Problematika financování vodohospodářské infrastruktury. O svých odpadech si chceme rozhodovat sami

INFORMAČNÍ SERVIS

MĚSÍČNÍK S VA Z U MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIK Y

6/2008 ht t p : / / w w w. s m o c r. c z e -m a i l : s m o c r @ s m o c r. c z 16 . R O Č N Í K

Z OBSAHU:

Z krajských setkání

Odpady

Problematika financování I malé obce vodohospodářské infrastruktury mohou stavět

Samosprávy na Islandu

O svých odpadech si chceme rozhodovat sami S tímto a dalšími hesly, např. „Obce a kraje jsou v odpadech jednotné“ nebo „Odmítáme návrh novely zákona o odpadech“, přišly dne 3. června 2008 na dvě desítky starostů z členských měst a obcí Svazu předat předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Miloslavu Vlčkovi a ministru životního prostředí Martinu Bursíkovi dokument „Strategie rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech České republiky“. Co je Strategie? Jedná se o odborný, více jak 400stránkový dokument, vytvořený společně Svazem a Asociací krajů ČR, který kromě popisu stavu odpadového hospodářství v České republice na základě dostupných statistických údajů o nakládání s odpady v České republice (tzv. Analytická část) obsahuje i srovnání a doporučení různých variant řešení systému nakládání s odpady v obcích (tzv. Návrhová část). Vše je doplněno velmi rozsáhlou částí sestávající se z tabulek, dat, grafů, map. Základními důvody pro její zpracování byly návrhy ministerstva životního prostředí z podzimu 2007, tzv. nové ekonomické nástroje v dopadovém hospodářství, dále ministerstvem stále uvažované zavádění záloh na jednocestné plastové obaly, především PET lahve, a posledním, ale neméně podstatným důvodem byl konečný text návrhu novely

Strategie je dokumentem, který podrobně rozebírá všechny ministerské návrhy, a to zejména z hlediska ekonomie a přínosu pro životní prostředí, a na základě dostupných údajů modeluje, co by jejich zavedení v praxi znamenalo. Vedle toho obsahuje

zákona o odpadech předložený ministerstvem v březnu t.r. do vnějšího připomínkového řízení. Většina návrhů ministerstva nebyla podložena komplexními ekonomickými analýzami, krom toho nepostihovaly a nezabývaly se dalšími synergickými jevy, jako jsou např. sociálně-ekonomická únosnost pro obyvatelstvo nebo alternativní způsoby nakládání s odpady, kromě vždy ministerstvem preferovaného materiálového využití.

i jiné varianty řešení, které vycházejí ze zkušeností měst a obcí, jakožto odpovědných subjektů za nakládání s odpady od svých občanů, a zároveň zohledňuje moderní evropské trendy nakládání s odpady uplatňované vyspělými evropskými státy. Strategie představuje komplexní dokument o problematice odpadového hospodářství, který chybí v České republice posledních 10 let. Více informací o obsahu Strategie naleznete uvnitř tohoto čísla našeho zpravodaje. Pavel Drahovzal

Z EVROPSKÉHO PARLAMENTU

SMĚŘOVAT EVROPSKÉ PENÍZE JENOM TAM, KDE JE TO POTŘEBA l

Zatímco u nás doma s určitou netrpělivostí čekáme na rozjezd čerpání evropských peněz alokovaných pro programovací období 2007 až 2013, v Bruselu se již naplno rozeběhla diskuse o budoucnosti kohezní politiky po roce 2013. Jedním z témat, které neustále rezonují Evropským parlamentem, je podpora nejvzdálenějších regionů. Součástí Evropské unie je totiž sedm „nejvzdálenějších regionů“: Guadeloupe, Francouzská Guyana, Martinique, Réunion, Azorské ostrovy, Kanárské ostrovy a Madeira. Evropská komise v září 2007 vydala k problematice těchto oblastí sdělení pod názvem „Strategie pro nejvzdálenější regiony: výsledky a výhledy do budoucnosti“, na které během posledního květnového plenárního zasedání ve Štrasburku reagoval zprávou Evropský parlament. Důležitou zajímavostí přitom je, že zpravodajkou byla vlivná francouzská poslankyně Margie Sudre, předsedkyně národní skupiny ve frakci Evropské lidové strany a Evropských demokratů, která žije na Réunionu.

Podle mého názoru si specifická situace nejvzdálenějších regionů zcela jistě zaslouží zvýšenou pozornost Evropské unie, a to zejména členských států, na jejichž území se tyto regiony nacházejí. Je nesporné, že dosavadní evropská politika týkající se nejvzdálenějších regionů měla celkově příznivé dopady, nicméně je skutečností, že stále v těchto regionech existují strukturální obtíže, kterým se je třeba v budoucnu věnovat. Je však potřeba si uvědomit, že některé problémy nejvzdálenějších regionů vyřešit nelze. Jedná se totiž o problémy sui generis, které se týkají značně odlehlých území ostrovní povahy (s výjimkou Francouzské Guyany), jež mají svá geografická a strukturální specifika, a ty my nezměníme. Z tohoto důvodu jsem také vystoupil před poslance na květnovém Plenárním zasedání Evropského parlamentu s varováním před přílišným sociálním inženýrstvím realizovaným z centra Evropské unie - z Bruselu či Štrasburku. Jsem přesvědčen, že v případě diskutované problematiky nejvzdálenějších regionů je třeba se více než jinde zamýšlet nad možnostmi uplatnění principu subsidiarity. Je nesporné, že nejvzdálenější regiony potřebují jiné podmínky z hlediska veřejné pomoci a regulace vnitřního trhu. To by měla zohledňovat i evropská legislativa, která musí umožnit zachovat specifičnost těchto regionů a mírnit omezující okolnosti. Je však otázkou, do jaké míry jsou v tomto případě efektivní komplikované evropské programy. Státní a regionální pomoc se znalostí místních poměrů je podle mého názoru mnohem efektivnější cestou podpory těchto nejvzdálenějších regionů. Evropská strukturální politika by se měla spíše řídit myšlenkou, že finanční prostředky musí směřovat primárně do nejchudších regionů, kde jsou nejvíce potřeba. A to bez ohledu na to, zda se jedná například o ostrov, horu či nezalidněnou oblast. Oldřich Vlasák předseda Svazu poslanec Evropského parlamentu

Poslanecký návrh novely zákona o odpadech 13. květen 2008, Praha V Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky již od podzimu leží poslanecký návrh novely zákona o odpadech, který obsahuje zpřísnění výkupu kovů. Na základě doporučení odborné svazové Komise životního prostředí požádal Svaz předkladatele návrhu, aby v Rámci Podvýboru pro suroviny, odpady, obnovitelné zdroje a ochranu klimatu a následně pak ve Výboru pro životní prostředí diskutovali problematiku zavedení bezhotovostního platebního styku a dalších restriktivních podmínek pro výkup kovového odpadu, včetně úplného zákazu jejich výkupu od fyzických osob. Důvodem je zvyšující se míra rozkrádání kovového majetku obcí, měst, právnických osob (vybavení železničních tratí včetně železničních vozidel, dopravní značení, poklopy od kanálových vpustí, bohoslužebné předměty aj.), což v konečném důsledku nevede jen k materiální škodě, ale i k ohrožení, ne-li k újmě na lidském zdraví a životě. Sněmovní tisk č. 367 a pozměňovací návrhy k němu představují významnou pomoc obcím, nebude-li ovšem ministerstvo životního prostředí proti. Konečný výsledek jednání z výboru by měl být znám v polovině června tohoto roku. l

Jsme informačně otevřenou společností? 19. květen 2008, Praha V pondělí 19. května proběhl na půdě ministerstva vnitra seminář k návrhu nového zákona o svobodném přístupu k informacím. Několikrát na něm zaznělo, že v rámci Evropské unie patří Česká republika k zemím s tradicionalistickým a konzervativním přístupem k poskytování informací a jako příklad byla uváděna v této sféře velice otevřená Velká Británie. Přístup subjektů veřejné správy je mnohdy tajnůstkářský a vyvolává tak konflikty a soudní řízení se žadateli. Cílem je zákon, který by jednoznačně vymezil, na co a za jakých podmínek má žadatel právo i sankční opatření. Návrh zákona je zaměřen na větší otevřenost veřejné správy vůči občanům a jasná pravidla. Připomínky,

Zpravodaj Svazu měst a obcí ČR Vychází v nákladu 3000 ks zdarma. – Vydává SMO ČR. – Kancelář: Kongresové centrum Praha, ul. 5. května 1640/65, 140 21 Praha 4, tel.: 234 709 711, fax: 234 709 786, e-mail: [email protected]. – Za zpracování a obsahovou náplň odpovídá Mgr. Lenka Zgrajová. – DTP: Grafické studio J&S. – Uzávěrka tohoto čísla 31. 5. 2008. – MK ČR E 14584 informační servis č. 6/2008 strana 2

Aktuality ve zkratce které uplatnil Svaz, jsou podrobně v Připomínkovali jsme. Velmi zajímavým tématem semináře byly informace o právní úpravě opakovaného využití informací veřejného sektoru. K tomuto tématu vystoupila Ing. Vránová z Agentury pro evropské projekty a management, která upozornila na nedostačující úpravu a aplikaci Evropské direktivy do informačního zákona. Podle ní se veřejný sektor většinou brání poskytování informací sloužících k opakovanému využití, což jsou informace, ze kterých lze vytvářet informační databáze s aktuálními daty i pro komerční využití, přestože z evropské legislativy vyplývá, že nelze omezovat volný trh. Jako příklad byly uváděny třeba Obchodní rejstřík nebo ARES. l

Setkání s poslanci z Litvy 20. květen 2008, Praha Delegace poslanců litevského Parlamentu přijela do České republiky konzultovat systém organizace veřejné správy a na své

cestě navštívila 20. května i Kancelář Svazu. Jonas Jagminas, předseda výboru pro státní správu a místní samosprávu, a jeho kolegové se zajímali o strukturu našich územních samospráv po posledních reformách, velikost, kompetence a financování obcí, ale i možnosti jejich rozdělování a slučování. Velká část dotazů směřovala k pochopení rolí obcí v samostatné působnosti a v různých úrovních přenesené působnosti u obcí typu I, II, III. S potěšením přijali informaci, že Svaz v rámci spolupráce s Radou evropských municipalit a regionů udržuje dobré kontakty i s asociací samospráv z Litvy. l

Změní se financování školství prostřednictvím krajských normativů? 30. květen 2008, Praha Koncem května proběhlo jednání Pracovní skupiny k „Systému financování regionálního školství“. Základními tématy bylo financování provozu škol a školských zařízení ze strany zřizovatelů v návaznosti na pro-

blematiku nepedagogických pracovníků – tedy úvaha, zda by provozní zaměstnanci školských zařízení neměli být zcela financováni zřizovatelem. To ovšem zástupci zřizovatelů regionálního školství zásadně odmítli s poukazem na dvoukolejnost mzdových prostředků. Dalším návrhem k diskusi byla změna krajských normativů – zda ponechat ve stávajícím stavu nebo zda krajské normativy alespoň částečně vyspecifikovat podle druhu „služeb“. Také se velmi diskutovalo o roli krajského úřadu jako přerozdělujícího orgánu. Zástupci ministerstva školství několikrát zmínili, že poté, co jsou prostředky v rukou kraje, který stanovuje své vlastní normativy, již není možné ovlivnit jejich výši ani použití. Proto padl návrh, aby krajské úřady byly omezeny v nastavení vlastních krajských normativů a prostředky určené na jednotlivé druhy vzdělávání byly účelově vázané pouze pro tyto segmenty. Z diskusí byla patrná snaha ministerstva řešit tento problém co nejdříve a nejefektivněji a za konsensu zúčastněných.

Pojištění měst a obcí Již 2870 klientů ocenilo výhody pojistného programu pro města a obce od České pojišťovny. Děkujeme za Vaši důvěru a náměty, díky kterým naše produkty neustále zdokonalujeme tak, aby vyhovovaly Vašim specifickým nárokům a potřebám. Více informací o pojistném programu naleznete na www.ceskapojistovna.cz

Informujeme Z květnových krajských setkání V květnu pokračovala setkání představitelů měst a obcí v jednotlivých krajích naší republiky. Uskutečnilo se dalších osm mítinků, celý maratón byl ukončen 30. května v Hradci Králové. Krátce si připomeňme, že cílem setkání bylo jednak informovat starosty o připravované legislativě a upozorňovat, jaký dopad bude mít na fungování měst a obcí, ale na druhé straně také získat od představitelů samosprávy zpětné reakce, které slouží pracovníkům Kanceláře Svazu ke korekci připravovaných svazových stanovisek, a načerpat nové podněty pro činnost odborných komisí a pracovních skupin. O průběhu dubnových krajských setkání jsme informovali v minulém čísle našeho zpravodaje, dnes tedy přinášíme postřehy z těch květnových. Nutno podotknout, že o diskusní příspěvky skutečně nebyla nouze.

Ústecký kraj, 6. května 2008 Diskusi v Ústí nad Labem otevřel primátor Teplic senátor Jaroslav Kubera, který komentoval snad všechny zákony, o kterých byla v dopoledním bloku vedena řeč. Konstatoval např., že zákon o dani z nemovitosti považuje rozhodně za krok správným směrem a vyzýval starosty, aby se nebáli přejít na vyšší koeficient – konkrétně Teplice se jej chystají zvednout na 3. Litoval, že nemáme zavedenou také infrastrukturní daň, jelikož právě síťaři nejvíce rozkopávají města a ta musí potom sama vše dávat znovu do pořádku. Úplatu za školné by dle jeho mínění měly určovat samy provozovatelé školských zařízení, tedy města a obce, podotýkal, že v našem státě máme bezplatnou výuku, nikoli bezplatný provoz škol. Nemohl pochopitelně vynechat ani „svoji chodníkovou novelu“. Vše je podle jeho názoru pouze o logice věci a s úklidem to přímo nesouvisí. Občané mohou klidně uklízet chodníky dál a pokud tak činit nebudou, obec by jim měla zvednout daň z nemovitostí třeba

Jaroslav Kubera, senátor

informační servis č. 6/2008 strana 4

až na koeficient 5, čímž by si potřebné prostředky na úklid opatřila. Vidí v tom přímo železnou logiku. Zkritizoval také vyplácení dávek hmotné nouze formou poukázek, o kterých v úvodu hovořil Jiří Příležitosti pozdravit starosty a představit nejvýraznější oblasti rozvoje Ústecka Šulc. Podle senátora využil i hejtman Jiří Šulc. Upozornil také na možnosti získání finančních prostředků Kubery je tento sysz Regionálního operačního programu Severozápad a vyzval přítomné, aby neváhali a předkládali své žádosti. tém pouze dobrým byznysem pro podnikatele, kteří jej nabízejí. Občané se s nimi stejně naučí rych- daň z nemovitostí samostatně u rekreačních le obchodovat a nakonec si za státní peníze objektů. Starosta Telnice Jaroslav Doubrava budou dále kupovat alkohol a cigarety. Celá zase míní, že největší brzdou v rozvoji obce věc se pak míjí účinkem. Ostré kritice podro- je územní plán. Tázal se proto, zda by bylo bil také návrh zákona o Policii ČR a prohlásil, možné nějakým způsobem pomoci malým že pokud v navržené podobě projde Parla- obcím zafinancovat vypracování nových územních plánů. Další jeho dotaz směřoval mentem, Teplice zruší městskou policii. k úpravě příspěvků neinvestičních výdajů Starosta městského obvodu Ústí nad La- na žáka. Ludmila Němcová, garant školské bem-město Václav Verner ale ve věci daně komise Svazu, ujistila, že Svaz přesvědčuje z nemovitostí s Jaroslavem Kuberou nesou- ministerstvo školství, aby konečně připravihlasil. Zákon považuje za špatný, přednost lo jakousi doporučující „kuchařku“, která by by dal rozhodně zavedení obecních daní. měla starostům pomoci definovat neinvesPřispívat by měli všichni občané, ne jenom tiční a investiční výdaje. majitelé nemovitostí. I v Ústí starostové V Ústí nad Labem se snad poprvé více dismalých obcí poukazovali na problém chata- kutovalo také na téma Sdružení místních řů. Podle starosty Chban Josefa Zajíce nebo samospráv versus Svaz měst a obcí. Starosta Naděždy Černíkové, starostky Staňkovic, je Třebívlic Josef Seifert konstatoval, že vznik velkou chybou, že není možné zvednout nového sdružení pozici Svazu skutečně

oslabuje. Dosáhnout přitom toho, aby se Svaz stal opravdovým partnerem vlády a Parlamentu bylo náročné a trvalo mnoho let. Nyní je třeba se zamyslet nad tím, proč se tak stalo a situaci dobře analyzovat. Rozumí i tomu, že se Sdružení etabluje v politickou stranu Nezávislí starostové pro kraj - zastoupení venkova v krajských zastupitelstvech povětšinou chybí. Alena Knobová ujistila pana starostu, že Komora obcí vedla se

zástupci Sdružení několik debat. Ve většině názorů se obě skupiny naprosto shodly. Komora obcí ale respektuje princip, že jedna velikostní skupina obcí by si neměla pomáhat na úkor druhé, což zástupci Sdružení požadují. Dodala, že v pozadí navíc cítí silný politický podtext. Bylo to asi také první krajské setkání, při kterém se výrazněji „přetahovalo“. Na vině

byl zákon o střetu zájmů. Padlo několik dotazů na způsob vyplňování čestných prohlášení, centrální registr atd. Jakub Pôbiš, právník Kanceláře Svazu, se snažil odpovědět na všechny konkrétní dotazy. (Pozn.: Problematice zákona o střetu zájmů jsme se v našem zpravodaji podrobně věnovali v několika předcházejících číslech, nejčastěji kladené dotazy pak zodpovídali v INS č. 3/2008, v č. 5 jsme radili, jak vyplnit čestné prohlášení.)

Olomoucký kraj, 13. května 2008

Úvodní slovo přednesl primátor statutárního města Olomouce Martin Novotný.

Do Olomouce zavítal náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček. V prvé řadě podal informace k plánovanému postupnému rozšiřování Czech Pointů. Sdělil, že každé obci, která má zájem zřídit na svém úřadu Czech Point, bude poskytnuta dotace 50 000 Kč na zřízení místa, a to na základě podané žádosti. V současné době jsou k dispozici finanční prostředky na zřízení celkem 1000 Czech Pointů. Novela živnostenského zákona umožní občanům od 1. července žádat prostřednictvím Czech Pointů o vydání živnostenského oprávnění, ministerstvo však usiluje o to, aby se Czech Pointy staly nejen výdejním, ale také podacím místem. Zdeněk Zajíček dále komentoval technickou novelu zákona o obcích, která by podle jeho slov měla projít Poslaneckou sněmovnou i Senátem. Pokud se tak nestane, měla by být stažena z dalšího projednávání. Uvedl také zajímavá fakta k zákonu o policii - Česká republika má největší počet policistů po Kypru. Na jednoho policistu u nás připadá 210 obyvatel, zatímco v okolních zemích 300-400, ve Finsku až 600. Předmětem navrhovaných změn je odlehčení policie od činností, které by správně dělat neměla. Daleko více policistů by mělo přejít do přímého výkonu. Samosprávy by také samy měly specifikovat, co by v konkrétních lokalitách měla státní policie vykonávat, což umožní dle soudu náměstka Zajíčka institut

Náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček

tzv. koordinační dohody, kde obě strany identifikují problémové oblasti a zaváží se ke spolupráci. Z přítomných hostů se do diskuse zapojil i poslanec Radim Fiala. Ten upozornil mimo jiné na kuřácký zákon, který bude znovu projednáván na hospodářském, a poté na zdravotním výboru. Je však málo pravděpodobné, že by došlo k prosazení úplného zákazu kouření na veřejných prostranstvích.

Miroslav Pluháček, starosta Bohuslavic, hájil v případě zákona o policii malé obce do 500 obyvatel. Aktivita při uzavírání koordinačních dohod by podle něho měla vycházet především ze strany policie jako odborného orgánu. Starosta malé obce už dnes vykonává desítky profesí. Náměstek Zajíček ujistil, že bude existovat vzorová koordinační dohoda podle velikosti obcí. Hlavní aktivita bude na straně policie, ale obce budou muset na identifikování problémů spolupracovat. U větších měst bude třeba ještě užší spolupráce. Jiří Petřek, starosta Bohuňovic, vyjádřil svůj názor ke zpracovávané analýze výdajů obcí. Považuje za chybu, že nebude zahrnovat také kraje, jejichž výdaje by měly být analyzovány především. Zdeněk Brož, starosta Šumperka, nabádal, že s výsledky analýzy bude třeba pracovat obezřetně, doporučuje je nepřeceňovat. Nalezení srovnávacích měřítek je obtížné, neboť každá obec má, i při na první pohled srovnatelných parametrech, odlišné podmínky. Tento názor podpořila i Květa Halanová, ředitelka Vzdělávacího centra pro veřejnou správu.


Moravskoslezský kraj, 16. května 2008

Setkání v Ostravě zahájil místopředseda Svazu Zbyněk Stanjura, primátor Opavy (uprostřed), za Radu Svazu pozdravil přítomné Pavel Smolka, starosta Vítkova (první zprava).

V úvodu diskusního bloku se o několik postřehů ohledně zavedení obecně závazné vyhlášky omezující provoz výherních automatů podělil senátor Petr Vícha, starosta města Bohumína. Konstatoval, že po zavedení vyhlášky klesl počet výherních hracích automatů v jejich městě ze 140 na 30. Ministerstvo financí ale začalo do některých prostor povolovat výherní hrací terminály. Až po velkém boji se město s ministerstvem dohodlo, že bude vyhlášku respektovat. Jedná se ovšem o pouhou dohodu, povolování jakýchkoli hracích přístrojů musí být jasně stanoveno zákonem. Také v Ostravě se hovořilo na téma chodníkové novely. Starostka Štramberka Věra Michnová upozornila na problém středověkých městeček s úzkými cestami, kde když napadne větší množství sněhu, je město nuceno odhrnovat jej i na chodníky, jelikož v podstatě není kam dát. Starosta Horních Tošanovic Petr Martiňák zase upozornil na fakt, že jako občan může uklouznout na svých schodech a klidně tvrdit, že se mu úraz stal na chodníku. Poměrně široká diskuse byla v Ostravě vedena ohledně povinnosti odkanalizování všech aglomerací nad 2000 obyvatel do roku 2010, které vyžaduje Evropská unie


a k níž se Česká republika v přístupových dohodách zavázala. Debatu otevřel Rudolf Bilko, starosta Vendryně. Informoval, že za účelem výstavby kanalizace založili společně s dalšími sedmi obcemi už před šesti lety Slezský vodohospodářský svazek a vypracovali projekt, s kterým v roce 2006 uspěli v Bruselu. Podíl, který měli spolufinancovat, se tehdy zdál být „udýchatelný“, ovšem při značném nárůstu cen stavebních prací i materiálu je pro ně dnes výstavba kanalizace v podstatě nemožná. Podobně je na tom celá řada dalších obcí a starosta Bilko proto vyzval Svaz, aby se tomuto problému věnoval. Výkonný místopředseda Svazu Jech ujistil, že odkanalizováním obcí se Svaz zabývá, z pozice europoslance se mu věnuje přímo i Oldřich Vlasák. Starostu Martiňáka zase zajímalo, zda se bude někdo zabývat situací v obcích do dvou tisíc obyvatel. Osobně si nemyslí, že všude je třeba stavět kanalizace, ve slezské zástavbě lze odpadní vody řešit i individuálními čističkami. Pořídit si domovní čističku je ale pro mnoho majitelů rodinných domků, zvláště pak důchodců, značný problém, upozorňovala zastupitelka Ženklavy paní Melčáková. Výkonný místopředseda Svazu Jaromír Jech na diskusní příspěvky krátce reagoval. Konstatoval, že abychom vodu více čistili, požaduje Evropská unie a stát se k tomu

zavázal. Obcí se nikdo neptal. Jedná se tedy o společný problém, na který bude třeba hledat potřebné finance také v evropských fondech i ve státních rezervách. V závěru této debaty se starosta Hrádku Pavel Tomčala podivoval tomu, že jsou peníze na to, aby se stavěly nadchody pro medvědy, snad proto, že před deseti lety srazil u slovenských hranic kamión jedno zbloudilé medvídě, ale na čištění odpadních vod se jich nedostává. Přitom stavba jednoho plánovaného přechodu je odhadována na půl miliardy korun. Starosta Horních Tošanovic obrátil pozornost také na zákon o odpadech. Ministerstvo životního prostředí by podle jeho názoru mělo podporovat projekty na spalovny. Je nepochopitelné, že ministerští úředníci polemizují o tom, zda je lepší skládkování či spalování odpadů. Vždyť to, co jde do ovzduší ze skládek, je tisíckrát horší než to, co odejde z komína dobré

spalovny, uvedl Martiňák. Zbyněk Stanjura k tomu poznamenal, že ministerstvo považuje za špatné jak skládky, tak i spalovny. Bylo by zřejmě nejraději, kdyby občané produkovali méně odpadu. Svaz společně s Asociací krajů návrh novely zákona o odpadech odmítl. Neumožňuje ani sládkovat za rozumné peníze, ani mít spalovnu.

Jihočeský kraj, 19. května 2008 Úvodní slova v Českých Budějovicích přednesli Rudolf Vodička, náměstek českobudějovického primátora, a Pavel Vondrys, starosta Strakonic. Oba se shodli, že krajská setkání jsou výbornou příležitostí také pro diskusi s poslanci a senátory příslušného regionu. V jižních Čechách se do diskuse aktivně zapojili poslanci Jan

Bauer, který je zároveň starostou Prachatic, a Vojtěch Filip, který čerstvě obhájil roli předsedy své KSČM. Diskutovaná témata se nevymykala jiným krajům. Poslanec Bauer seznámil přítomné se situací ve Sněmovně ohledně chodníkové novely. Konstatoval mimo jiné, že počet přívrženců i odpůrců zákona je v dolní komoře Parlamentu zhruba vyrovnaný. Jaromír Jech uvedl, že při přípravě nového zákona by měl být brán v úvahu dopad na obce v rámci procesu RIA, včetně otázky, kde na novou povinnost obce vezmou finance. Téma by rozhodně nemělo být spojováno s otázkou navyšování daně z nemovitostí. Starosta Týna nad Vltavou Karel Hájek se podělil o praktické zkušenosti ze svého města, které již úklid zajišťuje. Relativně nový podnět do diskuse vnesl Stanislav Malík, starosta města Borovany.

Upozornil na problém s nemovitostmi, které nejsou svými vlastníky užívány v souladu s určením. Objekty chátrají, případně umožňují vznik ghet, obce k nim však musejí udržovat infrastrukturu. Jan Bauer uvedl zkušenost Prachatic, které problém vybydlených domů chtěly řešit prostřednictvím sankcí od stavebního úřadu. Sankce se ale ukázaly být jako nevymahatelné a město muselo nakonec opravovat havarijní stav na své náklady. Jiří Kubík, starosta obce Větřní, seznámil přítomné se svými záměry na výkup takovýchto nemovitostí a asanace. Zůstává však problém v oblasti sociální péče, totiž co s nájemníky, jež jsou často i spekulativně k pobytu v takovýchto nemovitostech přihlášeni. Václav Heřman, starosta Vodňan, zmínil v této souvislosti i problém omezených možností obce zasáhnout v případě obtěžování hlukem. Dříve bylo zastavení problematické produkce jednodušší – ve spolupráci s policií a hygienou. Několik příspěvků se týkalo také zákona o odpadech. Návrhy ministerstva životního prostředí diskutující označili za mnohdy až příliš „zelené“ a ne zcela respektují možnosti a potřeby obcí. Ve věci rozpočtového určení daní byly v Budějovicích

vypíchnuty dva problémy, o kterých se už ale také průběžně na krajských setkáních hovořilo. První - sídlo firmy leží v jiné obci než její provozovna a druhý, obdobný - trvalé bydliště má občan v jiné obci, než dlouhodobě pobývá. I na tyto aspekty by mělo být pamatováno při zpracovávání návrhů na úpravy financování obcí. Anna Pilátová, starostka obce Babice, vyjádřila uznání za to, že se podařilo prosadit kritérium rozlohy, které mnoha obcím s malým počtem obyvatel pomohlo k navýšení prostředků.

Vojtěch Filip ve svém vystoupení komentoval problematiku nového herního zákona.

Středočeský kraj, 21. května 2008 V Praze se po přednesení jednotlivých prezentací legislativně-právního odd. Kanceláře Svazu diskutovalo asi nejvíce. Přítomní starostové debatovali především o odpadech, konkrétně pak o výkupu druhotných surovin, především kovů. Několikrát zazněl požadavek, aby kovy byly vykupovány pouze od právnických osob, a to formou bezhotovostního platebního

styku, nikoli od osob fyzických. Starosta Ondřejova Martin Macháček upozorňoval na problematiku zpětně odebíraných výrobků, hlavně pneumatik. K zvážení dával také doporučení, aby občané neplatili nic za vytříděný odpad, náklady by mohli nést ti, kteří tyto výrobky (obaly) uvádějí do oběhu. Aloiz Šula z Úholiček kritizoval navyšování poplatků za skládko-

vání. Na většinu podnětů reagovali Pavel Drahovzal z Kanceláře Svazu a primátor Kladna Dan Jiránek. Ujistili přítomné, že Svaz, především pak komise životního prostředí, se zákonem o odpadech podrobně zabývá a na společném postupu se dohodl už i s kraji. Za zmínku stojí i to, že dva iniciátoři hnutí proti zákonu o odpadech místostarosta


Středočeský kraj zaznamenal nejvyšší počet účastníků. Do křesel zasedací místnosti Magistrátu hl. m. Prahy jich zasedlo 140.

Neveklova Jan Slabý a Aloiz Šula poděkovali Svazu za podporu jejich Petice i za další aktivity, které v tomto směru Svaz vyvíjí. Dalším hodně diskutovaným tématem byla daň z nemovitostí. Martin Macháček na příkladu své obce uvedl, že zhruba polovina daně z nemovitosti pro Ondřejov pochází ze zemědělské půdy. Rušit tuto daň samozřejmě nechtějí. Na druhou stranu si ale zemědělců velice váží a zvyšovat daň jim rovněž nechtějí. Navrhoval proto, aby existovala možnost ponechat daň z pozemků ve stávajícím stavu a vyšší koeficient uplatňovat pouze u ostatní daně z nemovitostí, která je skutečně minimální. Podle Dana Jiránka by bylo nejlepší, aby si obec mohla regulovat daň z nemovitostí podle územního plánu a rozlišovat tak jádro obce, chatovou oblast, zemědělské pozemky atd. Informoval, že v současné době se chystá rychlá novela zákona, která by měla zrušit osvobození od daně z nemovitostí u novostaveb, což je pro Středočeský kraj velmi významné, jeli-

kož zde novostavby tvoří téměř polovinu domovního fondu. Tuto novelu vítá také starostka Prahy-Slivence Jana Plamínková, která zároveň apelovala na urychlené přijetí zákona o církevních restitucích. Některé památky se vzhledem k stále nevyjasněným majetkovým vztahům doslova rozpadají před očima. Otakar Hlavín, starosta obce Líbezníce, pogratuloval Svazu za to, že se mu podařilo dosáhnout navýšení poplatků za výkon státní správy pro obce II. typu. Připomněl však, že existuje celá řada obcí I. typu, která rovněž vykonává přenesenou působnost pro své široké okolí. Dan Jiránek k tomu podotkl, že Svaz se snaží především prosadit urychlenou novelu zákona o správních poplatcích, která by část těchto problémů vyřešila. Svaz v této věci jedná s ministerstvem financí i s ministerstvem pro místní rozvoj, které je garantem zákona o správních poplatcích, a v prvním kole chce dosáhnout podstatného zvýšení plateb pro stavební úřady.

Na domácí půdě přivítal starosty primátor hl. m. Prahy Pavel Bém. V úvodním slově se dotkl i problematiky rozpočtového určení daní. Konstatoval, že nastavit spravedlivý systém a zohlednit zájmy jak nejmenších, tak i středních a největších měst je ale dle jeho názoru nesmírně složité a v absolutním měřítku v podstatě nemožné. Přál by si, aby zvolený systém byl solidární s malými obcemi, ale pochopitelně aby také zohledňoval potřeby hlavního města. informační servis č. 6/2008 strana 8

opatrovnictví, které jim tzv. spadlo do klína díky novému zákonu o sociálních službách. Konstatovala, že větším městům asi příliš starostí nepřidělává, jelikož mají svůj sociální odbor a na opatrovnictví mohou vyčlenit zaměstnance. Pro malé obce se ale může stát neřešitelným problémem. Ve Smečnu je domov důchodců a ústav pro mentálně postižené a už dnes přebírá opatrovnictví nad 50 občany. Starostka Štrobachová proto navrhovala, aby byl za tímto účelem buď

Zmíněny byly i některé další problematiky, jako např. odvolávání ředitelů škol nebo údržba zeleně kolem pozemních komunikací.

zřízen institut profesního opatrovníka nebo aby obce na tento výkon dostávaly adekvátní příspěvek. Dan Jiránek k tomu poznamenal, že počet seniorů v obci by se měl stát i jedním z kritérií pro rozpočtové určení daní.

V Praze se diskutovalo také o připravovaném zákonu o rozpočtovém určení daní. Pavla Štrobachová, starostka Smečna, v této souvislosti upozornila na nový fenomén, čímž je pro obce

Věslav Michalik, starosta Dolních Břežan, se dotkl otázky poskytování nenárokových dotací. Podle jeho názoru by bylo mnohem systémovější, kdyby adekvátní část těchto financí byla obcím přidělována každoročně prostřednictvím rozpočtového určení daní. Jaromír Jech pana starostu ujistil, že Svaz volá po reformě dotační politiky už od počátku devadesátých let, je to ale velké politikum a není snadné se prosadit.

Praha byla také jedním z míst, kde se diskutovalo o vztahu Svazu a nově vzniklého Sdružení místních samospráv. Věslav Michalik jako předseda Středočeského sdružení místních samospráv nepovažuje zrod této organizace za tříštění sil, i když podle jeho slov teprve čas ukáže, zda nové Sdružení bude opravdu životaschopné. Domnívá se, že tlak vůči centrálním úřadům ze dvou úhlů pohledu může být obcím jenom ku prospěchu. Přiznal, že Sdružení místních samospráv nemá tak vypracovanou strukturu jako Svaz, nemá

tedy zřízené odborné komise a pracovní skupiny, které ve Svazu připravují a formulují potřebná stanoviska, nicméně i přesto vyzval zástupce obou organizací k úzké spolupráci. I podle dalších diskutujících k tomuto tématu se cíle Svazu i Sdružení v zhruba 90 % shodují, rozdílný zájem je patrný především v pohledu na rozpočtové určení daní, kde jsou podle SMS malé obce oproti největším městům diskriminovány. Kdyby tento pocit dlouhodobě nepřetrvával, zřejmě by nové Sdružení vůbec nevzniklo. Jaromír Jech zdůraznil,

že odpověď na to, zda malé obce skutečně „doplácejí“ na velké, by měla přinést ona připravovaná Analýza financování přenesené a samostatné působnosti obcí. Dodal, že Svaz se rozhodně vzájemné spolupráci nebrání. Předseda Svazu Oldřich Vlasák přijal výzvu předsedy Sdružení Jana Pijáčka ke spolupráci, požádal ho však, aby navrhl konkrétní způsob. Zástupci SMS Martin Macháček a Věra Kovářová v závěru diskuse doporučili, aby se v nejbližší době sešla vedení obou organizací a o formě možné spolupráce diskutovala.

Pardubický kraj, 27. května 2008 V Pardubicích se debata stočila především na problematiku zákona o střetu zájmů. Na většinu dotazů odpovídali právníci z Kanceláře Svazu (pozn.: nejčastěji kladené dotazy s odpověďmi byly zveřejněny v Informačním servisu č. 3/2008, problematickým bodům tohoto zákona jsme ale věnovali pozornost i v několika dalších číslech, v 5/2008 jsme dali návod, jak vyplnit čestné prohlášení). Někteří tazatelé se ale odpovědí nedočkali. Např. starostka města Bystré Jiřina Leinweberová chtěla vědět, jak může omezit přístup do registru, kde budou

zveřejněna čestná prohlášení. Nahlížet do tohoto registru je podle zákona jednorázová záležitost, ale už neříká, zda zájemce může registrem listovat několik minut nebo také několik hodin. Potlesk za svůj přípěvek sklidil starosta Dolního Újezdu Josef Kladivo. Podivoval se, že starosta má podávat čestné prohlášení v podstatě sám sobě a konstatoval přitom, že povinnosti, které se neustále na obce valí, jsou už pro starostu na malé obci, která nemá defacto žádný úřednický aparát, doslova na zbláznění.

Starosty v Pardubicích uvítal primátor Jaroslav Deml.

Předseda Svazu Oldřich Vlasák ve svém vystoupení vyzdvihl význam krajských setkání a z pozice své funkce europoslance se zmínil také o některých tématech celoevropského významu, a to především o otázce energetické bezpečnosti, biopaliv a o demografickém vývoji Evropy.

Jeden diskusní příspěvek v Pardubicích reagoval také na úvahu o možné spolupráci Svazu se Sdružením místních samospráv. Jaroslav Kašpar, starosta Dlouhé Třebové, ocenil svazovou práci, která je podle jeho slov úctyhodná, nicméně podotkl, že chápe i iniciátory nově vzniklého Sdružení. Všichni by si dle jeho názoru měli přiznat, že v minulosti mohlo docházet k poškozování některých skupin obcí. Proto je velmi zvědav

na výsledky zpracovávané analýzy, která výdajovou stránku obcí a jejich potřeby objektivně zhodnotí.

Zlínský kraj, 28. května 2008 První diskusní příspěvek ve Zlíně přednesl Jan Popelka, starosta obce Hradčovice. Vrátil se nejprve k problematice financování školství. V zákoně mu chybí zohlednění dostupnosti školy pro žáky základních škol a za velice špatné dále považuje to, že finanční normativy platí pro pedagogické i nepedagogické pracovníky. Počet žáků by dle jeho mínění neměl být jediným kritériem pro určování výše peněz. Ladislav Kryštof dal podnět k zákonu o dani z nemovitostí. Doporučil, aby stavební pozemky pod domy, o které se dlouhodobě nikdo nestará, byly zpoplatněny natolik, aby jejich majitel byl donucen o ně pečovat. Starosta obce Morkovice-Slížany zase vyjá-

Hejtman Libor Lukáš zdůraznil nutnost spolupráce Svazu měst a obcí s Asociací krajů. Vyzval Svaz, aby podpořil myšlenku Asociace zřídit při ministerstvu životního prostření národní fond pro podporu vodohospodářské infrastruktury.


dřil nelibost nad tím, že místní koeficient daně z nemovitostí je velice tvrdý. Uvítal by, kdyby se daň dala zvedat třeba jenom o několik procent, např. o polovinu. Slova se ujal i poslanec Jaroslav Plachý. Nejprve ocenil svazové aktivity v legislativní oblasti a potvrdil, že stanoviska Svazu jsou v Poslanecké sněmovně opravdu slyšet. K otázce zákona o Policii ČR zdůraznil, že koordinační dohody obsahují slovo „může“, a to proto, aby jednání probíhala podle pravidla já pán, ty pán a nebylo tudíž nutné uzavírat nevýhodné smlouvy. Osobně se domnívá, že řešit veřejný pořádek v obci ukládá Policii ČR přímo zákon, a ta se jí tudíž nemůže vyhnout. Zmínil také možnost měření rychlosti třetími osobami, která by obcím umožnila řešit agresivitu některých řidičů. Obec by nevyměřovala pokuty, pouze by zjištěná data, tedy naměřenou rychlost, předávala ke správnímu řízení. K zákonu o střetu zájmů poznamenal, že jej považuje za nadbytečný a v podstatě neúčinný, jelikož situace, při kterých se korupce ve skutečnosti děje, neošetřuje. Poslanec Plachý se přimlouval také za chodníkovou novelu senátora Kubery. Upozorňoval, že novela není o uklízení chodníků, ale především o odpovědnosti a náhradě případné škody. Pokud obec bude pojištěná, nemá se čeho obávat. Primátor Kladna Dan Jiránek k tomu poznamenal, že by s novelou neměl žádný problém v případě, kdyby zákon obsahoval také ustanovení, že obec může obecně závaznou vyhláškou

Primátorka Irena Ondrová ve svém uvítacím projevu upozornila mimo jiné na problematiku hazardních her.

určit povinnost provádět úklid majitelům přilehlých nemovitostí a dále že chodec, obdobně jako motorista, je povinen přizpůsobit chůzi vnějším podmínkám, např. počasí. Ve Zlíně se pochopitelně diskutovalo také na téma vzájemného vztahu mezi Svazem měst a obcí a Sdružením místních samospráv. Podobně jako v Ústí nad Labem či v Praze bylo i zde voláno po úzké spolupráci. Na sdělení výkonného místopředsedy Jaromíra Jecha, že předseda Svazu očekává od předsedy Sdružení vymezení společných témat i nástin konkrétního

způsobu spolupráce, reagoval starosta Popelka. „Velký“ by měl dle jeho názoru pomáhat „menšímu“ a doporučoval proto, aby společná témata vytipoval právě Svaz. Starostka Otrokovic Radoslava Matuszková se také přimlouvala za to, aby se Svaz choval jako starší a silnější bratr. Konsta-

tovala, že si svazové práce velice váží, považuje tuto organizaci za zavedenou, s dobře propracovanou organizační strukturou, nicméně i ona podpořila iniciativu starostů ze Zlínska s tím, že určitou revizi rozpočtového určení daní považuje za nutnou. Člen Předsednictva Svazu Dan Jirá-

nek odvětil, že je třeba uklidnit počáteční konfrontační atmosféru, identifikovat společná témata a hledat účinné cesty k další spolupráci. Nicméně, nelze očekávat, že to půjde ze dne na den. Je velice těžké nabízet spolupráci svým kritikům, uvedl Jiránek. Připomněl, že iniciátoři Sdružení místních samospráv tvrdili, že Svaz měst a obcí nedělá nic pro malé obce, a proto je třeba založit novou organizaci. Jasně si tudíž chtěli vytyčit svoji vlastní cestu. Dále podotkl, že Svaz také těžko může vytipovávat oblasti pro vzájemnou spolupráci. Pracuje již téměř dvě desítky let, prošel si už určitými vývojovými stádii, vybudoval svoji vnitřní strukturu, stanovil mechanismy práce a dnes se zabývá téměř všemi oblastmi samosprávy. Sdružení místních samospráv se zatím angažuje především v otázce rozpočtového určení daní, na které má ale jiný pohled než Svaz. Bylo by proto na místě, aby právě ono řeklo, kterým dalším tématům se chce věnovat a jak je chce uchopit. Z jakékoli vzájemné spolupráce by měly mít užitek vždy obě strany.

Královéhradecký kraj, 30. května 2008 Na posledním z maratónu krajských setkání v Hradci Králové v diskusi převládala opět problematika střetu zájmů, daně z nemovitostí, chodníkové novely a financování obcí. Zazněla ale i témata související s hasičskými sbory, kanalizací a vlivem obcí na řízení škol. Jan Kopelent, starosta Blešna, a Miroslav Uchytil, starosta Chlumce nad Cidlinou, otevřeli téma chodníkové novely, které se jako obvykle stočilo z roviny odpovědnosti při úrazu k úklidu sněhu. Oldřich Vlasák sdělil, že Svaz prosazuje v tomto, ale i v dalších případech, princip, aby si obec o tom, jak bude problém řešit a jaké povinnosti přenese na občany, mohla rozhodovat sama. K dani z nemovitostí se vyjádřil Josef Táborský, starosta Kopidlna. Vyslovil názor,

že zvyšování daně může v obcích způsobit vysídlování, snižování výstavby a paradoxně bránit i jejímu rozvoji. Naproti tomu Boris Herman, náměstek primátora Hradce Králové, možnost uplatnění koeficienZa předsednický stůl v Hradci Králové usedli členové Rady Svazu, zdravici tů uvítal. Město tak přednáší hejtman Pavel Bradík. plánuje získat sto Zleva: starostka Malých Svatoňovic Eva Hylmarová, starostka Holovous Martina Berdychová, starosta Čermné nad Orlicí Josef Bezdíček, primátor milionů na zajištění Hradce králové Otakar Divíšek, výkonný místopředseda Svazu Jaromír Jech, komunálních služeb. předseda Svazu Oldřich Vlasák, hejtman Pavel Bradík a starosta Bočanova Karel Rejchrt Náměstek Herman obhajoval princip obvyklý v jiných zemích EU, kde podstatně K tématu novely zákona o střetu zájmů se více daňových příjmů je realizováno pro- opět objevily dotazy na elektronický registr oznámení. Aplikaci, kterou zdarma nabízí střednictvím obcí.


Moravskoslezský kraj si z jeho webových stránek pořídilo již 211 obcí a tento postup byl doporučen i v Královéhradeckém kraji. V malých obcích může zákon způsobit snížení zájmu podnikatelů o působení v radě obce, varoval Josef Bezdíček, starosta Čermné nad Orlicí a místopředseda Svazu. Obdobně jako v Ostravě, i v Hradci Králové se hovořilo o problematice vypouštění odpadních vod. Karel Rejchrt, starosta Bočanova uvedl, že je jistě správné, že kraje požadují po státu vytvoření fondu pro infrastruktury, který zajistí výstavbu kanalizace a čističek v obcích nad 2 tisíce obyvatel, aby vyhověly požadavkům EU. Malé obce však mohou mít problémy, a to i díky možné penalizaci a exekucím na straně občanů.

„Šli jsme do voleb, abychom spravovali obec, nikoli proto, abychom se stali dělníky státu, kteří budou jen plnit jeho příkazy, a to dokonce bez dostatečných financí“, říká Josef Cogan, starosta Nové Paky.

V diskusi k financování obcí starosta Chlumce nad Cidlinou Miroslav Uchytil připomněl, že současná situace v nastavení pravidel financování znevýhodňuje města o velikosti 2 až 12 tisíc obyvatel, která dostávají v přepočtu na hlavu nejméně. Chce, aby vznikla mírně regresní křivka jako model financování pro obce. V dalším vyjednávání na rok 2009 pak požaduje nejprve srovnat rozdíl v této střední kategorii. Oldřich Vlasák pana starostu ubezpečil, že Svaz bude dále prosazovat vyrovnání nepříznivých dopadů v některých kategoriích a nárůst prostředků pro samosprávy s nárůstem státního rozpočtu a povinností pro obce. Budeme dál jednat s heslem „abychom měli prosperující stát, musí především prosperovat obce a města“.

Dodejme, že při všech krajských setkáních moderátor akcí - výkonný místopředseda Svazu Jaromír Jech upozorňoval také na konání krajských setkání v příštím roce, která budou jakousi přípravou na nadcházející Sněm. Na něm bude Svaz přijímat stanoviska k důležitým legislativním problematikám, projednávat se ale bude i stanovení výše členských příspěvků pro obce, které změnily svůj statut na městys. Městyse jsou dnes podle Stanov Svazu zařazeny do Komory měst a výše jejich příspěvku je tudíž určena jako pro města. Lenka Zgrajová odd. vnějších vztahů Kanceláře Svazu

Krajská setkání a Vzdělávací centrum pro veřejnou správu České republiky

Po roce působení v obecně prospěšné společnosti Vzdělávací centrum pro veřejnou správu ČR, o. p. s., jsem využila možnosti zúčastnit se krajských setkání Svazu měst a obcí ČR. Když jsem v dubnu loňského roku, krátce po osmi letech starostování a práci ve Svazu, stanula v čele Vzdělávacího centra, zjistila jsem, že společnost se mnohem


víc věnuje vzdělávání úředníků veřejné správy než vzděláváním starostů a zastupitelů. Trochu mě to mrzelo, vždyť starosta se denně potýká s tolika odbornými problémy, že každá rada je vítaná. Moje zkušenosti ve Svazu; přímá práce členů správní rady za Svaz – (Ivan Černý – předseda SR, Daniela Pastorková, Martin Puš), mne vedly k myšlence nabídnout možnost vzdělávání starostkám a starostům na krajských setkáních. Sama jsem se zúčastnila devíti setkání, moje zástupkyně zbylých čtyř, na všech byli přítomni koordinátoři z krajských poboček společnosti. Na každém setkání se nám vrátilo 10 – 20 % vyplněných dotazníků. Z nich vyplynulo, že část účastníků na žádné školení nechodí, část tak 1x až 3x ročně, výjimečně častěji. Největší zájem mají starostové o vzdělávání v oblasti hospodaření s majetkem obcí, stavební zákon a územní plán, komunikaci, střet zájmů a bezpečnost v obci. Objevilo se i mnoho dalších zajímavých námětů např. bydlení či vymáhání pohledávek.

Duben a květen byly měsíce velmi náročné, ale pro mne velmi podnětné, nejenže jsem se po čase setkala s mnoha milými lidmi, bývalými kolegyněmi a kolegy, ale mohla jsem poznat současné problémy samosprávy a přenést je do vzdělávacího centra. Rozhodně má naše společnost o čem přemýšlet a co nabízet a tak pomoci v nelehké práci starostek, starostů, představitelů měst a obcí. Květa Halanová, ředitelka VCVS ČR, o.p.s. www.vcvscr.cz

Strategie rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech Vzhledem k tomu, jak byla ministerstvem životního prostředí připravována a předložena novela zákona o odpadech, rozhodl se Svaz spolu s Asociací krajů vytvořit dokument, který na základě zkušeností samospráv evropských vyspělých států a skutečných údajů bude představovat vlastní koncepční přístup k problematice nakládání s odpady. Obce, města a kraje prostřednictvím povinného zpracovávání krajských plánů odpadového hospodářství jsou za odpady od svých občanů odpovědné (§ 17 a § 43 zákona o odpadech), proto by měly mít hlavní slovo v tom, jak se s odpady bude nakládat. Svaz a Asociace spolu s Peticí obcí se skládkou na svém území vyjádřily na konci března 2008 svůj zásadní nesouhlas s předloženou novelou zákona o odpadech, jelikož vznikla na ministerstvu. Zcela pominula potřeby obcí, nezohlednila možnosti občanů a obcí, zejména finanční a místní, aniž by prokazatelně přinášela jakýkoliv zásadní pozitivní efekt pro životní prostředí. Obě sdružení vyzvala pana ministra Bursíka, aby uznal obce a města za své rovnocenné partnery a koncepci odpadového hospodářství s nimi dohodl. Základní úskalí ministerského návrhu novely je především v eskalaci spirály nejrůznějších poplatků (např. za skládkování odpadů, energetické využití odpadů, technologického materiálu na zabezpečení skládky), kterou bude v konečném důsledku postižen občan. Jedná se o „nepřímé“ ekologické zdanění, které ovšem nezohledňuje sociálně-ekonomickou únosnost obyvatelstva v ČR. Návrh ministerstva povinně třídit kromě stávajících komodit odpadů (papír, sklo, plast) i nápojové kartóny a biologicky rozložitelný komunální odpad představuje nebývalou zátěž nejen finanční, ale i pro životní prostředí. Obce a kraje nechtějí zasahovat do dosavadního velmi dobře nastaveného systému třídění odpadů a odpadů z obalů proto, že nyní je ČR, pokud jde o systém třídění odpadů a odpadů z obalů, na špici mezi všemi státy Evropské unie. Jeden český občan vytřídí průměrně za rok 32 kg papíru, plastů, skla a nápojových kartonů, přičemž vyprodukuje cca 240 kg odpadů ročně. Jinými čísly řečeno, 6 z 10 PET lahví skončí ve žlutých kontejnerech na plast, kterých je spolu s kontejnery na papír (modré), sklo (bílá a zelená) v ČR cca 160 000! Je pokryto

98 % území R, třídit má možnost takřka každý. Fakticky již dnes třídí 70 % obyvatelstva. Statistiky tříděného odpadu vypadají velmi dobře, leč v konečném důsledku není budoucnost tak růžová. Ačkoliv vytřídíme a materiálově využijeme cca 70 % všech obalů, lze na základě zkušeností samospráv v Česku i v Evropě spolehlivě prokázat, že třídění není jediný způsob jak omezovat vznik odpadů nebo množství již vyprodukovaných odpadů. Životní úroveň obyvatelstva každým rokem stoupá a s ní i množství domovního odpadu o 12 – 15 % ročně. Lze téměř s jistotou říci, že v roce 2015 budeme produkovat o 1 milión tun komunálního odpadu více než v roce 2007 (cca 3,2 miliónu tun). I třídění má totiž své limity, v poměrně krátké době jsme na dohled jeho horních hranic a je tedy třeba zamýšlet se nad tím - kam s ním? Nespornou skutečností, která k tomuto dále přistupuje, je reálnost obdržení sankcí (pokut) od Evropské unie za nedodržování povinností vyplývajících z některých jejích právních předpisů. Směrnice o skládkování odpadů totiž zavazuje členské státy omezit množství odpadů a zvláště potom bioodpadu ukládaného na skládky v určitém časovém horizontu, a to do roku 2010 a 2013. Jelikož produkce komunálních odpadů stoupá a ministerstvo podporuje pouze materiálové využití, které má své limity (viz výše), dochází k naprosto opačnému efektu - ukládané množství odpadů na skládky rok od roku stoupá. Jeden z možných, a v evropských státech zcela běžně zavedených, způsobů nakládání s odpady kromě třídění a materiálového využití je totiž energetické využití odpadů. Např. ve Francii se energeticky využije 34 % komunálních odpadů,

přitom má i vysokou míru recyklace (materiálového využití) odpadů nebo kompostování cca 28 %, zbytek 38 % skládkuje. Další příklady: Belgie 35 % energetické využití, 52 % recyklace; Švédsko 45 % energetické využití, 41 % recyklace; Německo 22 % energetické využití, 58 % recyklace, Nizozemsko 32 % energetické využití a 65 % recyklace atd. Důvodů pro podporu tohoto způsobu je mnoho, přičemž mezi prvními je třeba jmenovat omezení využívání primárních nerostných surovin pro potřeby výroby tepelné a elektrické energie a rovněž omezení vyprodukovaného odpadu, který nebude muset být uložen na skládky a již jej není možné materiálově využít. Je zřejmé, že pokud má ČR dosáhnout úrovně vyspělých evropských států i v odpadovém hospodářství, musí ministerstvo neprodleně zahájit dialog s městy a obcemi o změně Plánu odpadového hospodářství ČR a začít podporovat energetické využití odpadů, zpočátku zcela jistě alespoň zbytkového směsného komunálního dopadu. Bez zapojení energetického využití odpadů a budování integrovaných zařízení k nakládání s odpady (společné zařízení obsahující třídící linku, zařízení k energetickému využití odpadů a případně kompostárnu nebo bioplynovou stanici) není možné vybudovat komplexní systém nakládání s odpady zabezpečující soběstačnost ČR v této oblasti. Bude-li se vyvíjet odpadové hospodářství v souladu se Strategií měst, obcí a krajů, pak by v roce 2020 mělo dojít k omezení z dnešních 2 miliónů tun komunálních odpadů přibližně na třetinu. Mnoho z dalších návrhů je obsahem Strategie, kterou naleznete na stránkách Svazu www.smocr.cz. Mgr. Pavel Drahovzal legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Obce a kraje jsou v odpadech jednotné a chtějí o nich rozhodovat! Z PŘEDÁNÍ DOKUMENTU ZÁSTUPCŮM POSLANECKÉ SNĚMOVNY

Problematika financování vodohospodářské infrastruktury z Evropské unie V 90. letech minulého století procházela celá ekonomika České republiky restrukturalizací, která zasáhla i města a obce. Nově budovaná samospráva získala značnou majetkovou účast v mnoha oborech nabízejících veřejné služby, ať jde o oblast teplárenství, elektrárenství, tak i vodohospodářství. Lze bez nadsázky říci, že v posledně jmenovaném případě si města a obce dokázala udržet nezastupitelnou pozici. Bohužel, tato role není dostatečně akcentována ministerstvem životního prostředí zejména v oblasti přípravy podmínek pro čerpání evropských peněz na obnovu a budování vodohospodářské infrastruktury.

Požadavky Evropské unie Vstup České republiky do Evropské unie v květnu 2004 zásadně zasáhl do života místních i regionálních samospráv. V přístupových dohodách se totiž český stát zavázal mj. i k naplnění závazku formulovaného ve Směrnici Rady ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod (91/271/ EHS). Tato směrnice transponována do českého právního řádu vodním zákonem a zákonem č. 20/2004 Sb. stanovuje povinnost členským státům zajistit do konce roku 2010 v souladu s právními akty Evropské unie čištění odpadních vod: a) u aglomerací nad 2000 ekvivalentních obyvatel (dále jen „EO“) vybudováním stokové soustavy a zajištěním sekundárního nebo rovnocenného čištění; b) u aglomerací nad 10 000 EO vybudováním stokové soustavy a zajištěním čištění dle přísnějších požadavků; c) u aglomerací pod 2000 EO se stokovou soustavou zajištěním přiměřeného čištění (tj. pouze ty obce, které mají stokovou soustavu, ze směrnice nevyplývá povinnost odkanalizovat obce pod 2000 EO).

Strategie financování naplňování evropských požadavků Podle vládou každoročně schvalované Strategie financování implementace Směrnice o čištění městských odpadních vod, která vyjmenovává seznam aglomerací (cca přes 500 aglomerací), kde je nutné přijmout opatření k dosažení evropských závazných limitů znečištění odpadních vod, bude nutné vynaložit cca 50 mld. Kč na tato opatření. Dotčené aglomerace mají možnost získávat finanční prostředky ze státního rozpočtu, Státního fondu životního prostředí i dotačních titulů ministerstva zemědělství. Jedním z významných finančních zdrojů měly být rovněž evropské strukturální fondy. Náklady obcí jsou předvídány ve výši 20 – 25 % z výše uvedené sumy.

Pro čerpání evropských peněz v oblasti vodárenství byla zpracována příslušná část Operačního programu životního prostředí 2007 – 2013 (dále jen „OPŽP“), Prioritní osa 1 – Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní a Prioritní osa 6. Celkově je k dispozici na financování vodohospodářských projektů 40 % prostředků z celkové alokace pro OPŽP, asi 2 mld. € (54 mld. Kč při kurzu 27 Kč/1 €), jen pro projekty na implementaci směrnice jde o prostředky ve výši cca 30 mld. Kč. Podrobné podmínky čerpání prostředků prostřednictvím OPŽP na budování a obnovu vodohospodářské infrastruktury jsou stanoveny v tzv. Podmínkách přijatelnosti vodohospodářských projektů pro Operační program Životní prostředí v programovacím období 2007 – 2013.

Podmínky přijatelnosti a Finanční model tvorby stočného a vodného Jejich prvotní návrh byl v létě 2007 zpracován ministerstvem životního prostředí za přispění ministerstva zemědělství bez umožnění vyjádření zástupců nejvýznamnějších vlastníků vodohospodářské infrastruktury – obcí a měst. Podmínky přijatelnosti stanovují základní zásady pro čerpání evropských peněz především na projekty, které jsou provozovány v tzv. oddílném modelu. Oddílným modelem je míněna situace, kdy infrastruktura ve vlastnictví obce, svazku obcí nebo obchodní společnosti založené a ovládané z většiny obcí je provozována soukromým sektorem, tj. provozovatelem s majetkovou účastí soukromých subjektů. Podmínky přijatelnosti a jejich příprava se setkala s pochopitelným odporem představitelů samospráv, vždyť zhruba polovina vodohospodářské infrastruktury je provozována tzv. oddílným modelem. Přesto jsou nedílnou součástí OPŽP jako příloha č. 7, který byl schválen Evropskou komisí dne 19. prosince 2007. Příloha č. 7 se vztahuje na všechny projekty,

včetně tzv. velkých projektů nad 25 mil. € podávané přímo Evropské komisi. Podmínky přijatelnosti a tzv. Finanční model tvorby vodného a stočného konkretizující Podmínky přijatelnosti stále ještě vyvolávají důvodné pochybnosti o tom, že pravidla jsou nastavena tak, aby čerpání evropských peněz bylo umožněno co největšímu počtu projektů. Na základě dohody delegace České republiky vedené ministrem životního prostředí Martinem Bursíkem a zástupci DG Regio byly podmínky nastaveny tak, že u provozovatelských smluv končících 2015 – 2020 bude možné obdržet evropské dotace maximálně ve výši 60 % uznatelných nákladů, u smluv 2020 – 2022 maximálně 30 % a u smluv trvajících déle než do roku 2022 nebudou poskytnuty žádné evropské prostředky.

Jak dál ve financování vodohospodářské infrastruktury? Svaz dlouhodobě upozorňuje, že čím více omezující podmínky pro čerpání evropských peněz budou nastaveny, tím vyšší bude vyžadována spoluúčast ze strany České republiky, ať již státu nebo žadatelů - obcí. Snahou Svazu, ale i jiných institucí, jako např. Asociace krajů České republiky, SOVAKu, je, aby bylo umožněno peníze z EU čerpat v co nejširší míře a není-li to možné, aby všechny dotčené aglomerace měly zajištěny přístup k finančním prostředkům za přiměřeně stejných podmínek s ohledem na plnění závazků evropských norem. Na základě usnesení vlády ze dne 4. února z tohoto roku byli ministři životního prostředí, zemědělství a financí pověřeni do konce června roku 2008 zpracováním analýzy dostupných finančních zdrojů k pokrytí deficitu zdrojových možností vyplývajících z uplatňování Podmínek přijatelnosti. Tento deficit je zatím předvídán ve výši cca 13 mld. Kč. Ztížený přístup k evropským dotačním prostředkům nutí města a obce v zájmu dodržení povinností daných právními normami EU a České republiky získat prostředky jiným způsobem. Již předem lze upozornit na skutečnost, že není v možnostech měst a obcí navýšit již tak značné finanční dopady v souvislosti s implementací směrnice. Zvýšení stočného je velmi kontroverzní způsob získávání informační servis č. 6/2008 strana 15

prostředků pro obnovu a rozvoj kanalizací, jelikož jeho výše musí být především sociálně únosná pro obyvatelstvo. Přijímání úvěrů na budování a rozvoj kanalizací v sobě naopak zase představuje riziko stoupající zadluženosti veřejných rozpočtů obcí a měst, které nám je Evropskou unií důrazně vytýkáno. Je-li Evropskou komisí vyžadováno soutěžení mezi provozovateli vodohospodářské infrastruktury, pak nevzala v potaz, že předmětem soutěžení nemůže být cena vodného a stočného placená občany.

Za špatné nakládání s odpadními vodami sankce od Evropské unie, ale i ČR Co lze dnes s jistotou říci, že v případě nesplnění závazků vyplývajících z evropského práva, bude Česká republika ve velmi svízelné situaci, a to nejen z politického hlediska, ale i právního. Zřejmě by Evropská komise

zahájila proces o neplnění závazků vyplývajících z přístupového Aktu České republiky ke Smlouvě o založení Evropských společenství, jehož výsledkem může být udělení finančního postihu České republice. V rámci vnitrostátního práva je oprávněná obava obcí, že by mohly české kontrolní orgány, především Česká inspekce životního prostředí, ukládat obcím nesplňujícím požadavky zákona o vodách pokuty. Konečný důsledek by tak dopadl na obce, potažmo občany, kteří by byli poškozeni nejen prostřednictvím sankcí, ale i tím, že by nemohla být především z důvodů nedostatku finančních prostředků vybudována potřebná infrastruktura. Záležitost nakládání s odpadními vodami je pro obce natolik závažná, a to nejen z důvodu blížícího se termínu pro implementaci závazku o naplnění podmínek provozování městských a obecních vodohospodářských infrastruktur daných Směrnicí čištění měst-

ských odpadních vod, že se jí proto intenzivně již několikrát zabývala odborná Komise životního prostředí Svazu. Považuje za zcela zásadní realizovat příslušná opatření v obcích na základě koncepčního přístupu, a to i u obcí pod 2000 EO. Mimo jiné jsou obce v současnosti znepokojeny nejasnostmi, zda a za jakých podmínek budou Českou inspekcí životního prostředí pokutovány za neplnění vodního zákona, jestliže nemohly z důvodu nedostatku finančních prostředků přijmout příslušná opatření, popř. nedokončily práce na odkanalizování obce před koncem roku 2010. Je snahou Svazu, aby česká vláda převzala část odpovědnosti za rozhodnutí, které učinily minulé vlády, a pomohla obcím a městům financovat budování a rozvoj vodohospodářství k naplnění evropských závazků. Mgr. Pavel Drahovzal legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

I v malých obcích bez územního plánu lze stavět Jen necelý rok trvaly legislativní práce zakončené přijetím tzv. malé novely stavebního zákona, která přináší drobné, přesto důležité pozitivní změny v oblasti územního plánování i na úseku stavebního řádu. Svaz se touto novelou velmi intenzivně zabýval a ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj, Spolkem pro obnovu venkova a některými zákonodárci připravil a nakonec i prosadil umožnění výstavby v obcích bez územního plánu.

Vládní návrh Původní návrh ministerstva pro místní rozvoj vycházel ze zkušeností s půlroční aplikací nového stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb.) obsahoval „pouze“ 5 věcných změn: a) umožnění povolování souboru staveb, resp. vedlejších staveb v návaznosti na povolení stavby hlavní; b) umožnění povolování plotů na územní souhlas nikoliv na stavební povolení; c) stanovení nepřípustnosti odkladného účinku odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu o zákazu provedení ohlášené stavby; d) prodloužení platnosti územně plánovací dokumentace vydané za doby účinnosti „starého“ stavebního zák. č. 50/1976 Sb. z 5 na 9 let (dle schváleného pozměňovacího návrhu je doba platnosti prodloužena do konce roku 2015, nedojdeli v mezidobí k úpravě územně plánovací dokumentace podle nového stavebního zákona, podrobněji viz § 188);


e) změny a rušení stavebních uzávěr vydaných za doby účinnosti „starého“ stavebního zákona formou opatření obecné povahy.

Problém výstavby v nezastavěném území obcí bez územního plánu Návrh ještě před projednáním ve vládě v létě 2007 obsahoval i ustanovení umožňující po přechodnou dobu na základě speciálního opatření obecné povahy vydané zastupitelstvem obce výstavby v nezastavěném území obce, která nemá územní plán. Takových obcí je v současnosti cca 2500, přičemž práce na jeho vydání jsou v běhu u zhruba poloviny z nich. Více jak polovinu obcí bez územního plánu tvoří obce s počtem obyvatel do 1000. Důvodem pro přípravu tohoto návrhu je skutečnost, že § 18 odst. 5 „nového“ stavebního zákona neumožňuje od 1. ledna 2007 výstavbu většiny druhů staveb mimo hranice zastavěného území, není-li pro dané území zpracován územní nebo regulační plán. Přestože neprostupitelný princip zvýšené

ochrany nezastavěného území je jedním ze základních cílů stavebního zákona, ukázalo se, že uvedená úprava v krátké době po nabytí účinnosti zákona č. 183/2006 Sb. je nepřiměřeně tvrdá. Prakticky došlo k zablokování jakékoliv plánované, resp. uvažované výstavby (zejm. na základě zpracovaných urbanistických studií). Výjimku z tohoto principu tvoří stavby jmenované přímo v § 18 odst. 5 nového stavebního zákona, jde zejm. o stavby pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků atd. I když nebylo nakonec řešení výše popsaného problému součástí vládního návrhu předloženého 26. července 2007 do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, byly okamžitě zahájeny práce k přípravě legislativně čistého a prakticky nekomplikovaného řešení. Výsledkem bylo několik pozměňovacích návrhů, z nichž největší odbornost měl návrh předložený poslancem Ing. arch. Václavem Menclem (ODS). Ten zahrnoval i prodloužení doby pro zpracování krajských zásad územního rozvoje ze tří let na pět let, tj. namísto do konce roku 2009, tak do konce roku 2011. Návrh poslance Mencla byl nakonec plénem Poslanecké sněmovny s mírnou korekcí kolegyně Kateřiny Jacques (SZ) přijat. Nový § 188a upravuje „zvláštní“ typ územního řízení zakončené vydáním územního

rozhodnutí o umístění stavby v nezastavěném území, které nejsou uvedeny v § 18 odst. 5 zák. č. 183/2006 Sb. K získání příslušného územního rozhodnutí je třeba naplnit najednou několik podmínek: 1. musí jít o umístění stavby v nezastavěném území obce, pro které není vydána územně plánovací dokumentace (územní plán, územní plán obce, popřípadě územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny); 2. navrhovaná stavba spadá do druhového výčtu staveb uvedených v odst. 1 pod písmeny a) až e), tj. stavby, pro které byly podle právních předpisů platných a účinných k 31. prosinci 2006 pravomocně povoleny stavby technické infrastruktury, dále stavby podle urbanistické studie, byla-li pro území obce opatřena do 31. prosince 2006 a data o ní byla vložena do evidence územně plánovací činnosti, stavby pro bydlení na pozemcích, které mají společnou hranici s pozemky v zastavěném území, které je tvořeno více než jedním zastavěným stavebním pozemkem, stavby pro zemědělství s byty pro trvalé rodinné bydlení (stavba pro zemědělství může mít nejvýše tři samostatné byty, přičemž součet podlahových ploch bytů smí v tomto případě činit nejvýše jednu třetinu celkové podlahové plochy stavby, nejvýše však 300 m2), stavby občanského vybavení na pozemcích, které mají společnou hranici s pozemky v zastavěném území (pozemek, na kterém je stavba umisťována, může mít rozlohu nejvýše 5000 m2);

3. je-li umisťována stavba spadající do výčtu staveb v písm. c) až e), je nutné získat souhlas zastupitelstva příslušné obce, který může obsahovat i podmínky pro umístění stavby. Bez získání souhlasu není možné, aby stavební úřad územní rozhodnutí vydal, jelikož zastupitelstvo obce má v tomto případě postavení dotčeného orgánu (§ 136 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.). Potřeba umožnit výstavbu alespoň v omezeném rozsahu mimo zastavěné území je zejména pro menší obce s ohledem na jejich budoucí rozvoj velmi naléhavá. Jedině tak může venkov nabídnout prostor k bydlení mladým lidem v době, kdy se hovoří o jeho vysídlování.

ní. Nejedná se o nový postup zaváděný tímto pozměňovacím návrhem, ale je využíváno již platné ustanovení stavebního zákona (§ 185 odst. 4 nového stavebního zákona). Dle údajů vedených Ústavem pro územní rozvoj (organizační složka státu vedená ministerstvem pro místní rozvoj) ve více než 1000 obcích, které nemají schválený územní plán, existuje zpravidla těmito obcemi přímo pořízená urbanistická studie. Urbanistické studie byly také velmi často základem pro další zpracování územního plánu u dalších téměř 1 000 obcí. Za účinnosti starého stavebního zákona dle § 37 odst. 1 byly urbanistické studie „nadstandardním“ podkladem pro vydání územního rozhodnutí v územním řízení. Bez jakékoliv územně plánovací dokumentace nebo podkladů je jen zhruba 600 obcí bez ohledu na počet obyvatel.

Urbanistické studie Účinnost novely Urbanistické studie jsou dokumentem, který si mnohé malé obce bez územního plánu nechaly v letech 1992 – 2002, a to často s podporou z Programu obnovy venkova, pořídit. Tento typ dokumentace zpracovávaný s výhledem využití až na několik desítek let reguloval výstavbu na části nebo na celém území obce. Podmínkou pro užití urbanistické studie dle § 188a odst. 1 písm. b) nového stavebního zákona je vyhodnocení její aktuálnosti podle § 185 odst. 4 nového stavebního zákona. Relevantní data vzešlá ze spolupráce úřadu územního plánování (obec III. typu) a obcí dotčených urbanistickou studií se vloží do evidence územně plánovací činnosti a budou následně sloužit jako podklad pro rozhodová-

Vzhledem k tomu, že vládní novela nového stavebního zákona včetně výše popsaného pozměňovacího návrhu byla podepsána prezidentem republiky dne 21. května 2008, je otázkou měsíce května nebo června tohoto roku, kdy tato novela bude vyhlášena ve Sbírce zákonů. Účinnosti nabude novela okamžikem vyhlášení. Novela napravuje jen některé nedostatky nového stavebního zákona, řešení těch dalších by mělo být předmětem připravované tzv. „velké“ novely stavebního zákona, kterou v současnosti připravuje ministerstvo pro místní rozvoj. Mgr. Pavel Drahovzal legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Postoje české veřejnosti k sociálnímu vyloučení Romů a Romek Etnické klima, postoj české veřejnosti k etnicky odlišným skupinám a názory na otázky spojené s jejich přítomností v České republice, dosud představovalo neznámou a obávanou otázku při formulaci integračních politik. Otevřená společnost, o. p. s., se proto rozhodla zmapovat názory veřejnosti na sociální vyloučení. V první polovině roku 2007 byl Nadací rozvoje občanské společnosti v rámci I. výzvy Blokového grantu podpořen roční projekt Otevřené společnosti, o. p. s., s názvem „Informovanost státní správy a samosprávy – klíč k posílení integrační politiky obcí“, jehož hlavní prioritou bylo zjistit, jaké nástroje v oblasti integrace občané podporují a naopak jaké nástroje mohou vzbudit jejich negativní reakce. Projekt byl finančně podpořen

také Úřadem vlády a Nadací Open Society Fund Praha. V poslední třetině roku 2007 společnost MEDIAN metodou face-to-face realizovala reprezentativní výzkum na vzorku 2616 respondentů. Analýzu dat zpracovala firma GAC spol. s r. o., která také vytvořila dotazník a společně s hlavním řešitelem projektu prezentovala výstupy na seminářích v krajských městech. Zjištění jsou shrnuta v publikaci s názvem Klíč k posílení integrační politiky obcí – sociální

vyloučení Romů a česká společnost, která shrnuje názory Čechů a Češek na fenomén sociálního vyloučení a je v elektronické podobně ke stažení na www.otevrenaspolecnost.cz. Před výzkumem existovaly informace o tom, kolik je v České republice sociálně vyloučených či sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit a kde jsou, dosud však chyběly poznatky, jak vážný a naléhavý je problém soužití s Romy z hlediska veřejnosti, kde veřejnost vidí příčiny vyloučení Romů a Romek, kdo je za situaci v lokalitách podle českých občanů odpovědný, kde majoritní společnost vidí možnost řešení a v jakém časovém horizontu očekává řešení.


Z výzkumu jednoznačně vyplývá, že rozhodující díl odpovědnosti za sociální vyloučení alokuje výrazná část české společnosti (91 %) na stranu Romů. Přes tři čtvrtiny obyvatel tvrdí, že svůj díl odpovědnosti nesou také romské organizace. Přibližně dvě třetiny osob viní ze situace

ho prostředí či kvalitu komunálních politiků, pro obyvatele Moravskoslezského či Ústeckého kraje je větším problémem nezaměstnanost či právě existence sociálně vyloučených romských lokalit. Ústecký kraj je jediným krajem, kde existenci romských sociálně vyloučených lokalit v kraji

Obyvatelé Moravskoslezského a částečně i Karlovarského kraje reprezentují typ regionů, kde lidé v menší míře vidí problém v nedostatečné kvalitě a dostupnosti veřejných služeb, ale ve větší míře v přítomnosti etnicky odlišné a dosud plně neintegrované populace.

Míra naléhavosti problémů spojených s romskými lokalitami v kraji

Postavení Prahy je na rozdíl od ostatních regionů určováno spíše vnímáním přítomnosti cizinek a cizinců a problému kriminality a bezpečnosti, nikoli sociálně vyloučených lokalit. Praha patří k regionům s nižší mírou naléhavosti problémů spojených s etnicky odlišnou populací, ale větší míru naléhavosti problémů spojených se stavem a mírou rozvoje veřejných služeb.

Očekávání veřejnosti problém řešit

politické a správní instituce (vlády, obecní a krajská zastupitelstva). Kořeny vyloučení Romů česká společnost shledává zejména v jejich etnické a kulturní odlišnosti, rasový výklad nevyjímaje.

označilo jako největší problém pro svůj region více respondentů než nedostatek pracovních příležitostí. Veřejné mínění definuje míru naléhavosti problému různě (viz ilustrační mapka).

V hodnocení naléhavosti problémů v obci či kraji, v němž respondent či respondentka žije, hrají roli čtyři problémové okruhy: stav veřejné infrastruktury; úroveň lokální správy; osobní příležitosti a přítomnost etnicky odlišné populace.

Jednotlivé kraje se rovněž liší podle míry, s jakou lidé hodnotí jako naléhavé problémy spojené s kvalitou veřejných služeb na jedné straně a se soužitím s etnicky odlišnými skupinami na straně druhé.

V kontextu celé republiky však není existence sociálně vyloučených lokalit nejvíce pociťovaným regionálním problémem. Tím se stal zejména nedostatek pracovních příležitostí. Jako celkově méně spokojení s řešením regionálních problémů se ukázali zejména obyvatelé Ústeckého, Karlovarského a Olomouckého kraje. Mezi jednotlivými regiony lze vysledovat výrazné odlišnosti. Zatímco Pražané jsou mírně citlivější na nastavení celého systému – jako větší problém pociťují stav životní-

Obyvatelé Ústeckého kraje pociťují v nadprůměrné míře jako naléhavé oba problematické okruhy – přítomnost Romů a cizinců i špatnou vybavenost svého kraje službami. Ve větší míře než celek republiky pociťují občané tohoto regionu jako naléhavý problém i nedostatek či nízkou kvalitu škol, zdravotních a sociálních služeb a nedostatek pracovních příležitostí. Zároveň jde o kraj, o kterém se nejčastěji hovoří jako o místě, kam se ve větší míře stěhují Romové z jiných oblastí Česka.


Existence sociálně vyloučených lokalit je vnímána jako problém, který se musí řešit (s tím souhlasí 90 % respondentů). Čím více lokalit mají lidé v sousedství a v regionu, tím intenzivněji vnímají potřebu řešení. Lokality jsou nadprůměrně vnímány jako bezpečnostní riziko rozšíření jejich problémů do okolí a s převažujícím etnickým až rasovým výkladem konvenuje dominantní přesvědčení, že podmínky lokalit, ve kterých Romové žijí, Romům vyhovují. Česká společnost neočekává řešení okamžitě, protože je integrace vnímána jako vícegenerační proces. Pouze čtvrtina nevidí šanci na integraci většiny Romů a necelá třetina připouští možnost romského člena vlády v horizontu dekády. Česká společnost je v očekávání výsledků integrace spíše „podchlazena“ a je si vědoma dlouhodobého průběhu integrace Romů. Celá publikace je ke stažení buď na stránkách Otevřené společnosti (http://www.osops. cz/cz/o-nas/publikace/) či na stránkách společnosti GAC, spol. s r. o. v sekci Naše práce (zde je dispozici i powerpointová prezentace z úvodní tiskové konference). Veronika Vendlová manažerka projektu

Veřejné zakázky – Druhy zadávacích řízení a podmínky jejich použití V tomto článku na téma veřejných zakázek si probereme jednotlivé druhy zadávacích řízení, vzájemné rozdíly mezi nimi a výhody a nevýhody jejich použití. Pokusíme se tak osvětlit některé problematické situace, se kterými se mohou zadavatelé při realizaci veřejných zakázek setkat. Připomínáme, že úvodní článek k veřejným zakázkám jsme zveřejnili v INS č. 4/2008.

Znát správně podmínky použití jednotlivých druhů zadávacích řízení a vědět, kdy které vhodně uplatnit, je z hlediska úspěšného zadání veřejné zakázky mimořádně důležité. Zejména při použití jednacího řízení bez uveřejnění si musí zadavatelé dávat velký pozor na naprosto výjimečnou možnost jeho použití. Někteří zadavatelé se ale často snaží použít takové zadávací řízení, o kterém si myslí, že se jim hodí z hlediska maximálního zjednodušení zadávacího procesu, a nikoli takové, jaké by z hlediska objektivních předpokladů měli skutečně použít, přestože za porušení zákona hrozí velmi vysoké sankce. Pojem zadávací řízení zahrnuje závazný procesní postup, který zadavatel musí použít při zadávání veřejné zakázky, pokud nelze veřejnou zakázku zadat na základě zákonné výjimky mimo režim zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „zákon“). V zákoně je definováno šest druhů zadávacích řízení: l otevřené řízení, l užší řízení, l jednací řízení s uveřejněním, l jednací řízení bez uveřejnění, l soutěžní dialog l zjednodušené podlimitní řízení. Který z výše uvedených druhů zadávacího řízní zadavatel použije, závisí jednak na tom, zda se jedná o zadavatele veřejného,

dotovaného nebo sektorového, a jednak na splnění zákonných podmínek pro použití příslušného zadávacího řízení. Veřejný zadavatel, na kterého se zaměříme, může vždy, bez omezení a bez potřeby splnění dalších zákonných podmínek, použít otevřené řízení a užší řízení. Ostatní druhy zadávacích řízení může veřejný zadavatel použít pouze při splnění příslušných zákonných podmínek stanovených pro jejich použití (jednací řízení s uveřejněním dle § 22, jednací řízení bez uveřejnění dle § 23 a soutěžní dialog dle § 24). Zjednodušené podlimitní řízení potom může veřejný zadavatel použít pouze pro zadávání podlimitních veřejných zakázek, které jsou v případě veřejných zakázek na stavební práce ještě finančně omezeny částkou do 20 mil. Kč bez DPH (§ 25). Pokud zadavatel dle svého rozhodnutí postupuje při zadání podlimitní veřejné zakázky postupem platným pro zadávání nadlimitních veřejných zakázek, musí se tohoto postupu důrazně držet a dodržovat všechna pravidla platná pro zadávání nadlimitní veřejné zakázky. Dotovaný zadavatel postupuje při volbě zadávacího řízení obdobně jako veřejný zadavatel, ale protože nezadává podle zákona podlimitní veřejné zakázky, nepoužívá zjednodušené podlimitní řízení. Sektorový zadavatel může bez omezení použít otevřené řízení, užší řízení a jednací řízení s uveřejněním, v případě jednacího řízení bez uveřejnění pak musí splnit zákonné podmínky stanovené pro jeho použití

v § 23 zákona. Sektorový zadavatel dle zákona není oprávněn zadávat veřejné zakázky za použití soutěžního dialogu nebo zjednodušeného podlimitního řízení. Otevřené řízení lze, jak už bylo uvedeno výše, použít vždy a bez omezení. Záleží jen na rozhodnutí zadavatele, zda-li jej použije. Jedná se o výzvu všem dodavatelům uveřejněnou prostřednictvím oznámení zveřejněném v Informačním systému veřejných zakázek – uveřejňovacím subsystému. Toto oznámení má formu jednotného formuláře, který má přesně stanovenou metodiku jeho vyplňování. Zadávacího řízení se poté může zúčastnit každý dodavatel, který má zájem, jejich počet není nijak omezen. Musí pouze splnit zadávací podmínky určené zákonem a zadavatelem. Po zveřejnění formuláře běží tzv. lhůta pro podání nabídek, po níž přichází otevírání obálek s nabídkami. Po tomto aktu následuje fáze posouzení nabídek, které přechází do fáze hodnocení nabídek a určení vítěze zadávacího řízení. Vzhledem k rozsahu a složitosti úkonů souvisejících s otevíráním, posouzením a hodnocením nabídek, které by každé vystačilo na samostatný článek. Rozepíšeme tyto úkony podrobně v některém z následujících článků, bude-li ze strany čtenářů zájem. Jakmile jsou nabídky hodnotící komisí vyhodnoceny, zadavatel zasílá oznámení o výběru nejvhodnější nabídky všem uchazečům, kteří nebyli vyřazeni ze zadávacího řízení. Po uplynutí ochranné lhůty zadavatel podepisuje smlouvu s vítězným uchazečem a veřejnou zakázku administrativně ukončuje. U každé skončené nadlimitní veřejné zakázky je pro zadavatele ještě povinností sepsat tzv. písemnou zprávu, která má zákonem přesně daný obsah. Výsledek zadávacího řízení se zasílá opět do informačního systému veřejných

VEŘEJNÉ ZAKÁZKY– RYCHLE, JEDNODUŠE, TRANSPARENTNĚ. Zajišťujeme:

KOMPLEXNÍ ORGANIZAČNÍ SERVIS Převezmeme zodpovědnost za celý proces zadávacího řízení.

PORADENSTVÍ A KONZULTAČNÍ ČINNOST Zahrnující konkrétní návrhy a postupy řešení v problematice zadávacích řízení.

ŠKOLENÍ A SEMINÁŘE Pro zaměstnance veřejné správy v oblasti veřejných zakázek,prostřednictvím certifikovaných lektorů s akreditací Ministerstva pro místní rozvoj ČR.

Poradenství v oblasti veřejných zakázek

OTIDEA a.s., Dukelských hrdinů 564/34, 170 00 Praha 7 tel.: + 420 286 884 368 e-mail: [email protected] www.otidea.cz

zakázek - uveřejňovacího subsystému na předdefinovaném formuláři. Jedná se o formulář Oznámení o zadání zakázky. Zadání veřejné zakázky v otevřeném řízení je nejtransparentnějším způsobem zadání veřejné zakázky a můžeme jej zcela doporučit. Užší řízení je možné, stejně jako předchozí otevřené řízení, použít bez omezení a bez splnění jakýchkoli dalších zákonných podmínek. Rozdíl oproti otevřenému řízení spočívá v tom, že užší řízení je dvoukolové, dochází při něm k omezení počtu zájemců (např. na základě kvalifikace nebo losem popř. kombinací obojího). Konkrétní způsob výběru je zadavatel povinen oznámit již ve formuláři při vyhlášení užšího řízení. Zadavatel musí vždy bezpodmínečně zajistit transparentnost, rovné zacházení a zásadu zákazu diskriminace. Důležité je uvědomit si, že veškerá kritéria pro omezování počtu zájemců musí být stanovena přiměřeně s ohledem na předmět veřejné zakázky. V případě losování je nutné zajistit jeho veřejný průběh, kterého se vždy mohou zúčastnit zástupci z řad zájemců. Je nutné dopředu určit, zda-li se losují zájemci, kteří budou vyzváni k podání nabídky, nebo zájemci, kteří budou vyloučeni. O losování musí být sepsán protokol, ze kterého bude jasně patrný způsob transparentního

výběru. Po výběru zájemců k podání nabídek zasílá zadavatel výzvu k podání nabídky. Po odeslání této výzvy následuje obdobný postup jako u otevřeného řízení, tedy otevírání obálek s nabídkami, posouzení nabídek a hodnocení nabídek. Nevýhodou tohoto druhu zadávacího řízení oproti otevřenému řízení je jeho delší celkový průběh, větší nebezpečí chybného úkonu zadavatele, náročnější administrativa i větší pravděpodobnost podání námitek vzhledem k většímu počtu úkonů, které musí zadavatel, např. v souladu s omezením počtu zájemců, učinit. Všeobecně známá je aféra při losování ve známém českém lázeňském městě.

Zjednodušené podlimitní řízení se používá pro podlimitní veřejné zakázky na služby a dodávky a stavební zakázky s předpokládanou hodnotou do 20 mil. Kč bez DPH. Smí jej využít výhradně veřejný zadavatel. Jedná se o přímou výzvu nejméně 5 zájemcům, které zadavatel obesílá. Tuto výzvu je také nutné po dobu trvání lhůty pro podání nabídek zveřejnit a umožnit tak účast např. i jiným uchazečům, přestože nebyli mezi původně obeslanými. V tomto zadávacím řízení je lhůta pro podání nabídek v minimálním počtu 15 dnů. Z hlediska zákona se jedná o nejjednodušší zadávací řízení, přesto i v něm dochází k mnoha prohřeškům a chybám jak ze strany zadavatelů, tak uchazečů.

Soutěžní dialog je nový druh zadávacího řízení, který nebyl obsažen v minulých právních úpravách veřejných zakázek, a může jej použít výhradně veřejný nebo dotovaný zadavatel. Je určen pouze pro zadávání veřejných zakázek se zvláště složitým předmětem, u kterých veřejný zadavatel není objektivně schopen vymezit technické, právní nebo finanční podmínky v souladu s požadavky zákona. Soutěžní dialog je založen na principu jednání s dodavateli s cílem nalézt vhodné řešení dané veřejné zakázky a je ukončen výzvou k podání nabídek.

V případě obou jednacích řízení dle zákona je situace složitější, a proto si je ponecháme vzhledem k vyhrazenému prostoru na příště. Vladimír Levandovský, Kateřina Koláčková OTIDEA, a. s. Důležité odkazy: www.portal-vz.cz – Server Ministerstva pro místní rozvoj zaměřený na problematiku veřejných zakázek a koncesí www.e-zakazky.cz – Server monitoringu veřejných zakázek, umožňující vydávání zadávací dokumentace elektronicky

VÝHODNÉ FINANCOVÁNÍ PRO MĚSTA A OBCE Úvěry z Regionálního rozvojového fondu

Úvěry v programu OBEC

Úvěry jsou určeny pro města a obce a lze je využít k financování nejen průmyslových zón, ale i dalších projektů zaměřených na zlepšování municipální infrastruktury (místní komunikace, podchody, vodovody, kanalizace vč. čistíren odpadních vod, plynofikace, elektrifikace apod.).

Výhodné úvěry mohou města a obce využít na financování vodovodů, kanalizací, čistíren odpadních vod, skládky, spaloven, skládek, školských a předškolních zařízení, kulturních a sportovních zařízení a dalších zařízení.

Charakteristika úvěrů:

Charakteristika úvěrů:

• • • • •

1

výše úvěrů až 30 mil. Kč, splatnost až 10 let s možným odkladem splátek až o 3 roky, úroková sazba 3,02 % p. a.1, poskytnutí úvěrů bez zajištění, předčasné splacení bez sankcí či poplatků.

platné pro úvěry poskytnuté v květnu 2008.

• • • • •

výše úvěrů od 8 mil. do 100 mil. Kč s možným odkladem splátek až o 2,5 roku, splatnost až 15 let, výhodná pevná nebo pohyblivá úroková sazba, poskytnutí úvěrů bez zajištění předčasné splacení bez sankcí či poplatků.

Další informace na www.cmzrb.cz nebo tel. 255 721 111. Konzultace poskytnou pobočky ČMZRB.

Předsednictvo Svazu jednalo 23. května v Uherském Brodě

Daniela Pastorková, Josef Bezdíček, Dan Jiránek, Pavel Vondrys, Pavel Smolka, Ladislav Kryštof, Jaromír Jech

Členové Předsednictva přijali pozvání starosty Ladislava Kryštofa a pro své 12. zasedání využili pohostinnosti Uherského Brodu. Na programu měli 12 bodů. Ke standardním patřil materiál Stav členské základny, kterému je nyní vzhledem ke vzniku Sdružení místních samospráv věnována velká pozornost. Od konce listopadu loňského roku v souvislosti s tzv. zlínskou iniciativou ze Svazu zatím vystoupilo celkem 100 obcí (počet obyvatel 68 650), většinou bez udání důvodu nebo s tím, že vstupují do nového Sdružení. 9 obcí (počet obyvatel 27 596) na druhé straně do Svazu vstoupilo. Svaz tedy k 23. květnu 2008 zastupuje 2 526 obcí, což představuje 7 693 955 obyvatel. Členské příspěvky na rok 2008 jsou uhrazeny z 95 %.

nit procesní postup při rozdělování státních dotací poskytovatelům služeb. Nebude-li novela přijata, od 30. června 2009 budou o rozdělování účelově vázaných státních dotacích rozhodovat kraje v samostatné působnosti. Zástupci svazové sociální komise, komise pro postižené občany a pracovní skupiny pro financování sociálních služeb se dvakrát sešli se zástupci krajů a na základě těchto jednání připravili k plánovaným změnám systému financování sociálních služeb společné stanovisko. Jeho podstatou je požadavek rovného přístupu ke státním dotacím bez ohledu na to, kdo bude o rozdělování rozhodovat (celé znění viz webové stránky Svazu). Stanovisko bylo přítomnými členy Předsednictva schváleno.

Předsednictvo se také na základě požadavku malých obcí zabývalo výší účastnických poplatků pro obce do 1000 obyvatel na svazové akce. Rozebíralo několik teoreticky možných variant, ale nakonec se přiklonilo k návrhu primátora Kladna Dana Jiránka. Radě Svazu tak bude doporučeno, aby pro obce do tisíce obyvatel schválila snížení účastnických poplatků o částku, která pokrývá organizačně - technický rámec ceny akcí. Platit by si tedy měly pouze občerstvení. Tento princip bude uplatněn i v případě podzimní finanční konference s tím, že vzniklý rozdíl v příjmech bude uhrazen z rezervy Předsednictva.

Dále se Předsednictvo Svazu zabývalo dvěma připravovanými projekty. Předně to byl projekt Dopravně inženýrská opatření BESIP v obcích (bližší informace k projektu najdete na str. 24 – z jednání dopravní komise). Předsednictvo doporučilo do výběrového řízení pro realizaci projektu vybrat pouze tři firmy a jmenovalo pět členů hodnotící komise. Výkonnému místopředsedovi uložilo předložit zprávu hodnotící komise o průběhu výběrového řízení na dodavatele a poté provést další potřebné administrativní záležitosti.

Z odborných témat se Předsednictvo věnovalo systému financování v sociálních službách. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje důležitou novelizaci zákona o sociálních službách, jejímž cílem je omezit zneužívání příspěvku na péči a změ-

Druhý projekt se týkal podpory lokálního cestovního ruchu. Firma X-Zone Media se na Svaz obrátila se žádostí o spolupráci na projektu tzv. multimediální mapy ČR, jejímž účelem má být propagace obcí a lokálního cestovního ruchu. Web by umožňoval obcím vkládat aktuální informace nebo videa prezentující obec. Projekt


má být provozován v rámci už existujícího portálu Cestykrajem.cz. Nabídkou se podrobně zabývala svazová komise cestovního ruchu a považuje ho za prospěšný. Předsednictvo tedy doporučilo vyjádřit projektu podporu formou dopisu předsedy Svazu. Pokud se projekt dobře „rozjede“, je možné uvažovat o hlubší spolupráci. Předsednictvo Svazu dále vzalo na vědomí zprávu o hospodaření Svazu k 31. březnu 2008, informace o plnění priorit vytyčených X. Sněmem Svazu (celý dokument zveřejněn na webu Svazu), zabývalo se konkrétními návrhy spolupráce se Vzdělávacím centrem pro veřejnou správu, projednalo změny ve složení komisí a určilo místo konání pro další ročník finanční konference. Radio Svobodná Evropa, kde se konference tradičně konala, se stěhuje do nové budovy a prostory, kde konference probíhala, budou určeny jako skladové pro stěhování. Po zvážení několika předložených

variant členové Předsednictva doporučili, aby se novým místem konání stal Hotel Ambasador Zlatá Husa v Praze 1. Datum byl stanoven na pondělí 24. a úterý 25. listopadu 2008. V různém starosta Pavel Vondrys upozornil na Cenový věstník ze dne 29. listopadu 2007, který vydává ministerstvo financí a který obsahuje seznam zboží s regulovanými cenami. Ministerstvo financí nařizuje plošné kontroly. Josef Bezdíček podal informace z jednání předsednictva Komory obcí, kde se mimo jiné jednalo také o finanční analýze výdajů obcí. Členové Komory nepovažují výběr některých obcí pro dotazníkové šetření za vhodný – viz str. 22. Výkonný místopředseda Svazu uvedl, že byly vybírány obce průměrné, ale i s velkými rozdíly příjmů a výdajů. Lenka Zgrajová

Z jednání komor a komisí

vybráno ze zápisů

Majetková komise, 29. duben, Praha Hostem Majetkové komise byla náměstkyně generálního ředitele Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) paní JUDr. Milada Šípková, která představila činnost svého úřadu, kam patří i pomoc při dohledávání majetku obcí nebo převody majetku ve veřejném zájmu. Podnětem k pozvání zástupkyně ÚZSVM byla soudní pře mezi městem Brnem a bytovým družstvem, které ve sporu o pozemek pod bytovým domem zpochybnilo přechod majetku podle zákona č. 172/1991 Sb. ze státu (národního výboru) na obec, a to s odkazem na rozhodnutí Ústavního soudu, který jako podmínku přechodu vyžaduje prokázání faktického výkonu hospodaření obce k datu účinnosti zákona. Existují obavy z dalšího zpochybňování majetkových práv obcí založených zmíněným zákonem, a to i ze strany ÚZSVM. Paní Šípková přítomné ujistila, že úřad z vlastní iniciativy vlastnická práva obcí zpochybňovat nehodlá. Pokud se však obec dostane do sporu, musí sama prokazovat svá práva a je-li do sporu zapojen i stát (úřad), musí být aktivní opět obec. Dalším tématem zasedání byly hraniční přechody, které bude ÚZSVM převádět nejdříve státu (zpravidla MV ČR) a poté samosprávám (kraje, pak obce). Převod hraničního přechodu je definován jako převod ve veřejném zájmu, přechod je převáděn v celku a jediné omezení nabyvatele spočívá v zákazu prodeje po dobu 10 let (nekladou se omezení typu zákaz komerčního nakládání). Zájemci z řad obcí mají svůj případný požadavek na převod uplatnit co nejdříve, a to na adresu ústředí ÚZSVM.

Komise se za účasti zástupců Sdružení vlastníků obecních a soukromých a obecních lesů (SVOL) dále věnovala problému vracení zbylého historického majetku obcí, na který se nevztahoval zákon č. 172/1991 Sb., kdy se jedná o bývalé federální majetky, převážně lesy. V předešlém roce se bohužel nepodařilo prosadit zákon, který by problém řešil. Klíčovým pro postoj poslanců při schvalování případné novely je stanovisko ministerstva financí, které se k navracení staví negativně. Komise se shodla na nutnosti setkat se ze zástupcem ministerstva financí za účelem zvolení nejvhodnějšího postupu, který by nebyl napadnutelný.

Jan Potměšil, Milada Šípková

Komise cestovního ruchu, 13. května, Turnov Komise tentokrát zamířila do města Turnov, hostitelkou zasedání byla starostka města PhDr. Hana Maierová, která je zároveň předsedkyní správní rady Asociace turistických regionů. Představila činnost asociace, která působí jako báze pro sdružení podílející se na cestovním ruchu, zejména pro účely spolupráce s kraji a s Czechtourismem. Poukázala na skutečnost, že kraje se často soustřeďují pouze na kraj samotný, ačkoliv se cestovní ruch realizuje


v turistických regionech bez ohledu na hranice správního dělení republiky. Dále upozornila na absenci pravidel pro organizaci cestovního ruchu jako trvající problém neřešený ani v Koncepci státní politiky cestovního ruchu. Město a region poté představil člen komise a zároveň předseda Sdružení Český ráj a místostarosta Turnova Aleš Hozdecký. Předmětem činnosti Sdružení je vyvíjení aktivit směřujících

k trvale udržitelnému rozvoji cestovního ruchu v regionu. Sdružení má dvě pracovní skupiny: marketingovou, která se věnuje propagační a ediční činnosti a vytváření a zlepšování turistických produktů, a projektovou, která se zabývá rozvojovými aktivitami a zpracováním investičních projektů, posledním je např. projekt Greenways Jizera (cyklostezka podél Jizery od pramene až po soutok s Labem). Sdružení vytváří ucelené turistické produkty (např. Za pověstmi Českého ráje), vytváří on-line rezervační systém na ubytování a služby, vybraným místním výrobkům udílí certifikát „Regionální produkt Český ráj“, pracuje na vzniku servisu pro starosty při vypracovávání projektů financovaných

z evropských prostředků, vydává vlastní zpravodaj i Sezónní turistické noviny atd. V souvislosti s aktivitami sdružení bylo opět upozorněno na nutnost přijetí zákona o cestovním ruchu a řešení podpory subjektů a regionů aktivních v cestovním ruchu. Závěrem se komise věnovala nevhodnému nastavení příjemců financí dle aktivit IOPu, které se týkají cestovního ruchu, a konečně otázce proplácení evropských peněz ministerstvem pro místní rozvoj na projekty realizované obcemi. Obce si často musí vzít úvěr a včasné neproplacení prostředků po realizaci projektu neúměrně zatěžuje obecní rozpočty. Komise k této věci připraví podklad a žádá projednat tento problém s ministerstvem pro místní rozvoj.

Předsednictvo Komory obcí, 13. května, Čermná nad Orlicí Členové předsednictva Komory obcí přijali pozvání Josefa Bezdíčka a v květnu přijeli jednat do Čermné nad Orlicí. V úvodu si vyslechli zprávy z již uskutečněných krajských setkání a informace o stavu členské základny. Jedním z bodů programu byla problematika převodu státního majetku do vlastnictví obcí. Jednání jak s Pozemkovým fondem tak i s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových jsou velmi zdlouhavá, Úřad navíc upřednostňuje převod za úplatu. O problému jednala i majetková komise (viz str. 22). Za účelem vyjasnění postojů bylo navrženo, aby na příští zasedání Komory byli pozváni zástupci zmíněných institucí včetně zástupce Státních lesů ČR. Další projednávanou problematikou byla reorganizace České pošty, s. p. Generální ředitelství sdělilo Svazu, že transformace ČP na akciovou společnost je dána usnesením vlády č. 836 ze dne 18. července 2007. Dokončení přeměny by mělo proběhnout 30. června 2009 s tím, že 100 % akcií bude ve vlastnictví státu, respektive ministerstva financí. Do budoucna se počítá s privatizací. Důvodem přeměny je zlepšení nabídky služeb. V současné době probíhá vyhodnocení zatíženosti poštovních úřadoven na obcích a bude se zvažovat, zda je nezbytné mít poštu v každém místě s ohledem na potřeby občanů. Generální ředitel Karel Kratina přijal nabízenou spolupráci Svazu. Na příští jednání Komory bude tudíž pozván. Dále byli přítomní informováni o aktuální situaci kolem projednávaných zákonů. Pozastavili se u zákona o střetu zájmů, který 9. května vetoval prezident. Přesto lze očekávat, že jeho veto bude v Poslanecké sněmovně přehlasováno a novela projde.

Josef Bezdíček podal také informace z jednání pracovní skupiny na ministerstvu financí. Seznámil přítomné se seznamem měst a obcí, které byly vybrány pro zpracování analýzy financování přenesené a samostatné působnosti obcí. Přítomní členové vyjádřili zásadní nesouhlas nad výběrem obcí, řada z nich má specifické podmínky a nemohou podat reálný obraz. Jsou to např. Karlštejn, Dukovany, Zvole, Dambořice, Chabařovice. Komora proto požaduje, aby výběr obcí pro účely provedení průzkumu dotazníkovou formou byl doplněn o dalších nejméně 100 obcí, které mají maximálně 500 obyvatel. Další informace se týkala dotací z EAFRD. V prioritní ose III Programu rozvoje venkova ve výši 2,7 mld. Kč je velký převis žádostí. Na základě rozhodnutí ministra zemědělství Gandaloviče by měla být přesunuta část prostředků z prioritní osy II do prioritní osy III.

Komise pro informatiku, 15. května, Praha

Komise skoro už tradičně zasedala na ministerstvu vnitra a k prvnímu bodu svého jednání si pozvala právě jeho zástupce, tentokrát Ing. Beneše. Ten seznámil přítomné se stavem příprav na čerpání prostředků i Integrovaného operačního program ve vazbě

na Strategii realizace Smart Administration v období 2007 až 2013. Do konce května chce mít ministerstvo připravené implementační dokumenty pro čerpání z prioritní osy 2 IOP (zavádění ICT v územní veřejné správě), do konce června pak utvořený


přehled o potřebách obcí v oblasti informatiky. Informatizace malých obcí by se měla odvíjet od dokumentu připravovaného odborem MV ČR pod vedením Ing. Maršíka. Podle dosavadních poznatků ministerstva je největší zájem z obcí o čerpání evropských peněz za účelem vybudování metropolitních sítí. Ministerstvo prosazuje, a při posuzování projektu bude kladně hodnotit, následujících 5 hlavních oblastí rozvoje: základní registry veřejné správy, komunikační infrastruktura veřejné správy, univerzální komunikační místo, datové bohatství uložené v dokumentech, evidencích a archívech, dobře popsané a transparentně vykonávané služby veřejné správy s podporou ICT. V další části jednání podal Jakub Pôbiš z Kanceláře Svazu informace o projednávaných či připravovaných legislativních návrzích: n Zákon o e-Governmentu - 14. května byl projednán Ústavně právním výborem Sněmovny a byly vzneseny pozměňovací návrhy. Netýkají se však kompetencí obcí (procesu konverze dokumentu, atd.). Zákon bude ještě projednán Výborem pro veřejnou správu a územní rozvoj a měl by být předložen na červnové schůzi pléna. n Zákon o základních registrech - Připomínkové řízení bylo ukončeno v dubnu, v současné době se vypořádávají. Svaz vznesl zásadní připomínku týkající se vzniku kompetenčního centra pro správu základních registrů na ministerstvo vnitra (nebyly vyčísleny náklady). n Koncepce e-Sbírky zákonů - Je v připomínkovém řízení, z hlediska Svazu je důležité, aby v materiálu výslovně zaznělo, že

zavedením e-Sbírky se zruší povinnost obcí odebírat Sbírku zákonů v listinné podobě. n Novela zákona o střetu zájmů - Byla vrácena prezidentem, Sněmovna se bude snažit přehlasovat jeho veto na začátku června. Svazu se přes odpor ministerstva vnitra nepodařilo prosadit vznik jednotného registru (centrální adresy) pod vedením ministerstva vnitra. Obce jsou nyní informovány o nutnosti pořídit si registr od komerčních subjektů. n Zákon o sčítání lidu, domů a bytů 2011 - Ze strany Svazu byly připomínky ke koncepci přestupků proti tomuto zákonu. Obce budou mít povinnost v rámci svých možností poskytovat bezplatný přístup na internet (neboť sčítací dotazník bude možné vyplnit i elektronicky) a následně budou muset provést dosčítání osob, které se nezúčastní sčítání v řádném termínu. Na toto bude poskytnut příspěvek ze státního rozpočtu. Třetím bodem jednání komise byla problematika nekompatibilních spisových služeb. Komise se rozhodla vypravit dopis na ministra vnitra Langera, náměstka Zajíčka a příp. další pracovníky ministerstva. Návrh dopisu připraví pí Richterová + p. Kozák, komise jej odpřipomínkuje a ve finální verzi bude vypraven za Svaz s podpisem předsedy Vlasáka. V různém se komise zabývala upřesněním seznamu svých členů a kontaktních údajů a Jaroslav Šolc informoval o přípravě konference EISCO 2008 (European Information Society Conference), která se tentokrát uskuteční ve dnech 25.- 27. září v Neapoli, a o přípravě ELANETu.

Pracovní skupina pro problematiku sociálního začleňování, 15. května, Praha Členové komise hodnotili průběh a význam dosud osmi uskutečněných seminářů Polis. Všechny semináře byly přizpůsobeny lokalitě a potřebám daného města. Vždy však šlo o předání informací nebo o navržení budoucí spolupráce. Záleží na obci, jak svou situaci bude muset řešit. Semináře by se měly dále uskutečnit v Sokolově, ve Slaném, v Neratovicích, Kladně a Olomou-

ci. Uvažuje se o organizaci podobných akcí i pro menší města. Dále byli přítomní informováni o aktivitách kanceláře veřejného ochránce práv, konkrétně o přípravě příručky, která by měla být distribuována na všechny obce. Jakub Pôbiš poté podal komentář k právě projednávaným legislativním normám.

Dopravní komise, 19. května, Praha Dopravní komise se nejdříve věnovala svému projektu „Dopravně inženýrská opatření BESIP v obcích“. Cílem projektu je vyhodnotit v úvahu přicházející opatření ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu v obcích a vytvořit jednotný koncepční podklad pro BESIP v obcích. Za účelem realizace projektu byla z podnětu Dopravní komise podána žádost o dotaci na Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), Fond přiznal dotaci ve výši požadovaných 2 milionů Kč, a nyní je třeba provést výběrové řízení, v němž by byl vybrán subjekt, který projekt zrealizuje. Komise schválila formu a obsah výzvy k předložení nabídek potenciálním dodavatelům, aby mohla být předložena ke schválení na Předsednictvu Svazu. Dále komise schválila návrh seznamu dodavatelů, kteří by měli být osloveni a schválila dále návrh složení členů komise pro otevírání obálek a vyhodnocení nabídek (2 členové dopravní komise, 1 zástupce SFDI, 2 osoby určené Předsednictvem). Návrhy


byly poté zahrnuty do podkladu určeného k posouzení a případnému schválení nebo úpravě Předsednictvem Svazu. Členové komise byli dále informováni o probíhajících akcích v oblasti dopravy a bezpečnosti silničního provozu, o konferenci Mosty 2008, jíž se za Svaz s příspěvkem účastnil člen komise Daniel Žídek, o plánované konferenci k bezpečnosti silničního provozu plánované Nadací BESIP a dalších proběhlých akcích. Závěrem byli členové komise seznámeni s postojem ministerstva dopravy, které momentálně nehodlá omezovat doby jízd kamionů o víkendech s tím, že tato otázka by byla řešena až v rámci českého předsednictví EU na širší úrovni. Fakticky to znamená pozastavení prací na úpravě omezení kamionové dopravy v České republice. Členové dopravní komise vyjádřili postoj, že není na místě měnit dosavadní požadavek Svazu na rozšíření omezení jízd kamionů a na sladění dob omezení se sousedními zeměmi.

Vy se ptáte, my odpovídáme Veřejná doprava - parkování v obytné zóně Dotaz: Sídliště v obci je označeno dopravními značkami jako obytná zóna. Vozidla v tomto prostoru smí parkovat pouze na vyhrazených parkovacích plochách. Žádáme o radu, jak je možno postihnout neukázněné řidiče, kteří neustále parkují na chodníku, místo aby zaparkovali na místě k tomu určeném. Obec nemá vlastní obecní policii. Je možno uplatnit proti neukázněným řidičům přestupkový zákon?

Odpověď: Parkování v obytné zóně mimo místa označená jako parkoviště stejně jako parkování na chodníku je porušením zákona o silničním provozu a tedy i přestupkem proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu (dle § 22 odst. 1 písm. l) zákona o přestupcích), který může na místě postihovat Policie ČR, eventuálně ve správním řízení obecní úřad obce s rozšířenou působností. Provoz v obytné (a pěší) zóně je upraven v § 39 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, který v § 39 odst. 5 věta třetí stanovuje, že v obytné (a pěší) zóně je stání dovoleno pouze na místech označených jako parkoviště. Parkování je tak v obytné zóně povoleno pouze na místech, které jsou označeny provozní informativní dopravní značkou „Parkoviště“ (značkou č. IP 11a – IP13d, viz § 12 odst. 1 písm. l) – g) vyhlášky č. 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, a přílohu č. 3 k cit. vyhlášce). Aby řidiči směli parkovat dokonce i na chodníku, muselo by být dotčené místo označeno informativní dopravní značkou „Parkoviště“, která částečné nebo plné stání na chodníku přímo umožňuje (informativní provozní dopravní značky č. IP 11d – 11g uvedené ve zmíněné příloze cit. vyhlášky). I v případě, že by se nejednalo o obytnou zónu, vyplývá zákaz parkování na chodníku z § 53 odst. 2 zákona o silničním provozu, kde je uvedeno, že jiní účastníci provozu na pozemních komunikacích než chodci nesmějí chodníku (nebo stezky pro chodce) užívat, pokud není v zákoně stanoveno jinak. (Obecně lze zákaz parkování dovodit

i z podmínek zastavení a stání specifikovaného v § 25 zákona o silničním provozu, které – stručně řečeno – umožňují stání při okraji pozemní komunikace, nikoliv už na chodníku, což by ostatně bylo v rozporu s účelem užívání chodníku.) Výjimka ze zákazu stání na chodníku by opět musela být zřejmá z označení daného úseku pozemní komunikace informativní provozní dopravní značkou „Parkoviště“, která stání na chodníku umožňuje a která zároveň specifikuje povolený způsob tohoto stání (viz 12 odst. 1 písm. l) cit. vyhlášky a konkrétní značky č. IP 11d – 11g uvedené v příloze vyhlášky). Pokud řidiči parkují na chodníku, respektive pokud v popsaném speciálním případě parkují na jiných místech než takových, která jsou pro obytné zóny povolena v § 39 odst. 5 zákona o silničním provozu, to znamená mimo místa označená jako parkoviště, dopouštějí se porušení zákona o silničním provozu a tím i přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Tyto přestupky jsou uvedeny v § 22 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a jelikož porušení povinností týkajících se stání není sankcionováno samostatnými ustanoveními, jedná se o přestupek dle § 22 odst. 1 písm. l) zákona o přestupcích (porušení zvláštního předpisu, tedy zákona o silničním provozu, jiným jednáním, než které je v zákoně o přestupcích výslovně popsáno).

tu až 2000 Kč (§ 22 odst. 10 bod 1. zákona o přestupcích). Není-li pachatel ochoten projednat přestupek v blokovém řízení, oznamuje policie přestupek věcně a místně příslušnému správnímu orgánu, kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 124 odst. 5 písm. j) zákona o silničním provozu). Ten zpravidla řeší přestupek v ústním jednání v běžném správním řízení (jakkoliv není vyloučeno řešení i v blokovém řízení nebo řešení v řízení příkazním), kdy za spáchání zmiňovaného přestupku úřad může uložit pokutu v rozmezí 1500 – 2500 Kč (§ 22 odst. 9 zákona o přestupcích). Přestupek může být také kýmkoliv oznámen obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností i bez zprostředkování policií, v takovém případě je však nutno oznámení adresované úřadu doprovodit přesným popisem přestupku a důkazy (označení svědků, fotografie apod.), aby mohl být přestupek úspěšně projednán, resp. prokázán a sankcionován. Jako nejschůdnější řešení se však jeví buď individuální oznamování dopravních přestupků Policii ČR svědky spáchaných přestupků, nebo obecně dohoda s Policií ČR na častějších kontrolách míst, kde k dopravním přestupkům často dochází. Co se týče odkazu na absenci obecní policie, tak není povinností obce mít založenou obecní policii a existence obecní policie nezbavuje státní policii povinností, které jí ukládá zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (např. odhalovat nebo projednávat přestupky, § 2 odst. 1 písm. j), k) cit. zákona), nebo které jí ukládá jako zde silniční zákon (kontrolovat dodržování povinností účastníků a pravidel provozu na pozemních komunikacích, § 124 odst. 8 písm. a) zákona o silničním provozu). Mgr. Jan Potměšil legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Postihovat neukázněné řidiče může na místě Policie ČR, která přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu projednává v blokovém řízení (§ 124 odst. 8 písm. d) zákona o silničním provozu) a která za přestupek dle § 22 odst. 1 písm. l) zákona o přestupcích může na místě uložit poku-

Odpověď na tento dotaz je zpracována na základě právních předpisů účinných k 12. květnu 2008.


Pořádek v obci – vyjíždění vozidel ze stavby na vozovku Dotaz: Místní podnikatelé při provádění zemních prací občas silně znečistí vozovku blátem a hlínou při výjezdu vozidla ze stavby. Jakým způsobem je možno tyto podnikatele postihnout? Odpověď: Pokud v důsledku činnosti právnické osoby nebo fyzické osoby při výkonu podnikání (zde v důsledku stavební činnosti) dojde ke znečištění pozemní komunikace, jedná se o správní delikt dle § 42b odst. 1 písm. g) zákona o pozemních komunikacích. Pokud vzniklé znečištění jeho původce bez průtahů neodstraní, jedná se o další správní delikt, a to dle § 42b odst. 1 písm. j) cit. zákona. Zmíněné delikty projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností, jedná-li se o znečištění dálnice nebo silnice, nebo obec, jedná-li se o místní komunikaci. Popsaná problematika je částečně a spíše okrajově upravena zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, který se v § 23 zabývá vjížděním vozidel na pozemní komunikaci z místa ležícího mimo pozemní komunikaci a řidiči vozidla zde ukládá některé povinnosti (dání přednosti, zajištění bezpečného vyjetí). V § 23 odst. 3 je pak výslovně uvedeno, že vozidla vjíždějící na pozemní komunikaci musí být předem očištěna tak, aby neznečišťovala pozemní komunikaci. Řidiči vozidla vjíždějícího na pozemní komunikaci je tak uložena povinnost k očištění vozidla, jejíž nesplnění lze kvalifikovat jako přestupek proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu dle § 22 odst. 1 písm. l) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (porušení zákona o silničním provozu jiným jednáním, než které zákon o přestupcích výslovně uvádí). Přestupek by mohla řešit buď na místě Policie ČR nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, postihování (a projednávání) takového deliktu však nebude praktické, neboť ne vždy lze dohledat konkrétního řidiče vozidla, které bylo znečištěno (a po vjezdu na pozemní komunikaci znečistilo i ji) a mohla by být i předmětem diskuze minimální nutná míra očištění vozidla, aby se předešlo předpokládanému znečištění vozovky. Zakotvení zmíněné povinnosti do zákona o silničním provozu je tak spíše deklaratorní a v praxi jen těžko vymahatelné.

Konkrétněji a komplexněji se zabývá znečištěním pozemních komunikací zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, které v § 19 odst. 2 výslovně stanovuje, že dálnice, silnice a místní komunikace, jejich součásti a příslušenství je zakázáno znečišťovat nebo poškozovat. Zákon už tedy neřeší stav vozidla, které by mohlo být příčinou znečištění, navíc jen ve vztahu k určitému místu nebo situaci (vjíždění na vozovku), ale obecně ukládá povinnost neznečišťovat pozemní komunikaci kdykoliv a kdekoliv. Porušení této povinnosti je přestupkem (nebo správním deliktem) dle zákona o pozemních komunikacích (viz níže). Zákon dále v § 28 odst. 1 stanovuje, že při znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace, které způsobí nebo může způsobit závady ve sjízdnosti nebo schůdnosti, musí ten, kdo znečištění způsobil, je bez průtahů odstranit a uvést tuto pozemní komunikaci do původního stavu. Nestane-li se tak, je původce znečištění povinen uhradit vlastníkovi této pozemní komunikace náklady spojené s odstraněním znečištění a s uvedením komunikace do původního stavu. Zákon totiž činí v § 27 odst. 2) a 3) vlastníka pozemní komunikace odpovědným za škody vzniklé uživatelům pozemních komunikací, jejichž příčinou byla závada ve sjízdnosti nebo schůdnosti (pokud bylo v mezích jeho možností závadu odstranit). Předpokládá se tedy, že znečištění musí v prvé řadě odstranit jeho původce, a teprve pokud se tak nestane, má tak učinit vlastník pozemní komunikace, který může náklady

Odpověď na tento dotaz je zpracována na základě právních předpisů účinných k 12. květnu 2008.


na odstranění znečištění zpětně vymáhat po jeho původci. V každém případě je však nesplnění povinnosti odstranit znečištění jeho původcem opět přestupkem (nebo správním deliktem) dle zákona o pozemních komunikacích. Pokud se znečištění dopustí fyzická osoba, lze ji postihnout za přestupek dle § 42a odst. 1 písm. g) zákona o pozemních komunikacích, kterého se dopustí ten, kdo znečistí nebo poškodí dálnici, silnici nebo místní komunikaci, její součást nebo příslušenství. Pokud fyzická osoba jako původce znečištění toto neodstraní, dopouští se dalšího přestupku dle § 42 a odst. 1 písm. j) cit. zákona, který spáchá ten, kdo bez průtahů neodstraní jím způsobené znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace, ani neprodleně místo takového znečištění alespoň provizorním způsobem neoznačí nebo neprodleně takovou závadu neoznámí vlastníku (správci) pozemní komunikace. Za zmíněné přestupky lze uložit pokutu do 300 000 Kč (§ 42a odst. 7 písm. b) zákona o pozemních komunikacích). V případě, že ke znečištění dojde v důsledku činnosti právnické osoby nebo fyzické osoby při výkonu podnikání (podnikající fyzické osoby), jsou výše popsaná jednání správními delikty dle § 42b odst. 1 písm. g) cit. zákona (znečištění) a dle § 42b odst. 1 písm. j) cit. zákona (neodstranění znečištění), kdy definice skutkových podstat správních deliktů jsou totožné jako v případě přestupků spáchaných fyzickými osobami a liší se pouze v subjektu, který je spáchal (právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba při výkonu podnikání). Za oba správní delikty lze opět uložit pokutu do 300 000 Kč (§ 42b odst. 5 písm. b) zákona o pozemních komunikacích). Tam, kde jsou popsané delikty spáchány na dálnici nebo silnici, je příslušný k jejich projednání obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 40 odst. 4 písm. b) zákona o pozemních komunikacích), a tam, kde ke znečištění (nebo jeho neodstranění) dojde na místní komunikaci, je k projednání deliktu příslušná obec (§ 40 odst. 5 písm. b) cit. zákona). Delikt lze oznámit Policii ČR, která by jej měla alespoň zdokumentovat, nebo lze protiprávní jednání oznámit přímo obecnímu úřadu, který je následně projedná. Mgr. Jan Potměšil legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

K rozpočtovým opatřením Dotaz: Obec má 15členné zastupitelstvo a 5člennou radu obce. V souladu s odst. 2 písm. a) § 102 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, schválilo zastupitelstvo obce usnesení, aby rada obce prováděla rozpočtová opatření v rozsahu do 500 000,- Kč. Je-li přesun částek v obecním rozpočtu vyšší, schvaluje rozpočtové opatření samozřejmě zastupitelstvo obce. Na základě novelizace zákona o obcích s účinností od 1. ledna 2003 se táži, zda: 1) Vyjadřuje usnesení rady obce (RO) slovem (větou) „RO schvaluje rozpočtové opatření“ a slovem (větou) „RO provádí rozpočtové opatření“ stejnou věc, nebo zda jde o dva zcela odlišné (či protichůdné) pojmy. 2) Po předchozím zmocnění zastupitelstvem obce může rada obce následně provádět (či schvalovat) jednotlivá rozpočtová opatření v rozsahu zmocněném zastupitelstvem obce a zda tyto provedená či schválená rozpočtová opatření musí ještě následně (či dodatečně) schvalovat zastupitelstvo obce. Odpověď: Rada obce může na základě ustanovení § 102 odst. 2 písm. a) zákona o obcích a příslušného usnesení zastupitelstva obce provádět, tedy i schvalovat, rozpočtová opatření v rozsahu svěřeném jí zastupitelstvem. Usnesení zastupitelstva totiž představuje odpovídající souhlas (schvalovací akt) a není tedy nutné (ani možné) nechat rozpočtové opatření provedené radou obce schválit znovu zastupitelstvem obce. To by totiž odporovalo pravidlu delegace kompetencí a vyvolávalo právní nejistotu. Jediným možným způsobem je postup dle § 105 zákona o obcích, kdy by z důvodů nesprávnosti starosta pozastavil výkon usnesení rady obce a předložil jej na nejbližším zasedání zastupitelstva obce. Ustanovení § 102 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, lze v praxi uplatnit dvěma možnými způsoby. Prvně může nastat situace, že zastupitelstvo obce vůbec svojí pravomoc nevyužije a nepřenese na radu obce možnost provádět rozpočtová opatření dle § 102 odst. 2 písm. a) zákona o obcích, tj. všechna rozpočtová opatření bude schvalovat zastupitelstvo obce, ať toto výslovně stanoví samo, nebo naopak nestanoví žádná pravidla (nebo se otázkou ani nezabývalo), a tím pádem nedojde naplnění dikce zákona, že „zastupitelstvo stanovilo rozsah“. Je ovšem možné, aby zastupitelstvo obce schválilo svým usnesením rozpočtové opatření, např. navýšilo závazný ukazatel na výdajové stránce pro kapitolu oprava místních pozemních komunikací a následně pověřilo radu obce v souladu s ustanovením § 102 odst. 1 (i odst. 2 písm. a)) zákona o obcích, aby toto roz-

počtové opatření provedla, tj. určila, na které konkrétní místní pozemní komunikace mají být nově vyčleněné prostředky směřovány. Tento výklad je i v souladu s výkladem ministerstva financí, tj. jakékoliv ukazatele (závazné i nezávazné) mění zastupitelstvo obce a rada obce pouze provádí takto přijatá rozpočtová opatření na základě konkrétního usnesení zastupitelstva obce (což je i v souladu s § 102 odst. 2 písm. a) zákona o obcích). Rozsah pro provádění rozpočtových opatření stanovený zastupitelstvem obce může být konkrétně pro jeden případ (pro jedno konkrétní rozpočtové opatření viz výše) nebo jej lze formulovat i obecně do budoucna pro určitý druh rozpočtových opatření (např. v případě jakéhokoliv zvýšení výdajů na opravy místních pozemních komunikací). Rada obce provede určení, na které komunikace budou prostředky směřovány. Pro tyto případy lze doporučit konstrukci usnesení ve smyslu „rada obce provádí v souladu s usnesením zastupitelstva obce č. … ze dne … následující rozpočtové opatření: ………“. Druhý případ je mnohem komplikovanější, zejména proto, že zde musíme vyjít z dikce dvou zákonných předpisů, a to zákona o obcích a zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. V tomto případě pojmy „schválit“ a „provádět“ obsahově do určité míry splývají. Bez schválení rozsahu zastupitelstvem obce a stejně tak bez schválení rozpočtového opatření radou obce není možné rozpočtové opatření vykonat (provádět). Případy, ve kterých se rozpočtová opatření provádějí (přijímají), stanovuje § 16 zákona o rozpočtových pravidlech. Některá z těchto rozpočtových opatření mohou

samozřejmě měnit i závazné ukazatele rozpočtu, tj. zejména výdajovou stránku, kam budou prostředky směřovány. Zastupitelstvo obce v souladu s § 102 odst. 2 písm. a) zákona o obcích může radě obce stanovit rozsah, ve kterém může provádět rozpočtová opatření, a to velmi obecně, např. pouze stanovením finančního limitu (500 000,- Kč) nebo vyjmenovat druhově některé případy, kdy může rada obce provádět rozpočtová opatření (např. opravy místních komunikací) nebo ještě úžeji u některých druhových výdajů rozdělit působnost provádět rozpočtová opatření mezi zastupitelstvo obce a radu obce např. od určitého procenta nebo částky z původní hodnoty rozpočtovaných výdajů (např. do 25 % původní hodnoty přijímá rozpočtová opatření rada obce, nad 25 % zastupitelstvo obce). V tomto případě je pouze na zastupitelstvu obce, jakým způsobem stanoví rozsah oprávnění provádět rozpočtová opatření radou obce, zda je omezí částkou nebo případně jinými kritérii. I tak v případě schválení oprávnění pro radu jde v podobě stanoveného rozsahu provádět rozpočtová opatření o presumovaný souhlas zastupitelstva s v budoucnu prováděnými rozpočtovými opatřeními, jejichž nezbytnost přijetí je dána mezemi zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Stále je třeba mít na paměti, že nejvyšší orgán územního samosprávného celku, tj. zastupitelstvo obce ve svojí vyhrazené pravomoci dle § 84 odst. 2 písm. b) schválilo rozpočet a prováděná rozpočtová opatření jsou jen nezbytnými úkony k zabezpečení řádného hospodaření. Nemělo by tedy dojít k situaci, kdyby se rozpočet obce změněný radou obcí prostřednictvím přijetí mnoha (ať v rámci zastupitelstvem stanoveného rozsahu dle § 102 odst. 2 písm. a) zákona o obcích) rozpočtových opatření natolik změnil, aby šlo de facto o „nový rozpočet“. Zde by právě mělo jednoznačně vyjádřit svou vůli zastupitelstvo a věnovat přípravě rozsahu patřičnou pozornost, aby nedošlo k dezinterpretacím. V tomto bodě vyvstává otázka, zda rada obce může přijmout rozpočtové opatření, které mění závazné ukazatele rozpočtu. Vzhledem k tomu, že zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (vycházeje přitom z analogie legis z § 23 písm. b) a c) zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, že existují i rozpočtová opatření měnící i nezávazné ukazatele


rozpočtu) ani zákon o obcích neurčuje, zda rada obce může přijímat pouze rozpočtová opatření měnící nezávazné ukazatele rozpočtu (a opačně zase pouze závazné ukazatele, srov. dikci slov v § 102 odst. 2 písm. a) zákona o obcích „provádět rozpočtová opatření“), lze se domnívat, že může rada obce přijmout jakékoliv rozpočtové opatření. Jediným omezujícím faktorem v tomto je zastupitelstvo obce, které má nad radou obce dozorovou i politickou moc a může kdykoliv její rozhodnutí zvrátit novým usnesením o přijetí rozpočtového opatření, nebylo-li rozpočtové opatření již vykonáno (krom toho je možné, aby starosta využil své pravomoci dle § 105 zákona o obcích, tj. okamžitá sistace – pozastavení účinnosti, výkonu usnesení rady obce

o rozpočtovém opatření). Zastupitelstvo při stanovení rozsahu může stanovit, že rada bude provádět (schvalovat) pouze ta rozpočtová opatření, která mění pouze nezávazné ukazatele rozpočtu obce (nebo naopak). Byla-li rada obce zmocněna zastupitelstvem obce provádět rozpočtová opatření v předem stanoveném rozsahu, je v rozporu s právní jistotou a posloupností rozhodovacího procesu, aby o usnesení rady obce o rozpočtovém opatření znovu rozhodovalo (schválit/neschválit) zastupitelstvo obce. Toto by bylo i v přímém rozporu s § 105 zákona o obcích. Právě k těmto případům slouží kompetence starosty. Stanovený rozsah prováděných opatření radou obce, který schválí zastu-

Odpověď je zpracována na základě právních předpisů účinných ke dni 12. května 2008.

pitelstvo obce je de facto „schvalovacím aktem“ jakéhokoliv přijatého rozpočtového opatření, které rada obce v budoucnu dle zastupitelstvem obce stanoveného rozsahu přijme. Pro tyto případy lze doporučit konstrukci usnesení rady obce „rada obce schvaluje a provádí v souladu se stanoveným rozsahem provádět rozpočtová opatření dle usnesení zastupitelstva obce č. … ze dne … následující rozpočtové opatření: ………“. Závěrem je třeba dodat, že není-li v obci rada obce, je samozřejmě možné pověřit výkonem působnosti § 102 odst. 2 písm. a) zákona o obcích dle výše uvedených zásad starostu obce, neponechá-li si opět zastupitelstvo tuto kompetenci pro sebe. Mgr. Pavel Drahovzal legislativně-právní odd.Kanceláře Svazu

Co nového ve Sbírce zákonů – květen 2008 n

Vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 152/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob, ve znění vyhlášky č. 168/2006 Sb.

Příloha vyhlášky aktualizuje seznam vodních ploch využívaných ke koupání, které jsou sledovány s ohledem na jakost vody. Datum účinnosti od: 1. května 2008 n

Vyhláška ministerstva dopravy č. 156/2008 Sb. o zdokonalování odborné způsobilosti řidičů a o změně vyhlášky č. 167/2002 Sb., kterou se provádí zák. č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb.

Vyhláška provádí zejména část pátou zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, která doznala zásadních změn za účelem sladění národní úpravy s evropským právem. Vyhláška v podrobnostech specifikuje obsah a způsob provádění vstupního a pravidelného školení profesionálních řidičů a dále se zabývá i obsahem a způsobem provádění fakultativního zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, kteří mají zaznamenány body v registru řidičů. Zmíněné předpisy se týkají i obcí třetího typu, které provádějí zkoušky odborné způsobilosti. Datum účinnosti od: 7. května 2008 n

Zákon č. 167/2008 Sb. o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů

Zákon specifikuje provozy a činnosti, při nichž provozovatel musí počítat se vznikem ekologické újmy a pro její pří-


pad je povinen přijmout preventivní opatření nebo opatření k nápravě vzniklé újmy. Provozovatel, u něhož hrozí způsobení ekologické újmy nad 20 milionů Kč, je zároveň povinen zajistit i finanční zabezpečení náhrady nákladů na předejití nebo odstranění případně vzniklé újmy. Důvodem přijetí předpisu je skutečnost, že dosud nebyla nijak upravena odpovědnost za způsobení ekologické újmy, včetně způsobu vyčíslení nákladů na prevenci či nápravu. Orgánem státní správy dle tohoto zákona měly být původně i obce třetího typu, díky připomínkám a tlaku Svazu však byly vypuštěny, klíčovým orgánem státní správy je Česká inspekce životního prostředí. Datum účinnosti od: 17. srpna 2008 n

Zákon č. 169/2008 Sb., kterým se mění zák. č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 234/2006 Sb., zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů

Přijatá úprava snižuje minimální počet hlasujících oprávněných osob nutný k platnosti místního referenda z poloviny na 35 %, zároveň ale podmiňuje závaznost referenda vedle souhlasu nadpoloviční většiny hlasujících souhlasem alespoň 25 % celkového počtu oprávněných osob. K rozhodnutí o oddělení, sloučení nebo připojení je i nadále třeba nadpoloviční většina hlasů všech oprávněných osob. Úprava dále ze zákona o obcích a ze zákona o hlavním městě Praze vypouští sankci v podobě rozpuštění zastupitelstva obce za neprovedení rozhodnutí, které bylo v místním referendu přijato. Datum účinnosti od: 1. června 2008

n

Zákon č. 180/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 20/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

škody vzniklé řízeným rozlivem na nemovitostech v územích určených k řízenému rozlivu povodní a zakotvuje možnost vyvlastnění nemovitostí potřebných pro uskutečnění veřejně prospěšných staveb na ochranu před povodněmi. Datum účinnosti od: 1. července 2008 n

Novela prodlužuje platnost dosavadních povolení k odběru povrchových a podzemních vod a povolení k vypouštění odpadních vod až do doby pravomocného rozhodnutí o žádosti o povolení k nakládání s vodami nahrazující dosavadní povolení, pokud žadatelé podali tuto žádost nejpozději dne 1. ledna 2008. Předpis přijatý z iniciativy Svazu řeší situaci, kdy platnost dříve vydaných povolení již zanikla, avšak o nových žádostech z důvodu přetížení vodoprávních úřadů dosud nebylo rozhodnuto. Datum účinnosti od: 28. května 2008 n

Zákon č. 181/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů

Novela zavádí do vodního zákona institut území chráněných pro akumulaci povrchových vod, kde lze omezit využívání a další umísťování staveb, upřesňuje poskytování náhrady

Zákon č. 191/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb.

Novela řeší několik technických upřesnění, jako např. společné posuzování souboru staveb, dále prodlužuje lhůtu, do které je nutno všechny územní plány sídelních útvarů nebo obcí, schválené před účinností nového stavebního zákona, upravit podle tohoto zákona, o 4 roky, a především stanovuje, že v obcích, které nemají územní plán, je na pozemcích mimo zastavěné území obce až do 31. prosince 2015 možno umisťovat stavby se souhlasem zastupitelstva obce. Posledně zmíněné úpravy bylo dosaženo opět díky úsilí Svazu, bližší informace viz článek na str. 16. Datum účinnosti od: 3. června 2008

připravil Mgr. Jan Potměšil, legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu

Co jsme připomínkovali v květnu 2008 n

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo vnitra od počátku tohoto roku připravuje novelu zákona o svobodném přístupu k informacím (InfZ). Novelizace si klade za cíl upřesnění povinných subjektů, kam by měly být výslovně zahrnuty i obchodní společnosti ovládané územním samosprávným celkem nebo státem, v procesních otázkách by měl být upraven vztah mezi zákonem o svobodném přístupu k informacím a správním řádem, dále by měla být řešena otázka lhůt pro jednotlivé úkony (podání odvolání, stížnosti, vyřízení žádosti), vztah mezi poskytováním informací dle InfZ a nahlížením do spisu, otázka úhrady nákladů zejména za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací, posílení pozice žadatelů, pokud povinný subjekt i přes rozhodnutí nadřízeného orgánu nebo soudu informaci neposkytne, zveřejňování poskytnutých informací nebo určení ústředního správního úřadu, který by se aplikací zákona metodicky zabýval. Ministerstvem jsme byli vyzváni k připomínkování pracovní verze návrhu změn InfZ, uplatnili jsme celkem 22 připomínek. Už nyní lze mít za jisté rozšíření povinných subjektů i na subjekty zřizované nebo ovládané povinnými subjekty, neboť se tímto směrem ubírá i judikatura. Proto jsme se mezi několika navrženými variantami upřesnění výčtu povinných subjektů přiklonili k té, která za veřejnou instituci, která je už nyní povinným subjektem, považuje i právnickou osobu, v níž má stát nebo územní samosprávný celek rozhodující vliv, pokud plní úkoly veřejné správy. V otázce poskytování jednou už předaných informací jsme se postavili za variantu, která umožňuje na takovou informaci pouze odkázat. Dále jsme požadovali, aby se informační povinnost týkající se poskytování veřejných prostředků výslovně nevztahovala na výši příjmů zaměstnanců povinných

subjektů. Z okruhu informací, které je nutno poskytovat, jsme dále žádali vynětí podkladů určených na zasedání nebo jednání orgánů obce. Dále jsme požadovali, aby nebylo možno požadovat informace pocházející z přestupkového řízení a také aby podmínky poskytování informací dle zákona o svobodném přístupu k informacím byly shodné s úpravou nahlížení do spisu dle zvláštních předpisů (to znamená, aby úprava nahlížení do spisu např. dle správního řádu měla přednost před InfZ – judikatura nyní souběžné použití InfZ nevylučuje). Obecně jsme navrhovali prodloužení lhůt pro vyřízení žádostí, v každém případě pak prodloužení lhůty v případě závažných důvodů, jako např. vyhledávání velkého objemu informací. Rozhodně jsme se postavili proti zakotvení správního deliktu, za který by byl postižen povinný subjekt, který nesplnil povinnost uloženou mu nadřízeným orgánem nebo soudem (místo aby bylo postupováno standardní cestou, jakou je správní či soudní exekuce). Také jsme podpořili návrh na zakotvení povinnosti zaplatit zálohu na úhradu nákladů za mimořádně obsáhlé vyhledání informací a navrhnuli jsme též variantu, dle níž by jakékoliv vyhledávání informací mohlo být podmíněno uhrazením zálohy, a to i v plné výši předpokládaných nákladů. Nesouhlasili jsme též s rozšiřováním množství údajů a podkladů, které by bylo nutno uvádět ve výroční zprávě dle InfZ, neboť by přivodilo další nárůst administrativy. Nastíněné připomínkové řízení je pouze podkladem k další diskuzi s tím, že konečný návrh novely bude podroben řádnému připomínkovému řízení, k němuž se budeme opět vyjadřovat. Již nyní však novela směřuje spíše k rozšiřování informační povinnosti povinných subjektů, a tak konečnou podobu zákona nelze předvídat. legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu


Obce a Evropská unie Diskuse o strukturálních fondech EU po roce 2013 začíná již nyní n SEMINÁŘ K BUDOUCNOSTI KOHEZNÍ POLITIKY Kohezní politika a její budoucnost po roce 2013 je pro představitele většiny obcí tématem hodně vzdáleným, souvisí však přímo s možnostmi čerpání peněz ze strukturálních fondů EU. Přestože právě řešíme, jak si vhodnými projekty sáhnout na prostředky naplánované pro současné období 2007 – 2013, již nyní se začíná v zasvěcených evropských kruzích diskuse o tom, co bude dál. Seminář, který se uskutečnil dne 16. května z iniciativy Oldřicha Vlasáka, poslance Evropského parlamentu a předsedy Svazu, v prostorách Senátu Parlamentu ČR, otevřel diskusi na toto téma i v podmínkách České republiky.

Proč kohezní politika? Politika hospodářské, sociální a územní soudržnosti, jak zní širší název kohezní politiky, je založena na principu solidarity uvnitř EU. Po Společné zemědělské politice je druhým nejvýznamnějším nástrojem pro směrování evropských peněz. Cíle kohezní politiky určují využití známých strukturálních fondů EU, které jsou v současné době významnou dotační příležitostí i pro města a obce. Posilování ekonomiky České republiky a jejích regionů však bude po roce 2013 znamenat, že budeme do evropského rozpočtu spíše přispívat a možnosti, jak si účelně sáhnout zpět na tyto peníze se budou snižovat. Evropa se bude rozšiřovat a očekávají se nové globální problémy. Z pozice nováčků se budeme dostávat do situace starších členských zemí. Hra o budoucí peníze začíná.

Otevření diskuse - seminář Za této situace je důležité, aby si Česká republika ujasnila, jaké jsou její reálné potřeby a možnosti, jaké bude zastávat pozice a jaké bude hledat spojence mezi ostatními zeměmi. Téma nabývá na významu i s blížícím se předsednictvím ČR v Radě EU v první polovině roku 2009. Důležitost domácí diskuse a hledání konsenzu nejen napříč politickým spektrem, ale i státu s různými cílovými skupinami, včetně samospráv, snad není třeba zdůrazňovat. Jednotný postoj směrem k Bruselu samozřejmě zvýší naše šance. Dne 16. května byl v prostorách Senátu Parlamentu ČR učiněn významný krok vpřed v diskusi na národní úrovni. Uskutečnil se zde seminář Budoucnost kohezní politiky Formování národní pozice v oblasti evropské politiky soudržnosti po roce 2013. Inicioval jej europoslanec a předseda Svazu Oldřich Vlasák. Hlavním organizátorem byl institut


CEVRO – Liberálně-konzervativní akademie ve spolupráci s Výborem pro záležitosti EU Senátu PČR a s dalšími subjekty.

Kdo se semináře zúčastnil? Necelou stovku účastníků semináře přivítali hlavní aktéři senátor Luděk Sefzig, europoslanec Oldřich Vlasák a zástupce CEVRO Jiří Kozák. Vstupní přednášky měli Petr Zahradník z EU Office České spořitelny a Oto Potluka ze společnosti IREAS. Prvního bloku panelové diskuse se zúčastnili Milan Půček, náměstek ministra ministerstva pro místní rozvoj, Eduard Janota, náměstek ministra ministerstva financí, Jan Zahradník, hejtman Jihočeského kraje a představitel Asociace krajů ČR, Dan Jiránek, primátor Kladna a člen Předsednictva Svazu, dále Marie Novotná z Unie malých a středních podniků ČR a Roman Haken z Centra pro komunitní práci. Druhý blok panelové diskuse byl poslanecký. Zůčastnili se jej senátor Luděk Sefzig, poslanec Petr Bratský a europoslanci Oldřich Vlasák, Vladimír Železný, Jan Březina a Richard Falbr. Do diskuse se z pléna zapojili mj. i Petr Osvald, člen české

delegace ve Výboru regionů za město Plzeň, zástupci VŠE a další účastníci.

O čem se hovořilo V diskusi byla otevřena řada otázek. Například, jak modifikovat cíle kohezní politiky. Připomeňme, že i v minulosti procházely vývojem a pro stávající období 2007 – 2013 jsou stanoveny tři: Cíl 1 - Konvergence (podpora méně rozvinutých regionů), Cíl 2 - Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, Cíl 3 - Evropská územní spolupráce (spolupráce příhraničních regionů). Jak nastavit limitní kritéria pro možnost čerpání dotací (pozn.: dnešní limitní kritérium pro regiony a pro Cíl 1 je HDP na hlavu do 75 % průměru EU, pro celé země pak 90 %). Jak zohlednit tzv. Lisabonské cíle, tedy úsilí o podporu výzkumu a vývoje, rozvoje lidských zdrojů (tedy dnešní Cíl 2). Jak řešit problematiku tzv. územní agendy s přihlédnutím k problematice rozvoje měst a jejich spádového okolí, tzv. urbánní dimenze a integrovaný přístup k regionálnímu plánování. Zda a jak se vypořádat s novými tzv. globálními výzvami pro EU např. v oblasti klimatických změn, energetiky nebo demografických změn (migrace a stárnutí populace). Jak zohlednit zájmy a potřeby starších členských zemí na jedné straně, potřeby strukturálních změn nových a méně rozvinutých zemí na straně druhé. Zda dát přednost spíše investičním projektům a do jaké míry podpořit tzv. „měkké projekty“. Zda prosazovat problematiku

rozvoje venkova v rámci společné zemědělské politiky nebo usilovat o přesunutí tohoto tématu do kohezní politiky. Jak pojmout tzv. realokaci prostředků, tedy aby členské země měly možnost samy podporovat rozvoj svých regionů v souladu s Evropskou politikou, ale s nižší mírou přerozdělování přes Brusel. Důležité je i dosažení větší efektivnosti, transparentnosti a kontroly celého mechanismu financování z fondů Evropské unie. Účastníci v diskusi sice nenalezli vždy

shodné stanovisko k uvedeným otázkám, nicméně, shoda nastala v zásadní věci. Je nutné, aby se i v České republice dále vedla širší diskuse na úrovni politiků, ministerstev, samospráv, podnikatelů i neziskového sektoru. Měli bychom včas zvážit veškeré argumenty, dojít k jednotnému stanovisku a začít jej prosazovat v rámci Evropy. Zájemcům o bližší informace slíbili organizátoři vydání sborníku ze semináře. Budete-li se i Vy, jako představitelé samospráv,

chtít do diskuse zapojit, sledujte stránky Svazu. Váš názor na to, s jakými rozvojovými problémy se budou města a obce potýkat v příštích letech, bude nepochybně cenným podnětem. Další informace ze semináře naleznete i na adrese: http://www.euractiv.cz/regionalnirozvoj/clanek/cr-potrebuje-narodni-pozici-kpolitice-soudrznosti-co-nejdrive. Jaroslav Šolc, Ingrid Štegmannová

Budou země předsedající EU více vnímat potřeby samospráv? Iniciativa Local Trio o to usiluje. Svaz měst a obcí ČR vytvořil spolu s asociacemi místních a regionálních samospráv z Francie a Švédska iniciativu Local Trio, která společným dopisem oslovuje vládní představitele zemí předsedajících v příštích 18 měsících Radě EU. Cílem této iniciativy je zajistit, aby všechny tři národní vlády braly při výkonu předsednické role dostatečný zřetel na potřeby samospráv a nutnost partnerského dialogu. Evropské politiky a legislativa se totiž ve stále větší míře promítají do každodenního života měst, obcí a regionů. I v Evropě platí pravidlo, že v týmu se to lépe táhne. Spolupráce vlád zemí střídajících se každý půlrok v roli předsednictví v Radě EU i hledání společných témat k řešení a prosazování se stalo běžnou praxí. V současné době vlády Francie, České republiky a Švédska dolaďují tzv. 18měsíční program pro období od 1. 7. 2008 do konce roku 2009. Přestože EU deklaruje principy subsidiarity (tam, kde je to možné, činit opatření co nejblíže k občanovi, na úrovni států, regionů a místních samospráv) a partnerství, je stálou výzvou uvádět tato slova do praxe. Podle Rady evropských municipalit a regionů (CEMR) má zhruba 70 % evropské legislativy dopad na samosprávy, například v oblasti veřejných služeb, životního prostředí, energie, dopravy.

Iniciativa Local Trio je určitou protiváhou k vládnímu 18měsíčnímu programu. Identifikuje oblasti, které asociace národních samospráv vnímají jako priority a upozorňuje vlády na potřebu se jimi v době navazujících předsednictví zbývat. Jsou to: • Reforma rozpočtu EU (formování kohezní politiky po r. 2013, rozvoj a konkurenceschopnost regionů, naplňování Lisabonských cílů a reforma zemědělské politiky ve vazbě na rozvoj venkova), • Právo EU v oblasti hospodářské soutěže a veřejné služby obecného zájmu • Změna klimatu a udržitelný rozvoj (resp. jejich lokální a regionální dimenze ve vazbě na hospodaření s energií, dopravu apod.) Local Trio zároveň vyzývá k zahrnutí dalších vnitrostátních aktérů, včetně místních

a regionálních politiků do diskusí k tématům, která se jich dotýkají a nabízejí součinnost. Dokument „Local Trio“ zpracovaný formou dopisu národním vládám podepsali Louis Le Pensec, předseda francouzské sekce Rady evropských obcí a regionů (AFCCRE), Oldřich Vlasák, předseda Svazu, Anders Knape, předseda Švédské asociace místních orgánů a regionů (SALAR). Dokument byl na konci května zaslán představitelům národních vlád (premiéři a členové vlády odpovědní za zahraniční resp. evropské záležitosti). Svaz měst a obcí ČR je již dnes oficiálním připomínkovacím místem při tvorbě nových zákonů ČR, má uzavřenou dohodu o spolupráci s vládou ČR a vede diskusi k dílčím tématům s jednotlivými ministerstvy. Nicméně, nejdéle v prvním pololetí roku 2009, tedy v době předsednictví ČR v EU, by tato spolupráce měla dostat novou mezinárodní dimenzi. Úplný text dopisu národním vládám naleznete na stránkách www.smocr.cz Jaroslav Šolc

Evropské asociace samospráv jednaly v Reykjavíku n SCHŮZKA POLITICKÉHO VÝBORU CEMR Čelní představitelé asociací samospráv se sešli 5. května v Reykjavíku na jednání Politického výboru Rady evropských obcí a regionů (CEMR). Na programu byla nejen diskuse k Chartě regionální politiky, stanoviska k aktuálním tématům Evropské unie, přijetí nových členů z Balkánu, ale i příprava aktivit v době, kdy Radě EU bude předsedat Česká republika. Účastníci měli také možnost seznámit se systémem místní samosprávy na Islandu. Politický výbor je nejvyšším orgánem Rady evropských obcí a regionů (CEMR), která sdružuje 51 národních asociací ze zemí Evropy (nejen EU). Schází se zpravidla dvakrát za rok. V islandském Reykjavíku se tentokrát sešlo 120 účastníků z 23 zemí, včetně hostů z celosvětové asociace UCLG. Za Svaz se schůzky zúčastnili předseda Oldřich Vlasák,

který je zároveň místopředsedou CEMR, Jana Fischerová, starostka Havlíčkova Brodu a z Kanceláře Svazu Jaroslav Šolc, vedoucí oddělení vnějších vztahů. Jednání řídil první místopředseda CEMR Anders Knape, předseda Asociace místních a regionálních samospráv Švédska. V roli hostitele přivítal účastníky Halldor Haldorsson, předseda asociace

místních samospráv Islandu a starosta obce Isafjordur. O čem se jednalo? Z devatenácti bodů programu stojí za zmínku například diskuse k návrhu Charty regionální politiky, který vznikl z iniciativy Kongresu místních a regionálních orgánů Rady Evropy (CLRAE). Charta zdůrazňuje význam rozhodování a demokratických procesů na regionální úrovni. Představitelé CEMR diskutovali nad otázkami různých systémů řešení regionální samosprávy v různých zemích. Jsou i země, kde kraje nemají vůbec (mj. i na Islandu), jinde nejsou krajští představitelé voleni přímo, ale


jsou delegováni z obcí (např. Finsko). Nicméně, delegáti se shodli na nutnosti posílit roli místní a regionální samosprávy a doporučili několik dílčích úprav textu Charty. Na jednání byly představeny priority Francie v rámci nadcházejícího předsednictví Radě EU. Oldřich Vlasák pak představil stručně i priority ČR pro předsednictví v 1. pololetí 2009. V průběhu schůzky byl rovněž dokončen a podepsán text společného dopisu představitelů asociací samospráv z Francie, České republiky a Švédska svým národním vládám. Jde o země, které se od června budou v horizontu 18 měsíců střídat v předsednictví EU. Dopis zdůrazňuje témata, která by v tomto období měla být řešena na evropské úrovni z pohledu samospráv. Výbor schválil také poziční dokumenty připravované v minulých měsících ve spolupráci pracovních skupin a kanceláře CEMR. Dokumenty vyjadřují stanoviska k aktuálním tématům otevřeným Evropskou komisí v rámci jejích konzultačních procesů. Konkrétně byla schválena stanoviska k otázkám finanční perspektivy EU, k problematice změn

klimatu, městské dopravy, k aktivnímu začleňování občanů s problémy v uplatnění na trhu práce a k budoucnosti kohezní politiky. Společným jmenovatelem všech stanovisek je pohled z místní a regionální úrovně, tedy jak se uvedené problémy dotýkají samospráv, jak a za jakých podmínek mohou tyto přispět k jejich řešení. Výbor diskutoval i o tom, jak mohou političtí představitelé samospráv lépe přispět k efektivní komunikaci CEMR s orgány EU a k prosazování zájmů místních a regionálních samospráv. Například jako zpravodajové k jednotlivým tématům, kterými se zabývají příslušné odborné pracovní skupiny CEMR. V Reykjavíku byli rovněž přijati i noví členové CEMR z Balkánu. Stali se jimi Asociace obcí a měst Srbska, sdružující 80 místních samospráv (99 %), a dále Asociace měst a obcí Federace Bosna a Hercegovina, která ve své zemi sdružuje 63 (100 %) samospráv. Výbor zvolil i nové tváře do strukr CEMR. Do čela pracovní skupiny pro Partnerství (Twinning) byl zvolen

Janusz Marszalek, starosta města Osvětim. Dále byla schválena nominace Pedro Castro Vasqueze, předsedy Federace obcí a regionů Španělska, do role místopředsedy CEMR. V bloklu věnovaném nadcházejícím aktivitám vystoupil primátor švédského města Malmö Ilma Reepalu, s informací a pozvánkou na generální sněm CEMR, který se bude v tomto městě konat ve dnech 22. – 24. dubna 2009. Již nyní je třeba přemýšlet o aktivním zapojení a připravovat účast i za českou stranu. Pro Svaz je důležitou skutečností i to, že jednání generálních sekretářů by se mělo na žádost CEMR uskutečnit v únoru 2009 v České republice, která v té době bude zemí předsedající EU. Součástí programu setkání v Reykjavíku byla i exkurze do pěti sousedních satelitních měst. Hostitelé z islandské asociace tak představili účastníkům v praxi, jaký je v jejich zemi systém samospráv a s jakými problémy se potýkají. Pokud Vás toto téma zajímá, připravili jsme pro Vás informace v samostatném článku. Jaroslav Šolc

Island a samosprávy – blízké téma ze vzdálené země Island sice není členskou zemí Evropské unie, ale je členem tzv. Evropského hospodářského prostoru. Ve dvacátém století urazil tento ostrov úctyhodný kus cesty k pozici moderní vyspělé země. Nejen přírodní podmínky, houževnatost, sázka na vzdělanost a moderní technologie, ale i demokratické tradice a role samospráv mají v tomto procesu významnou roli. Přestože jde o zemi tak vzdálenou, řeší její města a obce podobné problémy jako my. Na celém ostrově o rozloze 103 000 km2, asi o čtvrtinu větším než Česká republika, žije pouze 313 tisíc obyvatel, tedy podobně jako v Ostravě. Z toho více než 60 % obyvatel žije v jihozápadní části, v hlavním městě Reykjavíku a jeho okolí, kam se postupně přesídlují i lidé z menších obcí ve vnitrozemí. Za zmínku stojí, že Island je zemí s nejstarším parlamentem na světě. Již v roce 930, tedy asi sto let po prvním osídlení, se sešli osadníci z různých koutů ostrova a založili tzv. Althing, kteinformační servis č. 6/2008 strana 32

rý se scházel jednou za rok. První legislativa skutečně nemohla být košatá. Než o staletí později vznikl psaný zákoník, musel si pověřený člen všechny přijaté zákony pamatovat a zpaměti na požádání předříkat. Dnešní parlament má 63 členů volených na čtyřleté období. Zajímavostí je i tradice v účasti žen na veřejné správě. Například od roku 1980 stála v čele země šestnáct let prezidentka. Pojďme však k samosprávám. Island nemá ustanoveny kraje. Obcí je celkem 79. Největ-

ší je Reykjavík, který má 119 tisíc obyvatel (skoro 40 % populace). Nejmenší obec má 49 obyvatel. V obcích s více než tisícovkou obyvatel žije 93 % populace. Ještě před 20 lety bylo obcí přes 200, postupně však dochází k jejich samovolnému slučování. To díky úbytku obyvatel ve vnitrozemí a povinnostem, které na obce klade stát bez ohledu na velikost obce, zejména v oblasti základního a středního školství (do věku 16 let). Obce v jihozápadní části čelí opačnému problému, prudkému nárůstu počtu obyvatel a s tím spojené nutnosti výstavby a rozvoje infrastruktury. Hlavními tematickými oblastmi, kterým se obce obecně věnují a vynakládají na ně prostředky, jsou již zmíněné vzdělávání (v průměru 47 % výdajů), infrastruktura (14 %), sociální služby pro nejmladší a pro

seniory (12 %), další sdílené služby (11 %), práce s mládeží a sport (11%) a kultura a další aktivity (5 %). Na odpovědnosti státu je zajištění soudnictví, policie, vyššího vzdělávání, zdravotnictví, sociální péče pro hendikepované a přestárlé (částečně sdíleno s obcemi), podpora zaměstnanosti, výstavba dálnic, celní a daňová správa a regionální rozvoj. A kde obce berou na svoji činnost peníze? V průměru 63 % příjmu pochází z výběru daní kromě daně z nemovitostí, 17 % z poplatků za služby, 11 % z daní z nemovitostí. Další prostředky pocházejí z tzv. Municipálního vyrovnávacího fondu od státu (8 %) a z dalších zdrojů (1 %). Co můžeme islandským obcím závidět, je úspora peněz za energii a vytápění díky unikátním přírodním podmínkám. Například Reykjavík je vytápěn z energie nedalekých horkých pramenů. Město a další dvě municipality jsou také stoprocentním vlastníkem podniku Orkuveita Rekjavíkur (660 zaměstnanců), který provozuje nejen geotermální elektrárnu zásobující elektřinou město a jeho okolí, ale zajišťuje i služby v oblasti vodního a odpadového hospodářství. Díky exkurzi na radnici města Gardabaer, jednoho ze 7 satelitních měst Reykjavíku, jsme se dozvěděli další zajímavosti. V čele tohoto desetitisícového města, údajně druhého nejbohatšího na Islandu, stojí 7 neuvolněných radních, kteří se scházejí dvakrát za měsíc nejvýše na dvě hodiny. Jednání jsou veřejná, byť nepříliš navštěvovaná. Možná i proto, že videopřenosy z jednání jsou k dispozici na internetu. Jak s nadsázkou řekl předseda městské rady Páll Hilmarsson, starostu si najímají, aby měli někoho, kdo za všechno může. Město rychle roste díky již zmíněnému přílivu obyvatel, kteří většinou dojíždějí za prací do Reykjavíku. Velká stavební činnost je v Gardabaeru zřejmá na každém kroku. Kromě věže nové radnice je z dálky vidět i množství jeřábů. Stavějí a plánují nové

obytné zóny, školky a školy, sportovní centra, zařízení pro seniory, chystají se vybudovat novou průmyslovou a obchodní zónu, ale i nové centrum města okolo radnice. Zatím nemají problém s prostorem. Zajímavé však je, že ve svých plánech považují přilehlá lávová pole za přírodní dědictví hodné ochrany. Téměř všechny domácnosti ve městě mají přístup k internetu a hojně jej využívají. Město je v tom podporuje a rozvíjí i bohatou škálu služeb na svém webovém portálu. Radnice v Gardabaer Nejde jen o služby typu „potřebuji si vyřídit na úřadu“, ale služby podporující všechny stránky života ve městě, včetně vzdělávání, sociální péče, využití volného času, cestování apod. Některé další služby pro své občany zajišťuje Gardabaer jejich efektivním sdílením s Reykjavíkem, např. veřejnou dopravu, odpadové hospodářství a záchranné služby. A co považuje Gardabaer za největší problém? Jsou to dvě frekventované silnice vedoucí směrem k letišti. Přetínají město a jsou zdrojem hluku. Probíhají jednání s vládou o tom, jak problém zmírnit, například vybudováním tunelu. Zatím chybějí peníze, ale město se nevzdává. Gardabaer i celý Island usilují o zapojení do dění v Evropě i ve světě. Přestože municipa-

lity rozvíjejí konkrétní partnerství především v nejbližších zemích v severní části Evropy, udržují čilé zahraniční kontakty. Mladí lidé obvykle využívají možnosti studovat v zahraničí a vracejí se zpět. Island je velmi dobře připraven na návštěvy turistů, ale i sami Islanďané hodně cestují. I do České republiky. Také jsou prý nesmírně pracovití. Není neobvyklé, že mají souběh více zaměstnání. Co říci závěrem? Snad, že Island je i pro nás dobrým příkladem, jak se vyplácí houževnatost a otevřenost, sázka na vzdělání a moderní technologie v kombinaci s efektivní správou věcí veřejných. Jaroslav Šolc


Transformace sociálních systémů v nových členských zemích EU Ve dnech 19. a 20. května 2008 se v rámci předsednictví Slovinska v Evropské unii konal pod záštitou ministryně práce, sociálních věcí a rodiny Marjety Cotman unikátní mezinárodní seminář zabývající se stavem, v němž se nachází sociální systémy nových členských států Evropské unie. V předvedených prezentacích a diskusích bylo možné najít mnoho podobností se situací v České republice.

Slovinsko I ekonomicky nejbohatší nový členský stát (kde již mají zavedené euro) má své problémy v sociální oblasti. Především se jedná o oblast integrace (ekonomických) migrantů a početné romské komunity žijící především na chudším severovýchodě země. Není bez zajímavosti, že jako první se pokoušely situaci řešit obce a vytvořily tzv. Centra pro sociální práci. Ta v roce 1992 přešla pod správu státu a nyní je jejich fungování plně hrazeno státem. Nejlépe lze popsat jejich činnost jako kombinaci sociálních odborů obecních úřadů a úřadů práce. Centra pro sociální práci se zabývají vyplácením sociálních dávek, sociálně právní ochranou dětí, ale provozují i jednotlivá zařízení sociálních služeb. Základní činnosti (nazývané programy) jsou financovány státem, o prostředky na nadstandardní projekty Centra soutěží spolu s ostatními neziskovými organizacemi. Na realizaci těchto projektů se podílejí i obce. Např. provoz nízkoprahového centra pro děti a mládež na jednom z Lublaňských sídlišť zajišťuje Centrum právě ve spolupráci s obcí. Centrum platí mzdy 3 kmenových zaměstnanců ze státních prostředků, obec pomohla zajistit nebytové prostory v přízemí jednoho z paneláků. Samotní zaměstnanci nízkoprahového centra pak shánějí peníze na projekty centra. Celkové náklady na provoz nízkoprahového centra jsou okolo 70 000 EUR za rok. Obce v sociální oblasti mohou poskytovat ze svých prostředků vlastní sociální dávky. Proces vyplácení však zajišťuje Centrum, které zaručuje, aby se nekryly se státními dávkami a nebyly zneužívány. Slovinsko se stejně jako ostatní evropské země potýká s problémem stárnutím populace. V roce 2005 žilo ve Slovinsku 16,5 % obyvatel starších 65 let (pro srovnání v ČR

to bylo ve stejném období 14,2 %). Sociální služby pro seniory jsou poskytovány na základě zákona o sociální pomoci a zahrnují celou škálu podpory, od kvalitního poradenství přes sociální služby v domácnostech až po institucionální péči v zařízeních. Tam spadají jak rezidenční zařízení, tak denní centra, pečovatelské domy a také chráněné bydlení pro seniory. Síť návazných služeb je tvořena jak veřejnými, tak soukromými subjekty, ale také nestátními neziskovými organizacemi. Při ilustraci veřejné služby zahrnují: 62 center pro sociální práci, 55 rezidenčních zařízení pro seniory, 7 speciálních zařízení pro dospělé osoby a 40 aktivizačních center. Příkladem dobré praxe je institut chráněného bydlení pro seniory, které v ČR vlastně zcela chybí. Na konci roku 2007 bylo celkem 105 pronajatých chráněných bytů pro seniory vlastněno Realitním fondem Slovinska, 230 bytů ve vlastnictví rezidenčních zařízení pro seniory a 70 v osobním vlastnictví. Co se týká celkového počtu míst, na konci roku 2007 bylo v 79 zařízeních (bez rozdílu zřizovatele) 16 594 míst. Téměř stejný počet (15 959) bylo evidovaných žádostí o umístění v těchto zařízeních. Stejně jako v České republice je ve Slovinsku věnována velká pozornost zavádění a měření kvality poskytovaných služeb. V rezidenčních zařízeních jsou využívány tři modely řízení kvality: ISO 9001:2000, E-Qualin a CAF. Nejrozšířenější model je E-Qualin (European quality improving innovative learning in residential care homes). Jde o systém řízení kvality, který byl zaváděn v letech 2004-2007 v Rakousku, Itálii, Lucembursku, Německu, Nizozemí a Slovinsku v rámci projektu, podpořeném Evropskou unií z programu Leonardo Da Vinci. Ve Slovinsku běží rovněž proces transformace pobytových zařízení (v ČR byla přijata Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních

Kategorie zaměstnanců Manažeři Sociální pracovníci (včetně pracovníků s dětmi) Zdravotní personál (pro domácí ošetřování) Celkem informační servis č. 6/2008 strana 34

stav 2003 67 597 737 1 401

služeb a v současné době se vyčkává na možnost čerpání prostředků z ESF). Symbolem komunismu v sociálních službách ve Slovinsku byl po dlouhá léta hrad Chrastavec, kam byli umísťováni lidé i s lehkými duševními poruchami, stejně jako lidé s demencí. Po sedmi letech práce s klienty tohoto zařízení a s jejich okolím se podařilo snížit počet klientů v tomto zařízení o 140. Není bez zajímavosti, že Slovinsko se přijelo učit i do České republiky, a to v počátcích práce s bezdomovci. V současnosti je vydáván v Lublani (kde žije asi 500 bezdomovců) Street Paper na způsob našeho Nového prostoru. Sociální práci s bezdomovci opět zajišťuje Centrum pro sociální práci.

Srbsko Tato země není členem Evropské unie, přesto její zástupce přijel představit Fond sociální inovace. Ten vznikl v roce 2003, kdy se začal v Srbsku měnit sociální systém a jeho cílem je prostřednictvím programů rozvíjet nové nápady na území Srbska. Z 230 projektů financovaných z tohoto fondu se 75 % podařilo udržet v praxi a vznikly tak např. nové sociální služby (zaměřené především na seniory, kterých je v Srbsku více jak 15 % populace). Stát se v současné době snaží přesunout kompetence směrem na obce, ale bez příslušných finančních prostředků. To je stav, který je dostatečně známý i u nás a proti kterému Svaz měst a obcí ČR neustále protestuje.

Maďarsko Opačný přístup v sociálních službách zvolilo Maďarsko, které má problém především při zajišťování sociálních služeb ve venkovských oblastech, a jako nejlepší byl vyhodnocen zásah z centrální úrovně. Nedostatek sociální práce na venkově a chudoba způsobuje, že každé třetí dítě žije pod hranicí chudoby a mnoho dětí tak končí ve státních zařízeních. Od nového centrálního přístupu k sociálním službám si Maďarsko slibuje rovněž nárůst pracovních míst v tomto sektoru (stejná očekávání jsou i v ČR v souvislosti s přijetím nového zákona o sociálních službách). odhad 2010 100 1 000 2 000 3 100

Polsko O nové pojetí systému sociálních služeb se snaží rovněž v Polsku. Největší překážkou je změnit přesvědčení vytvořené za doby komunismu, že sociální služby jsou určené pouze zdravotně postiženým, nemocným a starým. Polsko zasáhla po roce 1990 především ve venkovských částech až extrémní chudoba, objevil se problém bezdomovectví a sociálního vyloučení. Proto byly přijaty nové zákony decentralizující poskytování

sociálních služeb a v území vznikla Centra sociální asistence. V současnosti se diskutuje role pojistného systému v oblasti sociálních služeb, zavádějí se standardy kvality a Polsko hodně očekává od využití peněz z Evropského sociálního fondu (stejně jako ČR).

Estonsko V roce 1990 byla znovu umožněna práce neziskového sektoru a začala reforma v sociální oblasti, kde se v tu dobu prolínal

sociální systém Sovětského svazu s tradičním skandinávským pojetím. Narozdíl od ČR nemá Estonsko problém s dostatkem kvalifikovaných sociálních pracovníků, univerzity totiž prokázaly dostatečnou flexibilitu a dokázaly včas připravit vhodné vzdělávací programy. Estonské univerzitní týmy dokonce zpracovaly vizi potřeb kategorií zaměstnanců v oblasti sociálních služeb až do roku 2010. Ingrid Štegmannová a Jakub Pôbiš Kancelář Svazu měst a obcí ČR

Výzvy • nabídky • oznámení Obec přátelská rodině Ministerstvo práce a sociálních věcí a Stálá komise pro rodinu Poslanecké Sněmovny Parlamentu ČR ve spolupráci s Asociací center pro rodinu a Sítí mateřských center vyhlásily k 15. květnu, ke Dni rodin, soutěž Obec přátelská rodině. Tato akce je prostředkem k podpoře prostředí přátelského rodině v české společnosti a formou ocenění těch obcí, které realizují rozmanité pro-rodinné aktivity. Záměrem soutěže je motivovat obce k realizaci a podpoře pro-rodinných aktivit prostřednictvím pozitivní publicity a finančního příspěvku na realizaci projektů k podpoře rodin, který obdrží vítězové. Obce budou soutěžit v pěti kategoriích dle počtu obyvatel. V rámci nich budou hodnoceny na základě předem určených hodnotících kritérií. Kritéria pro jednotlivé kategorie jsou nastavena tak, aby zohledňovala velikost soutěžících dle počtu obyvatel. Na přelomu října a listopadu 2008 bude v rámci každé kategorie vyhlášen jeden vítěz, který získá titul „Obec přátelská rodině roku 2008“ a finanční „odměnu“ v podobě neinvestiční dotace na projekt na podporu rodiny ve výši od 500 000 do 2 000 000 Kč v závislosti na soutěžní kategorii. „Odměna“ bude vítězi poskytnuta na základě předloženého projektového záměru ve výši, o kterou požádá, avšak maximálně v částce stanovené předem pro jednotlivé kategorie.

Soutěžící, kteří se umístí na druhém a třetím místě v rámci každé kategorie, obdrží diplom a budou zařazeni do informační publikace, která bude jedním z výstupů soutěže. S nejlepšími soutěžícími bude natočen krátký dokumentární film. Vyhlášená soutěž prohloubí dlouholetou kampaň Sítě mateřských center Společnost přátelská rodině. Soutěž také navazuje na projekt Sdružení salesiánů spolupracovníků, kteří v roce 2005 připravili program podpory rodin na úrovni obcí a měst s názvem „Obec pozorná k rodině“. Tento projekt tehdy nabídli k realizaci komunálním politikům a široké veřejnosti. V následujících letech by soutěž měla pokračovat dalšími ročníky. Všechny informace k soutěži Obec přátelská rodině jsou k dispozici na webovém portále www.obecpratelskarodine.cz. Nejzazší termín pro zaslání přihlášky (soutěžního formuláře) je 31. červenec 2008.

KONFERENCE

Dokončení reformy a aktuální aspekty veřejné správy 24. června 2008 se bude konat Konference „Dokončení reformy

opatřením atd. Zástupci Svazu vystoupí v jednotlivých bodech

a aktuální aspekty veřejné správy“, kterou pořádá ministerstvo

se svými koreferáty. Účastníci Konference jsou pozváni z celé-

vnitra ve spolupráci s dalšími subjekty, jichž se reforma veřej-

ho spektra správních úřadů, ale i svazů, asociací a profesních

né správy bytostně dotýká. Na programu budou referáty nejen

sdružení. Zváni jsou i zástupci Svazu měst a obcí České republiky,

k dokončování reformy, ale zazní i důležitá stanoviska k přímé

a to z jednotlivých Komor. Ve spolupráci se sdružením tajemníků

volbě starostů, k převodu kompetencí krajům, antikorupčním

Svaz také zajistí pozvánku pro zástupce z obcí I, II a III.


Firemní bankéř pro

vaše město

Úvěry patří k nejvýznamnějším a nejžádanějším zdrojům financování běžných a především investičních potřeb obcí, měst, svazků obcí a krajských úřadů. ČSOB nabízí klientům z komunální sféry komplexní portfolio produktů, které jim zajistí financování přizpůsobené jejich potřebám a finančním tokům. Individuální přístup k řešení každého případu a využití dotačních titulů České republiky a Evropské unie jsou pro naše klienty zárukou, že získají optimální skladbu finančních prostředků potřebných pro financování rozvojových projektů v komunálním sektoru.

www.csob.cz Infolinka 800 300 300

Problematika financování vodohospodářské infrastruktury. O svých odpadech si chceme rozhodovat sami

Recommend Documents