PREVENCE EXTRÉMISMU JE PROFESIONÁLNĚ ŘÍZENÁ PRÁCE Je dobře, že se připravují opatření k potlačení extrémismu. Bylo by ještě lepší, kdybychom také přestali jeho růst podporovat, jako jej podporujeme už mnoho let. Tak například je známou taktikou extremistů najít neřešený etnický problém. Tím, že se staví do role ochránců majority, pak mohou problém zhoršovat a získávat popularitu. Už patnáct let neřešíme problém vztahu Romů a Gádžů (Neromů, bílých). Pouze to předstíráme a celou dobu se hádáme, kdo je víc vinen a zda nás spasí represe nebo pomoc. Naposled v roce 2003 navrhla pracovní skupina příslušné Rady vlády další nutný postup a upozornila, že dosavadní proces nefunguje a že povede mimo jiné k růstu ghet a k extremismu. Odkázala na podrobné návody a na domácí i zahraniční zkušenosti, co dělat dál. I koncepce, kterou ministr Kocáb nyní chystá, by měla vyhovovat vyzkoušené dobré praxi přípravy zásadních řešení. Mimo jiné musí navrhovat konkrétní legislativní i exekutivní opatření a odhady jejich dopadů a nákladů v oboru vzdělávání, zaměstnanosti, sociální pomoci, zdraví, bezpečnosti a sousedských vztahů. Pokud nedošlo ke konsenzu, musí porovnat variantní návrhy a jejich komplexní dopady a náklady. Musí uvést návrhy a kritiku od těch, kterých se problém nejvíce týká – od příslušných úřadů, odborníků, zástupců krajů a obcí, nevládek, politických stran, Romů i Gádžů (včetně sousedů). Pokud připravovaný materiál bude splňovat tyto profesionální požadavky, bude to východisko ke zlepšení a autorům bude patřit poděkování. Měl by se vyhnout nedostatkům zpráv, které byly předkládány každoročně už léta. Místo konkrétních návrhů opatření, jejichž schválením začíná navržená činnost, byly předkládány pouze organizační návrhy, analýzy a všeobecná prohlášení. Chyběl ověřitelný odhad cílů a dopadů i odhad celkového nákladu státu, krajů a obcí. Často chyběly legislativní návrhy i vyzkoušená konkrétní doporučení obcím. Všem se nekriticky vnucovaly nápady těch, kdo právě měli moc. Kritika jediného prosazovaného přístupu i porovnání možných variantních řešení byly vycenzurovány a vláda se o nich nikdy nedozvěděla. V takzvaném připomínkovém řízení se pracovníci několika úřadů vždy dohodli na kompromisním ošetření detailů a ostatních se nikdo neptal. Místo komplexního praktického řešení se žádaly další peníze na podkladě mlhavých slibů, které zkušení odborníci nebrali vážně a které samozřejmě nebyly splněny. Na rozdíl od toho byly jednotlivé akce často úspěšné, zejména z iniciativy a zásluhou krajských, obecních a terénních pracovníků, některých Gádžů a některých Romů (a jednoho Inda). Nikdo na světě však ještě nevyřešil komplexní etnický problém jednotlivými akcemi, i když jsou dobře míněné a obětavě prováděné. Pokud by byl snad opět předložen podobný materiál, máme dvě možnosti. Buď realizujeme urychleně neodkladná opatření a zároveň připravíme urychleně konkrétní podklad pro zásadní rozhodnutí: s návrhy, náklady, ověřitelnými odhady dopadů a s porovnáním možných variant. Pak můžeme začít řešit problém koordinovaně a efektivně. Nebo budeme pokračovat v neprofesionálně řízené práci, dostaneme málo peněz a část z nich opět vyplýtváme, zvýšíme konflikt, dále podpoříme vzájemnou nenávist, posílíme ještě víc extremisty a začneme pořádně pracovat později, až si to další zhoršení situace vynutí. P.Pergler Následuje text dle www.strategickaprace.php5.cz, odkaz Romové.
Extremismus [2]
stránka 1 z 10
NÁVRH OŠETŘENÍ VZTAHU ROMŮ A GÁDŢŮ 1. V roce 2003 ustavil příslušný zmocněnec komisi (viz příloha 1), která podrobně navrhla (a) jak připravit koncepci romské integrace, (b) proč nestačí izolovaná konkrétní dílčí opatření ani všeobecné roční zprávy a (c) k jakým zhoršením dojde, když se bude pokračovat dosavadním způsobem. V komisi pracovali Romové i Gádžové s rozsáhlou praktickou domácí i mezinárodní zkušeností. O návrhu nebylo dosud rozhodnuto a očekávaná zhoršení se dostavují (viz příloha 2 až 4).. Na doporučení bylo periodicky upozorňováno. 2. V současné době projednává veřejné správa návrh celostátního zavedení dobré praxe koncepční / strategické práce, kompatibilní s návrhem v bodě „1a“. (Reference je náměstek ministra financí Tomáš Zídek, další reference na požádání). Není možné teď zaručit, zda a kdy vláda tuto dobrou praxi zavede. Protože je nebezpečí z prodlení, nedoporučuji na to v našem případě čekat. 3. Doporučuji, aby ti, kdo mají zodpovědnost: (a) Uvážili, zda si přejí připravit příslušnou strategii/ koncepci/ politiku, nebo jak se vypořádají s pokračujícím jejím nedostatkem (definice a odkaz na podrobnou informaci viz příloha 5). (b) Pokud se rozhodnou koncepci připravit, aby se seznámili s materiály dle bodu „1a“ a „2“ nebo konzultovali s některým praktikem, který použitelné koncepce opakovaně úspěšně připravil. (c) Není-li „a“ ani „b“ možné, aby vysvětlili v médiích, proč se situace zhoršuje a proč se integrovaná opatření nepřipravují. 4. Nedoporučuji: (a) omezit se na dílčí konkrétní opatření, mediální a masová vystoupení a proklamace, (b) pokračovat v psaní dalších zpráv, podobných dosavadním, bez prakticky vyzkoušené metodiky přípravy koncepcí, (c) během přípravy návrhu koncepce ignorovat krizová opatření, (d) místo otázky „jak řešit souvisící dílčí problémy“ řešit otázku „kdo je vinen“. P. Pergler (kontakty viz příloha 6)
revidováno 2009
07 28
HMo/=09 01 20 KRI
Revize 2009 04 29 2009 07 28
Článek ing. Karla Holomka v LN doplněn jako příloha 7 Článek D. Beňáka v BL doplněn jako příloha 8
Extremismus [2]
stránka 2 z 10
PŘÍLOHA 1 (z dopisu vládnímu zmocněnci) Informace k materiálu pro vládu o romské integraci Výbor, hodnotící z pověření zmocněnce pro lidská práva průběh integrace Romů, uvedl ve svém hodnocení mimo jiné tento text: Při přípravě existující koncepce chyběla vyzkoušená metoda a profesionální koordinace. Řízení přípravy realizace koncepce bylo improvizované. Od začátku nebyly jasně dohodnuty úkoly, struktura a harmonogram, podle kterých se mají dílčí výsledky plnění předávat a upřesňovat. Výbor pro integraci, ve snaze eliminovat tyto nedostatky, přijal jiný způsob hodnocení a aktualizace koncepce. Vzhledem k restrukturalizaci veřejné správy musí koncepce obsahovat i jasné pokyny a návrhy, směřující k samosprávám a do nevládní sféry a předpokládající státní podporu pro vytváření podmínek k plnění této koncepce i v těchto sférách. Absenci reálných možností působení v těchto sférách za současného stavu fungování veřejné správy po její reformě a nekoordinovanost řízení těchto procesů vládou pokládá Výbor za základní nedostatek. Požadavky a náměty, které Romové již po léta podávají, nejsou vždy plně akceptovány, podobně jako nejsou využívány všechny zkušenosti z terénu. Chybí popis účinků různých opatření, návrhy rozhodnutí o prioritách, odhady následků, kontrolovatelné cíle a mechanismy jejich kontroly, jasné požadavky na výzkum a zjišťování dat, profesionálně řízený dialog, popis uvažovaných variant řešení. Koncepce je sice vládou schválená, neplynou z ní však reálné a závazné směry dalšího vývoje a zásadní realizační rozhodnutí. Náklady na „řešení“ situace Romů dosahují již stovek milionů korun, náklady na přípravu a realizaci koncepce jsou ve srovnání s tím minimální. Výbor proto žádá Radu, aby urychleně doporučila vládě zahájit ihned aktualizaci koncepce integrace s termínem dokončení návrhu v lednu 2004. Příprava návrhu musí odpovídat profesionálním požadavkům, to jest být řízena nezávislým koordinátorem, užívat vyzkoušenou a adaptovanou metodu řízení přípravy, porovnat a hodnotit varianty řešení, využít spolupráci expertů a veřejné správy, od začátku zahrnout profesionálně řízený dialog a uvádět významné rozdílné pozice, pokud byly sděleny. Výbor vidí dvě možná řešení : Bude-li politická vůle zahájit koordinovanou aktualizaci, může Výbor vybrat a doporučit koordinátora, jehož funkce bude muset být v souvislosti s tím zřízena. Na požádání může Výbor zajistit zahájení práce a sloužit jako garant úspěšné přípravy konkrétní koncepce. Pokud nebude politická vůle, pak členové Výboru soustředí své úsilí na kontakty se zahraničními i domácími organizacemi a evropskými institucemi a budou soustavně upozorňovat vládu, parlament i veřejnost na chybějící konkrétní koncepci jako na základní nedostatek a na nutnost plnění mezinárodních závazků, které ostatně jsou EU vyžadovány a byly podmínkou vstupu ČR do EU. Výbor si vyhrazuje právo, aby jeho zpráva byla nedílnou součástí hodnocení a návrhů vládního zmocněnce a byla beze změny předložena vládě, pokud nebude jinak dohodnuto s předsedou Výboru. Výbor pokládá tento požadavek za legitimní a oprávněný, neboť Výbor v sobě zahrnuje hodnotící elementy ze všech oblastí veřejné správy, samospráv i nevládní sféry. Výbor souhlasí s tím, aby kromě jeho materiálu a jeho souhrnu byly v dohodnuté formě Radě předloženy zároveň i jiné pozice a návrhy.
Hodnocení Výboru bylo zahrnuto do materiálu pro vládu, ale uvedený text byl vynechán a členům Rady nebyl sdělen. Na poradě Rady dne 25. února 2003 byl materiál s vynechaným textem schválen. Pro schválení nehlasovali Romové, kteří nesouhlasili s vynecháním textu, s jinými údaji ve zprávě nebo se způsobem přípravy a projednání zprávy. Materiál byl vládou schválen dne 12. března 2003. Ing. Karel Holomek, místopředseda Rady pro zál. romské komunity, 26. března 2003
Extremismus [2]
stránka 3 z 10
Přílohy 2 až 4 jsou mé příspěvky, připravené v rámci spolupráce na materiálu pro vládu dle přílohy 1. Konečné redakce materiálu jsem se nezúčastnil, byl jsem mimo Evropu. PP PŘÍLOHA 2 GHETTA: přicházející váţné riziko pro ČR Co jsou ghetta? Jsou to sociálně izolované městské oblasti s nízkou kvalitou bydlení, kde obyvatelé jsou většinou chudí, nezaměstnaní, málo vzdělaní, etnicky odlišní, imigranti nebo sociálně nepřizpůsobiví, často s kombinací těchto charakteristik. Co je příčinou vzniku ghett? Ghetta vznikají všude, kde společnost nezaujme včas proti nim uvážená integrovaná opatření. Nazývají se také barong-barong, bidonville, slum, pueblos jóvenes, favelas nebo barrios marginales. Chudí hledají levné ubytování. Realitní kanceláře na ghettech dočasně vydělávají. Města se snaží zbavit obtížných spoluobčanů. Koncentrace obyvatel s uvedenými charakteristikami přitahuje podobné občany a některé tyto charakteristiky posiluje. Nevzdělaní občané, kteří vyrostli v atmosféře nezaměstnanosti, jsou těžko zaměstnavatelní a nemají o zaměstnání zájem. Občané neudržují a ničí obydlí, nezachovávají normy hygienické, právní ani sociální a ztrácejí kontakt s vlastní kulturou. Roste konflikt, zoufalství a škody. Bydlení v blízkosti ghett je ostatním občanům těžko snesitelné. Extremisté posilují ve vlastním zájmu pro-ghetto a anti-ghetto pozice, stupňují konflikt a ztěžují obyvatelům ghetta přechod na jiný způsob života. Někteří politici konflikt využívají a posilují. Jiní propagují viditelné či populistické akce, místo aby zahájili urychlenou přípravu konkrétní koncepce řešení. Izolované akce dlouhodobě nepomáhají, i když na první pohled nebo při místní aplikaci vypadají hezky, zejména když nejsou založené na osobní hluboké znalosti místního terénu a na informaci o zahraničních zkušenostech. Patří sem posílení policejního dozoru, přísnější zákony, zdravotní výchova a zdravotní terénní práce, kulturní akce, rozptýlení obyvatel ghetta, výpovědi z bytů, terénní poradci, vzdělávání, podmíněná podpora, náboženská činnost, samospráva a podobně. Všechny tyto akce mohou být úspěšné jako součást promyšlené praktické strategie, ale v izolaci nestačí na prevenci zhoršování. Pokud nebyly předem odhadnuty správně náklady a reakce obyvatel, často akce skončí předčasně a snižují naději na zlepšení. Ghetto se stává takřka nedobytnou pevností organizovaného zločinu, kam policie může vstoupit jen ve velkých skupinách za cenu ztrát na obou stranách a negativní publicity v médích, zatím co objektem zločinu bývají obyvatelé odjinud. V ČR je situace dosud poměrně dobrá. Urychlená příprava koncepce romské integrace by předešla zhoršení, které nás jinak čeká. Jak se bude situace zhoršovat, poroste naděje na přípravu koncepce a porostou obtíţe při její realizaci. Řešení dílčími akcemi nemá šanci P. Pergler 2003 01 15, pro Radu vlády, vyžádáno, konzultováno
Extremismus [2]
stránka 4 z 10
PŘÁLOHA 3 KONCEPCE ROMSKÉ INTEGRACE: co má obsahovat a jak připravit její návrh Návrh koncepce musí obsahovat nejprve stručný souhrn vize. Tak například podle některých názorů je základem vize multikulturalismus, podle jiných akcent na povinnosti Romů. Dále návrh zahrnuje konkrétní zásadní opatření, které má vláda schválit. Každé opatření obsahuje i odhad dopadů a nákladů. Mohou to být například exekutivní opatření na úrovni vlády nebo rezortů, granty, předběžné věcné záměry zákonů nebo doporučení krajům. Mimo jiné půjde o opatření ve věci bydlení, bezpečnosti, zdravotnictví, vzdělávání, kultury, zaměstnání, sociální péče a dávek, respektování zákonů a pravidel soužití, extremistických organizací nebo emigrace. Uvažují se i souvislosti mezi opatřeními. Konečně návrh obsahuje odkazy na dílčí materiály, například na porovnání současné situace a historie u nás a v cizině, dílčí problémy, analýzy, verifikovatelné cíle, předpovědi, komentáře, souvislosti s jinými koncepcemi, příspěvky spolupracovníků a podobně. Podklad pro rozhodnutí vlády není příliš dlouhý, protože užívá odkazy. Pokud si tak přeje, vláda má před svým rozhodnutím možnost návrh důvěrně předložit svým poradcům nebo o něm politicky důvěrně vyjednávat. Návrh nebo aktualizace koncepce se připravuje transparentně, všechny materiály jsou tedy trvale přístupné. Od začátku (nebo co nejdříve) může svou pozici sdělit každý, kdo je ochoten intenzivně pracovat podle dohodnuté metody, například kromě ministerstev a orgánů správy i romské a jiné nevládní organizace, pracovníci v terénu, politické strany, kraje a podobně. Když jsou názory různé, jejich autoři se pokusí o konsenzus. Kde se to nezdaří, jsou v návrhu stručně a nezaujatě uvedeny všechny významné porovnané názory a doporučení. Návrh vždy obsahuje i variantu, preferovanou předkladatelem (například ministrem) a nulovou variantu (co se stane, když vláda věcné rozhodnutí odloží). Zkušenosti ukazují, že taková příprava je prakticky možná u nás stejně jako v cizině, pokud se vyvarujeme typických chyb, například: Místo vyzkoušené metody přípravy koncepce čili strategie se improvizuje, nebo se užívají jen dílčí techniky. Dochází ke konfliktům, někdo se snaží prosadit svou variantu a zabránit přípravě jiných, varianty vznikají izolovaně, dojde k přetížení informacemi a zdržení. Jediná varianta se rozešle k připomínkování. Místo spolupráce vznikne nátlak jejích autorů svou variantu protlačit a nátlak jejich protivníků ji zamítnout (hádky v médiích). Předkladatel sám rozhoduje, která pozice je správná a bude proto zahrnuta do návrhu, a která bude vycenzurována a zamlčena. Tím usurpuje kompetenci vlády, podporuje konflikt a snižuje zájem o spolupráci při přípravě návrhu i realizaci. Chybí porovnání vizí. Předloží se materiál, který nelze schválit vládou tak, aby z něho plynuly závazné zásadní úkoly. Zároveň se přijímají izolovaná nedostatečně konzultovaná dílčí opatření. Píšou se stále nové materiály a situace se zhoršuje. Konflikt roste, až si vynutí přípravu koncepce. Koncepce se improvizuje a tím se připravují další problémy (extremismus, organizovaný zločin v nových ghettech, nevzdělaní budoucí pracovníci, nenávist některých Gádžů) Osvědčilo se zahrnout i některé dílčí přístupy, například nezaujatý nezávislý koordinátor přípravy návrhu koncepce, kombinace spolupráce přes internet a prezenčních diskusí, nebo široký dialog. Je však na zadavateli přípravy, jaký přístup si zvolí, pokud je vyzkoušený a účinný. O přípravě koncepcí a praktických zkušenostech existuje přehledná i podrobná literatura. Zároveň s dílčími neodkladnými akcemi se doporučuje připravit uvedeným způsobem koncepci romské integrace nebo očekávat zhoršení situace. P. Pergler 2003 01 15, pro Radu vlády, vyžádáno, konzultováno
Extremismus [2]
stránka 5 z 10
PŘÍLOHA 4 EXTREMISMUS V celém světě vedou neřešené etnické problémy k eskalaci konfliktu. To je dobrá příležitost pro extremistické skupiny, které se mohou zviditelnit, postavit se do role ochránců jednoho z etnik (minoritního nebo majoritního), zvýšit svou akceptabilitu a dále podporovat konflikt, který jim pomáhá. Kde společenský systém nezasáhne, minoritní oběti jsou v neřešitelné situaci. Jejich pasivita v konfliktu je chápána jako vítězství extremistů. Jejich aktivita vede k eskalaci a rostoucímu ostrakizmu. Pokud měli už dříve potíže s přizpůsobením, budou je mít v atmosféře sílící nenávisti dvojnásobné. Čím více budou nenáviděni, tím těžší bude přizpůsobit se. Je to bludný kruh. Prozatím jsou u nás vzájemné vztahy Romů a Gádžů středně negativní s poměrně nízkou a rostoucí úrovní konfliktu, velmi pomalým přizpůsobováním obou stran a s poměrně neefektivním extremismem. Extremismus sílí, kde může předstírat, že nahrazuje nefungující činnosti společnosti, například: radí ministerstvům, provinciím nebo obcím, jak řešit rostoucí problémy; hlídkuje a udržuje bezpečnost; pomáhá obětem. Je nutné trvale ukazovat, že například obce mají dostatek zkušených konzultací pro řešení etnických problémů, včetně extremismu samotného; že policie a terénní pracovníci zvládají bezpečnostní situaci; a že extremisté jsou součástí problému, nikoli součástí řešení. Důležité je, aby mluvčí v médiích působil ve srovnání s extremisty dojmem zodpovědnosti, důraznosti a pochopení problému diskriminace (včetně problému extremismu) jako celku. Domácí i zahraniční zkušenosti ukazují na nutnost ošetření rizika extremismu na dvou frontách. První je důsledný okamžitý postih všech extremistických porušení zákona. Dojem veřejnosti nemá být „popraly se nebo si nadávaly dvě skupiny“, nýbrž „tyto osoby porušily zákon a byly takto potrestány“; nikoli „ti zlí jsou Romové/ Neromové“ nýbrž „.takto řešíme základní příčiny a takto postupujeme proti každému, kdo porušuje zákon, ať je to extremista, Rom nebo kdokoli jiný“ Druhou frontou je celková profesionálně připravená koncepce. Na podporu první fronty bude vyžadovat i změny zákonů a postojů bezpečnostních orgánů ve věci extremismu. Jak už bylo uvedeno, je nutno však koordinovaně dlouhodobě ošetřovat všechny nejdůležitější dílčí problémy, od vzdělání až po bydlení a zaměstnanost. Není naděje, že se růstu extremismu předejde pouze na jedné z obou front. U nás je poměrně silná averze majoritní společnosti k Romům a ve srovnání s tím neobvykle nízká aktivita extrémistů. Bylo by lépe zahájit ošetření, než se situace s extremisty zhorší tak, jak vidíme občas v cizině. Prozatím nedostatkem koordinované koncepce podporujeme jak zhoršování vztahů Romů a Gádžů, tak budoucí nárůst extremismu, který se na začátku bude orientovat hlavně na Romy. P. Pergler, 2003 01 15, pro Radu vlády, vyžádáno, konzultováno
Extremismus [2]
stránka 6 z 10
PŘÍLOHA 5 Koncepce/ strategie/ politika/ reforma je soubor zásadních závazných rozhodnutí a všech jejich významných očekávaných verifikovatelných dopadů, přijatých jako ošetření závažného společenského problému. Z ní se bezprostředně odvíjejí návrhy dalších legislativních, exekutivních a jiných opatření. Metodické otázky viz www.strategickaprace.php5.cz
Extremismus [2]
stránka 7 z 10
PŘÍLOHA 6 P. Pergler: Stručný ţivotopis Přemysl "Mýša" Pergler se narodil v Praze a studoval v Praze (ing) a Brně (CSc). Ve Státním výzkumném ústavu silnoproudé elektrotechniky byl zodpovědný za výzkum systémů a regulací a v Československé akademii věd za několik úkolů v oblasti sociálních systémů. Po roce 1968 učil na graduované škole řízení (Graduate School of Management) Kalifornské univerzity a byl předsedou koordinačního výboru školy. Později pracoval mj. na vedoucích místech v kanadské státní službě a přednášel na kanadské vládní škole pro vyšší státní zaměstnance (dnešní CCMD). Jako majitel a vedoucí partner konzultační firmy P. Pergler Associates Inc. konzultoval, učil a prováděl výzkum hlavně v USA, Kanadě a západní Evropě v oblastech řízení, komunikace (zejména s veřejností), veřejné správy, strategické práce, sociálního výzkumu, a na integraci sociálních a technických systémů. V Kanadě byl mj. předsedou Poradního výboru pro sociální výzkum, předsedou Pracovní skupiny pro strategie, členem Kanadské rady pro národnosti a předsedou jejího výboru pro strategii. Spolupracoval s etnickými minoritami v Evropě, Americe, Africe, Asii a Oceánii. Je občanem České republiky a Kanady. Byl členem odbojových, horolezeckých, kulturních a profesních organizací. Nikdy nebyl členem politické strany. Po roce 1989 občas pracoval také pro prezidenta Československé republiky a pro některé ministry, úřady a pracovní skupiny v České republice, například pro MZeČR, MPSV, MŠMT, MFČR, ÚVČR a tzv. Bezděkovu komisi; koordinoval a metodicky konzultoval strategické činnosti; a byl předsedou týmu, připravujícího zprávu „Koncepce a řízení“ pro premiéra ČR. Adresa v Kanadě: 243 Belford Crescent, Ottawa K1Z 7A9, telefon +1 (613) 729 3782, fax +1 (613) 729 4896 E-pošta:
[email protected] Adresa v České republice: Lipová 18, 120 00 Praha 2, telefon +(420) 224 923 646 Romano Hangos, Brno, číslo 13/2003 Padesátileté výročí. V roce 1953 začal Přemysl Pergler, kterého někteří z vás znají pod přezdívkou “Mýša”, spolupracovat s Romy. Napřed učil negramotné romské vojáky číst a psát a společně s nimi pořádal diskusní a kulturní akce. Teď je na penzi, a pokud je v Evropě, využívá ve spolupráci s Romy své životní zkušenosti. Byl vedoucím pracovníkem veřejné správy, majitelem mezinárodní konzultační firmy, členem rady kanadské vlády pro minority, profesorem na Kalifornské univerzitě a spolupracovníkem ministrů u nás i v cizině. V průběhu těch padesáti let pracoval nejen s Romy, ale i s Indiány, Inuity (Eskymáky), Afroameričany a půl tuctem jiných etnik. Za spolupráci s Romy si nikdy nevzal ani korunu. (red.)
Extremismus [2]
stránka 8 z 10
PŘÍLOHA 7 (doplněno 2009 04 29) Ing. Karel Holomek (Lidové Noviny 2009 04 28):
EXTREMISMUS A NEPŘIZPŮSOBIVÍ OBČANÉ Po tragedii ve Vítkově zase přjmeme několik chvatných opatření: další zákony proti extremistům, dílčí opatření ke zlepšení soužití s nepřizpůsobivými a etnicky odlišnými občany, uspořádáme schůze a konference, dokonce ministr daruje z vlastní kapsy sto tisíc obětem posledního zločinu. To děláme už dvacet let. Proč se tedy tragicky zhoršují vzájemné vztahy, přibývá ghet a extremismu, klesá ochota a schopnost vzájemně komunikovat? Jako odpověď platí u nás totéž, co v celém světě: žádný dílčí problém sociální a etnické exkluze není řešitelný v izolaci, což je dosud náš přístup. Co má například dělat starosta, když je zoufalý z horšící se situace? Může například zvolit jedno ze tří řešení: (1) Nechat nepřizpůsobivé občany dělat celou noc hluk, vyhazovat odpadky na ulici, neplatit nájemné ani pokuty, přihlížet k růstu nenávisti, nechat extremisty okupovat roli strážců pořádku. (2) Vystěhovat nepřizpůsobivé občany do zříceniny nebo je nechat s dětmi spát pod širým nebem (pod nátlakem a pod vylhanou pohrůžkou odnětí dětí) a nechat rodině tisíc korun na měsíc (což je účinná výchova ke krádežím pod trestem hladu). (3) Po vyhodnocení domácích i mezinárodních zkušeností financovat a zorganizovat přípravu návrhu konkrétních doporučení, jak řešit z tohoto hlediska bydlení, vzdělávání, zaměstnání, léčení, vznik ghet, asociální chování, boj proti sílícímu organizovanému zločinu a rostoucímu extremismu a půl tuctu dalších problémů. O všech se dávno ví, že kterýkoli z nich je v izolaci neřešitelný. V tom případě by musel starosta nechat řízení města Pánubohu a řešit celostátní problémy místo těch, kdo k tomu už dvacet let mají mandát, možnosti a fondy. Pokud se týče Romů, měla příslušná Rada vlády návrh konkrétních opatření každý rok připravit pod názvem koncepce. Naposledy před šesti roky podrobně doporučila Radě její vlastní pracovní skupina, jak připravit návrh, jehož schválením se situace přestane zhoršovat a začne zlepšovat. O návrhu dosud nikdo nerozhodl. Už přes deset let se místo konkrétních doporučení opakují fráze, důkazy o neudržitelnosti situace a roztříštěné popisy dílčích opatření, která napadla některé ministerstvo nebo některou agenturu a která se náhodně mění po změně osob nebo vlád. Ke konkrétnímu zlepšení tyto materiály nepomáhají, i když často obsahují cenné dílčí informace. Souvisí to i s tím, že politici o ideologii řešení navzájem nesouhlasí. Prozatím ani jeden z návrhů koncepce jejich názory věcně neporovnal. Minulý pátek rozhodla Rada vlády, že koncepce integrace bude opět aktualizována. Možná pak vláda bude moci závazně schválit jednu z navržených variant konkrétních opatření, která naváže na další související otázky ghet a extremismu. Možná se však pod názvem koncepce znovu improvizovaně připraví další obvyklý materiál, vláda ho opět vezme na vědomí, izolované akce (například zákazy extremistických aktivit) budou selhávat jako dosud a obtíže se budou dále prohlubovat. V tom případě budeme muset počkat, až se situace ještě zhorší. Teprve potom se zahájí profesionálně řízená integrovaná práce na jejím ošetření. Do té doby se u nás budou z rasových a sociálních důvodů zabíjet děti, budovat špinavá a hlučná gheta, posilovat extremisté a ztěžovat mezinárodní styky.
Extremismus [2]
stránka 9 z 10
Příloha 8 27.7.2009
Populistické výroky podporující anticiganismus bohužel přinášejí politikům „ovoce“ David Beňák Oblasti, kterými je důležité se zabývat jsou známé již několik let, jsou to: vzdělávání, bydlení, bezpečnosti, trh práce (nezaměstnanost), zdravotní a sociální péče. Situace Romů se zhoršuje a v posledních měsících velmi rychle. Rada vlády pro záležitosti romské komunity, předložila vládě každoroční zprávu o stavu romských komunit. Součástí zprávy jsou i návrhy dílčích opatření. Tato opatření lze hodnotit jako rozumná. Zásadním způsobem situaci nezlepší, ale ani nezhorší. Scénář, který se téměř každý rok opakuje. Co je důvodem? Na to odpověděla již v roce 2003 pracovní skupina, zřízená touto Radou, která porovnávala praktické domácí a zahraniční zkušenosti při tvorbě koncepcí, reforem.
Ke tvorbě koncepčních materiálů je důležité přizvat vedle ministerstev a dalších institucí veřejné správy, také nevládní neziskové organizace, Romy i většinové obyvatelstvo a nebát se diskuse i se zástupci dalších názorových proudů. Je nutné pracovat s několika variantami cest spolu s hodnocením jejich dopadů na společnost, legislativu či exekutivu a nákladů. Oblasti, kterými je důležité se zabývat jsou známé již několik let, jsou to: vzdělávání, bydlení, bezpečnosti, trh práce (nezaměstnanost), zdravotní a sociální péče. Určitě nesmí být opomenuta spolupráce s kraji a obcemi, aby navržená opatření doporučená vládou byla realizována. Taková koordinace prací samozřejmě vyžaduje nezaujatost, profesionalitu, personální stabilitu a využívání přístupů a metod prakticky vyzkoušených. Příliš experimentů a improvizací si již nemůžeme dovolit. Není složité říci, co nakonec vždy vedlo k selhání:
spolehnutí se na dílčí nekoordinovaná opatření, prosazování jednovariantních řešení neprodiskutovaných napříč názorovými proudy, pasivita spočívající v popisu stavu a v odkládání zásadních rozhodnutí či v absenci kompetence k provádění rozhodnutí.
Jsou to také jedny z příčin vedoucí k posílení extremismu a ke zhoršení situace v sociálně vyloučených lokalitách a zvýšení společenského napětí. Pracovní skupina již v roce 2003 toto předpovídala a navrhla další postup. Uvidíme, zda materiál, který ministr Kocáb připravuje na říjen, vyjde z praktických zkušeností nebo zda bude pokračovat v dosavadní praxi. Nelze již zabránit tomu, že téma romské otázky bude využito k politickému boji o hlasy voličů. Minulost ukázala, že populistické výroky podporující anticiganismus své „ovoce“ politikům bohužel přináší. Kontraproduktivní postupy a nesystematická řešení si vybrala svou daň i v jiných oblastech jako je např. zdravotnictví, věda, důchodová reforma a další oblasti. Na tahu je vláda současná, a to i přesto že nemá dostatečný mandát, ani čas přijmout konečná rozhodnutí. Vláda by měla alespoň zavést praktický a účinný proces přípravy strategických materiálů, reforem. Sociální inkluze Romů patří mezi složité problémy. Spoléháním na dílčí opatření, i když připravená v dobré víře, nedojde k žádné změně a situace se bude ve všech složitých problémech nadále zhoršovat. Cesty řešení je třeba hledat v dobré přípravě.
Extremismus [2]
stránka 10 z 10
