Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet informačních studií a knihovnictví
Problémy zpřístupňování elektronických vysokoškolských kvalifikačních prací
Bakalářská práce
Autor práce: Šárka Absolonová Vedoucí práce: Mgr. Petra Šedinová
Brno 2008 1
Bibliografický záznam:
ABSOLONOVÁ, Šárka. Problémy zpřístupňování elektronických vysokoškolských kvalifikačních prací. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2008. 46 s. Vedoucí práce Mgr. Petra Šedinová
Anotace:
Moje bakalářská práce popisuje problémy zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací v elektronické podobě a to zejména v oblasti nejednotné úpravy pravidel pro jejich tvorbu. Obsahuje úvod do problematiky, vysvětlení základních pojmů a popis současného stavu. Pozornost je věnována zejména činnosti Odborné komise pro otázky elektronického zpřístupňování e-VŠKP, která se jako jediná organizace na půdě českého akademického prostředí soustavně věnuje této problematice a snaží se o vytvoření národního systému registrace a zpřístupňování e-VŠKP. V průzkumu pak srovnávám současnou praxi na několika vysokých školách v ČR a zkoumám rozdíly mezi jednotlivými předpisy. Součástí je i popis jednotlivých systémů a jejich srovnání.
Anotation:
This study describe the problems of making university graduete studies aviable in electronic form with focus on non unified rules of studies creation. It include introduction of the problematic, explanation of basic definitions and description of actual state of the problematic. Attention is already paid to Comittee for ETD retrieval Question, the only Organization, that systematically devote to these Ouestions, helping local Systems and endeavour to do the national System of ETD registration and retrieval.
2
In research I am comparing actual routine on some Czech universities searching diferencies betwen its rules. One of component is also description of each system of universtity and comparation.
Klíčová slova :
Elektronické vysokoškolské kvalifikační práce, e-VŠKP, licenční smlouva, metodika, Odborná Komise, problematika zpřístupňování, předpisy, směrnice,
Keywords:
Electronic Dissertation, Electronic Theses, Licence Contract, methodics, Comittee for ETD, problem of making aviability, rules, directions.
1
Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla umístěna v Ústřední knihovně FF MU a používána ke studijním účelům. V Brně dne 5. května 2008
─────────── podpis autora
2
Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Mgr. Petře Šedinové, vedoucí mé bakalářské práce, za její ochotu a podnětné připomínky k tématu.
2
OBSAH: Obsah…………………………………………………………………… …. 1 1. Úvod…………………………………………………………………… … 2 2. Základní odborná terminologie……………………………………… … 4 3. Archivace……………………………………………………………… 5 4. Problematika zpřístupňování e-VŠKP………………………………… 6 5. Odborná komise pro otázky zpřístupňování e-VŠKP………………. 8 5.1 Zpřístupňování bibliografických informací………………………… 9 5.2 Zpřístupňování úplných textů VŠKP v elektronické podobě……….. 9 5.3 Soubor doporučení…………………………………………………… 10 5.3.1 Metodické návody pro tvorbu a úpravu VŠKP……………………… 11 5.3.2 Obecné workflow…………………………………………………….. 12 5.3.2.1 Vnitřní předpisy a směrnice pro VŠKP………………………… . ……. 13 5.3.3 Návrh národního standardu metadat……………………………… .14 5.3.4 Základní technické a technologické požadavky pro tvorbu e – VŠKP……..15
5.4.5 Základní hardwarové a softwarové požadavky……………………….15 5.4.6 Formáty………………………………………………………………. 16 5.4.7 Metadata……………………………………………………………… 17 5.4.7.1 Dublin Core………………………………………………………… …….18 5.4.8 Identifikátory ……………………………………………………… . 18 5.5 Legislativní zabezpečení e-VŠKP ……………………………………..19 5.6 Dosavadní činnost a plány Odborné Komise…………………………21 5.7 Projekt národního registru……………………………………………22 6. SITUACE NA VYBRANÝCH VYSOKÝCH ŠKOLÁCH V ČR……… .. 24 6.1 Akademie múzických umění v Praze………………………………….. 24 6.1.1 Způsob zpřístupňování prací na AMU……………………………… 26 6.1.2. AMU Workflow……………………………………………………... 26 6.2 Ostravská univerzita v Ostravě ……………………………………… .28 6.3 Karlova Univerzita v Praze……………………………………………. 30 6.3.1 Systém DigiTool………………………………………………………31 6.3.2 Současný stav na UK…………………………………………………33 5.4 Masarykova Univerzita v Brně…………………………………………33 5.4.1 E-VŠKP v systému IS MU……………………………………………34 5.4.1.1 Systém pro odhalování plagiátů……………………………………34 5.4.2 Současný stav na MU………………………………………………...36 5.5 Slezská Univerzita………………………………………………………38 5.6 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně……………………………………….39 5.7 Shrnutí……………………………………………………………… . 40 6. Závěr……………………………………………………………………. .42 Seznam použité literatury……………………………………………….. 44 Přílohy…………………………………………………………………… .46
1
1. Úvod Problematika zpřístupňování elektronických kvalifikačních prací patří v současné době k velmi aktuálním a diskutovaným otázkám. Začínáme si uvědomovat, že vysoké školy zaznamenaly v posledních letech výrazné změny v oblasti vědy a výzkumu a rovněž tím přispěly k jejich rychlejšímu rozvoji. Tyto práce spadají do oblasti tzv. „šedé literatury“, tzn že nejsou běžně publikované a fakt že nebyly tak snadno dostupné jistě vyvážila praxe jejich bezplatného zpřístupňování. Bohužel však mnohdy jen akademické obci konkrétní vysoké školy. S novými technologiemi ale současně přicházejí i nové možnosti a technický vývoj jde ruku v ruce s tím společenským. Je proto velkým úspěchem, že vysokoškolské kvalifikační práce se už pomalu přestávají řadit pod pojem šedá literatura, protože se kulminuje míra snahy a také roste počet vysokých škol, které zveřejňují závěrečné práce svých studentů elektronicky. Je tedy velmi přínosné že na velkém množství vysokých škol u nás existuje elektronický archiv s plnými texty těchto prací, bohužel však každá škola si udává svá vlastní pravidla pro jeho tvorbu a spravování. Problém, kterým se budu v této práci zabývat zahrnuje neexistenci jednoznačných celostátních norem pro formální úpravu resp. strukturu VŠKP v elektronické podobě, tedy velkou různorodost v řešení zpřístupňování informací i samotných prací na lokálních úrovních. Problémem se jeví hlavně neujasněná metodika úpravy textů prací, neexistence jednotných a závazných předpisů v rámci škol či fakult. Tuto nejednotnou formu směrnic a předpisů je proto třeba sjednotit. Jak následně uvedu ve své práci, celou problematikou zpřístupňování digitální závěrečných prací se začala aktivně zabývat Odborná komise pro otázky zpřístupňování e-VŠKP, která se snaží zavádět národní standardy a metodické návody pro tvorbu a uchovávání e-verzí VŠKP. Cílem Odborné komise je vybudování Národního registru, který by sjednotil praxi zpřístupňování na všech vysokých školách a také umožnil propojení se zahraničními systémy.
Vlivem novely vysokoškolského zákona (viz. níže), který od roku 2006 stanovuje školám povinnost nevýdělečně zveřejňovat disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, jsou nyní vysoké školy nuceny k budování nových systémů a jejich masivní nárůst je patrný. Vysoké školy jsou financovány z veřejných prostředků, tedy z peněz široké veřejnosti. Proč by tedy tato veřejnost neměla mít přístup k produktům státem financovaných institucí? Na druhou stranu existují i názory opačného charakteru, které připomínají možnost masového
2
zneužívání těchto informací a uveřejnění těchto prací nebude sloužit jen jako kontrola jejich kvality. Faktem ale je, že v dnešní době je již mnoho technologií, které dokáží zabránit zneužití, např. systém pro odhalování plagiátů, který je v této práci rovněž popsán. Zabývat se zde budu také legislativními omezeními v této oblasti a povinnostmi vyplývajícími ze zákona, v průzkumu potom např. praxí sepisování licenčních smluv. Dále pak doporučenými formáty a praxí jejich využívání na jednotlivých školách, popisnými metadaty, workflow jednotlivých systémů škol atd.
3
2. Základní odborná terminologie Souhrnný pojem vysokoškolské kvalifikační práce ( VŠKP ) zahrnuje
bakalářské,
diplomové, rigorózní a disertační a habilitační, práce, jež jsou součástí státní závěrečné zkoušky.
Vysokoškolský zákon č. 111/1998 Sb. je popisuje a rozděluje následujícím způsobem:
„§45 ods. 3 : „v bakalářském studijním programu se studium řádně ukončuje státní zvěrečnou zkouškou jejíž součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce“
§46 ods. 3 : „v magisterském studijním programu se studium řádně okončuje stání závěrečnou zkouškou a obhajobou diplomové práce“ ¹
§46 ods.5: „absolventi magisterských studijních programů, kteří získali akademický titul „magistr“ mohou vykonat v téže oblasti studia rigorózní zkoušku, jejíž součástí je rigorózní práce“
§47 ods. 4 : „v doktoranském studiu se studium řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce“
§72 ods. 1 : „v habilitačním řízení se ověřuje vědecká nebo umělecká kvalifikace uchazeče, a to zejména na základě habilitační práce a její obhajoby“ ¹
4
3. Archivace Knihovny tak byly nuceny uchovávat velké množství diplomových prací ( s uložením někde vypomohly také katedry a ústavy ). Škola od školy se lišila v tom, zda VŠKP řádně evidovaly a uchovávaly anebo je ukládaly bez evidence pouze na několik let. Dlouhodobé uchovávání tedy bylo velkým problémem snad všech vysokých škol. Možným řešením se tedy v minulosti jevil skartační výběr mezi diplomovými a bakalářskými pracemi, aby se vyhnulo povinnosti plošné péče o ně. Na povrch tedy vyvstala otázka, zda VŠKP má vždy takovou hodnotu, aby mohla být označena za archiválii. Dosud se ale nepodařilo shodnout se na kritériu, podle kterého budeme část diplomových a bakalářských prací vybírat k trvalému uložení, tedy, podle kterého se rozhodne o likvidaci té či oné „více či méně kvalitní práce“. Snad žádná VŠ však ale žádný takový výběr a následnou skartaci neprovedla. Velký zlom znamenal nástup těchto prací v elektronické formě. Od papírových verzí se, jak už zaznělo, stále úplně neustupuje a na většině vysokých škol závisí způsob uchovávání těchto prací na příkazu děkana či rektora. První automatizované knihovní systémy na vysokých školách zahrnovaly záznamy o uložení VŠKP, jelikož byly součástí knihovního fondu.
Na rozdíly v nakládání s diplomovými pracemi na českých vysokých školách poukázal Ivo Brožka z Pedagogické fakulty University J.E Turkyně v Ústí nad Labem ve svém dotazníkovém průzkumu: „Zjistil jsem zásadní poznatek, že přístup k diplomovým pracím se výrazně liší podle typu vysoké školy. Na fakultách humanitních, společenských a přírodovědných považují diplomové práce za trvalý zdroj poznatků, dlouhodobě je uchovávají, mají je zpracované v automatizovaných knihovních systémech často dostupných na webu. Naproti tomu na technických vysokých školách se na diplomové práce dívají jako na informační pramen s pomíjivou hodnotou, ponechávají je na katedrách bez odborného zpracování a po několika letech ( po 10, 5 někdy dokonce po 3 letech ) je vracejí autorům a likvidují.“
1
1
Diplomové práce ve fondech českých knihoven a archivů Ivo Brožek[online]. 13.11.2003[cit. 2008-04-16]
Dostupný na www
5
Systémy, které dnes vznikají mají schopnost uchovávat práce jakéhokoliv typu, k těm nejhodnotnějším však patří práce disertační a habilitační.
4. Problematika zpřístupňování e-VŠKP Některé vysoké školy ukládají a zpřístupňují tyto práce v knihovnách, jiné v univerzitních archivech a jiné tyto dvě alternativy různě kombinují. Velkým problémem ovšem bylo a je, jak je následně dlouhodobě uchovávat. Velký zlom znamenal nástup těchto prací v elektronické formě. Od papírových verzí se zatím samozřejmě stále neustupuje, ale některé vysoké školy zejména z popudu svých knihoven zahájily budování moderních lokálních systémů zpřístupňování VŠKP již před několika lety. Tyto systémy mají umožňovat přístup až k plným textům prací v elektronické formě. Problém tedy vyvstává, co se týče jejich archivování a zpřístupňování, v oblasti celkové struktury, tedy formální úpravy elektronických VŠKP. Je proto nutné vyjasnit předpisy související se způsobem jejich archivní evidence a trvalého či dočasného uchovávání jak v elektronické, tak i papírové verzi. V současné době je situace taková, že předpisy a doporučení ( tj. směrnice a Prováděcí předpisy viz. dále ) pro formální upravu elektronických VŠKP si každá vysoká škola vydává sama ve svých interních předpisech. V dnešní moderní době si ale klademe čím dál tím větší nároky na jednoduché vyhledávání požadovaných informací a proto je jistě nejvyšší čas sjednotit vnitřní předpisy škol a archiv elektronických VŠKP vyzdvihnout z lokální úrovně na úroveň národní a posléze i světovou. Vysoké školy již začaly rozpracovávat projekty, jejichž společným momentem bylo řešení systému alespoň na úrovni celé školy, nikoliv jejích jednotlivých součástí. Na příslušných školách tím došlo k nastartování procesů vedoucích alespoň k diskusi o formální úpravě, formátech atd., tj. zahájeny byly diskuze o standardizaci.
6
5. Odborná komise pro otázky zpřístupňování e-VŠKP První vysokou školou, která u nás začala se zpřístupňováním VŠKP v elektronické podobě byla Akademie múzických umění v Praze. I přes legislativní, technologické a další překážky, se jim systém elektronického zpřístupňování podařilo nastartovat již v roce 2000. Divem je tedy fakt, že prvenství v této oblasti má škola uměleckého zaměření, kde tvoří velké procento netextové závěrečné práce ( např. film, divadelní představení apod. ), což jsou další komplikace, které je třeba řešit.
S čím dál větším zájmem o tuto problematiku vznikla v roce 2003 Odborná komise pro otázky elektronického zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací při Asociaci knihoven vysokých škol ČR ( dále jen Komise ). Touto problematikou zabývá intenzivně již několik let a navrhuje standardní postupy a doporučení.
Komise e-VŠKP vznikla z popudu několika knihoven vysokých škol, které již měly vybudovaný, nebo teprve budovaly svůj vlastní lokální systém pro zpřístupnění e-VŠKP. Požadavek
na
založení
Komise
e-VŠKP
vzniknul
z usnesení
Celostátní
porady
vysokoškolských knihoven a knihovníků, které si kladly za cíl dosáhnout koordinace a spolupráce jednotlivých vysokých škol. Napomoci tomu mělo nejen sledování rozvoje zpřístupňování e-VŠKP v zahraničí ale také také usnadnění zavádění takovýchto systémů i u nás. „V průběhu roku 2004 vytvořil přípravný výbor Komise e-VŠKP koncepci plánu budování systému pro zpřístupňování e-VŠKP K otázkám budování systému pro zpřístupňování elektronických vysokoškolských prací v ČR a Důvodovou zprávu. Tyto se staly základními pozičními dokumenty Komise pro e-VŠKP jako její oficiální stanoviska.“ 2
2
Vysokoškolské kvalifikační práce na AMU: od sběru dat po zpřístupnění plných verzí v elektronické
formě[online]. 17. 5. 2007 [cit. 2008-04-16] Dostupný na www
7
„Komise si tedy určila podporovat tyto hlavní cíle:
• monitorovat rozvoj IS e-VŠKP v zahraničí + napomáhat zavádění těchto zkušeností do praxe v ČR
•
usilovat o podporu a podílet se na přípravě národních standardů e-VŠKP ( datové a
metadatové formáty, trvalé identifikátory, komunikační protokoly aj. )
• iniciovat a podporovat vznik dalších otevřených lokálních e-archivů a jejich integraci na národní a mezinárodní úrovni
• přispívat k informování a vzdělávání profesionálů pro e- VŠKP •
iniciovat a rozvíjet spolupráci profesionálů vysokoškolských knihoven s dalšími
subjekty ( pracovníci výpočetních center, reprezentace vysokých škol )
•
podporovat vyšší formy počítačové a informační gramotnosti autorů e-VŠKP
(modelová školení, příručky, vzory pro zpracování e-VŠKP )
• podílet se na řešení otázek autorskoprávní ochrany zpřístupňování textů e-VŠKP v ČR v souladu s řešeními v evropském a světovém kontextu.“ 3
Snahou celé její činnosti je připravit podmínky pro provoz celonárodního registru VŠKP. Nutné je proto také prosadit dodržování doporučených pravidel a standardů a také zvolit vhodné SW. Vytvoří se tak moderní systém, který bude uživatelům zpřístupňovat plné texty e-VŠKP a který bude případně schopen spolupráce s podobnými zahraničními projekty. Tato vize ale je ale bohužel stále hudbou budoucnosti.
3
Vysokoškolské kvalifikační práce na AMU: od sběru dat po zpřístupnění plných verzí v elektronické
formě[online]. 17. 5. 2007 [cit. 2008-04-16] Dostupný na www
8
5.1 Zpřístupňování bibliografických informací Bývá realizováno na různých úrovních školy. V současné praxi v ČR existuje také řada různých modelů tohoto procesu.
•
jednotlivé ústavy školy vytvářejí seznamy, nebo budují samostatné databáze
vysokoškolských prací
•
registrace VŠKP souvisí s vytvářením databáze publikační činnosti pracovníků
konkrétní vysoké školy
•
knihovny budují separátní databáze VŠKP, protože je považují z přirozenou součást
svých fondů a záznamy tedy bývají také součástí katalogu
•
záznamy VŠKP jsou součástí katalogu knihovny a paralelně ještě i součástí
univerzitního systému
•
záznamy jsou sočástí knihovního katalogu a v rámci webové prezentace školy je
k dispozici také seznam s odkazy k bibliografickým záznamům.
5.2 Zpřístupňování úplných textů VŠKP v elektronické podobě V oblasti zpřístupňování e-VŠKP jsme již pokročili a na některých školách byly již vybudovány lokální systémy. Za vytvoření většiny z nich vděčíme úspěšnému grantovému řízení z Fondu rozvoje vysokých škol ( FRVŠ ) a v neposlední řadě samozřejmě příslušným universitním knihovnám. Bohužel stále chybí nějaký „sborník metodických doporučení“ pro e-VŠKP, aby specifikoval podrobně její parametry pro systémy na celonárodní úrovni.
„Možnosti zpřístupnění :
• přístup pouze z knihovního katalogu •
přístup pomocí dalšího vyhledávacího a třídícího systému přes webové rozhraní
(v intranetu nebo v internetu )
9
• kombinace obou způsobů“ 4
5.3 Soubor doporučení Mnoha analýzami bylo zjištěno že každá vysoká škola řeší způsob zadávání a schvalování témat VŠKP, sběr a zpřístupňování základních informací o nich, jakož i vyžadování a úpravu e-VŠKP na základě vlastních předpisů, způsobů, metodik a technologií. Způsob zpřístupnění se řídí směrnicemi a předpisy konkrétní vysoké školy nebo její fakulty, které se mezi sebou výrazně liší. Proto Komise zasáhla a pro sjednocení praxe v ČR vypracovala Komise tzv. „Soubor doporučení“ vysokým školám, který navrhuje, jak mají formálně upravovat, ukládat, zpřístupňovat atd. své závěrečné práce. „Jde o „balíček“ dokumentů modelů a příkladů, který je doporučen Komisí jako východiska, vzory a pomůcky pro všechny vysoké školy. Součástí Souboru doporučení je první verze českého národního standardu pro popis e-VŠKP, vzorů vnitřních předpisů škol, které ošetřují organizační, administrativní a další kroky celého životního cyklu VŠKP od jejich zadání a vytváření až po zpřístupnění.„ 5
Tento
komplex materiálů Komise představila na výroční konferenci AKVŠ 2006 a
doporučila ho jednotlivým vysokým školám jako metodický rámec pro podporu rozvoje rychlého vytváření lokálních systému evidence těchto prací v souladu s novelizovaným zákonem o vysokých školách. Komise bude Soubor doporučení nadále udržovat a aktualizovat tak, jak si to bude vyžadovat praxe i český právní rámec pro evidenci a zpřístupňování VŠKP jako informačních zdrojů jedinečné kvality.
4
Iva Horová, Automatizace knihovnických procesů 2007 (AKP 2007), 11. ročník semináře, Liberec, 16.-17. 5.
2007[online]. 2007[cit. 2008-04-16] Dostupný na www
5
Iva Horová, Jak vysoké školy pokročily ve zpřístupňování své šedé literatury[online]. 13. 9. 2006[cit. 2008-
04-16] Dostupný na www
10
5.3.1 Metodické návody pro tvorbu a úpravu VŠKP „Specifickou část vnitřních předpisů pro VŠKP tvoří nejrůznější pokyny, metodické materiály, vzory a šablony pro tvorbu a jednotnou úpravu prací. Tyto pokyny bývají velmi podrobné. Obvykle se v nich řeší úprava titulního listu a dalších preliminárií, obsahu, kapitol, závěrů, poznámek, citování literatury a abstraktů/anotací, dále povolené datové formáty a prostředky pro tvorbu zdrojového textu, návody ke konverzím, používané styly, případně velikost souborů a způsob uložení na předepsaný nosič a v neposlední řadě i zásady obecné etiky a psaní odborného textu. Komise předkládá konkrétní příklady pokynů pro tvorbu a jednotnou úpravu VŠKP na některých školách, které mimo jiné řeší např. i případy dodatečné digitalizace zvukových a zvukově obrazových záznamů, dále pokyny pro zadání práce, abstrakt, strukturu vlastního textu práce včetně seznamů použité literatury, symbolů a zkratek, obrázků, tabulek a příloh, dále obecné doporučení pro úpravu preliminárií nebo příklad definice abstraktu. Velmi významnou a v dosavadní praxi dosud chybějící součástí metodických materiálů je nepochybně metodika jednotného citování literatury a strukturování bibliografických záznamů podle mezinárodních norem ISO 690 a 690–2.“
6
Snahy Komise jsou tedy velmi chválihodné, prozatím se ale každá škola řídí svými pravidly (i když často bere na vědomí i Soubor doporučení ), které vydá ve svých Směrnicích.
„Směrnice mají různou míru závaznosti: •
jedná se o Směrnice a Prováděcí předpisy statutárních představitelů školy v pravém
slova smyslu • jedná se o více či méně závazná doporučení (zvenku nelze přesněji určit) • jedná se o rady a návody, jichž se autoři mohou ale také nemusejí držet
Co Směrnice obsahují obecně:
• pokyny pro vybírání, zadávání a schvalování témat • pokyny pro obecné náležitosti práce • pokyny pro odevzdávání • pokyny pro proceduru vlastní obhajoby 6
Iva Horová,Jak vysoké školy pokročily ve zpřístupňování své šedé literatury[online]. 13. 9. 2006[cit. 2008-
04-16] Dostupný na www
11
• pokyny pro formální úpravu v obecné rovině (papírová verze) • pokyny pro detailní zpracování • pokyny i pro elektronickou formu
Co by tedy měla obsahovat směrnice k digitální verzi VŠKP.
7
•
požadované textové editory
•
typy a velikosti písma
•
formátování stránek (řádkování, šířka, výška, okraje)
•
styly
•
formu zpracování příloh
•
šablonu pro vypracování
•
nosiče a jejich počet (ZIP, disketa, CDR)
•
požadované formáty (DOC, RTF, PDF, HTML, výjimečně XML)
•
návod pro konverzi do předepsaného formátu
•
otázku komprimace
•
další náležitosti (abstrakt, klíčová slova, prohlášení atd.)
•
údaje pro evidenci v databázi
•
způsob odevzdávání
•
formu prezentace pro vlastní obhajobu (PPT)“
7
Horová Iva Vysokoškolské kvalifikační práce a jejich zpřístupňování vstupní analýza vybraných okruhů
současné praxe v ČR[ online]. 2006[cit. 2008-04-16] Dostupný na www http://lib.uhk.cz/cpvsk2003/download/KP_vychodiska2.doc>
12
5.3.2 Obecné workflow Obecné workflow mapuje na nejobecnější úrovni všechny důležité kroky životního cyklu VŠKP od analýzy stávajících procesů a předpisů, přes organizaci sběru prací a informací o nich, stanovení režimu zpřístupňování, tvorbu a aktualizací vnitřních předpisů příp. i licenční smlouvy, od metodických pokynů až po testování celého procesu a přípravu propagačních a metodických materiálů. Implementační minimum je stručnější verzí obecných postupů pro případ, kdy daná škola nemá zvládnutou potřebnou technologii, metodiku ani personální zabezpečení ke sběru a zpřístupňování digitálních textů a hodlá v prvním plánu dostát povinnostem vyplývajícím ze zákona pouze vytvořením systému evidence údajů o obhájených VŠKP. Rozbor jednotlivých etap životního cyklu e-VŠKP v rámci dané školy je tedy nezbytným předpokladem k tomu, aby celý systém úspěšně fungoval. Zahrnuje jednotlivé kroky při vytváření e-VŠKP: zadání tématu práce, formální úprava práce, sběr a kontrola správnosti stanovených údajů, vystavení práce před i po obhajobě, zápis výsledků obhajoby, zajištění autorsko-právní ochrany práce, dodání práce ve fyzické podobě do knihovny, zanesení textů i záznamů do lokálního systému, údržbu lokální databáze a zařazení do národního či celosvětového registru.
5.3.2.1 Vnitřní předpisy a směrnice pro VŠKP „Nedílnou součástí workflow jsou vlastní interní předpisy školy nebo její součásti, které celý proces ošetřují po organizační linii. Komplex interních předpisů obvykle tvoří: •
vnitřní předpis (řídící norma rektora, děkana apod.) pro VŠKP
•
prováděcí pokyn pro odevzdávání, archivování a zpřístupňování VŠKP
•
licenční smlouva pro zpřístupnění práce ( pokud na ní škola trvá ) nebo její části v tištěné a/nebo elektronické podobě, popř. pro užití školních děl a školních výkonů ( školy s uměleckým zaměřením )
•
metodický pokyn pro jednotnou tvorbu a úpravu VŠKP včetně šablon, příkladů a vzorů
13
•
studijní a zkušební řády, předpis pro státní závěrečné zkoušky atd.“ 8
Výš e vyjmenované př edpisy jsou tedy pouze jakýmsi zkráceným př íkladem souboru př edpisů , protož e není nijak stanoven jejich koneč ný výč et a kaž dá vysoká š kola si je mů ž e př izpů sobit podle svého uváž ení a svých zvyklostí. Vě tš í snaha o to, aby mě ly vysoké š koly vě tš í tendenci společ ně
sjednocovat tyto př edpisy a tím vzájemně spolupracovali na budování Národního registru e-VŠ KP je tedy nutná a v budoucnu snad i uskuteč nitelná.
5.3.3 Návrh národního standardu metadat Jednou z hlavních překážek možné spolupráce mezi jednotlivými vysokými školami byla hlavně neexistence pevně stanoveného obsahu a formy prvků pro popis VŠKP. Jednotlivé školy, proto vybudovaly své vlastní specifikace s ohledem na lokální specifika a zájmy. V rámci SIGLE se používal standard Dublin Core, který byl ale shledán příliš jednoduchým. Komise se proto zaměřila jako na jeden z prvních úkolů na vypracování Návrhu národního metadatového standardu (NS). Ikdyž nebylo snadné sjednotit všechny názory a představy, byla stanovena sada povinných prvků a další doporučené, ale nepovinné údaje pro popis eVŠKP v digitální formě. Tato snaha o vytvoření standardů v oblasti metadat, identifikátorů a komunikátorů, se děje hlavně za účelem komunikace metadat na národní a mezinárodní úrovni. Pro některé prvky bude třeba používat celostátně platné aktuální číselníky (např. názvy škol, fakult, akreditovaných studijních programů a oborů apod.), kde se však Komise potýká s problémem jejich neexistence v relevantní digitální trvale přístupné formě na straně MŠMT.
8
Jak vysoké š koly pokroč ily ve zpř ístupň ování své š edé literatury[online]. 13. 9. 2006[cit. 2008-
04-16] Dostupný na www
14
Součástí NS je také řešení syntaxe zápisu a reprezentace metadat . Každá škola se musí usnést, jaké prvky kromě povinných bude dále shromažďovat. Pro potřeby národní evidence postačí dodávat ty, které jsou stanovené jako povinné. Zvolit je třeba také prezentační formáty pro každý typ práce. Pro textové se počítá s formátem PDF, který je preferován na většině vysokých škol ( jak je patrno také z průzkumu), které sbírají e-verze prací, ostatní zatím nejsou pevně stanoveny. Dále do okruhu problémů k řešení v tomto směru patří stanovení perspektivních archivačních formátů, komunikačních protokolů pro přebírání metadat z lokálních systémů do centrálního, trvalých identifikátorů digitálních objektů uložených v lokálních archivech škol, na něž by měla „centrální služba“ odkazovat. V současné době má Komise rozpracované některé návrhy, které bude nadále rozvíjet.
5.3.4 Základní technické a technologické požadavky pro tvorbu e – VŠKP Velmi důležitým aspektem v procesu evidence a zpřístupňování elektronických kvalifikačních prací je vytvořit vhodnou technickou infrastrukturu. V každé zemi bude tato infrastruktura jistě podmíněna stavem tamní ekonomiky, sociálních podmínek, či jinými aspekty. V potaz je nutno také vzít, na jaké je tato infrastruktura vybudována úrovni. Zda na lokální, národní, případně mezinárodní. Zda systém funguje čistě v universitní infrastruktuře, či zda má systém na starost i připojení k národní síti příp. je sytém mezinárodní a operuje v globální síti. „Systémy mezinárodní a národní úrovně jsou provozovány zpravidla na modelu distribuovaných databází ( repozitářů ) e-VŠKP a na základě centralizovaného vyhledávání v souborné databázi metadat. Výrazným trendem doby je koncepce otevřených digitálních knihoven budovaných podle principů Iniciativy otevřených archivů včetně protokolu pro sběr metadat OAI PMH. Znamená automatickou sklizeň metadat z jednotlivých archivů a jejich centralizované zpracování pro potřeby efektivního vyhledávání, popřípadě i jejich dalšího poskytování směrem k jiným službám. Je evidentní, že bez tohoto modelu se v ČR nebude možné obejít.“ 9
9
BRATKOVÁ, Eva. Systémy pro rozšiřování a zpřístupňování elektronických disertačních prací :
Analýza současného stavu v zahraničí [online]. 2003 , 2004-02-22 [cit. 2008-04-16]. Dostupný z WWW: .
15
5.4.5 Základní hardwarové a softwarové požadavky Pro vybudování efektivního systému e-VŠKP je dostatečná technická vybavenost nutností. K provozu archivu e-VŠKP je nutné mít kvalitní hardwarovou základnu. Do této spadá webový server určený k publikování informací uložených v repozitáři digitálního archivu a také databázový server k uložení digitálního fondu e-VŠKP s dostatečnou kapacitou. Na serverech jsou většinou nastaveny operační systémy Windows, Linux, Unix, atd. Programové vybavení archivu e-VŠKP by mělo obsahovat internetový prohlížeč s podporou Java apletů a s nástroji pro multimediální prezentaci dokumentů.
5.4.6 Formáty Formáty se liší podle charakteru práce, kterou si student zvolí a také podle etap životního cyklu e-VŠKP. Rozdělijeme je na:
•
vstupní formáty ( etapa tvorby práce )
•
archivační formáty ( pro dlouhodobé uložení )
•
prezentační výstupní formát ( pro on-line zpřístupnění )
Typy formátů si v dnešní době stále ještě určuje každá vysoká škola sama. Nečastěji používanými formáty pro vytváření jsou samozřejmě ty nejrozšířenější jako MS Word, Word Perfect, RTF aj. Pro archivaci ale také jako prozentační formát se nejčastěji používá PDF programu Adobe reader. Knihovníci využívají jeho specifických vlastností, které umožňují např. digitální popis dokumentu, či nemožnost kopírování textu. Formát PDF ale v současné době začínají nahrazovat formáty SGML ( Standard Gneralized Markup Language ) XML ( Extesible Markup Language ). Formát SGML je standartní jazyk určený k formálnímu popisu dokumentu. Umožňuje definovat strukturu jednoznačným označením jednotlivých prvků dokumentu i připojených informací a jeho velkou předností je také libovolné vytváření výstupních formátů podle přání uživatele.
16
Jednou z aplikací SGML je jazyk HTML ( Hypertext Markup Language ), používaný k tvorbě WWW stránek. Určuje jak metadata zapsat a kam je uložit. Základem je tu definování DDT ( Dokument Type Definition ), který umožňuje nadefinovat model obsahu a stanovuje pravidla k produkci strukturovaných dokumentů. K nejznámějším patří značkovací systémy TEI, ETDML, DiML a jiné, užívané v různých systémech. XML je vylepšeným typem značkovacího jazyka HTML a v současné době je nejčastěji využívaným jazykem pro zápis síťových metadat. Je tomu tak zejména pro jeho schopnost zachycení struktury dokumentu, narozdíl od HTML, který se orientoval pouze na prezentaci dokumentu.
5.4.7 Metadata Obecně platí, že metadata jsou informace o informacích . Lze je charakterizovat jako informační objekty, které popisují vlastnosti jiných informačních objektů. Jejich škála využití je velmi rozsáhlá, využívají se při vyhledávání, autentizaci informačních zdrojů, dlouhodobé archivaci atd. „ Je nutno také upozornit na rozdíl mezi bibliografickými záznamy ( metadaty ) v klasických knihovnách a síťovými metadaty pro digitální síťové prostředí. Zatímco bibliograficý záznam usiluje o kompletní popis zdroje, síťová data jsou specializovaná, pokrývají vždy jen určitou část, jen některé aspekty zdroje.“10 Nutnost úplného popisu u bibliografických zdrojů pramení z nemožnosti přístupu uživatele např. k plnému textu požadovaného dokumentu. Naopak v elektronické podobě jsou požadované zdroje uživateli dostupné, tudíž vyčerpávající popis není nutný.
Metadata lze klasifikovat podle různých hledisek. Z hlediska jejich obvyklého použití se obvykle dělí na:
10
BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny : metadata [online]. 2006 [cit. 2008-04-16].
Dostupný z WWW: < http://www.ics.muni.cz/mba/dl-ff06/dlff 06-5.pdf>.
17
• metadata popisná – slouží k obecnému popisu zdroje za účelem jeho vyhledání, identifikace a selekce ( často bývají uložena v katalozích a indexech uložených vně repozitářů s digitálními objekty )
• strukturální – zachycují formát a strukturu zdroje za účelem jeho správného uložení a zobrazování
• administrativní – slouží ke správě zdroje včetně řízeného přístupu a archivace ( na rozdíl od popisných bývají adminstrativní a strukturální data vložena přímo do digitálního objektu). „Hlavním účelem síťových popisných metadat je zlepšit přesnost vyhledávání a výběru digitálních informačních zdrojů ve srovnání s tím, co dnes nabízí internetové vyhledávače.“11 5.4.7.1 Dublin Core
Zatímco klasická bibliografická metadata jsou, jak už jsem se zmínila, pro laika příliš komplikovaná a síťová metadata, zejména ta, která jsou generována automaticky internetovými vyhledávači naopak příliš „primitivní“pro úspěšné a efektivní vyhledávání, našel se kompromis jménem Dublin Core. Je jednoduchý, například pro laiky, kteří publikují na webu, ale zároveň propracovaný a flexibilní systém. Uživatel si může vybírat, jaké metadatové prvky z nabídky použije, dokonce má možnost vložit i své vlastní. Využívat můžeme také systém MODS, který je složitější a propracovanější a podle některých odborníků již brzy Dublin Core nahradí.
5.4.8 Identifikátory Pro úspěšné a efektivní vyhledávání v archivu e- VŠKPje nutné zvolit vhodné a jednoznačné identifikátory. Známe standartní identifikátory typu ISBN ( International Standard Book Number ) a ISSN (International Standard Series Number ), které se používají pro identifikaci fyzických informačních objektů. Ale v případě e-VŠKP se ale nejedná o hmotné nosiče, takže jako elektronické dokumenty již vyžaduje komlexnější identifikaci.
11
Tamtéž
18
„Často jsou dokumenty dostupné na základě jednotného lokátoru zdroje URL ( Uniform Resource Locator ), jenž však není jednoznačným identifikátorem, neboť vystihuje pouze fyzické umístění v síti Internet, neidentifikuje objekt nezávisle na jeho umístění. Pokud totiž je dokument přesunut na jiné místo, všechny hyperodkazy k plnému textu dokumentu přestávají platit.„ 12
Koncepci, která by tedy identifikovala obsah, nikoli lokaci nacházíme v URN ( Uniform Resource name ). Požadavky, které na rozdíl od URL splňuje jsou tyto:
Globální rozsah – dané jméno je celosvětově jednoznačné a nezávislé na lokaci;
Persistence – přidělené jméno trvá „na věky“ i po zaniknutí popisované entity;
Škálovatelnost – jméno musí být použitelné pro jakýkoliv představitelný typ entity;
Legacy support – systém musí podporovat existující identifikační systémy; Rozšiřitelnost – musí být umožněno budoucí rozšíření identifikačního schématu 13
Bohužel koncept URN je zatím ještě ve fázi příprav. Překážkou není jen jeho finační náročnost, ale především realizace celého projektu resp. proces nalezení zdroje na základě URN, kde je nutná existence tzv. směrovacího mechanismu, který vyhledá URL zdroje s přiděleným URN.
5.5 Legislativní zabezpečení e-VŠKP
12
Bratková, Eva Technické a technologické otázky budování systémů elektronických disertací In: Moderní
informační a komunikační technologie v knihovnictví 2003 : sborník. 1. vyd. 2003. Praha: Státní technická knihovna; [online]. 2003 [cit. 2008-04-16]. Dostupný z WWW:
13
BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny : metadata [online]. 2006 [cit. 2008-04-16].
Dostupný z WWW: < http://www.ics.muni.cz/mba/dl-ff06/dlff 06-5.pdf>.
19
Autorsko-právní
problematika patří k podstatným,ale i k velmi komplikovaným otázkám
v systémech zpřístupňování e-VŠKP. Také Odborná Komise pro zpřístupňování e-VŠKP se zabývá všemi tématy v této oblasti a autorsko-právní ochrana e-VŠKP samozřejmě není vyjímkou. V neposlední řadě je nutné myslet na tuto otázku, která se jeví jako jeden z největších problémů, který se musí co nejdříve a co nejefektivněji začít řešit.
K zásadní změně došlo po první novele autorského zákona, která prohlásila VŠKP za autorské dílo podléhající právní ochraně. „Podle autorského zákona č. 81/2005 Sb. Je pojem autorské dílo vymezen „jako dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoliv objektivně vnímatelné podobě včetně jeho podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel, nebo význam.“14 K čím dál větším tendencím jednat o tomto problému přispěla posléze „novela zákona 111/1998 §47 b, která nabyla účinnosti 1. 1. 2006, kde má vysoká škola povinnost nevýdělečně zveřejňovat dizertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba včetně posudků oponentů a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje. Způsob zveřejňování stanoví vnitřní předpis školy.“ 15
Závěrečná práce patří mezi školní díla ve smyslu § 60, resp. § 35 odst. 3 autorského zákona. Dle tohoto ustanovení je školním dílem dílo vytvořené žákem nebo studentem z důvodu splnění svých školních nebo studijních závazků.
K takovémuto dílu nabývá plné
autorskoprávní ochrany student, jakožto autor díla. Pokud je spoluautorem pedagog, nemůže být taková práce považována za školní dílo.
Ve stejném ustanovení autorského zákona je škole poskytnuta zákonná licence k užití školního díla nevýdělečně k vnitřní potřebě dané školy. To znamená, že školní dílo může 14
Zákon ze dne 21. ledna 2005, který mění zákon č. 121/2000 Sb.o právu autorském, o
právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) [online]. 2005 [cit. 2008-04-16]. Dostupný z WWW:
15
K implementaci novely VŠ zákona do praxe vysokých škol [online]. 9. 2. 2006 [cit. 2008-04-16].
Dostupný z WWW:
20
škola užít bez svolení autora i bez zaplacení odměny. Protože se jedná o zákonem stanovenou výjimku, tedy výlučné právo nemá autor, není již nutné ( ale stále se děje ) podepisovat se studentem licenční ani jakékoliv jiné smlouvy.
Obvyklá praxe prezenčního půjčování těchto prací tedy skončila. Získat k jejich využívání souhlas autora tím, že podepíše licenční smlouvu vázlo na nejednotnosti výkladů a postojů právních expertů i škol. Vzniknul také problém zpětného podepisování licenčních smluv. V tak velké míře je to takřka nemožné a neproveditelné.
Některé vysoké školy ovšem zahájily aktivity ve směru zpřístupňování VŠKP již dlouho před platností novely a přistoupily k budování lokálních systémů pro zpřístupňování eVŠKP. Na druhou stranu velké procento vysokých škol novela zákona trochu zaskočila tímto „nařízením“, zřídit k tomuto účelu databázi kvalifikačních prací. Problémem ale byla prakticky žádná existence standardů pro tuto oblast činností. Stručně řečeno povinnost zpřístupňování VŠKP je tedy ukotvena v zákoně, ale přesné metodické pokyny na národní úrovni prozatím stále nejsou určeny.
Škoda, že zákon nedefinuje tyto otázky precizněji. V dnešní době vysoké školy vesměs disponují vyspělými technologiemi a mají dobré předpoklady k vytváření opravdu moderních systémů. Bohužel, ne všechny školy však považují uskutečnění novely vysokoškolského zákona za dobře načasovanou a uskutečnitelnou, ba dokonce za možnou. Zejména technické a přírodovědné typy škol poukazují na to, že je nutné chránit a utajovat některé citlivé informace a skutečnosti v oblasti výzkumu a výroby. Také trojrozměrná a jiná umělecká díla v rámci VŠKP, která mají převážně jinou než textovou podobu a podílí se na nich někdy více autorů ( např. provedení koncertu, film apod.), znamenají znovu další a značně svébytné problémy pro zpřístupňování.
I přes všechny tato skutečnosti, by bylo velmi dobré, aby ani tyto školy nerezignovaly na proces zpřístupňování. Vedlo by to totiž ke komplikacím ve snaze vytvořit systém pokrývající v této oblasti celonárodní vysokoškolskou produkci v úplnosti. Už tak má ČR v tomto směru velké zpoždění a v řadě zahraničních projektů je legislativa i praxe v tomto směru dávno nějakým způsobem vyřešena.
5.6 Dosavadní činnost a plány Odborné Komise 21
Dnes můžeme říct, že Komise úspěšně vyřešila problematiku v rovině organizačních a administrativních nesrovnalostí v této oblasti. Nyní se bude zabývat především řešením této problematiky v rovině technické. Pokračovat bude v návrzích standardů v oblasti technologického řešení jak na úrovni jednotlivých škol jako je například tvorba metadat (tím pádem je nutné spolupracovat s informačními a knihovními systémy jednotlivých vysokých škol ), tak na národní úrovni (sběr a sklízení, archivační a prezentační formáty, identifikátory atd.) „Nastupuje etapa hledání softwaru vhodného pro provoz lokálních archivů i národního archivu prací a stanovení jeho funkcí. Za nepříliš vzdálený cíl lze snad již nyní považovat vybudování základů Národního digitálního archivu eVŠKP v ČR, k němuž by měl směřovat nyní čerstvě uvažovaný projekt.“16 Dlouhodobě pak bude třeba hledat cesty k zajištění trvalého provozu a k postupnému zapojování všech vysokých škol. „To předpokládá zasazovat se o postupné sjednocení současné praxe na našich vysokých školách: prosadit povinnost odevzdávání elektronické verze, aplikovat jednotnou formální datovou strukturu, sjednotit způsoby uchovávání, sběru informací a zpřístupňování elektronické verze prací i bibliografických záznamů. Komise se bude snažit o prosazování nutných kompromisů tak, aby bylo možné upřednostňovat jednotná celoškolní řešení. Bude poskytovat metodickou pomoc v těchto směrech. Za tímto účelem hodlá nadále spolupracovat s odbornými subjekty, závěry (prostřednictvím RVŠ, AKVŠ) doporučovat na všech dostupných úrovních vedení všech vysokých škol. Ráda by se také zasadila o vyžadování schválených doporučení v projektech financovaných z rozpočtů vysokých škol i MŠMT. Chystá se pořádat semináře, případně potřebná školení. Bude usilovat o nastolení stavu, kdy bezúplatné zpřístupnění kvalifikační práce bude vnímáno autory jako žádoucí a prestižní. Projekt Národního digitálního archivu e-VŠKP Komise považuje za součást systému Šedé literatury a Národní digitální knihovny ČR, plánuje jeho spolupráci s podobnými systémy v zahraničí.“17 16
Horová, Iva. Soubor doporučení AKVŠ pro zpřístupňování vysokoškolských prací. Ikaros [online]. 2006, roč.
10, č. 9 [cit. 2008-04-16]. Dostupný na World Wide Web: . URN-NBN:czik3590. ISSN 1212-5075.
17
Tamtéž
22
5.6.1 Národní registr Vysokoškolské kvalifikační práce jsou odborné práce, jejichž kvalita je různá, mnohdy však vycházejí ze studia pramenného materiálu a mají trvalý význam. Vždy však představují obraz českého vysokého školství dané doby. Mohou být také první odbornou prací později uznávaných vědců a dalších osobností. Proto je žádoucí, aby k nim měla přístup i široká veřejnost a to nejlépe přes Národní registr vysokoškolských prací, který se chystá vybudovat právě již zmíněná Komise. Smyslem celé činnosti Komise je připravit potřebné podmínky pro provoz registru VŠKP a digitální knihovny vysokoškolských kvalifikačních prací,( v první řadě dizertačních) na národní úrovni. K tomu je zejména nutno sjednotit praxi, vypracovat pravidla a standardy, prosadit je a zajistit jejich dodržování, najít a implementovat vhodný SW. Cílem je vytvoření moderního národního systému zpřístupňování plných textů eVŠKP, který by byl součástí plánovaného národního systému šedé literatury v ČR a byl by také schopen spolupracovat s podobnými zahraničními fungujícími projekty. Zástupci vysokých škol v ČR se dohodli na společném projektu „Příprava Národního registru vysokoškolských kvalifikačních prací“. Jeho cílem je příprava centrální databáze VŠKP, která by poskytovala zejména vyhledávací služby na jednom místě a v jednom prostředí a umožnila by napojení na lokální registry či přímo digitální archivy v jednotlivých vysokých školách. Jednotné vyhledávací prostředí, které by mělo být v rámci projektu vybudováno, by mělo být otevřeno pro všechny vysoké školy v ČR. V projektu se počítá s přípravou dalších doprovodných standardů a metodických pokynů pro eVŠKP a s řešením automatizace exportu metadatových záznamů z lokálních systémů do národního registru. Výstupem by měla být také některá doporučení pro netextové typy prací. Jak už bylo řečeno , projekt je ve fázi příprav.
23
6. SITUACE NA VYBRANÝCH VYSOKÝCH ŠKOLÁCH V ČR V této části se chci zabývat rozdíly různých systémů pro zpřístupňování kvalifikačních prací v elektronické podobě na českých vysokých školách. V této práci jsem se snažila shromáždit k tomuto tématu publikované informace a na jejich základě popsat, analyzovat a srovnat provozované systémy. Získávání těchto informací však není snadné, protože vysoké školy nepovažují za nutnost tyto systémy veřejně prezentovat. V některých případech jsou však popsány v příspěvcích na odborných seminářích nebo odborných článcích.
Úvodem chci poukázat na to, že systémy pro zpřístupňování e-VŠKP na vysokých školách v ČR můžeme můžeme rozdělit do následujících skupin: • systémy budované na úrovni celé školy • systémy budované na úrovni základních součástí školy • sytémy budovan na základě ústavů, či kateder základních součástí škol“ 18
6.1 Akademie múzických umění v Praze Úplný začátek procesu zpřístupňování e-VŠKP na Akademii múzických umění (AMU) můžeme datovat rokem 2001, kdy byl navržen a uskutečněn projekt Digitalizace a zpřístupnění méně dostupných zvukových záznamů knihovny HAMU. Následoval projekt 18
Bratková, Eva: Systémy pro zpřístupňování elektronických vysokoškolských kvalifikačních prací v České
republice : od prvních lokálních systémů k platformě jejich dalšího společného rozvoje, 2004. Prešov, 2004[cit. 2008-04-16]. Dostupný na World Wide Web:
24
Digitalizace a zpřístupnění diplomových a habilitačních prací AMU, který se řešil v roce 2002. „Zde byla vyzkoušena metoda retrospektivní výběrové digitalizace zejména textových prací (přepis nebo skenování), právní expertizy a jednání s autory o licenčních smlouvách k ochraně autorských práv, zveřejnění v síti AMU a další možnosti zpřístupnění – přes web Nakladatelství AMU a přes web knihovního katalogu.“19 Od roku 2004 je na AMU povinné odevzdávat textové VŠKP v elektronické podobě. Vzledem k tomu, AMU je škola uměleckého založení, je zřejmé, že velké množství prací, nebo alespoň jejich přílohy, budou patřit mezi speciální dokumenty ( noty, grafy fotodokumentace, nahrávky, natočený film, odehraný nebo oddirigovaný koncert, režírované divadelní představení, scénografický návrh apod.). Na tyto specifické požadavky fondu musela škola reagovat, neboť zájem uživatelů o tato díla rosl. „Cílem projektu proto bylo vybrat nejvhodnější tituly ( plánováno bylo cca 20 titulů ), převést je do digitální podoby a zpřístupnit formou plných textů v rámci stávajícího informačního systému na www AMU. Druhým cílem bylo pořídit trvalé archivní kopie jedinečných dokumentů.“20 Fyzické nosiče se totiž častým používáním znehodnocují, a proto je jejich archivace a zpřístupňování v digitální podobě dobré nejen pro spokojenost uživatelů, ale i pro dlouhodobé uchování mnohdy umělecky velmi hodnotných prací. Tím, že některé z prací mají specifický, často multimediální charakter, vyvstává důležitá a zároveň složitá otázka popisu těchto prací. Na AMU tento popis provádějí výlučně informační pracovníci podle katalogizačního standardu TinLib. „Do katalogizačních záznamů je připojován hyperodkaz na lokalizaci digitalizované práce v repozitáři na distribučním serveru. Jde o atypické řešení systému digitální knihovny pro zpřístupňování e-VŠKP ve srovnání s jinými zahraničními systémy. Systém v současné chvíli
19
Iva Horová:Digitalizace a zpřístupnění kvalifikačních prací AMU 2006[cit. 2008-04-16]. Dostupný na World
Wide Web:
20
Tamtéž
25
není připraven na automatickou sklizeň metadat podle doporučovaného protokolu OAIPMH.“ 21 Autorsko-právní aspetky e-VŠKP řeší AMU takto:
Spolu s prací ( která se povinně odevzdává v elektronické podobě )odevzává autor licenční smlouvu pro potřeby jejího zpřístupňování plus ještě s údaji pro zpracování ( anotace, klíčová slova, anglické ekvivalenty názvu atd. ), u kterých pověřený pracovní katedry následně zkontroluje správnost resp. vyplnění polí.
6.1.1 Způsob zpřístupňování prací na AMU Samotný uživatel má dvě možnosti přístupu k plným textům. Buď může vyhledávat v rámci elektronického knihovního katalogu AMU podle kritérií věcného popisu, nebo přes Elektronickou čítárnu dostupnou na Internetu, kde najde abecední seznam přístupných plných textů s linky k plným záznamům většinou ve formátu PDF a HTML. „Originální podoby (plné texty, umělecká díla) VŠKP v tištěné i digitální formě jsou v souladu s Výnosem rektora č. 2/2006 zpřístupňovány v rozsahu stanoveném příslušnou licenční smlouvou (dle Výnosu rektora č. 6/2006 se doplňuje ) a v souladu s platným zněním autorského zákona.“22 Tištěné originály VŠKP nelze půjčovat z knihoven AMU v rámci meziknihovní výpůjční služby.
21
Bratková, Eva: Systémy pro zpřístupňování elektronických vysokoškolských kvalifikačních prací v České
republice : od prvních lokálních systémů k platformě jejich dalšího společného rozvoje, 2004. Prešov, 2004[cit. 2008-04-16]. Dostupný na World Wide Web:
22
Iva Horová, Jak vysoké školy pokročily ve zpřístupňování své šedé literatury[online]. 13. 9. 2006[cit.
2008-04-16] Dostupný na www< http://www.stk.cz/sec/sec2006horova.pdf> 22
výnos rektora č. 4/2006[online]. 5. 4. 2008[cit. 2008-04-16] Dostupný na www <.http://www.amu.cz/amu/predpisy/vynosy-rektora/platne/vynos-rektora-c-2-2006-ozverejnovani-zaverecnych-praci/>
26
Závazné jsou pokyny pro formální úpravu prací udává na AMU Výnos rektora č. 4/2006.23
6.1.2. AMU Workflow Pro přijetí práce k obhajobě je povinností studenta předat pověřenému pracovníkovi dva tištěné exempláře teoretické části práce v předepsané úpravě, záznam teoretické části práce na srozumitelně označeném CD ROMu, s tím, že obsah musí být totožný s tištěnou verzí a nahrává jej podle pokynů Počítačového centra AMU. Pokud jde o záznam praktické části práce (umělecké dílo, umělecký výkon) odevzdává jej student nejlépe na CDR, DVD a nahrává jej podle pokynů Počítačového centra AMU. Knihovník následně kontroluje, zda student vyplnil v rámci Studijního informačního systému (KOS) všechny stanovené údaje o všech částech své práce, tj. i o praktické/umělecké. Tyto údaje se vyplňují i v případě, že se tato praktická/umělecká práce neodevzdává zaznamenaná na žádném nosiči (např. přestože koncert nebyl nahrán, vyplní student všechny údaje o něm).
Posléze přebírá podepsaný formulář VŠKP a spolu s ním dva podepsané exempláře Rámcové licenční smlouvy a dále pro každou samostatnou část práce příslušnou přílohu Licenční smlouvy zase ve dvou exemplářích. Ustanovením Odborné komise pro otázky elektronického zpřístupňování vysokškolských kvalifikačních prací se AMU řídí tím, že používá standard MS-EVSKP pro soubor popisných metadat. „Vstupní branou pro zadávání metadat o VSKP bude Studijní informační systém (SIS) tj na AMU systém KOS.“ 24 Student si tak vyplní schválené základní údaje a na základě toho mohou vyplňovat další metadata tj. jak už bylo řečeno abstrakt či anglický ekvivalent názvu, dále pak jazyk VŠKP, formát, příp. podílející se osoby atd. Vyplněný formulář je ze systému SIS následně vyexportován do podoby XML dokumentu se všemi údaji potřebnými pro zpracování. Soubor je pak pomocí různých mechanismů vpraven
24
Iva Horová, Automatizace knihovnických procesů 2007 (AKP 2007), 11. ročník semináře, Liberec, 16.-17. 5.
2007[online]. 2007[cit. 2008-04-16] Dostupný na www
27
do TinLibu. Po doplnění pořebných záznamů knihovníkem a je-li udělen souhlas v licenční smlouvě, může již uživatel vyhledávat v elektronickém katalogu ( TinLib/TinWeb ).
„Celý projekt umožnil rozšíření a zkvalitnění elektronických publikací, minimalizoval časové ztráty uživatelů i knihovníků, rozšířil kapacitu míst ( k elektronickým pracím je možno přistupovat ze všech PC v knihovně, ale i mimo knihovnu). Propojení mezi knihovnou a fakultou umožňuje vyučujícím přímo odkazovat na studijní materiály. Studenti mají k eVŠKP přístup ze dvou úrovní IS. Jedním z kladných výsledků je i to, že vedení školy si uvědomilo potřebu vytvořit závazná a jednotná pravidla pro odevzdávání VŠKP. Byl vytvořen předpis, který umožňuje jednotnou formální úpravu papírové verze práce a průvodních náležitostí, ale také formát elektronické podoby a dále pravidla pro uchovávání a zpřístupňování tak, aby v budoucnu mohly být kvalifikační práce bez velkých problémů a dodatečných úprav zpřístupňovány v počítačové síti.“ 25 Plnotextové verze prací jsou prozatím přístupny pouze akademické obci AMU. Akademie múzických umění zatím postrádá centrální repozitář, proto jednou z vizí je jistě jeho vybudování.
6.2 Ostravská univerzita v Ostravě Databáze závěrečných prací Ostravské Univerzity (OU) byla vybudována a zpřístupněna v roce 2003 a byla zde nastolena závazná pravidla na úrovni rektorátu tj. celé univerzity. Vybudována byla ve shodě všech subjektů university (ústavů, fakult) na jednotných zásadách navržených knihovnou. Důvodů pro jednotnou koncepci a elektronické zpřístupňování děl bylo nespočet. Ať už budoucí možnost přechodu na pouze digitální verzi související s možností kontroly četnosti využívání díla, úsporou místa atd. tak jako veřejný důkaz o studijní a vědecké činnosti Univerzity.
25
Horová Iva, Digitalizace a zpřístupnění kvalifikačních prací AMU [online]. 2004[cit. 2008-04-16] Dostupný
na www
28
Základem pro ukládání a zpřístupňování e-VŠKP je aktuální Směrnice 104/07
26
, která
zajišťuje jednotnou formální úpravu vypracovaných a obhájených VŠKP na OU. Týká se všech typů obhájených prací, které byly zadány po datu účinnosti Směrnice. Odevzdávání práce je zde povinné jak v papírové, tak i elektronické podobě, což je významný pokrok, jelikož tomu ještě v nedávné minulosti tak nebylo. Směrnice zajišťuje jednotné podmínky pro vyhlašování, zadávání témat a ukončení včetně licenční smlouvy, prostřednicvím informačního systému DIPL 2. Mimo jiné obsahuje tento informační systém i šablony ve kterých mají být odevzdány práce v obou verzích, tedy v elektronické (pdf) i papírové podobě. Zatím jsou tyto šablony studentům pouze doporučeny, od roku 2009 bude však jejich použití již povinné. Student si může vybrat ze tří formátů těchto šablon: Microsoft Word, LaTeX a Open Office. Shromažďování, zpracování, uchovávání a zpřístupňování má na starosti Univerzitní Knihovna OU. Tam jsou všechny obhájené práce se souhlasem v licenční smlouvě uloženy a zpřístupňovány v souladu s autorským zákonem, tedy prezenčně v Oborových studovnách OU a po dvou letech archivovány a dále je s nimi nakládáno v souladu se skartačním řádem. „Zdejší Směrnice představuje zatím zřejmě nejucelenější a nepropracovanější koncepci uvedenou v praxi a to nejen z hlediska jednotných pokynů pro formu elektronické verze.“ 27
DIPL 2 je systémem pro zadávání, vypracování a registraci vysokoškolských kvalifikačních prací a vztahuje na bakalářské, diplomové, rigorózní a disertační práce. K DIPL 2 je vypracována směrnice rektora č. 104/07, prováděcí předpis, manuál pro práci s tímto informačním systémem, ktrá mohou studenti OU najít po přihlášení na Portálu OU. Pro příklad: V organizačních pokynech pro zadávání práce si student s příslušným vedoucím závěrečné práce dohodne: název práce, 26
Směrnice rektora č. 104/07 o vysokoškolských kvalifikačních pracích AMU [online]. 24. 9. 2007[cit. 2008-04-16] Dostupný na www 27
Horová Iva Vysokoškolské kvalifikační práce a jejich zpřístupňování vstupní analýza vybraných okruhů
současné praxe v ČR[ online]. 2006[cit. 2008-04-16] Dostupný na www http://lib.uhk.cz/cpvsk2003/download/KP_vychodiska2.doc>
29
zásady pro vypracování, seznam doporučené literatury. Student se do informačního systému přihlásí prostřednictvím Portálu a zde doplní všechny požadované údaje (název tématu, překlad názvu v AJ, vedoucího práce, pokyny pro vypracování a doporučenou literaturu. Po kontorle všech údajů si vytištěný podklad pro zadání nechá student podepsat vedoucímu práce a předá sekretářce katedry do určeného data. Pracovník katedry poté vloží zadané údaje v IS STAG a vytvoří z originálu zadání 3 další kopie: a) originál předá na studijní oddělení (bude založeno do spisu studenta), b) 1 kopii předá studentovi, c) 1 kopii předá vedoucímu práce, d) 1 kopii založí na sekretariátu katedry společně s podklady pro zadání.
Práce v elektronické podobě jsou zpřístupněny v databázi závěrčných prací, v níž jsou přístupné pouze vnitřním uživatelům v rámci Ostravské Univerzity. K bibliografickým údajům a anotacím mají tedy přístup všichni uživatelé, k plným textům je nutná autorizace.
Jako vždy je nutné při vkládání práce vyplnit povinné údaje jako je: • jméno a přijímení autora • český název práce • anglický název práce • vedoucí práce • fakulta • katedra • studijní obor • rok obhajoby • rozsah práce • klíčová slova • abstrakt • anglický abstrakt ( summary ) Spolu s prací v elektronické podobě odevzdává autor na OU i licenční smlouvu.
30
Metadatový záznam je vytvořen podle vlastní specifikace Ostravské University a není dodáván do automatizovaného systému universitní knihovny.
6.3 Karlova Univerzita v Praze Problematika e-VŠKP je na Karlově Univerzitě ( UK ) řešena od roku 2006 v rámci rozvojového projektu
Archivace a zpřístupnění digitálních verzí kvalifikačních prací.
Zapojilo se do něj 11 ze 17 fakult Univerzity spolu s Ústavem výpočetní techniky UK (ÚVT), který je hlavním koordinátorem. Jím bylo také vytvořeno workflow pro sběr a zpřístupňování e-VŠKP. Zde je jeho stručný popis ( detailněji popisuje tabulka v příloze ): Student vyhotoví práci ( povolené formáty jsou ODT, DOC, RTF, TEX a PDF ) a následně ji v daném termínu odevzdává jak v tištěné, tak i elektronické podobě. Elektronickou verzi práce a vyplněná metadata nahraje do informačního systému školy ( studijní informační systém ) přes webovou aplikaci. Metadata, které student vyplnil do předepsané tabulky (u bakalářských prací nemusí být anglický ekvivalent názvu a anotace v anglickém jazyce), zanese pracovník fakulty do IS , spolu s metainformacemi o budoucí obhajobě. Potvrdí správnost a schválí (viz níže) import do systému DigiTool. Po schválení by měla být
e-verze VŠKP+metadatový záznam
aplikován do repozitáře a také zpřístupněn na www, což se na UK zatím pouze plánuje. Denně je vytvářen XML soubor s metainformacemi plným textem práce, přílohami a posudky nově zvolených prací. XML soubor je načten a zveřejněn v centrálním repozitáři v původním formátu a ve formátu PDF (ať už použijeme jakýkoliv formát, v systému je automaticky převeden na pdf). Poté je ještě obohacen o výsledky obhajob.
Toto obecné workflow bylo vytvořeno za jasným účelem. Jako nástroj pro uchovávání, správu a zpřístupňování plných textů prací byl zvolen systém DigiTool verze 3.0 firmy ExLibris, jednoho z nejvýznamějších dodavatelů softwaru pro knihovny na světě. UK řeší v současné době velký projekt a to plné zprovoznění systému DigiTool, který se bude nejen pro účely evidence a zpřístupňování VŠKP používat na celé UK jako velký celouniverzitní projekt.
Tento systém představuje kompletní řešení pro budování repozitářů a správu digitálních dokumentů a využívá jej velké množství institucí na celém světě.
31
„Systém Digi Tool umožňuje: •
vytvářet, administrovat a dlouhobobě uchovávat digitální sbírky budované lokálně, nebo
vzdáleně •
integrovat digitální sbírky do portálů institucí, výukových systémů a dalších produktů a
služeb pomocí API rozhraní •
budovat společný digitální repozitář „ 28
DigiTool podporuje nemalý počet nejpoužívanějších typů popisných a administrativních metadat a jejich záznamy mohou být sdíleny mezi objekty. Architektura systému DigiTool je velmi flexibilní a proto kromě e-VŠKP obsahují také jiné dokumenty, podle potřeby školy. Například výroční zprávy, vědecké a výzkumné práce, studijní materiály, dokonce také matriky, rukopisy, mapy atd. tedy může obsahovat různé typy digitálních sbírek.
Do systému mohou vkládat elektronické dokumenty studenti (kvalifikační práce), učitelé a lektoři (studijní materiály), ale také externí přispivatelé. Samozřejmě na budování digitální sbírky se nemůže podílet kdokoliv, protože systém umožní vložení do repozitáře pouze po schválení. Systém obsahuje české nápovědy, příručky pro vyplňování, vkládání příloh atd. školení pro práci s DT. V neposlední řadě také umožňuje ruční vkládání vzorových dat. Vlastní také rozhraní pro import dat z IS UK (export dat z IS UK, konverze plných textů na PDF) a rozhraní pro vkládání prací včetně posudků.
„Plné texty všech prací budou archivovány v tomto
systému, při tvorbě metadatového
souboru budou využity informace, které jsou shromažďovány v rámci Informačního systému UK, který bude též použit pro získání zbývajících údajů od studujících (abstrakt) a pro sběr plných textů prací a posudků; předmětový popis budou do souboru doplňovat jednotlivé knihovny.“29 28
DigiTool verze 3.0 – nástroj pro budování institucionálního repozitáře a správu eVŠKP online]. 22. 11.
2006[cit. 2008-04-16] Dostupný na www< http://www.evskp.cz/Seminar/seminar-Pokorny.pdf>
29
DigiTool verze 3.0 – nástroj pro budování institucionálního repozitáře a správu eVŠKP online]. 22. 11.
2006[cit. 2008-04-16] Dostupný na www< http://www.evskp.cz/Seminar/seminar-Pokorny.pdf>
32
Díky
Systému DigiTool se zásadně mění možnosti v oblasti budování digitálních
depozitářů, správy, archivace a zpřístupňování digitálních objektů, kolekcí a sbírek. Software je velmi flexibilní, umožňuje nastavení řady parametrů, sledování procesu workflow, schvalování atd. Schváleny jsou obecné šablony i fakultní šablony pro formát DOC a TEX jako soubor metadat pro popis eVŠKP, který je v souladu s Národním standardem.
6.3.2 Současný stav na UK Od roku 2006 jsou elelektronické verze vysokoškolských kvalifikačních prací na UK v plném textu ve formátu pdf ukládány do Centrálního digitálního repozitáře UK. V letošním roce se repozitář obohatí ještě o výukové materiály a publikační činnost. Každý soubor obsahuje technická, popisná a administrativní metadata pro vyhledávání. (plánem je v budoucnu implementace národního standardu). K těmto objektům mají nyní přístup pouze autorizovaní uživatelé. Do repozitáře je vstup možný pouze z IP adres Univerzity Karlovy. Členům akademické obce je umožněno vyhledávat podle klíčovách slov i přímo v plných textech prací. Možné je si vypůjčit i tištěné verze, jejichž seznam a lokaci v knihovně najdeme v elektronickém katalogu. Pokud existuje i digitální verze této práce, je v katalogu ještě uveden link na full-text. Pokud je k dispozici pouze elektronická podoba práce, není její citace v katalogu uvedena vůbec. V současné době vkladají do DT kvalifikační práce informační pracovníci jednotlivých fakult, nebo příslušných kateder. Ikdyž je to s podivem, studenti stále nemají možnost vkládat VŠKP do informačního systému UK. Karlova Univerzita si tedy klade za cíl v brzké době propojit Centrální repozitář s Informačním systémem univerzity. Je jen otázkou času, kdy se tento projekt uskuteční a plné texty VŠKP se budou automaticky převedou do DT implementovány do Informačního systému. UK vlastní také elektronický archiv, který obsahuje historicke mapy (i vojenske mapovani) a matriky. Ne všechny materiály jsou ale přístupné studentům UK.
33
5.4 Masarykova Univerzita v Brně Jako první vysoká škola zpřístupnila 1. září 2006 Masarykova univerzita (MU) v rámci WWW v úplném rozsahu všechny bakalářské, diplomové, rigorózní a disertační práce. Povinnost zveřejnění prací podle zákona se týká pouze závěrečných prací odevzdaných po účinnosti novely zákona, tj. od začátku roku 2006. Ale Masarykova Universita, pokud k tomu dali autoři souhlas, zveřejnila dokonce i práce odevzdané a obhájené v dřívějších letech. Jako první začal řešit tuto oblast Ústav výpočetní techniky MU a to již v roce 2000. Koncepce systému vycházela z analýzy významných zahraničních systémů, především z již fungujícího systému NDLTD. Celý projekt byl však v roce 2001 pozastaven a získané podklady byly předány na Ekonomicko-správní fakultu MU. Tam byl také projekt v roce 2002 úspěšně uveden do provozu.
„Systém, který v současné době zahrnuje bakalářské a diplomové práce, je samostatným systémeme elektronického archivu a má vlastní softwarové zabezpečení.“30
5.4.1 E-VŠKP v systému IS MU Informační systém Masarykovy Univerzity (IS MU) poskytuje komplexní podporu pro evidenci závěrečných kvalifikačních prací již od roku 2004. Proces evidence závěrečných prácí je vysoce automatizovaný a zahrnuje také kontrolu toho, zda student splnil všechny podmínky pro ukončení a například i kontrolní mechanismy pro správné a úplné vložení práce. Neexistují žádné kvóty na velikost vkládaných souborů, velikost tedy může být neomezená, protože navýšení distribuovaného úložiště dat je velmi jednoduché a levné. Plnotextové nebo tematické vyhledávání je velmi rychlé a je možné i vyhledávat přímo v textech práce bez ohledu na formát nebo diakritiku, umožňuje vyhledávání skloňovaných
30
BRATKOVÁ, Eva. Systémy pro rozšiřování a zpřístupňování elektronických disertačních prací :
Analýza současného stavu v zahraničí [online], 2004-02-22 [cit. 2008-04-16]. Dostupný z WWW: .
34
slov, části slov atd. V systému lze tedy vyhledávat podle zadaných kritérií a také je propojen s knihovním katalogem, což je další cesta k plným textům.
5.4.1.1 Systém pro odhalování plagiátů
Informační systém MU nabízí od srpna 2006 službu pro odhalování plagiátů a jako první škola v české republice touto službou disponuje. Tato novinka samožřejmě vyvolala velké diskuze, nedá se však zapřít, že projekt je vskutku unikátní. Jak už název napovídá, tato technologie se zabývá vyhledáváním podobných dokumentů. Jeho důležitou funkcí je shromažďování textů prací pro potřeby vyhledávání podobných souborů pomocí fulltextového nebo tématického vyhledávání. Zjišťuje tedy nejen zda jsou práce studentů opsané, ale rovněž odhaluje jejch podobnost s různými typy elektronických dokumentů ( např. diplomové práce, seminární práce aj. ) Avšak soubory textů a dokumentů se kterými by se určitý dokument dal porovnat nejsou shromážděny ještě v takovém množství, jaké by si např. vývojoví pracovníci, a nejen ti, tohoto projektu pravděpodobně představovali. Systému by tedy prospělo, kdyby existoval národní registr závěrečných prací a s tím také spojená větší snaha škol o jednotnou úpravu či alespoň, kde ještě není, vybudování elektronického archivu e-VŠKP.
Tato vize se stává velmi populární, a proto se již sedmnáct vysokých škol zapojilo do chystaného projektu Národní registr VŠKP a systém na odhalování plagiátů. „Účastníci projektu chtějí přispět ke zvýšení kvality závěrečných prací a vysokoškolského vzdělávání a k rychlé
dostupnosti
informací
vytvořením
celonárodního
registru
vysokoškolských
kvalifikačních prací (VŠKP) spojeného s odhalováním plagiátů (tj. podobných textů) v digitálním úložišti kvalifikačních prací.“ 31 MU je jakýmsi „patronem“ tohoto projektu a pod její povinnosti budou spadat i technologická řešení a realizace projektu. Na řadu přijdou také otázky řešení struktur a funkcí národního registru VŠKP.
31
Horová, Iva. O letošním ročníku semináře Systémy pro zpřístupňování vysokoškolských prací 2007. Ikaros
[online]. 2007, roč. 11, č. 12 [cit. 2008-03-26]. Dostupný na World Wide Web: . URN-NBN:cz-ik4435. ISSN 1212-5075.
35
„Součástí návrhu národního registru bude také řešení autorskoprávní problematiky, metodických doporučení pro oblast provozu a budování lokálních registrů, citování zdrojů apod. Do projektu se zapojily kromě Masarykovy univerzity také Vysoká škola ekonomická v Praze, Akademie múzických umění v Praze, Česká zemědělská univerzita v Praze, Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Ostravská univerzita v Ostravě, Slezská univerzita v Opavě, Univerzita Hradec Králové, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Univerzita Palackého v Olomouci, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Vysoká škola polytechnická Jihlava, Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze a Západočeská univerzita v Plzni.“ 32
5.4.2 Současný stav na MU Masarykova Universita zatím, spolu s elektronickou, vyžaduje odevzdání také tištěné verze závěrečné práce, která se archivují v knihovně té které fakulty. Tím, že novela zákona o elektronickém zpřístupňování ( viz. výše ) přikazuje jejich zveřejňování v elektronické podobě, je jen otázkou času, kdy se na MU ( a samozřejmě postupně i na dalších školách ) odstoupí od nutnosti odevzdávání prací v papírové podobě. Hlavními důvody této inovace je nesporně úspora místa a také času, který je nutný pro různé administrativní úkony spojené s archivací. A nejen to. Pro uživatele dnešní doby, který z velké většiny již disponuje alespoň základní počítačovou gramotností, je jistě pohodlnější si najít požadovaný dokument na Internetu, než složitě objednávat a zdlouhavě vyhledávat tištěnou verzi v knihovně. Uživatelé mají k elektronickým verzím absolventských prací přístup jak prostřednictvím IS MU, tak i prostřednictvím univerzitního knihovního systému Aleph. Ten přebírá bibliografické záznamy o pracích z ISu automaticky a zveřejňuje se v knihovním katalogu spolu s odkazy na plné texty v archivu Masarykovy University. Achiv obsahuje také bibliografické záznamy starších prací, které ještě nebyly odevzdávány v elektronické podobě. V září 2006 archiv čítal přibližně již třicet tisíc bibliografických záznamů vysokoškolských kvalifikačních prací, z toho přes devět tisíc prací bylo dostupných i s plnými texty. Přehled počtu plnotextových prací podle fakult uvádí tabulka v příloze.
32
Tamtéž
36
Od 1. září 2006 vstoupil v platnost nový Studijní a zkušební řád MU 33, který ustanovuje, že na základě přihlášky k obhajobě závěrečné práce autor vyslovuje souhlas s jejím zveřejněním.
Student vloží svou závěrečnou práci včetně příloh do archivu MU ještě před obhajobou práce. Spolu s ní je nutné vložení klíčových slov o délce alespoň 30 znaků a anotace a anotace v anglickém jazyce alespoň o 100 slovech. Systém automaticky kontroluje, zda autor správně uložil všechny údaje a případně ho upozorní na nesrovnalosti. V Informačního systému MU musí být práce zveřejněna podle zákona nejpozději pět dnů před obhajobou a to nejen autorizovaným uživatelům IS MU a i široké veřejnosti volně na Internetu. Se studenty se nesepisují žádné licenční smlouvy.
Studenti vkládají svou práci do IS MU ve formátu Word nebo PDF (Portable Document Format). Dříve se dokumenty převáděly z formátů MS Word, Excel, Powerpoint a další do čistě textové podoby pro bezproblémové vyhledávání a prohlížení textu. Obohacení nabídky o formát PDF zaručuje přístup i pro uživatele, kteří nemají přístup k placenému softwaru ( např. Word, Excel aj. ) jelikož PDF je otevřeným formátem, tedy volně šířeným dostupným softwarem. Výhodou formátu PDF proti verzi TXT je garance bezproblémového a věrného zobrazení či tisku. Formát PDF a holý text se v datovém úložišti zobrazí automaticky. Velikou výhodou také je, že vyhledávací servery ( např. Google ) umí podle holého textu nalézt příslušný dokument velmi snadno, takže vyhledávání v závěrečných pracech je o to jednodušší. Automatická konverze dokumentů do textového a pdf formátu zaručuje veřejnosti a uživatelům čitelnost prací. Metadatový soubor obsahuje 22 prvků povinných i nepovinných, některé IS vyplňuje automaticky. „Celý systém přináší uživatelům rychlou a jednoduchou manipulaci, ekonomický přínos je v procesu evidence prací zřejmý: od vypsání témat učitelem až po tisk diplomu a Diploma Supplementu probíhá automaticky a efektivně. Nakonec se práce zpřístupní veřejnosti na http://is.muni.cz/ a současně se předává do knihovního systému Aleph. Výsledky vědecké práce jsou na MU prostřednictvím závěrečných prací k dispozici společnosti a jednoznačně je 33
Studijní a zkušební řád MU ze dne 13. 4 2006[online].5.4.2008, [cit. 2008-03-26]. Dostupný na World Wide
Web< http://www.rect.muni.cz/statut/studrad.htm>
37
tak podporována transparentnost vzdělávání a rychlá výměna nejnovějších poznatků, které mohou hrát důležitou roli v rozvoji vědy a výzkumu.“34 S informační a počítačovou gramotností souvisí nový projekt MU: Posílení úrovně využívání informačních technologií a Informačního systému MU. Jeho cílem je odhalit nedostatky ve využívání technické podpory administrativy studia pomocí IS MU díky analýze míry gramotnosti uživatelů v této oblasti. Výsledkem budou změny např. workflow, inovace postupů, standardů atd.
V dnešní době nabízí MU zpřístupnění archivu závěrečných prací široké veřejnosti s velmi rozmanitým tematickým hledáním. Lze vyhledávat jednotlivé dokumenty podle jména autora, podle fakulty, programu či oboru studia, apod. a také samozřejmě fulltextově podle zadaných řetězů znaků, které se vyskytují v textu práce.
5.5 Slezská Univerzita Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné Slezské univerzity v Opavě (OPF ) . Od roku 2001 je zde již zavedeno odevzdávání bakalářských a diplomových prací v elektronické formě, také spolu s tištěnou verzí. Ve směrnicích se ale tato povinnost v rámci Pravidel o způsobu zveřejňování závěrečných prací (dále jen Pravidla ), která stanovila způsob zveřejňování závěrečných prací na Slezské univerzitě v Opavě dle § 47b zákona 111/1998 Sb. Odevzdané e-VŠKP jsou jako obvykle převáděny do formátu PDF. Zpřístupňovány jsou zatím jen v rámci fakulty ( po přihlášení v Knihovně OPF ) a zakázáno je pořizovat jakékoliv rozmnoženiny ( jen za předpokladu, že by byla uhrazena odměna kolektivnímu správci ). Ke zpřístupnění e-VŠKPje nutný podpis Licenční smlouvy. Zpřístupňování je realizováno zřejmě na základě vlastního systému elektronického archivu provozovaného v intranetové síti fakulty. V repozitáři jsou archivovány vedle úplných textů také metadata (dle vlastní
34
Horová, Iva. Seminář Systémy pro zpřístupňování vysokoškolských prací. Ikaros [online]. 2007, roč. 11, č. 1
[cit. 2008-04-21]. Dostupný na World Wide Web: . URN-NBN:cz-ik3805. ISSN 1212-5075.
38
specifikace OPF). Pravděpodobně na základě tohoto systému je ale širší veřejnosti nabízeno interaktivní vyhledávání informací z indexu metadat archivu. Na Filozoficko-přírodovědecké fakultě (FPF )je poněkud odlišná. Ikdyž Pravidla o způsobu zveřejňování závěrečných prací Slezské univerzity v Opavě tuto povinnost ukládají, odevzdávání elektronické verze závěrečných prací zde neexistuje. Z toho logicky vyplývá, že neexistuje ani jakýkoliv e-archiv a do univerzitního systému STAG studenti zadávají jen název a anotaci. K dispozici jsou pouze bibliografické popisy prací, které lze najít v katalogu knihovny. Katalog Ústřední knihovny FPF používá označení „diplomová práce“ pro všechny typy vysokoškolských prací jako součást názvu. Jejich tištěnou verzi lze zapůjčit v knihovně, po vyplnění žádanky do skladu, klasicky prezenčně.
5.6 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně S rozvojem technických prostředků pro tvorbu, a archivaci a následné využívání elektronických textů uživately, budují vysoké školy archivy elektronických prací. Zároveň ale drtivá většina těchto vysokých škol stále vyžaduje odevzdávání závěrečných prací také v papírové podobě. Výjímkou je zde Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně ( UTB ), která v současné době přijímá pouze elektronické verze těchto prací. Snad je hlavním důvodem neustálý nárůst počtu prací a s tím související nedostatek prostoru v knihovně, snad snaha o jednoduchost a zefektivnění zpřístupňování VŠKP. Již v roce 2004 byl implementován systém STAG a od roku 2005 v něm započal sběr e-VŠKP. V současné době se v digitálním archivu systému STAG ( který podporuje návrh metadatového standardu MS VŠKP ) uchovávají elektronické verze závěrečných prací a jak už bylo řečeno, uchovávají se pouze ty. Jednotnou formální úpravu vysokoškolských kvalifikačních prací, jejich uložení a zpřístupnění je založena na Směrnici rektora UTB č.5/2006 35 a na Prováděcím předpisu k této směrnici
35
Směrnice rektora UTB č.5/2006 o jednotné úpravě vysokoškolských kvalifikačních prací, jejich uložení a
zpřístupnění Ikaros [online]. 2006, [cit. 2008-04-21]. Dostupný na World Wide Web:
39
Tato jednotná úprava e-VŠKP platí pro všechny fakulty UTB a zahrnuje v neposlední řadě např. nutnost převodu všech prací do formátu PDF programu Acrobat Reader. Vzhledem k tomu že tento převod musí provádět studenti sami, vycházejí jim vstříc univerzitní knihovny, kde je na některých PC přeinstalovaný SW
a na www kompletní instrukce.
Odevzdávají se pouze práce v textové podobě, tzn. jedná-li se např. o projekt, či umělecké dílo, musí se zohlednit v textové části práce. Jako na většině výše zmíněných školách student vyplňuje jen základní metadata ( abstrakt, klíčová slova.. ) a zbytek se opět automaticky získá ze studijního systému ( STAG ). Závěrečné práce jsou pak veřejně dostupné v rámci Digitální knihovny Vysokoškolských kvalifikačních prací.
Student je povinen odevzdat práci v elektronické verzi pro potřeby Ústřední knihovny UTB spolu s jedním výtiskem Licenční smlouvy, která je uzavírána až po úspěšném složení obhajoby. Autor si může vybrat, zda chce zveřejnit své dílo ihned, nebo až po 2, 5, 7, 10, 30 let po uzavření této smlouvy (z důvodu utajení v něm obsažených informací). Dále pak autor souhlasí se zveřejněním v rámci volně dostupné Digitální knihovny vysokoškolských kvalifikačních prací a pro potřeby studentů a zaměstnanců UTB v rámci Digitální knihovny VŠKP v síti UTB.
UTB se také významně podílí na činnosti Odborné komise e-VŠKP při asociaci knihoven vysokých škol a vyvíjí velkou snahu o vybudování centralizovaného projektu mezi univerzitami. Tuto vizi se však daří uskutečňovat velmi pomalu a tak jedním z prvních kroků tímto směrem snad bude plánovaný projekt propojení systémů STAG a Aleph IS Aleph 500.
5.7 Shrnutí
Tímto průzkumem jsem se přesvědčila, že výše zmíněné vysoké školy sice mají snahu vybudovat systémy, které by VŠKP zpřístupňovaly veřejnosti, faktem je však, že jen jediná vysoká škola (MU) jej má a jen jediná toto připravuje v nejbližší době (UK). Ostatní zpřístupňují své práce pouze akademické obci univerzity a na úplné zveřejnění se teprve pozvolna chystají.
40
Příkladem všem tedy může být Masarykova Univerzita, jejíž fungující systém umožňuje jak jednoduchou implementaci VŠKP, tak i jejich zpřístupňování VŠKP v rámci www. Různorodé Směrnice a Prováděcí předpisy (odkazy na ně uvedeny v citacích) jsou stále ještě záležitostí každé
vysoké školy zvlášť,
potěšující však je, že jsou z velké části již
celouniversitní, tedy praxe zvláštních Směrnic pro každou fakultu se pomalu dostává do pozadí.
Srovnávací tabulky: celouniverzitní systém AMU Ano OU
Ano
KU
Ano
MU
Ano
SU
Ne
UTB
Ano
povinnost odevzdat tištěné+elektor. verze tištěné+elektor. verze tištěné+elektor. verze tištěné+elektor. verze tištěné+el. verze (jen na OPF) pouze e-verze
směrnice Výnos rektora 4/2006 Směrnice 104/07 Opatření děkana 27/2007 Studijní a zkušební řád MU ze dne 13. 4 2006 Pravidla o způsobu zveřejňování závěrečných prací Směrnice rektora 5/2006
Ano Ne Ne Ano
Ano
formáty AMU PDF, HTML
přístup z Elektronická čítárna
OU
IS STAG
KU MU SU
metadata přístup komu Ano Uživatelům po přihlášení Word, LaTex, Ano Uživatelům po Open Office→ PDF přihlášení ODT, DOC, RTF,TEX Ano Uživatelům po PDF→PDF přihlášení Word,Excel, Ano Všem Power point→PDF PDF Ano Uživatelům po
licenční smlouva Ano
41
Centrální digitální repozitář IS MU IS STAG
UTB
PDF
přihlášení Uživatelům po Digitální knihovna UTB přihlášení
Ano
6. Závěr Systémy, které vysoké školy provozují v současné době, vznikaly nezávisle na sobě v lokálních podmínkách daných škol a to je důvod, že praxe na jednotlivých školách je velmi různorodá a nekoordinovaná. Každý systém má jiné technologické, technické, metodické a organizační vlastnosti, které brání jejich sjednocení alespoň na národní úrovni. Zejména vysokoškoské knihovny se snaží poučit za zahraničních zkušeností a využít výsledků průzkumů. Na národní a mezinárodní úrovni již funguje mnoho těchto systémů v různých zemích světa. Bývají mnohdy podporovány státními, dokonce i nadačními orgány a běžnou praxí je, že studenti odevzdávají své práce už jen v elektronické podobě. V ČR je patrná snaha zahájit systematickou činnost směřující k efektivnímu řešení této problematiky a nastolit podmínky pro kooperaci a následnou integraci systémů na českých vysokých školách. K tomuto je však nutné, aby jednotliví aktéři tohoto projektu dosáhli konsensu a prvním krokem k tomuto je jistě nastolení jednotných závazných pravidel pro tvorbu a úpravu VŠKP. Bude samozřejmě nutná velká ochota k těmto změnám a jistě také spolupráce s informatiky a dalšími organizacemi, které by projekt podpořili.
42
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY:
1. Diplomové práce ve fondech českých knihoven a archivů Ivo Brožek[online]. 13.11.2003[cit. 2008-04-16] Dostupný na www http://www.sdruk.cz/sec/2006/sbornik/307.pdf 2. Vysokoškolské kvalifikační práce na AMU: od sběru dat po zpřístupnění plných verzí v elektronické formě[online]. 17. 5. 2007 [cit. 2008-04-16] Dostupný na www http://www.akvs.cz/akp-2007/06-chvala-horova.pdf
3. Iva Horová, Automatizace knihovnických procesů 2007 (AKP 2007), 11. ročník semináře, Liberec,
16.-17.
5.
2007[online].
2007[cit.
2008-04-16]
Dostupný
na
www
4 Iva Horová, Jak vysoké školy pokročily ve zpřístupňování své šedé literatury[online]. 13. 9. 2006[cit. 2008-04-16] Dostupný na www http://www.stk.cz/sec/sec2006horova.pdf
43
5. Horová Iva, Vysokoškolské kvalifikační práce a jejich zpřístupňování vstupní analýza vybraných okruhů současné praxe v ČR[ online]. 2006[cit. 2008-04-16] Dostupný na www http://lib.uhk.cz/cpvsk2003/download/KP_vychodiska2.doc> 6. BRATKOVÁ, Eva. Systémy pro rozšiřování a zpřístupňování elektronických disertačních prací : Analýza současného stavu v zahraničí [online]. 2003 , 2004-02-22 [cit. 2008-04-16]. Dostupný z WWW: .
7. BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny : metadata [online]. 2006 [cit. 2008-04-16]. Dostupný z WWW: < http://www.ics.muni.cz/mba/dl-ff06/dlff 06-5.pdf>.
8. Zákon ze dne 21. ledna 2005, který mění zákon č. 121/2000 Sb.o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) [online]. 2005 [cit. 2008-04-16]. Dostupný z WWW:
9. K implementaci novely VŠ zákona do praxe vysokých škol [online]. 9. 2. 2006 [cit. 200804-16]. Dostupný z WWW: http://www.akvs.cz/pdf/postup-evskp.pdf
10. Horová, Iva. Soubor doporučení AKVŠ pro zpřístupňování vysokoškolských prací. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 9 [cit. 2008-04-16]. Dostupný na World Wide Web: . URN-NBN:cz-ik3590. ISSN 1212-5075.
11. Iva Horová:Digitalizace a zpřístupnění kvalifikačních prací AMU 2006[cit. 2008-04-16]. Dostupný na World Wide Web:
44
1 2 . Vý n o s r e kt ora č. 4/ 2006 [onl i ne ]. 5. 4. 2008[c i t . 2008- 04- 16] Dos t up n ý n a www < . ht t p :/ / www.a mu.c z / a mu/ p r e dp i s y/ vynos y- r e kt or a/ p l at ne / vynos r e k t o ra - c-2- 2006- o-z ve r ej nova ni - za ve re c nyc h - pra c i /> 1 3 . S mě r ni c e re kt ora č . 104/ 07 o vys okoš kol s kých kva l i fi ka č ní c h pra c í c h AM U [o n l i ne ]. 24. 9. 20 07[c i t . 2008- 04- 16 ] Dos t up n ý na www h t t p :/ / k nihovna .os u .c z / dokume nt y/ s me r _ r e kt - 104_ 2007.p df
14. DigiTool verze 3.0 – nástroj pro budování institucionálního repozitáře a správu eVŠKP online]. 22. 11. 2006[cit. 2008-04-16] Dostupný na www< http://www.evskp.cz/Seminar/seminar-Pokorny.pdf>
15. Horová, Iva. O letošním ročníku semináře Systémy pro zpřístupňování vysokoškolských prací 2007. Ikaros [online]. 2007, roč. 11, č. 12 [cit. 2008-03-26]. Dostupný na World Wide Web: . URN-NBN:cz-ik4435. ISSN 1212-5075.
16. Studijní a zkušební řád MU ze dne 13. 4 2006[online].5.4.2008, [cit. 2008-03-26]. Dostupný na World Wide Web< http://www.rect.muni.cz/statut/studrad.htm>
17. Směrnice rektora UTB č.5/2006 o jednotné úpravě vysokoškolských kvalifikačních prací, jejich uložení a zpřístupnění Ikaros [online]. 2006, [cit. 2008-04-21]. Dostupný na World Wide Web:
45
Příloha 1: workflow pro sběr a zpřístupňování e-VŠKP
46
47