Prodlení dlužníka a jeho následky

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Prodlení dlužníka a jeho následky

Bakalářská práce

Autor:

Michaela Holubíková Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. Šárka Palermová

Duben 2014

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Karviné, 16. dubna 2014

………………………………… Michaela Holubíková

Poděkování: Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce paní JUDr. Šárce Palermové za vstřícnost, pomoc a asistenci v průběhu psaní práce.

Michaela Holubíková

Anotace Práce poskytuje komplexní pohled na prodlení dlužníka a jeho následky. Podrobněji jsou dále popsány charakteristické znaky dlužníka, zakotvení této problematiky v našem právním řádu, vymahatelnost práva a možnosti věřitele při neplnění uzavřených podmínek.

Klíčová slova Dlužník, věřitel, prodlení, následky, vymahatelnost, právní řád.

Annotation Bachelor thesis provides komplex view on debtor´s delay and its consequences. In more details is described characteristics of debtor, the implementation of this issue in the legal system, law enforcement and options of a creditor in case of not fulfil agreeded terms.

Key words Debtor, creditor, delay, consequences, enforcement, legal system.

OBSAH Úvod ........................................................................................................................................... 7 1.

Náhled do problematiky ..................................................................................................... 8 1.1.

Prodlení dlužníka a jeho práva ..................................................................................... 8

1.2.

Prodlení věřitele a jeho práva .................................................................................... 10

1.3.

Problémy vyplývající ze smluvních vztahů s věřiteli ................................................ 11

1.4.

Půjčování s cílem zmocnit se majetku dlužníka ........................................................ 12

1.5.

Chybějící finanční vzdělání ....................................................................................... 13

1.6.

Nepředpokládané důvody zadlužení .......................................................................... 14

1.7.

Celospolečenské důvody............................................................................................ 15

1.8.

Typy domácností s finančními problémy .................................................................. 15

1.9.

Typologie dlužníka jiným pohledem ......................................................................... 16

1.9.1.

Dlužník se symptomy ekonomické krize............................................................ 16

1.9.2.

Dlužník ve stavu hluboké krize. ......................................................................... 17

1.9.3.

Druhotná platební neschopnost dlužníka............................................................ 17

1.9.4.

Záměrná neochota dlužníka hradit své závazky. ................................................ 18

1.9.5.

Dlužník se špatnou platební morálkou. .............................................................. 18

1.9.6.

Dlužník fyzická osoba nebo podnikatel na živnostenský list. ............................ 19

1.9.7.

Insolventní dlužník. ............................................................................................ 19

1.10. Příčiny zadlužování.................................................................................................... 21 2.

Charakteristika smluvních vztahů .................................................................................... 22 2.1.

3.

Právní úprava smluvních vztahů ................................................................................ 22

2.1.1.

Smlouvy .............................................................................................................. 23

2.1.2.

Uzavření smlouvy ............................................................................................... 24

2.2.

Pohledávka ................................................................................................................. 24

2.3.

Závazkové právní vztahy ........................................................................................... 25

2.4.

Společné závazky ....................................................................................................... 26

2.5.

Změna závazkových vztahů ....................................................................................... 28

2.5.1.

Postoupení pohledávky ....................................................................................... 28

2.5.2.

Postoupení souboru pohledávek ......................................................................... 30

2.5.3.

Převzetí dluhu ..................................................................................................... 30

2.5.4.

Přistoupení k dluhu ............................................................................................. 30

2.5.5.

Převzetí majetku ................................................................................................. 31

Zajištění a utvrzení dluhu ................................................................................................. 31 5

4.

3.1.

Zástavní právo ............................................................................................................ 32

3.2.

Zadržovací právo ....................................................................................................... 33

3.3.

Ručení ........................................................................................................................ 34

3.4.

Finanční záruka .......................................................................................................... 34

3.5.

Zajišťovací převod práva ........................................................................................... 35

3.6.

Dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů ....................................................... 35

3.7.

Smluvní pokuta .......................................................................................................... 36

3.8.

Uznání dluhu .............................................................................................................. 37

Zánik závazku ................................................................................................................... 38 4.1.

Splnění dluhu ............................................................................................................. 38

4.2.

Dohoda ....................................................................................................................... 39

4.3.

Započtení ................................................................................................................... 40

4.4.

Nemožnost plnění ...................................................................................................... 40

4.5.

Výpověď .................................................................................................................... 40

4.6.

Odstoupení od smlouvy ............................................................................................. 41

4.7.

Odstupné .................................................................................................................... 41

4.8.

Splynutí ...................................................................................................................... 42

4.9.

Prominutí dluhu ......................................................................................................... 42

4.10. Smrt dlužníka nebo věřitele ....................................................................................... 42 4.11. Poukázka .................................................................................................................... 42 4.12. Kvitance ..................................................................................................................... 43 4.13. Dlužní úpis ................................................................................................................. 43 4.14. Náhradní splnění ........................................................................................................ 43 5.

Řešení pohledávek ............................................................................................................ 44 5.1.

Před podáním žaloby ................................................................................................. 44

5.2.

Výzva k zaplacení dlužné částky ............................................................................... 45

5.3.

Soudní řízení .............................................................................................................. 45

5.3.1. 5.4.

Běžné soudní řízení ............................................................................................ 46

Exekuce ...................................................................................................................... 46

5.4.1.

Druhy exekucí .................................................................................................... 47

Závěr ......................................................................................................................................... 50 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 51 Literatura .................................................................................................................................. 51 Internetové zdroje ..................................................................................................................... 52 6

Úvod Na vztah dlužník – věřitel v dnešní době narážíme na každém kroku a stal se tak součástí života každého z nás. V minulých letech, kdy v České republice probíhala hospodářská recese a globální ekonomika se ocitla v útlumu, se tento vztah stal o to problematičtější. Právě problematika tohoto vztahu je důvodem, proč jsem si vybrala jako téma pro svoji bakalářskou práci Prodlení dlužníka a jeho následky. V dnešní komplikované ekonomické situaci je právě půjčka východiskem pro mnoho lidí. Spotřebitelé si půjčují na vybavení bytu, nové auto, ale také na vánoční dárky či dovolenou. V minulých letech byla půjčka až tím posledním řešením v obtížných situacích. Dnes je to pojem stále aktuálnější a známější. Problém nastává ve chvíli, kdy běžný spotřebitel nedokáže plnit své závazky. Bohužel informovanost fyzických osob v tomto směru je v České republice stále velmi nízká. Ekonomická gramotnost občanů je problémem právě z toho důvodu, že mnoho spotřebitelů se poté dostane do těžkých finančních situací, které se pro ně stávají neřešitelnými. Úvěry uzavírají zejména skupiny, které patří k nízké nebo střední ekonomické třídě. Už v tomto bodu je zcela patrné, že splatitelnost půjčky může být nejen problémem, ale dostává spotřebitelé do ještě horší situace než na začátku, protože zde nejen musí dojít ke splácení půjčky samotné, ale také k jejím poplatkům či úrokům. V první části této práce, jsem se zaměřila na charakteristické znaky dlužníka. Druhá část bakalářské práce popisuje, jak je celá problematika řešena a zakotvená v našem právním řádu, a na závěr této práce prozkoumáme vymahatelnost práva, a jaké má věřitel možnosti (případně i dlužník) při neplnění uzavřených podmínek. Úkolem této bakalářské práce nebude pouze vytvoření odborné publikace, která by mohla posloužit také jako příručka pro běžného spotřebitele, ale také prozkoumání vztahu mezi dlužníkem a věřitelem.

7

1. Náhled do problematiky Jestliže budeme mluvit o problematice zadlužení domácnosti, je dobré znát rozdíl mezi pojmy zadluženost a předluženost domácnosti. Do určité míry je zadluženost normální a žádoucí jev současné ekonomiky státu po celém světě, avšak předluženost už je jev nežádoucí. Předlužení je nesplnění platebních povinností dlužníka. Jde o dlouhodobě trvající proces, který postupně prochází určitým vývojem a spěje k soukromému bankrotu. O předlužení se nehovoří jen tehdy, kdy po odečtení pevných životních nákladů již zbylá část měsíčního příjmu nestačí na splacení splátek, nýbrž přináší s sebou i masivní sociální a psychické důsledky.1 Psychologové se shodují i na tom, že existuje něco jako osobnost náchylná k dluhům. ,,S úvěry mají často problémy lidé, kteří jsou duševně nevyrovnaní. Mají tendenci impulsivně řešit potíže tím, že nakupují a utrácejí,“ říká brněnská psycholožka Machů. Cítí, že pro takové lidi jsou dnešní úvěry až nebezpečně dostupné. 2 V péči odborníků končí ovšem i kdysi vyrovnaní ,,normální“ dlužníci. ,,Lidé sem přicházejí se syndromy úzkosti, deprese, nespavost. Může se to projevit tělesnými problémy, například bolestmi hlavy, břicha,“ popisuje liberecký psychoterapeut Petr Moos ze střediska komplexní terapie psychosomatických poruch.3

1.1.

Prodlení dlužníka a jeho práva Dlužníci jsou subjekty s povinností uhradit závazek věřiteli. V praxi je prodlení dlužníka poměrně častým jevem. Jedním ze základních

požadavků na plnění dlužníka je, aby bylo věřiteli plnění poskytnuto řádně a včas. Když dlužník svůj závazek nesplní řádně a včas, dostává se do prodlení, a to až do doby, kdy bude závazek vůči věřiteli řádně splněn nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Pokud je dlužník v prodlení věřiteli vedle původní pohledávky vznikají další práva, k prodlení

1

http://sluzby.inzertplus.cz/inz/pomoc-predluzenym-domacnostem-a-obcanum-49588.html http://www.pomocsdluhy.cz/pdf/prirucka.PDF 3 http://www.pomocsdluhy.cz/pdf/prirucka.PDF 2

8

dlužníka však nedojde, jestliže věřitel včas a řádně nabídnuté plnění od něho nepřijal nebo mu neposkytl součinnost potřebnou ke splnění dluhu.4 Podle Občanského zákoníku §1968 Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.5 Do prodlení se tedy dlužník dostává, nesplní-li závazek řádně a včas. Dlužníkovi vznikají následně nové právní povinnosti, které předtím neměl = odpovědnostní sankční právní povinnosti (obdobně má i věřitel nová práva). V případě prodlení věřitele má dlužník tato práva: 

věřitel má povinnost nahradit dlužníkovi náklady, které mu tím vznikly (dopravu, skladné, pojištění),



věřitel má odpovědnost za škodu způsobenou na věci ztrátou, zničením nebo poškozením,



dlužník je oprávněn žádat od věřitele náhradu jiných škod způsobených mu prodlením,



za dobu věřitelova prodlení není dlužník povinen platit úroky,



dlužník může od věřitele, který je v prodlení nadále požadovat splnění jeho povinností,



v případě prodlení dlužníka se rozlišuje, zda je prodlení věřitele podstatným porušením smlouvy, či nikoli a od toho se zase odvíjí možnost odstoupení od smlouvy ze strany dlužníka. I přesto, že zákon poskytuje dlužníkovi určitou míru ochrany před libovůlí věřitele,

nemusí to být v konkrétních případech dostatečné. Odmítnutí přijetí plnění ze strany věřitele, resp. odmítnutí poskytnout součinnost, musí dlužník prokázat, aby nevznikly pochybnosti, kdo je vlastně v prodlení, a aby proto nebyl sankcím vystaven sám dlužník. To však v jednotlivých případech nemusí být jednoduché. Proto lze dlužníku doporučit, aby v případě prodlení věřitele spíše nekalkuloval s bonusy ve formě sankcí vůči věřiteli, ale bez zbytečného odkladu využil institut soudní úschovy, čímž svůj závazek splní. U soudu lze složit do úschovy peníze, cenné papíry a jiné movité věci hodící se k úschově.6

4

DALIBOR VAIGERT,Tomáš Philippi,Pavol Riško,Hana Navrátilová. Pohledávky: právní příručka věřitele. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2005, xii, 272 s. ISBN 80-251-0881-3. 5 Občanský zákoník: Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ; Zákon o mezinárodním právu soukromém : 2014 : úplná znění. Olomouc: ANAG, 2013-, sv. ISBN 978-80-7263-814-7. 6 DALIBOR VAIGERT,Tomáš Philippi,Pavol Riško,Hana Navrátilová. Pohledávky: právní příručka věřitele. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2005, xii, 272 s. ISBN 80-251-0881-3.

9

1.2.

Prodlení věřitele a jeho práva Požadovat plnění po dlužníkovi je ze závazkového právního vztahu oprávněn věřitel.

Věřitel je subjekt práva (například osoba, organizace, společnost nebo vláda). Věřitel má tedy pohledávku za dlužníkem a dlužník má tak dluh vůči věřiteli. Věřitel se do prodlení může dostat stejně jako dlužník. Věřitel je v prodlení, jestliže nepřijal řádně nabídnuté plnění, nebo neposkytl v době plnění součinnost potřebnou ke splnění dluhu. Věřitel se dostane do prodlení i v případě, že mu dlužník odmítne plnění předat bez řádného potvrzení o předmětu a rozsahu plnění. Důsledky prodlení věřitele jsou obdobné jako v případě prodlení dlužníka.7 Prodlení věřitele nastává podle Občanského zákoníku §1975 Věřitel je v prodlení, nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu.8 Po doplnění již zmíněných skutečností je také potřeba blíže specifikovat pojem právo a nárok, které se v běžném chápání často nesprávně zaměňují. Právo představuje oprávnění příslušného subjektu k plnění ze strany druhé osoby. Nárok je oprávněním takové osoby přímo se plnění domáhat a toto případně i vymoci soudní cestou. Výrazně je tento rozdíl patrný například u běžné smlouvy o půjčce, kde od okamžiku poskytnutí půjčky má subjekt, který ji poskytnul, právo na její vrácení, ovšem nárok na toto vrácení vzniká teprve dnem, který byl jako den vrácení mezi účastníky dohodnut. Obsah pojmu právo a nárok se tedy ne vždy musí právně i fakticky překrývat. V případě prodlení dlužníka má věřitel tato práva: 

Věřitel má právo odstoupit od smlouvy, jestliže dlužník nesplní závazek ani v dostatečné přiměřené lhůtě poskytnuté mu věřitelem. Obchodní zákoník dále rozlišuje pro případ odstoupení věřitele z důvodů prodlení dlužníka, které je podstatným porušením smlouvy, a prodlení dlužníka, které je nepodstatným porušením smlouvy. V případě podstatného porušení smlouvy pak věřitel není povinen poskytnout dlužníku další přiměřenou lhůtu.



Je-li dlužník v prodlení s předáním nebo vrácením věci věřiteli, nebo nakládá-li s věcí, kterou má předat nebo vrátit věřiteli, v rozporu s povinnostmi vyplývajícími ze

7

DALIBOR VAIGERT,Tomáš Philippi,Pavol Riško,Hana Navrátilová. Pohledávky: právní příručka věřitele. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2005, xii, 272 s. ISBN 80-251-0881-3. 8 Občanský zákoník: Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ; Zákon o mezinárodním právu soukromém : 2014 : úplná znění. Olomouc: ANAG, 2013-, sv. ISBN 978-80-7263-814-7.

10

závazkového vztahu, přechází na něho po dobu, po kterou je v prodlení nebo porušuje tyto povinnosti, nebezpečí škody na věci, jestliže toto nebezpečí nenesl již předtím. Škodou na věci je ztráta, zničení, poškození nebo znehodnocení věci bez ohledu na to, z jakých příčin k nim došlo. Dlužník však neodpovídá za škodu na věci, jestliže tato škoda byla způsobená věřitelem nebo vlastníkem věci nebo by k ní došlo i při splnění povinnosti dlužníka. 

Je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka poplatek z prodlení.



Věřitel má dále právo na náhradu škody způsobené prodlením dlužníka.



V případě prodlení s plněním peněžitého dluhu lze však náhradu škody požadovat, jen pokud není kryta úroky z prodlení nebo poplatkem z prodlení.



Dohodne-li se věřitel s dlužníkem o tom, že již splatný dluh bude plněn ve splátkách, a věřitel chce, aby dlužník ve splátkách plnil i úroky z prodlení, musí to být v dohodě výslovně uvedeno.9

1.3.

Problémy vyplývající ze smluvních vztahů s věřiteli Nízké ekonomické vzdělání občanů, je problémem, který je častým důvodem vzniku

insolvence jednotlivců, jejímž důsledkem je pak neschopnost splácet svoje závazky. Tito občané přeceňují svoje schopnosti splácet a podceňují možné důsledky, vyplývající třeba jen z dočasného nebo krátkodobého nesplácení svých závazků. V souvislosti s využíváním finančních produktů (půjček, úvěrů) uzavírají smluvní vztahy a tato rizika z těchto smluvních vztahů vyplívají. Dokumenty jako jsou smlouvy o úvěru, všeobecné obchodní podmínky, zajišťovací instrumenty často obsahují velmi riziková ustanovení, jejichž budoucí dopady si lidé s nízkým ekonomickým vzděláním a právním povědomím nedokážou představit. Neméně důležitou roli, zde rovněž hraje nedostatečná schopnost dlužníků připravit se na všechny teoretické možnosti (zejména nečekané události), které mohou značně snížit jejich schopnost splácet, a tím nastartovat koloběh problémů, kterými jsou, sankční úroky a poplatky, ztráta schopnosti dluh splácet až k exekučnímu řízení v konečné fázi. Dalším důležitým faktorem je v této souvislosti také malá ochota věřitelských institucí poskytnout svoje smluvní dokumenty veřejnosti tak, aby si je každý mohl detailně a v klidu prostudovat. 9

DALIBOR VAIGERT,Tomáš Philippi,Pavol Riško,Hana Navrátilová. Pohledávky: právní příručka věřitele. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2005, xii, 272 s. ISBN 80-251-0881-3.

11

Kdyby to bylo možné, mohli by se lidé vyvarovat například nebezpečím plynoucím zajištění pohledávek především nejrůznějšími druhy směnek, formou přímo vykonatelného zápisu sepsaného notářem či soudním exekutorem nebo prostřednictvím rozhodčí doložky.10

1.4.

Půjčování s cílem zmocnit se majetku dlužníka Další závažný problém, který právní řád ani nepostihuje, je působení subjektů, které

poskytující půjčky s cílem zmocnit se osobního majetku dlužníka. Mnohdy se jedná o půjčky, které jsou poskytovány za podmínek již na první pohled velmi benevolentních, tj. s cílem doslova ,,vnutit“ klientovi půjčku, i přes to, že věřitel od první chvíle počítá s tím, že dlužník nebude schopen půjčku splácet. Prostřednictvím nejrůznějších velmi efektivních zajišťovacích instrumentů a právních kliček (exekuční zápis, směnka) se zároveň snaží dlužníkovi klást v příslušných smluvních dokumentech takové podmínky, které je buď těžké splnit, nebo velmi snadné porušit, a to s fatálními následky. Věřitel se poté snadno dostane třeba prostřednictvím exekuce k osobnímu majetku dlužníka. Podle ČNB se exekuční řízení dotýká nejvíce domácnosti, které přecení své finanční možnosti a často si půjčí více peněz, které později nejsou schopny splácet. Zabavování majetku a strhávání dlužných částek přímo z bankovních účtů dlužníků včetně stavebního spoření, z penzijních fondů nebo ze sociálních dávek, patřilo v roce 2005 mezi nejčastější způsoby vymáhání dluhu exekutory. Zejména pak u menších dlužných částek, které je snadnější pokrýt z prodeje majetku domácnosti, je prakticky nemožné se vyhnout nesplácení dluhu. V případě, že domácnost nemá žádná finanční aktiva, exekutoři vniknou do bytu na základě soudního příkazu a zabaví nalezený majetek. Když nebude zabavený majetek stačit ke krytí dlužné částky, obstaví exekutoři budoucí příjmy dlužníka. Exekuční řízení je velmi rychlé a efektivní a na domácnosti může dopadnout velmi tvrdě. Počet exekucí se rychle zvyšuje. Délka exekučního řízení se naopak zkracuje. Dlužníci by v takovém případě neměli mít důvod celou záležitost natahovat formou odvolání nebo odkladů, protože jen zvyšují jejich konečné náklady v podobě úroků z dlužné částky a odměny exekutora.11

10 11

http://www.pomocsdluhy.cz/pdf/prirucka.PDF http://www.pomocsdluhy.cz/pdf/prirucka.PDF

12

1.5.

Chybějící finanční vzdělání Chybějící finanční vzdělání patří k osobnímu, ale i celospolečenskému problému

v České republice vedoucímu k předlužení. Jako první příčinou tohoto nedostatku je to, že spousta domácností si není schopna sestavit měsíční plán hospodaření své domácnosti, neumí si spočítat, kterou půjčku si mohou ,,dovolit“ a kdy je pro ně půjčka příliš drahá. Druhou příčinou tohoto nedostatku je, že lidé, s chybějícím finančním vzděláním, často podepíší velmi nevýhodné smlouvy ve svůj neprospěch. Neumějí si zvolit dostatečně solidní společnost, nečtou a často nerozumí jejich ujednání ve smlouvě a podpis smlouvy je často vede k velkým problémům. Sjednání krátkodobé nebo dlouhodobé půjčky není problematické, jestliže mají dlužníci dostatečné finanční rezervy pro splácení a jestliže při vyřizování půjčky počítají také s nepředpokládanými událostmi nebo dodatkovými výdaji. Pokud při sjednání půjčky lidé nemyslí na tyto události nebo výdaje, může se stát to, že měsíční výdaje budou větší než samotné měsíční příjmy a ty už nebudou dále schopny tyto nepředpokládané události nebo náhlé finanční výdaje pokryt. Upomínky se budou hromadit, bude hrozit výpověď z bytu, exekutor stojí přede dveřmi. Pak je člověk předlužen. Skutečný začátek cesty k předlužení často začíná ve velmi mladých letech. Není vyloučeno, že děti žijící v předlužené rodině si vybudují narušený vztah k penězům. Nízká úroveň vzdělání a negativní zkušenosti z domu rodičů zvyšují nebezpečí opakovat jednání vedoucí k předlužení. Potom může překonávání životních událostí, jako je odchod z domu rodičů, narození dítěte, pokus stát se samostatným nebo odchod na penzi, při dispoziční finanční tísni může vést od zadlužení k předlužení.12

12

http://www.pomocsdluhy.cz/pdf/prirucka.PDF

13

1.6.

Nepředpokládané důvody zadlužení Mezi nepředpokládané události, které se vyznačují tím, že jsou nechtěné, přišly

nečekaně, neplánovaně obrazně řečeno ,,rány osudu“ nebo takzvané ,,spouštěče“ patří:13 

Ztráta zaměstnání: Ztráta zaměstnání nepatří z hlediska dluhů mezi žádné příjemné záležitosti. Splátky dluhů se musejí platit i bez toho, aniž byste je mohli odložit do doby, než si najdete nové zaměstnání. Někdy se dá dohodnout s věřitelem na odkladu splátek nebo jejich snížení.



Rozchod s druhem, družkou – rozvod s manželem, manželkou: Často se lidé stávají dlužníky proto, že se rozvádějí nebo rozcházejí. Dluhy však zůstávají. Mnohdy i jeden z manželů, který zadlužen nebyl, musí uhradit společné závazky, respektive jejich část.



Nemoc nebo smrt blízkého příbuzného: Při úmrtí partnera či partnerky je zapotřebí zachovat chladnou hlavu. Než dojde k dědickému řízení, je vhodné zjistit několik věcí. Mezi ně patří přesměrování výplaty a placení složenek z účtu zemřelé osoby, případně ze společného účtu na vlastní. Vyhnete se tak případnému zmrazení finančních prostředků do doby, než dojde k dědickému řízení. Do té doby je však nutné platit účty.



Odchod do důchodu: Nejčastějším problémem nových důchodců je, že mají půjčky ještě z doby, kdy pracovali, avšak po odchodu do důchodu jim příjem klesá. Dochází tak k situaci, kdy právě tento rozdíl mezi původním platem a přiznaným důchodem pohodlně pokrýval splátky.



Narození dítěte



Nehoda



Ručení, spoluúčast na půjčce: Jestliže vás někdy požádal známý nebo člen rodiny, abyste se stal spoluručitelem nebo spoludlužníkem, pro vaše klidnější spaní bude lepší, když nikomu ručit nebudete. Riziko, že na vás spadne tíha jeho závazku, je vysoká. Je lepší pomoci někomu tím, že mu půjčíte, než když se dluh přesune na vaše bedra. Z logického pohledu je vhodnější, když se zadluží jeden člen rodiny a zbývající členové mu v případě možností pomohou, než když jeden člověk uvrhne několik svých blízkých do dluhové pasti. O ručení kamarádům nebo

13


14

spolužákům ani neuvažujte. Myslete vždy na sebe a rovněž si položte otázku, co z toho budete mít.14

1.7.

Celospolečenské důvody Selhání různých institucí, právního trhu, bytového trhu patří mezi celospolečenské

důvody vedoucí k předlužení. K selhání instituce rodiny, může přispět selhání státu v oblastech, jako je nedostačující vzdělání, poradenství.15

1.8.

Typy domácností s finančními problémy Domácnost, která chce uzavřít úvěr.

I toto je typ klientů, kteří potřebují pomoc, a to především poskytnutí rady, jak zvolit nejvýhodnější úvěr. Této zčásti preventivní práci je třeba věnovat velkou pozornost. Domácnost, která splácí. Typy klientů, kterým půjčky začínají narušovat každodenní život, a hledají lepší řešení ve své momentální situaci. Tito klienti nejčastěji hledají možnosti konsolidace (sloučení několika půjček nebo úvěru do jednoho) nebo jiná řešení pro ulehčení rozpočtu. Domácnost, která začíná mít problémy. Klienti, kteří přicházejí s tím, že dosud vše řádně platí, ale vědí, že již nebudou mít na další splátku. Jedná se vždy o začínající krizovou situaci, kterou je potřeba okamžitě začít řešit. Domácnost, která ,,kličkuje“. Klienti, kteří svou situaci aktivně řeší, ale nemají měsíční prostředky pro všechny splátky. Řeší situaci nepravidelnými platbami, každý měsíc u jiné společnosti Domácnost, která krátkodobě nesplácí. Hovoříme o horizontu cca 3-6 měsíců, kdy chodí poslední výzvy před podáním exekuce nebo pohledávky převzala společnost, která vymáhá.

14

JOSEF JANDA. Jak žít šťastně na dluh. ISBN 978-80-247-4833-7.

15


15

Domácnost, která má před exekucí. Hrozba výkonu exekuce je posledním silným motivem k aktivnímu řešení. Domácnost, která dlouhodobě nesplácí. Klienti, kteří svou situaci vzdali, nemají přehled o svých pohledávkách ani jejich celkové výši. Situaci nijak neřeší.16

1.9.

Typologie dlužníka jiným pohledem Charakteristika dlužníka se postupně určitými vlivem mění, a proto je na věřiteli, aby

správně charakterizoval dlužníka a přistoupil k vymáhání pohledávky se strategií.

1.9.1. Dlužník se symptomy ekonomické krize. Tato kategorie se v podmínkách ekonomické krize stává stále rozsáhlejší. Dlužníkovi finanční problémy nejsou často důsledkem chybovosti top managementu, jsou to přímo kopírující krizové jevy na trhu, kterými je například prudký pokles objemů zakázek nebo změny konjunktury (výroby, objemu, spotřeby, financí) trhu. V tomto případě není umožněno uhradit všechny závazky všem věřitelům takovému dlužníkovi, který má omezené finanční prostředky. Dlužník platí věřitelům výběrově a hodnotí své věřitele podle nějakého stupně jejich významu kvůli budoucímu chodu vlastní firmy, nebo podle síly věřitelského tlaku. Dlužníci této kategorie většinou s věřiteli komunikují, snaží se jim objasnit svou nynější tíživou situaci a chtějí tak dosáhnout prodloužení lhůt úhrad. Pro věřitele je výhodné této situace využít k zajištění pohledávky přistoupením jiných subjektů k závazku, nejlépe fyzických osob (statutárních zástupců dlužníka) nebo jiných firem. V tomto případě získává věřitel solidární dlužníky, u kterých může uplatnit svá práva. Méně často vzniká možnost zajistit pohledávku třeba zástavním právem k nemovitosti nebo cenným papírům. Je velmi důležité, aby věřitel sledoval vývoj ekonomické situace dlužníka, a když dojde k jejímu zhoršení okamžitě tak řešil své pohledávky radikálním způsobem.17

16 17

http://www.pomocsdluhy.cz/pdf/prirucka.PDF http://www.anov.cz/

16

1.9.2. Dlužník ve stavu hluboké krize. U této kategorie nejčastěji dlužník vidí blížící se nevyhnutelný bankrot. Jestliže on sám nebo věřitelé nevyhlásí insolvenční řízení, pak se obvykle dlužník snaží převést svůj majetek na jiné subjekty, nebo jej rozprodat, popřípadě vytvářet nové dluhy a „vyčistit“ svou obchodní činnost s ohledem na možný nástup konkurzního správce. Nehledě na to, že statutární orgány dlužníka mají ze zákona povinnost vyhlásit konkurz. Často se tak neděje z důvodů obcházení 6-ti měsíční doby, v jejímž průběhu může správce konkurzní podstaty zpětně napadnout transakce úpadce. Dlužníka v hluboké krizi charakterizuje vyhýbání se jednání, nekonstruktivní jednání s věřitelem, kličkování s pomocí právníků, nekonečné dávání slibů a jejich nedodržování. Vůči těmto dlužníkům jsou pohledávky silami věřitele nevymahatelné, a v případě, že nejsou zcela zanedbané, vyžaduje jejich řešení operativní a radikální zásah specialistů. Dlouhodobě je v České republice poměrně rozšířeným jevem převod zadlužené společnosti na tzv. „bílého koně“. Dlužníka ve stavu vážné ekonomické krize, která činí jeho pohledávky nevymahatelnými charakterizuje například zrušení webových stránek, přerušení registrace plátce DPH.18

1.9.3. Druhotná platební neschopnost dlužníka. U této kategorie často od dlužníka neschopného hradit své závazky slyšíme argument, že jemu (dlužníku) jeho odběratelé také neplatí. Kategorie druhotné platební neschopnosti je velmi záludným stavem nejen pro dlužníka, ale i pro věřitele. Z hlediska ekonomické bilance dlužník nemusí být v červených číslech, a to zejména proto, že jeho závazky mohou být menší než jeho pohledávky. Problém je skryt v tom, že na jedné straně všichni věřitelé aktivně vyžadují úhradu a na straně druhé jejich pohledávky ne vždy jsou vymahatelné a dlužníci ne vždy schopni platit. Zde může dojít ke značnému problému, který přivede dlužníka k bankrotu. Zde je tedy třeba upozornit i na případy, kdy druhotná platební neschopnost je zkreslená tím, že dlužník napočítal svým odběratelům vysoké sankce, pokuty, škody nebo ve svém účetnictví eviduje sporné pohledávky, jejichž vymáhání je prakticky nemožné. V takovém případě se dlužník pouze skrývá za deklarování druhotné platební neschopnosti a ve skutečnosti je insolventní. Věřitelé by měli u dlužníka s druhotnou platební neschopností pečlivě zhodnotit kvalitu jejich pohledávek a stupeň pravděpodobnosti úhrad ze strany jejich odběratelů. Dobrým řešením může být vymáhání pohledávek dlužníka a takto získaných 18

http://www.anov.cz/

17

prostředků využít na úhradu vlastních závazků. Protože věřitele nemá potřebné speciální znalosti a zkušenosti je tato cesta obvykle dosti náročná. V tomto případě je na zvážení využití některé ze specializovaných firem, které jsou schopny takové problémy řešit. Věřitelé si musí být vědomi toho, že hlavní příčinou většiny vyhlášených konkurzů je podle oficiálních statistik druhotná platební neschopnost.19

1.9.4. Záměrná neochota dlužníka hradit své závazky. U této kategorie dlužníků se již nepočítá s pokračováním spolupráce s věřitelem, velmi dobře využívá nedokonalosti platné legislativy a nepřiměřené délky soudního řízení. Tohle všechno dlužníkovi umožňuje manipulovat s finančními prostředky od věřitele pro své vlastní potřeby a osobní obohacení. Dlužník, který je neochotný hradit své závazky se nebojí vymáhání pohledávek soudní cestou a naopak chce často soudní proces s věřitelem vyvolat z důvodu získání času mnohdy i po dobu i několika let, kdy bude soudní řízení probíhat. Mnozí dlužníci nemají ve svých firmách žádný cenný majetek a jsou připraveni kdykoli cílevědomě zadluženou firmu položit. Prostřednictvím nových firem pak uskutečňují další podnikání, často s velmi podobnými obchodními jmény. Dlužníka se záměrnou neochotou hradit své závazky charakterizuje totální ignorace věřitele, záměrné vyvolání sporů o výši nebo titul vzniku pohledávky, využívání času a využívání právních zástupců pro kličkován. Dlužníci této kategorie velmi často používají proti věřitelům vymyšlené vzájemné jednostranné zápočty pohledávek a závazků. V takových případech se obvykle jako protipohledávky používají různé vymyšlené škody a sankce nebo nákupy pohledávek, které neexistují od třetích subjektů. S touto kategorií dlužníků nemá jednání žádný smysl a k vymáhání pohledávek je nezbytné využít profesionálů. Jestliže dlužník neprovedl jednostranný zápočet pohledávek, je zcela nesmyslné využívat služeb advokátů.20

1.9.5. Dlužník se špatnou platební morálkou. V České republice je platební morálka stále jedna z nejhorších v Evropě. U některých odběratelů je běžným zvykem využívat prostředků věřitelů pro vlastní potřeby. Podle statistických údajů se v Česku podniky opožďují v průměru o 19 dní ve svých platbách a veřejné instituce o 10 dní. Velmi důležité je pro věřitele včas rozeznat, jestli se za špatnou platební morálkou neskrývají krizové jevy odběratele. Důležité je zmínit fakt, že 19 20

http://www.anov.cz/ http://www.anov.cz/

18

v podmínkách hospodářské krize se výrazně zkrátila doba od prvního finančního problémů dlužníka do jeho insolventnosti. K dlužníkům se špatnou platební morálkou musí být věřitelé operativní, důslední a systematičtí. Důležité je respektovat pravidlo postupného tlaku. Když dlužník nereaguje na první upomínku, doporučuje se usilovat o písemné uznání závazku, například ve formě odsouhlasení závazku o přijatých fakturách. U této kategorie je významné osobní jednání, kterým se mohou vytvořit podmínky buď pro podepisování splátkového kalendáře, nebo alespoň umožnit lepší zhodnocení jeho problémů pro upřesnění další strategie postupu. U splátkového kalendáře je velmi dobré mít doložku rozhodčího soudu a sankce pro případ neplnění splátkového režimu. Při nekonstruktivním jednání je vhodné dlužníka informovat o možnosti prodeje pohledávky specializované firmě. V případě, že nebudou platby uhrazeny do 30-60 dní, je třeba situaci řešit radikálně pomocí profesionálů.21

1.9.6. Dlužník fyzická osoba nebo podnikatel na živnostenský list. U dlužníků této kategorie se předpokládá, že vymáhání pohledávek u dlužníků je perspektivnější než u právnických subjektů. Na jednu stranu tomu tak je proto, že dokud dlužník žije, nese plnou odpovědnost celým svým majetkem a svojí firmu nemůže prodat. Z praxe však víme, že podnikatelé na živnostenský list mají obvykle nižší podnikatelskou úroveň, nemají významné obchodní aktivity a mají malé finanční toky. Nyní jsou však prakticky vyloučeny případy, které byly běžným jevem v 90-tých letech, kdy se dělo to, že skutečně schopní podnikatelé obchodovali na živnostenský list. Většina podnikatelů tak dnes dává přednost přesunout riziko a odpovědnost na právnické subjekty. S touto souvislosti je však značně spojeno vzrůstající riziko vzniku nedobytných pohledávek úměrně velikosti závazků dlužníka. Čím větší je pohledávka, tím je větší riziko jejího nezaplacení. Garance osobního majetku dlužníka je často nedostatečným zajištěním. Buď jsou jeho hlavní aktiva rozdělena mezi sebe a manželku nebo nemá adekvátní majetek.

1.9.7. Insolventní dlužník. Jako hlavní povinností statutárních zástupců dlužníka je vyhlásit insolvenční řízení. V tomto případě je možno pohledávku vymáhat jen u soudu s insolvenčním zákonem. Jestliže dlužník konkurz nevyhlásí, ale dále obchoduje a hraje o čas, lze zde většinou vyvodit trestní

21

http://www.anov.cz/

19

odpovědnost statutárních orgánů. Nemá-li však dlužník žádný majetek ani finanční toky, pak věřiteli nepomůže už nikdo. 22

22

http://www.anov.cz/

20

1.10. Příčiny zadlužování Mezi důvody, proč se lidé zadlužují, patří snaha ukázat okolí, že na to mají. Nejčastěji tak jde o potvrzování vlastního statusu a jeho zvyšování. Budou-li mít vaši přátelé mobilní telefony s pořizovací cenou od dvou do pěti tisíc, jistě je trumfnete, když si pořídíte nejnovější smartphone za deset tisíc. Podobně na tom budete i tehdy, kdy se svým protějškem naplánujete dovolenou snů, díky které se vydáte ze všech peněz. Co naplat, že vaši známí a přátele jezdí na dovolenou do Itálie či Chorvatska. Tři týdny exotické dovolené vám udělá pořádnou díru do peněženky. Kromě pár fotek v digitálním fotoaparátu nebo již zmíněném chytrém mobilu, opálení trvající několik měsíců a vzpomínek jste nezískali nic navíc. I pocit uznání bude ten tam v okamžiku, kdy někdo z vašeho okolí podnikne akčnější a dražší dovolenou. Nejčastějším důvodem pro zadlužení tak není řešení praktické záležitosti, ale ryze plnění nějakého snu. Klíčovým mezníkem je snaha zvýšení životní úrovně a sociálního statutu. Je jedno, jestli je to sen o lepší vybavení domácnosti v podobě nákupu super luxusní kožené sedací soupravy anebo dovolené na dluh. Všechny tyto případy mají společné to, že se chcete odlišit od svého okolí. Na konci však narazíte na tvrdou realitu, když zvýšení životní úrovně musíte z něčeho zaplatit. Jak je u úvěru zvykem, pořízení vyššího standardu přeplatíte více, než je zdrávo. Kdybyste počkali nějaký ten pátek a peníze na pořízení nové pohovky nebo metrové plazmy vložili na spořicí účet, možná by vás časem přešla chuť na zakoupení dalšího nepotřebného spotřebiče nebo kusu nábytku do vašeho příbytku. Cestou ven z dluhového kolotoče tak není odříkání, ale počítání, jestli si danou věc můžeme pořídit.23

23


21

2. Charakteristika smluvních vztahů Při uskutečňování podnikatelské činnosti vstupují podnikatelé – fyzické i právnické osoby – do řady vztahů vůči státu, resp. státním orgánům (např. živnostenským či finančním úřadům), tak vůči ostatním podnikatelským subjektům a v neposlední řadě i vůči spotřebitelům (občanům či právnickým osobám). Tyto vztahy mají rozdílný charakter a rozdílné jsou i principy jejich regulace. Prvně uváděná skupina vztahů patří do práva veřejného, pro které je charakteristická předně nerovnost jejich subjektů = účastníků, neboť stát a státní orgány stojí na jedné straně, jsou v nich vybaveny mocenskými pravomocemi, které mohou uplatňovat vůči straně druhé, občanům či právnickým osobám. Právní úprava těchto vztahů má převážně kogentní charakter, tzn. že strany se v nich nemohou dohodnout o svých právech a povinnostech jinak, než stanoví zákon. Vztahy podnikatelů navzájem a jejich vztahy ke spotřebitelům jsou vztahy soukromoprávními, u nichž je typické rovné postavení subjektů. Soukromé právo se vyznačuje dispozitivností právních norem, ze které vyplývá, že vznik, změna i zánik těchto vztahů včetně jejich obsahu, tj. subjektivních práv a povinností, jsou závislé na projevech vůle stran. Nejčastější

a

vzhledem

ke

zmíněné

dispozitivností

právní

úpravy

také

nejvýznamnější skutečností, která vede ke vzniku soukromoprávních - závazkových vztahů,24 jsou smlouvy, jako ujednání dvou nebo více stran o jejich vzájemných právech a povinnostech.25

2.1.

Právní úprava smluvních vztahů Právní úprava smluvních vztahů je v české republice obsažena v Občanském

zákoníku (zákon č.89/2012 Sb).

24

Viz. Kapitola 2.3. ŠVARC, Zbyněk. ZBYNĚK ŠVARC. Smluvní vztahy při podnikání. 1.vyd. Olomouc: Anag, 199 s. ISBN 80726-3070-9. 25

22

ObčZ §1722 Plnění, které je předmětem závazku, musí být majetkové povahy a odpovídat zájmu věřitele, i když tento zájem není jen majetkový.26 ObčZ §1723 Závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, se použijí přiměřeně i na závazky vznikající na základě jiných právních skutečností.27 V celkovém pojetí úpravy závazku z právního jednání se výrazně promítá ústřední zásada nového občanského zákoníku, a to zásada autonomie vůle. Ustanovení nového občanského zákoníku jsou v převážné míře dispozitivní, čímž se stranám poskytuje širší prostor k tomu, aby si práva a povinnosti založily s takovým obsahem a formou, která jim nejvíce vyhovuje.

2.1.1. Smlouvy Smlouvou strany projevují vůli mezi sebou zřídit závazek a řídit se obsahem smlouvy. Jakmile si strany ujednají obsah smlouvy, je smlouva uzavřena. V právním řádu je stranám ponechaná vůle si v mezích svobodně ujednat a určit obsah smlouvy. Pro smlouvy platí zásada bezformálnosti, což vyplývá již z obecné části nového občanského zákoníku věnována právnímu jednání, kde ObčZ §559 stanoví, že každý má právo si pro právní jednání zvolit libovolnou formu, pokud je v tomto směru neomezuje zákon (jak je tomu např. při zřízení či převodu věcných práv ObčZ §560). Nový občanský zákoník obsahuje mnohem menší počet případů, kdy musí právní jednání splňovat přísně formální požadavky, což platí především pro závazkové právo, kde by měl být poskytnut co nejširší prostor pro uplatnění svobodné vůle stran.

26

Občanský zákoník: Zákon o obchodních Zákon o mezinárodním právu soukromém : 7263-814-7. 27 Občanský zákoník: Zákon o obchodních Zákon o mezinárodním právu soukromém : 7263-814-7.

společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ; 2014 : úplná znění. Olomouc: ANAG, 2013-, sv. ISBN 978-80společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ; 2014 : úplná znění. Olomouc: ANAG, 2013-, sv. ISBN 978-80-

23

2.1.2. Uzavření smlouvy ObčZ § 1731 Z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen ,,nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí.28 Podle nového občanského zákoníku se smluvní partneři nemusí striktně držet modulu vzniku smluvního závazku postupem spočívajícím v návrhu a jeho přijetí, ale mají i další možnosti. ObčZ § 1744 umožňuje vznik smlouvy tzv. faktickou akceptací. Ten, kdo obdrží nabídku, nemusí navrhovateli oznamovat, že s návrhem souhlasí, ale může nabídku přijmout tak, že se podle ní zachová tak, že poskytne nebo příjme plnění. Pokud strany uzavřely smlouvu v jiné než písemné formě, mohou obsah smlouvy dodatečně písemně potvrdit. Projeví-li jedna strana vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě, má se za to, že nechtějí být vázány, nebude-li tato forma dodržena.

2.2.

Pohledávka Pohledávky vznikají na základě smluvního vztahu mezi dlužníkem a věřitelem. Pojem pohledávka i závazek bývá nejčastěji spojován s existencí smluvních vztahů,

v nichž jedna strana je oprávněná očekávat, a po druhé smluvní straně požadovat určité plnění (za touto stranou má tedy pohledávku) a naopak má druhá strana smlouvy povinnost (závazek) poskytnout toto plnění. Jak bude ovšem dále uvedeno, musí být právní vztah jedinou skutečností či důvodem pro vznik pohledávky. V mnoha případech si účastník právního vztahu, který je oprávněn požadovat po jiné osobě plnění, není ani vědom, že z právního hlediska je zároveň držitelem pohledávky za tímto subjektem. Obsahem takové pohledávky je pak právo daného účastníka na poskytnutí uvedeného plnění.

28

Občanský zákoník: Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ; Zákon o mezinárodním právu soukromém : 2014 : úplná znění. Olomouc: ANAG, 2013-, sv. ISBN 978-807263-814-7.

24

K mnoha těmto právní vztahům dochází automaticky jako součást běžného života bez toho, aby jejich účastníci tuto skutečnost vnímali či posuzovali své role v právě teoretických souvislostech (každodenní nákup potravin v obchodě, jízda hromadným dopravním prostředkem atd.) Zvláště v případech, kdy povinný subjekt plní svou povinnost dobrovolně, řádně a včas, se podrobná právní kvalifikace vztahu mezi účastníky stává v běžném životě nadbytečnou. Z praktického pohledu však tato právní kvalifikace nabývá na významu především v okamžiku, jestliže dojde mezi účastníky ke sporům, a kdy je nutno položit si otázku: 

Jaká práva mi v daném právním vztahu náleží?



Jaká práva a povinnosti mi z toho vztahu plynou?



Jakým způsobem se svých práv mohu domoci?



Jak se mohu bránit nárokům druhého účastníka uplatněným vůči mé osobě?29

2.3.

Závazkové právní vztahy Smluvní vztahy, jako soukromoprávní vztahy jsou závazkové právní vztahy, v nichž

určitá osoba (věřitel) má právo na určité plnění (pohledávku) od jiné určité osoby (dlužníka) a právo tohoto plnění v době splatnosti požadavek a dlužník má povinnost (závazek) toto plnění věřiteli poskytnout. Věřitel má pohledávku a dlužník má dluh. K charakteristickým rysům závazkových právních vztahů patří. a) Individuálně určený počet subjektů: V závazkových vztazích musí být určeny minimálně dva subjekty, věřitel a dlužník. Určitost subjektů nevylučuje, aby na straně věřitele nebo na straně dlužníka, popř. na obou stranách vystupovalo více individuálně určených osob.

29


25

b) Relativní povaha závazkového vztahu: Obsahem závazkových vztahů je souhrn práv a povinností. Každý ze subjektů je nositelem jak práv (věřitelem), tak povinností (dlužníkem). Např. kupující má právo na dodání zboží a současně je povinen za ně zaplatit. c) Vzájemnost práv a povinností: Práva a povinnosti v závazkových vztazích mají oba subjekty vůči sobě navzájem, přičemž právu jednoho z nich odpovídá povinnost druhého. Např. za provedené dílo má zhotovitel právo na úplatu a objednatel je povinen tuto úplatu poskytnout. d) Majetkový charakter: Prostřednictvím závazkových vztahů dochází majetkovým dispozicím, k přechodu majetku. Předmětem závazků mohou být věci, práva i jiné hospodářské hodnoty. 30

2.4.

Společné závazky Jestliže na straně dlužníků či věřitelů nebo na obou stranách existuje mnohost

subjektů, vznikají složitější právní situace a normy závazkového práva ji proto výslovně řeší. Závazkové vztahy (závazky) můžeme rozlišit: 

Jednoduché, v nichž na straně věřitele i na straně dlužníka vystupuje jedna osoba.



Společné, ve kterých na jedné straně či obou stranách vystupuje vedle sebe osob několik. Společné závazky lze ještě podle poměru spoluvěřitelů a spoludlužníků rozdělit na

dílčí, solidární a nedílné. O jaký druh společného závazku se jedná, bude záviset na vůli smluvních stran a na předmětu plnění, zda je nebo není dělitelný. Někdy druh společného závazku určí zákon nebo soud. 

Dílčí závazky jsou takové, v nichž každý ze spoluvěřitelů má právo požadovat od dlužníka (dlužníků) pouze splnění svého podílu na pohledávce, a naopak každý ze spoludlužníků je povinen splnit věřiteli (věřitelům) jen na něj připadající část dluhu (závazku). Pokud není určena výše podílu na závazku, má se za to, že spoludlužníci jsou

30

ŠVARC, Zbyněk. ZBYNĚK ŠVARC. Smluvní vztahy při podnikání. 1.vyd. Olomouc: Anag, 199 s. ISBN 80726-3070-9.

26

zavázáni rovným dílem. Dílčí závazkové vztahy mohou vznikat jen v případech, kdy plnění je dělitelné, a to jak fyzicky, tak právně.31 Např. 3 spoludlužníci A, B, C – každý je zavázán k jedné třetině. Spoludlužník A svou třetinu splní, zaniká tím zcela jeho závazek. To se nijak nedotkne závazků B, C. Pokud by věřitel od spoludlužníka požadoval více, než činí jeho podíl, spoludlužník A by se ubránil námitkou, že není více dlužen. 

Solidární závazky, jsou takové závazkové vztahy, u kterých: -

Každý ze spoluvěřitelů má právo požadovat od dlužníka plnění v plném rozsahu. Splnění povinnosti jednomu ze spoluvěřitelů má za následek zánik závazku dlužníka vůči ostatním spoluvěřitelům.

-

Věřitel má právo požadovat celé plnění na kterémkoli ze spoludlužníků. Pokud jeden ze spoludlužníků splní povinnost v celém rozsahu, zanikne tím závazek ostatních spoludlužníků vůči věřiteli, popř. spoluvěřitelům. Pokud ze zákona, z rozhodnutí soudu nebo z ujednání stran nevyplývá něco jiného, má se v pochybnostech za to, že společné závazky spoludlužníků jsou závazky solidární. Solidární spoludlužník, vůči kterému uplatnil věřitel větší nárok, než odpovídá jeho podílu, je povinen bez zbytečného odkladu vyrozumět ostatní spoludlužníky a dát jím tak možnost uplatnit námitky vůči pohledávce věřitele. Současně na nich může požadovat, aby druh podle podílů na ně připadajících splnili, nebo aby jej v tomto rozsahu dluhu zbavili. Vzhledem k tomu, že vzájemné vztahy spoludlužníků se nedotýkají práv věřitele, je dlužník, vůči kterému věřitel uplatnil svůj nárok, povinen požadované plnění poskytnout, i když ostatní spoludlužníci neuplatní možné námitky proti pohledávce nebo nepřispějí svými podíly ke splnění závazku. Dlužník, který věřiteli požadované splnění poskytl, má právo postihu (regresu) vůči ostatním spoludlužníkům. Má právo na nich požadovat náhradu v rozsahu podílů, které na ně připadají.32



Nedílné závazky jsou ty závazkové vztahy, u nichž předmět plnění je nedělitelný, nebo které ke svému splnění vyžadují společnou, nedílnou činnost spoluvěřitelů nebo

31

ŠVARC, Zbyněk. ZBYNĚK ŠVARC. Smluvní vztahy při podnikání. 1.vyd. Olomouc: Anag, 199 s. ISBN 80726-3070-9. 32 ŠVARC, Zbyněk. ZBYNĚK ŠVARC. Smluvní vztahy při podnikání. 1.vyd. Olomouc: Anag, 199 s. ISBN 80726-3070-9.

27

spoludlužníků. Nestanoví-li zákon nebo smlouva něco jiného, může nedělitelné plnění na dlužníkovi požadovat kterýkoli ze spoluvěřitelů.33 Dlužník je tedy povinen plnit buď jen všem spoluvěřitelům najednou připouští-li to povaha plnění anebo pouze jednomu z nich se souhlasem ostatních. Nedohodnou-li se, může plnění složit do soudní úschovy.

2.5.

Změna závazkových vztahů V průběhu své existence se mohou závazkové právní vztahy vzniklé na základě

smluv změnit. Tato změna se může týkat smluvních stran (věřitele a dlužníka), obsahu smlouvy, tzn. jejich vzájemných práv a povinností. Jestliže je závazek svou povahou vázán na určitou osobu, např. obchodního zástupce, nebo změna závazku by znamenala zánik závazku původního a jeho nahrazení závazkem novým (tzv. novace), nebo tam, kde by to bylo v rozporu s dohodou stran, je změna vyloučena.34 Ke změně v osobě věřitele dochází v případě postoupení pohledávky, postoupení souboru pohledávek. Ke změně v osobě dlužníka dochází v případě převzetí dluhu, přistoupení k dluhu, převzetí majetku.

2.5.1. Postoupení pohledávky Postoupení pohledávky je upraveno v ObčZ § 1879. Postoupením pohledávky přecházejí pohledávky z postupitele (věřitele) i bez souhlasu dlužníka na postupníka, a to včetně příslušenství a práv s ní spojených. Postoupení pohledávky lze uskutečnit před lhůtou její splatností, ve lhůtě její splatnosti nebo i po lhůtě její splatnosti. Postupují se pohledávky jak v české měně, tak i pohledávky v měně cizí.35

33

ŠVARC, Zbyněk. ZBYNĚK ŠVARC. Smluvní vztahy při podnikání. 1.vyd. Olomouc: Anag, 199 s. ISBN 80726-3070-9. 34 ŠVARC, Zbyněk. ZBYNĚK ŠVARC. Smluvní vztahy při podnikání. 1.vyd. Olomouc: Anag, 199 s. ISBN 80726-3070-9. 35 DALIBOR VAIGERT,Tomáš Philippi,Pavol Riško,Hana Navrátilová. Pohledávky: právní příručka věřitele. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2005, xii, 272 s. ISBN 80-251-0881-3.

28

Při postoupení pohledávek se můžeme setkat s těmito pojmy: 

Postupitel nebo taktéž cedent – subjekt, který postupuje pohledávku jinému věřiteli,



Postupník nebo taktéž cesionář – subjekt, kterému byla pohledávka postoupena,



Postoupení nebo taktéž cese – změna v osobě věřitele pohledávky, tzn. převod pohledávky z jednoho věřitele na jiného věřitele,



Postoupit nebo taktéž cedovat – převedení pohledávky z jednoho na druhého věřitele.

Dohoda o postoupení pohledávky musí mít písemnou formu. O postoupení pohledávky musí být dlužník bez zbytečného odkladu informován, a to postupitelem. Pokud oznámení činí postupník, má dlužník právo požadovat prokázání smlouva o postoupení pohledávky. Do doby než je o postoupení informován, resp. než je mu postoupení prokázáno, má dlužník právo plnit svůj závazek původnímu věřiteli (postupiteli). Postupitel je povinen předat postupníkovi všechny doklady a poskytnout mu všechny potřebné informace, které se týkají postoupené pohledávky. V případě, že je pohledávky zajištěna právem nebo ručením, je postupitel navíc povinen podat o postoupení pohledávky zprávu i osobě, která zajištění závazku poskytla, např. ručiteli.36 Postoupit nelze pohledávku: 

Která zaniká nejpozději smrtí věřitele,



Jejíž obsah by se změnou věřitele změnil,



Která nemůže být postižena výkonem rozhodnutí,



Jejíž postoupení by bylo v rozporu s dohodou mezi věřitelem a dlužníkem. Postoupení pohledávky jinak známo jako cese. Jedná se o běžně využívaný

instrument. Účelem je zajistit prostřednictvím postoupené pohledávky splnění jiné pohledávky, anebo zajištění hotových peněžních prostředků, jeví-li se postoupená pohledávka za dlužníkem jako dlouhodobá. Při postoupení pohledávky za dlužníkem jinému subjektu (věřiteli) za úplatu musí postupující subjekt počítat s jistým skontem, např. 10,2% z hodnoty

36

ŠVARC, Zbyněk. ZBYNĚK ŠVARC. Smluvní vztahy při podnikání. 1.vyd. Olomouc: Anag, 199 s. ISBN 80726-3070-9.

29

pohledávky, jako odměnu za realizaci obchodu (přebírající převezme riziko, že ani jemu se nepodaří pohledávku za dlužníkem vymoci).37 Postoupením pohledávky dochází ke změně v osobě věřitele.

2.5.2. Postoupení souboru pohledávek Postoupení souboru pohledávek je upraveno v ObčZ § 1879. tzv. globální cesse. Podmínkou platností smlouvy je dostatečné určení převáděných pohledávek, pokud se jedná o pohledávky jednoho druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky vzniklé z téhož právního důvodu. Postoupit lze i soubor pohledávek již současných nebo budoucích. K postoupení pohledávky se nutně vyžaduje písemná forma smlouvy.

2.5.3. Převzetí dluhu Převzetí dluhu je upraveno v ObčZ § 1888. Převzetí dluhu znamená, když dosavadního dlužníka nahradí dlužník jiný. K převzetí dluhu je nutná smlouva mezi dlužníky, tedy mezi dlužníkem dosavadním a dlužníkem novým tzv. přijímatelem dluhu a souhlas věřitele.

2.5.4. Přistoupení k dluhu Přistoupení k dluhu je upraveno v ObčZ § 1892. Přistoupení k dluhu znamená, když si někdo s věřitelem ujedná, že splní za dlužníka jeho dluh. K ujednání může dojít bez dlužníkova souhlasu. Ujednáním se vedle původního dlužníka stává nový dlužník a jsou tak spolu zavázáni společně a nerozdílně.

37

PILÁTOVÁ, Jana a Jaroslav RICHTER. Pohledávky a jejich řešení v podnikové praxi: praktická řešení a vzory, daňová a účetní problematika, vybraná související ustanovení. Olomouc: ANAG, 2009-, sv. ISBN 97880-7263-534-4.

30

2.5.5. Převzetí majetku Převzetí majetku je upraveno v ObčZ § 1893. Převzetí majetku znamená, když se někdo (nabyvatel) zaváže převzít od jiné osoby (zcizitele) část nebo veškerý její majetek (souhrn všech aktiv patřících této osobě). Důsledkem takového závazku je, že se nabyvatel majetku stává solidárním dlužníkem z dluhu, který s převzatým majetkem souvisí (pokud o jejich existenci při uzavření smlouvy věděl, nebo vědět musel). Nabyvatel majetku však není povinen plnit více, než kolik činí hodnota převzatého majetku.

3. Zajištění a utvrzení dluhu Za současného stavu podnikatelského prostředí u nás, kdy zejména platební morálka dosahuje samotného dna, je nutno v maximální míře využívat zejména prostředky (instrumenty), které zákon dává věřitelům k dispozici. Opět je bohužel skutečností, že sebelépe právnicky zajištěný závazek ještě zdaleka nedává věřiteli do rukou stoprocentní jistotu, že jeho pohledávka bude v době splatnosti skutečně uspokojena.38 Zajištěním závazkových právních vztahů v širším smyslu rozumíme souhrn právních prostředků sloužících k ochraně věřitele. V užším smyslu se jedná o speciální právní institut, jehož cílem je zvýšit jistotu věřitele, že jeho pohledávka bude splněna v případě, že dlužník nesplní to, co slíbil. Nový občanský zákoník rozlišuje zajištění od pouhého utvrzení dluhu. ObčZ § 2010 Dluh lze zajistit, zaváže-li se třetí osoba věřiteli nebo ve prospěch věřitele za dlužníkovo plnění, anebo dá-li někdo věřiteli nebo ve prospěch věřitele majetkovou jistotu, že dlužník svůj dluh splní. Utvrdit lze dluh ujednáním smluvní pokuty nebo uznáním dluhu.39 Do první skupiny zajištění dluhu ObčZ § 2018 - § 2047 patří zástavní a zadržovací právo, ručení, finanční záruka, zajišťovací převod práva, srážky ze mzdy. 38

PILÁTOVÁ, Jana a Jaroslav RICHTER. Pohledávky a jejich řešení v podnikové praxi: praktická řešení a vzory, daňová a účetní problematika, vybraná související ustanovení. Olomouc: ANAG, 2009-, sv. ISBN 97880-7263-534-4. 39 Občanský zákoník: Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ; Zákon o mezinárodním právu soukromém : 2014 : úplná znění. Olomouc: ANAG, 2013-, sv. ISBN 978-807263-814-7.

31

Do druhé skupiny utvrzení dluhu ObčZ § 2048 - § 2054 patří smluvní pokuta, uznání dluhu, které splnění dluhu pouze utvrzuje.

Zástavní právo

3.1.

ObčZ § 1309 Při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplníli dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednání, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy.40 Zástavní smlouva je při minimálních nákladech asi nejspolehlivějším nástrojem, kterým lze zajistit jak již existující, tak i budoucí závazek. Je nutné dbát písemné formy a obsahových náležitostí předepsaných zákonem. Zastavovat lze jak nemovitosti (vklad do katastru nemovitostí), tak i věci movité odevzdané jako zástava do úschovy k třetí osobě (uschovateli). Zástavní právo slouží jak k zajištění pohledávky, tak i k zajištění jejího příslušenství v případě jejich řádného a včasného nesplnění. Jak již bylo řečeno, zástavní právo je jedním z nejúčinnějších způsobů zajištění a splnění závazku. Umožňuje zástavnímu věřiteli domáhat se uspokojení své pohledávky, která nebyla splněna včas a řádně, z výtěžku zpeněžení zástavy, a to přednostně před ostatními věřiteli. Zástavním právem lze zajistit jak existující pohledávku, tak pohledávku, která vznikne teprve v budoucnu. Zástavní právo plní funkci jak zajišťovací, tak funkci uhrazovací. Zástavní právo vzniká: 

na základě zástavní smlouvy,



na základě rozhodnutí soudu (tzv. soudcovské zástavní právo) nebo správního úřadu



na základě soudem schválené dohody o vypořádání dědictví



ze zákona. 41

40

Občanský zákoník: Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ; Zákon o mezinárodním právu soukromém : 2014 : úplná znění. Olomouc: ANAG, 2013-, sv. ISBN 978-807263-814-7. 41 PILÁTOVÁ, Jana a Jaroslav RICHTER. Pohledávky a jejich řešení v podnikové praxi: praktická řešení a vzory, daňová a účetní problematika, vybraná související ustanovení. Olomouc: ANAG, 2009-, sv. ISBN 97880-7263-534-4.

32

3.2.

Zadržovací právo ObčZ § 1395 Kdo má povinnost vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může jí ze

své vůle zadržet k zajištění splatného dluhu osoby, jíž by jinak měl věc vydat.42 Tento zajišťovací prostředek je považován za typicky nouzový, neboť s jeho uplatněním se málokdy počítá natolik, aby byl zakotven ve smlouvě. Zpravidla přichází v úvahu až poté, kdy věřitel nemá k dispozici jiné zajišťovací prostředky nebo některé další prostředky vyčerpal. Zákon určuje podmínky, za kterých lze zadržovací právo uplatnit: 

zadržovaná věc je věcí movitou (nemovitost nemůže být předmětem zadržovacího práva),



věřitel má tuto věc ve svém držení,



vymáhaná pohledávka je v peněžní formě,



vymáhaná pohledávka je splatná (nelze zadržet věc před lhůtou splatnosti),



zadržovaná věc byla věřitelem nabyta z právního titulu (tzn., že věc, která je předmětem zadržení, nebyla dlužníkovi odňata násilně, vylákána lstí, nebo uvedením nepravdivé záminky). Jedná se o jednostranný právní úkon – tj. faktické zadržení na základě zákona, kdy

věřitel má uloženou ze zákona povinnost bezodkladně dlužníka o zadržení věci a jeho důvodu vyrozumět (dop. písemná forma odeslaná doporučeně).43 Funkce zadržovacího práva je pouze zajišťovací, nikoli uhrazovací. Ten, kdo věc zadržuje, může sice až do splnění své pohledávky odpírat vydání věci, nemůže jí však sám zpeněžit a uspokojit se z výtěžku prodeje. Zadržovatel má povinnost zadržovanou věc pečlivě opatrovat, chránit jí před poškozením, ztrátou a zničením. Vzniknou-li mu v důsledku plnění této povinnosti náklady, má nárok na jejich náhradu. Bez výslovného souhlasu dlužníka nemůže zadržovanou věc užívat.

42

Občanský zákoník: Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ; Zákon o mezinárodním právu soukromém : 2014 : úplná znění. Olomouc: ANAG, 2013-, sv. ISBN 978-807263-814-7. 43 PILÁTOVÁ, Jana a Jaroslav RICHTER. Pohledávky a jejich řešení v podnikové praxi: praktická řešení a vzory, daňová a účetní problematika, vybraná související ustanovení. Olomouc: ANAG, 2009-, sv. ISBN 97880-7263-534-4.

33

Ručení

3.3.

ObčZ § 2018 Kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat.44 Ručení vzniká na základě písemného prohlášení. Na požádání ručitele je věřitel povinen kdykoli a bez zbytečného odkladu sdělit výši své pohledávky. Tato skutečnost je velmi důležitá zejména z důvodu, aby mohl být ručitel informován o své situaci, tedy o tom, za co vlastně ještě ručí. Jestliže dlužník nesplní svůj dluh, i poté co byl k tomu věřitelem písemně vyzván, je ručitel povinen dluh splnit. Ručitel může uplatnit vůči věřiteli všechny námitky, které by měl vůči věřiteli dlužník, přičemž z těchto námitek lze namátkou uvést právě námitku nevyzvání k plnění, námitku promlčení, námitku započtení či další. Ručitel může plnění odepřít, pokud věřitel zavinil, že pohledávka nemůže být splněna dlužníkem. Ručitel, který dluh splnil, je oprávněn požadovat na dlužníkovi náhradu za plnění poskytnuté věřiteli. Zde hovoříme o tzv. regresivním právu, které je samozřejmě zcela logické, a odpovídá spravedlivému uspořádání vztahů mezi zúčastněnými subjekty.45 Zánikem dluhu ručení zaniká.

3.4.

Finanční záruka ObčZ § 2029 Finanční záruka vzniká prohlášením výstavce v záruční listině, že

uspokojí věřitele podle záruční listiny o výše určité peněžní částky, nesplní-li dlužník věřiteli

44

Občanský zákoník: Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ; Zákon o mezinárodním právu soukromém : 2014 : úplná znění. Olomouc: ANAG, 2013-, sv. ISBN 978-807263-814-7. 45 DALIBOR VAIGERT,Tomáš Philippi,Pavol Riško,Hana Navrátilová. Pohledávky: právní příručka věřitele. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2005, xii, 272 s. ISBN 80-251-0881-3.

34

určitý dluh, anebo splní-li se jiné podmínky určené v záruční listině. Je-li výstavcem banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo, jedná se o bankovní záruku.46 Záruční listina musí mít písemnou formu. Okruh výstavců finanční záruky není nijak omezen. Výstavcem záruky nemusí být tedy jenom banka, ale mohou ji poskytovat i jiné subjekty. Finanční záruka vychází z dosavadní bankovní záruky.

3.5.

Zajišťovací převod práva ObčZ § 2040 Smlouvou o zajištění převodu práva zajišťuje dlužník nebo třetí osoba

dluh tím, že věřiteli dočasně převede svá práva.47 U zajišťovacího převodu práva k věci zapsané do veřejného seznamu, musí být písemná smlouva.

3.6.

Dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů ObčZ § 2045 Dluh lze zajistit dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy nebo

platu, z odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek nebo z náhrady mzdy nebo platu ve výši nepřesahující jejich polovinu. Nejde-li o srážky podle věty první k uspokojení práva zaměstnavatele, je třeba k uzavření dohody předchozího souhlasu zaměstnavatele.48 Věřitel a dlužník spolu uzavírají písemnou dohodu o srážkách ze mzdy či jiného příjmů, s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou, k uspokojení pohledávky. Srážky ze mzdy nesmí činit více, než by činily srážky při výkonu rozhodnutí.

46

Občanský zákoník: Zákon o obchodních Zákon o mezinárodním právu soukromém : 7263-814-7. 47 Občanský zákoník: Zákon o obchodních Zákon o mezinárodním právu soukromém : 7263-814-7. 48 Občanský zákoník: Zákon o obchodních Zákon o mezinárodním právu soukromém : 7263-814-7.

společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ; 2014 : úplná znění. Olomouc: ANAG, 2013-, sv. ISBN 978-80společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ; 2014 : úplná znění. Olomouc: ANAG, 2013-, sv. ISBN 978-80společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ; 2014 : úplná znění. Olomouc: ANAG, 2013-, sv. ISBN 978-80-

35

3.7.

Smluvní pokuta ObčZ § 2048 Ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní

pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.49 Jako další sankci vůči dlužníkovi si mohou tedy strany sjednat povinnost dlužníka při nesplnění závazku zaplatit určitou částku stanovenou ve smlouvě. Z konkurence právních zásad, na kterých stojí soukromé právo, vyplývá, že výše smluvní pokuty by měla být přiměřená významu a hodnotě uzavíraného obchodu a neměla by tedy být v rozporu s obecně uznávanými zásadami poctivého obchodního styku, stejně jako by se neměla příčit dobrým mravům.50 Zaplacením smluvní pokuty dluh nezaniká. Vzor ujednání o smluvní pokutě: ,,Účastníci si pro případ jakéhokoli porušení smluvní povinnosti vyplývající z této smlouvy sjednávají smluvní pokutu, a to pro případ každého jednotlivého porušení smlouvy i opakovaně ve výši 10 000,- Kč. Uhrazením smluvní pokuty není nijak dotčen nárok oprávněného na úhradu náhrady škody, a to v plné, skutečné výši.“51

49

Občanský zákoník: Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ; Zákon o mezinárodním právu soukromém : 2014 : úplná znění. Olomouc: ANAG, 2013-, sv. ISBN 978-807263-814-7. 50 PILÁTOVÁ, Jana a Jaroslav RICHTER. Pohledávky a jejich řešení v podnikové praxi: praktická řešení a vzory, daňová a účetní problematika, vybraná související ustanovení. Olomouc: ANAG, 2009-, sv. ISBN 97880-7263-534-4. 51 DALIBOR VAIGERT,Tomáš Philippi,Pavol Riško,Hana Navrátilová. Pohledávky: právní příručka věřitele. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2005, xii, 272 s. ISBN 80-251-0881-3.

36

3.8.

Uznání dluhu ObčZ § 2053 Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným

v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.52 Uznání dluhu je jednostranný písemný projev vůle dlužníka, který svůj závazek vůči věřiteli uznává. Význam uznání dluhu jako zajišťovacího prostředku je dán tím, že: 

z něj vyplývá právní domněnka, že závazek dlužníka v době uznání trval,



vede k přetržení promlčecí lhůty, ode dne uznání začíná běžet nová promlčecí lhůta 10 let.

52


37

4. Zánik závazku Zánik závazku, je přirozené završení jeho existence. Účastníci právních vztahů sjednávají vzájemná práva a závazky proto, aby byly naplněny (pokud je sjednávají svobodně a vážně). Splnění závazku však není jediným druhem jeho zániku. Zákon rozlišuje celou řadu zániku závazku a to proto, že ne vždy jsou okolnosti příznivé k tomu, aby byl závazek splněn. Jednotlivé způsoby zániku závazku, je možno rozčlenit následovně:53 

splnění dluhu



dohoda,



započtení,



nemožnost plnění,



výpověď,



odstoupení od smlouvy,



odstupné,



splynutí,



prominutí dluhu,



smrt věřitele nebo dlužníka,



poukázka,



kvitace,



dlužní úpis,



náhradní splnění.

4.1.

Splnění dluhu ObčZ § 1908 Splněním dluhu zaniká závazek. Splnění dluhu je ze způsobů zániku závazků na

prvním místě a v podstatě způsobem nejvýznamnějším, protože tímto způsobem dochází k reálnému uspokojení věřitele. Věřitel tedy dostane to, co byl oprávněn požadovat a také oprávněn očekávat.

53


38

K plnění dochází, když dlužník poskytne věřiteli sjednané plnění a věřitel toto plnění příjme. Pokud se jedná o plnění v hotovosti, věřitel musí peníze převzít (popřípadě vystavit potvrzení). Když dojde k předání díla nebo zboží, sepíše se předávací protokol. V případě bezhotovostní platby bankovním převodem součinnost věřitele není nutná (a reálně vlastně nemožná). Závazek mohou kromě samotného dlužníka splnit i třetí osoby (ručitel, plátce mzdy) Věřitel má povinnost přijmout nabízené plnění za účelem splnění závazku. Předmětem plnění je to, co je dlužník povinen věřiteli poskytnout.

4.2.

Dohoda ObčZ § 1981 Strany si mohou dohodnout zánik závazku, aniž by byl nahrazen závazkem novým.

Dohodnout se mohou v případě, kdy žádná ze smluvních stran už nemá zájem na splnění závazků ze smlouvy. Pokud byla smlouva uzavřena písemně, musí i dohoda o zrušení smlouvy mít písemnou formu. Dohoda je tedy z dalších nekonfliktních způsobů zániku závazku dlužníka. Dohoda může být uzavřena ve třech formách: 

Dohoda o zániku dosavadního závazku a nahrazení závazkem jiným: dohodne-li se tedy věřitel s dlužníkem, že dosavadní závazek se nahrazuje závazkem novým, dosavadní závazek zaniká a dlužník je povinen plnit závazek nový.



Dohoda o zániku dosavadního závazku bez dalších: smluvní strany se mohou dohodnout, že nesplněný závazek nebo jeho část se ruší, aniž by vznikl nový závazek.



Dohoda o prominutí dluhu: věřitel se může s dlužníkem dohodnout, že se vzdává svého práva nebo že dluh promíjí. Tato dohoda musí být uzavřena písemně.54

54


39

4.3.

Započtení ObčZ § 1982 Je zákonem upravený způsob zániku vzájemných pohledávek věřitele a dlužníka. Jde

o formu bezhotovostního vyrovnání, které se neuskutečňuje reálným plněním, nýbrž pouze odečtením vzájemných pohledávek věřitele a dlužníka. Pohledávky musí být vzájemné, tj. věřitel jedné pohledávky vystupuje zároveň jako dlužník druhé pohledávky a naopak. Vzájemné pohledávky musí být stejného druhu (např. peněžitá k peněžité). Jeden z účastníků musí učinit projev, který směřuje k započtení. Jsou-li předpoklady započtení splněny, dochází k zániku pohledávek v okamžiku setkání obou pohledávek, a to v rozsahu, v jaké se vzájemně kryjí.

4.4.

Nemožnost plnění ObčZ § 2001 Jestliže se po vzniku závazku stane dluh nesplnitelný, závazek zaniká pro jeho

nemožnost plnění. Dlužník je povinen věřiteli bez zbytečného odkladu oznámit, že se plnění dluhu stalo nemožným. Pokud tak neučiní, nahradí věřiteli vzniklou škodu.

4.5.

Výpověď ObčZ § 1998 Závazek lze vypovědět, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon. Je-li

závazek vypovězen, zaniká uplynutím výpovědní doby. Lze-li však závazek vypovědět bez výpovědní doby, zaniká závazek účinností výpovědi.55

55


40

Odstoupení od smlouvy

4.6.

ObčZ § 2001 Strany uzavírají smlouvy proto, aby se závazky v nich zakotvené plnily. Jednostranné ukončení smlouvy formou odstoupení je tedy radikálním řešením jen v případě, pro které musí být dány předpoklady a podmínky. Od smlouvy lze odstoupit, dohodnou-li si to strany, nebo v případech stanovených zákonem. Odstoupení je nutné odlišovat od neplatnosti smlouvy (relativní či absolutní). Odstoupit je možné jen od smlouvy, která je platná.56 Odstoupení od smlouvy je jednostranný právní úkon adresovaný druhé straně, který ruší smluvní závazkový vztah v okamžiku, kdy dojde druhé straně. Odstoupení od smlouvy ze zákona, se dále dělí na odstoupení pro podstatné a nepodstatné porušení smlouvy. Odstoupení lze chápat jako určité sankční opatření, kdy dlužník nesplní některou povinnost, kterou na sebe smluvně převzal (když nesplní ani, když věřitel poskytl dodatečnou lhůtu) nebo vadného plnění (neodstranitelné, věc nelze používat). Odstoupením se smluvní vztah ruší od počátku. Odstoupením smlouvy nezaniká nárok na náhradu škody vzniklé porušením smlouvy, nárok na zaplacení smluvní pokuty.

4.7.

Odstupné ObčZ § 2009 Jestliže se strany dohodnou, že může jedna z nich závazek zrušit zaplacením

odstupného, závazek se po jeho zaplacení ruší. V případě, že již jedna ze stran závazek částečně plní, nelze závazek zrušit.

56


41

4.8.

Splynutí ObčZ § 1993 Jestliže právo a jemu odpovídající povinnost splynou v jedné osobě závazek zaniká.

4.9.

Prominutí dluhu ObčZ § 1995 Dochází k zániku dluhu toho dlužníka, kterému dluh věřitel prominul. Má se za to, že

dlužník s prominutím dluhu souhlasí. Aniž by dlužník dluh splnil, vydá věřitel dlužníkovi potvrzení o splnění (kvitance).

4.10. Smrt dlužníka nebo věřitele ObčZ § 2009 Práva a povinnosti ze závazkových právních vztahů smrtí dlužníka nebo věřitele zásadně nezanikají, ale přecházejí na právního nástupce.57 Smrtí dlužníka jeho povinnost nezanikne, ledaže jejím obsahem bylo plnění, které mělo být provedeno osobně dlužníkem58 (např. povinnost namalovat obraz). Smrtí věřitele právo zanikne, bylo-li plnění omezeno jen na jeho osobu. Smrtí věřitele zanikne i právo na bolestné.

4.11. Poukázka ObčZ § 1939

57

DALIBOR VAIGERT,Tomáš Philippi,Pavol Riško,Hana Navrátilová. Pohledávky: právní příručka věřitele. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2005, xii, 272 s. ISBN 80-251-0881-3. 58 Občanský zákoník: Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ; Zákon o mezinárodním právu soukromém : 2014 : úplná znění. Olomouc: ANAG, 2013-, sv. ISBN 978-807263-814-7.

42

4.12. Kvitance ObčZ § 1949 Jestliže věřitel promine dlužníkovi dluh, vydá mu na jeho žádost potvrzení o splnění dluhu (kvitanci). Kvitance musí obsahovat jméno dlužníka i věřitele, místo a čas, kdy a kde byl dluh splněn a předmět plnění.

4.13. Dlužní úpis ObčZ § 1952 Dlužníkovo prohlášení o uznání dluhu. Při splnění dluhu musí věřitel toto prohlášení vrátit dlužníkovi, nebo na něj vyznačit, že dluh byl splněn částečně.

4.14. Náhradní splnění ObčZ § 1953 V případě, že dlužník nemůže dluh splnit z důvodu, že je věřitel nepřítomen, nebo jej nezná, nebo plnění bezdůvodně odmítl, má dlužník právo předmět plnění složit do soudní úschovy.

43

5. Řešení pohledávek Dojde-li i přes zajišťování obchodů v předchozích kapitolách popisovanými prostředky k neuhrazení pohledávek, není jiná možnost než se obrátit na: 

advokáta, specialistu v obchodním právu a následně na soud,



zvolený exekutorský úřad,



odbornou agenturu, zabývající se mimosoudním vymáháním pohledávek věřitelů.

5.1.

Před podáním žaloby Před započetím jakýchkoliv kroků se doporučuje, aby byly právnímu zástupci

předloženy veškeré dostupné informace a dokumenty, které se týkají daného vztahu mezi klientem a jeho dlužníkem, a to zejména přesný název (obchodní firma) věřitele a dlužníka, písemná smlouva uzavřená mezi věřitelem a dlužníkem (pokud existuje), všeobecné obchodní podmínky týkající se obchodního vztahu (pokud existují), objednávky, potvrzení objednávek, dodací listy, faktury, korespondence mezi smluvními stranami- zejména korespondence týkající se uplatnění nároku vůči dlužníkovi (předžalobní upomínky). Z hlediska zvolení správného postupu vůči dlužníkovi je vhodné z veřejně přístupných zdrojů (příslušný soud, obchodní rejstřík, sbírka listin, katastr nemovitosti, notářský rejstřík zástavních práv, webové stránky zjistit, zda na dlužníka nebyl podán návrh na konkurz, zda takový návrh nebyl odmítnut pro nedostatek majetku dlužníka, nebo dlužník není v likvidaci, zda vlastní nějaké nemovitosti, vlastní ochranné známky nebo jiná registrovaná práva v oblasti duševního vlastnictví nebo zda k jeho majetku nebylo zřízeno zástavní právo. V souladu s Občanským soudním řádem je možné podat u příslušného soudu návrh na vydání předběžného opatření, a to i před podáním žaloby ve věci samé. Návrh by měl kromě všeobecných náležitostí obsahovat opis rozhodujících skutečností odůvodňujících nařízení předběžného opatření, uvedení podmínek důvodnosti nároku, kterému se má poskytnout předběžná ochrana a odůvodnění nebezpečí bezprostředně hrozící újmy. Z návrhu musí být také zřejmé, čeho se míní navrhovatel domáhat návrhem ve věci samé. O návrhu na nařízení předběžného opatření, který má všechny náležitosti, rozhodne soud bezodkladně nejpozději do 30 dnů po doručení návrhu.

44

V odůvodněném případě lze uložit i povinnost třetí osobě, např. bance, aby znemožnila dlužníkovi nakládat se zůstatkem na jeho účtech, nebo centrálnímu depozitáři, aby zaregistroval pozastavení práva nakládat s centrálními papíry ve vlastnictví dlužníka. Předběžné opatření je pro povinnou stranu závazné, když usnesení o nařízení předběžného opatření nabude pravomoci.59

5.2.

Výzva k zaplacení dlužné částky Doporučuje se, ať už z hlediska využití všech dostupných možností, tak z hlediska

získání důkazů pro případné soudní řízení, aby byl dlužník vyzván k plnění prostřednictvím předžalobní upomínky. Pokud je dlužník ochoten plnit své závazky, ale jeho finanční situace mu neumožňuje jednorázové plnění dluhu, je možné dohodnout plnění ve splátkách. Pro tento případ je vhodné, aby byl o plnění ve splátkách sepsán notářský zápis. 60

5.3.

Soudní řízení V případě, že pokus o mimosoudní vymáhání pohledávky věřitele není úspěšný, má

věřitel právo se obrátit se svým nárokem na příslušný soud. Je-li uplatňován peněžní nárok, věřitel je oprávněn požádat soud o vydání rozhodnutí ve zkráceném řízení, o tzv. platební rozkaz (jde o tzv. ,,rozhodnutí od stolu“). Soud může i bez výslovné žádosti navrhovatele a bez výslechu odpůrců vydat platební rozkaz, pokud se v návrhu uplatňuje právo na uhrazení peněžité sumy vyplývající ze skutečností uvedených navrhovatelem. Platební rozkaz je ale nutné doručit odpůrci do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno. Podmínka doručení je velmi častým kamenem úrazu a důvod nemožnosti doručit platební rozkaz do vlastních rukou tvoří 90% zrušených platebních rozkazů. V případě, že soud vydá platební rozkaz, uloží v něm žalovanému, aby ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení zaplatil žalobci uplatněnou pohledávku a náklady řízení, nebo aby v téže lhůtě podal odpor. Odpor proti platebnímu rozkazu musí být odůvodněn. V případě, že odpor nebyl podán, byl podán pozdě, nebo není odůvodněný, stává se platební rozkaz pravomocným.

59

PILÁTOVÁ, Jana a vzory, daňová a účetní 80-7263-534-4. 60 PILÁTOVÁ, Jana a vzory, daňová a účetní 80-7263-534-4.

Jaroslav RICHTER. Pohledávky a jejich řešení v podnikové praxi: praktická řešení a problematika, vybraná související ustanovení. Olomouc: ANAG, 2009-, sv. ISBN 978Jaroslav RICHTER. Pohledávky a jejich řešení v podnikové praxi: praktická řešení a problematika, vybraná související ustanovení. Olomouc: ANAG, 2009-, sv. ISBN 978-

45

Pokud není takový platební rozkaz splněn dobrovolně, může být na jeho základě nařízená exekuce. Pokud je podán odůvodněný odpor a také pokud není možno platební rozkaz doručit, je platební rozkaz zrušen a začíná obvyklé soudní řízení.61

5.3.1. Běžné soudní řízení V případě, že byl vůči platebnímu rozkazu podán odpor s odůvodněním – platební rozkaz není možné doručit do vlastních rukou odpůrci, platební rozkaz nebyl vydán nebo se jeho vydání nenavrhuje, je zahájeno běžné soudní řízení. Návrh na zahájení řízení je doručen odpůrci, aby se k němu vyjádřil (vyjádření odpůrce pak soud bezodkladně odešle navrhovateli) a obvykle poté je nařízeno první jednání. V případech ustanovených Občanským soudním řádem může soud vydat rozsudek pro zmeškání, rozsudek pro uznání nebo rozsudek pro vzdání se nároku, což vede ke zkrácení celého řízení. Během soudního řízení mohou jeho účastníci uzavřít soudní smír, a tím řízení ukončit. Soudem schválený smír má účinky pravomocného rozsudku a je tedy přímo vykonatelný (exekuce). 62

5.4.

Exekuce Pokud povinný dobrovolně nesplní, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může

oprávněný za účelem vymožení své pohledávky podat návrh na výkon exekuce podle příslušných ustanovení Exekučního pořádku. 63 Na základě exekučního pořádku a za dodržení jím stanovených předpokladů je možno přenést provedení výkonu rozhodnutí na jednotlivé soudní exekutory, kteří realizují výkon rozhodnutí jako relativně samostatně jednající a podnikající osoby. Soudní exekutor tedy není zaměstnanec soudu ani jiným přímo podřízeným pracovníkem. Orgánem

61

PILÁTOVÁ, Jana a vzory, daňová a účetní 80-7263-534-4. 62 PILÁTOVÁ, Jana a vzory, daňová a účetní 80-7263-534-4. 63 PILÁTOVÁ, Jana a vzory, daňová a účetní 80-7263-534-4.

Jaroslav RICHTER. Pohledávky a jejich řešení v podnikové praxi: praktická řešení a problematika, vybraná související ustanovení. Olomouc: ANAG, 2009-, sv. ISBN 978Jaroslav RICHTER. Pohledávky a jejich řešení v podnikové praxi: praktická řešení a problematika, vybraná související ustanovení. Olomouc: ANAG, 2009-, sv. ISBN 978Jaroslav RICHTER. Pohledávky a jejich řešení v podnikové praxi: praktická řešení a problematika, vybraná související ustanovení. Olomouc: ANAG, 2009-, sv. ISBN 978-

46

samosprávy exekutorů je Exekutorská komora České republiky, přičemž státní dohled nad činností exekutora vykonává ministerstvo spravedlnosti.64 Exekuci může provádět na sobě nezávisle několik subjektů – soud, soudní exekutor, obecní a krajský úřad, finanční úřad. Hlavním smyslem exekuce je nejčastěji vymáhání peněžitého dluhu. Ještě před tím než na dveře dlužníka zaklepe exekutor, proběhnou dvě soudní řízení. V prvním řízení soud zkoumá, jestli je dluh skutečný a stanovuje dlužníkovi dobu na jeho uhrazení. Ve druhém řízení soud reaguje na věřitele, který se na soudní instituci obrací v okamžiku, kdy dlužník nesplní. Teprve nyní je možné, aby soud nařídil exekuci. Exekutor vykoná pouze nařízení soudu. Pakliže dlužník nesplní, je pouze na věřiteli, jestli se obrátí na soud a požádá ho o exekuci. Postup při dobývání pohledávky je následující. Jakmile dojde věřiteli trpělivost s dlužníkem, obrací se na příslušný soud, který žádá o vydání platebního rozkazu. Pokud mu soud vyhoví, vydává platební příkaz, který lze předat exekutorovi. Ten následně dlužníkovi obstaví běžný účet, zabaví majetek, zkrátka se bude snažit s dlužníka vymoci co nejvíce. V některých případech ani zabavení majetku, jedno jestli jde o movité věci nebo nemovitosti a obstavení účtu, nepomůže.65 Exekutor nemůže zabavit osobní potřeby dlužníka. Jmenovitě pak oblečení, obvyklé vybavení domácnosti, snubní prsten a jiné předměty podobné povahy. Dále pak zdravotnické potřeby a jiné potřeby, které dlužník potřebuje kvůli své nemoci či tělesné vadě. Hotovost ve výši dvojnásobku životního minima. Pokud je dlužníkem podnikatel, nelze mu zabavit věci, jež jsou nutné pro výkon jeho povolání. Jste-li programátor, pak vám nemůže vzít počítač nebo laptop.

5.4.1. Druhy exekucí Exekuci lze provést několika způsoby. Mezi ně se řadí například exekuce na plat a exekuce na bankovní účet. Tyto dvě formy exekuce jsou nejlehčí. Exekutor nemusí navštěvovat dlužníka u něho doma a zabavovat jeho majetek. Pokud i přesto nedojde k uspokojení věřitele, provede exekutor v katastru nemovitosti blokace nemovitého majetku

64

DALIBOR VAIGERT,Tomáš Philippi,Pavol Riško,Hana Navrátilová. Pohledávky: právní příručka věřitele. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2005, xii, 272 s. ISBN 80-251-0881-3. 65 JOSEF JANDA. Jak žít šťastně na dluh. ISBN 978-80-247-4833-7.

47

(byty, domy, pozemky), aby s nimi dlužník nemohl nakládat. Poslední možností je návštěva dlužníka v jeho domově a zabavení majetku vhodného pro další zpeněžení. 

Exekuce na plat: Exekutor se dohodne se zaměstnavatelem na srážkách ze mzdy. Dlužníkovi zůstane jen základní nezabavitelná částka, kterou určuje zákon. Pro rok 2013 byla tato suma stanovena na 6064,66 koruny. Má-li dlužník vyživovací povinnosti (na dítě, manželku) zvyšuje se toto možné minimum o další peníze.



Exekuce na bankovní účet: Oblíbenou exekucí je ta, která se zaměřuje na bankovní účet dlužníka. Tu může provést jak soudní exekutor, tak třeba finanční úřad. Pro dlužníka má tato exekuce dost negativní následky, neboť má kvůli exekuci obstavený celý bankovní účet. To v případě malého dluhu, který je předmětem exekuce, a vysoké jistiny na účty není příliš pozitivní. Exekuce na bankovní účet zabraňuje dlužníkovi přístup k jeho penězům. Povolený je pouze jeden výběr po dobu trvání exekuce. Suma tohoto výběru je dvojnásobek životního minima, což aktuálně představuje částku 6820 korun.



Exekuce na nemovitost: Exekuce na nemovitost znamená zablokování nemovitosti v katastru nemovitosti. Dlužník tak nemůže s nemovitosti manipulovat. Nemůže jí třeba převést na někoho dalšího apod. Tento typ exekuce představuje od exekutora určitou formu nátlaku, neboť nikdo nechce přijít o střechu nad hlavou v okamžiku, kdy může dluh uhradit jiným způsobem. Exekuce na nemovitost tak prakticky následuje poté, co byly dlužníkovi obstaveny bankovní účty. Pokud i přes to není šance na uspokojení závazku, zaměřuje se exekutor právě na reality. Exekutor, ale také finanční úřad nebo soud, vydá exekuční příkaz na prodej nemovitosti v dražbě. Dlužník je o všech krocích informován a má dostatek času, aby své závazky ještě před samotnou dražbou uhradil. Samotná dražba pak vychází ze stanovení vyvolávací ceny nemovitosti, která představuje dvě třetiny odhadní ceny. Jestliže není dražba úspěšná, může jí exekutor opakovat. Vyvolávací cena se pak snižuje na polovinu odhadní ceny. Pokud se podaří nemovitost prodat a z toho prodeje dojde k vyrovnání s věřiteli a uhrazení nákladů na exekuci, zbylé finanční prostředky se vracejí dlužníkovi. V opačném případě podniká exekutor takové kroky, které vedou k získání peněz od dlužníka.

48



Exekuce movitého majetku: Mezi další možnosti, jak získat od dlužníka finanční prostředky, patří zabavení movitého majetku. Exekutor nemusí postupovat jen podle adresy trvalého bydliště dlužníka, ale může zajít i do domácnosti, kde se dlužník dlouhodobě zdržuje. Pokud vás exekutor nezastihne doma, může do vašeho bytu či domu vstoupit. Stačí mu k tomu doprovod policie a zámečníka. Jestliže se tak stane, může vám zabavit cokoliv, co uzná za vhodné a o čem se domnívá, že vám patří. Postupuje se podle jednoduchého klíče. Předně se zabavuje vše, co má vysokou hodnotu a lze dobře zpeněžit. Visí-li vám na zdi obývacího pokoje obraz ze 17. Století, bude první, po které exekutor sáhne. Mezi časté věci, které se zabavují, patří počítače, televize, umělecká díla, starožitné předměty, motorová vozidla. Poté následuje domácí spotřebiče, nábytek, koberce. Exekutor musí veškeré zabavené věci polepit a sepsat do seznamu. Stěhovací služba nechá vše odvézt do skladu. I tehdy, kdy je váš majetek polepen, sepsán, odvezen, jej můžete dostat zpět. Stačí zaplatit. Neučiníte-li tak, postupují věci do dražby. V tomto případě se postupuje stejně jako při dražbě nemovitosti. Na základě znaleckého odhadu je stanovena hodnota dražených věcí. Vyvolávací cenou je třetina té odhadní. Může se stát, že exekutor zabaví některé věci neoprávněně. To se stává tehdy, obývá-li dlužník třeba s osobou, na kterou žádná exekuce není namířena a exekutor zkrátka vezme něco z majetku druhé osoby. Jestliže se tak stane, zkontaktujte exekutora a prokažte, že jím zabavená věc je opravdu vaše.



Exekuce na důchod i sociální dávky: V poslední době se stále více objevují v médiích exekuce na důchod a na sociální dávky. Pokud jí však exekutor nařídí, musí zůstat jednomu penzistovi z jeho důchodu základní nezabavitelná částka ve výši 5841 korun. Exekutor v tomto případě informuje Českou správu sociálního zabezpečení, která na základě platných dokumentů provede stržení peněz z důchodu podle exekuce. Exekuce může být i na některé sociální dávky. Týká se to zejména těch, které dlužník dostává opakovaně (rodičovský příspěvek, přídavek na dítě nebo dávky pěstounské péče), Exekuce se může uplatnit na příspěvky na bydlení a na dávky v pomoci hmotné nouzi, dále pak dávky na porodné, pohřebné nebo příspěvek na péči. 66

66


49

Závěr Po zhodnocení dané problematiky jsem dospěla k názoru, že postavení dlužník – věřitel není v rovnocenném vztahu. Možný postup při vymáhání pohledávky je sice zakotven v zákoně, ale vymahatelnost je velmi zdlouhavý proces a dává dlužníkovi možnost průběh dále prodlužovat. Pokud se v dané problematice umí dlužník orientovat, je tedy v současné situaci ve výhodě. Na druhou stranu je nutné zmínit, že díky malé finanční gramotnosti některých skupin obyvatelstva (např. starší občané) se věřitel muže dostat do velmi výhodné situace. Finanční prostředky mohou být nabídnuty za velmi nevýhodných podmínek, které dotyčný nedokáže plně posoudit až do konečných důsledků. Celý proces, než se člověk stane dlužníkem v prodlení je poměrně zdlouhavý. Existuje tedy dostatek časů na promyšlení si jednotlivých kroků. V první řadě je třeba si před uzavřením závazkového právního vztahu velmi dobře rozmyslet, kterou smlouvu a za jakých podmínek jí sjednává, dobře finančně plánovat a zvážit své finanční možnosti. V druhé řadě v průběhu trvání závazku si hlavně uvědomit své povinností, v případě finančních potíží komunikovat s věřitelem a dohodnutí si třeba snížení splátky, splátkový kalendář popř. pozastavení splátky. Nemusí tedy vždy dojít až na samotné řešení pohledávky soudní cestou. Jestliže se neobjeví nepředpokládané důvody zadlužení, myslím si, že umět dobře finančně plánovat a umět ovládat své peníze je velká výhoda dnešní společnosti. V dnešní době už je spousta možností si k této tématice sehnat vhodnou literaturu. Obecně lze tedy říci, že vše do značné míry závisí na finanční gramotnosti účastníku vztahu (hlavně potenciálních dlužníků). To je si myslím téma, na které by se měla společnost zaměřit (šoty v televizi, pravidelné informace v tisku), aby se dalo vyhnout dluhovým pastím, jež mají za následek zbytečné exekuce.

50

Seznam použité literatury Literatura DALIBOR VAIGERT,Tomáš Philippi,Pavol Riško,Hana Navrátilová. Pohledávky: právní příručka věřitele. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2005, xii, 272 s. ISBN 80-251-0881-3. FIALA, J., KINDL, M., et al. Občanské právo hmotné. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství AlešČeněk, s.r.o., 2007 JOSEF JANDA. Jak žít šťastně na dluh. ISBN 978-80-247-4833-7. KNAPPOVÁ, M., ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J. et al. Občanské právo hmotné. Praha: ASPI,2005 Občanský zákoník: Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ; Zákon o mezinárodním právu soukromém : 2014 : úplná znění. Olomouc: ANAG, 2013-, sv. ISBN 978-80-7263-814-7. PILÁTOVÁ, Jana a Jaroslav RICHTER. Pohledávky a jejich řešení v podnikové praxi: praktická řešení a vzory, daňová a účetní problematika, vybraná související ustanovení. Olomouc: ANAG, 2009-, sv. ISBN 978-80-7263-534-4. RADKOVA, Martina. xekuce jiné pohledávky. Praha: Linde Praha, 2009, 199 p. ISBN 978807-2017-676. SCHELLEOVÁ, Ilona. Jak vymáhat dluhy právní cestou. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, viii, 100 s. ISBN 80-722-6607-1. ŠVARC, Zbyněk. ZBYNĚK ŠVARC. Smluvní vztahy při podnikání. 1.vyd. Olomouc: Anag, 199 s. ISBN 80-726-3070-9. VRBKOVÁ, L. 2009. Už nikdy dlužníkem. Pro všechny, kteří si půjčili, půjčují a hodlají si půjčit peníze. Praha: COFET,a.s. (úvodní citát práce)

51

Internetové zdroje http://sluzby.inzertplus.cz/inz/pomoc-predluzenym-domacnostem-a-obcanum-49588.html http://www.pomocsdluhy.cz/pdf/prirucka.PDF http://www.anov.cz/ http://www.cnb.cz/cs/index.html http://portal.justice.cz/Justice2/Uvod/uvod.aspx – obchodní rejstřík http://www.rzp.cz/ - živnostenský rejstřík http://www.dluznik.cz/ - centrální registr dlužníků ČR. Pravidelně aktualizovaná databáze pohledávek za dlužníky. Možnost rychle zveřejnit dlužníky na první straně webové stránky

52

Prodlení dlužníka a jeho následky

Recommend Documents