Prevence školní neúsp šnosti s využitím programu edukativn stimula ních skupin
Kolektiv autor pedagogové ZŠ Letovice, ZŠ a MŠ K etín
Financováno z projektu . CZ.01.07/1.2.09/01.0010 GG OP VK Jihomoravského kraje.
1
Prevence školní neúsp šnosti s využitím programu edukativn stimula ních skupin .................1 1. Trendy ve vývoji p ipravenosti d tí na povinnou školní docházku a jeho dopady na školní úsp šnost .................................................................................................................................................3 1.1. Trend vzd lávání v MŠ ............................................................................................................3 1.2. Trend výchovy v rodin ...........................................................................................................3 1.3. Dopady trend výchovy a p edškolního vzd lávání na školní p ipravenost ............................4 2. Nástroje k eliminaci neúsp chu v 1. ro níku ZŠ ..........................................................................5 2.1. V asná a soustavná spolupráce mezi MŠ a ZŠ ........................................................................5 2.2. Spolupráce MŠ a ZŠ s rodinami p edškolák ..........................................................................5 2.3. P íprava u itel ........................................................................................................................6 2.4. Besedy pro rodi e .....................................................................................................................6 2.5. Edukativn stimula ní skupiny pro p edškoláky – ESS ...........................................................6 2.6. P íprava v MŠ ..........................................................................................................................7 2.7. Logopedická pé e.....................................................................................................................7 2.8. Práce v ZŠ ................................................................................................................................7 3. Edukativn stimula ní skupiny pro p edškolní d ti - ESS .........................................................8 4. Vyhodnocení dotazník .................................................................................................................9 4.1. Vyhodnocení dotazníku pro rodi e d tí, které ješt nedochází do ESS ...................................9 4.2. Vyhodnocení dotazníku pro rodi e d tí, které dochází do ESS .............................................11 4.3. Vyhodnocení dotazníku pro u itele ZŠ zapojených do ESS ..................................................12 4.4. Vyhodnocení dotazníku pro u itele MŠ zapojených do ESS .................................................13 5. Statistika (p ehled po tu škol a d tí zapojených do ESS) .......................................................15 6. P idaná hodnota projektu ESS ...................................................................................................16 6.1. Pro d ti – budoucí žáky 1. ro níku .........................................................................................16 6.2. Pro rodi e p edškolák ...........................................................................................................16
2
1. Trendy ve vývoji p ipravenosti d tí na povinnou školní docházku a jeho dopady na školní úsp šnost Období po listopadu 1989 p ineslo mnohé zm ny ve všech oblastech života naší spole nosti – tudíž i v oblasti školství. Prvotním lánkem našeho školství jsou mate ské školy (MŠ), ty by m ly vždy plnit požadavek p ípravy dít te na vstup do základní školy (ZŠ).
1.1. Trend vzd lávání v MŠ V d ív jší dob (p ed t mito zm nami) byl v MŠ stanoven velmi pevný režim dne s azením inností, prost ednictvím kterých byly napl ovány požadavky p ipravenosti dít te na vstup do ZŠ podle „Programu výchovné práce pro mate ské školy“. T ídy byly rozd leny podle v ku d tí, u itelka pracovala s celou skupinou 5-6tiletých d tí. Probíhala tzv. zam stnání, která byla zam ena na všechny oblasti vzd lávání. Každý den byla za azena dv zam stnání v délce 2x20 minut. D ti byly vedeny k soust ed nosti, pozornosti, rozvíjely se jejich schopnosti a dovednosti. Zm ny p inesly uvoln ní, d raz je kladen na ponechání p irozeného vývoje dít te s ohledem na jeho momentální p ání, pot eby a zájmy. Organizované (tzv. ízené) innosti jsou nahrazovány aktivitami, p i kterých musí u itelka respektovat v kovou individualitu, ke každému dít ti p istupovat individuáln , nem že tedy pracovat s celou skupinou sou asn . U itelky využívají vhodné motivace a snaží se vytvá et podmínky pro tvo ivost, objevování, prožitkové, kooperativní a situa ní u ení. D ti si vybírají innosti dle svého zájmu, nesmí se do inností nutit. Pracují podle svých schopností. Celkový rozvoj a p ípravu dít te na školu negativn ovliv ují i trendy v kov smíšených odd lení v MŠ, nebo zde je práce s p edškoláky obtížn jší. asto se starší d ti p izp sobují jednoduché h e mladších kamarád . Doba a zp sob výchovy p ináší i pohodlnost d tí – neochotu vynaložit ur ité úsilí, nezájem o innost. Velký význam hraje v dnešním sv t velké množství podn t , proto i snaha pedagoga zaujmout dít je mnohem náro n jší než d íve. Dít , které nemá v MŠ zájem o dané innosti (rozvíjející jeho schopnosti a dovednosti), m že pak být v 6ti letech nezralé a nedostate n p ipravené pro vstup do ZŠ.
1.2. Trend výchovy v rodin Základní roli ve výchov a vzd lání d tí v období p edškolního v ku má rodina, která pokládá „základní kameny“ všem oblastem zdravého rozvoje osobnosti dít te. V naší demokratické spole nosti tato základní jednotka státu elí novým zát žovým situacím, které negativn ovliv ují celou rodinu. Je to ur it zam stnání rodi – pro n koho asov náro né bez možnosti upravení pracovní doby vzhledem k zaopat ování d tí, pro jiné nejistota pracovního místa, mzdy, ztráta zam stnání. P sobí i zm ny bydlišt z d vodu pracovních p íležitostí rodi , rozchod rodi atd., což je psychická zát ž pro všechny leny rodiny. 3
Dnešní doba také p ináší rodi m stále více možností seberealizace, vzd lávání, sportovního i spole enského vyžití. O to mén asu pak v nují d tem, mén s d tmi komunikují, chybí spole né chvíle p i práci, tvo ení, etb , zpívání. Tyto d ležité aktivity nahrazuje sledování TV, DVD, zábava u PC, což má negativní vliv na slovní zásobu, výslovnost, na psychický, rozumový, estetický, t lesný, mravní i citový vývoj dít te. Moderní životní styl vnáší i do rodinné výchovy jistou volnost. Každá rodina se p iklání k jinému modelu výchovy, rodi e nejsou asto ve výchov d slední. D ti nechápou, že musí udržovat ur itá pravidla, dosp lé neberou jako p irozenou autoritu. N kdy jsou z ejmé i p ehnané ambice rodi (nap . výuka cizího jazyka, aniž dít zvládá jazyk mate ský) a opomíjení rozvoje p irozených základních dovedností, schopností a návyk dít te. Na druhé stran pro n které rodi e není vzd lání v raném v ku dít te prioritou a p enášejí odpov dnost na MŠ. N kte í rodi e nev dí, co by m lo jejich dít p ed nástupem do 1. t ídy znát.
1.3. Dopady trend výchovy a p edškolního vzd lávání na školní p ipravenost
Po nástupu do 1. t ídy ZŠ se velmi brzy projeví nedostatky v p edškolní p íprav . U itelé prvních ro ník ZŠ Letovice a ZŠ K etín identifikovali n které z nejd ležit jších projev této nezralosti a nep ipravenosti u d tí. Pro p ehlednost je uvádíme vý tem: • kolísavá pozornost a špatná soust ed nost • nedostatky ve zrakové a sluchové percepci • malá slovní zásoba • nedostate né p irozené jazykové vnímání (tvary slov, hranice slov) • nedostate ná schopnost souvislého a srozumitelného vyjad ování • neschopnost vést dialog, tvo it v ty, reprodukovat pohádku • nedostate né zvládnutí b žného dorozumívání (jednoduchá otázka, odpov , vzkaz) • vady e i a špatná výslovnost • nerozvinuté komunika ní dovednosti • neschopnost zpracovat daný pokyn • špatná, krátkodobá pam • nedostatky v jemné motorice (neobratnost ruky) • nedostatky v hrubé motorice (celková neobratnost) • nedostatky ve vizuomotorické koordinaci – oko + ruka • snížená imunita • špatná sebeobsluha • nedostate né osvojení hygienických návyk • absence základních pravidel chování a sebekázn • patologické jevy chování (agrese, lhaní, vulgární komunikace a chování) • zkreslený pohled na reálný život • absence pudu sebezáchovy a neschopnost p edvídat nebezpe í • neschopnost p ijmout kritiku, vyrovnat se s neúsp chem
4
2. Nástroje k eliminaci neúsp chu v 1. ro níku ZŠ Zde uvádíme nejd ležit jší post ehy našich koleg ze ZŠ Letovice a ZŠ K etín, dále také zkušenosti u itelek a editelek všech mate ských škol v Letovicích a K etín . Touto cestou jim všem d kujeme za jejich ochotu p i spolupráci, p ipomínky a nám ty. Nástroji pro eliminaci se rozumí prost edky k odstran ní p í in neúsp chu d tí v prvním ro níku základní školy. Aby tyto nástroje byly ú inné, je d ležitá jejich vzájemná propojenost.
2.1. V asná a soustavná spolupráce mezi MŠ a ZŠ Návaznost vzd lávacích program Má-li být výchova a vzd lávání úsp šné, musí na sebe navazovat vzd lávací programy MŠ a vzd lávací programy ZŠ. Tato návaznost je podmín na spoluprací a komunikací ídících pracovník MŠ a ZŠ. Pravidelné pedagogické sch zky – rady Ze zkušeností pedagog MŠ a ZŠ K etín se jako velmi výhodné jeví po ádání pravidelných pedagogických sch zek – rad, p i kterých informují u itelky z mate ské školy kolegyn z 1. stupn základní školy (p edevším u itelky 1. ro níku ZŠ a všechny, kdo se budou podílet na zápisu žák do 1. ro níku) o p edškolácích. Osv d ilo se tradi ní len ní na tvrtletí. Ješt p ed zápisem žák do 1. t íd ZŠ tak prob hnou dv sch zky. Dle vlastní pedagogické diagnostiky d tí v mate ské škole pak paní u itelky informují individuáln o každém dít ti, p ípadn upozorní na odchylky od správného vývoje. Setkání pedagog MŠ a u iteli ZŠ U itelé ZŠ Letovice mají také pozitivní zkušenost s dnes už tradi ními sch zkami pedagog mate ských škol a u itel ZŠ Letovice. Na této sch zce si navzájem vym ují informace a zkušenosti o nov p íchozích žácích. Nenahraditelné je osobní setkání t chto pedagog . Hospitace editelky (u itelky) Dalším nástrojem ZŠ a MŠ K etín jsou hospitace editelky (u itelky) p ímo v mate ské škole, kdy se lze zam it na skupinu p edškolák , na chování, pracovní návyky, dovednosti a znalosti jednotlivých p edškolák p ímo p i innostech v mate ské škole. Návšt va p edškolák v základní škole P ínosná je i návšt va p edškolák v základní škole b hem vyu ování v první t íd . D ti poznají prost edí školy, vidí práci v hodin a samy jsou do této práce „vtaženy“. Pedagogové mohou sledovat d ti v interakci na školní prost edí.
2.2. Spolupráce MŠ a ZŠ s rodinami p edškolák Pedagogická diagnostika Již od nástupu dít te k p edškolnímu vzd lávání je vhodné si vést pedagogickou diagnostiku d tí (viz p íloha .1) a individuální portfolio (vývoj kresby a grafomotoriky každého dít te). U itelky v mate ské škole tráví s d tmi obvykle 5
podstatn delší as než jejich rodi e. Odborn jsou také vybaveny k posouzení zdárného vývoje d tí v p edškolním v ku. Mohou sledovat t lesný vývoj a zdravotní stav d tí, rozvoj jejich poznávacích funkcí, úrove pracovních p edpoklad a návyk , v neposlední ad také individuální emocionáln -sociální zralost. „T ídní sch zky“ s rodi i p edškolák Za velmi d ležitou považujeme informovanost rodi o schopnostech a dovednostech jejich d tí. D je se tak prost ednictvím klasických „t ídních sch zek“ v MŠ. N kterým školám mohou lépe vyhovovat individuální tzv. hovorové hodiny s rodi i d tí. Každopádn v asná informovanost o speciálních pot ebách dít te je naprosto rozhodující – m žeme rodi e v as nasm rovat na školská poradenská za ízení a p edejít tak vzniku vážn jších potíží. N kdy poradenské za ízení navrhne další vyšet ení i konzultace s odborníky.
2.3. P íprava u itel Velmi d ležitým nástrojem je proškolení u itelek MŠ i ZŠ v oblasti návaznosti p edškolního vzd lávání na školní výuku. Velkým p ínosem pro nás bylo proškolení v oblasti ESS, které organizovala PPP Brno, Kohoutova. Za užite né považujeme též speciáln -pedagogická školení, seminá e a kurzy, které se zabývají tématikou p edcházení vzniku vývojových poruch u ení.
2.4. Besedy pro rodi e Vhodné je také za adit alespo jednu besedu s odborníkem – psychologem nebo speciálním pedagogem z pedagogicko psychologické poradny, který (ješt p ed zápisem) seznámí rodi e s kritérii školní zralosti a popíše p edpoklady ke zdárnému zahájení školní docházky. Poradí rodi m, jak nejlépe dít na školu p ipravit. D ležitá je také sch zka s rodi i p ed zahájením ESS - rodi m jsou vysv tleny cíle ESS, dále pak nástroje a postupy k jejich dosažení. Jsou probrána pravidla skupinek (viz p íloha .2).
2.5. Edukativn stimula ní skupiny pro p edškoláky – ESS St žejním nástrojem k eliminaci neúsp chu po nástupu dít te do 1. ro níku ZŠ je ú ast p edškoláka spole n s rodi i/rodi em v edukativn stimula ních skupinách. Tento program rozvoje dovedností a schopností p edškolních d tí byl p vodn vytvo en pro d ti s LMD/ADHD, pro d ti po odkladu, pro d ti, které nenavšt vovaly mate skou školu, pro d ti s adapta ními a komunika ními problémy a pro d ti jinak ohrožené v po áte ní fázi školní docházky. Inovativní je za azení všech p edškolák do t chto skupin.
6
2.6. P íprava v MŠ Práce se skupinou p edškolák Ze zkušenosti MŠ Komenského je pro práci s p edškoláky d ležitá pomalá a soustavná práce v malých skupinkách. Zajišt ní individuálního p ístupu je podmínkou úsp chu. V MŠ je d ležité p ipravovat pro p edškoláky program s náro n jšími úkoly, vyžadovat od d tí dokon ení zadaného úkolu, provést jeho kontrolu a zhodnocení jak u itelkou, tak d tmi. V MŠ T eb tín i v MŠ K etín p ipomínají d ležitost tzv. ízených inností, které již d íve byly ve školkách zavedeny. P i všech t chto innostech je nutné rozvíjet všechny dovednosti d tí – e ové, sluchové vnímání, zrakovou orientaci, orientaci v prostoru, jemnou motoriku, hrubou motoriku, pracovní návyky, komunika ní dovednosti a také pravidla spole enského chování (pozdrav, pod kování, omluva, p ihlásit se o slovo, vyslechnout druhého, vykání u itelce atd.) Je t eba podporovat v d tech zdravé sebev domí bez sobeckosti i plachosti a u it d ti spolupráci. Velmi dobré zkušenosti mají v MŠ K etín s pedagogickou diagnostikou d tí. Paní u itelka vede individuální diagnostiku každému dít ti hned po vstupu do mate ské školy a sleduje jeho vývoj. Pro d ti v p edškolním roce je vedena obdobná diagnostika – tzv. Desatero p edškolního dít te (viz p íloha .3). Individuální vzd lávací plán Pro d ti s odkladem školní docházky je velkým p ínosem individuální vzd lávací plán, pomocí kterého mate ská škola eliminuje projevy školní nezralosti dít te. V MŠ apkova mají s tímto individuálním programem i konkrétní pozitivní zkušenost, kdy u jednoho dít te, které m lo odkad školní docházky, dokázali p im t ke spolupráci rodi e, kte í do té doby nespolupracovali. Spole nými silami dít „posunuli“ ke školní zralosti.
2.7. Logopedická pé e Zde je d ležitá v asné „zachycení“ d tí s e ovou vadou, odborná diagnostika a následná systematická logopedická pomoc. Op t záleží na spolupráci pedagoga a rodi . Tato pé e by m la pokra ovat cílen i po nástupu do základní školy.
2.8. Práce v ZŠ Metoda dobrého startu Ve snaze zmírnit dopady trendu poklesu úrovn p ipravenosti d tí pro vstup do základní školy bylo ze strany ZŠ Letovice a ZŠ K etín p ikro eno ke z ízení dyslektického kroužku vedeného zkušenou speciální pedagožkou. Zde je využito tzv. Metody dobrého startu. Dny otev ených dve í v ZŠ Je to typ tzv. otev ené výuky pro rodi e budoucích školák . Kdy rodi e na vlastní o i vidí práci u itel a žák v hodinách. Uvidí vybavení t íd pom ckami, 7
porovnají metody výuky atd. Hlavn si rodi e vytvo í obrázek o tom, co eká jejich dít v první t íd , a mohou tak lépe posoudit p ipravenost svého dít te pro školní docházku.
Edukativn stimula ní skupiny je program rozvoje všech dovedností a schopností d ležitých pro bezproblémové zvládnutí tení, psaní a po ítání (trivia) v 1. ro níku základní školy. Tento program je ur en p edškolák m a jejich rodi m. Program skupin je rozvržen do 10 setkání (lekcí), které probíhají jedenkrát za týden, p ípadn za dva týdny. Jelikož je p ítomnost jednoho z rodi nutná, probíhají skupiny v odpoledních hodinách. Délka každé lekce je p ibližn jednu hodinu. Do jedné skupiny je za azeno maximáln 8 p edškolák . S každou skupinou pracují dv u itelky (nejlépe 1 u itelka z MŠ a 1 u itelka ze základní školy – ideáln budoucí u itelka 1. ro níku). Osv d ilo se úvodní lekce uskute nit v mate ské škole, kde p edškoláci d v rn znají prost edí, ve kterém budou pracovat. N které ze záv re ných lekcí je vhodné uskute nit v základní škole – ideáln v budoucí 1. t íd . Každá lekce je sestavena tak, že se jednotlivé innosti st ídají a navazují na sebe, aby hravou formou rozvíjely úrove následujících poznávacích funkcí: • sluchové vnímání • zrakové vnímání • jemná motorika, grafomotorika • myšlení a e • vnímání prostoru a asu • matematické p edstavy Musíme mít na pam ti, že uvedené funkce od sebe nelze odd lovat – ani ve vývoji, ani v procesu u ení – vzájemn se podmi ují, ovliv ují a prostupují. Také innosti ve skupinách obvykle rozvíjejí více schopností a dovedností zárove , jednotlivá cvi ení se vzájemn prolínají. Podrobný popis lekcí s jednotlivými innostmi a cvi eními naleznete v materiálu, který je ur en ú astník m kurz ESS - Edukativn stimula ní skupiny pro p edškolní d ti. Tento materiál zpracovala Mgr. Ji ina Bedná ová a PhDr. Vlasta Šmardová z Pedagogicko-psychologické poradny v Brn , Zachova 1. Ob lektorky se problematice ESS v nují již adu let. Ukázka jedné lekce – viz p íloha .4
8
!
"
#
Abychom zjistili pot eby a názory rodi a u itel na edukativn stimula ní skupiny, provedli jsme v záv ru projektu dotazníkové šet ení. To jsme uskute nili formou papírových dotazník v MŠ apkova, MŠ Komenského Letovice a v MŠ T eb tín. Do tohoto šet ení se zapojila i MŠ a ZŠ K etín a samoz ejm i u itelé ZŠ Letovice. Text dotazník vytvo ili a vyhodnotili u itelé ZŠ Letovice v dubnu 2012.
4.1. Vyhodnocení dotazníku pro rodi e d tí, které ješt nedochází do ESS vypln no z toho vy azeno chybn vypln ných
55 dotazník 5 dotazník
_______________________________________________________________________
celkem jsme statisticky zpracovali
50 dotazník
Charakteristika respondent Ze statistického šet ení vyplývá, že lidé, kte í dotazník vyplnili, jsou z 89% matky d tí, otcové tvo í 9% a ostatní rodinní p íslušníci 2%. V k, který uvedli, se pohybuje ze 78% mezi 31 až 40 rokem. P evážná ást jich je z Letovic (72%), zbytek z okolních obcí (28%). P evažuje st edoškolské vzd lání s maturitou (62%). Názory respondent na p edškolní p ípravu d tí 100% dotazovaných uvedlo, že p edškolní p íprava d tí je d ležitá. Podle tvrtiny dotazovaných je tato p íprava na školu úkolem pro rodi e, ale v tšina (40%) dotázaných vidí jako garanta p edškolní p ípravy mate skou školu spole n se školou základní. Zájem respondent o nový vzd lávací produkt Na otázku, zda mají zájem o nový vzd lávací produkt, který p ipraví jejich d ti na vstup do základní školy, odpov d la p evážná v tšina (89%) kladn . Zbylých 11% si myslí, že jejich d ti jsou dostate n p ipravovány v mate ských školách nebo doma. Požadavky na místo konání vzd lávací služby P evaha rodi preferuje novou vzd lávací službu p ímo v mate ské škole (85%), zbylí rodi e by tuto službu cht li v základní škole (13%) nebo neví (2%). Požadavky na personální zajišt ní 83% rodi up ednost uje pro tuto vzd lávací službu u itelky MŠ spole n s u itelkami ZŠ. Ochota rodi zú astnit se osobn na vzd lávací služb jejich d tí P ímé ú asti na výukových programech se nebrání 92% rodi , což je p íjemné p ekvapení. Jen 8% rodi (p evážn tatínk ) se nechce ú astnit, jako d vod uvedli nedostatek asu. 9
Požadavek na termín konání vzd lávací služby Více jak polovina rodi (53%) považuje jako p ijatelný termín konání vzd lávání až po zápisu jejich d tí do základní školy (termín zápisu leden – únor). 37% se rozhodlo pro konání vzd lávání ješt p ed zápisem, 10% neum lo na tuto otázku odpov d t. Názor na finan ní spoluú ast rodi ástku na nákup pracovních pom cek (nap . pracovních list , psacích pot eb atd.) pro své dít ve výši 1000,-K je ochotno zaplatit pouze 10% rodi . ástka do 500,-K je už p ijatelná pro 90% rodi . Statistické vyhodnocení marketingového výzkumu uvádíme v p ehledné tabulce. Statistické vyhodnocení ASPEKT
HYPOTÉZA
STATISTICKÉ VYHODNOCENÍ
p íprava d tí v p edškolním v ku na školní docházku
rodi e si myslí, že p íprava na školní docházku je d ležitá
100% - ano 0 % - ne
kdo má d ti na školní docházku p ipravovat
rodi e si myslí, že dít má na vstup do ZŠ p ipravovat mate ská škola
zájem rodi o nový vzd lávací produkt
rodi e mají zájem o novou vzd lávací službu
místo konání vzd lávací služby
rodi e preferují poskytování nové vzd lávací služby v mate ské škole
personální zajišt ní nové vzd lávací služby
rodi e up ednost ují u itelky mate ských škol a základní školy jako personální zajišt ní nové vzd lávací služby
p ímá ú ast rodi na vzd lávací služb
rodi e jsou ochotni být p ítomni na vzd lávacích kurzech svých d tí
termín konání nové vzd lávací služby
rodi e preferují konání vzd lávací služby ješt p ed zápisem jejich dít te do ZŠ
finan ní náklady rodi e d tí jsou ochotni vydat rodi na tuto službu maximáln 500,- K za kurz
10
40% - MŠ se ZŠ 25% - rodi e d tí 19% - MŠ 12% -rodi e 4% - n kdo jiný 89% - ano 11% - ne 85% - v MŠ
POTVRZENÍ HYPOTÉZY ano
ne
ano
13% - v ZŠ 2% - jinde 83% - u itelky MŠ a ZŠ 13% - u itelky MŠ 2% - u itelky ZŠ 2% - n kdo jiný 92% - ano 8% - ne 53% - po zápisu do ZŠ 37% - p ed zápisem do ZŠ 10% - neví 90% - maximáln 500,-K 10% - maximáln 1000,-K
ano
ano
ano
ne
ano
Tabulka .1: Marketingový výzkum . 1 - rodi e nezapojených d tí do ESS 4.2. Vyhodnocení dotazníku pro rodi e d tí, které dochází do ESS vypln no z toho vy azeno chybn vypln ných
64 dotazník 4 dotazníky
________________________________________________________________________
celkem jsme statisticky zpracovali
60 dotazník
Informovanost rodi o p ipravenosti d tí na školní docházku 75% respondent uvedlo, že jsou informováni mate skou školou o p ipravenosti svého dít te pro vstup do ZŠ, 23% jsou málo informováni, 2% uvedla, že informováni nejsou. Informace o ESS 95% se o ESS dozv d lo v MŠ, 5% od jiných rodi nebo v oboru p ímo pracují. 98% dostalo od u itel MŠ dostate né a srozumitelné informace o ESS, 2% spíše ne. as konání ESS 91% respondent m vyhovuje 9% as nevyhovuje (d vodem je dojížd ní, hlídání druhého dít te atd.). Interval konání skupinek jednou za týden vyhovuje 78% 22% preferuje interval jednou za dva týdny. Ú ast rodi na ESS 89% rodi uvedlo, že jsou rádi, že se m žou ESS osobn zú astnit, 5% rodi si p ipadalo na skupinkách zbyte ní, 6% rodi nedovedlo na otázku odpov d t 86% vnímalo zapojování rodi do ESS jako velice pozitivní, 10% rodi uvedlo, že byli zapojováni do práce s d tmi málo, 2% rodi tomto typu spolupráce cítilo nep íjemn , 2% se do práce nezapojovalo v bec. Spokojenost respondent s prací u itel Maximáln spokojeno s prací u itelek MŠ bylo 94% dob e hodnotí práci u itelek MŠ 6% Maximáln spokojeno s prací u itelek ZŠ bylo 89% jako dobrou hodnotí práci u itelek ZŠ 8% nespokojeno 3%
11
se p i
Domácí úkoly v ESS zvládá podle rodi 77% s malými problémy 23% d tí Podle rodi je úkol p íliš mnoho. Posouzení p ipravenosti d tí na školní docházku 92% rodi uvedlo, že jim ESS pomohlo posoudit p ipravenost jejich d tí na školní docházku, 2% by uvítalo pomoc odborníka (nap . psychologa) 6% neví 100% respondent by ESS doporu ilo ostatním rodi
m
4.3. Vyhodnocení dotazníku pro u itele ZŠ zapojených do ESS Vypln no celkem 8 dotazník . Z t chto dotazník si dovolujeme citovat alespo zkrácen všechny post ehy u itelek ZŠ zapojených do projektu.
I. Co pozitivního p inesl projekt ESS d tem, rodi m, škole: • radost d tí z u ení hrou • rozvoj v domostí, dovedností a návyk d tí • rodi m možnost sledovat dít v interakci s ostatními d tmi a p i ešení problém • pozorovat d ti a jejich reakce na pokyny u itel • porovnávat schopnosti jednotlivých d tí ve skupin • uv domit si d ležitost p ípravy na školu • rodi m vid t metody p ípravy jejich d tí pro školu • nové nám ty pro práci s d tmi • seznámení s u itelkami MŠ a prost edím v MŠ • seznámení se s budoucími prv á ky • zlepšení p ipravenosti d tí pro vstup do ZŠ • možnost rodi požádat o radu u itele ZŠ, MŠ • v asné odhalení výchovných i vzd lávacích problému budoucích školák • možnost v asného ešení výchovných i vzd lávacích problém p edškolák • spolupráce u itel a vedení MŠ a ZŠ • spolupráce u itel s rodi i • d ti mají rodi e jako pomocníky a partnery p i pln ní úkol • d ti a rodi e si zvykají na pravidelnou domácí p ípravu
12
II. Co pozitivního p inesl projekt ESS vám: • seznámení s d tmi (budoucími prv á ky) a jejich rodi i • plynulý nástup d tí do ZŠ • pozorovat rodi e a d ti p i spolupráci • nové metody práce • spolupráce s u itelkami MŠ • poznávání práce u itelek v MŠ III. Jaká negativa projektu ESS vnímáte? • neza azení všech p edškolák do ESS • asová náro nost pro rodi e • as konání n kterých lekcí pozd odpoledne (d tí jsou unavené) • dlouhé intervaly mezi lekcemi (jednou za dva týdny) • neochota n kterých rodi spolupracovat na lekcích ESS • velké množství úkol na lekci (nestíhají se plnit v jedné hodin ) • hlu né chování n kterých d tí (i rodi ) • neukázn nost n kterých d tí IV. Co byste v ESS ud lali jinak? • podrobn jší zpracování metodiky jednotlivých lekcí • nep ekra ovat po et d tí ve skupin (10 je moc) • n které z lekcí ESS p esunout i do t íd ZŠ • ESS by m lo být povinné pro všechny p edškoláky • aktivní ú ast editelek MŠ v projektu ESS • redukci pracovních list
4.4. Vyhodnocení dotazníku pro u itele MŠ zapojených do ESS Vypln no celkem 8 dotazník . Z t chto dotazník si dovolujeme citovat alespo zkrácen všechny post ehy u itel MŠ zapojených do projektu. I. Co pozitivního p inesl projekt ESS d tem, rodi m, mate ské škole? • rodi e se seznámí s u iteli ZŠ • rodi e vidí u itele v „akci“ • rodi e mohou porovnat chování svých d tí s ostatními ve skupin • ur ení sm ru p ípravy d tí na školu • ukázat rodi m, co mohou pro své d ti ud lat • d ti mají p i práci v ESS oporu ve svých rodi ích • procvi ení dovedností, které p edchází tení, psaní a matematice • procvi ování komunika ních dovedností a návyk d tí • pln ní domácích úkol • nau it d ti dokon it zapo atou innost • rodi e poznávají prost edí MŠ 13
• posilování citových vazeb rodi a d tí • v asné odhalení nedostatk d tí • posílení d v ry rodi k u itel m II. Co pozitivního p inesl projekt ESS vám? • obohacení o nové hravé formy práce s d tmi • možnost (p íjemné, milé) spolupráce s u itelkami (u itelem) ZŠ • seznámení s rodi i p i práci • vid t rodi e a jejich d ti p i spolupráci • uskute n ní besedy s d tským psychologem • kontakt s rodi i d tí • lepší p ipravenost d tí na školu • spolupráce mezi MŠ a ZŠ Letovice • dobrá odezva u d tí (d ti se do ESS t ší) III. Jaká negativa projektu ESS vnímáte? • náro ná p íprava (ale námaha p ípravy se odráží ve výsledku, d ti d lají znatelné pokroky) • velký po et inností v lekcích (nestíháme plnit) • do ESS nejsou zapojeni všichni p edškoláci • nedostatek asu • nedostatek prostor • nedostatek financí na pom cky • když probíhá ESS, ostatní d ti v MŠ musí být spojeny do jedné t ídy (až 30 d tí ve t íd )
IV. Co byste v ESS ud lal(a) jinak? • rozd lit konání ESS v MŠ a ZŠ nap l • místo ESS založit v ZŠ „kroužek p edškolák “ • ponechat ESS v PPP • skupinky d tí maximáln do po tu 7 d tí • zavedení ESS do všech MŠ Všechny uvedené dotazníky naleznete v p ílohách . 5 – 8.
14
$
%
"
&
'!
(
Následující statistika po t zapojených a podpo ených d tí z mate ských školek do projektu ESS potvrzuje zvyšující se zájem mate ských škol, jejich u itelek i samotných rodi p edškolák o vzd lávací produkt.
ŠKOLNÍ ROK 2009/2010
ŠKOLNÍ ROK 2010/2011
ŠKOLNÍ ROK 2011/2012
PO ET PODPO ENÝCH D TÍ/ŽÁK
MŠ T eb tín
16
5
22
43
MŠ Komenského
17
21
33
71
MŠ apkova
13
15
14
42
ZŠ a MŠ K etín
_
15
14
29
ZŠ a MŠ Deštná
_
_
10
10
Celkový po et podpo ených d tí/žák
46
56
93
195
ŠKOLA
Tabulka .2: Po ty zapojených d tí do projektu ESS
15
) *
+
&
6.1. Pro d ti – budoucí žáky 1. ro níku P edškoláci si konkrétn a prakticky vyzkouší, co všechno je v 1. t íd eká (práce v MŠ i škole + domácí úkoly). Mají možnost blíže se seznámit s budoucí paní u itelkou. Poznají a zorientují se v novém prost edí – v základní škole a v první t íd . 6.2. Pro rodi e p edškolák Rodi získá reálný náhled na to, co rodinu eká po vstupu dít te do základní školy (každodenní práce se školákem, pln ní povinností). Získá pov domí o tom, co musí p edškolák zvládnout, a m že si odnést nám ty a inspiraci pro práci doma. Prakticky vidí, jak pot ebné dovednosti rozvíjet. P ínosné je to p edevším pro rodi e nejstarších d tí z rodiny – získají náhled, jaké povinnosti na rodinu ekají po zahájení školní docházky. Mohou navázat užší vztah s budoucí u itelkou svého dít te založený na d v e a spolupráci. Rodi m že porovnat své dít s vrstevníky, vidí jeho interakci na dosp lou osobu a na skupinu vrstevník , m že sledovat jeho reakce (nap . na neúsp ch). Vytvo í si reálný náhled na schopnosti i limity svého dít te; m že se lépe rozhodovat v otázkách jeho další perspektivy (nap . správné na asování nástupu do školy). V p ípad jakýchkoliv pochybností m že požádat o radu, pomoc i odbornou konzultaci. Získá i spojení, kontakty a doporu ení na školská poradenská pracovišt i jiné odborníky. Zú astn né pedagogy m že požádat o názory na vhodnost p ípadného odkladu školní docházky. Posílí spoluzodpov dnost za vzd lávání svého dít te.
6.3. Pro u itelky MŠ Dochází k navázání úzké spolupráce se ZŠ a s rodi i p edškolák – k p enesení a rozd lení kompetencí a inností p edškolní p ípravy na všechny zú astn né subjekty. Pro u itelky mate ské školy lze program ESS i jeho prvky doporu it jako sou ást výchovn vzd lávacího procesu (jako tzv. p edškolní pr pravu). Provád ná cvi ení pak mají depistážní charakter – pomáhají u itelkám vyhledat d ti s oslabenými p edpoklady pro školní práci. Rodi m t chto d tí pak mohou u itelky nabídnout pomoc, radu, p ípadn je nasm rovat na n jaké odborné pracovišt (nej ast ji PPP, logopedie aj.). V asné ešení se výrazn podílí na prevenci neúsp chu dít te v 1. ro níku základní školy.
16
6.4. Pro u itelky ZŠ Pro u itelky 1. ro níku základní školy je práce v edukativn stimula ních skupinách velmi hodnotná. Pedagogická diagnostika (p íloha .9) u itelce umožní každé dít velmi dob e poznat ješt p ed zahájením školní docházky. M že sledovat a rozpoznat míru p ipravenosti dít te ke vstupu do základní školy; pop ípad m že být nápomocna p i úvahách rodi o vhodnosti odložení nástupu jejich dít te do prvního ro níku ZŠ. Pedagogická diagnostika též upozorní na individuální odchylky a oslabení, se kterými bude nutné po ítat v rovin výchovné i vzd lávací. V pr b hu první t ídy mohou být op t cvi ení využívána jako pomoc vytipovaným d tem – pom že jim rozvíjet jejich oslabené funkce, podílí se na prevenci vzniku specifických poruch u ení. Obohacujícím prvkem je i vhodné nastartování spolupráce s rodinou – u itelka zárove pozná i rodi e dít te, jejich zp soby interakce a výchovné postoje.
, -+ Vzd lávací program, který d ti absolvují v rámci edukativn stimula ních skupin pro p edškoláky, má sloužit k jejich bezproblémovému (p ípadn snadn jšímu) za len ní do vzd lávacího procesu v 1. ro níku základní školy a p edejít p ípadnému neúsp chu p i zahájení školní docházky. Takovéto opat ení má pro dít velmi podstatný význam, protože neúsp ch na po átku vzd lávací dráhy m že nep ízniv ovlivnit další pr b h vzd lávání, a tím i jeho perspektivy v pracovním uplatn ní i v dalším život . Naším cílem je, aby d ti ve spolupráci se všemi zainteresovanými subjekty – rodinou, mate skou školou a základní školou – získaly p im enou fyzickou, psychickou a sociální samostatnost a základy k tomu, aby se mohly dále aktivn rozvíjet a vzd lávat.
. *
/ + Bedná ová, J., Šmardová, V. : Diagnostika dít te p edškolního v ku. Brno, Computer Press, a.s. 2011 Bedná ová, J. Šmardová, V. : Školní zralost. Brno, Computer Press, a.s. 2011 Bedná ová, J. Šmardová, V. : Edukativn stimula ní skupiny pro p edškolní d ti. Brno, PPP Zachova 1, 1999 Metodika pro podporu individualizace vzd lávání v podmínkách mate ské školy. Praha, Výzkumný ústav pedagogický, 2007
17
0 1. Pedagogická diagnostika mladších d tí navšt vujících MŠ 2. Informace o edukativn stimula ních skupinách pro rodi e 3. Desatero p edškolního dít te 4. První lekce edukativn stimula ních skupin 5. Dotazník pro rodi e d tí navšt vujících ESS 6. Dotazník pro rodi e d tí dosud nenavšt vujících ESS 7. Dotazník pro u itelky MŠ (zapojených do ESS) 8. Dotazník pro u itele ZŠ (zapojených do ESS) 9. Pedagogická diagnostika u itelky ZŠ (budoucího 1. ro níku)
18
P íl. . 1. - Pedagogická diagnostika mladších d tí navšt vujících MŠ
P ehled o individuálním rozvoji dít te (p ibližn 2x ro n zapsat datum do p íslušného ádku, další záznamy do poznámek)
Jméno dít te Datum nástupu do MŠ
Hrubá motorika (dít a jeho t lo)
Datum záznamu
• má problém v pohybu a v orientaci • má ob asné problémy • pohyby koordinuje, ob as se špatn orientuje • pohybuje se bezpe n , pohyb sladí s rytmem
Jemná motorika • p i zacházení s p edm ty je neobratné • nezvládá manipulaci s drobnými p edm ty • v manipulaci je zru né • koordinace ruky a oka je dobrá
Sebeobsluha • je nesamostatné • v tšinou pot ebuje pomoc • je schopno se obsloužit • je spolehliv samostatné
Držení tužky • neumí držet tužku • drží tužku v dlani • drží tužku k e ovit • drží tužku správn , uvoln n
Slovní zásoba (dít a jeho psychika, jazyk, e ) • rozumí b žným slov m a výraz m • osvojuje si nová slova, ptá se „co to je“
19
• má rozvinutou slovní zásobu • má bohatou a aktivní slovní zásobu
Vysp lost e i
Datum záznamu
• vyslovuje špatn v tšinu hlásek • p etrvává nesprávná výslovnost • vyslovuje bezchybn • vyslovuje správn , jasn , z eteln
Tvo ení v t • vyjad uje se hlavn neverbáln • tvo í jednoduché v ty • tvo í v ty, které mají více slov • vyjad uje se v souv tích
Komunikace • p evážn sd luje, o p íjem informací nemá zájem • snaží se o dialog • vede dialog, ale má problémy • ve vedení dialogu si po íná zda ile
Vnímání (poznávací schopnosti a funkce) • vnímá bez zám ru • vnímá dominantní znaky • vnímá i vedlejší znaky, pozná zm nu • vnímání je relativn diferencované
Tvo ivost, fantazie • v innostech jen napodobuje • p evládá nápodoba • snaží se uplat ovat tvo ivost a fantazii • je tvo ivé, nápadité, iniciativní
Pozornost, soust ed ní • nesoust edí se • soust edí se krátkodob , snadno se rozptýlí • dokáže se soust edit na innost, která ho zajímá • je pozorné a soust ed né
Pam
a u ení • nedovede si zapamatovat • zkušenost si vybaví, reprodukuje nep esn 20
• pamatuje si i detaily, dob e reprodukuje • zám rn využívá pam
i u ení
ešení problém , myšlení
Datum záznamu
• nerozlišuje znaky a vlastnosti p edm t • p i rozlišování znak a vlastností chybuje • rozlišuje podstatné znaky a vlastnosti • rozlišuje znaky, odhaluje podobnost a rozdíl
Základní matematické pojmy • matematickým pojm m nerozumí • chápe n které pojmy, samo je nepoužívá • rozumí základním pojm m • pojmy užívá zpravidla správn
Po etní operace • nedokáže t ídit a seskupovat • t ídí s pomocí dosp lého • p i t íd ní a seskupování ob as chybuje • samo t ídí, seskupuje a porovnává zpravidla bez chyb
íselné a matematické p edstavy • nepoužívá íselné pojmy • za íná používat íslovky • za íná tvo it íselnou adu • umí po ítat po jedné
Orientace v prostoru a ase • nechápe asoprostorové pojmy • rozumí n kterým pojm , rozlišuje ásti dne • zvládá orientaci v prostoru a ase • orientuje se na ploše
Grafické dovednosti • pouze márá • pokouší se zobrazit jednoduché znaky a tvary • napodobuje základní geometrické tvary • geometrické tvary kreslí i na základ slovní instrukce
Kresba • kreslí a neví co • hotový výtvor pojmenuje 21
• kreslí s ur itým zám rem, ale asto ho m ní • ví, co kreslí, zám r dodrží
Kresba postavy
Datum záznamu
• nezobrazí lidskou postavu • kreslí „hlavonožce“ • postava má základní ásti t la • postava má i další ásti a detaily
V le, vytrvalost (sebepojetí, city, v le) • nesoust edí se, nedokon í innost • za íná reagovat na dopomoc dosp lého • k dokon ení innosti pot ebuje povzbuzovat • dovede innost samostatn dokon it
Respektování pravidel • nechápe pravidla • chápe pravidla, ale neumí se jimi ídit • snaží se dodržovat pravidla • chápe pravidla a jejich smysl, dokáže je p ijmout
Pln ní úkol • nedovede postupovat podle jednoduché instrukce • pokynem se ídí, v pr b hu innosti ho opustí • dodržuje jednoduché pokyny • sleduje i složit jší instrukce a pokyny
Sebeovládání • samo se nedokáže ovládnout • za íná p im en reagovat • zpravidla reaguje adekvátn , n kdy situaci nezvládne • je schopno kontrolovat svoje chování a city
Spole enské návyky • spole enské návyky nechápe • s uplat ováním návyk má problémy • návyk m rozumí a snaží se jimi ídit • spole enské návyky v zásad dodržuje
City a jejich projevy • projevuje se necitliv • reaguje necitliv v p ípad , že je ohroženo, unaveno 22
• je schopno soucítit • chová se v tšinou citliv a ohledupln
Sebeuv dom ní
Datum záznamu
• nemá sv j názor • pokouší se vytvo it vlastní názor • dokáže rozpoznat svoje p ání a vytvo it si názor • sv j názor umí projevit
Komunikace s dosp lým (dít a ten druhý) • zachovává si odstup • za íná komunikovat • komunikuje, asto si vynucuje pozornost • komunikuje, je p im en aktivní
Kontakt s d tmi • nekomunikuje • snaží se navazovat kontakty • komunikuje • komunikuje bez problém , je aktivní
Za azení do skupiny d tí (dít a spole nost) • je samotá • postupn se za le uje • upev uje pozici ve skupin • ve skupin spolupracuje, má v ní svoje místo
Zapojení do spole enských aktivit • není schopno vyjednávat • vyjednává s obtížemi • dokáže se dohodnout • vyjednává bez problém , uzavírá dohody a kompromisy
Spolupráce • není schopno spolupracovat • ke spolupráci pot ebuje pomoc • za íná samo spolupracovat • spolupracuje, spole nou hru obohacuje a rozvíjí
Poznatky (dít a sv t) • má velmi elementární poznatky • poznatky za ínají být ut íd né 23
• má poznatky o bezprost edním okolí • má pov domí o širším okolí
Adaptabilita
Datum záznamu
• nedovede se p izp sobit zm n • d lá mu potíže se p izp sobit • zm ny a nové situace zvládá za pomoci dosp lého • je adaptabilní, dokáže se p izp sobit
Poznámky:
24
P íl. . 2. - Informace o edukativn stimula ních skupinách pro rodi e
Základní škola a Mate ská škola K etín, okres Blansko, p ísp vková organizace K etín 142, 679 62
tel.: 516 470 626, 736 484 626
! ( )* + # ) *, - .
*
/ .*01' 0 $!2 3-4 &5
$ , %.
*
:)* ) *,
.' 3# +' 0
;<
"# " $ % !&'
$ 8 / & )9 , % .
*
. !&'6 +/ " 06'
)*7
$
;
12 &9*!) * +
12 !+
"
!&'6 .' 0&5) 6 .
@
! .*01' *7 , !&
!&'6 =1
.$: ! 12 &9*!) * !&'6/ *
+ +!B')
* !.
1 2 . + .!0 !?
,'
+0
+ 1 ,0
+
) C! / $5 0 + . 1!0? & 5 '
3
!. + .' B)!*/ +DE + .' &5)
F
) + &!+ , GHIJ
1!+
.& 5
( !& + $6 . A .+ ! ) &01) % <71
!&'6>/
*!)7 A 1 ,!$
( = H<
K
1!?
+*7
)'. 7 L
K >
!?$! + : +! ! '*7 M C!+! ! '*7 A . !&'6' 0 . !) 6*0 " !?$! .)0, !$: ! ? *!$: ! $ + / + + ',* , 12 &. $/ 1 $!) $ ! ' , / !?$! 2 6' A . 06' )*!0 @ ? *!$: $ + 0 . !) 6*0 . !&'6' ? 6 *0 !$: ) *, *! !) &!+ , , *!)D/ !& !, / ? '9 5 1! E
;8 " @ %
OK 8
K
LG
? .* $ + !$: ' C! + , +5 7 *!+0 '*0 + . .$ + 12 &9*!) * + 06 + . & 5 ' & $ 1!&1! 0 1!?! 0 + & 5 12' 1 ,' +DE + . !$ $ . !. +' &5 +'
25
P íl. . 3. - Pedagogická diagnostika p edškolák
SLEDOVÁNÍ A HODNOCENÍ ROZVOJE A U ENÍ P EDŠKOLÁKA Jméno dít te: Dít je v MŠ : prvním – druhým – t etím – tvrtým rokem Dít má – nemá odloženou školní docházku Stupnice hodnocení: 1 dosud nezvládá 2 zvládá s vynaložením maximálního úsilí 3 p etrvávají problémy 4 zvládá spolehliv a bezpe n N nehodnoceno, nelze íci, neprojevuje se Hodnocení provádíme na za átku školního roku, dále 2-4 krát b hem roku (max. 4 sloupce)
DESATERO P EDŠKOLNÍHO DÍT TE 1. Praktická samostatnost dít te
1. 2. 3. 4.
Poznámky
(fyzický rozvoj, pohybová koordinace, sebeobsluha) - je dostate n fyzicky vysp lé - jeho pohyby jsou koordinované (hází a chytá mí , udrží rovnováhu na jedné noze, b há, ská e, pohybuje se bezpe n ) - samostatn se obléká - je samostatné p i jídle - je samostatné p i denních úkonech (hygiena, úklid pom cek a hra ek) - dovede si samo poradit s b žnými problémy (úklid odpadk , hra ek...) - dokáže se postarat o své v ci
2. Sociální informovanost
1. 2. 3. 4.
(orientace v prost edí, okolí i v praktickém život ) - vyzná se ve svém okolí, ví, kde bydlí, kam chodí do školky - rozumí b žným okolnostem, d j m, 26
Poznámky
-
jev m, situacím (má základní poznatky o p írod a život lidí) ve známém prost edí se pohybuje a vystupuje samostatn s pomocí dosp lého se zorientuje v novém prost edí dovede vy ídit jednoduchý vzkaz dokáže si vhodn íct o to, co pot ebuje odhadne nebezpe nou situaci, neriskuje
3. Citová samostatnost
1. 2. 3. 4.
Poznámky
1. 2. 3. 4.
Poznámky
(emo ní stabilita, kontrola a ízení svého chování) - zvládá odlou ení od rodi po ur itou ást dne - vystupuje samostatn , vyjád í souhlas, nesouhlas, má sv j názor - emo n stálé, bez výrazných výkyv nálad - reaguje p im en na drobný neúsp ch - dovede odložit p ání na pozd jší dobu - p izp sobí se konkrétní situaci i innosti
4. Sociální samostatnost
(soužití s vrstevníky, uplatn ní ve skupin vrstevník , komunikace, spolupráce, spolupodílení se) - uplat uje základní spole enská pravidla (pozdravit, požádat, pod kovat, omluvit se) - dovede se vcítit do pot eb druhého dít te - dokáže vyslovit a obhájit sv j názor - dokáže vyjednávat a domluvit se - dovede se zapojit do práce ve skupin - komunikuje a spolupracuje s ostatními d tmi - p i skupinové innosti se snaží p isp t svým podílem - ídí se danými pokyny
5. Výslovnost, gramatická správnost, slovní zásoba, bezproblémová komunikace 1. 2. 3. 4. -
vyslovuje správn všechny hlásky mluví ve v tách, dovede vypráv t p íb h mluví gramaticky správn (rod, íslo, as..) rozumí v tšin slov a b žn užívaným výraz m má bohatou slovní zásobu, užívá b žné výrazy b žn komunikuje s dosp lými i d tmi, je schopno dialogu - rozumí asoprostorovým pojm m (nad, pod, dole, vedle, naho e, krátký, dlouhý, lehký, t žký, d íve, pozd ji, v era, dnes...) 27
Poznámky
- zná bezpe n geometrické tvary
6. Lateralita ruky, koordinace oka a ruky, držení tužky 1. 2. 3. 4.
Poznámky
- up ednost uje užívání jedné ruky - je zru né p i zacházení s p edm ty, hra kami, pom ckami a nástroji (staví, modeluje, st íhá, kreslí...) - tužku drží správn s uvoln ným záp stím - dokáže vést stopu tužky, napodobí základní obrazce a tvary (pop . písmena)
7. Diferencované vnímání
1. 2. 3. 4.
Poznámky
1. 2. 3. 4.
Poznámky
(sluchová a zraková analýza a syntéza) - rozlišuje podstatné znaky p edm t (barva, tvar, figura, pozadí) - rozlišuje zvuky, slyší hlásku ve slov - umí slovní fotbal, odebere poslední a první hlásku ve slov , vytleská slabiky - najde rozdíly na obrázcích nebo na podobných slovech - složí / rozloží obrázek z n kolika tvar - post ehne zm ny ve svém okolí
8. Logické a myšlenkové operace
(porovnávání, t íd ní, azení, íselné p edstavy, ešení problém ) - dovede porovnávat vlastnosti p edm t - t ídí p edm ty dle daného kritéria - se adí p edm ty podle velikosti vzestupn i sestupn - vyjmenuje íselnou adu a spo ítá prvky do 5 (do 10) - p emýšlí, uvažuje, odpovídá na položené otázky, eší jednoduché problémy a situace, hádanky a rébusy
9. Zám rná pozornost, úmyslná pam - dovede soust edit pozornost na ur itou innost po ur itou dobu - soust edí se i na ty innosti, které nejsou aktuáln pro n j zajímavé, které mu byly zadány - dokáže si zám rn zapamatovat, co prožilo, 28
pro u ení 1. 2. 3. 4.
Poznámky
vid lo, slyšelo, je schopno si toto po ur ité dob vybavit a reprodukovat
10. Pracovní chování, zám rné u ení - dokáže p ijmout úkol i povinnost - dokáže postupovat dle pokyn - zadaným innostem se v nuje soust ed n , neodbíhá, dovede vyvinout úsilí k dokon ení úkol - dovede rozlišit hru od systematické innosti - je schopné zám rn se u it
Pracovní poznámky, záv ry:
29
1. 2. 3. 4.
Poznámky
P íl. . 4. - První lekce edukativn stimula ních skupin ESS – První lekce 1. Sluchová pam 2. Báse
– p edstavování s mí em
Hola hoši do práce, pomáhejme mamince: ty ud lej polínka a ty roztop kamínka, ty ud lej kaši ku, ty dej na st l vázi ku. Ty, malý, se dívej a p kn nám zpívej.
Ruka je lehce sev ená, postupn se natahují jednotlivé prsty: palec, ukazová ek, prost ední ek, prstení ek a malí ek. Totéž cvi ení provádíme i na druhé ruce. 3. Grafomotorika – Autodráha – Kreslení – list .1 4. Grafomotorika – rozcvi ovací cviky – Jedním tahem – str.1 5. Grafomotorika – rovná svislá a vodorovná ára – Kreslení – list . 3,5 6. Sluchová analýza – vytleskávání slabik – hra ky, ovoce, zelenina 7. Pravolevá orientace – Hlava, ramena, kolena, palce... (pojmy naho e,dole) 8. Motorika – „Silnice z papíru“ – nejd íve vyst ihujeme pruhy z papíru (2-3), potom pruhy zkoušíme vytrhávat. 9.
e – vypráv ní pohádky „ ervená Karkulka“
Pracovní listy na dom : Zrakové vnímání I – tvary naho e, dole P ed íselné p edstavy Rozcvi ovací cviky – Jedním tahem Sluchové vnímání
30
P íl. . 5. - Dotazník pro rodi e d tí navšt vujících ESS
DOTAZNÍK PRO RODI E D TÍ, KTERÉ DOCHÁZÍ DO ESS
Vážení rodi e, dovolujeme si vás tímto zp sobem požádat o pomoc p i vyhodnocení projektu edukativn stimula ních skupinek, které p ipravují vaše d ti na vstup do školy základní. Odpov zte, prosím, pravdiv na otázky v dotazníku. Dotazník je anonymní. D kujeme vám za spolupráci. Pedagogové ZŠ Letovice. __________________________________________________________________________ 1. Dopl te název mate ské školy, ve které vaše dít dochází do edukativn stimula ních skupinek (dále jen skupinek) ___________________________
2. Informuje váš mate ská škola o p ipravenosti vašeho dít te (d tí) pro vstup do základní školy? Vyberte jednu odpov
.
- ano, dostate n a srozumiteln nás informuje - spíše ne - nedostáváme žádné informace o p ipravenosti a zralosti našeho dít te (d tí)
3. Napište, kde jste se dozv d li o práci skupinek. _________________________________________________________________
4. Byly vám u itelkami podány dostate né a srozumitelné informace o skupinkách ješt p ed jejich zahájením? Vyberte a ozna te vhodnou odpov
.
- ano, byli jsme dostate n informováni - spíše ne - neobdrželi jsme žádné informace 5. Napište, co o ekáváte, že by se m lo vaše dít ve skupinkách nau it: _______________________________________________________________ 31
_______________________________________________________________ _______________________________________________________________ _______________________________________________________________ _______________________________________________________________
6. Jak vám vyhovuje as konání skupinek? - vyhovuje - nevyhovuje (napište pro : ________________________________________)
7. Jaký interval pro konání skupinek je podle vás ideální. Vyberte jednu odpov
.
- jednou týdn - jednou za dva týdny - jiný interval (uve te jaký: ________________________________________)
8. Jak byste charakterizovali ú ast vás rodi Vyberte jednu odpov
(prarodi ) ve skupinkách?
.
- jsme rádi, že se m žeme ú astnit (uve te pro : ________________________________________________) - jsme tam zbyte ní (uve te pro : ________________________________________________) - nedovedu odpov d t
9. Pokud jste zapojováni u itelkami do innosti skupinek spole n s vašimi d tmi, pokuste se charakterizovat, jak tuto spole nou práci vnímáte: - velice pozitivn (uve te pro : ____________________________________) - zapojujeme se málo (uve te pro :__________________________________) - je mi to nep íjemné (uve te pro : __________________________________) - do práce s dít tem nejsme zapojeni
10. Jak hodnotíte práci u itelek ve skupinkách? Napište prosím váš názor na práci u itelek MŠ: ________________________________________________ _______________________________________________________________________ na práci u itelek ZŠ: _________________________________________________ _______________________________________________________________________
32
11. Jak vaše dít zvládá domácí „úkoly“ ze skupinek? - výborn - dob e - jen s malými problémy (jakými:________________________________) - špatn (pro : _____________________________________________________ ________________________________________________________________)
12. Napište, jaké dovednosti se vaše dít ve skupinkách doposud nau ilo? _______________________________________________________________________ _______________________________________________________________________ _______________________________________________________________________
13. Pomohli vám skupinky posoudit p ipravenost vašeho dít te pro vstup do první t ídy - ano, dovedu te lépe posoudit schopnosti svého dít te - ne, stále o svém dít ti pochybuji - ne, uvítal(a) bych radu odborníka (nap . pedagoga, psychologa) - nevím
14. Odpov zte, co se vám na skupinkách líbí: ____________________________________ ________________________________________________________________________ Co se Vám na skupinkách nelíbí: ___________________________________________ ________________________________________________________________________
15. Doporu il(a) byste ostatním rodi m p edškolák ú ast ve skupinkách? - ano, skupinky doporu uji - ne, nedoporu uji (napište pro :______________________________________)
D kujeme vám za váš as a názory.
33
P íl. . 6. - Dotazník pro rodi e d tí dosud nenavšt vujících ESS
DOTAZNÍK PRO RODI E D TÍ, KTERÉ JEŠT NENAVŠT VUJÍ ESS ________________________________________________________________________ Vážení rodi e, pomozte nám pomocí tohoto dotazníku zkvalitnit práci edukativn stimula ních skupinek, které již fungují ve vaší MŠ a p ipravují p edškoláky na vstup do školy základní. P e t te si ,prosím, pozorn následující otázky a odpovídejte pravdiv . Dotazník je anonymní. Za Vaši ochotu a spolupráci d kují pedagogové ZŠ Letovice. _________________________________________________________________________ Dopl te prosím tyto údaje:
1. Vaše dít (d ti) navšt vuje(jí) mate skou školu (dopl te název školky) ______________________
2. Dopl te prosím íslem po et vašich d tí v p edškolním v ku ____________
3. Myslíte si, že je d ležitá p íprava d tí pro vstup do základní školy? Ozna te vámi vybranou odpov
.
- ano je - ne není (uve te pro : _________________________________)
4. Kdo hlavn by m l dít na vstup do základní školy p ipravovat? Zakroužkujte pouze jednu z následujících odpov dí: - rodi e dít te - mate ská škola - mate ská škola ve spolupráci se školou základní - základní škola v „p ípravkách“ pro p edškoláky - n kdo jiný – uve te kdo: ______________________ 5. M li byste zájem o p ípravný kurz pro vaše dít v p edškolním v ku? - ano - ne (uve te pro : ____________________________________) 34
6. Kde by se tento kurz m l uskute nit? Vyberte pouze jednu z odpov dí. - v mate ské škole - v základní škole - na jiném míst , uve te kde: ________________________
7. Kdo by m l d ti v t chto kurzech p ipravovat? Op t vyberte jednu odpov
.
- u itelky mate ské školy - u itelky základní školy - u itelky mate ské a základní školy sou asn - n kdo jiný – kdo: _______________________
8. Jste ochotni vy nebo n kdo jiný dosp lý (nap íklad prarodi ) z vaší rodiny s dít tem osobn kurz navšt vovat? - ano - ne (uve te d vod: ____________________________________)
9. V jakém období by byl kurz pro vašeho p edškoláka vhodný? Op t vyberte a ozna te pouze jednu odpov - p ed zápisem do prvního ro níku (do ledna) - po zápise do prvního ro níku (od února) - nevím, nemohu to posoudit
10. Jaká vámi hrazená finan ní ástka ur ená na nákup pom cek (nap . pracovních list ), by pro vás byla p ijatelná: - maximáln 500,- K za celý kurz - maximáln 1000,- K za celý kurz
11. Jaké je vaše bydlišt ? (dopl te pouze obec nebo m sto bez p esné adresy) 35
______________________________________
12. Jaký je váš v k? _____________
13. Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzd lání? - základní - st edoškolské bez maturitní zkoušky - st edoškolské s maturitou - vysokoškolské - jiné (uve te jaké: __________________________________)
14. Jste
- máma - táta - jiný p íbuzný dít te (d tí)
D kujeme za vaše odpov di.
36
P íl. . 7. - Dotazník pro u itelky MŠ (zapojených do ESS)
DOTAZNÍK PRO PEDAGOGY MŠ ZAPOJENÝCH DO ESS:
Vážené kolegyn , dovolujeme si vás oslovit s prosbou o spolupráci p i vyhodnocení projektu ESS. A to prost ednictvím vašich názor , které nám, prosím, sd lte formou tohoto dotazníku. Neobávejte se pravdivých odpov dí, dotazník je anonymní. Za Vaše odpov di d kují pedagogové ZŠ Letovice. _________________________________________________________________________ 1. Co pozitivního p inesl projekt ESS d tem a rodi m vaší MŠ?
2. Co pozitivního p inesl projekt vám?
3. Jaká negativa projektu vnímáte?
4. Co byste ud lal(a) jinak?
P íl. . 8. - Dotazník pro u itelky ZŠ (zapojených do ESS)
37
DOTAZNÍK PRO U ITELE ZŠ ___________________________________________________________________________ Vážené kolegyn a kolegové, dovolujeme si vás oslovit s prosbou o spolupráci p i vyhodnocení projektu ESS. A to prost ednictvím vašich názor , které nám, prosím, sd lte formou tohoto dotazníku. Neobávejte se pravdivých odpov dí, dotazník je anonymní.. _________________________________________________________________________ 1. Co pozitivního p inesl projekt ESS? - (d tem, rodi m, vám, mate ské i základní škole)
2. Co pozitivního p inesl projekt vám?
3. Jaká negativa projektu vnímáte?
4. Co byste podle vašeho názoru ud lali v projektu ESS jinak?
38
P íl. . 9. - Pedagogická diagnostika u itelky ZŠ (budoucího 1. ro níku)
Pedagogická diagnostika, kterou si zpracovává u itelka budoucího 1. ro níku ZŠ K etín na základ prací d tí ze zápisu do 1. ro níku ZŠ a ESS. Pomocí zna ek a symbol zaznamenává dovednosti jednotlivých d tí.
M napo ítá do M pojmy M tvary T analýza, syntéza PS - úchop PS jemná motorika PS grafomotorika Postava LOGO výslovnost Pam
- po et slov
Protiklady Chování Rychlost Samostatnost Obecný p ehled Poznámka
39
Honzík
Dominik
enda
Bertík
Adámek
Eliška
Danuška
Cilka
Barunka
Ani ka
Jméno dít te
