Primární prevence rizikových forem chování a sociálně patologických jevů u dětí a mládeže PaedDr. Jiří Pilař
[email protected] 1 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
V oblasti
PROTIDROGOVÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE
bylo MŠMT usnesením vlády č. 549/2003, o posílení národní protidrogové politiky, pověřeno koordinací primární protidrogové prevence na meziresortní úrovni.
Důvody:
- cílová skupina v rámci primární prevence je především školní populací - celková délka působení školního prostředí na děti je ve srovnání s dalšími faktory nejdelší - školní vzdělávání má významný vliv na formování osobnosti mladých lidí
2
Zásady primární prevence ve školství Rizikové formy chování - v jeho důsledku dochází k prokazatelnému nárůstu zdravotních, sociálních a výchovných rizik pro jedince nebo společnost Sociálně patologické jevy – chování,které ve svých důsledcích ohrožuje nejen jedince, ale jeho bezprostřední i širší okolí a mívá negativní dopad na celou společnost či její část Primární prevencí rozumíme veškeré konkrétní aktivity realizované s cílem předejít rizikovým formám chování a následkům spojeným často se sociálně patologickými jevy, případně jejich dopad minimalizovat a zamezit jejich šíření. 3
Zásady primární prevence ve školství Nespecifickou primární prevencí se rozumí
volnočasové aktivity, které tvoří nedílnou součást obecné primární prevence a jejímž obsahem jsou všechny metody a přístupy umožňující rozvoj harmonické osobnosti, včetně možnosti rozvíjení nadání, zájmů a pohybových a sportovních aktivit. Programy nespecifické prevence (např. různé volnočasové aktivity) by byly i v případě, že by neexistovaly sociálně patologické jevy 4
Zásady primární prevence ve školství
Specifická primární prevence tj.
systém aktivit a služeb jedincům, u nichž lze v případě jejich absence předpokládat další negativní vývoj. podpůrné programy pro rizikové skupiny, pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami jako prevence před exkluzí.
Součástí systému jsou Standardy primární prevence, od jejichž naplňování při preventivních aktivitách se očekává dodržení potřebné úrovně a kvality daných aktivit 5
Zásady primární prevence ve školství Programy nesmí být založené na odstrašování a represi Jasná pravidla o drogách ve škole a důsledky pro provinilce Významným úkolem je snížení prevalence a tedy nárůstu nových uživatelů Členské státy Evropské unie mají za úkol podporovat školní prevenci a zařazovat ji do školních osnov 6
Dekriminalizace x legalizace držení drog V celé Evropě se rozlišují drogy na legální a nelegální V některých zemích se rozlišuje mezi různou mírou rizika některých drog (konopí x opiáty, kokain) – Holandsko, Velká Británie V řadě zemi Evropy se spěje k dekriminalizaci držení drog (např. konopí) pro vlastní potřebu, ale s dopadem např. na řidičské oprávnění, držení zbraně, pokuty, apod.) V žádné zemi Evropy nedošlo k legalizaci držení drog (tedy regulaci nákupu, držení a prodeje státem) 7
Základní cíle strategie výchova ke zdravému životnímu stylu rozvoj a podpora sociálních kompetencí zkvalitněním koordinace a kontroly specifické primární prevence napříč resorty dosáhnout vyšší kvality a efektivity prováděných programů 8
9
Komunikační struktura a hlavní subjekty systému prevence ve školství MŠMT odbor prevence, speciálního vzdělávání a institucionální výchovy
Krajský školský koordinátor prevence
Středisko výchovné péče
Diagnostický ústav
Pracovník krajského úřadu nejednotné zařazení v různých odborech
- ambulantní služby - celodenní služby -intenátní služby
- dětský - pro mládež
Oblastní metodik prevence
Dětský domov
Dětský domov se školou
Výchovný ústav
Pracovník školského poradenského zařízení
Školní metodik prevence Proškolený učitel školy
10
Cílové skupiny specifické primární prevence Specifické cílové skupiny Prevence založená ve společnosti předpokládá řadu spolupracujících složek. Vedle rodiny, škol a školských zařízení je třeba sladěných a propojených opatření v oblasti sociálně právní ochrany dětí, zdravotnických zařízení, místní samosprávy, nestátních neziskových organizací, poradenských institucí ve školství, duchovních sdružení, policie, kulturních středisek, zájmových organizací, podnikatelských subjektů apod. 11
Cílové skupiny specifické primární prevence Děti a mládež
Cílem působení v oblasti prevence sociálně patologických jevů je dítě odpovědné za vlastní chování a způsob života v míře přiměřené jeho věku s posílenou duševní odolností vůči stresu, negativním zážitkům a vlivům schopné dělat samostatná ( a pokud možno správná) rozhodnutí přiměřenými sociálně psychologickými dovednostmi schopné řešit, případně schopné nalézt pomoc pro řešení problémů s vyhraněným negativním vztahem k návykovým látkám podílející se na tvorbě prostředí a životních podmínek. 12
Cílové skupiny specifické primární prevence Pedagogičtí pracovníci Zvyšování odolnosti dětí a mládeže proti sociálně patologickým jevům vyžaduje systémovou a koordinovanou přípravu realizátorů preventivních aktivit ve školách a školských zařízeních. Předpokladem naplňování cílů v oblasti prevence je pedagog vzdělaný, odborně erudovaný, komunikativně, psychologicky a speciálně pedagogicky vybavený. 13
RIZIKOVÉ FAKTORY na úrovni jedince podléhání tlakům okolí, spolužáků, party odlišnost poruchy chování /potíže v oblasti sebeovládání, rozhodování, zvládání konfliktů/ nízká nebo nepřiměřená asertivita nízká výkonnost /potíže s učením/ slabé sociální dovednosti /problémy v komunikaci s dospělými, vrstevníky i s mladšími/ handicap chronická traumatizace neadekvátní sociální vazby pro-drogové postoje problémy s rozpoznáváním následků určitého jednání nízká schopnost zvládat úzkost a stres 14
RIZIKOVÉ FAKTORY na úrovni školy Nejasná pravidla přístupu k žákům Neefektivní způsoby komunikace v rámci školy (zákazy, příkazy, malý prostor pro diskusi) Konflikty v týmu pracovníků (skryté či manifestní) Rozdílné názory na řešení výchovných situací Zatajování skutečností (v naší škole nic takového není, my už to máme za sebou,…) Dlouhodobé neřešení výchovných situací Nepřátelská atmosféra vůči dětem Aktivity zaměřené především na výkon žáků Ignorování práce s neúspěchem, absence kvalitního školního poradenství Neefektivní programy 15
Hodnocení dosavadního stavu
Negativa:
Problémy z podceňování až nezájmu o prevenci na většině úrovní státní správy a samosprávy Špatné podmínky práce ve školách– formální přístup mnoha ředitelů Nedostatečná motivace pedagogů ke změně sociálního klimatu školy Školní metodik prevence nemá prostor pro práci nedostatek času, nesystémovost, formalismus Podceňování úrovně vzdělávání preventistů Problematické financování nekvalitních aktivit
!!! obecné podceňování prevence !!! 16
Výdaje krajů na primární prevenci 2007 (Kč/počet obyvatel) 14 12 10 8 6 4 2 0 PHA
MSL
VYS
JIM
STČ
UL
KV
LIB
PLZ
HK
OL
ZL
PU
Česko 17
Výdaje krajů na prevenci (v mil. Kč) Srovnání 2002 – 2006 - 2007 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 PHA
SČ
JM
LB
UL
JČ
MS
VY
KH
PL
OL
PU
ZL
KV
Česko
18
Výdaje územních rozpočtů (kraje + obce) na primární prevenci 2007 Kč / počet obyvatel 50 40 30 20 10 0 PHA
MSL
StČ
UL
JM
VYS
PLZ
LIB
JČ
HK
OL
ZL
PU
KV
Česko 19
Výdaje na primární prevenci 2007 Stát / kraj / obce 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% PHA STČ JIHČ PLZ KVK ÚLK LIB KHK PUK VYS JHM OLK ZLK MSK 20
Výdaje územních rozpočtů (kraje + obce) na protidrogovou prevenci dle typu služeb v roce 2007 (v tis. Kč) 90000 80000 70000
50000
Primární prevence Harm Reduction
40000
Léčba
30000
Následná péče
20000
Koordinace
10000
nezařazeno
60000
0
Rozpočty
Rozpočty
krajů
obcí
CELKEM 21
Nejčastější problémy školních metodiků prevence v krajích (dle jejich výpovědí) 14 12 10 8 6 4 2 0 Nesnížený Chybí podpora Kumulace funkcí úvazek, není vedení škol, mp a vp čas formální přístup, podcenění
Platové podmínky
Nedostatečné Požadavek na Chybí podpora materiální 250 hod DVPP kolegů zázemí zpětně
Není systém vzdělávání
Málo peněz na projekty
Absence Nemotivovanost Fluktuace ve metodických funkcích textů
Absence supervize
22
Co je školní program prevence rizikového chování? Školní program prevence rizikového chování zahrnuje komplexní a celistvou škálu přístupů, filosofických přístupů, dlouhodobých cílů, akcí a aktivit spojených s prevencí rizikového chování a sociálně patologických jevů 23
Rámec školního programu prevence rizikového chování
OBSAH: Filosofická východiska a přístupy
AKTIVITY: Vzdělávací aktivity Extrakurikulární aktivity (aktivity mimo rámec školních osnov)
STRATEGIE / POLITIKA Nařízení legislativní a nelegislativní povahy Angažmá politiků na centrální, krajské i municipální úrovni
24
Hodnocení dosavadního stavu Ke stanovení priorit prevence ve školách je třeba: mít informace o tom, jakou podobu má konzumace návykových látek mezi mladými lidmi, jaké kriminogenní faktory převažují, informace o prevalenci sociální patologie (tedy o tom, jaký typ návykové látky či jaké další formy sociální patologie se vyskytují, v jakém věku a v jaké četnosti), se dají využít k tomu, aby se preventivní snahy mohly zaměřit na specifické věkové skupiny a specifické problémy. Problematika sociálně patologických jevů je rozsáhlá, jednotlivé jevy mají v mnoha případech vzájemné vazby. Jejich prevence vyžaduje systémový přístup, komplexnost, včasnost, vytrvalost, důslednost a pružnost. 25
Hodnocení dosavadního stavu Nutno zajistit: změnu postoje krajů a obcí, ale i některých ústředních orgánů k prevenci odpovídající podmínky pro práci školních metodiků prevence kvalitní akreditované programy DVPP pro pedagogy dostatek financí na vzdělávání metodiků zavedení do praxe základních škol systém celodenní péče o děti s pestrou nabídkou volnočasových aktivit, legislativní zakotvení prevence
její vymahatelnost
26
Okruhy primární prevence ve školství
Prevence v působnosti resortu školství, zahrnuje především aktivity v oblastech : násilí a šikanování, záškoláctví, kriminality, delikvence, vandalismu aj. forem násilného chování, ohrožení mravnosti a ohrožování mravní výchovy mládeže, xenofobie, rasismu, intolerance a antisemitismu, užívání návykových látek (vč. opomíjeného alkoholu a kouření), anabolik, medikamentů a dalších látek, virtuálních drog a patologického hráčství (gambling), diváckého násilí. komerčního sexuálního zneužívání dětí, syndromu týraných a zneužívaných dětí 27 sekt a sociálně patologických náboženských hnutí.
Záškoláctví Metodický pokyn k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví (březen, 2002) Dobu a způsob uvolnění žáka ze školního vyučování stanoví školní řád. V případě podezření z nevěrohodnosti omluvenky, se může ředitel školy obrátit na zákonného zástupce nezletilého žáka, nebo požádat o spolupráci věcně příslušný správní orgán. Na prevenci záškoláctví se podílí třídní učitel, výchovný poradce a školní metodik prevence ve spolupráci s ostatními učiteli a zákonnými zástupci žáka. Nepřítomnost ve škole omlouvá u nezletilého žáka zákonný zástupce žáka 28
Záškoláctví V individuálně stanovených případech (především při časté nepřítomnosti žáka nasvědčující zanedbávání školní docházky) může škola požadovat jako součást omluvenky potvrzení ošetřujícího lékaře Školy a zdravotnická zařízení, tedy i praktičtí lékaři pro děti a dorost, jsou v souladu s § 10 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, povinni oznamovat OSPOD skutečnosti, že se patrně jedná o děti, na něž se sociálně-právní ochrana zaměřuje (které vedou zahálčivý nebo nemravný život především v tom, že zanedbávají školní docházku; o děti, jejichž rodiče neplní povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti, nebo tato práva nevykonávají či jich zneužívají apod.). 29
Záškoláctví Neomluvenou nepřítomnost do součtu 10 vyučovacích hodin se zákonným zástupcem žáka nebo zletilým žákem řeší třídní učitel formou pohovoru Neomluvenou nepřítomnost nad 10 vyučovacích hodin řeší ředitel školy školní výchovnou komisi, za účasti: ředitel školy, zákonný zástupce, třídní učitel, výchovný poradce, zástupce orgánu sociálně-právní ochrany dětí, školní metodik prevence, popř. další odborníci a zástupce rady školy, oznámení školy sociálnímu odboru = pozastavení sociálních dávek Neomluvenou nepřítomnost žáka přes 25 hodin řeší ředitel školy oznámením o pokračujícím záškoláctví s náležitou dokumentací příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí nebo pověřenému obecnímu úřadu V případě opakovaného záškoláctví v průběhu školního roku, pokud již byli zákonní zástupci pravomocným rozhodnutím správního orgánu postiženi pro přestupek, je třeba postoupit v pořadí již druhé hlášení o zanedbání školní docházky Policii ČR, - trestní oznámení pro podezření 30 spáchání trestného činu ohrožení mravní výchovy mládeže
Šikana Metodický pokyn k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení (prosinec, 2008)
Cílem pokynu je upozornit na závažnost šikanování, poskytnout pedagogickým pracovníkům základní informace o jeho projevech a napomoci hledat řešení. Slovo šikana pochází z francouzského slova chicane, což znamená zlomyslné obtěžování, týrání, sužování a pronásledování Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat jiného žáka, případně skupinu žáků. Je to cílené a obvykle opakované užití násilí jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Zahrnuje: bití, vydírání, loupeží, poškozování věcí druhé osobě, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování. Může mít i formu sexuálního obtěžování až zneužívání. Nebezpečnost působení šikany spočívá zvláště v závažnosti, dlouhodobosti a nezřídka 31 v celoživotních následcích na duševním a tělesném zdraví.
Šikana Z hlediska trestního zákona může šikanování žáků naplňovat skutkovou podstatu trestných činů vydírání, omezování osobní svobody, útisku, ublížení na zdraví, loupeže, vzbuzení důvodné obavy, poškození cizí věci, znásilnění, kuplířství a pod. Učiteli nebo vychovateli, jemuž bude znám případ šikanování a nepřijme žádné opatření, hrozí trestní postih pro neoznámení, případně nepřekažení trestného činu Šikanování má ve svých projevech velice různou podobu s následky především na psychickém zdraví. 32
Šikana Projevy šikanování - verbální přímé a nepřímé, - fyzické přímé a nepřímé, - aktivní a pasivní. Za určitých okolností může šikanování přerůst až do forem skupinové trestné činnosti Školy a školská zařízení v prevenci šikanování - pozitivní mezilidské vztahy a úctu k životu druhého člověka, - respekt k individualitě každého jedince, - etické jednání (humanita, tolerance), - jednání v souladu s právními normami a s důrazem na právní odpovědnost jedince 33
Metody řešení šikanování Pro vyšetřování šikany lze doporučit strategii prováděnou v těchto pěti krocích: Rozhovor s těmi, kteří na šikanování upozornili a s obětmi. Nalezení vhodných svědků. Individuální, případně konfrontační rozhovory se svědky (nikoli však konfrontace obětí a agresorů). Zajištění ochrany obětem. Rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi nimi. Spolupráce školy s rodiči Při podezření na šikanování žáka je nezbytná spolupráce vedení školy nebo školského zařízení, výchovného poradce a dalších pedagogických pracovníků jak s rodinou oběti, tak i s rodinou agresora. Nelze však předpokládat, že rodiče budou vždy hodnotit situaci objektivně, proto se doporučuje upozornit je na to, aby si všímali možných příznaků šikany a nabídnout jim pomoc. Pokud se rodiče setkají s příznaky šikanování, měli by se poradit s třídním učitelem, školním metodikem prevence, ředitelem školy, popř. psychologem, etopedem nebo jiným specialistou. 34
Pravidla pro rodiče a děti k bezpečnějšímu užívání internetu Pravidla pro rodiče a děti k bezpečnému užívání internetu” byla poprvé formulována v závěrech II. Světového kongresu proti komerčnímu sexuálnímu zneužívání dětí v Jokohamě 16.-20. prosince 2001 Nechat se dítětem poučit o službách, které používá, a ujistit se o jejich obsahu. Nikdy svému dítěti nedovolit setkání o samotě s někým, s kým se seznámil na internetu, bez přítomnosti rodičů. Nutno se zajímat o internetové kamarády svých dětí Základem při komunikaci rodiče s dítětem je otevřenost. Při nepříjemných zkušenostech dítěte s děsivým obsahem nebo nepříjemným člověkem není řešením trestat dítě nebo mu dokonce bránit používat internet, ale poradit mu, jak se v budoucnu nepříjemným zkušenostem vyhnout. 35
Cíle specifické primární prevence Vzdělávání Vytvoření a zavedení do praxe systému akreditací vzdělávání v oblasti primární prevence a sjednocení parametrů udílení těchto akreditací Revize systému kontroly kvality vzdělávacích programů zaměřených na oblast primární prevence Zavedení do praxe specializačního studia školních metodiků prevence; specializační studium bude organizováno ve smyslu návrhu vyhlášky o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků jako studium k výkonu specializovaných činností Zavedení do praxe systému vzdělávání v oblasti posilování právního vědomí v problematice prevence sociálně 36 patologických jevů
Cíle specifické primární prevence Provázanost systému resortu školství se systémy ostatních věcně příslušných resortů Jednotný systém koordinace činností v oblasti primární prevence na horizontální i vertikální úrovni preventivní činnosti přímo řízených organizací MŠMT a preventivních strategií na úrovni krajů Efektivní spolupráce na mezinárodní úrovni v oblasti primární prevence sociálně patologických jevů dětí a mládeže Funkční informační systém pro realizaci preventivního působení Funkční systém vzdělávání školních a metodiků a krajských koordinátorů prevence Efektivní systém akreditací vzdělávacích programů v oblasti primární prevence 37 Vícezdrojové a víceleté financování projektů primární prevence
Standardy odborné způsobilosti poskytovatelů programů primární prevence užívání návykových látek (Standardy primární prevence)
Stěžejním materiálem očekávání zvýšení potřebné úrovně, kvality a forem indikovaných aktivit specifikovaných pro konkrétní, specifické skupiny dětí Schváleny Radou vlády KPP 9/2005
Zásadní záměr –
» formulování základních požadavků jak, kdo a za jakých podmínek programy realizuje » závazná kritéria kvality » nástroj pro posuzování kvalitních a nekvalitních programů
38
Standardy primární prevence Speciální požadavky na programy: Programy specifické primární prevence poskytované v rámci školní docházky (zasazení do systému, cíle, cílová skupina, obsah služeb, odborné zajištění, supervize, apod.) Programy specifické prevence poskytované mimo rámec školní docházky (zasazení do systému, cíle, …) Programy včasné intervence (dtto) Vzdělávací programy v oblasti specifické primární prevence (cíle programu, obsah, cílová skupina, návazné programy, personální zabezpečení, supervize, apod.) Ediční činnost v oblasti primární prevence 39
Standardy primární prevence Realizátor: Institut pedagogicko psychologického poradenství (IPPP), p.ř.o. MŠMT –
příprava vzdělávacího programu pro auditory (certifikátory) programů primární prevence Vzdělávání auditorů (certifikátorů) do prosince 2006 dva běhy (asi 50 auditorů) Poskytovatel preventivních aktivit požádá o místní šetření Nezávislý tým proškolených certifikátorů šetření provede Výstupem: - doporučení udělení certifikátu - doporučení s podmínkou - nedoporučení udělení certifikátu Na certifikačním řízení se budou podílet kraje 40
Sekundární prevence Střediska výchovné péče
– resort školství K
(kontaktní)
Centra
– resort práce a sociálních věcí Ambulantní zařízení pro závislosti
- resort zdravotnictví
41
Středisko výchovné péče Jsou součástmi vybraných diagnostických ústavů a výchovných ústavů Jejich činnost je definovaná dle §§ 16 až 17 zákona č. 109/2002 Sb. o výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy ve školských zařízeních o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních Účelem střediska je předcházet vzniku a rozvoji negativních projevů chování dítěte nebo narušení jeho zdravého vývoje, zmírňovat nebo odstraňovat příčiny nebo důsledky již vzniklých poruch chování Pracují převážně na úrovni prevence sekundární Podmínkou přijetí je svobodné rozhodnutí dítěte a jeho zákonných zástupců Pracoviště – ambulantní - celodenní (stacionární) - lůžková (internátní) Pracuje se převážně s celou rodinou, na úpravě konstelace v ní 42
Středisko výchovné péče Nabízí a poskytuje všestranně preventivní výchovnou péči a psychologickou pomoc dětem a mládeži s rizikem či s projevy poruch chování a negativních jevů v sociálním vývoji a dětem a mládeži propuštěným z ústavní výchovy při jejich integraci do společnosti Poskytuje konzultace, odborné informace a pomoc zákonným zástupcům, pedagogickým pracovníkům škol a školských zařízení v oblasti výchovy a vzdělávání žáků s rizikem či s projevy poruch chování a negativních jevů v sociálním vývoji Spolupracuje na zpracování plánů aktivit prevence sociálně patologických jevů a drogových závislostí na území své působnosti Zpracovává odborné podklady na vyžádání soudů, policie a OSPOD pro jejich rozhodnutí, vč. ústavní výchovy Spolupracuje s probační a mediační službou 43
Demografický vývoj školní populace v ČR (v letech 2000-2006) Počet všech žáků v MŠ, ZŠ a SŠ v ČR v letech 2000-2006 1 950 000
Počet žáků
1 900 000 1 919 910 1 850 000
1891809 1864710
1 800 000
1831232 1792973
1 750 000
1745208
1 700 000 1 650 000 2000/01
2001/02
2002/03
2003/04
2004/05
2005/06
Školní rok Počet žáků
44
Klienti využívající služeb SVP letech 2000-2006
Vývoj počtu klientů SVP v letech 2000-2006
Počet klientů
14000 12000 10000
11603
8000
10952
11341
11542
9454
6000
8887
4000 2000 0 2000/01
2001/02
2002/03
2003/04
2004/05
2005/06
Školní rok Počet klientů SVP 45
Důvody, které vedly k vyhledání služeb SVP Hlavní důvody pro příchod klienta do SVP z časového hlediska v letech 2000-2006 Počet klientů
4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 2000/01
2001/02
Rodinné problémy Zneužívání návykových látek Asociální, kriminální chování
2002/03
2003/04
2004/05
2005/06
Š k o lní ro k
Š kolní problémy Osobnostní problémy 46
Změny v hlavních příčinách vyhledání služeb SVP Proměny hlavních důvodů vedoucích k přijetí klienta do SVP v letech 2000 - 2006
Počet klientů
2000 1543 1500
1344
1356
1437
1292 1121
1000 500
940
979
949
858
775 395
0 2000/01
2001/02
2002/03
2003/04
2004/05
2005/06
Školní rok Zneužívání návykových látek
Asociální chování, delikvence 47
Poměr mezi počtem klientů a klientů s doporučenou ústavní péčí Vývoj počtu všech klientů SVP a počtu klientů, kterým byla doporučena ústavní výchova 11603 12000
10952
11542
11341
9454 8887
Počet klientů
10000 8000 6000 4000 2000
208
170
170
200
257
194
2000/01
2001/02
2002/03
2003/04
2004/05
2005/06
0
Školní rok Celkový počet klietnů v S VP
Podíl klientů doporučených k ústavní výchově 48
Klienti SVP, kterým byla doporučena ústavní výchova Vývoj podílu klientů SVP, kterým byla doporučena ústavní výchova Podíl klientů
3,0% 2,7% 2,5% 2,0%
2,2%
1,8% 1,6%
1,5%
1,5%
1,8%
1,0% 0,5% 0,0% 2000/01
2001/02
2002/03
2003/04
2004/05
2005/06
Šk o l ní ro k Podíl klie ntů SVP, kte rým byla doporuče na ústavní výchova
49
Sekundární a terciární prevence ve školství Diagnostické ústavy (DDÚ, DÚM)
14 zařízení - kapacita 530 – průměr 38 dětí /1 DÚ
Dětské domovy (DD)
150 zařízení – kapacita 5310 – průměr 35 dětí /1 DD
Dětské domovy se školou (DDŠ) 29 zařízení – kapacita 1030 – průměr 35 dětí /1 DDŠ
Výchovné ústavy (VÚ) 34 zařízení – kapacita 1426 – průměr 42 dětí / 1 VÚ
C E L K E M
225 zařízení o kapacitě 8237 dětí průměr 37 dětí /1 zařízení 50
Počet zjištěných trestných činů v krajích ČR 100000 90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 Pha
SČ MSL ÚS JM
JČ PLZ LIB
OL
HK
PU
ZL
KV VYS
51
Děkuji vám za pozornost a nám všem v prevenci přeji zájem vlivných osob nejen v dobách předvolebních kampaní a politických půtek… PaedDr. Jiří Pilař Poradce primátora hlavního města Prahy tel.: 257193646 275193276
E-mail:
[email protected] 52
