Rybářský týdeník
14 číslo
30. července 2012
4 Elements Group s.r.o.
Pro milovníky ryb, rybaření - jediný elektronický týdeník pro rybáře v Česku, Moravě a Slezsku
V OTROKOVICÍCH ULOVILI OBŘÍHO SUMCE
Foto: MÚ Otrokovice
Otrokovice – Snem každého rybáře je ulovit pořádnou rybu. V Otrokovicích se ten sen splnil Jiřímu Konečnému. Obrovský sumec má přes dva metry a přes sedmdesát kilogramů a chycený byl v otrokovickém Štěrkovišti. „Znalci se zároveň shodují na tom, že podobný úlovek se v místní nádrži ještě nikomu nepodařilo ulovit,“ řekla mluvčí otrokovické radnice Lenka Krupková. Trvalo 20 minut, než rybu vytáhl z vody ven. Jeho kořist měla 224 centimetrů a vážila 77 kilogramů. Sumec se nachytal na nástrahu v podobě karase obecného. Podle odhadů byl zhruba 30 let starý. Místní rybáři říkají, že podobně velkých sumců je ve Štěrkovicích více. Od 60. let minulého století zde byli vysazováni sumci, jejichž délka se odhaduje na více jak 250 centimetrů. Každoročně se zde pořádají rybářské závody, kdy se rybáři snaží takto obrovské sumce chytit. V pomyslném souboji mezi sumci a rybáři však vedou ryby. Sumec se dožívá až 50 let a dorůstá délky 300 centimetrů. Zdroj: tn.cz
NA VYSOČINĚ VYČÍSLILI LETOŠNÍ ŠKODY ZPŮSOBENÉ KORMORÁNY A VYDRAMI Jihlava – Chránění kormoráni velcí škodili rybářům na Vysočině v první polovině roku o něco méně než na jaře tří minulých let. I tak však spořádali ryby skoro za milion korun. Kvůli působení chráněné vydry říční dostali žadatelé od kraje finanční náhradu přes tři čtvrtě milionu korun. Peníze za škody způsobené oběma druhy těchto zvířat dostalo přes 30 rybářství. Jde o podniky i soukromníky, řekl novinářům hejtman Jiří Běhounek (za ČSSD). Kormoráni škodili v kraji nejvíc v první polovině roku 2010, kdy náhrada za sežrané ryby převýšila 1,7 milionu korun. Podle informací kraje už by od září škody za kormorány neměly být propláceny, protože tento pták bude vyškrtnut ze seznamu zvlášť chráněných živočichů. Václav Hlaváč z havlíčkobrodské agentury ochrany přírody upozornil na to, že ani pak se kormoráni nebudou smět střílet neomezeně. „Musí na to být souhlas orgánu ochrany přírody,“ uvedl. U vyder se podle Hlaváče zrušení ochrany nechystá. V celém Česku podle odhadu odborníků žije nejvýš kolem 3 000 vyder. „U jiných zvířat, třeba kun a lišek, se počty pohybují ve statisících,“ vysvětlil. Podle údajů kraje dokáže kormorán za den spořádat asi 500 gramů ryb, podobně jako dospělá vydra. Na Vysočině požádalo od roku 2003 o náhradu škod způsobených těmito chráněnými živočichy 646 rybářství. Bylo mezi ně vyplaceno 23 milionů Kč. Loni poprvé dostala jedna zemědělská firma v kraji náhradu za škody zaviněné chráněnými bobry evropskými. Letos se žádný žadatel nepřihlásil. „Bobrů tady není tolik jako na Moravě a nijak škodlivě se neprojevují,“ podotkl Hlaváč. Do budoucna se problémy nedají vyloučit, protože bobrů na Vysočině přibývá. Zdroj: denik.cz
V HLUBOČKÁCH UHYNULY STOVKY RAKŮ ŘÍČNÍCH Hlubočky – Zhruba 250 raků říčních uhynulo v jednom z potoků v části Hluboček na Olomoucku. Zatím není zcela jasné, co mohlo otravu a následnou smrt chráněných živočichů zapříčinit, podle předběžných odhadů mohlo jít o kombinaci několika faktorů. Případem se zabývá Česká inspekce životního prostředí i policie. Podle starosty Hluboček Iva Černíka na úhyn vodních živočichů upozornili policii sami chataři. Na zhruba půldruhém kilometru pstruhového toku poté odborníci posbírali stovky raků, 90 procent jich plavalo již břichem nahoru. Odebrané vzorky živočichů i vody nyní bude zkoumat olomoucká veterinární správa. Zdroj: ekolist
V BUČOVICÍCH VYBUDUJÍ NOVÝ DVOUHEKTAROVÝ RYBNÍK Bučovice – Nový dvouhektarový rybník má už příští rok začít vznikat v Bučovicích. Místní organizace Moravského rybářského svazu ve Slavkově u Brna, která se o bučovické rybníky stará, tam chce novou vodní plochu postavit kvůli velkému zájmu rybářů. Nový rybník vyroste poblíž dvou stávajících na nevyužívaném pozemku. „Od města jsme odkoupili tříhektarový pozemek. Koncem příštího roku tam chceme začít budovat rybník, který bude mít dva hektary včetně mokřadů,“ přiblížil předseda slavkovské rybářské organizace František Capita. Město se rozhodlo rybáře podpořit. „Vyšli jsme žádosti rybářů vstříc a jejich iniciativu vítáme. Cenu jsme stanovili podle naší cenové mapy,“ uvedl místostarosta Bučovic Jiří Horák. Přípravné práce budou patrně složitější, než se může na první pohled zdát. „Hned na začátku musíme vymyslet, kam budeme odvážet vykopanou hlínu. Celkový odhad nákladů se každopádně neustále mírně zvyšuje, v současnosti počítáme s částkou kolem tří milionů korun. Přesně to však potvrdit nemůžu,“ nastínil Capita. Prostředí, ve kterém rybník vyroste, je v současné době zanedbané a k návštěvě neláká. Město doufá, že se to změní. „Rybník jistě potěší nejen rybáře, ale i ostatní lidi. Bereme to jako snahu o celkovou kultivaci prostředí,“ zmínil místostarosta. Rybáři mají plány trochu konkrétnější. „Uvažujeme o výstavbě cyklostezky kolem rybníka a dalších věcí, jako jsou třeba lavičky a podobně. Počítáme i s tím, že by se díky rybníku a jeho nejbližšímu okolí mohlo nakonec jednat o funkční turistickou oblast,“ uvedl Capita. Zdroj: denik. cz
Rybářský týdeník
JAK SI SPRÁVNĚ PŘIPRAVIT TOLSTOLOBIKA Praha – Býložravý tolstolobik byl do ČR dovezen v šedesátých letech minulého století z bývalého Sovětského svazu a úspěšně u nás zdomácněl. Jak si z této ryby připravit chutné pokrmy, o tom píše facebooková verze portálu Naše voda. Maso tolstolobika je velmi kvalitní a opravdu stojí za povšimnutí, i když našim mlsným českým jazykům v mnoha případech nic neříká. Řada kusů této velké ryby proto většinou končí „v komíně“ na buku nebo třešni, neboť jejich uzené maso je velmi oblíbené. To ale zdaleka není jediná možnost kulinářského využití. Alfou a omegou při využití masa z tolstolobika je břicho. Dá se totiž srovnat s naším pašíkem v chlívku, neboť břicho tolstolobika je přesně jako bůček u vepře. Už dvoukilový tolstolobik je pěkně bůčkovitý, natož tří až čtyřkilogramové kusy, které jsou běžně v prodeji. Pokud si tolstolobika koupíme, nakrájíme z něj krásné řízky a usmažíme jako kapra, dočkáme se proto nemilého překvapení. Při zakousnutí do břišní části nám po bradě začnou stékat pramínky tuku. Tolstolobik má velmi kvalitní, jemné a bílé maso, ale na smažení se hodí jedině tehdy, když celé břicho ryby odřízneme. Je to úplně čisté „sádlo“ bez svaloviny potažené kůží, což je viditelné pouhým okem. V žádné novodobé kuchařce se o tom nepíše, snad proto, aby se zákazníci nepoplašili a nepřestali je kupovat, což je krátkozraké, poněvadž mnoho lidí si tolstolobika koupí jenom jednou. Smažený tolstolobik je vynikající, ale je nutné „pupek“ odstranit. Proto je vhodnější ho používat při pečení, kdy se část rybího tuku vytaví do výpeku a nemusíme tedy dávat tolik tuku při úpravě pokrmu. Pokud budeme chtít tolstolobika dusit, tak pouze opět po odříznutí břicha. Polévku raději zvolíme z jiných ryb – kapr a lín je v tomto směru nenahraditelný. Při kuchání pozor na velký žlučový váček. Tolstolobik ho má položený o 5 centimetrů dále za hlavou než kapr. Při kuchání se nezkušený člověk nejdříve nemůže dostat do tělní dutiny pro vysokou vrstvu tuku, proto každý zarazí nůž hlouběji, než má, a neštěstí ve formě prořízlého žlučníku je na světě. Je proto vhodné mít připravené vědro s vodou pro okamžité opláchnutí potřísněného masa. Na závěr jedna zajímavost. Tolstolobik je velký simulant, pokud si ho přinesete domů živého, obrátí se vám brzy břichem nahoru. Ovšem buďte bez obav, takto otočený s břichem nahoru vydrží žít i celý týden. Zdroj: Naše voda
VODŇANY ZVIDITELNÍ RYBY Vodňany – Sedmitisícové Vodňany se chtějí více zviditelnit, a tak město chystá nový vizuální styl. Ten promění pohlednice, vizitky úředníků, ale i vozidla radnice. Ozdobí je dětské kresby s rybářskou tematikou. Auta radnice ve Vodňanech polepí obrázky s dětskými kresbami. „Heslo je: Kdyby nebyly ryby, nebyly by Vodňany. Vyhlásili jsme soutěž a došlo nám 177 dětských prací. Z nich nyní vybere komise ty nejzdařilejší a sestaví styl města včetně speciálního písma na letácích,“ vysvětluje místostarosta Pavel Janšta. Vodňany jsou místem s rybářskou tradicí. Přesto je většina lidí zná jako město, kde je obří drůbežářský podnik, a v erbu má paradoxně horníka. A právě to, jak ho vnímá okolí, chtějí Vodňanští změnit. Stejně jako nedaleké Strakonice mají postavu dudáka či Písek nejstarší kamenný most ve střední Evropě, chtějí Vodňany prodat právě svou rybářskou tradici. Za nápadem zviditelnit město, kde je jediná rybářská fakulta v celé střední Evropě, stojí mimo jiné designér a autor loga České televize Štěpán Malovec. Spolu s dalšími dvěma grafiky usedne v komisi, která celý styl vymyslí a poskládá z došlých návrhů. Až se příště starosta Viktor Blaščák nebo místostarostové budou představovat, vytáhnou z kapsy vizitky, na kterých bude jejich karikatura. „Zprvu jsem byl k tomuto nápadu velmi zdrženlivý, ale po přednášce, kdy designéři vysvětlovali jednotlivé spojitosti, se mi to moc zalíbilo. A věřím, že i obyvatelům,“ říká Blaščák z uskupení Vodňany pro změnu. Zdroj: idnes.cz
PRÁCE NA MOSTECH ZBRZDILA MIHULE Liberec – Vzácná mihule potoční zpomalila práce na opravách povodněmi poškozených mostů v Libereckém kraji. Drobný obratlovec se na jaře rozmnožuje a stavbaři kvůli němu museli na některých tocích na čtyři měsíce práce přerušit. Správa CHKO Lužické hory zakázala od 1. března do konce června práce na mostech se zásahem do vodního toku. Mnohde se tak stavět začalo až v červenci. Harmonogram stavebních prací s ničím takovým nepočítal. „Práci nám to zkomplikovalo, ty měsíce nám budou před příchodem zimy chybět. Na druhou stranu chápeme, že přítomnost tohoto ohroženého druhu je důkazem vysoké kvality životního prostředí dané lokality. A tu naprosto respektujeme,“ řekl ředitel Krajské správy Libereckého kraje Jan Růžička. Mihule potoční patří ke kriticky ohroženým druhům živočichů, žije pouze v čistých a dobře okysličených vodách drobných toků. V Česku žily v minulosti čtyři druhy mihulí, z nichž už zůstaly jen dva. Stavební činnost v korytech tohoto živočicha ohrožuje. Zdroj: denik.cz
Rybářský týdeník
ŽRALOCI SE NAUČILI RYBÁŘŮM VYŽÍRAT SÍTĚ Cendrawasih – Záchranářská organizace Conservation International (CI) v současné době provádí program na záchranu žraloků obrovských. V indonéské zátoce Cendrawasih monitoruje jejich chování a snaží se, aby obrovské paryby zbytečně neumíraly v rybářských sítích. Během jedné podvodní výpravy se podařilo kameramanovi natočit fascinující video: žralok na něm dokazuje, jak dobře se dokázal lidskému prostředí přizpůsobit. Místo, aby trpěl nad tím, že mu lidé vylovili veškerou kořist v okolí, využil plné rybářské sítě k tomu, aby se nasytil. Jde o vůbec první takové video, které bylo natočeno. Experti z Conservation International už však slyšeli o tomto žraločím chování dříve. Na svém webu uvádějí: „Žraloci obrovští se často shromažďují kolem sítí. Občas se do nich zamotají. Někteří z nich se dokonce naučili, jak ryby skrze díry vysát.“ A právě tato situace je zobrazená na videu. Expedice CI žraloky značkuje pomocí elektronických čipů. Každý žralok, kterého se podaří objevit, dostane pod kůži čip, díky němuž pak ochránci mohou sledovat jeho pohyb mořem. Mírumilovným, až 15 metrů dlouhým obrům, to nevadí, jejich kůže je tak silná, že lehké bodnutí prakticky ani neucítí. Žraloci obrovští žijí v tropických vodách. Ještě před několika lety se mořští biologové domnívali, že se tito obři živí jen planktonem. Teprve při natáčení dokumentu pro britskou televizní stanici BBC filmaři natočili žraloka, jak polyká hejno menších rybek. Vůči lidem jsou přátelští, mladší žraloci si dokonce s plavci hrají… Zdroj: National geographic Foto: National geographic
Foto: National geographic
VODU V KORYTĚ BLATY ČISTÍ MIKROORGANISMY Těšetice/Olšany – Voda v korytě Blaty v oblasti Těšetic se zlepšuje. Vyplývá to z posledních zpráv z laboratoří. V Těšeticích nechalo Povodí Moravy nasadit do vytrávené říčky další životodárnou dávku speciálních bakterií. Pomáhají vyčistit vodu kontaminovanou stovkami kubíků zkvašených výkalů hospodářských zvířat, které unikly z prasklé jímky v Seničce. „V pondělí odebrali pracovníci Povodí Moravy další vzorky z Blaty. Z výsledků analýz vyplývá, že v Těšeticích došlo za poslední období díky samočisticím procesům a podpůrným opatřením, která zde probíhají, k výraznému zlepšení kvality vody. Výrazně se snížilo organické znečištění i koncentrace amoniaku,“ informovala ve středu mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková. V Olšanech u Prostějova, kde došlo k vypuštění jezové zdrže, má přitékající voda dobrou kvalitu. „Další úsek Blaty až po ústí je z hlediska chemismu povrchové vody na obvyklých hodnotách. Postupně dochází k obnově ekosystému. Pozornost bude v dalším období zaměřena pouze na nadjezí u Těšetic,“ sdělila mluvčí. Povodí Moravy se snaží urychlit obnovu ekosystému Blaty. V Těšeticích firma dávkovala 400 kilogramů minerálu naočkovaného mikroorganismy, které pomáhají vyčistit vodu kontaminovanou kejdou. Metodu použilo Povodí Moravy na vytrávené říčce Blatě vůbec poprvé. Investovalo do ní 140 tisíc korun. Zdroj: Olomoucký deník
NOVINKY Naviják Shimano Stradic 4000 FD Shimano Stradic 4000 FD – uběhly roky, ale Stradic si stále udržuje svůj fascinující dojem. Bílé provedení, které nemá chybu, a velký převodový poměr patří k důvodům, proč je naviják volbou číslo jedna pro mnoho feederových, matchových a přívlačových rybářů, kteří od navijáku požadují rychlé navíjení vlasce či šňůry. Nový Stradic využívá novou technologii X-SHIP, díky němuž mechanismus pracuje s úžasnou lehkostí i v extrémních situacích. Jednodílný překlápěč usměrňuje chod vlasce, zatímco Power Roller snižuje riziko poškození vlasce nebo jeho zamotání. Ložiska: 4+4 SA-RB Převod: 5,8:1 Kapacita: 0,30mm/180m 2-cívka: Ano Váha: 330gr Klička: dvouklička
Prut Shimano Yasei Red Vertical Jigging H 1,90m Tyto pruty s akcí rychlé špičky mají ideální akci pro práci s vaší měkkou nástrahou, protože nástraha se pak chová jako živá. Blank nabízí dostatečnou citlivost pro vnímání nejjemnějších záběrů, přitom konstrukce páteře spolehlivě dostačuje k rychlému zaseknutí ryby.
Rybářský týdeník
UVÍZLO NA HÁČKU Parma obecná Skladba těla - patří do čeledi kaprovití, má protáhlé tělo oválného průřezu a hlavu protaženou v rypec. Ústa má spodní, masité s dvěma párky vousků. Požerákové zuby má trojřadé. Horní linie hlavy se zvyšuje, přechází ve hřbet a dále stoupá až k hřbetní ploutvi. Jeden pár vousků se nalézá na horní čelisti vpředu, druhý pár vousů v je v koutcích úst. Hřbet je olivově nazelenalý až šedý, boky světleji nazelenalé až nazlátlé, břicho žlutobílé. Dle lokalit ve kterých žije, má některé odstíny výraznější a i tónování se může lišit. Výskyt - je to charakteristická ryba proudivých úseků řek, což se odrazilo i ve Fryčovi kvalifikaci říčních pásem, když jedno z nich pojmenoval pásmo parmové, což jsou v podmínkách Česka obvykle střední úseky větších řek. Parma obecná žije v hejnech, je to typická ryba dna, jako svá stanoviště vyhledává proudivé stíny v úkrytech za kameny. V toku podniká i delší migrace, v zimě vyhledává klidnější hlubší místa, kde přezimuje v jakémsi zimním spánku. Potravu tvoří larvy vodního hmyzu a různí bezobratlí živočichové. Při lovu potravy aktivně převrací kameny, aby se mohla zmocnit živočichů tam ukrytých. Míry - je to středněvěká ryba s velmi pomalým růstem. Ve věku 5 let dorůstá délky 35 – 40 cm a nabývá hmotnosti k jednomu kilogramu. Ojediněle dorůstá délky 70 – 90 cm a hmotnosti 5 – 7 kg. U tohoto druhu existuje pohlavní dimorfismus v růstu, kdy samice rostou prokazatelně rychleji a dožívají se i vyššího věku. Rozmnožování - je typickým představitelem ekologické skupiny ryb litofilních, které neukrývají své jikry. Tře se koncem května a v červnu, některé populace mají i dávkový výtěr. U tohoto druhu se občas vyskytují i jedinci s vyvinutými samčími i samičími pohlavními žlázami hermafroditi. Na trdlištích, jež se nachází v proudivých peřejnatých úsecích s písčitým až štěrkovitým dnem, vyčkávají samci, až najedou zralé samice. Na 1 kg hmotnosti samice připadá 40 - 60 tisíc jiker. Početnost populací parmy obecné v posledních letech výrazně klesá. Lov - nejmenší zákonná lovná délka parmy obecné je 40 cm, parma je hájena od 16. 3. do 15. 6.. Lovíme ji na položenou, kdy musíme vždy zátěž přizpůsobit proudění toku v úseku lovu, nástrahu musíme udržet v klidu na dně. Jako nástrahy používáme červy, žížaly, larvy hmyzu, velikou lahůdkou, v praxi ověřenou a parma ji málokdy odolá, je tvrdý sýr. Parmu lovíme na prut měkčí akce, vlasec používáme od 0,22 - do 0,25 mm. Zajímavost - jikry parmy jsou jedovaté, jejich požití vyvolává prudkou nevolnost.
V OCHRANNÝCH PÁSMECH VODÁRENSKÝCH NADRŽÍ JE LOV ZAKÁZANÝ Praha - Ochranná pásma vodárenských nádrží zabezpečující kvalitu povrchové vody akumulované v nádržích znamenají omezení vstupu a hospodaření v příslušných lokalitách, včetně rybaření. Upozornil na to mluvčí Povodí Ohře Jan Svejkovský. Do 1. ochranného pásma je tak podle něj vstup zakázán, s výjimkou správce a osob s udělenou výjimkou pro možnost provádění oprav. Bohužel do 1. ochranného pásma často vstupují houbaři, lidé, kteří se chtějí koupat, a také pytláci. Státní podnik Povodí Ohře přitom provádí kontrolu ochranných pásem a vykonává rybářské právo na vodárenských nádržích ve své správě. „Rybí obsádka je volena vždy pro optimální ovlivňování kvality vody v nádrži. Rybolov je zde zakázán! Provádí se pouze regulační odlovy, které regulují nevhodnou skladbu ryb a zjišťují fyzický a zdravotní stav ryb,“ zdůraznil Svejkovský. Kontrolu vodárenských ochranných pásem provádějí zaměstnanci Povodí pravidelně, a pokud si to situace vyžádá, žádají o spolupráci Policii ČR. „S jejím přispěním se často podaří zejména pytláky dopadnout,“ podotýká Svejkovský s tím, že se při poslední takové spolupráci na jedné vodárenské nádrži na Chebsku podařilo dopadnout tři pytláky. Zdroj: Naše voda
UŽ MÁTE OBJEDNANÝ TURISTICKÝ TÝDENÍK? NE? TAK HO ZKUSTE! JE ZDARMA!
Turistický týdeník
Turistický týdeník, to je elektronický newsletter, který musíte mít, než vyrazíte po Česku na túru, na trek, na výlet. Ať už pěšky, s lodí, na kole, na běžkách, s dětmi nebo se zvířaty... Na rozdíl od jiných magazínů nebo cestovatelských portálů přinášíme především aktuality z posledních dnů nebo to, co se v nacházejícím týdnu uskuteční, například, kde se otevírá nová stezka, rozhledna, vyhlídka, zajímavá expozice na hradě nebo zámku, ale i dobrá výletní hospoda, nebo naopak, kde nejezdí lanovka, kam je lepší se v těchto dnech spíše nevydávat. Naleznete tu ale také typy na výlety, zajímavé akce, pochody a cyklovýlety pořádané různými organizacemi a sdruženími či exkurze s profesionálními průvodci. Turist ický týdeník vzniká i s podporou svých čtenářů, kteří o akcích informují. Můžete ho po přihlášení na stránkách: http://www.turistickytydenik.cz/ dostávat zdarma každý čtvrtek večer do emailové schránky.
Rybářský týdeník
KRÁSNÝ ÚLOVEK – 70CENTIMETROVÝ KAPR Medlov – S velice pěkným úlovkem kapra se nám pochlubil pan Jaroslav Macko, jenž na revíru Sykovec po desetiminutovém boji vytáhnul na břeh kapra. Ten měřil 70 cm a vážil přes 7kg. „Je to můj rekordní úlovek a zatím i největší zážitek. Když zabral, ohnul se mi prut, jako bych tahal špunt z rybníka,“ napsal RT. Kapr zabral na rohlíkové boilí, vlasec 0,2.
PROPLAVALO KOLEM NÁS Z důvodu konání Krajského kola LRU plavaná ve dnech 5. – 8. 7. 2012 bude uzavřena část revíru 411 051 Labe 19 – v Sedlčánkách od Výmoly po Přerovský les. Rybáři začali v úterý s výlovem Jordánu. S odlovem jim pomůže elektrický proud, který ryby na chvíli omráčí, takže vyplují na hladinu, kde je odchytají do podběráků. Z Jordánu pak poputují na určená místa. Většina jich má jít do Lužnice, další do horní části nádrže, která se nyní již nevypouští. Úřad národních statistik (ONS) na zakázku vlády vypracoval index kvality života. Z něj vyplynulo, že lidé pracující v přírodě, především farmáři, lesníci a rybáři, jsou nejšťastnější. Podle psychologů a odborníků na celostní medicínu za to zcela jistě může každodenní kontakt s živou přírodou, která dodává tělu ohromné množství bioenergie a udržuje duši v dobré kondici bez velkého stresu. Na základě udělené výjimky platí na revírech Morava 19 A (471051) a Odra 1A (471064) výjimka z denní doby lovu, tj. je povolen lov od 24,00 do 4,00 hod. do 31. srpna 2011. MZ ČR rozhodlo o udělení výjimky z denní doby lovu S U M C E v období od 16. 6. 2011 do 31. 8. 2011 (včetně) na revíru ODRA 1A – štěrkovna Vrbice – 471064 (v místě od rohu u lanového dálničního mostu přes Odru až po betonový vjezd do vody před poloostrovem za čerpací stanici PHM). V uvedeném období je nyní možné lovit sumce i v době od 00:00 hodin do 04:00 hodin.
ZÁVODY Grand Prix Moravy LRU Feeder 2012 Datum: 11. – 12. srpna 2012 Místo: revír: 461 026 – Dyje 7 – vodní nádrž Mušovská, úsek Pasohlávky Startovné: 250,- Kč Info: závodníci se musí přihlásit do 8. 8. 2012 na e-mail:
[email protected] , nebo SMS na tel. 775 200 072 (Příjmení a Jméno, domovská MO ČRS, číslo průkazu závodníka). Každý závodník musí vlastnit a mít u sebe Registrační průkaz závodníka s vylepenou známkou pro rok 2012 a povolenku MRS na daný revír.
VTIP Jede Čech na dovolenou k moři a v klidu si rybaří, když z ničeho nic najednou chytne zlatou rybku? No, tak tu rybku vytáhne a ona povídá: „Hele, když mne pustíš, tak ti splním dvě přání, já jsem totiž zlatá rybka.“ A on teda, že jo, ale jak to, že jenom dvě, když v každý pohádce a v každém slušném vtipu se zlatou rybkou se vždycky splňují přání tři. No a rybka mu vysvětluje, že se časy mění, nejsou peníze atp., no prostě se vymlouvá, co to jde. Dohodnou se tedy na těch dvou přáních, a rybka povídá: „Tak si teda přej svoje první přání.“ A Čech se zadívá do zapadajícího slunce nad mořem a říká: „Tak já si teda přeju, aby to moře bylo plný piva.“ „Staniž se,“ řekla ryba a stalo se. „A to druhé přání?“ ptá se ryba. Čech se zase zamyslí a říká: „Ještě tři lahváče na ráno!“
RECEPT Nadívaný candát Ingredience 1,5 kg candáta, 3 citróny, 50 g kořenové petržele, 50 g cibule, pepř, sůl, 50 g slaniny, lžíce máslové jíšky, 2 dcl hovězího vývaru, nádivka: 400 g candátího masa, játra z candáta, 50 g másla, 2 žloutky, 50 g strouhanky, 50 g strouhaného ementálu, snítka petrželové natě, špetka muškátu, špetka pepře, sůl Postup přípravy
Celého candáta (bez žaber) 10 hodin marinujeme ve vodou rozředěné citrónové šťávě ze 3 citrónů se solí, pepřem, strouhankou, cibulí a petrželí. Pak osušenou rybu vyplníme nádivkou, sešijeme, uložíme na pekáč, obložíme plátky slaniny a za občasného podlévání vývarem, který jsme zahustili jíškou, upečeme. Příprava nádivky: syrové maso bez kůže a kostí umeleme a smícháme s ostatními surovinami pro její přípravu.
NAPIŠTE NÁM Chcete něco zajímavého ze své místní organizace sdělit svým kolegům rybářům? Pořádáte závody, či jste ve vašem revíru chytili kapitální úlovek? Pochlubte se, napište nám, pošlete fotku... Budete zarybňovat nebo naopak nádrž vypouštět? Zakázali jste ve svém revíru lovit? Řekněte nám o tom, i ostatní to bude zajímat. Pište na
[email protected]
4 Elements Group s.r.o. - šéfredaktor Miroslav Ztratil, kontakt
[email protected] adresa - Bořivojova 878/35,130 00 Praha 3. www.rybarskytydenik.cz
Rybářský týdeník 4 Elements Group s.r.o.