Prezentace 20-CJL -2-ročník Česká literatura 1. poloviny 19. stol. (Romantismus 6)
Český romantismus je v mnohém ohledu odlišný od ostatního vývoje v Evropě. To je dáno především kulturně-politickou situací. V 1. polovině 19. stol. se v Čechách zvolna rozjíždí proces národního obrození. Kulturní veřejnost je sice v této době již poměrně široká, ale málo spisovatelů lze hodnotit již jako romantiky, a to zejména charakterem jejich tvorby. Většina zůstává (i sama sebe hodnotí …) jako „obrozence, buditele“. Proto bude paleta skutečných českých romantiků velmi, velmi střídmá.
Karel Hynek Mácha (1810 – 1836) Byl žákem J. Jungmanna, později vystudoval práva a naastoupil jako advokátní praktikant do kanceláře J. F. Durase v Litoměřicích. Současně literární činnost, při provozování ochotnického divadla se seznámil se svou partnerkou Lori (Eleonorou) Šomkovou, se kterou měl nemanželského syna. Při hašení požáru v Litoměřicích se zřejmě nakazil infikovanou vodou a zemřel v den původně ohlášené svatby na choleru. V literární činnosti ovlivněn cestováním (pěšky, v noci …) po českých hradech, významných místech, pěšky až do Itálie. Jeho pravá podoba není známá, jako nejpravděpodobnější je uváděn portrét z kaple na hradě Valdštejn (Mácha se v této době přátelil s autorem obrazu …). Většina tvorby vyšla až po jeho smrti, za života vyšel snad jen samonákladem vydaný Máj.
Máj – jediná ucelená lyricko-epická skladba. (Mácha měl zato, že umění by se mělo prolínat, a proto je jeho poezie často propojena s prózou a pokud možno i s hudbou.) Považovaná za vůbec nejlepší českou báseň, nicméně kvůli složitosti jazyka ve své době vůbec nepochopena. 1. zpěv – Jarmila čeká na svého milého, ale když se dozví, že bude popraven za otcovraždu, skočí ze skály a utopí se v jezeře. 2. zpěv – Vilémovo rozjímání nad vlastnímu osudem – když ho otec vyhnal z domova, stal se vůdcem loupežníků, a když zavraždil svůdce své dívky, poznal v něm vlastního otce. 1. intermezzo – odehrává se na popravišti. Duchové a další aktéři příští popravy se těší, jakou sehrají úlohu. 3. zpěv – zachycuje Vilémovu popravu. 2. intermezzo – loupežníci naříkají nad ztrátou svého vůdce. 4. zpěv – sedm let se po událostech dostává na místo poutník a zamýšlí se nad tragikou lidského osudu. Próza: a) Historická próza – zamýšlený čtyřdílný román Kat. Dokončen jen Křivoklad. b) Cyklus Obrazy ze života mého – dokončena povídka Marinka a Večer na Bezdězu. Dále: Pouť krkonošská, Cikáni, Deník z roku 1835 (Po objevení liter. senzací – šifrované pasáže).
Lori! Proč ses opovážila jednat proti mému příkazu a šla dolů ke svému otci? Proto jsem Tě vzal k nám nahoru? – Chceš nakonec všecko zkazit? – Pro mne je to lehké! – Vezmu šaty a jdu z Litoměřic. – Kam? – to se nikdy nedozvíš, budeš-li ještě jednou jednat proti mému rozkazu. – Rozkazu říkám – a už mě nikdy neuvidíš. – Rozkazuji Ti, přísně Ti rozkazuji, abys nikdy z našeho domu nevycházela, nikam, za žádnou, vůbec žádnou záminkou; na mši, ke zpovědi, na katechismus, nikam; - nebo – dokud je Bůh a má duše naživu, při svém životě Ti přísahám, že mě nikdy neuvidíš. Jestli se opovážíš a půjdeš z domu k svému otci nebo dokonce na faru nebo někam, tak, jak je Bůh nade mnou – opustím Tě u oltáře. – Zůstaneš tedy stále a stále u Ludvíka, a když Tě budou někde chtít, tak řekneš, že jsi nemocná; - stejně nesmí nikdo přijít k Tobě – ještě se třesu vztekem, když si pomyslím, že někdo z vašich tady byl a chlapce viděl!!! - - - A když přijdu do Prahy a Ty mě obelžeš jen jediným slovem, tak jako že si přeji, aby Ludvík žil, tak Ti přísahám, že jsi mě ztratila na věčné časy. Všecko zůstane, jak je, žádné přípravy, nic, vůbec nic, ať se nestane, dokud nepřijdu do Prahy. Nevyjdeš z mého pokoje! – Přijdu do Prahy v pondělí sedmého, v úterý je svatba a ve čtvrtek jedeme z Prahy do Litoměřic. Na svatbu nebude nikdo pozván, koho nepozvu já. Bude-li mimo Tvého otce někdo z Tvých příbuzných v kostele, odejdu vám od oltáře. To při Bohu přísahám, a to mě znáš, že to udělám. Igz
341
K. H. Mácha, Literární zápisky, deníky, dopisy, Praha 1972, 340 –
Zdroje: -
http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Hynek_M%C3%A1cha
Otázky k textu: 1) Jakým zvoláním končí Máchův Máj? 2) Proč zrovna tímto zvoláním? 3) Jak se jmenoval skutečný člověk, který se stal předlohou k Vilémovi, hlavnímu hrdinovi Máje? 4) Porovnejte literární a filmovou podobu Máje (F. A. Brabec). Kde se objevuje jméno tohoto skutečného člověka a proč? 5) Vilém vystupuje v Máji jako „strašlivý lesů pán“. Měl Mácha skutečnou předlohu i k tomuto obrazu? 6) Kde se nacházelo knižní a skutečné vězení odsouzeného Viléma? 7) Kde bychom dnes našli místo, kde bylo skutečné popraviště skutečné živoucí předlohy Máje? 8) Jak dopadla Jarmila? 9) Z jakých dílů měl být složen cyklus historické prózy Kat? 10) K jakému žánru řadíme Pouť krkonošskou?
Odpovědi: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10)
Hynku, Viléme, Jarmilo! Autor se pravděpodobně ztotožňuje se hlavními hrdiny. Jmenoval se Hynek Schiffner. Objevuje se pouze ve filmové podobě, kdy si autor filmu potřeboval poradit s rozlišením postav. Ano, byl to bývalý loupežník Václav Kumr, se kterým se Mácha bezpochyby seznámil. V knižní podobě na břehu (Máchova) jezera, ve skutečnosti v budově boleslavského hradu – zámku, kde se nacházelo vězení pro tehdejší správní okres. Nedaleko léčebny v Kosmonosích, kde bylo tehdejší boleslavské popraviště. Jarmila spáchala sebevraždu. Už to byl v době poč. 19. stol. zoufale romantický skutek. Z částí Křivoklad (dokončeno), dále Vyšehrad, Valdek a Karlův tejn (Již jen v náčrtcích). Jedná se o první český horor.
