Prezentace 11-CJL -2-ročník Česká literatura 2. poloviny 19. stol. (Český kritický realismus 3)
Karel Klostermann (1848 – 1923) Nar. v Haagu v rodině lékaře, posléze přesídlili do Sušice. Studia medicíny nedokončil, posléze vychovatelem, potom redaktorem a spisovatelem. Dílo spjato se Šumavou: V ráji šumavském, Mlhy na blatech (zfilmováno), Světák z Podlesí …. – česky psané romány.
b) Próza – téma česká historie:
K. Klostermann
Alois Jirásek (1851 – 1930) Pocházel z Hronova u Náchoda, studoval v Broumově. Učitel v Litomyšli a v Praze. Posléze se věnoval jen literární práci, zajížděl na místa, kde se odehrávají jeho díla. Tematické okruhy: (Jeho záměrem bylo zpracovat klíčové události českých dějin) 1) Nejstarší dějiny 2) Český středověk a zejm. husitství 3) Doba pobělohorská (Je autorem dnes obecně užívaného termínu „Doba temna“) 4) Doba českého národního obrození
A. Jirásek
Ad 1) – Nejstarší dějiny: Staré pověsti české – a) nejstarší pověsti. Jde v podstatě o zpracování Kosmovy kroniky. b) pověsti staré Prahy. Novější pověsti, např. o bratru Palečkovi, o staroměstském orloji, o Faustovi, o kouzelníkovi Žitovi … Ad 2) Český středověk a husitství: Z Čech až na konec světa Husitství (3 třídílné romány): - Mezi proudy – Dvojí dvůr, Syn ohnivcův, Do tří hlasů (doba panování Václava IV.) - Proti všem – Skonání věků, Kruciata, Boží zástup (doba vrcholné fáze husitství, leckdy neobjektivně tendenční) - Bratrstvo – Bitva u Lučence, Mária, Žebráci (doba pohusitská) Ad 3) Doba temna: Temno – odehrává se kolem hradu Skalka. Ad 4) Doba českého národního obrození: F. L. Věk – zpracované paměti dobružského kupce F. L. Heka. Zfilmováno. Filozofská historie – příběh čtyř studentů v době kolem revoluce 1848.
Dveře se otevřely, žalářník vešel a za ním dva vojáci po zuby ozbrojení. Jak je ženské shlédly, daly se do křiku a pláče a Hančí omdlévala. Kozina ji zachytil, objal ji, matku, pak děti; ty nejdéle. Líbal je, žehnal jim krátkými, třesoucími se slovy. Na náměstí shlukly se lidu nesčetné houfy; hlava na hlavě, že hnutí nebylo, že každý, kdo stanul, byl jako zaražen, sotva dýchaje. V oknech, ve vikýřích samá hlava, i na střech mnozí zvědavci vylezli. Nejhůře bylo před radnicí, kdež vojsko ve zbrani sotva udrželo lid, jenž se k vratům tlačil a valil, aby zahlédl odsouzence. Vrat poblíže, před vojáky stála skupina Chodův. Osmašedesát, většinou vysokých, statných mužů starých i mladších stálo tu bez čekan, vážně, zasmušile, zraky všech na ně hleděly, na malé jejich děti, jež za ruce drželi, a na větší výrostky i na několik těch zasmušilých Chodek v dlouhých kožichách. Lidé si na ně ukazovali, mluvili o nich; Chodové však jen do průjezdu radnice své zraky obraceli. Až sebou trhli. Z radnice se ozvaly temný šum i nářek. Vojáci vycházeli odměřenými kroky a za nimi – to on! Kozina! Srdce se jim sevřelo. To je ten statný muž, jenž býval krev a mléko. Jak se přepadl, jak je bledý! Ale jak pevně jde, jak nese hlavu rovně! Všichni měli jednu myšlenku, všichni Chodové vykročili, aby ho pozdravili, aby mu ruku naposled stiskli. Ale vojsko je zadrželo, nesměli se ani hnout. Jen to zahlédli, že Kozina spatřiv je, na ně se usmál. Vojenský průvod zastavil se před samou radnicí. Vězeň se rozhlédl po nebi, jež tak dávno neviděl. Bylo jasné a modré. Vtom žalářník Hančí a staré Kozinové domlouval, aby se utišily, že bude čten ortel…. A. Jirásek – Staré pověsti české
Zdroje: -
http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Klostermann http://cs.wikipedia.org/wiki/Alois_Jir%C3%A1sek
Otázky k textu: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10)
Pod jakými pseudonymy také publikoval K. Klostermann? Jakým jazykem Klostermann publikoval jako mladý redaktor? V jaké ulici bydlel A. Jirásek v Praze? Koho přivítal projevem v r. 1918 A. Jirásek na Wilsonově nádraží? Zjistěte, se kterým známým malířem udržoval A. Jirásek osobní styky? Zjistěte, kde je A. Jirásek pohřben? Trochu opakování: Kdo to byl bratr Paleček? Žil v Praze skutečný doktor Faust? Která starší kniha se stala Jiráskovi předlohou k námětu Z Čech až na konec světa? Ve kterém městě se odehrává děj Filozofské historie?
Odpovědi: 1) Pod pseudonymy Faustin (jeho původní křestní jméno) a Doubravský. 2) Psal německé fejetony, a to poměrně dlouhou dobu. 3) Bydlel v Resslově ulici č. 1. (Dnes je zde m.j. smutně proslulý pravoslavný kostel a obchodní akademie.) 4) Uvítal T. G. Masaryka. 5) S Mikolášem Alšem. Aleš pak zpracoval některé Jiráskovy náměty z historie. 6) Je pohřben v rodném Hronově. 7) Paleček byl skutečný šašek – poradce krále Jiřího z Poděbrad. 8) Nežil, i když se zde nachází Faustův dům. Legenda o dr. Faustovi má hlubší kořeny a vyskytuje se ve více evropských zpracováních. 9) Byl to Deník o jízdě a putování od Václava Šaška z Bířkova. 10) V Litomyšli.
