Pro vodu, vzduch a přírodu Rozhovor s geologem Václavem Cílkem

EkoDotace_01.qxd:Ekodotace 8/5/10 7:13 PM Page 1

Pro vodu, vzduch a přírodu Rozhovor s geologem Václavem Cílkem

Vila nebo louka

- i tak může vypadat čistírna Místo, kde je radost dýchat

Tipy na výlet

n

Zelené filmy

n

Průvodce labyrintem eurofondů

EkoDotace_02-03.qxd:Sestava 1 8/6/10 4:10 PM Page 2

Operační program Životní prostředí

pro vodu, vzduch a přírodu Druhý největší operační program v České republice – Operační program Životní prostředí – má po třech letech od svého spuštění viditelné výsledky. Tisícům projektů byla schválena dotace a devět set projektů je hotových. Operační program pomáhá nejenom životnímu prostředí, ale i české ekonomice. Zateplené školy, rozšířená kanalizace, čisté rybníky, nové parky a rekultivované skládky zlepšují životní prostředí. Díky těmto projektům financovaným z prostředků Evropské unie také vznikají ročně tisíce nových pracovních míst.

Z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj je pro Českou republiku připraveno téměř 5 miliard eur, téměř 900 milionů eur přispěje Česká republika z veřejných rozpočtů.

Do konce července 2010 bylo podpořeno 4500 projektů, z toho 900 je hotových. Příjemcům dotací bylo proplaceno 9,6 miliard korun.

PŘEHLED ČERPÁNÍ DOTACÍ Z OPŽP

Program byl spuštěn v roce 2007 a dotace bude rozdělovat do roku 2013. Administraci programu má na starosti Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí ČR.

INFOSERVIS

Celkem byly schváleny dotace ve výši 74 miliard korun. Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní. Celkem schváleno 42 miliard korun pro 596 projektů.

VÝSLEDKY JSOU VIDĚT

Zelená linka: 800 260 500 E-mail: [email protected] Web: www.opzp.cz

n

n

n n

n

Mezi hlavní příjemce dotací patří obce a města. Na peníze EU pro životní prostředí dosáhnou ale i podnikatelé a neziskovky. Největší zájem je o zateplování budov, nejvíce peněz míří do budování a obnovy vodohospodářské infrastruktury.

n

n n n

Zlepšování stavu přírody a krajiny a podpora environmentálního vzdělávání. Celkem schváleno 9,8 miliard korun pro 1530 projektů.

250 škol, školek a dalších veřejných budov je již zatepleno 206 000 tun ročně – o tolik se sníží emise CO2 1560 TJ energie ušetřené za rok 650 milionů korun ročně ušetří veřejné budovy v nákladech na vytápění 66 hektarů rekultivovaných skládek 74 hektarů území, kde byly odstraněny staré ekologické zátěže 2840 kilometrů nové kanalizace 134 nových čistíren odpadních vod 116 modernizovaných čistíren odpadních vod

Lepší nakládání s odpady, odstraňování starých ekologických zátěží a omezování průmyslového znečištění. Celkem schváleno 8,5 miliard korun pro 654 projektů. Úspory energie, podpora obnovitelných zdrojů energie a snižování emisí. Celkem schváleno 13,7 miliard korun pro 1735 projektů.

CELKOVÉ NÁKLADY PROJEKTŮ A VÝŠE DOTACÍ OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH Celkové náklady projektů podpořených v OPŽP

Celková výše podpory

kraj ský Zlín

čina Vys o

kraj ecký Úst

kraj Stře

doč

eský

kraj ský Plze ň

ý kr aj bick Pard u

kraj cký mou Olo

slez

ský

kraj

kraj reck ý Libe

Mor avsk o

Krá lo

veh ra

dec

ký k

raj

ý kr aj vars k Kar lo

kraj mor avsk ý Jiho

česk Jiho

měs Hla vní

ý kr aj

v miliardách Kč

to P rah a

18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

Údaje o čerpání a dosažených výsledcích platí k 31. 7. 2010. 2 | eko dotace 2010


Obsah/Editorial Úspory energie a obnovitelné zdroje

4

EDITORIAL

Účty za energii může snížit každá obec

Zařízení, která změnila koloběh vody

6

Voda je nad zlato

Recyklovat jde téměř cokoli

8

Kam s ním? Třídit, třídit, třídit

Ochrana přírody a ekovzdělávání

10

Domácí exotika

Komentář

12

Petr Zahradník: Operační program Životní prostředí pomáhá české ekonomice

Rozhovor

14

Václav Cílek: Pokusme se chránit to, co zbylo z naší přírody

Dotace podle krajů

16

Jak je na tom váš kraj?

Tipy na výlet

18

Jáchymov – vítejte v pekle

20

Cep – návrat ke kořenům

21

Hartmanice – křižovatka šumavských cest

22

Litoměřice – energie z nitra Země

23

Pravěká osada Dubicko

24

V zoo budou topit hnojem

25

Bzenec – na kole krajem vína

Filmy a filmové festivaly

26

Zelené výzvy jednoho světa

Inspirace ze zahraničí

28

Místo, kde je radost dýchat

29

Spokojeni bez fosilních paliv

30

Güssing: víme, jak z krize ven

Pro vodu, vzduch a přírodu... Tak zní heslo Operačního programu Životní prostředí, druhého největšího operačního programu v České republice. Evropské dotace pro lepší životní prostředí k nám proudí již mnoho let, ale od roku 2007 jde o částku, kterou je těžké si představit. Pět miliard eur, které má Česko k dispozici do roku 2013, pohromadě asi nikdy neuvidíte. Již teď však můžete na vlastní oči vidět, co za tyto peníze vzniká, a přesvědčit se, že jde o projekty opravdu užitečné, a to nejen pro vodu, vzduch a přírodu, ale především pro lidi. Nových sběrných dvorů, čistíren odpadních vod nebo zateplených škol a školek jsou již stovky a je téměř jisté, že některý z projektů se realizoval i ve vaší obci. Vybrané z nich představujeme na stránkách tohoto časopisu, o všech si pak můžete najít informace na webu www.opzp.cz. To hlavní, co vám chceme představit, je smysl a cíl Operačního programu Životní prostředí. Věřím, že se nám to nejen prostřednictvím rozhovoru s geologem Václavem Cílkem a komentáře Petra Zahradníka v tomto magazínu povedlo. Vážené čtenářky, vážení čtenáři, inspirativní čtení vám přeje

Evropská unie

31

Evropské peníze pomáhají překonávat rozdíly

EKO DOTACE / magazín Operačního programu Životní prostředí / vydal Státní fond životního prostředí ČR / vyšlo v srpnu 2010 / časopis je distribuován bezplatně / redakce: Olbrachtova 2006/9, 140 00 Praha 4, [email protected] / publisher: Petra Kolínská, šéfredaktor: Ivo Čermák, design: Jan Wasserbauer, fotografie: Vladimír Škarda, Pavel Vlček, Jan Wasserbauer, archiv. Magazín byl vydán a distribuován za finanční podpory Evropské unie z Fondu soudržnosti.

Lenka Brandtová tisková mluvčí Státního fondu životního prostředí ČR

eko dotace 2010 | 3


Účty za energii může snížit každá obec Přes šestnáct stovek veřejných budov, hlavně škol a školek, získalo z Operačního programu Životní prostředí dotaci na energetické úspory. Hotovo je již 250 projektů. Díky nim je ve vzduchu méně emisí CO2 a obce mají výrazně nižší účty za vytápění. íky dotacím z Operačního programu Životní prostředí zaměřenému na úspory energie a větší využití obnovitelných zdrojů energie mohou obce, kraje a jejich společnosti významně šetřit náklady. Podpora je totiž určena na úspory energie a výstavbu a rekonstrukci zařízení s cílem zvýšit využívání obnovitelných zdrojů energie pro výrobu tepla a elektřiny. Co to znamená v praxi? Především výměnu neekologických zdrojů tepla za moderní systémy, přičemž přednost se dává zařízením využívajícím obnovitelné zdroje energie, jako jsou kotle na biomasu, solární soustavy nebo tepelná čerpadla. Největší část projektů je zaměřena na úspory energií, tedy celkové zateplení budov, včetně výměny oken a dveří.

D

PODPORA V ČÍSLECH

(K 31. 7. 2010)

12,7 miliardy korun – schválená dotace Operačního programu Životní prostředí na zateplení a využití obnovitelných zdrojů energie n 3,6 miliardy korun převedeny na účty realizátorů n 1672 projektů získalo podporu n 250 škol, školek a dalších veřejných budov má rekonstrukci hotovou n 8 – tolikrát byla vyhlášena výzva pro podávání žádostí o podporu n

Peníze zůstávají doma Velká část peněz, které platí obec za teplo a elektřinu, odchází většinou velkým energetickým společnostem a zčásti do zahraničí. Při použití obnovitelných zdrojů ale tyto platby zůstávají doma, obvykle se totiž platí lokálním podnikatelům. Peníze více obíhají na lokální úrovni a tím se zvyšuje životní úroveň v regionu. Když třeba obec nahradí plynové vytápění výtopnou na dřevo, bude nakupovat dřevo od místních producentů (jim se tak zvýší příjmy) nebo může dřevo získávat z vlastních lesů. Je-li projekt dobře navržen, může obyvatelům obce klesnout konečná cena tepla. V důsledku jim tak zbude více peněz, ty mohou použít třeba na opravu domu, při které zaměstnají místní firmu. 4 | eko dotace 2010

VIDITELNÉ VÝSLEDKY (K 31. 7. 2010) 1560 TJ za rok energie se ušetří díky schváleným projektům n 650 milionů korun ročně ušetří veřejné budovy v nákladech na vytápění n 206 tisíc tun ročně – o tolik se sníží emise CO2 n

Pro zemědělce může být pěstování energetických plodin zajímavou alternativou k potravinářské produkci. Má zemědělec ornou půdu, pro kterou nemá využití a hodlá ji zatravnit? Proč na ní nepěstovat energetickou biomasu? Tu lze navíc zasadit i na zemědělsky nevyužívaných půdách, jako jsou rekultivované plochy. Využití obnovitelných zdrojů obecně přináší nová pracovní místa. Nejde jen o obsluhu elektráren, výtopen či jiných zařízení, ale především o práci při výrobě a montáži zařízení. Během posledních deseti let se například počet firem montujících solární systémy zvýšil zhruba na desetinásobek. V zemědělství pak produkce energetické biomasy pomáhá udržet pracovní místa. Další pracovní příležitosti vznikají při zpracování biopaliv. Proč právě biomasa Biomasa bude v našich podmínkách vždy hlavním obnovitelným zdrojem energie. Jde o speciálně pěstované energetické plodiny, zbytkovou slámu a seno nebo dřevěnou štěpku, které se používají ve výtopnách a teplárnách. Peletky ze dřeva a rostlinných materiálů jsou pohodlným palivem pro domácí topení. Při spalování biomasy sice vzniká oxid uhličitý, ale i přesto jde o čistý zdroj energie. Uhlík, který se takto uvolňuje, totiž rostlina předtím při svém růstu odčerpala ze vzduchu. Koncentrace skleníkových plynů v atmosféře tedy zůstává prakticky stejná. Při pálení uhlí nebo zemního plynu však oxidu uhličitého v ovzduší přibývá. Uhlík se totiž přemisťuje z podzemí, kde ležel miliony let. o Petra Kolínská

EkoDotace_04-05.qxd:Sestava 1 8/6/10 10:18 AM Page 5

Úspory energie a obnovitelné zdroje

Biomasa a zateplování - dvě různé cesty k čistšímu ovzduší a nižším účtům za energie.

ZEPTALI JSME SE… Jak hodnotíte přínos peněz z evropských fondů směřujících na ekologii? Jiří Strach, režisér a herec „Peněz, které jdou na ekologické projekty, není nikdy dost. A nevadí, jestli je to vysázení stromků v Horní Dolní nebo vystavění čistírny pro celou Prahu. Finance z Evropské unie jsou důležité – bez nich by se nezrealizoval ani zlomek toho, co se díky nim daří. Tak jen víc takových projektů, které budou stát za to!“

Lenka Dusilová, zpěvačka „Investice do ekologie jsou dobrá věc. Jen vzhledem k morálce a korupci v téhle zemi se bojím, aby se na penězích, které mají jít na obnovu přírodních systémů, nikdo neobohacoval. Proto bych chtěla, aby se kladl velký důraz na kontrolu použitých peněz. Aby se v institucích, které jsou za ně zodpovědné, snažili získávat více a více pevných a chytrých lidí s citem, s jejichž pomocí jsou dotace nezneužitelné.“

Petr Vacek, herec Solární panely ohřívají vodu ve veřejném dětském brouzdališti a bazénu v obci Štítná nad Vláří.

Z ČEHO VZNIKAJÍ OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE Většina obnovitelných zdrojů – energie větru, vody, biomasy a jiných má původ ve slunečním záření, které dopadá na zeměkouli. Výjimkou je geotermální energie, která vzniká různými procesy v nitru Země. Také energie přílivu a odlivu nepochází ze Slunce, ale z přitažlivosti Měsíce a Země. Slunečního záření dopadajícího na Zemi je k dispozici více než dost: uvádí se, že za hodinu dopadne na zeměkouli zhruba tolik solární energie, kolik činí veškerá spotřeba primárních zdrojů na celé planetě za rok.

„Jak jinak než kladně. Dlouho jsme slýchali, že si na životní prostředí musíme nejdřív vydělat. Touhle demagogií se zakrývalo a zakrývá, že si na úkor nás všech přijde pár vyvolených na pěkné prachy a pak se teprve můžeme bavit o nějaké ochraně životního prostředí. Teď je tu pět miliard eur z evropských fondů. To je dost, ne? Zdá se mi, že na ochranu životního prostředí je už vyděláno. Tak na co čekat?“

eko dotace 2010 | 5


Voda je nad zlato

Naše civilizace je založena na energii a vodě. Bez nich, a hlavně jejich promyšlené dodávky spotřebiteli, by zkolaboval průmysl, zemědělství i výroba potravin. Od chvíle, kdy zaprší, po okamžik, kdy doma otočíme kohoutkem, a nakonec použitou vodu vrátíme do oběhu, podstoupí každá kapka vody velmi náročnou cestu. 6 | eko dotace 2010


Zařízení, která změnila koloběh vody

ez vody a energií bychom se nemohli vykoupat, spláchnout záchod, vyprat prádlo, umýt nádobí a využít možnosti klimatizace. Stále více připomínáme onoho Širokého, co byl schopen vypít na posezení celý rybník. V polovině 18. století člověk v průměru denně spotřeboval kolem 20 litrů vody, o sto let později asi 80 litrů a nyní něco přes 100 litrů. Ta čísla se vztahují k bezprostřední spotřebě, nezahrnují vodu využitou v zemědělství a v průmyslu. Přitom na výrobu jednoho kilogramu papíru je potřeba asi 300 litrů vody a k produkci jednoho kilogramu pšenice potřebujeme celý kubík.

B

Máme, co nám naprší Na Českou republiku dopadne ročně asi 50 miliard m3 deště. Z toho my, obyvatelé ČR, bezprostředně využijeme asi dvě miliardy kubíků vody. Skoro pět procent srážek! Pro většinu bude asi překvapením, že největší podíl vody spotřebuje výroba energie. To jsou ty široké „komíny“ kolem tepelných nebo jaderných elektráren, z nichž „kouří“ oblaka páry. Až pak následuje voda, s kterou se každodenně dostáváte do styku, voda dodávaná pro veřejnou spotřebu. To je ta voda, co teče třeba z kohoutku nebo ze splachovadel. Průměrný člověk denně spotřebuje ve své domácnosti přes 100 litrů pitné vody, avšak z toho jen asi dva litry vypije. Mnoho pitné vody spláchneme do záchodu. Zpátky do oběhu ji vrací čistírny odpadních vod. Pokrok nezastavíš Před rokem 1989 se u nás čistilo jen 70 procent odpadních vod. Za dvacet let se podařilo posílit vodohospodářskou infrastrukturu natolik, že nyní je to již 95 procent. V letech 2000 až 2008 došlo v ČR k prodloužení kanalizační sítě o 80 procent, a tím ke zvýšení podílu obyvatel připojených na kanalizační síť ze 75 na 81 procent. Také díky dotacím z Evropské unie byly vybudovány kanalizace a čistírny odpadních vod ve všech větších městech a v posledních letech je hlavní pozornost věnována výstavbě čistíren a kanalizací v obcích o velikosti 2000 až 10 000 ekvivalentních obyvatel a rekonstrukcím stávajících čistíren. Na jaře se můžete zajít podívat do čistírny Moderní čištění odpadních vod je založeno na principech mechanických, chemických, fyzikálně-chemických nebo biologických. Většina čistíren tyto principy kombinuje. Moderní systémy odvádění a nakládání s odpadními vodami se skládají z mnoha technologických celků a procesů, názvy některých mohou většině lidí zavánět tajemnou alchymií. Letmo zmiňme: kanalizace, odlehčovací komory, česle, lapáky, usazovací a dosazovací nádrže, aktivační proces, nitrifikace a denitrifikace,

Možná vás to překvapí, ale takhle moderně vyhlíží čistírna odpadních vod v Náměšti nad Oslavou.

kalové hospodářství. Existují i alternativní postupy čištění, například kořenové čistírny. Proniknout do alchymie výroby pitné vody ze splašků můžete i vy. Většina čistíren odpadních vod pořádá den otevřených dveří kolem 22. března, který je Světovým dnem vody. Pravidelné exkurze v průběhu celého roku pak nabízí stará čistírna v pražské Bubenči. Proč vlastně čistit Dříve se při čištění vody věnovala pozornost odstranění dusíku a fosforu. Díky tomu přestala voda páchnout. K takovému čištění se používají buď chemické postupy na bázi srážení, nebo se využívá biologických metod spočívajících v tom, že některým bakteriím naše splašky velmi chutnají a výsledkem jejich zažívání jsou celkem jednoduché a neškodné látky, jako jsou kysličník uhličitý či oxidy dusíku.

HISTORIE SPLAŠKŮ O odvádění splaškových vod se snažily již starověké civilizace. Pak ale následovala dlouhá staletí, kdy i ve městech se splaškové vody vylévaly z oken. Člověk – nebuďme prudérní – dělal svoji potřebu na nočníku a vrcholem byly septiky a kadibudky. Odvádění vod s pomocí kanalizace se objevilo na přelomu 18. a 19. století zejména v Anglii a v Německu. Odpadní voda končila v řekách a ze začátku se zdálo, že to nevadí. V poslední čtvrtině 19. století však začaly být negativní vlivy na vodní toky vidět a cítit. A právě z té doby jsou známy první pokusy s čištěním odpadních vod.

V souvislosti s novými vědeckými poznatky se začínají vyvíjet i postupy na odstraňování různých cizorodých látek, jako jsou zbytky léků, kosmetiky a jiných chemikálií. Sice jich každý z nás produkuje velmi málo, ale zde platí, že stokrát nic umořilo i osla. Zjišťuje se totiž, že například v souvislosti s používáním antikoncepce někteří vodní živočichové „neví, zda jsou sameček či samička“. Navíc, byť čistírenské kaly mají potenciál být ideálním hnojivem pro svůj vysoký obsah dusíku a fosforu, brání jejich využití v zemědělství právě tyto cizorodé látky. To se ale dozajista změní s tím, jak se budou vyvíjet nové technologie čištění a jak bude stoupat cena hnojiv. o Václav Stránský

VÝSLEDKY JSOU VIDĚT

Průměrný Čech spotřebuje denně 100 litrů vody, ale jenom dva litry z toho vypije.

Z evropského Fondu soudržnosti bylo dosud podpořeno 500 projektů částkou 41 miliard Kč. V praxi to znamená mj. 2840 kilometrů nové kanalizace a 134 nových čistíren odpadních vod.

eko dotace 2010 | 7


1|

Kam s ním?

2|

3|

Třídit, třídit, třídit Svých odpadů se zbavují nejen továrny, obchody, restaurace, ale také každý z nás. Obsah popelnic a kontejnerů končí z 80 procent na skládce. Skončit s hromaděním odpadků nejde ze dne na den, ale řešení existuje. S financováním navíc pomáhá Evropská unie. výrobě každé tuny vyhozeného materiálu je obvykle třeba vytěžit, vykácet, zpracovat a dovézt několikanásobné množství přírodních surovin. To má nemalé dopady na životní prostředí i ekonomiku. Stejně tak převážení, ukládání i spalování hromad odpadků. Jde to přitom i jinak. Návod pro lepší nakládání s odpady u nás určuje tak zvaný Plán odpadového hospodářství ČR. Velkou část cílů se daří plnit. Vytváříme méně odpadu než většina Evropanů, znovu využíváme více stavebních a těžebních odpadů. Dobře recyklujeme obaly. Stále ale zbytečně plýtváme.

K

8 | eko dotace 2010

Základní pravidlo, jak na odpady, platí na celém světě stejně. Na prvním místě bychom se měli snažit, abychom odpad zbytečně nevytvářeli. Co si doma například zkompostujeme, se odpadem vůbec nestane. Skleněné lahve od piva, nákupní tašky a spoustu dalších věcí pak můžeme používat opakovaně. Na třetím místě, pokud jde o dopady na naše životní prostředí, je recyklace. Součástí řešení je i energetické využití odpadu ve spalovně. Řešení známe Do letošního roku měla recyklace odpadů z domácností vzrůst na 50 procent ve srovnání s rokem

HŘEJIVÝ ODPAD Ve frontě před vlekem na sjezdovku oceníte, že jste v létě pečlivě odhazovali PET lahve do žlutého kontejneru. Vedle dobrého svědomí vás totiž bude hřát i zimní bunda z PET lahví. Na jednu tak zvanou fleece bundu jich stačí 25. Vytříděné PET lahve se rozdrtí do podoby vloček a vyperou. Vločky se pak roztaví na vlákna a spředou do pramenů. Tlustšími se plní zimní bundy, spací pytle či hračky. Z jemných vláken vyrobili fleece vlákno, z něhož je ušita vaše bunda či šála.


Recyklovat jde téměř cokoli

ODPADY U NÁS DOMA V roce 2008 jsme v Česku vyprodukovali celkem 4 401 373 tun komunálního odpadu. Podobně tomu bylo i v letech 2002 až 2007. Na každého obyvatele ČR tedy připadá 422 kilogramů ročně. Průměrný Čech tak každé dva měsíce vyhodí tolik odpadků, kolik sám váží.

nám patří lahve z polyetylentereftalátu (známé PET-ky). Z nich se vyrábí řada užitečných věcí – výplně zimních bund a spacích pytlů, zátěžové koberce či znovu PET lahve. Také z polyetylenových (PE) fólií, sáčků, kelímků a pytlů lze opět vytvořit stejné druhy výrobků. Ze směsi různých plastů se lisuje zahradní nábytek, zatravňovací dlaždice, odpadkové koše nebo protihlukové stěny u železnic a dálnic. Znečistěné plasty je možné využít v cementárnách, popřípadě ve spalovnách komunálního odpadu. Existují také technologie na výrobu motorové nafty ze směsných plastů.

1-3 | Pro projekty zaměřené na lepší nakládání s odpady, snížení jeho produkce a odstraňování starých ekologických zátěží je v OPŽP vyčleněno celkem 913 milionů eur. Podporu získávají obce na nové sběrné dvory, kompostárny, rekultivaci skládek, recyklační závody a stroje a sanaci starých ekologických zátěží. Za první tři roky bylo z OPŽP podpořeno přes 600 projektů a celková výše podpory přesáhla 8 miliard.

2000. Skutečnost? Recyklujeme jich necelou pětinu. V sousedním Německu přitom náš cíl překročili už dávno. Že by to šlo i u nás, dokazuje příklad Starého Města (obce poblíž Uherského Hradiště), kde recyklují 40 procent svých odpadů. Snažení obcí a krajů pomáhají dotace z OPŽP. Podporují ty nejpotřebnější projekty – rozšiřování sběrných dvorů, výstavbu recyklačních linek, kompostáren a bioplynových stanic. Z kuchyně zpět na pole Více než třetinu našeho domácího odpadu tvoří zbytky ovoce a zeleniny či posekaná tráva (ří-

káme mu bioodpad). Vše se přitom dá odložit na kompost v zahradě případně do domácího kompostéru. Někde obce nabízejí hnědé popelnice, ze kterých se bioodpad sváží nejčastěji do kompostárny. Zde vyrobený kompost podle své kvality a místních podmínek putuje přímo zemědělcům či zahrádkářům, do obecních parků nebo na rekultivaci území poznamenaného těžbou a stavebními stroji. Bioplynové stanice dokáží kromě rostlinných odpadů zpracovat i zbytky jídla. Vyrobený bioplyn topí, svítí nebo pohání auta a traktory. Odpad z výroby – tak zvaný digestát – se obvykle dá využít jako hnojivo. Právě návrat živin zpět na pole je nejcennější. Kvůli intenzivnímu hospodaření a erozi je totiž zemědělská půda stále méně úrodná. Užitečné plasty Vytříděný plastový odpad dokáže nahradit dováženou ropu. Protože každý druh plastu má trochu jiné vlastnosti, je třeba obsah žlutých kontejnerů ručně dotřídit. K nejžádanějším surovi-

Zbavte se svých pneumatik Ojeté pneumatiky, stejně jako třeba vysloužilý olej či autobaterie, můžete nechat v autoservisu nebo ve sběrném dvoře. Ve zpracovacím závodě pneumatiky nejprve rozřežou na malé kousky. Kov z drátěné výztuže putuje do železáren, guma se rozdrtí a z takto získaných granulí se pak pod velkým tlakem lisují desky. Z nich se vytvářejí povrchy dětských hřišť a sportovišť. Měkký podklad šetří klouby a utlumí pád dítěte z houpačky nebo prolézačky. Nezapomeňte. Odevzdáním pneumatiky možná někomu pomůžete k tomu, aby se sportováním na umělém povrchu zbavil své přebytečné „pneumatiky“ kolem pasu. o Alena Vondroušová

STOP ZBYTEČNÉMU ODPADU Kupujte kvalitní výrobky a používejte je, dokud slouží. Nový model počítače je možná rychlejší, ale na jeho výrobu a dovoz se spotřebovalo ohromné množství surovin a energie. n V obchodě se vyhněte nadbytečným obalům, jednorázovým taškám či balené vodě. Za zbytečný odpad zaplatíte dvakrát - v obchodě a v poplatcích za odpad. n Přebytečné šatstvo, knihy nebo hračky odevzdejte některé z charitativních organizací. Přestanou doma zabírat místo a ještě dobře poslouží potřebnějším. n Můžete-li, odvezte starý chléb či skořápky z vajíček na venkov, kde si na nich pochutnají králíci a slepice. n Zbytky ovoce a zeleniny zahrabte do kompostu na zahradě či do domácího kompostéru. Odměnou vám bude kvalitní hnojivo pro záhony či pokojové květiny. n

eko dotace 2010 | 9


I ryby mají svůj přechod. Aby mohly ryby a vodní živočichové směle migrovat v řece Berounce, byl vytvořen by-pass na jezu v lokalitě Nezabudický mlýn. Projekt byl podpořen třemi miliony korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

ediná dlouhodobě účinná ochrana vzácných druhů fauny i flory před vyhynutím spočívá v ochraně prostředí, ve kterém žijí. Snažíme se proto snižovat znečištění vzduchu, vody a půdy a co nejméně zasahovat do posledních ostrůvků zachovalé přírody. Zvířata a rostliny v kulturní krajině ale často ke svému přežití zásahy naopak potřebují. Nádherně květnaté šumavské či karpatské louky jsou výsledkem pravidelného kosení a spásání, bez šetrného hospodaření by zarostly lesem. Tomu, aby naše krajina zůstala pestrá a zajímavá, pomáhá i Operační program Životní prostředí.

J

Nemusíte jezdit daleko Mnoho Češek a Čechů dnes cestuje za přírodními krásami daleko za hranice vlasti. Příchuť exotiky na nás ale může čekat mnohem blíž. Nevěříte? Díky výjimečné pestrosti geologického a přírodního složení můžeme i v naší malé zemi objevit skoro cokoliv – od mrazivé tundry na vrcholu Sněžky až po kousek pouště 10 | eko dotace 2010

BOHATSTVÍ DRUHŮ V ČESKU Počet rozpoznaných druhů organismů u nás se pohybuje mezi 73 až 102 tisíci (s výjimkou virů a bakterií). V ČR žije např. 577 druhů obratlovců, 24 až 43 tisíc druhů hmyzu, 2700 druhů vyšších rostlin. Zdroj: AOPK ČR

na písečném přesypu u Vlkova. Nemáme u nás, pravda, velehory či mořské pobřeží. Zato k poznávání krás našeho přírodního bohatství nepotřebujeme pořádat expedice. Stačí pevné boty, kolo nebo loď s pádlem. U nás je prostě všude blízko. Závislost na lécích Není na zemi bylina, aby na něco nebyla, praví přísloví. Obliba přírodních léčivek spíše stoupá, ani moderní farmacie je nedokázala nahradit. Na lécích z přírody jsme zkrátka závislí. Hledání léků na vážné lidské choroby se často soustředí

právě na zkoumání rostlin a živočichů. S těmi, které již vymírají, odcházejí také možné odpovědi, které již nikdy nenalezneme. Tomu, aby se druhová pestrost – odborně řečeno biodiverzita – nesnižovala, pomáhá i celoevropská soustava chráněných území NATURA 2000. Ta chrání evropsky významné druhy živočichů (především ptáků) a rostlin a také zachovalé typy ekosystémů. Její vytvoření je povinností každého státu Evropské unie. Až se k nám zase vrátí „Bystrý jako rys“ říkávaly naše babičky. Našim dětem hrozí, že tomu přísloví nebudou rozumět. Rysů u nás žije jen pár desítek. Medvědů a vlků ještě méně. Zdecimoval je (a stále je ještě smrtelně ohrožuje) hlavně bezohledný lov, ale také nahrazení přirozených lesů umělými smrkovými monokulturami. Rakům a lososům se ještě před pár desítkami let dařilo tak, že mohli našim předkům hojně zpestřovat jídelníček. Jejich (a mnoha


Ochrana přírody a ekovzdělávání

Domácí exotika Tak jako je ve zdravém těle zdravý duch, jen ve zdravé přírodě může žít pestré a vyvážené společenství rostlin, zvířat a také lidí. Z nemocné krajiny mizí celé druhy živých organismů, odborníci říkají, že druhová pestrost klesá. Opravdu se jí chceme vzdát?

dalších druhů vázaných na vodu) nešťastný osud souvisí s napřimováním a betonováním potoků a řek, budováním přehrad znemožňujících přirozený tah ryb, znečištěním z továren a domácností. Dlouhou řadu druhů motýlů, střevlíků či vážek z luk, polí a mokřadů vytlačilo neuvážené odvodňování, přehnaná chemizace a rozorávání mezí a remízků. Když se snažíme chránit zbývající druhy zvířat a rostlin před vyhynutím, děláme to hlavně kvůli sobě. Vymírání druhů je důsledkem špatného stavu prostředí, ve kterém žijeme i my lidé. Evo, znáš EVVO? Co se vám vybaví, když se řekne environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO)? Každému nejspíš něco trochu jiného, nebo také nic. Ve skutečnosti se většina z nás s těmito aktivitami již někdy setkala. Někdo si vzpomene na tábory Hnutí Brontosaurus, na kterých mladí

lidé zvelebují hrad či pomáhají v lese a vedle toho hrají hry v přírodě. Jiný si představí své dítě, jak nadšeně vypráví zážitky z programu v ekovýchovném centru třeba o tom, jak třídit odpadky nebo poznávat zvířata v lese. Někdo z vás je možná učitel, který má ekologickou výchovu ve své škole na starosti a absolvoval v ekocentru kurz pro pedagogy. Další z vás možná získal užitečnou radu nebo infor-

PENÍZE NA OCHRANU DRUHŮ Evropská unie podporuje prostřednictvím OPŽP projekty, které přispívají ke zpomalení či zastavení poklesu biodiverzity, ochraně ohrožených druhů rostlin a živočichů, zajištění ekologické stability krajiny a podporují vznik a zachování přírodních prvků v osídlených oblastech. Z Evropského fondu pro regionální rozvoj je pro tuto oblast vyčleněno téměř 600 milionů eur, dalších 105 milionů eur přispívá Česká republika.

mační leták z některé ekologické poradny. To vše sem patří a ještě řada dalších aktivit, které dnes nabízí především několik desítek středisek ekologické výchovy a dalších nevládních organizací či ekologické poradny. Ekologická výchova se také stává součástí výuky na základních i středních školách. Středisko v každém kraji Alespoň jedno velké středisko ekologické výchovy, jehož součástí je většinou i terénní základna pro pobytové programy, najdetednes již v každém kraji. Nabídka těchto krajských středisek je opravdu široká, vybrat si může každý – děti i dospělí, učitelé i rodiče. Od pravidelných kroužků pro děti či kurzů a seminářů pro dospělé přes ucelené programy pro děti z mateřských, základních, středních škol i pro vysokoškoláky, letní tábory až k vydávání letáků a publikací a chovu domácích zvířat pro výukové účely. o Alena Vondroušová eko dotace 2010 | 11


Operační program Životní prostředí

pomáhá české ekonomice

Jaký je celkový dopad Operačního programu Životní prostředí na českou ekonomiku? Nejprve se musíme podívat na základní kontext. Dotace z evropských fondů nebyly, nejsou a nikdy nebudou klíčovým a největším hybatelem ekonomického výkonu, ale spíše sekundárním podporovatelem ekonomiky a činností týkajících se ochrany životního prostředí. 12 | eko dotace 2010


Komentář

elých 114 miliard korun na jeden rok. Tolik peněz je připraveno na strukturální operace v období let 2007 až 2013 v balíku dotací Evropské unie. Vůči nynější výši hrubého domácího produktu ČR tato suma představuje rovná tři procenta. S ohledem na předpokládaný ekonomický růst Česka do roku 2013 je pravděpodobné snížení této relativní míry kamsi k 2,8 procenta. Ekonomický a neřku-li regionální dopad této sumy není v kontextu „velkých“ ekonomických čísel rozhodně zanedbatelný. Samotný Operační program Životní prostředí, druhý největší ze všech operačních programů s celkovým objemem alokace (tzn. množstvím přidělených peněz) téměř 150 miliard korun, se na HDP podílí přibližně 0,6 procenta ročně. A právě tento kontext je třeba vzít v úvahu, pokud chceme zkoumat celkový dopad OPŽP na českou ekonomku. Podíváme-li se na jednotlivé sektorové údaje, začne se nám význam OPŽP jevit daleko významněji. V průměru je ročně z celkové aloka-

C

CO BY BYLO BEZ OPŽP… Míra poklesu stavební výroby by byla viditelně vyšší (asi o pět procentních bodů). n Propad investic by byl viditelně vyšší (přibližně o dva procentní body). n Míra nezaměstnanosti by byla o několik desetin procentního bodu vyšší. n Objem investic do životního prostředí by byl přibližně poloviční. n

ce prostředků OPŽP vydáno přibližně 21,5 miliard korun pro celé stávající programovací období. To je samo o sobě více peněz, než činí průměrná výše investic do životního prostředí z jiných zdrojů. Můžeme tak s jistým zjednodušením říci, že jeho celková alokace (za předpokladu jejího úplného vyčerpání, což se zdá být velmi pravděpodobné) v zásadě zdvojnásobila objem financí jdoucích do životního prostředí primárně na investiční účely. Injekce pro stavebnictví i pracovní trh Řada projektů v rámci OPŽP se přímo opírá o výsledky aplikovaného výzkumu a vývoje. V České republice se na tento účel vydá ročně téměř 55 miliard korun, ve veřejné sféře pak více než 20 miliard – a právě to je přibližná roční alokace OPŽP. I to je velmi důležitý údaj, dlouhodobá udržitelná kvalita ekonomického vývoje je totiž měřitelná i objemem výdajů na výzkum a vývoj. Řada projektů (dokonce výrazná většina, podle současného vývoje přibližně 65-70 procent) OPŽP je spojena se stavebními aktivitami. Objem stavebních výkonů počínaje rokem 2008 začal prudce klesat, přesto i v této době činila je-

OPŽP nastavuje pozitivní vzorce chování, jež mimo jiné vykazují i dodatečný nepřímý ekonomický a finanční efekt. jich celková suma přibližně 215 miliard korun. Mohli bychom tedy říci, že objem stavebních prací spojených s realizací projektů OPŽP se na celkových výkonech stavební výroby podílí významnými sedmi procenty. Navíc v čase, kdy je poptávka po stavebních pracích stále velmi stlačená, představuje OPŽP v době končící krize a pozvolně začínající fáze oživování ekonomiky významný stimulační nástroj pro udržení určitých typů stavebních aktivit a využití ve stavebnictví dříve vytvořených kapacit. Můžeme tak zjednodušeně říci, že nebýt finančních prostředků vydaných v rámci OPŽP, propad stavební výroby v roce 2009 by nečinil 15 procent, ale zřejmě i více než 20 procent (což pochopitelně platí i pro další z operačních programů, především Operační program Doprava). Obdobný přínos je možné zaznamenat i pro trh práce. Přestože velká většina jednotlivých projektů v rámci OPŽP si neklade primárně za cíl zvýšit zaměstnanost a vytváření nových pracovních míst, jeho projekty si žádají odpovídající personální zabezpečení. To se v současné napjaté situaci na trhu práce pochopitelně projevuje velmi pozitivně. Přesto však rozhodující podíl na zaměstnanosti vyvolaný projekty OPŽP má samotná realizační fáze projektů, především v sektoru stavebnictví, ale i v celé řadě dalších doprovodných služeb a s nimi spojených činností (v oblasti průmyslu, dopravy, zemědělství apod.). Z pohledu celkové národohospodářské zaměstnanosti je tento podíl stále relativně nízký a nepředstavuje ani půl procenta; podíváme-li se však na zaměstnanost ve stavebnictví, lze odhadovat, že téměř 30 tisíc pracovníků v tomto sektoru využilo buď zcela, či jen částečně svých kapacit při realizaci projektů OPŽP (samozřejmě existuje i možnost, že se jeden pracovník ve stavebnictví podílel či podílí na realizaci i více než jednoho projektu). Investujeme krizi navzdory I přes probíhající ekonomickou krizi se v Česku stále mimořádně hodně investuje. Část investic

(byť výrazně menšinová) je spojena s aktivitami v rámci OPŽP. Jestliže objem investic za rok u nás činí přibližně 900 miliard korun, bez OPŽP by tato suma byla přibližně o 16 miliard ročně nižší (za předpokladu úspěšného vyčerpání celkové částky alokace tohoto operačního programu). V této souvislosti registrujeme stejný podpůrný efekt jako ve stavebnictví. Investice procházejí obdobím hlubokého útlumu a propadu a projekty v rámci OPŽP jej napomáhají tlumit. Mnoho dalších efektů má ekonomicky nevyčíslitelný dopad, byť působí velmi užitečně a prospěšně. Je to třeba rozšíření povědomí o potřebě ochrany životního prostředí, výchova a vzdělávání týkající se životního prostředí a příznivý vztah k přírodě s vyloučením silných, neblahých projevů chování k přírodnímu odkazu. Negativní dopady vlivu člověka na životní prostředí mnohdy nejde ani při nejlepší vůli vyčíslit (ztráta rostlinných a živočišných druhů, nevratně znečištěné životní prostředí). Zavedení modelů chování, jejichž výsledkem je přirozeně přátelský vztah k životnímu prostředí (samozřejmě i s pozitivním ekonomickým přínosem) podobně, jak vidíme například v Rakousku či Švýcarsku, případně v severských zemím, však má i širší společenský, nejen stroze účetnický, smysl a efekt. o Petr Zahradník

Ing. PETR ZAHRADNÍK MSc. (45) Autor v současnosti zastává pozici vedoucího Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny. V letech 1995 až 1999 vykonával na externí bázi funkci ekonomického konzultanta Kanceláře prezidenta republiky. Je autorem monografie Vstup do Evropské unie a spoluautorem knihy Jsme v Evropě a co dál? Přednáší ekonomii transformace v pražském centru New York University, podílí se na výuce a výzkumné činnosti na Vysoké škole ekonomické v Praze, v Bankovním institutu a řadě dalších institucí. Je členem Národní ekonomické rady vlády.

eko dotace 2010 | 13


Pokusme se chránit to,

co zbylo z naší přírody „Hledejte návod ve starých mapách,“ radí geolog, klimatolog, spisovatel, filozof a popularizátor vědy Václav Cílek, když se jej zeptáte, jak člověk může přispět k péči o krajinu kolem sebe. „Tady jsme měli pramen, tuhle byl rybník, můžeme je znovu obnovit. A tady byla alej. Pojďme a znovu ji vysázejme,“ říká. e své knize Krajiny vnitřní a vnější zmiňujete Velkou Británii, na jejímž území je podle vás vidět tradičně dobrý vztah ke krajině. Jak je to v tomto ohledu u nás? Britové jsou zvláštní a zajímaví tím, že když mají starý dům, tak mají radost, že mají starý dům. Což o nás tak úplně neplatí. Vlastně čím víc na východ, tím to platí méně. Například na Ukrajině donedávna nebylo výjimkou ničit staré dřevěné kostely jenom proto, že místní měli finance na to postavit nový kostelík z betonu. Podobné je to i v Čes-

V

slovou stavbu z konce 19. století, drží v podstatě dodneška. Možná je to spojeno i s určitou solidností přístupu a řemesla tehdy a teď. Jak hodnotíte světovou, evropskou i českou krajinu, co se týče jejich rozmanitostí? Když cestujete po světě, jste zaražen tím, jak klasická krajina mizí před očima. Týká se to Afriky, Asie, Evropy, takže nakonec si uvědomíte, že jednu z vůbec nejlepších krajin, tedy s nejvíce zachovalými krajinnými celky, mají v USA. Co se týká České republiky, tak z hlediska světových trendů

To, co potkalo nás po sametové revoluci, byl nadbytek svobody, což s sebou nese také svobodu ničit, zastavovat, prosazovat se bez ohledu na celek. ké republice, jako bychom měli psychologický odpor vůči starým věcem. Možná je to chudostí poměrů, z nichž to staré vycházelo… Prostě vnímám tu určitý odpor vůči minulosti, který řešíme tím, že staré zničíme a místo toho realizujeme nové, což má často menší užitnou i estetickou hodnotu. Docela dobře je to vidět na nových domech v městských periferiích, mnoho z nich je jen deset let starých, ale už teď je na nich vidět, jak jsou špatně postavené. Vezměte si nějakou průmy14 | eko dotace 2010

můžeme říci, že je u nás situace ještě docela ucházející, přesto i nás by měla varovat rychlost rozmachu nových předměstí, silnic a stavebního ruchu. Zapomíná se na to, že Česká republika je malá, takže nelze zastavovat její plochu donekonečna. Kterých míst v Česku se tyto změny dotýkají nejvíce? Nepřetržité rozlézání předměstí a celkovou fragmentaci krajiny vedoucí ke ztrátě krajinné vel-

koleposti můžete vidět například v Polabí. To mělo v minulosti několik svých malířů, třeba Ferdinanda Engelmüllera, který polabskou krajinu maloval jako pustou, prázdnou a velkolepou. Dneska je to krajina skladů, sloupů vysokého napětí a paneláků, takže nemá již svou dřívější monumentalitu. Lidé dnes mají také více peněz, což s sebou nese větší touhu po rekreačním vyžití. Proto bych řekl, že dnes jsou nejzachovalejšími krajinami podhůří. Podkrkonoší je rozhodně hezčí než samotné turisticky atraktivní Krkonoše, podobně to platí pro Pošumaví či pro krásné rozhraní jižních a středních Čech. Napadají vás pozitivní příklady? Ano, velký posun spatřuji v podstatě ve všech průmyslových územích, a to na příkladu pozůstatků industriální činnosti společnosti. Proč? Protože v bývalých lomech, na haldách, na náspech železnice, ale i na starých hřbitovech, tedy tam, co není polem ani lesem, se shromažďuje život. Je to třeba dobře vidět na Buštěhradské haldě, která je vlastně zeleným ostrovem uprostřed pouště. Ta halda je členitá, křovinatá, má hodně skrýší, zvířata ji vyhledávají. Takže paradoxně staré lomy a haldy se dnes stávají hlavním útočištěm mnohých zvířat a rostlin, což potvrzuje, že se všemi tradičními biotopy české krajiny máme problém. Zanikají činností člověka nebo je ohrožuje spad dusičnanů. Kde může jednotlivec hledat inspiraci v souvislosti s péčí o krajinu a její rozmanitosti?


Rozhovor

Jako vodítko může posloužit znalost toho, jak místo, v kterém žijeme, vypadalo v minulosti. Jak fungovalo. K tomu dobře slouží staré mapy. Pak si stačí říci: Aha, tady jsme měli pramen, tuhle byl rybník, a můžeme je znovu obnovit. A tady byla alej. Pojďme a znovu ji vysázejme. Pokud se tohle podaří, lidé získají motivaci a začnou se více zajímat o své okolí. Důležité však je vůbec začít.

Nemusíme chodit daleko. Velkou inspirací evropského prostoru jsou některé německé kraje a zejména Rakousko, které se snaží ráz své krajiny udržet. To, co potkalo nás po sametové revoluci, byl nadbytek svobody, což s sebou nese také svobodu ničit, zastavovat, prosazovat se bez ohledu na celek. Jsme postiženi démonickou svobodou, zpupností.

Máte za to, že jsou lidé k takovému chování motivováni? Mám za to, že velká politika upadá, ale komunální se zlepšuje. Na mnoha místech potkávám mnoho kompetentních starostů, kteří dobře řeší ekologické problémy. Stačí se podívat, jak se proměňují středy některých malých měst. Opět začínají být k životu. Na druhou stranu se stále setkávám s hloupostí lidí. Tedy ne vždy, nemohu příliš generalizovat, protože tak hrozné to být úplně nemůže. A navíc, což nelze neříct, silně tu působí ekonomický tlak, který si vždy umí naprosto neomylně najít to nejkrásnější přírodní místo a zničit jej svým parazitováním.

Zmiňovali jsme venkov. Jak je na tom z hlediska biodiverzity Praha? Praha je úplně neuvěřitelné město, protože počtem svých rezervací, rozmanitostí a počtem druhů rostlin a zvířat má v podstatě parametry národního parku. Je to dáno její polohou, Praha

Které země, co se týká krajiny, mohou sloužit v Evropě jako vzor?

je lokalizována na rozhraní chladnějšího mezofytika a teplejšího termofytika. V Praze naleznete kyselé horniny jako buližníky a další žuly, jsou tu však i vápence a pískovce. V Praze jsou skály, ale i říční údolí. Zachovány, i když v kouscích, má Praha lesy, které jsou často přírodnější než většina Šumavy. Praha je obrovský přírodní klenot, který je však také špinavý a smetištní. Proto musíme zabraňovat další výstavbě v Prokopském údolí, protože je důležité mít na okraji města takovou lokalitu. Je důležité se věnovat Vltavě, protože lidí, kteří na jejích březích tráví čas, bude přibývat. Tedy je nutné chránit zbytky přírody, která nám zbývá. o Daniel Tácha

RNDr. VÁCLAV CÍLEK, CSc. (54) V letech 1980 až 1990 pracoval v Hornickém ústavu Akademie věd ČR, od roku 1990 pak v Geologickém ústavu Akademie věd ČR a v letech 1994 až 2001 na částečný úvazek v Centru teoretických studií. Dnes je ředitelem Geologického ústavu Akademie věd ČR. Přestože se ve své práci zabývá především popularizací vědy, změnami klimatu a prostředí, vývojem české krajiny a interakcemi mezi přírodou a civilizací, najdeme v jeho knihách přesahy směrem k literatuře, religionistice, filozofii, teologii, výtvarnému umění nebo hudbě všech žánrů. Za knihu Krajiny vnitřní a vnější a za následující knihu Makom: Kniha míst získal Cenu Toma Stopparda za rok 2004 (cena za literární eseje). V červnu 2007 získal Cenu ministra životního prostředí „za výrazný přínos k popularizaci české vědy, zejména geologie a klimatologie“.



V mapě je uveden počet podpořených projektů a celková výše dotace, Liberec

která byla schválena žadatelům Ústí nad Labem

v jednotlivých krajích.

Liberecký kraj

(stav k 31. 7. 2010) 3 208 000 000 Kč 231 projektů

Pozn.: čím tmavší odstín zelené, tím více peněz do daného kraje putovalo.

2 785 100 000 Kč 180 projektů TIP

Litoměřice Jáchymov

Ústecký kraj

TIP

2 009 200 000 Kč 145 projektů

Králo

Karlovy Vary

2 487 500 000 Kč 131 projektů

Karlovarský kraj

P

Praha Středočeský kraj Plzeň

Plzeňský kraj

10 613 600 000 Kč 478 projektů

Kraj

3 727 300 000 Kč 238 projektů

Hartmanice

Jihočeský kraj

TIP

5 064 500 000 Kč 403 projektů

Nejvíce dotací zatím míří do Středočeského kraje, největší počet projektů se realizuje v Jihomoravském kraji. JÁCHYMOV

Tip na výlet, str. 18.

16 | eko dotace 2010

České Budějovice TIP

CEP


HARTMANICE


Cep


Dotace podle krajů

Jak je na tom váš kraj?

3 387 000 000 Kč 215 projektů

rálovehradecký kraj 6 554 600 000 Kč 336 projektů

Hradec Králové Pardubice

Moravskoslezký kraj

Pardubický kraj

TIP

5 724 500 000 Kč 318 projektů

Ostrava

7 798 600 000 Kč 383 projektů

TIP

Dubicko Olomouc

raj Vysočina Olomoucký kraj Jihlava

5 647 300 000 Kč 478 projektů

Zlín Brno

4 823 700 000 Kč 387 projektů

Zlínský kraj BZENEC

Jihomoravský kraj 10 403 000 000 Kč 601 projektů

Bzenec TIP


LITOMĚŘICE


DUBICKO


OSTRAVA




1|

Jáchymov – Vítejte v pekle Ještě před několika lety se jméno tohoto města vyslovovalo raději šeptem. Jáchymov. Místo, jehož uranovými doly prošly desetitisíce politických vězňů. Jáchymov ale není jen svědkem bolavé minulosti, je to jedno z nejvýznamnějších horních a lázeňských měst. okud se chystáte navštívit Krušné hory, zastavte se v Jáchymově. V horském městečku naleznete po celý rok příležitost k oddechu i sportu. Turistům a lázeňským hostům jsou nabízeny trasy po hřebenech i v údolích Krušných hor směrem na Abertamy, Nejdek a Karlovy Vary či na Vejprty a Stráž nad Ohří. Hustá síť cyklostezek navazuje na trasy v německém Sasku. Spolu s nedalekým Božím Darem je Jáchymov také centrem zimních sportů.

P

Brána do Krušnohoří Město leží na silničním tahu spojujícím severní část západních Čech s Německem, a proto je někdy také nazýváno branou Krušných hor. Nejbližším větším městem je sedm kilometrů vzdálený Ostrov nad Ohří, křižovatka silničních tras směrem 18 | eko dotace 2010

2|

VÍCE NAJDETE NA… Jáchymov: www.kr-karlovarsky.cz/ obce/jachymov/mesto Jáchymovské peklo: www.krusne-hory.cz/ cz/blog/naucna-stezka-jachymovske -peklo-39 Krušnohoří: www.znkr.cz

od Karlových Varů (20 km) a od Klášterce nad Ohří (30 km) a Chomutova (50 km). Z Jáchymova lze pokračovat do Božího Daru (6 km), Loučné pod Klínovcem (10 km) a Vejprt (22 km). Spojení s uvedenými cíli umožňují také cyklostezky. Novodobý Jáchymov je především městem lázeňským. Na někdejší lázeňskou proslulost navázal roku 1975 zahájením provozu moderního Lázeňského sanatoria akademika Běhounka. V roce 1992 pak Jáchymovští otevřeli lázeňský ústav Curie a společnost Léčebné lázně Jáchymov postupně zrekonstruovala důl Svornost a jeho prameny, zmodernizovala Radium Palace z roku 1912 a dalších lázeňské domy. Tam, kde vězni potili krev Slavnou, ale i temnou minulost města připomíná naučná stezka Jáchymovské peklo. Prohlíd-


Tipy na výlet

1 | Horské městečko Jáchymov nabízí nejen bohatou historii, ale i malebnou přírodu. 2 | Při návštěvě Jáchymova nezapomeňte zavítat do mincovny hrabat Šliků. Tady začala historie dolaru. 3 | Ocelová lanka a šrouby – nečekaný pomocník při záchraně stoleté lipové aleje. 4 | Důl Svornost je dnes zdrojem léčivé radonové vody.

kový okruh začíná na náměstí u sochařského díla Křížová cesta ke svobodě připomínajícího období zdejších pracovních táborů pro odpůrce totalitního režimu, kteří tu v letech 1948 až 1961 pracovali v krutých podmínkách. Vedle 11 neblaze pověstných šachet s tábory nabízí stezka prohlídku starého dolu Svornost, dnes zdroje radonové vody využívané k lázeňským účelům, návštěvu královské mincovny a muzea i pohled na zajímavé přírodní útvary. Stezka končí na kopci, na němž stával hrad Freudenstein, kde se v roce 1519 razily první tolary na světě. Středobodem současného společenského dění města je Jáchymovské kulturní léto pořádané každoročně od poloviny června do poloviny září. Město se chlubí více než třicítkou kulturních a historických památek, mezi nimiž dominují měšťanské domy, radnice či církevní stavby. Znovuzrozená Císařská alej Změna politických poměrů po listopadu 1989 vedla nejen v Jáchymově i ke změnám v péči o životní prostředí. K řadě kroků vedoucích k odstranění ekologických škod přibyly snahy o oživení či záchranu místní zeleně. Nedávným významným projektem Jáchymovských je záchrana a ošetření jedinečného stromořadí nad městem – Císařské aleje, kterou tvoří obrovské okouzlující lípy. Alej na severovýchodním okraji Jáchymova je dlouhá asi 900 metrů. Stáří stromů se odhaduje na více než 100 let. Obvod kmenů ve výčetní výšce (130 cm od země) činí u nejmohutnějších stromů více než 200 centimetrů. Zanedbaná údržba a poškození stromů, které mohly způsobit jejich předčasné odumírání i ohrozit život kolemjdoucích při pádu větších větví či celých stromů, přiměly Jáchymovské ke zpracování projektu na opatření, jež by mělo vést k zachování cenného, zejména esteticky mi-

VÍTE, ŽE… V mincovně hrabat Šliků začala historie dolaru? Přesněji jeho názvu? Zdejší, v letech 1519-1528 ražená mince se totiž podle místa původu nazývala Joachimstaler. Od tohoto pojmenování se záhy odvozovaly názvy dalších měn a mincí – thaler, talero a tolar. Cestu k americkému dolaru minci vydláždila anglosaská výslovnost.

3|

Světoznámým se stal Jáchymov v roce 1905, kdy byla objevena radioaktivita místních důlních vod. mořádně působivého krajinného prvku a k vytváření co nejlepších podmínek pro přirozený vývoj stromů v aleji. Podali žádost o podporu projektu z Operačního programu Životní prostředí a byli úspěšní. Město získalo dotaci ve výši 345 600 korun, která představuje 90 procent celkových výdajů. Zbylých 10 procent město uvolnilo z obecního rozpočtu. S pracemi se začalo v září 2008. Celkové opatření spočívalo v odborném základním zdravotním řezu 127 stromů, v 17 vrtaných vazbách k odlehčení větví, v rizikovém kácení jednoho stromu, jehož dřevní hmota byla zpracována štěpkováním. Torza dvou stromů, které po zasažení bleskem ohořely, byla ponechána. Do konce října téhož roku bylo stromořadí ošetřeno. Návštěvníci Jáchymova i místní obyvatelé se opět mohou oživenou alejí procházet, aniž by jim hrozilo nebezpečí úrazu. Druhé největší město v Čechách Jáchymov je původně hornická osada, kterou po sv. Jáchymu pojmenoval Štěpán Šlik v roce 1516. V roce 1519 se tu začaly razit stříbrné mince. V roce 1533 tu již žilo 18 tisíc obyvatel v 1200 domech, svobodné a královské horní město bylo v Čechách po Praze druhým největším. V letech 1534–1651 byl Jáchymov sídlem královské mincovny. Úpadek mu přinesla násilná rekatolizace po bitvě na Bílé hoře. Význam městečka pozdvihlo až zřízení báňské školy na přelomu let 1716 a 1717. Vedle stříb-

4|

ra se tu těžilo olovo, arsen, kobalt, nikl a v okolí města i cín. Pro město osudovou surovinou se stal smolinec, ze kterého se připravoval uranit, určený k barvení skla. Výroba uranových barev ve státní továrně vedla od roku 1854 k novému rozkvětu města. Právě v odpadu při výrobě barev tu v roce 1898 manželé Curieovi objevili polonium a radium. Objevem radioaktivity místních důlních vod se město v roce 1905 stalo světoznámým. O rok později zde byly založeny první radonové lázně na světě a již v roce 1906 přijeli do Jáchymova první lázeňští hosté. o Michal Bečvář eko dotace 2010 | 19


Cep – Návrat ke kořenům VÍTE, ŽE… Podstatou kořenové čistírny je umělý mokřad, komplex zvodněného nebo mělce zaplaveného zemního lože, rostlin, živočichů a vody, který napodobuje přirozené mokřady. Kořenová čistírna odpadních vod tedy působí na bázi samočisticích pochodů ve vodě, které se odehrávají díky zasazeným mokřadním rostlinám a schopnosti bakterií odstraňovat organické znečištění.

prochází cyklistická stezka z Třeboně do Suchdola nad Lužnicí, nedaleko najdete také cyklistickou naučnou stezku Okolo Třeboně. Katastr vsi je dnes součástí chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Náročnějším sportovcům nabízí nevšední zážitek letiště Kramolín, vzdálené od Cepu devět kilometrů a vhodné pro start a přistání ultralehkých letadel.

Kořenová čistírna splývá s okolím. I proto se hodí do chráněné krajinné oblasti.

Obec z patnáctého století, vystavěná do tvaru podkovy s nádherným rybníkem na návsi. Lesy plné borůvek a hub. Cítíte tu vůni? Cep je skvělým místem pro objevování kouzla českého venkova. řestože na návštěvníka při projížďce Cepem vzdáleným 12 km jižně od Třeboně dýchne kouzlo starých časů, obec je ve skutečnosti moderní. Trvale v ní žije jen asi 190 obyvatel a více než čtvrtinu z 96 stavení využívají chalupáři. První zmínka o obci pochází z předhusitských dob. Zajímavé je, že obec je stavěná v podobě podkovy, což značí, že byla v minulosti vsí obrannou. V roce 1871 se místním podařilo dokončit kostel sv. Jana Křtitele, architektoniky cennou církevní památku. Cep připomíná klasickou českou vesnici, jakou známe z pohádek. Při příjezdu vás okouzlí

P


vodní plocha návesního rybníka s poloostrůvkem a vzrostlými stromy. Samotný Cep je ze tří stran obklopen lesy, které nabízejí hojnost borůvek a hub. Okolí je protkáno soustavou rybníků a náhonů. Rybník vhodný ke koupání se jmenuje Nový lipnický a je vzdálen necelé dva kilometry od Cepu jihozápadní směrem. Kolem něj je bohatá zástavba rekreačních objektů.

Kořenová čistírna v chráněné oblasti Nepatrná velikost obce kontrastuje s jejími mohutnými kroky k ochraně životního prostředí. Přes nikterak vysoký rozpočet Cepu se totiž jeho samospráva rozhodla vybudovat kanalizační síť a postavit čističku odpadních vod. Dosavadní stav byl již na hranicí únosnosti a znepříjemňoval život místním i rekreantům. Plány k nové čistírně se začaly rodit v roce 2007. Cep vybudoval kořenovou čistírnu a mohl dostavit kanalizaci v délce 1255 metrů pro vyčištění odpadních vod. Projekt měl být původně uzavřen v únoru 2010, ale jeho ukončení se v předstihu podařilo již v dubnu 2008. Cep získal ze Státního fondu životního prostředí a Fondu soudržnosti v rámci Operačního programu Životní prostředí finanční výpomoc ve výši 90 procent z uznatelných nákladů. Obec zároveň dokončila stavbu vodovodu, na který se však dotace nevztahovala. Volba kořenové čistírny ideálně odpovídá nárokům krajiny, do které je Cep zasazen. Zároveň nevyžaduje velké provozní budovy ani náklady. V podstatě ji tvoří pouze kalová pole, štěrbinová nádrž, zpevněné plochy, malý sklad nářadí a oplocení. Čistírnu dnes využívá 90 procent obyvatel obce. o Michal Bečvář

VÍCE NAJDETE NA… Okolo Třeboně Velmi navštěvované jsou v létě zatopené pískovny Cep I a Cep II ležící východně od obce. Krajina kolem je vhodná pro pěší turistiku a protkána cykloturistickými stezkami. Přímo obcí

Obec Cep: www.obeccep.cz Třeboňsko: www.trebonsko.cz Správa CHKO Třeboňsko: www.trebonsko.ochranaprirody.cz


Tipy na výlet

Hartmanice – křižovatka šumavských cest Hartmanice jsou pravděpodobně nejstarší obcí pomezního hvozdu, který byl Kelty nazýván Gabreta. Dnes město leží na hranici národního parku a chráněné oblasti Šumava. Vítejte v městečku zlatokopů. dělem městečka Hartmanice nedaleko Sušice na Klatovsku, na hranici národního parku a chráněné oblasti Šumava, je správcovství více než dvacítky obcí v okolních kopcích a údolích. Ovšem všechny takto roztroušené obecní části působivě dotvářejí ráz podhorského města.

Ú

Brána do nitra Šumavy Výjimečnost Hartmanic dokresluje skutečnost, že jsou dnes jedním z výchozích bodů a křižovatkou významných turistických a cyklistických tras do nitra Šumavy. V městečku se sbíhají cyklo-

VÍTE, ŽE… Rekonstrukce synagogy se ujalo v roce 2003 sdružení Památník Hartmanic. Synagogu po jejím zakoupení dělilo od zániku jen pár chvil. Dírami ve střeše do svatostánku pršelo a hrozilo jeho zřícení. Nejstarším dokladem a dlouho jediným vodítkem pro rekonstrukci byla ne příliš zřetelná fotografie z poválečného období. V květnu 2006 synagogu slavnostně otevřeli místopředseda senátu Petr Pithart a vrchní zemský rabín Karol Sidon.

stezky směrem od Klatov (42 km), Velhartic (20 km), Petrovic (10 km) či od Sušice (15 km), protínající přírodní park Kochánov. Dále od kempového střediska Annín (6 km) ležícího u Otavy, odkud do Hartmanic vede naučná stezka sv. Vintíře, někdejší středověká obchodní cesta mezi Prahou a německým Niederaltaichem, která dále

pokračuje do nitra Šumavy a do Bavorska. Z Hartmanic je pěšky či na kole dostupná i turistická a cyklistická Šumavská magistrála, která prochází Zhůřskou plání a pokračuje až k pohraniční Železné Rudě (32 km). Hartmanice jsou také vyhledávaným střediskem zimních sportů. V okolí Hartmanic je spousta historických a architektonických památek, například barokní mlýn pod Mochovem z druhé poloviny 18. století, takzvaný Hrabánkův mlýn v údolí Pstružného potoka. Hodnotná stavba stojí přímo v Hartmanicích – původní synagoga, ve které se dnes pořádají koncerty. Zlatokopecká obec s novu čistírnou Hartmanice jsou pravděpodobně nejstarší obcí pomezního hvozdu, který byl Kelty nazýván Gabreta. Původní osada vznikla na zemské stezce vedoucí z Bavorska do Čech v místech, kde se vybíralo clo. První jmenovitá zmínka o Hartmanicích je uváděna v roce 1219. K rozvoji obce přispívalo od roku 1273 kutání zlata. Dnes Hartmanice leží v chráněné krajinné oblasti Šumava. Musí proto důrazně dbát na ochranu místní fauny i flory. Město řeší čištění odpadních vod centrální čistírnou, která odvádí vyčištěnou vodu do Lučního potoka. Ten je přítokem Otavy. Původní čistírna zdaleka nevyhovovala jak svým technickým stavem, tak svojí koncepcí a nebyla schopna zajistit řádné odvedení splašků. S podporou z Operačního programu Životní prostředí bylo možné financovat přístavbu denitrifikační nádrže, osazení srážení fosforu, osazení dočišťovacího filtru a další úpravy technologie a stavební části čistírny. Stavba byla v červenci 2010 zkolaudována. Čistírna zpracovává též odpadní vodu z žump okolních osad. o Michal Bečvář

VÍCE NAJDETE NA…

Přestavbě čistírny pomohly peníze z dotací EU.

Hartmanice: www.muhartmanice.cz Synagoga: http://hartmanice.cz NP a CHKO Šumava: www.npsumava.cz

Jako zázrakem se dochovaly některé originální stavební prvky synagogy: dřevěné výplně kruhových oken ve tvaru osmicípé hvězdy (symbol krále Šalamouna), části kovových i dřevěných zábradlí, kamenné desky Desatera, dveře hlavního vstupu s prvky kování.



Litoměřice – energie z nitra Země VÍTE, ŽE… V České republice je minimálně 60 lokalit vhodných pro technologii HDR (Hot Dry Rock, neboli horká suchá skála), přičemž dostupný potenciál je 3200 MW. Geotermální energii u nás využívají například v Ústí nad Labem, kde slouží k vytápění plaveckých bazénů a od května 2006 také k vytápění zoologické zahrady. Rovněž v Děčíně je od roku 2002 v provozu výtopna, která využívá geotermální energii pro zásobování poloviny města teplem.

statečně velký a obce projeví o odběr zájem. V zimě se bude energie využívat především pro vytápění, v létě naopak pro výrobu elektrické energie.

Na úpatí českého středohoří – V Litoměřicích – zahájili unikátní projekt založený na využítí geotermální energie.

Na historickou proslulost města na soutoku Labe a Ohře upozorňují příchozího již zdálky střechy a věže gotických, renesančních i barokní staveb opatrovaných v městské památkové rezervaci. Vítejte v kraji, kde se pustili do odvážného geotermálního experimentu. omy na náměstí, historická sklepení, mnohé kostely, barokní mlýn, biskupská rezidence a další stavby, ale i muzeum a několik galerií přímo vybízejí k návštěvě. Z 256 historických objektů v Litoměřicích je jich 104 zapsáno ve státním seznamu nemovitých kulturních památek a téměř všechny stojí v historickém městském jádru.

D

Geotermální energie je čistým, spolehlivým a bezpečným zdrojem elektřiny a tepla. Litoměřice jsou dobře přístupné po silnicích z Prahy, České Lípy, Ústí nad Labem, Teplic, Mostu a Lovosic. Litoměřicemi prochází cyklostezka číslo 2 mezi Prahou a Hřenskem, souběžně 22 | eko dotace 2010

Jak zkrotit horkou suchou skálu Současný odhad celkových způsobilých nákladů na vybudování vrtů, geotermální elektrárny a distribuční síť jsou přibližně 1,6 miliardy korun. Na jejich krytí by se ze 40 procent měl podílet evropský Fond soudržnosti, zhruba polovinu nákladů by měl krýt úvěr od Evropské investiční banky a zbylých 10 procent zaplatí město z vlastních zdrojů a z komerčního úvěru. Ekonomická návratnost této obrovské investice má být 20 až 30 let. S výstavbou elektrárny se počítá v letech 2011 až 2012, s uvedením do provozu pak v roce 2013. V současné době se dokončuje zpracování studie proveditelnosti a připravují se další náležitosti nutné k podání žádosti o dotaci z operačního programu. o Michal Bečvář

s tokem Vltavy a poté Labe. Ve městě má výchozí bod cyklostezka číslo 3066, směřující severovýchodní částí Českého středohoří do Nakléřova. Na víkendové a sváteční projížďky pravidelně z Litoměřic vyjíždí cyklobus. Pět kilometrů směr nitro Země Právě v Litoměřicích zahájili unikátní projekt založený na využití geotermální energie. Nejdříve vyhloubili přes dva kilometry hluboký zkušební vrt a protože výsledky měření byly příznivé, navrhlo vedení města vyhloubit další tři vrty. Tentokrát již produkční a injekční, které by měly dosahovat až pětikilometrové hloubky. Litoměřičtí si tak zaslouží i zápis do knihy rekordů, tak hluboké vrty totiž nemají v Česku obdoby. Teplota na dně vrtu je vypočítána na 178 °C. Teplo získané z nitra Země má zásobovat nejen současné odběratele tepla pocházejícího z centrální výtopny, ale rovněž další objekty ve městě. V plánu je také rozšíření sítě na okolní spádové obce v případě, že výkon teplárny bude do-

Zkušební vrt, na kterém se provádí měření.

VÍCE NAJDETE NA… Litoměřice: www.litomerice.cz České středohoří: www.ceskestredohori.cz CHKO České středohoří: www.ceskestredohori.ochranaprirody.cz


Tipy na výlet

Pravěká osada Dubicko Nedaleko meandrů horního toku řeky Moravy, na jejím levém břehu, leží Dubicko. Název vsi je odvozen od doubí, dubiny, dubového lesa. Místo bylo osídlené již v pravěku, dnes je vyhledávaným malebným koutem Horního Pomoraví. Dubicko se nachází nedaleko chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví.

bec Dubicko leží na trase ze Zábřehu do Úsova, v Úsovské vrchovině, která směrem na západ přechází od údolní nivy řeky Moravy. Právě řeka umožnila v blízkosti Dubicka, u necelé tři kilometry vzdálené zemědělské usedlosti Háj, vystavět technický div – říční elektrárnu.

O

Kulík, pisík, bobři – navštivte je na kole Pět kilometrů jižně od Dubicka se nachází chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví. V plochých štěrkových náplavech tu hnízdí kulík říční a pisík obecný, strmé břehy jsou domovem ledňáčků a nory si tu hloubí bobři, oblast je rovněž biotopem vzácných druhů korýšů. Chráněná oblast je přístupná po cyklostezce číslo 6026, na jejíž trase leží i Dubicko. V sousedství CHKO se nachází Mohelnice, starobylé město, které je dnes důležitým dopravním uzlem, neboť se zde napojuje silniční

Území obce Dubicko bylo osídleno již v pravěku.

VÍTE, ŽE… Archeologické průzkumy potvrzují, že území obce Dubicko bylo intenzivně osídleno již v pravěku, ve starší i mladší době kamenné. V období kultury lužické se jižně od obce nalézala osada s pohřebištěm. V písemných pramenech se Dubicko uvádí poprvé roku 1253, kdy zdejší tvrz a území získané od moravského markraběte držel vladyka Beneda z Dubicka, vrchní lovčí pozdějšího krále Přemysla Otakara II.

trasa z Hradce Králové na rychlostní silnici do Olomouce a silnici vedoucí směrem na Jeseník a dále do Polska. Jihovýchodně, 13 kilometrů od Dubicka, leží Uničov a opačným, severozápadním směrem je 10 kilometrů vzdálený Zábřeh. Zmíněná města jsou z Dubicka dostupná také po cyklostezkách. Obec udržuje řadu historických památek, mezi které patří farní kostel Povýšení sv. Kříže, v jehož věži je jeden z nejstarších zvonů na Zábřežsku – pochází z roku 1476. V dubické márnici je dosud zachováno gotické jádro z 2. poloviny 13. století. V obci stojí kamenný kříž s korpusem Krista, byl vytvořen roku 1774, a místní ochraňují také smírčí kříž z 16. století. Víme, jak na odpadky Před dvěma roky se v Dubicku rozhodli zařadit se mezi skupinu měst a obcí, které své od-

padové hospodářství modernizují vytvářením vlastních sběrných dvorů, v nichž efektivně třídí odpady. V Dubicku postavili s přispěním Operačního programu Životní prostředí sběrný dvůr s dotřiďováním plastů. Vedle papíru, skla a plastů mohou lidé do sběrného dvora nosit i objemný odpad a nebezpečné složky odpadu komunálního. Na ploše 3 krát 30 metrů je zajištěn i zpětný odběr elektrických a elektronických zařízení a štěpkování dřeva. Díky malé třídicí lince, kterou obsluhují nezaměstnaní, je možné ve sběrném dvoře plasty i třídit. Až do té doby totiž v obci s více než tisícovkou obyvatel žádné centrální sběrné místo nebylo. Pouze úložiště nebezpečného odpadu a sběr starého papíru ve škole. Nový sběrný dvůr proto občané Dubicka přivítali. Mohou odevzdávat více druhů třiditelných komunálních odpadů, než tomu bylo dříve. A ulevilo se samozřejmě i skládce, začali na ní vozit daleko menší množství směsného komunálního odpadu. o Michal Bečvář

VÍCE NAJDETE NA… Dubicko: www.dubicko.cz Litovelské Pomoraví: www.litovelskepomoravi.ochranaprirody.cz Uničov: www.unicov.cz



V zoo budou topit hnojem

Zahrada v ostravské Stromovce kvete do krásy. Také díky dotacím z Operačního programu Životního prostředí.

Zoologická zahrada přátelská k životnímu prostředí, zoo vlídná k handicapovaným spoluobčanům a zoo srozumitelná návštěvníkům – kréda zahrady, která již 50 let působí v ostravské Stromovce. stravská zoo kvete do krásy. Staré pavilony a expozice jsou postupně modernizovány, aby byly přístupné vozíčkářům, přibývají interaktivní prvky pro nevidomé, popisky i webové stránky jsou v několika jazycích, pro děti vznikla kontaktní zoo s domácími zvířaty a v areálu je otevřena zooprodejna s nabídkou výrobků z chráněných dílen. Zoologická zahrada Ostrava ale nezapomíná na prvotní cíl, na chov rozmanitých druhů zvířat z mnoha koutů světa. A Čínská zahrada, malé mořské akvárium či voliéry ptáků Číny a Tibetu pak zvyšují estetické pojetí zoo. Od roku 2007 byly navíc v zoo postupně zpřístupňovány tři naučné botanické stezky.

O

Energie pro nové pavilony Zoo v Ostravě je otevřena denně po celý rok, dostupná je po městských cyklostezkách a trolej-

VÍCE NAJDETE NA… Zoo Ostrava: www.zoo-ostrava.cz Ostrava: www.ostrava.cz Unie českých a slovenských zoologických zahrad: www.zoo.cz


busovými linkami č. 101 od hlavního nádraží a č. 104 z výchozí stanice na Náměstí republiky. Kromě odborných přednášek či komentovaného krmení zvířat zoo pro veřejnost pořádá Den Země, Den dětí a další akce. Zoologická zahrada v posledních letech prochází výraznou modernizací. Kromě rekonstrukce původních pavilonů staví i nové. To samozřejmě zvyšuje spotřebu tepla a elektrické energie. Proto vedení zoo investuje i v této oblasti. A snaží se zároveň o ekologický přístup. Po kotelně na biomasu a solárních panelech se rozhodli též pro výstavbu bioplynové stanice s kogenerační jednotkou, která bude zoologickou zahradu zásobovat teplem a elektrickou energií. Na výstavbu bioplynové stanice získala zoo dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Kde se topí exkrementy Zoo využije celou produkci bioplynové stanice a stane se energeticky téměř soběstačnou. Vyrobené teplo zužitkuje po celý rok, v zimě pro vytápění pavilonů a skleníků tropických rostlin, v létě bude chladit pavilony tučňáků a tuleňů. Výrazně tak sníží spotřebu tepla z kotelny na zemní plyn. V letním období si vystačí s vlastní

VÍTE, ŽE… V roce 1948 začal v Ostravě-Kunčičkách vznikat takzvaný Hornický sad, který měl sloužit k rekreaci i aktivnímu sportování. O rok později bylo rozhodnuto zřídit v něm zoo se zvířaty domácích druhů. V září 1950 začala park využívat široká veřejnost. Na podnět ostravských činitelů tehdejší ministerstvo informací a osvěty rozhodlo v lednu roku 1951 o vybudování provizorní zoologické zahrady v parku. O dva roky pozdeji se zoo přestěhovala do zdejší Stromovky.

elektrickou energií, v zimě bude část elektřiny dokupovat. S výstavbou bioplynové stanice by se mohlo začít hned po získání stavebního povolení, tedy na podzim 2010 anebo na jaře 2011, a to na volném prostranství v areálu zoologické zahrady. Jako vstupní surovinu bude využívat exkrementy a hnůj od zvířat, posečenou trávu jak z vlastních ploch, tak z městských pozemků a silážní kukuřici, tedy původně odpady. Po zpracování v bioplynové stanici je bude možné použít jako hnojivo. o Michal Bečvář


Tipy na výlet

Bzenec – na kole krajem vína Jak spojit sport a vášeň pro dobré víno? Vyrazit na Bzenecko a na kole brázdit místní vinařské stezky. Vedle sklípků a malebných vinic uvidíte mnoho cenných památek. Co třeba více než 900 let staré lípy?

Zámecký park a vinné sklípky. Bzenec má ale přichystáno ještě mnoho dalších lákadel.

ulandské červené, Portugalské modré, Frankovka nebo Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené a další odrůdy vín pěstované na svazích Kyjovské pahorkatiny ve středu Slovácka, na vinohradech mezi Vracovem a Tučapy. V krajině slunce, na jihu ohraničené řekou Moravou, za kterou je Strážnice (8 km) známá svým Mezinárodním folklórním festivalem, na východě pak město Veselí nad Moravou (9 km) a na západě Kyjov (13 km). A uprostřed leží Bzenec, který dal oblasti jméno.

R

Vinařskou stezkou Bzenecko a víno se spolu snoubí i v názvu oblastní cyklostezky. Bzenecká vinařská stezka vede zčásti Kyjovskou pahorkatinou, v okolí Bzence a Vracova přechází do Dolnomoravského úvalu. Krátké terénní úseky nabízejí široký rozhled do krajiny, zastávky u lidové venkovské architektury i návštěvy vinných sklípků. Trasa je sjízdná za každého počasí a navazuje na Kyjovskou, Uherskohradišťskou a Strážnickou vinařskou stezku, část stezky je v souběhu s páteřní Moravskou vinnou, která oblastí prochází cestou z Uherského Hradiště do Znojma. S vínem je také spojena většina nejvýznamnější kulturně-společenských aktivit Bzence.

VÍTE, ŽE… Území kolem Bzence bylo osídlováno již v pravěku, o čemž svědčí archeologické nálezy z neolitu, doby bronzové i železné, z doby římské i z doby stěhování národů. Na konci 8. století, po zániku Velehradu, se prý Bzenec stal na určitou dobu centrem Velké Moravy.

Každoroční Májová výstava vín je pořádána místním svazem zahrádkářů vždy 1. května, regionální pověsti dosáhla Bzenecká pouť k svátku Panny Marie, pouťové veselí s církevním ceremoniálem se koná vždy v polovině srpna. Historicky nejstarším je Bzenecké vinobraní na konci září. A 11. listopadu se tu každý rok konají Svatomartinské slavnosti. Dominantu města tvoří srázný kopec se zříceninou kaple sv. Floriána. Bzenec se rovněž chlubí historickými památkami. Zachována je část židovské čtvrti a židovský hřbitov s obřadní síní

VÍCE NAJDETE NA… Bzenec: www.bzenec.cz Cyklotrasy: www.kyjovsko.cz/trasa/6 Hodonínsko: www.hodoninsko.info

z poloviny 19. století. Za návštěvu stojí také třeba kaplička sv. Jana Nepomuckého, raně barokní farní kostel sv. Jana Křtitele z roku 1702, sousoší Nejsvětější Trojice, původně renesanční, barokně přestavěný zámek a zámecký park. Nejstarší stromy na Moravě Právě park je od nedávna spojen s Operačním programem Životní prostředí. Díky dotacím EU se totiž od roku 2008 postupně měnila tvář zámeckého parku. Nutná byla jeho revitalizace, kterou si zasloužila především po léta neudržovaná vzrostlá zeleň. Její součástí jsou patrně největší místní pamětihodnosti – dvě prastaré lípy, nejstarší stromy na Moravě. Kmen větší lípy vichr rozvrátil na devět částí. Podle listin z roku 1604 jí tehdy napočítali 500 let. Stála zde již za dob krále Přemysla Otakara II. a vyprávělo se, že pod touto, dnes již devět set let starou, lípou odpočíval a bavil se císař Rudolf II. s celou svou gardou. Projekt se netýkal jen oživení parkové zeleně, doplňovaly jej rekonstrukce a nové vytyčení pěších cest a chodníků a vytvoření strukturovaných záhonů. V druhé fázi bylo nutné obnovit veřejné osvětlení a rozvody zavlažovacích vodovodů a doplnit parkový mobiliář. o Michal Bečvář eko dotace 2010 | 25


Architekt odpadu

Ve jménu růží

Filmový festival Ekofilm je nejstarší svého druhu v Evropě. Jedná se o mezinárodní přehlídku filmů s tematikou životního prostředí, přírodního a kulturního dědictví. Pokud si myslíte, že filmy o životním prostředí musejí být zákonitě nudné a příliš vědecké, z omylu vás vyvede představení dvou snímků, které na Ekofilmu uspěly v loňských ročnících. Poutavému filmu s výmluvným názvem Architekt odpadu se dostalo nejvyššího vyznamenání na Ekofilmu v roce 2009. Architekt odpadu je jedinečný časosběrný dokument – příběh nonkonformního architekta Michaela Reynoldse. Ten přes tři desítky let staví velmi levné domy, které disponují vlastním zdrojem energie, vody i tepla. K jejich stavbě používá pneumatiky, plechovky od piva a skleněné lahve. Tato překvapivě skvěle fungující alternativa bydlení z dílny vystudovaného architekta a zastánce trvale

Během svého života dokáže jediný člověk vyprodukovat až šest tun výkalů. I když je toto téma důležité, zůstává tabu. Diváci jemnější povahy nemusejí mít strach, že se ve filmu budou používat expresivní výrazy jako fekálie, bobky či hovna. Snímek zavádí voňavější šifru: růži. Film, který na Ekofilmu v roce 2008 získal cenu Státního fondu život-

udržitelného rozvoje z Nového Mexika v USA neustále naráží na různé byrokratické překážky. Celé tři roky režisér Oliver Hodge zaznamenával Reynoldsův boj s americkými úředníky. Vypravil se s ním a s partou jeho podobně nadšených spolupracovníků i na tsunami zcela zničené Andamanské ostrovy, kde se jejich levné a účelné domky setkaly s velkým ohlasem. o

ARCHITEKT ODPADU Velká Británie 2007 86 minut Režie: Oliver Hodge Anglická verze, české titulky

VE JMÉNU RŮŽÍ Francie 2008 52 minut Režie: Thierry Berrod Anglická verze, české titulky

ního prostředí, se zabývá naším největším tabu a zkoumá „růže” detailněji než kdy předtím. Film Ve jménu růží problematiku zkoumá prostřednictvím hlediska různých vědních oborů. Medicíny – proč jsou naše květy dne zásadní pro naši fyziologii? Historie – co nám říkají o našem původu. A technologie – jak se tyto voňavé malé kvítky dají použít jako zdroj energie, dokonce jako potrava. Lidská fascinace tímto květem dokonce vedla alchymisty a umělce k jeho přetavování ve zlato. o Vítězné filmy Ekofilmu si můžete zapůjčit na MŽP, v oddělení PR a komunikace.

Zelené výzvy Jednoho světa Festival Jeden svět, pořádaný společností Člověk v tísni, je v současné době jedním z největších lidskoprávních filmových festivalů v Evropě. Každoročně – již 12 let – uvádí přes 100 dokumentů z celého světa a účastní se ho přes 100 tisíc diváků, stovky filmových tvůrců a hostů, kteří společně vytvářejí jedinečnou atmosféru festivalu v srdci Evropy. Jedním z hlavních témat, kterým se festival Jeden svět již tradičně věnuje, je ekologie a životní prostředí. Sekce Zelené výzvy přináší dokumenty zabývajících se automobilovou dopravou, dopady globálních změn klimatu nebo problémů s odpadem. Letošní ročník festivalu se konal 10. až 18 března v Praze.

Auto*Mat „Záměrně projíždíte Prahou a komplikujete dopravu, která je už tak dost komplikovaná,“ rozčiluje se v roce 2003 policistka na účastníky první hromadné cyklojízdy, zatímco její kolegové zatýkají několik mladíků s koly. Po pěti letech projíždí Prahou peloton pěti tisíc cyklistů a policisté jim zajišťují bezpečnost. Cyklojízdy jsou nejviditelnějšími a nejpopulárnějšími akcemi iniciativy Auto*Mat, kterou spoluzakládal

Vybrané tituly Jednoho světa je možné získat od pořadatelů festivalu. Podrobnosti na www.jedensvet.cz.

režisér stejnojmenného snímku. A stejně jako cyklojízdy i neotřele natočený dokument Martina Marečka, který využívá prvky animace


i domácího videa, se stal postupem času fenoménem.

AUTO*MAT ČR 2009 90 minut Režie: Martin Mareček

Bombajská spojka Do roku 2020 se indická Bombaj pravděpodobně stane nejlidnatějším velkoměstem na světě. Již dnes pulsuje masami lidí, jež se denně dopravují do zaměstnání. Hromadná doprava je přetížená. Ulice města denně zaplavuje bezpočet aut, která se místo vyhlášky řídí „zákonem“ chaosu. Trojice hrdinů dokumentu zastává rozdílné stanovisko na rozvoj dopravní infrastruktury. Yasin žije na severním předměstí, do práce jezdí vlakem či na motorce a sní o koupi vlastního automobilu. Veena bydlí v prominentní čtvrti, má služebnou a vla-

stního řidiče a zastupuje obyvatele ulice Pedder v boji proti budování nadjezdů v centru města. Pan Das je viceprezidentem státní společnosti budující silnice a most spojující obchodní čtvrť s centrem města. Stavba má desetileté zpoždění a přicházejí na řadu provizorní řešení. Pan Das cítí ve své funkci značnou odpovědnost, proto se snaží dopočítat i stromů, na jejichž přesazení věnovala dotaci Světová banka.

BOMBAJSKÁ SPOJKA Dánsko 2009 58 minut Režie: Camilla Nielsson, Frederik Jacobi

Byl jednou jeden ostrov Na první pohled vypadá nevelký atol Takku obývaný čtyřmi sty Polynésanů jako ráj na zemi. Pospolitá komunita žijící izolovaně na os-


Filmy a filmové festivaly

Pozvánka na cestu s CO2 čitý, neboli suchý led, neboli hlavní hvězda tohoto filmu. Je oxid uhličitý přítel nebo nepřítel? Umíte si vyrobit CO2 doma v kuchyni? Víte, které plyny způsobují skleníkový efekt? Co bude po zapálení explodovat bouřlivěji – balonek naplnění vodíkem, nebo kyslíkem? Myslíte, že je možné snížit výskyt uhlíku na Zemi? Na všechny tyto otázky odpovídá popularizátor vědy a techniky v názorných příkladech, z části v záznamech živých vy-

Může mít chemická sloučenina své tajemství? Český vědec britského původu Michael Londesborough ve filmu CO2 dokazuje, že ano. Celý film se točí okolo jedné jediné molekuly, která hýbe světem – molekuly CO2. „Neustále se mluví o uhlíku,“ říká na začátku filmu Landesborough, „ale proč?“ Uhlík totiž tvoří základní stavební kámen všech organických sloučenin a tím i všech živých organismů. Reakcí uhlíku s kyslíkem vzniká oxid uhli-

trůvku omývaném průzračnými vodami jihozápadního Pacifiku se věnuje tradičním rituálům a hudbě, živí se rybami a odpočívá ve stínu kokosových palem. Vinou globálního oteplování je však korálový os-

trov v posledních letech stále častěji zaplavován stoupající hladinou oceánu. Tamní vláda chce proto ostrovany přestěhovat na pevninu, těm se však do neznámého prostředí a nejisté budoucnosti nechce. Raději na svůj ostrůvek pozvou dvojici vědeckých odborníků v naději, že pro ně najdou řešení.

rozhodla, že zkusí vydržet jeden rok zcela bez produktů, k jejichž výrobě nebo při jejichž použití je potřeba ropy. Touha minimalizovat svou ekologickou stopu se v mysli režiséra zrodila poté, co začal vnímat problémy spojené s globálním oteplováním a vyčerpatelností přírodních zdrojů. Vyměnit automobil za autobus, letadlo za vlak, motorový člun za veslici nebo nakoupit v obchodě základní potraviny však není vždy snadné. I ti sebevíc motivovaní začnou pochybovat, když se věci komplikují a způsobují nepohodlí. Uvnitř čtyřčlenné rodiny tak brzy vznikají rozkoly. V průběhu roku se z původního pevného rozhodnutí přejít na ekologicky přijatelný způsob života postupně slevuje ke kompromisům a jednodušším řešením. Lze se chovat ekologicky, a nezničit přitom rodinné štěstí?

BYL JEDNOU JEDEN OSTROV

RODINNÁ DIETA

Nový Zéland 2009 80 minut Režie: Briar March

Finsko 2008 85 minut Režie: John Webster

Rodinná dieta „Nemůžu si čistit zuby, protože můj kartáček je z plastu,“ říká v dokumentu Johna Webstera jeho mladší syn. Rodina, žijící ve Finsku, se totiž

Dva muži v Bogotě Kolumbijské hlavní město Bogota platilo před rokem 1994 za jednu z nejnebezpečnějších metropolí na světě. Drogové kartely ovládaly policii i správní orgány, ve městě panoval chaos a nepořádek. Dvěma politikům se však podařilo tyto okolnosti změnit. Prvním z nich byl Antanas Mockus. Dokázal zredukovat četné dopravní zácpy, snížit počet úmrtí na ulici a především vštípil lidem pojem „občanství“. Enrique

Penalosa usedl do starostovského křesla po něm a pokračoval v prosazování demokratických principů při obrodě města.

DVA MUŽI V BOGOTĚ Dánsko 2009 58 minut Režie: Andreas M. Dalsgaard

Mizející ryby V tempu, jakým dnes rybolov na celém světě probíhá, není možné, aby příroda obnovovala své zdroje.

Snímek ukazuje hlavní problémy spojené s ubýváním ryb. Jedním z nich je nedodržování kvót pro lov, z čehož snímek obviňuje Čínu i některé evropské státy, dále je to neekonomický lov velkého množství ryb a důležitou roli hraje i upřednostňování některých druhů, zejména pak obřích tuňáků, vyhledávaných labužníky. Vizuálně poutavý dokument přináší několik základních rad, jak se může i jednotlivec zasadit o zachování rovnováhy fauny světových oceánů.

CO2 ČR 2009 35 minut Česky, anglicky

stoupení v jedenácti středních školách v rámci Týdne vědy 2008. DVD je vlastně zábavnou učebnicí nejen pro školy – výukový materiál o výskytu, historii zkoumání, chemických i fyzikálních vlastnostech přírodní plynné látky CO2. o

Vodovoda Balená voda je největší reklamní a marketingový podvod na světě, říká mediální analytička Barbara Lippertová v dokumentu Stephanie Soechtigové. Načerpat zdarma pitnou vodu, stočit ji do plastových lahví, rozvézt po světě a prodat zpátky lidem – „modré zlato“ prostě přináší snadné výdělky. Film přitom ukazuje, že voda v plastové lahvi je často tatáž, jaká teče ve všech amerických domácnostech z vodovodu. Režisérka dále rozkrývá, jak se firmy Nestlé, Pepsi Cola či Coca-Cola díky mezerám v zákonech vyhýbají daním z čerpání vody a recyklace, zveřejňování výsledků studií o zdravotní nezávadnosti i morální odpovědnosti za nepřímé důsledky jejich podnikání. Skupiny nezávislých expertů, aktivistů či novinářů přitom upozorňují na to, že balená voda škodí nejen našim peněženkám. Plastové

lahve totiž obsahují látky, které jsou nebezpečné pro lidské zdraví, přispívají k výskytu rakoviny, neplodnosti a dalších onemocnění.

MIZEJÍCÍ RYBY

VODOVODA

Velká Británie 2009 83 minut Režie: Rupert Murray

USA 2009 75 minut Režie: Stephanie Soechtig



Woking se chlubí unikátními hybrosvětly a také jedinečným architektonickým prvkem města – klenbou nad zdejším Albionským náměstím.

Místo, kde je radost dýchat Woking leží jihozápadně od Londýna. Je to město, které může jít ostatním hrdě příkladem. Do roku 2012 chce totiž omezit produkci oxidu uhličitého na nulu. Město třikrát získalo britskou environmentální cenu Beacon Authority. Jaký je jeho recept na úspěch? ritské Město Woking. Možná jej znáte jako místo, kde spisovatel Herbert Georg Wells napsal svou knihu Válka světů. Možná víte, že zde má sídlo stáj Formule 1 McLaren. My vám Woking představíme jako město, které má před ostatními obrovský náskok v šetření životního prostředí. V roce 1993 si tady totiž řekli dost. Chceme být energeticky soběstační a chceme šetřit energií. Ještě v roce 2005 se tu vyprodukovalo 6000 tun oxidu uhličitého, o dva roky později však už jen 640 tun. Jak toho ve Wokingu dosáhli? Například vybudovali síť na rozvod elektřiny z obnovitelných zdrojů a z kombinovaných tepelných elektráren na bioplyn. Tato v podstatě malá síť je používána na přepravu nadbytků elektřiny do míst, kde je jí v dané chvíli nedostatek. Místně vyrobená elektřina je prodávána přímo zákazníkům, což přináší efekt ve snížení městských nákladů na energii o jeden a půl milionu eur za rok.

B

V jiném světě, v jiném světle Jedinečným architektonickým prvkem i turistickou atrakcí města je klenba nad zdejším Al28 | eko dotace 2010

bionským náměstím. Tvoří ji sklo a ocel, je zhruba 34 metrů dlouhá a jejím hlavním účelem je chránit chodce před nepřízní počasí. Zároveň ovšem obsahuje i 35 tisíc fotovoltaických článků s maximálním výkonem 81 kW. Klenba tak dodává elektrickou energii ve výši 50 až 60 tisíc kWh za rok, což ušetří 41 tun emisí. Dalším

Lidé od šedesátky výš dostávají termoizolaci pro domy a byty zdarma. unikátem jsou takzvaná hybrosvětla instalovaná po městě. Například osm hybrosvětel na parkovišti u sportovního hřiště omezí produkci CO2 až o 170 kilogramů ročně. K jiným ekologickým nápadům Wokingu patří třeba i to, že občanům starším šedesáti let nebo těm, kteří splňují daná kritéria, rada města poskytuje termoizolaci pro jejich domy a byty zdarma. V rozmezí let 1996 až 2005 tak byly zdarma izolovány více než čtyři tisíce bytů.

Města myslí zeleně Realizace energetické koncepce města započala v roce 1990 založením fondu určeného na drobné stavby podporující energetickou efektivnost. Vysoké úspory, jichž bylo díky fondu dosaženo, byly okamžitě investovány zpět do dalších ekologických projektů. Ostatně město již od té doby na ekologické účely dalo více než 20 milionů liber. A na městě a životě v něm je to znát. Ne nadarmo proto Woking patří mezi vyhledávané turistické cíle. Daleko to není ani do Bedingtonu, do dalšího z ekologického hlediska zajímavého města, v kterém sídlí takzvaný BedZED (Bedington Zero Emission Development), sídelní útvar založený organizací Peabody Trust. Tvoří jej asi stovka bytových jednotek. Společným cílem tohoto počinu je snížit ekologickou stopu. O to se BedZED snaží tím, že při stavbě domů i vnitřních zařízení používá recyklované materiály a nábytek. Zároveň se pokouší o nulovou produkci odpadu, o získávání potravin z blízkého okolí, o solární a vůbec alternativní vytápění a energetickou soběstačnost. Proč? Zjistilo se totiž, že každý Brit spotřebovává třikrát víc, než je pro planetu únosné. o Daniel Tácha


Inspirace ze zahraničí

Spokojeni bez fosilních paliv Jihošvédské město Växjö je vzorem pro svůj environmentální program. Díky němu se mohou místní pochlubit i plnou pokladnou z běžné, ale i kongresové turistiky. Do Växjö jezdí turisté za neponičenou přírodou a také za ponaučením, jak o přírodu pečovat. obrovských hromad, ležících před växjöskou teplárnou, nakladač bez přestání odebírá piliny a dřevní štěpky. Dopravní systém zásobuje velký kotel kogenerační jednotky Sandvik II. Vítejte ve švédském městě Växjö. Ve městě, kde ještě koncem osmdesátých let topili výhradně ropnými produkty.

Z

Topíme dřevem Dnes jsou kotle na naftu již nepotřebné. „Už v roce 2000 Sandvik II vyprodukoval 518 GWh pro celé město,“ říká Jan Johansson, výzkumný inženýr z Växjö Energy AB. Toto množství, odpovídající téměř 40 procentům spotřeby elektrické energie města, prostřednictvím centrálního zásobování teplem zajišťuje dostatek tepelné energie pro více než polovinu všech domácností. Dodá však i 80 procent energie pro průmyslové podniky a téměř veškerou energii pro obchody ve městě. Palivo pro Sandvik II je zajišťováno z okolí města, z okruhu asi sta kilometrů – zdejší prostředí je totiž bohaté na dřevní zbytky. Téměř 90 procent vytápění ve Växjö je zajišťováno centralizovaným systémem, který je neustále rozšiřován – ročně se k němu připojí dalších 500 domácností. Produkce emisí CO2 z fosilních paliv na jednoho obyvatele je ve Växjö poloviční ve srovnání s průměrem švédských měst. A to Växjö není nikterak malým městem, má přibližně 77 tisíc obyvatel, podobně jako český Zlín. S ethanolem za volantem Ačkoli se pokles emisí generovaných vytápěním zdá být udržitelným trendem, nelze takto hovořit o sektoru dopravy. Jen tisíc automobilů v majetku občanů i města bylo v roce 2006 poháněno etha-

V rámci environmentálního programu se ve Växjö zaměřili i na obnovu kvality vody v blízkých jezerech.

nolem. Jejich počet se však neustále zvyšuje díky státním pobídkám, které ethanol výrazně zlevňují. Ve snaze pobídnout nezůstalo stranou ani město. Rozhodlo, že alespoň 50 procent vozidel v jeho majetku bude jezdit na elektřinu, alkohol nebo bionaftu, a to buď úplně, nebo v kombinaci s dalšími palivy. Všechny autobusy městské hromadné dopravy ve Växjö jezdí na směs ethanolu či řep-

Autobusy jezdí na směs ethanolu nebo RME, vytápění je centralizované a topí se dřevními zbytky.

VÍTE, ŽE… DME je ideální dieselové biopalivo neobsahující síru, z 90 procent redukující oxidy dusíku, co se účinnosti a emisí týče. Toto palivo může být vyrobeno z různých surovin obsahujících uhlík, je však potřeba je kombinovat s elektrickým pohonem.

kového methyl esteru (RME). Växjö svým občanům navíc přispívá při nákupu zelených automobilů, platí polovinu z navýšení ceny proti běžným modelům. A ve své snaze jde Växjö ještě dál. Podílí se na dlouhodobém průmyslovém vývoji dimethyl etheru (DME). V roce 1997 byla ve Växjö zpracována projektová studie zabývající se lokální produkcí tohoto nového paliva. I proto, že má Växjö velký potenciál biomasy, mohla by produkce DME být mnohem levnější než kteréhokoli jiného biopaliva. o Daniel Tácha eko dotace 2010 | 29


Güssing: víme, jak z krize ven Východorakouský Güssing je jediné město v Evropě, které je energeticky naprosto nezávislé. Jeho zastupitelstvo vsadilo před dvaceti lety na biomasu z místních zdrojů a město dnes produkuje z obnovitelných zdrojů více energie, než samo spotřebuje. devadesátých letech minulého století se Güssing dostal do velkých ekonomických potíží. Ve snaze najít cestu z krize se místní zastupitelé rozhodli uskutečnit ambiciózní energetický plán a začali místo importu energie z fosilních paliv prosazovat místní zdroje. Region s vysokým podílem zemědělské půdy a lesů totiž nabízí velké zdroje biomasy rostlinného i živočišného původu. Odhodlání místních politiků vydat se netradiční cestou tak Güssingu pomohlo navrátit ztracenou prosperitu. Dnes je mezinárodně uznáván jako lídr ve využívání biomasy pro potřeby města.

V

Energie máme dost Güssing se čtyřmi a půl tisícem obyvatel přitom po pádu železné opony patřil k nejchudším městům v Rakousku. Potýkal se s vysokou nezaměstnaností i s hromadnými odchody mladých lidí za prací. Viděno dnešníma očima by se dalo říci, že Güssing byl v ekonomické krizi už před dvaceti lety. Situaci na začátku 90. let změnilo právě rozhodnutí pustit se do získávání energie z místních obnovitelných zdrojů, což městu zajistilo energetickou soběstačnost. Nejdříve byla vybudována teplárna, navazující rozvod dálkového topení a zařízení na výrobu metylesteru, který se jako biopalivo přidává do motorové nafty. V roce 2002 následovala výstavba spalovny dřevní biomasy, z níž se získává metan. Teplo z toho procesu vytápí objekty a metan pohání motor generátoru, který vyrábí elektřinu. Za30 | eko dotace 2010

Sázka na ekologické technologie znamená pro Güssing nejen zlepšení stavu životního prostředí, ale i nová pracovní místa a zlepšení ekonomické situace.

vedení celého zařízení si vyžádalo 10,7 milionu eur, z evropských dotací byla pokryta více než polovina nákladů. Z necelých dvou tun biomasy je možné každou hodinu vygenerovat 2000 kW elektřiny a 4500 kW tepla. Chystají benzin ze dřeva Levná energie do Güssingu přitáhla také byznys. Během 15 let bylo vybudováno několik zařízení sloužících k různým účelům. Patří mezi ně třeba závod na produkci bioplynu, určeného na výrobu tepla a elektřiny z kukuřice a trávy nebo výrobna bionafty z řepky, ale také kombinované tepelné elektrárny na principu zplynování dřeva, solární zařízení na výrobu tepla a teplé vody pro domácnosti nebo PV panely produkující elektřinu. V Güssingu se má také brzy začít ve velkém vyrábět náhrada benzinu ze dřeva. Dosažené výsledky jsou zajímavé – náklady na energie byly sníženy o polovinu a město pro-

dukuje z obnovitelných zdrojů víc tepelné a elektrické energie a paliv, než samo spotřebuje. Dosažením energetické nezávislosti se rakouskému Güssingu podařilo nejen podpořit místní ekonomiku, ale rozvojem obnovitelných zdrojů energie také přispět k vytvoření zhruba 1000 pracovních míst. o Daniel Tácha

VÍTE, ŽE… Město a okres Güssing leží na jihu rakouské spolkové země Burgenland. Na západě hraničí se spolkovou zemí Štýrsko, hranice okresu na východě tvoří státní hranici s Maďarskem. Městem protéká řeka Strem, nadmořská výška se pohybuje v rozpětí 200 až 500 metrů. Rozsáhlé zříceniny hradu Güssing, jehož založení se datuje rokem 1157, se rozprostírají na strmém svahu nad údolím Strembachu.


Evropská unie

Evropské peníze pomáhají překonávat rozdíly Fondy Evropské unie jsou hlavním nástrojem pro snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony. Soudržnost a vzájemná pomoc patří k hlavním hodnotám evropského společenství. lastní zdroje ke krytí svých výdajů má Evropské společenství od roku 1970. Rozpočet je každoročně navrhován Evropskou komisí a schvalován takzvanou rozpočtovou autoritou, tedy Radou EU a Evropským parlamentem. Musí být vždy sestaven jako vyrovnaný, příjmy se tedy musí rovnat výdajům. Finanční prostředky určené ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony se rozdělují prostřednictvím fondů EU. - Evropský fond pro regionální rozvoj* - Evropský sociální fond - Fond soudržnosti* Operační program Životní prostředí využívá prostředky ze dvou z nich (označeny hvězdičkou). Evropský regionální rozvojový fond (ERDF) vznikl v roce 1974 jako základní nástroj regionální politiky k financování pomoci prostřednictvím regionálních rozvojových programů zaměřených na nejvíce postižené oblasti a ke snižování meziregionálních nerovností. V současné době patří mezi nejvýznamnější strukturální fondy. Prostředky jsou určeny na investice do výroby vedoucí k tvorbě nových pracovních míst a na investice do dopravní, vzdělávací, sociální a zdravotní infrastruktury. Fond podporuje roz-

V

KOLIK ČESKO PLATÍ, KOLIK DOSTÁVÁ Příjmy z rozpočtu EU miliony Kč 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0

2004

2005

2006

2007

Platby do rozpočtu EU

2008

2009

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

voj místního potenciálu (místní rozvoj a rozvoj malého a středního podnikání v problémových regionech), výzkum a vývoj a investice zaměřené na životní prostředí. Fond soudržnosti poskytuje podporu členským státům, jejichž hrubý národní důchod na obyvatele je nižší než 90 procent průměru Společenství, s cílem zvýšit jejich hospodářskou a sociální vyspělost a stabilizovat jejich hospodářství. V období 2007-2013 působí Fond soudržnosti v Bulharsku, v České republice, v Estonsku, na Kypru, v Litvě, v Lotyšsku, v Maďarsku, na Maltě, v Polsku, v Portugalsku, v Rumunsku, v Řecku, na Slovensku a ve Slovinsku a v přechodném režimu také ve Španělsku.

Z Fondu soudržnosti financují státy budování transevropské dopravní sítě a dílčí dopravní stavby v případě, že představují zjevný přínos pro životní prostředí, a projekty z oblasti životního prostředí – konkrétně zlepšování vodohospodářské infrastruktury, zlepšování kvality ovzduší, udržitelné využívání zdrojů energie, lepší nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží. Na právě probíhající programové období 2007 až 2013 má Česko z evropských fondů k dispozici 26,69 miliard eur. Abychom si mohli udělat představu, o jak velkou sumu se jedná, lze ji přirovnat přibližně ke třem čtvrtinám ročního státního rozpočtu ČR. o

VÍTE, ŽE… Evropská unie je politická a ekonomická unie, kterou od posledního rozšíření v roce 2007 tvoří 27 evropských států s přibližně 500 miliony obyvatel (zhruba 7,3 procenta světové populace). EU vznikla v roce 1993 na základě Smlouvy o Evropské unii, známější jako Maastrichtská smlouva, která navazovala na evropský integrační proces od padesátých let. Unie zasahuje na území o rozloze 4,3 milionu km², jež ohraničuje na severovýchodě Finsko, na jihovýchodě Kypr, na jihozápadě Portugalsko a na severozápadě Irsko. Její nedílnou součástí jsou také zámořská území, například Francouzská Guyana v Jižní Americe či Melilla v Africe.


Operační program Životní prostředí nabízí v letech 2007–2013 z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj téměř 5 miliard eur. Cílem operačního programu je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí jako základního principu trvale udržitelného rozvoje. Kvalitní životní prostředí je základem zdraví lidí a přispívá ke zvyšování atraktivity České republiky pro život, práci a investice, a podporuje tak naši celkovou konkurenceschopnost.

www.opzp.cz → galerie realizovaných projektů a aktuální informace pro žadatele Ministerstvo životního prostředí České republiky

1-8-2010_inzerce A4_mozaika.indd 1

6.8.2010 15:09:27

Pro vodu, vzduch a přírodu Rozhovor s geologem Václavem Cílkem

Recommend Documents