PREKÉRNÍ PRÁCE NA TAPETĚ

34 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 16. ŘÍJNA 2008, DATUM VYDÁNÍ: 24. ŘÍJNA 2008, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle i na http//www.oskovo.cz z Redakční ankety z mezinárodní konference o prekérní práci – str. 2 z Poděkování Nadaci OS KOVO – str. 4

PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: z Poradny na přání z Je agenturní práce „riziková“? z Majetek odborové organizace a jeho prodej

Jak na prekérní práci se v Praze radili kováci ze šesti evropských zemí

Toho Kočku, co ho zabili, jsem neznal, ale znám „kočku“, která chtěla zabít mě, když jsem se s ní rozešel…

NEMÁME KAM USTUPOVAT!

PREKÉRNÍ PRÁCE NA TAPETĚ V Praze o ní jednali kováci ze šesti zemí

Z iniciativy Odborového svazu KOVO se v Praze ve dnech 10. a 11. října sešlo přes 100 zástupců kováckých odborových svazů ze šesti zemí takzvaného Vídeňského memoranda. Mezinárodní konference, která se zabývala rizikovou prací, SDĚLILI KOVÁCI V HRADCI KRÁLOVÉ se zúčastnili kováci z České republiky, Slovenska, Rakouska, Německa (v zastoupení bavorských odborářů), Maďarska a Slovinska. Akce byla pokračováním O návrhu nově chystaného zákoníku práce globálního akčního dne Světové federace kováků (IMF) a Evropské federace a o možných dopadech světové finanční krize kováků (EMF) proti rizikové práci, který připadl na datum 7. října 2008. na mzdový růst a zaměstnanost diskutovala Rada Odborového svazu KOVO na svém zasedání 15. a 16. října v Hradci Králové. V této souvislosti přijala tři prohlášení, podepsaná předsedou OS KOVO J. Středulou, z nichž vyjímáme (v plném znění tato prohlášení otiskneme příště spolu s informacemi z Předsednictva a Rady OS KOVO) podstatné informace. (redakce)

OS KOVO A NÁVRH ZÁKONÍKU PRÁCE Pokud bude současná vláda tento návrh prosazovat, upozorňujeme, že je pro OS KOVO nepřijatelný a jsme připraveni použít všech dostupných odborových prostředků na jeho eliminaci. Josef Středula Zároveň tento návrh chápeme jako pokus, který nepatří do 21. století, ale návrat do období, které se spíše hodnotilo jako nevolnictví! Zaměstnanci v České republice nejsou hluší a slepí a umí si přečíst, posoudit a porovnat úroveň pracovního práva a jeho vzájemné provázanosti! Jsme připraveni demonstrovat, stávkovat,

(Pokračování na str. 4)

Momentálně je nestandardní formou zaměstnáno víc než 8,9 miliónu lidí na celém světě. Za posledních 10 let vzrostl počet dočasně zaměstnaných lidí v Evropě z 1,6 miliónu na 3,4 miliónu a právě v Evropě se tento trend nejvíce „vzmáhá“. Níže přinášíme to nejzajímavější, co na konferenci zaznělo.

Ve fabrice spali na matracích z Vladimír Špánik, Nadace Friedricha Eberta: Člověk by měl mít z práce i radost. z Bart Samyn, zastupující generální tajemník EMF: Co to je riziková neboli prekérní práce? Týká se lidí, kteří nemají jistotu práce, žádné zabezpečení ani ochranu. Jejich pracovní poměr je časově omezený, obvykle jsou velmi špatně placeni, nejsou chráněni proti okamžitému propuštění ani úrazům, nemají možnost školení a vzdělávání, chybí jim ochrana odborů. Je naprosto nepřijatelné, když se běžní zaměstnanci musí obávat, že je nahradí agenturní zaměstnanci, nebo že jim bude pracovní smlouva na dobu neurčitou změněna na dobu určitou. V České republice se stal případ, že agenturní zaměstnanci museli spát přímo ve fabrice na matracích vedle pracovních strojů, používali tamní sociální zařízení a jídlo si „směli“ kupo-

vat v závodní kantýně. A to vše za mizerný plat. Vůbec neopouštěli výrobní areál. To by se v 21. století vůbec nemělo objevit. Snad to patřilo do století devatenáctého. A přitom se podobné případy vyskytují také v Německu, Belgii nebo Francii… a ještě jiný případ. Jedna Italka pracovala jako agenturní pracovnice ve stejné době na dvou pracovištích. Díky tomu si vydělala slušné – v Itálii nadprůměrné - peníze, i když šlo o rizikovou práci. Když ale zašla do banky požádat si o úvěr na byt, byla odmítnuta. Pro banku byla rizikovým klientem vzhledem k tomu, že nemá stálou práci. Většina nově vytvářených míst spadá do kategorie rizikové práce. Například ve Francii je to ze 60 procent. Situaci lze ale změnit a odbory na tom v mnoha zemích již pracují. EMF a IMF proti tomu postupují společně, je to globální problém. Počet pracovních rizikových míst velice roste všude, zvláště ve službách a informačních technologiích. Tento problém by měl být naším hlavním tématem v následujících letech.

Brouk pytlík – práce všeho druhu z Josef Středula, OS KOVO: Před třemi roky jsme zachytili pozoruhodnou pracovní (Pokračování na str. 3)

1

KOVÁK číslo 34 — 24. října 2008

REDAKČNÍ ANKETA Č. 1: Jaké máte zkušenosti s agenturní prací? Českým účastníkům říjnové konference zemí tzv. Vídeňského memoranda v Praze Kovák položil otázku: Jaké máte zkušenosti s agenturní prací? Jaroslav Mariel, předseda ZO OS KOVO Tesla Pardubice: Firma Foxconn CZ, u níž působí naše ZO OS KOVO, využívá agenturní práce. Tyto agentury s námi však nekomunikují, takže nemám žádné oficiální informace. Počty agenturních zaměstnanců se často mění, měli jsme tu Slováky, Rumuny, Bulhary, dnes je tu víc Vietnamců a Mongolů. Stává se, že jsou agenturní pracovníci šikovní a firma má pak zájem, aby přešli do kmenového stavu. Slyšel jsem však, že se tomu agentury různě brání – například často dávají svým lidem do smlouvy konkurenční doložku, aby dřív

než po půl roce po opuštění agentury nemohli nastoupit u žádné firmy, do které byli agenturou zařazeni. Luboš Bidrman, předseda ZO OS KOVO Valeo Autoklimatizace, k. s., Rakovník: Ve Valeu není problém s agenturním zaměstnáváním. Tuto formu práce sice firma využívá, ale tak, aby to nepoškodilo její pověst. Jde o nadnárodní koncern, jemuž by vadila ztráta dobrého jména. Díky tomu mají u nás kmenoví i agenturní zaměstnanci srovnatelné mzdy. Přitom lidé pracující přes agenturu většinou nemají zájem stát se kmenovými

REDAKČNÍ ANKETA Č. 2: Jakou má budoucnost prekérní práce ve vaší zemi? Zahraničním účastníkům říjnové konference zemí tzv. Vídeňského memoranda v Praze položil Kovák otázku: Jak vidíte do budoucna problém prekérní práce ve vaší zemi v porovnání s dneškem? Emil Machyna, předseda slovenského kováckého svazu (OZ KOVO): Vývoj se bude určitě zlepšovat. Některé záleži tosti jsme už teď vylepšili v zákoníku práce a příslušných pracovněprávních normách. Dosud mohli být agenturní zaměstnanci odměňováni hůř než kmenoví, to už nelze. Dnešní ekonomická situace je velmi složitá, a tak uvidíme, co to udělá s agenturním zaměstnáváním, dopad dnešní krize může být poměrně značný. Hódi Zoltán, místopředseda maďarského kováckého svazu (VASAS): V Maďarsku je relativně malé procento půjčovaných zaměstnanců, jedná se asi o 100 000 agenturních pracovníků vůči 3,9 miliónu zaměstnanců. Problém je v tom, že agenturní zaměstnání je nejisté a trvá jen omezenou dobu. Často mají tito lidé nižší mzdy než kmenoví zaměstnanci, nedostávají benefity tak jako ostatní, a tím jsou diskriminováni. Většinou pocházejí z míst, kde je velká nezaměstnanost. Momentálně mám ale pocit, že se růst této formy zaměstnávání zastavil a snižuje se počet půjčovaných pracovníků. Nakolik se tento fenomén stane stabilním, zatím nedokážu říct. Nepočítám s tím, že by se to mohlo obrátit a dojít k dramatickému nárůstu agenturní práce. Chceme docílit, aby agenturní pracovníci měli ze zákona stejné podmínky jako kmenoví, pak určitě budou využíváni jen minimálně – čili v pracovních špičkách, a ne, jak je to dnes u některých podniků, že ze 40 až 50 procent staví na agenturní práci. Jak došlo k uvedenému pozitivnímu trendu? Jsou tu určitě okolnosti, které na nás nezávisí, například hospodářský růst, který je pomalejší než před čtyřmi nebo pěti lety, a ani růst průmyslové

2

výroby není tak rychlý jako před dvěma lety. Tento fakt samozřejmě snižuje poptávku po agenturní práci. Další faktor je ten, že jsme před dvěma lety dosáhli významné změny v zákoníku práce, která způsobuje, že půjčování pracovních sil je dražší záležitostí oproti dřívějšku. Teď může agentura dávat svým pracovníkům nižší plat pouze 6 měsíců, pak už mají stejnou mzdu jako ti, kdo jsou zaměstnáni na dobu neurčitou. Další faktor - na základě naší iniciativy byl vytvořen evidenční systém agenturního zaměstnávání, takže je možné zjistit, jaký je momentální stav, počet agentur, kolik zprostředkovaly pracovníků a do jakých regionů, na jaká pracovní místa. Z toho je patrná celá struktura agenturního zaměstnávání, což je důležité k tomu, aby ji bylo možné poznat a hodnotit, popřípadě mít na to vliv. Poslední dva faktory. Firma, která využívá půj-

zaměstnanci, protože od své agentury dostávají nad rámec mzdy ještě prostředky na ubytování a je jim zajištěna zdarma doprava do zaměstnání a zpět. Výjimkou jsou ti, kteří si chtějí v místě svého pracoviště zajistit vlastní bydlení. Bez stálého zaměstnání, tedy bez pracovního poměru na dobu neurčitou, nedostanou od banky hypotéku, ani žádnou jinou půjčku. To je jediný důvod, proč někteří opustí agenturu, u níž se mají finančně lépe. Situace ve Valeu asi není typická. Od kolegů funkcionářů, s nimiž se setkávám na odborářských akcích, slýchávám úplně jiné věci. Zvlášť tam, kde jsou agenturně zaměstnáváni cizinci, to není růžové. Třeba dostanou stejné mzdy jako kmenoví zaměstnanci, ale po výplatě musí své agentuře polovinu vrátit. Jinak se s nimi rozloučí. Otřesné je, když si agentura doveze z ciziny lidi, ale až v ČR si na konkrétním pracovišti prověří jejich kvalifikaci a dovednosti. Těm z nich, kteří požadovaným nárokům nevyhoví, nejenže agentura odepře možnost dalšího zaměstnání, ale nechá je ve všem všudy na holičkách. Jenže oni nemají prostředky, za které by tu existovali ani za které by se vrátili zpět do rodné země. Jsou v tu chvíli bezprizorní, vydaní na milost a nemilost osudu… Ptala se JANA BENEŠOVÁ čované pracovníky, musí pravidelně informovat podnikovou radu o tom, jaký je aktuální stav, kolika lidí a kterých pracovních pozic se to týká. Důležitým nástrojem je kolektivní smlouva. V Audi v městě Raab se například podařilo dosáhnout, že v ní mají zakotveno, že firma nesmí mít víc než pět procent agenturních zaměstnanců. To jsou podle mě všechny faktory, které dohromady ovlivnily pozitivní trend. Lidija Jerkičová, předsedkyně slovinského kováckého svazu (SKEI): Situace vypadá tak, že prekérní práce bude do budoucna nejvýznamněji zastoupenou formou pracovních vztahů. Momentálně ještě není stav kritický, ale pokud se bude trend dále rozvíjet jako dosud, tak k tomu určitě dojde. Problém je v tom, jak někteří zaměstnavatelé chápou flexibilitu práce, jako nástroj jak velmi rychle a efektivně propustit zaměstnance. Také jakákoliv změna v zákoníku práce, k níž u nás dochází, vede ke zkracování výpovědní lhůty a snižování odstupného. Samozřejmě my jako odbory usilujeme, abychom tento negativní trend zvrátili. Ptala se JANA BENEŠOVÁ

JAK PRACUJE PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO AGENTURNÍ PERSONÁL PŘI ZO OS KOVO ŠKODA-AUTO, A. S. Středisko vzniklo na základě rozhovorů mezi členy představenstva a vedením ZO OS KOVO Škoda-Auto z důvodu navyšování počtu agenturních zaměstnanců v celé firmě Škoda-Auto oproti dohodnutému počtu dle platné kolektivní smlouvy (a s předpokladem dalšího možného navýšení) a samozřejmě v důsledku hromadění stížností od agenturních zaměstnanců. Činnost tohoto střediska byla zahájena v květnu 2007. Hlavním úkolem střediska je působit jako poradní místo pro agenturní zaměstnance a pomáhat jim řešit jejich problémy u zaměstnaneckých agentur. Během pár týdnů se středisko rozběhlo a hned se objevil první problém. Místo aby vedení agentur začalo napravovat své chyby, tak přešly do protiútoku a přes své mistry zahájily útok na své zaměstnance formou zastrašování. Uvedu jen pár příkladů, jak se některé agentury chovají ke svým zaměstnancům.

Běžným jevem je například – neproplácení svátků a dovolených průměrem, ale paušální částkou, místo svátků nařizovat dovolenou. Mzdové předpisy jsou tak všeobecné, že to v praxi znamená, že se odměňuje podle obličeje. V pracovní smlouvě je totiž stanovena minimální hodinová mzda a ústně slíbená částka je podmíněna řadou dodatků. (Pokračování na str. 4)


PREKÉRNÍ PRÁCE NA TAPETĚ (Pokračování ze str. 1) smlouvu jednoho agenturního zaměstnance. V kolonce druh práce bylo uvedeno: práce v oblasti průmyslu, zemědělství a službách. To znamená naprostou flexibilitu. Takový člověk může jeden den pracovat na poli, pak v automobilce a následně třeba na obecním úřadě. Ve smlouvě bylo dále uvedeno: zaměstnanec souhlasí s rozvržením pracovní doby do dvousměnného, třísměnného nebo nepřetržitého pracovního výkonu, s prací v noci a s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby. To je brouk Pytlík – práce všeho druhu. Ve smlouvě se předem také deklaruje, že pracovní a mzdové podmínky tohoto dočasně přiděleného zaměstnání nejsou horší než srovnatelného pracovníka v řádném pracovním poměru. Onen zaměstnanec tak už dopředu se vším souhlasil. Ve smlouvě se rovněž určuje, že zaměstnanec po dvanácti měsících pracovního poměru požádá o jeho prodloužení. Mzda byla stanovena ve výši 51 korun hrubého na hodinu. Tato smlouva byla zachycena ve zbrojařském podniku. Již byla opravena a neměla by v současnosti v této podobě existovat. Je snad cílem lidstva mobilita v tržním hospodářství za cenu nové formy otroctví? V České republice je 2317 zaměstnaneckých agentur, což je naprosto nepotřebný počet. Naší snahou je kultivovat jejich prostředí. Dělí se na bílé, tedy dodržující zákony, šedé, tedy ty, které se sem tam dopouštějí nelegálnosti, a na černé, které jednají nelegálně.

Asociace má svůj etický kodex, který obsahuje ustanovení, že agenturní zaměstnanci musí mít srovnatelné podmínky jako ti kmenoví. Tento bod ale původně v cizině vznikl k ochraně kmenových zaměstnanců, kteří jsou mnohde placeni hůře než agenturní. Máme zájem, aby takzvané černé i šedé agentury z trhu postupně zmizely, protože vrhají špatné světlo na ty solidní. Koordinujeme kontrolní činnost. Se zástupci OS KOVO jsme navštívili ministra práce a sociálních věcí s požadavkem, aby kontrolu posílil. Za tímto účelem bude ustavena pracovní skupina. Ve Francii působí 1500 agentur. U nás je počet agentur tak vysoký z toho důvodu, že si mnohé firmy zařídily licenci, ale přitom agenturní zaměstnávání neprovozují. Pracujeme s lidmi, kteří nechodí do práce rádi, ale proto aby zaplatili složenky a měli na živobytí.

Jaro bude horké z Zdeněk Škromach, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR: Těším se na dobu, kdy budou agentury svým zaměstnancům platit více než kmenovým za flexibilitu, která je po nich vyžadována, ale zatím tomu tak není.

Nechodí do práce rádi z Jaromíra Kotíková, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí: Flexibilita je potřebná, ale komu a k čemu? Existují profese, které se bez ní neobejdou. Nemělo by ale docházet ke zneužívání. z Rudolf Hahn, Státní úřad inspekce práce: V průměru připadá 1,5 inspektora na okres. Především vyřizujeme došlé podněty, a to asi 5000 ročně. Proč existuje tak velký počet agentur? Mnoho firem potřebovalo založit agenturu jen pro omezený počet zaměstnanců. Mělo by se to zlepšit. Na ministerstvu práce a sociálních věcí začal proces, v němž je postupně odnímán status těm agenturám, které neplní podmínky. Letos jsme zkontrolovali asi 100 agentur. Přitom se setkáváme s pracovními smlouvami, které sice nejsou tak široké jako ta, o níž referoval pan Středula, ale blíží se jí. Naše sankční opatření jsou stále častěji napadána u správních soudů, a ty je leckdy zruší. Loni jsme udělili sankce za 54 miliónů Kč a letos do konce září už 55 miliónů korun. Největším smutkem mě naplňuje situace cizinců v oblasti agenturního zaměstnávání. z Luboš Rejchrt, Asociace poskytovatelů personálních služeb v ČR: Agenturní zaměstnávání není podle našeho pohledu rizikovou prací, jde jen o to, jestli se dodržují daná pravidla. V této oblasti existují nejen negativní, ale i pozitivní příklady. Naše asociace vznikla v roce 2004 proto, aby stabilně kultivovala trh práce. Naši zákazníci jsou vesměs zahraniční firmy, které mají ze svých zemí dlouholeté zkušenosti s agenturním zaměstnáváním. Distancujeme se od výstřelků, které zde byly popsány.

Z konference o rizikové práci - zleva: E. Machyna (OZ KOVO), J. Středula (OS KOVO), E. Foglar (GMTN)

Když jsem byl ještě ministrem práce a sociálních věcí, byl přijat nový a moderní zákoník práce, ale před pár dny přišly návrhy na podstatné omezení práv zaměstnanců. Systém zajištění zaměstnanců v nezaměstnanosti je v České republice jeden z nejtvrdších v EU. Několik let se nezvyšuje minimální mzda. Evropská unie se otevřela trhům z Asie, a přitom nedostatečně usiluje o to, aby zaměstnanci třeba v Číně měli stejné podmínky jako zaměstnanci v Evropě. Celá odvětví se tak na starém kontinentě stávají nekonkurenceschopná. Zaměstnanci pracují v Asii za zcela jiných podmínek než jejich evropští kolegové. Mělo by se usilovat o vyrovnávání těchto podmínek, ale i o ochranu pracovního trhu EU. Česká republika to nemůže dělat izolovaně. Když přijdeme v parlamentu s návrhem na zvýšení sankcí za porušování podmínek v pracovněprávní oblasti, tak se nám namítá, že by to některé firmy zlikvidovalo. Proč má ale existovat firma, která porušuje zákony a těží z toho? Vláda naopak výrazně omezuje počet zaměstnanců kontrolních orgánů. Obávám se, aby nenastal soumrak nad pracovními právy. V České republice jsou ohrožována práva zástupců zaměstnanců, tedy odborů. Zaměstnavatelé u nás nikdy nezažili vážný sociální nesmír, a tak si neváží sociálního smíru. Věřím, že se i v České

republice podaří uhájit práva zaměstnanců, velmi horké ale asi bude příští jaro. U nás se říká: pracuj, třeba i rád, ale nechtěj za to žádné peníze. z Zoltan Hódi, VASAS (Maďarsko): u nás v Maďarsku pracuje 6,5 procenta zaměstnanců na dobu určitou. Agenturní zaměstnávání reguluje zákoník práce. Mzda agenturního zaměstnance se může od mzdy kmenového zaměstnance lišit jen po dobu šesti měsíců. Usilujeme však, aby byla možnost tohoto rozdílu zrušena.

Jako bezzubý pes z Michael Knuth, IG Metall (Německo): Za posledních pět let – zvláště pak od nástupu „rudočerné“ vlády - se v Německu rozšířilo, že se osazenstvo podniků člení na to řádné a to okrajové. Stává se to hlavním tématem. Velmi mnoho činností se vyčleňuje ven z podniku. A my na to nemáme odpověď. Agentury zaměstnávají v Německu již 3,5 až 4 procenta zaměstnanců a zprostředkováním práce se zabývá 15 000 firem, z nichž dvě třetiny mají méně než 50 zaměstnanců. 60 procent agenturních zaměstnanců není zaměstnáno déle než tři měsíce a vykonávají jednoduché, respektive pomocné práce. Stále více kmenových míst se ztrácí, a tak vzniká kultura sociální nezodpovědnosti. IG Metall proto rozhodl, že se tématu zprostředkované práce bude systematicky věnovat. Kampaň k rizikové práci bude probíhat po tři roky. Agenturní zaměstnanci pracují v podniku obvykle tři až šest měsíců a tato fluktuace ovlivňuje akceschopnost v tarifních vyjednáváních. Cítíme se jako pes bez zubů, který nemůže kousat. Agenturním zaměstnancům nabízíme různé služby, například právní poradenství. Když je v podniku jedna třetina zaměstnanců agenturních, musíme se ptát, jestli jsme tam vůbec schopni vyvolat tarifní konflikt. z Emil Machyna, OZ KOVO (Slovensko): Současná finanční krize bude mít velký vliv nejen na zaměstnanost, ale i na pracovněprávní vztahy. Dnes je prý za všechno zodpovědná globalizace, ale není tomu tak. Zodpovědní jsou lidé, kteří dělají vše proto, aby měli co největší benefit. Dnes to musí někdo zaplatit a zaplatí to ti nejchudší – a to není dobré. Do zákoníku práce jsme prosadili ustanovení, že agenturní pracovník má mít stejnou mzdu jako srovnatelný kmenový zaměstnanec. Nyní u nás dochází k určitému poklesu agenturních zaměstnanců. Firmy se totiž připravují na finanční pokles.

Loupeživí rytíři dnes z Josef Středula: Proč v posledních letech rostl počet agenturních zaměstnanců? Zaměstnavatelé vycítili příležitost jak se zaměstnance v případě potřeby bez problémů a odstupného zbavit, a tak snížit náklady. Nechtějí, aby mzda obou typů zaměstnanců byla srovnatelná, ale narazili. Zjistili totiž, že agenturní práce je pro ně daleko nebezpečnější než odbory. Agentury je totiž mohou držet v šachu a vydírat. Vložili například do agenturních zaměstnanců náklady na zaučení a za pár měsíců to museli opakovat s novými. Tím se často zhoršila kvalita výroby. Některým zaměstnavatelům se to přestalo vyplácet. Navíc do toho vstoupily odbory a řekly: (Pokračování na str. 4)

KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3


PREKÉRNÍ PRÁCE NA TAPETĚ

(Dokončení ze str. 3)

tady se dělají nekalosti, a některé firmy dostaly strach. A jak mohou malé agentury přežít? Prostě mnohdy okrádají své zaměstnance. Já jim říkám loupeživí rytíři.

Nástup otrockého systému z Lidija Jerkičová, SKEI (Slovinsko): Nyní je v naší zemi téměř plná zaměstnanost (nezaměstnaní tvoří 4,2 %), v 90. letech to ale bylo 20 až 25 procent. Počet rizikových pracovních míst u nás roste. 80 % loni uzavřených pracovních smluv bylo na dobu určitou. Podle zákona však mohou trvat nejvýše dva roky. Agenturní pracovník může v jednom podniku pracovat maximálně jeden rok a nesmí dostat nižší mzdu než kmenoví zaměstnanci. Agenturní pracovníci měli vyplňovat mezery na pracovním trhu. Tento důvod se však nyní vytratil. Zaměstnavatelům se zalíbila možnost jejich bezproblémového propuštění. Slovinsko se stává státem s otrockým systémem. Politici to ale nechtějí slyšet, jako by se jich to netýkalo. Nenacházíme způsob jak tyto lidi organizovat v odborech. Pracují na jednom místě pár měsíců a pak zase jinde. Měli jsme i v jednom podniku stávku kvůli nelidským podmínkám práce. Ženy se musely hlásit, zda mohou na WC, a bylo jim to povoleno jen dvakrát za směnu. Musely být také označeny v době, kdy mají ženy nárok na horší náladu, a nesměly si zajít ani pro vodu. Agenturní zaměstnanci se však ke stávce nepřipojili, a tak se určitého zlepšení podařilo dosáhnout spíš díky podpoře veřejnosti. Finančně si ale tamní zaměstnanci nepomohli.

Nechtějí být černé ovce z Erich Foglar, GMTN (Rakousko): Prekérní práce znamená, když nevím, kolik vydě-

lám, jak dlouho budu pracovat, nemám sociální zabezpečení, ani vazbu na konkrétní podnik a podnikovou radu. Nárůst zaměstnanosti se v Rakousku děje díky rozšiřování prekérního zaměstnání. Mnoho lidí bylo nuceno přejít na zkrácenou pracovní dobu, protože dostalo jen takovouto nabídku. Týká se to především žen. To ovšem okrajuje příjmy do sociálního a zdravotního pojištění. Prosadili jsme zákonné ustanovení, že pokud u zkrácených úvazků odpracuje dotyčný nakonec více hodin, má právo na příplatek ve výši 25 procent mzdy. To mělo ten efekt, že řada zkrácených úvazků byla převedena na plné úvazky. Už v 70. letech jsme říkali, že agenturní práce je novým otrokářstvím a že je třeba ji odmítnout. Poté jsme dospěli k závěru, že je nutné tuto oblast právně ošetřit. V roce 1988 jsme tak prosadili zákon o agenturním zaměstnávání. Ten ustanovuje, že mzda agenturních pracovníků musí odpovídat mzdě v místě obvyklé. Všechny personální agentury musí být členy příslušné asociace. Když sjednáme kolektivní smlouvu, tak se vztahuje na všechny agenturní zaměstnance. V roce 1998 totiž sami agenturní zaměstnavatelé projevili vůli v těchto intencích kolektivně vyjednávat. Chtěli si totiž zlepšit image, totiž že neprodávají otroky, a tak se zbavit nálepky černých ovcí.

Toto vše je v zásadním rozporu se zákoníkem práce. Značným problémem je také skutečnost, že často tito zaměstnanci nedostávají výplatní pásky. Nebudu tu vyjmenovávat všechny částky mzdy, každý si teď asi dovede představit, o co jsou tito pracovníci okrádáni. Zmíním se ale ještě o jedné důležité položce ve výplatě, a to jsou takzvané ,,cestovní náhrady“. Zaměstnanec sice obdrží částku, na kterou má nárok, ale pro výpočet důchodu je mu započítávána částka o ty cestovní náhrady nižší. Položka cestovní náhrady v jejich mzdách totiž tvoří součást mzdy za odvedenou práci! Cestovní náhrady přece nemají se mzdou za odvedenou práci nic společného. Asi to finančním úřadům nevadí, že stát přichází o daně! Samozřejmě, že agenturní zaměstnávání má pro firmu Škoda-Auto, a. s., velké výhody. Některé z nich uvedu: získávání potřebného počtu personálu (v regionu Mladá Boleslav momentálně není), vyrovnávání výkyvů ve výrobě, nákladová výhoda (ale pozor, k té by docházet nemělo!), jednoduché řešení absence (agentury vždy dodají požadovaný počet ). Další kapitolou jsou nevýhody, kterými zejména trpí kmenový personál: nestabilizovaný personál, velká fluktuace, problémy s odborností, opakované zaučování stále nových a nových zaměstnanců, složitější možnost tyto zaměstnance

4

Rezoluce z konference Konference schválila rezoluci, v níž odmítá současný trend zaměstnavatelů využívat dočasné a agenturní zaměstnance nejen při výrobních špičkách, ale nastálo a trvale. Rezoluce varuje před obsazováním řádných pracovních míst tímto způsobem, čímž se z nich stávají nejistá, špatně placená zaměstnání s možností takového zaměstnance kdykoliv propustit. V tomto smyslu aktéři konference vyzvali národní vlády a Evropskou komisi, aby se uvedeným problémem zabývaly a přijaly příslušná opatření. Text a snímky MARTIN BENEŠ

NEMÁME KAM USTUPOVAT!

KOLEKTIVNÍ VYJEDNÁVÁNÍ A SOUČASNÁ SVĚTOVÁ FINANČNÍ KRIZE

(Dokončení ze str. 1)

V posledních dnech se projevuje snaha některých zaměstnavatelů pod záminkou působení současné světové finanční krize žádat zaměstnance o „pochopení“ – s cílem nepožadovat pro budoucí období nárůsty mezd. Nebudeme bezdůvodně vstřícní! Za nás nikdo v obchodech, u plynárenské firmy či u dodavatele elektrické energie nevyrovná případné dluhy. Žádáme pro zaměstnance podíl na profitu z růstu ekonomiky! A právě proto je pro nás kolektivní vyjednávání na rok 2009 velmi důležité a jsme připraveni podpořit oprávněné požadavky odborových organizací OS KOVO!

přerušovat práci a bít se za práva zaměstnanců tak, jak to dosud Česká republika nezažila. Nemáme kam ustupovat a již se nenecháme nikam zatlačit! My jsme připraveni a budeme se bránit!

JAK PRACUJE PORADENSKÉ STŘEDISKO… (Dokončení ze str. 2)

Tomu ovšem předcházelo podání 250 žalob pro nerovné podmínky agenturních zaměstnanců. A na základě toho se pak podařilo uzavřít kolektivní smlouvu pro agenturní zaměstnance z jakékoliv branže. Nato došlo k podstatnému nárůstu agenturních pracovníků. Loni jich bylo v Rakousku 66 000, což znamená nárůst 221 % od roku 1998. V některých podnicích mají agenturní pracovníci dokonce vyšší mzdy než jejich kmenoví kolegové, a to díky takzvaným referenčním mzdám. Vcelku se však u obou kategorií vyplácí v zásadě stejná suma. z Josef Středula: Spolupráce odborů ze zemí vídeňského memoranda je i po deseti letech, co existuje, stále živá a ještě se zesiluje. Nebýt odborů, tak by se tématu rizikové práce vůbec nikdo nevěnoval.

zastupovat v pracovněprávních záležitostech, téměř nemožnost je odborově organizovat, odlišné společenské návyky a zejména zhoršující se bezpečnostní situace ve městě a okolí. Na závěr bych jen chtěl podotknout, že otázkou agenturního zaměstnávání by se měli hluboce zabývat nejen inspektoráty práce, včetně generálního inspektora, a úřady práce, ale hlavně nejvyšší státní orgány. KAREL JAHODA, za Poradenské středisko pro agenturní personál při ZO OS KOVO Škoda-Auto, a. s.

PROHLÁŠENÍ OS KOVO K AKTUÁLNÍ SITUACI Vláda České republiky se stále tváří, že se finanční krize České republiky takřka netýká! My jsme však vystaveni omezování produkce. Zaměstnavatelé z důvodu nedostatku zakázek snižují počty směn. Vládo, my dopady krize, kterou vy popíráte, zažíváme v každodenním životě! Česká republika není ostrovem jistoty uprostřed finanční bouře kolem nás.

PODĚKOVÁNÍ NADACI OS KOVO

Chtěla bych tímto poděkovat OS KOVO, respektive Nadaci OS KOVO, která mi výrazně pomohla v mé těžké životní situaci. Naneštěstí pro mou rodinu došlo k náhlému úmrtí mého syna v Německu. Tato nešťastná událost nás postihla nejen ztrátou našeho syna, ale i výraznou částkou, kterou jsme museli vynaložit na vyřizování spojené s přepravou jeho tělesných ostatků zpět do ČR. Díky ZO OS KOVO při FAB, ale i naší společnosti mi bylo okamžitě finančně přispěno na první nezbytné výdaje, které mi tímto vznikly. Dále mi předseda VZO oznámil, že je možné požádat

o pomoc Nadaci OS KOVO, která mé žádosti vyhověla. V těchto dnech jsem obdržela částku 40 000 Kč, která tyto náklady částečně pokryla. Je mi jasné, že tato pomoc by nebyla možná, pokud bych nebyla členkou OS KOVO. Děkuji OS KOVO ještě jednou za finanční podporu v naší nelehké situaci. HELENA MATULOVÁ, členka ZO OS KOVO při FAB Rychnov nad Kněžnou

KOVÁK číslo 34 — 24. října 2008/příloha

PORADNY NA PŘÁNÍ Sociální rubrika

Jak se hradí zdravotní pojištění za neplacené volno? Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO

V podnikové kolektivní smlouvě máme na letošní rok sjednáno, že zaměstnavatel poskytne zaměstnancům pečujícím o nezaopatřené děti neplacené volno v rozsahu dvou týdnů, jestliže zaměstnanec o toto volno požádá a jestliže uhradí za dobu neplaceného volna celou částku zdravotního pojištění (za zaměstnance i za zaměstnavatele). Celé pojistné nemusí hradit podle ustanovení kolektivní smlouvy zaměstnanec vyjmenovaný v § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb. Je toto znění použitelné i pro rok 2009? J. V., Valašské Meziříčí Po dobu neplaceného volna zaměstnanec ani zaměstnavatel neplatí pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, toto se odvádí pouze z dosaženého příjmu. Pojistné na zdravotní pojištění však za dobu neplaceného volna být hrazeno musí. Jakýmsi fiktivním vyměřovacím základem je zde minimální mzda. Je-li pracovní volno bez náhrady příjmu poskytnuto na kratší dobu, přičte se k úhrnu příjmů započitatelných do vyměřovacího základu zaměstnance za každý kalendářní den, po který toto volno trvalo, poměrná část minimální mzdy připadající na jeden kalendářní den v daném měsíci. V souladu se zněním § 9 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, hradí pojistné na zdravotní pojištění z jedné třetiny zaměstnanec a ze dvou třetin zaměstnavatel (4,5 % VZ zaměstnanec a 9 % VZ zaměstnavatel). Jak je to s možností úpravy platby pojistného za období neplaceného volna, zjistíme z platného znění § 9 odst. 3) zákona č. 48/1997 Sb. : Písemnou smlouvou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem může se za-

městnanec zavázat zaplatit zaměstnavateli zcela nebo zčásti částku odpovídající pojistnému, které za zaměstnance má zaměstnavatel povinnost hradit v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu. Při neomluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci je zaměstnanec povinen zaplatit zaměstnavateli částku odpovídající pojistnému, které zaměstnavatel za zaměstnance za tuto dobu uhradil. Zaměstnanec se tedy může zavázat k platbě celého pojistného za dobu svého neplaceného volna, avšak tento závazek nemůže být součástí kolektivní smlouvy. Musí se jednat o dvoustrannou dohodu mezi konkrétním zaměstnancem a zaměstnavatelem. Ani v této dohodě se však nemůže zavázat k platbě celého pojistného zaměstnavatel. Závěrem k vámi uváděnému ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Zákon ve svém § 3 odst. 8 vyjmenovává skupiny zaměstnanců, pro které neplatí minimální vyměřovací základ. Minimální vyměřovací základ zaměstnance je roven minimální mzdě, která činí pro rok 2008 částku 8000 Kč. Pod písmenem c) jsou uvedeny osoby pečující celodenně a řádně alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o jedno dítě do 15 let věku.

Zdravotnické okénko

Platí narkomanka poplatky u lékaře a za hospitalizaci? PhDr. VÁCLAV VOJKŮVKA, expert na zdravotní pojištění

Dcera je závislá na droze a měla problémy nejen v práci, prostě všude. Nastoupila ochrannou léčbu. Bude platit poplatky u lékaře a za léčebný pobyt v nemocnici? E. Č., Planá nad Lužnicí V prvé řadě je potřeba si ujasnit, zda vaše dcera léčbu nastoupila dobrovolně, anebo jí byla nařízená soudem, a to z vašeho dotazu není zřejmé. Podle zákona regulační poplatky neplatí: 1. jde-li o pojištěnce umístěného v dětském domově, ve školních zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, 2. při ochranném léčení nařízeném soudem, 3. při léčení infekčního onemocnění, kterému je pojištěnec povinen se podrobit, při nařízené izolaci ve zdravotnickém zařízení nebo při nařízených karanténních opatřeních k zajištění ochrany veřejného zdraví,

4. jde-li o pojištěnce, který se prokáže rozhodnutím, oznámením nebo potvrzením vydaným orgánem pomoci v hmotné nouzi o dávce. Pokud vaší dceři byla ochranná léčba nařízená soudem, tak regulační poplatky neplatí nejenom u péče, která je spojena s jejím problémem či diagnózou, ale tyto nebude platit ani u žádné další lékařské péče po dobu ochranné léčby. V případě, že ochrannou léčbu nastoupila dobrovolně, tak poskytovaná lékařská péče podléhá regulačním poplatkům, tj. 30 Kč za návštěvu u lékaře spojenou s klinickým vyšetřením a 60 Kč za případnou hospitalizaci ve zdravotnickém zařízení. Přičemž den, ve kterém byla přijata, a den, ve kterém jí byl pobyt ukončen, bude počítán jako jeden den.

VÝVOJ INFLACE V ZÁŘÍ 2008 Ing. ALENA PAUKRTOVÁ, úsek odborové politiky OS KOVO Inflace vyjádřená indexem spotřebitelských cen domácností zaměstnanců (domácnosti, v jejichž čele je osoba v pracovním poměru, a k sociální příslušnosti ostatních členů domácností se nepřihlíží) dosáhla v září 2008 proti stej-

nému období minulého roku hodnotu 106,0 procenta a od počátku roku 2008 106,5 procenta. Bleskový odhad harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) pro eurozónu za září 2008 je 3,6 procenta, jak uvedl Eurostat.

I


JE AGENTURNÍ PRÁCE „RIZIKOVÁ“? Ing. ALENA PAUKRTOVÁ, úsek odborové politiky OS KOVO

Riziková práce je termín, který se používá k popisu nestandardní zaměstnanosti, která je špatně placená, nechráněná a nezajišťuje dostatečně domácnost a rodinu. V posledních desetiletích došlo k dramatickému nárůstu rizikové práce díky faktorům, jako jsou globalizace, přesun od sektoru výroby k sektoru služeb a rozšíření informačních technologií. Tyto změny vytvořily novou ekonomiku, která požaduje flexibilitu na pracovišti a ve svém důsledku způsobuje pokles standardních vztahů na pracovním trhu a dramatický nárůst rizikové práce. Podle Evropské federace kováků (EMF) je termín „riziková práce“ (precarious work, precarious employment) používaný pro nestandardní formy práce, pro něž je typické snadné skončení pracovního vztahu, nízká nebo nižší mzda a případně nižší míra sociálního zabezpečení. Pracovní místa se vždy považují za riziková, pokud jsou to pracovní místa: z s malou jistotou pracovního místa z s nízkou a nejistou mzdou z bez sociálního zabezpečení (z pohledu důchodu, zdravotního pojištění, dávek v nezaměstnanosti) z bez ochrany proti propuštění z bez odborného školení z s nízkou nebo žádnou ochranou zdraví a bezpečnosti při práci z bez zastoupení prostřednictvím odborů. Typickým příkladem rizikové práce v ČR je práce vykonávaná prostřednictvím agentur práce. Agenturní práce naplňuje všechny výše uvedené obecné znaky:

1. práce s malou jistotou pracovního místa Zatímco jiní zaměstnavatelé mají zákoníkem práce zakázáno řetězení pracovních poměrů na dobu určitou (trvání pracovního poměru mezi týmiž účastníky je možné sjednat celkem na dobu nejvýše 2 let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru – blíže viz § 39 ZP), toto ustanovení se výslovně netýká agentur práce. Agentury práce tedy uzavírají především tyto pracovní poměry, případně zaměstnávají zaměstnance na dohody o pracovní činnosti. Při skončení takového pracovního vztahu není zaměstnanci poskytnuta žádná finanční kompenzace formou odstupného.

2. práce s nízkou a nejistou mzdou Zákoník práce zaručuje poskytování minimální mzdy všem zaměstnancům, tedy i těm, kteří mají uzavřený pracovní poměr na dobu určitou nebo pracují na základě dohody o pracovní činnosti. Na dohodu o pracovní činnosti, jejíž používání agenturami práce je také možné, se již nevztahuje ustanovení zákoníku práce o zaručené mzdě, těmto zaměstnancům tedy není zaručena vyšší mzda za kvalifikovanější práci. Co se týče speciálně agenturních zaměstnanců, zákoník práce jim v ustanovení § 309 odst. 5 zajišťuje kromě stejných pracovních i stejné mzdové podmínky srovnatelného kmenového zaměstnance uživatele. Agenturní zaměstnanec by tak měl být zatříděn do stejného tarifního stupně jako kmenový zaměstnanec, měl i pobírat příplatky ve výši poskytované u uživatele, například navýšené nad minimální zákonnou hranici v kolektivní smlouvě. Právě toto ustanovení bývá v praxi často agenturami práce porušováno. Agenturní zaměstnanci nemají dostatek informací o skutečných podmínkách u uživatele, i případné vymáhání oprávněných nároků je pro ně velmi komplikované.

3. práce bez sociálního zajištění Agentury práce často kombinují odměnu za práci s jinými platbami, například cestovními náhradami. Celková čistá finanční částka se tedy jeví z pohledu agenturního zaměstnance jako vysoká, nezřídka vyšší, než

II

je celková mzda kmenového zaměstnance. Problém je však v tom, že cestovní náhrady se nezapočítávají do vyměřovacího základu pro účely dávek nemocenského či důchodového pojištění nebo pro účely výpočtu podpory v nezaměstnanosti. Pokud tedy agenturní zaměstnanec onemocní, mohou být jeho dávky velmi nízké, nízká je jeho případná podpora v nezaměstnanosti, nižší je i jeho důchod.

4. práce bez ochrany proti propuštění Zaměstnanci v pracovním poměru na dobu neurčitou jsou za určitých podmínek chráněni před výpovědí. Jde například o zaměstnance v pracovní neschopnosti, zaměstnankyně těhotné nebo čerpající mateřskou dovolenou, zaměstnance na rodičovské dovolené nebo zaměstnance pracující v noci, kteří jsou ze zdravotních důvodů dočasně k práci v noci nezpůsobilí. Tato ustanovení však nechrání zaměstnance zaměstnané na dobu určitou, kterým uplynutím doby pracovní poměr prostě končí.

5. práce bez odborného školení Je pravdou, že zaměstnavatelé investují stále více prostředků do vzdělávání a školení svých zaměstnanců. Avšak nelze očekávat, že budou investovat do zaměstnanců dočasně zapůjčených. Ty si zaměstnavatelé najímají v potřebné kvalifikační skladbě, pokud již nevyhovují, najmou si jiné. Obdobně postupuje i agentura práce. Do udržení a zvyšování kvalifikace agenturních tak nikdo neinvestuje.

6. práce bez zastoupení prostřednictvím odborů Zaměstnanci pracující na dobu určitou nebo na základě dohody o pracovní činnosti obvykle do odborů nevstupují. Je to dáno především dočasností jejich úvazků. Tudíž ani agenturní zaměstnanci nebývají organizováni v odborech. Založení odborové organizace přímo u zaměstnavatele, tedy agentury práce, je velmi obtížné, protože zaměstnanci jednak působí v agentuře obvykle na dobu určitou, kromě toho jsou rozmístěni u různých uživatelů a jejich vzájemné kontakty jsou tak omezeny. Navíc agentury práce nemají zájem na tom, aby u nich bylo kontrolováno dodržování pracovněprávních předpisů. Proto by pravděpodobně každou snahu o organizování v odborech potlačily hned v zárodku, prostě tím, že by s aktivními organizátory již pracovní poměr na dobu určitou neobnovily. Stejně tak i případné členství agenturního zaměstnance v odborové organizaci u uživatele je obtížné právě z důvodu časté změny působiště. Agenturní zaměstnanci tak nemají kam se obrátit o radu v případě, že je vůči nim porušována pracovněprávní legislativa. Odborová organizace působící u uživatele ani obvykle nemá dostatek informací, na jejichž základě by mohla kontrolovat dodržování pracovněprávních předpisů ve vztahu k agenturním zaměstnancům. Evropská federace kováků aktivně bojuje proti rizikové práci. V rezoluci k rizikové práci se mimo jiné uvádí: že „EMF je přesvědčena, že evropský sociální model je integrální součástí evropského ekonomického modelu, který podporuje vytváření důstojné práce, a je tedy třeba jej bránit. Dále je třeba zavést minimální pravidla a standardy zaměstnanosti chránící všechny zaměstnance a zajistit, že budou dosaženy cíle Lisabonské strategie - stát se nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě, schopnou trvalého ekonomického růstu s více a lepšími pracovními místy a větší sociální kohezí (soudržností).“


MAJETEK ODBOROVÉ ORGANIZACE A JEHO PRODEJ JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO

Odborové organizace v mnoha případech vlastní majetek. Jsou to především nemovitosti a s tím i vybavení těchto nemovitostí, movitý majetek, jako jsou třeba počítače, vybavení knihoven, sportovní a rekreační vybavení apod. Mnohdy již tento majetek neslouží svému účelu nebo organizace nemá dostatek prostředků na jeho udržování, popřípadě organizace zaniká, a tak dochází k prodeji tohoto majetku. O takovémto prodeji musí ale rozhodnout členská základna organizace na konferenci nebo členské schůzi, nikoliv pouze jeho funkcionáři této ZO OS KOVO. O prodeji je potřeba také účtovat a v případě vedení jednoduchého účetnictví tuto skutečnost zohlednit v evidenci majetku. Dále příjem z prodeje veškerého majetku je vždy předmětem daně z příjmů a při prodeji prodeje nemovitého majetku i předmětem daně z převodu nemovitosti. U prodeje majetku podléhá dani z příjmů rozdíl mezi cenou prodejní, výnosem (příjmem) a výší nákladů (výdajů). Základem daně z převodu nemovitosti je cena zjištěná (odhadní) nebo cena tržní (prodejní), pokud by tato byla vyšší než cena zjištěná . Před vlastním prodejem je ale nezbytné provést inventuru a zjistit, zda prodávaný majetek je výhradně majetkem organizace a v jakých hodnotách ho má organizace ve své evidenci nebo účetnictví. Opětovně zdůrazňujeme, že zůstatková hodnota, to znamená hodnota po daňových odpisech prodávaného majetku, je uznaným nákladem (výdajem) proti výnosu (příjmu) z prodeje, a to zejména u prodeje nemovitého majetku, což je velmi podstatná položka (§ 24 odst. 2 písm. b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů).Při získání výnosů (příjmů) z prodeje majetku je ještě možné uplatnit v souladu s ustanovením § 20 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, snížení základu daně, a to následujícím způsobem: Poplatníci, kteří nejsou založeni za účelem podnikání, tzn. nepodnikají v souladu s ustanovením § 2 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, v platném znění (podle kterého se podnikáním rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku, což v souladu s ustanovením § 18 odst. 8 zákona o č. 586/1992 Sb. jsou zejména zájmová sdružení právnických osob, pokud tato sdružení mají právní subjektivitu a nejsou zřízena za účelem výdělečné činnosti, občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, školské právnické osoby podle zvláštního právního předpisu, obce, organizační složky státu, kraje, příspěvkové organizace, státní fondy a subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon), si mohou snížit základ daně až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, použijí-li takto získané prostředky na krytí nákladů souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to ve třech bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. v případě, že snížení je nižší než 300 000 Kč, lze odečíst částku 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně. Vzorec Příjem Náklady Hospodářský výsledek Snížení X

-

Y

=

HV

Základ daně (ZD před snížením) HV - 30 % = ZD

snížení se týká hospodářského výsledku před zdaněním Dále ještě upozorňujeme, že ještě před tímto odpočtem lze od základu daně odečíst některé položky podle § 34 zákona o daních z příjmů, kdy se může jednat například o daňovou ztrátu z předchozího období. Pokud však prostředky nebudou použity v souladu s podmínkou stanovenou zákonem, je nutné po uplynutí lhůty o nečerpané prostředky základ daně zvýšit v souladu s ustanovením § 23 odst. 3 písm. a bod 9 následujícím způsobem. To znamená, že poplatník, který není zřízen nebo založen za účelem podnikání a uplatnil v daňovém přiznání snižující položku podle § 20 odst. 7 zákona a následně dosaženou úsporu využil v souladu se zákonem pouze zčásti, je povinen zvýšit základ daně podle ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) bod 9 zákona ve výši rozdílu mezi celkovou částkou uplatněné snižující položky a částkou úspory využité v souladu s ustanovením § 20 odst. 7 zákona.

Postup při prodeji Organizace, popřípadě její inventarizační komise, zjistí, že majetek již neslouží svému účelu, a tak předloží návrh na jeho odprodej. Tento návrh je obvykle součástí inventarizační zprávy předložené členské schůzi nebo konferenci. Pokud členská schůze nebo konference tento návrh schválí, zvolí si likvidační komisi, a ta jednoduchým postupem zjistí prodejní cenu jednotlivých předmětů: a) podle doby pořízení, míry opotřebení, pořizovací ceny, b) výpočtem odpisů a následně zůstatkovou cenou c) tržní cenou d) cenou obvyklou e) u nemovitosti cenou odborného odhadu. Organizace může prodej uspořádat i jako akci pro členskou základnu, majetek může ale prodat i třetím osobám. Při prodeji předmětů, které by mohly mít historickou nebo uměleckou cenu, je vhodné mít posouzení odborníka. Mohou to být obrazy, lidové kroje, hudební nástroje apod.

Prodej nemovitosti Nejsložitější je prodej nemovitosti. Nemovitost, která přestala sloužit svému účelu, a tím se stala pro organizace i finanční zátěží (neboť je potřeba takovou nemovitost udržovat, opravovat, platit pojistku a mnohdy i daň z nemovitosti), může být na základě rozhodnutí členské základy prodána. Je nutné před vlastním prodejem provést inventuru, jejímž cílem je mimo jiné zjištění skutečnosti, že nemovitost je zcela ve vlastnictví organizace a neváže se na ni ani žádné věcné břemeno, popřípadě žádná jiná povinnost. Takovou povinností může být i to, že pokud byla částečně postavena z dotací, vrácení této dotace. Obvykle se takové povinnosti odvíjejí ze stanov, statutů, popřípadě jiných zakladatelských listin. Může to vyplývat ale i ze smlouvy o poskytnuté dotaci. Někdy je možné, že u nemovitosti existuje předkupní právo apod. Po rozhodnutí členské základny následuje etapa vlastního prodeje. 1. Prvním krokem zde je sehnání kupce. Organizace může vždy napřed nemovitosti nabídnout formou obálkové metody vlastním členům. Jinak lze použít služby realitní kanceláře, inzerátu, popřípadě vyhlásit prodej prostřednictvím obálkové metody široké veřejnosti. Realitní kanceláře: Při výběru realitní kanceláře je dobré obrátit se na kancelář s dobrým zázemím velké firmy a dobrým jménem na trhu s nemovitostmi. Také je dopředu vhodné seznámit se s obchodními podmínkami kanceláře, tzn. výší provize, exkluzivitou apod. Je také velmi vhodné smlouvu s realitní kanceláří,před jejím podpisem konzultovat s vlastním právníkem nebo právníkem OS KOVO. Obálková metoda: Organizace si stanoví postup a kritéria pro prodej. Může to být například tak, že nabídková je minimální cena stanovená ve výši, která je uvedena v popisu nemovitosti. Prodej by se měl uskutečnit pouze vzhledem k nejvyšší a nejvýhodnější nabídce. Nejvyšší nabídka nemusí být nejvýhodnější, pokud kupec požaduje dlouhodobý splátkový kalendář. Se zájemcem, jehož nabídka se umístí na prvním místě, bude po schválení například výborem nebo jeho pověřenými členy sepsána kupní smlouva do cca 14 dnů. Zaplacení celé nabídnuté kupní ceny je vhodné požadovat nejpozději ke dni podpisu smlouvy na účet organizace. Kritéria výběrového řízení a výběr nabídek : z Základním kritériem pro posuzování nabídek je především výše kupní ceny a způsob jejího zaplacení.

III


z Prodej se uskuteční pouze vůči tomu zájemci, který se se svojí nabídkou umístí na prvním místě. Pokud tento zájemce svoji nabídku zruší a odstoupí od uzavření kupní smlouvy, bude výběrové řízení zrušeno a opakováno, případně postoupí zájemce, který se umístil na druhé pozici. z Vyhlašovatel si může vyhradit právo odmítnout všechny nabídky, případně upřesnit podmínky výběrového řízení nebo výběrové řízení zrušit. Termíny a lhůty výběrového řízení: z Organizace si stanoví ukončení přijímání přihlášek do výběrového řízení uvedením přesného data a hodiny . z Dále pak stanoví datum, kdy oznámí výsledek zájemci, který se umístil po otevření obálek na prvním místě. z Je vhodné ostatním zájemcům poděkovat a sdělit výsledek aukce. Doručení přihlášek: z Přihlášku do výběrového řízení, obsahující veškeré požadované náležitosti vyplývající z podmínek aukce, je třeba doručit v uzavřené obálce v určeném termínu na adresu organizace. z Obálky se obvykle v levém horním rohu označují: Výběrové řízení, prodej nemovitosti xxxx - neotvírat. 2. Druhým krokem je sepsání kupní smlouvy. Toto je vždy vhodné ponechat na odborníkovi, popřípadě se alespoň s odborníkem poradit. Kupní smlouva musí mít veškeré náležitosti, aby splňovala podmínky pro vklad do katastru nemovitostí, pro daň z převodu nemovitostí a v neposlední straně aby se v závěru organizace nedostala do situace, kdy nebude mít ani nemovitost ani finanční prostředky z prodeje této nemovitosti.

Vzor kupní smlouvy Kupní smlouva na prodej nemovitosti uzavřená podle § 588 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů 1. Účastníci smlouvy smluvní strany této smlouvy, kterými jsou: Prodávající: organizace, IČ, DIČ, sídlo organizace - přesná adresa Kupující: jméno, příjmení, rodné číslo: xxxxxx/xxxx, trvalé bydliště přesná adresa (v případě právnické osoby, organizace, IČ, DIČ…) uzavřeli níže uvedeného dne, měsíce a roku tuto kupní smlouvu: 2. Předmět smlouvy Předmětem této smlouvy jsou nemovitosti parc. č……… o výměře …., zapsané na Listu vlastnictví č…..., katastrální území….…, okres….….….., vedeném u Katastrálního úřadu pro ……, katastrální pracoviště………… 3. Prohlášení prodávajícího I. Prodávající prohlašuje, že nemovitosti, které jsou předmětem čl. 2 této smlouvy, jsou v jeho výlučném vlastnictví. II. Prodávající prohlašuje, že na nemovitostech, které jsou předmětem čl. 2 této smlouvy, včetně příslušenství, neváznou žádné vady, bránící nebo omezující vlastníka ve volné dispozici s tímto majetkem, zejména se na ně neváže zástavní právo nebo věcné břemeno, ani nemají žádné faktické ani skryté vady. III. Prodávající se zavazuje, že převáděné nemovitosti vyklidí do 30 dnů od podpisu této smlouvy. 4. Prohlášení kupujícího I. Kupující prohlašuje, že mu je stav prodávaných nemovitostí znám. II. Kupující prohlašuje, že včas zaplatí kupní cenu a převezme nemovitosti do svého výlučného vlastnictví. 5. Ujednání o ceně I. Kupní cena za nemovitosti, které jsou předmětem čl. 2 této smlouvy, je………………………………… Kč (slovy………………………………). II. Kupní cena bude prodávajícímu kupujícím uhrazena takto: ………………… tisíc bude uhrazeno bankovním převodem z účtu kupujícího číslo xxxxxx, vedeného u Peněžního ústavu v xxxxx, na účet prodávajícího číslo xxxxxx, vedeného u peněžního ústavu v xxxxxxx, v den podpisu této smlouvy. III. Je-li kupující v prodlení s uhrazením kupní ceny dle čl 5.1. této smlouvy či její části, je prodávající oprávněn požadovat úrok z prodlení, a to v zákonné výši. IV. Náklady na návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí uhradí kupující.

IV

V. Daň z převodu nemovitostí ve výši stanovené zákonem uhradí prodávající. 6. Vklad do katastru nemovitostí Smluvní strany se na základě této smlouvy dohodly na návrhu zápisu v Katastru nemovitostí České republiky do listu vlastnictví číslo………… pro katastrální území……………, obec……………… okres………………: A-LV Údaje kupujícího: jméno, příjmení, rodné číslo: xxxxxx/xxxx, trvalé bydliště - přesná adresa (v případě právnické osoby její údaje) B-LV Identifikační údaje nemovitostí: parcelní číslo, výměra, číslo budovy, druh pozemku, část obce, způsob využití, způsob ochrany E-LV Tato smlouva Návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí podají obě strany společně, a to do 7 dnů ode dne podpisu této kupní smlouvy. 7. Závěrečná ustanovení I. Tato smlouva je vyhotovena ve čtyřech vyhotoveních. II. Tato smlouva je účinná od okamžiku podpisu. III. Účastníci této smlouvy prohlašují, že si text smlouvy důkladně přečetli, s obsahem souhlasí a že tato smlouva byla uzavřena podle jejich skutečné, svobodné a vážné vůle, nikoli v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek, a na důkaz toho k ní připojují své podpisy. V……………………………………… dne…………………………… Prodávající :……………………………………………………………… Kupující :………………………………………………………………… Poznámka: Tato smlouva je pouze vzorová, vždy je nutno vzít v potaz konkrétní podmínky příslušného prodeje. 3. Třetím krokem je: po prodeji nemovitosti zajistit vklad do katastru nemovitosti v souladu s kupní smlouvou. 4. Čtvrtým krokem je: podání daňového přiznání k dani z převodu nemovitosti a zaplacení daně z převodu v souladu se zákonem č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, kdy daňové přiznání se podává místně příslušnému správci daně (jedná se o správce daně v místě nemovitosti, nikoliv sídla poplatníka), a to nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž z byl zapsán vklad práva do katastru nemovitostí, z nabyla účinnosti smlouva o úplatném převodu vlastnictví k nemovitosti, která není evidována v katastru nemovitostí. Součástí podaného daňového přiznání je ověřený opis nebo ověřená kopie smlouvy nebo jiné listiny, kterou se potvrzují nebo osvědčují vlastnické vztahy k nemovitosti, a znalecký posudek o ceně zjištěné podle zvláštního právního předpisu, jde-li o úplatný nebo bezúplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti. Jde-li o vklad nemovitosti do společnosti s ručením omezeným nebo do akciové společnosti, součástí daňového přiznání je posudek znalce, kterým se určuje hodnota předmětu vkladu podle obchodního zákoníku. Daň z převodu nemovitostí je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Sazba daně jsou 3 % z ceny odhadu nebo z ceny prodejní, pokud je tato vyšší než odhad. 5. Pátým krokem je: zaúčtování prodeje (v podvojném účetnictví již při podepsání kupní smlouvy), nebo zohlednění tohoto prodeje v knize majetku při vedení jednoduchého účetnictví. 6. Šestým krokem je: zaplacení daně z příjmů v případě, že výnos (příjem) bude vyšší než náklady (výdaje), a to po zohlednění uplatnění sníženého základu daně. Při prodeji ostatního drobného majetku postupuje organizace obdobně pouze s tím rozdílem, že nepotřebuje mít vždy odhad a prodej majetku je pouze předmětem daně z příjmů.

Pozor na daně! Mnohdy se na mne obracejí organizace, které jsou překvapené, že musí při prodeji nemovitosti platit jak daň z převodu nemovitosti, tak daň z příjmů, a argumentují například tím, že nemovitost vlastní po dobu delší než 5 let, a proto je tento prodej osvobozen. Jedná se o poměrně častou chybu. Osvobození z prodeje nemovitostí v souladu s ustanovením § 4 zákona č. 586/1992 Sb. se vztahuje výhradně na fyzické osoby, a to za podmínek v zákoně obsažených.

PREKÉRNÍ PRÁCE NA TAPETĚ

Recommend Documents