PROČ SI MATURANTI VOLÍ STUDIUM STUDIJNÍHO PROGRAMU TĚLESNÁ VÝCHOVA A SPORT Soňa FORMÁNKOVÁ - Dušan VIKTORJENÍK Katedra sportů, Fakulta tělesné kultury UP Olomouc, Česká republika RESUMÉ V několik posledních letech sledujeme výrazný pokles v úrovni pohybových dovedností studentů prvních dvou ročníků studia ve všech oborech studijního programu Tělesná výchova a sport na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Zajímalo nás, co vede maturanty středních škol k podání přihlášky na vysokou školu se sportovním zaměřením, z jakých středních škol se na Fakultu tělesné kultury hlásí, zda aktivně sportují (nebo někdy sportovali – protože v prvních hodinách praktických předmětů se mnozí ze studentů jeví pohybově nepoznamenaní), zda se cítí na studium dostatečně připraveni, chtějí školu vystudovat a oboru se věnovat i po ukončení vysoké školy, zda by opět volili stejný typ studia, kdyby se rozhodovali znovu. Klíčová slova: sport, pohybová aktivita, studenti, univerzita METODIKA Průzkum, prováděný pomocí listu šetření jsme předkládali studentům prvních dvou ročníků studijního programu Tělesná výchova a sport na Fakultě tělesné kultury UP Olomouc. Jinými slovy, šlo o studenty s nimiž jsme v každotýdenním kontaktu ve výuce, jejichž motorickou úroveň máme možnost sledovat a ovlivňovat. Celkově bylo rozdáno 110 listů šetření v prvním ročníku a 90 listů šetření ve druhém ročníku. Návratnost byla 93%. Vysokou návratnost si vysvětlujeme tím, že na studenty máme možnost působit několikrát v týdnu ve výuce, většina z nich také list šetření vyplňovala těsně po jeho obdržení po skončení hodiny. V listu šetření jsme pokládali otázky pouze z těch oblastí, které nás zajímaly enormně a adresně pouze pro skupinu našich studentů. Šlo o otázky, které si klademe při vzájemných konzultacích dovednostní úrovně studentů. Při konstrukci listu šetření jsme si kladli otázku, zda může odpovědi na naše otázky ovlivnit volba studijního oboru. Proto jsme rozlišovali, zda se jedná o studenty Učitelství v kombinaci s dalším aprobačním předmětem, studenty Aplikované tělesné výchovy, Tělesné výchovy a sportu nebo Ochrany obyvatelstva. Při vyhodnocování získaných údajů jsme všechny studijní obory zpracovávali dohromady. Skutečnosti, které byly charakteristické pro studenty určitého oboru, jsou komentovány v diskusi. VÝSLEDKY A DISKUSE Většina studentů, nastupujících ke studiu studijního programu Tělesná výchova a sport, vystudovala gymnázium, u mužů je poměrně časté zastoupení některé střední odborné školy (Obrázek 1). Z tohoto typu škol k nám přichází 62% studentů studijního oboru Ochrana obyvatelstva a také 38% studentů – mužů na Učitelství tělesné výchovy. Sledujeme-li subjektivně pohybovou úroveň současných studentů (výrazné změny pozorujeme zejména v posledních čtyřech letech), často spekulujeme o tom, že tito studenti se nemohli ve svém dosavadním životě věnovat žádnému sportovnímu odvětví na výkonnostní úrovni. Neboť, dle našeho názoru, každé sportovní odvětví vyžaduje jistou dávku šikovnosti, koordinační úrovně a schopnosti vůlí ovládat svalové skupiny a pracovat s vlastním tělem. Hovoříme (i v dalších hodnoceních tomu tak bude) o vnějším pohledu na celou skupinu studentů a studentek jako celek. Srovnáváme je se subjektivním hodnocením skupin
studujících před několika lety. Je samozřejmé, že ve všech ročnících se objevují studenti výborně připravení a vždy bylo několik studentů připraveno nedostatečně - současné době se nám jeví tato kategorie studentů převládající. Domnívali jsme se, že pokud položíme studentům dotaz na jejich sportovní angažovanost, zjistíme, že velká část z nich se již dlouho (jestli vůbec někdy) aktivně výkonnostnímu sportu nevěnuje. Z obrázku 2 vyplývá, že téměř polovina mužů i žen se aktivnímu sportu věnuje i v současnosti. Nejčastěji uváděným sportovním odvětvím, kterému se věnují dosud sportující studenti, je fotbal, některé další sportovní hry (házená, volejbal) a atletika. Statisticky byla tato část našeho šetření nevyhodnotitelná, neboť ji vyplnilo málo studentů. Nejčastější motivací k podání přihlášky na v současnosti studovaný obor je u mužů i žen „možnost sportovat“, „sport je baví“. Další zdůvodnění volby povolání by la nejčastěji tato: chci učit, práce s lidmi, dosažení VŠ vzdělání, příklad v rodině (nejčastěji jsou učiteli TV rodiče a prarodiče). U studentů ATV snaha pomoci lidem s postižením. Muži volili své zaměření i podle možnosti uplatnění v místě bydliště (Obrázek 3). Při osobních rozhovorech se studenty se často setkáváme s tvrzením, že studium je fyzicky mnohem náročnější, než si mysleli v době, kdy se o tomto typu studia rozhodovali. Proto jsme do listu šetření zařadili výrok, vyjadřující subjektivní pocit studentů z úrovně jejich připravenosti na tento typ studia. Nejvíce studentů se vyjádřilo v tom smyslu, že jejich vstupní úroveň fyzické připravenosti pro praktické předměty byla nedostačující a museli na sobě „zapracovat“ (Obrázek 4). Nejlépe se cítí pro studium připraveni studenti jednooborového studia tělesné výchovy a sportu. Procentuelně nejčastěji cítí přetrvávající problémy se svým „fyzickým fondem“ studenti ATV – což koresponduje s faktem, že polovina těchto studentů by ráda studovala i jinou než pohybově zaměřenou vysokou školu. Studenti jsou po téměř dvou semestrech studia s obsahem a náročností příslušného studijního oboru velmi dobře seznámeni. Zajímalo nás, zda jsou po této době studia se svou volbou studijního oboru spokojeni, zda mají odhodlání věnovat se vystudované specializaci i po ukončení vysokoškolského studia. 16,2% studentů- mužů a 8,2% studentek zvolilo obor, který jim dopomůže k získání vysokoškolského diplomu. Chtějí vystudovat jakoukoliv vysokou školu, mít VŠ vzdělání a oboru se dále věnovat nehodlají. Dle předpokladů, největší část dotazovaných volila svůj studijní obor s ohledem na to, čemu se chtějí věnovat v budoucnu (Obrázek 5). K výroku „Obor jsem původně chtěl/a vystudovat a věnovat se mu i po ukončení VŠ, ale nejspíš se mu věnovat nebudu“ se přihlásilo procentuelně nejvíce studujících jednooborovou tělesnou výchovu a sport. Jako zdůvodnění se objevuje (v pořadí častosti odpovědí): obor mne neuživí, nebudu mít uplatnění, příliš velká zodpovědnost. S výrokem „O obor jsem velký zájem neměl/a, ale „chytl mne“, nejspíš se mu věnovat budu“ se ztotožnilo sice pouze 5,4 studentů-mužů a 4,9% studentek, ale opět zde vystupuje do popředí jeden z oborů. Tentokrát ochrana obyvatelstva (25%). Vysvětlujeme si to tím, že obor je zcela nový, zatím na naší fakultě nestudovaný. Proto studenti neměli možnost využít např. referencí již studujících kolegů z vyšších ročníků. Také to koresponduje se zjištěním, že pokud respondenti uváděli jako motiv k podání přihlášky na vysokou školu „zajímavý název“, byli to ze tří čtvrtin právě studenti oboru Ochrana obyvatelstva. Většina studentů i studentek by svůj obor zvolila opět. U studentů učitelského studia, tedy v kombinaci s druhým aprobačním předmětem, by však 11% studentů volilo jiný aprobační předmět (Obrázek 6). Možná by bylo zajímavé vědět, který druhý aprobační předmět naše studenty od případné opětovné volby odrazuje. Vzhledem k zachování anonymity jsme však studijní kombinaci nezjišťovali (v některých aprobační kombinacích
studují i jednotlivci). Jako důvody k znovunezvolení studijního oboru studenti uvádí: „nechci učit“, „přehnané výkonnostní požadavky“, „prohlubující se zdravotní problémy z dřívějších let“, obava z možnosti uplatnění. ZÁVĚRY Výsledky našeho dotazování prostřednictvím listu šetření, aplikovaného u studentů studijního oboru Učitelství tělesné výchovy, Aplikovaná tělesná výchova, Tělesná výchova a sport, Ochrana obyvatelstva, byly pro nás překvapující. Nepotvrdily původní domněnku, že se studenti v době vysokoškolského studia již nevěnují aktivně žádnému sportovnímu odvětví. Otázku na zjištění sportovní aktivity studentů zmiňovaných oborů jsme pokládali vzhledem k subjektivně sledované nízké úrovni pohybové úrovně studentů v prvním ročníku. Lze se tedy domnívat, že do prvního ročníku nastupují studenti, kteří jsou z pohledu pohybových dovedností, kondiční přípravy, ale i schopnosti soustavné tréninkové činnosti pouze „zanedbaní“ a je zde předpoklad, že intenzivním pohybovým působením se z nich tělocvikáři – hodni toho pojmenování stanou. SUMMARY WHY DO STUDENTS WITH „MATURITA“-EXAM CHOOSE THE PHYSICAL EDUCATION AND SPORT´S STUDIES Our results, which we located by students of field of study physical education teacher education, adapted physical education, physical education and sport, and civil protection, were surprising for us. The results did not vindicate speculation about sport inactivity during their study. As well, the speculation about sport free universities preference, were false. So, we can assume, that the students of first grade are only bad prepared and we hope, that they have basic the precondition for appropriate improve. Keywords : sport, physical activity, students, university
Obrázek 1. Zastoupení jednotlivých středních škol u uchazečů o studium studijního programu Tělesná výchova sport % 80,00
73,77
70,00 60,00 50,00
48,65
45,95
40,00 26,23
30,00 20,00 10,00
5,40 0,00
0,00 MUŽI
ŽENY G
SOŠ
SOU
Obrázek 2. Sportovní aktivita uchazečů a studentů studijního programu Tělesná výchova sport %
60,0
50,0
50,0 45,9 41,7
40,0
27,9
30,0
20,0
16,4 9,8
8,3
10,0
0,0
0,0 MUŽI Sportuje i dnes
ŽENY Sportoval na SŠ
Sportoval na ZŠ
Nesportoval vůbec
Obrázek 3. Motivy ke zvolení studijního oboru %
50 45
46,0 41,3
40 35 30 25 19,5
20 13,7
15 10
12,6
9,8 5,9
5,9
5
9,2
7,8 7,8
6,9
3,9 3,9
2,3
2,3
1,2
0 MUŽI
ŽENY
sportování
studium TV s druhým předmětem
dosažení VŠ vzdělání
stát se učitelem a jít učit
rodina (rodiče učí)
zajímavý název
pomoc lidem s postižením
práce s lidmi
uplatnění v místě bydliště
Obrázek 4. Připravenost studentů na fyzickou zátěž studia 70,0
65,6
% 60,0 46,0
50,0 40,5 40,0 30,0
24,6
20,0
13,5
9,8
10,0 0,0 MUŽI
ŽENY
výborně - vše absolvuji bez problémů musel/a jsem na sobě zapracovat mám problémy, fyzická náročnost studia mne zaskočila
0,0
Obrázek 5. Motivace k získání vysokoškolského vzdělání
%
80,0
73,8
70,0 62,2 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0
16,2
16,2
13,1
10,0
8,2
5,4
4,9
0,0 MUŽI
ŽENY
Chci vystudovat jakoukoli školu, mít VŠ vzdělání - oboru se po té věnovat nehodlám Obor chci vystudovat a věnovat se mu po ukončení VŠ Obor jsem chtěl/a vystudovat a věnovat se mu, ale nejspíš se mu věnovat nebudu, protože… O obor jsem velký zájem neměl/a, ale "chytl mne", nejspíš se mu věnovat budu:
Obrázek 6. Postoje studentů k případné nové volbě studijního oboru % 90
83,8
82
80 70 60 50 40 30 20 10
16,4 8,1
8,1 1,6
0 MUŽI zvolil/a znovu
ŽENY nezvolil
zvolil s jinou kombinací
