PROBLEMATIKA PODPOROVANÉHO ZAMĚSTNÁVÁNÍ U OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM THE ISSUE OF SUPPORTED EMPLOYMENT FOR PERSONS WITH DISABILITIES

Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ Katedra sociálních studií

Katedra:

Studijní program: Sociální práce Sociální pracovník

Studijní obor:

PROBLEMATIKA PODPOROVANÉHO ZAMĚSTNÁVÁNÍ U OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM THE ISSUE OF SUPPORTED EMPLOYMENT FOR PERSONS WITH DISABILITIES Bakalářská práce: 10-FP-KSS-3047

Autor:

Podpis:

Zuzana Vršková

Vedoucí práce: Mgr. Lenka Nádvorníková Konzultant: Počet stran

grafů

obrázků

tabulek

pramenů

příloh

75

0

0

0

21

3

V Liberci dne:

Čestné prohlášení 2

3

Čestné prohlášení Název práce: Jméno a příjmení autora: Osobní číslo:

Problematika podporovaného zaměstnávání u osob se zdravotním postižením Zuzana Vršková P08000457

Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 60 – školní dílo. Prohlašuji, že má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracoval/a samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem. Prohlašuji, že jsem do informačního systému STAG vložil/a elektronickou verzi mé bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedl/a jsem všechny systémem požadované informace pravdivě.

V Liberci dne: 24. června 2011

4

Poděkování Autorka děkuje paní magistře Lence Nádvorníkové za pomoc, odborné vedení, připomínky a rady, které byly poskytovány při psaní této bakalářské práce.

5

RESUMÉ V bakalářské práci se zpracovává téma Problematika podporovaného zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Autorka se zabývá postojem sociálních pracovnic pracující v agenturách

podporovaného

zaměstnávání

a

klientů

využívající

tuto

službu

k podporovanému zaměstnávání. Toto téma bylo zvoleno, jelikož se autorka o tuto problematiku osobně zajímá. Nezaměstnanost je velice aktuální sociální problém, je jí ohrožen každý a nikdo neví, kdy se může v této situaci ocitnout. Cílem této práce je porovnat názory sociálních pracovnic a klientů na službu podporovaného zaměstnávání. Z tohoto stanoveného cíle vyplývá průzkumná otázka: Jak hodnotí sociální pracovnice a klienti ve městě Brně význam služby podporovaného zaměstnávání? Teoretická část je věnována popisu služby podporovaného zaměstnávání, např. jaké má cíle, její hlavní znaky, cílová skupina atd. V druhé kapitole jsou popsány poradny podporovaného zaměstnávání. Jelikož se práce orientuje na osoby se zdravotním postižením, další kapitola jim je věnována. Poslední kapitola teoretické části pojednává o problematice zaměstnávání osob se zdravotním postižením. V praktické části je uvedena metodologie, kde autorka popisuje cíl bakalářské práce, vymezuje průzkum, metodu sběru dat, výběr vzorku a průběh rozhovorů. V dalších kapitolách se autorka snaží o analýzu získaných dat, jejichž shrnutí je popsáno v závěru analýzy. Celkově bylo zjištěno to, že sociální pracovníci i klienti hodnotí podporované zaměstnávání velmi kladně. Jejich názory se liší jen v hodnocení nejúčinnějších činností, kdy sociální pracovnice přidávají na důležitosti individuálnímu poradenství a klienti oproti tomu poskytovaným kurzům.

6

RESÜMEE In der Bachelorarbeit wird das Thema die Problematik der unterstützte Beschäftigung der Gesundheitbehinderte verarbeitet. Die Autorin beschäftigt sich mit der Einstellung der Sozialarbeiterinen, die in den unterstützten Beschäftigungen arbeiten und der Klienten, die die Dienste unterstützten Beschäftigung auswerten. Diese Thema wurde gewollt, weil die Autorin sich für diese Problematik interessiert. Die Arbetilosigkeit ist sehr das aktuelle soziale Problem. Das Ziel diesere Bachelorarbeit ist die Meinungen der Sozialarbeiterinen mit die Meinungen der Klienten über die Dienste der unterstützten Beschäftigung verglich. Aus dem Ziel folgt die Untersuchungsfrage: Wie die Sozialarbeiterinen und Klienten in der Stadt Brünn die Beteutung der Dienste unterstützten Beschäftigung bewerten. Der teoretischen Teil wird dem Beschreibung der Dienste der unterstützten Beschäftigung gewidment. Im zweiten Kapitel beschreibt die Autorin die Beratungsstellen der unterstützten Beschäftigung. Diese Bachelorarbeit verarbeitet das Thema der Gesundheitbehinderte und deshalb drittes Kapitel ihnen gewidment wird. Das letzten Kapitel verhandelt über die Problematik der Beschäftigung der Gesundheitbehinderte. Im praktischen Teil beschreibt die Autorin das Ziel der Bachelorarbeit, sie begrenzt die Untersuchung, die Methode des Sammeln von Daten, die Auswahl von Proben und der Verlauf der Gespreches. Weiter bemüht sich die Autorin um die Analyse der Daten. Die Zusammenfassung wird im Absluss die Analyse. Es war festgestellt, dass die Sozialarbeiterinen und Klienten die unterstützte Beschäftigung sehr positiv

bewerten. Die Meinungen unterscheiden sich nur in der

Bewertung der wirksamen Methoden. Die Socialarbeiter spricht über die Bedeutung individuales Bergen und die Klienten sprechen über die Bedeutung die Kursen.

7

OBSAH ÚVOD……………………………………………………………………………………..11 I TEORETICKÁ ČÁST………………………………………………………………….. 13 1 Podporované zaměstnávání …………………………………………………………….. 13 1.1 Cíle podporovaného zaměstnávání…………………………………………… 13 1.2 Cílová skupina………………………………………………………………... 13 1.3 Hlavní znaky podporovaného zaměstnávání…………………………………. 14 1.4 Proces podporovaného zaměstnávání………………………………………… 15 1.5 Hlavní činnosti podporovaného zaměstnávání……………………………….. 17 1.6 Podpora poskytovaná uživateli služeb podporovaného zaměstnávání……….. 18 1.7 Podpora poskytovaná zaměstnavateli………………………………………… 21 1.8 Podpora poskytovaná rodině (blízkým osobám) uživatele…………………… 22 1.9 Česká unie pro podporované zaměstnávání…………………………………... 22 2 Poradny podporovaného zaměstnávání………………………………………………… 23 2.1 Podmínky pro poskytování služeb podporovaného zaměstnávání…………… 23 2.2 A Kluby………………………………………………………………………. 25 2.3 Liga za práva vozíčkářů………………………………………………………. 26 3 Osoby se zdravotním postižením………………………………………………………..28 3.1 Zaměstnávání osob se zdravotním postižením s podporou státu……………... 29 3.2 Legislativa k zaměstnávání osob se zdravotním postižením…………………. 31 4 Problematika zaměstnávání osob se zdravotním postižením…………………………... 33 4.1 Význam práce pro osobu se zdravotním postižením…………………………. 33 4.2 Princip integrace a inkluze…………………………………………………….34 4.3 Překážky při začleňování osob se zdravotním postižením na trh práce……… 34 II PRAKTICKÁ ČÁST…………………………………………………………………... 38 5 Metodologie ……………………………………………………………………………. 38 5.1 Cíl bakalářské práce………………………………………………………….. 38 5.2 Vymezení průzkumu…………………………………………………………. 39 5.3 Metoda sběru dat………………………………………………………………39 5.4 Výběr vzorku…………………………………………………………………. 41 5.5 Průběh rozhovorů……………………………………………………………...44 6 Analýza získaných dat…………………………………………………………………. 45 6.1 Analýza získaných dat z pohledu sociálních pracovnic…………………....... 45

8

6.2 Analýza získaných dat z pohledu klientů……………………………………. 50 7 Komparace získaných výsledků………………………………………………………... 55 7.1 Očekávání a představa zaměstnání………………………………………….... 55 7.2 Naplnění služby………………………………………………………………. 55 7.3 Nejvíce účinné činnosti………………………………………………………..56 7.4 Nejméně účinné činnosti………………………………………………………57 ZÁVĚR…………………………………………………………………………………… 58 NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ…………………………………………………………… 60 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ……………………………………………………… 61 SEZNAM PŘÍLOH………………………………………………………………………. 63 PŘÍLOHY………………………………………………………………………………… 64

9

ÚVOD Nezaměstnanost je pojem, který zná určitě každý. Každý se s nezaměstnaností nějakým způsobem setkal, ať už šlo o nezaměstnanost vlastní anebo někoho z jeho blízkého okolí. Nezaměstnanost je sociální událost, která ohrožuje člověka po fyzické i psychické stránce. Problematika nezaměstnanosti se týká celé společnosti, ale především občanů patřící do nějaké ohrožené skupiny. „ K ohroženým skupinám patří osoby se zdravotním postižením, mladiství, absolventi škol, nekvalifikovaní uchazeči, uchazeči společensky nepřizpůsobiví, fyzické osoby pečují o dítě do 15 let, osoby starší 50 let a osoby bydlící v okrajových částech okresu s minimální dopravní obslužností“ (Kolibová, 2005:170). Tito lidé potřebují individuální osobní podporu, a proto u nás od roku 1995 existuje tzv. podporované zaměstnávání, specifická služba zaměřená na podporu osob znevýhodněných na trhu práce při získání a udržení zaměstnání. V ČR existují různé instituce, které se nezaměstnaným občanům věnují. Jde o Úřady práce, které se zaměřují především na zprostředkování zaměstnání či rekvalifikaci a dále to jsou občanská sdružení, které poskytují hlavně poradenské služby. K občanským sdružením se řadí Agentury podporovaného zaměstnávání, jako jsou například Agapo, o. s., A-kluby, Podané ruce nebo Liga za práva vozíčkářů. Hlavním cílem podporovaného zaměstnávání je umožnit lidem z cílové skupiny získat a udržet si zaměstnání na trhu práce, které odpovídá jejich zájmům, schopnostem, nadáním i osobním možnostem. Na základě autorčina osobního zájmu o tuto problematiku si jako hlavní cíl zvolila porovnat pohled odborných pracovníků a klientů na službu podporovaného zaměstnávání. Téma podporovaných míst bylo zvoleno také proto, že se v situaci, kdy bude člověk potřebovat tuto službu, může ocitnout kdykoliv a je jen dobře tomu rozumět. Vypracovaná bakalářská práce může sloužit k pochopení důležitosti podporovaného zaměstnávání a také ke zjištění, jak se na význam podporovaného zaměstnávání dívají samotní klienti a sociální pracovníci. Teoretická část se bude vztahovat k vysvětlení pojmů podporované zaměstnávání, osoby se zdravotním postižením a k objasnění problematiky zaměstnávání těchto osob. Praktická část bude věnována průzkumu, kde se autorka bude snažit zjistit, jak sociální pracovnice a klienti hodnotí význam služby podporovaného zaměstnávání. Uvede

10

zde, jakou metodu pro výzkum použije, kde sbírala data a k jakým výsledkům se dopracovala. Svoji práci by autorka věnovala laické veřejnosti, které se toto téma může týkat a studentům, kteří se o tuto problematiku zajímají.

11

I TEORETICKÁ ČÁST 1 PODPOROVANÉ ZAMĚSTNÁVÁNÍ

Podporované zaměstnávání je komplex služeb, jejichž cílem je poskytnout člověku takovou podporu, aby si našel a udržel místo na otevřeném trhu práce za rovných platových podmínek. Jedná se o časově omezenou službu určenou lidem, kteří hledají placené zaměstnání v běžném pracovním prostředí a patří mezi takzvaně „znevýhodněné“. Tito lidé potřebují k získání a zachování zaměstnání individuální, osobní a průběžně poskytovanou podporu, a to jak před nástupem, tak i po nástupu do práce (Procházková, 2009).

1.1 Cíle podporovaného zaměstnávání Smyslem podporovaného zaměstnávání (dále jen „PZ“) je vyrovnávání příležitostí pracovního uplatnění lidí, kteří jsou znevýhodněni na trhu práce a v důsledku toho by mohli být nebo jsou omezeni i ve svém celkovém společenském uplatnění. Hlavním cílem je umožnit lidem z cílové skupiny získat a udržet si vhodné zaměstnání na otevřeném trhu práce, které odpovídá jejich zájmům, schopnostem, nadání i osobním možnostem. Česká unie pro podporované zaměstnávání (www.unie-pz.cz) jako vedlejší cíle uvádí: -

podporovat možnosti zaměstnatelnosti uživatele (vzdělání, rozvoj komunikačních

dovednosti, aj.) -

podporovat osobností kvality uživatele (schopnosti, dovednosti, znalosti, aj.)

-

podporovat aktivitu uživatele směrem ke změně

-

zvyšovat motivaci a sebedůvěru uživatele

1.2 Cílová skupina PZ je určeno lidem, jejichž schopnosti jsou sníženy v oblasti získání a zachování vhodného zaměstnání. Dále lidem, kteří z důvodu rozsahu snížení svých schopností dovednosti získat a zachovat si vhodné zaměstnání, potřebují odbornou individuální

12

podporu, postavenou na osobní pomoci (www.unie-pz.cz). Může jít i o lidi, kteří potřebné dovednosti mají, ale nedokáží je uplatnit, např. ve stresových situacích. Mezi konkrétní skupiny patří lidé se zdravotním postižením, může jít o mentální, smyslové, fyzické nebo kombinované postižení a duševní onemocnění. Dále to jsou lidé se závislostí na návykových látkách, lidé bez domova nebo vracející se z výkonu trestu odnětí svobody. Lidé s nízkou kvalifikací nebo bez kvalifikace, dlouhodobě nezaměstnaní, lidé s kumulací více znevýhodnění a další (interní materiál A Kluby, 2006).

1.3 Hlavní znaky podporovaného zaměstnávání (interní materiál A Kluby ČR, 2006) • Pracovní místo na otevřeném trhu Jde o pracovní místo, kde lidé s postižením pracují mezi lidmi bez postižení. Sdílí s ostatními nejen pracovní prostor, ale také spolupracují a komunikují při společně vykonávané práci. • Konkurenceschopná práce Jde o hodnotnou a smysluplnou práci. Zaměstnavatel i zaměstnanec mají z odvedené práce užitek. Pracovník má uzavřenou řádnou pracovní smlouvu, která je obvyklá u daného typu pracovního místa, zaměstnavatele či v daném regionu. Uživatel PZ má obdobné pracovní podmínky jako ostatní pracovníci. • Práce za spravedlivou mzdu Součástí PZ je skutečnost, že pracovník s postižením dostává za stejnou práci obdobnou odměnu jako člověk bez postižení. Pracovní doba odpovídá běžnému rozsahu úvazku. • Poskytovaná podpora Pro podstatu a míru poskytované podpory jsou určující specifické potřeby člověka. Podpora je individuální a je poskytovaná tak, aby byla pro konkrétního uživatele co nejpřirozenější. Podpora je průběžně snižována v závislosti na vývoji dovedností uživatele PZ. Podpora v PZ sleduje nejen získání vhodného pracovního uplatnění, ale i jeho uchování. Je tedy poskytována i po uzavření pracovněprávního vztahu. • Aktivní přístup uživatele služby PZ vychází z toho, že každý uživatel služby je zodpovědný za získání a udržení si práce. Úkolem pracovních konzultantů je poskytnout uživateli ucelené informace o

13

možných alternativách a důsledcích, které plynou z rozhodnutí uživatele. Poskytovatel nikdy nerozhoduje za uživatele služby. Od uživatelů služby je vyžadováno aktivní zapojení do průběhu služby. • Časové omezení Časové omezení vede uživatele i pracovníky agentury PZ k soustředění na dosahování cíle. Období 24 měsíců odpovídá době trvání tradičních nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. V odůvodněných případech může být služba poskytována i déle. Vyžaduje to charakter nebo míra znevýhodnění uživatele či situace na pracovišti. Službu lze také využít opakovaně, pokud je to v zájmu zachování místa či nalezení místa nového. • Zaměstnavatel je druhý uživatel služby Podpora je poskytována také zaměstnavateli uživatele, který využívá odborného poradenství zejména v oblasti přizpůsobení pracovní náplně, s přijímáním uživatele, s vytvořením podmínek pro přijetí uživatele do kolektivu a dalších podmínek zaměstnávání lidí znevýhodněných na trhu práce.

1.4 Proces podporovaného zaměstnávání „Procesem PZ je nazýván sled činností vedoucích k tomu, aby uživatel získal a udržel si vhodné pracovní místo na otevřeném trhu práce.“ (Vitáková, 2005:20). Tyto činnosti jsou směřovány k uživateli služeb, k zaměstnavateli, ale také k osobě blízké uživateli (např. rodinní příslušníci). Na počátku procesu PZ musí podle Vitákové (2005) být projeven zájem o podporu při získávání vhodného pracovního místa na otevřeném trhu práce ze strany uživatele služeb. Uživatel musí mít ujasněny preference (určení toho, co upřednostňuje) v oblasti svého pracovního uplatnění a je zřejmé, že pro jejich naplnění jsou vhodné právě služby PZ. Uživatel má mít vytvořenou představu vhodného pracovního místa a spolu s poskytovatelem služby naplánují cestu k uskutečnění této představy. Uživatel a poskytovatel služby se musí dohodnout na podmínkách poskytování služby PZ. Na konci tohoto procesu musí dojít k situaci, kdy uživatel má vhodné pracovní uplatnění, s předpokladem, že tento stav bude trvat i v budoucnu, že již nepotřebuje služby PZ, popřípadě má zajištěny návazné služby potřebné k udržení tohoto pracovního místa. Výsledkem je, že uživatel uzavřel pracovněprávní vztah se zaměstnavatelem.

14

Kořínková (2006) píše, že vytvoření individuálního plánu není zdaleka tak podstatné jako proces, jakým je plán vytvářen a jak je s plánem v dalším procesu PZ zacházeno. •

K zásadám individuálního plánu (dále jen "IP") proto patří:

IP je společným dílem uživatele, konzultanta, případně dalších osob

Proces plánování i výsledek by měly odrážet to, že se jedná o společné dílo, do kterého každý něco přinesl. S IP by měli souhlasit všichni aktéři. I v PZ je vhodné nabídnout uživateli, zda nechce, aby se plánování účastnil ještě někdo další z jeho blízkých. Plán, do kterého je zapojeno více osob ze sociální sítě uživatele, má samozřejmě větší dosah. Umožní tak například propojení plánu v dalších službách a pomůže uživateli při naplňování jeho role. •

Uživatel je v centru plánování

Plán nesmí být pouze o „uživateli“, ale měla by to být především jeho pomůcka pro další spolupráci. Obsah plánu by neměl vycházet primárně z toho, co v dané fázi PZ „je třeba dle metodiky udělat“. Plán by měl naopak reagovat konkrétně a individuálně na situaci člověka. •

Uživatel má aktivní roli při plánování

Plán by měl patřit především uživateli, proto je důležité, aby proces i obsah plánování vycházely maximálně z jeho možností. Je vhodné, když plán v co největší míře vytváří uživatel, formuluje vlastní cíle a kroky a rozhoduje podobě plánu. Prakticky to může znamenat, že uživatel sám plán sepisuje, případně jinak vytváří. •

IP je pro uživatele srozumitelný

Celý proces plánování i výsledný produkt musí vycházet z potřeb uživatele. Je proto nutné co nejvíce pomoci uživateli formulovat vlastní myšlenky a zaznamenat je srozumitelnou formou. •

IP vychází z reflexe aktuální situace

Dobrý plán vždy vychází z dobré analýzy situace, proto i plán v PZ musí navazovat na realitu uživatele a vycházet z ní. V případě revize by měl vycházet z toho, jak se strategie původního plánu osvědčila. •

Jasně odděluje hlavní cíl směřování a prostředky, kterými se dosahuje

Pro uživatele může být zkušenost individuálního plánování cestou, jak se stát aktivním tvůrcem svého života. Směřování plánu mu umožňuje porozumět, že k cíli je možné dospět jen postupnými kroky. Pro porozumění postupného dosahování cílů je někdy vhodné

15

pracovat s uživatelem obecně na porozumění sousledností, časových posloupností i vnímání důsledků činů. •

IP určuje konkrétní cíle, úkoly, jasné termíny, zodpovědné osoby Plán musí obsahovat konkrétní údaje, aby podle něj mohla spolupráce reálně

probíhat a aby byl jeho výsledek kontrolovatelný. Pro uživatele je užitečné vědět, že různí lidé jsou zodpovědní za různé činnosti. Jasně určené kroky umožní uživateli sledovat i malý pokrok a neztrácet motivaci. •

S IP průběžně pracujeme Plán se musí v průběhu služby měnit a revidovat, aby mohl být funkčním

nástrojem. Plán se aktualizuje, vždy je určeno datum revize. Plán je dobré používat v průběhu celé spolupráce jako vodítko. K tomu může pomoci například to, že si uživatel jednotlivé splněné kroky „odškrtává“ či jinak zaznamenává. Někdy je vhodné oddělit celkový dlouhodobý plán a na něj navázat střednědobé plány a případně ještě krátkodobé plány. •

IP počítá s překážkami a riziky Plán nepopisuje jen ideální průběh služby, ale počítá s realistickými cíly a

s případnými překážkami na cestě. Pro uživatele může být velmi demotivující, pokud jsou cíle nastaveny příliš ambiciózně a při revizi jen konstatuje, že se většinu cílů kvůli obtížnosti nepodařilo naplnit.

1.5 Hlavní činnosti podporovaného zaměstnávání Činnosti služby podporovaného zaměstnávání probíhají v souladu s aktuální situací jednotlivých uživatelů. Ve vztahu k uživateli služeb podporovaného zaměstnávání jde například o tyto činnosti: mapování trhu práce, trénink dovedností na základě jejich zjištěné úrovně, vytipování vhodných pracovních příležitostí, dojednávání osobní schůzky zaměstnavatele s uživatelem, dojednávání pracovních podmínek, podpora při vyřizování náležitostí při nástupu do zaměstnání. Ve vztahu k rodině uživatele: podpora rodině při zvládání změn souvisejících s osamostatňováním uživatele, podpora rodině při zvládání změn souvisejících s nástupem do zaměstnání (Vitáková, 2005).

16

1.6

Podpora

poskytovaná

uživateli

služeb

podporovaného

zaměstnávání 1.6.1 Dojednávání spolupráce mezi uživatelem služeb PZ a agenturou PZ Smyslem dojednávání spolupráce je ujasnění toho, co uživatel od služby očekává a co mu poskytovatel může nabídnout. Posuzuje se, zda jsou služby PZ pro uživatele vhodné. „Účelem toho je zjistit, zda osobní cíl zájemce je v souladu s cíli PZ, zda jsou tyto služby vhodným nástrojem k jeho dosažení a zda mu okolnosti umožňují tento nástroj využít.“ (Vitáková, 2005:23). Další činností ve fázi dojednávání je zjišťování preferencí uživatele v oblasti pracovního uplatnění. Někteří zájemci mají přesnou představu o tom, jak by mělo jejich pracovní místo vypadat a někteří se v této situaci, kdy je nutné se rozhodnout, ocitají poprvé. Pracovní konzultant by proto měl být připraven pomoci zájemci o službu PZ s identifikací jeho preferencí. V průběhu rozhovoru by měl brát vše vážně a všem jeho sdělením a přáním věnovat pozornost. Dojednávání spolupráce také zahrnuje dojednávání podmínek poskytovaných služeb PZ a uzavření dohody. Záměrem této části je, aby zájemce měl, co nejpřesnější představu o výsledku a průběhu služeb, o okolnostech související s pracovním uplatněním (např. riziko ztráty invalidního důchodu), o tom, co od něj budou poskytovatelé očekávat a za jakých podmínek budou služby poskytovány a kdy mu přestanou být poskytovány a o tom, na co má nárok a jaká jsou jeho práva. „Výsledkem dojednávání spolupráce je písemná dohoda o spolupráci a cíli, k němuž chtějí obě strany na základě této spolupráce směřovat.“ (interní materiál Agapa, 2003: 9).

1.6.2 Plánování pracovní kariéry Podle Vitákové (2005) cílem plánování pracovní kariéry je vytvoření představy o vhodném pracovním uplatnění a popsat cestu k jejímu uskutečnění. Proces plánování pracovní kariéry představuje činnost jako vytváření tzv. osobního profilu, kam patří motivace uživatele, vzdělání, schopnosti, dovednosti, zájmy a záliby, vlastní představy a přání uživatele. V procesu PZ je také nutné se zaměřit na informovanost v oblasti potřeb trhu práce. Jedná se o to, aby požadavek uživatele na pracovní místo byl v souladu s potřebami trhu práce, uživatel by pracovní místo jinak nemohl získat.

17

Dalšími činnostmi, na které se proces plánování kariéry zaměřuje je vytváření představy vhodného pracovního místa pro konkrétního uživatele a plánování cesty k jeho získání. Toto plánování umožňuje uživateli spolurozhodovat o poskytovaných službách a vede k rozvoji dovedností potřebných k plánování v oblasti pracovní kariéry a k zodpovědnosti za vlastní rozhodnutí.

1.6.3 Trénink dovedností potřebných k získání a udržení vhodného pracovního místa Smyslem této fáze PZ je, aby si uživatel osvojil dovednost, které jsou důležité pro získání a udržení zaměstnání, aby se zvýšila míra jeho samostatnosti a rozvíjel se u něj motivace k hledání a udržení pracovního místa. Podle Vitákové (2005) nácvik širokého spektra dovedností probíhá po celou dobu poskytování služeb PZ a stejně jako ostatní součásti je také tento proces plánován. To znamená, že při zahájení spolupráce pracovní konzultant zjišťuje, které dovednosti potřebuje uživatel získat nebo rozvinout a jakých zdrojů při tom může využít. Ve spolupráci s uživatelem pak navrhuje konkrétní kroky směřující k dosažení potřebné úrovně dovedností. Nácvik těchto dovedností probíhá individuálně při konzultacích uživatele služby s pracovníkem PZ nebo ve skupině účastníků, kde lze využít sociální prostředí k výměně zkušeností. Dovednosti potřebné k získání zaměstnání zahrnují oblasti komunikace, vystupování, orientace v situaci, rozhodování, náhledu na vlastní možnosti.

1.6.4 Vyhledávání vhodného pracovního místa „Pracovní konzultant provází uživatele při vyhledávání vhodného pracovního místa (předává

uživateli

potřebné

informace,

zdroje,

odelže

zaměstnání

vyhledávat,

zprostředkovává mu náhled na situaci, apod.), nebo poskytuje uživateli přímou osobní pomoc při vyhledávání zaměstnávání, opět podle individuálních potřeb uživatele.“ (interní materiál Agapa, 2003:10). Při vyhledávání pracovních příležitostí pracovní konzultant propojuje potřeby, zájmy a možnosti uživatele na jedné straně a potřeby a možnosti zaměstnavatele na straně druhé. Cílem je nalézt vhodné pracovní místo pro uživatele služby. Úlohou pracovního konzultanta je získat obraz vhodného pracovního místa pro konkrétního uživatele. Zkoumá fyzikální podmínky (hluk, osvětlení, apod.), sociokulturní podmínky (zvyklosti

18

v oslovování, velikost kolektivu) a psychologické aspekty pracoviště. Na základě toho může dojít k úpravě pracovních podmínek. „Agentura PZ se při vyhledávání pracovních příležitostí opírá o vlastní databázi zaměstnavatelů v regionu. Databázi doplňuje na základě sledování změn na trhu práce v regionu a spolupráce s úřadem práce a zaměstnavateli.“ (Vitáková, 2005:44).

1.6.5 Dojednávání pracovních podmínek Vitáková (2005) uvádí, že cílem dojednávání je zajistit pracovní podmínky rovné pracovním

podmínkám

ostatních

zaměstnanců,

specifikovat

pracovní

podmínky

konkrétního uživatele tak, aby vyhovovaly oběma stranám, zajistit, aby byly tyto pracovní podmínky uvedeny v příslušném dokumentu (např. v pracovní smlouvě), identifikovat možnosti dalšího rozvoje. V mnoha případech je třeba vytvořit uživateli individuální podmínky pro práci (např. upravit prostředí, zajistit možnost používání pomůcek).

1.6.6 Podpora poskytovaná uživateli po uzavření pracovněprávního vztahu Cílem této fáze je udržení získaného zaměstnání. „Tato část PZ končí shodou uživatele, zaměstnavatele a pracovního konzultanta, že uživatel si své pracovní místo uchová i bez další podpory agentury PZ.“ (Vitáková, 2005:47). Podpora je poskytována na pracovišti, tzv. pracovní asistence i mimo něj a probíhá podle individuálního plánu, který vypracovává pracovní konzultant s uživatelem, popřípadě se zaměstnavatelem.

1.6.7 Ukončení poskytování služby PZ K ukončení poskytování služeb PZ dochází v případě, nepotřebuje-li nadále uživatel ani zaměstnavatel pravidelnou podporu agentury PZ. Na tom, zda k této situaci došlo, se domlouvají uživatel služby, zaměstnavatel a pracovní konzultant. Uživateli či zaměstnavateli může být v případě potřeby poskytnuta jednorázová či opakovaná konzultace, informace, rada či intervence i po ukončení poskytování služeb PZ. Úlohou pracovního konzultanta je, se ještě před ukončením spolupráce přesvědčit, zda uživatel služby i zaměstnavatel přesně rozumí svým právům a povinnostem a stanoveným podmínkám.

19

„Ukončení služby má podobu závěrečné konzultace, kde probíhá celkové zhodnocení služby. Je uzavírána dohoda o ukončení v písemné podobě. Součástí této dohody může být závěrečný plán, který obsahuje popis aktuální situace a postupy při řešení očekávané situace.“ (interní materiál Agapa, 2003:11). V optimálním případě dochází k ukončení služeb podporovaného zaměstnávání tehdy, nepotřebují-li uživatel ani zaměstnavatel podporu agentury PZ. Někdy se však stává, že si nejsou uživatelé nebo zaměstnavatelé zcela jistí a nechtějí s agenturou PZ úplně ztratit možnost kontaktu. Kořínková (2006) uvádí nejčastější obavy uživatelů a zaměstnavatelů při ukončení služby PZ: •

obava, že uživatel práci samostatně nezvládne

•

obava zaměstnavatele, že nebude umět reagovat na neobvyklé situace (např. v chování uživatele)

Aby se předešlo obavám, vytváří na konci služby pracovník agentury PZ s uživatelem, zaměstnavatelem a případně další osobou (např. rodič, osobní asistent) závěrečný plán. Zúčastněné osoby se snaží předvídat budoucí situace a naznačit možnosti řešení případných obtíží. Plánování na konci služby napomáhá také k vyjasnění rolí zúčastněných osob v budoucnu.

1.7 Podpora poskytovaná zaměstnavateli Cílem činností prováděných v rámci poskytování podpory zaměstnavateli je vytvoření stabilního pozitivního pracovního vztahu mezi zaměstnavatelem a uživatelem. K činnostem pracovního konzultanta patří: pomoc při vytváření vhodné pracovní náplně pro uživatele, podpora při vyřizování formalit souvisejících s nástupem uživatele do zaměstnání, poskytování poradenství v oblasti legislativy, pomoc zaměstnavateli a spolupracovníkům uživatele při komunikaci s ním, pomoc při řešení problémů se zapracováním uživatele a s jeho začleněním do kolektivu. Podle Vitákové (2005) se uživatel může dostat do kolektivu, který nemá zkušenosti s člověkem s podobným postižením. Proto je potřeba, aby si pracovník agentury PZ se spolupracovníky uživatele pohovořil, ptal se na jejich pocity, názory, vysvětloval chování uživatele, mluvil o jeho schopnostech, představoval ho pozitivně, ale reálně.

20

Spolupracovníkům je též nabídnuta možnost obrátit se na pracovníka agentury s možnými problémy.

1.8 Podpora poskytovaná rodině (blízkým osobám) uživatele Uživatelé PZ jsou dospělé osoby a jako s takovým k němu pracovní konzultant přistupuje. Přesto jsou mnohdy závislí na svých rodičích nebo sourozencích, kteří za ně mohou často rozhodovat. V takovém případě je třeba, aby pracovník agentury s rodinou spolupracoval, a to vždy se souhlasem a vědomím klienta. „ V podporovaném zaměstnávání si uživatel osvojuje dovednosti vedoucí k větší samostatnosti, což může vyvolávat obavy rodičů. Pracovní konzultant rodiče informuje o průběhu práce, ptá se na jejich názory, problémy a obavy a reaguje na ně.“ (Vitáková, 2005:54).

1.9 Česká unie pro podporované zaměstnávání Česká unie pro podporované zaměstnávání, o.s. byla založena v roce 2000. Je to nestátní nezisková organizace, která sdružuje poskytovatele a obhájce služby PZ. Jejím posláním je formulovat, šířit a podporovat myšlenku podporovaného zaměstnávání v České republice Ke konkrétním cílům České unie patří následující činnosti: • Sdružovat poskytovatele a obhájce služeb podporovaného zaměstnávání • Vytvořit metodiku podporovaného zaměstnávání v souladu s požadavky European Union of Supported Employment a tuto metodiku průběžně aktualizovat na základě nových poznatků a zkušeností • Podporovat vznik a rozvoj nových poskytovatelů služeb podporovaného zaměstnávání • Prosazovat a obhajovat podporované zaměstnávání jako soubor služeb bez kterých se otevřená společnost neobejde • Být aktivním členem European Union of Supported Emloyment • Šířit vzdělanost v tomto oboru se zvláštním důrazem na potřeby členů • Jednat s ústředními státními institucemi ČR, s reprezentanty nestátního sektoru, podnikatelské sféry atd. (www.equal.rytmus.org).

21

2 PORADNY PODPOROVANÉHO ZAMĚSTNÁVÁNÍ V České republice začaly být služby podporovaného zaměstnávání poprvé poskytovány v roce 1995, kdy v Praze vznikla první agentura podporovaného zaměstnávání. V průběhu dalších let, zejména po roce 2000, došlo k rozšíření těchto služeb do dalších regionů a dnes jsou zastoupeny již v téměř všech krajích. Od roku 2000 působí v České republice Česká unie pro podporované zaměstnávání. Jejím posláním je formulovat, šířit a podporovat myšlenku podporovaného zaměstnávání v České republice. Česká unie pro podporované zaměstnávání sdružuje více než 20 sdružení a institucí (právnických osob) a rovněž fyzické osoby poskytující služby v rámci podporovaného zaměstnávání. Celkový počet agentur poskytující služby podporovaného zaměstnávání je však více než dvojnásobný, zejména v posledních letech došlo k velkému nárůstu. Unie pro podporované zaměstnávání uvádí 45 poskytovatelů PZ v rámci České republiky (viz. příloha č. 1).

2.1 Podmínky pro poskytování služeb PZ 2.1.1 Personální zabezpečení služeb PZ V současné době je patrné, že kvalitních a efektivních výsledků dosahují nejvíce pracovní týmy tvořené nejméně třemi pracovníky s plnými pracovními úvazky (Vitáková, 2005). Vedoucí je zodpovědný za fungování agentury, vytváří její koncepci, sleduje dodržování hlavních myšlenek a může v agentuře zajišťovat i metodické vedení, kontrolní supervizi. Dalším členem pracovního týmu je pracovní konzultant. Měl by to být člověk schopný komunikovat s klientem, zaměstnavateli, úřady i dalšími organizacemi, který rád pracuje v týmu, který se umí vžít do situace klienta, ale i zaměstnavatele. Vzdělán by měl být v oboru blízkém problematice PZ (sociální práce, speciální pedagogiky, psychologie nebo rehabilitace) (Krejčířová, 2005). Pracovní asistenci provádějí dobrovolní pracovníci, praktikanti odborných škol nebo placení pracovní asistenti s částečným úvazkem. Společnými vlastnostmi pracovníků jsou ochota k výměně názorů, zkušeností, sdělení obtíží a úspěchů. „Průměrný počet uživatelů služeb PZ připadajících na jednoho pracovního konzultanta se pohybuje v rozmezí 5-7. Je zřejmé, že v případě uživatelů s těžkým stupněm postižení a vysokými nároky na asistenci může pracovní konzultant pracovat s menším počtem uživatelů.“ (Vitáková, 2005:61). Větší agentury mají obvykle

22

také ekonoma, účetní a někdy i koordinátora asistentů podle toho, s kolika pracují klienty a na jakou cílovou skupinu se zaměřují.

2.1.2 Technické zabezpečení Agentury PZ kladou poměrně skromné požadavky na prostory a vybavení. K nárokům na prostor se řadí prostor pro administrativu, prostor pro rozhovory s uživateli, zaměstnavateli, pracovníky jiných organizací, prostor pro práci ve skupině, vhodný nábytek, sociální zázemí, bezbariérový přístup. K technickému vybavení patří počítače, tiskárna, kopírka, telefony, internetové vybavení, kancelářské potřeby.

2.1.3 Organizační prostředky využívané v agentuře PZ „Předpokladem efektivně, spolehlivě a pružně fungující organizace je promyšlený, účelný a jasně definovaný soubor organizačních prostředků, v nichž některé jsou pro práci agentur

PZ

nezbytné.“

(Vitáková,

2005:64).

Nástrojem

k zajištění

vzájemné

informovanosti pracovníků jsou pravidelné porady. Umožňují podílet se na rozhodování, přispívají k rozšíření možností řešení. Jsou věnovány organizačním či provozním záležitostem, změnám metodických postupů a plánování rozvoje agentury. Zápisy z nich musí být dostupné každému pracovníku. Dalším nástrojem jsou vzájemné konzultace pracovníků, které představují jednu z možných forem podpory pro pracovníky. Důležitou části činnosti agentury je vedení dokumentace poskytovaných služeb. Podle Vitákové (2005) jejich smysl spočívá ve vytvoření možnosti zhodnotit zpětně kvalitu, kvantitu efektivitu poskytovaných služeb, informovat se o skutečnostech z dřívější doby, porovnat situaci dříve a nyní, argumentovat v případě potřeby.

2.1.4 Zdroje finančních prostředků Stejně jako ostatní nestátní neziskové organizace využívají agentury PZ více druhů finančních zdrojů, jimiž jsou zejména státní dotace, dotace krajských a městských úřadů, finanční zdroje úřadů práce, fondy EU a nadací, individuální a firemní dárci, členské příspěvky, příspěvky uživatelů na úhradu služeb, vlastní činnost agentur (kurzy, rekvalifikace, školení).

23

2.1.5 Regionální spolupráce Cílem regionální spolupráce je vytvoření stabilní sítě vztahů mezi zainteresovanými subjekty. K těmto subjektům patří například ministerstva, zastupitelstva místního, městského, krajského úřadu, poslanci a senátoři, úřady práce, správa sociálního zabezpečení, vyšší odborné a vysoké školy, nadace, zaměstnavatelé aj.

2.2 A Kluby ČR A Kluby ČR poskytují odborné poradenství lidem v nepříznivé sociální situaci tak, aby mohli co nejdříve svoji situaci změnit a začít využívat přirozených i veřejných služeb a žít běžným způsobem. Nabízí základní sociální poradenství určené všem lidem v tíživé životní situaci, specializované poradenství při škodlivém užívání alkoholu a poradenství pro lidi znevýhodněné na trhu práce. Služby jsou poskytovány v Brně (interní materiál A Kluby ČR, 2006).

2.2.1 Poradna a podpora při nezaměstnanosti Poradna a podpora při nezaměstnanosti (PPZ) při organizaci A Kluby ČR poskytuje odborné poradenství lidem v nepříznivé sociální situaci tak, aby mohli co nejdříve svoji situaci změnit a začít využívat přirozených i veřejných služeb. Pomoc a podpora je založena na respektování osobnosti uživatele, zachování lidské důstojnosti a zohlednění jeho práva žít ve společnosti běžným způsobem života.

2.2.1.1 Poradenské služby

Individuální podpora Individuální poradenství je specifické tím, že respektuje jedinečnost každého člověka a snaží se uživateli pomáhat utvářet o vhodném rozvíjení a realizaci vlastních schopností, přičemž je kladen důraz na klientova přání, dovednosti a zájmy (interní materiál A Kluby ČR, 2006). Tyto služby zahrnují pomoc při hledání, změně či odchodu ze zaměstnání, orientaci na trhu práce a nabídce volných pracovních míst, pomoc s kontaktováním zaměstnavatelů,

24

profesní poradenství, poradenství týkající se vztahů a dovedností na pracovišti, doprovázení a zastupování práv klienta, pracovně právní poradenství aj. Podstatnou součástí individuálního poradenství je tzv. individuální plán. Individuální plán je sestavován vždy za spolupráce sociálního pracovníka a samotného uživatele.

Skupinová podpora Podstatou skupinových setkání je vzájemné setkávání a poznávání lidí, které společně spojuje zájem o problematiku zaměstnanosti a hledání práce. Lidé, kteří se potýkali s nezaměstnaností na trhu práce, nebo chtěli svoji práci změnit. Skupinová práce je založena na principech tolerance, respektu a vzájemné spolupráce. Jedná se o otevřené skupinové setkání, kde dochází k výměně a sdílení zkušeností, probírá se problematika přijímacího pohovoru a jednání se zaměstnavatelem.

2.2.1.2 Rekvalifikační (akreditované) PC kurzy a kurzy Anglického jazyka

Jsou určeny pro registrované uživatele služby Individuální poradenství.

Dokumentace používaná v PPZ •

Dohoda o poskytování služeb

•

Osobnostní profil uživatele

•

Souhlas s anonymním projednáváním osobní kauzy

•

Záznam o průběhu schůzky s uživatelem

•

Individuální plán

•

Ukončení dohody o poskytování služeb

•

Dotazník hodnocení služeb PPZ

2.3 Liga za práva vozíčkářů Základní myšlenkou občanského sdružení Liga za práva vozíčkářů je dosažení stejných práv a povinností pro občany se zdravotním postižením. Liga poskytuje službu sociální rehabilitace a podporovaného zaměstnávání (www.ligavozic.cz).

25

2.3.1 Centrum sociální rehabilitace Posláním služby sociální rehabilitace je podporovat rozvoj takových dovedností a schopností osob se zdravotním postižením, které jsou potřebné pro dosažení samostatnosti a soběstačnosti a zvýšení jejich kvalit života. Cílem služeb sociální rehabilitace je zamezení sociálního vyloučení cílové skupiny osob se zdravotním postižením, prostřednictvím vzdělávání, aktivizace, nácviku speciálních dovedností, rozvoje znalostí potřebných k zapojení se na trh práce.

2.3.2 Agentura podporovaného zaměstnávání Hlavním cílem projektu je tvorba nových pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, které jsou registrovány na ÚP Brno-město, Brno-venkov jako uchazeči nebo zájemci o zaměstnání. Poskytuje se poradenství v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. V rámci podpory je klientům poskytováno poradenství, individuální konzultace, bilanční diagnostika, pracovní asistence apod. Tato bezplatná služba je časově omezená a přizpůsobuje se individuálním potřebám uživatele.

26

3 OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Zákon o zaměstnanosti (Steinichová, 2010: 89) uvádí: „Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou: a) orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím stupni, b) orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním nebo druhém stupni, c) rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými.“

„Zdravotní postižení lze vymezit jako poškození nebo ztrátu určitého orgánového systému. V důsledku toho dochází k narušení, omezení či úplné ztrátě některé ze standardních funkcí. Handicap představuje znevýhodnění dané nejen určitým omezením nebo postižením, ale i mírou jeho subjektivního zvládnutí a sociální pozicí jedince ve společnosti.“ (Buřvalová, Reitmayerová, 2007:6). „Zohlednění zdravotního postižení jako funkční poruchy zdravotního stavu odpovídá mezinárodně uznávaným a používaným hlediskům, stejně jako hlavní zásada, že fyzickým osobám, které jsou zdravotně handicapovány, se při přístupu do zaměstnání poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce.“ (Kolibová, 2005: 170). „Za zdravotně znevýhodněnou osobu se považuje fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu.“ (Bičáková, 2007:59). Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti a tím i schopnost pracovního uplatnění. Skutečnost, že je fyzická osoba uznána jako osoba se zdravotním postižením s invaliditou v prvním až třetím stupni dokládá rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení. Skutečnost, že je fyzická osoba uznána osobou se zdravotním znevýhodněním dokládá rozhodnutím úřadu práce (Steinichová, 2010).

27

3.1 Zaměstnávání osob se zdravotním postižením s podporou státu „Při uplatňování práva na zaměstnání je zakázána diskriminace z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, jazyka, věku, náboženství či víry, majetku, manželského či rodinného stavu a zdravotního stavu.“ (Krejčířová, 2005: 11). Zaměstnávání osob se zdravotním postižením ošetřuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Vyplývá z něj, že každý zaměstnavatel zaměstnávající více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru, je povinen zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu na celkovém počtu svých zaměstnanců. Povinný podíl činí 4%.

Tuto povinnost zaměstnavatelé plní zaměstnáním v pracovním

poměru, odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům. Plnit tuto povinnost mohou zaměstnavatelé i zaplacením odvodu do státního rozpočtu. Zákon o zaměstnanosti upravuje řadu možností podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením z prostředků státního rozpočtu.

3.1.1 Úřad práce Zákon o zaměstnanosti (Steinichová, 2010: 93) uvádí: „Úřad práce vede evidenci osob se zdravotním postižením, kterým poskytuje služby podle tohoto zákona. Evidence obsahuje identifikační údaje o sobě zdravotním postižením, údaje o omezeních v možnostech jejího pracovního uplatnění ze zdravotních důvodů, údaje o právním důvodu, na základě kterého byla uznána osobou se zdravotním postižením, a údaje o poskytování pracovní rehabilitace.“ Údaje z evidence osob se zdravotním postižením jsou určeny výhradně pro účely začlenění a setrvání těchto osob na trhu práce a pro statické účely. Dále úřad práce ukládá zaměstnavatelům obsazovat volná pracovní místa vymezená pro občany se zdravotním postižením pouze těmito občany, poskytuje poradenské služby o volbě povolání a zabezpečuje pracovní rehabilitaci, přípravu pro pracovní uplatnění a po jejich absolvování vhodné pracovní uplatnění, zřizuje a spravuje výcviková střediska pro občany se zdravotním postižením, ve spolupráci s orgány státní zdravotní správy sleduje, zda příprava na pracovní uplatnění a pracovní podmínky nemají nepříznivý vliv na jejich zdravotní stav (Kňažko, 2008). „Úřad práce nenabízí svým klientům pouze 28

zprostředkování nového zaměstnání, ale také profesní a psychologické poradenství.“ (Sociální práce, Veronika Hrdá 1/2005:14). 3.1.2 Pracovní rehabilitace Pracovní rehabilitace je v zákoně o zaměstnanosti definována jako souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, která zahrnuje zejména poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání, volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání, změnu povolání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. Pracovní rehabilitaci zabezpečují na základě žádosti osoby se zdravotním postižením úřady práce, které hradí náklady s ní spojené a které při jejím zajištění spolupracují s rehabilitačními středisky nebo jejím výkonem mohou pověřit jinou právnickou nebo fyzickou osobu, např. agenturu podporovaného zaměstnávání. „Významnou složkou pracovní rehabilitace je teoretická a praktická příprava po zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost osob se zdravotním postižením, jež zahrnuje a) přípravu na budoucí povolání b) přípravu k práci c) specializované rekvalifikační kurzy.“ (Krejčířová, 2005: 42).

Zařazení osob se zdravotním postižením na pracovní rehabilitaci nesmí být v rozporu s jejich zdravotní způsobilostí. Úřad práce musí zařazení písemně oznámit na příslušné okresní správě sociálního zabezpečení s uvedením data zahájení, místa výkonu, denního rozsahu a celkové délky trvání pracovní rehabilitace, a do 5 kalendářních dnů písemně oznámit její ukončení (Steinichová, 2010).

3.1.3 Chráněné pracovní místo a chráněná pracovní dílna Chráněné pracovní místo je vytvořeno zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Chráněné pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněného pracovního místa může poskytnout úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením

29

může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Podmínkou pro poskytnutí příspěvku je tzv. bezdlužnost zaměstnavatele. Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců. Chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněné pracovní dílny poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny může činit maximálně osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku na každé pracovní místo v chráněné pracovní dílně vytvořené pro osobu se zdravotním postižením a dvanáctinásobek této mzdy na pracovní místo pro osobu s těžším zdravotním postižením a dvanáctinásobek této mzdy na pracovní místo pro osobu s těžším zdravotním postižením (Bičáková, 2007).

3.1.4 Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Jedná se o jediný příspěvek, který není úřadem práce poskytován na základě dohody, ale zaměstnavateli na něj při splnění zákonných podmínek vzniká nárok. Zaměstnavatel podává žádost na příslušném úřadu práce.

3.2 Legislativa k zaměstnávání osob se zdravotním postižením Stručný přehled právních předpisů upravujících problematiku zaměstnávání osob se zdravotním postižením: •

Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti

Část III. – Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

§ 67

Kdo je osoba se zdravotním postižením

30

§ 68

Evidence osob se zdravotním postižením vedená úřadem práce

§ 69 – 74

Pracovní rehabilitace

§ 75 – 77

Chráněné pracovní místo a chráněná pracovní dílna

§ 78

Příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením

§ 79 – 84

Práva a povinnosti zaměstnavatelů a spolupráce s úřady práce

Část V. – Aktivní politika zaměstnanosti § 113

Společensky účelná pracovní místa

§ 116

Příspěvek na zapracování

•

Vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

Část I §1–5

Pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením

§ 6 – 10

Chráněné pracovní místo a chráněná pracovní dílna

§ 11 – 14

Výpočet průměrného čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením

§ 15 – 20

Výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců a výpočet plnění povinného podílu

§ 21 – 23

Poradenská činnost

§ 24 – 31

Příspěvky v rámci aktivní politiky zaměstnanosti

§ 32 – 33

Služební průkaz

§ 34

Účinnost (www.icm.cz)

31

4 PROBLEMATIKA

ZAMĚSTNÁVÁNÍ

OSOB

SE

ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM 4.1 Význam práce pro osobu se zdravotním postižením Pro člověka zaujímá práce v jeho životě nezastupitelné postavení. Přináší mu materiální prospěch, ale současně pocit seberealizace a společenské užitečnosti. Vtahuje člověka do sociálních vztahů, uspokojuje jeho potřeby ctižádosti, sebeuplatnění a sebeúcty. Buchtová, 2003: 75) píše: „Práce slouží nejen k výrobě hmotných statků, ale také navádí člověka vést rozhovory, potkávat nové lidi a uzavírat přátelství.“ Při zvládání pracovních úkolů může jednotlivec získat nové schopnosti a pocit odborné kompetence. Ztráta práce znamená velký zásah do života lidí. Hodnotu práce člověk pozná, až když ji ztratí. Nedobrovolné vyřazení práce z života má pro člověka negativní sociální, psychologické i zdravotní důsledky. Ztrátou práce člověku mizí hlavní zdroj k uspokojování životních potřeb, vzniká osobní i rodinná ekonomická nejistota, ztrácí se možnost udržování pracovních návyků a dovedností a změní se časový rozvrh pracovního dne. Člověka bez práce se zmocňují pocity nejistoty, strach z budoucnosti i pochybnosti o vlastních schopnostech. Práce má tedy zásadní význam v životě všech lidí. Postižení lidé cítí možnost vykonávání zaměstnání většinou jako možnosti získání vyššího statutu. Procházková (2009) považuje za zvláště důležité následující funkce a efekty: •

Díky vlastní činnosti se mohou postižení lidé do určité míry starat sami o sebe a tím si vytvořit základnu pro svou ekonomickou existenci. Vykonávání profese je tedy podstatnou zásadou ekonomické a sociální samostatnosti a nezávislosti.

•

Vyučení a vykonáván profese umožňuje postiženému získat status pracujícího a výdělečně činného, který je v našem společenském uspořádání obzvlášť důležitý. Z postiženého člověka se stává aktivní, zúčastněný a uznaný článek lidského společenství.

•

Díky zaměstnanosti se postiženému otvírají sociální možnosti kontaktu, které přesahují rodinné vztahy, což mu usnadňuje překonávání sociální izolace.

•

Zaměstnanost poskytuje postiženému uspokojení osobní a sociálně plodné a smysluplné práce. Díky zkušenosti, že z vlastní síly něco dokáže a že dokáže své

32

schopnosti využít produktivním způsobem pro sebe i jiné, získává jeho bytí existenční smysl. •

Práce je stimulem osobního vývoje a mediem podpory vnitřní psychické stability a stabilizace vztahu s prostředím.

4.2 Princip integrace a inkluze „I v dnešní době je ještě stále mnoho lidí, zvláště lidí s mentálním či kombinovaným postižením, izolováno od lidí bez postižení, resp. od určitých oblastí všedního života. Je jim odepírána možnost účastnit se každodenního společenského života, obohacovat jej a být jím obohacován.“ (Procházková, 2009:28). V některých oblastech např. školské, se tato izolace pomalu uvolňuje a odstraňuje, v jiných např. pracovní, je ještě třeba mnohé udělat a změnit. „Postižení lidé by měli mít nezávisle na druhu a stupni postižení ve všech oblastech života v zásadě stejné šance na přístup a účast jako nepostižení lidé.“ (Cloerkes, 1997, In: Procházková, 2009:28). „Tato myšlenka vychází z konceptu principu normalizace a v širším smyslu se odráží do procesu inkluze.“ (Procházková, 2009:28). Princip normalizace znamená takové utváření prostředí, aby bylo možné vytvořit pro postižené jedince normální podmínky k životu. Z tohoto principu se vyvíjí princip integrace neboli sjednocení (Klimeš, 2005). K integraci dochází, pokud mají všichni lidé rovnoprávný sebeurčující přístup ke všem oblastem života. Inkluze je proces usilující o plnohodnotný společenský život osob znevýhodněných. Sociální inkluze může být chápána jako vytváření

takových

institucionálních

podmínek,

které

napomáhají

možnosti

plnohodnotného společenského zapojování všech osob (www.vyzkum-mladez.cz). Podle Klimeše (2005) inkluze znamená uzavření či zahrnutí do něčeho, její opak exkluze vyloučení. Exkluze znamená společenské vyloučení, inkluze společenské začlenění. Označuje strategie, jak toto vyloučení ze společnosti překonat.

4.3 Překážky při začleňování osob se zdravotním postižením na trh práce „Trh práce je místem, kde se setkávají zaměstnanci a zaměstnavatelé. Během negociace mezi nabízejícími a poptávajícími se dohaduje cena i množství směnného zboží,

33

teda práce. Prostřednictvím trhu práce jsou lidé rozmístění do jednotlivých zaměstnání, firem, odvětví a regionů. Díky organizaci produkce a distribuce práce jsou uspokojovány osobní potřeby individuálních lidí i celé společnosti.“ (Václavíkova, Kolibová, Kubicová, 2009:28). Jak se psalo již v první kapitole, podporované zaměstnávání je komplex služeb, jejichž cílem je poskytnout člověku takovou podporu, aby si našel a udržel místo na otevřeném trhu práce za rovných platových podmínek. Otevřený trh práce představuje pracovní místa na pracovištích, které nemají statut chráněné dílny podle platné legislativy, kde nejsou soustředěni pracovníci na základě společného znaku - znevýhodnění na trhu práce. Opakem otevřeného je chráněný trh práce.

Postižení lidé se při vstupu na trh práce setkávají často s množstvím překážek. Skřehot (2009) uvádí tyto příčiny nízké nezaměstnanosti postižených lidí: • nedostatečná informovanost zdravotně postižených osob o souladu invalidního důchodu a mzdy/ platu, • nedostatečná vzájemná vstřícnost zaměstnavatelů a zdravotně znevýhodněných osob, • neodpovídající kvalifikace/ vzdělání osob se zdravotním postižením, • nedostatečná orientace na trhu práce a v nabídkách zaměstnání, • nízká motivovanost daná mj. „jistotou“ invalidního důchodu vs. nejistotou zaměstnání.

Na straně zaměstnavatelů je nejčastější obavou častá nemocnost zdravotně postižených pracovníků. Další těžkosti podle Skřehota (2009) pak zaměstnavatelé spatřují v: • složité administrativě, neschopnosti úřadu práce posoudit potřeby zaměstnanců se zdravotním postižením a potřeby zaměstnavatele, • častých změnách legislativy (zejména s ohledem na státní příspěvky na zaměstnávání postižených osob) a změnách týkajících se zřizování a provozu chráněných dílen, • kvalitě jednotlivých uchazečů o práci (vzdělání, ochota pracovat), • zdravotních omezení postižených pracovníků, nedostatku vhodné práce, nízké konkurenceschopnosti chráněných dílen, • nemožnosti najít v každém okamžiku pracovní doby smysluplné využití zdravotně postižených zaměstnanců,

34

• necitlivém přístupu orgánů státní správy vůči zaměstnavatelům, • nedostatečné finanční podpoře ze strany státu, přílišné administrativní zátěži při prokazování nároku na státní příspěvky a značné libovůli v uznávání výše příspěvků ze strany úředníků, • nedostatku pracovních zakázek, nedostatku důvěry ze strany podniků/firem, že chráněné dílny mohou poskytovat kvalitní práci, • neinformovanosti potenciálních zaměstnavatelů, • průtazích ve vyplácení státních příspěvků, neochotě bank poskytovat provozní úvěry, • složitostech při zaměstnávání osob s mentálním postižením – nízká pracovní disciplína a zodpovědnost a také nebezpečné chování těchto osob na pracovišti, • nespolehlivosti a nízké pracovní morálce zaměstnanců, • neznalosti práce na PC, neochotě měnit navyklé stereotypy a nízké kvalifikaci zdravotně postižených pracovníků, • nízké produktivitě práce zdravotně postižených pracovníků (často vzniká rozpor mezi představou v ohodnocení zdravotně postižených zaměstnanců a jejich skutečným pracovním výkonem), • slabém zájmu a podpoře zaměstnávání zdravotně postižených ze strany veřejnosti i státu, • těžko udržitelné konkurenceschopnosti výrobků díky nižší produktivitě práce zdravotně postižených pracovníků, • zdravotním stavu zdravotně postižených osob – ten často neodpovídá okruhu zaměstnání, které mohou tyto osoby zvládat a i přes to je úřady práce k danému zaměstnavateli vysílají.

Složitosti při zaměstnávání zdravotně postižených osob s sebou přináší řadu těžkostí také na straně těchto osob. Většinou je lze shledávat v samotném charakteru a náročnosti práce, pracovních podmínkách a v neposlední řadě také v rizicích spojených s výkonem pracovních činností, které mohou vést k ohrožení zdraví, úrazům či provozním nehodám. „Zaměstnávání osob se zdravotním postižením přináší celou řadu faktických, ale někdy také zcela zbytečných (umělých) problémů. Důsledkem toho je, že v České republice je zaměstnáváno jen 15,7 % ze skupiny ekonomicky aktivních občanů se zdravotním postižením. Uchazečů o zaměstnání, kteří z nějakého důvodu nemohou být zaměstnáni, je

35

v této skupině pouze 5,2 %, z čehož vyplývá, že 79 % osob se zdravotním postižením se o práci uchází marně, popřípadě se o ni vůbec neuchází.“ (Skřehot, 2009:18). Doba evidence osob se zdravotním postižením na úřadech práce je mnohem delší, než evidence zdravých jedinců. Jedná se o dlouhodobou nezaměstnanost. Tato nezaměstnanost trvá delší časový úsek a v horších případech může být opakovaná se stupňujícími se dopady. Jedná se o nezaměstnanost trvající jeden rok i déle, která přináší existenční problémy, problémy sociální, rodinné apod. Na trhu práce jsou znevýhodněni nejen osoby se zdravotním postižením, ale také fyzické osoby do 20 let věku, těhotné ženy, kojící ženy a matky do devátého měsíce po porodu, fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku, fyzické osoby starší 50 let věku, fyzické osoby, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců, fyzické osoby, které potřebují zvláštní pomoc, těmito osobami se rozumí zejména fyzické osoby, které se přechodně ocitly v mimořádně obtížných poměrech nebo které v nich žijí, fyzické osoby společensky nepřizpůsobivé, fyzické osoby po ukončení výkonu trestu odnětí svobody nebo po propuštění z výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence a fyzické osoby ze sociokulturně znevýhodněného prostředí (Steinichová, 2010: 52-53).

36

II Praktická část 5 METODOLOGIE 5.1 Cíl bakalářské práce Hlavním cílem bakalářské práce je porovnat pohled odborných pracovníků a klientů na službu podporovaného zaměstnávání. Tento průzkum se zaměřuje na osoby se zdravotním postižením, které jsou již dlouhodobě vedeny na úřadu práce a stále nemohou najít své pracovní uplatnění. V tomto průzkumu se bude zjišťovat, jak se liší hodnocení podporovaného zaměstnávání od odborníka jako poskytovatele služby a klienta, který tuto službu využívá. Tento průzkum se bude provádět v poradnách podporovaného zaměstnávání, jako jsou AKluby a Agentura podporovaného zaměstnávání při Lize vozíčkářů. Odborný pracovník poskytuje pomoc klientovi dvojím způsobem a to individuální podporou a skupinovou podporou. Hodnocení služby podporovaného zaměstnávání ovlivňují jak u klienta, tak také u odborníka různé faktory. Odborného pracovníka ovlivňuje nejen samotná organizace, kde pracuje, ale také jeho kolegové, kteří mají určitě jiné názory, jiné smýšlení a jsou také jiné charakterní povahy. Pro práci odborného pracovníka jsou také důležité jeho profese, vzdělání, nasbírané zkušenosti, celková délka praxe, možnost supervize v organizaci. Délka praxe a zkušenosti mohou sociálního pracovníka ovlivňovat podle toho, jak úspěšná je jeho práce a snaha pomáhat nezaměstnaným. V posledním bodě názor odborného pracovníka ovlivňují samotní klienti a to podle toho s jakými osobnostmi se během své práce setkával a stále setkává. Mohou převládat klienti, kteří jsou na jejich podpoře naprosto závislí a kteří si neumějí a ani nechtějí představit své další fungování bez jejich pomoci. Na druhé straně mohou být klienti velmi aktivní a snaživí, aby z nabízené služby využili vše, co mohou. Klienta ovlivňuje především jeho vlastní očekávání. Co od této služby vlastně čeká. Jeho motivace je v tomto případě velmi důležitá – chce klient skutečně najít práci, dochází na konzultace, chce se zúčastnit pořádaných kurzů, je aktivní a otevřený novým návrhům odborného pracovníka? Každý klient by měl mít určitou představu o zaměstnání. Tato představa dále souvisí s jeho zájmy, protože každý člověk chce nejprve dělat to, co ho uspokojuje a baví. Klienta samozřejmě ovlivňuje i samotný sociální pracovník. Hodně záleží na tom, jaký vztah se mezi nimi utvoří, zda je odborník klientovi sympatický, zda

37

v něj má důvěru a spolupracovat s ním mu nedělá potíže. Spolupráci odborného pracovníka a klienta ovlivňuje mnoho různých a individuálních faktorů.

5.2 Vymezení průzkumu Pro tuto práci byl vybrán kvalitativní výzkum. Kvalitativní výzkum je výzkum, k jehož výsledkům se nedostáváme pomocí statistických procedur ani jiných způsobů kvantifikace a který se snaží o porozumění zkoumaným jevům a o jejich vysvětlení (Hendl, 1999). Jde v něm tedy o hloubkový popis problému či situace a o odhalení lidské zkušenosti či různých jevů. Velkou výhodou u kvalitativního výzkumu je možnost získat podrobnější informace. Protože v tomto průzkumu je důležité získat osobní názory a přání každého konverzačního partnera, autorka se domnívá, že tento typ výzkumu je pro zvolený cíl nejvhodnější. Cílem bakalářské práce je porovnat názory odborných pracovníků a klientů na službu podporovaného zaměstnávání. Z hlavního cíle vyplývá průzkumná otázka: Jak hodnotí sociální pracovnice a klienti ve městě Brně význam služby podporovaného zaměstnávání? Autorka se domnívá, že klienti podporovaného zaměstnávání budou sice se službou spokojeni, přesto budou mít návrhy změn, jak by službu inovovali podle vlastních představ. Dalším předpokladem autorky je, že by klienti mohli být z hlediska svého stavu a dlouhodobé nezaměstnanosti přesvědčeni, že žádnou práci i přes pomoc odborných pracovníků nenaleznou.

5.3 Metoda sběru dat Pro účely průzkumu se použije metoda rozhovoru. Tato metoda může detailněji zjistit názory konverzačních partnerů. Během rozhovoru se může reagovat na odpovědi dotazovaných, v tomto případě odborných pracovníků a klientů podporovaného zaměstnávání, kteří mohou své odpovědi na otázky rozvinout do širší perspektivy. Proto byla také vybrána metoda strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Osnova rozhovoru: KLIENT 38

1. okruh: Očekávání, motivace 1.) Jaká byla Vaše situace před tím, než jste se stal klientem PZ, především Vaše pracovní situace? 2.) Co jste očekával, že Vám přinese zapojení do programu PZ? 3) Co Vás motivovalo k tomu, aby jste využil službu PZ? 2. okruh: Představa zaměstnání 1.) Jak byste si představoval své budoucí zaměstnání? 3. okruh: Naplnění služby 1.) Co Vám služba přinesla? A vzala? 2.) Splnilo se to, co jste čekal od služby PZ? A v čem konkrétně? 4. okruh: Nejvíce účinné činnosti 1.) Co Vám nejvíce pomohlo? 2.) Co se Vám nejvíce líbilo? 5. okruh: Nejméně účinné činnosti 1.) Co Vám na službě PZ nejvíce vadí? 2.) Co Vám na službě PZ chybí, co byste změnil a proč? SOCIÁLNÍ PRACOVNÍK 1. okruh: Poskytované služby 1.) Jaký typ pomoci poskytujete? 2.) Jaké služby klientům poskytujete? 2. okruh: Jací klienti s jakým očekáváním

39

1.) Jací klienti Vás navštěvují nejčastěji? 2.) S jakým typem problému? 3.) S jakým očekáváním klienti přicházejí? 4.) Mají už klienti představu o zaměstnání? 3. okruh: Naplnění služby 1.) Myslíte si, že klienti, kteří k Vám dochází, by si práci našli samostatně i bez Vaší pomoci? 2.) Dostáváte zpětnou vazbu od klientů, a jakou formou? 4. okruh: Nejvíce účinné činnosti 1.) Mohl byste zhodnotit na základě svých zkušeností, která metoda se Vám jeví jako nejvíce účinná a proč? 5. okruh: Nejméně účinné činnosti 1.) Mohl byste zhodnotit na základě svých zkušeností, která metoda se Vám jeví jako nejméně účinná a proč? 2.) Co Vám na službě PZ chybí, co byste změnil a proč?

5.4 Výběr vzorku Výzkumným vzorkem v této práci jsou myšleny sociální pracovnice, které pracují v organizacích, které poskytují službu podporovaného zaměstnávání a klienti, kteří tuto službu využívají. Sociální pracovnice byly zvoleny záměrně. Díky tomuto průzkumu by se dalo lépe porozumět roli sociálního pracovníka a úkolům, které na sebe ve své pozici přebírá. Klienty, s kterými se budou vést rozhovory, by měli být osoby se zdravotním postižením, jelikož je na ně práce zaměřena. Uživatelů, kteří využívají služby podporovaného zaměstnávání je velice mnoho, proto se tato práce věnuje pouze jedné

40

skupině. Základním vzorkem průzkumu byli pro autorku klienti se zdravotním postižením, kteří využívají službu podporovaného zaměstnávání v agenturách A kluby a Liga za práva vozíčkářů ve městě Brně. Tyto klienty autorce pomohly kontaktovat samotné sociální pracovnice agentur podporovaného zaměstnávání. Pracovnice oslovily klienty se zdravotním postižením a ti, kteří byli ochotni s autorkou spolupracovat, se stali jejím výzkumným vzorkem. Průzkum je naplánován realizovat v agenturách podporovaného zaměstnávání ve městě Brně. Organizace poskytující podporované zaměstnávání byly nejdříve kontaktovány telefonicky a později se domluvila osobní schůzka. Pouze dvě organizace (viz. kapitola 2.2 a 2.3), byly ochotné spolupracovat. Většinou to bylo odůvodněno množstvím práce a nedostatkem času. Nejdříve měla autorka v plánu realizovat rozhovory s deseti sociálními pracovnicemi a deseti klienty. Nakonec to bylo sníženo na pět sociálních pracovnic a pět klientů, protože bohužel nebyli příliš ochotní ke spolupráci. Popis konverzačních partnerů, jejíchž jména jsou fiktivní: Sociální pracovnice Paní Alena, 28 let V Agentuře podporovaného zaměstnávání pracuje již dva roky. Rozhovor s ní byl velmi příjemný. Paní Alena byla velmi komunikativní a ochotná odpovědět na všechny otázky. Paní Božena, 32 let V Agentuře podporovaného zaměstnávání pracuje zhruba dva a tři čtvrtě roku. Paní Božena byla velmi milá a to i přesto, že měla kolem sebe dost povinností a že na začátku rozhovoru byla trochu nervózní. Během několika minut se uklidnila a rozhovor probíhal v příjemné atmosféře. Paní Cecílie, 37 let V Agentuře podporovaného zaměstnávání pracuje necelé 3 roky. Paní Cecílie autorce v průběhu rozhovoru poskytla velké množství požadovaných informací. Rozhovor s ní byl příjemný, hlavně díky její vstřícnosti a komunikativnosti.

41

Paní Dana, 30 let V Agentuře podporovaného zaměstnávání pracuje už tři roky. Rozhovor s paní Danou neprobíhal jako ostatní rozhovory v kanceláři sociálních pracovnic či v místnosti určené konzultacím s klienty, ale v jedné brněnské kavárně. Místo nebylo pro rozhovor vhodné, přesto byl tento rozhovor jeden z nejpříjemnějších, které autorka absolvovala. Paní Dana byla velmi milá a s elánem a s vstřícností odpovídala podle možností na všechny otázky.

Paní Eva, 28 let V Agentuře podporovaného zaměstnávání pracuje necelé dva roky. Paní Eva byla v době rozhovoru velmi nachlazená, přesto odpovídala na otázky podle potřeby a svých možností. Rozhovor ale probíhal trochu urychleně, neboť ji autorka nechtěla vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu dlouho zdržovat. Klienti Paní Františka, 37 let Klientka je nezaměstnaná již pět let. Má základní vzdělání a invalidní důchod prvního stupně. Trpí obrnou periferních nervů, to znamená, že ji v budoucnu hrozí celkové ochrnutí končetin. O Agentuře se dozvěděla z inzerátu v novinách. Klientkou je již dva roky. Zrovna uzavřela pracovní poměr.

Paní Hana, 48 let Klientka je vyučená jako dámská krejčová. Má problémy s páteří a pohybovým ústrojím, její diagnóza je zúžení páteřního kanálu. Pobírá invalidní důchod prvního stupně. O Agentuře se dozvěděla z novin. Klientkou Agentury je tři měsíce. Paní Hana byla velmi nervózní, proto ji autorka dala průzkumné otázky přečíst předem, neboť si je chtěla sama trochu promyslet.

Pan Ivan, 48 let Klient doposud pracoval jako údržbář. Má více zdravotních problémů, kam patří například cukrovka, vysoký tlak, chronický zánět tlustého střeva, silné bolesti hlavy. Byl mu přiznán invalidní důchod prvního stupně. Klientem Agentury je teprve týden, přesto už měl určité názory na poskytování služby podporovaného zaměstnávání a proto byl do průzkumu zařazen. Pan Ivan odmítl možnost nahrávání na diktafon.

42

Paní Jana, 38 let Klientka je vyučená v textilním oboru. Má invalidní důchod třetího stupně. Trpí bolestmi zad a byla ji diagnostikována roztroušená skleróza. O Agentuře se dozvěděla z informačního letáku. Její služby využívá 2 měsíce. Paní Jana byla velmi nervózní. Dovolila nahrávání na diktafon, ale její odpovědi byly velmi krátké. Až poté, co byl diktafon sklizen, se začala bavit velmi živě a autorka se dozvěděla přesně informace, které potřebovala.

Pan Karel, 24 let Klient vystudoval střední odbornou školu zakončenou maturitou. Má invalidní důchod třetího stupně kvůli srdeční vadě, jde o tzv. ischemickou chorobu srdeční. Službu podporovaného zaměstnávání využívá necelé 3 měsíce a už si s pomocí sociální pracovnice našel práci.

5.5 Průběh rozhovorů Rozhovory byly prováděny po domluvě se sociální pracovnicí v Agentuře podporovaného zaměstnávání při Lize vozíčkářů a v A Klubech v Brně. Komunikačními partnery byly sociální pracovnice a klienti podporovaného zaměstnávání. Na začátku rozhovoru se autorka vždy představila a poděkovala konverzačnímu partnerovi, že si na rozhovor udělal čas. Poté mu bylo stručně vysvětleno, o co v průzkumu jde a jaký je jeho cíl. Na dotaz, zda by se rozhovor mohl nahrávat na diktafon, klienti většinou odmítli. Byli nervózní i přesto, že byli ujištěni, že rozhovor je anonymní a nemusí se bát zneužití informací. Sociální pracovnice s tím neměly problém. V průběhu rozhovoru se většinou uvolnily a rozhovory již probíhaly bez komplikací a často i v příjemné atmosféře. Sociální pracovnice mluvily přímo a jasně a byly velmi milé.

43

6 Analýza získaných dat Průzkum probíhal v zařízeních poskytující službu podporovaného zaměstnávání a to ve městě Brně. Pro průzkum byly vybrány dvě organizace poskytující podporované zaměstnávání ve městě Brně. Průzkum byl prováděn v měsících únor a březen. Celkem bylo provedeno deset rozhovorů, pět se sociálními pracovnicemi a pět s klienty. Pro následující srovnávání odpovědí pracovnic a klientů je lepší jejich stejný počet. Autorka se nejdříve obávala, nižšího počtu respondentů, než jaký zamýšlela, ale jelikož odpovědi sociálních pracovnic i klientů, byly většinou podobné, neuvádí to jako velký problém. Jednotlivé rozhovory byly s každým komunikačním partnerem prováděny zvlášť, jednak proto, aby rozhovor nebyl rušen, ale také z důvodu, aby nikdo nebyl ovlivněn odpověďmi někoho druhého. Při analýze dat získaných prostřednictvím rozhovorů autorka použila analytické techniky zakotvené teorie. Tato metoda návrhu teorie patří mezi nejlépe propracované a popsané metody v kvalitativním výzkumu.

6.1 Analýza získaných dat z pohledu sociálních pracovnic 6.1.1 Poskytované služby Agentury podporovaného zaměstnávání poskytují především pomoc při hledání práce a uplatnění se na trhu práce osobám, které jsou nezaměstnaností nejvíce ohroženy. Většina poskytovaných služeb v rámci podporovaného zaměstnávání se shoduje. Agentury pomáhají lidem zorientovat se na trhu práce, informují klienta, poskytují pomoc při sepisování životopisů, průvodních dopisů, učí klienty, jak jednat při pohovorech atd. Všechny agentury podporovaného zaměstnávání poskytují individuální konzultace, které jsou povinné a které se uskutečňují každý týden. V rámci těchto konzultací sociální pracovnice zjistí, jak by si klient své budoucí zaměstnání představoval, pro jakou práci má klient vlohy, schopnosti a vzdělání. Některé sociální pracovnice tuto službu nazývají kariérové poradenství anebo bilanční diagnostika. Sociální pracovnice dále vyhledávájí spolu s klientem pracovní nabídky na internetu, a pokud to lze, společně na tyto nabídky reagují. Poskytovaná pomoc se samozřejmě v různých organizacích liší. Jde o to, na co je přesně daná organizace, která poskytuje podporované zaměstnávání zaměřena. Pokud se třeba věnuje všem osobám bez rozdílu anebo je zaměřena na určitou specifickou skupinu nezaměstnaných. V takovém případě se lidem poskytují ještě jiné další služby. Liga

44

vozíčkářů, kde byl prováděn průzkum, je zaměřena na osoby se zdravotním postižením. Do jejich poskytovaných služeb patří ještě například pracovní asistence či doprovázení klientů, jak uvádí paní Božena: „Pokud se s klientem domluvíme, můžeme ho doprovodit na úřady, můžeme ho doprovodit k zaměstnavateli, na schůzku, můžeme mu pomoci vlastně při podpisu smlouvy, jaké náležitosti tam mají být a tak podobně.“ Agentury, kde se prováděl průzkum (Liga vozíčkářů, A Kluby) poskytují ještě možnost využití internetu, tzv. počítačovou učebnu, kam si mohou klienti sami chodit a vyhledávat pracovní nabídky na internetu nebo tisknout určité dokumenty (životopisy, průvodní dopisy). Pracovat na počítači se mohou naučit v rámci počítačového kurzu pořádaném agenturou podporovaného zaměstnávání. Paní Cecílie: „Takže…kromě teda té pomoci s hledáním zaměstnání, což je jedna z forem, jak se vlastně začlenit do společnosti, tak nabízíme i počítačové kurzy, pro studenty středních škol máme tranzitní program, který má umožnit zase přechod ze školy prostě potom do dalšího života, víceméně do zaměstnání taky“. Všechny sociální pracovnice krátce popsaly svoji činnost, čím se zabývají a jaké služby přesně poskytují. Tyto služby mají menší rozdíly, které se odlišují na základě specifické charakteristiky jejich klientů.

6.1.2 Typ klientů, jejich očekávání a motivace Všechny sociální pracovnice uvedly, že k nim chodí nejčastěji klienti s nějakým typem znevýhodnění. Ve většině případů se jedná o zdravotní handicapy. Agentura podporovaného zaměstnávání při Lize vozíčkářů se věnuje například pouze osobám se zdravotním postižením s tím, že nepracují s klienty se smyslovým postižením. V jejich případě jde tedy o klienty s tělesným postižením, s mentálním postižením, duševním onemocněním, v případě i s kombinací nebo s nějakými civilizačními nemocemi. Paní Alena říká: „Takže nejčastěji jakoby dlouhodobě nezaměstnaní s kumulací handicapu se sociálním znevýhodněním“. Autorka se domnívá, že tento výrok vychází z toho, co se uvádí v interním materiálu Agapa (2006) a to je, že konkrétními skupinami osob, kterým je poskytována služba podporovaného zaměstnávání jsou lidé se zdravotním postižením, lidé se závislostí na návykových látkách, lidé bez domova, lidé vracející se z výkonu trestu odnětí svobody,

45

lidé s nízkou kvalifikací nebo bez kvalifikace, dlouhodobě nezaměstnaní, lidé s kumulací více znevýhodnění a další. Je tedy jasné, že služba podporovaného zaměstnávání se věnuje různým skupinám nezaměstnaných osob, které potřebují pomoc. Podporovaného zaměstnávání se mohou účastnit třeba osoby, jejichž obor byl zrušen. Sociální pracovnice vnímají očekávání svých klientů podobně. Klienti, kteří se obracejí na službu podporovaného zaměstnávání, hledají hlavně práci a potom určitou emoční podporu. Paní Alena: „Takže to očekávání je pomožte mi najít práci, nebo…já už nevím, co mám dělat, nevím, kde hledat....takže s tím“. Podle sociálních pracovnic tedy klienti ve většině případů mají představu o tom, co od agentury vyžadují. Sociální pracovnice vědí, že hlavním očekáváním jejich klientů je nalézt práci.

6.1.3 Představa zaměstnání Co se týče představy klientů o jejich budoucím zaměstnání, tak autorce sociální pracovnice sdělily, že jsou tací klienti, kteří představu mají a lze o této představě realisticky uvažovat, ale někteří klienti buď vůbec nevědí, co dělat anebo mají požadavky, které absolutně neodpovídají jejich možnostem. V tom případě s nimi musí sociální pracovnice v rámci konzultace projednat a podle možností upravit tuto představu. Každý klient si představuje své budoucí zaměstnání v souladu se svým zdravotním stavem. Představa zaměstnání ale musí zahrnovat také dosažené vzdělání, vlohy, schopnosti, možnost třeba dopravy apod. Pokud se toto neshoduje s představou klienta je na sociální pracovnici, aby tuto představu trochu poupravila. V tomto případě se mluví o kariérovém poradenství nebo bilanční diagnostice.

6.1.4 Naplnění služby Služba podporovaného zaměstnávání je pro každého klienta velmi důležitá. Klient potřebuje z této služby využít něco konkrétního, něco, co v určité chvíli potřebuje konkrétně on. Sociální pracovnice poskytují svým klientům emoční podporu, vyhledávají s nimi pracovní nabídky na internetu, nacvičují s nimi sociální dovednosti, v rámci služby se klient může zúčastnit PC kurzů nebo jazykových kurzů, které jsou poskytovány zdarma. Díky těmto získaným dovednostem je klient schopnější a samostatně může využívat třeba

46

počítačovou učebnu, pro hledání práce nebo telefon, pro volání s eventuelním zaměstnavatelem. Na otázku, zda si myslí, že by si klient dokázal najít práci sám i bez jejich pomoci, většina sociálních pracovnic odpověděla podobným způsobem. Paní Božena například odpověděla, že někteří klienti by si zvládli najít zaměstnání sami, ale že z nějakého důvodu za sebou potřebují mít určitou podporu. Paní Cecílie: „No někteří určitě, někteří ne. Ale určitě na nás se spíš obrátí lidé, kteří si sami nevědí rady anebo jsou nějakou dobu neúspěšní tady v tomhle, že prostě potřebují tu podporu“. Z těchto odpovědí sociálních pracovnic vyplývá, že pro klienty je nejdůležitější emoční podpora, potřeba s někým mluvit, vidět, že někdo po něm něco vyžaduje, že se spolu s ním někdo snaží. Sociální pracovnice vidí podporované zaměstnávání jako službu, která nastává poté, co si klient není schopen dlouhodobě najít pracovní uplatnění. Paní Dana: „…..takže potom, jako když další krok bylo jako vyhledat nás, abychom jim s tím pomohli“. Pokud klient najde pracovní uplatnění, spolupráce mezi ním a agenturou podporovaného zaměstnávání ještě nekončí. V Agentuře při Lize vozíčkářů zůstávají s klientem v kontaktu po dobu zkušební doby, protože ho ještě podporují ve smyslu, aby si klient tu práci udržel. Klient, který služby využívá až do zdárného konce, v tomto případě do doby, kdy najde zaměstnání, musí při ukončování spolupráce mezi ním a agenturou podporovaného zaměstnávání vyplnit zpětnovazební dotazník, kde klient zhodnotí službu jemu poskytovanou. Sociální pracovnice tak mají zpětnou vazbu a zjistí, v čem byli klienti spokojeni nebo nespokojeni a v tom případě mohou nedostatky služby stále zlepšovat.

6.1.5 Nejúčinnější činnosti Jedná se o konkrétní služby, které agentura podporovaného zaměstnávání poskytuje. Tyto služby byly zmíněny již v teoretické části (viz. 2. kapitola). Služba podporovaného zaměstnávání je postavená na individuální pomoci klientům. Každá konzultace probíhá individuálně a projednávají se tu konkrétní potřeby klientů. Paní Cecílie: „Tak u nás je asi nejstěžejnější prostě nějaká individuální podpora, že se jakoby každému ta služba přizpůsobuje na míru, podle toho, co ten člověk jako potřebuje“. Všichni komunikační partneři se v tomto okruhu shodli na tom, že nejúčinnější činností jsou individuální konzultace sociálních pracovníků a klientů. Další činnosti jsou

47

zhodnoceny podle toho, jaké služby daná organizace poskytuje. Paní Alena: „…třeba ty lidi, co neumí vůbec na počítači, tak když si projdou tím kurzem, kterej je i trošku zaměřenej na sestavení životopisu, najít si na internetu práci, také pokud jako tyhle lidi se dostanou k tomu internetu a naučí se dovednosti, jak ho ovládat, tak potom řada z nich si tu práci už je sama schopna najít…ten internet hrozně zjednoduší to oslovení toho zaměstnavatele“. V tomto případě jde o kladné zhodnocení PC kurzů a možnosti využít počítačovou učebnu. Jak bylo zmíněno v teoretické části, agentura podporovaného zaměstnávání poskytuje několik různých služeb. Ať už jde o individuální podporu, PC kurzy, jazykové kurzy nebo o skupinové poradenství všechny tyto služby se navzájem doplňují a pro práci sociálních pracovnic jsou nezbytné. Paní Božena: „Hmm…prostě všechno dohromady je důležité, podstatné“.

6.1.6 Nejméně účinné činnosti V tomto okruhu byly sociálním pracovnicím položeny otázky: Co se Vám zdá, jako nejméně účinná činnost? Co byste popřípadě vylepšila nebo změnila na službě podporovaného zaměstnávání? Při těchto odpovědích sociální pracovnice vždy váhaly a dlouze přemýšlely. Některé odpovědět nedokázaly. Paní Božena: „Nevím…zatím nám to prostě funguje tady tímto způsobem“. Některé pouze potvrdily účinnost individuálních konzultací. Paní Alena: „No máme tady některý klienty, kteří chtějí vyloženě jenom…že s internetem umí a chtějí chodit jenom na to, jakoby že se to individuální poradenství, ale často se prostě omlouvají nebo vynechávají ty sezení a hodně intenzivně využívají tu počítačovou učebnu…myslím si, že to není účinný, když jakoby je to bez toho individuálního poradenství“. Veškeré služby, které mohou agentury podporovaného zaměstnávání poskytovat, se odvíjí také podle finančních prostředků. Sociální pracovnice vidí, že by klienti v rámci podporovaného zaměstnávání chtěli využít možnost například kurzů administrativy, bohužel o nabídce těchto kurzů se může zatím jenom uvažovat. Paní Dana „Záleží na finančních prostředcích a teď nemáme peníze, tak bohužel prostě některé věci nemůžeme dělat“.

48

Podporované zaměstnávání poskytuje pomoc jak individuálně, tak v rámci skupin. Bohužel aktivity v rámci skupiny nejsou u klientů příliš žádané. Paní Alena: „No, co bych zlepšila, tak my máme docela problém jakoby ty lidi nějak namotivovat do skupinových aktivit a myslím si, že to je docela taky jakoby užitečný“. Klienti mají mezi sebou zábrany, stydí se. Celkově jde o posílení motivace klientů k této službě a jejich nalákání na ni. V tomto okruhu se autorka nedozvěděla konkrétní odpovědi, jak předpokládala, přesto k určitým závěrům došla. Sociální pracovnice jsou s pomocí, kterou poskytují svým klientům spokojené a nemají potřebu na ni nic rapidního měnit. Pouze by rády uvítaly více finančních prostředků k rozšíření služeb a také větší ochotu klientů zapojit se do společných aktivit.

6.2 Analýza získaných dat z pohledu klientů 6.2.1 Očekávání a motivace Většina klientů se stala klienty podporovaného zaměstnávání z důvodů, že dlouhodobě nemohou najít pracovní uplatnění. Jejich neschopnost najít si zaměstnání je dána různými charakteristikami. V tomto průzkumu se zkoumají osoby s tělesným postižením. Jejich zdravotní stav jim dovoluje vykonávat práci jen s určitým omezením, podle jejich možností a schopností. Někteří klienti jsou už dlouhodobě vedeni na úřadu práce a někteří v evidenci uchazečů o zaměstnání být nemohou, protože mají přiznaný invalidní důchod. Očekávání klientů od služby podporovaného zaměstnávání se ve většině případů shodují. Někteří klienti mluví o konkrétních poskytovaných službách, které ale přesto vedou k hlavnímu cíli podporovaného zaměstnávání a tím je nalézt si práci. Pan Ivan: „Tak já jsem se chtěl hlavně naučit na počítači, protože to je dneska základ a ještě chcu kurzy angličtiny, ale to se tady teprve domlouvá“. Klienti očekávají, že si tady nejen zvýší svoje pracovní schopnosti a tím pro ně bude jednoduší najít si zaměstnání, ale také že jim bude poskytnuta rada, jaké zaměstnání se k nim vzhledem k jejich dosaženému vzdělání a zdravotnímu stavu nejvíce hodí. Paní Hana: „No...představovala jsem si, že mně prostě pomůžete jednak sehnat práci a jednak vůbec poradit, co by se ke mně hodilo. Protože tady tohleto…tím se na úřadu práce nikdo nezaobírá…vůbec se mně třeba nesnaží…zajistit něco nebo se zeptat, co by mě zajímalo nebo nějak to se mnou víc probrat“.

49

Z toho vyplývá, že hlavním úkolem sociální pracovnice v případě této klientky je poskytnutí kariérového poradenství a až poté se pokusit vyhledat jí nějaké zaměstnání. Jelikož je služba podporovaného zaměstnávání poskytována pouze dobrovolným klientům, kteří sami do agentury přijdou a chtějí pomoci je hodně důležitá motivace lidí. Většina klientů se o službě dozvěděla z letáku či z inzerátu a na základě vlastního rozhodnutí se do podporovaného zaměstnávání přihlásili. Pro klienty jsou motivující hlavně kurzy, individuální poradenství, ale také třeba vlastní pocit zbytečnosti nebo finanční potřeba. Paní Hana: „Dá se říct, že jsem už na to rezignovala (myslí na hledání práce), protože jsem si časem zjistila, že stejně je to nějak zbytečný nebo jsem si říkala zase to bude obsazený, zase mě nevemou, takže prostě ta moje iniciativa začínala tak nějak upadat…teďka už su sama se sebou tak nespokojená, tak jsem si říkala, něco bych s tím měla konečně udělat a prostě, abych si nepřipadala taková zbytečná“. Paní Jana: „Já jsem v plném invalidním důchodu a vlastně největší důvod byly finance, protože mám dvě nezaopatřené děti, takže je potřeba…“.

6.2.2 Představa zaměstnání

Protože všichni komunikační partneři mají určitá zdravotní omezení, jejich představa zaměstnání zahrnuje hlavně klidnou a sedavou práci. Pan Ivan: „No já bych chtěl pracovat třeba jako obchodní zástupce (rekvalifikován na úřadu práce), protože ono toho taky není moc, co můžu s těma zádama dělat. Pak třeba něco v administrativě, něco s tím počítačem, i když u počítače taky nemůžu sedět celý den“. Dalším atributem jejich představy práce je, aby je práce bavila a uspokojovala. Paní Františka: „No tak…chtěla bych, aby to byla nějaká práce, která by mě bavila, která by mě naplňovala, třeba u počítače, nebo práce s lidmi…“. Paní Hana: „No vzhledem k tomu, že mám určitý takový ty svoje zájmy nebo svoje představy, tak jednak bych chtěla dělat něco, v čem už třeba mám určit zkušenosti…to znamená, že bych chtěla dělat to, co už jsem jako uměla. No a navíc bych chtěla si sehnat takovou práci, kde bych mohla mít třeba víkendy volný“. Tato klientka měla jako jediná z mých komunikačních partnerů velmi specifické představy. „…nebo mně je blízká keramika, jenomže to zase byl problém v tom, že jednak nevím, vůbec nemám ani jediný kontakt to si myslím, že…a byla bych ráda, kdybyste mně

50

něco takovýhodle doporučili, že sice nemám vzdělání jako na tu keramiku, ale bych ráda, kdybych tam mohla dělat třeba i nějaké pomocné práce“.

6.2.3 Naplnění služby

Celkovým naplněním služby se rozumí, že si klient našel pracovní uplatnění. V tomto průzkumu k tomu došlo u dvou komunikačních partnerů. Pan Karel si po dvou měsících v agentuře podporovaného zaměstnávání našel práci jako administrativní pracovník ve vývařovně jídel. Jelikož si takovou práci představoval vzhledem ke svému zdravotnímu stavu (vrozená srdeční choroba), došlo v jeho případě k celkovému naplnění služby. Druhým ukončeným případem je paní Františka. Na otázku: Splnilo se to, co jste od služby čekala? Odpověděla: „No řekla bych, že splnilo, protože už mám teďka naději na zaměstnání, je to teda na vrátnici, ale i tak su ráda teda no“. Ostatní odpovědi klientů se liší podle toho, jaká byla jejich očekávání od služby podporovaného zaměstnávání. Paní Hana: „No…(smích) jde o to, že já jsem třeba byla dlouhou dobu nezaměstnaná, vlastně ty tři roky jsem byla doma a pořád su sama, tak už jenom třeba to, že můžu každý týden (individuální konzultace jsou týdně) se vlastně dostat mezi lidi a že vím…že prostě něco dělám…abych našla uplatnění, abych měla zaměstnání a neseděla jenom doma a necítila se prostě zbytečná že“.

6.2.4 Nejúčinnější činnosti

Klienti hodnotí kladně všechny tyto poskytované služby. Samozřejmě se to odvíjí od toho, co každý klient osobně potřebuje, v čem se potřebuje zlepšit, co naučit a kde se cítí nejistý. V první řadě klienti mluvili o tom, že jim nejvíce pomáhají PC kurzy a možnost využití počítačové učebny. Co se týče PC kurzů, je to hlavně proto, že většina klientů doposud neuměla s počítačem pracovat a tudíž si nemohli vyhledávat pracovní nabídky na internetu nebo vykonávat další činnosti spojené s prací na PC (např. psaní a kopírování dokumentů, rozesílání emailů zaměstnavatelům). Paní Jana: „No vlastně nejvíce se hodí ta práce na počítači a vlastně vyhledávání těch pracovních příležitostí v rámci toho internetu“.

51

V rámci PC kurzů se klienti mohou naučit také praktickým dovednostem, ke kterým patří sestavení životopisu či napsání průvodního dopisu. O této službě se komunikační partneři zmiňovali také velmi často. Pan Karel: „No…já jsem potřeboval nejvíc pomoc asi hned na začátku, jednak tím sestavením životopisu a s tím napsáním průvodního dopisu, protože nejsem spisovatel“. V pořadí druhou nejlépe hodnocenou službou podporovaného zaměstnávání byla podle klientů služba individuálních konzultací. V rámci individuálních konzultací se může rozhovor mezi klientem a sociálním pracovníkem týkat čehokoliv. Klienti mohou mluvit o svých osobních starostech, co je tíží, o problémech při pohovoru či o budoucím zaměstnání. Sociální pracovnice jim naslouchá a dodává emoční podporu. Paní Hana: „…takže su ráda, že prostě, že to se mnou takhle někdo probere, že se mně snaží někdo pomoct, že mám nějaký ty adresy, kontakty a že je to na takový dobrý cestě no“. Paní Jana mimo záznam sdělila, že je se službou maximálně spokojená a že je ráda, že se ji každý věnuje. Služba podporovaného zaměstnávání je tedy pro každého klienta něčím přínosná a každému, kdo ji využívá, se snaží vyhovět podle jeho představ.

6.2.5 Nejméně účinné činnosti

Tento okruh měl zjistit, zda existuje něco, co by se podle klientů podporovaného zaměstnávání dalo na této službě vylepšit, změnit nebo, co jim zde chybí a rádi by toho využívali. Většina komunikačních partnerů se k těmto otázkám vyjadřovala velmi sporadicky. Jelikož se jim všem tato služba líbí a jsou rádi, že pro ně vůbec takové zařízení existuje a pomáhá jim, odpovídali obvykle, že jsou spokojeni a spolupráce se sociálními pracovnicemi je mile překvapila. Paní Františka: „Já si myslím, že tady nic takovýho….že bych nic měnit musela, že su spokojená tak, jak to je no.“ Pan Karel: „Vzhledem k tomu, že mně to pomohlo najít práci (smích), tak mě to vyhovuje.“ Kritická připomínka se ale v odpovědích přece jen objevila a to ve dvou případech. V prvním se jednalo především o technické záležitosti, kdy jeden klient by si přál prodloužit provozní dobu počítačové učebny a také častější PC kurzy, aby probíranou učební látku nezapomněl. Klient PC kurz označuje jako nejužitečnější činnost a proto by ji chtěl více rozšířit. V druhém případě se klientka vyjadřovala kriticky o jazykových kurzech a měla také určitou představu o tom, co by se ke službě dalo ještě připojit. Ohledně kurzu

52

angličtiny se paní Hana vyjádřila: „…třeba takovej ten kurz angličtiny, tak to mně spíš připadá takový jako…že asi to někomu zvedne sebevědomí, že si řekne, tak jo já teda umím něco anglicky, ale to že bych sehnala nějaký zaměstnání…tak to si nemyslím, že tady s týhlety stránky je to užitečný, protože těžko mě někdo zaměstná, když mu řeknu, že mám tady já nevím půlroční kurz z A Klubu.“ Autorka podotýká, že tato klientka se ničeho nezúčastňuje, jazykovému kurzu nevěří a PC využívá doma. Do služby se zapojuje hlavně kvůli konzultacím se sociální pracovnicí, z čehož vyplývá, že právě tuto činnost vnímá jako nejúčinnější. K poskytované službě by autorka ještě chtěla připojit tzv. pracovní asistenci. Tuto službu agentura podporovaného zaměstnávání, kde je paní Hana vedena neposkytuje. Autorka si myslí, že se klientka o tomto nápadu nezmínila svému konzultantovi, protože ten by ji určitě upozornil, že tato služba v některých agenturách podporovaného zaměstnávání poskytována bývá a možná by ji na některé z těchto míst odkázal. Paní Hana: „Kdybych měla už třeba zájem o konkrétní práci, tak bych hrozně ráda navštívila třeba s konzultantkou konkrétního zaměstnavatele, abych se přímo podívala do toho pracovního prostředí.“ Většina klientů tedy problém s poskytovanou službou nemá a je s ní ve většině případů spokojena.

53

7 Komparace zjištěných výsledků 7.1 Očekávání a představa zaměstnání Klienti v první řadě očekávají, že jim služba přinese nové zaměstnání. Ovšem každý klient chce k nalezení svého pracovního uplatnění dojít jiným způsobem. Tento způsob se liší podle toho, co klient od služby vyžaduje, v čem se cítí nejistý a k čemu přikládá na důležitosti. Klienti podporovaného zaměstnávání mohou mít problém v první řadě s tím, že vůbec neví, co by se k nim za práci hodilo. Z hlediska dosaženého vzdělání, schopností, zkušeností a také z hlediska jejich zdravotního stavu. Proto jsou pro ně motivující individuální konzultace se sociálními pracovnicemi, které jim přesně pomohou definovat, jaké povolání by se k jejich osobě hodilo. Další často zmiňovanou představou o službě byla možnost zapojení se do některých z kurzů. Několik klientů vidí tuto poskytovanou službu jako stěžejní pro nalezení si vhodné práce. Jeden z komunikačních partnerů dokonce mluvil o PC kurzu jako o hlavním důvodu zapojení se do služby. Všichni komunikační partneři mají představu svého budoucího zaměstnání. Tato jejich představa je v souladu s jejich vzděláním a zdravotním stavem. Průzkum byl prováděn u osob tělesně postižených, proto jejich odpovědi byly podobné. Většinou si přáli klidné, sedavé zaměstnání, kde není chladno a samozřejmě zaměstnání, které by se jim líbilo a které by je naplňovalo.

7.2 Naplnění služby Služba klientům přináší hlavně možnost doplnit si své vědomosti a to v rámci PC kurzu, kurzu angličtiny nebo nácviku sociálních dovedností. Všechny tyto činnosti vedou k dosažení hlavního cíle – nalézt práci. Ve většině případů klienti sdělovali, že služba podporovaného zaměstnávání jim přináší právě tyto dovednosti. Naučili se pracovat s počítačem, sami si vyhledávat na internetu pracovní nabídky, naučili se jak jednat při pohovorech s eventuelními zaměstnavateli, či jak napsat správně životopis. Jedna klientka autorce odpověděla, že se hlavně chtěla stýkat s lidmi, mít možnost týdenních pravidelných schůzek a mít si s kým popovídat. U dvou z pěti konverzačních partnerů došlo k celkovému naplnění služby, to znamená, že si našli vhodné zaměstnání podle jejich představ. V jejich případě se tedy splnilo to, co od služby podporovaného zaměstnávání očekávali. 54

Spolupráce s umístěnými klienty ale ještě nekončí. V rámci podpory k udržení si zaměstnání s nimi ještě sociální pracovnice spolupracují do doby, než je ukončena jejich zkušební doba. Pak dojde k ukončení celé služby. Sociální pracovnice dají klientům zpětnovazební dotazník, kde se ptají na jejich názory na poskytovanou službu. Tím sociální pracovnice dostanou zpětnou vazbu a mohou na některé připomínky, pokud nějaké jsou, reagovat. Jsou i takové případy, kdy klienti přestanou docházet zcela do agentury a oni vůbec nevědí proč, z jakých důvodů a co se vlastně děje. V tomto okruhu se autorka ptala sociálních pracovnic na otázku, zda si myslí, že si jsou klienti schopni najít práci sami. Ti bez výjimky odpověděli „možná“. Je to podle aktivity klienta, podle jeho schopností a dovedností. Přesto sociální pracovnice nejsou schopny říci to jistě, neboť všichni klienti, kteří za nimi přišli, ať už z jakýchkoliv důvodů si práci sami najít nemohou a potřebují pomoc. Sami klienti odpověděli, že se snažili najít si práci, ale měli jen málo možností jak, nemají telefon, přístup k internetu atd. a proto jsou v agentuře podporovaného zaměstnávání. Autorka by tedy řekla, že i v tomto případu se názory sociálních pracovnic a klientů neliší. Klienti pomoc agentur podporovaného zaměstnávání potřebují, vědí to sami a vědí to i sociální pracovnice.

7.3 Nejvíce účinné činnosti Názory na to, která poskytovaná činnost, je podle klientů nejúčinnější se příliš nelišily. Kladně byly samozřejmě hodnoceny všechny, ale některé byly jednotlivými klienty vyzdvihovány a to podle toho, v čem klient potřeboval větší pomoc. Nejvíce klienti mluvili o poskytovaných kurzech, jde o PC kurz a kurz angličtiny. PC kurzů využívá v rámci služby většina. Z konverzačních partnerů jej nevyužívá pouze jedna klientka. Díky PC kurzům se klienti naučili vyhledávat pracovní nabídky na internetu, odpovídat na pracovní nabídky pomocí elektronické pošty. V rámci kurzů se klienti učí také psát životopis a průvodní dopis. Naučit se psát tyto dokumenty bylo pro dva z konverzačních partnerů nejdůležitějším cílem. Jeden klient měl problém nejen v sepsání životopisu, ale také v navázání kontaktu se zaměstnavatelem, nevěděl, co říct a kdy to říct. Tyto dovednosti si klienti mohou vyzkoušet se svým pracovním konzultantem v rámci individuálních konzultací. Přesně řečeno se jedná o službu „individuální poradenství“. Tato služba je klienty brána jako druhá nejúčinnější. Klienti zde se sociálními pracovnicemi

55

vyhledávají pracovní nabídky, mohou řešit osobní problémy, svěřit se s čímkoliv potřebují. Sociální pracovnice jim poskytnou radu ohledně zaměstnání, pokud mají neucelenou nebo nereálnou představu o budoucím zaměstnání. Klienti často odpovídali, že služby, které se jim zde nabízejí, jim maximálně vyhovují, nemají žádné připomínky a nic, co by změnili. Klienti tedy nejčastěji hovořili o PC kurzech a možnosti využití internetu jako o nejvíce účinné činnosti. Sociální pracovnice oproti tomu kladou největší důraz na již zmíněné, individuální konzultace. Myslí si, že právě tyto konzultace nejvíce pomáhají, protože jsou přímo „napasovány“ na jednotlivého klienta. V rámci individuálních konzultací sociální pracovnice pomáhá klientovi s hledáním práce, ale také mu poskytuje určitou emoční podporu. Klienti si mohou být jistí, že ještě někdo další stojí za nimi. O individuálních konzultacích se sociální pracovnice zmiňují jako hlavní činnosti a další jimi poskytované služby berou jako doplňkové. Na druhém místě jako nejúčinnější činnost je podle sociálních pracovníků PC kurz. Klient, který se naučí s počítačem pracovat, naučí se na internetu vyhledávat pracovní nabídky, si může kdykoliv v provozní době přijít do počítačové učebny a pracovat. Jedna sociální pracovnice podotkla, že internet hodně zjednodušuje oslovení zaměstnavatele.

7.4 Nejméně účinné činnosti Jeden klient žádá o prodloužení provozní doby počítačové učebny a častější PC kurzy, aby si vše lépe zapamatoval, ale jinak mu vše vyhovuje. Další navrhovanou změnou podle jedné klientky je zařadit do služby podporovaného zaměstnávání alternativu pracovní asistence s návštěvami na pracovištích. Oproti tomu se sociální pracovnice vyjadřovaly hlavně k nedostatku finančních prostředků, díky nimž by mohly službu více rozšířit, například o další kurzy nebo nové počítače. Jinak ani ony neměly s poskytováním služby žádný problém.

56

ZÁVĚR Bakalářská práce byla psána na téma Problematika podporovaného zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Toto téma bylo vybráno především proto, že autorku tato problematika osobně zajímá. Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části se první kapitola věnuje podporovanému zaměstnávání. Popisují se zde cíle, cílová skupina, hlavní znaky a proces podporovaného zaměstnávání. V poslední podkapitole se píše i o České unii pro podporované zaměstnávání, která byla založena v roce 2000. Druhá kapitola se věnuje poradnám podporovaného zaměstnávání a je soustředěna především na poradny, kde byl prováděn průzkum a jejich popis služeb. Jsou to A Kluby a Liga za práva vozíčkářů. Jelikož je práce zaměřena na osoby se zdravotním postižením, v třetí kapitole je tento pojem vysvětlen. Dále se zde autorka snažila osvětlit možnosti zaměstnávání osob se zdravotním postižením s podporou státu. Ve čtvrté a zároveň poslední kapitole teoretické části je popsána problematika zaměstnávání osob se zdravotním postižením. V praktické části je na začátku popsán cíl práce, tím je snaha porovnat pohled odborných pracovníků a klientů na službu podporovaného zaměstnávání. Jako průzkumnou otázku si autorka stanovila: Jak hodnotí sociální pracovnice a klienti ve městě Brně význam služby podporovaného zaměstnávání? Pro zkoumání byl zvolen kvalitativní výzkum prováděný metodou strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Vzorkem tohoto průzkumu byly sociální pracovnice pracující v Agentuře podporovaného zaměstnávání při Lize vozíčkářů a v A Klubech a jejich klienti podporovaného zaměstnávání. Otázky směřovaly ke zjištění názorů jednotlivých pracovníků a klientů a díky nim autorka došla k následujícímu závěru. Autorka v rámci svého šetření vyvodila z rozhovorů tyto závěry. Sociální pracovnice věří v důležitost svojí práce, protože si nejsou jisty, zda by si klienti podporovaného zaměstnávání byli schopni i bez jejich odborné pomoci nalézt zaměstnání. Podobným způsobem to vidí i klienti, kteří jsou rádi, že jim služba podporovaného zaměstnávání umožňuje snadněji nalézt zaměstnání. Sociální pracovnice i klienti uvádějí, že služba podporovaného zaměstnávání je naplněna v okamžiku, kdy si klient nalezne práci. Klienti ještě uvádějí, že díky této službě mohou získávat nové dovednosti, nutné pro získání zaměstnání, ale také možnost pravidelného kontaktu s lidmi.

57

Dále bylo zjištěno, že sociální pracovnice i klienti hodnotí službu podporovaného zaměstnávání vesměs velmi kladně. Většinou neměli s poskytování služby problém a kromě několika menších návrhů změn, by na službě nic neměnili. Tyto návrhy jsou u sociálních pracovnic a klientů odlišné. Sociální pracovnice nejsou většinou spokojeny s financováním služby podporovaného zaměstnávání, jelikož si myslí, že by na poskytování kvalitních služeb potřebovaly více finančních prostředků. Také jsou zklamány, že klienti nemají zájem zúčastňovat se skupinových konzultací a dávají přednost především individuálním konzultacím (které sociální pracovnice hodnotí jako nejvíce efektivní službou) a vlastní činnosti v počítačové učebně. Oproti tomu klienti navrhovali spíše praktické změny. Například prodloužení otevírací doby počítačové učebny nebo, že by uvítaly službu pracovní asistence, což poskytují jen některé agentury podporovaného zaměstnávání. Autorka měla stanovené dva předpoklady. Prvním autorčiným předpokladem bylo, že klienti podporovaného zaměstnávání budou sice se službou spokojeni, přesto budou mít návrhy změn, jak by službu inovovali podle vlastních představ. Tento předpoklad se zcela potvrdil. Klienti jsou se službou spokojeni a někteří měli určité návrhy, kterými by službu podle svého názoru vylepšili (viz. podkapitoly 6.2.4, 6.2.5). Druhým předpokladem bylo, že by klienti mohli být z hlediska svého stavu a dlouhodobé nezaměstnanosti přesvědčeni, že žádnou práci i přes pomoc odborných pracovníků nenajdou. Toto se nenaplnilo, většina klientů naopak očekává a věří, že právě díky službě podporovaného zaměstnávání pracovní uplatnění naleznou a že jim k tomu pomohou právě odborní pracovníci poskytující tuto službu (viz. podkapitola 6.2.1).

58

NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ Pro poradny podporovaného zaměstnávání je nejdůležitější, aby se o nich veřejnost dozvěděla včas. Podle autorky by například na úřadech práce mělo být vystaveno více letáků, upoutávek, aby se potenciální uživatelé o službě vůbec dozvěděli. V rámci možností by autorka podporovala i reklamy v různých médiích. Autorka navrhuje systematičtější spolupráci a propojenost agentur podporovaného zaměstnávání s úřady práce. V České republice není podporované zaměstnávání přímo součástí zákona, jak je tomu například na Slovensku. Podporované zaměstnávání se tam řadí k tzv. jiným alternativním formám pomoci. V souladu s tím jsou služby agentur podporovaného zaměstnávání hrazeny na základě uzavřené smlouvy z prostředků úřadů práce. U nás je podporované zaměstnávání bráno jako sociální služba a je závislé na udělení dotací, grantů, finančních a věcných darů a dobročinných aukcí. Autorka se domnívá, že by podporované zaměstnávání v ČR mělo být podobně jako na Slovensku ukotveno v zákoně, ve kterém by byl jasně vymezen rozdíl této sociální služby od ostatních sociálních služeb a kde by bylo také ošetřeno financování této služby. Nutná je také cílená podpora zaměstnavatelů, kteří potřebují aktuální, přesné a konkrétní informace o osobě, kterou by eventuelně měli zaměstnat, aby si vytvořili konkrétní představu, o schopnostech případně omezení daného člověka s postižením. Pro pracovní uplatnění lidí se zdravotním postižením je významná také dostupnost osobní a pracovní asistence, to znamená např. pomoc s dopravou ze zaměstnání a do zaměstnání. V rámci průzkumu jedna klientka právě tuto službu navrhovala, představovala si to jako doprovod k eventuelnímu zaměstnavateli, aby se cítila jistěji a byla schopna všemu porozumět. Což je podle autorky určitě návrh k zamyšlení. Co by autorka ještě chtěla zmínit je, že poradny podporovaného zaměstnávání by měly být dobře přípustné. Například A Kluby se nacházejí ve třetím patře bytového domu bez výtahu, což je pro některé klienty velký problém. Tudíž by tato zařízení, která se specializují na poskytování pomoci právě zdravotně postiženým osobám, měla mít na paměti bezbariérovost, což by podle autorky mělo být to nejzákladnější.

59

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ BIČÁKOVÁ, Olga. Zákon o zaměstnanosti v otázkách a odpovědích. Praha: BMSS-Start, 2005. BUCHTOVÁ, Božena. Nezaměstnanost- psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada, 2003. ISBN 80-247-9006-8. BUŘVALOVÁ, Denisa, REITMAYEROVÁ, Eva. Tělesně postižený. Praha: Vzdělávací institut ochrany dětí, 2007. ISBN 978-80-86991-21-4. Česká unie pro podporované zaměstnávání [online]. [Cit. 2010-12-05]. Dostupné na: http://www.unie-pz.cz/3-pz.html HENDL, JAN. Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Karolinum, 1999. ISBN 80-2460030-7. Interní materiál Agapa. Brno, 2003. Interní materiál A Kluby. Brno, 2006. KLIMEŠ, Lumír. Slovník cizích slov. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2005. ISBN 80-7235-272-5. KŇAŽKO, Vladimír. Metodika práce v podporovaném zaměstnání. Praha: Evropské sociálně zdravotní centrum Praha, 2008. ISBN 978-80-87244-07-4. KOLIBOVÁ, Helena. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vyd. Karviná: Slezská univerzita, 2005. ISBN ISBN 80-7248-321-8. KOŘÍNKOVÁ,

Daniela.

První

dodatek

k

souhrnné

metodice

podporovaného

zaměstnávání. Praha: Česká unie pro podporované zaměstnávání, 2006. ISBN 978-80903939-0-5. KREJČÍŘOVÁ, Olga. Problematika zaměstnávání občanů se zdravotním postiženímprojekt Equal . vyd. 1. Praha: Rytmus, 2005. ISBN 80-903598-1-7. Liga za práva vozíčkářů [online]. [Cit. 2010-12-05]. Dostupné na: http://www.ligavozic.cz/ Národní informační centrum pro mládež [online]. [Cit. 2011-05-21]. Dostupné na: http://www.icm.cz/zamestnavani-ozp-legislativa Podporované zaměstnávání [online]. [Cit. 2010-12-05]. Dostupné na: http://www.rytmus.org/equal/kolo1/odkaz/unie.htm PROCHÁZKOVÁ, Lucie. Podpora osob se zdravotním postižením při integraci na trh práce. Brno: MSD, 2009. ISBN 978-80-7392-094-4.

60

SKŘEHOT, Petr. Ergonomie pracovních míst a pracovní podmínky zaměstnanců se zdravotním postižením. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2009. ISBN 978-80-86973-91-3. STEINICHOVÁ, Ladislava. Zákon o zaměstnanosti. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. ISBN 978-80-7357-501-4. VÁCLAVÍKOVÁ, Anna, KOLIBOVÁ, Helena, KUBICOVÁ, Alina. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. 1. vyd. Opava: Optys, 2009. ISBN 978-80-85819-76-2. VITÁKOVÁ, Petra. Souhrnná metodika podporovaného zaměstnávání. Praha: Rytmus, 2005. ISBN 80-903598-0-9. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

61

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 – Seznam poskytovatelů PZ v rámci České republiky Příloha č. 2 – Úplný přepis rozhovoru se sociální pracovnicí Příloha č. 3 – Úplný přepis rozhovor s klientem

62

Příloha č. 1 – Seznam poskytovatelů PZ v rámci České republiky

1. Agentura Osmý den, Děčín 17. listopadu 637/8 405 01 Dečín tel: 412 517 051 email: [email protected] www.osmyden.cz 2. Agentura Osmý den, Ústí nad Labem Dvořákova 6 400 01 Ústí nad Labem tel: 412 548 634 email: [email protected] www.osmyden.cz 3. Agentura podporovaného zaměstnávání při oblastní charitě Uherské Hradiště Na Splávku 1182 (budova Agroprojektu) 686 01 Uherské Hradiště tel.: 571 891 204 email: [email protected] www.caritas.cz 4. Agentura Pondělí 2. polské armády 1094/27 408 01 Rumburk tel.: 412 398 021 email: [email protected] www.agenturapondeli.cz 5. Agentura Profesního Poradenství pro Neslyšící (APPN) Světova 1051/15 180 00 Praha 8 tel: 222 519 835, SMS: 739 245 161 e-mail: [email protected] www.appn.cz 6. Agentura PZ při Diakonii ČCE Teplická 1 412 01 Litoměřice 416 700 315, 775 25 15 53 e-mail: [email protected] www.diakoniecceltm.cz 7. Agapo Cejl 68 602 00 Brno tel: 545 213 204, 541 210 549 email: [email protected] www.agapo.cz

63

8. APLA Praha, Střední Čechy, o.s. V Holešovičkách 593/1A 182 00 Praha 8 tel: 284 684 959 email: [email protected] www.apla.cz 9. APZ INTEGRA Zábřežská 786/20 787 01 Šumperk tel: 583 212 168, 777 720 781 email: [email protected] www.res-sef.cz 10. Asistence o.s. V Pevnosti 4 128 41 Praha 2 tel: 241 083 573, 605 295 019 email: [email protected] www.asistence.org 11. Asociace TRIGON Skautská 1045 708 00 Ostrava-Poruba tel: 596 630 246 email: [email protected] www.asociacetrigon.eu 12. ASPEKT Hrašeho 15 547 01 Náchod tel: 773 923 046 email: [email protected] www.aspektos.cz 13. Centrum služeb postiženým Zlín - Agentura pro podporované zaměstnávání Tečovská 1052 760 01 Zlín-Malenovice email: [email protected] www.cspzlin.cz 14. Česká abilympijská asociace J. Palacha 324/23 530 02 Pardubice tel.: 464 646 320 email: [email protected] www.abilympics.cz 15. Elim Vsetín Smetanova 1484

64

755 01 Vsetín tel: 571 429 300 email: [email protected] www.elimvsetin.cz 16. Eset Help Hekrova 805 149 00 Praha 11 tel: 272 937 712 email: [email protected] www.esethelp.cz 17. Fokus Mladá Boleslav (Tým sociální rehabilitace - podporované zaměstnávání) Jaselská 176 293 01 Mladá Boleslav tel: 775 562 023 (Petra Kolínská), 775 562 020 (Hana Andresová) email: [email protected] www.fokus-mb.cz 18. Fokus Praha Dolákova 24 181 00 Praha 8 tel: 233 533 303 email: [email protected] www.fokus-praha.cz 19. Fokus Vysočina, Tým podpory v zaměstnávání (středisko Havlíčkův Brod) Nádražní 128 580 01 Havlíčkův Brod tel. 569 433 253 mob. 774 151 499 email: [email protected] web: www.fokusvysocina.cz 20. Fokus Vysočina, Tým podpory v zaměstnávání (středisko Pelhřimov) Masarykovo nám. 31 393 01 Pelhřimov tel. 565 326 666 mob. 774 151 498 email: [email protected] web: www.fokusvysocina.cz 21. Formika Filipova 2013/3 148 00 Praha 4 tel: 271 910 016 email: [email protected] www.formika.org

65

22. O.s. Green Doors Jelení 196/15 118 00 Praha 1 tel: 220 951 468 email: [email protected] www.greendoors.cz 23. Handicap Žatec, o.s. Stavbařů 2696 438 01 Žatec tel: 415 714 277, 775 637 481 email: [email protected] www.handicap.zatec.cz 24. Liga vozíčkářů Bezenecká 23, 628 00 Brno tel.: 537 021 485 mob.: 774 120 113 e-mail: [email protected] www.ligavozic.cz 25. Máme otevřeno? U Zvonařky 447/14 120 00 Praha 2 tel: 222 511 216 email: [email protected] www.mameotevreno.cz 26. MESADA, občanské sdružení Centrála Písek nábřeží 1. máje 2259 397 01 Písek tel: 382 222 246 email: [email protected] www.mesada.eu 27. MESADA, občanské sdružení Pobočka Jindřichův Hradec Růžová 30/II 377 01 Jindřichův Hradec tel: 348 321 513 email: [email protected] www.mesada.eu 28. MESADA, občanské sdružení Pobočka Vimperk 1. máje 74 385 01 Vimperk tel: 388 411 718 email: [email protected] www.mesada.eu

66

29. Piafa Žerotínova 2 682 01 Vyškov 517 325 075 email: [email protected] www.piafa.cz 30. Práh Tuřanská 12 620 00 Brno tel: 545 229 339 email: [email protected] www.prah-brno.cz 31. Rytmus Benešov, o.p.s. Piaristická kolej - Masarykovo nám.1 256 01 Benešov u Prahy tel: 317 742 742 email: [email protected] www.benesov.rytmus.org 32. Rytmus Benešov, o.p.s. - pracoviště Kutná Hora Masarykova 598

284 01 Kutná Hora tel: 327 312 307 e-mail: [email protected] www.benesov.rytmus.org 33. Rytmus Praha 2 Bruselská 16 120 00 Praha 2 tel: 224 251 610 email: [email protected] www.rytmus.org 34. Rytmus Praha 6 Studentská 3 160 00 Praha 6 tel: 224 324 639 email: [email protected] www.rytmus.org 35. Rytmus Chrudim, o.p.s. Heydukova 392 537 01 Chrudim tel: 469 621 599 email: [email protected] www.chrudim.rytmus.org

67

36. Rytmus Liberec, o.p.s. Palachova 504/7 460 01 Liberec tel: 485 100 626, 777 228 661 email: [email protected] www.rytmus.org, www.liberec.rytmus.org 37. Rytmus Liberec, o.p.s., detašované pracoviště Jablonec nad Nisou SDJ, E.Floriánové 1736/8 466 01 Jablonec nad Nisou tel: 483 356 226, 777 228 661 email: [email protected] www.rytmus.org, www.liberec.rytmus.org 38. Rytmus Sokolov (Agentura pro sociální rehabilitaci Rytmus Sokolov) Jednoty 1931 356 01 Sokolov tel: 737 248 467 e-mail: [email protected] www.rytmus.org 39. Slezská diakonie - Agentura podporovaného zaměstnávání Krnov Zámecké náměstí 13 794 01 Krnov tel: 554 645 027, 776 235 588 (Milan Swider) email: [email protected] ; [email protected] www.sdk.cz 40. Slezská diakonie - Agentura podporovaného zaměstnávání Český Těšín 737 01 Český Těšín tel: 558 736 256 email: [email protected] www.slezskadiakonie.cz 41. Slezská diakonie - Agentura podporovaného zaměstnávání Bruntál Kavalcova 7 Bruntál 792 01 tel: 554 230 092 [email protected] www.slezskadiakonie.cz 42. Slezská diakonie - Agentura podporovaného zaměstnávání Třinec Pod břehem 796 Třinec 739 61 tel: 558 431 172 e-mail: [email protected] www.rovnasance.cz 43. Společnost DUHA Zborovská 38 150 00 Praha 5 - Smíchov

68

tel: 257 313 986, 602 416 506 email: [email protected] http://pz.spolecnostduha.cz/ 44. Spolu Olomouc Dolní náměstí 38 779 00 Olomouc tel: 585 221 546 email: [email protected] www.spoluolomouc.cz 45. TyfloCentrum Praha Krakovská 21, 110 00 Praha 1 tel. 221 462 498, 774 033 497 [email protected] http://praha.tyflocentrum.cz

69

Příloha č. 2 – Úplný přepis rozhovoru se sociální pracovnicí

Můžete mně na začátku říci jaký typ pomoci, služby vlastně poskytujete? Jako v rámci té služby, ve které pracuji nebo celá organizace? (V rámci podporovaného zaměstnávání) V rámci PZ poskytujeme vlastně službu, která se nazývá odborné sociální poradenství, ale je to zaměřeny na pomoc při hledání práce a uplatnění se na trhu práce.

Jací klienti Vás navštěvují nejčastěji? Nejčastěji jsou to jak kdyby klienti s nějakým sociálním znevýhodněním i pro ty je ta služba jakoby určena, nejčastěji jsou dlouhodobě nezaměstnaní, ale mají tam i další jako kumulaci jako další typy handicapů jako jsou různá zdravotní omezení nebo částečné důchody invalidní. Nebo to jsou klienti, kteří mají třeba nízkou kvalifikaci, nebo dlouho pracovali v nějakým jakoby jednooboru, kterej se jak kdyby, třeba ti pracovníci zrušili a oni musí vlastně začít pracovat někde úplně jinde. Takže nejčastěji jakoby dlouhodobě nezaměstnaní s kumulací handicapu se sociálním znevýhodněním.

S jakým očekáváním přicházejí klienti? No nejčastěji jakoby s tím požadavkem, takže jako potřebují pomoct při tom hledání té práce, čili oni jako čekají, že jim pomůžeme tu práci tady najít ( v rámci nějakých těch kurzů?) No jojo, v rámci…my tady máme vlastně individuální poradenství hlavně a potom ty doplňkový a to jsou ty kurzy. Takže to očekávání je pomožte mi najít já práci nebo já už nevím co mám dělat, nevím, kde hledat, takže s tím.

Myslíte si, že by klienti, kteří k Vám docházejí by si práci našli samostatně i bez Vaši pomoci? No to je těžko jakoby říct, někteří klienti mají ty dovednosti, že si dokážou tu práci vyhledat na internetu, dokáží si i sestavit docela slušný třeba životopis, ale asi…ale často třeba potřebují jako nějakou emoční podporu, nebo nějaký jakoby trošku rozebrat jak kdyby ty pracovní pohovory, čili si myslím, že někteří. Nevím, no..těžko říct, já..nevím, to nedokážu říct, jestli by i bez naší pomoci úplně, to nevím.

70

Dostáváte od klientů nějakou zpětnou vazbu? Jako třeba, když jim práci najdete, tak Vám děkují… No my tady se snažíme jakoby vždycky jim nechávat vyplňovat zpětnovazební dotazníky, takže oni jakoby většinou to popíšou, no. Většinou ti klienti, kteří jako najdou to zaměstnání tak odcházejí s tím, jakože byli spokojeni, že teda dosáhli toho svého cíle a potom jsou klienti, kteří třeba bez udání důvodu jak kdyby přestanou tu službu využívat a my už nemáme vlastně tu zpětnou vazbu už potom nemáme, jako jestli si buď našli zaměstnání nebo jestli si začli hledat práci spíš na vlastní pěst sami to už nevíme u těch, takže jako by přestanou chodit bez toho aniž by něco řekli.

Můžete mi říct jaká je na základě Vašich zkušeností, která činnost se Vám zdá jako nejvíce účinná? No mně přijde hrozně účinny to když ten člověk se jakoby nemá… třeba ty lidi, co neumí vůbec na počítači, tak když si projdou tím kurzem, kterej je i trošku zaměřenej na sestavení životopisu, najít si na internetu práci, takže pokud jako tyhle lidi se dostanou k tomu internetu a naučí se dovednosti, jak ho ovládat, tak potom řada z nich si tu práci už je sama schopna najít, jakože u těhle lidí je to tohle zrovna jako účinný, protože oni podstatě před tím měli hrozně málo možnost, kde ty nabídky hledat, nebo byli jako takoví pomalí v tom, protože ten internet hrozně zjednoduší to oslovení toho zaměstnavatele.

A nejméně účinná činnost? (Přemýšlí) No máme tady některý klienty, kteří chtějí vyloženě jenom….jenom jakoby chodit spíš jakoby na ten, to je zas opak, že s internet umí a chtějí chodit jenom na to, jakoby že na to individuální poradenství , ale často se prostě omlouvají nebo vynechávají ty sezení a hodně intenzivně třeba využívají tu počítačovou učebnu sami jakoby a chtějí to hledat jak kdyby právě na vlastní pěst a vzhledem k okolnostem zrovna i tihle klienti tady jako většinou bývají nejdýl, nejdýl. Já si myslím, že těžko říct, kde jakoby, proč to…myslím si, že není účinný když jakoby je to bez toho individuálního poradenství, oni mají sice za povinnost ho využívat, máme to tady tak nastavený, že oni přijdou s tím, že mi jako nabízíme hlavně to poradenství individuální a to využití internetu jakoby sám co samostatně je jakoby doplněk, ale u některých klientů oni jak kdyby se opravdu často omlouvají z toho individuální poradenství a využívají spíš jenom ten internet tak to prostě není účinný, většinou, když ten člověk jakoby… 71

A poslední otázka, je něco co byste změnila nebo zlepšila na službě PZ? No co bych zlepšila, tak my máme docela problém jakoby ty lidi nějak namotivovat do skupinových aktivit a myslím si, že to je docela taky jakoby hodně užitečný, když se to v rámci té skupiny já nevím co se týče..nevím, se zkouší modelový situace na pohovorech jo nebo tak, tak to se nám daří jako špatně namotivovat a ty skupiny, který běžely tak tam přišlo málo lidí, a jako bylo to fajn, ale přišlo málo lidí a nedalo se to dělat nějak kontinuálně, tak tohle bych zlepšila jakoby nějakým způsobem, se pokusit víc nějak ty lidi jakoby motivovat, nějak nalákat na to.

Jak dlouho pracujete v této službě? Dva roky. Dobře. Moc Vám děkuji za rozhovor.

72

Příloha č. 3 – Úplný přepis rozhovor s klientem

Já bych se Vás chtěla zeptat jaká byla Vaše situace před tím než jste nastoupila jako klient do podporovaného zaměstnávání, jako třeba pracovní situace…? No tak já su vlastně už od roku 2001 vedena na úřadu práce, no a mám částečný invalidní důchod, takže vlastně to hledání zaměstnání jo je dost složitý, protože ještě navíc mám vlastně jenom základní vzdělání, takže jako ty možnosti jsou omezený a na úřadu práce mi nebyli schopni nic najít takže to byla taková náhoda, že jsem si přečetla noviny a tam jsem právě jako četla, že existuje jako tady tento klub toho podpůrného zaměstnání, tak jsem sem zavolala no a potom jsem sem přišla no a…vlastně…tady mě jako pomáhají jo, tady aktivně jako hledám přes ten internet i oni teda hledají jo, takže…

Vlastně tu jsou častější schůzky, že? Ano, no každej týden vlastně schůzka no.

Jak dlouho už tady jste vedena? No...tak asi..já nevím, jestli to je dva roky.

Takže už to máte i tu smlouvu prodlouženou? Mám mám, já vlastně mezi tím vlastně bylo to přerušeny, protože jsem musela chodit na rehabilitaci, tam jsem chodila vlastně skoro každej den jo, takže jsem vlastně tady toto musela vlastně přerušit no, takže mně to mohli potom tady zase prodloužit.

Mohu se Vás zeptat, jaký máte zdravotní problém? Já mám skoliózu s páteří, vlastně jsu i tělesně postižená, no a nemůžu vlastně dělat v průvaně, nemůžu zvedat těžky břemena, nemůžu se předklánět, takže… No to je těžky. Když jste před těma dvěma lety sem šla, co jste vlastně očekávala od toho programu podporovaného zaměstnávání? No tak já jsem očekávala, že mě tady pomůžou nějaké to zaměstnání najít.

Přímo najít a účastníte se tady těch kurzů, co tady jsou a nácviků sociální dovedností?

73

No a no, já jsem vlastně navštěvovala kurz na počítači na wordu no a potom jsem pokračovala vlastně na...v charitě na Třídě kapitána Jaroše, tam jsem pokračovala v tom wordu a excelu a teď zase chodím do kurzu na počítače, takže snažím se no…

A jak byste si představovala své budoucí zaměstnání? No, tak..chtěla bych, aby to byla nějaká práce, která by mě bavila, která by mě naplňovala třeba u počítače, nebo práce s lidmi, nebo třeba i na té vrátnici, tam už jsem taky dělala brigádně na té vrátnici, no…

Když jste tu už dva roky, tak se Vás mohu zeptat jako, co Vám ta služba přináší celkově? Naučila jste se na počítači… No ano, naučila jsem se s tím počítačem vlastně pracovat, no…potom je to aji dobré, že vlastně můžu říct té slečně X, říct všechny ty svoje starosti, problémy u těch pohovorů, jo?

Jako taková emoční podpora… Jojo, že mě prostě vyslechne, poradí mně jo, to člověkovi taky hodně pomáhá.

Hmm. A splnilo se to, co jste čekala od té služby? No řekla bych, že se splnilo, protože už mám teďka naději na zaměstnání, je to teda na vrátnici, ale i tak su ráda teda no.

Blahopřeju. A ještě, co nejvíce Vám pomohlo tady na této službě? Co mně nejvíce pomohlo? (přemýšlí)

Nebo, co se Vám nejvíce líbilo? Co Vám připadalo dobrý? (přemýšlí) No tak mně se tady líbí jako, že si sem můžu zajít kdy chcu a psat na tom počítači, hledat si v internetu jo, jako to zaměstnání a to, tak…to je takový dobrý a potom ty pohovory teda, to jako to tady s tou slečnou X, tak to mě jako taky pomáhá.

A teď zase opačná otázka. Co nejvíce jako by Vám tady chybělo? Co byste změnila na té službě?Přidala? Třeba častější, to už asi ne, když je to každý týden… No častější to už asi ne, protože když chodíte na ty pohovory, tak ono to taky zabere že, vlastně každej týden chodím na nějaký pohovory, no. A to si to hledáte sama? 74

No buďto si hledám sama anebo mně to přímo vyhledá ta slečna X v počítači vlastně, no a já si tam zatelefonuju, ještě je dobrý, že tady jako se může zatelefonovat zadarmo jo, no a domluvím si jako nějakou tu schůzku nebo ten pohovor a takhle jako…nebo pošlu mail jo.

Takže tady není nic co byste změnila? Vám to úplně vyhovuje? Já si myslím, že tady nic takovýho…že bych nic měnit nemusela, že su spokojená, tak jak to je no. To je skvělý. Děkuji Vám za rozhovor.

75