PRO BUDOUCNOST BŘAS ČERVEN 2014

...developing smart tourism

STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ

PRO BUDOUCNOST BŘAS ČERVEN 2014

Obsah 1

Strategické plánování, jeho nástroje a přínosy ............................................................... 5 1.1

Smysl strategického plánování................................................................................. 5

1.2

Význam strategického plánování pro obce .............................................................. 6

1.3

Spolupráce – základ úspěchu a strategického plánu ............................................... 7

1.4

BSC - proč pomáhá obcím s rozvojem ..................................................................... 8

2

Vize, poslání a systém vyvážených cílů obce Břasy ....................................................... 10

3

O obci Břasy ................................................................................................................... 20 3.1

Minulost obce ........................................................................................................ 20

3.2

Stav turismu a jeho potenciál v Břasích ................................................................. 21

4

Analytická část ............................................................................................................... 22 4.1 4.1.1

Obyvatelstvo .......................................................................................................... 22 Vývoj počtu a pohybu obyvatel ........................................................................ 22

4.1.2 Věková struktura ................................................................................................... 23 4.1.3 Vzdělanostní struktura ........................................................................................... 25 4.2 4.2.1 4.3

Bytový fond ............................................................................................................ 26 Struktura bytového fondu ................................................................................ 26 Ekonomika .............................................................................................................. 27

4.3.1

Ekonomická aktivita obyvatel........................................................................... 27

4.3.2

Nezaměstnanost............................................................................................... 28

4.4

Dostupnost a mobilita ............................................................................................ 30

4.4.1

Dopravní infrastruktura .................................................................................... 30

4.4.2

Doprava v klidu ................................................................................................. 31

4.5

Občanská vybavenost ............................................................................................ 31

4.5.1

Školství.............................................................................................................. 31

4.5.2

Sociální služby................................................................................................... 31

4.5.3

Zdravotnictví..................................................................................................... 32

4.6

Cestovní ruch ......................................................................................................... 32

4.6.1

Přírodní potenciál ............................................................................................. 32

4.6.2

Turistické trasy ................................................................................................. 33

4.6.3

Cyklostezky ....................................................................................................... 33

4.6.4

Kulturní potenciál ............................................................................................. 33

4.6.5

Kulturní a historické atraktivity ....................................................................... 34

4.6.6

Kulturní a společenské akce ............................................................................. 34

4.6.7 4.7 5

6

Ubytovací zařízení ........................................................................................... 34 SWOT analýza......................................................................................................... 35

Dotazníkové šetření a setkání s občany ........................................................................ 36 5.1

Vyhodnocení dotazníkového šetření obyvatelů Břas ............................................ 36

5.2

Výsledky focus groups............................................................................................ 50

5.2.1

Společné závěry (odpovědi shodné ve všech částech obce)............................ 52

5.2.2

Vyhodnocení - Vranovice ................................................................................. 52

5.2.3

Vyhodnocení - Stupno ...................................................................................... 53

5.2.4

Vyhodnocení - Břasy ......................................................................................... 53

5.2.5

Vyhodnocení - Kříše.......................................................................................... 54

Břasy – příjemné místo k životu .................................................................................... 55

Registrační číslo projektu

CZ.1.04/4.1.01/89.00077

Název projektu

Pro budoucnost Břas

Název příjemce

Obec Břasy

Místo realizace aktivit projektu

Obec Břasy 350, okr. Rokycany, PSČ: 338 24

Úvod Obec Břasy vznikla spojením původně několika malých obcí, s čímž souvisí i nesourodá identita. Přesto se postupem doby podařilo určit základní teze, které mohou následovat jako jedna obec. Stálý počet občanů této středně velké obce je asi 2100 obyvatel a dělí se na pět části: Břasy, Darová, Kříše, Stupno a Vranovice. Břasy byly od Šternberků průmyslově úspěšné, těžilo se zde uhlí, byla tu vysoká pec na železnou rudu, tři olejové huti na výrobu kyseliny sírové a válcovna, která se časem přeměnila na sklárnu na tabulové sklo. Od roku 1926 byla v provozu keramická továrna Antonína Kadlece, slévárna " Havlovna " a keramika J.D.Starck. Vzhledem k tomu, že obec leží v blízkosti řeky Berounky, jedná se především o oblast s turistickým a rekreačním zázemím. V blízkosti Darové je hotel Darovanský dvůr s golfovým hřištěm, na kterém se konají i různé turnaje. Atraktivní turistickou zajímavostí je přívoz přes řeku Berounku, provozovaný obcí. Podnikatelský duch a snaha o ekonomickou prosperitu tedy obci nikdy nechyběla a turistický potenciál je taktéž významný. Ze všech těchto souvislostí vyplývá rozumná snaha o koncepční a racionální rozvoj obce. Výstupem je potřeba strategického plánu pro odpovědný rozvoj právě takto situovaného místa.

4

1 Strategické plánování, jeho nástroje a přínosy 1.1 Smysl strategického plánování Bez ohledu na velikost obce a počet obyvatel, je strategické plánování nezbytné pro stanovení jeho základních směrů, záměrů a cílů. Rozvoj obce, ačkoliv se jedná o živý organismus, se musí řídit jistými pravidly, které ctí strategické uvažování o obci, aby nedošlo k nezvratným změnám, které by negativně ovlivnily jeho budoucnost. Aby strategické plánování mělo svůj efekt, musí být zpracováno funkčními metodami vycházejícími z ekonomického, sociálního a environmentálního rozvoje lokality a zároveň budou vyplývat z programovacího období strukturálních fondů 2014 – 2012. Strategické plánování na jedné straně navazuje na aktivity, které byly v této oblasti realizovány, jako např. územní plán, KPÚ a strategie cestovního ruchu, a zároveň si ponechává vlastní prostor pro realizaci prospěšných změn, které vzejdou z průběžného rozporování plánu a jeho uvádění do praxe. Strategický plán respektuje zásady udržitelného rozvoje a zároveň si klade za cíl neustále zapracovávat vstupní údaje a dosažené výsledky. V dokumentu jsou definovány základní koncepční cíle a priority, a také klíčové otázky nezbytné pro rozvoj města ve stanoveném období. Východiskem strategického plánu byla shoda zastupitelstva a zpracovatele, kterým je společnost CzechIT, o.p.s. na poslání, cílech, postupu a harmonogramu zpracování strategického plánu a následně shromáždění informací o obci a jejím okolí. Seskupované informace se týkaly všech oblastí života obce: souhrnných údajů o obci, ekonomické základny a podnikatelského prostředí, infrastruktury, trhu práce, občanské vybavenosti, cestovního ruchu a životního prostředí. Strategický plán navíc reflektuje základní pravidla pro hospodaření obce, která odpovídají požadavkům na účelnost, efektivnost a hospodárnost. Strategické plánování však v sobě již nezahrnuje pouze připravování, navrhování a rozvržení jednotlivých kroků a úkolů, ale neoddělitelnou součástí je také strategické řízení jednak celého procesu i obce jako takové. Funkční strategický plán stojí na třech pilířích: správně stanovených cílech, efektivním naplňování cílů a funkční komunikaci dovnitř i ven.

Pokud hovoříme o správně stanovených cílech, jedná se především o pečlivé rozvržení investic, plánování aktivit, či přijetí potřebné legislativy. Zbývající dva pilíře jsou velmi závislé na lidském faktoru, tzn. na činnostech manažerů a úředníků. V případě efektivního naplňování cílů mluvíme především o promyšleném řízení a inovování, což zahrnuje zejména nutnost monitorovat či měřit dosahování cílů a jejich indikátorů. Dále se jedná o schopnost samotné činnosti, investice či veřejné služby provádět efektivně, výkonně, kvalitně, v přiměřených lhůtách a z finančního hlediska především hospodárně. Co se komunikace

5

týče, mluvíme o prácí s občany, partnery, zaměstnanci… a to ve fázi plánování cílů i jejich naplňování. Nebyl by však celý strategický plán a strategické řízení smysluplné, pokud by nedošlo k jeho správnému vyhodnocení, tzn. naplnění cílů hospodárnými a účelnými cestami a prostředky za využití efektivní komunikace. Dobré výsledky, ušetřené finance a informovaní občané jsou obrazem strategického řízení obce a strategického plánu vůbec.

1.2 Význam strategického plánování pro obce Přínos strategického plánování spočívá v tom, že pomáhá jasně si uvědomit slabiny i přednosti města, udává jednoznačně žádoucí směr jeho vývoje a soustřeďuje veškeré úsilí a zdroje na řešení klíčových problémů, učí řídící pracovníky strategicky myslet a systematicky pracovat. K rozhodnutí strategicky plánovat často vedou obce různé důvody, například: Neschopnost představitelů města dohodnout se na jeho prioritách. Nesystematičnost práce při rozvoji města a jeho financování. Možnost prohloubení partnerství a spolupráce mezi městem, podnikateli a neziskovými organizacemi. Příprava na podpůrné zdroje atd. Strategický plán by měl být sdílen veřejností před svým formálním přijetím. Má-li reprezentovat společnou vizi města, musí být předmětem veřejného posouzení. Smyslem a výsledkem úspěšného strategického plánování je realizace plánu. Úspěšná realizace závisí na pečlivé a relevantní identifikaci a přiřazení potřebných zdrojů. Strategický plán je „živý dokument“. V žádném případě by neměl být realizován mechanicky. Vždy je nutné posuzovat, zda navržené cíle a kroky byly navrženy realisticky. Vždy pracujeme s omezeným množstvím informací a vycházíme z předpokladů, které se později mohou ukázat jako nepravdivé. Realizace plánu a iniciace pozitivních změn v místní ekonomice jsou hlavními motivy vážně míněného strategického plánu a také v podstatě jediným způsobem, kterým se investice do plánovacího procesu mohou městu vrátit.

6

Strategický plán umožňuje: • rozhodovat v orgánech obce v širším koncepčním rámci, • ovlivňovat procesy tak, aby docházelo k naplňování dlouhodobých strategických cílů a strategické vize obce, • dávat do souladu zájmy různých subjektů působících v obci a využívat jejich potenciálu k dosažení cílů, • definovat hlavní zásady pro tvorbu dalších koncepčních dokumentů obce. Obr. 1.1. Principy, kompetence a sdílené hodnoty strategického řízení města, obce, kraje

Zdroj: vlastní s využitím Ochrana – Půček, 2012 s. 108 a recenzních posudků k publikaci

1.3 Spolupráce – základ úspěchu a strategického plánu Úspěšný sociálně-ekonomický rozvoj obce vyžaduje kooperaci řídících orgánů obce s širokou řadou subjektů. Spolupráce je významným vztahem ve všech oblastech lidské společnosti. Umožňuje snadněji a účinněji dosáhnout potřebných výsledků, v řadě případů není možné cíle bez spolupráce vůbec dosáhnout. Spolupráce se tak stává důležitým faktorem rozvoje a nezbytnou celospolečenskou potřebou. Je principem, vztahem, ale také nástrojem při dosahování společných cílů. Očekává se od ní respektování názorů ostatních o rozložení zodpovědnosti, o participaci v přípravě, realizaci společných záměrů, ale také o dodržování dohodnutých časových a věcných společných rozhodnutí. Zásadní otázkou fungování spolupráce je přitom zvládnutí konfliktů mezi partnery, dále fungující informační kanály, transparentnost, tolerantnost, nepřetržitost procesu, zveřejňování informací o aktivitách a koordinování aktivit a procesů.

7

Uplatňování partnerství (například s jinými městy, neziskovým sektorem, různými institucemi atd.) a hledání možností pro synergické efekty patří ke klíčovým principům, o které je ve veřejném sektoru při strategickém řízení nezbytné usilovat. Řada existujících partnerství je pouze formální (vznikla v rámci projektů účelově) nebo je založena na špatných základech. Ve spolupráci by mělo být všem zapojeným subjektům a institucím zřejmé, že partnerství je oboustranné co se výhod i povinností týká, že přijímat se může jen tehdy, když se dává. Přičemž z daleka nemusí jít jen o finanční hodnoty, ale také o rady, znalosti a zkušenosti, možnosti, sdílení nevyužívaného majetku atd. Partnerství je cenné zejména tehdy, pokud se partneři navzájem doplňují a pomáhají si.

1.4 BSC - proč pomáhá obcím s rozvojem Balanced Scorecard je nástroj pro měření výkonnosti subjektu (komerčního i veřejného), a to ve smyslu strategického řízení. Základem využití BSC je proto strategie firmy nebo obce. Ta stanovuje směr, kterým se má ubírat i cíle, kterých má dosáhnout. Z těchto cílů jsou následně odvozeny dílčí cíle, a to nejen na úroveň dosažený jednotlivých potřebných kroků, ale také na úroveň jednotlivých oddělení, které se na dosažení cílů a dílčích cílů budou podílet. Posledním, a dlužno říci ne zrovna snadným krokem, je stanovení metrik, pomocí kterých se bude vyhodnocovat, zda a jak moc se přibližujeme dosažení stanovených dílčích i souhrnných cílů. Od těchto metrik se pak obvykle odvíjí i finanční ohodnocení zaměstnanců a dalších pracovníků. Základem metody je rozpracování a převedení vize a strategie organizace do hmotných cílů a srozumitelného souboru ukazatelů finanční a nefinanční výkonnosti, které poskytují nástroj pro posuzování úspěšnosti strategie. Zavedení BSC znamená, že se cíle, měřítka a strategické akce přiřazují konkrétnímu úhlu pohledu tzv. perspektivám. Hlavním úkolem těchto perspektiv je již před procesem tvorby strategie zajistit, že budou promyšleny všechny důležité aspekty činnosti podniku či instituce. Obecný model BSC pohlíží na organizace ze čtyř strategických perspektiv: finanční, zákaznické, interních procesů, učení se a růstu, které musí být vyváženy. Vyvážeností rozumíme rovnováhu mezi krátkodobými a dlouhodobými cíli, požadovanými vstupy a výstupy, vnitřními a vnějšími faktory výkonnosti a finančními a nefinančními měřítky. Tyto perspektivy nejsou zvoleny samoúčelně, ale poskytují srozumitelný pohled na propojení úspěchu organizace s hybnými silami výkonnosti. V rámci stanovené strategie tak představují pružný systém.

8

Základní schematické vyjádření metody BSC pro obec vypadá takto:

Obr. 1.2. BSC schéma

Zdroj vlastní s využitím Pelsmacker,P.: Marketingová komunikace

9

2 Vize, poslání a systém vyvážených cílů obce Břasy Vize Břas je postavena na silných stránkách obce a ukazuje směr vývoje obce v delším časovém horizontu s ohledem na požadavky obyvatel v kombinaci s možnostmi rozvoje obce za reálného využijí jejího potenciálu zejména pro stávající rezidenty, s akcentem na návštěvníky a potenciální rezidenty. VIZE:

OBEC BŘASY - PŘÍJEMNÉ MÍSTO K ŽIVOTU

Příjemné místo nejen při pohledu na různorodou hmotnou vybavenost přírodním a kulturním kapitálem, ale také místo tvořené aktivními lidmi jak na straně rezidentů, tak zástupců obce, umožňující realizaci široké palety jak pravidelně se opakujících tak i jednorázových aktivit, vytvářející a rozvíjející jedinečnou atmosféru obce - místa pro život. VIZE rozšířená verze: • vysoká kvalita školství, zdravotních a sociálních služeb •

aktivní spolková činnost

•

respekt, údržba a ochrana kulturně- historického a přírodního bohatství

Obec Břasy místo fyzicky vymezené katastrálním územím a navenek překvapující jednotností a celistvostí při prosazování respektu a ochrany místního hmotného a nehmotného bohatství umožňujícího i v budoucnosti zachování lokálního genia loci. Obec Břasy místo vybavené s ohledem na uvědomění si důležitosti pestrou škálou služeb v odpovídající kvalitě v oblastech vzdělávání, zdravotní péče a sociálních služeb. Aktivní život obce je zajišťován ve spolupráci hrdých rezidentů a zodpovědných a profesionálních zástupců místní správy, je tvořen nabídkou aktivit využitelných jak v denním životě občanů, tak při pobytu návštěvníků, a motivuje potenciální rezidenty k přesídlení. ATRIBUTY (HODNOTY) vize: • ODPOVĚDNOST •

ÚCTA K MINULOSTI

•

PROSPERITA, KVALITA

Následování vize v její stručné či rozšířené variantě není možné bez jasně formulovaných, nezaměnitelných a snadno zapamatovatelných atributů, jež mají být naplňovány všemi zúčastněnými subjekty/partnery a to tak, aby nebylo pochyb o jejich pojetí a staly se nositeli hodnot, se kterými se rezidenti i samospráva ztotožňují. Odpovědnost, úcta a prosperita stojí ve vzájemném vyváženém souladu s respektem a vztahem k místu, kde jsou naplňovány.

10

Jsou cestou samotnou i následovaným příkladem k udržení a rozvoji jak občanské společnosti rezidentů, tak fyzické stránky obce, včetně její vybavenosti kvalitními službami, a jsou hnací jednotkou zvyšující atraktivnost místa/komunity pro další občany. POSLÁNÍ obce: Naším posláním je zajištění prosperity obce, která je příjemná pro život místních obyvatel i jako atraktivní místo pro další potenciální obyvatele, je profesionálně a vstřícně řízená a otevřená příležitostem pro svůj rozvoj.

11

Obr. 2.1 Mapa strategie obce Břasy

Zdroj: vlastní schéma

12

GLOBÁLNÍ CÍL

ZHODNOCOVÁNÍ MAJETKU OBCE, UDRŽENÍ SPOLKOVÉ ČINNOSTI, ZACHOVÁNÍ KVALITNÍHO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRO OBČANY I NÁVŠTĚVNÍKY, UDRŽENÍ A ZKVALITNĚNÍ OBČASNKÉ VYBAVENOSTI A SLUŽEB

1. PERSPEKTIVA PARTNERŮ / OBČANŮ CÍLE Cíl 1.1 Podpora vzniku pracovních příležitostí v oblasti služeb MĚŘENÍ, INDIKÁTORY počet projektů ke zvyšování zaměstnanosti míra registrované nezaměstnanosti

Cíl 1.2 Nové plochy pro bydlení

Cíl 1.3 Udržet vysokou kvalitu školství, vzdělávání a péče (zdravotní a sociální služby)

plocha připravených zón pro výstavbu rodinných domů a jejich využití (m2)

Index spokojenosti občanů

Kvalifikovaný odhad prognózy vývoje počtu a struktury obyvatel v obci s důrazem na děti

dostupnost zdravotních/sociálních služeb počet obyvatel/ na lékaře

míra zaměstnanosti ve službách

Cíl 1.4 Udržet dopravní obslužnost

Cíl 1.5 Zintenzivnit spolupráci částí obce/ zvýšit počet společných akcí

CÍLE Cíl 1.6 Zvýšit bezpečnost a prevenci kriminality

veřejná dopravní obslužnost/tis. ob.

počet společných akcí/rok

počet nově vybudovaných chodníků a přechodů

pravidelná jednání s provozovateli dopravní obslužnosti (ČD, autobusy)

zvýšit počet společných akcí ( stupenský kostel partnerství obcí neformální setkání, sport)

budování přechodů pro chodce, zpomalovacích pásů

počet míst v mateřské školce OPATŘENÍ (AKČNÍ PLÁN) zaměřit se na oblast aktivní motivace pro nové občany – služeb a turismus webové stránky

zachování/zvýšení

udržení rozsahu a 13

dostupnosti služeb a péče

bezplatného využití provozu sběrného dvora , kontejnerů na textil, biologický odpad

zajistit pronájem restaurace (rozhledna) CÍLE Cíl 1.7 Cíl 1.8 Klidná obec / vzhled a upravenost obce Dostupné služby, nabídka spolků, veřejná prostranství, kulturní a sportovní vyžití zeleň v obci, kvalitní životní prostředí MĚŘENÍ, INDIKÁTORY koeficient ekologické kvalita spolkové činnosti stability spokojenost občanů kompaktní plocha, dostupnost vybraných služeb výsadba stromů a (bankomat, pošta, zařízení mobilní zeleně volnočasových aktivit) veřejné výdaje na životní prostředí počet míst se sáčky na exkrementy třídění komunálního odpadu dostupnost služeb a péče o biologický odpad OPATŘENÍ (AKČNÍ PLÁN)

Cíl 1.9 Zvýšit návštěvnost obce (turismus)

provoz Kulturního a informačního centra zvýšení propagace obce

údržba kulturních památek

provozní doba přívozu

14

zajištění a naplnění urbanistické studie vybavenosti mobiliářem a zelení Zachovat/zvýšit kvalitu práce technické čety

jednání s poskytovateli (ČP, banky)

monitoring spokojenosti občanů

monitoring časového rozložení návštěvnosti a přizpůsobení provozní doby K a IC a přívozu zajistit prodloužení provozní doba přívozu

2. PERSPEKTIVA FINANČNÍ CÍLE Cíl 2.1

Cíl 2.2

Cíl 2.3

Efektivní, účelné a Zhodnocování majetku Financování spolkové hospodárné obce činnosti financování MĚŘENÍ, INDIKÁTORY dluhová služba aktuální stav funkční grantový systém (metodika MF) přijaté dotace /na 1 zhodnocování majetku počet lidí na akcích ob. obce - cena majetku index návratnosti vloženého kapitálu OPATŘENÍ (AKČNÍ PLÁN) více zdrojové finanční analýza financování hospodaření obce zvýšení využívání Prokopcovny

Cíl 2.4

Cíl 2.5

Investiční výdaje / záměry počet zrealizovaných investičních akcí míra investic obce - podíl na celkových výdajích podíl na obnově kulturních památek

rekonstrukce obecních budov omezit/zastavit pokles kanalizace, ČOV Křiše, počtu lidí na akcích Vranovice zviditelnění obce, propagace areál Ultramarinky – zjednodušit pravidla dotací

15

zpracovat studii využití výstavba a údržba místních komunikací dokončit a udržovat korzo

3. PERSPEKTIVA INTERNÍCH PROCESŮ – NOVÉ A INOVAČNÍ PROCESY CÍLE Cíl 4.1

Cíl 4.2

Cíl 4.3

Promyšlená příprava a Kvalitní činnost Partnerství k realizaci realizace investičních obecního úřadu záměrů podnikání akcí MĚŘENÍ, INDIKÁTORY počet připravovaných spokojenost občanů zachování pracovních míst: projektů s kvalitou poskytovaných Borges, Primalex - PPG služeb DECO počet realizovaných projektů

spokojenost zaměstnanců úřadu

počet partnerských projektů: podnikatelé v turismu (ubytovací a stravovací služby, turistické cíle), zemědělci, kozí farma, koně

Cíl 4.4 Podpora aktivní práce s veřejností a se spolky zachování/zvýšení financování spolků

počet veřejných setkání s občany a využití informací k plánování činností

Cíl 4.5 Efektivní řízení obce s využitím IT udržovat a zkvalitňovat datové služby

Cíl 4.6

Podpora vnějších vztahů

efektivní komunikace s občany a návštěvníky obce pravidelná komunikace s partnery a poskytovateli služeb (ČD, MAS, Mikroregion)zápisy, vyhodnocení

16

míra připravenosti projektů

podíl provozních výdajů vůči zdrojům

spolupráce s krajem, ministerstvy, agenturou CzechTourism

zajištění svateb - p. Šternberk

OPATŘENÍ (AKČNÍ PLÁN) příprava plánu akcí, odsouhlasení zastupitelstvem

monitoring spokojenosti pravidelná jednání občanů a zaměstnanců s partnery úřadu

zajištění financování – rozpočet, žádosti o dotace

vyhodnocení provedeného mystery shoppingu práce obecního úřadu (ZČU 2013-2014) a zveřejnění výsledků na webu

připravit a projednat partnerství pro společné projekty

zajistit další rozvoj sítě, nový server - propojit s knihovnou a kulturním a informačním centrem

zkvalitňování webu TOP zprávy pro občany a návštěvníky, stránky pro turisty, navignačněinfromační systém, místní značení, naučná stezka průzkum informovanosti veřejnosti

Vytvoření a pravidelné doplňování seznamu záležitostí k projednávání, stanovení termínu a odpovědné osoby

17

4. PERSPEKTIVA UČENÍ SE A RŮSTU CÍLE Cíl 5.1 Spolupráce- Důvěra Spoluzodpovědnost

Cíl 5.2 Schopnost zvládnout komunikaci s veřejností

Cíl 5.3 Vyvážená komunikace ve všech pěti částech obce

Hodnocení strategií a komunikace

Zvyšování kvalifikace a dovedností

Zainteresovanost a podíl / kompetence na realizaci strategie

MĚŘENÍ, INDIKÁTORY kvalita vnitřních procesů

míra komunikační dovednosti jednotlivých pracovníků pravidelnost a obsah zpráv pro občany

počet rozesílaných emailů

kvantitativní podklady

počet proškolených osob/certifikáty

využití sdělovacích prostředků v jednotlivých částech obce spokojenost občanů s dostupností informací

dobrovolná kvalitativní šetření

počítačové dovednosti

počet získaných koncesí

míra zapojení pracovníků v rámci pracovní smluv a náplně práce zastupitelnost pracovníků činnost komisí (kulturní, životní prostředí) a výborů počet jednání/rok, počet realizovaných záměrů

OPATŘENÍ (AKČNÍ PLÁN)

18

zvýšit počet občanů, kteří zajištění pravidelných zpráv v místním rozhlase odebírají novinky (dnes 50) hodnocení pracovníků dle jednotlivých částí obcích), zpravodaj, vývěsky, nové propagační předměty obchody, plakátovací s webovými stránkami sebehodnocení plochy rozšiřovat a obnovovat komunikační dovednosti

příprava plánování účasti na společných/partnerských pravidelných povinných projektů školeních v rámci vzdělávání VS plánování účasti na specifickém vzdělávání

příprava plánů pro činnost komisí a výborů

prověření míra zastupitelnosti pracovníků obecního úřadu kontrola náplně práce pracovníků vzhledem k činnostem v rámci strategického plánování

19

3 O obci Břasy Obec Břasy se nachází v okrese Rokycany zhruba 13 km od Rokycan a 22 km od Plzně. Tato poloha je pro obec výhodná především z hlediska suburbanizace a tedy i přistěhovávání nových obyvatel do obce. Administrativně spadají Břasy do SO ORP Rokycany a pod pověřený obecní úřad v Radnici. K 31. 12. 2012 čítala populace Břas 2 237 obyvatel, kteří žijí v pěti částech obce – Břasích (1 185 obyv.), Darové (26 obyv.), Kříši (234 obyv.), Stupně (581 obyv.) a Vranovicích (125 obyv.). Celková rozloha obce je 2149 ha a mimo samotná sídla zahrnuje také dvě přírodní památky (Kateřina a Bašta) a také část přírodního parku Horní Berounka (v oblasti Darové a Vranovic).

3.1 Minulost obce Obec Břasy má 5 částí: Břasy, Darová, Kříše, Stupno, Vranovice a ta mají svá specifika i historii. Dnes jsou součástí jednoho celku, který nabízí prostory pro sportování, cykloturistiku, jízdu na koních, důlní historii, vodáctví, kolektivní sporty, masáže a sauny, golf a mnoho dalších míst pro aktivní odpočinek. Břasské návrší bylo osídleno již ve 3. tisíciletí před naším letopočtem, od té doby se datuje jeho historie. O průmyslovém zázemí jsme se zmínili již v úvodu. V katastru obce jsou i dva chráněné přírodní útvary: „Bašta“, kde lze spatřit zachovaný výchoz černého uhlí. Druhá je těžební stěna bývalého povrchového kamenouhelného dolu „Kateřina“, - 20 metrů vysokou impozantní stěnu s odkryvem dobře zachovaných arkózových slepenců a arkóz. Oba útvary jsou ojedinělými přírodními prvky v plzeňské uhelné pánvi. První písemná zmínka o Stupně je již z roku 1146 a je tak druhou nejstarší obcí současných Břas. Původně se jmenovalo Stúpa, později Stupná a nakonec se název změnil na nynější Stupno. V roce 1352 byl slavnostně vysvěcen kostel sv.Vavřince, který měl dvě věže a stával v místě, kde dnes najdeme školu. V roce 1863 došlo k dalšímu významnému kroku v historii obce a tím bylo zprovoznění železniční tratě Chrást – Stupno. Nejstarší dochovaná písemná zmínka o obci Vranovice pochází už z roku 1115, z doby vlády Vladislava I. Tento zápis se ale týkal již existující obce, což znamená, že založena byla ještě před tímto datem. Vranovice jsou tak jednoznačně nejstarší obcí současných Břas. Původní sídlo se rozkládalo asi dva kilometry na sever od nynější obce, v takzvaných Zahrádkách. Na návsi se nachází kaplička, která byla postavena v místech posledního odpočinku Švédů, kteří zde zahynuli při válkách do r. 1648. Kříše se nacházejí v mírném údolí severozápadně od Rokycan. Rozkládají se podél silnice, vedoucí z Břas k nadrybskému přívozu v nadmořské výšce 427 m. První písemná zmínka o Kříších je sice již z roku 1238, ale k založení vlastní obce došlo až v roce 1384, tedy o 146 let

20

později. I v Kříších a jejich okolí vznikaly rozsáhlé uhelné doly. V obci se konají oslavy osvobození, za účasti historických vozidel a dobových převleků. Vydáte-li se od „Staré hospody“ v Kříších, kde je možnost ubytování, severně, přes část zvanou „Hradčany“ a přejdete vrcholek kopce, dostanete se přímo k areálu motokrosového závodiště „V Podhájí“. Severovýchodně od Plzně v malebném údolí řeky Berounky leží obec Darová. Zdejší příjemná lesní krajina s bezejmenným potůčkem, malým vodopádem a se skalní vyhlídkou na Berounku přímo nad ní vyzývá k návštěvě a odpočinku. První písemné zprávy o existenci Darové pocházejí již z roku 1235. V okolí obce je velké množství jeskyněk z původních hornických vrtů. Pod obcí na řece Berounce je dosud v provozu jeden z mála prámových přívozů u nás. Slouží pro přepravu automobilů i pěších. Milovníci kulturních památek si jistě rádi prohlédnou dům č.22 – roubené stavení s doškovou střechou, černou kuchyní, pecí a roubeným špýcharem.Významnou místní zajímavostí je také bezpochyby ústí štoly (portál vyzděný kamenem), která sloužila jako odvodňovací štola. V Darové se nachází místo pro relaxaci nejen v podobě golfového hřiště. Ve wellness hotelu je k dispozici mnoho dalších sportovních a rekreačních aktivit a velmi chutná kuchyně. V údolí potoka pod hotelem se nachází vodopády, které jsou vyhledávanou atrakcí turistů.

3.2 Stav turismu a jeho potenciál v Břasích Obec Břasy vyniká několika pozitivy využitelnými pro rozvoj turismu. Z geografického pohledu zaujímá oblast strategicky významné umístění. Co se týká možností stravování, mezi nejzajímavější pohostinská zařízení v regionu lze zařadit Darovanský dvůr, hospodu U Dubu ve Stupnu nebo v Křiších U Dacha. Hospoda se nachází také ve Vranovicích a na házenkářském hřišti. Problémem je nedostatečná propagace regionu, kdy potenciální návštěvník nemá možnost zjistit, co všechno Břasko nabízí a proč tuto lokalitu navštívit. V Břasích nenalezneme příliš infrastruktury pro kulturní vyžití, je zde pouze knihovna, která slouží především místním obyvatelům. V regionu se pořádá množství tradičních akcí. Nejznámější jsou Orlický sprint, Baspo rallye, týden ve středověku, běh do vrchu nebo, okrskové soutěže hasičů. Součástí kulturního dění se stala i jízda historických vozidel okolím Plzně organizované Veterán car clubem Plzeň, kdy trasa zahrnovala také právě obec Břasy. Turistické informační centrum v Břasích má již vyčleněny prostory budovy bývalé spořitelny, o které se podělí s poradenským centrem. TIC by se do budoucna mělo zaměřit především na propagaci míst, kdy návštěvník nemá možnost zjistit jejich existenci a umístění, dokud je v území fyzicky nepotká. Je důležité, aby si pracovníci neustále rozšiřovali znalosti a povědomí o svém regionu. Vznikají nové hotely a penziony, zajímavé restaurace, některé naopak zanikají a jsou vytvářeny nové produkty ať již městem, nebo soukromou sférou.

21

4 Analytická část 4.1 Obyvatelstvo 4.1.1 Vývoj počtu a pohybu obyvatel Vývoj počtu obyvatel Břas je možné rozdělit do dvou etap – první od začátku 20. století do roku 2002 a druhou (výrazně kratší) od roku 2002 do současnosti. V první etapě docházelo k poklesu počtu obyvatel, a to z 3 996 (v roce 1921) na téměř polovinu (2 014 obyvatel v roce 2002). Tento pokles populace byl výrazně ovlivněn především podporou státu, která byla směřována do okresních měst v podobě koncentrace bytové výstavby či rozvoje průmyslu. To je dobře patrné z níže uvedeného grafu. Zatímco populace Rokycan vzrostla z 9,2 tis. obyvatel v roce 1950 na 15,1 tis. obyvatel v roce 1991, v Břasích docházelo po celou dobu k úbytku počtu obyvatel. Graf 4.1. Vývoj počtu obyvatel v Břasích a Rokycanech v letech 1921-2012

Zdroj: ČSÚ

Trend ve druhé etapě, tj. od roku 2002 do současnosti má zcela opačný charakter, neboť dochází k mírnému nárůstu počtu obyvatel, a to až na úroveň 2 237 obyvatel obce v roce 2012. Tento vývoj znázorněný v grafu č.2 je způsoben především přírůstkem daným stěhováním obyvatel. Od roku 2002 se v Břasích začal objevovat dopad suburbanizace, tj. nárůst populace v obci přistěhováváním obyvatel především z Plzně a Rokycan. Díky tomuto faktoru přibývá v obci 30-60 obyvatel ročně. Svůj podíl má na vývoji populace Břas také přirozený přírůstek, tj. počet narozených a zemřelých v obci. Počet narozených měl ve sledovaném období rostoucí tendenci. Zatímco průměrný počet narozených v letech 2000-2004 byl 14 dětí, v letech 2009-12 dosahoval již úrovně 26 dětí. Počet zemřelých ve sledovaném období naopak mírně klesal, a to z průměrné hodnoty 30,6 na hodnotu 29,4. Přirozený přírůstek však dosáhl kladných hodnot

22

pouze v roce 2012, v ostatních letech se pohyboval na úrovni mezi -8,9 až -2,4 ‰. Tento faktor tedy výrazně zpomaluje nárůst počtu obyvatel v obci. Vývoj populace Břas v nejbližších letech je možné predikovat jen stěží. Lze však očekávat, že suburbanizace bude i nadále pokračovat, ačkoliv její intenzita nebude již taková (vliv krize a také snižující se zájem obyvatel stěhovat se do zázemí měst). Přirozenou měrou může ještě v nejbližších letech docházet k mírnému nárůstu počtu obyvatel, neboť vlivem suburbanizace se do obce stěhuje mladé obyvatelstvo, které plánuje založit či rozšířit svou rodinu. Pozitivní vliv suburbanizace na přirozený přírůstek se však projevuje v několikaletém zpoždění. Budoucí vývoj populace Břas bude tedy podobný jako v posledních 10 letech, tento trend však bude v horizontu 5 let nahrazen stagnací až mírným úbytkem populace v důsledku jejího stárnutí. Graf 4.2. Pohyb obyvatel v Břasích v letech 2000-2012

Zdroj: ČSÚ

4.1.2 Věková struktura Populace v Břasích patří ke starším, a to jak v porovnání s Plzeňským krajem, tak i Českem jako celkem. Průměrný věk v obci v roce 2012 byl 42,5 roku, což je o 0,8 roku více než v Plzeňském kraji. Pozitivní skutečností je ale fakt, že díky suburbanizaci (tj. stěhování mladších věkových kategorií populace) je další stárnutí populace obce velmi pozvolné. Zatímco v Rokycanech se průměrný věk populace od roku 2001 zvýšil o 2,8 roku, v Břasích došlo za stejnou dobu k nárůstu pouze o 0,6 roku. Vyšší průměrný věk v obci je ovlivněn vystěhováváním mladších generací z obce, které probíhalo až do začátku 21. století, díky němuž zůstávalo v Břasích především starší obyvatelstvo. Na starší věkovou strukturu poukazuje také index stáří, který je podílem obyvatel starších 65 let na dětské populaci (0-14 let). Ačkoliv v Břasích také nedochází k dramatickému nárůstu tohoto indexu jako v Rokycanech či Plzeňském kraji, je to opět dáno vysokou

23

hodnotou, na níž byl tento ukazatel již v 90. letech. Index stáří se v posledních 10 letech drží na hodnotě 137, oproti Rokycanům s hodnotou 93 v roce 2001 a 123 v roce 2012 či Plzeňskému kraji s hodnotou 93, resp. 1191. Index stáří obce je ovlivněn podílem seniorů na celkové populaci, který je zhruba o 2 % vyšší v porovnání s celým krajem či městy. Ve srovnání s obdobně velkými obcemi (neovlivněnými vysídlením německého obyvatelstva po 2. světové válce) je index stáří v Břasích průměrný. Zajímavá data ukazuje také index závislosti, který popisuje podíl závislé populace (dětí a seniorů) na produktivním obyvatelstvu. Zatímco v roce 2001 byla hodnota tohoto indexu v Břasích i Rokycanech srovnatelná (v Břasích nízký podíl dětí a vysoký podíl seniorů, v Rokycanech naopak), v roce 2012 byl index závislosti v Břasích vyšší, a to na 33 %. Tento vývoj je způsoben nejen nárůstem podílu seniorů (o 2,2 %), ale i nárůstem dětské populace (o 1,5 %; dáno stěhováním i přirozenou měnou obyvatelstva). V případě Rokycan došlo ve sledovaném období k poklesu dětské populace o 1,5% a k nárůstu seniorské populace o necelá 3 %. Tabulka 4.1. Věková struktura obyvatel v Břasích a Rokycanech v letech 2001 a 2012 Břasy 0-14 let 15-64 let 65+ let index stáří index závislosti průměrný věk

2001 253 1 417 346 136,76 29,71 41,9

Rokycany 2012 314 1 481 431 137,26 33,47 42,5

2001 2 213 10 020 2 067 93,40 29,93 39,1

2012 1 980 9 596 2 437 123,08 31,52 41,9

Zdroj: ČSÚ

Z hlediska věkové struktury obce Břasy lze očekávat, že bude docházet k dalšímu růstu seniorské populace (v důsledku nástupu populačně silných ročníků do důchodového věku), který bude dynamičtější než nárůst populace dětské, což způsobí další nárůst indexu stáří (v porovnání s krajem však bude méně intenzivní) i indexu závislosti, tj. podíl produktivních obyvatel bude pozvolna klesat.

1

Nízká hodnota indexu stáří v celém Plzeňském kraji je ovlivněna mladší věkovou strukturou obyvatelstva v pohraničí - vysídlení německé populace po 2. světové válce.

24

4.1.3 Vzdělanostní struktura Vzdělanostní struktura obyvatelstva je jedním z důležitých indikátorů poukazujících na kvalitu lidských zdrojů, ze které se odvíjí např. struktura ekonomické aktivity, počet a struktura ekonomických subjektů v obci. Kvalita lidských zdrojů tak hraje významnou roli v rozvoji obcí i regionů, neboť zvyšuje jejich konkurenceschopnost na regionálním, národním i mezinárodním trhu. Úroveň vzdělanosti v Břasích je v porovnání s obdobně velkými obcemi průměrná, v porovnání s městy a vyššími územně správními celky nižší, zejména co se týče podílu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Podíl vysokoškoláků v roce 2011 činil pouze 6,4 % populace starších 15 let. Oproti roku 2001 však stoupl o více než polovinu. Trend zvyšování vzdělanosti obyvatel je typický pro celou českou společnost, neboť klesá zájem o obory bez maturity a naopak roste zájem o vysokoškolské vzdělání. Nárůst podílu vysokoškoláků v Břasích je vyšší než v ostatních sledovaných územích (viz tab. č. 2), což je způsobeno dvěma faktory. Prvním je opět suburbanizace – tohoto procesu se účastní především lidé s vyšším vzděláním, a tedy i vyššími příjmy, pro které je bydlení v rodinném domku za městem a každodenní dojíždění do práce finančně dostupné. Druhým, statistickým, faktorem, který nárůst vzdělanosti v obci ovlivnil je doposud nízký podíl vysokoškoláků, nárůst podílu z takto nízkých hodnot je snadný, proto je dynamika tohoto indikátoru ve srovnání s větším územím vyšší. Podíl obyvatel Břas se základním vzděláním a středoškolským vzděláním s maturitou je srovnatelný s vyššími územně správními celky. Vyšší hodnoty dosahuje pouze podíl vyučených obyvatel, kterých v obci žije více než 43 %, což je o 6-10 % více než v ostatních sledovaných územích. Vzdělanostní struktura obyvatel Břas souvisí nejen s velikostí obce, ale také s jejím ekonomickým zaměřením, které bylo v minulosti orientováno na těžbu uhlí, chemický a keramický průmysl. Významnou roli v ekonomice obce hraje také zemědělství. Pracovní příležitosti v těchto oborech vyžadují především vyučenou pracovní sílu, proto odchází také ke koncentraci obyvatel s touto kvalifikací do jejich blízkého okolí. Tabulka 4.2. Vzdělanostní struktura obyvatel v Břasích, Rokycanech a vyšších územně správních celcích v letech 2001 a 2012 Celkem

Území 2001 Břasy Rokycany SO ORP Rokycany Plzeňský kraj 2011 Břasy Rokycany SO ORP Rokycany Plzeňský kraj

ZŠ (%)

SOU (%)

SŠ (%)

VŠ (%)

Index vzdělanosti

25,3 20,4 23,5 23,7

45,4 36,5 42,2 40,0

25,3 33,3 27,9 28,4

4,0 9,8 6,4 7,9

1,58 1,76 1,65 1,68

19,0 17,4 18,5 19,6

43,4 33,3 37,5 36,7

31,1 36,3 30,8 32,7

6,4 12,9 8,5 11,0

1,69 1,85 1,74 1,79

Zdroj: ČSÚ

25

I do budoucna lze očekávat, že se bude vzdělanostní úroveň populace Břas zvyšovat, a to v důsledku generační obměny obyvatel, kdy mladší generace s sebou přináší větší úroveň vzdělanosti. Ohrožení představuje pouze dlouhodobější odliv mladých obyvatel z obce, k tomu by však vzhledem k výhodné poloze obce pro suburbanizaci nemělo v dohledné době dojít.

4.2 Bytový fond 4.2.1 Struktura bytového fondu Z hlediska bytového fondu je obec Břasy typická vesnickou zástavbou, tj. zástavbou, v níž převažují rodinné domy (94 %). V nich se nachází 77 % veškerých bytů v Břasech. Bytových domů je v obci lokalizováno pouze 25, přičemž většina z nich se nachází v obecní části Břasy. Struktura bytového a domovního fondu dle doby, v níž byly postaveny, vypovídá jednak o kvalitě domů ve sledovaném území, ale také o charakteru zástavby a do jisté míry také o životní úrovni obyvatelstva. Polovina domů v obci byla postavena před rokem 1970. V dalších dekádách bylo postaveno nebo zásadně zrekonstruováno2 11-13 % domů. Výjimku tvoří pouze 90. léta, během nichž bylo postaveno pouze 7,5 % veškerých domů, tj. 48 nemovitostí. V nárůstu došlo v letech 2001-11, kdy bylo postaveno nebo zrekonstruováno 80 domů, tj. 12,5 % všech obydlených domů v obci. I v tomto pozitivním obratu lze spatřovat vliv suburbanizace, která se projevila především v části obce Stupno, jež se nachází nejblíže krajskému městu. Suburbanizace se zde projevila výstavbou v řádu desítek domů na okraji sídla Dolní Stupno, v menším měřítku pak také v okrajových částech Horního Stupna. Pokud by suburbanizace neprobíhala, lze předpokládat, že vývoj výstavby by byl srovnatelný s vývojem v Rokycanech, v nichž klesá počet postavených domů již od 70. let 20. století. Další rozvoj bytové výstavby je závislý na územním plánu (množství zastavitelných ploch pro bytovou výstavbu) a atraktivitě území pro potenciální investory, tj. roli hraje nejen poloha vůči Rokycanům a Plzni, ale také občanská vybavenost (dostupnost obchodů, parků a další veřejné zeleně, MŠ, ZŠ, sociálních a prorodinných služeb apod.). V případě pokračující suburbanizace by však bylo potřeba neopomenout rozšiřování občanské vybavenosti tak, aby byla dostupná v dostatečném množství a kvalitě pro uspokojení potřeb zvyšujícího se počtu obyvatel obce.

2

zásadní rekonstrukcí se rozumí rekonstrukce, při níž byla část nosných nebo obvodových zdí nahrazena novými, nebo došlo-li k přístavbě/nástavbě domu, která je větší než dům původní, a přitom byly modernizovány i byty.

26

Graf 4.3. Vývoj výstavby domů v Břasích a Rokycanech

Zdroj: ČSÚ

4.3 Ekonomika 4.3.1 Ekonomická aktivita obyvatel V důsledku vyššího podílu seniorů v obci je ekonomická aktivita nižší (50,8 %) než např. v Rokycanech (54,8 %). Také ekonomická struktura obyvatel odpovídá velikosti obce, tzn. je v porovnání s Rokycany méně progresivní. Nadprůměrný je podíl obyvatel pracujících v priméru, naopak poddimenzovaný je sektor služeb, ve kterém pracuje pouze 30 % ekonomicky aktivních. Tak je tomu nejen vyšším podílem zaměstnanosti v zemědělství, ale také v průmyslu a stavebnictví, v nichž pracuje téměř 64 % populace Břas. Nadprůměrná zaměstnanost v zemědělství je pro menší obce typická, zvýšená zaměstnanost v sekundéru je ovlivněna průmyslovou tradicí obce i regionu. Tabulka 4.3 Ekonomická aktivita obyvatel v roce 2011 Území Břasy Rokycany

Ekon. aktivní obyv. (EAO) Podíl EAO 1 052 7 206

50,8 54,8

Primér Sekundér Terciér 6,1 1,3

63,8 62,2

30,1 36,6

Obyv. ekon. neaktivní 49,2 45,2

Zdroj: ČSÚ

Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo zahrnuje nepracující důchodce, osoby v domácnosti, děti předškolního věku, žáky, studenty, učně, osoby s vlastním zdrojem obživy a ostatní závislé osoby. Nejvyšší podíl ekonomicky neaktivní obyvatel, a to více než 56 % tvoří nepracující důchodci, druhou nejpočetnější skupinou jsou žáci, studenti a učni, jejichž podíl je 24 %. Oproti Rokycanům je v Břasích vyšší podíl nepracujících seniorů (50 %) a naopak nižší podíl

27

žactva (29,5 %). Ostatní skupiny ekonomicky neaktivních obyvatel jsou v obou obcích podílově shodné. Do budoucna je nutné počítat s dalším, ačkoliv pomalým nárůstem ekonomicky neaktivních obyvatel, neboť bude docházet k přesunu silných ročníků do důchodového věku. Vliv má také posouvání úmrtnosti do vyššího věku. Nepatrný nárůst bude také způsoben vyšší porodností v nejbližších letech. 4.3.2 Nezaměstnanost V důsledku změny sledování statistických dat o nezaměstnanosti jsou údaje za obce dostupné pouze do roku 2011. Z tohoto důvodu budou jako nejnovější vyhodnocována právě tato data. Míra nezaměstnanosti v obci se v letech 2005-11 pohybovala na úrovni mezi 4,7 % v roce 2007 a 8,5 % v roce 2011. V případě dělení míry nezaměstnanosti dle pohlaví platí, že nezaměstnanost žen je vyšší než nezaměstnanost mužů. To je dobře patrné také z níže uvedeného grafu. Vysoká míra nezaměstnanosti žen v roce 2009 souvisí s vyšší nezaměstnaností obyvatel 25-29 let. Do této věkové skupiny patří matky po rodičovské dovolené, které hledají opětovné uplatnění na trhu práce. Oproti ostatním letům, v nichž se nezaměstnanost této věkové kategorie pohybovala od 3 do 8 %, v roce 2009 činila více než 14 % Graf 4.4. Nezaměstnanost v Břasích dle pohlaví v letech 2005-11

Zdroj: ČSÚ

Z hlediska věkové struktury nezaměstnaných jsou nejvíce ohroženou skupinovou obyvatelé předdůchodového věku. Ve sledovaném období tvořila tato věková skupina průměrně 38 % celkové nezaměstnanosti. Často se jedná také o nezaměstnanost dlouhodobou, tj. delší než 12 měsíců. V Rokycanech se tato věková skupina podílí na nezaměstnanosti průměrně 29 %. Vyšší podíl nezaměstnaných obyvatel starších 50 let věku v Břasích může být ovlivněn několika faktory. Mezi ně lze řadit např. nižší vzdělanost těchto uchazečů, ochotu či možnost dojíždět za prací do vzdálenějších obcí.

28

Dle vzdělanostní úrovně obyvatel lze vymezit dvě skupiny, které tvoří často i více než 60 % nezaměstnaných. Jedná se o obyvatele se ZŠ vzděláním (příp. praktickou školou), kteří se na nezaměstnanosti v Břasích podílejí 41 %. Druhou skupinou jsou pak obyvatelé se SŠ vzděláním zakončeným maturitou. Jejich podíl na celkové nezaměstnanosti činí 27 %. Tyto skupiny jsou mezi nezaměstnanými nejčastější také v Rokycanech (osoby se ZŠ vzděláním tvoří 53 % nezaměstnanosti a osoby se SŠ vzděláním 23 %). Ekonomické subjekty a pracovní příležitosti V roce 2012 se nacházelo na území obce Břasy celkem 529 ekonomických subjektů, tj. 0,5 ekonomického subjektu na 1 ekonomicky aktivního obyvatele. V drtivé většině případů se jedná o živnostníky bez zaměstnanců. Více než 10 zaměstnanců zaměstnává od roku 2011 pouze 5 ekonomických subjektů. Největším zaměstnavatelem v obci je PPG Deco Czech, a.s. zabývající se výrobou malířských nátěrů, fasádních, vodou ředitelných a syntetických barev, která zaměstnává více než 250 pracovníků. Další významní zaměstnavatelé jsou uvedeni v následující tabulce. Tabulka 4.4. Významní zaměstnavatelé a jejich zaměření Ekonomický subjekt ZS - Bohemia, s.r.o. BORGERS CS, spol. s r.o. ARC BLAST, s.r.o. ELPLAST - KPZ Rokycany ARMATURKA Břasy, s.r.o. CZENERGO, s.r.o. Weld Service, s.r.o.

Zaměření Konstrukce, výroba a opravy hydraulických válců, hydraulických agregátů a navazujících zařízení Výroba tkanin a textilních podlahových krytin Výroba strojů na otryskávání Vývoj a výroba plastových rozváděčů Výroba obalených skořepinových směsí Zpracování a dodávky pilařských výrobků Výroba a renovace dílů pro keramický průmysl

Zdroj: ARES, www.obecbrasy.cz

Ohrožení zaměstnanosti místních obyvatel spočívá v poměrně velké koncentraci pracovních míst do těchto 8 ekonomických subjektů, které vytváří většinu pracovních příležitostí v obci. Zejména omezení výroby a následné propouštění v PPG Deco Czech, a.s. by bylo významným problémem na trhu práce, zejména pokud by k němu došlo v době celkové ekonomické recese, kdy je pro obyvatele velice obtížné nalézt nové pracovní uplatnění. Celkový počet pracovních příležitostí v Břasích lze spočítat jako součet ekonomicky aktivních obyvatel v obci a salda pracovní vyjížďky, od něhož je odečten počet nezaměstnaných. Počet pracovních příležitostí v obci byl tímto způsobem spočten na 615. Z tohoto údaje vyplývá, že pracovní příležitosti v obci nestačí k tomu, aby byli zaměstnáni všichni ekonomicky aktivní obyvatelé obce (1 052 osob), tj. i kdyby skladba pracovních příležitostí přesně odpovídala kvalifikaci obyvatel, musela by necelá polovina obyvatel vyjíždět za prací. Břasy tak spíše než funkci pracovního střediska plní funkci rezidenční. 520 ekonomicky aktivních odjíždí do zaměstnání mimo obec svého bydliště (158 obyv. do Plzně, 88 obyv. do Rokycan), naopak do Břas dojíždí 130 ekonomicky aktivních obyvatel z okolních obcí.

29

4.4 Dostupnost a mobilita 4.4.1 Dopravní infrastruktura Obec Břasy, resp. část obce Břasy je situována na křižovatce silnic druhých tříd, konkrétně II/232 (Kozojedy – Rokycany) a II/233 (Rakovník – Plzeň). Na silnici II/233 leží také část obce Stupno, ostatní tři části obce jsou situovány na silnicích nižších tříd a obecních komunikacích. Obě komunikace jsou vytížené úměrně své důležitosti. Intenzita dopravy při sčítání dopravy v roce 2010 čítala na silnici II/232 v Břasích 2700 vozidel za 24 hodin, v případě silnice II/233 se jednalo o 2 077 vozidel za den. Napojení obce na dálniční síť je velmi dobré, nejbližším sjezdem je sjezd dálnice D5 č. 62 u Rokycan, který je vzdálen cca 12 km od obce. Obecní částí Stupno prochází neelektrifikovaná jednokolejná železniční trať č. 176 vedoucí z Chrásti u Plzně do Radnice. Vlak tudy projíždí ve všední dny 9x, o víkendu 8x. Přímým vlakovým spojením do Rokycan je však pouze jeden vlak, a to první ranní, vyjíždějící z Břas v 4:14. Z Chrásti i z Radnice je možné pokračovat dále do Rokycan či Plzně. Autobusové spojení tvoří základ dopravní obslužnosti veřejnou dopravou. Níže uvedená tabulka uvádí počet přímých spojů jednotlivých částí obce Břasy s Rokycany a Plzní. Nejlépe obslouženou částí obce jsou samotné Břasy, v nichž je koncentrována polovina obyvatel. Vzhledem k populační velikosti jednotlivých částí obce jsou nejlépe obsluhovány Vranovice, v nichž připadá jeden přímý spoj na 12,5 obyvatele. Na opačné straně žebříčku je část Kříše, z níž je možné využít jen 1 přímý spoj denně do Rokycan. Z tabulky a výše uvedeného vyplývá, že koncepce dopravní obslužnosti je orientována především na dostupnost do Rokycan, a to i přesto, že převládající směr vyjížďky obyvatel Břas je do krajského města. Vzhledem k časové náročnosti cesty veřejnou dopravou a frekvenci spojů lze předpokládat, že obyvatelé, pro něž je finančně únosné dojíždět do zaměstnání automobilem, tak činí. Tabulka 4.5. Počet přímých spojů v pracovní dny z částí obce Břasy do Rokycan a Plzně Část obce Darová Břasy Stupno Vranovice Kříše Celkem

Směr Plzeň 2 8 8 3 0 21

Směr Rokycany 0 14 3 7 1 25

Celkem 2 22 11 10 1 46

Zdroj: IDOS, data zjišťována ke středě 11. 9. 2013

30

4.4.2 Doprava v klidu V současné době je zřízeno parkoviště pro kamiony na pozemcích společnosti Lasselsberger. V budoucnu budou tyto pozemky odkoupeny a obec bude parkování pro kamiony zajišťovat svépomocí. Oficiální parkoviště pro osobní automobily obec nemá.

4.5 Občanská vybavenost 4.5.1 Školství Školství je v Břasích zastoupeno Základní školou a mateřskou školou Stupno. Mateřská škola má celkem 3 pobočky, z toho 2 jsou lokalizovány přímo ve Stupně, jedna pak v Břasích. Celková kapacita MŠ byla v roce 2011 navýšena z 84 dětí na 99 dětí a v následujícím školním roce byla bezezbytku využita. Navýšení kapacity proběhlo v souladu s populačním vývojem obce, který byl popsán v kap. 1.1.. I v několika příštích letech lze očekávat zvýšenou poptávku po kapacitě MŠ a následně i ZŠ z důvodu nárůstu porodnosti v obci. Zatímco v letech 20002004 se v obci narodilo průměrně 14 dětí ročně, v letech 2009-12 se jednalo už o 26 dětí. Základní škola disponuje kapacitou 318 žáků na prvním a druhém stupni ZŠ celkem. Výuka probíhá ve dvou budovách ve Stupně, tj. žáci z ostatních obecních částí musí do školy dojíždět. Kapacita školy je nyní využívána zhruba z 55 %. V příštích letech lze ale očekávat nárůst obsazenosti, neboť do školního věku se budou dostávat děti narozené v letech 200912, tj. v populačně silných ročnících. Tabulka 4.6. Kapacita a obsazenost ZŠ a MŠ Stupno Název součásti MŠ ZŠ

Kapacita 2010/2011 84 318

2011/2012 99 318

Počet žáků 2010/2011 2011/2012 84 99 184 176

Zdroj: www.zsstupno.cz

4.5.2 Sociální služby Obec Břasy provozuje dva domy s pečovatelskou službou, jejichž kapacita čítá 67 osob. Pobytová sociální služba je primárně určena pro seniory žijící v obci, pro seniory se sníženou samostatností jsou dostupné kapacity v Domově Harmonie, v centru sociálních služeb Mirošov (cca 20 km od Břas), který se stará mimo jiné také o osoby se stařeckou, artrofickodegenerativní nebo ischemicko-vaskulární demencí. Pobytové služby pro seniory se zdravotním postižením poskytuje Domov sociálních služeb v Liblíně (cca 11 km od Břas). Terénní sociální služby v obci zajišťuje občanské sdružení Hewer, a to nejen pro seniory, ale i pro osoby se zdravotním postižením. Poskytování pobytových sociálních služeb pro seniory přímo v obci lze hodnotit velice kladně. Vzhledem k prodlužování průměrné délky dožití obyvatel a ke stále se zvyšujícími podílu seniorů v obci je však předpokládáno, že poptávka po službách pro seniory bude v dalších

31

letech stoupat, což povede ke snížení dostupnosti těchto služeb a prodloužení čekacích lhůt na umístění seniora do těchto pobytových zařízení. Z tohoto důvodu by bylo vhodné rozšiřovat kapacity domů s pečovatelskou službou, příp. podpořit rozvoj dalších sociálních služeb (především terénních), příp. i volnočasových aktivit pro seniory. Dalšími sociálními službami, které jsou pro obyvatel Břas dostupné, jsou terénní sociální služby poskytované Centrem pro zdravotně postižené Plzeňského kraje a Probační a mediační službou Rokycany. Tento poskytovatel zajišťuje sociální služby zejména pro děti a mladistvé, kteří se dopustili trestného činu, obětem trestných činů, podmíněně propuštěným, podmíněně odsouzeným a odsouzeným s trestem domácího vězení. Služby tohoto poskytovatele využívá především sama obce Břasy, a to k zajištění pracovní síly pro veřejné práce. 4.5.3 Zdravotnictví Vzhledem k populační velikosti Břas je obec velmi dobře vybavena zdravotnickými službami. V obci fungují 2 ordinace praktických a 2 ordinace zubních lékařů (po jedné ordinaci v Břasích a Stupně). Nachází se zde také interní ambulance a dětský lékař, které mají své sídlo ve Stupně a ordinují pouze 3x týdně. Ačkoliv tyto ordinace nejsou dostupné denně, je jejich lokalizace v obci pro její obyvatele velkou výhodou stejně jako dostupnost lékárenských služeb. Zejména Stupno, které není populačně největší částí obce, má poměrně významný potenciál pro zvětšování své populační velikosti, neboť dostupnost škol a zdravotnických zařízení, které jsou právě ve Stupně významně koncentrovány, je pro zájemce o bydlení v obci velmi důležitá. Specializovaná zdravotnická zařízení jsou obyvatelům Břas dostupná jak v Rokycanech, tak i v krajském městě.

4.6 Cestovní ruch Potenciál obce Břasy z hlediska cestovního ruchu lze hodnotit jako vysoký, a to zejména z hlediska přírodního potenciálu. K tomuto závěru dospěla studie Ústavu územního rozvoje v Brně, která na území Česka hodnotila potenciál obcí právě pro rozvoj cestovního ruchu. Využitelnost území pro cestovní ruch (dle katastrů obcí) vycházela z přírodního a kulturního potenciálu, na jejichž základě byl stanoven potenciál celkový. 4.6.1 Přírodní potenciál Přírodní potenciál byl určen na základě různého stupně využitelnosti krajiny pro jednotlivé typy turistiky a formy rekreace (pěší a lyžařská turistika, cykloturistika, sjezdové zimní sporty, rekreace u vodních ploch, agroturistika apod.). Ohled byl brán také na přírodní pozoruhodnosti v území. V tomto hodnocení získaly Břasy 41 bodů a tomu odpovídající klasifikaci - obec se zvýšeným přírodním potenciálem pro cestovní ruch. Přírodní potenciál obce tkví především ve využití přírodních podmínek pro vodní, venkovskou, pěší a cykloturistiku.

32

Mezi hlavní přírodní atraktivity patří: • přírodní park Horní Berounka, v němž je předmětem ochrany kaňonovité údolí Berounky zaříznuté až do hloubky 35 m, které vytváří ekologicky stabilní přírodní prostředí, • vodopád Dírka – vodopád vysoký 3,1m na Díreckém potoku, • přírodní památka Bašta – výchoz souslojí Radnické černouhelné pánve, pozůstatek bývalého povrchového dolu Kliment, • přírodní památka Kateřina - odkryv karbonských slepenců a arkóz. Nachází se zde zachovalá 20 m vysoká a 70 m dlouhá těžební stěna bývalého povrchového kamenouhelného dolu. 4.6.2 Turistické trasy Katastrem obce prochází několik turistických tras. Červená turistická trasa vede z Liblína přírodním parkem Horní Berounka přes Chrást až do Plzně. Na území obce prochází golfovým resortem v Darové a následně obchází vodopád Dírka. Právě tato přírodní atraktivita by měla být turistům v budoucnosti lépe zpřístupněna, a to přesměrováním trasy přímo k vodopádu. Jednání s Klubem českých turistů ohledně zanesení upravené trasy do map bylo již zahájeno. Žlutá turistická trasa vede z Radnice přes mohylové pohřebiště a hradiště Radná do Darové, turisté přívozem v Darové překonávají Berounku a pokračují dále údolím Třemošné a končí ve stejnojmenné obci. Od stupenského nádraží vede žlutá turistická stezka k přírodní památce Bašta. Ze stejného místa je pak trasována zelená stezka ve směru Všenice a údolím Korečnického potoka k Berounce, kde se napojuje na výše popsanou červenou turistickou trasu. K rozšíření turistických tras by mělo dojít vybudováním naučné stezky věnované povrchovým černouhelným dolům (např. PP Bašta). 4.6.3 Cyklostezky Katastrem obce neprocházejí žádné značené cyklostezky. Potenciál tohoto území pro cyklovýlety je však vysoký a je pro ně možné využít méně frekventované silnice nižších tříd. Cyklisté mohou využít také cykloprohlídku „Za uhlím na Plzeňsku“ s průvodcem, která je vedena z Plzně. Jejími cíli jsou rozhledna Na Vrších, přírodní parky Kateřina a Bašta, Pohádkový statek ve Vranovicích, které jsou lokalizovány na území obce. Dále je navštěvován hrad a zámek Březina, přírodní památka Kašparův vrch a národní přírodní památka Vosek. 4.6.4 Kulturní potenciál Složkami kulturního potenciálu byly na jedné straně kulturní a historické památky každé obce, na straně druhé to pak bylo i konání nejrůznějších kulturních a společenských akcí, lokalizace muzeí, galerií apod. V Břasích bylo bodováno pořádání kulturních a společenských akcí, a to 10 body. Dle tohoto hodnocení Břasy disponují základním kulturním potenciálem pro cestovní ruch.

33

4.6.5 Kulturní a historické atraktivity V obci se nacházejí následující kulturní a historické atraktivity: • Rozhledna a datový převaděč Na Vrších – dřevěná rozhledna a datový převaděč (pro přenos dat z obecního kamerového systému) otevřena v roce 2013, • Kostel Sv. Vavřince – pseudorománský kostel z roku 1884 ve Stupně, průběžně opravován, • návrší Křemenáč (jihovýchodně od obce) - s nálezy stop pravěkého výšinného sídliště z doby kamenné a železné, • Šternberská hrobka ve Stupně - empírová pohřební kaple s podzemní hrobkou rodu Šternberků. 4.6.6 Kulturní a společenské akce V obci je každoročně pořádáno velké množství kulturních a společenských akcí, na nichž se podílí nejen spolky a sdružení sídlící v obci, ale také sama obec. V roce 2012 bylo uspořádáno 36 akcí, mezi nimiž byly jak sportovní, kulturní, vzdělávací akce, tak akce pro děti. K nejvýznamnějším sportovním akcím patří Mezinárodní turnaj hendikepovaných golfistů Czech Disabled Golf Masters, pravidelné motokrosové závody, Becker Cup – závod cross country, Memoriál Slávy Peška v nohejbalu trojic apod. Všechny akce se odehrávají na sportovištích v obci, jejichž výčet je poměrně bohatý – golfové hřiště, motokrosový areál, tenisové kurty, fotbalové hřiště, 2 sokolovny a 3 další hřiště, z toho jedno víceúčelové s umělým povrchem. Pořádány jsou také besedy s pamětníky či historické rekonstrukce bitev, každoročně se koná také řada bálů, plesů, poutí a jiných společenských akcí. Kulturní akce jsou lokalizovány především do Prokopcovny (spolkového domu pro zájmové kroužky a další aktivity, který byl rekonstruován v roce 2011 za přispění dotace z ESF), společenského sálu v Kříši, společenských prostor domu s pečovatelskou službou, příp. knihovny. 4.6.7 Ubytovací zařízení V Břasích se nachází 3 ubytovací zařízení – ubytovna, penzion a čtyřhvězdičkový hotel. Vzhledem k populační velikosti obce se jedná o širokou nabídku ubytovacích možností pro turisty respektující odlišné cenové možnosti klientů. Největším ubytovacím zařízením v obci je hotel Darovanský Dvůr - Wellness & Golf Hotel, který byl otevřen v roce 2003. Nabízí ubytování 242 hostům ve 101 pokoji, 68 pokojů je čtyřhvězdičkových a 33 pokojů tříhvězdičkových. Kromě ubytování nabízí hotel také vlastní 27-jamkové golfové hřiště a další sportoviště (bazén, volejbalové, beachvolejbalové a fotbalové hřiště, 2 bowlingové dráhy apod.), služby wellness centra, pořádání kongresů s kapacitou až 400 osob či jízdu na koních.

34

Tabulka 4.7. Počet pokojů dle typu v hotelu Darovanský dvůr Typ pokoje apartmán junior suit dvoulůžkový pokoj třílůžkový pokoj čtyřlůžkový pokoj

Počet pokojů 8 12 67 11 3

Zdroj: www.darovanskydvur.cz

Další ubytovací kapacity v obci jsou o poznání menší. Kapacitou 16 lůžek ve dvou a třílůžkových pokojích disponuje ubytovna Sheltmen. Jeden z pokojů je koncipován jako bezbariérový. Nejmenším ubytovacím zařízením v obci je penzion Stará Hospoda v Kříši.

4.7 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Obyvatelstvo a bytový fond: - stagnace až mírný nárůst počtu obyvatel - dočasně zvýšená míra porodnosti - zájem o bydlení v obci Vybavenost obce: - zvyšující se kapacita MŠ v souladu s demografickým vývojem v obci - dostupnost zdravotnické a lékárenské péče - dostupnost sociálních služeb pro seniory - kulturní a společenské dění v obci

SLABÉ STRÁNKY Obyvatelstvo a bytový fond: - nadprůměrně stará věková struktura - podprůměrná vzdělanostní struktura obyvatel Vybavenost obce: - žáci musejí dojíždět do ZŠ ve Stupně - chybějící volnočasové aktivity pro děti, mládež a seniory Doprava - omezená dopravní obslužnost veřejnou dopravou

Doprava - dobré napojení na dálniční síť - dobrá dopravní dostupnost automobilem do center (Rokycany, Plzeň) Cestovní ruch - ubytovací kapacity a služby pro bohatší klientelu -infrastruktura pro pořádání kongresů

PŘÍLEŽITOSTI Obyvatelstvo -suburbanizace jako cesta k nárůstu počtu obyvatel obce a zlepšení věkové i vzdělanostní struktury

HROZBY Ekonomika: - ukončení či významné omezení výroby největšíhozaměstnavatele v obci PPG Deco Czech

Cestovní ruch

35

5 Dotazníkové šetření a setkání s občany V rámci tvorby projektu Pro budoucnost Břas – Strategické plánování a Komunitní plánování bylo realizováno dotazníkové šetření. Dotazníkové šetření bylo pilotně odzkoušeno a zjištěné nedostatky či upřesnění byly zapracovány. V druhé polovině roku 2013 byly dotazníky distribuovány občanům obce Břasy. V rámci dotazníkového šetření se celkem vrátilo 194 vyplněných dotazníků, řada z nich však byla neúplná či nesprávně vyplněná, takové dotazníky byly ze zpracování vyjmuty. Konečný soubor, se kterým se v rámci analýzy pracovalo, čítal 175 respondentů. Pro diskusi nad oblastmi rozvoje byla ve dnech 23. a 24. 9. 2013 realizována 4 setkání s občany jednotlivých částí obce (focus groups). Za pomocí místních sdělovacích prostředků byli vyzváni obyvatelé jednotlivých částí obce k účasti na diskusi. Zásadním tématem bylo zjistit pohled obyvatel Břas, na budoucnost jejich obce, který byl s obyvateli postupně diskutován pomocí jednotlivých otázek. Získaná data, která byla převažujícími názory na jednotlivé otázky, jsou přehledně zahrnuta v následující tabulce.

5.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření obyvatelů Břas Cílem dotazníkového šetření bylo shromáždit názory obyvatel obce na život v obci a zejména na představu o budoucnosti obce. Dotazník lze tematicky rozdělit do následujících částí: A) Současný život v obci, zejména vyjádření míry spokojenosti se současnými podmínkami v obci. B) Budoucnost a možná zlepšení podmínek života v obci. C) Hodnocení oblasti volnočasových aktivit a kultury v obci. D) Demografické a sociálně-ekonomické charakteristiky respondenta.

Následuje vyhodnocení jednotlivých otázek dotazníkového šetření. Ze shromážděných odpovědí na první otázku, která je vyhodnocena v níže uvedené Tabulce č. 1, vyplývá, že téměř 40% obyvatel obce se cítí doma, pouze ve svém domě či bytě. O pouhá 4% méně respondentů spojuje svůj domov s celou obcí. Z těchto odpovědí můžeme vyčíst i jakýsi prvotní zájem o obec a o dění v obci. Lidé, kteří obec vnímají jak svůj domov, se jistě budou více angažovat v obecním životě a budou mít větší zájem o dění v obci. Tabulka 5.1. Kde se cítíte doma? S čím si v prvé řadě spojujete svůj domov?

36

Odpověď

Odpovědi

Podíl

Pouze ve svém domě či byte

69

39,66 %

V ulici, čtvrti, kde bydlím

25

14,37 %

V cele obci, ve které bydlím

62

35,63 %

Kdekoliv na Plzeňsku

14

8,05 %

Jiná

4

2,30 %

Dále měli obyvatelé obce možnost zvolit 3 atributy/oblasti, které se jim na životě v obci líbí. Nejvíce a jednoznačně si lidé cení blízkosti přírody, a to až z 65%. Další oblasti, které obyvatele na obci oceňují, jsou oblasti poněkud protichůdné. Ze 42% se občanům líbí klidný život, ale celých 40% získala i blízkost většího města. Což by se dalo v souhrnu interpretovat tím, že obyvatelé sice chtějí žít v klidném prostředí, ale blízkost většího města se všemi jeho službami oceňují a potřebují. Svoje prostředí však chtějí mít klidné a chtějí být obklopeni přírodou. Další oblasti oceněné na životě v obci ukazuje graf č. 1 s vyhodnocením otázky druhé: Co se Vám na životě ve Vaší obci líbí? Graf 5.1. Co se vám na životě ve Vaší obci líbí?

Samozřejmě měli občané obce i možnost odpovídat v negativním tónu, tedy co se jim na životě v obci nelíbí a opět měli možnost zvolit tři oblasti. Jednoznačně nejvíce negativně občané hodnotí nedostatek pracovních příležitostí. To vadí až polovině respondentů. Bohužel negativní hodnocení získal i nezájem občanů o obec (32%), špatné vztahy mezi lidmi (28%) a nepořádek v obci (25%). Významnou položkou je i kategorie „Jiná“, kde se objevují následující konkrétní odpovědi: strašné místní silnice v obci; doprava; málo spojů veřejné dopravy; volné pobíhání psů; kriminalita; drogově závislí; nezájem občanů o tradice; ruch z doprav; plýtvání prostředků obce; špatně fungující samospráva; chybí koupaliště;

37

nedostatečná otevírací doba pošty; poměry na obecním úřadu. Další hodnocené oblasti uvádí Graf 5.2.

Graf 5. 2 Co se Vám na situaci v obci nelíbí?

Informace o dění v obci občané nejčastěji získávají ze Zpravodaje, od známých a příbuzných a z internetových stránek města. Jedná se o veřejně šířené neosobní zdroje. Informaci na personální bázi, kontakty s úředníky či zastupiteli nemají příliš vysoké zastoupení. V rámci jiného zdroje, což uvedlo 8% respondentů, se nejčastěji jako konkrétní odpověď vyskytuje hospoda. Graf 5.3 Z jakých zdrojů nejčastěji získáváte informace o dění v obci?

38

Většina respondentů má trvalé bydliště v obci více než 10 let (61%), následuje 5 – 10 let a méně než 5 let. Necelých 9% respondentů nemá v obci trvalé bydliště vůbec, viz Graf č. 4. Do budoucna hodlá zůstat v obci 80% respondentů, 3% pak naopak plánují odchod z obce a 17% ještě neví, zda v obci zůstanou. Graf 5.4 Mám v obci trvale bydliště:

Následujíc graf ukazuje, jak jsou obyvatelé obce spokojeni nebo nespokojeni s konkrétními podmínkami v obci. Opět se opakuje nespokojenost s nabídkou pracovních příležitostí, tentokrát z 37% jsou obyvatelé velmi nespokojeni a z 39% spíše nespokojeni. Celková nespokojenost tak dosahuje necelých 80%, což je alarmující. Překvapivě nejvíce lhostejně se lidé staví k podmínkám pro podnikání. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že obyvatelé obce by si přáli být spíše zaměstnání než by sami podnikali. Vysoká nespokojenost dále panuje se zapojením obyvatel do chodu obce (až 65% dotázaných), s podmínkami pro trávení volného času (45%), s obchody a službami a s kulturou a společenských životem. Naopak velmi spokojeni jsou obyvatelé se školstvím, s bydlením, a se zdravotnickými a sociálními službami. V otázce rozvoje obce jsou obyvatelé spíše spokojeni. Obecně lze konstatovat, že obyvatelé obce jsou ale spíše celkově spíše spokojeni s podmínkami obce pro jejich život.

39

Graf 5.5 Jak jste spokojeni se zajištěním níže uvedených podmínek v obci?

Od vyjádření míry své spokojenosti přešli respondenti k hodnocení budoucnosti obce. Do budoucna chtějí obyvatele obce Břasy ochraňovat přírodní a kulturní hodnoty, a to v celkové shodě, neboť pro hlasovalo 98% obyvatel zapojených do dotazníkového šetření. Výsledek této otázky koresponduje s otázkou č. 2, kdy byli obyvatelé dotazování, co se jim na životě v obci líbí. Jednoznačně převládla odpověď blízkost přírody. Jako druhou oblast by obyvatelé rádi podporovali zájmovou a spolkovou činnost (91% v úhrnu kladných odpovědí Určitě ano, Spíše ano). Vysoký zájem občané projevili také o spolupráci s okolními obcemi a rozvoj služeb pro volný čas. Kladnou podporu získalo i rozšiřování podmínek pro cyklistiku a spolupráce s větším městem na rozšíření nabídky pro volný čas. Ani nápad vybudovat umělou atraktivitu nebyl zavržen. V úhrnu kladných odpovědí se jedná o 48%. Detailnější přehled uvádí Tabulka č. 2.

40

Tabulka 5. 2. Měla by se obec rozvíjet v následujících oblastech?

Klid a bezpečí si obyvatelé obce Břasy vybrali i v následující otázce jako svoji prioritu do budoucna. Tato preference přesahuje 83% přání všech respondentů. O necelých 50% méně by si lidé přáli, aby jejich obec byla místem s nabídkou kulturních a sportovních akcí pro obyvatele obce. Pouze 10% dotazovaných si přeje, aby obec byla turisticky atraktivní, a 15% si obec představuje jako rušné místo s nabídkou jak pro rezidenty, tak pro turisty. Tabulka 5. 3. Jakou byste si přál mít svoji obec v budoucnosti?

Následovala otázka korespondujíc s předchozí, akorát se jednalo již o konkrétní preference občanů ke konkrétním možným zlepšením v obci. Nejvíce preferencí a podpory získaly opravy a vylepšení veřejných budov a investice do veřejných prostranství. Nad 10 bodů se diastoly i tolik kritizované místní komunikace a jejich oprava a také budování a zlepšení zázemí pro volný čas. Z dosud vyhodnocených otázek je zřejmé, že oblast trávení volného času respektive jeho možnosti jsou aktuální a možná i palčivým tématem mezi obyvateli obce.

41

Tabulka 5. 4 Přiřaďte hodnotu vyjadřující důležitost, kterou přikládáte následujícím možným zlepšením v obci Odpověď

Důležitost

Opravy a vylepšení veřejných budov - školy, úřad, atd.

11,67

Investice do veřejných prostranství - veřejní zelen atd.

11,21

Opravy místních komunikací

10,83

Budování a zlepšení zázemí pro volný čas - hřiště, kulturní dům, knihovna atd.

10,75

Řešení negativních společenských jevu -Kriminalita atd.

9,21

Pece o památky - kostel, atd.

8,86

Podpora zdravého životního prostředí -Třídění odpadu, ochrana ovzduší atd.

7,75

Podpora služeb pro specifické skupiny obyvatel - Podpora pro rodiny s dětmi, seniory atd. Posilování efektivity a transparentnosti úřadu - Podpora zapojovaní občanů, prevence korupce. Podpora zaměstnanosti a vzniku pracovních míst - Veřejně prospěšně práce, rekvalifikace atd. Rozvoj služeb pro volny čas a pro turisty - Cyklistika, atd.

7,20

Podpora aktivit občanů -Spolky, neziskové organizace, pořádání kulturních akcí, atd.

3,94

Jiné - vypište:

1,00

5,85 5,40 5,32

Nyní se dostáváme k výše zmíněnému důležitému tématu, a tím je trávení volného času. 37,35% respondentů hodnotí nabídku jako dostatečnou pouze pro určitou věkovou kategorii. Neméně však, 33% respondentů hodnotí nabídku jako plně dostatečnou, která odráží potřeby dětí v obci, jak z pohledu jejich počtu, tak i věku. Pro 23,5% respondentů je nabídka úzce zaměřená a pro 21% je nedostatečná. Graf 5. 6. Jak hodnotíte nabídku volnočasových aktivit pro děti a mládež v obci?

Z analýzy provedené pomocí tzv. slovního mraku je zřejmé, že nejčastější odpovědí byla odpověď ano, což znamená, že respondenti sice odpověděli, že mají zájem o tu či jinou oblast, ale již neuvedli konkrétní typ dané aktivity. Nicméně z dotazníkového šetření vyplývá,

42

že by rodiče měli pro své děti největší zájem o výuku jazyků, zejména angličtiny a němčiny, dále o keramiku, divadlo a malování. Vysokému zájmu se také dostává sportovním aktivitám, které jsou roztříštěny přes tenis, fotbal, lyžování, volejbal, fitness, zumbu, házenou, atd. Oblibu mají i spolkové činnosti, zejména hasiči. Obrázek 5. 1. Slovní mrak – O jaký typ volnočasových aktivit byste měli zájem jako rodič pro své dítě v obci?

Z dotazníkového šetření vyplývá, že nejvíce dětí v obci Břasy je ve věkové kategorii do 5 let, a to 47%. O deset procent méně je pak dětí ve věku 6 až 12 let a nejméně v nejstarší kategorii, jak uvádí Graf 5.7. Zajištění volnočasových aktivit a spolkových zájmů ze strany obce, je tedy prioritní otázkou, jak již bylo zjištěno dříve.

43

Graf 5.7 Počet dětí dle věkových kategorií žijících s respondentem v jedné domácnosti

Další otázky se týkají dostupnosti kultury pro obyvatele obce a zjišťování míry ochoty za kulturou cestovat. Prvním vyhodnocenou otázkou byla otázka č, 14, kde měli respondenti uvést, jaké překážky jim brání v dostupnosti kultury či účasti na kulturních akcích v obci nebo v blízkém okolí. Za největší překážku byl respondenty uveden omezený výběr/špatná kvalita kulturních akcí, a to z 30,5%. Další důležitou překážkou v hodnocení respondentů je nedostatek času a nedostatečná propagace kulturních akcí. V odpovědích typu „jiné“ se vyskytují nejčastěji odpovědi: špatná dopravní dostupnost, špatná nabídka, chybí hlídání dětí. Tabulka 5. 5. Které překážky, pokud vůbec existují, Vám brání v dostupnosti kultury nebo účasti na kulturních aktivitách ve Vaši obci nebo v blízkém velkém městě? Odpověď

Odpovědi

Podíl

Osobní nedostatek zájmu o současnou kulturní nabídku

17

9,77 %

Nedostatečná propagace

44

25,29 %

Omezený výběr / Špatná kvalita kulturních aktivit

53

30,46 %

Příliš drahé vstupné

20

11,49 %

Nedostatek času

48

27,59 %

Žádné

36

20,69 %

Jiné, jaké:

14

8,05 %

Zajímavé výstupy přináší otázka, která se ptá, na jakou vzdálenost jsou obyvatelé obce ochotni cestovat za konkrétními a volnočasovými aktivitami. Nejvíce ochotni k cestování jsou obyvatelé obce v případě, že se jedná o návštěvu památek, dále pak o návštěvu muzeí, hudebních festivalů (když o ně mají zájem) a galerií a výstav. Neochota cestovat ze strany obyvatel obce je pak v případě návštěvy knihoven, kostelů (když je navštěvují, pak jen v obci). Do střední až vyšší vzdálenosti jsou obyvatelé Břas ochotni cestovat za divadelním představením a koncerty vážné hudby. Cestování na kratší vzdálenost nevadí obyvatelům

44

v případě, že cestují na taneční zábavy, plesy, koncerty nebo, že cestují za jídlem, tzn. do restaurací a vináren. Do kina jsou obyvatelé obce ochotni cestovat do vzdálenosti 50 km. Za čím nejsou ochotni cestovat vůbec, neboť je daná kategorie mimo jejich zájem, je zejména návštěva kostela, účast na bohoslužbách. Dále pak nemají zájem cestovat za sportovními utkáními, na vzdělávací kurzy, do knihoven či na hudební festivaly, což je dáno zřejmě zejména věkovou kategorií. Graf 5. 8. Na jakou vzdálenost jsou obyvatelé obci ochotni cestovat za konkrétními a volnočasovými aktivitami

Následující otázka se ptá na tytéž kategorie, ale vzhledem k míře ochoty za ně zaplatit určitou nebo spíše maximální částku. Kdybychom se ptali, za co jsou lidé nejvíce ochotni zaplatit nad 500Kč, pak je to za útratu v restauraci či vinárně. I když v této kategorie lidé nejčastěji utrácejí mezi 200 – 500 Kč. Útrata nad 200 a 500Kč převažuje už pouze v jedné kategorii, a to je divadelní představení a koncerty vážné hudby. Zaplatit za zážitek, ať již ve formě kulturní akce, vzdělávání nebo gastronomického zážitku 80 – 199Kč, je nejčetnější odpovědí. Lidem tato částka připadá akceptovatelná vzhledem k jejich rozpočtu. Nejméně, do 30Kč nebo nejlépe nic, nechtějí lidé platit za návštěvu kostela a bohoslužeb.

45

Graf 5.9. Kolik jsou obyvatelé obce ochotni maximálně zaplatit za jednotlivé kulturní a volnočasové aktivity

Na co jsou obyvatelé Břas pyšní? Co by rádi ukázali návštěvě, která do obce přijíždí poprvé? Jednoznační chloubou obyvatel Břas je rozhledna. Dalším místem, které by stálo za návštěvu je přívoz, Bašta, okolí Berounky, kostel, hrobka a Darovanský dvůr. Obrázek 5. 2. Slovní mrak na otázku: Co byste ukázal v regionu Břasko návštěvě, které si vážíte a která za Vámi přijela poprvé?

46

Následuje vyhodnocení demografických a socio-ekonomických charakteristik respondentů. Šetření se zúčastnilo 55% žen a 45% mužů. Nejčastěji byla zastoupena věková kategorie 27 – 49 let, což znamená, že se jedná o lidi v produktivním věku, zajímající se o otázku nabídky pracovních míst, v jejichž domácnosti většinou s nimi žijí děti do 18 let. Tabulka 5.6. Věk respondentů Odpověď

Odpovědi

Podíl

15 - 26 let

16

9,14 %

27 - 49 let

99

56,57 %

50 - 64 let

39

22,29 %

65 let a více

21

12,00 %

56% dotázaných je v zaměstnaneckém poměru na hlavní pracovní poměr, necelých 15% respondentů je v důchodu, a téměř 11% je osoba samostatně výdělečně činná, podnikatel. Graf 5.10. Statut zaměstnání u respondentů

Místem výkonu práce je pro obyvatele obce především místo do vzdálenosti 40km, tzn. Plzeň. 16,5% obyvatelů místem spojeným s výkonem práce označuje obec. Jedná se však o zkreslenou informaci, neboť do této kategorie samozřejmě patří důchodci a lidé v domácnosti (na mateřské či rodičovské dovolené, nezaměstnaní, invalidé). Necelých 10% obyvatel dojíždí za prací více než 40 km.

47

Graf 5. 11. Místo zaměstnání/podnikání

Nejčastěji lidé dojíždějí za prací vlastním automobilem, a to až téměř 60%. Zde je otázkou, zda převaha dopravy vlastním automobilem je projevem pohodlnosti a rychlosti nebo chybějících dopravních spojů, jak bylo ze strany občanů obce kritizováno výše. Graf 5. 12. Dopravní prostředek pro cestu do práce

Respondenti, kteří se zapojili do dotazníkového šetření, patří nejčastěji do příjmové skupiny 10 tis až 15 tis. Kč čistého příjmu za měsíc. Do rozmezí 20 až 25 tis. měsíčně, tedy kategorie, kde se pohybuje průměrný plat v ČR, patří v obci Břasy necelých 12% obyvatel. Pouze o jedno procento méně obyvatel si vydělá přes 30tis Kč měsíčně.

48

Graf 5. 13. Přehled příjmových kategorií (čistý měsíční příjem)

79 obyvatel obce využilo možnost napsat své připomínky a náměty na zlepšení života v obci. Vyhodnocení otázky opět přinášíme pomocí slovního mraku. Jelikož respondenti psali své náměty v celých větách, nejčastěji objevovanými slovy jsou předložky, spojky a sloveso být ve třetím stupni jednotného čísla „je“. Kromě tohoto se zde, i po důkladném prostudování všech námětů, nejčastěji objevují připomínky související s kvalitou chodníků a komunikací, požadavek zlepšení veřejné dopravy, stížnosti na nepořádek ve smyslu požadavků na více odpadkových košů (a to i na psí exkrementy), požadavek na změnu otevírací doby pošty, občanům chybí v obci bankomat a stěžují si na kriminalitu a problém s drogami v obci. Obrázek 5.3. Slovní mrak – náměty a připomínky občanů

49

5.2 Výsledky focus groups Při setkáních v jednotlivých částech obce Břasy (Vranovice, Břasy, Stupno, Kříše) byla diskutována následující témata: 1. Cítíte se doma v Břasích (celá obec) nebo ZDE ve vaší části obce? 2. Co je Vaším domovem? Celá obec, její část, Vaše ulice, či Váš dům? 3. Cítíte se v obci bezpečně? / Co způsobuje nebezpečné situace? 4. Jaký je vztah mezi starousedlíky a chataři ve Vaší obci? 5. Jaký je Váš vztah k Darovanskému dvoru? 6. Jaká je dostupnost lékaře z Vaší části obce? 7. Jaká je dostupnost školy z Vaší časti obce? 8. Jaké jsou možnosti trávení volného času? 9. Jmenujte silné stránky obce. 10. Jmenujte slabé stránky obce. 11. Jakou chcete obec v budoucnu? 12. Chtěli byste, aby Vaše část obce byla autonomní nebo jako součást obce Břasy (současný stav). 13. Jaké jsou pracovní příležitosti ve Vaší obci? 14. Co byste uvítali z pohledu pracovních příležitostí do budoucna? 15. Náměty na zlepšení živobytí v obci. Tabulka 5.7. Převažující odpovědi účastníků focus groups Vranovice

Stupno

Břasy

Kříše

1. Domov (Obec)

Zde

Zde (dělíme se Horní X Dolní Stupno)

Zde

Zde

2. Domov (Místo)

Vranovice

Stupno

Můj dům

Kříše / komunita

Ano /nebezpečná silnice

Ano /drobná kriminalita

Ano /drobná kriminalita

Ano /nebezpečná silnice

Dobrý

Dobrý

Dobrý

Dobrý

Pozitivní vztah

Neutrální vztah

Neutrální vztah

Neutrální vztah

Vyhovující

Vyhovující

Vyhovující

Vyhovující

Vyhovující

Vyhovující

Vyhovující

Vyhovující

Časté pořádání akcí, 3 aktivní

Pro děti i seniory dostatečné vyžití –

V podstatě vyhovující stav u

Mnoho letních volnočasových aktivit

3. Bezpečnost? 4. Vztah s chataři 5. Darovanský dvůr 6. Dostupnost lékař 7. Dostupnost škola 8. Volný čas

50

spolky, velké vyžití pro všechny generace

kluby, kroužky, chybí vyžití pro střední generace

aktivit pro mladé a děti, horší situace u starších generací

9. Silné stránky

Příroda, údolí Berounky, jezero, koupání, historie, Lady club, pohádkový statek, rozhledna, čistý vzduch

Příroda, historie, technické památky, osobnosti (Štemberkové, Ray Kroc, Potůček Tolar, Otčenášek), činnost spolků, jezero, rozhledna, přívoz, řeka, jezero, kostel, obecná škola

Rozhledna, skála Křemelák, přívoz, Berounka, Těžební činnost, zdravé ovzduší, klid, Štemberkové, spolková činnost, zázemí pro děti

10. Slabé stránky

Chybí obchod, překračování rychlosti v obci, dopravní dostupnost, odchod mladých, hluk, neprůchozí turistické cesty přírodou, chybějící kanalizace

Chybějící oficiální koupaliště, skládka za městem, , neucelenost obce

Absence ÚPD, dopravní dostupnost, špatně řešené parkování, výjezdy a křižovatka, stav komunikace, upravenost obce

Rychlost dopravy, chybějící kanalizace, chybějící koordinátor aktivit, chybějící multifunkční sportoviště, málo aktivit jako přednášky a semináře, špatné pokrytí

11. Jakou obec v budoucnu?

Dobře dostupnou, atraktivnější pro mladé, více služeb, dobré místo pro život

Turisticky atraktivnější a rušnější

Atraktivnější pro mladé a turisty, více sportovišť, zachovat bezpečí, nestat se satelitem Plzně

12. Autonomie?

Neutrální postoj

Oddělit se

Zůstat svébytnou obcí

13. Práce (současnost) 14. Práce (ideál)

15. Náměty

Živou, otevřenou, čistou, více ucelenou, udržet současný rozsah dopravní dostupnosti Fyzicky spojit (Břasy a Stupno)

(sportoviště, spolky), menší možnosti vyžití v zimě Demarkační linie, příroda, doly, Berounka, zříceniny,zámeček, Zita Kabátová, Tolar, Kroc, Vlasta Burian, sportovní spolky(motokros, stolní tenis), společenské aktivity, nekuřácké hospody, rozhledna, dětské hřiště

Většina dojíždí do Plzně či do Rokycan

Většina dojíždí do Plzně či do Rokycan

Většina dojíždí do Plzně či do Rokycan

Většina dojíždí do Plzně či do Rokycan

Přibližovat prac. přílež. do obce

Přibližovat prac. přílež. do obce

Podpořit podnikání

Podpořit podnikání inkubátor prac. možností

Chybí osadní výbory, otevření přívozu, zřídit mikrobus jako MHD, financovat spolkovou činnost, jedna osoba by měla mít všechny volnočas. aktivity na starosti

Fyzická propojenost (kultura,sport) Břasy / Stupno

Tabule a značky k lepší orientaci v obci, MHD po vzoru JČ - cyklobusy

Podpora místních talentů, více zimních aktivit, podpora vodáků - nové kempy, pronájem volných pokojů v domech

Vranovice

Stupno

Břasy

Kříše

51

5.2.1 Společné závěry (odpovědi shodné ve všech částech obce) • Jako místo, kde obyvatelé žijí považují pouze svou část obce, nikoliv celé Břasy. • Jako svůj domov obyvatelé vidí svou část obce (Vranovice, Stupno, Kříše), obyvatelé části Břasy jako svůj domov vidí pouze svůj vlastní dům. • Obyvatelé jsou spokojeni s bezpečností v obci, výjimku tvoří jen drobná kriminalita (krádeže) a nebezpečná vozovka. • Dobrý je vztah mezi starousedlíky a chataři / chalupáři. • Vyhovující je také dostupnost lékaře / školky / základní školy. • Za prací obyvatelé ve velké míře musí dojíždět do Rokycan či Plzně. • Účastníci šetření by rádi získali více pracovních příležitostí přímo v obci, přítomnost velké firmy, díky které by se zvýšila dopravní vytíženost obce, si však nepřejí. • Nedaleký resort Darovanský dvůr obyvatelé vnímají spíše neutrálně či pozitivně (díky resortu je okolí dobře známé), jedinou výtkou je zvýšení dopravní vytíženosti v době konání golfových turnajů (čtvrtky - neděle). • Ve všech částech obce také lidé zmiňují zejména přírodní atraktivity jako místa, která by ukázali svým přátelům. 5.2.2 Vyhodnocení - Vranovice Účastnilo se zhruba 10 obyvatel Vranovic, jednalo se spíše o starší generaci. Obyvatelé byli během diskuze nanejvýše sdílní a k problémům se víceméně vyjadřovala celá skupina. Ve Vranovicích si podle výsledků průzkumu lidé nejvíce cení přírodních a technických atraktivit v okolí. Jako hlavní silné stránky považují okolní přírodu, zdejší údolí, řeku Berounku či čistý vzduch v obci. Několikrát byl zmíněn také místní historický přívoz. Jako samostatné téma zde lze vystihnout činnost tzv. "Lady klubu", který pořádá v obci oblíbené semináře, setkání či přednášky. Jako nejtíživější problém části obce se ukázala vysoká rychlost nerezidentů na silnici, kteří obcí projíždí zejména od čtvrtku do neděle na golfové turnaje pořádané v resortu Darovanský dvůr. Obyvatelé také zmínili problém s neudržováním lesních cest či nedostatek financí pro místní zájmové skupiny. Těmto zájmovým skupinám pak podle obyvatel Vranovic chybí koordinátor či "předseda osadního výboru", který by nejrůznější aktivity koordinoval, řídil a zastupoval zájmy Vranovic navenek. Dalším důležitým tématem pak je chybějící kanalizace v části obce. Z místních udržovaných tradic lze jmenovat například každoroční soutěž v pečení cukroví, či zpěv u místní kapličky. Obyvatelé svou obec v budoucnosti tedy vidí jako:

52

Dobré a turisticky atraktivní místo pro život a to nejen starších, ale zejména mladých rodin s dětmi. Obec lépe dopravně dostupnou než v současnosti jako místo, ze kterého nebudou muset lidé dojíždět kvůli základním službám do vedlejších měst. 5.2.3 Vyhodnocení - Stupno Zhruba 10 účastníků diskuze, všech věkových kategorií. K daným problémům se vyjadřovala většina účastníků. Obyvatelé části Stupno si rovněž váží zejména přírodních a technických atraktivit v blízkém okolí. Kromě již zmíněných se však jako silná stránka objevila i řada známých osobností, které jsou s Břaskem spojeny - rod Šternberků, Ray Kroc, Otčenášek. Jako největší nevýhoda obyvatelům Stupna připadá zejména neucelenost obce. Obyvatelé sami navrhují dokonce fyzické propojení s částí Břasy. Tuto výtku potom často doplňovali také o absenci oficiálního koupaliště s čistou vodou, které obci chybí. Posledním tématem pak byla skládka, která se nachází za obcí a místním obyvatelům vadí. Obyvatelé Stupna sice vyzdvihovali velkou možnost volnočasového vyžití pro děti a mladé, nicméně zároveň upozornili na nedostatek možností trávení volného času pro střední generace. Stupenští obyvatelé pak svou obec v budoucnu vidí jako: Otevřenou, živou a čistou obec, propojenou se sousedními Břasy, kde bude udržen nebo ideálně ještě zlepšen stav dopravní dostupnosti a služeb. 5.2.4 Vyhodnocení - Břasy Účast pouze 7 obyvatel, většinou středního věku. K daným problémům se ovšem vyjadřovalo pouze několik jedinců. Obyvatelé Břas se velmi pozitivně vyjadřovali zejména o místní přírodě, čistotě ovzduší, četné spolkové činnosti místních a to hlavně pro děti, technických památkách, kde mimo již jinde zmiňovaného přívozu byla poprvé zmíněna i unikátní povrchová těžební činnost, která probíhala v nedalekém okolí. Z významných osobností byl potom jmenován rod Šternberků. Z diskuze o slabých stránkách obce potom vyplynula absence ÚPD, díky čemuž jsou v okolí obce stavěny, podle místních, nevhodné stavby. Dále obyvatelé vzpomínali zejména problémy s dopravou a to jednak špatnou dopravní dostupnost (MHD), parkování a stav či řešení místních komunikací. Z diskuze pak vyplynula možnost realizace projektu cyklobusů po vzoru Jihočeského kraje či nutnost lepšího značení pro turisty, které je v současnosti nedostačující. Lídé z Břas chtějí svou obec v budoucnu vidět jako: Turisticky atraktivnější, rušnější a esteticky upravené místo s dobrou dopravní dostupností.

53

5.2.5 Vyhodnocení - Kříše Účast zhruba 12 obyvatel, všech věkových kategorií. K daným problémům se vyjadřovala většina skupiny. Lidé zde projevovali neobyčejný zájem o budoucnost jejich části obce a tvorbu strategického plánu. Kromě přírody a technických památek (doly, přívoz), obyvatelé části obce Kříše zmínili také to, že přes jejich území kdysi vedla demarkační linie. Kromě jmen jako Ray Kroc a Potůček Tolar padla také jména jako Zita Kabátová a Vlasta Burian, která jsou s těmito místy spojena. Jako další silné stránky obce jsou vnímány také četné společenský aktivity v obci (zejména pro mladé generace), které ovšem nemají celosezónní charakter. Jako slabá stránka se pak jeví zejména absence kanalizace, multifunkčního sportoviště či koordinátora místních aktivit. Práci v domácím prostředí pak brání špatné pokrytí, jak pro telefony, tak možnost připojení na internet. Z diskuze v Kříších vzešla celá řada návrhů na zlepšení stávající situace. Jednalo se zejména o vytvoření jakéhosi "inkubátoru podnikatelských příležitostí", díky kterému by se dostalo zejména teoretické pomoci začínajícím podnikatelům. Dalším návrhem byl pronájem volných pokojů rezidentů turistům či podpora místních talentovaných obyvatel. Obyvatelé obce Kříše potom vidí svou budoucí obec jako: Atraktivní místo pro mladé rodiny a turisty, kteří zde naleznou dostatek volnočasového vyžití a bezpečí.

54

6 Břasy – příjemné místo k životu (závěrečné shrnutí) Závěr bude dopracován po provedené diskusi k předloženému materiálu. Zároveň bude doplněno o informace, jak pracovat s metodou BSC.

55