ÚSTAV VEŘEJNÉ SPRÁVY A REGIONÁLNÍ POLITIKY FAKULTA VEŘEJNÝCH POLITIK SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ Česká republika, Opava, Hradecká 17, PSČ: 746 01 Kontakt: tel.: +420 553 684 544, fax.: +420 553 684 545
PROBACE, MEDIACE A SOCIÁLNÍ PRÁCE V TRESTNÍ JUSTICI
Rozšířený sylabus Igor Hendrych
Tento materiál je určen výhradně pro studenty kombinovaného bakalářského studia oboru Veřejná správa a regionální politika FVP SU v Opavě, předmětu Probace, mediace a sociální práce v trestní justici. Jakékoliv rozšiřování, kopírování nebo využití tohoto materiálu nebo jeho části mimo uvedené studium je s ohledem na autorská práva zakázáno.
Probace, mediace a sociální práce v trestní justici Identifikační údaje Obor: Veřejná správa a regionální politika Forma studia: kombinované bakalářské studium, 3. ročník, jarní semestr Autoři textu: PhDr. Igor Hendrych, Mgr. Petr Zahnaš Kontakt: e-mail:
[email protected] telefon: 553 684 540 Stálé konzultační hodiny a konzultační hodiny během soustředění budou určeny podle rozvrhu. 1. Anotace předmětu: Cílem předmětu je seznámení s filosofickými a historickými východisky alternativního řešení trestních věcí a konceptem restorativní justice. Studentům budou objasněny základní pojmy, používané v probaci a mediaci a představen právní rámec uplatnění alternativních procesních postupů a alternativních trestů, včetně mezinárodního srovnání probačních a mediačních systémů v kontextu Evropské unie. Získají teoretické znalosti i praktické dovednosti z činnosti Probační a mediační služby jako specifické oblasti sociální práce, seznámí se s podstatou, teoretickými východisky a možnostmi využití mediace při alternativním zprostředkování sporů. Předmět tématicky velmi úzce navazuje na právní předměty a na předměty zaměřené na oblast sociální politiky a sociální práce. Obsahem předmětu jsou právní rámce alternativního řešení trestních věcí, trestní zákon, trestní řád, zákon o Probační a mediační službě a z nich vyplývající systém alternativního řešení trestních věcí. Součinnost Probační a mediační služby s orgány činnými v trestním řízení. Trest, funkce trestu, význam trestu, druhy trestů. Hmotněprávní alternativy k potrestání, alternativní tresty. Výkon jednotlivých druhů alternativních trestů spojených s probační činností. Metody práce probačních činností, koncepty kontroly a pomoci, sociální služby v trestní justici. Alternativní způsoby řešení trestních věcí a odklony od standardního trestního řízení. Mediace jako alternativní podoba naplnění trestní spravedlnosti. Podstata mediace, možnosti využití, struktura mediačního procesu v trestním řízení, výstupy z mediace. Zpracování podkladů pro orgány činné v trestním řízení. Předmět zahrnuje i komplexnější pohled na problematiku postpenitenciární sociální péče v podmínkách České republiky. Vzhledem k tomu, že problematika alternativ v trestním řízení a alternativních trestů i celkový přístup k řešení trestné činnosti a jejích následků, spojený s konceptem restorativní (obnovující) justice je v našich podmínkách oblastí relativně novou, existuje pro studium této problematiky pouze jediná uceleně zpracovaná učebnice kombinující trestní právo a sociální práci: Štern, P., Ouředníková, L., Doubravová, D. Probace a mediace – Možnosti řešení trestných činů, Praha: Portál, 2010. Velmi dobrou učebnici této problematiky je také Sotolář, A. – Púry, F. – Šámal, P. Alternativní řešení trestních věcí v praxi. Praha: C. H.Beck, 2000. Zde je však akcentována především podrobná právní problematika fungování institutu probace a mediace v České republice. 2
Současně je třeba zdůraznit, že problematika probace a mediace v České republice je ve fázi poměrně dynamického rozvoje a v této souvislosti dochází k častým novelám zákonných norem. Jedná se zejména o novely trestního řádu a trestního zákona a příslušných komentářů ke změnám zákonů. Z důvodu omezeného počtu relevantních odborných zdrojů je u jednotlivých tématických okruhů čerpáno zpravidla z právních norem a výše uvedených publikace Probace a mediace – Možnosti řešení trestných činů a webových stránek Probační a mediační služby ČR. Současně je zde poukázáno na některé základní pasáže v titulech další povinné literatury. Ty je však potřeba pro upřesnění a aktualizaci těchto základních informací a pro ujasnění jejich začlenění do struktury souvisejících oborů dále doplnit studiem doporučené literatury. Pro vhled do problematiky jednotlivých studijních okruhů je pod vždy pod každým z nich uvedena textová pasáž, která se podrobněji věnuje jednomu z dílčích témat. 2. Charakteristika literatury a pomůcek:
a) Charakteristika povinné literatury: Povinná literatura zahrnuje soubor základních informací, poznatků a východisek, potřebných k závěrečné písemné zkoušce, při níž bude vyžadována v rozsahu, který je dále upřesněn u jednotlivých témat. Vzhledem ke skutečnosti, že probace a mediace je v našich podmínkách nově se rozvíjejícím oborem, je nutno při studiu vycházet v prvé řadě z aktuální podoby v seznamu uvedených zákonných norem. Uvedení do problematiky a její začlenění do obecnějších souvislostí lze také nalézt v učebnici „Sociální ochrana“. Základním zdrojem je publikace „Mediace a probace – Možnosti řešení trestných činů“, která je přímo z pera praktiků této disciplíny. Dalším, i když z hlediska současné praxe poněkud méně aktuálním studijním materiálem je publikace „Alternativní řešení trestních věcí v praxi“. Komentář k novele trestního řádu a zákona o Probační a mediační službě pak přístupy, uvedené v této publikaci aktualizuje a uvádí do souladu s legislativními změnami, platnými od 1.1.2002.
Seznam povinné literatury: Černíková, V. – Makariusová, V. Sociální ochrana. Praha: Policejní akademie, 1998 Mařádek, V. Vězeňství. Ostrava: OU, 2005. ISBN 80-7368-002-5. Sochůrek, J. Kapitoly z penologie I. díl. Liberec: TU Liberec, 2008. Sotolář, A. – Púry, F. – Šámal, P. Alternativní řešení trestních věcí v praxi. Praha: C. H.Beck, 2000 Šámal, P. – Král,V. – Baxa, J. – Púry, F. Trestní řád – komentář I., II. Praha: C.H.Beck, 2002Štern, P. – Ouředníková, L., Doubravová, D. (eds.) Probace a mediace – Možnosti řešení trestných činů. Praha: Portál, 2010 Zákon č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže – s komentářem
3
b) Charakteristika doporučené literatury: Doporučená literatura není nezbytnou podmínkou pro úspěšné absolvování předmětu ani základním předmětem zápočtu. Představuje však nejen doplnění základních informací z povinné literatury, ale především jejich aktualizaci a začlenění obsahu předmětu do širšího rámce souvisejících oborů. Vedle toho rozšiřuje okruh informací o problematice alternativního řešení trestních věcí u nás i v mezinárodním kontextu.
Seznam doporučené literatury: Doporučení R (92) 16 Rady Evropy k Evropským pravidlům o trestech a opatřeních realizovaých ve společenství. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 1997 Doporučení R (99) 19 Výboru ministrů Rady Evropy k mediaci v trestních věcech. In Příručka pro probaci a mediaci. Praha: Sdružení pro probaci a mediaci, 2002 Holá, L. Mediace v teorii a praxi. Praha: Grada, 2011. Incardi, J.A.Trestní spravedlnost. Praha: Victoria Publishing, 1994 Jelínek, J. – Draštík, A. – Hasch, K. – Nováková, J. – Nováková, S. – Sovák, Z. – Ševčík, V. Trestní právo procesní. Praha: Eurolex Bohemia, 2002 Kalmthout, A.M.van – Derks, J.M. Probation and Probation services: A European Perspektive. Nijmegen: Wolf Legal Publishers, 2000 Mediacja po wyroku. Sborník materiálů z konference Katowickiego dyskusyjnego klubu penitencjarnego. Jastrzębie Zdrój, 2002 Osmančík, O. Úvod do problematiky alternativních trestů. In K problematice alternativních trestů. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 1994 Riskin, L. – Arnold, T. – Keating, M.J. Mediace aneb jak řešit konflikty. Praha: Facia, 1996 Sotolář, A. Právní rámec alternativního řešení trestních věcí. Praha: IVMsp ČR, 2001 Śpiewak, Julian. Kurator sądowy w postępowaniu karnym wykonawczym.Warszawa: Wydawnictwo Prawnicze, 1999 Voňková, J. – Chalupová, J. Sociální práce s pachateli. Praha: Leges, 1992 Zehr,Howard. Úvod do restorativní justice. Praha: SPJ, 2003 Zeman, P. a kol. Opatření nahrazující vazbu v trestním řízení. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2010 Odborné časopisy: Právní rozhledy, Právo a zákonnost, Trestní právo, České vězeňství, Ethum, Sociální práce Webové stránky Probační a mediační služby ČR (www.pmscr.cz) 3. Struktura předmětu:
a) Obsahem předmětu jsou následující témata: 1. Filosofická východiska alternativního řešení trestních věcí, pojmové vymezení. 2. Podstata a smysl alternativních trestů, historický vývoj zprostředkování alternativního řešení trestních věcí. Celkový přístup, alternativní řešení trestních věcí v systému trestního práva.
4
3. Právní rámce alternativního řešení trestních věcí – ústavněprávní, hmotněprávní a procesní východiska; trestní zákon, trestní řád, zákon o Probační a mediační službě. 4. Trestný čin, pojetí trestného činu jako konfliktu. Pachatel a oběť trestného činu. Součinnost Probační a mediační služby s orgány činnými v trestním řízení. 5. Právní následky trestného činu, tresty a ochranná opatření Trest, funkce trestu, význam trestu, druhy trestů, výkon jednotlivých druhů trestů. 6. Hmotněprávní alternativy k potrestání, alternativní tresty. Výkon jednotlivých druhů alternativních trestů spojených s probační činností. Srovnání praxe v ČR a dalších evropských zemích. 7. Metody práce probačních činností, koncepty kontroly a pomoci, sociální služby v trestní justici. Zpracování podkladů pro orgány činné v trestním řízení. 8. Alternativní způsoby řešení trestních věcí a odklony od standardního trestního řízení. Srovnání praxe v ČR a dalších evropských zemích. 9. Mediace jako alternativní podoba naplnění trestní spravedlnosti. Podstata mediace, možnosti využití, struktura mediačního procesu v trestním řízení, výstupy z mediace. Zpracování podkladů pro orgány činné v trestním řízení. 10. Obviněný a poškozený v procesu alternativního řešení trestní věci. Specifika práce v rámci náhrady vazby. 11. Specifika práce probačního úředníka s mladisvými a nezletilými. 12. Postpenitenciární sociální péče. Jednotlivá témata jsou volena a strukturována tak, aby na základě jejich objasnění a prostudování vznikl přehled o filosofických, historických i legislativních východiscích k alternativního řešení trestních věcí. Obsah jednotlivých tématických okruhů je volen tak, aby studenti získali přehled o začlenění předmětu do širšího rámce souvisejících oborů. Charakterizována je také činnost a poslání Probační a mediační služby, její podíl na výkonu alternativních trestů a na přípravě podkladů pro alternativní řešení trestních věcí uplatněním mediačních postupů. Nedílnou součástí obsahu předmětu je také srovnání praxe v ČR a dalších evropských zemích. b) Přehled jednotlivých témat 1. Filosofická východiska alternativního řešení trestních věcí, pojmové vymezení. Základní východiska, úvod do trestní politiky, poslání Probační a mediační služby. Černíková, V. – Makariusová, V. Sociální ochrana. Praha: Policejní akademie, 1998, s. 127 – 150. 23 stran
5
Sotolář, A. – Púry, F. – Šámal, P. Alternativní řešení trestních věcí v praxi. Praha: C. H.Beck, 2000, s. 3 – 6. 10 stran Štern, P. – Ouředníková, L. – Doubravová, D. Probace a mediace – Možnosti řešení trestných činů. Praha: Portál, 2010. s. 9 – 29. 20 stran. Celkem 43 stran Poslání Probační a mediační služby Probační a mediační služba usiluje o zprostředkování účinného a společensky prospěšného řešení konfliktů spojených s trestnou činností a současně organizuje a zajišťuje efektivní a důstojný výkon alternativních trestů a opatření s důrazem na zájmy poškozených, ochranu komunity a prevenci kriminality. Probační a mediační služba ČR představuje novou instituci na poli trestní politiky, vychází ze součinnosti dvou profesí – sociální práce a práva (zejména trestního). Vyváženým propojením obou se vytváří nová multi-disciplinární profese v systému trestní justice. Cíle činnosti PMS Integrace pachatele – Probační a mediační služba usiluje o začlenění obviněného resp. pachatele do života společnosti bez dalšího porušování zákonů. Integrace je proces, který směřuje k obnovení respektu obviněného k právnímu stavu společnosti, jeho uplatnění a seberealizaci. Participace poškozeného – Probační a mediační služba se snaží o zapojení poškozeného do „procesu“ vlastního odškodnění, o obnovení jeho pocitu bezpečí, integrity a důvěry ve spravedlnost. Ochrana společnosti – Probační a mediační služba přispívá k ochraně společnosti účinným řešením konfliktních a rizikových stavů spojených s trestním řízením a efektivním zajištěním realizace uložených alternativních trestů a opatření. Organizační struktura Probační a mediační služby Probační a mediační sužbu řídí ředitel, který je jmenován odvoláván ministrem spravedlnosti ČR. Ministerstvo spravedlnosti ze zákona vytváří pro výkon činnosti PMS podmínky k řádnému výkonu mediace a probace ve věcech finančních, hospodářských, personálních a organizačních a vykonává nad touto organizační složkou státu dohled. Ředitel PMS odpovídá za její řádný chod v oblasti materiální, hospodářské, personální a finančních a je vystupuje navenek jejím jménem. Organizačně se PMS člení na ředitelství v Praze a 74 středisek. Jednotlivá střediska působí v místě působnosti okresních soudů a jim na roveň postaveným obvodních a městských soudů a při plnění svých úkolů spolupracují s místními státními zastupitelstvími a odděleními Policie ČR. V rámci organizační struktury je systemizována pozice regionálního vedoucího, který je zaměstnancem ředitelství a je k výkonu této pracovní pozice zmocněn přímo náměstkem ministra spravedlnosti. V čele každého střediska je vedoucí, jmenovaný na návrh ředitele PMS ministrem spravedlnosti (po projednání jeho poradním orgánem – Radou pro probaci a mediaci). 6
Střediska nemají vlastní právní subjektivitu a samostatné účetnictví. Odborné probační a mediační činnosti vykonávají zaměstnanci na pozicích probační asistent a probační úředník. Základní kvalifikační podmínkou pro výkon funkce probačního asistenta je dle zákona úplné středoškolské vzdělání a pro výkon funkce probačního úředníka vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v obou případech společenskovědního směru. U obou funkcí musí být vzdělání doplněno specializovaným kurzem, které je ukončeno odbornou zkouškou. Mezi další podmínky patří bezúhonnost a způsobilost k právním úkonům a u asistentů věk 21 let. Zaměstnanci PMS se specializují v pěti základních činnostech ve kterých PMS působí: a) probační činnosti, b) obecně prospěšné práce, c) mediační činnosti, d) agenda mladistvých a e) podmíněné propuštění z dohledem. V těchto specializovaných agendách se v průběhu své kariéry systematicky vzdělávají.
2.Podstata a smysl alternativních trestů, historický vývoj zprostředkování alternativního řešení trestních věcí. Celkový přístup, alternativní řešení trestních věcí v systému trestního práva. Sotolář, A. – Púry, F. – Šámal, P.: Alternativní řešení trestních věcí v praxi. Praha: C. H.Beck, 2000, s. 15 - 21. 7 stran Štern, P. – Ouředníková, L. – Doubravová, D. Probace a mediace – Možnosti řešení trestných činů. Praha: Portál, 2010. s. 31 - 35. 4 strany Celkem 11 stran České trestní právo se začalo myšlenkou restorativní justice zabývat v polovině devadesátých let 20. Století. Průkopníky tohoto oboru se stali lidé, kteří se účastnili stáží v zemích, které v té době již měli propracovaný systém trestní justice a z inspiracemi z Rakouska, Německa a Kanady se začalo pracovat ve smyslu jejich implementace v domácím prostředí. Za první kroky lze považovat zavedení tzv. odklonů v trestním řízení, které bylo inspirováno kanadským zastavením trestního stíhání mladistvých při využití mediace. Filozofie restorativní justice se následně projektovala do zákona o Probační a mediační službě i do názvu stejnojmenné organizace. Principy restorativní justice Restorativní justice vychází z několika klíčových principů. Ukazují nám jakým směrem se vydat v konkrétním případě, který je vždy ze své povahy jedinečný a tudíž nelze užívat žádné jednotící vzorce restorativních programů. Konkrétní směr mohou ukázat tyto hodnoty a principy: 1) Dialog. Restorativní justice je založena na různých podobách dialogu mezi obětmi a pachateli, případně i dalšími zainteresovanými osobami. 2) Respekt. Respekt je klíčovou hodnotou, která je projevována vůči obětem a jiným postiženým osobám – současně však také k pachateli. 3) Participace. Úsilí o zapojení všech účastníků trestného činu je významným principem. Řešení problému je primárně v rukou dotčených osob a nikoliv formálně ustavené autority. 7
4) Odpovědnost. Způsobená újma trestnou činností je odpovědností pachatele a restorativní justice se ho snaží motivovat k obnově narušených vztahů. 5) Dobrovolnost. V restorativní justici je participace účastníků vždy založena na dobrovolnosti. Nikdo, včetně pachatele, by neměl být k účasti nucen. 6) Vyváženost. Vyvažování zájmů zúčastněných a hledání řešení přijatelné pro široký okruh zúčastněných patří ke klíčové hodnotě restorativní justice. Princip vyváženosti však nesmí relativizovat následky trestného činu a odpovědnost pachatele za něj. 7) Individualita. V restorativní justici musí současně platit vyváženě princip jedinečnosti člověka ve vztahu k pospolitosti. 8) Pospolitost. Restorativní justice se snaží o zapojení členů komunity, v níž pachatel i oběť žijí. Trestná činnost tak není vnímána jako oddělený a izolovaný akt jeho přímých aktérů. (Zehr in Štern, Dobravová, Ouředníčková, 2010) Probace Probace je slovo pocházející z latiny a znamená ověřování, zkoušení. V naší trestní praxi se probační dohled ukládá obviněnému nebo odsouzenému, pokud státní zástupce nebo soudce považuje za účelné sledovat po určitou dobu chování klienta a uloží mu obvykle i přiměřené omezení nebo povinnost (např. zdržet se her na hracích automatech, podrobit se léčbě závislosti na omamných a psychotropních látkách, které není ochranným léčením). Probační a mediační služba poté zajišťuje výkon dohledu a během zkušební doby jednak kontroluje vedení řádného života klienta, plnění uložených přiměřených povinností a omezení, ale poskytuje mu také nezbytnou pomoc při řešení otázek, na které klient svými silami nestačí, popř. poskytuje kontakty na organizace, které mohou klientovi pomoci (při hledání bydlení, zaměstnání apod.). Probační úředník motivuje klienta k řešení problémů souvisejících s trestnou činností (včetně náhrady škody a urovnání konfliktů s poškozeným), pomáhá klientovi vytvářet podmínky pro reintegraci do společnosti. Dohled probíhá zejména formou osobních konzultací pracovníka PMS s klientem. (www.pmscr.cz) 3. Právní rámce alternativního řešení trestních věcí – ústavněprávní, hmotněprávní a procesní východiska; trestní zákon, trestní řád, zákon o Probační a mediační službě. Právo jako pravidlo chování, stát a právo, Ústava České republiky, Listina základních práv a svobod, odklony a alternativy v trestním právu. Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky Zákon č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě 2 strany Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon ve znění pozdějších předpisů zejména §§ 23 – 27 a 45 – 65. 7 stran Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) ve znění pozdějších předpisů zejména §§ 27b, 307 – 314, 329 – 350h 10 stran. Celkem 19 stran Činnost Probační a mediační služby Probační a mediační služba vytváří předpoklady k projednání věcí tak, aby mohly být ve vhodných případech projednány v některých ze zvláštních druhů trestního řízení, případně aby mohl být uložen a vykonán trest nespojený s odnětím svobody a nebo vazba mohla byla nahrazena jiným opatřením. Účelem je v tomto smyslu poskytnout obviněnému odborné
8
pomoc a vedení. PMS sleduje a kontroluje chování pachatele a spolupracuje s rodinným a sociálním prostředím ve kterém žije a pracuje tak, aby v budoucnu vedl řádný život. Probační a mediační činnost spočívá zejména v obstarávání podkladů k osobě obviněného a jeho rodinnému i sociálnímu zázemí, ve vytváření podmínek pro rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání, nebo pro schválení narovnání, což znamená zejména projednání a uzavření dohody mezi obviněným a poškozeným o náhradě škody, nebo také dohody o narovnání. Možné je také vyjednání podmínek pro další takové procesní postupy či tresty nespojené s odnětím svobody. Mezi další činnosti patří podílení se na prevenci trestné činnosti a vykonávání dohledu nad chováním obviněného v případech: - kdy bylo rozhodnuto o nahrazení vazby probačním dohledem a také ve vykonávání dohledu nad chováním obviněného v případech, kdy byl dohled uložen. - ve sledování a kontrole obviněného v průběhu zkušební doby, - v kontrole výkonu dalších trestů nespojených s odnětím svobody, včetně trestu obecně prospěšných prací, - ve sledování výkonu ochranných opatření, - ve sledování a kontrole chování odsouzeného v průběhu zkušební doby v případech, kdy bylo rozhodnuto o podmíněném propuštění odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody. K úkolům Probační a mediační služby ČR patří také pomoc při odstraňování následků trestného činu poškozeným i jiným osobám, které byly dotčeny trestným činem. Probační a mediační služba věnuje zvláštní péči mladistvým obviněným a obviněným ve věku blízkém věku mladistvých a přispívá k ochraně práv osob poškozených trestnou činností. Koordinuje rovněž sociálních a terapeutické programy práce s obviněnými, především jde-li o mladistvé a uživatele omamných a psychotropních látek. (Zákon č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě - upraveno)
4 Trestný čin, pojetí trestného činu jako konfliktu. Pachatel a oběť trestného činu. Součinnost Probační a mediační služby s orgány činnými v trestním řízení. Sotolář, A. – Púry, F. – Šámal, P.: Alternativní řešení trestních věcí v praxi. Praha: C. H.Beck, 2000, s. 9 – 15, 21 – 29 a 139 - 154. 30 stran Celkem 30 stran. Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody – parole, je jednou z činností, které Probační a mediační služba ČR (dále jen PMS ČR) zprostředkovává v rámci vykonávacího řízení. Pojem „parole“ pochází z francouzštiny, kde znamená „slovo, výpověď“. V souvislosti s propuštěním odsouzeného z věznice pak slovem „parole“ rozumíme podmíněné propuštění na (čestné) slovo, resp. na slib odsouzeného, že se bude řádně chovat. Odsouzený má ve věznici možnost v rámci své přípravy na podmíněné propuštění požádat o spolupráci probačního úředníka. Tato spolupráce se odehrává prostřednictvím
9
návštěv probačního úředníka/asistenta ve věznici, kde společně s odsouzeným a za spolupráce pracovníků věznice probíhá příprava podkladů pro rozhodnutí soudu o žádosti o podmíněné propuštění. V této souvislosti probační úředník/asistent spolupracuje rovněž se subjekty, které působí mimo věznici. Nejčastěji se jedná o poskytovatele různých programů a služeb zaměřených na řešení problémů lidí opouštějících věznice a na řešení následků trestného činu. Smyslem práce probačního úředníka/asistenta s klientem – odsouzeným a s klientem – poškozeným (obětí trestného činu) je, aby ještě v době před rozhodnutí soudu o podmíněném propuštění byly shromážděny a vyhodnoceny všechny důležité informace. Tyto informace slouží k rozpoznání rizik a potřeb odsouzeného v souvislosti s jeho návratem na svobodu. Probační úředník/asistent provede analýzu možných rizik opětovného spáchání trestného činu a vzniku újmy ve vztahu k blízkým osobám, okolí či široké veřejnosti a vyjádří se k případným specifickým potřebám odsouzeného (např. k potřebě léčby závislosti, potřebě zvýšit pracovní dovednosti, potřebě vyřešit problém s bydlením po propuštění apod.). Na základě toho pak probační úředník/asistent soudu doporučí nebo nedoporučí podmíněné propuštění odsouzeného, případně může soudu navrhnout stanovení některých podmínek podmíněného propuštění – uložení dohledu nad podmíněně propuštěným, uložení povinnosti absolvovat rekvalifikační program, uložení omezení v podobě zdržení se kontaktu s konkrétní osobou apod. V případě rozhodnutí o podmíněném propuštění odsouzeného, nad kterým je současně vysloven dohled probačního úředníka/asistenta, PMS ČR provádí jednak kontrolu plnění podmínek zkušební doby podmíněného propuštění (v rozsahu min. 1 roku – max. 7 let) a dále pak poskytuje pomoc při řešení problémů souvisejících s návratem odsouzeného do života na svobodě. (www.pms.cz)
5. Právní následky trestného činu, tresty a ochranná opatření. Trest, funkce trestu, význam trestu, účel trestu, zásady ukládání trestů,druhy trestů, výkon jednotlivých druhů trestů. Pravidelné a výjimečné tresty, tresty výchovné a represivní, trest odnětí svobody a jeho výkon, tresty, jež jsou alternativami k odnětí svobody. Mařádek, V. Vězeňství. Ostrava: OU, 2005. ISBN 80-7368-002-5. 38 – 39. 2 strany. Sochůrek, J. Kapitoly z penologie I. díl. Liberec: TU Liberec, 2008. ISBN 978-80-7372-2036. 16 – 17. 2 strany Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) ve znění pozdějších předpisů zejména §§ 320– 358. 8 stran. Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon ve znění pozdějších předpisů zejména §§ 23, 27 – 87. 10 stran. Celkem 20 stran. Funkce trestu 1) 2)
funkce msty a odplaty (není to funkce moderní penologie), jde o jednu z nejstarších funkcí trestu, funkce represivní – pokud by byl trest represí, byl by neefektivní, ale často dokonce i kontraproduktivní,
10
funkce vyrovnávací na ose oběť pachatel (lze se setkat i s pojmem úměrnost trestu, který analyzuje spíše rovnováhu trestu se spáchaným trestným činem), dalo by se použít i pojmu funkce újmy (trest musí být vždy újmou, jinak by ztratil smysl), funkce preventivní (odstrašující), generálně pro všechny občany a individuálně pro pachatele trestných činů, funkce solidarizace (např. podle sociologa R. K. Mertona). Jde vlastně o sociální funkci trestu v komunitě a to v tom případě, kdy potrestání zločince může obnovit (nebo obnovuje) solidaritu komunity, kterou pachatel svým činem oslabil. Funkce izolace. Zvláště nebezpečný vězeň je izolován od ostatní společnosti, aby jí nemohl dále škodit (např. doživotní trest odnětí svobody). Výchovná funkce trestu. Je též nazývána funkcí penitenciární, resocializační, regulativní či funkcionální. Jde o základní funkci v moderní penologii. Klade si za cíl vězně změnit pozitivním způsobem (napravit, resocializovat či reintegrovat) (Mařádek 2005, s. 38 – 39).
3)
4) 5)
6) 7)
Rozšířený výklad funkce trestu (Sochůrek, 2008): Mezi reakcemi společnosti na zločinnost zaujímají důležité místo dva významné aspekty: prevence a trest. V nejobecnějším slova smyslu je trest spolu se svým protikladem, odměnou, jedním z důležitých základních výchovných prostředků. Můžeme jej (v užším pedagogickém pojetí) pojmout jako jednu z forem negativního motivačního působení, jako záměrně navozený následek nesplněného nebo špatně splněného úkolu. V celospolečenském (sociálním) kontextu je používán jako významný obranný mechanismus před chováním a jednáním, které porušuje zavedené sociální konvence, pravidla nebo normy, tedy i delikventním jednáním, přičemž systém trestů je vymezen právem. Trest má tyto funkce: -
informační (konstatuje nesprávnost chování apod.) motivační (zlepšit chování, prospěch) vztahovou (vyjádření negativního vztahu - často domnělého) preventivní (vyvarovat se toho, co k trestu vedlo)
Trest v sobě rovněž obsahuje odplatný moment a to i tehdy, je-li chápán trestajícím v jakékoliv výše naznačené funkci. Trest by měl být pro zločince neúměrným rizikem ve smyslu vysoké pravděpodobnosti dopadení a neodvratnosti odsouzení. 6. Hmotněprávní alternativy k potrestání, alternativní tresty. Výkon jednotlivých druhů alternativních trestů spojených s probační činností. Upuštění od potrestání, podmíněné upuštění od potrestání s dohledem, obecně prospěšné práce. Sotolář, A. – Púry, F. – Šámal, P.: Alternativní řešení trestních věcí v praxi. Praha: C. H.Beck, 2000, s. 175 – 177, 229, 235 – 245, 267 – 269, 317 - 330. Celkem 33 stran
11
Role probačního pracovníka při zajišťování obecně prospěšných prací Při zajišťování tohoto alternativního trestu pní pracovník Probační a mediační služby řadu prolínajících se úkolů. Tou nejdůležitější je činnost koordinátora všech zúčastněných subjektů: poskytovatele OPP, soudu a obviněného. Patří zde i spolupráce s poškozeným. Ve vztahu k soudnímu jednání soudem pracovník PMS provádí předjednání možného uložení trestu obecně prospěšných prací, což znamená vyhodnocení rizik pro výkon tohoto trestu a zjišťování postoje obviněného k jeho uložení. Pracovníkova role dále spočívá v zajištění výkonu trestu OPP – tedy navržení konkrétního místa výkonu prací a jejího charakteru. Pokud je trest soudem uložen, sleduje pracovník jeho průběh a průběžně o něm informuje soud včetně případných problémů. Příslušnému soudu poskytuje komplexní informace ohledně obecně prospěšných prací v jeho působnosti. V oblasti vztahů k poskytovatelům OPP je pracovník PMS metodikem dodržování legislativní úpravy v samotném procesu, včetně související administrace. Plní rovněž úlohu prostředníka mezi soudy a poskytovateli a je aktivní při řešení problémů. Angažuje se při pořádání seminářů pro poskytovatele OPP a následně garantuje jejich elementární informovanost o tomto typu trestu. Ve vztazích k odsouzeným/obviněným a poškozeným vystupuje pracovník PMS v roli profesionála pověřeného vedením případu. V ní pak zejména zajišťuje informování poškozených o jejich právech v průběhu trestního řízení a také o možnostech náhrady škody. Obviněnému poskytuje profesionální poradenství v záležitostech týkajících se OPP a současně jej motivuje k výkonu trestu. Pomáhá mu při řešení problémů a kontroluje samotný výkon OPP ve smyslu uložených povinností a omezení. Pracovník PMS je tedy manažerem, který v soudním okrese vyhledává vhodné poskytovatele OPP, komunikuje se soudy (kromě soudců i s vyššími soudními úředníky) a úzce spolupracuje s aktuálními poskytovateli. (Štern, Ouředníčková, Doubravová, 2010) Trest domácího vězení a role pracovníka PMS v jednotlivých fázích trestního řízení a) Předběžné šetření Před rozhodnutím soudu se pracovník PMS aktivně podílí na výběru pachatelů, u nichž lze očekávat plnění podmínek trestu domácího vězení. V těchto souvislostech zjišťuje postoje pachatelů k provedené trestné činnosti včetně zájmu odčinit vzniklé následky a nahradit škodu. V této fázi rovněž poskytuje obviněnému podrobné informace o tomto typu alternativního trestu a zajišťuje u něj písemné slib, který je zákonnou podmínkou pro rozhodování soudu. Důležitým posláním pracovníka je rovněž mapování podmínek bydliště, zaměstnání a způsobu života obviněného. Zabývá se také rodinnými a sociálními vztahy obviněného a vyhodnocuje z nich možná rizika zátěže pro rodinné příslušníky v případě, že by byl obviněnému uložen trest domácího vězení. b) Projednání podmínek pro nařízení trestu V okamžiku nabytí právní moci rozsudku soudu je povinností pracovníka spolupracovat s obviněným ve věcech zařizování si svých osobních a rodinných záležitostí
12
tak, aby trest mohl být vykonán co nejdříve a nemusel být měněn, odkládán případně přerušován. Zjišťována je rovněž situace v obydlí klienta ve smyslu bezproblémového provádění kontrol a bezpečnosti pracovníků při provádění namátkových kontrol. Soud je v této fázi informován možnostech stanovení zahájení trestu a také o podmínkách ve kterých bude realizován. c) Kontrola trestu Pozornost Probační mediační služby se po zahájení výkonu trestu domácího vězení soustředí zejména na podmínky uložené soudem a tedy na účel tohoto trestu. Základní podmínkou je zdržovat se na určeném místě ve stanovenou dobu a plnění uložených povinností a omezení. Patří zde však i řešení náhrady škody, nákladů trestu domácího vězení a nákladů trestního řízení. Pracovník je podobu výkonu trestu v úzkém kontaktu s rodinnou klienta a pomáhá ve spolupráci s ní řešit jeho případné osobní problémy formou odborného poradenství s cílem zajištění řádného občanského života. V aktuální době není k dispozici elektronický monitorovací systém a je tedy nutné provádět kontrolu výkonu trestu fyzickými namátkovými kontrolami. Pracovník při nich reaguje na veškeré změny, které mohly v souvislosti s výkonem trestu nastat a neprodleně o nich informuje příslušný soud. V případě závažných zjištění ohrožujících řádné vykonávání trestu o nich informuje soudu a navrhuje další postup ve smyslu přerušení, odkladu či změny trestu. V případě, že zjistí maření výkonu trestu navrhuje nařízení trestu náhradního. Po celou dobu práce na konkrétním případě jsou přítomny dva základní principy činnosti Probační a mediační služby – participace klienta v procesu řešení problému a úzká spolupráce se soudem. (Štern, Ouředníčková, Doubravová, 2010)
7. Metody práce probačních činností, koncepty kontroly a pomoci, sociální služby v trestní justici. Zpracování podkladů pro orgány činné v trestním řízení Výkon dohledu při podmíněném odsouzení a podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Šámal, P.: Alternativní řešení trestních věcí v praxi. Praha: C. H.Beck, 2000, s. 296 – 309. Celkem 12 stran Štern, P. – Ouředníková, L. – Doubravová, D. Probace a mediace – Možnosti řešení trestných činů. Praha: Portál, 2010. s. 59 - 66. 7 stran. Celkem 19 stran Spolupráce Probační a mediační služby s orgány činnými v trestním řízení Jednou z možných probačních činností je kromě mediace tzv. urovnání konfliktního stavu mezi klientem-pachatelem a poškozeným, které ústí ve vyhotovování zprávy před rozhodnutím soudu či zprávy o spolupráci s klienty. Meritorně je obsah těchto zpráv totožnýrozdílné je pouze zacílení na a) skupinu pachatelů obviněných ze závažnější nebo za b) méně závažnou trestnou činnost.
13
Struktura zprávy před rozhodnutím Část úvodní identifikuje klientovy vztahy s rodinnými příslušníky a komunitou přátel. Blízké osoby se totiž mohou významně podílet na procesu zpracování zprávy. Rizikovým faktorem se naopak stává, pokud jsou rodinné vazby narušeny. Recidiva trestné činnosti je totiž velmi častá u lidí, kteří nemají po propuštění z výkonu trestu zázemí rodinných vztahů. V této fázi se rovněž pracovník PMS zajímá o situaci klienta v oblasti bydlení.
Finanční situace a možnosti k nalezení zaměstnání je dalším tématem, které je nutné s důkladně s klientem probrat. V případě, že klient není zaměstnán je obsahem spolupráce hledání všech řešení, které by k nalezení zaměstnání mohly vést. Klient je pracovníkem motivován k aktivní spolupráci s úřadem práce a je motivován ke snaze získat alespoň dočasné pracovní místo, kterým může být i veřejně prospěšná práce v rámci programů aktivní politiky zaměstnanosti. V souvislostech získání placeného zaměstnání je řešena i problematika případné zadluženosti klienta či hrozby exekucí. Problematika Sociálních kontaktů a volného času klienta má rovněž velký význam. Mapovány je zde zejména klientovy sociální vztahy a vyhodnocování rizika možného opětovného začlenění do nevhodného sociálního prostředí. V tomto smyslu je vyhodnovány tendence klienta trávit volný čas v hernách či barech. Diskutována je také klientova možná míra závislosti na alkoholu a nealkoholových drogách.
Postoj pachatele ke spáchanému trestnému činu je předmětem rozhovoru, ve kterém se pracovník PMS snaží motivovat klienta k převzetí odpovědnosti za spáchaný skutek. Předmětem rozhovoru je jednak postoj pachatele a také jeho ochota odčinit způsobenou újmu. Obsahem zprávy se tak stává i stanovisko poškozeného a jeho vnímání celého případu.
Postoj ke spolupráci pachatele s pracovníkem Probační a mediační služby je důležitou součástí zprávy. Je zde popisována kvalita spolupráce a vstřícnost klienta při zpracovávání zprávy a schopnost při hledání cesty k životu bez recidivy trestné činnosti. V této části zprávy je případně uvedeno i zapojení klienta do rekvalifikace, probačního programu nebo jiné obdobné aktivity.
Stanovisko PMS je uvedeno v závěru zprávy, ve které je uvedeno potenciální riziko, a možnosti klienta a také návrh vhodného opatření státnímu zástupci nebo soudci.. Ve stanovisku jsou obsaženy návrhy na uložení opatření přiměřeně vhodných omezení a povinností, jejichž efektem by mělo být významné snížení rizika recidivy a stanovení závazků vůči oběti trestného činu. (Štern, Ouředníčková, Doubravová, 2010)
8. Alternativní způsoby řešení trestních věcí a odklony od standardního trestního řízení. Podmíněné zastavení trestního stíhání, narovnání. Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) ve znění pozdějších předpisů zejména §§ 27b, 307 – 314 3 strany Sotolář, A. – Púry, F. – Šámal, P.: Alternativní řešení trestních věcí v praxi. Praha: C. H.Beck, 2000, s.36 – 42, 64 - 67 , 82 – 89, 105 - 109. 24 stran. Celkem 27 stran
14
Úloha probačního úředníka v přípravném řízení trestním Úředník Probační a mediační služby vykonává v trestním řízení dohled nad obviněným, které spočívá jednak v pozitivním vedení a pomoci obviněnému a také v kontrole jeho chování. V případech, kdy dohled nad obviněným uložen nebyl, provádí úkony směřující k tomu, aby obviněný vedl řádný život, pokud bylo rozhodnuto: - o podmíněném zastavení trestního stíhání, - o propuštění obviněného z vazby za současného vyslovení dohledu, - o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, včetně podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody za současného vyslovení dohledu, - o podmíněném upuštění od potrestání s dohledem, - o podmíněném odsouzení, včetně podmíněného odsouzení s dohledem, - o uložení trestu obecně prospěšných prací nebo trestu zákazu pobytu za současného vyslovení přiměřených omezení a přiměřených povinností. Probační úředník může být státním zástupcem a v řízení před soudem předsedou senátu pověřen k zjišťování informací o osobě obviněného, jeho sociálních poměrech, a také k vytváření podmínek pro rozhodnutí o schválení narovnání a o podmíněném zastavení trestního stíhání. Pokud to podmínky stanovené zvláštním zákonem ukládají, může provádět jednotlivé úkony i bez těchto pokynů. V řízení před soudem pak může vykonávat jednotlivé úkony výkonu rozhodnutí, a to zejména tehdy, kdy byl uložen trest nespojený s odnětím svobody, nebo v případě, že odsouzený byl z výkonu trestu odnětí svobody podmíněně propuštěn a rovněž i při výkonu různých druhů ochranného opatření. (Zákon č. 141/1961 Sb., § 27b – volná úprava)
9. Mediace jako alternativní podoba naplnění trestní spravedlnosti. Podstata mediace, možnosti využití, struktura mediačního procesu v trestním řízení, výstupy z mediace. Zpracování podkladů pro orgány činné v trestním řízení. Sotolář, A. – Púry, F. – Šámal, P.: Alternativní řešení trestních věcí v praxi. Praha: C. H.Beck, 2000, s. 109 - 121. 13 stran Mediace a spolupráce s poškozeným Možnost mimosoudního řešení konfliktu – mediace, má široké uplatnění v trestní justici a je jedním z nástrojů řešení trestného činu a jeho následků mezi pachatelem a poškozeným. Mediace poskytovaná Probační a mediační službou je bezplatná a založená na souhlasu obou stran. Mediaci vede odborník na řešení konfliktů – mediátor, který jednání řídí, zachovává vstřícný a vyvážený přístup k oběma stranám a napomáhá jim nalézt řešení, nejen v oblasti náhrady škody, ale i vysvětlení, proč k trestnému činu došlo. Poškozenému mediace nabízí možnost pochopení situace, okolností a zvyšuje pravděpodobnost rychlé náhrady škody. Obviněnému umožňuje vyjádření omluvy poškozenému, vysvětlení svého jednání a odčinění důsledků spáchaného trestného činu. Mediace je provázaná s trestním řízením a její výsledky jsou v něm také zohledněny. Spolupráce s poškozeným, tedy s tím, komu byla trestným činem způsobena škoda: majetková, morální újma, nebo ublíženo na zdraví – je nedílnou součástí činnosti Probační a
15
mediační služby (PMS), která usiluje nejen o reintegraci pachatele, ochranu společnosti – ale v rámci restorativního (na nápravu vztahů zaměřeného) přístupu i o zapojení poškozeného. Činnost PMS v rámci zajištění výkonu alternativních trestů zahrnuje i oblast náhrady škody, poskytování důležitých informací pro poškozené – ale zejména v přípravném řízení, tedy ještě před rozhodnutím soudu v trestní věci, pomáhá poškozeným nejen odbornou radou, jak se domoci náhrady škody, ale zejména nabídkou mediace, mimosoudního jednání s pachatelem za účasti prostředníka, jejímž cílem je nejen hmotná náhrada újmy, ale také náprava vztahů, získání morální satisfakce. Výše uvedené služby poskytuje PMS klientům v trestním řízení zdarma a obrátit se na ni mohou nejen obvinění, ale také poškození trestnou činností (www.pmscr.cz).
10. Obviněný a poškozený v procesu alternativního řešení trestní věci. Specifika práce v rámci náhrady vazby. Postavení obviněného a poškozeného při alternativním řešení trestních věcí, participace poškozeného v souvislosti s jednáním o kompenzaci utrpěné újmy. Sotolář, A. – Púry, F. – Šámal, P.: Alternativní řešení trestních věcí v praxi. Praha: C. H.Beck, 2000, s. 67 – 68, 122 – 125, 159 – 161, 215 – 222 a 314 - 316. 17 stran Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) ve znění pozdějších předpisů zejména §§ 67 – 74a 3 strany. Celkem 20 stran. Dohled probačního úředníka Novela trestního řádu, provedená zákonem č. 265/2001 Sb., mimo jiné zavedla v § 73 odst. 1 písm. c) do té doby nijak neupravený institut nahrazení vazby dohledem probačního úředníka nad obviněným. Obviněný, nad nímž byl vysloven dohled probačního úředníka, je povinen se ve stanovených lhůtách dostavit k probačnímu úředníkovi, změnit místo pobytu pouze s jeho souhlasem a podrobit se dalším omezením stanoveným ve výroku rozhodnutí, která směřují k tomu, aby se nedopustil trestné činnosti a nemařil průběh trestního řízení. Postavení a úkoly úředníka Probační a mediační služby (dále též „PMS“) v trestním řádu vymezila jeho novela č. 265/2001 Sb. v souvislosti se vznikem PMS. Ta byla zřízena zákonem č. 257/2000 Sb. s účinností od 1. ledna 2001. Součástí probační a mediační činnosti je podle § 4 odst. 2 písm. c) zákona o PMS též výkon dohledu nad chováním obviněného v případech, kdy bylo rozhodnuto o nahrazení vazby probačním dohledem. Jedná se tzv. včasnou pomoc. Trestní řád upravuje činnost probačního úředníka v trestním řízení v § 27b. Probační úředník vykonává v trestním řízení dohled nad obviněným, který spočívá v pozitivním vedení a pomoci obviněnému a také v kontrole jeho chování (mj. tehdy, bylo-li rozhodnuto o jeho propuštění z vazby za současného vyslovení dohledu), a v případech, kdy nebyl dohled uložen, provádí úkony směřující k tomu, aby obviněný vedl řádný život. Podrobněji práci probačního úředníka při nahrazení vazby dohledem upravuje „Metodický postup Probační a mediační služby ČR v oblasti nahrazení vazby dohledem probačního úředníka“, vycházející z trestního řádu a zákona o PMS. Metodický postup je rozčleněn do tří částí - první z nich popisuje činnost střediska PMS před rozhodnutím státního zástupce nebo soudce o nahrazení vazby dohledem probačního úředníka, druhá činnost střediska poté, co příslušný orgán rozhodl o nahrazení vazby dohledem probačního úředníka a
16
poslední práci středisek PMS při práci s obviněným, v jehož případě bylo rozhodnuto o nahrazení vazby dohledem. Obviněný je na počátku výkonu dohledu probačním úředníkem poučen a seznámen se svými právy a povinnostmi, které musí dodržovat. Probační úředník zpracovává o výkonu povinností stanovených zákonem (§ 73 odst. 3 tr. ř.) a dalších případných povinností obviněného stanovených soudem nebo státním zástupcem zprávu. V případě neplnění podmínek dohledu nebo uložených povinností obviněným probační úředník bezodkladně informuje příslušný orgán rozhodující o nahrazení vazby (soudce nebo státního zástupce). (Zeman a kol, 2010, s. 20)
11. Specifika práce probačního úředníka s mladisvými a nezletilými. Účel zákona o soudnictví ve věcech mádeže, vymezení pojmů, opatření ukládaná mladistvým, dohled probačního úředníka. Opatření ukládaná nezletilým, úkoly probačního úředníka. Zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže zejména §§ 1 – 2 , 9 – 24, 80, 89 - 93 - 5 stran Šámal, J. – Váklová, H. – Sotolář, A. – Hrušková, M.: Zákon o soudnictví ve věcech mládeže Komentář. Zejména str. 206 – 252, 744 – 760. 66 stran Celkem 71 stran.
Probační program pro mladistvé Probačním programem pro mladistvé, tj. programem ve smyslu znění § 17 zákona č. 218/2003 Sb. o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže (dále jen zákon č. 218/2003 Sb.) se rozumí: „zejména program sociálního výcviku, psychologického poradenství, terapeutický program, program zahrnující obecně prospěšnou činnost, vzdělávací, doškolovací, rekvalifikační nebo jiný vhodný program k rozvíjení sociálních dovedností a osobnosti mladistvého, a to s různým režimem omezení v běžném způsobu života, který směřuje k tomu, aby se mladistvý vyhnul chování, které by bylo v rozporu se zákonem, a k podpoře jeho vhodného sociálního zázemí a k urovnání vztahů mezi ním a poškozeným.“ (zákon č. 218/2003 Sb. , § 17 odst. 1). Probační program může mladistvému uložit soud mládeže a v přípravném řízení i státní zástupce. Při rozhodnutí o uložení tohoto výchovného opatření je potřeba zohlednit, aby probační program byl „vhodný vzhledem k potřebám mladistvého a zájmům společnosti“, aby bylo zajištěno, že mladistvému byla „poskytnuta dostatečná možnost seznámit se s obsahem probačního programu“ a aby bylo nepochybné, že „mladistvý souhlasí se svou účastí na něm“. (zákon č. 218/2003 Sb. ve znění § 17 odst. 2, písm. a) – c)). Probační program ve smyslu znění § 17 zákona č. 218/2003 Sb. nelze uložit dítěti mladšímu patnácti let. Zákon o soudnictví ve věcech mládeže pro případ osob mladších patnácti let počítá s možností uložení opatření a to „zařazení do terapeutického, psychologického nebo jiného vhodného výchovného programu ve středisku výchovné péče“ (§ 93 odst. 1 písm. b). Zákon č. 218/2003 Sb. dále uvádí, že výkonem probačního programu soud pro mládež a v přípravném řízení státní zástupce pověří probačního úředníka. Probační úředník je rovněž dle uvedeného zákona povinen bez zbytečného odkladu soudu pro mládež nebo státnímu zástupci, který probační program uložil, podat zprávu o ukončení probačního programu a jeho výsledku. 17
Probační program může soud pro mládež a v přípravném řízení státní zástupce uložit jen se souhlasem mladistvého, proti kterému je řízení vedeno. Mladistvý může kdykoli v průběhu řízení až do jeho pravomocného skončení svůj souhlas odvolat a to prohlášením adresovaným soudu pro mládež a v přípravném řízení státnímu zástupci. Výkon probačního programu tím končí. Neplní-li mladistvý v průběhu vykonávacího řízení uložený probační program, postupuje probační úředník podle § 80 odst. 4 zákona č. 218/2003 Sb. V souvislosti s přijetím zákona č. 218/2003 Sb. a s plněním úkolů v této oblasti je úkolem PMS podporovat vytváření a rozvoj probačních a jiných podpůrných sociálních programů, které budou navazovat na působení pracovníků PMS. Tyto programy budou schopny naplňovat požadavky zákona č. 218/2003 Sb. tím, že budou efektivně působit na začlenění pachatele do sociálního prostředí a obnovení jeho sociálních vztahů. Aby bylo možné takový úkol naplnit, musí být vytvořen transparentní a pružný systém, který nabídne jasně definované, dostupné, kvalitní a účinné programy sociálních služeb, které budou odrážet současnou úroveň poznání v této oblasti a vycházet vstříc potřebám PMS a jejích klientů. Existence PRP je nedílnou součástí systému uplatňování alternativních trestů a alternativ k potrestání v souladu s přístupy restorativní justice (www.pmscr.cz)
12. Postenitenciární sociální péče Černíková, V. – Makariusová, V. Sociální ochrana. Praha: Policejní akademie, 1997. s. 96 – 110. 14 stran Systém kontinuální sociální péče s klienty dle vládního usnesení č. 341/1994 v rámci Programu prevence kriminality -
Rozšíření působnosti sociálních kurátorů na své klienty ve fázi trestního a soudního řízení a to ve vazbě i na svobodě.
-
Hlubší spolupráci sociálních pracovníků Vězeňské služby se sociálními kurátory úřadů samospráv s rozšířenou působností, které jsou jedním ze subjektů systému kontinuální sociální práce. Jde zde o plynulé předávání informací o klientovi, odstranění resortismu, docílení kontinuity sociální práce ve fázi trestního a soudního řízení, v průběhu VTOS a po propuštění, prohloubení integrativní funkce výkonu trestu ve smyslu znovu začleňování odsouzených do společnosti (spolupráce na vypracovávání individualizovaných programů sociální integrace těchto jedinců do občanského života).
-
Vytváření vhodnějších podmínek pro rozvinutí a uplatnění sociální práce ve vztahu ke klientovi v plném obsahu jejího vymezení, aby sociální pracovníci mohli být tvořiví, měli prostor pro vlastní sociálně výchovnou poradenskou práci, která se odvíjí od navázání vzájemného socio-terapeutického vztahu. Tento vztah je charakterizován vzájemnou důvěrou, trpělivostí, empatií a vnitřní angažovaností sociálního pracovníka na problému klienta, jeho profesní dovedností vést, podněcovat klienta k převzetí odpovědnosti za své sociální problémy, schopností podněcovat a postupně rozvíjet jeho sociální dovednosti, které jsou potřebné při řešení vzniklých sociálních problémů.
18
-
Kontinuální sociální práce se orientuje na poskytování takové pomoci sociální péče, která napomáhá uschopňovat klienta k řešení své situaci sociálně odpovědnějším, vyzrálejším způsobem se zvyšující se mírou samostatnosti. Uschopňuje klienta převzít odpovědnost za své rozhodnutí, jednání a volbu životní cesty – je to sociálněvýchovné působení, vedení, ovlivňování klienta, jehož cílem je dosažení optimálního stupně občanské dospělosti. Těžiště práce sociálních pracovníků by mělo spočívat v sociálně výchovném působení na klienta.
-
Opouští se paternalistický vztah ke klientovi, příznačný pro poskytování sociální péče v předlistopadovém období, kdy klient byl převážně pasivním objektem poskytované sociální péče. Klient se pak nechával opečovávat a dožadoval se této péče s vědomím bezmezného práva na tuto péči bez vynaložení jakéhokoliv přičinění. Tato péče zbavovala klienta zodpovědnosti a neuschopňovala jedince řešit si vlastní sociální problémy sám.
-
Kontinuální sociální péče zmírňuje a zamezuje vzniku pocitů sociální izolovanosti, sociálního vykořenění klientů tím, že zavádí tzv. extramurální programy, které orientují klienty na udržení, posílení a další rozvíjení nebo vytvoření nových (příznivých) vazeb jedince na svět mimo věznici.
-
Posiluje motivaci a volní úsilí klienta integrovat se do společnosti – podněcuje a napomáhá klientovi najít si své místo – individualizovaný sociální prostor pro své fungování jako řádného občana (např. zprostředkování ubytování, práce, kontakt s úřady za účelem získávání sociálních dávek, pracovního zařazení). Extramurální programy zmírňují důsledky prizonizace posilováním vztahů, aktivit směřujících do občanského života a přípravou klienta na život po propuštění.
-
Jedním z úkolů kontinuální sociální péče je také aktivizovat a rozvíjet síť institucí, sdružení a společenství napomáhajících řešit problémy sociální a kriminální prevence.
-
Kontinuální sociální péče je poskytována občanovi, který se dostal do konfliktu se zákonem. Péče je mu poskytována na vlastní požádání. Klient jí může využít na základě dobrovolnosti a je poskytována jemu a členům jeho rodiny bezplatně.
6. Časový harmonogram studia: Obsah předmětu je rozdělen do 12 témat, uvedených v předcházející kapitole. Vedle toho budou v rámci studia konána dvě studijní soustředění a studenti absolvují zápočet. Rozdělení studia do jednotlivých týdnů je v zásadě shodné s rozčleněním obsahu předmětu tak, že v jednotlivých týdnech by měli studenti zvládnout vždy jedno z témat, uvedených v předcházející kapitole. Studijní soustředění budou zaměřena takto: -
první soustředění:
úvod, seznámení s organizací a výukou předmětu a požadavky
19
pro jeho úspěšné ukončení; obsah předmětu, jeho struktura, seznámení s povinnou a doporučenou literaturou hmotněprávní alternativy, východiska alternativního řešení trestních věcí, tresty, probace, alternativní tresty, jejich geneze, druhy, výkon a efektivita -
druhé soustředění:
procesněprávní alternativy, odklony v trestním řízení, mediace jako alternativní podoba naplnění trestní spravedlnosti; podstata mediace, možnosti využití a struktura mediačního procesu v trestním řízení; problematika řešení trestné činnosti mladistvých a nezletilých
Pro absolvování předmětu je nutné prostudovat výše uvedených cca 320 stran českého textu, vypracovat seminární práci a úspěšně absolvovat zápočet. Témata seminárních prací budou zadána při studijních soustředěních. 7. Písemná seminární práce: Vzhledem k charakteru předmětu a potřebě doplňovat základní informace z povinné literatury dalším studiem doplňujících materiálů, publikovaných jak v češtině, tak i z cizojazyčných, jsou témata seminárních prací volena tak, aby při jejich splnění student prokázal porozumění dané tématice, schopnost samostatné interpretace problémů a jejich komparace v kontextu naší a zahraniční právní úpravy. Kritéria bodového hodnocení seminárních prací: -
rozsah práce 5-7 stran A4 obsahová správnost, přesná faktografie – 40% schopnost vlastní interpretace problému, analytická nebo komparativní kvalita vypracování – 30% dodržení formálních kritérií (literatura, poznámkový aparát) – 20% styl, pravopisná úroveň – 10%
Pro splnění požadavků na úspěšně vypracované seminární práce je potřebné získat 60% z 10 bodů, jež je možno maximálně získat.
20
