Rybářský týdeník
17 číslo
20. srpna 2012
4 Elements Group s.r.o.
Pro milovníky ryb, rybaření - jediný elektronický týdeník pro rybáře v Česku, Moravě a Slezsku
REKORDNÍ ÚLOVKY ZA LOŇSKÝ ROK Praha – Pro české rybáře byl minulý rok mimořádně úspěšný. V roce 2011 se vylovilo z rybníků přes 21 tisíc tun ryb, tedy nejvíce od roku 1996, kdy se začaly vést statistiky o výlovu. „Minulý rok byl opravdu rekordní. Nebyly žádné povodně ani extrémní sucha, srážky byly naprosto optimální,“pochvaluje si Martin Urbánek z Rybářského sdružení, ve kterém jsou zastoupeni největší chovatelé ryb v Česku. Oproti minulým létům se českým rybníkům vyhnuly i nemoci, které by zapříčinily velký úhyn ryb. Zhruba 87 procent tuzemské produkce ryb tvoří kapr. Z rybníků začaly mizet býložravé ryby jako amur, tolstolobik nebo tolstolobec. Jejich obliba se po nárůstu z minulých let loni zastavila a nyní klesá. Naopak u Čechů roste popularita lososovitých, mezi které patří pstruh duhový nebo siven americký. Podmínky pro jejich chov však nejsou v tuzemsku ideální, a proto se jich většina musí dovážet. Rybáře trápí, že pouze polovina domácí produkce končí na českých stolech. Zhruba dvě třetiny tuzemské spotřeby přitom připadají na období kolem Vánoc. Rybáři se snaží, aby Češi konzumovali ryby častěji i během roku. „Snahou všech rybářství je prodávat u nás v regionech, protože řada rybářství nemá možnost exportovat. Není třeba vybavena vozidly, navíc vývoz znamená i kurzová rizika.“ uvedl před časem ředitel společnosti Fish Market Rudolf Provázek. Přesvědčit české domácnosti, aby se sladkovodní ryby objevovaly na jejich stolech i mimo vánoční svátky, se sice pomalu, ale přesto daří. Průměrná spotřeba sladkovodních ryb vzrostla v minulém roce na 1,43 kilogramu na osobu z předloňských 1,41 kilogramu. Za ostatními státy Evropské unie však Češi pořád hodně zaostávají. Průměr EU ve spotřebě sladkovodních ryb se přibližuje pěti kilogramům. Téměř čtyři tisíce tun ryb vylovili v minulém roce rekreační a sportovní rybáři. Těch je v Česku registrováno přes 400 tisíc a také jejich nejčastějším úlovkem byl kapr. Zdroj: Mf Dnes
SKVĚLÝ ÚSPĚCH NA MS JUNIORŮ V MUŠKAŘENÍ Praha – Čeští mladí muškaři se nedali zahanbit a vydobyli si na letošním MSJ zlaté medaile, jak v soutěži týmů, tak v soutěži jednotlivců. Mistrem světa se stal Martin Musil ml. a vicemistrem světa Lukáš Starýchfojtů. Všichni naši reprezentanti se umístili v první půli závodního pole – Miroslav Trousil (13.), David Suchánek (16.), Tereza Rutová (24.). Blahopřejeme. Zdroj: ČRS
VYHLÁŠENÍ VÝBĚROVÝCH ŘÍZENÍ SO LRU PLAVANÁ Praha – Sportovní odbor LRU plavaná při Radě ČRS vyhlašuje výběrová řízení na obsazení níže uvedených funkcí na období 2013 – 2016: STÁTNÍ TRENÉR MUŽŮ LRU plavaná STÁTNÍ TRENÉR ŽEN LRU plavaná STÁTNÍ TRENÉR KADETŮ U14 LRU plavaná STÁTNÍ TRENÉR JUNIORŮ U18 LRU plavaná STÁTNÍ TRENÉR JUNIORŮ U23 LRU plavaná Zdroj: ČRS
PRODEJ SEVEROČESKÝCH A JIHOČESKÝCH POVOLENEK Plzeň – Místní organizace Plzeň 1, vyšla rybářům vstříc a začala prodávat kromě jihočeských územních povolenek i krátkodobé severočeské povolenky. Pokud se chystáte za rybami do jižních nebo severních Čech můžete si povolenky zakoupit na adrese Masarykova 132, 312 00 Plzeň – Doubravka (tel.: 377 539 693, 603 453 420), po – čt v 8:00 – 12:00; 12:30 – 16:30 hod. Přehled prodávaných jihočeských povolenek: Mimopstruhová roční: 1 300,- Kč; pstruhová roční: 1 400,- Kč Mimopstruhová roční – dětská na 1 prut: 300,- Kč; pstruhová roční – dětská: 400,- Kč Mimopstruhová roční – dětská na 2 pruty: 400,- Kč Pstruhová roční – mládež 16 – 18 let: 850,- Kč Mimopstruhová 14 dnů: 700,- Kč Mimopstruhová 7 dnů: 500,- Kč Mimopstruhová 2 dny: 300,- Kč Mimopstruhová 1den: 200,- Kč; pstruhová 1 den: 300,- Kč Mimopstruhová 7 dnů – dětská: 200,- Kč; pstruhová 7 dnů – dětská: 200,- Kč Mimopstruhová 1 den – dětská: 50,- Kč Přehled prodávaných severočeských povolenek: Mimopstruhová roční – dětská: 250,- Kč Mimopstruhová 14 dnů: 740,- Kč Mimopstruhová 7 dnů: 470,- Kč Mimopstruhová 1 den: 210,- Kč
Rybářský týdeník
ANTIBAKTERIÁLNÍ MÝDLA OVLIVŇUJÍ POHYB RYB Praha – Používání antibakteriálních mýdel má netušené důsledky. Uvedená mýdla zpravidla obsahující účinnou látku triclosan, která má negativní vliv mimo jiné i na ryby. Triclosan totiž podle amerických vědců na buněčné úrovni brání svalovým kontrakcím. V reálném světě to pak například znamená, že ryby plavou pomaleji a třeba myši jsou zase slabší. Látku triclosan obsahuje kromě antibakteriálních mýdel také celá řada kosmetických výrobků či vybavení domácností. Čeští vědci zjistili opakovaně přítomnost triclosanu i v českém životním prostředí. Triclosan se nepoužívá jen v antibakteriálních mýdlech, jeho využití je mnohem širší. Látku lze najít v zubních pastách, v ústních vodách, deodorantech, ale i v lůžkovinách, oblečení, kobercích, hračkách a v odpadkových pytlích. „Triclosan najdete v podstatě v každé domácnosti a je i všudypřítomný v životním prostředí.“ říká Isaac Pessah z UC Davis School of Veterinary Medicine, který výzkum řídil. “V tuzemských vodách nacházíme opakovaně vysoké koncentrace sulfonamidů, antibiotik, které se často a ve velkém používají v chovech hospodářských zvířat, nebo triclosanu, antibakteriální přísady používané v prostředcích domácí chemie,” dodává Luděk Bláha z Masarykovy univerzity v Brně. Na ní se dala dohromady skupina vědců, jež má za úkol monitorování látek, které se do prostředí dostávají z čisticích nebo kosmetických prostředků a léčiv. Vědci z UC Davis School, University of Colorado a University of California provedli několik experimentů, při kterých se snažili zjistit, jaký vliv má triclosan na svalovou aktivitu. Používali při tom takové dávky, kterým mohou být lidé a zvířata vystaveni ve svém všednodenním životě. Ve zkumavkovém testu narušoval triclosan schopnost buněk srdečních a kosterních svalů se smršťovat. Vědci se také podívali na to, jak látka působí na zástupce vodních živočichů. Účinkům triclosanu vystavili malou rybku střevli americkou, která se běžně používá při zkoumání dopadů znečišťujících látek na vodní prostředí. U rybek, které byly vystavené triclosanu po sedm dní, se znatelně snížila jejich pohybová aktivita, a to jak při normálním plavání, tak při útěku před fingovaných predátorem. „Byli jsme překvapeni, jak velký vliv ta látka má.“ říká Bruce Hammock, další ze spoluautorů studie. „Je mnoho zvířat, u kterých záleží na jejich rychlosti. A zpomalení jejich svalů jen o deset procent pro ně může mít zásadní roli při přežití.“ Zdroj: ekolist.cz
MLADÝ VĚDEC ZŘEJMĚ OBJEVIL OSM NOVÝCH ŽRALOKŮ Los Angeles – Doktorand Paul Clerkin svou dráhu vědce nezačal špatně. Pokud to následné zkoumání potvrdí, pak zřejmě objevil osm dosud neznámých žraloků. Narazil na ně při dvouměsíční plavbě jižním Indickým oceánem na palubě rybářského trawleru, obří lodi schopné lovit ryby ve velkých hloubkách. Žraloci byli vyloveni v odlehlých a málo prozkoumaných vodách. Dostat se tam zabralo týden plavby napříč oceánem. Paul Clerkin, student Moss Landing Marine Laboratories, se tam dostal díky komerční rybářské lodi, na které po dva měsíce pobýval. Rybářská loď je schopna lovit ryby až ve dvoukilometrových hloubkách. Kromě ryb žádaných na trhu uvíznou ovšem v sítích často i ryby a paryby, které pak rybáři házejí zpět do moře. Ty jsou však často už mrtvé, či na následky vylovení zahynou. „Žraloky se lidem zatím nepodařilo prozkoumat tak dobře, jak jsme si doposud mysleli.“ říká Paul Clerkin. Dave Ebert, který Clerkina vyučuje, k tomu dodává: „Ve Spojených státech a na mnoha dalších místech je například žralok bílý chráněný. Těchto osm druhů žraloka jsme dosud ale vůbec neznali.“ Clerkinovi se během plavby podařilo posbírat víc jak 86 měření a vzorků genetických dat z každého žraloka. Na základě jejich dalšího zkoumání se upřesní, zda jde skutečně o nové druhy. A pokud ano, bude pak pro ně vymýšlet vědecké jméno. Zdroj: ekolist.cz
NA VÁNOCE BUDE RYB DOSTATEK Prachatice – Velké lokální srážky sice produkčním rybářům komplikovaly od začátku léta práci, v souhrnu ale mluví o vydařené sezoně. Počasí bohaté na deště totiž také zabránilo tvorbě kyslíkových deficitů ve vodě a její kvalita je tedy velmi dobrá. Ryby uspokojivě přijímají potravu a letní odlovy ukazují, že o Vánocích bude na tuzemském trhu ryb dostatek. Podle ředitele Školního rybářství Protivín Václava Šrámka si lokální přívalové deště vybraly svou daň v podobě úniku ryb ze dvou rybníků v regionu Prachaticko. „Jednalo se ale podle našich odhadů jen o desítky ryb, které pronikly bezpečnostními přelivy. A na rybnících
s drobnou násadou mohlo úhyn způsobit také krupobití,“ podotkl Šrámek s tím, že škody na těchto rybnících je jen obtížné odhadovat a budou patrny teprve v době podzimních či jarních výlovů rybníků. Žádné fatální následky by ale pro rybáře krupobití prý mít nemělo. Pokud nezkomplikují situaci nějaké další problémy, tuzemský zákazník se o oblíbenou rybu na talíři bát nemusí. Zdroj: denik.cz
Rybářský týdeník
GRÓNSKÝ LEDOVEC LETOS EXTRÉMNĚ TAJE New York – Tání ledové pokrývky Grónska je letos extrémně silné. Už na začátku srpna odtálo stejné množství ledu jako za celý rok 2010. Rekord ještě není konečný, protože chladnější období v Grónsku nastupuje až začátkem září. Na extrémní tání upozornili vědci z The City College of New York. „Tání letošního roku daleko překročí všechny dosavadní záznamy. A to ještě není konec srpna,“ říká Marco Tedesco z The City Colege a dodává: „Je to největší tání od roku 1979, kdy se začalo se satelitním měřením.“ Důsledkem bude, že se promění podoba jižní části Grónska. „Ledový příkrov bude slabší, zejména na okrajích, a na povrchu bude víc jezer,“ tvrdí Tedesco, jenž upozorňuje, že tyto změny jsou v souladu s předpověďmi a modely. Realita je taková, že se změny dějí mnohem rychleji. Ke svým závěrům dospěl Tedesco na základě dat z mikrovlnných senzorů satelitů, díky kterým lze spočítat dobu trvání a rozsah tání po celou dobu teplého období a na celém ledovci. Jedno extrémní tání bylo letos oznámeno již v půli července. Tání z 8. srpna je ale bezprecedentní v tom, že zasáhlo 97 procent povrchu ledovce. „To je však výjimečné. Na tak velké ploše je něco takového velmi vzácné,“ poznamenává Tedesco. Červencové tání mělo na svědomí velké množství vody, která však za pár dnů zase zamrzla. „To změnilo fyzikální vlastnosti sněhové pokrývky. Vytvořila se jakási rozbředlá vrstva, která po zamrznutí vytvořila ledovou krustu.“ říká Tedesco. Je tak velmi pravděpodobné, že tato voda na ledovci zůstane a nepřispěje k navýšení mořské hladiny. Letos Grónsko zažilo extrémně teplé období, a to téměř ve všech oblastech – na západě, severozápadě a severovýchodě. Zejména ale ve vyšších polohách. Led a sníh ve vyšších polohách jižního Grónska zpravidla taje jen pár dní v roce. Letos to byly skoro dva měsíce.
Zdroj: ekolist.cz
ZMĚNA TEPLOTY POMÁHÁ ŠÍŘENÍ SMRTÍCÍ ŽABÍ CHOROBY Londýn – Klimatické změny mohou mít nepříjemný dopad na žabí populace. Nečekané změny teplot podle vědců mohou napomáhat šíření hrozby, jakou pro žáby nyní představuje smrtelné plísňové onemocnění. Na svém webu o tom píše britská zpravodajská stanice BBC. Vědci zjistili, že když se nepředvídatelně mění teploty, žáby snáze podléhají nemoci s názvem chytridiomykóza. Na základě výzkumů, o jejichž výsledcích experti informovali v časopise Nature Climate Change Journal, se zdá, že imunitní systém obojživelníků kvůli této chorobě během neočekávaných změn teplot oslabuje. Chytridiomykóza, kterou způsobuje houba Batrachochytrium dendrobatidis, byla objevena v roce 1998. Napadá jemnou kůži žab a některých příbuzných obojživelníků, například mloků, přičemž přispěla i k vyhynutí některých druhů. Thomas Raffel, který se na výzkumu podílel, nicméně podotkl, že si nemyslí, že by zjištěné skutečnosti o souvislosti mezi dopady chytridiomykózy a změnami klimatu byly přímo odpovědné za vymírání druhů. „Avšak je možné, že klimatická změna zrychlila úbytek či vymírání poté, co se tento parazit objevil,“ řekl tento vědec z univerzity v Oaklandu. Vědci při výzkumu navázali na předchozí zkoumání, která se zaměřovala třeba na hledání odpovědi na to, zda a nakolik je tato choroba „aktivnější“ při nižších či vyšších teplotách. Tentokrát zkoumali situaci, která odpovídá běžným podmínkám v přírodě, kdy již plíseň zasáhla žabí kůži. Nezaměřovali se ale hlavně na samotnou výši teploty, jako spíše na její výkyvy. Stejný druh žab drželi v různých podmínkách – se stabilní teplotou, s teplotou napodobující pravidelné rozdíly mezi dnem a nocí a s různě se měnící teplotou. Plíseň se nejvíce šířila v prostředí, kde se množství stupňů nepředvídatelně měnilo. Zdroj: ekolist.cz
NOVINKY Soul multifunctional headlamp Žárovka s Cree ® technologií, 6 hodin nepřetržitého svícení, výkon 1 Watt / 60 lumenů, dosvit 150 metrů, plynulé nastavení světelného paprsku, režimy svícení: vysoká svítivost, nízká svítivost a blikající režim, stavitelná hlava, elastická nastavitelná čelenka pro pohodlné nošení. Soul transformer unhookingmat - podložka Komfortní podložka pro bezpečné zacházení s rybou. Prostřední část je polstrovaná a lem je vyplněn polystyrenovými kuličkami. Rychleschnoucí povrch. Rozměry: 110x75x8 cm, transportní rozměry: 55x75x16 cm, hmotnost: 0,6 kg. D-kroužky pro kotvení, vysoký vztlak (plovoucí), rukojeť s krycím uzávěrem na suchý zip.
UŽ MÁTE OBJEDNANÝ ZAHRÁDKÁŘSKÝ TÝDENÍK? NE? TAK HO ZKUSTE! JE ZDARMA!
Zahrádkářský týdeník
Jsme národ zahrádkářů! Nikde jinde na světě nenajdete tolik nadšenců do sázení, plení, vytrhávání a okopávání, jako v České republice!K zahrádkaření patří i klidné posezení na lavičce a odpočinek. Zahrádkářský týdeník je „nevlastním bráškou“ týdeníku, který odebíráte, kolegové nám přezdívají „Krtci“. U nás najdete rady, jak svou zahrádku či balkon zkrášlit, upravit, setkáte se s nápady, o kterých jste dosud nevěděli. Nechybějí ani pravidelné rubry, jako například Vy se ptáte, my hledáme odpovědi, Pranostika, Myšlenka na závěr a samozřejmě vždy i nějaký méně či více známý.Tak neváhejte a snadným kliknutím se připojte k řadě našich čtenářů. Stojí to za přečtení! Tak to zkuste na www.zahradkarskytydenik.cz
Rybářský týdeník
JEDETE DO NORSKA? PAK V KLIDU A DODRŽUJTE PŘEDPISY Praha – Kdo se chystá autem do Norska, musí počítat s tím, že v této rybářské zemi se jezdí pomalu. Možná je to tím, že rybáři jsou rozvážní lidé a vědí, že spěch nikam nevede. Prakticky jen na jediné dálnici je povolena rychlost sto kilometrů v hodině, všude jinde se jezdí maximálně devadesát. Mimo obec je nejvyšší povolená rychlost ještě o deset kilometrů nižší, tedy 80 km/h, v obci je normální padesátka. A překročení rychlosti, byť jen minimální, může vyjít hodně draho. „Pokuty jsou opravdu tučné. Za zvýšenou rychlost v obci jen o 5 km/h zaplatíte pokutu přes šest set norských korun, v přepočtu zhruba 1 800 korun. Jízda na červenou však vyjde v přepočtu až na 15 tisíc korun. Dokonce i „zdatní“ Italové tu jezdí jako beránci,“ upozorňuje Michal Holý ze serveru Norge.cz. Možná je to tím, že silniční síť v Norsku nepatří zrovna mezi nejkvalitnější, tedy přesněji nejrovnější. „Většinou pojedete po standardních dvouproudých silnicích, ale hodně z nich – hlavně horské silnice – jsou velmi úzké. Na to vás upozorní přerušované čáry na krajnici.“ dodává Holý. Norské silnice mají oproti ostatním evropským cestám jednu zvláštnost, která na první pohled překvapí, ale je vlastně celkem logická. „Motoristé by se měli připravit na jednu odlišnost oproti českému značení. Barva středové čáry je v Norsku žlutá. Slouží to k zvýšení přehledu na komunikacích za snížené viditelnosti,“ přibližuje Filip Hoffmann z ÚAMK. V Oslu či Bergenu se platí ekologický poplatek za vjezd do centra města. Jízda po dálnicích se platí prostřednictvím mýta, stejně tak se připravte na platbu za jízdu přes tunely a mosty. Norsko je zemí jezer, ale i trajektů – ty Norsko spojují také s okolními státy – s Dánskem, Švédskem, Ruskem, Německem a také Islandem. U vnitrostátní přepravy většinou není nutná rezervace. „Rezervaci bych doporučil pouze na hlavní trajekt z Bode do Moskenes na Lofotech. Ten je hodně vytížený hlavně v letní sezóně. Na trajektech můžete platit kreditní kartou, jezdí celkem pravidelně, ale někdy vás může překvapit, že poslední odjíždí o půlnoci a další jede až ráno.“ uzavírá Hoffmann. To se týká především západního Norska. Na tamních cestách se můžete setkat také s poněkud netradičními dopravními značkami – například Pozor, molo, Pozor, padací most nebo dokonce Pozor, lyžař. Překvapit by vás neměla ani zvířata na cestě – domorodci to berou jako naprostou samozřejmost, a pokud se na silnici objeví třeba stádo ovcí, v klidu počkají, než přejde, a pak jedou dál. Zdroj: Český rozhlas
UVÍZLO NA HÁČKU Perlín ostrobřichý Skladba těla – patří do čeledi kaprovití, je to ryba vysokého robustního těla s malou hlavou a koncovými až horními ústy. Oči mají duhovku žlutou až oranžovou. Ocasní, břišní a řitní ploutve jsou rudě červené. Tělo pokrývají poměrně velké šupiny. Hřbetní ploutev začíná za svislicí vztyčenou z konce základu břišních ploutví. Výskyt – původním prostředím tohoto druhu jsou pomalu tekoucí a stojaté vody v údolí, nivě velkých řek. Žije v hejnech, vyhledává lokality s výskytem vodních rostlin, jako jeden z mála původních druhů ryb ve vodách Česka se živí rostlinnou potravou. Patří mezi takzvané vlajkové druhy rybího společenstva tůní, starých říčních ramen a jezírek v aluviálním území větších řek Míry – je to ryba středněvěká, roste poměrně pomalu. Dorůstá obvykle 25 – 30 cm a nabývá hmotnosti 0,5 – 1,0 kg. Rozmnožování – vytírá se v průběhu května až června na vodní rostlinstvo, některé populace mají dávkový výtěr. Na 1 kilogram hmotnosti samice připadá 45 tisíc jiker. Lov – loví se podobně jako plotice na plavanou s lehčím splávkem, menším háčkem, vlasec od 0,10 – do 0,16 mm. Nástrahy používáme rostlinné i živočišné – těsta, luštěniny, kukuřici, žížaly, červi, řasy atd.. Lze jej lovit i na umělou mušku. Perlín nemá stanovenou nejmenší lovnou délku ani dobu hájení, je to takzvaná ryba plevelná. Zajímavost – význam tohoto druhu je pouze lokální. Nasazuje se do chovných rybníků a volných vod jako doplňková ryba, především jako potrava dravců.
Rybářský týdeník
ÚLOVEK: TÉMĚŘ DVACETIKILOVÝ KAPR
ZÁVODY
Pěkný úlovek se povedl panu Vlastimilu Adamovi na revíru Chlumec 2. Šťastný rybář vylovil na boilies od firmy Krmiva Hulín kapra 92 cm a 19 kg vážícího. Gratulujeme.
Tradiční rybářské závody o posvícenskou husu Datum: 25. 8. 2012 Místo: Bakov nad Jizerou – Podzemanova tůň Startovné: 200,- Kč Info: 775 286 766 4. ročník rybářských závodů o pohár starosty Břežan II. Datum: 25. 8. 2012 Místo: revír č. 411 128, v Roztoklatech odbočit do leva na Břežany II., u hospody U dvou smrků odbočit doprava, po sto metrech u trafostanice odbočit do leva na polní cestu Startovné: 200,- Kč Info: Hlaváček Luboš 606 680 198, Žížala Jan 602 429 913 Memoriál Jaroslava Chociny - 2 ročník Datum akce: 25 – 26. 8. 2012 Místo: rybník Pancíř 2 v Ivančicích Startovné: 1 000,- (dvojice) Info: přihlášky podat do 24. 08. 2012 na adrese p. Chytka (605 965 631), Polní 22, 664 91 Ivančice Posvícenské rybářské závody „VELKÝ FRYČÁK 2012“ Datum: 26. 8. 2012 Místo: Z Dražkovic směr Ostřešany, pak první odbočka hned za cedulí Mikulovice doprava na polní cestu mezi pole, cca po 100m je betonová zeď ve které je vjezd do areálu s rybníkem. Startovné: 300,- Kč Info: Ivan Krajňák 776 00 77 22, František Vencl – 608 40 64 49 Rybářské závody dospělých a dětí Datum: 1. 9. 2012 Místo: rybník Katovna, Broumov Startovné: děti do 15 let 50,- Kč, dospělí 100,- Kč Info: MO ČRS Broumov Rybářské závody na Slepém rameni u Hrochova Týnce Datum: 1. 9. 2012 Místo: Hrochův Týnec Startovné: 0 Info: ČRS MO Hrochův Týnec MO - MRS Vír pořádá rybářské závody Datum: 1. 9. 2012 Místo: Vojtův rybník Startovné: 250,- Kč Info: tel. 777 916 562
RECEPT Kapr v žampiónovém těstíčku Ingredience 1,5 kg kapra, lžička soli, 4 vejce, 1 dcl bílého vína, 200 g žampiónů, špetka pepře, 150 g hrubé mouky, lžička oleje do těsta, 3 dcl oleje na smažení
Pracovní postup Porce kapra osolíme a opepříme. Z vajec, vína, nakrájených žampiónů, mouky, oleje a špetky soli připravíme těstíčko, porce ryby v něm namočíme a smažíme v horkém oleji dozlatova.
PROPLAVALO KOLEM NÁS Území kolem Krvavého a Kačležského rybníka na Jindřichohradecku je od roku 1994 přírodní rezervací. Ministerstvo životního prostředí oznámilo návrh, podle kterého by 31. prosince 2012 měla být vyhlášena Národní přírodní památka Krvavý a Kačležský rybník. Podle studie skupiny IDEA při ústavu CERGE-E (Center for Economic Research & Graduate Education - Economics Institute) je v České republice nejlepší výzkum v oboru rybářství na Fakultě rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (FROV JU). Černý a Dubový rybník na Frýdlanstku, které jsou hnízdištěm vzácných druhů ptáků jako je jeřáb polevý či moták pochop, byly šetrně revitalizovány. Potřebná částka 7,5 milionu Kč byla poskytnuta Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR z Operačního programu Životní prostředí. Obnoveno bylo 13,7 hektaru jedinečných vodních a mokřadních biotopů v přírodní rezervaci Meandry Smědé. Na 30 cm cejna byl na Slovensku v Robnickém jezeře ulovený rekordní sumec o délce 253 cm a o váze 105 kilogramů. Po provedených prvních třech odlovech bylo v táborském rybníku Jordán pomocí elektrického agregátu chyceno zatím 150 kg ryb. Dosud nejvíce byli druhově zastoupeni: úhoř říční (75 kusů), cejn velký (27 ks), bolen dravý (15 ks), kapr obecný (14 ks), plotice obecná (10 ks), štika obecná (7 ks) a okoun říční (2 ks). V Modré u Velehradu se lidé budou moci brzy projít proskleným tunelem, který povede pod hladinou rybníka. Unikátní stavba vznikne v rámci projektu Živá voda, který chce návštěvníkům přiblížit život v tuzemských řekách a rybnících. Projekt za 30 milionů korun zaplatí evropské fondy a fond česko-slovenské přeshraniční spolupráce. Otevřít veřejnosti by se měl nejpozději na začátku září.
VTIP „Pamatuješ si, jak jsi byl v létě těch 14 dní na Orlíku na štikách?“ říká manželka svému muži. „Jak bych se nepamatoval,“ odpovídá manžel navracející se z práce. „Tak před chvílí ti jedna z těch štik volala a říkala, že budeš otcem.“
NAPIŠTE NÁM Chcete něco zajímavého ze své místní organizace sdělit svým kolegům rybářům? Pořádáte závody, či jste ve vašem revíru chytili kapitální úlovek? Pochlubte se, napište nám, pošlete fotku... Budete zarybňovat nebo naopak nádrž vypouštět? Zakázali jste ve svém revíru lovit? Řekněte nám o tom, i ostatní to bude zajímat. Pište na
[email protected]
4 Elements Group s.r.o. - šéfredaktor Miroslav Ztratil, kontakt
[email protected] adresa - Bořivojova 878/35,130 00 Praha 3. www.rybarskytydenik.cz
Rybářský týdeník 4 Elements Group s.r.o.
