Prodlení dlužníka a jeho následky

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Prodlení dlužníka a jeho následky Bakalářská práce

Autor:

Michaela Balogová Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. Kristýna Spurná

Červen 2015

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Ústí nad Labem dne 20.6.2015

………………………………… Michaela Balogová

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce paní JUDR. Kristýně Spurné za vstřícnost, pomoc a asistenci v průběhu psaní práce. Michaela Balogová

Anotace Obsahem bakalářské práce je vymezení prodlení jako právní kategorie, aplikovatelnost v jednotlivých případech a komparace starého a nového obchodního zákoníku.

Klíčová slova dluh, prodlení, věřitel, dlužník, smluvní vztahy, pohledávka

Annotation

The content bachelor thesis is the definition of delay as a legal category, applicability in individual cases and comparison of the old and the new commercial code.

Key words debt, delay, creditor, debtor, contractual relation, debt

Obsah 1. Obecně o prodlení dlužníka ............................................................................................... 5 1.1 Právní ukotvení prodlení .............................................................................................. 6 1.2 Obecně o prodlení na straně dlužníka.......................................................................... 7 1.2.1

Mora debitoris ....................................................................................................... 7

Obecně o prodlení na straně věřitele ....................................................................... 8

1.3

1.3.1

Mora creditoris .................................................................................................. 9

2. Právní následky prodlení dlužníka ....................................................................................10 2.1 Dluh ...........................................................................................................................10 2.2 Právní povinnosti dlužníka ........................................................................................11 2.2.1 Právní povinnosti primární ........................................................................................11 2.2.2 Právní povinnosti sekundární ....................................................................................12 2.3 Prodlení s plněním peněžitého dluhu .........................................................................13 2.3.1 Úrok z prodlení .......................................................................................................14 2.3.2 Smluvní pokuta .......................................................................................................15 2.4

Prodlení s plnění nepeněžitého dluhu ......................................................................16

3. Právní následky na straně věřitele ..................................................................................17 3.1

Důsledky prodlení věřitele ........................................................................................18

3.2

Právo věřitele trvat na řádném plnění.......................................................................18

3.3

Fixní smlouvy ..........................................................................................................19

4 . Specifické následky z prodlení dlužníka dle smluvních typů ...........................................20 4.1 Smlouvy uzavírané podnikateli....................................................................................20 4.3 Soukromoprávní vztahy ............................................................................................22 4.3.1 Ochrana soukromých práv........................................................................................23 5. Změna závazkových vztahů..............................................................................................25 5.1 Druhy změn ................................................................................................................26 5.2 Zánik závazkových právních vztahů ...........................................................................27 6. Zajištění a utvrzení dluhu................................................................................................29 6.1 Způsoby zajištění dluhu ..............................................................................................29 6.1.1

Zástavní právo .....................................................................................................30

6.1.2

Zadržovací právo ...............................................................................................30

6.1.3

Ručení ..............................................................................................................32

6.1.4

Finanční záruka ................................................................................................33

6.1.5

Dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů ....................................................34

6.1.6

Smluvní pokuta .....................................................................................................35

6.1.7

Uznání dluhu ......................................................................................................36

6.2. Zánik závazku ............................................................................................................36 6.2.1 Splnění dluhu ..........................................................................................................37 6.2.2 Dohoda...................................................................................................................38 6.2.3 Započtení ................................................................................................................39 6.2.4 Nemožnost plnění ....................................................................................................40 6.2.5 Výpověď ................................................................................................................41 6.2.6 Odstoupení od smlouvy ............................................................................................41 6.2.7 Odstupné ................................................................................................................42 6.2.8 Splynutí ..................................................................................................................43 6.2.9 Prominutí dluhu .......................................................................................................43 6.2.10 Smrt dlužníka nebo věřitele .....................................................................................44 6.2.11 Poukázka ..............................................................................................................45 6.2.12 Kvitance ...............................................................................................................45 6.2.13 Dlužní úpis ............................................................................................................46 6.12.14 Náhradní splnění ..................................................................................................46 Závěr ………………………..…………………………………………………………………….……….48 Seznam použité literatury ………………………………………………………………………………..50 Internetové zdroje……………….…………………..…………………………………………………….52

Úvod Dlužníků a neplatičů je v ČR opravdu velké množství. Češi se čím dál více zadlužují – půjčují si na bydlení, na vybavení a na věci běžné spotřeby. Stoupá počet osobních bankrotů i insolvenčních řízení. Bohužel zde vládne trend – mít dluhy je normální, na druhou stranu se není čemu divit, vždyť stát jde příkladem, státní dluh ČR dosahuje astronomických výšin a stále stoupá. Situace je dokonce tak závažná, že tento státní dluh nelze z matematického hlediska nikdy splatit. Dalším takovým odstrašujícím příkladem, jsou pohledávky velkých firem vůči státu, především na zdravotním a sociálním pojištěním. Téma proces dlužníka v prodlení jsem si vybrala právě z důvodu, že dlužníkem je téměř každý z nás, ale problém nastává jestli-že dlužník není schopen své dluhy splácet a dostane se do prodlení. Jestli-že dlužník není chopen splácet své dluhy z jakéhokoliv důvodu, stává se neplatičem. Dlužníkem je tedy skoro každý, ale neplatičem jen někteří. Jestli-že se z dlužníka stane neplatič je narušen vztah mezi dlužníkem a věřitelem a věřitel se začne domáhat svých práv ze závazkového vztahu a požadovat po dlužníkovi plnění. Věřitel má pohledávku za dlužníkem, dlužník má dluh vůči věřiteli. V následující bakalářské práci se budu zabývat vztahem mezi dlužníkem a věřitelem z hlediska platné právní úpravy. V první části této práce se

zaměřím na důvody

prodlení obecně. V dalších částech budu definovat jaké má možnosti dlužník a věřitel při neplnění uzavřených podmínek.

Na závěr prozkoumám vymahatelnost práva

vyplývající ze smluvních vztahů mezi dlužníky a věřiteli. Úkolem této bakalářské práce nebude pouze vytvoření odborné publikace, která by mohla posloužit také jako příručka pro běžného spotřebitele, ale také prozkoumání vztahu mezi dlužníkem a věřitelem a to metodou teoretické analýzy.

1. Obecně o prodlení dlužníka Právní úprava prodlení částečně vychází z bývalého obchodního zákoníku. Prodlení bychom mohli definovat jako okamžik, ve kterém se dlužník ocitne po uplynutí splatnosti. Dlužník například otálí se splněním, zmešká nebo se zdrží plnění. „Dle dikce zákona je dlužník v prodlení, neplní-li řádně a včas. Řádně znamená plnění bez vad, tedy plnění, které splňuje požadavky stanovené jak v zákoně, tak ve smlouvě. Ve většině případů je dlužník ze svého prodlení odpovědný. Zákon ale pamatuje na situace, kdy dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Příkladem může být situace, kdy zákazník odmítá přijmout vyhotovený nábytek na míru, v takovém případě nemůže být zhotovitel odpovědný za prodlení “, říká Petr Kausta advokát z advokátní kanceláře Kausta & Zientková & partneři.1 Obecně prodlení nemá žádný vliv na trvání dluhu, to znamená, že i po vzniku prodlení dluh trvá a dlužník je povinen plnit. Jedinou výjimkou z uvedeného pravidla je fixní závazek a vliv vnějších okolností, kdy dojde k následné nemožnosti plnění. V současnosti se mnoho podnikatelů i lidí potýká s prodlením jejich dlužníků. Jedná se nejen o situaci, kdy dlužník nesplatí úvěr, ale také případy neproplacených faktur za dodané zboží nebo poskytnuté služby. Dále jsou frekventované také dluhy vznikající na základě složených záloh, které nejsou řádně vyúčtovány. V neposlední řadě se za dlužníka považuje také ten, kdo včas neplní povinnosti vyplývající ze smlouvy, včleněných obchodních podmínek nebo příslušných právních předpisů, zejména pak nového občanského zákoníku a jeho prováděcích předpisů. Z mé pracovní praxe v poradně pro osoby v krizi a osoby sociálně vyloučené mohu konstatovat, že někteří jedinci jsou v prodlení se svými dluhy i u několika věřitelů a dluhy jsou vymáhány v rámci exekučního řízení. V poradně jsem dále vypozorovala, že mezi nejvíce rozšířené dluhy lze jednoznačně zařadit dluhy u dopravních podniků a to i u jedné osoby například v 16 případech pokut za jízdu na černo. Dále jsou na prvních místech dluhových

žebříčků dluhy z nebankovních úvěrů a

dluhy

z neuhrazených poplatků a pokut v správním řízení.

1

KAUSTA, Petr. Seriál o novém občanském zákoníku. Deník: [online]. .2014, 4/Krimi [cit.201509/06]. Dostupné z: http://www.pravnilinka.cz/userfiles/file/denik-2014-10-23.pdf

5

1.1 Právní ukotvení prodlení Návrh právní úpravy prodlení dle Zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník vychází z pojetí již neplatného obchodního zákoníku a co do myšlenkového základu ji přejímá. Posun v novém právním pojetí je především v konstrukci návrhu formulujícího obecný důvod, podle něhož i prodlení věřitele opravňuje dlužníka k odstoupení od smlouvy. S pojmem „Prodlení dlužníka“ se setkáváme v novém občanském zákoně v části čtvrté nazvané relativní majetková práva v § 1968 – v § 1974.2 Prodlení dlužníka nastává za situace, kdy svůj dluh řádně a včas nesplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení je možné vymáhat splnění dluhu (např. zaplacení finanční částky) nebo lze od smlouvy odstoupit a požadovat vrácení složené zálohy (u smluv, kde ani přes dodatečnou lhůtu dlužník neplní svůj závazek spočívající například v dodávce zboží nebo zhotovení díla). „Vedle samotného splnění dluhu můžeme po dlužníkovi v prodlení požadovat zaplacení úroků z prodlení. Smluvní strany si přitom mohou výši úroků z prodlení sjednat (v přiměřené výši). Pokud tuto otázku ve smluvní dokumentaci opomenou, pak se výše úroků řídí příslušným nařízením vlády (což v současnosti znamená úrok z prodlení ve výši přibližně 8 % z dlužné částky za rok). V této souvislosti upozorňuji, že je-li dluh úročen (např. se jedná o úvěr s 10 % úrokem), pak ve chvíli prodlení dlužníka se původní úrok nesnižuje na základě toho, že věřiteli vznikl nárok na úrok z prodlení (celkové úročení by tedy v tomto případě dosáhlo přibližně 18 % z dlužné částky za rok). Nový občanský zákoník také stanoví, že si lze sjednat úroky z úroků. Takové ujednání způsobuje při prodlení rychlejší nárůst dluhu. Je-li takové ujednání ve smlouvě a smluvní partner se mu při vyjednávání brání, pak u něj lze v budoucnu očekávat prodlení s plněním jeho dluhů.“3 Prodlení dlužníka (zpožděné vrácení dluhu) nastává, jestliže dlužník svůj závazek nesplnil včas a řádně. Nesplní-li jej ani v dodatečné přiměřené lhůtě, má věřitel právo odstoupit od smlouvy.

2

NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK. Zákon č. 89/2012 Sb. ze dne 3. února 2012. In: Sbírka zákonů české republiky. 2012, částka 033. Dostupný také z: http://ftp.aspi.cz/opispdf/2012/0332012.pdf. ISSN 1211-1244 3 FETTER, Richard W. Měšec.cz [online]. Copyright © 1998 – 2015 [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/uroky-z-prodleni-podle-noveho-obcanskeho-zakoniku-od-1-12014/

6

I bez poskytnutí dodatečné přiměřené lhůty závazek prodlením dlužníka zaniká a smlouva mezi dlužníkem a věřitelem se od počátku ruší v případě tzv. fixních smluv, kdy je ve smlouvě stanovena přesná doba plnění a ze smlouvy nebo z povahy věci vyplývá, že na opožděném plnění nemůže mít věřitel zájem. Kdyby věřitel přesto trval na splnění tohoto závazku, může zachovat smlouvu v platnosti tím, že bez zbytečného odkladu oznámí dlužníkovi svůj zájem na opožděném splnění. Dlužník, který je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, je povinen vedle dluhu zaplatit věřiteli i úroky z prodlení ve výši stanovené prováděcím předpisem k občanskému zákoníku. Věřitel je v prodlení, jestliže od dlužníka nepřijal řádně nabídnuté plnění dluhu nebo mu v době plnění neposkytl potřebnou součinnost. Což deklaruje také Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo 1401/2014, ve kterém se uvádí: „Soudní praxe i odborná literatura je zajedno v tom, že smluvené úroky představují odměnu za půjčení peněz, kdežto úroky z prodlení jsou sankcí za porušení povinnosti - nedodržení dohodnuté doby splatnosti. Zatímco povinnost dlužníka zaplatit věřiteli smluvené úroky vzniká ze závazku ve smlouvě, povinnost platit úroky z prodlení vyplývá ze zákona jako důsledek prodlení se splněním dluhu. I když dlužník není v prodlení s plněním dluhu, může věřitel požadovat úroky smluvené a úroky z prodlení může požadovat při prodlení dlužníka i u bezúplatné půjčky. Obojí úroky mohou být věřitelem požadovány vedle sebe bez ohledu na skutečnost, zda se jedná nebo nejedná o občanskoprávní vztah“4

1.2 Obecně o prodlení na straně dlužníka Naše současná právní úprava rozlišuje prodlení na straně dlužníka (mora debitoris) a prodlení na straně věřitele (mora creditoris), přičemž jednotlivé instituty jsou upraveny odděleně - dlužnické prodlení občanský zákoník upravuje v § 1968 až § 1974 a v § 1977 - § 1980 a věřitelské prodlení v ustanoveních § 1975 - § 1976 a § 1977 - § 1980.

1.2.1 Mora debitoris Obecnou úpravu zániku závazků obsahuje ustanovení § 1908 - § 2012. Možností zániku závazků je několik a ty se rozlišují, zda zanikly uspokojením pohledávky věřitele anebo bez uspokojení věřitele. Ovšem základním předpokladem pro zánik závazku splněním

4

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo 1401/2014

7

dle § 1908 je povinnost splnit dluh řádně a včas.5 Porušení povinnosti vyplývající z tohoto ustanovení je objektivním deliktním jednáním, které způsobuje, že se dlužník ocitá v prodlení. Objektivní delikt znamená, že vzniká bez ohledu na zavinění dlužníka, i když toto zavinění může být v některých případech relevantní. Jedním ze zásadních následků dlužníkova prodlení je právo věřitele odstoupit od smlouvy za předpokladu, že dlužník svou povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté. Pokud je předmětem závazku peněžité plnění, přistupuje k povinnosti dlužníka poskytnout toto peněžité plnění i povinnost zaplatit věřiteli úrok. Dalším následkem dlužníkova prodlení je odpovědnost za případnou škodu na věci (tedy její ztrátu, poškození nebo zničení), jež je předmětem plnění. Není vyloučena ani odpovědnost dlužníka za jinou škodu, která byla věřiteli v důsledku prodlení způsobena. Věřiteli samozřejmě nic nebrání v právu domáhat se nadále splnění původní povinnosti, dále může za určitých okolností požadovat plnění i od osoby odlišné od dlužníka. Dalšími případnými následky jsou: možnost věřitele uspokojit se z jiné jistoty – např. zástavy apod. Není totiž myslitelné, aby dlužník, který je v prodlení, uplatňoval námitku, že mu věřitel není ochoten poskytnout případné protiplnění. Naproti tomu věřiteli za dané situace tato námitka náleží a může ji úspěšně uplatňovat. 6 Podrobněji se budu věnovat prvním následkům dlužníka v prodlení v kapitole č.2. Uvedu druhy právních povinností: sekundární, odpovědnostní, sankční. Dále budu analyzovat, za jakých podmínek mohou zanikat závazkové právní poměry a důsledky vyplývající z prodlení plnění peněžitého dluhu a z prodlení nepeněžitého dluhu.

1.3

Obecně o prodlení na straně věřitele

Nový občanský zákoník v mnoha směrech posiluje práva věřitele. Půjčí-li člověk někomu peníze, neměl by se pouze pasivně spoléhat na to, že mu je dlužník v pořádku vrátí, důležité jsou již některé kroky před samotným předáním finanční částky. I když zákoník nepožaduje, aby byla smlouva o půjčce uzavřena v písemné formě, je lepší 5

NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK. Zákon č. 89/2012 Sb. ze dne 3. února 2012. Praha : Ústav práva a právní vědy : European Business School SE, 2014. ISBN 978-80-87974-01-8 6 TULÁČEK, Michal. Ius wiki.cz [online]. © 1997 - 2015 Sunnysoft [cit.2015-06-11]. Dostupné z: http://www.ius-wiki.eu/obcanske-pravo/pfuk/obcan-hmota-iv/zkouska/otazka-a-23

8

písemnou formu zvolit. Věřitel tím posílí svoji důkazní pozici pro případný pozdější spor. Stejně tak je důležité zajistit si důkaz o tom, že jsem dlužníkovi předal peníze. 7 Dochází-li k tomu bezhotovostním převodem, není to problém, předávají-li se peníze v hotovosti, měl by věřitel od dlužníka požadovat podepsání dlužního úpisu, tedy potvrzení o tom, že peníze skutečně převzal. Při významnějších půjčkách by věřitel rozhodně neměl zapomínat na zajištění, tzn. sjednat si způsob určitého náhradního uspokojení pro případ, že dlužník řádně a včas dluh nesplní – třeba zástavní právo, ručení nebo dohodu o srážkách ze mzdy. Vztah dlužníka a věřitele je vzájemně provázaný, a lze tedy dovodit i vazby mezi prodlením dlužníka a prodlením na straně věřitele dle § 1975 - § 1976 a § 1977 - § 1980.

1.3.1

Mora creditoris

Věřitel je v prodlení, nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu - § 1975, čímž způsobí, že závazek nebyl splněn včas, popřípadě řádně. 8 Každý věřitel by si měl též uvědomit, že se může sám ocitnout v prodlení. Dohodnou-li se s dlužníkem na určité součinnosti, která je potřeba ke splnění dluhu, musí ji věřitel poskytnout – např. předat určité dokumenty, zařídit některá povolení apod. Pokud to neučiní, je v prodlení. Za tuto dobu např. nemůže požadovat po dlužníkovi úroky z prodlení, protože prodlení věřitele vylučuje prodlení dlužníka.

Dlužník může po věřiteli požadovat, aby mu vydal potvrzení o tom, že svůj dluh splnil, tzv. kvitanci. „V kvitanci se vyznačí jméno dlužníka i věřitele, předmět plnění a místo a čas, kde a kdy byl dluh splněn. Kvitance totiž dokáže být v rukou dlužníka mocným důkazním prostředkem. Je-li např. v kvitanci potvrzeno, že dlužník zaplatil celou jistinu (to, co mu věřitel půjčil, bez započítání úroků a dalšího příslušenství), pak se

7

ČLOVĚK V TÍSNI – společnost při České televizi. Dluhová problematika: Informační brožura. [vyd.] : Praha. ISBN 978-80-86961-28-6 8 NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK. Zákon č. 89/2012 Sb. ze dne 3. února 2012. Praha: Ústav práva a právní vědy : European Business School SE, 2014. ISBN 978-80-87974-01-8

9

předpokládá, že dlužník vyrovnal i příslušenství (i kdyby tomu tak nebylo).“9 Věřitel by musel prokázat, že mu dlužník úroky ještě nezaplatil. Obdobné pravidlo se týká i situace, když má dlužník plnit opakovaně po delší dobu. Předloží-li kvitanci o tom, že splnil pozdější plnění, předpokládá se, že splnil i to, co bylo splatné dříve. Pro věřitele to znamená, že by měl vždy do kvitance poznamenat např. to, že přijal pouze jistinu a již ne úroky, nebo to, že přijal pouze určité plnění a stále ještě není zaplaceno plnění dřívější. Vyvaruje se tím pozdějším důkazním problémům. Podrobněji se budu věnovat právním následkům prodlení věřitele v kapitole č.3.

2. Právní následky prodlení dlužníka Abychom se mohli zaměřit na právní následky dlužníka je nutné si vyjasnit některé pojmy s touto problematikou spojené. Předně nelze pohlížet na všechny dlužníky stejnou optikou, ale je nutné sledovat dlužníkovo chování. Rozdělení dlužníků do třech skupin dle Davida Graabera: První skupina je taková, že vědí o své pohledávce, uznají ji a snaží se tuto pohledávku zaplatit (například pomocí splátkového kalendáře). To jsou tzv. slušní dlužníci. Druhá skupina dlužníka je tak trochu schizofrenní – své pohledávky uznávají, slibují, že již v nejbližší době uhradí, nebo že jsou již peníze dokonce „na cestě“, ale není tomu tak. Třetí skupina dlužníků je poněkud extremistická – svou pohledávku neuznávají, zapírají jí, lžou a nehodlají zaplatit. Třetí skupina je evidentně ta neproblematičtější.10

2.1 Dluh Dluhem označujeme to, co je někdo někomu povinen vyrovnat. Je to předmět vztahu mezi věřitelem a dlužníkem, který zahrnuje oprávnění věřitele a povinnost dlužníka, aby dluh vyrovnal. Z hlediska věřitele se tento vztah označuje jako pohledávka: to znamená,

9

ČLOVĚK V TÍSNI – společnost při České televizi. Dluhová problematika: Informační brožura. [vyd.] : Praha. ISBN 978-80-86961-28-6 10 GRAABER, David. Dluh prvních 5000 let. Praha: Bizbooks, 2012. ISBN 978-80-265-0044-5

10

že pohledávka je oprávnění věřitele požadovat od dlužníka vyrovnání dluhu, tedy tzv. plnění. Dluh se obvykle prokazuje písemným potvrzením (směnkou, dluhopisem) dlužníka věřiteli a bývá doprovázen splátkovým kalendářem, který stanoví, jak bude splácet. Dluh je obvykle peněžní a vzniká na základě právního titulu: půjčkou (úvěrem), nákupem s odloženou platbou. Dlužník tak získává prostředky nebo komodity, které splatí až později, většinou však za půjčené prostředky platí navíc úrok.

2.2 Právní povinnosti dlužníka Právní povinnosti dlužníka lze rozdělit do dvou základních pilířů: primární (odpovědnostní), sekundární (sankční). Prodlením dlužníka vznikají smluvním stranám sekundární práva a povinnosti, aniž by však zanikla práva a povinnosti primární.

2.2.1 Právní povinnosti primární „Zásadu „Pacta sunt servanda“ aneb „Smlouvy se mají dodržovat“ zná asi každý, ne každý se jí však vždy řídí.“

11

Důsledkem toho může dojít k újmě v majetkové sféře

poškozeného, aniž by však byl zároveň porušen zákon. Nový občanský zákoník vedle náhrady škody při porušení zákona či dobrých mravů určuje i náhradu škody při porušení smluvní povinnosti. Zde ale dochází ke zpřísnění, když se v případě nároku na náhradu škody plynoucího z porušení povinnosti ze smlouvy nově neposuzuje otázka zavinění.

12

Smluvní strana, která poruší svou povinnost danou ve smlouvě, je tedy

povinna druhé straně nahradit vzniklou škodu, aniž by se přihlíželo k jejímu zavinění. Jediným způsobem, jak se povinnosti k náhradě škody zprostit, je prokázání existence mimořádné nepředvídatelné a nepřekonatelné překážky, která dané smluvní straně zabránila ve splnění její povinnosti plynoucí ze smlouvy a zároveň vznikla nezávisle na

11

RABAN, Přemysl. Občanské právo hmotné : závazkové právo. 1. vydání. Brno : Václav Klemm, 2014. 528 s. ISBN 978-80-87713-11-2 12 ŠTENGLOVÁ, Ivana. Přehled judikatury ve věcech občanskoprávních závazkových vztahů. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2010. 1156 s.ISBN 978-80-7357-576-2 (váz.)

11

její vůli. Přitom není rozhodné, zda se jednalo o překážku dočasnou či trvalou. To však neplatí, byla-li již porušující smluvní strana s plněním své povinnosti v prodlení.

2.2.2 Právní povinnosti sekundární Právní povinností sekundární se rozumí zaplacení smluvní pokuty. Smluvní pokuta je upravena v § 2048 - § 2052. smluvní pokuta je nově společně s uznáním dluhu zařazena do zvláštního oddílu nazvaného utvrzení dluhu.13 Funkcí obou těchto institutů není dluh zajistit, jako tomu je u ručení, zástavy nebo dalších ve vlastním slova smyslu zajišťovacích institutů, ale posílit postavení věřitele jiným způsobem. Účelem smluvní pokuty je dát předem (tedy před splněním a zpravidla již při uzavírání smlouvy) najevo zvýšený zájem věřitele na náležitém splnění smluvní povinnosti.

Vznik práva na

smluvní pokutu se váže na porušení smluvní povinnosti (nesplnil řádně či vůbec), dlužníkovi vznikne sekundární povinnost zaplatit věřiteli další plnění – původní povinnost ale dále trvá. I po zaplacení pokuty musí dlužník splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Právo na zaplacení smluvní pokuty vzniká automaticky při porušení primární povinnosti – objektivní odpovědnost za porušení. Ujednají-li si strany, že dlužník zaplatí věřiteli určitou částku pro případ, že nastane jiná skutečnost, než je porušení smluvní povinnosti, nepůjde sice o smluvní pokutu, nicméně půjde o platné ujednání, které se podle okolností posoudí jako ujednání o odstupném případně jako ujednání nepojmenované smluvní klauzule. Vůči hlavnímu závazku je smluvní pokuta v akcesorickém vztahu – sleduje osud hlavního závazku, pokud tedy např. hlavní závazek zanikne, zanikne i smluvní pokuta. Pokud ale vznikne nárok na zaplacení smluvní pokuty dřív, než smlouva zanikne, dlužník je povinen ji zaplatit. 14

13

NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK. Zákon č. 89/2012 Sb. ze dne 3. února 2012. Praha: Ústav práva a právní vědy : European Business School SE, 2014. ISBN 978-80-87974-01-8 14 ŠTENGLOVÁ, Ivana. Přehled judikatury ve věcech občanskoprávních závazkových vztahů. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2010. .ISBN 978-80-7357-576-2.

12

2.3 Prodlení s plněním peněžitého dluhu „Důsledky prodlení dlužníka s plněním peněžitého závazku, které nastalo po 1. lednu 2014, se nyní řídí novým nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob“ , informuje Petr Kausta advokát z advokátní kanceláře Kausta & Zientková & partneři. 15Poplatek z prodlení byl od 1. ledna 2014 zrušen zcela. Výše zákonných úroků z prodlení zůstává stejná, tj. odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Rovněž zůstává zachován nárok na minimální výši nákladů spojených s uplatňováním pohledávky ve vztazích mezi podnikateli nebo mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem ve výši 1.200,- Kč. Tento zvláštní paušální nárok vzniká věřiteli již první den prodlení dlužníka, a to v plné výši. Nová právní úprava od 1. ledna 2014 rovněž reflektuje požadavek vycházející ze Směrnice týkající se doby splatnosti, kterou si mohou účastníci dohodnout. NOZ v ust. § 1963 odst. 1 navazuje na zavedený princip, kdy cena je splatná, aniž je zapotřebí výzvy k placení, do 30 dnů ode dne, kdy byla dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy, anebo ode dne obdržení zboží nebo služby, podle toho, který z těchto dnů nastal později. Z ust. § 1963 odst. 2 NOZ pak vyplývá, že strany si mohou ujednat dobu splatnosti delší než 60 dnů jen tehdy, pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé.16 Ve vztazích mezi podnikatelem a veřejnoprávní korporací pak lze ujednat dobu splatnosti delší než 30 dnů pouze tehdy, pokud je to odůvodněno povahou závazku. Takto dohodnutá doba splatnosti však nesmí přesáhnout 60 dní. Z praxe je ovšem známo, že tato doba splatnosti není dodržována a tak se mnoho podnikatelů ocitá v tak zvané druhotné platební neschopnosti a to právě z důvodů opožděných plateb od svých odběratelů. Takovéto chování bylo možno nejvíce pozorovat v době ekonomické krize. Dodavatelé, kteří, mají problém se splatností faktur ze strany svých odběratelů, pociťují, že to má dopad i na jejich podnikání. Tento stav ohrožuje efektivní fungování firmy, potažmo celé ekonomiky. Podnikatelé mají nedostatek finančních prostředků na úhradu 15

KAUSTA, Petr. Seriál o novém občanském zákoníku. Deník: [online].2014,4/Krimi [cit.201509/06]. Dostupné z: http://www.pravnilinka.cz/userfiles/file/denik-2014-10-23.pdf 16 ŠTENGLOVÁ, Ivana. Přehled judikatury ve věcech občanskoprávních závazkových vztahů. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2010. .ISBN 978-80-7357-576-2.

13

pravidelných plateb, jakou jsou daně nebo odvody na sociální a zdravotní pojištění. Často pak sahají k tomu, že sami začínají platit faktury svým dodavatelům až po lhůtách splatnosti.

2.3.1 Úrok z prodlení Úrok z prodlení je platba, která náleží věřiteli, pokud dlužník nesplnil své povinnosti a včas nesplatil svůj peněžitý závazek (tzv. prodlení), ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Nejedná se o sankci, ale o náhradu ceny peněz (tedy náhrada za věřitelovu nemožnost jimi ke dni splatnosti disponovat). Nárok na úrok z prodlení vzniká věřiteli nezávazně na důvodech, které vedly k nesplnění včasného závazku. Dlužník je povinen zaplatit úrok dnem, kdy nedodržel datum splatnosti, až do dne zaplacení. „Nově došlo ke zrušení poplatku z prodlení a dohodnuté úroky z prodlení se budou moci lišit od výše zákonných úroků z prodlení. Znamená to, že na rozdíl od starého občanského zákoníku (§ 517 odst. 2 Zákona č.40/1964 Sb. občanského zákoníku) si věřitel a dlužník mohou dohodnout smluvní úroky z prodlení výší odchylné od zákonných úroků z prodlení.“17 Přestože NOZ smluvním stranám umožňuje sjednat si svobodně dle svého uvážení výši úroku z prodlení, zároveň, i když to nemusí být na první pohled patrné, tuto možnost výrazně limituje. Činí tak v prvé řadě v souladu s legislativou Evropské unie bojující proti opožděným platbám v obchodních transakcích. Věřitel má dle NOZ v případě ujednání odchylujícího se od zákonné výše úroku z prodlení, které je ve vztahu k němu hrubě nespravedlivé, možnost dovolat se u soudu neúčinnosti tohoto ujednání.18 Uvedené pravidlo přitom dopadá na veškeré obchodní transakce mezi podnikateli, jejichž obsahem je dodávka zboží či služeb za úplatu, tj. na smluvní vztahy, na něž se vztahuje výše zmíněná legislativa EU. Neúčinnosti ujednání o výši úroku z prodlení se však mohou dovolat i věřitelé (podnikatelé či nepodnikatelé), na něž výše uvedené pravidlo nedopadá, a to v případě, 17

TULÁČEK, Michal. Ius wiki.cz [online]. © 1997 - 2015 Sunnysoft [cit.2015-06-15]. Dostupné z: http://www.ius-wiki.eu/obcanske-pravo/pfuk/obcan-hmota-iv/zkouska/otazka-a-23 18 RABAN, Přemysl. Občanské právo hmotné : závazkové právo. Brno: Václav Klemm, 2014. ISBN 978-80-87713-11-2.

14

že se ujednání o úroku z prodlení odchyluje od zákona tak, že se zřetelem ke všem okolnostem a podmínkám případu zhoršuje postavení věřitele, aniž je pro takovou odchylku spravedlivý důvod. Bude-li věřitel se svou žalobou v obou výše uvedených případech úspěšný a dovolá se neúčinnosti ujednání o výši úroku z prodlení, použije se namísto smluvené výše úroku z prodlení zákonná sazba úroku z prodlení, ledaže soud rozhodne v zájmu spravedlivého řešení jinak. Tato zákonná ochrana věřitele nalezne uplatnění v situacích, kdy by byla mezi věřitelem a dlužníkem sjednána mimořádně nízká sazba úroku z prodlení, popř. možnost věřitele požadovat úrok z prodlení by byla vyloučena zcela (jiná situace prakticky nepřichází v úvahu, když sjednání vyšší sazby úroku z prodlení bude stěží možné považovat za nespravedlivé vůči věřiteli). 19

2.3.2 Smluvní pokuta Jedním z nejběžnějších právních institutů, který je využíván ve smluvních vztazích, je smluvní pokuta. V mnoha smlouvách je využito alespoň jedné smluvní pokuty k utvrzení povinností dlužníka. Smluvní pokuta představuje jednu z možných forem zajištění závazku. Povinnost zaplatit smluvní pokutu nevzniká přímo ze zákona, je třeba ji vždy předem ve smlouvě sjednat. Povinnost zaplatit smluvní pokutu nevzniká přímo ze zákona, je třeba ji vždy předem ve smlouvě sjednat. I pokud by byla smlouva jen ústní, smluvní pokuta musí být vždy dohodnuta písemně, a to tak, že bude konkrétně určen závazek, který zajišťuje a zároveň bude určena její výše, případně způsob jejího dodatečného vyčíslení. Sjednána může být jak ve formě jednorázové částky, tak třeba i ve formě procentního úroku za určitý čas prodlení. Sjednána může být jak ve formě jednorázové částky, tak třeba i ve formě procentního úroku za určitý čas prodlení. Smluvní pokuta je upravena v § 2048 a násl. nového občanského zákoníku v oddílu nazvaném utvrzení dluhu. Smluvní pokuta se tak společně s institutem uznání dluhu systematicky vyčleňuje ze způsobů zajištění dluhu a tvoří novou právní kategorii. Důvodem je skutečnost, že funkcí smluvní pokuty (stejně jako funkcí uznání dluhu) není dluh zajistit (vytvořit náhradní zdroj uspokojení dluhu), jako je tomu u ručení, 19

NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK. Zákon č. 89/2012 Sb. ze dne 3. února 2012. Praha: Ústav práva a právní vědy : European Business School SE, 2014. ISBN 978-80-87974-01-8

15

zástavy apod., nýbrž posílit postavení věřitele jiným způsobem.20 Pravděpodobně nejvýznamnější změnou je skutečnost, že podle nového občanského zákoníku již nemusí být smluvní pokuta sjednána písemně. Podle stávající platné a účinné právní úpravy může být dodržení písemné formy problematické zejména v případě elektronického obchodu, a to z důvodu, že při elektronickém obchodu zpravidla chybí jeden ze znaků písemné formy – podpis jednající osoby. V minulosti šlo pochybovat o platnosti smluvní pokuty, která je součástí obchodních podmínek řady internetových obchodů. Od 1. 1. 2014 však již není vyžadována písemná forma ujednání o smluvní pokutě, a je tak značně jednodušší sjednat smluvní pokutu elektronickými prostředky.

2.4 Prodlení s plnění nepeněžitého dluhu U nepeněžitého dluhu, kterým může být kupříkladu povinnost vrátit vypůjčenou movitou věc, se při prodlení automaticky žádné finanční sankce nekonají a je na smluvních stranách, jestli plnění povinností určitým způsobem zajistí; v úvahu připadá kupříkladu sjednání smluvní pokuty pro případ prodlení (to je samozřejmě nástroj použitelný i u zajištění plnění peněžitého dluhu). Je-li předmětem plnění věc, nese věřitel po dobu svého prodlení nebezpečí škody na věci, ať již škoda vznikne z jakékoli příčiny. To neplatí, způsobí-li škodu dlužník. Úprava obsažená v ustanovení § 2048 nového občanského zákoníku totiž výslovně stanoví, že smluvní pokuta může být sjednána i jako nepeněžité plnění.21 Obchodní zákoník rozlišoval mezi plněním dluhu nepeněžitého a peněžitého dluhu. Pro nepeněžitá plnění platilo, že plnění dlužníka, měl-li dlužník vůči věřiteli více dluhů stejného druhu, šlo nejprve na dluh nejdříve splatný (např. zavázal-li se dlužník k více dodávkám určitého druhu zboží věřiteli, ale žádnou z nich nedodal včas), a to na jeho příslušenství, teprve poté bylo možné zbylé plnění započítat na jistinu dluhu. Při plnění peněžitého závazku se platba dlužníka započetla nejprve na úroky a poté na jistinu dluhu. 20

ŠTARHA Štěpán. Smluvní pokuta v občanském zákoníku. havelholasek.cz [on line]. © 2011 – 2015 [cit. 15.6.2015]. Dostupné z:: http://www.havelholasek.cz/cs/rekodifikace/publikace/285smluvni-pokuta-v-novem-obcanskem-zakoniku 21 NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK. Zákon č. 89/2012 Sb. ze dne 3. února 2012. Praha: Ústav práva a právní vědy : European Business School SE, 2014. ISBN 978-80-87974-01-8 ISBN 978-80-87974-01-8 (brož.)

16

Měl-li dlužník vůči věřiteli peněžitých závazků několik, platilo, že nejdříve je hrazen závazek nezajištěný či nejméně zajištěný, a nebyl-li žádný ze závazků zajištěn (například zástavou), pak závazek nejdříve splatný. 22 Vždy však pouze za předpokladu, že nebylo zřejmé, zda dlužník platil nejprve na jistinu dluhu či na úroky, popř. který konkrétní dluh u téhož věřitele (bylo-li jich více), měl v úmyslu uhradit. Pokud jde o příslušenství dluhu, dosavadní právní úprava nerozlišovala, zda má být plněno nejprve na úrok, úrok z prodlení či na náklady spojené s uplatněním pohledávky. U nepeněžitého závazku má prodlení ty právní důsledky ze zákona, že na dlužníka přechází nebezpečí ztráty, zničení nebo poškození věci a věřitel má možnost odstoupit od smlouvy

3. Právní následky na straně věřitele Prodlení věřitele je definováno v § 1975 NOZ.23 Nepřijme-li věřitel řádně nabídnuté plnění, či neposkytne součinnost potřebnou ke splnění dluhu v době plnění dluhu, dostává se věřitel do prodlení a je zejména povinen nahradit dlužníkovy náklady, které mu vznikly v souvislosti s prodlením věřitele. K prodlení věřitele může dojít jak opomenutím, tak jeho jednáním, zavinění není v těchto případech relevantní. Právním následkem prodlení věřitele podle občanského zákoníku není zánik samotného závazku, pohledávky, ale vznik skutečnosti, že po dobu prodlení věřitele se do prodlení nemůže dostat dlužník. 24

22

ČLOVĚK V TÍSNI – společnost při České televizi. Dluhová problematika: Informační brožura. [vyd.] : Praha. ISBN 978-80-86961-28-6 23 NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK. Zákon č. 89/2012 Sb. ze dne 3. února 2012. Praha: Ústav práva a právní vědy : European Business School SE, 2014. ISBN 978-80-87974-01-8 ISBN 978-80-87974-01-8 ) 24 TULÁČEK, Michal. Ius wiki.cz [online]. © 1997 - 2015 Sunnysoft [cit.2015-06-15]. Dostupné z: http://www.ius-wiki.eu/ obcanske-pravo/pfuk/obcan-hmota-iv/zkouska/otazka-a-24.txt

17

3.1 

Důsledky prodlení věřitele

zproštění povinnosti dlužníka platit úrok z prodlení - Po dobu trvání prodlení věřitele

nemůže běžet prodlení dlužníka tj. nenastane, přerušuje se nebo zaniká. Dlužník není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele. Pokud tedy k prodlení věřitele dojde před možným prodlením dlužníka, prodlení dlužníka vůbec nenastane a nemůže nastat, dokud prodlení věřitele trvá. 

povinnost nahradit dlužníkovi náklady - Věřitel je za dobu svého prodlení povinen

dlužníkovi nahradit náklady, které dlužníkovi vznikly v souvislosti s řádným uskutečněním nabídky plnění, která nebyla věřitelem přijata. Dlužník je také oprávněn žádat po věřiteli náhradu škody, která mu vznikla v souvislosti s prodlením věřitele.25 

odpovědnost za způsobenou škodu - Obdobně jako při prodlení dlužníka dochází po

dobu prodlení věřitele k přechodu nebezpečí za škodu na věci, je-li předmětem plnění věc. Za tuto škodu odpovídá dlužník, jen byla-li způsobena porušením jeho povinností. 

prodlení dlužníka není možné v době prodlení věřitele – Toto platí převážně při plnění

dluhu, kdy součinnost věřitele je nutná. Například věřitel neposkytl číslo bankovního účtu pro zaplacení dlužné částky. 

zprostit se závazku uložením do úřední úschovy – Tímto krokem dlužník splní svůj

dluh a zprostí se závazku vůči věřiteli.

3.2

Právo věřitele trvat na řádném plnění

Prodlení dlužníka či věřitele nemá dopad na povinnost strany, která je v prodlení, řádně splnit svůj závazek a na právo druhé strany na řádném splnění trvat. To platí vždy a kumulativně s ostatními následky prodlení a pochopitelně alternativně k právu odstoupit od smlouvy. K zachování tohoto práva nemusí být oprávněnou stranou podnikány žádné

25

KOLÁŘ, Ondřej. Prodlení v obchodních vztazích a jeho důsledky. Praha, 2011. Diplomová práce. Praha: Karlova univerzita, Právnická fakulta.

18

kroky či úkony, neboť vyplývá přímo ze zákona. To platí, pokud „zákon pro jednotlivé typy smluv nestanoví něco jiného, což je případ zejména tzv. fixních smluv.26

3.3

Fixní smlouvy

Fixní smlouva je ukotvena v § 1780 NOZ.27 Pokud z obsahu smlouvy vyplývá, že věřitel nemá zájem na splnění závazku po době stanovené pro jeho plnění, nastanou účinky odstoupení od smlouvy počátkem prodlení dlužníka, jestliže věřitel neoznámí před touto dobou, že trvá na splnění závazku. „V případě fixní smlouvy tedy k odstoupení od smlouvy není třeba žádného úkonu, stačí holý fakt, že se dlužník dostal do prodlení. Naopak, pokud věřitel chce trvat na plnění i v případě prodlení dlužníka, musí to dlužníkovi včas oznámit.„28 Včas v tomto případě znamená, že toto oznámení musí být dlužníkovi doručeno před okamžikem, kdy by nastalo prodlení. Opožděné oznámení věřitele už nemá žádné účinky. Věřitel tak vlastně může jednostranným úkonem zrušit fixní charakter smlouvy. Z výše popsaných kapitol je patrné, že ve stavu prodlení se může ocitnout dlužník, tak i věřitel. Oba tyto instituty mají svá práva a povinnosti vyplývající z platné legislativy. Postavení dlužníka v prodlení a věřitele v prodlení je na stejné úrovni. Lze si dohodnout dobu splatnosti a odstoupit od smlouvy v indikovaných případech mohou oba instituty. Dále existují pravidla, která musí dodržovat věřitel i dlužník a to zejména ve smluvních vztazích. Je nutné dodržovat výši úroku z prodlení, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předcházelo kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení zvýšenému o osm procentních bodů. Nárok na minimální výši nákladů spojených s uplatňováním pohledávky ve vztazích mezi podnikateli nebo mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem je ve výši 1.200,- Kč. Poplatek z prodlení byl od 1.ledna 2014 zrušen zcela. Ustanovení § 1977 NOZ umožňuje jak věřiteli, tak dlužníkovi v případě prodlení odstoupit od smlouvy. Odstoupení od smlouvy musí být druhé straně oznámeno bez zbytečného odkladu po té, co se o prodlení dozví. V následující kapitole se budu 26

KOLÁŘ, Ondřej. Prodlení v obchodních vztazích a jeho důsledky: Praha, 2011. Diplomová práce. Karlova univerzita, Právnická fakulta 27 NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK. Zákon č. 89/2012 Sb. ze dne 3. února 2012. Praha: Ústav práva a právní vědy : European Business School SE, 2014. ISBN 978-80-87974-01-8 ISBN 978-80-87974-01-8 28 KOLÁŘ, Ondřej. Prodlení v obchodních vztazích a jeho důsledky: Praha, 2011. Diplomová práce. Karlova univerzita, Právnická fakulta

19

věnovat jednotlivým smluvním typům mezi dlužníky a věřiteli a změnou závazkových vztahů.

4 . Specifické následky z prodlení dlužníka dle smluvních typů V této kapitole rozklíčuji smluvní vztahy mezi podnikateli (fyzické i právnické osoby) a státními orgány nebo jinými podnikateli či vůči spotřebitelům. Jedná se o skupinu vztahů, kterou řadíme do kategorie práva veřejného. Další skupinou smluvních vztahů jsou vztahy podnikatelů navzájem a jejich vztahy ke spotřebitelům. Jedná se o vztahy soukromoprávní.

4.1 Smlouvy uzavírané podnikateli Podnikatelé při své činnosti vstupují do smluvních vztahů s obchodními partnery, dodavateli, s nimiž uzavírají různé typy smluv. Od 1.1. 014 se tyto smluvní vztahy řídí zákonem č. 89/2012 Sb. občanský zákoník a zákonem č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) a doprovodné legislativy vztahující se k rekodifikaci soukromého práva.29

Pokud strany uzavírají smlouvu, která obsahuje všechny podstatné náležitosti stanovené např. pro kupní smlouvu, pak se bude jednat o tento smluvní typ (bez ohledu na to, zda si to strany přímo uvědomují). Nedohodnou-li si strany další podrobnosti, automaticky se uplatní i další (kogentní i dispozitivní) zákonná ustanovení týkající se této smlouvy. Pokud se strany chtějí v některých aspektech odchýlit od zákonné úpravy (což lze pouze u dispozitivních ustanovení), musí ve smlouvě jasně formulovat, jakými právy a povinnostmi nahrazují ty, které jsou stanovené zákonem. Je tedy třeba přesně určit, o

29

DOLEČEK, Marek. Smlouvy uzavírané podnikateli – smluvní typy. Business Info.cz [online]. © 1997-2015 [cit.2015-06-16]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/smlouvyuzavirane-podnikateli-rozdily-mezi-smluvnimi-typy-ppbi-51074.html#!&chapter=1

20

jakou smlouvu se v daném případě skutečně jedná, neboť celý smluvní vztah pak bude podřízen úpravě týkající se tohoto typu smlouvy. „Určení, která zákonná ustanovení jsou kogentní, tedy závazná, nejsou v občanském zákoníku nikde přesně specifikována, a je tak v praxi někdy obtížné je určit. Ostatní ustanovení občanského zákoníku týkající se závazkových vztahů jsou dispozitivní (ta, od nichž se lze odchýlit)“30, vysvětluje Mgr. Marek Doleček. I z tohoto pravidla však platí výjimky, například v případě, kdy zákon vyžaduje pro právní úkon písemnou formu (např. při smlouvě kupní, kterou se převádí nemovitost). Výčet nejdůležitějších smluvních typů dle občanského zákoníku: 

Kupní smlouva (§ 2079 – 2183)



Smlouva o dílo (§ 2586 – 2635)



Smlouva o koupi závodu (§ 2177 – 2183)



Smlouva o úvěru (§ 2395 – 2400)



Smlouva o kontrolní činnosti (§ 2552 – 2661)



Smlouva o úschově věci (§ 2402 – 2408)



Smlouva o skladování (§ 2415 – 2429)



Příkazní smlouva (§ 2430 – 2444)



Smlouva komisionářská (§ 2455 – 2470)



Smlouva zasilatelská (§ 2471 – 2482)



Smlouva o přepravě věci (§ 2555 – 2581) a osob (§ 2550 – 2554)



Smlouva o provozu dopravního prostředku (§ 2582 – 2585)



Smlouva o zprostředkování (§ 2445 – 2454)



Smlouva o obchodním zastoupení (§ 2483 – 2520)



Smlouva o tichém společenství (§ 2747 – 2755)



Smlouva o otevření akreditivu (§ 2682 – 2693)



Smlouva o inkasu (§ 2694 – 2700)



Smlouva o účtu (§ 2662 – 2681)

Všechny tyto uvedené typy smluv musí obsahovat specifikaci stran, závazek, cenu, dobu plnění a předmět plnění. Některé typy smluv jako např. smlouva o úschově musí 30

DOLEČEK, Marek. Smlouvy uzavírané podnikateli – smluvní typy. Business Info.cz [online]. © 1997-2015 [cit.2015-06-16]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/smlouvyuzavirane-podnikateli-rozdily-mezi-smluvnimi-typy-ppbi-51074.html#!&chapter=1

21

obsahovat ještě navíc bezplatnost a dočasnost. Smlouva zasilatelská obsahuje určení místa odeslání a místa dodání.

4.3 Soukromoprávní vztahy Definici soukromého práva nalezneme v § 1 NOZ. Jedná se o souhrn všech ustanoveních právního řádu, která upravují vzájemný vztah práv a povinností jednotlivých osob. Uplatňování soukromého práva je pak nezávislé na uplatňování práva veřejného. „Soukromoprávní vztahy charakterizuje symetrie a rovnost jejich účastníků. Příkladem je právo na náhradu újmy nebo právo na mzdu za vykonanou práci. V řízení o takovém nároku jsou obě strany v rovnoprávném postavení, žádná z nich není oprávněna něco druhé straně autoritativně nařizovat, a v případě sporu rozhoduje soud v občanskoprávním řízení. Soukromoprávní předpisy (typicky občanský zákoník) obsahují z větší části dispozitivní právní normy, které dávají stranám smluvní volnost. Dohodnou-li se smluvní strany jinak, než stanoví zákon, má tato dohoda před zákonem přednost.“31 Soukromé právo zahrnuje práva a povinnosti vznikající ze vzájemného styku osob sobě rovných a z jejich vůle. Rozdíl mezi veřejným právem, které se týká organizace státu a uplatňování veřejné moci, a soukromým je především, že vzniká u všech jednotlivců stejně. Jeho hlavním zdrojem není zákon, ale svobodná vůle odrážející se zejména ve smlouvě. Nový občanský zákoník otevírá co nejširší rámec svobodné iniciativě jednotlivce a jeho právu uspořádat si soukromý život podle svého a usilovat o vlastní štěstí. Většina jeho ustanovení je dispozitivních. Platí tedy, že se použijí, neprojeví-li strany jinou vůli. Vůle je obecně omezena hledisky dobrých mravů, veřejného pořádku a postavení osob (včetně práva na ochranu osobnosti).32 Občanský zákoník vytváří obecný základ soukromého práva (§ 9). To je dáno třemi základními funkcemi:

 Občanským zákoníkem se řídí všechna soukromá práva i povinnosti osob, nejsou-li upraveny ve zvláštních zákonech. 31

KINDL, Milan. Domácí právník. Praha : C.H. Beck, 2001. ISBN 80-7179-456-2. Ministerstvo spravedlivosti ČR. Nový občanský zákoník [online]. MV, © 2013–2015 [cit.201506-17]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/obecna-cast/predmet-upravy/ 32

22

 Občanský zákoník shrnuje ustanovení o osobním stavu osob (tzv. statusové otázky). Stanoví, jaké právní následky má početí a narození člověka, jeho smrt, kdy člověk nabývá svéprávnosti, za jakých podmínek ho lze ve svéprávnosti omezit, jak vzniká a zaniká manželství, jak vznikají, mění se či zanikají právnické osoby. Právě tím, že kodifikuje statusové otázky, plní občanský zákoník funkci kodexu.  Občanský zákoník je kodexem i proto, že látku soukromého práva systematicky shrnuje do systému nejdůležitějších právních zařízení (institutů) týkajících se soukromého života. Nejdůležitější jsou rodina, vlastnictví a smlouvy.33

4.3.1 Ochrana soukromých práv K ochraně soukromých práv jsou povolány orgány vykonávající veřejnou moc, především soudy § 12 NOZ. Výjimkou je případ svépomoci. Zasahuje-li totiž někdo do mého práva bezprostředně, mohu se bránit způsobem, který se jeví přiměřený situaci § 14 NOZ. Zásady soukromého práva nevychází jen z psaného textu zákona, ale vychází i z obecných zásad, z nichž některé jsou psané, jiné nepsané. „ Nejvýznamnější jsou: chovat se poctivě (v souladu s dobrými mravy), nikomu bezdůvodně neškodit, a dát každému, co mu patří. S tím souvisí ochrana dobré víry, která se u každého předpokládá (nedostatek dobré víry musí být dokázán). V soukromém styku má každý právo očekávat od jiných, že se budou chovat jako lidé s rozumem průměrného člověka.“34 Nový občanský zákoník dále doplňuje některá dílčí pravidla, např. ohledně předvídatelnosti rozhodnutí § 13 NOZ. Každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut, a který se s jeho právním případem shoduje v 33

Ministerstvo spravedlivosti ČR. Nový občanský zákoník [online]. MV, © 2013–2015 [cit.201506-17]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/obecna-cast/predmet-upravy/ 34 Ministerstvo spravedlnosti ČR. MV ČR: Nový občanský zákoník [on line]. MV © 2013–2015 [cit. 2015-06-19]. Dostupné z : http://obcanskyzakonik.justice.cz/obecna-cast/predmet-upravy/

23

podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení této odchylky. Dle výše uvedeného vyplývá, že rozdíl mezi soukromoprávními vztahy od veřejnoprávních vztahů je především v posouzení vzájemného postavení jejich subjektů, jak vyplývá z příslušných ustanovení právní normy, která na tyto vztahy dopadá. Není vždy jednoduché určit zda konkrétní případ lze posuzovat dle soukromého práva anebo veřejného. Tato složitá otázka vždy leží na soudech, jak skutečnosti projednávané věci posoudí a rozhodnou o způsobu vedení soudního řízení. Jako příklad lze uvést Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 25 Cdo 1211/2001, ze dne 24.4.2002: „Žalobce se v dané věci domáhá náhrady újmy, která mu v důsledku omezení hospodaření pro výskyt škůdce podle rozhodnutí orgánu státní správy vznikla tím, že nemohl prodat již vytěžené dřevo a dosáhnout tak předpokládaného zisku. Odvolací soud správně dovodil, že jde o nárok podle ustanovení § 11 odst. 3 lesního zákona, které omezení hospodaření spojuje s nutností čelit různým vlivům na lesní porosty, nikoliv podle § 36 lesního zákona, které zakotvuje obecnou povinnost strpět omezení při hospodaření v lesích nacházejících se v národních parcích z hlediska zabezpečení ochrany přírody a krajiny. Jde tedy o to, zda právní vztah mezi vlastníkem (správcem) lesa a orgánem státní správy podle § 11 odst. 3 lesního zákona lze podřadit vztahům vymezeným v ustanovení § 7 odst. 1 o.s.ř. Protože je pojmově vyloučeno, aby se jednalo o vztah pracovněprávní či rodinněprávní vztah a protože nejde ani o vztah obchodní, je rozhodující, dá-li se předmětný právní vztah zařadit mezi vztahy občanskoprávní“35 Soud nakonec rozhodl, že i když hospodaření a nakládání s lesy podléhá zákonu o lesích a z tohoto pohledu je zákon o lesích normou práva veřejného, nárok na náhradu újmu vzniklou rozhodnutím orgánu státu má správce lesa dle občanskoprávní normy. K tomuto závěru dospěl dle vymezení obecných ustanovení lesního zákona, jako je sledování životního prostředí, regulace hospodaření a rozvoj činnosti. Ovšem vzniklé majetkové újmy zásahem rozhodnutí orgánu státu a tím omezení hospodaření a snížení majetkového stavu správce mají charakter majetkový blížící se nároku na náhradu škody.

35

EPravo . Vzájemný vztah soukromoprávních a veřejných vztahů. Epravo.cz [online]. © epravo.cz, a.s. 1999-2015 [cit. 2015-06-17]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/soudnirozhodnuti/vzajemny-vztah-soukromopravnich-a-verejnopravnich-vztahu-17698.html

24

Navážu-li na výše citované Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 25 Cdo 1211/2001, ze dne 24.4.2002, lze odvodit nepřímo změnu závazkového vztahu mezi žalobcem a žalovaným. Původně měl ze smluvního vztahu závazek žalobce (správce lesa) vůči žalovanému (Chráněné krajinné oblasti) dle smluvních podmínek a to správu a hospodaření lesa. Usnesením Nejvyššího soudu byl závazek přenesen na žalovaného vůči žalobci a to náhradou majetkové újmy vyplývajícího z nepřiměřeného zásahu žalovaného do hospodaření žalobce. V následující kapitole budu analyzovat změnu závazkových vztahů ve věci pohledávek. Prozkoumám vznik pohledávek a jejich postoupení.

5. Změna závazkových vztahů Vztahy se mohou v průběhu trvání měnit. Může dojít bud ke změně subjektu nebo obsahu závazkového vztahu. Změna je vyloučena pouze tam, kde povinnost je vázána na určitou osobu, nebo tam, kde by změna znamenala zánik závazku a vznik jiného.

Druhy změn: 

změna v subjektech: postoupení pohledávky, převzetí dluhu



změna v obsahu: dohoda stran, prodlení dlužníka, prodlení věřitele

Zánik závazkových právních vztahů: 

jednostranný právní úkon



dvoustranný právní úkon



právní událost

25

5.1 Druhy změn Subjekty jsou právnické a fyzické osoby na straně věřitelské nebo dlužnické. Postoupení pohledávky § 1879 NOZ je změna v osobě věřitele, původní věřitel postupuje pohledávku novému věřiteli. Smlouvu o postoupení pohledávky uzavírá původní a nový věřitel. Je nutná písemná forma, není vyžadován žádný právní úkon dlužníka. V tomto případě se jedná o dobrovolné postoupení.36 Ovšem platná legislativa dovoluje uskutečnit i nucené postoupení pohledávky a to ze zákona anebo soudním rozhodnutím. Postoupení ze zákona se děje v případě, kdy za závazek ručí ručitel. Jestliže dlužník svůj závazek nesplní, přechází automaticky závazek na ručitele a plnění je po něm vyžadováno. Převzetí dluhu (intercese privativní) § 1888 a násl. je dohoda mezi třetí osobou a dlužníkem, že tato osoba převezme dluh, věřitel musí dát souhlas. Souhlas je vyjádřen na základě písemné smlouvy mezi novým a původním dlužníkem. Převzetí dluhu nepatří na rozdíl od přistoupení k dluhu k zajišťovacím prostředkům. Předpokladem účinného převzetí dluhu je smluvní vztah mezi dlužníkem a přejímatelem dluhu. Věřitel není povinen být účastníkem smluvního vztahu mezi dlužníkem a přejímatelem dluhu, nicméně jím být může, přičemž jeho souhlas je včleněn do smlouvy o převzetí dluhu. 37 Převzetí dluhu může být úplatné či bezúplatné. „V obchodněprávních vztazích lze především předpokládat, že tento vztah mezi dlužníkem, a přejímatelem dluhu bude úplatný, kdy dlužník bude zavázán uhradit přejímateli dluhu kupní cenu/úplatu za převzetí dluhu.“38 Dohoda stran je na vůli ujednat si změnu svých práv a povinnosti – vzhledem ke smluvní svobodě. Může to být změna jak ze smlouvy, tak i změna práv a povinností, které vznikly z deliktu. Ujednání o novaci nebo narovnání vyžaduje písemnou formu, byl-li původní závazek zřízen v písemné formě, nebo činí-li se o právu již promlčeném § 1906 NOZ. Pokud jde o změny závazku co do jejich obsahu, dochází v NOZ k systematickým úpravám: Změna závazku dohodou stran, kdy dochází k založení nového 36

NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK. Zákon č. 89/2012 Sb. ze dne 3. února 2012. Praha: Ústav práva a právní vědy : European Business School SE, 2014. ISBN 978-80-87974-01-8 ISBN 978-80-87974-01-8 37 NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK. Zákon č. 89/2012 Sb. ze dne 3. února 2012. Praha: Ústav práva a právní vědy : European Business School SE, 2014. ISBN 978-80-87974-01-8 38 KINDL, Milan. Domácí právník. Praha : C.H. Beck, 2001. ISBN 80-7179-456-2

26

závazku (tzv. novace) a narovnání, již nejsou upraveny v rámci způsobů zániku závazku, nýbrž byly zařazeny do oddílu o změnách. Novace § 1902 NOZ znamená, že dosavadní závazek se zruší a nahradí novým.“ Privativní - nemění se obsah, ale mění se celý závazek, a to tak, že se ruší a vzniká nový. Animus novandi – úmysl novace ruší set starý závazek a vytvoří se nový. Nelze použít námitky z původního závazku. Kumulativní změna poukazuje, že se mění se obsah, ale právní důvod trvá.“39 Přibývá nový právní důvod a tím je smlouva o novaci. Narovnání § 1903 NOZ a násl. upravuje práva a povinnosti

doposud

sporných

nebo

pochybných.

NOZ

odstraňuje

dnešní

neopodstatněný rozdíl v důsledcích novace a narovnání na zajištění závazku. Nově pro obě tyto varianty změny závazku platí, že zajištění práv přetrvává i nadále § 1907 NOZ.

5.2 Zánik závazkových právních vztahů Zánik nastává, pokud k původní právní skutečnosti přistoupí právní skutečnost nová, která tu původní zbavuje zcela nebo zčásti právních účinků. Obecnou úpravu zániku závazků obsahuje NOZ v ustanovení § 1908-2012.40 Právní skutečnosti vedoucí k zániku závazkových právních vztahů:  jednostranný právní úkon: splnění dluhu jednostranné započtení (pohledávky stejného druhu) jednostranné odstoupení od smlouvy a výpověď  dvoustranný právní úkon: dohoda o započtení (i vzájemné pohledávky, které nejsou stejného druhu) dohoda mezi dlužníkem a věřitelem o jiném plnění dohoda o narovnání, prominutí dluhu, zrušení závazku 39

Ministerstvo spravedlivosti ČR. Nový občanský zákoník [online]. MV, © 2013–2015 [cit.201506-17]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/smluvni-pravo/konkretni-zmeny-v-obecnecasti/novinky-ve-zmenach-zavazku/ 40 NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK. Zákon č. 89/2012 Sb. ze dne 3. února 2012. Praha: Ústav práva a právní vědy : European Business School SE, 2014. ISBN 978-80-87974-01-8

27

 právní událost smrt dlužníka nebo věřitele uplynutí doby nemožnost plnění objektivní nemožnost splnění splynutí

Podstatným kritériem pro zánik závazku je zda došlo k uspokojení věřitele či nikoliv. Zásadně je dlužník povinen plnit svůj dluh v celku; pokud to však neodporuje povaze závazku, je oprávněn plnit jej i po částech a věřitel je povinen nabídnuté plnění přijmout. Při účinnosti starého občanského zákoníku mohla od smlouvy odstoupit pouze strana, která měla sjednaný určitý způsob plnění a ten byl zmařen zánikem věci. Nyní jí toto právo náleží i v případě, kdy volbu zmařila druhá strana nebo vyšší moc. Právní úprava následné nemožnosti plnění kombinuje úpravu z občanského i obchodního zákoníku. Do výčtu, kdy plnění není nemožné, přibyla situace, kdy lze splnit s pomocí jiné osoby. V této kapitole byly popsány změny závazkových vztahů vyplývajících se smluvních ujednání a to jak na straně věřitele, tak i na straně dlužníka. V dnešní byrokratické době je nutné dbát, aby veškeré dokumenty stvrzené podpisem splňovaly předepsané náležitosti a v případě pochybností bylo možné vycházet z legislativní právní úpravy. Bohužel ani to nám nezaručuje, že v případě napadení či zpochybnění obsahu dokumentů jsme stoprocentně chráněni. Z praxe je známo, že výklad současných zákonů je nejednoznačný a dokazování faktů zůstává na straně napadeného. Právě tyto skutečnosti v oblasti vymahatelnosti pohledávek by měl posílit institut zajištění a utvrzení dluhu. S těmito pojmy se seznámíme blíže v následující kapitole.

28

6. Zajištění a utvrzení dluhu Podstata zajištění spočívá v možnosti věřitele, který se nedočkal plnění od dlužníka, uspokojit svou pohledávku jiným způsobem. Věřitel, který nechce spoléhat na to, že se dočká náhrady až v exekuci, má možnost sjednat si některý ze zajišťovacích prostředků, které přijdou na řadu v případě, že dlužník nesplní to, co slíbil. Nový občanský zákoník rozlišuje zajištění od pouhého utvrzení dluhu. „ V § 2010 NOZ je uvedeno, že dluh lze zajistit, zaváže-li se třetí osoba věřiteli nebo ve prospěch věřitele za dlužníkovo plnění, anebo dá-li někdo věřiteli nebo ve prospěch věřitele majetkovou jistotu, že dlužník svůj dluh splní. Utvrdit lze dluh ujednáním smluvní pokuty nebo uznáním dluhu.“41

6.1 Způsoby zajištění dluhu Do první skupiny zajištění dluhu dle § 2018 - § 2047 NOZ patří zástavní a zadržovací právo, ručení, finanční záruka, zajišťovací převod práva, srážky ze mzdy. Zajištění dluhu je soubor právních institutů, které mají za cíl posílit postavení věřitele v závazkových vztazích a působit na dlužníka, aby svůj dluh řádně splnil. Působí jednak preventivně – nutí dlužníka řádně splnit závazek a jednak reparačně – věřitel pomocí zajišťovacích vztahů uspokojí svoji pohledávku v případě, že dlužník svůj dluh nesplní. „Tyto právní vztahy vznikají zpravidla akcesoricky jako právní vztahy vedlejší k právním vztahům hlavním – v tomto případě úvěrovým vztahům (úvěrovými vztahy se dále budou rozumět právní vztahy vzniklé ze smlouvy o úvěru, nebo smlouvy o půjčce, popř. jiné právní vztahy, na základě nichž dochází k dočasnému poskytování finančních prostředků dlužníkovi).“42

41

NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK. Zákon č. 89/2012 Sb. ze dne 3. února 2012. Praha: Ústav práva a právní vědy : European Business School SE, 2014. ISBN 978-80-87974-01-8 42 FINANČNÍ GRAMOTNOST. Úvěry riziko dluhové pasti. Nenech se dojit.cz [on line]. © 2012 Finanční gramotnost [cit. dne 2015-06-18]. Dostupné z: http://www.nenechsedojit.cz/zajistenizavazku-0

29

6.1.1

Zástavní právo

„Při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednání, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy - § 1309 NOZ.“43 Zastavovat lze jak nemovitosti (vklad do katastru nemovitostí), tak i věci movité odevzdané jako zástava do úschovy k třetí osobě (uschovateli). Zástavní právo slouží jak k zajištění pohledávky, tak i k zajištění jejího příslušenství v případě jejich řádného a včasného nesplnění. Jak již bylo řečeno, zástavní právo je jedním z nejúčinnějších způsobů zajištění a splnění závazku. Umožňuje zástavnímu věřiteli domáhat se uspokojení své pohledávky, která nebyla splněna včas a řádně, z výtěžku zpeněžení zástavy, a to přednostně před ostatními věřiteli. Zástavním právem lze zajistit jak existující pohledávku, tak pohledávku, která vznikne teprve v budoucnu. Zástavní právo plní funkci jak zajišťovací, tak funkci uhrazovací. Zástavní právo vzniká: na základě zástavní smlouvy na základě rozhodnutí soudu (tzv. soudcovské zástavní právo) nebo správního úřadu na základě soudem schválené dohody o vypořádání dědictví ze zákona 44 Vznik zástavního práva lze rozdělit do dvou skupin a to na dobrovolné a nucené zástavní právo. Dobrovolné zástavní právo vzniká na základě zástavní smlouvy (záleží na povaze zástavy); na rozdíl od toho nucené zástavní právo vzniká rozhodnutím příslušného orgánu. Budoucí zástavní právo vzniká po nabytí vlastnictví k zastavené věci a zapsáním do veřejného seznamu nebo rejstříku zástav.

6.1.2

Zadržovací právo

Tento zajišťovací prostředek je považován za typicky nouzový, neboť s jeho uplatněním se málokdy počítá natolik, aby byl zakotven ve smlouvě. Zpravidla přichází v úvahu až poté, kdy věřitel nemá k dispozici jiné zajišťovací prostředky nebo některé 43

NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK. Zákon č. 89/2012 Sb. ze dne 3. února 2012. Praha: Ústav práva a právní vědy : European Business School SE, 2014. ISBN 978-80-87974-01-8 44 PILÁTOVÁ, Jana. RICHTER Jaroslav. Pohledávky a jejich řešení v podnikové praxi: praktická řešení a vzory, daňová a účetní problematika, vybraná související ustanovení. Olomouc: ANAG, 2009. ISBN 978- 80-7263-534-4.

30

další prostředky vyčerpal. „Paragraf 1395 NOZ deklaruje, že kdo má povinnost vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může jí ze své vůle zadržet k zajištění splatného dluhu osoby, jíž by jinak měl věc vydat.“45 Zákon určuje podmínky, za kterých lze zadržovací právo uplatnit: 

zadržovaná věc je věcí movitou (nemovitost nemůže být předmětem

zadržovacího práva) 

věřitel má tuto věc ve svém držení



vymáhaná pohledávka je v peněžní formě



vymáhaná pohledávka je splatná (nelze zadržet věc před lhůtou splatnosti)



zadržovaná věc byla věřitelem nabyta z právního titulu (tzn., že věc, která je

předmětem zadržení, nebyla dlužníkovi odňata násilně, vylákána lstí, nebo uvedením nepravdivé)

Kromě této obecné úpravy zadržovacího práva zná český občanský zákoník i zvláštní případy zadržení: 

pronajímatel může kvůli nezaplacenému nájemnému zadržet věci nájemce



skladovatel může zadržet skladovanou věc, aby si zajistil dluh ze smlouvy o skladování



k zajištění dluhů z komisionářské smlouvy může věci, které má u sebe, zadržet komisionář



správce cizího majetku jej může zadržet, aby si zajistil pohledávky ze správy



vlastník pozemku může zadržet movitou věc, která mu na něm způsobila škodu

V případě, že věřitel má movitou věc u sebe po právu, např. truhlář vyrobený nábytek, kterou by měl posléze vydat jejímu vlastníkovi. Osoba, jíž by měl věc vydat, má proti

45

P PILÁTOVÁ, Jana. RICHTER Jaroslav. Pohledávky a jejich řešení v podnikové praxi: praktická řešení a vzory, daňová a účetní problematika, vybraná související ustanovení. Olomouc: ANAG, 2009. ISBN 978- 80-7263-534-4.

31

němu spatný dluh, např. za provedenou opravu. Ten, kdo má movitou věc u sebe, ji může zadržet k zajištění splatného dluhu osoby, jíž by věc měl jinak vydat. 46

6.1.3

Ručení

Ručení vzniká na základě písemného prohlášení. Na požádání ručitele je věřitel povinen kdykoli a bez zbytečného odkladu sdělit výši své pohledávky. Tato skutečnost je velmi důležitá zejména z důvodu, aby mohl být ručitel informován o své situaci, tedy o tom, za co vlastně ještě ručí. „Kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat, § 2018 NOZ.“ 47 Jestliže dlužník nesplní svůj dluh, i poté co byl k tomu věřitelem písemně vyzván, je ručitel povinen dluh splnit. Ručitel může uplatnit vůči věřiteli všechny námitky, které by měl vůči věřiteli dlužník, přičemž z těchto námitek lze namátkou uvést právě námitku nevyzvání k plnění, námitku promlčení, námitku započtení či další. Ručitel může plnění odepřít, pokud věřitel zavinil, že pohledávka nemůže být splněna dlužníkem. Ručitel, který dluh splnil, je oprávněn požadovat na dlužníkovi náhradu za plnění poskytnuté věřiteli. Zde hovoříme o tzv. regresivním právu, které je samozřejmě zcela logické, a odpovídá spravedlivému uspořádání vztahů mezi zúčastněnými subjekty.48 Zánikem dluhu ručení zaniká. Prohlášení o ručení vyžaduje písemnou formu a platný dluh dlužníka, přičemž ručení lze poskytnout i pro dluhy budoucí nebo podmíněné, jakož i za soubor dluhů určitého druhu vznikajících dlužníku v určité době nebo soubor různých dluhů z téhož právního důvodu. „Platnosti ručení však nebrání, je-li závazek dlužníka neplatný pro nedostatek jeho způsobilosti zavazovat se k povinnostem, pokud o tom ručitel při převzetí ručitelského závazku věděl nebo vědět musel. Ručitel může vůči věřiteli uplatnit všechny 46

RICHTER, Tomáš. SPÁČIL, Jiří. Občanský zákoník III (Věcná práva § 976 – 1474). Praha: C.H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-499-5 47 NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK. Zákon č. 89/2012 Sb. ze dne 3. února 2012. Praha: Ústav práva a právní vědy : European Business School SE, 2014. ISBN 978-80-87974-01-8 48 Ministerstvo spravedlivosti ČR. Nový občanský zákoník [online]. MV, © 2013–2015 [cit.201506-19]. Dostupné z:http://obcanskyzakonik.justice.cz/smluvni-pravo/konkretni-zmeny-v-obecnecasti/zajisteni-a-utvrzeni-dluhu/

32

námitky, které má proti věřiteli dlužník a uznání dluhu dlužníkem je účinné vůči ručiteli jen vysloví-li s tím ručitel souhlas.“49

Finanční záruka

6.1.4

„Podle § 2029 Finanční záruka vzniká prohlášením výstavce v záruční listině, že uspokojí věřitele podle záruční listiny o výše určité peněžní částky, nesplní-li dlužník věřiteli.“50 Finanční záruka vzniká jednostranným prohlášením výstavce v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky, nesplní-li dlužník věřiteli určitý dluh, nebo splní-li se jiné podmínky určené v záruční listině. Záruční listina vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace o: 

vystaviteli



věřiteli oprávněném ze záruky



zajišťovaném dluhu



maximální výši plnění

Dále může být uvedena doba platnosti záruky a podmínky, za kterých dojde k vyplacení51 Zákon předpokládá pouze zánik záruky vystavené na dobu určitou, a to uplynutím doby (tj. neuplatní-li věřitel vůči výstavci své právo v době určené záruční listinou) nepředpokládá však, že by záruka zanikla zánikem podkladového (zajišťovaného) dluhu jiné způsoby zániku je možné si ujednat v záruční listině.

49

RICHTER, Tomáš. SPÁČIL, Jiří. Občanský zákoník III (Věcná práva § 976 – 1474). Praha: C.H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-499-5. 50 NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK. Zákon č. 89/2012 Sb. ze dne 3. února 2012. Praha: Ústav práva a právní vědy : European Business School SE, 2014. ISBN 978-80-87974-01-8 51 TULÁČEK, Michal. Ius wiki.cz [online]. © 1997 - 2015 Sunnysoft [cit.2015-06-19]. Dostupné z: http://www.ius-wiki.eu/obcanske-pravo/pfuk/obcan-hmota-iv/zkouska/otazka-a-28

33

Zajišťovací převod práva: U zajišťovacího převodu práva k věci zapsané do veřejného seznamu, musí být písemná smlouva. „NOZ § 2040 Smlouvou o zajištění převodu práva zajišťuje dlužník nebo třetí osoba dluh tím, že věřiteli dočasně převede svá práva.“52 Jako praktický příklad lze uvést Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 31 Odo 495/2006, ze dne 15.10.2008. jedná se o spor žalobkyně (jako prodávající), která uzavřela s pozdější úpadkyní (jako kupující) dne 26. března 2002 kupní smlouvu, kterou pozdější úpadkyni prodala předmětné vozidlo za dohodnutou kupní cenu, která měla být uhrazena ve splátkách. V kupní smlouvě se uvádí, že k zajištění veškerých pohledávek prodávajícího za kupujícím, vyplývající z kupní smlouvy, uzavřeli účastníci současně smlouvu o zajišťovacím převodu práva. „Odvolací soud učinil ze smlouvy o zajišťovacím převodu práva dále zjištění, podle kterého článek III. obsahuje ujednání, že vlastnické právo k vozidlu vznikne žalobkyni okamžikem, kdy bude splněna některá z podmínek uvedených pod písmeny a/ až c/, což je vždy prodlení dlužníka s plněním tam uvedeným. Již z tohoto ujednání je pak podle odvolacího soudu jednoznačné, že smlouva o zajišťovacím převodu práva k vozidlu je absolutně neplatná pro rozpor se zákonem (§ 39 občan.zák.). K tomu dodal, že právní úprava obsažená v § 533 umožňuje věřiteli zajistit pohledávku za dlužníkem převodem dlužníkova práva, včetně práva vlastnického, s tím, že ke změně subjektu práva dochází od okamžiku uzavření smlouvy, a to podmíněně, s rozvazovací podmínkou.“53

6.1.5

Dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů

„V § 2045 NOZ j uvedeno, že dluh lze zajistit dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy nebo platu, z odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek nebo z náhrady mzdy nebo platu ve výši nepřesahující jejich polovinu. Nejde-li o srážky podle věty první k uspokojení práva zaměstnavatele, je třeba k uzavření dohody předchozího souhlasu zaměstnavatele“.54 Věřitel a dlužník spolu uzavírají písemnou dohodu o srážkách ze mzdy či jiného příjmů, 52

NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK. Zákon č. 89/2012 Sb. ze dne 3. února 2012. Praha: Ústav práva a právní vědy : European Business School SE, 2014. ISBN 978-80-87974-01-8 53 Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 31 Odo 495/2006, ze dne 15.10.2008. EPravo (online). 57914. ZAJIŠŤOVACÍ PŘEVOD VLASTNICKÉHO PRÁVA. [ cit.2015-06-19]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/zajistovaci-prevod-vlastnickeho-prava57914.html 54 NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK. Zákon č. 89/2012 Sb. ze dne 3. února 2012. Praha: Ústav práva a právní vědy : European Business School SE, 2014. ISBN 978-80-87974-01-8

34

s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou, k uspokojení pohledávky. Srážky ze mzdy nesmí činit více, než by činily srážky při výkonu rozhodnutí. Současná legislativa dle nového občanského zákoníku přebírá ustanovení o dohodě o srážkách ze mzdy ze zákoníku práce. Dohoda o srážkách ze mzdy slouží jako institut k zajištění dluhu. A pokud vznikne dluh, je možné jej zajistit dohodou o srážkách ze mzdy a může být postižena až jedna polovina čisté mzdy. Důležité je přitom slovo „až“. Neznamená to, že musí být nutně sražena polovina mzdy. Dohoda o srážkách ze mzdy musí být vždy platná a stvrzena podpisem jak zaměstnance tak zaměstnavatelem. Má závazně určovat finanční limity srážek, a to v jejich absolutním vyjádření. „Strany si nesmí (tj. inter partes) dohodnout srážky vyšší, než kolik činí polovina čistých příjmů dlužníka. Překročení tohoto limitu je sankcionováno neplatností smlouvy tj. neplatností dohody o srážkách ze mzdy, upozornil Robert Schuster, mluvčí ministerstva spravedlnosti.“ 55

Pořadí takových dohod se opět odvíjí od data jejich předložení.

6.1.6 Smluvní pokuta „§ 2048 Ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.“ 56 Jako další sankci vůči dlužníkovi si mohou tedy strany sjednat povinnost dlužníka při nesplnění závazku zaplatit určitou částku stanovenou ve smlouvě. Z konkurence právních zásad, na kterých stojí soukromé právo, vyplývá, že výše smluvní pokuty by měla být přiměřená významu a hodnotě uzavíraného obchodu a neměla by tedy být v rozporu s obecně uznávanými zásadami poctivého obchodního styku, stejně jako by se neměla příčit dobrým mravům.

55

PODNIKATEL. Dohoda o srážkách ze mzdy. Podnikatel.cz [online]. © 2007 – 2015 [cit. 201506-12]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/dohody-o-srazkach-ze-mzdy-dle-zakonikuprace-od-roku-2014/ 56 NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK. Zákon č. 89/2012 Sb. ze dne 3. února 2012. Praha: Ústav práva a právní vědy : European Business School SE, 2014. ISBN 978-80-87974-01-8

35

6.1.7

Uznání dluhu

„§ 2053 Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.“57 Uznání dluhu je jednostranný písemný projev vůle dlužníka, který svůj závazek vůči věřiteli uznává. Význam uznání dluhu jako zajišťovacího prostředku je dán tím, že z něj vyplývá právní domněnka, že závazek dlužníka v době uznání trval, vede k přetržení promlčecí lhůty, ode dne uznání začíná běžet nová promlčecí lhůta 10 let. znání dluhu je jednostranné adresované právní jednání, kterým dlužník uznává vůči věřiteli svoji povinnost zaplatit dluh co do důvodu a výše. Požadavek písemné formy zde zůstal zachován. V uznání dluhu musí být vyjádřen důvod uznání. Dlužník musí dluh podrobněji specifikovat. Nestačí pouhá formulace – uznávám dluh vůči tobě. Dlužník může uznat peněžité i nepeněžité dluhy, nesplatné dluhy stejně jako již promlčený dluh. Nově není podstatné, zda dlužník o promlčení věděl. Dlužník může uznat dluh, který již byl uznán v minulosti např. rozsudkem. K uznání dluhu ze hry nebo sázky se nepřihlíží. Uznání dluhu má vliv na závazek ručitele, jen pokud s tím ručitel vyslovil souhlas. Uználi dluh pouze jeden z manželů, má to účinky i vůči druhému manželovi, jde-li o případy běžné správy.

6.2. Zánik závazku Splnění závazku je přirozené ukončení jeho existence. Účastníci právních vztahů sjednávají vzájemná práva a závazky proto, aby byly naplněny (pokud je sjednávají svobodně a vážně). Splnění závazku však není jediným druhem jeho zániku. Zákon rozlišuje celou řadu zániku závazku a to proto, že ne vždy jsou okolnosti příznivé k tomu, aby byl závazek splněn. Jednotlivé způsoby zániku závazku je možno rozčlenit následovně:  splnění dluhu 

dohoda

57

NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK. Zákon č. 89/2012 Sb. ze dne 3. února 2012. Praha: Ústav práva a právní vědy : European Business School SE, 2014. ISBN 978-80-87974-01-8

36



započtení



nemožnost plnění



výpověď



odstoupení od smlouvy



odstupné



splynutí



prominutí dluhu



smrt věřitele nebo dlužníka



poukázka



kvitace



dlužní úpis



náhradní splnění

6.2.1 Splnění dluhu Splněním dluhu zaniká závazek. Splnění dluhu je ze způsobů zániku závazků na prvním místě a v podstatě způsobem nejvýznamnějším, protože tímto způsobem dochází k reálnému uspokojení věřitele. Věřitel tedy dostane to, co byl oprávněn požadovat a také oprávněn očekávat. Splnění dluhu je upraveno v § 1908 NOZ. Úprava splnění dluhu v dosavadním občanském zákoníku je velmi stručná a to i v porovnání s obchodním zákoníkem. NOZ se snaží úpravu splnění dluhu sjednotit a je patrné, že toto ustanovení osahuje řadu opatření právě z obchodního zákoníku, která byla dále doplněna.58 Závazek mohou kromě samotného dlužníka splnit i třetí osoby (ručitel, plátce mzdy) Věřitel má povinnost přijmout nabízené plnění za účelem splnění závazku. Předmětem plnění je to, co je dlužník povinen věřiteli poskytnout. Předmět plnění je to co je dlužník povinen poskytnout věřiteli. To znamená, že po dlužníkovi nemůže být vyžadováno něco jiného než je povinen splnit a věřitel nesmí být nucen, aby přijal něco jiného. Dlužník musí splnit na své náklady řádně a včas. Nestane58

Ministerstvo spravedlivosti ČR. Nový občanský zákoník [online]. MV, © 2013–2015 [cit.201506-20]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/smluvni-pravo/konkretni-zmeny-v-obecnecasti/zmeny-v-uprave-zaniku-zavazku/

37

li se tak nastupuje odpovědnost za vady anebo z prodlení. Věřitel je odpovědnost za vady bezodkladně vytknout, nejpozději však ve lhůtě 6 měsíců od plnění, v případě záruky do konce záruční lhůty. Není-li včas na toto upozorněno, nastupuje odpovědnost z prodlení. Lze-li plnit více způsoby je na dlužníkovi aby si způsob zvolil. Pokud je to na věřiteli je třeba určit dobu pro tento výběr. Na místo dojednaného předmětu je možno plnit náhradní předmět (Surogát): „dopředu dojednaný způsob náhrady za plnění původně sjednané za sjednaných podmínek (spolu s uzavřením závazku). Také lze využít dodatečně dojednaný způsob náhradního plnění (jako náhrada nemožnosti splnění původního závazku). Plní se v celku, pokud lze po částech, tak věřitel musí souhlasit, zvýšené náklady nese dlužník.“59 Jde o Částečné plnění §1930 NOZ.

6.2.2 Dohoda Strany si mohou dohodnout zánik závazku, aniž by byl nahrazen závazkem novým. Dohodnout se mohou v případě, kdy žádná ze smluvních stran už nemá zájem na splnění závazků ze smlouvy. Pokud byla smlouva uzavřena písemně, musí i dohoda o zrušení smlouvy mít písemnou formu. Dohoda je tedy z dalších nekonfliktních způsobů zániku závazku dlužníka. Dohoda může být uzavřena ve třech formách:



Dohoda o zániku dosavadního závazku a nahrazení závazkem jiným: dohodne-li se tedy věřitel s dlužníkem, že dosavadní závazek se nahrazuje závazkem novým, dosavadní závazek zaniká a dlužník je povinen plnit závazek nový.



Dohoda o zániku dosavadního závazku bez dalších: smluvní strany se mohou dohodnout, že nesplněný závazek nebo jeho část se ruší, aniž by vznikl nový závazek.

59

RICHTER, Tomáš. SPÁČIL, Jiří. Občanský zákoník III (Věcná práva § 976 – 1474). Praha: C.H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-499-5

38



Dohoda o prominutí dluhu: věřitel se může s dlužníkem dohodnout, že se vzdává svého práva nebo že dluh promíjí.60

Tato dohoda musí být uzavřena písemně

6.2.3 Započtení Je zákonem upravený způsob zániku vzájemných pohledávek věřitele a dlužníka § 1982.

Jde o formu bezhotovostního vyrovnání, které se neuskutečňuje reálným

plněním, nýbrž pouze odečtením vzájemných pohledávek věřitele a dlužníka. Pohledávky musí být vzájemné, tj. věřitel jedné pohledávky vystupuje zároveň jako dlužník druhé pohledávky a naopak. Vzájemné pohledávky musí být stejného druhu (např. peněžitá k peněžité). Jeden z účastníků musí učinit projev, který směřuje k započtení. Jsou-li předpoklady započtení splněny, dochází k zániku pohledávek v okamžiku setkání obou pohledávek, a to v rozsahu, v jaké se vzájemně kryjí. Započtení je sice jen jednostranný úkon, pokud ale nedojde k oboustranné dohodě věřitele s dlužníkem, nelze započíst pohledávky: 

kterých se nelze domáhat soudně (tzv. naturální obligace)



promlčené



na náhradu škody způsobené na zdraví, ledaže by šlo o vzájemnou pohledávku na náhradu škody téhož druhu



které nelze postihnout exekučně



z vkladů



na výživném61

60

PILÁTOVÁ, Jana. RICHTER Jaroslav. Pohledávky a jejich řešení v podnikové praxi: praktická řešení a vzory, daňová a účetní problematika, vybraná související ustanovení. Olomouc: ANAG, 2009. ISBN 978- 80-7263-534-4 61 VAIGERT Dalibor,T.PHILIPPI,P. RIŠKO,H. NAVRÁTILOVÁ. Pohledávky: právní příručka věřitele. Brno: Computer Press, 2005. ISBN 80-251-0881-3

39

Ani dohodou ale nelze započíst pohledávky na výživném, které je poskytováno nezletilým dětem.

6.2.4 Nemožnost plnění Jestliže se po vzniku závazku stane dluh nesplnitelný, závazek zaniká pro jeho nemožnost plnění. Dlužník je povinen věřiteli bez zbytečného odkladu oznámit, že se plnění dluhu stalo nemožným. Pokud tak neučiní, nahradí věřiteli vzniklou škodu. Nutné rozlišovat: 

změnu okolností



nemožnost plnění od počátku



následnou nemožnost plnění

Změna okolností § 1764 – 1766 NOZ Nestačí, aby se plnění stalo pro jednu ze stran obtížnější, musí vlivem změny okolností dojít k hrubému nepoměru v právech a povinnostech stran.62 Nedochází k nemožnosti plnění, proto tato problematika přímo nespadá pod tuto otázku, v praxi ale může být problematické odlišit, jestli došlo ke změně okolností tak podstatné, že založila hrubý nepoměr mezi právy a povinnostmi stran a znevýhodnila jednu stranu, nebo jestli je vlivem změny okolností plnění zcela nemožné a smluvní ustanovení se tedy neuplatní. Nemožnost plnění od počátku § 580, odst. 2 ,§ 588 NOZ Nastává, pokud bylo už v okamžiku uzavření smlouvy jisté, že plnění není možné. Respektive pokud bylo v okamžiku uzavření smlouvy jisté, že plnění nebude možné ani nikdy v budoucnu . „Např. lze prodat věc, která ještě nevznikla (plnění sice není možné v okamžiku uzavření smlouvy, protože věc ještě nevznikla, ale bude možné v době, kterou tato smlouva stanoví).“ 63Musí se jednat o objektivní nemožnost.

62

VAIGERT Dalibor,T.PHILIPPI,P. RIŠKO,H. NAVRÁTILOVÁ. Pohledávky: právní příručka věřitele. Brno: Computer Press, 2005. ISBN 80-251-0881-3 63 TULÁČEK, Michal. Ius wiki (online). 4.5.2014 (cit.20.6.2015). Dostupné na World Wide Web: http://www.ius-wiki.eu/obcanske-pravo/pfuk/obcan-hmota-iv/zkouska/otazka-a-37

40

Následná nemožnost plnění § 2006 – 2008 NOZ Nastává, pokud k nemožnosti plnění došlo až po uzavření smlouvy. Ale podle § 2006 NOZ plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době (to je právě zmíněná změna okolností). Nemožnost plnění prokazuje dlužník.

6.2.5 Výpověď Závazek lze vypovědět, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon § 1998 a násl. NOZ. Výpovědí se rozumí: ukončení trvajícího závazku, na dobu určitou nebo neurčitou, a to jednostranným právním jednáním, které nevyžaduje souhlas druhé strany. Pokud byla smlouva bez vážného důvodu uzavřena na dobu určitou tak, že zavazuje člověka na dobu jeho života, nebo zavazuje-li kohokoli na dobu delší 10 let, lze se po uplynutí 10 let od vzniku. Podmínky zániku závazku výpovědí: 

obecné: obecným důvodem zániku závazku výpovědí je ze zákona případ, kdy je dlužník zavázán na dobu neurčitou k nepřetržité nebo opakované činnosti, nebo je-li zavázán činnost strpět, lze závazek zrušit ke konci kalendářního čtvrtletí výpovědí podanou alespoň 3 měsíce předem



zvláštní: důvody upravuje zákon v případě nájmu, patří mezi ně vady předmětu pronájmu a také chování nájemce



smluvní: strany nejsou omezeny co do výpovědních důvodů, mohou si sjednat možnost výpovědi bez udání důvodu 64

6.2.6 Odstoupení od smlouvy

64

DALIBOR VAIGERT,Tomáš Philippi,Pavol Riško,Hana Navrátilová. Pohledávky: právní příručka věřitele.Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2005, xii, 272 s. ISBN 80-251-0881-3.

41

Strany uzavírají smlouvy proto, aby se závazky v nich zakotvené plnily. Jednostranné ukončení smlouvy formou odstoupení je tedy radikálním řešením jen v případě, pro které musí být dány předpoklady a podmínky. Od smlouvy lze odstoupit, dohodnou-li si to strany, nebo v případech stanovených zákonem. Odstoupení je nutné odlišovat od neplatnosti smlouvy (relativní či absolutní). Odstoupit je možné jen od smlouvy, která je platná.65 Odstoupení od smlouvy je jednostranný právní úkon adresovaný druhé straně, který ruší smluvní závazkový vztah v okamžiku, kdy dojde druhé straně. Odstoupení od smlouvy ze zákona, se dále dělí na odstoupení pro podstatné a nepodstatné porušení smlouvy. Odstoupení lze chápat jako určité sankční opatření, kdy dlužník nesplní některou povinnost, kterou na sebe smluvně převzal (když nesplní ani, když věřitel poskytl dodatečnou lhůtu) nebo vadného plnění (neodstranitelné, věc nelze používat). Odstoupením se smluvní vztah ruší od počátku. Odstoupením smlouvy nezaniká nárok na náhradu škody vzniklé porušením smlouvy, nárok na zaplacení smluvní pokuty.66

6.2.7 Odstupné Jestliže se strany dohodnou, že může jedna z nich závazek zrušit zaplacením odstupného, závazek se po jeho zaplacení ruší. V případě, že již jedna ze stran závazek částečně plní, nelze závazek zrušit § 1992 NOZ. 

odstupné si strany mohou sjednat ve smlouvě (případně v jejím dodatku)



odstupné je forma alternativního plnění k původnímu plnění



jedná se o jednostranné právní jednání, kterým se dá závazek zrušit s účinky obdobnými odstoupení od smlouvy



právo zrušit závazek nemá ta strana, která již, byť i jen částečně přijala plnění druhé strany, nebo druhé straně sama plnila (tzn. nemůže se vyvázat zaplacením odstupného)

65

DALIBOR VAIGERT,Tomáš Philippi,Pavol Riško,Hana Navrátilová. Pohledávky: právní příručka věřitele.Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2005, xii, 272 s. ISBN 80-251-0881-3. 66 DALIBOR VAIGERT,Tomáš Philippi,Pavol Riško,Hana Navrátilová. Pohledávky: právní příručka věřitele.Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2005, xii, 272 s. ISBN 80-251-0881-3.

42



jako odstupné může sloužit i závdavek, pokud si strany sjednají předání závdavku § 1808 NOZ67

6.2.8 Splynutí Splynutí je jedním ze způsobů zániku závazku. Splynutí spočívá v tom, že jakýmkoliv způsobem splyne právo s povinností jedné osobě. Taková situace může nastat v případě, že někdo zdědí pohledávku vůči své osobě, v případě fúze právnických osob nebo nastane-li nájemce vlastníkem bytu, který má v nájmu. Důsledkem splynutí je, že práva i povinnosti z toho závazku zaniknou, neboť nikdo nemůže být sám sobě dlužníkem. Pokud však splyne právo věřitele s povinností toho, kdo závazek zajišťuje, nezaniká tím hlavní dluh.

6.2.9 Prominutí dluhu Dochází k zániku dluhu toho dlužníka, kterému dluh věřitel prominul. Má se za to, že dlužník s prominutím dluhu souhlasí. Aniž by dlužník dluh splnil, vydá věřitel dlužníkovi potvrzení o splnění (kvitance) § 1995 NOZ.68 Oproti současnému stavu se v novém občanském zákoníku ruší povinnost písemné dohody v případě prominutí dluhu. Zavádí se také domněnka, že dlužník s prominutím dluhu souhlasí, pokud bez zbytečného odkladu neprojeví výslovný nesouhlas nebo nezačne dluh plnit. Zároveň vydá-li věřitel dlužníku potvrzení o splnění dluhu nebo mu vrátí dlužní úpis, aniž by dlužník skutečně plnil, má kvitance účinky prominutí dluhu. Stará úprava občanského zákoníku obsahovala prominutí dluhu jako dvoustranný právní úkon. Nestačil projev věřitele, jímž se vzdává svého práva nebo promíjí dluh, učiněný vůči třetím osobám, byť v písemné formě. Jako praktický příklad lze 67

TULÁČEK, Michal. Ius wiki.cz [online]. © 1997 - 2015 Sunnysoft [cit.2015-06-20]. Dostupné z: http://www.ius-wiki.eu/obcanske-pravo/pfuk/obcan-hmota-iv/zkouska/otazka-a31 68 NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK. Zákon č. 89/2012 Sb. ze dne 3. února 2012. Praha: Ústav práva a právní vědy : European Business School SE, 2014. ISBN 978-80-87974-01-8

43

uvést Rozsudek NS ze dne 15. 2. 2012, sp. zn. 29 Cdo 4157/2009: „Podle ustanovení § 574 obč. zák. věřitel se může s dlužníkem dohodnout, že se vzdává svého práva nebo že dluh promíjí; tato dohoda musí být uzavřena písemně. Dohoda, kterou se někdo vzdává práv, jež mohou v budoucnu teprve vzniknout, je neplatná. Shora citované ustanovení upravuje zánik závazku na základě dvoustranného právního úkonu, kterým se věřitel vzdává svého práva nebo promíjí dlužníkovi dluh a dlužník s tím souhlasí. Jednostranné prominutí dluhu věřitelem (bez souhlasu dlužníka) je bez právních účinků, když zákon vychází z toho, že je nejen povinností, ale i právem dlužníka splnit svůj závazek, a k platnému prominutí dluhu vyžaduje dvoustranný právní úkon. Nestačí proto ani projev věřitele, jímž se vzdává svého práva nebo promíjí dluh, učiněný vůči třetím osobám, byť v písemné formě.“69

6.2.10 Smrt dlužníka nebo věřitele Práva a povinnosti ze závazkových právních vztahů smrtí dlužníka nebo věřitele zásadně nezanikají, ale přecházejí na právního nástupce § 2009 NOZ.70 Smrtí dlužníka jeho povinnost nezanikne, ledaže jejím obsahem bylo plnění, které mělo být provedeno osobně dlužníkem (např. povinnost namalovat obraz). Smrtí věřitele právo zanikne, bylo-li plnění omezeno jen na jeho osobu. Smrtí věřitele zanikne i právo na bolestné. Pokud jsou závazky součástí dědictví, přecházejí prostřednictvím dědického řízení na dědice. S účinností nového občanského zákoníku je v otázce odpovědnosti za dluhy důležitá tzv. výhrada soupisu. Fakticky to znamená, že dědic, který má podezření, že zůstavitel měl dluhy, může požádat notáře, aby provedl tzv. soupis (tj. zjistil čistou hodnotu dědictví). V případě kdy dědic výhradu soupisu využije, 69

Rozsudek NS ze dne 15. 2. 2012, sp. zn. 29 Cdo 4157/2009. Právnické fórum [online]. Forma prominutí dluhu 15.2.2012. [cit. 2015-06-21.] Dostupné z: http://www.pravnickeforum.cz/archiv/dokument/doc-d40305v50388-forma-prominutidluhu/?search_query=%24author%3D702+%24type%3D23%7C%24type%3D25%7C%24ty pe%3D24%7C%24type%3D22+%24source%3D5 70 NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK. Zákon č. 89/2012 Sb. ze dne 3. února 2012. Praha: Ústav práva a právní vědy : European Business School SE, 2014. ISBN 978-80-87974-01-8

44

odpovídá za zděděné dluhy pouze do výše zděděného majetku. V opačném případě odpovídá za všechny zůstavitelovy dluhy.

6.2.11 Poukázka Poukázka (asignace) je listina, která pro snadnější převoditelnost může být buď: Na řad (práva přejdou rubopisem na osobu oprávněnou na rubopisu) §1946 NOZ. Na doručitele (tehdy poukázaný plní každému kdo předloží poukázku) §1947 NOZ. 71 Poukázka opravňuje poukazníka vybrat plnění u poukázaného a poukázaný se zmocňuje, aby splnil poukazníkovi na účet poukazatele. Přímý nárok nabude poukazník proti poukázanému jen tehdy, obdrží-li projev poukázaného, že poukázku přijímá. Druhy poukázek: 

poukázka dlužnická – poukázaný je dlužníkem toho, kdo na něj poukazuje své věřitele, pak nemůže poukázku odmítnout



poukázka úvěrová – vystaví ji dlužník namísto plnění věřiteli, třetí osoba zaplatí za dlužníka (čili mu poskytne úvěr), třetí osoba může posoudit, zda s poukázkou souhlasí (tedy jestli dluh zaplatí)72

Zákon výslovně stanovuje podmínky, za kterých je platné přijetí poukázky, jaké jsou vady poukázky poukázku lze odvolat do okamžiku, než ji poukázaný přijal

6.2.12 Kvitance Kvitance (stvrzenka) je písemné potvrzení věřitele dlužníku, že splnil svůj dluh zpravidla peněžitý). Kvitance je soukromou listinou. V textu NOZ nalezneme úpravu kvitance v ustanoveních § 1949 a následujících. Zákon stanoví, že pokud věřitel přijímá plnění, vydá dlužníkovi na jeho žádost potvrzení o splnění dluhu neboli kvitanci.

71

PILÁTOVÁ, Jana. RICHTER Jaroslav. Pohledávky a jejich řešení v podnikové praxi: praktická řešení a vzory, daňová a účetní problematika, vybraná související ustanovení. Olomouc: ANAG, 2009. ISBN 978- 80-7263-534-4 72 RICHTER, Tomáš. SPÁČIL, Jiří. Občanský zákoník III (Věcná práva § 976 – 1474). Praha: C.H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-499-5.

45

Pokud věřitel vydá dlužníkovi kvitanci nebo mu vrátí dlužní úpis, aniž by dlužník dluh splnil, má to za důsledek prominutí dluhu. Proto je třeba bdělosti při nakládání s dlužními úpisy a kvitancemi. Kvitance je jednoduše řečeno jakousi stvrzenkou, která dokládá, že dlužník svůj dluh splnil a zároveň slouží pro dlužníka jako potvrzení, že svůj závazek vůči věřiteli splnil. Proto, aby kvitance byla platná, musí obsahovat určité náležitosti. Zákon stanovuje, že musí obsahovat vymezení stran závazku, tedy označení dlužníka a věřitele, kterých se dluh týká.

6.2.13 Dlužní úpis Dlužní úpis je samostatná listina obsahující prohlášení o existenci dluhu, kterou dlužník vystaví věřiteli. Nejčastěji má podobu uznání dluhu, pokud obsahuje označení důvodu i výše dluhu, může ale jít i o jiné písemné potvrzení pohledávky. Dlužní úpis tedy potvrzuje už existující závazek, vzniklý z předchozí smlouvy, většinou zápůjčky peněz.

6.12.14 Náhradní splnění Nelze-li dluh splnit proto, že věřitel je neznámý nebo nepřítomný, že věřitel odmítl bezdůvodně plnění přijmout, že dlužník je bez své viny v nejistotě, kdo je věřitelem, nebo z jiných důležitých příčin na straně věřitele, je dlužník oprávněn složit předmět plnění do soudní úschovy. Účelně vynaložené náklady spojené s náhradním splněním jdou k tíži věřitele § 1953 NOZ.73 Předpoklady zániku závazku splněním jsou:

73

PILÁTOVÁ, Jana. RICHTER Jaroslav. Pohledávky a jejich řešení v podnikové praxi: praktická řešení a vzory, daňová a účetní problematika, vybraná související ustanovení. Olomouc: ANAG, 2009. ISBN 978- 80-7263-534-4

46



„existence platného právního důvodu závazku – pokud by nebyl, šlo by o bezdůvodné obohacení (výjimkou je vada u nedostatku formy)



jednání dlužníka nebo osoby oprávněné za něj plnit, kterým projevuje vůli splnit a zároveň poskytuje to plnění, které je předmětem závazku.



součinnost věřitele, tedy právní jednání věřitele nebo osoby, která je oprávněna přijmout plnění (není nutné ve všech případech, v těch kde je se jedná o tzv. soluční smlouvu)“74

74

DALIBOR VAIGERT,Tomáš Philippi,Pavol Riško,Hana Navrátilová. Pohledávky: právní příručka věřitele.Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2005, xii, 272 s. ISBN 80-251-0881-3

47

Závěr Než učiním závěr mé bakalářské práce na téma Prodlení dlužníka a jeho následky, je nutné si zrekapitulovat kontext právního ukotvení prodlení. Před novelou občanského zákona bylo prodlení upraveno jak v Zákoně č.513/1991 Sb., obchodní zákoník, tak i v Zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Obchodní zákoník zahrnoval celou problematiku obchodního práva v širším pojetí soukromého práva. Obecným právním předpisem soukromého práva byl občanský zákoník a obchodní zákoník představoval nejvýznamnější zvláštní předpis k občanskému zákoníku. Obchodní zákoník upravoval veškeré obchodní závazkové vztahy a z toho vyplývající možné prodlení. Od 1.1.2014 veškeré závazkové smluvní vztahy upravuje Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (nový občanský zákoník) a Obchodní zákoník byl nahrazen Zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Zákon o obchodních korporacích se věnuje, zákonné úpravě obchodních společností, a to, veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti a družstev. Z provedené analýzy vztahu mezi dlužníkem a věřitelem mohu konstatovat, že postavení obou institutů je rovnocenné a v některých oblastech jsou práva věřitele oproti staré právní úpravě posíleny. Věřitel po dohodě s dlužníkem má k dispozici prostředky, které mu umožní vyvinout tlak na dlužníka a přimět ho ke splnění závazku. Ustanovení platné pro oba instituty zajišťující rovnost je například také právo odstoupit od smlouvy v přesně indikovaných případech a to jak na straně věřitele, tak i na straně dlužníka. Ochrana slabší smluvní strany je rovněž zakotvena na mnohých místech nového občanského zákoníku a to bez rozdílu zda se jedná o pozici dlužníka či věřitele. Slabší smluvní strana se určuje podle konkrétních okolností a podle druhu smluvního vztahu. Ovšem na druhou stranu je nutné podoktnou, že proces, než se člověk stane dlužníkem v prodlení je poměrně zdlouhavý a existuje dostatečně dlouhá doba pro komunikaci mezi dlužníkem a věřitelem. Dlužník, který je v prodlení, svou rychlou reakcí a komunikací s věřitelem má mnoho možností, jak ovlivnit konečný proces vymáhání. Vymáhání zakončené soudní cestou je tou nejzazší formou vymáhání, protože lze dle smluvního vztahu požádat o odklad splátek na dobu nutnou, o snížení splátek na dobu nutnou anebo splácet svůj dluh formou splátkového kalendáře.

48

V kapitole Specifické následky z prodlení dlužníka dle smluvních typů jsem se nažila rozklíčovat smluvní vztahy mezi podnikateli a soukromoprávní smluvní vztahy. I zde je při uzavírání některých smluv oběma stranám dovolena určitá volnost při zákonných ustanoveních. Ostatní ustanovení nového občanského zákoníku týkajících se smluvních vztahů

jsou

pevně

definována,

jako

např.

v kupní

smlouvě

nemovitosti.

V soukromoprávních vztazích je prosazována rovnost účastníků a na to navazuje i smluvní volnost. Dohodnou-li se smluvní strany jinak, než stanoví zákon, má tato dohoda před zákonem přednost. Ovšem nastane-li situace, kdy se smluvní strany nedohodnou, spor musí rozhodnout soud v občanskoprávním řízení. Z výše uvedeného vyplývá, že nový občanský zákoník obsahuje dispozitivní normy v oblasti smluvních ujednání, tak aby v praxi docházelo k rychlému a smírnému řešení. Důvody jsou jasné a to z pohledu ekonomického a co nejmenší administrativní zátěže. Na druhou stranu, jestliže se smluvní strany nedokážou dohodnout, disponuje občanský zákoník s dostatečnou explicitní úpravou platnou v občanskoprávním řízení. Zajištění dluhu zástavním právem dosáhlo novou právní úpravou významných změn vedoucích k vyšší přehlednosti a procesní jednoduchosti smluvních stran. Nový občanský zákoník upravuje problematiku zástavního práva komplexně v jednom zákoně. Najdeme zde upraveno i zástavní právo k obchodním podílům a zástavní právo k cenným papírům. Zajištění a utvrzení dluhu dává věřiteli možnost uspokojit svou pohledávku jiným způsobem v případě, že dlužník svůj dluh nesplní. Ovšem o zajišťovací funkci se nejedná pouze tehdy, pokud dlužník může věřiteli poskytnout jistotu, že nějaké plnění skutečně obdrží. Z tohoto důvodu není zcela výstižné považovat za zajištění i smluvní pokutu a uznání dluhu, neboť ani jeden z těchto prostředků věřiteli není schopen splnění dluhu ekonomicky nahradit. Institut zajištění je ukotven v novém občanském zákoníku univerzálními ustanoveními o jistotě, v nichž lze najít normy společné pro všechny zajišťovací instituty.

49

Seznam použité literatury ČLOVĚK V TÍSNI – společnost při České televizi. Dluhová problematika: Informační brožura. Praha, 2012. ISBN 978-80-86961-28-6. GRAABER, David. Dluh prvních 5000 let. Praha: Bizbooks, 2012. ISBN 978-80-2650044-5. KINDL, Milan. Domácí právník. Praha: C.H. Beck, 2001. ISBN 80-7179-456-2. KOLÁŘ, Ondřej. Prodlení v obchodních vztazích a jeho důsledky: Praha, 2011. Diplomová práce. Karlova univerzita, Právnická fakulta NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK. Zákon č. 89/2012 Sb. ze dne 3. února 2012. Praha: Ústav práva a právní vědy: European Business School SE, 2014. ISBN 978-80-8797401-8. PILÁTOVÁ, Jana. RICHTER Jaroslav. Pohledávky a jejich řešení v podnikové praxi: praktická řešení a vzory, daňová a účetní problematika, vybraná související ustanovení. Olomouc: ANAG, 2009. ISBN 978- 80-7263-534-4. RABAN, Přemysl. Občanské právo hmotné: závazkové právo. Brno: Václav Klemm, 2014. ISBN 978-80-87713-11-2. RICHTER, Tomáš. SPÁČIL, Jiří. Občanský zákoník III (Věcná práva § 976 – 1474). Praha: C.H. Beck, 2013. ISBN 978-80-7400-499-5. ŠTENGLOVÁ, Ivana. Přehled judikatury ve věcech občanskoprávních závazkových vztahů. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2010. 1156 s.ISBN 978-80-7357-576-2. VAIGERT Dalibor. T.PHILIPPI, P. RIŠKO, H. NAVRÁTILOVÁ. Pohledávky: právní příručka věřitele. Brno: Computer Press, 2005. ISBN 80-251-0881-3.

50

Seznam internetových zdrojů DOLEČEK, Marek. Smlouvy uzavírané podnikateli – smluvní typy. Business Info.cz [online]. © 1997-2015 [cit.2015-06-16]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/smlouvy-uzavirane-podnikateli-rozdily-mezismluvnimi-typy-ppbi-51074.html#!&chapter=1 EPravo . Vzájemný vztah soukromoprávních a veřejných vztahů. Epravo.cz [online]. © epravo.cz, a.s. 1999-2015 [cit. 2015-06-17]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/vzajemny-vztah-soukromopravnich-averejnopravnich-vztahu-17698.html FETTER, Richard W. Měšec.cz [online]. Copyright © 1998 – 2015 [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/uroky-z-prodleni-podle-noveho-obcanskehozakoniku-od-1-1-2014/ FINANČNÍ GRAMOTNOST. Úvěry riziko dluhové pasti. Nenech se dojit.cz [on line]. © 2012 Finanční gramotnost [cit. dne 2015-06-18]. Dostupné z: http://www.nenechsedojit.cz/zajisteni-zavazku-0 KAUSTA, Petr. Seriál o novém občanském zákoníku. Deník.cz: [online]. 2014, 4/Krimi [cit.2015-09/06]. Dostupné z: http://www.pravnilinka.cz/userfiles/file/denik-2014-1023.pdf Ministerstvo spravedlivosti ČR. Nový občanský zákoník [online]. MV, © 2013–2015 [cit.2015-06-17]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/obecna-cast/predmetupravy/ PODNIKATEL. Dohoda o srážkách ze mzdy. Podnikatel.cz [online]. © 2007 – 2015 [cit. 2015-06-12]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/dohody-o-srazkach-zemzdy-dle-zakoniku-prace-od-roku-2014/ Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 31 Odo 495/2006, ze dne 15.10.2008. EPravo (online). 57914. ZAJIŠŤOVACÍ PŘEVOD VLASTNICKÉHO PRÁVA. [ cit.2015-06-19]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/soudnirozhodnuti/zajistovaci-prevod-vlastnickeho-prava-57914.html

Rozsudek NS ze dne 15. 2. 2012, sp. zn. 29 Cdo 4157/2009. Právnické fórum [online]. Forma prominutí dluhu 15.2.2012. [cit. 2015-06-21.] Dostupné z: http://www.pravnickeforum.cz/archiv/dokument/doc-d40305v50388-forma-prominutidluhu/?search_query=%24author%3D702+%24type%3D23%7C%24type%3D25%7C %24type%3D24%7C%24type%3D22+%24source%3D5 51

ŠTARHA Štěpán. Smluvní pokuta v občanském zákoníku. havelholasek.cz [on line]. © 2011 – 2015 [cit. 205-06-15]. Dostupné z:http://www.havelholasek.cz/cs/rekodifikace/publikace/285-smluvni-pokutav-novem-obcanskem-zakoniku TULÁČEK, Michal. Ius wiki.cz [online]. © 1997 - 2015 Sunnysoft [cit.2015-06-11]. Dostupné z: http://www.ius-wiki.eu/obcanske-pravo/pfuk/obcan-hmotaiv/zkouska/otazka-a-23

52