany škůdce. Nový občanský zákoník navazuje na úpravu odpovědnosti za škodu, která byla zakotvena v ustanoveních § 415 až § 450 OZ. K tomu přináležela také úprava náhrady škody v OBZ, který spolu s OZ pozbyl účinnosti k 31. 12. 2013.51 Mezi zásadní změny patří v oblasti úpravy náhrady škody nebo jiné újmy např. „posílení postavení poškozeného, upřednostnění náhrady škody uvedením do původního stavu, rozšíření případů náhrady nemajetkové újmy nebo umožnění smluvní limitace (omezení povinnosti) náhrady škody.52 Zatímco předchozí OZ neuváděl, jakým způsobem má být určena podoba nemajetkové újmy (např. zásah do soukromí osoby), NOZ upřednostňuje náhradu v penězích. U majetkové újmy NOZ upřednostňuje navrácení do předešlého stavu - náhrada škody v penězích připadá v úvahu tehdy, není-li navrácení do původního stavu možné, anebo pokud o to poškozená strana požádá.53
4.2.9
Smluvní pokuta
Smluvní pokuta je nově zařazena mezi způsoby „utvrzení dluhu“ společně s uznáním dluhu. Oproti předchozí úpravě je možné dle NOZ výslovné sjednání smluvní pokuty i v jiné formě, než je peněžité plnění, např. ve formě směnky. V porovnání s § 545 odst. 3 předchozího OZ je dle Nového občanského zákoníku přípustné, aby dlužníkovi vznikla povinnost k zaplacení smluvní pokuty i v případě, že porušení smluvní povinnosti nezavinil. Uvedené však nebrání tomu, aby si strany ujednaly vznik nároku na zaplacení smluvní pokuty pro případ hrubého porušení smluvních povinností. Důležitou změnou je také skutečnost, že dle NOZ není povinná písemná forma smluvní pokuty. Je možné ji sjednat ústně. 51
NOVOTNÝ, Petr, Pavel KOUKAL a Eva ZAHOŘOVÁ. Nový občanský zákoník. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, s. 11-12. Právo pro každého (Grada). ISBN 978-80-247-5165-8. 52
Náhrada újmy v novém občanském zákoníku. Ministerstvo spravedlnosti ČR, 2013. Dostupné z:http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/user_upload/informacni_brozury/MS_brozura_nahrada_ujmy.pdf 53
Nový občanský zákoník, Justice.cz: Náhrada újmy. [online]. Nové soukromé právo, reg. č.
CZ.1.04/4.1.00/80.00003. [cit. 2015-03-15]. Dostupné z:http://obcanskyzakonik.justice.cz/nahrada-ujmy/obecne/
48
V ustanovení § 2051 NOZ je pak zakotveno právo dlužníka požadovat u soudu snížení smluvní pokuty, pokud je nepřiměřeně vysoká.54
4.2.10
Poplatek z prodlení x úroky z prodlení
V občanskoprávních vztazích bylo dle OZ možné potrestat dlužníky při prodlení s platbou úroky z prodlení pouze ve výši sazby stanovené právním předpisem. Dohoda o jiné výši úroku z prodlení
nebyla
možná.
Výši
sazby
úroku
z prodlení
bylo
možné
sjednat
v obchodněprávních vztazích, které se řídily Obchodním zákoníkem. Zde se zákonná sazba úroků z prodlení uplatnila pouze tehdy, pokud k dohodě o výši sazby úroku z prodlení nedošlo, nebo byla sazba úroku z prodlení sjednána neplatně (např. v rozporu s poctivým obchodním stykem). Dle OZ se (namísto úroků z prodlení) uplatňoval „poplatek z prodlení“, např. u nájemních smluv vůči nájemci bytu, který nezaplatil nájemné 5 dní po splatnosti. Věřitel byl oprávněn požadovat buď úroky z prodlení nebo poplatek z prodlení, a to jedině v případech, kdy to výslovně stanovil zákon - předchozí OZ v ustanovení § 697, § 723 odst. 1 a 2 ve spojení s ust. § 517 odst. 2. V ostatních případech prodlení se uplatňovaly úroky z prodlení, nebylo však možné uplatnit obě sankce současně. Výše poplatku z prodlení (do 31. 12. 2013) za každý den prodlení dosahovala 2,5 promile dlužné částky a činila nejméně 25 Kč za každý, i započatý měsíc prodlení. NOZ již neupravuje přímo poplatek z prodlení. Dle ustanovení § 513 NOZ „příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.“ Pokud se však např. nájemce nebo pronajímatel v domě s byty dostane do prodlení s peněžitým plněním (pronajímatel při vracení přeplatku, nájemce s placením nedoplatku), které přesáhne 5 dnů ode dne jeho splatnosti, je povinen zaplatit druhé straně (dle zákona č. 67/2013 Sb.) poplatek z prodlení ve výši 1 promile dlužné částky za každý den prodlení, nejméně však 10 Kč za každý, i započatý měsíc prodlení. Výše poplatku z prodlení za každý den prodlení od 1. 1. 2014 je tedy nižší než u poplatku z prodlení do 31. 12. 2013.55
54
Zajištění a utvrzení dluhu [online]. 2013-2015 [cit. 2015-03-21]. Dostupné z:http://obcanskyzakonik.justice.cz/smluvni-pravo/konkretni-zmeny-v-obecne-casti/zajisteni-a-utvrzeni-dluhu/
49
4.2.11
Sazba úroků
Nové vládní nařízení (účinné od 1. ledna 2014), kterým se určuje výše úroků z prodlení, stanovuje sazbu úroku z prodlení ročně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Zákonná sazba úroků z prodlení v uvedeném kalendářním pololetí tak činí 8,05 %. Navíc je v současnosti možné sjednat úroky z prodlení nejenom z dlužné částky, ale také z dlužných úroků, což předtím nebylo možné. Nebo-li lze sjednané úroky „úročit“ sankčními úroky z prodlení. Jestliže si smluvní strany výši úroku z prodlení nesjednají, platí, že si ujednaly zákonnou sazbu úroku z prodlení. NOZ právní úpravu úroku z prodlení sjednocuje a stanovuje pro obě skupiny právních vztahů stejná pravidla. Od 1. ledna 2014 je možné sjednat výši úroku z prodlení bez ohledu na to, zda se jedná o vztah mezi podnikateli nebo nepodnikateli.
4.2.12 Nový prvek úpravy ve vztahu k prodlení věřitele Zde nová právní úprava zakládá „neodpovědnost“ prodlení dlužníka. Do prodlení se dlužník sice formálně dostává, není však za ně odpovědný. Podle předchozí právní úpravy v případě prodlení věřitele dlužníkovo prodlení nenastalo. Zatímco dle OZ (§ 520) věřitelovo prodlení vylučovalo prodlení dlužníka, dle NOZ se sice v případě prodlení věřitele dostává do prodlení i dlužník, ten ale není za své prodlení odpovědný (§ 1968 NOZ). Věřitel v uvedeném případě nemá právo požadovat např. úroky z prodlení nebo zaplacení smluvní pokuty, byla-li sjednána.
55
http://www.epravo.cz/top/clanky/poplatek-z-prodleni-nove-od-1-1-2014-93332.html
50
Závěr Hlavním cílem mé bakalářské práce byl rozbor problematiky „prodlení dlužníka a jeho následky“ a porovnání daného tématu z pohledu Nového občanského zákoníku a předchozího Občanského zákoníku. Cílem první kapitoly bylo seznámit ostatní se základními pojmy a zásadami, které se týkají závazkových vztahů. Cílem druhé kapitoly byl rozbor samotné problematiky prodlení dlužníka a jeho následků vyplývajících z porušení smluvních povinností. Cílem třetí kapitoly bylo stručně přiblížit problematiku prodlení věřitele, která s prodlením dlužníka úzce souvisí. Domnívám se, že jsem tyto dílčí cíle splnila. Cílem čtvrté a poslední kapitoly bylo porovnání dané problematiky dle Nového občanského zákoníku s předchozím Občanským zákoníkem. Svoji pozornost jsem zaměřila na nejdůležitější změny a rozdíly v právních úpravách jednotlivých kodexů, a některé z nich doplnila také náhledem úpravy dle předchozího Obchodního zákoníku. Uvedené poznatky jsem se snažila shrnout tak, aby byly srozumitelné. V přílohách následně uvádím vzory některých dokumentů, které úzce souvisí se zpracovaným tématem. Domnívám se, že hlavní cíl práce, kterým byl rozbor a porovnání dané problematiky v rámci dvou občanských zákoníků, byl splněn. Dle mého názoru se Nový občanský zákoník z větší části inspiruje spíše předpisy předchozího Občanského zákoníku než Obchodního zákoníku, jak tomu deklaruje důvodová zpráva. Svoji práci bych ráda zakončila slovy, že nová právní úprava problematiku prodlení dlužníka nemění zásadním způsobem. V porovnání s předchozí právní úpravou ji spíše doplňuje a upřesňuje tak, aby vytvářela ucelený systém, který by měl „lépe vyhovovat potřebám běžného života“.
51
Seznam použité literatury Odborná literatura: Monografie 1. TINTĚRA, Tomáš. Smluvní pokuta v teorii a praxi. Praha: Leges, 2012, 126 s. Teoretik. ISBN 978-808-7576-274. 2 autoři 1. BEZOUŠKA, Petr a Lucie PIECHOWICZOVÁ. Nový občanský zákoník: nejdůležitější změny. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2013, 375 s. Právo (ANAG). ISBN 978-80-7263-819-2. 2. ŠVESTKA, Jiří a Jan DVOŘÁK. Občanské právo hmotné. 5., jubilejní aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, 550 s. ISBN 978-80-7357-473-4. 3 autoři 1. NOVOTNÝ, Petr, Pavel KOUKAL a Eva ZAHOŘOVÁ. Nový občanský zákoník. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 139 s. Právo pro každého (Grada). ISBN 978-80-247-51658. 2. PILÁTOVÁ, Jana, Jaroslav RICHTER a Ladislav NĚMEČEK. Pohledávky a jejich řešení v podnikové praxi: praktická řešení a vzory, daňová a účetní problematika, vybraná související ustanovení. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2009-, sv. Účetnictví (ANAG). ISBN 978-80-7263-678-5. Vícero autorů 1. NOVOTNÝ, Petr, Petra BUDÍKOVÁ, Jitka IVIČIČOVÁ, Kristina KEDROŇOVÁ, Ilona ŠTROSOVÁ a Monika ŠTÝSOVÁ. Nový občanský zákoník.: Smluvní právo. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 232 s. Právo pro každého (Grada). ISBN 978-80-247-51641. 2. RYŠÁVKOVÁ, Veronika, Pavla BENÁTČANOVÁ, Dana PRUDÍKOVÁ a František KORBEL. Nový občanský zákoník úplně pro všechny. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 304 s. Právo pro každého (Grada). ISBN 978-80-247-5157-3.
52
Zákony 1. Občanský zákoník: Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ; Zákon o mezinárodním právu soukromém : 2014 : úplná znění. Olomouc: ANAG, 2013-, sv. Právo (ANAG). ISBN 978-80-7263-814-7. 2. Občanský zákoník a související předpisy: podle stavu k 1. 6. 2011. Ostrava: Sagit, 2011, sv. ÚZ. ISBN 978-807208-861-4. 3. Obchodní zákoník a další zákony: podle stavu k 1. 3. 2011, Ostrava: Sagit, [1995], sv. ÚZ. ISBN 978-80-7208-849-2. Internetové zdroje: 1. http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/Duvodova-zprava-NOZ-konsolidovanaverze.pdf 2. [online].[cit.2015-03-01].Dostupné z: http://www.ipravnik.cz/cz/clanky/obchodnipravo/art_8674/nekolik-poznamek-k-pojmu-prodleni-dluznika-v-nobcz.aspx 3. [online]. [cit. 2015-03-09]. Dostupné z:http://obcanskyzakonik.justice.cz/infocentrum/media/zaruka-a-jeji-uplatneni-podlenoveho-obcanskeho-zakoniku/ 4. Potvrzení o úhradě dluhu (kvitance) [online]. 2014 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z:http://www.zakony.cz/smlouva-Potvrzeni-o-uhrade-dluhu-%28kvitance%29SM2013093/ 5. Uznání dluhu-dlužní úpis [online]. 2014 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z:http://www.zakony.cz/Uznání-dluhu-dlužní úpis 6. Nový občanský zákoník, Justice.cz: Náhrada újmy. [online]. Nové soukromé právo, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/80.00003. [cit. 2015-03-15]. Dostupné z:http://obcanskyzakonik.justice.cz/nahrada-ujmy/obecne/ 7. Náhrada újmy v novém občanském zákoníku. Ministerstvo spravedlnosti ČR, 2013. [online]. [cit. 2015-03-15]. Dostupné z:
z:http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/user_upload/informacni_brozury/MS_br ozura_nahrada_ujmy.pdf
53
8. Zajištění a utvrzení dluhu [online]. [cit. 2015-03-21]. Dostupné z:http://obcanskyzakonik.justice.cz/smluvni-pravo/konkretni-zmeny-v-obecnecasti/zajisteni-a-utvrzeni-dluhu/ 9. http://www.epravo.cz/top/clanky/poplatek-z-prodleni-nove-od-1-1-2014-93332.html 10. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 6. 2005, sp. Zn. Odo 563/2003 11. SERVUS, Stanislav a Alena ŠÍCHOVÁ. 2014. Epravo.cz: NÁHRADA ŠKODY ZA PORUŠENÍ SMLUVNÍ POVINNOSTI A JEJÍ LIMITY [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/nahrada-skody-za-poruseni-smluvnipovinnosti-a-jeji-limity-95539.html 12. [online]. [cit. 2015-05-17]. Dostupné z: http://www.prkpartners.cz/rekodifikace/legislativni-novinky/356-co-by-mel-vedetveritel/ 13. Prodlení dlužníka a věřitele: 32 Cdo 1861/2012. Dostupné také z: [online]. [cit. 201505-25]. /http://www.judikaty.info/cz/document/nscr/3145/ 14. www.judikaty.info/cz: Teorie plurality [online]. [cit. 2015-05-25]. Dostupné z: http://www.judikaty.info/cz/document/nscr/108536/ 15. Sdělení čísla účtu věřitele: 20 Cdo 3418/2012 [online]. [cit. 2015-05-30]. Dostupné z: http://www.judikaty.info/cz/document/nscr/936/ 16. Smluvní pokuta: 33 Cdo 3975/2013 [online]. [cit. 2015-05-31]. Dostupné z: http://www.judikaty.info/cz/document/nscr/106821/ 17. ŠPERKOVÁ, Kateřina. Uznání dluhu v nové právní úpravě [online]. [cit. 2015-0531]. Dostupné z: EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
54
Seznam zkratek a příloh Použité zkratky: NOZ - Nový občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, zákon č. 89/2012/Sb. OZ – předchozí Občanský zákoník, platný do 31. 12. 2013, zákon č. 40/1964 Sb. OBZ - obchodní zákoník DZ – důvodová zpráva k občanskému zákoníku ČNB - Česká národní banka Přílohy: Příloha č. 1 – Potvrzení o úhradě dluhu (kvitance) Příloha č. 2 – Uznání dluhu – dlužní úpis
55
Příloha č. 1
Potvrzení o úhradě dluhu (kvitance)56 na základě ustanovení § 1949 občanského zákoníku v platném znění Já, níže podepsaný (jméno a příjmení)….., datum nar. ……., bytem ………, ………, tímto jako věřitel potvrzuji, že dlužník (jméno a příjmení)……………. , datum nar. ………, bytem ………., ……………, uhradil dluh ve výši (částka v Kč), čímž zanikla naše pohledávka, splatná dne …….., v plné výši. Uhrazením dluhu zaniklo rovněž zástavní právo, zřízené k zajištění této pohledávky zástavní smlouvou dne ………, s právními účinky vkladu ke dni ……… pod č.j. …………váznoucí na nemovitosti č.p. …… (objekt k bydlení), umístěné na pozemku parc. č. ………, v katastrálním území …………, obec …………, okres …………, zapsaném na LV č. ……, u Katastrálního úřadu pro ……………… kraj, katastrální pracoviště ………..
V …………………..dne ……………..
vl. podpis věřitele
56
Potvrzení o úhradě dluhu (kvitance) [online]. 2014 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z:http://www.zakony.cz/smlouva-Potvrzeni-o-uhrade-dluhu-%28kvitance%29-SM2013093/
1
Příloha č. 2 Uznání dluhu - dlužní úpis57 (§ 2053 NOZ) Já, níže podepsaný dlužník (jméno a příjmení), r. č. …………, bytem (ulice, čp., město), tímto v souladu s ust. § 2053 občanského zákoníku uznávám svůj dluh ve výši 15.000 Kč (slovy Patnácttisíc korun českých) včetně zákonného a smluvního příslušenství vůči věřiteli panu (jméno a příjmení), r.č. …………, bytem (ulice, čp., město), který vznikl z důvodu nevrácené půjčky ve výši 15.000 Kč pokytnuté mi panem (jméno a příjmení věřitele), a byl splatný dnem (konkrétní datum – např. 31. 1. 2015). Dluh výše uvedený, s jehož splněním jsem v prodlení, se zavazuji zaplatit nejpozději do 31. 7. 2015. Smluvní strany se dohodly, že veškeré majetkové spory, které v budoucnu vzniknou z tohoto uznání dluhu nebo v souvislosti s ním, a to i v případě, že toto bude neplatné, zrušeno nebo od něj bude odstoupeno (dále jen „spory“), budou rozhodovány v rozhodčím řízení v souladu se zákonem č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZRŘ“), v rozhodčím řízení před jediným rozhodcem (jméno a příjmení), zapsaným v seznamu rozhodců vedeném Ministerstvem spravedlnosti ČR pod ev. č. 69 a v seznamu rozhodců vedeném společností (název a právní forma), se sídlem (adresa společnosti včetně PO BOXU). Rozhodčí řízení je zahájeno doručením žaloby do sídla rozhodce (Název a adresa včetně PSČ) a přijetím žaloby k rozhodnutí ze strany rozhodce. V souladu s ustanovením § 19 odst. 1 ZRŘ se smluvní strany dohodly, že spor bude rozhodován bez nařízení ústního jednání, na základě listinných důkazů předložených stranami sporu. Rozhodce je oprávněn ústní jednání kdykoliv nařídit a to zejména v případě, nebude-li rozhodce písemné podklady považovat za dostačující. Místem řízení je sídlo rozhodce. Rozhodčí řízení je vždy neveřejné. Rozhodce je oprávněn uložit účastníkovi, který ve sporu neměl úspěch, úplnou nebo částečnou náhradu nákladů řízení dle poměru úspěchu účastníka ve věci. Rozhodčí poplatek činí 2,5 % z hodnoty sporu, minimálně 2.500 Kč. Zaplacený rozhodčí poplatek je součástí náhrady nákladů řízení, stejně tak náklady právního zastoupení dle vyhlášky 177/1996 Sb., jakož i další náklady, které strany sporu v rámci rozhodčího řízení účelně vynaložily k obraně svých práv. Rozhodčí nález je konečný a strany nesjednávají možnost přezkumu nálezu dle ZRŘ. Stranám bude doručováno na adresy uvedené v záhlaví této smlouvy nebo na adresy, které oznámí v průběhů řízení rozhodci. Proti rozhodcem vydanému rozhodčímu nálezu nejsou přípustné opravné prostředky. Ve smyslu § 28 ZRŘ nabývá rozhodčí nález dnem doručení účinku pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný. V ………. dne …………. 2015
podpis dlužníka
57
Uznání dluhu-dlužní úpis [online]. 2014 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z:http://www.zakony.cz/Uznání-dluhudlužní úpis
2