Problematika finančních derivátů ve firmě AGC Automotive Czech a. s. Financial Derivatives in AGC Automotive Czech a. s

Technická univerzita v Liberci Hospodářská fakulta Studijní program: 6208 – Ekonomika a management Studijní obor: Podniková ekonomika

Problematika finančních derivátů ve firmě AGC Automotive Czech a. s. Financial Derivatives in AGC Automotive Czech a. s.

Číslo závěrečné práce: DP-PE-KFÚ-2007 20 MONIKA KREITZEROVÁ Vedoucí práce: doc. Dr. Ing. Olga Hasprová, katedra financí a účetnictví Konzultant: Mgr. Miroslava Očková, AGC Automotive Czech a. s. Počet stran: 88 Počet příloh: 9 Datum odevzdání: 11. května 2007

Prohlášení Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem. Datum: 11. května 2007

Monika Kreitzerová

4

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat paní doc. Dr. Ing. Olze Hasprové, vedoucí mé diplomové práce, za pomoc, rady a připomínky. Zvláštní poděkování patří konzultantům Mgr. Miroslavě Očkové a Ing. Petru Chalupovi za poskytnuté informace a materiály, užitečné rady, věnovaný čas a ochotnou pomoc při zpracovávání této diplomové práce.

5

Resumé Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku finančních derivátů ve firmě AGC Automotive Czech a. s. a to na účetní a daňovou problematiku měnových forwardů a měnových opcí ve společnosti. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část. V první části je zpracována teoretická analýza finančních derivátů, zejména historie derivátů, podstata a definice derivátů a charakteristika jednotlivých druhů finančních derivátů. Ve druhé praktické části je charakterizována akciová společnost, její historie a současná účetní úprava společnosti. Ve stěžejní části této kapitoly je analyzována problematika finančních derivátů ve společnosti, zejména správa a evidence derivátů, průběh a účtování jednotlivých forwardových a opčních obchodů, dále je zde analyzován dopad derivátů na vybrané ukazatele společnosti. V závěru této části je charakterizován vývoj účetního a daňového pohledu na deriváty od roku 2002 do roku 2006. Závěr práce obsahuje stručné shrnutí problematiky.

6

Summary This thesis is focused on the financial derivatives in AGC Automotive Czech a. s. respectively on the accounting and tax issues of the currency forwards and the currency options. This thesis consist of two main parts – theoretical part and practical part. The theoretical part describes mainly the history of derivatives, the basics and the definitions of derivatives and the characteristics of main types of financial derivatives. The practical part describes the incorporated company, its history and the actual accounting evolution. The pivotal part of this chapter describes the major issues of the financial derivatives such as the repair and the booking of derivatives and the course and the separate accounting of the forwards and options. The impact of derivatives on the financial results of the company is described in this part too. At the end of this part the evolution of the accounting and tax approach is reviewed from 2002 to 2006. The end of thesis includes short summary of the major issues.

7

Klíčová slova

Key words

depozitum

deposit

forward

forward

futures

futures

nákup EUR (Kč)

purchase EUR (Kč)

kupující opci

option buyer

kurzový rozdíl

exchange rate difference

měnový forward

currency forward

měnová opce

currency option

opce

option

opční prémie

option premium

prodej EUR (Kč)

sale EUR (Kč)

prodávající opci

option seller

směnný kurz

rate

swap

swap

zajištění

hedging

8

Obsah Seznam zkratek a symbolů

11

Seznam obrázků a tabulek

13

1. ÚVOD

14

2. FINANČNÍ DERIVÁTY

16

2. 1 Historie derivátů

16

2. 2 Podstata a definice finančních derivátů

18

2. 2. 1 Podstata finančních derivátů

18

2. 2. 2 Definice derivátů

19

2. 3 Druhy finančních derivátů

20

2. 4 Možnosti využití finančních derivátů

23

2. 5 Charakteristika jednotlivých druhů finančních derivátů

24

2. 5. 1 Forwardy

24

2. 5. 2 Futures

29

2. 5. 3 Swapy

35

2. 5. 4 Opce

39

3. FIRMA AGC AUTOMOTIVE CZECH A. S.

50

3. 1 Základní informace o společnosti

50

3. 2 Historie společnosti

50

3. 3 Současná účetní úprava společnosti

52

3. 4 Finanční deriváty ve společnosti

53

3. 4. 1 Správa a evidence derivátů

53

3. 4. 2 Forwardy

55

3. 4. 2. 1 Průběh forwardového obchodu FWF

57

3. 4. 2. 2 Průběh forwardového obchodu FWP

62

3. 4. 3 Opce

68

3. 4. 3. 1 Průběh společností vypovězeného opčního obchodu

9

70

3. 4. 3. 2 Průběh realizovaného opčního obchodu

73

3. 4. 3. 3 Průběh opčního obchodu vypovězeného barrierou

76

3. 4. 3. 4 Průběh uskutečněného opčního obchodu

78

3. 4. 4 Dopad derivátů na vybrané ukazatele společnosti

81

4. VÝVOJ ÚČETNÍHO A DAŇOVÉHO POHLEDU NA FINANČNÍ DERIVÁTY 82 4. 1 Vývoj účetního pohledu na finanční deriváty

82

4. 2 Vývoj daňového pohledu na finanční deriváty

83

5. ZÁVĚR

85

Seznam literatury

87

Seznam příloh

88

10

Seznam zkratek a symbolů a. s.

akciová společnost

BE GAAP

belgická účetní pravidla

CFM

corporate finance management

č.

číslo

č. p.

číslo popisné

čas.

časový

ČNB

Česká národní banka

CZ GAAP

česká účetní pravidla

CPA

cena podkladového aktiva

CZK

česká koruna

EUR

Euro

FR

forwardová cena na začátku forwardového kontraktu

FR CZK/USD

forwardový kurz Kč k USD

FRA

forward rate agreement

FWF

forward flow

FWP

forward position

IHC

in house cash

IR CZK

úroková sazba na Kč

IR USD

úroková sazba na USD

Kč

koruna česká

kol.

kolektiv

LIBOR

londýnská mezibankovní sazba

MD

má dáti

např.

například

odst.

odstavec

OP

opční prémie

OTC

over-the-counter

pís.

písmeno

PK

promptní cena

PRIBOR

pražská mezibankovní sazba

11

provoz.

provozní

RC

realizační cena

resp.

respektive

Sb.

sbírka

SR1

spotová cena na začátku forwardového kontraktu

SR2

spotová cena na konci forwardového kontraktu

SR CZK/USD

spotový kurz Kč k USD

str.

strana

t

doba, na kterou je forward sjednán

tis.

tisíc

tj.

to je

tzn.

to znamená

tzv.

tak zvané

US GAAP

US Generally Accepted Accounting Principles

USA

United States of America

USD

americký dolar

VBÚ

výpis z běžného účtu

vyd.

vydání

€

Euro

*

krát

<

menší

-

mínus

§

paragraf

+

plus

%

procenta

=

rovná se

>

větší

12

Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Obrázek 1: Základní druhy finančních derivátů Obrázek 2: Dlouhá a krátká pozice při forwardovém obchodu Obrázek 3: Postavení clearingového domu a smluvních stran uzavírajících futures obchod Obrázek 4: Základní druhy swapů Obrázek 5: Koupě kupní opce – long call Obrázek 6: Prodej kupní opce – short call Obrázek 7: Koupě prodejní opce – long put Obrázek 8: Prodej prodejní opce – short put Obrázek 9: Systém SAP Obrázek 10: Systém COGNOS

Seznam tabulek Tabulka 1: Práva a povinnosti vyplývající z opcí Tabulka 2: Vývoj přecenění forwardu ke dni měsíční uzávěrky Tabulka 3: Účtování nerealizovaných kurzových zisků z přecenění forwardu Tabulka 4: Průběh zúčtování forwardu v den splatnosti Tabulka 5: Účtování depozita Tabulka 6: Přecenění forwardu ke dni měsíční uzávěrky Tabulka 7: Účtování nerealizovaného kurzové zisku z přecenění forwardu Tabulka 8: Zaúčtování směny forwardu v den splatnosti Tabulka 9: Účtování zaplacené opční prémie Tabulka 10: Účtování zaplacené opční prémie a směny opce Tabulka 11: Účtování přijaté opční prémie Tabulka 12: Účtování přijaté opční prémie a směny opce

13

1. Úvod Derivát je nástroj finančního a komoditního trhu, jež dává jeho majiteli právo a současně povinnost prodat, resp. nakoupit ve sjednaný čas, za sjednanou cenu, sjednané množství podkladového aktiva. Podkladové aktivum může být jakékoli aktivum, jež je obchodováno na finančním, ale též na komoditním trhu, a jež je předmětem derivátových obchodů. Deriváty se vyskytují v různých podobách. Podle charakteru práva, které vyplývá z obchodu, se deriváty člení na pevné (nepodmíněné) obchody a opční (podmíněné) obchody. U pevných obchodů je postavení obou stran stejné, tzn., že současně mají právo i povinnost dostát svým závazkům sjednaným v derivátovém obchodě. Patří sem forwardy, futures a swapy. U opčních obchodů má povinnost dostát svým závazkům daného derivátového obchodu jen prodávající. Kupující má naopak právo provést daný obchod v budoucnosti za předem dohodnutých podmínek. Mezi tyto obchody patří kupní a prodejní opce, opční listy, cap, floor, collar. Deriváty se rovněž dělí podle toho, zda jde o standardizované nebo nestandardizované kontrakty. Standardizované obchody se provádí na derivátové burze a nestandardizované na OTC trhu. Při vypracování diplomové práce jsem spolupracovala s firmou AGC Automotive Czech a. s. Tuto firmu jsem si zvolila jednak proto, že má velkou prestiž v našem regionu, patří do skupiny Glaverbel a je jednou z rozhodujících firem na trhu dodavatelů pro automobilový průmysl. Jednak i proto, že jsem s ní spolupracovala již při vypracování bakalářské práce. Ve své diplomové práci jsem se zabývala problematikou finančních derivátů ve společnosti. Toto téma jsem si zvolila proto, že se mi zdá velice zajímavé, a proto jsem se s ním chtěla podrobněji seznámit, neboť při výuce bylo probíráno velmi okrajově. Ve své práci jsem si dala za cíl analyzovat problematiku finančních derivátů ve společnosti z hlediska jejich začlenění do účetního systému společnosti, jejich evidenci a účtování.

14

Druhým mým cílem bylo charakterizovat vývoj účetního a daňového pohledu na deriváty od roku 2002 do roku 2006 na základě sběru sekundárních dat z účetních závěrek společnosti a z daňových a účetních předpisů platných v jednotlivých letech. Diplomovou práci jsem rozdělila na teoretickou a praktickou část. V první teoretické části jsem provedla analýzu finančních derivátů z obecného teoretického hlediska. V této kapitole jsem se rovněž zaměřila na historii derivátů, podstatu a definice derivátů, druhy finančních derivátů, možnosti využití finančních derivátů, kterými jsou zajištění, spekulace nebo arbitráž, a na charakteristiku jednotlivých druhů finančních derivátů, tzn. na charakteristiku forwardů, futures, swapů a opcí. V praktické části je uvedena historie společnosti, poté jsem se zaměřila na současnou účetní úpravu společnosti. Problematika finančních derivátů je náplní stěžejní kapitoly 3. 4. Nejdříve jsem se zabývala správou a evidencí derivátů ve společnosti, poté jsem podrobně popsala průběh a zaúčtování jednotlivých forwardových obchodů, nejdříve floasového forwardu (FWF) a následně forwardu position (FWP). Pak jsem se zaměřila na charakteristiku průběhu a zaúčtování jednotlivých opčních obchodů, tzn. na společností vypovězený opční obchod u kupní opce, na realizovaný opční obchod v případě kupní opce, na opční obchod vypovězený barrierou u prodejní opce a na uskutečněný opční obchod v případě prodejní opce. V této části jsem se rovněž zabývala dopadem derivátů na vybrané ukazatele společnosti a to na hodnotu hospodářského výsledku a na rozvahu. V závěru stěžejní části této kapitoly jsem se zabývala popisem vývoje účetního a daňového pohledu na deriváty.

15

2. Finanční deriváty 2. 1 Historie derivátů Nejstarší deriváty vznikly z nutnosti. Údaje o opcích jsou obsaženy již v Kodexu Chammurabiho, který je z doby asi před 3 800 lety. V paragrafu 48 Kodexu Chammurabiho se uvádí, že v případě neúrody, kdy farmáři mají ztráty a také ostatní osoby, které mají ztráty, nemusejí jeden rok splácet úroky ve formě zrna. Přesto je vznik opcí většinou připisován řeckému filozofovi Thaletovi, který žil v době před 1 200 lety. Původ forwardových kontraktů spadá nejspíš do antického období, kdy si římští panovníci takovým to způsobem opatřovali dodávky egyptského obilí. [7] Původně deriváty představovaly obchodování s komoditami. Nyní doposud podkladovými nástroji některých derivátů jsou také komodity, avšak většina derivátů má jiné podkladové nástroje, kterými jsou akciové nástroje, úrokové nástroje a měnové nástroje. [7] Prvními deriváty byly komoditní deriváty, které vznikly už ve druhé polovině 19. století na plodinových burzách USA a to především v Chicagu. Chicago bylo přirozeným hospodářským centrem zemědělského středozápadu USA, kde se nacházely a stále nacházejí největší plodinové burzy Spojených států, zejména s obilím a kukuřicí. Cena na plodinových burzách často během roku kolísala – na podzim po sklizni byly ceny stlačeny na minimum, naopak na jaře ceny vylétly na maximum. Na ceně obilí vydělávali hlavně obchodníci a zpracovatelé, naopak farmáři prodělávali. Změna ceny obilí se následně také promítala do cen potravin, u kterých se obchodníci jistili vyššími cenami. Farmáři, ale také i sami obchodníci, cítili potřebu stabilizovat cenu obilí a tak vznikly deriváty, tedy termínové obchody, při nichž se farmáři (prodávající) zavázali, že za určitý čas prodají sjednané množství a kvalitu obilí za dnes sjednanou cenu. Obchodníci se naopak zavázali, že sjednané množství dané komodity za určitý čas a za sjednanou cenu od farmářů odkoupí. Došlo tedy k tomu, že obchody byly sjednány na podzim po sklizni, ale obilí bylo dodáno na jaře, kdy rozmrzly řeky, a obilí proschlo. [9]

16

V roce 1848 se 82 obchodníků rozhodlo založit derivátovou plodinovou burzu Chicago Board of Trade, na které v roce 1851 proběhl první derivátový obchod. V roce 1874 vznikla druhá derivátová burza Chicago Mercantile Exchange, která funguje dodnes. První derivátové kontrakty byly nestandardizované kontrakty, tzn., že si farmáři a obchodníci sami volili druh, množství a cenu obilí, termín platby a dodání. Jednalo se o forwardy. Avšak docházelo k tomu, že podmínky obchodů nebyly dodržovány, a proto Chicago Board of Trade přistoupila ke standardizaci obchodů a tak se v roce 1865 začalo poprvé obchodovat s obchody futures. Chicago Board of Trade rovněž zavedla maržový systém, který eliminuje riziko nezaplacení futures obchodů. Derivátové obchody se tak velkou měrou podílely na eliminaci rizika výkyvu cen podkladových aktiv. Později se rovněž účelem derivátových obchodů stávala spekulace, kdy obchodníci spekulovali na budoucí slabou úrodu a s farmáři tak sjednali ceny, které odpovídaly průměrné a dobré úrodě. Byla-li příští úroda skutečně slabá, získali obchodníci obilí za sjednanou nízkou cenu, kterou ale díky nedostatku obilí mohli při prodeji zpracovatelům podstatně zvýšit. [9] Na konci 19. století a hlavně ve 20. století se deriváty rozšiřovaly do mnoha nezemědělských komodit a finančních nástrojů. Vývoj derivátů pomohl minimalizovat ztráty z tržního rizika. Derivátový trh zažil obrovský růst a diverzifikaci se stále se rozrůstajícím seznamem obchodovaných nástrojů od drahých kovů po finanční nástroje. [7] S finančními deriváty se začalo obchodovat mnohem později než s komoditními deriváty. První obchody na derivátových burzách proběhly až na začátku 70. let 20. století. První obchody s finančními futures se uskutečnily na Chicago Mercantile Exchange v roce 1972 a na Chicago Board of Trade v roce 1975. S opcemi se začalo obchodovat v roce 1973 na Chicago Board Options Exchange. Nejprve se obchodovalo s kupními opcemi na šestnáct akcií. Úspěch těchto opcí byl udivující a v letech 1975 a 1976 měl za následek začátek obchodování s kupními opcemi na akcie na American exchange, Philadephia exchange a Pacifik stock exchange. V roce 1977 se rovněž začalo na všech těchto burzách obchodovat s prodejními opcemi. Vznik swapů je datován na rok 1979. Od té doby měly swapy nejdynamičtější nárůst oproti ostatním derivátům. Nejmladšími deriváty jsou

17

úvěrové deriváty, které vznikly v první polovině 90. let. Ovšem opravdu posledními ve vývoji jsou povětrnostní deriváty, které vznikly na konci 90. let. [7]

2. 2 Podstata a definice finančních derivátů 2. 2. 1 Podstata finančních derivátů Finanční deriváty jsou kontrakty, jejichž podstatou je určitá forma termínového obchodu 1 . Základním rysem termínových obchodů je časový nesoulad mezi uzavřením obchodu a jeho plněním. To znamená, že v době uzavření obchodu jsou pevně sjednány veškeré podmínky obchodu včetně ceny, za kterou bude obchod realizován, a v době splatnosti, ke které je obchod sjednán, dochází k dodání podkladových aktiv, na které je termínový obchod uzavřen, a jejich zaplacení. [5] Derivát je nástroj finančního a komoditního trhu, který jeho majiteli dává právo a zároveň povinnost prodat, respektive nakoupit ve sjednaný čas, za sjednanou cenu, sjednané množství tzv. podkladového aktiva. Podkladové aktivum může být jakékoliv aktivum, které je obchodováno na finančním, ale i na komoditním trhu, a které je předmětem derivátových obchodů. Jinými slovy je podkladové aktivum takové aktivum, na které jsou deriváty vypsány, a ze kterého jsou odvozeny – anglicky derived. Anglický název rovněž vystihuje podstatu derivátů. Deriváty jsou tedy obchody, které byly odvozeny od obchodů s jinými aktivy. Tato aktiva byla a jsou podkladem pro derivátové obchody, proto se nazývají podkladovými aktivy. [9] Z časového hlediska protikladem termínových obchodů jsou promptní obchody. U promptního obchodu spadá jeho uzavření a plnění do shodného časového období. Možný krátký časový posun mezi uzavřením obchodu a jeho realizací vyplývá z technických důvodů, který nemá podstatnější ekonomický význam pro zúčastněné subjekty. [4]

1

Označení termínový obchod je zde použit v nejširším pojetí, tzn. pro všechny obchody založené na tom, že sjednání obchodu a jeho plnění se časově nekryje.

18

2. 2. 2 Definice derivátů V odborné literatuře se uvádí velké množství definic derivátů, přičemž nejvíce propracované jsou definice obsažené v mezinárodně uznávaných účetních standardech, kterými jsou obecně přijímané účetní zásady USA a mezinárodní účetní standardy. Uvedu zde definici derivátů podle mezinárodních účetních standardů, definici derivátů podle US GAAP a definici derivátů obsaženou v českých účetních standardech. Derivátem je podle mezinárodních účetních standardů finanční nástroj: -

jehož hodnota se mění v závislosti na změně specifické úrokové sazby, ceny cenného papíru, ceny komodity, měnového kurzu, indexu cen nebo sazeb, úvěrového ratingu nebo úvěrového indexu nebo na podobné proměnné (někdy nazývané podkladová);

-

který nevyžaduje žádnou počáteční čistou investici nebo vyžaduje malou počáteční čistou investici ve srovnání s ostatními typy kontraktů, které mají stejnou reakci na změny v tržních podmínkách;

-

který je vypořádán k budoucímu datu. [6]

Finanční nástroj je každá smlouva, kterou vzniká finanční aktivum jednoho podniku a finanční závazek nebo kapitálový nástroj jiného podniku. [6] Definice derivátů podle obecně přijímaných účetních zásad USA, tj. podle amerického účetního standardu FAS 133, říká, že: „Derivát je finančním nástrojem či jiným kontraktem současně s třemi vlastnostmi: -

má jednu či více podkladových proměnných a jednu či více jmenovitých hodnot či platebních ustanovení či obou; tyto podmínky určují vypořádací částku či vypořádací částky a v některých případech tyto podmínky určují, zda se požaduje či nepožaduje vypořádání;

-

nevyžaduje počáteční čistou investici či vyžaduje počáteční čistou investici, která je nižší než by se požadovalo u jiných kontraktů s podobnými reakcemi na změny tržních faktorů;

19

-

jeho podmínky požadují či umožňují čisté vypořádání; může být snadno čistě vypořádán prostředky mimo kontrakt či dojde k dodávce aktiva, při které není příjemce v pozici podstatně odlišné od čistého vypořádání.“ 2

„Pro účely účetnictví se derivátem podle českých účetních standardů pro finanční instituce rozumí finanční nástroj, který současně splňuje tyto podmínky: -

jeho reálná hodnota se mění v závislosti na změně úrokové sazby, ceny cenného papíru, ceny komodity, měnového kurzu, cenového indexu, na úvěrovém hodnocení (ratingu) nebo indexu, resp. v závislosti na jiné proměnné (tzv. podkladovém aktivu);

-

který ve srovnání s ostatními typy kontraktů, v nichž je založena podobná reakce na změny tržních podmínek, vyžaduje malou nebo nevyžaduje žádnou počáteční investici;

-

který bude vypořádán v budoucnosti, přičemž doba sjednání obchodu do jeho vypořádání je u něho delší než u spotové operace.“ 3

„Finančním nástrojem se rozumí jakákoliv právní skutečnost, na jejímž základě vzniká finanční aktivum jednoho subjektu a finanční závazek nebo kapitálový nástroj jiného subjektu.“ 4 Základní formou, ze které bude v práci vycházeno, je derivát podle českých účetních standardů a to z důvodu, že společnost AGC Automotive Czech a. s. účtuje podle českých účetních předpisů.

2. 3 Druhy finančních derivátů Deriváty se vyskytují v několika různých podobách. Základní druhy finančních derivátů jsou znázorněny v následujícím obrázku. 2

JÍLEK, J. Finanční a komoditní deriváty. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0342-4, str. 25. 3 Český účetní standard pro finanční instituce č.110 – Deriváty. Tento standard č. 110 je sice účetním standardem pro finanční instituce, ale na tento standard se rovněž odvolávají účetní standardy pro podnikatele. 4 Český účetní standard pro finanční instituce č.110 – Deriváty.

20

Obrázek 1: Základní druhy finančních derivátů

Zdroj: DVOŘÁK, P. Finanční deriváty. 3. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1998. ISBN 80-7079-633-2, str. 10. V základní rovině lze finanční deriváty rozdělit podle charakteru práva vyplývajícího z kontraktu na nepodmíněné (pevné) kontrakty a podmíněné (opční) kontrakty. Nepodmíněné neboli pevné termínové kontrakty se vyznačují tím, že postavení obou stran je stejné v tom, že mají současně právo i povinnost dostát svým závazkům sjednaným v derivátovém kontraktu. Mezi tyto obchody patří: -

forwardy jsou pevně sjednané kontrakty na budoucí prodej nebo nákup určitého finančního instrumentu, jsou prováděny na mimoburzovních (OTC) trzích, přestože forwardové obchody zahrnují bohatou škálu různých druhů, obvykle se zahrnuje do finančních derivátů pouze forward rate agreement (FRA – dohoda o termínové úrokové sazbě);

-

futures kontrakty jsou ve své podstatě shodné s forwardy, ale zásadním rozdílem je to, že futures jsou typem standardizovaných burzovních obchodů; dále se mohou

21

členit podle toho, co je v základě ležícím finančním instrumentem na futures úrokové, měnové a na akciový index; -

swapy jsou mimoburzovní deriváty s vypořádáním podkladových nástrojů ve více okamžicích v budoucnosti; obvykle se jedná o vypořádání v hotovosti; swapy se vyskytují v různých modifikacích, ale nevýznamnějšími druhy swapů v současné době jsou swapy úrokové a měnové.

Podmíněné neboli opční kontrakty jsou kontrakty, při kterých má povinnost dostát svým závazkům určitého derivátového kontraktu pouze prodávající. Naopak kupující má právo na provedení takovéhoto obchodu v budoucnosti za předem pevně sjednaných podmínek. Patří sem: -

prodejní a kupní opce, které se vyskytují jako mimoburzovní nebo standardizované burzovní kontrakty; podle v základě ležícího finančního instrumentu se opce mohou členit na opce na akcie, akciové indexy, cizí měny nebo na dluhové instrumenty;

-

opční listy jsou speciálním druhem cenných papírů, se kterými je spojeno určité opční právo;

-

opce typu cap, floor jsou instrumenty, jejichž zakoupením získává majitel nárok na plnění ve formě úrokového rozdílu, pokud tržní úrokové sazby vzrostou nad, respektive poklesnou pod, pevně sjednanou sazbu;

-

collar je kombinací cap a floor, tzn., že majitel dostává plnění při růstu úrokových sazeb nad, a naopak poskytuje plnění při poklesu úrokových sazeb pod stanovené meze. [5, 8]

Deriváty je možné rozdělit také podle hlediska, zda se jedná o standardizované nebo nestandardizované obchody. Standardizované obchody jsou vypořádány na derivátové burze a nestandardizované kontrakty většinou na OTC trhu. U standardizovaných obchodů je burzou a prodejcem kontraktu určeno množství podkladového aktiva, čas plnění kontraktu, místo sjednání a plnění kontraktu a zajištění obchodu. Výhodou burzovních obchodů je vysoká transparentnost, neboť podmínky kontraktů a ceny jsou veřejnosti známé. Další výhodou těchto obchodů je systém tržního přeceňování, který zcela eliminuje úvěrové riziko partnerů. Chod burzy je však financován účastníky trhu, a proto je burzovní obchodování pro účastníky dražší. Mezi standardizované obchody patří futures a opce.

22

U nestandardizovaných derivátových obchodů si obě strany kontraktu mohou vzájemně domluvit množství, cenu a datum dodání podkladového aktiva. Místo dodání je rovněž předmětem vzájemné domluvy, často to je OTC trh. Tyto kontrakty jsou levné, protože nejsou spojeny s velkými poplatky derivátovým burzám a clearingovým centrům. Nevýhodou nestandardizovaných obchodů je malá transparentnost, neboť kontrakty se mezi dvěma partnery sjednávají soukromě. Podmínky včetně cen nejsou veřejně dostupné. Mezi nestandardizované obchody patří forwardy a swapy. [7, 9]

2. 4 Možnosti využití finančních derivátů Finanční deriváty lze v podstatě využívat obdobně jako jiné finanční instrumenty ze tří základních důvodů, kterými jsou zajištění, spekulace a arbitráž. Zajištění neboli hedging spočívá v tom, že pomocí derivátů si určitý subjekt může fixovat cenu určitého finančního instrumentu k sjednanému termínu v budoucnosti. To znamená, že k určité současné nebo budoucí pozici si sjedná na termínovém trhu takový obchod, jehož zisk nebo ztráta se bude vyvíjet zrcadlově k dané pozici. Tedy, bude-li se vlivem vývoje zhodnocovat daná pozice, bude se naopak znehodnocovat pozice na termínovém trhu, a tak daný subjekt z termínového obchodu utrpí ztrátu, a opačně. Z výše uvedeného vyplývá, že subjekt, jež se zajišťuje, vyrovnává pomocí termínového obchodu určitou svoji otevřenou pozici. Spekulace neboli trading je charakterizována tím, že při ní dochází k otevření určité pozice na termínovém trhu. Spekulant se nesnaží vyrovnat termínovým obchodem ztrátu, jež plyne z určité dané otevřené pozice, ale sjednává termínový obchod s cílem profitovat na cenovém vývoji. To znamená, že spekuluje na to, že cena sjednaná v termínovém obchodu bude nižší, respektive vyšší, než kolik bude činit promptní cena v základě ležícího finančního instrumentu v den splatnosti, za kterou může tento instrument na promptním trhu prodat, respektive koupit.

23

Arbitráž je založena na využití cenových diferencí, které mnou vzniknout z hlediska: -

teritoriálního – na teritoriálně odlišných trzích mohou vznikat odlišné ceny na shodné instrumenty;

-

časového – ceny na termínovém trhu neodpovídají cenám odvozeným z cen v základě ležících instrumentů na promptním trhu.

Jsou-li diference cen větší než arbitrážní náklady, potom arbitražér na relativně podhodnoceném trhu finanční instrumenty nakupuje a na relativně nadhodnoceném trhu je okamžitě prodává. Dosahuje při tom zisk, aniž by nesl jakékoliv riziko. V důsledku vysoké propojenosti jednotlivých trhů jsou v současnosti možnosti k provádění arbitráží poměrně malé. [5]

2. 5 Charakteristika jednotlivých druhů finančních derivátů 2. 5. 1 Forwardy Forwardy patří mezi nejstarší nestandardizované derivátové termínové obchody. Nakupující a prodávající se vzájemně mohou domluvit na: -

množství,

-

kvalitě,

-

ceně,

-

datu dodání a zaplacení podkladového aktiva,

-

způsobu zaplacení.

Prodávajícímu i kupujícímu plyne z uzavřeného kontraktu povinnost dostát svým smluvním závazkům uskutečněným v budoucnosti. Jedná se tedy o pevné termínové obchody.

Pro

prodávajícího

představuje

závazek

dodání

sjednaného

množství

podkladového aktiva v daný čas, dané kvalitě, za sjednanou cenu a na sjednaném místě. Prodávající se nachází v tzv. krátké pozici. Pro kupujícího představuje závazek nakoupit, tzn. přijmout, ale především zaplatit dodané množství podkladového aktiva za sjednanou cenu a ve sjednaný čas. Kupující je v tzv. dlouhé pozici. Forwardy jsou nestandardizovaným obchodem, tzn., že jsou „šité na míru“ oběma zúčastněným stranám. Je možné říci, že forwardy díky svým vlastnostem nejlépe

24

odpovídají potřebám obou stran. Partnery jsou obvykle banky nebo jiné finanční instituce. Většina forwardů je uzavírána na mezibankovním trhu. Velmi často se používají ke snížení rizik, které vznikají smluvním partnerům při výkonu jejich činnosti. U bank jde zejména o eliminaci měnového a úrokového rizika. Na druhé straně ale při forwardových operacích vzniká úvěrové riziko. Forwardy jsou nestandardizovaným obchodem, který je uzavírán mezi jednotlivými smluvními stranami, do kontraktu nevstupuje žádná třetí strana, jež by garantovala splnění všech smluvních podmínek, jako je tomu např. u futures. Úvěrové riziko představuje riziko, že dlužník nedostojí svým úvěrovým závazkům. U forwardů je úvěrové riziko nazýváno úvěrové riziko druhé strany a existuje: -

na straně nakupujícího, tzn. dlužníka, který nebude schopen zaplatit sjednaný obchod;

-

na straně prodávajícího, který nedodá pokladové aktivum včas, ve sjednaném množství a kvalitě.

Forwardové operace se z výše uvedeného důvodu uzavírají pouze mezi partnery, kteří se dlouhodobě znají a jsou si jisti splněním závazků. K minimalizaci úvěrového rizika druhé strany slouží také zajištění pomocí zástavy, které je většinou ve formě cenného papíru. Druhy forwardů se rozlišují zejména podle druhu podkladového aktiva, na které jsou sjednány. [9] Úrokový forward je forward na výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za dosud neznámou částku hotovosti nebo případně za dluhový cenný papír, vklad, úvěr nebo půjčku hotovosti, a to v téže měně. Neznámá částka hotovosti přitom závisí na budoucí spotové bezrizikové úrokové míře a nezávisí na rizikové úrokové míře kteréhokoli subjektu. Úrokový forward je sázkou na budoucí spotovou bezrizikovou úrokovou míru. Také v případě výměny pevné částky hotovosti za úvěr, půjčku hotovosti, vklad, pohledávku nebo dluhový cenný papír se ekonomicky jedná o výměnu pevné částky hotovosti za dosud neznámou částku hotovosti. Podle způsobu vypořádání úrokový forward v praxi nabývá podoby jednoho ze tří druhů kontraktů, a to dohody o forwardové úrokové míře (čisté vypořádání), forwardového termínového vkladu, úvěru nebo půjčky hotovosti (hrubé vypořádání ve formě vkladu, úvěru nebo půjčky hotovosti) a forwardové koupě nebo

25

prodeje dluhového cenného papíru nebo pohledávky (hrubé vypořádání ve formě dluhového cenného papíru nebo pohledávky s určitou splatností). [8] Dohoda o forwardové úrokové míře (FRA) je úrokový forward na výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za dosud neznámou částku hotovosti odvozenou od určité referenční úrokové míry (např. PRIBOR, LIBOR), a to v téže měně a s čistým vypořádáním hotovostí, které znamená, že při vypořádání dochází pouze k výplatě úrokových plateb. FRA prakticky nabývá podoby kontraktu o platbě v den vypořádání v částce, která představuje diskontovaný rozdíl dvou naběhlých úroků po úrokové období, přičemž jeden naběhlý úrok odpovídá momentální spotové úrokové míře a druhý naběhlý úrok odpovídá úrokové míře dohodnuté při sjednání kontraktu. [7] Forwardový termínový vklad, úvěr nebo půjčka hotovosti je úrokový forward na výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za vklad (půjčku nebo úvěr), a to v téže měně a s hrubým vypořádáním hotovostí, které znamená, že v době vypořádání může, ale i nemusí být úvěr, vklad nebo půjčka splatná. Také v tomto případě se ekonomicky jedná o výměnu pevné částky hotovosti za dosud neznámou částku hotovosti. Forwardový termínový vklad, úvěr nebo půjčka prakticky nabývá podoby kontraktu o přijetí nebo poskytnutí termínového vkladu, úvěru nebo půjčky na určité období počínaje určitým dnem v budoucnosti, a to za úrokovou míru dohodnutou při sjednání kontraktu. [7] Forwardová koupě či prodej dluhového cenného papíru je úrokový forward na výměnu pevné částky v hotovosti v jedné měně za dluhový cenný papír, a to v téže měně a s hrubým vypořádáním hotovosti a cenného papíru. Hrubé vypořádání hotovostí znamená, že cenný papír nemusí být v době vypořádání splatný. Rovněž i v tomto případě se ekonomicky jedná o výměnu pevné částky hotovosti za dosud neznámou částku hotovosti. Forwardová koupě nebo prodej dluhového cenného papíru prakticky nabývá podoby kontraktu o přijetí nebo poskytnutí dluhového cenného papíru s určitou splatností k určitému dni v budoucnosti, a to za cenu dohodnutou při sjednání kontraktu. [7] Měnový forward je forward na výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za pevnou částku hotovosti v jiné měně k určitému datu v budoucnosti. Měnový forward je primárně

26

sázkou na budoucí spotový měnový kurz a sekundárně sázkou na budoucí spotové bezrizikové úrokové míry obou měn. Dohodnutý měnový kurz se označuje jako forwardový měnový kurz. V praxi je tento měnový forward nazýván také trvalým forwardem a je tak činěn rozdíl od měnového swapu bez úrokových plateb. [8] Nedodatelný forward je měnový forward, který se vypořádá v čisté částce, a to obvykle v třetí měně (např. USD) za použití spotového měnového kurzu třetí měny. Používá se tehdy, pokud jednu ze dvou měn měnového forwardu není možné volně dodat vzhledem k omezením na převod kapitálu nebo jiným omezením. Může být předmětem regulace. [8] Akciový forward je forward na výměnu pevné částky hotovosti za akciový nástroj k určitému datu v budoucnosti. Dohodnutá cena se označuje jako forwardová cena. Akciový forward je primárně sázkou na budoucí cenu akciového nástroje a sekundárně může být rovněž sázkou na budoucí spotový měnový kurz a na budoucí spotové bezrizikové úrokové míry. [8] Komoditní forward je forward na výměnu pevné částky hotovosti za komoditní nástroj k určitému datu v budoucnosti. Dohodnutá cena se označuje jako forwardová cena. Komoditní forward je primárně sázkou na budoucí cenu komoditního nástroje a sekundárně může být rovněž sázkou na budoucí spotový měnový kurz a na budoucí spotové bezrizikové úrokové míry. [8] Úvěrový forward se od úrokového forwardu liší tím, že proměnlivá platba závisí na rizikové úrokové míře určitého subjektu, tzv. referenčního subjektu. Platba je odvozena od úvěrového rozpětí v určitém časovém okamžiku. [7] Při sjednávání forwardových kontraktů je důležitým pojmem forwardová cena, respektive forwardový měnový kurz, který se používá u měnových forwardů. Forwardová cena i forwardový měnový kurz představují cenu/kurz, za kterou se forwardový kontrakt uzavírá. Většinou se cena/kurz vztahuje k druhému aktivu, které je nakupováno. Zahrnují v sobě: -

spotovou cenu podkladového aktiva,

-

rizika a faktory, které ovlivňují jeho budoucí cenu,

27

-

dobu, na kterou je kontrakt sjednán,

-

očekávaný budoucí kurz v době vypořádání kontraktu.

Výpočet forwardového měnového kurzu podle tzv. outright kotace udává následující rovnice:

t ⎞ ⎛ IRCZK SRCZK/USD ∗ ⎜1 + ∗ ⎟ 100 360 ⎠ ⎝ FRCZK/USD = , t ⎞ ⎛ IRUSD ∗ ⎜1 + ⎟ 100 360 ⎠ ⎝

(1)

kde: FRCZK/USD

forwardový kruz české koruny (CZK) k americkému dolaru (USD),

SRCZK/USD

spotový kurz české koruny (CZK) k americkému dolaru (USD),

IRCZK

úroková sazba na CZK,

IRUSD

úroková sazba na USD,

t

doba (počet dní), na kterou je forward sjednán.

Jiným způsobem pro zjištění aktuální ceny forwardového obchodu je tzv. swapová kotace, která slouží k výpočtu okamžité ziskovosti forwardového kontraktu. U ní se předpokládá znalost forwardového kurzu. Swapová kotace se provádí v bodech. Je-li výsledek kladný, tzv. prémie, znamená to, že forwardový kurz bude větší než kurz na spotovém trhu. Je-li výsledek záporný, tzv. diskont, hodnota forwardového kurzu bude nižší než hodnota kurzu na spotovém trhu. Swapová kotace se vypočítá podle následujícího vztahu: (FRCZK/USD - SRCZK/USD) * 100 = počet bodů

(2)

Rozdíl forwardového a spotového kurzu se může násobit 10 nebo 100 nebo 1 000. Použití řádů záleží na zvyklosti daného trhu. [9] Postavení prodávajícího a nakupujícího vzhledem ke změně spotového kurzu je znázorněno v následujícím obrázku.

28

Obrázek 2: Dlouhá a krátká pozice při forwardovém obchodu dlouhá pozice (nakupující)

krátká pozice (prodávající)

zisk

Zisk pro prodávajícího FR>SR1

0

Zisk pro nakupujícího FR<SR2

SR1

cena

SR2 Ztráta pro nakupujícího

FR Ztráta pro prodávajícího

ztráta

Zdroj: LANDOROVÁ, A. a kol. Cenné papíry a finanční trhy. 1. vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2005. ISBN 80-7083-920-1, str. 171. kde: FR

forwardová cena uzavřená na začátku forwardového kontraktu,

SR1, 2 spotová cena na začátku (1) a na konci (2) forwardového kontraktu. Z obrázku plyne, že je-li forwardová cena (FR) vyšší než spotová cena (SR1), znamená to pro nakupujícího forwardový kontrakt ztrátu, tzn., že musí zaplatit více, než kdyby si žádný termínový obchod nesjednával a potřebné pokladové aktivum koupil přímo na spotovém trhu, tedy za cenu SR1. Pro prodávajícího tato situace naopak znamená zisk. Pokud je forwardová cena (FR) nižší než spotová (SR2), nakupujícímu forwardový kontrakt to přináší zisk – ze smlouvy mu plyne právo koupit dané podkladové aktivum za nižší cenu, tedy za cenu FR, než je aktuální cena na trhu SR2. Prodávajícímu naopak tato situace přináší ztrátu. [9]

2. 5. 2 Futures

Futures obchody se vyvinuly z mimoburzovních nestandardizovaných obchodů. Základní odlišností futures obchodů od termínových obchodů typu forward je to, že futures jsou

29

obchodovány jako standardizované kontrakty na speciálních termínových burzách, zatímco forwardové obchody jsou nestandardizovanými mimoburzovními obchody. Hlavní příčiny vzniku standardizovaných burzovních futures obchodů: -

eliminovat úvěrové riziko protistrany, které spočívá v nesplnění sjednaného termínového obchodu;

-

umožnit průběžné zúčtování zisků, případně ztrát v případě příznivého, respektive nepříznivého vývoje na trhu bez nutnosti skutečného plnění sjednaného obchodu a čekání až do dne splatnosti kontraktu;

-

dát možnost kdykoliv „odstoupit“ od sjednaného obchodu za aktuálních podmínek na trhu, neboli dát možnost uzavřít otevřenou pozici jejím odprodejem na likvidním sekundárním trhu, a tím fixovat konečný zisk či ztrátu. [4]

Futures kontrakt spolu vzájemně uzavírají prostřednictvím burzy dva subjekty – kupující a prodávající. Kupující má právo a zároveň i povinnost ve stanoveném termínu v budoucnosti koupit podkladové aktivum. Jeho pozice se označuje jako dlouhá (long). Prodávající má naopak právo a povinnost prodat ve stanoveném termínu v budoucnosti podkladové aktivum. Jeho pozice je označována jako krátká (short). [5] Financial futures jsou standardizované termínové obchody, a proto je pevně dané: -

druh podkladového aktiva;

-

množství podkladového aktiva – u finančních futures to jsou tzv. loty, které obsahují určitý počet základních jednotek – např. počet akcií, USD, u komoditních futures např. hmotností jednotky;

-

cena podkladového aktiva – je dána nabídkou a poptávkou na trhu a faktory, které na cenu působí;

-

datum vypořádání – futures jsou sjednávány obvykle na 1, 3, 6, 9, 12 měsíců, někdy až na dobu do dvou let;

-

způsob a místo vypořádání – povinné členství prodávajícího a kupujícího v clearingovém centru;

-

zajištění proti úvěrovému riziku – zajišťuje clearingové centrum burzy.

30

Protože se futures kontrakty uzavírají a vypořádají na derivátových burzách, je takřka vyloučen vznik úvěrového rizika druhé strany. Jako garant správného průběhu futures operace vystupuje sama burza jako organizátor trhu, lépe řečeno jako organizační jednotka burzy, tzv. zúčtovací centrum (clearingové centrum). [9] Clearingové centrum je protistranou jak nakupujícímu, tak prodávajícímu. Neboli pro kupujícího futures je clearingový dům prodávajícím a pro prodávajícího futures je naopak kupujícím. Každému z obou brokerů, kteří uzavírají vzájemný obchod, tak garantuje jeho splnění clearingový dům. Postavení clearingového domu na derivátové burze je znázorněno na následujícím obrázku. [5] Obrázek 3: Postavení clearingového domu a smluvních stran uzavírajících futures obchod

K u p u j í c í

1

2 Clearingový dům

3, 4

3, 4

P r o d á v a j í c í

Zdroj: LANDOROVÁ, A. a kol. Cenné papíry a finanční trhy. 1. vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2005. ISBN 80-7083-920-1, str. 173. Obrázek ukazuje postavení clearingového domu na derivátové burze a sled operací futures obchodu tak, jak jdou za sebou: 1

prodávající dodá obchodovanou komoditu (devizy, cenné papíry nebo komoditu), u clearingového centra si otevře svůj účet a deponuje na něm potřebnou částku;

2

kupující si u clearingového centra otevře svůj účet, na kterém deponuje potřebnou zálohu (marži);

3

kupující i prodávající během trvání futures obchodu průběžně zúčtovávají svoje zisky a dorovnávají ztráty z futures kontraktu;

31

4

kupující na konci futures kontraktu přebírá komoditu, prodávající na konci futures obchodu inkasuje hotovost za prodej komodity.

Clearingový dům má svůj clearingový fond, jež zřídila burza, a do kterého kupující vkládají počáteční kapitál pro nákup cenného papíru, deviz nebo komodity, a ze kterého se každý den vypořádávají rozdíly mezi tržní cenou a cenou futures. Každý, kdo chce obchodovat na trhu s futures, si musí založit u clearingového centra vlastní účet, na který musí vložit zálohu, tzv. počáteční marži. Suma těchto počátečních marží tvoří největší část clearingového fondu burzy. Velikost počáteční marže je dána druhem podkladového aktiva – jeho rizikovostí a pravidly burzy. Většinou je stanovena jako procento z obchodu, který má být uzavřen. Clearingové centrum sleduje každý den denní vývoj spotových cen podkladového aktiva. S futures se obchoduje denně a tržní cena se mění každý den. Pokud je sjednaná cena futures vyšší než spotová cena podkladového aktiva, clearingový dům: -

odčerpá z účtu kupujícího rozdíl mezi spotovou cenou a sjednanou cenou futures; kupující tak utrží ztrátu, je-li rozdíl, tj. částka, která se z jeho účtu odčerpá, vysoká tak, že zůstatek na účtu kupujícího u clearingového domu klesne pod určitou část počáteční marže – pod tzv. udržovací marži, clearingové centrum vyzve kupujícího, aby dorovnal zůstatek na svém účtu až do velikosti počáteční marže; tato výzva se nazývá maržová výzva, samotná platba představuje tzv. variační marži, která musí být v hotovosti;

-

na účet prodávajícího připíše zisk ve výši rozdílu spotové ceny a sjednané futures ceny. [9]

Je-li sjednaná cena futures nižší než spotová cena, je situace na účtech kupujícího a prodávajícího obrácená – kupující inkasuje zisk a prodávající ztrátu. Dosažený zisk, respektive ztráta jsou současně na konci dne zúčtovány ve prospěch, případně na vrub maržového účtu každého člena clearingového domu. Broker dosahující zisk, který mu zvýší stav na jeho maržovém účtu nad požadovanou výši počátečního maržového vkladu, může tento zisk okamžitě odčerpat. Na druhé straně obchodník, který utrpěl v důsledku pohybu kurzů futures ztrátu, musí okamžitě, respektive do stanoveného termínu

32

před začátkem obchodování v následujícím dni, doplnit ve formě tzv. variační marže stav na svém maržovém účtu na původní výši počátečního maržového vkladu. V případě, že obchodník tak neučiní do stanovené doby, clearingový dům bez jeho příkazu z vlastní iniciativy sám vyrovná prostřednictvím uzavíracích transakcí ty otevřené pozice, u kterých nebyla doplněna marže na požadovanou úroveň. Vyrovnání pozice proběhne stejným způsobem, jako kdyby k tomu dal podnět broker, to znamená, že se provede zrcadlový obchod k otevřené pozici s jiným účastníkem burzy. [5] Vypořádání futures obchodu může probíhat několika způsoby: -

majitel futures drží svoji pozici do doby splatnosti – vypořádání má podobu buď fyzického vypořádání, kdy dochází k fyzickému předání podkladového aktiva a finančnímu vypořádání obou zúčastněných stran, nebo finančního vypořádání, kdy dochází pouze k vyrovnávání denních zůstatků na účtech nakupujícího a prodávajícího; zůstatky představují rozdíl mezi sjednanou cenou futures a spotovou cenou nebo tržní cenou futures;

-

majitel futures během doby platnosti uzavře svoji otevřenou pozici zrcadlovou pozicí – uzavře krátkou pozici na stejný kontrakt, tzn., že prodá futures kontrakt;

-

majitel futures se s vypisovatelem nebo jiným investorem mimoburzovně vyrovná. [9]

Kurzem futures obchodu neboli cenou, za kterou je kupující, respektive prodávající, oprávněn a zároveň povinen koupit, respektive prodat, v době splatnosti příslušné podkladové aktivum, je termínová cena podkladového aktiva k termínu splatnosti futures obchodu. Faktory, které vytvářejí a ovlivňují cenu futures, jsou zejména tyto: -

tržní cena podkladového aktiva – čím je tato cena vyšší, tím vyšší je cena futures;

-

výnos z pokladového aktiva – čím vyšší je výnos, tím vyšší je cena futures;

-

doba trvání futures – čím delší, tím vyšší je cena futures;

-

aktuální tržní úroková cena, za kterou lze získat půjčku – čím vyšší je tržní úroková cena, tím vyšší je cena futures;

-

transakční náklady;

-

zdanění výnosů z futures a porovnání se zdaněním výnosů z podkladových aktiv;

-

možnosti dalšího prodeje. [5, 9]

33

Futures lze rozdělit podle druhu podkladového aktiva na komoditní a finanční, které se dále podrobněji člení. Úrokový futures je futures na výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za dosud neznámou částku hotovosti nebo případně za dluhový cenný papír, a to v téže měně. Podle způsobu vypořádání úrokový futures v praxi nabývá podoby futures na úrokovou míru nebo futures na dluhové cenné papíry. Futures na úrokovou míru je úrokový futures na výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za dosud neznámou částku hotovosti odvozenou od určité referenční úrokové míry, kterou je např. LIBOR, PRIBOR, a to v téže měně a s čistým vypořádáním hotovostí. Futures na dluhové cenné papíry je úrokový futures na výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za dluhový cenný papír, a to v téže měně a s hrubým vypořádáním hotovosti a cenného papíru. Rovněž i v tomto případě se ekonomicky jedná o výměnu pevné částky hotovosti za dosud neznámou částku hotovosti. [7] Měnový futures obsahuje dohodu, jejímž předmětem je prodej, respektive koupě, standardizovaného množství určité měny proti americkým dolarům k určitému standardizovanému datu za předem pevně dohodnutý měnový kurz. Měnový futures se využívá k zajištění pohledávek nebo závazků v cizí měně proti riziku změn měnových kurzů. Může být rovněž prováděn z čistě spekulativních důvodů s cílem profitovat na vzestupu, respektive na poklesu, měnového kurzu obchodované měny. [4] Akciový futures je futures na výměnu pevné částky hotovosti za akciový nástroj k určitému datu v budoucnosti. Existují futures na akciový index a futures na jednotlivou akcii. [8] Futures na akciový index je dohoda mezi dvěma partnery k určitému standardizovanému datu v budoucnosti koupit, respektive prodat, dohodnutou hodnotu stanoveného akciového indexu. Předmětem plnění je rozdíl mezi dohodnutou výší stanoveného akciového indexu a

34

jeho aktuální hodnotou v rozhodný den, přičemž jeden bod indexu je oceněn standardizovanou částkou. [4] Komoditní futures je futures na výměnu pevné částky hotovosti za komoditní nástroj k určitému datu v budoucnosti. [8]

2. 5. 3 Swapy

Swapy jsou nestandardizované termínové obchody, které jsou „šité na míru“ podle přání smluvních stran. Obchoduje se s nimi na nestandardizovaných OTC trzích. Podstata swapu spočívá ve smluvně a časově omezené výměně podkladového aktiva, která je doprovázena výměnou úrokových výnosů z tohoto aktiva. [9] Přestože je sjednání swapu často motivováno zajištěním určitých existujících otevřených pozic, nedochází jeho sjednáním z právního hlediska ke změně původních věřitelských, respektive dlužnických vztahů zúčastněných subjektů. To znamená, že subjekty swapové transakce zůstávají v plné míře odpovědny za své původní závazky, jež byly příčinou sjednání daného swapu. [5] Charakteristickým rysem swapů je, že plnění ze swapu není jednorázové. Swapová smlouva je sjednána na delší časové období – na dobu splatnosti swapu, v rámci něhož potom probíhají jako plnění ze swapu periodické platby, které jsou obvykle vázané na tří nebo šestiměsíční úrokové periody. [4] Swapy se vyskytují v celé řadě různých modifikací. Základní druhy swapů jsou znázorněny v následujícím obrázku.

35

Obrázek 4: Základní druhy swapů

Zdroj: DVOŘÁK, P. Přednášky z finančních derivátů. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2001. ISBN 80-245-0103-1, str. 58. Úrokový swap představuje smluvně sjednanou opakovanou směnu určitých úrokových plateb ve stejné měně, které nastávají v dohodnutých termínech v budoucnosti a vztahují se k dohodnuté nominální hodnotě a úrokovým obdobím. Nominální hodnota swapu, která je sjednána ve swapové smlouvě, slouží pouze k odvození výše úrokových plateb, tzn., že se mezi oběma swapovými partnery nijak nepřesouvá. [5] Klasický úrokový swap je úrokový swap na výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za dosud neznámou částku hotovosti odvozenou od určité referenční úrokové míry např. LIBOR, PRIBOR, a jmenovité hodnoty, a to v téže měně. Bazický úrokový swap je úrokový swap na výměnu neznámé částky hotovosti odvozenou od určité referenční úrokové míry, kterou je např. 3M LIBOR, 3M PRIBOR, v jedné měně za dosud neznámou částku hotovosti odvozenou od určité referenční úrokové míry, jež je

36

odlišná od předchozí referenční úrokové míry (např. 6M LIBOR, 6M PRIBOR) a od jmenovité hodnoty, a to v téže měně. Například jeden partner platí proměnlivou úrokovou platbu odvozenou od tříměsíčního LIBOR a druhý partner platí proměnlivou úrokovou platbu odvozenou od šestiměsíčního LIBOR. [8] Měnový swap je smluvně sjednaná opakovaná směna určitých úrokových plateb denominovaných ve dvou různých měnách, které nastávají v dohodnutých termínech v budoucnosti a vztahují se k dohodnutým nominálním hodnotám a úrokovým obdobím. Nominální částky swapu, z nichž se odvozují směňované úrokové platby, jsou samy předmětem směny na počátku a zpětně při ukončení swapu. [5] Klasický měnový swap je měnový swap na výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za pevnou částku hotovosti, která je odvozena od určité referenční úrokové míry, a to v jiné měně. [7] Křížový měnový swap je měnový swap na výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za dosud neznámou částku hotovosti, jež je odvozena od určité referenční úrokové míry, kterou je např. LIBOR, PRIBOR, a to v jiné měně. Bazický měnový swap je úrokový swap na výměnu neznámé částky hotovosti odvozené od určité referenční úrokové míry – např. LIBOR, PRIBOR, v jedné měně za dosud neznámou částku hotovosti odvozenou od určité referenční úrokové míry, která je odlišná od předchozí referenční úrokové míry (např. LIBOR, PRIBOR), a to v jiné měně. [7] Úrokové a měnové swapy je možné dále členit z hlediska charakteru plateb, které zajišťují, na dvě skupiny: 5 -

pasivní (závazkové) swapy, které představují směnu závazků, tj. směnu položek, které vyplývají ze strany pasiv bilance swapových partnerů;

-

aktivní swapy jsou swapy, jejichž podstatou je směna úrokových plateb, jež jsou vázány na úrokové pohledávky swapových partnerů.

5

Toto členění swapů lze provádět pouze v tom případě, že „vidíme do karet“ oběma swapovým partnerům. To znamená, že jsou známy motivy, proč subjekty daný swap provádějí. V praxi motivy, proč swapový partner daný swap provádí, neznáme.

37

Jednotlivé druhy swapů se dále rozlišují podle toho, zda se jedná o směnu úrokových plateb na fixní nebo pohyblivé bázi. Swapový subjekt, který platí swapovému partnerovi fixní úroky, se označuje jako fixed rate payer, subjekt, který platí variabilní úroky, jako floating rate payer. [5] Základní druhy swapů lze různým způsobem vzájemně kombinovat, takže vzniká celá řada dalších variant swapových transakcí. Také dochází ke kombinaci swapů s některými jinými deriváty (opce, forwardy, waranty) i klasickými instrumenty finančního trhu a vznikají tak vlastně nové instrumenty. [5] Akciový swap je swap na výměnu pevné nebo dosud neznámé částky hotovosti za akciové nástroje včetně plateb dividend k určitým datům v budoucnosti. Započtení bývá obvykle poločisté, tj. akciový plátce platí akciovému příjemci dividendy a zvýšení cen akcií nad pevnou část. Akciový příjemce platí akciovému plátci snížení cen akcií pod pevnou část. [7] Komoditní swap představuje smluvně sjednanou opakovanou směnu určitých plateb ve stejné měně, jež nastávají v dohodnutých termínech v budoucnosti, z nichž jedna platba se určí jako součin fixně dohodnuté ceny za jednotku určité komodity a sjednaného nominálního množství této komodity. Naproti tomu je druhá platba stanovena součinem pohyblivé jednotkové ceny a sjednaného množství obvykle stejné komodity. Pohyblivá cena je obvykle stanovována jako průměrná cena ze spotových cen za dané období. [5] Swapové obchody nejsou zpravidla uzavírány přímo mezi swapovými partnery, ale jsou zprostředkovány bankami, eventuelně jinými specializovanými finančními institucemi. Banky v roli zprostředkovatelů mohou vystupovat v následujícím postavení: -

jako čistý zprostředkovatel, který pouze zabezpečuje spojení mezi oběma swapovými partnery, eventuelně zabezepečuje poradenskou činnost, sám však nepřebírá jakékoliv riziko nesplnění obchodu některým z obou swapových partnerů;

38

-

jako zprostředkující „mezipartner“, který uzavírá vlastním jménem samostatné smlouvy s oběma swapovými partnery, a tedy sám ručí i za plnění obou uzavřených swapů, přebírá tedy i riziko neplnění swapové dohody některým z obou swapových partnerů, rovněž i v tomto případě musí plnit sjednaný swap vůči druhému partnerovi. [4]

Na swapovém trhu vystupují subjekty, zpravidla velké banky či investiční společnosti, jež uzavírají swapy na vlastní účet a pro „vlastní potřeby“, eventuelně i jako otevřené pozice.

2. 5. 4 Opce

Opční obchody se zařazují do tzv. podmíněných termínovaných obchodů. Základní odlišnost od nepodmíněných termínových obchodů je v tom, že pouze jeden z partnerů má povinnost na požádání sjednaný obchod splnit, zatímco druhý partner má možnost volby, to znamená požadovat plnění obchodu nebo od něj odstoupit. [5] Opce jsou standardizované termínové obchody, se kterými se obchoduje na burze přes clearingové centrum. To znamená, že burzou jsou určeny základní náležitosti – velikost kontraktu, podkladová aktiva, realizační ceny, den splatnosti. [9] Vedle burzovně obchodovaných standardizovaných opčních kontraktů existují i mimoburzovní opce, jež nepodléhají standardizaci. Využívají je zejména banky jako „na míru šité“ instrumenty podle individuálních přání svých klientů k zajištění proti měnovým, úrokovým rizikům a rizikům, která jsou spojena s vývojem kurzů akcií. [4] Opční smlouva obsahuje dohodu mezi dvěma subjekty – kupujícím (majitelem) opce a prodávajícím (vypisovatelem) opce. Kupující opce má právo koupit, respektive prodat opci za předem danou cenu. Pozice kupujícího se označuje jako dlouhá neboli long pozice. Prodávající opce má povinnost na požádání kupujícího opce prodat, respektive koupit daný instrument za předem danou cenu. Prodávající se nachází v krátké neboli short pozici. [4]

39

Cena, za kterou jsou opce obchodovány, se nazývá opční prémie. Je to cena, kterou platí kupující (majitel) opce prodávajícímu (vypisovateli) opce. Představuje spolu s poplatky a provizemi náklady na zakoupení opčního práva. Opční prémie se skládá ze dvou komponentů, vnitřní hodnoty a časové hodnoty. Vnitřní hodnota opce ukazuje na výhodnost okamžitého uplatnění opce. Je-li realizační cena kupní opce nižší než současná cena podkladového aktiva, opce má vnitřní hodnotu, tzn. je v zisku. Výše vnitřní hodnoty opce závisí na vztahu mezi promptní cenou a realizační cenou. Časová hodnota opce je dána rozdílem mezi opční prémií a vnitřní hodnotou opce. Platí zde přímá úměra mezi velikostí časové prémie a dobou exspirace opce, tzn. čím delší je doba splatnosti opce, tím větší je časová prémie. Velikost časové prémie rovněž závisí na tom, o jaký typ opce se jedná, zda o americkou nebo evropskou opci. [4, 9] Podle práva a povinností, které z opce vyplývají, se opce dělí na kupní (call opce) a prodejní (put opce). Následující tabulka znázorňuje práva a povinnosti vyplývající z opcí. Tabulka 1: Práva a povinnosti vyplývající z opcí

DRUH POZICE

MAJITEL OPCE LONG POZICE VYPISOVATEL OPCE SHORT POZICE

TYP OPCE KUPNÍ OPCE – CALL

PRODEJNÍ OPCE – PUT

Právo koupit sjednané podkladové aktivum ve sjednaný čas za sjednanou cenu. Povinnost zaplatit opční prémii. Povinnost prodat sjednané podkladové aktivum ve sjednaný čas za sjednanou cenu. Právo na inkaso opční prémie.

Právo prodat sjednané podkladové aktivum ve sjednaný čas za sjednanou cenu. Povinnost zaplatit opční prémii. Povinnost koupit sjednané podkladové aktivum ve sjednaný čas za sjednanou cenu. Právo na inkaso opční prémie.

Zdroj: DVOŘÁK, P. Finanční deriváty. 3. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1998. ISBN 80-7079-633-2, str. 84. Z tabulky vyplývá, že majitel (kupující) opce má právo opci uplatnit, prodat nebo opci nechat propadnout. Majitel opce musí vždy zaplatit opční prémii.

40

Majitel může opci uplatnit během opční lhůty. To znamená, že v době splatnosti může koupit u call opce, respektive prodat u put opce stanovené podkladové aktivum za realizační cenu. Majitel opce, jež se rozhodne uplatnit opci, to musí stanoveným způsobem oznámit příslušnému oddělení burzy. Burza potom z okruhu všech vypisovatelů dané opční série na základě náhodného výběru určí toho, kdo je povinen obchod realizovat. Majitel opce může opci prodat, tzn. uzavřít svoji otevřenou pozici prostřednictvím zrcadlové pozice – short pozice (k long call je to short call, k long put je to short put). Uzavírací short pozice musí být na stejný počet opčních kontraktů, které znějí na stejné podkladové aktivum, se shodnou realizační cenou a datem splatnosti. Majitel opce může opci nechat propadnout, to znamená, že vůbec opčního práva během opční lhůty, respektive v den splatnosti opce neuplatní. To udělá v případě: -

u kupní (call) opce – pokud je tržní cena podkladového aktiva nižší než součet realizační ceny a zaplacené opční prémie; pro majitele je potom výhodnější nechat opci propadnout a podkladové aktivum koupit na trhu;

-

u prodejní (put) opce – je-li tržní cena podkladového aktiva vyšší než součet realizační ceny a zaplacené opční prémie; pro majitele je pak výhodnější nechat opci propadnout a podkladové aktivum prodat na trhu za tržní cenu.

Naproti tomu vypisovatel (prodávající) opce je v opačném postavení, to znamená, že: -

musí na požádání majitele opce prostřednictvím clearingového domu u call opce prodat, respektive u put opce koupit podkladové aktivum za realizační cenu;

-

může prodanou opci koupit zpět a tak vyrovnat svoji otevřenou pozici. [4, 9]

Podle toho, kdy je možné opci uplatnit, se opce dělí na evropskou a americkou. Lze-li opci uplatnit pouze v jeden přesně určený den splatnosti opce, jedná se o tzv. evropskou opci. Může-li být opce uplatněna kdykoliv během časové lhůty do splatnosti opce, jedná se o tzv. americkou opci. [5] Následující obrázky zobrazují základní opční pozice, tj. změnu výše zisku a ztráty majitele a vypisovatele opce v závislosti na změně ceny podkladového aktiva.

41

Subjekt v pozici long call (majitel opce) má právo koupit za danou realizační cenu v základě ležící podkladové aktivum. Za zakoupení pozice musí zaplatit opční prémii. Pozice dává majiteli teoreticky neomezený ziskový potenciál, s růstem ceny podkladového aktiva roste její výhodnost. Maximální ztráta je naopak omezena výší zaplacené opční prémie. Koupě kupní opce je znázorněna na následujícím obrázku. Obrázek 5: Koupě kupní opce – long call zisk

Propadnutí opce Využití opce Zisk RC 0

OP

Maximální ztráta

Omezená ztráta

RC + OP

CPA

ztráta

Zdroj: DVOŘÁK, P. Přednášky z finančních derivátů. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2001. ISBN 80-245-0103-1, str. 92. kde: OP

opční prémie,

RC

realizační cena, tzn. sjednaná cena,

CPA cena podkladového aktiva, PK

promptní cena podkladového aktiva.

Z obrázku plyne, že čím více se bude zvyšovat cena podkladového aktiva, tím větší bude zisk majitele kupní opce. On má totiž v době expirace opce právo koupit podkladové aktivum za sjednanou cenu – tzv. realizační cenu. Majitel opce nechá opci propadnout tehdy, bude-li zakoupení podkladového aktiva přímo na promptním trhu výhodnější

42

než prostřednictvím opce. Tato situace nastane tehdy, bude-li promptní cena podkladového aktiva nižší než realizační cena (PK < RC). V tomto případě docílí majitel opce maximální možné ztráty, kterou představuje zaplacená opční prémie (OP). Opci je výhodné uplatnit, pokud je aktuální promptní cena podkladového aktiva vyšší než realizační cena (PK > RC), protože zakoupení podkladového aktiva prostřednictvím opce je výhodnější než přímo na promptním trhu. Majitel opce dosahuje omezené ztráty tehdy, je-li zaplacená opční prémie vyšší než zisk z uplatnění opce [OP > (PK – RC)]. To platí, pokud promptní cena podkladového aktiva leží v intervalu (RC, RC + OP). Výše omezené ztráty je dána rozdílem mezi zaplacenou opční prémií a ziskem z uplatnění opce [OP – (PK – RC)]. Čistý zisk docílí majitel opce tehdy, jestliže zisk z uplatnění opce bude vyšší než zaplacená opční prémie [(PK – RC) > OP]. To platí, pokud promptní cena podkladového aktiva je vyšší než součet realizační ceny a zaplacené opční prémie [PK > (RC + OP)]. Čistý zisk je dán rozdílem mezi ziskem z uplatnění opce a zaplacenou opční prémií [(PK – RC) – OP] neboli [PK – (RC + OP)]. Majitel kupní opce bude při jejím nákupu spekulovat na vzestup ceny podkladového aktiva. [5, 9] Pozice short call (vypisovatel opce) je zrcadlovou pozicí k long call. Subjekt v pozici short call prodal opci, a proto má povinnost na požádání majitele opce prodat za realizační cenu příslušné podkladové aktivum. Za tuto povinnost vyplývající z prodeje opce inkasuje opční prémii. Prodej kupní opce je zobrazen na následujícím obrázku.

43

Obrázek 6: Prodej kupní opce – short call zisk

Maximální zisk OP

Omezený zisk RC

0

RC + OP Ztráta

CPA

Využití opce kupujícím Propadnutí opce ztráta

Zdroj: DVOŘÁK, P. Přednášky z finančních derivátů. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2001. ISBN 80-245-0103-1, str. 93. kde: OP

opční prémie,

RC

realizační cena, tzn. sjednaná cena,

CPA cena podkladového aktiva, PK

promptní cena podkladového aktiva.

Z obrázku je vidět, že vypisovatel je v zrcadlové pozici k majiteli opce, tzn., že čím vyšší bude tržní cena podkladového aktiva, tím větší bude v době expirace kontraktu jeho ztráta. Subjekt v pozici short call je v postavení, ve kterém musí pouze čekat na rozhodnutí majitele opce, zda-li bude opce využita či nikoliv. Majitel nechá opci propadnout v případě, pokud zakoupení podkladového aktiva přímo na promptním trhu bude výhodnější než prostřednictvím opce, tzn., že promptní cena podkladového aktiva je nižší než realizační cena (PK < RC). Tím, že majitel opce opci nevyužije a nechá ji propadnout, dosahuje subjekt v pozici short call maximální zisk, jehož výši představuje inkasovaná opční prémie (OP). Majitel opce opci využije za předpokladu, že promptní cena podkladového aktiva je vyšší než realizační cena (PK > RC). Uplatnění opce znamená pro vypisovatele opce ztrátu, protože musí prodat podkladové aktivum za realizační cenu,

44

která je nižší než její kurz na promptním trhu. Omezený zisk pro majitele short call pozice znamená, že ztráta vyplývající z uplatnění opce je nižší než inkasovaná opční prémie, tzn., že platí (PK – RC < OP). Tato situace nastává, pokud se promptní cena podkladového aktiva nachází v intervalu (RC, RC + OP). Výše omezeného zisku je dána rozdílem [OP – (PK – RC)]. Čistou ztrátu dosáhne vypisovatel opce v tom případě, kdy inkasovaná opční prémie nepokryje ztrátu vyplývající z uplatnění opce, tzn., že platí (OP < PK – RC). To nastává tehdy, pokud je promptní cena podkladového aktiva vyšší než součet realizační ceny a opční prémie, tj. (PK > RC + OP). Výše ztráty je dána rozdílem [(PK – RC) – OP] a roste lineárně s rostoucí cenou podkladového aktiva. Vypisovatel kupní opce bude spekulovat na pokles tržní ceny pokladového aktiva. [4, 5, 9] Subjekt v pozici long put (majitel prodejní opce) má právo prodat za danou realizační cenu podkladové aktivum. Za zakoupení opce musí zaplatit opční prémii. Výše jeho zisku bude záviset na poklesu tržní ceny podkladového aktiva – čím větší bude pokles ceny, tím bude jeho zisk vyšší. Ztráta majitele opce je limitována výší opční prémie, kterou zaplatil za opci. Koupi prodejní opce znázorňuje následující obrázek. Obrázek 7: Koupě prodejní opce – long put zisk

Využití opce

Propadnutí opce

Zisk RC – OP OP

0

Omezená ztráta

RC Maximální ztráta

CPA

ztráta

Zdroj: DVOŘÁK, P. Přednášky z finančních derivátů. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2001. ISBN 80-245-0103-1, str. 94.

45

kde: OP

opční prémie,

RC

realizační cena, tzn. sjednaná cena,

CPA cena podkladového aktiva, PK

promptní cena podkladového aktiva.

Z obrázku je patrné, že opci je výhodné uplatnit, pokud je aktuální promptní cena podkladového aktiva nižší než realizační cena (PK < RC), protože prodej podkladového aktiva prostřednictvím opce je výhodnější než přímo na promptním trhu. Čistý zisk docílí majitel pozice v tom případě, pokud zisk z uplatnění opce bude vyšší než zaplacená opční prémie, tzn. [(RC – PK) > OP]. To nastává tehdy, je-li promptní cena podkladového aktiva nižší než rozdíl mezi realizační cenou a zaplacenou opční prémií [PK < (RC – OP)]. Celkový čistý zisk je dán rozdílem mezi ziskem z uplatnění opce a zaplacenou opční prémií [(RC – PK) – OP]. Maximální hodnoty dosahuje v případě, kdy cena podkladového aktiva poklesne na nulovou hodnotu, poté se rovná rozdílu mezi realizační cenou a zaplacenou opční prémií (RC – OP). Omezené ztráty dosahuje majitel pozice tehdy, je-li zaplacená opční prémie vyšší než zisk z uplatnění opce, tzn. [OP > (RC – PK)]. Tato situace nastává, pokud se promptní cena podkladového aktiva nachází v intervalu (RC – OP, RC). Celková výše ztráty je dána rozdílem mezi zaplacenou opční prémií a ziskem z uplatnění opce [OP – (RC – PK)]. Majitel opce nechá opci propadnout tehdy, jestliže prodej podkladového aktiva přímo na trhu bude výhodnější než prostřednictvím opce. To nastane tehdy, jestliže promptní cena podkladového aktiva bude vyšší než realizační cena (PK > RC). V tomto případě majitel opce docílí maximální možné ztráty, kterou představuje zaplacená opční prémie (OP). [5, 9] Pozice short put (vypisovatel prodejní opce) je zrcadlovou pozicí k long put. Subjekt v pozici short put prodal opci, a proto má povinnost na požádání majitele opce odkoupit za realizační cenu příslušné podkladové aktivum. Za tuto povinnost, jež vyplývá z prodeje opce, inkasuje opční prémii. Maximálně možný zisk majitele pozice short put je omezen výší inkasované prémie. Potenciální ztráta je omezená tím, že kurz podkladového aktiva může klesnout maximálně na nulovou hodnotu. Prodej prodejní opce zobrazuje následující obrázek.

46

Obrázek 8: Prodej prodejní opce – short put zisk

OP

RC – OP

Maximální zisk

Omezený zisk

0

CPA

RC Ztráta Propadnutí opce Využití opce majitelem

ztráta

Zdroj: DVOŘÁK, P. Přednášky z finančních derivátů. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2001. ISBN 80-245-0103-1, str. 95. kde: OP

opční prémie,

RC

realizační cena, tzn. sjednaná cena,

CPA cena podkladového aktiva, PK

promptní cena podkladového aktiva.

Subjekt v pozici short put opět musí v zásadě pouze čekat na rozhodnutí majitele opce, zda-li bude opce využita či nikoliv. Majitel opce opci využije za předpokladu, že prodej podkladového aktiva prostřednictvím opce bude výhodnější než přímo na trhu. To nastane tehdy, jestliže promptní cena podkladového aktiva je nižší než realizační cena (PK < RC). Uplatnění opce majitelem opce pro vypisovatele opce znamená ztrátu, protože musí koupit podkladové aktivum za realizační cenu, která je vyšší, než je cena podkladového aktiva na promptním trhu. Čistou ztrátu dosáhne vypisovatel opce tehdy, kdy inkasovaná opční prémie nepokryje ztrátu vyplývající z uplatnění opce, tzn. (OP < RC – PK). To nastane tehdy, pokud je promptní cena podkladového aktiva nižší než rozdíl mezi realizační cenou a opční prémií, tj. (PK < RC – OP). Výše ztráty je dána rozdílem [(RC – PK) – OP].

47

Maximální hodnoty by dosáhla v případě, kdy by cena podkladového aktiva klesla na nulu. Ztráta by se poté rovnala rozdílu mezi realizační cenou a opční prémií (RC – OP). Omezený zisk dosáhne subjekt v pozici short put tehdy, pokud dojde k uplatnění opce majitelem opce. Z tohoto uplatnění opce plyne vypisovateli opce určitá ztráta, která je nižší než inkasovaná opční prémie, tzn. (RC – PK < OP). To nastane, pokud se promptní cena podkladového aktiva nachází v intervalu (RC – OP, RC). Výše omezeného zisku je dána rozdílem mezi inkasovanou opční prémií a ztrátou z uplatnění opce [OP – (RC – PK)]. Subjekt v short put pozici dosáhne maximální zisk v případě, kdy majitel opce opci nevyužije a nechá ji propadnout. K tomu dojde, pokud lze prodat podkladové aktivum na promptním trhu výhodněji než prostřednictvím opce. To znamená, že promptní cena podkladového aktiva je vyšší než realizační cena (PK > RC). Maximální zisk představuje zaplacená opční prémie (OP). [4, 5] Opce se dělí podle druhu podkladového aktiva na opce finanční a komoditní, které se pak dále dělí. Úroková opce je opce na výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za dosud neznámou částku hotovosti nebo případně za úvěr, půjčku hotovosti, vklad, pohledávku nebo dluhový cenný papír, a to v téže měně. Neznámá částka hotovosti přitom závisí na budoucí spotové bezrizikové úrokové míře a nezávisí na rizikové úrokové míře kteréhokoli subjektu. [8] Měnová opce je opce na výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za pevnou částku hotovosti v jiné měně k určitému datu v budoucnosti. Realizační cenou je dohodnutý měnový kurz. Akciová opce je opce na výměnu pevné částky hotovosti za akciový nástroj k určitému datu v budoucnosti. Dohodnutá cena se nazývá realizační cenou. Komoditní opce je opce na výměnu pevné částky hotovosti za komoditní nástroj k určitému datu v budoucnosti. Dohodnutá cena je označována jako realizační cena. [7]

48

Opce nabízejí investorům velmi různorodé možnosti využití. Za základní motivy, které vedou k využití opcí, lze považovat zajištění (hedging) proti úrokovému, měnovému nebo kurzovému riziku. Opce jsou považovány za nejefektivnější nástroj hedgingu. To je dáno tím, že vypořádání opcí probíhá na burze přes clearingové centrum a je tak zajištěno vypořádání a likvidita obchodu. Opce je dále možné využít ke spekulaci s cílem profitovat na očekávaném budoucím vývoji na trhu. Rovněž existují i možnosti využití opcí k dosahování bezrizikových zisků na základě provádění arbitrážních operací. [4]

49

3. Firma AGC Automotive Czech a. s. 3. 1 Základní informace o společnosti AGC Automotive Czech a. s. (dále „společnost“) byla zapsána do Obchodního rejstříku, vedeným Krajským soudem v Ústí nad Labem dne 27. listopadu 1996 do složky 937 oddíl B, a její sídlo je v Chudeřicích, Sklárna č. p. 33, 418 25 Bílina, Česká republika. Předmětem podnikání společnosti podle Obchodního rejstříku je: -

výroba a zpracování skla,

-

činnost technických poradců v oblasti zpracování plochého skla a výrobků z něho,

-

velkoobchod,

-

specializovaný maloobchod,

-

maloobchod provozovaný mimo řádné provozovny,

-

maloobchod motorovými vozidly a jejich příslušenstvím,

-

nakládání s odpady (vyjma nebezpečných).

Dne 29. prosince 2003 byla v Obchodním rejstříku zaregistrována změna jména společnosti ze Splintex Czech a. s. na AGC Automotive Czech a. s. Mateřskou společností je Glaverbel Czech a. s., člen skupiny Glaverbel, která vlastní 100 % akcií společnosti. Společnost je součástí konsolidačního celku Glaverbel Group, Belgie, který je ovládán společností Asahi Glass Company, Japonsko. [1]

3. 2 Historie společnosti V roce 1906 vznikl podnik na koksování a zplynování hnědého uhlí. Novým vlastníkem podniku se stal Dr. Ing. Edmund Weinmann. V roce 1925 bylo zahájeno provozování hutě na zrcadlové lité sklo a tím začínají dějiny jednoho z nejpozoruhodnějších sklářských závodů na našem území. Roku 1933 byla výroba rozšířena o bezpečnostní tvrzená skla. Po skončení 2. světové války byl provoz sklárny znovu zahájen. V roce 1945 byly Weinmannovy závody znárodněny. Roku 1950 byl vytvořen samostatný národní podnik

50

Chudeřické sklárny. Byla zahájena výstavba kalicí pece na výrobu ohýbaných tvrzených skel. V roce 1957 byla znovu zahájena výroba tvrzeného skla a též byla zahájena hromadná výroba pěnového skla. Roku 1973 byla ukončena výroba zrcadlového skla klasickou technologií. Roku 1991 se uskutečnil majetkový vstup společnosti Glaverbel Belgie. Závod se stal součástí akciové společnosti Glavunion Teplice a došlo k rozdělení závodu na dva samostatné závody – Thorax a Glavostav. V roce 1994 byla provedena organizační změna závodu Thorax na odštěpný závod Thorax v souvislosti s posílením samostatného zajištění obchodních a výrobních aktivit v oblasti autoskel. Roku 1996 byla založena samostatná akciová společnost Splintex Czech a. s. V roce 1997 společnost Splintex Czech a. s. převzala obchodní aktivity odštěpného závodu Thorax a to znamenalo další rozšíření kompetencí této složky obchodní skupiny autoskel. Roku 1998 byla provedena integrace evropské části automobilové divize PPG Industries Inc. do skupiny Glaverbel, která znamenala rozšíření obchodního i výrobního potenciálu české části Splintex Czech a. s. o nové zákazníky, technologie a zkušenosti. V roce 1999 se Splintex Czech a. s. zapojil do celoevropské aktivity na trhu náhradních dílů autoskel v rámci divize Splintex Distribution Europe. Splintex Czech a. s. získal ocenění 3. místo v soutěži Exportér roku 1999 v kategorii Nárůst exportu 1993 – 1998. Zvyšování výkonnosti a proexportní orientace v roce 2000 se projevilo vítězstvím v soutěži Exportér roku 2000 v kategorii Nárůst exportu 1993 – 1999. Roku 2001 bylo dokončeno přestěhování výrobního provozu Speciální Connex (výroba autoskel pro trh náhradních dílů) z Řetenic do Chudeřic. Všechny výrobní provozy společnosti jsou nyní umístěny v jednom areálu v Chudeřicích. Společnost zrealizovala významné investice do rozšíření výroby bočních skel (přípravná linka) a výroby čelních skel pro trh náhradních dílů. V souvislosti s touto akcí Splintex Czech a. s. obdržel od státu investiční pobídky. I v tomto roce společnost potvrdila svoji pozici významného exportéra – opětovně získala titul Exportér roku v kategorii Nárůst exportu 1993 – 2000. V roce 2002 si společnost upevnila pozici významného dodavatele autoskel v rámci evropského trhu. Zároveň provedla další integrace aktivit v rámci divize Splintex Glaverbel a opětovně získala významné ocenění – Exportér roku v kategorii Nárůst exportu 1993 – 2001. Roku 2003

51

společnost pokračuje ve sjednocování aktivit v rámci divize AGC Automotive a v této souvislosti došlo k přejmenování společnosti na AGC Automotive Czech a. s. Společnost v roce 2004 potvrdila roli stabilního výrobce autoskel pro významné automobilky v tuzemsku i zahraničí. AGC Automotive Czech a. s. se v tomto roce umístil na 3. místě v soutěži Exportér roku v kategorii Nárůst exportu 1993 – 2004. V roce 2005 získala společnost nového významného zákazníka TPCA Kolín pro dodávky automobilových skel. [1]

3. 3 Současná účetní úprava společnosti Společnost

účtuje

v souladu

s účetními

předpisy

platnými

v České

republice.

Na společnost se vztahuje povinnost ověření účetní závěrky auditorem, jelikož dosahuje následujících kritérií: -

aktiva celkem více než 40 000 000,- Kč,

-

roční úhrn čistého obratu více než 80 000 000,- Kč a

-

průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50.

Společnost je zároveň povinna vyhotovovat výroční zprávu, jejímž účelem je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení společnosti. Společnost je zapsána v obchodním rejstříku, a proto je povinna zveřejnit účetní závěrku i výroční zprávu. Účetní závěrku zveřejňuje v rozsahu, v jakém byla sestavena. Svoji účetní závěrku i výroční zprávu zveřejňuje po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem, v této firmě to je dozorčí rada, a to ve lhůtě do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví lhůtu jinou, nejpozději do konce bezprostředně následujícího účetního období bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy schváleny uvedeným způsobem. Společnost je povinna zveřejnit i zprávu o auditu. Účetní závěrku a výroční zprávu zveřejňuje jejich uložením do sbírky listin obchodního rejstříku podle zvláštního právního předpisu, přitom účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy. Společnost nesmí zveřejnit informace, které předtím nebyly ověřeny auditorem, způsobem, který by mohl uživatele uvést v omyl, že byly auditorem ověřeny. [11]

52

Společnost používá deriváty jako efektivní zajišťovací nástroj v souladu se strategií řízení rizik, ale nemůže o nich podle českých účetních předpisů účtovat jako o zajišťovacích derivátech, protože nesplňuje následující požadavek § 52 odst. 3 pís. c) vyhlášky č. 500/2002 Sb. pro zajišťovací deriváty, který říká, že: „Efektivita je spolehlivě měřitelná a průběžně posuzovaná.“ 6 Je to dáno tím, že společnost efektivitu zajištění neměří a

průběžně ji neposuzuje. Společnost rovněž nesplňuje ustanovení § 52 odst. 4 vyhlášky č. 500/2000 Sb., které říká, že: „Zajištění je efektivní, pokud na počátku a v průběhu zajišťovacího vztahu je poměr mezi změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovaných položek z titulu zajišťovaného rizika a změnami reálné hodnoty nebo peněžních toků zajišťovacího derivátu odpovídající zajišťovanému riziku v intervalu 80 % - 125 %. Účetní jednotka zjišťuje, zda zajištění je efektivní na počátku zajištění a dále nejméně k okamžiku sestavení účetní závěrky.“ 7 A to proto, že společnost nezjišťuje hodnotu výše uvedeného poměru.

Z výše uvedených důvodů společnost účtuje o derivátech jako o derivátech k obchodování.

3. 4 Finanční deriváty ve společnosti Společnost začala sjednávat finanční deriváty typu forward a opce od 1. ledna 2002, a to z důvodu snížení kurzového rizika, které vzniká z nákupů a prodejů v měně EUR. Finanční deriváty k obchodování jsou vykazovány v reálných hodnotách a zisky, respektive ztráty ze změny jejich reálných hodnot jsou zahrnuty ve finančních výnosech nebo nákladech.

3. 4. 1 Správa a evidence derivátů

Pro evidenci a účtování derivátů společnost používá systém SAP, který se skládá především z komponent: hlavní kniha (SAP FI), pohledávky (SAP AP), závazky (SAP AP) a controlling (SAP CO), modulu pro sledování majetku a projektu (SAP AM) a modulu řízení materiálového hospodářství (SAP MM). Tento systém SAP je využíván všemi členy

6 7

§ 52 odst. 3 pís. c) vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů § 52 odst. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů

53

skupiny Glaverbel. Každý podnik tohoto celku má svůj vlastní účetní okruh, který se skládá z komponent a modulů, ale zároveň jsou jednotlivé účetní okruhy navzájem propojené. Derivátové obchody uzavírá společnost se společností Global Glass Services SA, která je součástí skupiny Glaverbel Group, Belgie. Global Glass Services SA sjednává derivátové obchody na reálném finančním trhu, které pak rozdělí mezi členy skupiny Glaverbel. Společnost AGC Automotive Czech a. s. má číslo účetního okruhu 0097, číslo účetního okruhu společnost Global Glass Services je 0029. Následující obrázek systému SAP zobrazuje vzájemné vztahy mezi hlavní knihou a dvěma vybranými moduly systému SAP a mezi dvěma účetními okruhy. Obrázek 9: Systém SAP

Vlastní zpracování.

54

Obrázek znázorňuje systém SAP a v něm účetní okruhy 0029 a 0097 a vzájemný vztah mezi nimi, vztah mezi hlavní knihou a modulem CFM a vztah mezi hlavní knihou a modulem pro sledování majetku v účetním okruhu 0097. Modul CFM eviduje a spravuje finanční nástroje, kterými jsou depozita, půjčky, forwardy a opce. Má-li Společnost sjednaný forwardový obchod, je nutné forward ke dni jeho splatnosti zaúčtovat. Na základě automatizovaného dokladu FM vznikne požadavek na zaúčtování daného forwardu, ke kterému dojde automatizovaně v průniku hlavní knihy a modulu CFM. Modul pro sledování majetku eviduje a spravuje dlouhodobý majetek daného účetního okruhu. Nakoupí-li účetní okruh 0097 nový majetek, zaeviduje tento majetek v modulu pro sledování majetku. Rovněž musí tento nový majetek zaúčtovat, a tak dojde k propojení hlavní knihy s modulem pro sledování majetku a na základě dokladu AA vznikne požadavek na automatizované zaúčtování. Jak ukazuje obrázek, k zaúčtování dochází v průniku hlavní knihy a modulu pro sledování majetku. Vztah mezi účetními okruhy 0029 a 0097 je následující: Global Glass Services SA (účetní okruh 0029) a AGC Automotive Czech a. s. (účetní okruh 0097) se dohodly na forwardovém obchodu, který Global Glass Services SA zadal do systému SAP do jeho modulu CFM pod jeho interním číslem na nákup 300 000,- Euro od AGC Automotive Czech a. s. Tato transakce byla automatizovaně překlopena systémem SAP do modulu CFM účetního okruhu 0097, tzn., že AGC Automotive Czech a. s. prodává 300 000,- Euro společnosti Global Glass Services SA a zároveň byla tato transakce očíslována interním číslem AGC Automotive Czech a. s. Výsledkem je, že systém SAP tuto transakci automatizovaně zaúčtuje v obou účetních okruzích.

3. 4. 2 Forwardy

Společnost používá forwardy hlavně na prodej EUR. Forwardy jsou evidovány v systému SAP v modulu CFM, který plní funkci podrozvahy. Forwardy se ve společnosti dělí na dva druhy: -

FWF – forwardy flow, které jsou vystavovány na toková Eura,

-

FWP – forwardy position, které jsou vystavovány na konkrétní depozitum.

55

Jak již bylo uvedeno, společnost obchoduje s deriváty se společností Global Glass Services SA, z jejíhož podnětu fowardové obchody vznikají. V této společnosti, tj. účetním okruhu 0029, mají jednotliví pracovníci vymezené pravomoci na to, kdo může danou forwardovou dohodu zadat do systému SAP, tj. pozice Front-Office Managera, a kdo daný forward zkontroluje a potvrdí, že se daný forward zřídí, tj. pozice Back Office Managera. Po zadání forwardu do systému SAP do modulu CFM v účetním okruhu 0029 v Belgii, je forward automatizovaně překlopen systém SAP do modulu CFM účetního okruhu 0097 v České republice. Společnost Global Glass Services SA ve většině sjednaných obchodů vystupuje v roli kupujícího Eura a prodávajícího Kč. Společnost AGC Automotive Czech a. s., tj. účetní okruh 0097, je tak v pozici prodávajícího Eura a kupujícího Kč. Potvrzením zřízení dohody je papírová forma forwardu, který může být buď FWF nebo FWP. Na papírové formě forwardu typu FWF nebo FWP je uveden výstavce forwardu (Global Glass Services SA), příjemce forwardu (AGC Automotive Czech a. s.), dále je zde číslo transakce výstavce forwardu, datum sjednání forwardu, typ forwardu, zda se jedná o forward outright flow (FWF) nebo o forward outright position (FWP). Dále je zde uveden nákup měny (EUR) ve sjednané výši, prodej měny (Kč) ve sjednané výši, datum splatnosti forwardu a směnný kurz Kč/EUR. Rovněž jsou zde uvedeny jména Front-Office Managera a Back Office Managera a jejich podpisy. K forwardu typu FWP je vystavena papírová forma depozita, na které je forward sjednán. Na papírové formě depozita je uveden výstavce depozita (Global Glass Services SA), příjemce depozita (AGC Automotive Czech a. s.), dále je zde číslo transakce výstavce depozita, datum sjednání depozita, typ depozita, zda se jedná o krátkodobé nebo dlouhodobé depozitum. Dále je zde uvedena částka a měna, na které je depozitum sjednáno, datum, od kdy depozitum platí, datum splatnosti depozita. Je zde také uvedena struktura úročení depozita, tzn. kalkulační metoda úroků, úroková sazba v % a výše nominálního úroku v Eurech. Nesmí zde rovněž chybět jména a podpisy Back Office Managera a Front-Office Managera. Sjednaný forward až do doby jeho splatnosti, tj. do okamžiku zaúčtování jeho směny, bude společnost přeceňovat nejen ke dni účetní závěrky, ale také měsíčně a to při měsíčních uzávěrkách. V průběhu forwardového obchodu společnost z jeho přecenění realizuje

56

nerealizovaný kurzový zisk, nebo nerealizovanou kurzovou ztrátu. Výpočet měsíčního přecenění probíhá automatizovaně v modulu CFM podle určitých parametrů, které stanovilo vedení skupiny Glaverbel Group v Belgii, ale zaúčtování nerealizovaného kurzového rozdílu je provedeno ručně díky tomu, že doklad k tomuto přecenění je rovněž ruční a to z toho důvodu, že v Belgii mají na přecenění jiné účty než v ČR. 8 V okamžiku zaúčtování směny, tj. v den splatnosti forwardu, společnost forward přecení aktuálním denním kurzem vyhlašovaným ČNB, který je zanesen do modulu CFM, a realizuje z tohoto přecenění buď realizovaný kurzový zisk, nebo realizovanou kurzovou ztrátu. Zaúčtování realizovaného kurzového rozdílu proběhne automatizovaně v modulu CFM, kde podkladem pro zaúčtování je doklad FM. Měsíční přecenění forwardu společnost provádí proto, aby věděla, jakým směrem se pohybuje hodnota jejího forwardového obchodu, zda z něj v době splatnosti forwardu bude realizovat realizovanou kurzovou ztrátu nebo realizovaný kurzový zisk. Společnost AGC Automotive Czech a. s. si sama dělá kontrolu přecenění forwardu tím, že porovnává kurz forwardu s reálným devizovým kurzem vyhlašovaným ČNB. Hodnota přecenění vypočtená automatizovaně modulem CFM je odlišná od hodnoty přecenění, která je vypočtena ručně na základě porovnání kurzu forwardu a reálného devizového kurzu ČNB. Pro účtování přecenění forwardu je pro společnost závazné přecenění vypočtené modulem CFM. Společnost vede analytickou evidenci realizovaných a nerealizovaných kurzových rozdílů. Realizované i nerealizované kurzové zisky a ztráty jsou účtovány do výsledku hospodaření. K zúčtování směny dochází v den splatnosti forwardu. Toto zúčtování probíhá automatizovaně jednak přes vnitropodnikovou banku IHC na základě výpisu z běžného účtu a jednak na základě automatizovaného dokladu FM, který navazuje na modul CFM.

3. 4. 2. 1 Průběh forwardového obchodu FWF

Společnost Global Glass Services SA se dne 18. 10. 2005 dohodla se společností AGC Automotive Czech a. s., že od AGC Automotive Czech a. s. koupí 500 000,- Euro za směnný kurz 29,634 Kč/EUR a tedy společnosti AGC Automotive Czech a. s. prodá 8

Ruční doklad, respektive ruční zaúčtování, znamená, že doklad je fyzicky zanesen do modulu CFM a následně fyzicky zaúčtován odpovědnou osobou společnosti AGC Automotive Czech a. s.

57

14 817 000,- Kč. Společnosti se dohodly na datu splatnosti 15. 12. 2006. Tuto forwardovou dohodu zadal dne 18. 10. 2005 Front-Office Manager z Global Glass Services SA, tj. z účetního okruhu 0029, do systému SAP do jejich modulu CFM pod jejich interním číslem 2003826. Tentýž den Back Office Manager forward zkontroloval a potvrdil. Tento forward byl automatizovaně překlopen systémem SAP do modulu CFM společnosti AGC Automotive Czech a. s., tj. účetního okruhu 0097, ale s tím rozdílem, že byl očíslován interním číslem AGC Automotive Czech a. s., tj. 2000322. Od 18. 10. 2005 bude společnost přeceňovat tento forward FWF měsíčně ke dni měsíční uzávěrky a realizovat z něj nerealizovaný kurzový rozdíl až do doby jeho splatnosti, tj. 15. 12. 2006, kdy z něj realizuje realizovaný kurzový rozdíl. Vývoj měsíčního přecenění forwardu na základě výpočtu modulu CFM, vývoj kurzu Kč/EUR vyhlašovaným ČNB ke dni měsíční uzávěrky a výsledek z automatizovaného přecenění i porovnání kurzu forwardu s kurzem ČNB ukazuje následující tabulka. Tabulka 2: Vývoj přecenění forwardu ke dni měsíční uzávěrky Datum

31. 10. 2005 30. 11. 2005 31. 12. 2005 31. 01. 2006 28. 02. 2006 31. 03. 2006 30. 04. 2006 31. 05. 2006 30. 06. 2006 31. 07. 2006 31. 08. 2006 30. 09. 2006 31. 10. 2006 30. 11. 2006

Hodnota přecenění vypočtená modulem CFM v Kč 16 839,00 373 889,30 349 360,20 681 133,72 730 126,48 591 147,87 660 604,24 775 814,44 615 931,44 589 352,45 742 040,63 728 394,93 720 194,95 836 554,51

Kurz forwardu

Kurz ČNB

Výsledek

29,634 29,634 29,634 29,634 29,634 29,634 29,634 29,634 29,634 29,634 29,634 29,634 29,634 29,634

29,600 28,930 29,005 28,410 28,325 28,595 28,430 28,205 28,495 28,530 28,215 28,330 28,220 27,970

zisk zisk zisk zisk zisk zisk zisk zisk zisk zisk zisk zisk zisk zisk

Zdroj: Interní údaje AGC Automotive Czech a. s., vlastní zpracování. Z

tabulky

vyplývá,

že

společnost

v průběhu

forwardového

obchodu

z jeho

automatizovaného přecenění ke dni měsíční uzávěrky realizuje nerealizované kurzové

58

zisky, které společnosti naznačují, že v době splatnosti forwardu by měla realizovat realizovaný kurzový zisk. Porovnáním kurzu forwardu s kurzem ČNB si společnost zjišťuje, kolik Kč by dostala od banky v den měsíční uzávěrky, kdyby se rozhodla prodat Eura v tento den. Vlastně si tím ověřuje, zda je sjednaný forward pro ni výhodný. Jak již bylo řečeno, toto porovnání kurzů společnost dělá dobrovolně a pro zaúčtování nerealizovaných kurzových zisků je pro ni závazná hodnota přecenění vypočtená modulem CFM. Zaúčtování takto vypočteného přecenění je prováděno ručně odpovědnou osobou. Postup účtování nerealizovaných kurzových zisků z přecenění forwardu je uveden v následující tabulce.

59

Tabulka 3: Účtování nerealizovaných kurzových zisků z přecenění forwardu Datum

Účetní případ

31. 10. 2005 01. 11. 2005 30. 11. 2005 01. 12. 2005 31. 12. 2005 01. 01. 2006 31. 01. 2006 01. 02. 2006 28. 02. 2006 01. 03. 2006 31. 03. 2006 01. 04. 2006 30. 04. 2006 01. 05. 2006 31. 05. 2006 01. 06. 2006 30. 06. 2006 01. 07. 2006 31. 07. 2006 01. 08. 2006 31. 08. 2006 01. 09. 2006 30. 09. 2006 01. 10. 2006 31. 10. 2006 01. 11. 2006 30. 11. 2006 01. 12. 2006

přecenění forwardu – zisk storno výnosu přecenění forwardu – zisk storno výnosu přecenění forwardu – zisk storno výnosu přecenění forwardu – zisk storno výnosu přecenění forwardu – zisk storno výnosu přecenění forwardu – zisk storno výnosu přecenění forwardu – zisk storno výnosu přecenění forwardu – zisk storno výnosu přecenění forwardu – zisk storno výnosu přecenění forwardu – zisk storno výnosu přecenění forwardu – zisk storno výnosu přecenění forwardu – zisk storno výnosu přecenění forwardu – zisk storno výnosu přecenění forwardu – zisk storno výnosu

Hodnota přecenění vypočtená modulem CFM v Kč 16 839,00 16 839,00 373 889,30 373 889,30 349 360,20 349 360,20 681 133,72 681 133,72 730 126,48 730 126,48 591 147,87 591 147,87 660 604,24 660 604,24 775 814,44 775 814,44 615 931,44 615 931,44 589 352,45 589 352,45 742 040,63 742 040,63 728 394,93 728 394,93 720 194,95 720 194,95 836 554,51 836 554,51

Zaúčtování MD

DAL

373.01 663.02 373.01 663.02 373.01 663.02 373.01 663.02 373.01 663.02 373.01 663.02 373.01 663.02 373.01 663.02 373.01 663.02 373.01 663.02 373.01 663.02 373.01 663.02 373.01 663.02 373.01 663.02

663.02 373.01 663.02 373.01 663.02 373.01 663.02 373.01 663.02 373.01 663.02 373.01 663.02 373.01 663.02 373.01 663.02 373.01 663.02 373.01 663.02 373.01 663.02 373.01 663.02 373.01 663.02 373.01

Zdroj: Interní údaje AGC Automotive Czech a. s., vlastní zpracování. Poznámka: 373.01 – Pohledávky a závazky z pevných termínových operací – forwardy 663.02 – Kurzové zisky – nerealizované, deriváty Tabulka ukazuje zaúčtování nerealizovaných kurzových zisků z přecenění forwardu v průběhu jeho běhu ke dni měsíční uzávěrky a následné storno nerealizovaného kurzového zisku k prvnímu dni následujícího měsíce. Toto storno se dělá proto, že v průběhu následujícího měsíce nerealizovaný kurzový zisk z přecenění forwardu nemá

60

pro společnost už žádnou vypovídací schopnost. Při měsíčních uzávěrkách v průběhu forwardového obchodu zaúčtovala účetní nerealizovaný kurzový zisk z jeho přecenění na vrub účtu 373.01 – Pohledávky a závazky z pevných termínových operací – forwardy a ve prospěch účtu 663.02 – Kurzové zisky – nerealizované, deriváty. Následné storno nerealizovaného kurzového zisku se zaúčtovalo na opačné strany těchto účtů, tj. na vrub účtu 663.02 a ve prospěch účtu 373.01. Nerealizovaný kurzový zisk ke dni 31. 12. 2005, tj. ke dni účetní závěrky za rok 2005, ve výši 349 360,20 Kč ovlivnil výši výsledku hospodaření za účetní období 2005 a to z toho důvodu, že storno tohoto nerealizovaného kurzového zisku bylo zaúčtováno až v novém účetním období 2006. V den splatnosti forwardu, tj. 15. 12. 2006, došlo k automatizovanému zúčtování směny přes vnitropodnikovou banku IHC. Průběh zúčtování směny znázorňuje následující tabulka. Tabulka 4: Průběh zúčtování forwardu v den splatnosti Text

Částka v Kč

1. prodej 500 000,00 EUR na základě forwardu

13 915 000,00

Zaúčtování MD DAL 261.01

261.02

- doklad FM – přípravný zápis na odejití EUR - přepočet EUR na Kč aktuálním kurzem platným v den splatnosti forwardu, přepočet musí být proto, že se účtuje v Kč - rozdílná hodnota Kč, než ta, která je uvedena na forwardu – vznik kurzového rozdílu

2. odúčtování 500 000,00 EUR

13 915 000,00

261.02

221.02

14 817 000,00

261.02

261.01

14 817 000,00

221.01

261.02

902 000,00

261.01

663.01

- doklad VBÚ – odúčtování EUR z eurového účtu společnosti

3. nákup 14 817 000,00 Kč na základě forwardu - doklad FM – přípravný zápis na přijetí Kč

4. příjem 14 817 000,00 Kč - doklad VBÚ – příjem Kč na korunový účet společnosti

5. realizovaný kurzový zisk z forwardu

- doklad FM – realizovaný kurzový zisk, který vznikl po přepočtení forwardu aktuálním kurzem platným v den směny a jeho porovnáním s kurzem uvedeným na forwardu

Zdroj: Interní údaje AGC Automotive Czech a. s., vlastní zpracování. Poznámka: 221.01 – Bankovní účty v Kč u vnitropodnikové banky IHC 221.02 – Bankovní účty v Eurech u vnitropodnikové banky IHC 261.01 – Peníze na cestě – plnohodnotná analytika účtu 261

61

261.02 – Peníze na cestě – mezibanka – „přípravná 261“ – automatizované účtování modulem CFM 663.01 – Kurzové zisky – realizované, deriváty Tabulka ukazuje zaúčtování směny forwardu v den jeho splatnosti 15. 12. 2006. Zaúčtování směny probíhá automatizovaně přes vnitropodnikovou banku IHC a v modulu CFM. Prvními účetními případy této směny forwardu jsou automatizovaně vzniklé přípravné zápisy, které jsou zaúčtované modulem CFM na základě dokladu FM. Jeden přípravný zápis je na odejití 500 000,- Euro, tj. po přepočtení aktuálním kurzem platným v den směny 13 915 000,- Kč, a druhý na přijetí 14 817 000,- Kč. Po těchto přípravných zápisech dojde k automatizovanému účtování banky IHC na základě výpisů z běžných účtů společnosti, tzn., že na základě výpisu z běžného účtu vedeného v Eurech dojde k zaúčtování úbytku 500 000,- Euro z tohoto účtu společnosti v hodnotě 13 915 000,- Kč a zároveň na základě výpisu z běžného účtu vedeného v Kč k zaúčtování přijetí 14 817 000,- Kč na korunový účet společnosti. Posledním účetním případem této směny forwardu je zaúčtování realizovaného kurzového zisku v hodnotě 902 000,- Kč, který vznikl společnosti porovnáním sjednané hodnoty forwardu s hodnotou forwardu získanou po přepočtení forwardu aktuálním kurzem platným v den směny. Podkladem pro toto zaúčtování v modulu CFM je doklad FM.

3. 4. 2. 2 Průběh forwardového obchodu FWP

Vedení společnosti v Belgii zjistilo, že má společnost AGC Automotive Czech a. s. hodně EUR na jejich bankovním účtu, a proto rozhodlo o nasmlouvání depozita mezi společností AGC Automotive Czech a. s. a společností Global Glass Services SA. Společnost Global Glass Services SA vystavila dne 28. 11. 2006 společnosti AGC Automotive Czech a. s. krátkodobé depozitum na částku 59 700 000,- Euro s datem platnosti od 30. 11. 2006. Datum splatnosti depozita bylo sjednáno na 6. 12. 2006. Depozitum bylo úročeno úrokovou sazbou ve výši 3,161 %. Nominální úrok byl sjednán ve výši 31 451,95 Euro. Toto depozitum zadal dne 30. 11. 2006 Front-Office Manager z Global Glass Services SA do systému SAP do jejich modulu CFM pod jejich interním číslem 1002812. Tentýž den Back Office Manager depozitum zkontroloval a potvrdil. Toto depozitum bylo

62

automatizovaně překlopeno systémem SAP do modulu CFM společnosti AGC Automotive Czech a. s. a očíslováno interním číslem AGC Automotive Czech a. s. 1001195. Dne 28. 11. 2006 při nasmlouvání depozita společnosti zároveň nasmlouvaly související forward, z něhož vyplývá, že společnosti Global Glass Services SA koupí od AGC Automotive Czech a. s. 59 700 000,- Euro za směnný kurz 28,040 Kč/EUR, tzn., že společnosti AGC Automotive Czech a. s. prodá 1 673 988 000,- Kč. Datum splatnosti forwardu byl dohodnut na 6. 12. 2006. Tento forward byl zadán dne 28. 11. 2006 Front-Office Managerem z Global Glass Services SA do systému SAP do jejich modulu CFM pod jejich interním číslem 20005673. Forward ten samý den zkontroloval a potvrdil Back Office Manager. Poté byl forward automatizovaně překlopen systémem SAP do modulu CFM společnosti AGC Automotie Czech a. s. a byl očíslován interním číslem této společnosti, tj. 2000567. Účtování depozita ke dni jeho vzniku, tj. k 30. 11. 2006, a ke dni jeho splatnosti, tj. k 6. 12. 2006, je uvedeno v následující tabulce.

63

Tabulka 5: Účtování depozita Text

Částka v Kč

1. založení depozita ve výši 59 700 000,00 EUR

1 671 003 000,00

Zaúčtování MD DAL 261.02

221.02

- 30. 11. 2006 – doklad VBÚ – odúčtování EUR z eurového účtu společnosti - založené depozitum jde z běžného účtu na mezibanku - přepočet EUR na Kč aktuálním kurzem platným v den založení depozita, přepočet musí být proto, že se účtuje v Kč

2. založené depozitum jde na depozitní účet ve výši 59 700 000,00 EUR

1 671 003 000,00

221.09

261.02

261.02

221.09

- 30. 11. 2006 – doklad FM – z mezibanky jde depozitum na depozitní účet

3. vrácení depozita na mezibanku v částce 59 700 000,00 EUR

1 672 495 500,00

- 6. 12. 2006 – doklad FM – depozitum se vrací z depozitního účtu zpět na mezibanku - přepočet EUR na Kč aktuálním kurzem platným v den splatnosti depozita

4. vrácení depozita na běžnou banku v hodnotě 59 731 451,95 EUR

1 673 376 626,38

221.02

261.02

261.02

662.09

- 6. 12. 2006 – doklad VBÚ – vrácení depozita na eurový účet společnosti - částka včetně úroků

5. výnos z úročení depozita 31 451,95 EUR

2 373 626,38

- 6. 12. 2006 – doklad FM – úroky z úročení depozita

Zdroj: Interní údaje AGC Automotive Czech a. s., vlastní zpracování. Poznámka: 221.02 – Bankovní účty v Eurech u vnitropodnikové banky IHC 221.09 – Depozitní účty 261.02 – Peníze na cestě – mezibanka – „přípravná 261“ – automatizované účtování modulem CFM 662.09 – Úroky z depozit Tabulka znázorňuje automatizované účtování depozita v modulu CFM a vnitropodnikové banky IHC v den jeho vzniku a v den jeho splatnosti. Prvním účetním případem je založení depozita dne 30. 11. 2006 ve výši 59 700 000,- Euro, tj. po přepočtení aktuálním kurzem platným v den založení depozita 1 671 003 000,- Kč. Toto založení depozita je zaúčtováno ve dvou krocích. V prvním na základě výpisu z běžného účtu vedeného v Eurech je automatizovaně bankou IHC zúčtován úbytek peněz, které jdou na mezibanku. Ve druhém je na základě automatizovaného dokladu FM v modulu CFM zaúčtován příjem peněz na depozitní účet. V den splatnosti depozita 6. 12. 2006 je nejdříve v modulu CFM na základě dokladu FM zúčtováno vrácení depozita na mezibanku v částce 59 700 000,- Euro, tj. po přepočtení aktuálním kurzem v den splatnosti depozita

64

1 672 495 500,- Kč. Poté následuje účetní případ, kdy je depozitum zvýšené o úrok vráceno zpět na běžný účet společnosti vedený v Eurech v částce 59 731 451,95 Euro, tj. 1 673 376 626,38 Kč. Tento účetní případ je zaúčtován bankou IHC na základě výpisu z běžného účtu v Eurech. Posledním účetním případem je zaúčtování úroků z úročení depozita na depozitním účtu ve výši 31 451,95 Euro, tj. 2 373 626,38 Kč, které je provedeno na základě dokladu FM. Sjednaný forward FWP na uvedené depozitum společnost přecení ke dni měsíční uzávěrky, tj. k 30. 11. 2006, a bude z něj realizovat nerealizovaný kurzový rozdíl. V den splatnosti forwadu bude společnost realizovat z jeho přecenění aktuálním kurzem realizovaný kurzový rozdíl. Hodnotu přecenění forwardu na základě výpočtu modulu CFM, vývoj kurzu Kč/EUR vyhlášeným ČNB ke dni měsíční uzávěrky a výsledek z automatizovaného přecenění i porovnání kurzu forwardu s kurzem ČNB znázorňuje následující tabulka. Tabulka 6: Přecenění forwardu ke dni měsíční uzávěrky Datum

30. 11. 2006

Hodnota přecenění vypočtená modulem CFM v Kč 4 418 056,41

Kurz forwardu

Kurz ČNB

Výsledek

28,040

27,970

zisk

Zdroj: Interní údaje AGC Automotive Czech a. s., vlastní zpracování. Z tabulky plyne, že společnost v průběhu forwardového obchodu z jeho automatizovaného přecenění ke dni měsíční uzávěrky realizuje nerealizovaný kurzový zisk, který společnosti naznačuje, že by měla realizovat v době splatnosti forwardu realizovaný kurzový zisk. Zaúčtování hodnoty přecenění forwardu vypočtené modulem CFM, které je prováděno ručně odpovědnou osobou, je uvedeno v následující tabulce.

65

Tabulka 7: Účtování nerealizovaného kurzové zisku z přecenění forwardu Datum

Účetní případ

30. 11. 2006 01. 12. 2006

přecenění forwardu – zisk storno výnosu

Hodnota přecenění vypočtená modulem CFM v Kč 4 418 056,41 4 418 056,41

Zaúčtování MD

DAL

373.01 663.02

663.02 373.01

Zdroj: Interní údaje AGC Automotive Czech a. s., vlastní zpracování. Poznámka: 373.01 – Pohledávky a závazky z pevných termínových operací – forwardy 663.02 – Kurzové zisky – nerealizované, deriváty Tabulka znázorňuje zaúčtování nerealizovaného kurzového zisku z přecenění forwardu v průběhu jeho běhu ke dni měsíční uzávěrky a jeho následné storno. Nerealizovaný kurzový zisk ke dni 30. 11. 2006 ve výši 4 418 056,41 Kč zaúčtovala účetní na vrub účtu 373.01 – Pohledávky a závazky z pevných termínových operací – forwardy a ve prospěch účtu 663.02 – Kurzové zisky – nerealizované, deriváty. Následné storno společnost zaúčtovala 1. 12. 2006 na opačné strany těchto účtů, tzn. na vrub účtu 663.02 a ve prospěch účtu 373.01. V den splatnosti forwardu 6. 12. 2006 došlo k automatizovanému zúčtování jeho směny přes vnitropodnikovou banku IHC. Postupné zaúčtování směny forwardu ukazuje následující tabulka.

66

Tabulka 8: Zaúčtování směny forwardu v den splatnosti Zaúčtování MD DAL

Text

Částka v Kč

1. nákup 1 673 988 000,00 Kč na základě forwardu

1 673 988 000,00

261.02

261.01

1 673 988 000,00

221.01

261.02

1 672 495 500,00

261.01

261.02

- doklad FM – přípravný zápis na přijetí Kč

2. příjem 1 673 988 000,00 Kč - doklad VBÚ – příjem Kč na korunový účet společnosti

3. prodej 59 700 000,00 EUR na základě forwardu

- doklad FM – přípravný zápis na odejití EUR - přepočet EUR na Kč aktuálním kurzem platným v den splatnosti forwardu, přepočet musí být proto, že se účtuje v Kč - rozdílná hodnota Kč, než ta, která je uvedena na forwardu – vznik kurzového rozdílu

4. odúčtování 59 700 000,00 EUR

1 672 495 500,00

261.02

221.02

261.01

663.01

- doklad VBÚ – odúčtování EUR z eurového účtu společnosti

5. realizovaný kurzový zisk z forwardu

1 492 500,00

- doklad FM – realizovaný kurzový zisk, který vznikl po přepočtení forwardu aktuálním kurzem platným v den směny a jeho porovnáním s kurzem uvedeným na forwardu

Zdroj: Interní údaje AGC Automotive Czech a. s., vlastní zpracování. Poznámka: 221.01 – Bankovní účty v Kč u vnitropodnikové banky IHC 221.02 – Bankovní účty v Eurech u vnitropodnikové banky IHC 261.01 – Peníze na cestě – plnohodnotná analytika účtu 261 261.02 – Peníze na cestě – mezibanka – „přípravná 261“ – automatizované účtování modulem CFM 663.01 – Kurzové zisky – realizované, deriváty Tabulka znázorňuje zaúčtování směny forwardu v den jeho splatnosti 6. 12. 2006. Zúčtování směny probíhá automatizovaně v modulu CFM a přes vnitropodnikovou banku IHC. Prvními účetními případy této směny forwardu jsou automatizovaně vzniklé a modulem CFM zaúčtované přípravné zápisy na základě dokladu FM. Jeden je na přijetí 1 673 988 000,- Kč a druhý na odejití 59 700 000,- Euro, tj. po přepočtení aktuálním kurzem platným v den směny forwardu 1 672 495 500,- Kč. Po těchto přípravných zápisech následuje automatizované účtování vnitropodnikové banky IHC na základě výpisů z běžných účtů společnosti, tzn., že na základě výpisu z běžného účtu vedeného v Kč dojde k zúčtování přijetí 1 673 988 000,- Kč na korunový účet společnosti a zároveň na

základě

výpisu

z běžného

účtu

vedeného

v Eurech

dojde

k odúčtování

59 700 000,- Euro z eurového účtu společnosti v hodnotě 1 672 495 500,- Kč. Posledním

67

účetním případem této směny forwardu je na základě dokladu FM zaúčtování realizovaného kurzového zisku ve výši 1 492 500,- Kč, který vznikl porovnáním sjednané hodnoty forwardu s hodnotou forwardu získanou po přepočtení forwardu aktuálním kurzem platným v den směny.

3. 4. 3 Opce

Opční obchody společnost sjednává jak na prodej Eur, tzn. na nákup Kč, tak i na prodej Kč, tzn. na nákup Eur. Opce jak kupní, tak i prodejní jsou evidovány v systému SAP v modulu CFM, jež plní funkci podrozvahy. Opční obchody společnost uzavírá se společností Global Glass Services SA, z jejíhož podnětu opční obchody vznikají, a ve které mají pracovníci vymezené pravomoci na to, kdo danou opci může zadat do systému SAP, tj. pozice Front Office Managera, a kdo danou opci zkontroluje a potvrdí, že se zřídí, tj. pozice Group Treasurer. Po zadání opce do systému SAP do modulu CFM ve společnosti Global Glass Services SA v Belgii a jejím následném potvrzení, je opce automatizovaně překlopena systémem SAP do modulu CFM společnosti AGC Automotive Czech a. s. v České republice. Potvrzením zřízení opčního obchodu je papírová forma opce, kterou vystavuje společnost Global Glass Services SA. Na papírové formě opce je uveden výstavce opce (Global Glass Services SA), příjemce opce (AGC Automotive Czech a. s.) a označení, že se jedná o potvrzení kontraktu měnové opce. Dále je zde číslo opce výstavce opce, datum uzavření obchodu, kupující opce, prodávající opce, typy opce, tzn. call a put, a sjednané částky odpovídající danému typu opce. Je zde rovněž uveden směnný kurz Kč/EUR, způsob uplatnění opce, zda se jedná o opci evropskou nebo americkou, datum realizace opce, čas realizace opce, datum ukončení opčního obchodu. Dále je zde v procentech uvedena výše opční prémie, kterou musí zaplatit kupující opce. Hodnota opční prémie se počítá z hodnoty prodávané měny kupujícího opce. Je zde také uvedeno datum platnosti opce, které se liší od data uzavření opčního obchodu. Papírová forma opční dohody obsahuje doložku, že v den platnosti opce společnost Global Glass Services SA obdrží od AGC Automotive Czech a. s., respektive zaplatí společnosti AGC Automotive Czech a. s., opční prémii ve stanovené výši na její

68

účet u vnitropodnikové banky IHC. Rovněž je zde obsažena žádost výstavce opce, aby příjemce opce opci podepsal a oznámil svůj souhlas s opcí prostřednictvím faxu. Nesmí zde rovněž chybět jména a podpisy Front Office Managera a Group Treasurera. Společnost o opci účtuje pouze tehdy, dojde-li k její směně v den realizace. Toto účtování probíhá automatizovaně přes vnitropodnikovou banku IHC a v modulu CFM v den ukončení opčního obchodu. Je-li opce vypovězena kupujícím opce před datem realizace, nebo pokud je opce vypovězena automaticky barrierou, účtuje společnost pouze o zaplacené, respektive přijaté opční prémii. O zaplacené opční prémii účtuje společnost, je-li kupujícím opce. O přijaté opční prémii účtuje, je-li prodávajícím opce. O opční prémii účtuje společnost i v případě, kdy dojde ke směně opce. Účtování o opční prémii probíhá jednak automatizovaně v modulu CFM a přes vnitropodnikovou banku a jednak ručně odpovědnou osobou. Zaplacená, respektive přijatá opční prémie vstupuje podle českých účetních předpisů do nákladů, respektive do výnosů ke dni ukončení opčního obchodu. Podle belgických účetních předpisů vstupuje zaplacená, resp. přijatá opční prémie do nákladů, resp. do výnosů již v průběhu opčního obchodu. Rozdílné účtování opční prémie v České republice a v Belgii je řešeno prostřednictvím systému COGNOS, což je jednoduchý reportovací systém a jednotící prvek celé skupiny Glaverbel. Protože je společnost součástí konsolidačního celku Glaverbel Group, Belgie, musí vždy na konci měsíce provést report svých účetních případů, které se účtují podle české legislativy, a odeslat ho do Belgie, kde se účtuje podle belgické legislativy. Report všech svých účetních případů zaúčtovaných v systému SAP provede společnost pomocí systému COGNOS. V tomto systému se všechny účetní případy zaúčtované podle české legislativy upraví a dostanou podobu účetních případů zaúčtovaných podle účetních předpisů platných v Belgii. Následující obrázek zobrazuje systém COGNOS, pomocí něhož společnost provádí report svých účetních případů.

69

Obrázek 10: Systém COGNOS

COGNOS

CZ GAAP

Změna

BE GAAP

1 000,- €

- 400,- €

600,- €

Vlastní zpracování Obrázek znázorňuje systém COGNOS, pomocí kterého je prováděn report účetních případů společnosti. Report je prováděn ve 3 sloupcích. Ve sloupci CZ GAAP je zaneseno lokální účetnictví společnosti, tzn. účtování podle českých účetních předpisů. Sloupec Změna představuje rozdíl mezi českým a belgickým účtováním daných účetních případů společnosti. Sloupec BE GAAP je dán součtem sloupců CZ GAAP a Změna. Společnost zaúčtovala zaplacenou opční prémii do nákladů ve výši 1 000,- € ke dni ukončení opčního obchodu. Podle belgických účetních předpisů se zaplacená opční prémie účtuje do nákladů již v průběhu opčního obchodu, proto systém COGNOS upraví zaúčtování opční prémie do nákladů ve výši 1 000,- € podle účetních předpisů platných v Belgii. Rozdíl mezi českým a belgickým účtováním opční prémie do nákladů je ve výši - 400,- €. Výsledkem provedeného reportu je upravená hodnota opční prémie ve výši 600,- €, která je zaúčtována podle belgických účetních pravidel.

3. 4. 3. 1 Průběh společností vypovězeného opčního obchodu

Společnost Global Glass Services SA uzavřela se společností AGC Automotive Czech a. s. dne 20. září 2005 opční obchod, ve kterém společnost AGC Automotive Czech a. s.

70

vystupuje na straně kupujícího opce a společnost Global Glass Services SA na straně prodávajícího opce, tzn., že společnost AGC Automotive Czech a. s. koupí 43 950 000,- Kč od společnosti Global Glass Services SA a prodá jí 1 500 000,- Euro za směnný kurz 29,30 Kč/EUR a tedy Global Glass Services SA prodá AGC Automotive Czech a. s. 49 950 000,- Kč a koupí od ní 1 500 000,- Euro. Za způsob uplatnění opčního obchodu společnosti zvolily typ evropské opce. Společnosti stanovily datum realizace opce na 29. března 2006, čas realizace byl stanoven na 10 a. m. New York Time. Datum ukončení opce byl dohodnut na 31. března 2006. Společnosti se dohodly na výši opční prémie, kterou stanovily na 1,39 % z hodnoty 1 500 000,- Euro, tj. 20 850,- Euro. Tuto opční prémii zaplatí společnost AGC Automotive Czech a. s. v den platnosti opce, který byl stanoven na 22. září 2005, na účet společnosti Global Glass Services SA. Tento opční obchod zadal do systému SAP do modulu CFM dne 20. září 2005 Front Office Manager z Global Glass Services SA pod jejich interním číslem 3000288. Tento den Group Treasurer opci zkontroloval a potvrdil její zřízení. Poté byla opce automatizovaně překlopena v systému SAP do modulu CFM společnosti AGC Automotive Czech a. s. a očíslována jejím interním číslem 3000027. Společnost o této opci nebude účtovat, protože ji v den, kdy měla být realizována, vypověděla z důvodu velkého výkyvu kurzu. Společnost bude účtovat pouze o opční prémii, kterou 22. září 2005, tj. v den platnosti opce, ve výši 20 850,- Euro zaplatila společnosti Global Glass Services SA. Účtování opční prémie je uvedeno v následující tabulce.

71

Tabulka 9: Účtování zaplacené opční prémie Text

Částka v Kč

1. zaplacená opční prémie ve výši 20 850,00 EUR

612 781,50

Zaúčtování MD DAL 567.02

261.02

- 22. 9. 2005 – doklad FM – zaplacená opční prémie v den platnosti opce - přepočet EUR na Kč aktuálním kurzem platným v den platnosti opce, přepočet musí být proto, že se účtuje v Kč

2. odúčtování zaplacené opční prémie ve výši 20 850,00 EUR

612 781,50

261.02

221.02

376.02

567.02

567.02

376.02

- 22. 9. 205 – doklad VBÚ – odúčtování EUR z eurového účtu společnosti

3. vytažení opční prémie z nákladů na rozvahu ve výši 20 850,00 EUR

612 781,50

- 23. 9. 2005 – doklad SD – vytažení opční prémii z nákladů na rozvahu

4. vrácení opční prémie zpět do nákladů ve výši 20 850,00 EUR

612 781,50

- 29. 3. 2006 – doklad SD – opční prémie vrácena k datu vypovězení zpět do nákladů, kde definitivně zůstane

Zdroj: Interní údaje AGC Automotive Czech a. s., vlastní zpracování. Poznámka: 221.02 – Bankovní účty v Eurech u vnitropodnikové banky IHC 261.02 – Peníze na cestě – mezibanka – „přípravná 261“ – automatizované účtování modulem CFM 376.02 – Nakoupené opce 567.02 – Náklady z derivátových operací – zaplacená opční prémie Tabulka ukazuje zaúčtování zaplacené opční prémie společností. V den platnosti opce 22. 9. 2005 zaplatila společnost opční prémii ve výši 20 850,- Euro, tj. po přepočtení aktuálním kurzem platným v den platnosti opce 612 781,50 Kč, a která byla na základě dokladu FM automatizovaně zaúčtována modulem CFM na vrub účtu 567.02 – Náklady z derivátových operací – zaplacená opční prémie a ve prospěch účtu 261.02 – Peníze na cestě – mezibanka a zároveň na základě výpisu z běžného účtu vedeného v Eurech byla vnitropodnikovou bankou zaúčtována na vrub účtu 261.02 – Peníze na cestě – mezibanka a ve prospěch účtu 221.02 – Bankovní účty v Eurech u vnitropodnikové banky IHC. 23. 9. 2006 vytáhla účetní zaplacenou opční prémii z nákladů na rozvahu, a to proto, že do nákladů se opční prémie zaúčtuje až ke dni vypovězení opce. Opční prémie byla zaúčtována na vrub účtu 376.02 – Nakoupené opce, kde zůstane až do data vypovězení opce, a ve prospěch účtu 567.02 – Náklady z derivátových operací – zaplacená opční

72

prémie. Toto zaúčtování provedla účetní ručně na základě ručního dokladu SD. Ke dni vypovězení opce 29. 3. 2006 byla opční prémie vrácena zpět do nákladů, kde již zůstane, tzn. zaúčtována účetní na základě dokladu SD na vrub účtu 567.02 – Náklady z derivátových operací – zaplacená opční prémie a ve prospěch účtu 376.02 – Nakoupené opce.

3. 4. 3. 2 Průběh realizovaného opčního obchodu

Společnost Global Glass Services SA uzavřela dne 7. září 2006 se společností AGC Automotive Czech a. s. měnovou opci, ve které společnost AGC Automotive Czech a. s. vystupuje v roli kupujícího opce a společnost Global Glass Services SA v roli prodávajícího opce, tzn., že společnost AGC Automotive Czech a. s. koupí od společnosti Global Glass Services SA 29 000 000,- Kč a prodá jí 1 000 000,- Euro za směnný kurz 29,00 Kč/EUR a tedy společnost Global Glass Services SA prodá 29 000 000,- Kč společnosti AGC Automotive Czech a. s. a koupí od ní 1 000 000,- Euro. Společnosti zvolily typ evropské opce za způsob uplatnění tohoto obchodu. V této opci byla dohodnuta barriera US Knock Out: 27,75 Kč/EUR, která říká, klesne-li reální kurz Kč/EUR pod tuto hranici, opce bude automaticky vypovězena. Datum realizace opce byl dohodnut na 27. října 2006, čas realizace byl stanoven na 10 a. m. New York Time. Datum ukončení opce byl dohodnut na 31. října 2006. Společnosti se dohodly na výši opční prémie, kterou stanovily na 0,85 % z hodnoty 1 000 000,- Euro, tj. 8 500,- Euro. Tuto opční prémii zaplatí společnost AGC Automotive Czech a. s. v den platnosti opce, který byl stanoven na 11. září 2006, na účet společnosti Global Glass Services SA. Dne 7. září 2006 zadal tento opční obchod do systému SAP do modulu CFM Front Office Manager z Global Glass Services SA pod jejich interním číslem 3000572. Ten samý den Group Treasurer opci zkontroloval a potvrdil její zřízení. Následně byla opce automatizovaně překlopena systémem SAP do modulu CFM společnosti AGC Automotive Czech a. s. a očíslována jejím interním číslem 3000088. V den platnosti opce 11. září 2006 společnost zaplatila společnosti Global Glass Services SA opční prémii ve výši 8 500,- Euro. Tuto zaplacenou opční prémii musí společnost zaúčtovat. Zároveň byla tato opce realizována podle dohodnutých podmínek, a proto musí

73

společnost zaúčtovat její směnu. Účtování o zaplacené opční prémii a směně opce v den ukončení opčního obchodu 31. října 2006 ukazuje následující tabulka. Tabulka 10: Účtování zaplacené opční prémie a směny opce Text

Částka v Kč

1. zaplacená opční prémie ve výši 8 500,00 EUR

240 507,50

Zaúčtování MD DAL 567.02

261.02

- 11. 9. 2006 – doklad FM – zaplacená opční prémie v den platnosti opce - přepočet EUR na Kč aktuálním kurzem platným v den platnosti opce, přepočet musí být proto, že se účtuje v Kč

2. odúčtování zaplacené opční prémie ve výši 8 500,00 EUR

240 507,50

261.02

221.02

376.02

567.02

567.02

376.02

- 11. 9. 2006 – doklad VBÚ – odúčtování EUR z eurového účtu společnosti

3. vytažení opční prémie z nákladů na rozvahu ve výši 8 500,00 EUR

240 507,50

- 14. 9. 2006 – doklad SD – vytažení opční prémii z nákladů na rozvahu

4. vrácení opční prémie zpět do nákladů ve výši 8 500,00 EUR

240 507,50

- 27. 10. 2006 – doklad SD – v den realizace opce opční prémie vrácena zpět do nákladů, kde definitivně zůstane

5. nákup 29 000 000,00 Kč na základě opce

29 000 000,00

261.02

261.01

221.01

261.02

28 350 000,00 261.01

261.02

- 31. 10. 2006 – doklad FM – v den ukončení opce přípravný zápis na přijetí Kč

6. příjem 29 000 000,00 Kč

29 000 000,00

- 31. 10. 2006 – doklad VBÚ – příjem Kč na korunový účet společnosti

7. prodej 1 000 000,00 EUR na základě opce

- 31. 10. 2006 – doklad FM – přípravný zápis na odejití EUR - přepočet EUR na Kč aktuálním kurzem platným v den ukončení opce, přepočet musí být proto, že se účtuje v Kč - rozdílná hodnota Kč než ta, která je uvedena na opci – vznik kurzového rozdílu

8. odúčtování 1 000 000,00 EUR

28 350 000,00 261.02

221.02

- 31. 10. 2006 – doklad VBÚ – odúčtování EUR z eurového účtu společnosti

9. realizovaný kurzový zisk z opce

650 000,00

261.01

663.01

- 31. 10. 2006 – doklad FM – realizovaný kurzový zisk, který vznikl po přepočtení opce aktuálním kurzem platným v den ukončení opce a jeho porovnáním s kurzem uvedeným na opci

Zdroj: Interní údaje AGC Automotive Czech a. s., vlastní zpracování. Poznámka: 221.01 – Bankovní účty v Kč u vnitropodnikové banky IHC 221.02 – Bankovní účty v Eurech u vnitropodnikové banky IHC 261.01 – Peníze na cestě – plnohodnotná analytika účtu 261 261.02 – Peníze na cestě – mezibanka – „přípravná 261“ – automatizované účtování modulem CFM 376.02 – Nakoupené opce 567.02 – Náklady z derivátových operací – zaplacená opční prémie

74

663.01 – Kurzové zisky – realizované, deriváty Tabulka znázorňuje zaúčtování zaplacené opční prémie, kterou v den platnosti opce 11. 9. 2006 společnost zaplatila ve výši 8 500,- Euro, tj. po přepočtení aktuálním kurzem platným v den platnosti opce 240 507,50 Kč, a jež byla automatizovaně zaúčtována modulem CFM na základě dokladu FM na vrub účtu 567.02 – Náklady z derivátových operací – zaplacená opční prémie a ve prospěch účtu 261.02 – Peníze na cestě – mezibanka. Zaplacená opční prémie byla automatizovaně zaúčtována vnitropodnikovou bankou IHC na základě výpisu z běžného účtu společnosti vedeného v Eurech a to na vrub účtu 261.02 – Peníze na cestě – mezibanka a ve prospěch účtu 221.02 – Bankovní účty v Eurech u vnitropodnikové banky IHC. Účetní vytáhla zaplacenou opční prémii dne 14. 9. 2006 z nákladů na rozvahu proto, že do nákladů se opční prémie zaúčtuje až v den realizace opce, tzn., že ji na základě dokladu SD ručně zaúčtovala na vrub účtu 376.02 – Nakoupené opce, kde zůstane až do dne realizace opce, a ve prospěch účtu 567.02 – Náklady z derivátových operací – zaplacená opční prémie. V den realizace opce 27. 10. 2006 účetní vrátila opční prémii zpět do nákladů, kde již zůstane, tzn., že ji zaúčtovala na základě dokladu SD na vrub účtu 567.02 – Náklady z derivátových operací – zaplacená opční prémie a ve prospěch účtu 376.02 – Nakoupené opce. Tabulka rovněž znázorňuje zaúčtování směny opce v den ukončení opčního obchodu 31. 10. 2006, které probíhá automatizovaně přes vnitropodnikovou banku IHC a v modulu CFM. Prvními účetními případy této směny opce jsou automatizovaně vzniklé a modulem CFM zaúčtované přípravné zápisy. Podkladem pro toto účtování je doklad FM. Jeden přípravný zápis je na přijetí 29 000 000,- Kč a druhý na odejití 1 000 000,- Euro, tj. po

přepočtení

aktuálním

kurzem

platným

v den

ukončení

opčního

obchodu

28 350 000,- Kč. Po těchto přípravných zápisech následuje automatizované účtování vnitropodnikové banky IHC na základě výpisů z běžných účtů společnosti, tzn. na základě výpisu z běžného účtu vedeného v Kč dojde k zaúčtování přijetí 29 000 000,- Kč na korunový účet společnosti, a zároveň na základě výpisu z běžného účtu vedeného v Eurech dojde k odúčtování 1 000 000,- Euro z eurového účtu společnosti v hodnotě 28 350 000,- Kč. Posledním účetním případem této směny opce je na základě dokladu FM zaúčtování realizovaného kurzového zisku ve výši 650 000,- Kč, který vznikl porovnáním

75

sjednané hodnoty opce s hodnotou opce získanou po přepočtení opce aktuálním kurzem platným v den ukončení opčního obchodu.

3. 4. 3. 3 Průběh opčního obchodu vypovězeného barrierou

Společnost Global Glass Services SA uzavřela dne 13. června 2006 se společností AGC Automotive Czech a. s. opční obchod, v němž společnost Global Glass Services SA vystupuje na straně kupujícího opce a společnost AGC Automotive Czech a. s. na straně prodávajícího opce, tzn., že společnost Global Glass Services SA koupí 29 000 000,- Kč od společnosti AGC Automotive Czech a. s. a prodá jí 1 000 000,- Euro za směnný kurz 29,00 Kč/EUR a tedy společnost AGC Automotive Czech a. s. prodá společnosti Global Glass Services SA 29 000 000,- Kč a koupí od ní 1 000 000,- Euro. Za způsob uplatnění opce byl zvolen typ evropské opce. V tomto opčním obchodě byla dohodnuta barriera US Knock Out: 27,75 Kč/EUR, která stanovuje automatické vypovězení opce, klesne-li reálný kurz Kč/EUR pod tuto hranici. Společnosti se dohodly na datu realizace opce 15. června 2007, rovněž stanovily čas realizace na 10 a. m. New York Time. Datum ukončení opce byl stanoven na 19. června 2007. Společnosti stanovily opční prémii ve výši 0,375 % z částky 1 000 000,- Euro, tj. 3 750,- Euro. Tuto opční prémii zaplatí společnost Global Glass Services SA na účet společnosti AGC Automotive Czech a. s. v den platnosti opce, jež byl dohodnut na 15. června 2006. Tuto měnovou opci 13. června 2006 zadal do systému SAP do modulu CFM Front Office Manager z Global Glass Services SA pod jejich interním číslem 3000499. Tentýž den opci zkontroloval a potvrdil její zřízení Group Treasurer. Tato opce byla následně automatizovaně překlopena v systému SAP do modulu CFM společnosti AGC Automotive Czech a. s. a očíslována jejím interním číslem 3000066. O tomto opčním obchodě nebude společnost účtovat, protože kurz klesl pod dohodnutý kurz Knock Outu 27,75 Kč/EUR, a opce byla dne 14. 12. 2006 automaticky vypovězena barrierou. Z tohoto důvodu bude společnost pouze účtovat o přijaté opční prémii v částce 3 750,- Euro, kterou jí v den platnosti opce 15. června 2006 zaplatila společnost Global Glass Services SA. Účtování přijaté opční prémie je znázorněno v následující tabulce.

76

Tabulka 11: Účtování přijaté opční prémie Text

Částka v Kč

1. přijatá opční prémie ve výši 3 750,00 EUR

106 350,00

Zaúčtování MD DAL 261.02 667.02

- 15. 6. 2006 – doklad FM – přijatá opční prémie v den platnosti opce - přepočet EUR na Kč aktuálním kurzem platným v den platnosti opce, přepočet musí být proto, že se účtuje v Kč

2. příjem opční prémie ve výši 3 750,00 EUR

106 350,00

221.02

261.02

667.02

376.03

376.03

667.02

- 15. 6. 2006 – doklad VBÚ – příjem EUR na eurový účet společnosti

3. stažení opční prémie z výnosů na rozvahu ve výši 3 750,00 EUR

106 350,00

- 20. 6. 2006 – doklad SD – stažení opční prémii z výnosů na rozvahu

4. vrácení opční prémie zpět do výnosů ve výši 3 750,00 EUR

106 350,00

- 14. 12. 2006 – doklad SD – opční prémie vrácena k datu vypovězení zpět do výnosů, kde již zůstane

Zdroj: Interní údaje AGC Automotive Czech a. s., vlastní zpracování. Poznámka: 221.02 – Bankovní účty v Eurech u vnitropodnikové banky IHC 261.02 – Peníze na cestě – mezibanka – „přípravná 261“ – automatizované účtování modulem CFM 376.03 – Prodané opce 667.02 – Výnosy z derivátových operací – přijatá opční prémie Tabulka znázorňuje účtování o přijaté opční prémii, kterou společnost přijala v den platnosti opce 15. 6. 2006 ve výši 3 750,- Euro, tj. po přepočtení aktuálním kurzem platným v den platnosti opce 106 350,- Kč. Tato přijatá opční prémie byla automatizovaně zaúčtována modulem CFM na základě dokladu FM na vrub účtu 261.02 – Peníze na cestě – mezibanka a ve prospěch účtu 667.02 – Výnosy z derivátových operací – přijatá opční prémie. Příjem opční prémie na běžný účet společnosti vedený v Eurech byl automatizovaně zaúčtován bankou IHC na základě výpisu z tohoto účtu na vrub účtu 221.02 – Bankovní účty v Eurech u vnitropodnikové banky IHC a ve prospěch účtu 261.02 – Peníze na cestě – mezibanka. Účetní stáhla přijatou opční prémii dne 20. 6. 2006 z výnosů na rozvahu proto, že do výnosů se opční prémie účtuje až v den vypovězení opce. Opční prémii proto zaúčtovala ručně na základě dokladu SD na vrub účtu 667.02 – Výnosy z derivátových operací – přijatá opční prémie a ve prospěch účtu 376.03 – Prodané opce. V den vypovězení opce 14. 12. 2006 byla opční prémie účetní vrácena zpět do výnosů, kde

77

definitivně zůstane, tzn. zaúčtována na základě dokladu SD na vrub účtu 376.03 – Prodané opce a ve prospěch účtu 667.02 – Výnosy z derivátových operací – přijatá opční prémie.

3. 4. 3. 4 Průběh uskutečněného opčního obchodu

Dne 7. srpna 2006 uzavřela společnost Global Glass Services SA se společností AGC Automotive Czech a. s. opční obchod, ve kterém společnost AGC Automotive Czech a. s. vystupuje v roli prodávajícího opce a společnost Global Glass Services SA v roli kupujícího opce, tzn., že AGC Automotive Czech a. s. prodá společnosti Global Glass Services SA 14 800 000,- Kč a koupí od ní 500 000,- Euro za směnný kurz 29,60 Kč/EUR a tedy společnost Global Glass Services SA koupí od AGC Automotive Czech a. s. 14 800 000,- Kč a prodá jí 500 000,- Euro. Za způsob uplatnění této měnové opce byl zvolen

typ

evropské

opce.

Datum realizace

opčního

obchodu

byl

stanoven

na 27. září 2006, zároveň byl stanoven čas realizace na 10 a. m. New York Time. Datum ukončení opce byl dohodnut na 29. září 2006. Opční prémie byla společnostmi dohodnuta ve výši 4,81 % z částky 500 000,- Euro, tj. 24 050,- Euro. Opční prémii zaplatí společnost Global Glass Services SA v den platnosti opce, jež byl dohodnut na 9. srpna 2006, na účet společnosti AGC Automotive Czech a. s. Tato opce byla zadána do systému SAP do modulu CFM Front Office Managerem z Global Glass Services SA pod jejich interním číslem 3000515 dne 7. srpna 2006. Rovněž tento den byla opce zkontrolována a potvrzena Group Treasurerem. Poté byl tento opční obchod automatizovaně překlopen systémem SAP do modulu CFM společnosti AGC Automotive Czech a. s. a očíslován jejím interním číslem 3000067. Společnost přijala v den platnosti opce 9. srpna 2006 opční prémii ve výši 24 050,- Euro od společnosti Global Glass Services SA. Společnost musí tuto přijatou opční prémii zaúčtovat. Současně byla tato měnová opce realizována podle dohodnutých podmínek, a proto musí společnost zaúčtovat její směnu. Účtování přijaté opční prémie a směny opce v den ukončení opčního obchodu 29. 9. 2006 je uvedeno v následující tabulce.

78

Tabulka 12: Účtování přijaté opční prémie a směny opce Text

Částka v Kč

1. přijatá opční prémie ve výši 24 050,00 EUR

679 292,25

Zaúčtování MD DAL 261.02 667.02

- 9. 8. 2006 – doklad FM – přijatá opční prémie v den platnosti opce - přepočet EUR na Kč aktuálním kurzem platným v den platnosti opce, přepočet musí být proto, že se účtuje v Kč

2. příjem opční prémie ve výši 24 050,00 EUR

240 507,50

221.02

261.02

667.02

376.03

376.03

667.02

- 9. 8. 2006 – doklad VBÚ – příjem EUR na eurový účet společnosti

3. stažení opční prémie z výnosů na rozvahu ve výši 24 050,00 EUR

679 292,25

- 9. 8. 2006 – doklad SD – stažení opční prémii z výnosů na rozvahu

4. vrácení opční prémie zpět do výnosů ve výši 24 050,00 EUR

679 292,25

- 27. 9. 2006 – doklad SD – v den realizace opce opční prémie vrácena zpět do výnosů, kde definitivně zůstane

5. nákup 500 000,00 EUR na základě opce

14 207 500,00

261.02

261.01

- 29. 9. 2006 – doklad FM – v den ukončení opce přípravný zápis na přijetí EUR - přepočet EUR na Kč aktuálním kurzem platným v den ukončení opce, přepočet musí být proto, že se účtuje v Kč - rozdílná hodnota Kč než ta, která je uvedena na opci – vznik kurzového rozdílu

6. příjem 500 000,00 EUR

14 207 500,00

221.02

261.02

14 800 000,00 261.01

261.02

14 800 000,00 261.02

221.01

- 29. 9. 2006 – doklad VBÚ – příjem EUR na eurový účet společnosti

7. prodej 14 800 000,00 Kč na základě opce - 29. 9. 2006 – doklad FM – přípravný zápis na odejití Kč

8. odúčtování 14 800 000,00 Kč

- 29. 9. 2006 – doklad VBÚ – odúčtování Kč z korunového účtu společnosti

9. realizovaná kurzová ztráta z opce

592 500,00

563.01

261.01

- 29. 9. 2006 – doklad FM – realizovaná kurzová ztráta, která vznikla po přepočtení opce aktuálním kurzem platným v den ukončení opce a jeho porovnáním s kurzem uvedeným na opci

Zdroj: Interní údaje AGC Automotive Czech a. s., vlastní zpracování. Poznámka: 221.01 – Bankovní účty v Kč u vnitropodnikové banky IHC 221.02 – Bankovní účty v Eurech u vnitropodnikové banky IHC 261.01 – Peníze na cestě – plnohodnotná analytika účtu 261 261.02 – Peníze na cestě – mezibanka – „přípravná 261“ – automatizované účtování modulem CFM 376.03 – Prodané opce 563.01 – Kurzové ztráty – realizované, deriváty 667.02 – Výnosy z derivátových operací – přijatá opční prémie Tabulka ukazuje zaúčtování přijaté opční prémie v den platnosti opce 9. 8. 2006, kterou společnost obdržela ve výši 24 050,00 Euro, tj. po přepočtení aktuálním kurzem platným v den platnosti opce 679 292,25 Kč, od společnosti Global Glass Services SA. Přijatá

79

opční prémii byla na základě dokladu FM automatizovaně zaúčtována modulem CFM na vrub účtu 261.02 – Peníze na cestě – mezibanka a ve prospěch účtu 667.02 – Výnosy z derivátových

operací

–

přijatá

opční

prémie.

Vnitropodniková

banka

IHC

automatizovaně zaúčtovala přijatou opční prémii na základě výpisu z běžného účtu v Eurech na vrub účtu 221.02 – Bankovní účty v Eurech u vnitropodnikové banky IHC a ve prospěch účtu 261.02 – Peníze na cestě – mezibanka. Ještě v tento den účetní stáhla přijatou opční prémii z výnosů na rozvahu proto, že do výnosů bude opční prémie zaúčtována až v den realizace opce. Opční prémii tedy zaúčtovala ručně na základě dokladu SD na vrub účtu 667.02 – Výnosy z derivátových operací – přijatá opční prémie a ve prospěch účtu 376.03 – Prodané opce, kde zůstane až do data realizace opce. Opční prémie byla v den její realizace 27. 9. 2006 vrácena zpět do výnosů, kde již natrvalo zůstane, tzn. její zaúčtování na základě dokladu SD na vrub účtu 376.03 – Prodané opce a ve prospěch účtu 667.02 – Výnosy z derivátových operací – přijatá opční prémie. Tabulka zároveň ukazuje zaúčtování směny opce v den ukončení opce 29. 9. 2006. Toto zaúčtování směny opce probíhá automatizovaně přes vnitropodnikovou banku a v modulu CFM. Prvními účetními případy směny této opce jsou na základě dokladu FM automatizovaně zaúčtované přípravné zápisy v modulu CFM. Jeden přípravný zápis je na přijetí 500 000,- Euro, tj. po přepočtení aktuálním kurzem platným v den ukončení opčního obchodu 14 207 500,- Kč, a druhý na odejití 14 800 000,- Kč. Po přípravných zápisech dojde k automatizovanému účtování vnitropodnikové banky IHC na základě výpisů z běžných účtů společnosti, tzn. na základě výpisu z běžného účtu vedeného v Eurech dojde k zaúčtování přijetí 500 000,- Euro v hodnotě 14 207 500,- Kč na eurový účet společnosti, a zároveň na základě výpisu z běžného účtu vedeného v Kč dojde k zaúčtování úbytku 14 800 000,- Kč z korunového účtu společnosti. Posledním účetním případem tohoto opčního obchodu je zaúčtovaní realizované kurzové ztráty ve výši 592 500,- Kč, která vznikla porovnáním sjednané hodnoty opce s hodnotou opce získanou po přepočtení opce aktuálním kurzem platným v den ukončení opčního obchodu, a která byla zaúčtována na základě dokladu FM.

80

3. 4. 4 Dopad derivátů na vybrané ukazatele společnosti

Finanční deriváty ovlivňují celkovou hodnotu hospodářského výsledku společnosti, zejména

pak

finanční

výsledek

hospodaření,

prostřednictvím

realizovaných

a

nerealizovaných kurzových rozdílů z přecenění derivátů a prostřednictvím nákladů a výnosů z derivátových operací, které vznikají zaúčtováním přijaté a zaplacené opční prémie a zaúčtováním změny reálné hodnoty finančních derivátů. Tyto náklady a výnosy z derivátových operací se rovněž dělí na realizované a nerealizované. Dopad derivátů na hodnotu hospodářského výsledku se ve společnosti rozděluje na realizované kurzové dopady za forwardy a opce dohromady a na nerealizované kurzové dopady za forwardy a opce dohromady. Hodnoty dopadu derivátů na výši hospodářského výsledku z jednotlivých let nelze mezi sebou porovnat, protože porovnání hodnot dopadu derivátů se provádí prostřednictvím hodnocení zajištění, které společnost nedělá a to z toho důvodu, že nesplňuje podmínky pro zajišťovací účetnictví a účtuje o derivátech jako o derivátech k obchodování. Realizované kurzové dopady do hospodářského výsledku společnosti za forwardy a opce dohromady znamenaly v roce 2005 zisk ve výši 16 900 153,48 Kč. Rovněž v roce 2006 realizované kurzové dopady do výsledku hospodaření za forwardy a opce dohromady znamenaly zisk, který byl ve výši 21 777 634,82 Kč. Nerealizované kurzové dopady do výsledku hospodaření za forwardy a opce dohromady v roce 2005 znamenaly zisk 1 721 877,05 Kč. V roce 2006 nerealizované kurzové dopady do hospodářské výsledku společnosti za forwardy a opce dohromady znamenaly rovněž zisk ve výši 994 682,95 Kč. Finanční deriváty mají rovněž dopad na rozvahu společnosti. Dopad do rozvahy je skrz deriváty ovlivněný výsledek hospodaření za dané účetní období. Výsledek hospodaření za rok 2005 měl dopad na rozvahu ve výši 440 187 000,- Kč, jež byl vykázán na straně pasiv pod vlastním kapitálem v položce výsledek hospodaření běžného účetního období. Dopad na rozvahu v roce 2006 byl skrz výsledek hospodaření za toto období v hodnotě 480 979 000,- Kč. Tento výsledek hospodaření byl rovněž vykázán v pasivech ve vlastním kapitálu v položce výsledek hospodaření běžného účetního období.

81

4. Vývoj účetního a daňového pohledu na finanční deriváty 4. 1 Vývoj účetního pohledu na finanční deriváty Vývoj účetního pohledu na deriváty spočívá ve změně účetních postupů při vykazování změn reálné hodnoty derivátů určených k obchodování, ale nikoliv obchodovaných na veřejném trhu, které byly do 31. prosince 2003 vykazovány ve vlastním kapitálu. Od 1. ledna 2004 jsou změny reálné hodnoty těchto derivátů k obchodování vykazovány jako součást finančního výsledku hospodaření. Dopad této změny účetních postupů byl společností vykázán jako součást mimořádného výsledku hospodaření pro rok 2004. Nominální hodnota finančních derivátů k 31. prosinci 2002 ve společnosti byla ve výši 506 885 000,- Kč. K tomuto datu měla společnost otevřeny pouze forwardy, jejichž přecenění na reálnou hodnotu bylo zaúčtováno ve výši 13 720 000,- Kč na vrub účtu 414.01 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků – forwardy a ve prospěch účtu 373.01 – Pohledávky a závazky z pevných termínových operací – forwardy. K 31. prosinci 2003 měla společnost k obchodování otevřeny forwardy v nominální hodnotě 258 250 000,- Kč a opce v nominální hodnotě 32 500 000,- Kč. Přecenění forwardů na reálnou hodnotu k 31. prosinci 2003 bylo zaúčtováno ve výši 2 216 000,- Kč na vrub účtu 414.01 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků – forwardy a ve prospěch účtu 373.01 – Pohledávky a závazky z pevných termínových operací – forwardy. Společnost měla k 31. prosinci 2004 otevřeny k obchodování forwardy v nominální hodnotě 296 951 000,- Kč a opce v nominální hodnotě 70 875 000,- Kč. Protože od 1. ledna 2004 došlo ke změně účetních postupů ve vykazování změny reálné hodnoty derivátů k obchodování, společnost vykázala účetní ztrátu vyplývající z této změny účetních postupů ve výši 2 216 000,- Kč jako součást mimořádných nákladů pro rok 2004. Přecenění forwardů na reálnou hodnotu k 31. prosinci 2004 znamenalo pro společnost finanční výnos ve výši 13 204 000,- Kč, který byl zaúčtován na vrub účtu

82

373.01 – Pohledávky a závazky z pevných termínových operací – forwardy a ve prospěch účtu 667.01 – Výnosy z derivátových operací – změna reálné hodnoty. K 31. prosinci 2005 měla společnost otevřeny k obchodování forwardy v nominální hodnotě 1 078 026 000,- Kč a opce v nominální hodnotě 544 500 000,- Kč. Přecenění forwardů na reálnou hodnotu k 31. prosinci 2005 bylo zaúčtováno ve výši 5 160 000,- Kč na vrub účtu 373.01 – Pohledávky a závazky z pevných termínových operací – forwardy a ve prospěch účtu 667.01 – Výnosy z derivátových operací – změna reálné hodnoty. Přecenění opcí na reálnou hodnotu k témuž datu bylo zaúčtováno ve výši 3 761 000,- Kč na vrub účtu 376.01 – Opce – změna reálné hodnoty a ve prospěch účtu 667.01 – Výnosy z derivátových operací – změna reálné hodnoty. Společnost měla k 31. prosinci 2006 otevřeny forwardy k obchodování v nominální hodnotě 1 659 456 000,- Kč. Přecenění forwardů na reálnou hodnotu k 31. prosinci 2006 bylo zaúčtováno ve výši 1 608 000,- Kč na vrub účtu 373.01 – Pohledávky a závazky z pevných termínových operací – forwardy a ve prospěch účtu 667.01 – Výnosy z derivátových operací – změna reálné hodnoty.

4. 2 Vývoj daňového pohledu na finanční deriváty Vývoj daňového pohledu na finanční deriváty spočívá ve změnách daňové uznatelnosti a neuznatelnosti nákladů na deriváty podle zákona o daních z příjmů. Podle § 24 odst. 2 písm. zg) zákona o daních z příjmů platného pro rok 2002 bylo daňově uznatelným nákladem právo opce, tzn., že při prodeji práva opce byla hodnota opce výdajem, a to jen do výše příjmů z jeho prodeje. Daňové zákony platné pro rok 2003, resp. § 24 odst. 2 písm. zg), považovaly za daňově uznatelný výdaj právo opce, to znamená, že při prodeji práva opce byla jeho pořizovací cena zachycená v účetnictví ke dni prodeje nákladem, a to jen do výše příjmů z jeho prodeje.

83

V roce 2004 se zdanění derivátů posuzovalo podle nového ustanovení § 24 odst. 2 písm. zg) zákona o daních z příjmů. Podle tohoto ustanovení bylo možné úhrn nákladů na deriváty, které nebyly prokazatelně sjednány za účelem zajištění, považovat za daňově uznatelné pouze do výše úhrnu výnosů z derivátů za příslušné zdaňovací období. Do úhrnu nákladů na deriváty a úhrnu výnosů z derivátů se zahrnovala i změna reálné hodnoty, o níž nebylo účtováno při dílčím nebo konečném vypořádání (přecenění na reálnou hodnotu ke dni účetní závěrky). Pokud v daném zdaňovacím období úhrn nákladů na deriváty převyšoval úhrn výnosů z derivátů, bylo možné tento rozdíl uplatnit ve třech bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích, a to v jednotlivých obdobích maximálně ve výši částky, o kterou úhrn výnosů z derivátů převyšoval úhrn nákladů na deriváty v těchto jednotlivých obdobích. Po celý rok 2005 platilo stejné ustanovení § 24 odst. 2 písm. zg) zákona o daních z příjmů jako v roce 2004. V roce 2006 vstoupila v platnost novela zákona o daních z příjmů, kterou se zrušilo ustanovení § 24 odst. 2 písm. zg) zákona o daních z příjmů, a která ponechala veškeré náklady a výnosy v souvislosti s derivátovými obchody v základu daně. Zároveň bylo v této novele stanoveno, že toto ustanovení platí zpětně i pro zdaňovací období roku 2005, tzn., že veškeré náklady a výnosy, které byly realizovány v souvislosti s deriváty, byly daňově uznatelné již ve zdaňovacím období 2005. [12]

84

5. Závěr Finanční deriváty typu forward a opce začala společnost AGC Automotive Czech a. s. sjednávat od 1. ledna 2002 z důvodu snížení kurzového rizika vznikajícího z nákupů a prodejů v měně Euro. Forwardové obchody společnost používá zejména na prodej Eur, tj. na nákup Kč. Opční obchody sjednává jak na prodej Eur, tj. na nákup Kč, tak i na prodej Kč, tj. na nákup Eur. Tyto finanční deriváty slouží v souladu se strategií řízení rizik společnosti jako efektivní zajišťovací nástroj výnosů a nákladů v cizích měnách, ale nelze o nich podle českých účetních předpisů účtovat jako o zajišťovacích derivátech, protože nesplňují požadavky zajišťovacího účetnictví. Z tohoto důvodu společnost účtuje o derivátech jako o derivátech k obchodování. Z provedené analýzy lze zjistit, že společnost sjednané forwardové obchody až do doby jejich splatnosti přeceňuje nejen ke dni účetní závěrky, ale také měsíčně při měsíčních uzávěrkách. V průběhu forwardů realizuje společnost z jejich přecenění nerealizované kurzové rozdíly, které jsou zaúčtovány ke dni měsíční uzávěrky a následně stornovány k prvnímu dni následujícího měsíce. Toto storno se provádí proto, že v průběhu následujícího měsíce nerealizované kurzové rozdíly z přecenění forwardů nemají pro společnost žádnou vypovídací schopnost. V okamžiku zúčtování směny forwardů společnost přecení forwardy aktuálním denním kurzem vyhlašovaným ČNB a realizuje z těchto přecenění kurzové rozdíly. Společnost vede analytickou evidenci realizovaných a nerealizovaných kurzových rozdílů. Realizované i nerealizované kurzové ztráty a zisky jsou

účtovány

do

výsledku

hospodaření.

Zúčtování

směny

forwardů

probíhá

přes vnitropodnikovou banku IHC na základě výpisů z běžných účtů společnosti vedených v Kč a Eurech. Z analýzy dané problematiky rovněž vyplývá, že účtování opčních obchodů probíhá pouze tehdy, jestliže dojde ke směně opce v den realizace. Toto účtování probíhá přes vnitropodnikovou banku IHC na základě výpisů z běžných účtu společnosti. Zároveň v den realizace opce společnost přecení danou opci aktuálním kurzem vyhlašovaným ČNB a realizuje z tohoto přecenění realizovaný kurzový rozdíl, který je zaúčtován do výsledku hospodaření. Pokud je opce vypovězena automaticky barrierou, nebo kupujícím opce

85

před datem realizace, účtuje společnost pouze o přijaté, respektive zaplacené opční prémii. Je-li společnost prodávajícím opce, účtuje o přijaté opční prémii, je-li kupujícím opce o zaplacené opční prémii. O opční prémii se účtuje i v případě, kdy dojde k realizaci opce. Opční prémie je zaúčtována jednak vnitropodnikovou bankou IHC a jednak do výsledku hospodaření. Ve své práci jsem také charakterizovala vývoj účetního a daňového pohledu na deriváty. Vývoj účetního pohledu na deriváty spočíval ve změně metody účtování změn reálné hodnoty derivátů neobchodovaných na veřejných trzích, které byly do 31. prosince 2003 účtovány bilančně na účet vlastního kapitálu. S účinností od 1. ledna 2004 se změny reálné hodnoty těchto derivátů účtují přímo do výkazu zisku a ztráty. V souvislosti s touto změnou účetních předpisů společnost vykázala účetní ztrátu ve výši 2 216 000,- Kč jako součást mimořádných nákladů pro rok 2004. Vývoj daňového pohledu na deriváty spočíval v téměř každoroční změně zákona o daních z příjmů. V letech 2002 a 2003 byly náklady na deriváty daňově uznatelné, výjimku tvořila pořizovací cena práva opce, které byla daňově uznatelným nákladem pouze do výše příjmů z prodeje práva opce. Nákladem na dosažení, zajištění a udržení příjmů byl v roce 2004 podle novely zákona o daních z příjmů úhrn nákladů na deriváty pouze do výše úhrnu výnosů z derivátů za dané zdaňovací období. Ve zdaňovacích obdobích 2005 a 2006 byly veškeré náklady na deriváty daňově uznatelné a to na základě novely zákona o daních z příjmů, která vstoupila v platnost v roce 2006, ale zároveň zpětně upravovala i rok 2005. Myslím si, že je pro společnost důležité uzavírat derivátové obchody, protože si pomocí nich snižuje kurzové riziko, které jí vzniká z nákupů některých materiálů v měně Euro, ale především z prodejů výrobků v měně Euro.

86

Seznam literatury [1]

AGC Automotive Czech a. s., Chudeřice: Výroční zpráva 2006, 2007.

[2]

AGC Automotive Czech a. s., Chudeřice: Zpráva nezávislých auditorů a účetní závěrka 31. prosince 2006, 2007.

[3]

České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 501/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „České účetní standardy pro finanční instituce“)

[4]

DVOŘÁK, P. Finanční deriváty. 3. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1998. ISBN 80-7079-633-2.

[5]

DVOŘÁK, P. Přednášky z finančních derivátů. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2001. ISBN 80-245-0103-1.

[6]

International Accounting Standards 2002. London: IASB Publications Department,

2002. ISBN 0-905625-97-8. [7]

JÍLEK, J. Finanční a komoditní deriváty. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0342-4.

[8]

JÍLEK, J. Finanční a komoditní deriváty v praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. ISBN 80-247-1099-4.

[9]

LANDOROVÁ, A. a kol. Cenné papíry a finanční trhy. 1. vyd. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2005. ISBN 80-7083-920-1.

[10] Vyhláška č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů [11] Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů [12] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

87

Seznam příloh Příloha č. 1 – Rozvaha společnosti ve zkráceném rozsahu k 31. 12. 2006 (1 s.) Příloha č. 2 – Výkaz zisku a ztráty společnosti ve zkráceném rozsahu k 31. 12. 2006 (1 s.) Příloha č. 3 – Forward – FWF č. 2003826 (1 s.) Příloha č. 4 – Forward – FWP č. 2005673 (1 s.) Příloha č. 5 – Depozitum k forwardu – FWP č. 2005673 (1 s.) Příloha č. 6 – Opce č. 3000288 (1 s.) Příloha č. 7 – Opce č. 3000572 (1 s.) Příloha č. 8 – Opce č. 3000499 (1 s.) Příloha č. 9 – Opce č. 3000515 (1 s.)

88