Rybářský týdeník
15 číslo
6. srpna 2012
4 Elements Group s.r.o.
Pro milovníky ryb, rybaření - jediný elektronický týdeník pro rybáře v Česku, Moravě a Slezsku
RYB UBÝVÁ, EVROPA BIJE NA POPLACH Praha – Evropští rybáři jen těžko hledají kompromis, který by zachránil rybí populace, jejichž lov jim přináší živobytí. Celosvětově je silně ohrožena třetina druhů ryb, v evropských vodách jsou pak nadměrně loveny dvě třetiny rybích populací. Průměrný Evropan za rok sní 23 kilogramů ryb, drtivou většinu z toho tvoří mořské ryby. Jejich spotřeba pomalu roste. Rybářský průmysl přitom není pro ekonomiku zásadní – k evropskému HDP přispívá pouze asi jedním procentem a zaměstnává okolo 300 tisíc. Navíc, evropští rybáři již měli lepší časy. S kvalitnějšími sítěmi, motory a metodami lovu zažívalo odvětví od 50. let nevídaný rozmach. Zatímco tehdy se tak celosvětově vylovilo 17 milionů tun ryb, v rekordním roce 1996 to bylo již 86,4 milionu tun. Ve snaze o zvyšování produkce rybáři dostávali peníze třeba na modernizaci a zvyšování kapacity svých flotil, a moře tak začaly brázdit lodě, které za sebou například po dně táhly až 60 kilometrů dlouhé sítě, což se rychle projevilo na úlovcích. Z tohoto dědictví těží Evropa dodnes – každý ze zdejších rybářů v roce 2009 průměrně nachytal přes 25 tun ryb, v porovnání s dvěma tunami u jejich afrických a 1,5 tuny u asijských kolegů. Paradoxně se však tento nárůst nedostavil v kolonce zisků. Ryby se totiž loví v takovém množství, že se jejich populace nestačí reprodukovat, a rybáři musejí na moři trávit více času a plout do vzdálenějších oblastí. Alarmujícího stavu počtu ryb si jsou dnes vědomi všichni, od rybářů po politiky. Evropská komise zavedla kvóty a snaží se například snížit počet rybářských lodí a rybářů – i za cenu proplácení předčasných důchodů. Zdá se však, že změnit průmysl, který i po třiceti letech funguje téměř stále stejně, je nesmírně těžký úkol. V evropském rybolovu navíc dochází k nezodpovědnému plýtvání. Mohou za to kvóty, neboť rybáři jsou povinni všechny ulovené ryby nad povolenou kvótu vyhodit zpět do moře. Jednotlivé druhy ryb jsou zejména v jižnějších mořích promíchané a v obřích sítích uvíznou kromě druhů kvalitních i méně hodnotné úlovky. Pokud rybáři na začátku plavby nachytají nekvalitní ryby a pak narazí na kusy, za které dostanou víc peněz, předchozí úlovek hodí zpět a nákladní prostor znovu naplní. Nevyužité ryby, takzvaný výmět, v některých oblastech představují až 60 procent celkového úlovku. EU prý ale plánuje vyhazování ryb do roku 2019 zakázat. Nicméně se zdá, že ryby v evropských vodách přece jen mají jakousi šanci. Evropská komise připravuje zásadní reformu společné rybářské politiky, která by kromě zmíněného zákazu vyhazování ryb měla do roku 2015 zavést i kvóty doporučené biology. Ty se však budou týkat jen některých druhů, u těch ostatních, o kterých není dostatek dat, bude rybolov omezen do roku 2020. O finální podobě regulace se bude rozhodovat příští rok v lednu. Zdroj: www. Lidovky.cz
CO? KDY? KDE? Praha - Řekli jsme si, že postupně na každý měsíc vytvoříme kalendář základních událostí, o kterých by měl každý rybář vědět a především se jimi řídit. Takže nezapomeňte, že: 31. 8. na pstruhovém revíru končí lov přívlačí, lov na umělou mušku pokračuje do 30. 11.. od 1. 9. dochází ke změnám v denním lovu: - na pstruhových revírech od 07,00 do 20,00hod. - na mimopstruhových revírech od 06,00 do 22,00hod. A pozor! Hájení ryb! Od 1. 9. do 15. 4. je hájený pstruh potoční a od 1. 9. do 30. 11. je hájený úhoř říční. Petrův zdar!
KONTROLA RYBÁŘSKÉ STRÁŽE
Foto: Foto: MO ČRS
Plzeň – V posledních měsících se někteří z vás mohli setkat s rybářskou stráží, která prováděla kontroly z lodě za součinnosti Policie ČR a Německé říční policie. Tyto kontroly probíhají pravidelně na ÚN Jesenice. Kontroly z menší lodě ve vlastnictví ČRS Zpč. ÚS Plzeň probíhají na všech větších nádržích v rámci územního svazu. Při kontrolách bylo zadrženo několik „pytláků“ a zjištěna řada přestupků na úseku rybářství. Častým přestupkem bývá vyznačování krmného místa jiným způsobem než tyčovou bójkou tj. pet lahví, nafukovací hračkou či polystyrenem. V letošním roce již bylo zadrženo 23 povolenek, a to za závažné přestupky. Jedna povolenka byla zadržena za ponechání a usmrcení 9 kusů kapra obecného o velikosti 25 cm, několik povolenek Foto: MO ČRS za ponechání 3 – 5 ks kaprů. Zdroj: ZÚS ČRS
Rybářský týdeník
VYHLÁŠKA O VYPOUŠTĚNÍ LÁTEK DO VOD JE V PŘÍPRAVĚ Praha – Vyhláška Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP) pro vnos závadných látek za účelem chovu ryb se v současnosti pouze připravuje a rozhodně k 1. srpnu nevyjde. Pro portál Naše voda to dnes uvedl mluvčí MŽP Matyáš Vitík. MŽP přitom v uplynulých dnech ve své tiskové zprávě uvedlo, že ve spolupráci s ministerstvem zemědělství „řeší plošné a difúzní zdroje znečištění, které mají původ především v zemědělské činnosti. V této souvislosti bylo v průběhu minulého roku zpracováno nařízení vlády ke zranitelným oblastem, jež bude účinné od 1. srpna 2012. Také se připravuje vyhláška upravující vnos závadných látek do povrchových vod za účelem chovu ryb“. To některá média interpretovala tak, že od srpna bude platit nová vyhláška týkající se vnosu závadných látek do povrchových vod. Ve skutečnosti ale od počátku letošního srpna platí jen Nařízení vlády ke zranitelným oblastem. Vnos závadných látek je podle M.Vitíka velice široká problematika, kde je nutné nalézt kompromisní řešení mezi ministerstvem zemědělství a MŽP. „Vzhledem k tomu, že vyhláška může ovlivnit ekonomický aspekt celého rybničního hospodaření, jedná se o dlouhodobě diskutované téma.“ konstatoval mluvčí. Zdroj: Naše voda
CO OTRÁVILO RAKY, SE ZATÍM NEVÍ Olomouc – Výsledky rozborů provedených experty ze Státního veterinárního ústavu v Olomouci nepotvrdily přítomnost cizích látek ve vodě řeky Bystřice poblíž Hluboček. V uvedeném toku totiž v minulých dnech uhynuly stovky raků říčních. Nyní ještě podrobí odborníci v Praze vzorky mrtvých živočichů rozboru na takzvaný račí mor. Podle zoologa Miloše Holzera v lokalitě ale k úhynu dochází pravidelně a za likvidací tvorů, kteří jsou velmi citliví na znečištění, mohla stát kombinace několika faktorů. Olomoucká pobočka Státního veterinárního ústavu dostala na stůl vzorky vody a také uhynulých živočichů. „Voda se vyšetřila na základní údaje znečištění. Zvažovalo se, jestli nedošlo k průsaku žumpy nebo něčeho podobného. Výsledky na nic nepřišly. Podstatné ale je, že pokud v takovýchto vodách není velké množství škodlivin, snadno a rychle se odplaví, takže se na ně nepřijde,“ uvedl Jan Bardoň, ředitel institutu. Pozůstatky živočichů se ještě zkoumají. „Krajská hygienická stanice požádala o vyloučení račího moru. Tento rozbor se dělá v Praze. Výsledky by měly být pravděpodobně do konce týdne,“ nastínil Bardoň. „Račí mor bych s největší pravděpodobností vyloučil. Již při prvním pohledu by bylo zřejmé, že jsou jedinci slabí a zjevně nemocní. Příčinou by mohl být úbytek kyslíku, to je zásadní věc a limitující faktor. Rak v poslední době jisté znečištění vydrží, ale zásadní je nedostatek kyslíku. Domnívám se, že je to i tento případ,“ řekl zoolog Holzer s tím, že vše mohly ovlivnit i vysoké teploty a snížený průtok vody. Nevyloučil však, že se na úhynu zvířat mohlo skutečně podepsat také znečištění drobného rozsahu. Zdroj: www.denik.cz
KOSATKY PRÝ ZAČNOU ZABÍJET LIDI New York – Kosatky jsou až devítimetroví inteligentní mořští savci, kteří vládnou oceánům. Jenže v zajetí tráví většinu času tím, že se na nich vozí turisté, nebo si hrají s míčem. Je to v pořádku? Autor nové knihy o kosatkách tvrdí, že za zdmi zábavních parků se s kosatkami provádějí neúnosné praktiky. Knihu Death at SeaWorld napsal newyorský novinář David Kirby a sleduje v ní příčiny smrtelného útoku z roku 2010. Tehdy přímo při představení zabila samice kosatky jménem Tilikum zkušenou trenérku Dawn Brancheauovou. Celý svět se tehdy ptal proč. Kirby na tuto otázku nachází přesvědčivé odpovědi: hlavní problém zábavních parků, jako je SeaWorld, spočívá v tom, že zvířata zde trpí. Kirby nespokojenost kosatek i nedostatečnou péči dokládá na jednoznačných číslech. Například úmrtnost v zajetí je podle něj dvaapůlkrát větší, než u kosatek, které žijí ve volné přírodě. U samic to znamená, že místo 50 let se v zajetí dožívají jen 20. Autor knihy získal řadu výpovědí od lidí, kteří v zábavných parcích dříve pracovali nebo ještě pracují. Většina oslovených se shodla na tom, že kosatky v zajetí trpí vážnými emocionálními i psychologickými traumaty. Kirby si proto myslí, že útoky kosatek na zaměstnance se budou opakovat i budoucnosti. Podle Kirbyho zdrojů se kosatky často zakusují do okrajů bazénů. Ničí si zuby tím, že se zakusují do ocelových mříží a zvěrolékaři jim pak musí zuby odstraňovat. Ještě větší problém ale představuje zvyk odebírat matkám mláďata. Mladým i dospělým kosatkám to údajně po emocionální stránce velice ubližuje – není jistě žádná náhoda, že většinu útoků na lidi mají na svědomí právě samice. Kosatky musí podstupovat řadu procedur, na něž nejsou zvyklé – samci například nucené odebírání spermatu. Během něj je trenéři přimějí vyplavat na břeh a pak je masturbací přivedou k vyvrcholení, aby mohli odebrat sperma. Zajetí však má na kosatky i viditelné následky na těle. Velmi často se u nich projevuje syndrom „pokleslé ploutve“ – kdy se začne zádové ploutev otáčet směrem dolů. Postihuje 60 až 90 procent samců žijících v akváriích. Kosatky jsou schopné za den uplavat kolem 160 kilometrů, tedy pokud mohou žít v přírodě. V mrňavých nádržích samozřejmě tuto možnost nemají. Mění se však i po duševní stránce; zatímco v přírodě žijí ve velkých „klanech“, kvůli malému počtu exemplářů, jež zábavní parky pojmou, se z nich stávají samotáři. A na tento způsob života nejsou kosatky připravené ani zvyklé… Zdroj: National geographic
Rybářský týdeník
DRÁTOKOŠE POD BRNĚNSKOU PŘEHRADOU ZACHRÁNILY OHROŽENÉ UŽOVKY Brno – Kompromis člověka a přírody – tak by se dalo nazvat nutné zpevnění břehů řeky Svratky pod hrází Brněnské přehrady. Ochránci přírody si u Povodí Moravy vydobyli místo betonování tak zvané drátokoše. Díky tomu tu přežila populace ohrožené užovky podplamaté. Užovkám podplamatým se na Brněnské přehradě daří. Hadi tohoto velmi ohroženého druhu mohou dorůst až do délky jednoho metru. Jejich doménou je potápění – pod vodou vydrží dokonce i déle než 15 minut. Když před třemi lety bylo nutné zpevnit poškozené břehy pod hrází, Povodí Moravy chtělo použít kameny zalité betonem. Právě kvůli užovkám ale ochránci přírody bojovali za kameny v drátěných koších. „Pokud by došlo k urovnání kamene do betonu, tyto úkryty by se zcela ztratily, užovky by neměly kam klást vajíčka a toto místo by zcela jistě opustily,“ řekl zoolog Roman Zajíček z Agentury pro ochranu přírody. Drátokoše se na jednom břehu osvědčily a tak Povodí Moravy plánuje příští rok stejným způsobem opravit i břeh druhý. „Toto opevnění je dražší než oprava stávajících dlažeb, ale ukázalo se jako velmi stabilní a pro tento úsek toku vhodný,“ uvedl ředitel pro správu povodí Antonín Tůma. Užovky podplamaté potřebují k životu nutně vodní plochu a Brněnská přehrada navíc nabízí bonus v podobě „spižírny“ – když vodohospodáři zastaví turbíny a voda odtéká, v tůních zůstávají malé ryby, které pak užovky loví. Zdroj: ČT Brno
NEJPOMALEJŠÍ ŽRALOK SVĚTA Praha – Žraloci jsou úspěšnými predátory mimo jiné proto, že při útoku na kořist dokážou vyvinout velkou rychlost. Toto pravidlo však má svou výjimku. Je jí severský žralok malohlavý. Podle nedávno zjištěných podrobností o jejich životě jsou dokonce nejen nejpomalejšími žraloky, ale nejpomalejším vodními obratlovci vůbec. Vlastnosti tohoto druhu naznačuje již jeho vědecký název Somniosus microcephalus, který bychom mohli doslova přeložit jako „ospalec malohlavý“. Podle nové studie provedené vědci pod vedením Yuuki Watanabeho je jeho tempo skutečně vražedně pomalé. Kupředu se sune rychlostí asi 2,73 km/h, což z něj dělá nejen suverénně nejpomalejšího žraloka, ale po přepočtu na jeho tělesnou velikost i nejpomalejšího vodního obratlovce. Za jeho pomalost může pravděpodobně jeho život v chladných a hlubokých vodách severního Atlantiku. Tento druh dohaduje délky přes šest metrů a hmotnosti téměř 1 000 kg. Díky velikosti nemá prakticky žádné přirozené nepřátele. Jak si však dokáže zajistit odpovídající množství potravy, je pro vědce stále záhadou. Vědci spekulují, že se musí živit tuleni, kteří čas od času spí přímo ve vodě. Pozorování žraloka při lovu tuleně však stále chybí. Zdroj: 21stoleti.cz
RAKOVINU KŮŽE MAJÍ I RYBY Newcastle – Melanom je druhem zhoubného kožního nádoru, který se spojuje s nadměrným opalováním. Kupodivu jím však trpí i korálové ryby. Rakovina kůže u divokých ryb byla zcela neznámý jev. Kolem australského Velkého bariérového útesu se však začali objevovat kanicové pardálí (Plectropomus leopardus) s neobvyklými tmavými skvrnami a lézemi na kůži. Vědci z Newcastelské univerzity je našli u 15 % všech odchycených a zkoumaných ryb. U některých jedinců šlo o malé skvrnky, u jiných zčernal téměř celý povrch těla. Vědci se nejprve domnívali, že jde o nějaký druh plísňového onemocnění, které je u ryb poměrně časté. Laboratorní zkoumání vzorků rybí kůže však odhalilo, že tmavé skvrny jsou ve skutečnosti melanomy, které jsou téměř identické s těmi lidskými. Také příčina onemocnění je s největší pravděpodobností stejná jako u lidí. Kanicové pardálí žijí přímo pod ozónovou dírou, která propouští větší množství ultrafialového záření. Není však vyloučené, že svou roli sehrálo i křížení s dalšími druhy kaniců, které geneticky zvýšilo vnímavost vůči rakovině kůže. Zdroj: ČRo
NOVINKY Kaprařská taška New Dynasty Mivardi Obrovská přepravní taška s vyztuženým dnem a víkem, doplněná řadou prostorných kapes po obvodu a kvalitním přepravním popruhem. Je vyztužena nožičkami v každém rohu a osazena pevnostními zipy s kovovými táhly. Použité materiály umožňují snadnou údržbu a jsou zárukou nejvyšší kvality a maximální odolnosti. Rozměr: 65 x 35 x 35 cm
Shimano Spinning Vest L Vesta navržená pro rybáře lovící přívlačí a dravé ryby je vyrobena z bavlny a nylonové síťové podšívky. Obsahuje 4 vnější, 3 vnitřní kapsy a jednu objemnou zadní kapsa. Nechybí ani D kroužek, háček na gumě, lokalizátor pozice rybáře a vysoký ochranný krční límec. Barva: šedozelená / černá / oranžové lemování. Materiál: 100% polyester 600D potažený PVC. Rozměr: 46x32x20 cm.
Rybářský týdeník INZERCE
UVÍZLO NA HÁČKU Piskoř pruhovaný Skladba těla – patří do čeledi sekavcovití, má protáhlé válcovité tělo okolo ústního otvoru pak má 10 vousků. Ploutve jsou malé, ocasní má zakulacenou. Tělo je zbarveno tmavě hnědě, někdy do červena a je drobně skvrnité. Na bocích těla se táhne široký tmavý pruh lemovaný světlými pásky. Odstín zbarvení je určován prostředím, ve kterém žije. Výskyt – piskoř žije při dně v zabahněných stojatých vodách, v tůních ve starých říčních ramenech, ale i v rybnících. Bývá většinou zarytý v bahnité vrstvě, kde přežívá i bezkyslíkaté stavy. Vede převážně noční způsob života. Živí se jemným detritem a drobnými vodními živočichy. Míry – je středněvěkou rybou, maximálně se dožívá stáří 10 roků. Dorůstá nejvýše 30cm a nabývá hmotnosti 200g. Rozmnožování – tře se v dubnu až červnu, jikry ukládá na vodní rostliny. Samice podle velikosti vytírá 5 – 25 tisíc jiker. Zajímavost – piskoř pruhovaný se uplatňuje jako významný bioindikační druh a je považován za charakteristický pro vodní biotopy v říčním aluviu. Je na seznamu chráněných živočichů (podle vyhlášky 395/1992 Sb. patří do kategorie „ohrožený“) a je cenným indikátorem kvality životního prostředí. Kromě dýchání žábrami a pokožkou má vyvinutou schopnost střevního dýchání.
NAPSALI JSTE NÁM... Praha – Na článek o škodách způsobených kormorány a vydrami na Vysočině v minulém vydání Rybářského týdeníku zareagoval pan Milan Kolář, jehož vyjádření přinášíme: V článku Václava Hlaváče z havlíčkobrodské agentury ochrany přírody se potvrdilo (jako již nesčetněkrát), že ochránci přírody nejsou kompetentní osoby k dané problematice a o životě fauny mají pramalé vědomosti. Je to „Hurá armáda“. Důkazem je ta část článku, kde poukazuje na to, že kormorán spotřebuje denně 500 g potravy, stejně jako vydra. Ale ve své neznalosti již opomněl podotknout, že vydra denně zmasakruje i 10 kg ryb, protože neloví pouze z hladu, ale i „ze sportu“ a v zimě, kdy loví pod ledem, ruší ryby uložené k „zimnímu spánku“ a vzhledem k nedostatku potravy a omezenému příjmu v tomto období, hynou vysílením. Stačí se v zimě projít kolem řeky Nežárky, po 10 – 15ti metrech jsou na sněhu zbytky ryb, většinou velkých kaprů, kde je z ryby spotřebována pouze desetinka a zbytek je ponechán napospas norkům (v okolí Třeboně též přemnožen) atd.. Úplná likvidace zbytků v zimě neprobíhá, neboť v té době chybí hmyz. V další části Václav Hlaváč poukazuje na to, že lišek atd. je daleko více… Aby ne, když si „ochránci“ vynutili zákaz norování lišek!!! Kde jsou hejna bažantů, velká společenství zajíců??? Půjde-li to tak dál, za pár let to dopadne stejně v konkurenci vydra + kormorán versus ryba. Tady na Třeboňsku v zimě 2010-2011 kormoráni totálně vyplenili řeku Nežárku (v Dolní Lhotě, kde je nižší sloupec vody), protože rybníky byly zamrzlé a hladina řeky bez ledu. Samozřejmě jim pomáhala vydří rodinka. Dokud budou ochranu přírody dělat lidé, kteří se zaměří na ochranu jednoho druhu a dalších deset vyhubí, tak to s naší přírodou nedopadne dobře. V médiích se prezentují jako organizace pracující na mezinárodní úrovni. To jediné se jim dá věřit: S francouzským šarmem, anglickým klidem, jazykem českým mluví o věcech, které jim jsou španělskou vesnicí…
KVALITA VODY V ČESKU JE STÁLE LEPŠÍ Praha - Celková kvalita vody v České republice se za posledních dvacet let významně zlepšila ve všech sledovaných ukazatelích. Většina hodnocených úseků vodních toků je tak klasifikována jako neznečištěná či mírně znečištěná voda. Výrazně ubylo vodních toků hodnocených jako silně znečištěných nebo velmi silně znečištěných. „Kvalita vody v České republice dlouhodobě dosahuje vysoké úrovně. Stále je ale třeba zlepšovat efektivní využívání vody v průmyslu, energetice a dalších odvětvích,“ říká náměstek ministra životního prostředí Ivo Hlaváč. Ministerstvo životního prostředí přispívá ke zlepšování jakosti vod především v oblasti legislativy. V minulém roce bylo novelizováno nařízení vlády, které obsahuje požadavky na jakost povrchové vody. Nařízení jasně stanovuje, za jakých podmínek je možné povolovat vypouštění odpadních vod, a uvádí požadavky i na jejich jakost. Podařilo se regulovat nadměrné množství sloučenin dusíku a fosforu, které přispívají k eutrofizaci vod.Lepší jakost vod má tak pozitivní vliv na biodiverzitu vodních a na vodu vázaných druhů živočichů a rostlin i přilehlých ekosystémů, jako jsou např. říční nivy, a také na potřebnou míru úpravy pitné vody. Do budoucna zbývá vyřešit především odvádění a čištění odpadních vod v menších obcích, kde je, při srovnání na obyvatele žijícího ve větším městě, připojení na kanalizaci s čistírnou odpadních vod vlivem roztroušenosti zástavby časově Zdroj: enviweb i finančně náročnější.
Rybářský týdeník
INDONÉŠTÍ RYBÁŘI JEZDÍ NA VODU Jakarta - Vědci v Indonésii vymysleli, jak ušetřit rybářům peníze za naftu. Vynalezli totiž lodní motor s nízkou spotřebou paliva. Novinka funguje na základě elektrolýzy. Speciální zařízení z vody oddělí vodík, který pohání motor. Na jednu nádrž teď rybáři ujedou i dvojnásobek původní vzdálenosti. Odborníci si navíc chválí menší zplodiny. Pohonné hmoty zdražují. Vrásky to přidělává nejen českým řidičům, ale i indonéským rybářům, kteří si bez dostatku nafty nemohou zajistit obživu. Litr nafty sice v Indonésii vyjde zhruba na 10 korun, přesto se jeho cena za posledních pět let zdvojnásobila. Motor na vodu teď umožní rybářům náklady znovu snížit. Pro mnoho rybářů je dostatek paliva životně důležitý. Pokud totiž mají na benzín, tak můžou celý den rybařit a vydělají víc. Na pěti denní výlet na moře potřebují minimálně 200 litrů motorové nafty v přepočtu asi za dva Zdroj: ČT24 tisíce korun.
UŽ MÁTE OBJEDNANÝ VINAŘSKÝ TÝDENÍK? NE? TAK HO ZKUSTE! JE ZDARMA! To nejzajímavější ze světa vína, vinařů a vinohradů - zpravodajství, reportáže, rozhovory, fotografie, kalendáře akcí, informace o odrůdách, recepty nebo tipy na výlety, to je Vinařský týdeník. První svého druhu v České republice. Novinky, které Vám budou chodit do e-mailové schránky každý týden. Chceme informovat i o vážnějších věcech – například právních úpravách a normách, které se dotýkají vinařství nebo významných rozhodnutích státních institucí, a to jak v České republice, tak i v zahraničí. Pokud se chcete stát čtenářem, stačí jen zaregistrovat svůj e-mail. Vinařský týdeník je ZDARMA, napořád na www.vinarskytydenik.cz
Vinařský týdeník
ZÁVODY
PROPLAVALO KOLEM NÁS
Grand Prix Moravy LRU Feeder 2012 Datum: 11. – 12. srpna 2012 Místo: revír: 461 026 – Dyje 7 – vodní nádrž Mušovská, úsek Pasohlávky Startovné: 250,- Kč Info: závodníci se musí přihlásit do 8. 8. 2012 na e-mail: hrabal@ fishing-feeder.cz , nebo SMS na tel. 775 200 072 (Příjmení a Jméno, domovská MO ČRS, číslo průkazu závodníka). Každý závodník musí vlastnit a mít u sebe Registrační průkaz závodníka s vylepenou známkou pro rok 2012 a povolenku MRS na daný revír.
Z důvodu konání Mistrovství světa a ČR v krátkém kvadriatlonu dne 11. 8. 2012 bude na revíru 411 062 Mastník1 MO Sedlčany – Retenční nádrž omezen rybolov.
2. letní rybářské soustředění mladých přívlačářů do 15 let Datum akce: 11. – 18. 8. 2012 Místo: Hněvkovice u Týny nad Vltavou Cena: 1600,- Kč Info: Miroslav Zvolánek, Budapešťská 2788, 39005, Tábor, e-mail mira.
[email protected], mobil 604 231 860.
RECEPT Ďábelská štika Ingredience 4 porce štiky, 6 stroužků česneku, 6 feferonek, sůl Postup přípravy Porce štiky bez kůže a větších kostí dusíme asi 20 mi-
nut na pařáčku. Rozehřejeme olej, přidáme česnek utřený se solí, pokrájené feferonky a necháme na mírném ohni zpěnit. Do horkého oleje vložíme rybu a po vychladnutí necháme 24 hodin marinovat v lednici. Pak porce z oleje vyjmeme, v páře prohřejeme a podáváme.
Povodí Ohře v souvislosti s opakovanými případy tonutí, které končí často i smrtí tonoucího či jeho zachránce, si dovoluje znovu upozornit na nebezpečí, které může hrozit při užívání povrchových vod nebo i jen při pohybu v jejich blízkosti. Při koupání, plavbě (včetně rekreační na kánoích, plachetnicích apod.),… či jen při chůzi okolo vody (hrozí uklouznutí a pád do vody) je nutno dbát zvýšené opatrnosti. O to více pak v blízkosti jezů, vodních elektráren, dalších vodních děl, ale i peřejí atd. V těchto dnech jsou na Třeboňsku dokončovány práce na opravě hrází rybníka Vyšehrad a rekonstrukci jeho vypouštěcího zařízení. Zpevněna a rozšířena byla i jižní hráz rybníka, po které vede silnice do Stříbřece a trasa oblíbené cyklistické naučné stezky Okolo Třeboně. Revitalizační práce na táborském rybníku Jordán jsou v plném proudu. Po dostavbě dělicí hráze pokračuje odpouštění vody z dolní části nádrže. Její hladina je snižována max. o 20 centimetrů za den prostřednictvím násosky.
VTIP Velrybí samec plave okolo své drahé polovičky a brblá: „Kupa ekologických aktivistů, světové vlády a různé nadace vyvíjejí enormní úsilí na záchranu našeho druhu, ale tebe bolí hlava!“
NAPIŠTE NÁM Chcete něco zajímavého ze své místní organizace sdělit svým kolegům rybářům? Pořádáte závody, či jste ve vašem revíru chytili kapitální úlovek? Pochlubte se, napište nám, pošlete fotku... Budete zarybňovat nebo naopak nádrž vypouštět? Zakázali jste ve svém revíru lovit? Řekněte nám o tom, i ostatní to bude zajímat. Pište na
[email protected]
4 Elements Group s.r.o. - šéfredaktor Miroslav Ztratil, kontakt
[email protected] adresa - Bořivojova 878/35,130 00 Praha 3. www.rybarskytydenik.cz!
Rybářský týdeník 4 Elements Group s.r.o.