Prima ZOOM příroda v únoru 2015!

Prima ZOOM – příroda v únoru 2015! Výběrové tipy na měsíc únor ve vysílání Prima ZOOM – zažijte přírodu zblízka! Tematické premiérové bloky: „Volání divočiny“ vždy v pondělí od 18.00 do 20.00; „Fascinující příroda“ vždy ve středu od 20.00 do 22.00; „Úžasné oceány“ vždy v pátek od 20.00 do 22.00 a „Úchvatná říše zvířat“ vždy v sobotu od 20.00 do 22.00 hod.

2. 2. 19.00 – Tropická řeka: Den kajmana Oči, které nikdy nemrkají, kloužou pohledem po černém povrchu tropické řeky a vypadají jako slabě žhnoucí uhlíky za soumraku. Ochraptělé štěkání kousek odsud kameramanovi a biologovi Reineru Bergomazovi neustále připomíná, že se nachází v blízkosti největšího plaza na světě. Kajman černý bývá až sedm metrů dlouhý a s více než tunovou váhou strčí do kapsy i bizona nebo medvěda grizzlyho. Je to pravděpodobně největší dravé zvíře v Americe, a přitom o něm víme nejméně. Aby vzácného a plachého plaza našel, musel Bergomaz společně se svým přítelem a spolupracovníkem, Indiánem Yungem Sandym cestovat daleko do divokého srdce provincie Guyana. Podařilo se jim zjistit, že kajmani vedou složitý společenský život, respektují hierarchii, a díky tomu se vyhýbají zbytečně nebezpečným vzájemným střetům. Bergomaz je přesvědčený, že těmto fascinujícím zvířatům rozumí, a tak podniká poslední test. Rozhodne se si s kajmany zaplavat... 4. 2. 20.00 – Záhady přírody II (Smrtící mlha) V srpnu 1986 zemřelo v západním Kamerunu přes 2000 lidí. Území, na kterém k neštěstí došlo, bylo také plné mrtvol zvířat a ptáků. V první chvíli nebylo zřejmé, co katastrofu způsobilo. Nicméně úřady i vědci docházeli k závěru, že za katastrofou je nejspíš sopečná činnost z blízkého jezera Nyos. Lidé, kteří katastrofu přežili, popisovali, že je zahalila podivná mlha, ve které omdleli či usnuli. To by přesně odpovídalo sopečné činnosti. Vědci však v okolí nezjistili žádné stopy po sopečných aktivitách a ani v jezeře nenašli stopy síry. Jeden z odborníků však přišel s překvapivou teorií, že za katastrofou je oxid uhličitý, který se z jezera uvolnil a v podobě mraku se šířil krajinou. Své závěry podpořil starší studií, která vysvětlovala menší katastrofu, jež se udála dva roky předtím u dalšího kamerunského jezera Monoun a při níž zemřelo třicet lidí. Tentokrát však vědec George Kling teorii podpořil řadou měření a výzkumů, které potvrdily „teorii obrácené vody“, jak byla teorie o uvolněném oxidu uhličitém zatím nazvána. Dokonce se podařilo zjistit, že k úniku oxidu uhličitého z obou jezer došlo poté, co se do jezera sesunula část břehu. I když se úřady Kamerunu dnes snaží dalším katastrofám u jezer Nyos a Monoun předcházet, situace u jezera Nyos je nadále kritická. Hrozí zde totiž provalení břehu a následná povodeň, která by ze dna mohla uvolnit další mrak oxidu uhličitého. Ten by při své pouti po okolní krajině mohl své oběti nejenom udusit, ale v takovéto koncentraci i přímo zmrazit. 7. 2. 20.00 – Nebezpečná setkání IV (Krokodýli v ohrožení) Herpetolog dr. Brady Barr se během svých neuvěřitelných dobrodružství setkal tváří v tvář s některými největšími, nejhrozivějšími a nejnebezpečnějšími živočichy na naší planetě. Ve čtvrté řadě napínavého

Mgr. Filip Budák, tel.: 605 783 879, [email protected]

dokumentárního seriálu Nebezpečná setkání si Brady troufne zúčastnit se seznamky ve společnosti vyloženě divokého, divného, strašidelného a jednoduše podivného výběru. Mimo jiné to budou nezvykle divoká prasata, záhadný žralok, slimáčí monstra, hrozivý krokodýl nebo jedovatá plíživá smrt. 7. 2. 21.00 – Velká migrace (Zrozeni k pohybu) Dokumentární seriál Velká migrace je zřejmě tím nejambicióznějším projektem v produkci National Geographic. Vznikal tři roky ve více než 20 zemích po celém světě a podílelo se na něm více než 30 předních světových filmařů specializovaných na natáčení života v divočině. K dispozici přitom měli nejmodernější techniku. Výsledkem je špičková a ve všech ohledech úchvatná podívaná ze světa, který nikdy nespí. Naše planeta je totiž v neustálém pohybu a každou chvíli se na ní odehrávají dramata, jejichž aktéři se rozhodli čelit smrti. Na souši, v mořích i na obloze se neustále pohybují miliony zvířat, protože kdyby se zastavila, znamenalo by to jejich jistý konec. 9. 2. 19.00 – Tropická řeka: Oko dravce Poplašné skřeky se rozléhají celým pralesem. Opice všech druhů se krčí k větvím a trnou hrůzou. Nad jejich hlavami přelétá obrovský dravec, nenuceně se vrhá do korun stromů a loví všechno, co se nestačilo ukrýt. Během jediného náletu dokáže díky hrozivým třinácticentimetrovým pařátům servat nešťastné zvíře z jeho větve. Filmař a biolog Rainer Bergomaz to sleduje se zatajeným dechem. Harpyje pralesní je jedním ze vzácných zvířecích druhů, kvůli kterým se prodral do srdce deštného pralesa v jihoamerické Guyaně. Dravý pták pojmenovaný podle strašidelného tvora z řecké mytologie je jedním z největších a nejsilnějších z padesáti druhů orlů. Zároveň patří k těm nejvzácnějším. V nepropustné džungli ale není jediným fascinujícím zvířetem. Mezi jeho sousedy patří dosud nevídané druhy jako lasicovitá hyrare nebo obří pásovci. 11. 2. 20.00 – Záhady přírody III (Zombie lachtani) Ve třetí řadě fascinujícího dokumentárního seriálu Záhady přírody uvidíte další neuvěřitelné skutečnosti ze světa zvířat. Patří mezi ně strašlivě znetvořené mrtvoly tuleňů vyplavené na pobřeží odlehlého ostrovu v Atlantiku: jak zahynuli, proč, a hlavně co je zřídilo tak strašně, že to nemá obdoby? Podobně záhadné otazníky se týkají i zombie lachtanů, kteří v podivně nepřítomném stavu mysli překračují neuvěřitelně dlouhé vzdálenosti, obrovské populace psů v ulicích indické metropole Bombaj, jež láká do jinak výhradně lidského světa a prostředí hladové leopardy, nebo tragédie více než dvou stovek krokodýlích zdechlin nalezených v národním přírodním parku Kruger v Jižní Africe. 13. 2. 20.00 – Velká podmořská dobrodružství II (Delfíni dlouholebí) O vztahu člověka s delfínem se toho namluvilo již hodně. I Monty Halls touží zaplavat si s těmito pozoruhodnými tvory a vybral si jeden druh – delfíny dlouholebé. Jsou to vynikající akrobaté – při výskoku nad hladinu se dokážou až sedmkrát otočit. Jsou mírní a přátelští. Nejlepším místem k jejich pozorování je souostroví Fernando de Noronha u pobřeží Brazílie. Nejprve ale Monty zamíří do městečka Laguna. Zde, jako i jinde, jsou delfíni velmi přísně chráněni a v zásadě je zakázáno se s nimi potápět. Monty ale doufá, že alespoň jednou se mu to přece jen podaří. V Laguně pozoruje, jak delfíni pomáhají místním rybářům lovit ryby a sami přitom také nepřijdou zkrátka. Tato spolupráce zde probíhá už po staletí. Delfíni nahánějí ryby směrem k lodím, a když rybáři rozhodí sítě, v nichž ryby uvíznou, nakrmí se dosyta i sami. 13. 2. 21.00 – Ostrov tučňáků (Prázdné hnízdo)


Jsme opět na ostrově tučňáků, kde se také nachází kavárna známá jako „Kavárna u tučňáků“. Sameček Rocky se už dlouhou dobu snaží najít svou partnerku. Konečně se mu to podaří. Je to samička Jess a Rocky může založit svou rodinu. Problémem je, že doba vhodná na početí značně pokročila. Většina mláďat v okolí už vyrostla natolik, že se sami vydávají na lov. Jess sedí na svých vejcích. Tučňáci mají většinou jednu snůšku dvou vajec ročně. Jess to však letos zkouší podruhé. První pokus nebyl úspěšný, a tak to zkouší s novým partnerem Rockym. Je to však riskantní. Do každoročního shazování peří nezbývá moc času. To je doba na konci léta, kdy musí tučňáci přestat vychovávat mladé a nechat si narůst nové peří. Jess se právě vylíhlo její první ptáče. Rocky se však nevrací z lovu domů a mládě začíná být hladové. Navíc se dere ven i druhé mládě. Tučňáci se pro svou potravu potopí až do hloubky sedmdesáti metrů, a to i třináctkrát denně. Rocky se až po třech dnech vrací zpět domů. Pro první mládě je však bohužel pozdě. Rodiče tedy musí věnovat veškeré úsilí druhému mláděti. Zdá se, že se Rocky a Jess navzájem po své ztrátě utěšují, ačkoli je to u tučňáků neobvyklé. Podaří se jim zachránit druhé mládě? 14. 2. 20.00 – Nebezpečná setkání IV (Hon na prasata) Brady Barr se rozhodl podívat na problém zdivočelých nebezpečných prasat. Brady jede na farmu ke strýci, kde se dozvídá, jaká opatření strýc udělal, aby zabránil ničení své úrody. Pasti jsou sice funkční, ale je potřeba i k odchytu jednoho prasete moc času a práce. Než se Brady vydá na lov, udělá několik testů, aby si ujasnil, jak moc je divočák nebezpečný, a výsledky Bradyho vyděsí. Nejenže náraz prasete do člověka může být pro člověka smrtelný, ale divočák má i silný stisk, srovnatelný se stiskem vlka. Bradymu se podaří jedno prase chytit, ale jako pomoc pro farmáře, není tento lov tím nejlepším. Brady se vydá i do Georgie, kde chce doktor Jack Mayer najít dospělou svini, aby jí dal vysílač, který bude ji sledovat. Svině s vysílačem vyhledá ostatní, a tak mohou lovci zastřelit celou skupinu. Jedinou nadějí, jak se vypořádat s přemnoženými divokými prasaty, je stále lov… 14. 2. 21.00 – Velká migrace (Volání po zachování rodu) Řadu zvířat žene k migraci i rozmnožovací pud, touha po zachování rodu a svého genetického odkazu. Začátkem jara se usídlují na Falklandských ostrovech v Atlantském oceánu stovky tisíc ptáků, kteří nedokážou porodit potomky na moři – tučňák skalní a albatros, jehož rozpětí křídel je 2,7 metru a který dokáže být ve vzduchu 20 hodin denně. Ze savců připlouvají rypouši sloní. Samci můžou vážit až 3,5 tuny. Během tří týdnů zvýší mláďata rypouše sloního trojnásobně svou hmotnost. Ostrovy nejdřív opouštějí rodiče a později je následují i jejich potomci. V lesích severovýchodní Austrálie se na jednom místě soustředí kvůli plození miliony kaloňů lopatkových. Mláďata potřebují mléko bohaté na vápník. Kaloni se živí listy eukalyptu, které vápník obsahují. Za krátkou dobu spasou veškerou vegetaci a migrují ve velkém do dalších oblastí. V deštném pralese Kostariky se zase stěhují miliony mravenců. Když vyplení celou půdu, hledají si nové místo. Denně urazí 100 metrů a každý den si staví z vlastních těl provizorní hnízdo. Jejich pouť za novou obživou trvá 2 až 3 týdny. 16. 2. 19.00 – Jak člověk zkrotil zvířata (Na počátku byl vlk) Jaký vliv měl člověk na zvířata okolo něj? Jak se z kočky stal domácí mazlíček? Jak se z pratura vyvinula kráva? Býval Fido kdysi dávno divokým vlkem? Dokumentární film Jak člověk zkrotil zvířata má podobu pátrání (a nalézaní) nových stop v oblasti archeozoologie. Podívejte se, jak lidé dokázali zkrotit divoká zvířata a změnit je pro své potřeby do tvorů, které můžeme vlastnit, uplatnit, využít, manipulovat, nebo dokonce sníst a občas i milovat. 18. 2. 20.00 – Záhady přírody III (Levharti ze slamů)


Indie má problém. V okolí velkých měst, která jsou poblíž rozsáhlejších lesů, se začínají objevovat levharti napadající místní lidi. Situace došla tak daleko, že tamní levharti dokonce ulovili několik místních malých dětí. Počet těchto útoků každý rok stoupá. Poslední útoky se dokonce udály v tak velkém městě, jako je Bombaj. Místní lidé se přiklánějí k názoru, že levharti začali lovit na předměstí velkých aglomerací toulavé psy, kteří se v Indii v poslední době neuvěřitelně přemnožili. Vědci jim dávají za pravdu, poukazují však na jinou skutečnost, která tento problém způsobila. V indické přírodě vymizel místní mrchožrout – sup. Ten byl spolehlivý likvidátor mršin, kterých jsou v Indii miliony denně. Dnes mršiny žerou jen toulaví psi. Ptáci, kterých byla ještě v minulém desetiletí ve zdejší přírodě milionová hejna, z devadesáti procent vymřeli. Vědci dlouho hledali příčinu tohoto masového vymírání a ekologické katastrofy. Po dlouhém bádání se vědcům podařilo zjistit, že příčinou selhávání jater a ledvin supů jsou léky, které jsou podávány místním užitkovým zvířatům. Ty zůstávají v tělech uhynulých zvířat, která pak supi žerou. Supí tělo se však s těmito léky není schopno vyrovnat a ptákům kolabují játra a ledviny. Vědci se snaží vytvořit speciální chovný program na záchranu místního supa a zároveň tlačí na indickou vládu, aby užívání nebezpečných léků pro domácí zvířata zakázala a zavedla v místní společnosti užívání jiných, ekologicky šetrných léků. 20. 2. 20.00 – Jak čelisti změnily svět Filmový trhák Čelisti proslavil v létě roku 1975 velkého žraloka bílého po celém světě. Samotná titulní melodie stačí k tomu, že si lidé od té doby dvakrát rozmyslí, jestli si skočí zaplavat do mořských vln! Žraloci se stali zosobněním zla. Začali být nemilosrdně pronásledováni a loveni, což mořskému ekosystému způsobilo velké škody. Ale jak roky míjely, film Čelisti získal mnohem pozitivnější poselství. Inspiroval totiž celou novou generaci, kterou žraloci fascinují. Po čtyřiceti letech od premiéry filmu se sešli vědci, oběti útoku žraloka, potápěči, rybáři a ochránci životního prostředí, aby se společně ohlédli za tím, jak Čelisti stály na počátku nového rovnocenného vztahu mezi žralokem a člověkem. 20. 2. 21.00 – Bizarní obyvatelé moří V mořích a oceánech na naší planetě číhají tvorové divnější než cokoli, co bychom si dokázali představit i v těch nejdivočejších nočních můrách. Cenami ověnčený kameraman John Boyle a renomovaný odborník na oblast Rudého moře John McIntyre spojili síly, aby společně natočili speciální dokumentární film. V Bizarních obyvatelích moří se jim po několika letech snahy podařilo zachytit nejdivnější podmořská stvoření ze všech koutů světa pod hladinou. Nechybí mezi nimi medúza připomínající hada, která může dorůst až do délky 40 metrů a má celé tělo pokryté smrtícími žahavými buňkami – přesto jí chybí mozek. Blízká setkání podivného druhu zahrnují i kalmara kanibala, žraloka, který neumí plavat, ale pohybuje se chůzí po mořském dně, hlubinnou rybu, jež je stejně škaredá jako nebezpečně rychlá, nebo zabijáckého elektrického rejnoka a plejádu fantastických a úžasně zbarvených stvoření, která jako by vypadla ze sci-fi. Vydejte se hluboko pod hladinu oceánu za bytostmi bizarnějšími než cokoli, co si dokážete představit. 25. 2. 20.00 – Záhady přírody III (Umírající krokodýli) Pracovníci a ochránci, kteří se starají o Krugerův národní park (JAR), řeší v posledních letech vážný problém. Tamní krokodýli totiž začali vymírat. Vymírání těchto zdejších plazů je způsobeno nemocí pansteatitis, která způsobuje chorobné ztučnění vnitřních orgánů. Rozsah problému je tak veliký, že začíná ohrožovat ekologickou rovnováhu v parku. Vědci se snaží přijít na to, co může způsobovat nemoc u dosud zdravých plazů. Po dlouhém hledání jim pomohla příčinu zdejší katastrofy odhalit další nehoda. V tamní řece náhle uhynuli sumci. Vědci při pitvě jejich vnitřních orgánů zjistili, že se v těle těchto ryb začaly usazovat toxiny. Ty u sumců vyvolaly slabší formu pansteatitis. Ryby však s ní


přežívaly, oslabené se ovšem staly hlavním jídelníčkem zdejších krokodýlů, u kterých se nemoc plně rozvinula. Příčinou usazování toxinů ve zdejších vodách je postavení nedaleké přehrady na území Mosambiku. Kvůli přehradě se v tamní řece zvedla vodní hladina a tok se zpomalil. Průmyslové jedy, které řeka přináší, se tak začaly usazovat v jílovitém dně řeky. Právě na jílovitém dně se živí místní sumci. I když vědci znají příčinu problému, v současné chvíli ho nejsou schopni vyřešit. 25. 2. 21.00 – Koloběh života: Ovocný sad Kvetoucí ovocné stromy, pestrobarevné louky, bzukot včel a ovoce zralé k nakousnutí – tradiční ovocné sady jsou v našem věčně uspěchaném světě vítanými oázami klidu. Jako živý památník naší dlouholeté pěstitelské kultury jsou pro matku přírodu zároveň velmi cenným přínosem. Ovocné sady vytváří přirozené prostředí pro růst vzácných bylinek a trav, takže lákají k návštěvě také různorodé druhy zvířat a hmyzu. Ať už jde o lišky, motýly nebo vcelku běžné rezky zahradní, ovocné oázy hýří životem. Vysoké koruny stromů navíc představují skvělé místo pro všemožná hnízda, takže jablka, hrušky, třešně nebo ořechy nakonec nejsou lahůdkami určenými výhradně pro mstné lidské jazýčky. 27. 2. 20.00 – Svět kalných vod (Na počátku bylo bahno) Voda a kalné usazeniny jsou bez debat nejplodnějším prostředím nových forem života na naší planetě. Všechno, co na Zemi žije, se totiž vyvinulo přímo z mikroorganismů, pro které je právě takové prostředí domovem. Velice významný ekosystém je jako složitá skládanka: každý kousek má své vlastní místo i roli v přežití celku. Pobřeží Guyany jsou právě takovým bohatým ekosystémem. Představují volnou hranici mezi atlantským oceánem a jihoamerickým kontinentem. Vynikající miniseriál Svět kalných vod zve na plavbu po řece Kaw, výpravu po bahnitých zákoutích jejího ústí i leteckou expedici nad mokřady. 27. 2. 21.00 – Žralokozilla Na oslavu pětadvacetiletého výročí vzniku dokumentárního seriálu Shark Week byl oživen největší žralok, který kdy brázdil oceány naší planety: megalodon. Více než patnáctimetrový prehistorický dravec o váze 20–30 tun dorůstal do velikosti keporkaka. Jenže na rozdíl od mírumilovné velryby byl vyzbrojený 250 patnácticentimetrovými ostrými zuby umístěnými v téměř dva metry široké tlamě. Díky tomu všemu megalodon disponoval zdaleka nejsilnějším stiskem ze všech tvorů v dějinách Země. Sledujte, jak štáb doplněný o posily z Krotitelů mýtů rekonstruuje podobu obávané Žralokozilly a vystaví její masivní hydraulické čelisti zkoušce.

www.prima-zoom.cz – unikátní on-line magazín: základní info, program, aktuality, fotografie, zajímavé články a ještě něco navíc.


Prima ZOOM příroda v únoru 2015!

Recommend Documents