Predikce vývoje ocelářského průmyslu ČR

Predikce vývoje ocelářského průmyslu ČR na období r. 2015 – 2020 s výhledem do r. 2030

Duben 2015 Zpracováno Odvětvovým svazem hutnictví železa

1. Úvod Vývoj v ocelářském průmyslu od r. 2007 (jak v Evropské unii, tak v České republice) je dlouhodobějšího, strukturálního charakteru. I když je v letošním roce avizováno mírné zlepšení situace, ocelářský průmysl zcela jistě neobnoví své objemy produkce na úroveň r. 2007. V současné době lze jako charakteristiku uvést využívání 85% objemů možné produkce z let 2006-2007, což je i určité vyjádření nadbytečnosti kapacit a tedy nezbytně trvalý tlak na udržení konkurenceschopnosti cestami -

snižování nákladů změnou sortimentu ke kvalitě a finalitě produkce koncentrace výrob na špičkové technologie i ve vztahu k ekologickým parametrům hutní výroby.

Evropský region má šanci zůstat důležitým producentem hutních, ocelářských výrobků.

1.1

EK přijala v roce 2013 dokument průmyslové politiky, jehož cílem bylo zvrátit klesající podíl průmyslu a z 15 % HDP dosáhnout v roce 2020 hodnoty 20 %. Pro české ocelářství, udržení životaschopnosti představuje nezbytnost pracovat s konkurenceschopnými náklady a působit při rovnocenných podmínkách zejména ve sféře ekologických parametrů a vlivů energetických vstupů. V kontaktu k EK jde o konkrétní řešení: -

odstranění jakýchkoliv nepředvídatelných změn regulačních režimů v energetice, netransparentní cenotvorby a přenášení nákladů, které zatěžují průmyslové podniky, potenciálního zvyšování úspor energií a snižování energetické a ekologické náročnosti, v tomto směru využití možnosti evropských strukturálních fondů.

Dosavadní vývoj „parametrů“ průmyslu v EU ukazuje na:

1.2 -

-

podíl průmyslu na celkovém HDP EU klesl. K dosažení cíle – 20% podílu (v r. 2020) bude nezbytné výrazně posílit investice (poklesly v období 2007-2014 o 417 mld. EURO) od roku 2007 ztratil průmysl EU takřka 4 mil. prac. míst, vysoké ceny energií (např. ve srovnání s USA) ohrožují až 30 % energeticky náročného průmyslu EU - např.: některé země hledají i nesystémová opatření k podpoře „místních“ průmyslů různými dotacemi, slevami cen energií a tím vytvoří i nerovnocenné podmínky konkurenceschopnosti. EU je druhý největší výrobce oceli ve světě (11% světové produkce), krize přinesla pro EU snížení poptávky o 20 % (k roku 2007). Tlak na restrukturalizaci a snížení výrobních kapacit jsou patrnými tendencemi pro ocelářství r. 2015-2017. Investice srovnání produktivity a zaměstnanosti EU

Úroveň produktivity HDP/hod. k roku 1995 (%) Míra nezaměstnanosti (%)

Úvod

USA

Japonsko

126

235

132

11

7

3,8

2

Srovnání cen elektřiny pro průmysl (dle IEA) ..... USD/MWh r. 2013 65 130 200 150

USA Čína Japonsko EU

r. 2020 80 145 165 185

„Steel Action Plan“ – akční plán pro ocelářský průmysl (přijatý v červnu 2013) měl vykročit k:

1.3 -

přehodnocení energetické politiky EU motivacím a získání nových investic bezpečnosti dodávek surovin za konkurenceschopné ceny.

Ocelářské podniky mají sice orientaci, směrování pro své aktivity (např.: zhodnocování a využití šrotu, investice do energetických úspor, sortimentní zlepšování produkce, zvyšování finality výrobků, řešení pracovně zaměstnavatelských agend apod.), ale stále zůstává mnoho oblastí, které podniky (v intencích akčního plánu) nemohou ovlivnit a které jako problémové přetrvávají -

ekologické souvislosti a důsledky cenové úrovně energií,

což při nízké rentabilitě více méně ohrožuje konkurenceschopnost evropského ocelářství; vlastníci ocelářských komplexů musí optimalizovat své portfolio kapacit a tím nabývá na významu i regionální aspekt dalšího vývoje ocelářství.

Marketingový pohled na možnou situaci v ocelářském průmyslu České republiky:

1.4 -

průmysl roste již 14 měsíců, podstatný faktor – pozitivní vliv vývozu,

Konkrétní faktory marketingového pohledu: -

40% producentů očekává zvýšení zakázek (oproti roku 2014), pouze 7% avizuje riziko snížení objemu, přetrvávající nejistota v oblasti investic (úvaha mírného meziročního zvýšení nepokryje výpadek oddálených, nerealizovaných investic z období 2007-2014) Pozn.: 36 % podniků očekává zvýšení investic 27 % beze změny

-

mzdový vývoj meziročně nepřekročí 2% růst průměrné hrubé mzdy.

Východiska řešení problému

1.5 -

Úvod

konkurenceschopnost ocelářské produkce a to v kritériích a standardech, aby mohlo být ocelářství rozvíjeno k nejprogresivnějším a ekologicky šetrným technologiím, nejde jen o prokázání rentability, ale o získání zdrojů (vlastních zdrojů i přesvědčivosti pro kapitálové účasti) na potřebné investování,

3

Zpracování „Predikce vývoje ocelářského průmyslu ČR na období r. 2015-2020, s výhledem do r. 2030 vychází nejen z marketingové situace, vývoje ve zpracovatelských odvětvích, ale i z cílů, které EU vytyčuje pro r. 2020 a v některých sférách (ekologie, energetika) do r. 2030. Nezbytná konkrétní opatření, investování, mají horizont 5 – 7 let, rovněž tak rozhodování o portfoliu kapacit a jejich zásadní modernizace (např.: rozhodování o výrobě oceli v elektropecích, recyklace a zpracování šrotu) vyžaduje pohled v perspektivě i pro období 2020 – 2030.

Úvod

4

2. Makroekonomické aspekty a vliv na ocelářský průmysl V porovnání s poslední predikcí se vyhlídky světové ekonomiky v uplynulém období mírně zlepšily, nejistoty ohledně budoucího vývoje však nadále přetrvávají. Za větším optimismem stojí především silnější než očekávané oživení v rozvinutých ekonomikách. Globální ekonomický růst by měl být tažen zejména výkonem americké ekonomiky. Hospodářský růst v rozvojových ekonomikách kvůli poklesu domácí poptávky sice mírně zpomalil, stále si však drží vysokou dynamiku. Zpomalení tempa růstu částečně souviselo s očekáváním změn v politice Fedu, který v prosinci 2013 omezil stimulační opatření pro americkou ekonomiku. Obavy z výraznějšího zpomalení čínské ekonomiky ustoupily do pozadí. K výkonu ekonomiky přispěl vedle vládního stimulu i značný nárůst úvěrové aktivity bank ze začátku minulého roku. Dále přitom pokračuje snaha o přechod k modelu dlouhodobě udržitelného růstu založeného na domácí poptávce. Krize zadluženosti, která naplno probíhala v evropských zemích a zejména v eurozóně ještě roku 2012, v uplynulém roce polevila. Přijatá opatření zejména bankovní sféry na podporu ekonomiky v problémech, zafungovala a projevila se i ve stabilizaci eura. Rozpad eurozóny na zadlužený jih a relativně bohatý sever byl zažehnán. Zdravé jádro eurozóny především Německo a Velká Británie se od 2. čtvrtletí výrazně podílelo na znovu nastartovaném růstu. Ještě výraznější oživení zaznamenaly USA. To ve svém důsledku vedlo opět k růstu cen akcií a dluhopisů. Přestože je situace v jednotlivých zemích eurozuóny nadále značně rozdílná, lze za příčinu obnoveného mezičtvrtletního růstu v druhé polovině roku2013 označit domácí poptávku. Lze pozorovat zlepšující se sentiment na finančních trzích a v sektoru průmyslu a služeb. V mnoha případech však oživení nadále brzdí strukturální problémy ekonomik a jejich nízká konkurenceschopnost. Snaha napomoci hospodářskému oživení je stále patrná u ECB, která potvrdila, že měnová politika zůstane prorůstová po delší dobu. Bude-li potřeba, je ECB připravena přijmout další mimořádné kroky pro zlepšení transmise opatření do reálné ekonomiky. Situace na trhu práce v EU28 jako celku se v závěru minulého roku stabilizovala, vliv vysoké míry nezaměstnanosti na spotřebu domácností je ale nadále negativní. Míra nezaměstnanosti se od května minulého roku v EU28 drží na 10,9 %, v eurozóně se od ledna 2013 pohybuje v blízkosti 12 %. Nejhůře je na tom Řecko, kde míra nezaměstnanosti v říjnu 2013 dosáhla 27,8 %. Ze zemí EU28 byla nejvyšší ve Španělsku (26,7 %), dále v Chorvatsku (18,6 %) a na Kypru (17,3 %). V Německu se naopak pohybuje jen slabě nad 5 %. Nízká byla míra nezaměstnanosti také v Rakousku (4,8 %). 2.1.

Hodnocení vývoje v ČR

Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2013, se v mezikvartálním i meziročním pohledu obnovil růst české ekonomiky, když před tím klesala prakticky nepřetržitě od konce roku 2011. Ve čtvrtém čtvrtletí roku se hrubý domácí produkt (HDP) meziročně zvýšil o 1,3 % a oproti 3. čtvrtletí roku dokonce o 1,9 %. Nicméně v celoročním pohledu HDP v roce 2013 meziročně klesl o 0,9 %. Meziroční snížení HDP bylo převážně důsledkem poklesu investic do fixního kapitálu, a to i přes dílčí oživení jeho tvorby v posledním čtvrtletí. Výdaje domácností na konečnou spotřebu stejně jako aktivní saldo zahraničního obchodu v ročním úhrnu stagnovaly. Mírně pozitivně ovlivnily vývoj HDP výdaje vládních institucí na konečnou spotřebu. Níže uvedená tabulka odráží vývoj v uplynulých letech i současný pokles ekonomiky v důsledku nižšího tempa růstu v Evropě, ale i vnitřních problémů české ekonomiky, z nichž lze jmenovat zejména nízkou poptávka obyvatelstva, nízkou míru investic, rychle rostoucí nezaměstnanost a s tím Makroekonomické aspekty a vliv na ocelářský průmysl

5

související i nízkou úroveň inflace. Ve snaze povzbudit ekonomiku, vytvořit nová pracovní místa a zabránit deflaci, přistoupila Česká národní banka v listopadu minulého roku k devizové intervenci proti české koruně a poslala kurz koruny k euru nad hranici 27,-Kč. Dopad oslabení kurzu koruny je poměrně rychlý a důrazný kvůli skutečnosti, že část kontraktů mezi firmami je denominována v eurech a nikoli korunách Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly v roce2013 meziročně o 0,4 % při rozdílném vývoji hlavních složek. Zatímco výdaje institucí vládního sektoru byly meziročně vyšší o 1,9 %, domácnosti utratily ve srovnání s rokem 2012 o 0,2 % méně, a to i přes obnovený růst v posledním loňském čtvrtletí o 0,7 %. Tvorba hrubého kapitálu byla v roce 2013 meziročně nižší o 4,0 %, fixního kapitálu bylo vytvořeno o 3,3 % méně než v roce 2012 především vlivem propadu investic stavebního charakteru. Menší než v předchozím roce byly také investice do strojního vybavení a dopravních prostředků. V zahraničním obchodu vzrostly v roce 2013 ve stálých cenách vývoz i dovoz zboží téměř shodně (o 0,9 %, resp. o 0,8 %), vývozní ceny se zvýšily o 1,3 %, dovozní naopak o 0,3 % klesly. Na nabídkové stránce ekonomiky se na tvorbě hrubé přidané hodnoty (-0,8% meziročně) podílela jednotlivá odvětví diferencovaně. K její tvorbě pozitivně přispělo odvětví peněžnictví a pojišťovnictví. Přínos klíčového odvětví zpracovatelského průmyslu byl v celoročním průměru neutrální, když růst v posledním čtvrtletí stačil pouze kompenzovat negativní vývoj prvního a částečně i druhého čtvrtletí. Odvětví zemědělství, stavebnictví, obchodu a některých tržních služeb úrovně předchozího roku nedosáhla. Níže uvedená tabulka obsahuje rovněž prognózu pro nadcházející roky. Růst v roce 2014 bude jen velmi pozvolný, poznamenaný nízkou mírou investic a soukromé spotřeby. Ani prognózovaná tempa růstu v dalších letech nedosahují úrovně „předkrizových let“. Vysoká nezaměstnanost a stále nízký objem tuzemských zakázek se jen zvolna projeví v růstu ekonomiky. Důležitým faktorem růstu tak zůstává vývoz zejména průmyslové produkce, čemuž nahrává jak rostoucí zahraniční poptávka, tak stávající devizová intervence ČNB. Minimálně do konce letošního roku bude slabší kurz koruny pomáhat vývozcům k uplatnění své produkce na trzích Evropské unie. Vývoj základních ukazatelů ČR – tab.

V roce 2013 vzrostl meziročně vývoz v ČR o 2,8 % a dovoz o 1,4 %. Obrat zahraničního obchodu vzrostl o 124,0 mld. Kč na 5 963,5 mld. Kč. Obchodní bilance skončila opět rekordním aktivem 350,8 mld. Kč, které bylo meziročně o 45,1 mld. Kč vyšší. Ke zlepšení bilance došlo hlavně u strojů

Makroekonomické aspekty a vliv na ocelářský průmysl

6

a dopravních prostředků (vzestup aktiva o 36,4 mld. Kč) a průmyslového spotřebního zboží. Prohloubil se naopak schodek obchodu s minerálními palivy o 10,9 mld. Kč. Zahraniční obchod se státy EU skončil v roce 2013 přebytkem 730,8 mld. Kč, který byl meziročně o 14,7 mld. Kč vyšší. Se státy mimo EU se schodek zmenšil o 32,5 mld. Kč na 368,2 mld. Kč. Zahraniční obchod

Výsledky zahraničního obchodu jsou v podmínkách ČR výrazně ovlivněny růstem nebo poklesem průmyslové produkce. Stále větší část tuzemské průmyslové produkce se vyváží, což je dáno i tím, že růst zahraničních zakázek v posledních dvou letech převažuje nad růstem tuzemských zakázek. V roce 2013 se průmyslová produkce po poklesu v minulém roce (-0,7 %) vrátila k růstu (+0,5 %). Celoroční výsledek pak ovlivnilo zejména čtvrté čtvrtletí, kdy produkce vzrostla o 6,1 %. Českému průmyslu pomáhá zejména zlepšení ekonomické situace v eurozóně a postupně se bude čím dál více projevovat pozitivní vliv oslabení kurzu koruny na konkurenceschopnost domácí produkce. Za příznivými celkovými statistikami jsou především automobilky. Jejich výroba se v prosinci zvýšila o 17,8 %. Výrazně se zvýšila také výrobna strojů a zařízení (16,1 %), produkce hutí, tj. kovodělných výrobků (13,9 %), nebo výroba plastů a gumy (10,3 %). Z celoročního pohledu nejvíce k růstu přispěla odvětví výroby kovodělných výrobků (růst o 5,3%) a výroby motorových vozidel (+2,5%). K poklesu naopak nejvýznamněji přispěla odvětví těžby uhlí (-11,6%), výroby a rozvodu energií a výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů (pokles o 8,7 %). Tržby z průmyslové činnosti v běžných cenách byly v roce 2013 meziročně vyšší o 1,4 %. Tržby z přímého vývozu průmyslových podniků se zvýšily v běžných cenách o 5,1 %. Domácí tržby v běžných cenách klesly o 2,3 %.


7

Průmyslová produkce (meziroční změny)

Nové průmyslové zakázky byly v roce 2013 o 4,3 % vyšší než v předchozím roce. Vývoj nových zakázek pozitivně ovlivnily především objednávky ze zahraničí, které vzrostly o 5,8 %, zatímco nové zakázky z tuzemska se vzrostly jen o 1,5 %. Z odvětvového hlediska k růstu nových zakázek nejvíce přispěla výroba motorových vozidel (růst o 9,4 %), dále výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (+13,6%) a výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (+7,6). Naopak nejvíce negativně působil úbytek zakázek v odvětví výroby počítačů (-11,5% a v odvětví výroby základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství (pokles o 3 %). Průměrná mzda v podnicích s 50 a více zaměstnanci v roce 2013 činila 26 942 Kč a meziročně vzrostla o 0,9 %. Evidenční počet zaměstnanců se ve stejném souboru snížil o 1 %. Pokles stavební produkce pokračoval i v roce 2013. Jedním z důvodů nepříznivé situace ve stavebnictví je stále slabá poptávka v důsledku pokračujícího opatrného přístupu soukromých investorů v kombinaci s omezenými možnostmi státního rozpočtu. Stavební produkce v roce 2013 meziročně klesla o 8,3 %. Produkce pozemního stavitelství zaznamenala meziroční pokles o 8,1 % a inženýrské stavitelství kleslo o 8,8 %. Ve srovnání s konjunkturním rokem 2008, klesla stavební produkce v roce 2013 o 25,0 %. Stavebnictví meziročně klesalo již pátým rokem. Počet uzavřených stavebních zakázek podniků s 50 a více zaměstnanci v roce 2013 meziročně klesl o 0,8 %. Celková hodnota těchto zakázek meziročně klesla o 2,6 %. Nicméně čísla o vývoji stavebních zakázek za 4. čtvrtletí roku signalizují příznivější obrat, kdy zejména v oblasti inženýrského stavitelství se zakázky meziročně zvýšily o 32,4 %. Počet vydaných stavebních povolení v roce 2013 meziročně klesl o 13,2 %, stavební úřady jich vydaly 84 864. Orientační hodnota těchto staveb činila 257,7 mld. Kč a v porovnání se stejným obdobím roku 2012 klesla o 19,1 %.


8

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích s 50 a více zaměstnanci ve stavebnictví se v roce 2013 meziročně snížil o 8,1 %. Průměrná nominální mzda těchto zaměstnanců meziročně klesla o 3,2 % a činila 29 042 Kč.

2.2. Hodnocení vývoje v EU Možnosti českého vývozu jako významného prorůstového zdroje v uplynulém roce, jsou těsně svázány s oživením nebo recesí ve světě zejména ve státech Evropské unie. V této souvislosti je důležité, že v závěrečných měsících došlo k obnovení tempa růstu zahraničních zakázek pro rozhodující české průmyslové obory (automobilový průmysl, strojírenství a další). Vývoj v posledních dvou čtvrtletích minulého roku potvrzuje trend oživení, i když s rozdílnou intenzitou, v největších zemích EU. Zdá se, že recese, která postihla řadu zemí a především jižní křídlo eurozóny a způsobila v r. 2012 meziroční pokles HDP Evropské unie (-0,5%), je minulostí. Dle předpokladů klesl HDP ve státech EU v roce 2013 jen o 0,1%, v druhé polovině roku se vymanily z recese i nejvíce postižené země jako např. Španělsko a Itálie. Zatímco v EU zaznamenáváme v závěru roku v některých zemích výraznější známky oživení (Německo, Velká Británie) a v jiných alespoň stabilizaci (Itálie, Španělsko), údaje z USA jsou ještě optimističtější. Meziroční růst HDP zde dosahuje 1,7%, postupně roste spotřebitelská poptávka a investice, nezaměstnanost je na nejnižší úrovni od r. 2008. Na rozdíl od Evropy přispívá k růstu stále více i odvětví stavebnictví. Výše uvedené se pozitivně odrazilo i na vývoji průmyslové výroby v EU. Zatímco v roce 2012 činil meziroční pokles ještě 2,2 %, v roce 2013 již pouze 0,5 % a od druhého pololetí průmyslová výroba EU jako celek roste. V závěrečném čtvrtletí roku 2013 lze hovořit o růstu rozhodujících odběratelů ocelářského průmyslu zejména automobilového a kovozpracujícího průmyslu. Problémem je pokračující recese ve stavebnictví. Stejně jako roste průmyslová výroba, pozitivně se v závěru roku 2013 vyvíjela i výroba v hlavních odběratelských odvětvích ocelářského průmyslu charakterizovaná tzv. ukazatelem SWIP. V průměru se SWIP zvýšil ve 4. čtvrtletí poprvé od roku 2011 meziročně o 1,6 %. Přesto díky poklesu v předchozích čtvrtletích poklesla SWIP produkce za celý rok v průměru o 1,8 % a předstihla tak meziroční pokles průmyslové výroby EU jako celek. Z hlediska vnitřní struktury je situace podle jednotlivých hlavních odběratelských odvětví ocelářského průmyslu odlišná. K růstu přispěl především automobilový průmysl (+0,7 %) a výroby ostatních dopravních prostředků (+2,1 %) k poklesu pak odvětví strojírenské (-3,6 %) a stavební výroby (-2,9 %). Vývoj odběratelských odvětví podle prognóz Eurofer – tab.


9

V roce 2010 a 2011 rostla reálná spotřeba ocelářských výrobků meziročně o 5,0 resp. 5,9 %. V roce 2012 naopak o 5,0 % klesla. Důvodem byl pokles aktivity v odběratelských odvětvích a pokles spotřeby ocelářských produktů (steel aktivity). Za celý rok 2013 se reálná spotřeba ocelářských výrobků snížila o 1,9 %, s obnovením růstu ve 4. čtvrtletí roku. Reálná spotřeba – výhled – tab. (meziroční růst v %)

V r. 2012 se naplno projevil negativní vliv poklesu zakázek spojený s další redukcí zásob. To se projevilo v meziročním poklesu zjevné spotřeby o 10,1%. Redukce zásob pokračovala i v 1. pololetí loňského roku (2013). Tento trend se otočil v druhém pololetí, kdy opětovný růst zjevné spotřeby byl podpořen i vyšší aktivitou spotřebitelů Zjevná spotřeba – výhled – tab. (meziroční růst v %)

V porovnání se starými členskými státy Evropské Unie prochází ČR výraznějšími výkyvy hospodářského cyklu, což je dáno i velikostí tuzemského trhu, kurzovými vlivy i mírou zapojení české ekonomiky v rámci mezinárodní dělby práce. 2.3. Úroveň cen Celosvětová ekonomická krize v letech 2008-2009 znamenala citelný pokles poptávky po oceli a cena oceli klesla pod dlouhodobě udržitelnou úroveň. To vedlo k výraznému omezení produkce a některé provozy musely být uzavřeny. Ani v roce 2010 a 2011, nedosahovaly úrovně výrobních marží zdaleka předkrizových úrovní. S druhou polovinou roku 2011 přišlo rychlé ochlazení poptávky po oceli (zvláště ze strany stavebního průmyslu), které bylo doprovázeno snížením ceny oceli s opětovným tlakem na výrobní marže ocelářů. To, že došlo k nejvyššímu snížení poptávky i ceny oceli v Evropě, mělo své příčiny v probíhající dluhové krizi a v obavách o její další zhoršení. V prvé polovině roku 2012 došlo k určité stabilizaci a meziročnímu růstu, který byl od druhé poloviny opět vystřídán poklesem. S tím souviselo opětovné zastavování výroby, redukce kapacit apod. V roce 2012 klesly ceny v oborech ocelářské výroby (241-243) meziročně v průměru o 2,2 %. Pokles byl vyvolán stagnací (elektřina, koksovatelné uhlí) či poklesem (energetické uhlí, železná ruda) cen energií a materiálů při klesající poptávce po hutních výrobcích. V porovnání s tím se v roce 2013 sice meziročně zvýšily světové ceny železné rudy v průměru o 5,3 %, na druhou stranu ceny energetického uhlí se meziročně dále snížily o 11,5 %, ceny koksovatelného uhlí klesly o 16 %, ceny zemního plynu (původem z Ruska) se snížily o 16,6 % a ceny šrotu rovněž klesly o 6 %. Světové ceny elektrické energie jen mírně vzrostly (+1,1 %). Ke konci roku 2013 byly ceny „ruského“ zemního plynu stále více než dvojnásobné v porovnání s cenami „amerického“ břidlicového plynu. V roce 2013 se ceny průmyslových výrobců v ČR celkem zvýšily meziročně o 0,8 %. Ve stejném období poklesly ceny oboru 24 o 3,2 % meziročně. Ceny v oborech ocelářské výroby (241-243) v roce 2013


10

meziročně klesly v průměru o 5 % (v roce 2012 o 2,2 %). Produkce rozhodujícího oboru „241- surové železo, ocel, feroslitiny“ se snížila meziročně o 4,1 %. Pokles cen v letech (2012-2013) korigoval předchozí růst v letech (2010-2011). Tlak na růst cen nebyl vyvolán ani růstem cen vstupních surovin. (viz výše). Pokud bychom vycházeli ze srovnání bazických indexů k roku 2005, byly v roce 2013 ceny oboru 24 o 5,9 % vyšší (obor 241 +3,6 %, 242 +8.4 %, 243 -6.3 %), zatímco ceny v průmyslu celkem vzrostly v tomto srovnání dokonce o 17,7 %. Průměrná úroveň cen v hutním průmyslu v roce 2013 stále ještě o cca 7 % zaostávala za úrovní roku 2008 (před krizí). Ceny ocelářských výrobků klesaly nepřetržitě od počátku roku, tendence k růstu se ukazuje až v závěru roku a v prvých měsících roku 2014.


11

3. Základní produkční charakteristiky 3.1. Vývoj hutní produkce ČR, EU a porovnání se světem Produkce ocelářských výrobků meziročně rostla až do konce 1. pololetí 2008, kdy se v ČR projevily důsledky světové finanční a odbytové krize. V průběhu roku 2009 se produkce ocelářských výrobků meziročně snížila v rozmezí 27 až 35 %. V roce 2010 se objem výroby meziročně zvýšil v jednotlivých sortimentech o 13 až 24 %. Růstový trend pokračoval i v průběhu roku 2011, ale s mnohem nižší meziroční dynamikou v rozmezí 1 až 6 %. Již ve 2. pololetí 2011 dochází k výraznějšímu snižování objemů produkce, a to v důsledku ochlazení poptávky po oceli, vyvolané finančními problémy v některých zemích Eurozóny, a tím snížením dynamiky ekonomického růstu ve většině zemí EU. Pokles poptávky po oceli v tuzemsku i zahraničí pokračoval i v průběhu roku 2012, i když pokles se výrazněji projevil ve 2. pololetí 2012. Celkově se hutní produkce v roce 2012 meziročně snížila v rozmezí 5 až 10 %. K určitému oživení poptávky dochází v průběhu roku 2013, a to především v 1. pololetí 2013, což se projevilo i v mírném meziročním zvýšení produkce jak v oblasti prvovýroby, tak produkce válcovaného materiálu (především dlouhých válcovaných výrobků a plochých výrobků ZTV), ale také v oblasti ostatních výrobků (úzkého pásu ZSV, taženého drátu a tažené, loupané a broušené oceli. Tento mírně růstový trend objemů produkce pokračoval i v průběhu roku 2014, a to především v oblasti prvovýroby a v oblasti finální produkce (polotovary, ploché výrobky ZSV, ocelové trubky, tyčová ocel TLB, tažený drát a profily tvářené za studena). Ke snížení produkce došlo zejména u plochých výrobků ZTV. Přehled vývoje objemů výroby jednotlivých sortimentů hutní produkce v období 2007 až 2014. Výrobek

V ý r o b a Č R / v tis.t /

změna /%/

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Surové železo

5 287,2

4 737,2

3 482,6

3 986,9

4 136,9

3 935,2

4 039,5

4 152,4

2014/13 2014/07 2,8

-21,5

Surová ocel

7 058,9

6 387,0

4 593,6

5 179,6

5 586,3

5 088,1

5 171,3

5 360,0

3,6

-24,1

Válcovaný materiál

6 301,1

5 800,7

4 300,2

5 077,5

5 088,9

4 688,7

4 831,0

4 829,2

0,0

-23,4

polotovary distribuční

782,4

829,6

536,3

739,2

778,0

724,1

712,0

771,1

8,3

-1,4

v dlouhé výrobky tom ploché výrobky ZTV

3 423,6

3 171,1

2 655,5

2 995,5

2 993,2

2 964,3

3 075,3

3 060,3

-0,5

-10,6

1 957,7

1 676,9

1 040,3

1 273,9

1 249,8

946,9

990,1

913,1

-7,8

-53,4

ploché výrobky ZSV

137,4

123,1

68,1

69,0

67,9

53,4

53,6

84,7

58,1

-38,4

777,2

718,8

469,1

579,2

595,2

596,7

573,4

606,9

5,8

-21,9

456,6

422,0

254,8

348,9

378,0

364,7

352,7

361,9

2,6

-20,7

Ocelové trubky v bezešvé tom svařované Ostatní výrobky úzký pás ZSV v tyčová ocel TLB tom tažený drát profily tvář. za studena

320,6

296,8

214,3

230,3

217,2

232,0

220,7

245,0

11,0

-23,6

1 076,9

967,5

695,8

821,3

833,2

836,3

986,5

1 105,0

12,0

2,6

80,1

86,3

50,8

67,0

82,0

65,7

79,1

79,8

0,9

-0,4

163,8

159,1

96,1

142,9

164,1

181,8

215,1

243,7

13,3

48,8

747,2

621,7

473,6

539,5

526,5

533,5

640,6

723,4

12,9

-3,2

85,8

100,4

75,3

71,9

60,6

55,3

51,8

58,1

12,2

-32,3

Je patrné, že dosažené objemy produkce hlavních sortimentních skupin v roce 2014 jsou stále o cca 20 až 25 % nižší než v roce 2007, tj. před počátkem světové odbytové krize. Pouze v oblasti produkce „ostatních“ výrobků je tento pokles nižší, a to vlivem nárůstu produkce tažené, loupané a broušené oceli. Jestliže objem produkce surové oceli v ČR v roce 2014 dosahuje jen cca 76% úrovně roku 2007, tj. předkrizové úrovně, pak celosvětová výroba přesáhla úroveň roku 2007 již v roce 2010 a v dalších

Základní produkční charakteristiky

12

letech postupně stoupala. Na tomto celosvětovém růstu objemu produkce surové oceli má především vliv Čína a další země Asie, jak dokumentuje následující tabulka. Vývoj produkce surové oceli ve světě (tis. t) Vývoj produkce surové oceli ve světě /tis.t/ Teritorium Země EU-27

2 007

2 008

2 009

2 010

2 011

2 012

2 013

2 014

tis.t

tis.t

tis.t

tis.t

tis.t

tis.t

tis.t

tis.t

210 260

198 705

139 436

172 911

177 813

168 581

166 343

169 297

změna v % 14/13 1,8

14/07 -19,5

30 533

31 621

29 034

33 650

39 079

39 917

38 627

38 374

-0,7

25,7

Země SNS

124 169

114 345

97 691

108 200

112 663

110 739

108 408

106 080

-2,1

-14,6

Severní Amerika

Ostatní Evropa

132 618

125 138

83 772

111 562

118 675

121 586

118 978

121 233

1,9

-8,6

Jižní Amerika

48 246

47 380

37 776

43 894

48 165

46 379

45 822

45 174

-1,4

-6,4

Afrika

18 675

16 970

15 400

16 624

15 696

15 337

15 963

15 022

-5,9

-19,6

16 452

16 646

17 766

20 000

23 030

24 679

26 467

28 486

7,6

73,1

Čína

489 712

512 339

577 070

638 743

701 968

731 040

822 000

822 698

0,1

68,0

Ostatní Asie

268 673

271 701

234 396

279 106

292 747

294 980

300 771

313 344

4,2

16,6

8 783

8 424

6 014

8 149

7 248

5 805

5 588

5 488

-1,8

-37,5

1 348 121 1 343 269 1 238 355 1 432 839 1 537 084 1 559 043 1 648 967 1 665 196

1,0

23,5

Střední Východ

Oceánie Celkem svět

Zdroj: Statistika Worldsteel association (WSA), worldsteel 103, březen 2015

Pokračující pokles poptávky po oceli v důsledku přetrvávajících problémů na finančních trzích nejen zemí Evropy ovlivnil v roce 2012 celkový dosažený objem výroby surové oceli ve světě, který se meziročně zvýšil pouze o 1,4 %, oproti 7,3 % meziročnímu zvýšení v roce 2011. Určité oživení poptávky po oceli v průběhu roku 2013 ovlivnil i dynamiku meziročního růstu objemu výroby surové oceli, který se meziročně zvýšil o 5,8 %. V průběhu roku 2014 se však objem celosvětové produkce surové oceli meziročně zvýšil pouze o 1,0 %. Na celkový dosažený objem světové produkce surové oceli v roce 2014 měl negativní vliv především 0,7% pokles produkce v zemích „ostatní“ Evropy (Turecko), 2,1% pokles produkce v zemích SNS (Ukrajina, Uzbekistán), 1,4% pokles produkce v regionu Jižní Ameriky (Chile, Brazílie, Venezuela), 5,9% pokles produkce v zemích Afriky (Egypt, JAR, Maroko), a také 1,8% pokles produkce v zemích Oceánie (Austrálie, Nový Zéland)). Na druhé straně pozitivní vliv na meziroční nárůst celosvětové produkce surové oceli měl 1,8% růst produkce v zemích EU (Francie, Polsko, Velká Británie, Finsko), 7,6% růst produkce v zemích Středního Východu (Irán, Saudská Arábie), 1,9 % růst produkce v zemích Severní Ameriky (USA, Kanada, Mexiko) a 4,2% růst produkce v ostatních zemích Asie (mimo Čínu, tj. Indie, Jižní Korea, Tchaj-wan). Významný vliv na objem dosažené světové produkce surové oceli měl pouze 0,1% růst objemu produkce v Číně. Na dynamiku meziročního vývoje celosvětové produkce surové oceli má tak stále nejvýraznější vliv Čína. Jestliže v období let 2008 až 2011 se meziroční růst výroby surové oceli pohyboval v průměru kolem 10 %, pak v období 2012 až 2014 činí průměrný meziroční růst cca 5 % a postupně klesá. Porovnáním objemu produkce surové oceli dosažené v roce 2014 s rokem 2007, tj. před počátkem světové finanční a odbytové krize, je patrné, že sice celková světová výroba se zvýšila téměř o více jak 23,5 %, ale toto zvýšení bylo realizováno především v zemích Asie (Čína, Indie, Jižní Korea), zemích Středního Východu (Irán) a částečně také v evropských zemích mimo EU (Turecko). Na druhé straně dopad světové finanční a odbytové krize se projevil nejvýrazněji v regionu zemí EU, zemích Severní a Jižní Ameriky, zemích SNS, zemích Oceánie, a z důvodů politických nepokojů i v zemích Afriky. Za posledních 10 let se podíl zemí Asie na světové výrobě surové oceli zvýšil ze 45 %


13

na 68,2 % v roce 2014 (z toho podíl Číny se zvýšil z 23 % na současných 49,5 %), a to na úkor poklesu podílu zemí EU z 20 % na 10 %, zemí Ameriky z 18 % na 10 % a zemí SNS z 11 % na 6,4 %. Je patrný zřetelný přesun těžiště výroby surové oceli z atlantické oblasti do oblasti pacifické a tento trend bude pravděpodobně nadále pokračovat. I složité období světové hospodářské a finanční krize přežil ocelářský průmysl hlavně tím, že dobrou spoluprací s odběrateli prokazoval, že ocel jako materiál nemá ve svém uplatnění konkurenci. Globální kapacita na výrobu oceli expandovala celosvětově a dosahuje 2 mld. t, daleko převyšuje poptávku po oceli, 1.5 mld. t, a vytváří ohromný rozdíl mezi nabídkou a poptávkou. Navíc do konce roku 2015 se uvažuje s rozšířením kapacit výroby surové oceli o dalších 250 až 300 mil. tun především v regionu Asie a Středního Východu. V EU se odhaduje na 30 až 40 mil.t nadbytečných kapacit, se kterým se ocelářství doposud neuspokojivě vypořádává. V roce 2014 činily kapacity EU cca 230 mil. tun, vyrobeno bylo jenom 169 mil. tun oceli (využití kapacit 73 %). Souběžně se ale mohou kapacity výroby ještě zvýšit, což vede k úvaze, že využití kapacit by kleslo pod 70 %. Podle Eurofer je nevyhnutelně nutné, aby evropské ocelářské kapacity byly zredukovány nejméně o 25 %, aby umožnily obnovu průmyslu. Ještě zřetelněji vypovídá o vývoji využití kapacit v posledním období graf vývoje měsíčních hodnot. Je zde patrný strmý pokles hodnoty využití kapacit světové výroby oceli v průběhu roku 2008 až na necelých 59 % v prosinci 2008, a také skutečnost, že v období 2009 až 2014 se ani v jednom měsíci nedostala hodnota využití kapacit na optimální úroveň. Navíc v průběhu roku 2012 docházelo postupnému snížování využití kapacit až na cca 70 %. V období let 2013 a 2014 se využití kapacit výroby surové oceli kolísavě pohybovalo v rozmezí 75 až 80 %. Koncem roku 2014 se však využití kapacit dostalo pod 73 %. Měsíční využití kapacit světové výroby surové oceli 100 91,9%

90

využití kapacit v %

optimální úroveň využití kapacit 83,4% 83,4%

83,6% 81,9%

82,4% 79,4%

78,8%

80

76,5% 71,4%

70

73,2%

81,5%

78,1%

78,7 % 76,1%

74,7% 73,4%

79,6%

72,7%

73,4% 70,6%

67,6%

78,9%

78,3%

76,2% 75,9 % 75,1% 74,3 % 72,5%

64,8%

60 58,9%

01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 2015 01

50

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Zdroj: Worldsteel association (WSA), World steel capacity utilisation ratio for press release, březen 2015


14

3.2. Tuzemský trh a zjevná spotřeba Tuzemský trh je v porovnání se sousedními trhy EU poměrně malý, takže každá změna na trzích EU se následně projeví na našem tuzemském trhu. Vzhledem k tomu, že náš zpracovatelský průmysl je značně proexportně orientován vedla odbytová krize ve světě i k výraznému snížení poptávky po ocelářských výrobcích od 2. pololetí 2008. V průběhu 1. pololetí 2009 sice došlo k určitému oživení poptávky, ale zrealizované objemy dodávek byly podstatně nižší než v období před krizi. Nárůst poptávky a tím i růst objemu tuzemského trhu ocelářských výrobků nastal až v průběhu 1. pololetí 2010, ale ve 2. pololetí opět dochází k poklesu objemu poptávky. Výraznější růst poptávky po oceli nastal v průběhu 1. pololetí 2011, kdy se objem tuzemského trhu meziročně zvýšil o 14 %. V důsledku dluhové krize v řadě zemí Evropy se v průběhu 2. pololetí 2011 postupně snižovala poptávka po ocelářských výrobcích. Přesto celkový objem tuzemského trhu byl za rok 2011 meziročně o 3,1 % vyšší. Počátkem roku 2012 sice dochází k opětovnému růstu objemu tuzemského trhu, ovšem záhy v důsledku dalšího prohlubování dluhové krize zemí Eurozóny, dochází k dalšímu snižování poptávky. Celkově se objem tuzemského trhu ocelářských výrobků v průběhu roku 2012 meziročně snížil o 4,3 %. V průběhu 1. pololetí 2013 pokračuje trend snížené poptávky po ocelářských výrobcích, což se projevilo meziročním poklesem objemu tuzemského trhu o 5,9 %. K oživení poptávky a tím i růstu objemu tuzemského trhu dochází koncem 1. pololetí 2013 a pokračuje až do konce roku 2013. Objem tuzemského trhu se za 2. pololetí 2013 meziročně zvýšil o 8,2 %, což pozitivně ovlivnilo celoroční růst objemu tuzemského trhu ocelářských o 0,8 %. Pozitivní vývoj růstu poptávky po ocelářských výrobcích a tím i růstu objemu tuzemského trhu pokračoval i v průběhu roku 2014. V průběhu 1. pololetí 2014 se objem tuzemského trhu meziročně zvýšil o 5,3 % a v průběhu 2. pololetí 2014 došlo k meziročnímu růstu o 4,7 %. Celkově se pak objem tuzemského trhu ocelářských výrobků za rok 2014 meziročně zvýšil o 5 %. Vývoj měsíčních objemů produkce, vývozu, dovozu a tuzemského trhu v ČR (Ocelářské výrobky celkem)


15

Z přehledu je patrný výrazný růst vlivu objemu dovozu na celkovém objemu tuzemského trhu ocelářských výrobků v posledním období. Objem tuzemského trhu v posledních letech silně převyšuje objem tuzemské produkce ocelářských výrobků, což při vysokém podílu exportu na celkové produkci a tím sníženém objemu dodávek od domácích výrobců na tuzemský trh, rozšiřuje prostor pro zvyšování objemu dovozu. Objem tuzemské produkce ocelářských výrobků byl od 2. pololetí 2008 ovlivněn jak poklesem zakázek na dlouhé výrobky, tak na ploché výrobky. V průběhu roku 2009 dochází k meziročnímu snížení objemu zakázek na ploché výrobky o cca 35 %, na dlouhé výrobky (o 4 %) a na polotovary o 20 %. V roce 2010 dochází k postupnému nárůstu objemu zakázek, a to především na ploché výrobky (o cca 25 %), ale i na dlouhé výrobky (o cca 10 %). V průběhu roku 2011 se pak v plné míře projevily dopady dluhové krize v Evropě, což přineslo meziroční pokles celkového objemu nových zakázek o cca 6 %. K nárůstu objemu zakázek dochází až počátkem 1. čtvrtletí 2012, ale záhy se objem nových zakázek opět snižuje. Celkově se objem nových zakázek v roce 2012 meziročně snížil o 10 %. V průběhu 1. pololetí 2013 se meziročně objem zakázek na ploché výrobky snížil o 2,6 %, zatímco objem zakázek na dlouhé výrobky se zvýšil o 5,9 %. V průběhu 2. pololetí 2013 dochází k meziročnímu zvýšení objemu nových zakázek na ploché výrobky o 13,8 % a na dlouhé výrobky o 7,4 %. Celkově se objem nových zakázek v roce 2013 meziročně zvýšil o 6,5 % (z toho dlouhých výrobků o 6,6 %, plochých výrobků o 5,3 % a polotovarů o 4,6 %). V průběhu roku 2014 sice došlo k meziročnímu snížení celkového objemu nových zakázek o 1,1 % (snížení zakázek dlouhých výrobků o 3 %, plochých výrobků o 5 %, ale nárůst zakázek polotovarů o 10 %). Pozitivní je však pokračující nárůst nových zakázek od tuzemských odběratelů na úkor nových zakázek ze zemí EU a tzv. třetích zemí, což potvrzuje pokračující oživení tuzemského zpracovatelského průmyslu. Měsíční vývoj nových zakázek v ČR výrobků CPA 24.1 podle sortimentů z nelegované a legované oceli (mimo nerezavějící)


16

Porovnáme-li objem nových zakázek v průběhu roku 2014 s rokem 2007, pak lze konstatovat, že celkový objem nových zakázek je stále nižší o 20,1 % (z toho objem zakázek na dlouhé výrobky je nižší o 11,7 % a na ploché výrobky dokonce o 48,2 %, ale vzrostly zakázky na polotovary o 32,7 %. Objem tuzemského trhu ocelářských výrobků v sobě zahrnuje i spotřebu ingotů, polotovarů, dlouhých a plochých výrobků na produkci výrobků I. transformace; tzv. "výrobní spotřebu". Objemy dovozu jsou navíc poníženy o duplicitní polotovary, které sloužily pro výrobu dlouhých a plochých výrobků. Objem zjevné domácí spotřeby je oproti objemu tuzemského trhu (hrubé domácí spotřeby) snížen o objemy "výrobní spotřeby" jednotlivých sortimentů, a to i podle svého původu (od tuzemských výrobců a z dovozu). Objem zjevné domácí spotřeby je pak dán vztahem: výroba + dovoz – vývoz - výrobní spotřeba. Podle nejnovějších údajů Worldsteel Association (WSA) se celosvětový objem zjevné spotřeby v roce 2014 meziročně zvýšil pouze o 0,6 %. V roce 2015 se očekává nárůst celosvětové spotřeby ocelářských výrobků o 0,6 % a v roce 2016 o 1,4 %. Proti předchozím prognózám je současný odhad vývoje zjevné spotřeby mnohem střízlivější. V následující tabulce je zpracován přehled o dosažených objemech a očekávaném vývoji zjevné spotřeby ocelářských výrobků v jednotlivých regionech světa. Přehled o dosažených objemech a očekávaném vývoji zjevné spotřeby ocelářských výrobků v jednotlivých regionech světa Zjevná spotřeba (tis.t)

2007

2009

2010

2011

2012

2013

2014

změna změna změna změna výhled výhled 14/13 15/14 16/15 16/07 2015 2016 v% v% v% v%

Svět celkem 1 222,4 1 140,3 1 305,6 1 411,8 1 439,3 1 528,4 1 537,3 1 546,0 1 567,1 EU-28 197,1 119,6 145,4 155,5 139,2 140,4 146,8 149,9 154,1 Ostatní Evropa 31,6 23,9 28,8 32,7 34,1 36,9 37,0 38,0 38,5 CIS 56,6 36,0 48,3 55,4 58,0 59,5 56,5 52,4 52,2 NAFTA 140,5 83,5 111,7 123,2 132,7 129,9 144,6 143,3 145,1 Již. a Střed. Amerika 41,7 33,8 44,7 46,0 47,0 50,1 48,1 48,1 49,7 Afrika 22,0 26,9 27,7 28,6 31,9 35,4 36,9 39,6 41,5 Střední Východ 44,2 42,1 47,7 51,3 50,7 50,0 51,9 53,3 55,6 Čína 422,5 551,4 587,6 641,2 660,1 735,1 710,8 707,2 703,7 Ost. Asie & Oceánie 266,2 223,1 263,6 277,9 285,8 291,1 304,8 314,3 326,7 Zdroj: Worldsteel Association (WSA), Preliminary SRO tables, duben 2015

0,6 4,5 0,2 -4,9 11,3 -3,9 4,2 3,7 -3,3 4,7

0,6 2,1 2,8 -7,3 -0,9 0,0 7,4 2,8 -0,5 3,1

1,4 2,8 1,4 -0,3 1,3 3,4 4,9 4,2 -0,5 3,9

28,2 -21,8 21,8 -7,7 3,3 19,3 89,0 25,8 66,5 22,7

Pokles objemu celosvětové spotřeby ocelářských výrobků v letech 2008 a 2009, jež byl způsoben celosvětovou finanční a odbytovou krizi, byl překonán již v roce 2010 a v následujících létech dochází k dalšímu postupnému růstu zjevné spotřeby ocelářských výrobků. Rozdílný byl však vývoj spotřeby v jednotlivých regionech světa. Porovnáme-li dosažené objemy spotřeby roku 2014 a prognózované objemy na období 2015 a 2016 s rokem 2007, pak vidíme, že úroveň spotřeby roku 2007 v zemích EU, nebude dosažena ani v roce 2016. Každopádně meziroční růsty objemu celosvětové spotřeby jsou realizovány v jiných regionech, a to především v Číně, v některých zemích Jižní Ameriky, Středního Východu, Asie a Afriky. Jedná se o postupný přesun spotřeby do zemí dnes nazývaných „rozvojové“. Zajímavý je vývoj spotřeby v Číně, kdy v období 2007 až 2013, kdy okolní svět se vypořádával s dopady odbytové krize, vzrostla spotřeba ocelářských výrobků o neuvěřitelných 74 %. Ke zlomu dochází, až v roce 2014, kdy se objem zjevné spotřeby meziročně snížil o 3,3 % a v letech 2015 a 2016 jsou očekávány další meziroční poklesy o 0,5 %. Příčinou „nové doby ledové“ v čínském ocelářském oboru by moha být zaprvé padající cena oceli, zadruhé pak stále klesající domácí poptávka, vyvolaná ochabnutím v oblasti nemovitostí a také v jiných stavebních oborech. Čínská poptávka po oceli slábne a co je horší, Čína sama má velké přebytečné kapacity a snaží se své přebytky exportovat do zahraničí. Eurofer v roce 2015 a dalších letech očekává sice pomalý, ale stálý růst. K rizikům, která by


17

mohla tuto prognózu ohrozit, počítá Eurofer zejména konflikt na Ukrajině, zřetelně zabrzděný růst v nově zprůmyslněných zemích a trvající slabost na francouzském a italském trhu Na základě informací předních poradenských finančních a ekonomických firem ohledně očekávaného vývoje meziročního indexu průmyslové produkce hlavních odběratelských odvětví zpracovatelského průmyslu a stavebnictví, byl nově zpracován očekávaný vývoj objemů zjevné a reálné spotřeby ocelářských výrobků v ČR na období 2015 až 2020. Vycházelo se také z informací WSA (Oxford Economics Study) o vývoji zjevné spotřeby ocelářských výrobků v jednotlivých regionech světa, a také z výhledu zjevné spotřeby v zemích EU, který zpracoval Eurofer. V následujícím grafu je uveden vývoj čtvrtletních objemů zjevné a reálné spotřeby ocelářských výrobků za období 2001 až 2014 a predikce vývoje v letech 2015 až 2020. Vývoj čtvrtletních objemů zjevné a reálné spotřeby ocelářských výrobků za období 2001 až 2014 a predikce vývoje v letech 2015 až 2020. 2 000 1 800 1 600

Spotřeba v tis.t

1 400 1 200 1 000

predikce 800 600 400

0

2001/1Q 3Q 2002/1Q 3Q 2003/1Q 3Q 2004/1Q 3Q 2005/1Q 3Q 2006/1Q 3Q 2007/1Q 3Q 2008/1Q 3Q 2009/1Q 3Q 2010/1Q 3Q 2011/1Q 3Q 2012/1Q 3Q 2013/1Q 3Q 2014/1Q 3Q 2015/1Q 3Q 2016/1Q 3Q 2017/1Q 3Q 2018/1Q 3Q 2019/1Q 3Q 2020/1Q 3Q

200

zjevná spotřeba

reálná spotřeba

Reálná (skutečná) spotřeba ocelářských výrobků se od zjevné spotřeby liší objemem změny stavu zásob u obchodníků a spotřebitelů. Vzhledem k tomu, že neexistuje sledování stavu těchto zásob, je reálná spotřeba zjišťována na základě regresního vztahu mezi dlouhodobým vývojem zjevné domácí spotřeby a váhovým průměrem indexu průmyslové produkce jednotlivých odběratelských odvětví ocelářských výrobků (swip). V průběhu 1. pololetí 2009, z důvodu vysokých zásob u obchodníků a spotřebitelů se pokles spotřeby projevil daleko výrazněji u zjevné spotřeby, kde meziroční pokles činil téměř 40 %, zatímco reálná spotřeba se snížila jen o cca 23 %. Výsledky roku 2009 ukazují, že meziroční snížení objemu zjevné spotřeby činilo 30,8 %, zatímco reálné jen 20,8 %. V průběhu roku 2010 vzrostla meziročně zjevná spotřeba ocelářských výrobků o 22,6 % a reálná spotřeba o 9,0 %. K výraznému růstu zjevné spotřeby pak dochází v průběhu 1. pololetí 2011, kdy se celkový objem meziročně zvýšil o 12,5 %, zatímco reálná spotřeba se zvýšila pouze o 2,3 %. V důsledku ochlazení poptávky po oceli, vyvolané Základní produkční charakteristiky

18

zesilujícími se finančními problémy v některých zemích Eurozóny ve 2. pololetí 2011 dochází ke snížení zjevné spotřeby (o 14,6 %), ale reálná spotřeba se snížila jen o 2 %, v důsledku vyššího čerpání zásob. Celkově se meziročně zjevná spotřeba ocelářských výrobků v ČR zvýšila o 9,9 % a reálná spotřeba jen o 4,4 %. Počátkem roku 2012 sice vzrostla jak zjevná, tak reální spotřeba vlivem doplňování zásob ocelářských výrobků v jednotlivých odběratelských odvětvích, ale realizovanými vládními úspornými investičními opatřeními, došlo k postupnému snižování celkového objemu jak zjevné, tak reálné spotřeby. Celkově se zjevná spotřeba meziročně snížila o 3,5 % a reálná spotřeba o 3,4 %. V průběhu 1. pololetí 2013 se meziročně zjevná spotřeba snížila o 5,7 % a reálná spotřeba o 5,1 %. K růstu spotřeby dochází až v průběhu 2. pololetí 2013, a to dříve u zjevné spotřeby, čímž dochází k meziročnímu růstu o 6,4 %, zatímco reálná spotřeba se zvýšila jen o 1,5 %. Celkově se zjevná spotřeba v roce 2013 meziročně zvýšila o 0,3 %, ale reálná spotřeba se snížila o 2,2 %. Růstový trend spotřeby ocelářských výrobků pokračoval i v průběhu roku 2014. Vyšší meziroční dynamika růstu spotřeby byla v 1. pololetí 2014, kdy se zjevná spotřeba zvýšila o 5,6 % a reálná spotřeba o 7,8 %, zatímco v průběhu 2. pololetí 2014 se zjevná spotřeba zvýšila o 4,6 % a reálná spotřeba o 4,8 %. Celkově se zjevná spotřeba v roce 2014 meziročně zvýšila o 5,1 % a reálná spotřeba se zvýšila o 6,3 %. V dalším období se bude dynamika meziročního růstu celkové zjevné spotřeby pohybovat v rozmezí 1 až 3 %, přičemž v důsledku očekávaného oživení stavební výroby bude dynamičtější růst spotřeby dlouhých výrobků a trubek, než plochých výrobků. Zjevná spotřeba ČR Zjevná spotřeba

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

výhled výhled výhled výhled výhled výhled 2015 2016 2017 2018 2019 2020

tis.t 2 098,1 2 066,8 1 441,5 1 679,3 1 877,7 1 898,8 1 902,9 1 913,2 1 970 2 040 2 090 2 140 2 210 2 240 Dlouhé výrobky % změna (y-y) -1,5 -30,3 16,5 11,8 1,1 0,2 0,5 3,0 3,6 2,5 2,4 3,3 1,4 tis.t 3 877,5 3 864,5 2 681,1 3 355,0 3 594,1 3 489,2 3 481,9 3 719,9 3 800 3 910 4 010 4 110 4 240 4 280 Ploché výrobky % změna (y-y) -0,3 -30,6 25,1 7,1 -2,9 -0,2 6,8 2,2 2,9 2,6 2,5 3,2 0,9 tis.t Ocelové trubky % změna (y-y) tis.t Spotřeba celkem % změna (y-y)

592,5

572,9

378,5

484,5

591,2

462,1

480,5

532,7

550

570

590

610

630

640

-3,3

-33,9

28,0

22,0

-21,8

4,0

10,9

3,2

3,6

3,5

3,4

3,3

1,6

6 568,1 6 504,2 4 501,1 5 518,8 6 063,0 5 850,1 5 865,2 6 165,8 6 320 6 520 6 690 6 860 7 080 7 160 -1,0

-30,8

22,6

9,9

-3,5

0,3

5,1

2,5

3,2

2,6

2,5

3,2

1,1

Poznámka: V dlouhých výrobcích je započtena spotřeba polotovarů, tažených ocelových tyčí a taženého drátu; v plochých výrobcích pak profily tvářené za studena.

V průběhu roku 2009 bylo z hlediska sortimentů výraznější snížení zjevné spotřeby u ocelových trubek než u dlouhých a plochých výrobků, což bylo dáno portfoliem odběratelů, kdy hlavní odběratelská odvětví ocelových trubek (kovodělný průmysl a strojírenství) vykázala výraznější meziroční pokles průmyslové produkce. V letech 2010 až 2011 sice poptávka po ocelářských výrobcích v ČR, ale i v Evropě roste, ale stále je negativně ovlivněna nízkou úrovní stavební produkce, což se týká především dosažených objemů spotřeby dlouhých válcovaných výrobků. Další ochlazení poptávky po oceli, vyvolané přetrvávajícími finančními problémy v řadě zemí Eurozóny, a tím snížené dynamiky ekonomického růstu ve většině zemí EU ovlivnilo i tuzemskou spotřebu ocelářských výrobků v roce 2012, jež meziročně klesla o 4,5 %. Výraznější snížení spotřeby ocelových trubek je ovlivněno vysokou spotřebou v roce 2011, kterou ovlivnil zvýšený dovoz ocelových trubek v roce 2011 (předzásobení) pro výstavbu ropovodu v letech 2011 a 2012. Pozitivnější výsledky zjevné spotřeby ocelářských výrobků v roce 2013 ovlivnil především vývoj ve 2. pololetí 2013. Nárůst spotřeby ocelových trubek je dán nízkou základnou roku 2012 (viz výše). Přestože dochází k dlouhodobému trendu meziročních poklesů indexu stavební produkce, je mírný meziroční pokles


19

zjevné spotřeby dlouhých výrobků ovlivněn růstem spotřeby především taženého drátu a tažené, loupané a broušené oceli. Spotřeba plochých výrobků byla ovlivněna především vývojem odvětví automobilového průmyslu. Výraznější nárůst zjevné spotřeby ocelářských výrobků v roce 2014 se projevil nejvýrazněji u ocelových trubek a plochých výrobků, ale růst byl zaznamenán i u dlouhých výrobků, což bylo ovlivněno růstem indexu produkce především automobilového průmyslu, ale i strojírenství a kovodělného průmyslu. Po dlouhé době vzrostla i stavební výroba. Na tuzemský odbyt hutní produkce v ČR pozitivně působí především růst průmyslové produkce v odvětví automobilového průmyslu, strojírenského průmyslu, kovodělného průmyslů a elektrotechnického průmyslu, tj. největších odběratelských odvětví ocelářských výrobků. V dalším období by pak dynamika růstu u komodity dlouhé výrobky měla byt vyšší, v důsledku očekávaného oživení stavební výroby, jak dokumentuje následující tabulka očekávaného vývoje objemů zjevné spotřeby ocelářských výrobků podle jednotlivých odběratelských odvětví. Zjevná spotřeba podle odběratelských odvětví Zjevná spotřeba 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 tis.t % tis.t % tis.t % tis.t % tis.t % tis.t % tis.t % Kovodělný prům. 1 795,2 27,3 1 814,1 27,9 1 276,6 28,3 1 686,0 30,6 1 918,7 31,6 1 831,6 31,3 1 782,8 30,4 Strojírenství 823,0 12,5 880,9 13,5 577,0 12,8 712,8 12,9 845,7 13,9 825,9 14,1 890,8 15,2 Automobilový prům. 1 540,0 23,4 1 581,9 24,3 1 093,3 24,3 1 423,4 25,8 1 612,5 26,6 1 572,0 26,9 1 611,1 27,5 Stavebnictví 1 154,4 17,6 1 042,4 16,0 762,9 16,9 741,8 13,4 741,2 12,2 686,9 11,7 669,8 11,4 Elektrotechnický prům. 317,8 4,8 350,6 5,4 244,0 5,4 302,8 5,5 322,3 5,3 324,9 5,6 360,2 6,1 Ostatní odvětví 608,1 9,3 591,0 9,1 410,7 9,1 509,8 9,2 474,4 7,8 464,7 7,9 428,7 7,3 Obchod 329,6 5,0 243,4 3,7 140,6 3,1 142,2 2,6 148,2 2,4 144,1 2,5 121,8 2,1 Zjevná spotřeba celkem 6 568,1 100,0 6 504,3 100,0 4 505,1 100,0 5 518,8 100,0 6 063,0 100,0 5 850,1 100,0 5 865,2 100,0 Odběratelské odvětví

Odběratelské odvětví

2014 tis.t % Kovodělný prům. 1 844,0 29,9 Strojírenství 971,0 15,7 Automobilový prům. 1 693,1 27,5 Stavebnictví 725,6 11,8 Elektrotechnický prům. 369,7 6,0 Ostatní odvětví 441,8 7,2 Obchod 120,6 2,0 Zjevná spotřeba celkem 6 165,8 100,0

výhled 2015 tis.t % 1 880 29,7 990 15,7 1 710 27,1 790 12,5 380 6,0 450 7,1 120 1,9 6 320 100,0

Zjevná spotřeba výhled 2016 výhled 2017 tis.t % tis.t % 1 920 29,4 1 960 29,3 1 030 15,8 1 060 15,8 1 750 26,8 1 780 26,6 850 13,0 920 13,8 390 6,0 390 5,8 460 7,1 460 6,9 120 1,8 120 1,8 6 520 100,0 6 690 100,0

výhled 2018 tis.t % 1 990 29,0 1 090 15,9 1 810 26,4 1 000 14,6 390 5,7 460 6,7 120 1,7 6 860 100,0

výhled 2019 tis.t % 2 040 28,8 1 130 16,0 1 850 26,1 1 080 15,3 390 5,5 470 6,6 120 1,7 7 080 100,0

výhled 2020 tis.t % 2 040 28,5 1 140 15,9 1 860 26,0 1 150 16,1 390 5,4 470 6,6 110 1,5 7 160 100,0

3.3. Zahraniční obchod Objemy dosažené produkce ocelářských výrobků jsou ovlivněny vývojem poptávky, a tím objemem zrealizovaných objemů tuzemských a zahraničních dodávek. Produkce dané společnosti je totiž výsledkem odbytových možností, konkurenceschopnosti výrobků na straně výstupů a dostatečným provozním kapitálem a zdroji surovin na straně vstupů. Důležité je tedy znát přehled o vývoji objemů vývozu a dovozu ocelářských výrobků. Uvedené údaje jsou zpracovány dle celních statistik ČSÚ.


20

Přehled o vývoji objemů vývozu ocelářských výrobků v tis. t a mil. Kč Sortiment ingoty a polotovary

Objemy vývozu v tis. t 2007

2008

2009

2010

2011

Indexy v % 2012

2013

2014

2014/13 2014/07

585,3

499,0

221,0

319,5

354,9

292,4

259,9

284,0

109,3

dlouhé výrobky

2 219,8

2 064,4

1 871,0

2 150,2

2 226,3

2 411,5

2 370,1

2 017,8

85,1

90,9

ploché výrobky ZTV

1 168,8

1 034,3

663,6

816,1

872,6

713,1

833,3

675,5

81,1

57,8


229,6

240,8

204,7

229,8

270,7

280,4

306,5

313,5

102,3

136,5

ocelové trubky vč. přísluš.

648,4

584,7

414,7

529,1

556,6

588,3

594,0

636,5

107,2

98,2

96,7

98,2

63,9

97,0

119,1

138,0

150,7

153,7

102,0

158,9

353,5

358,9

317,5

344,6

330,0

396,6

413,0

421,5

102,1

119,2

22,6

26,4

20,3

25,9

34,4

35,2

39,4

39,5

100,1

174,8

5 324,7

4 906,7

3 776,7

4 512,2

4 764,6

4 855,5

4 967,0

4 542,0

91,4

85,3

TLB tažený drát otevřené ohýbané profily Ocelářské výrobky celkem Sortiment

Objemy vývozu v mil. Kč

48,5

Indexy v %

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

9 774,0

9 352,5

2 965,4

4 902,2

6 258,3

4 836,2

4 301,8

4 946,6

115,0

50,6

dlouhé výrobky

35 534,8

37 218,5

23 576,9

29 852,9

36 637,9

37 782,2

36 029,4

32 952,3

91,5

92,7


20 986,1

21 589,9

9 327,4

12 486,2

15 294,8

11 878,3

12 405,6

10 816,7

87,2

51,5 113,3

ingoty a polotovary


2014/13 2014/07

7 763,1

7 452,4

6 396,7

6 879,1

7 926,0

7 966,7

8 079,5

8 798,2

108,9

24 685,4

22 881,6

16 228,3

18 686,6

22 100,4

22 680,5

22 182,8

24 563,7

110,7

99,5

TLB

2 920,3

2 908,0

1 509,2

2 346,8

3 294,9

3 574,7

3 451,4

3 707,0

107,4

126,9

tažený drát

8 605,4

8 847,1

6 530,6

7 978,8

8 505,6

10 015,0

10 173,7

11 264,9

110,7

130,9


625,1

735,8

526,5

643,0

900,6

862,8

999,6

1 033,9

103,4

165,4

Ocelářské výrobky celkem 110 894,2

otevřené ohýbané profily

110 985,7

67 060,9

83 775,6

100 918,4

99 596,3

97 623,9

98 083,3

100,5

88,4

Objem celkového vývozu se v roce 2014 meziročně snížil o 8,6 %, na čemž se se podílel především pokles objemu vývozu dlouhých válcovaných výrobků a plochých výrobků ZTV, zatímco objem vývozu ostatních sortimentních skupin meziročně vzrostl. Pokles vývozu dlouhých válcovaných výrobků byl ovlivněn vysokým „nereálným“ objemem vývozu roku 2013 (šetření kauzy DPH vzájemného obchodů s Polskem betonářskou oceli). V porovnání s rokem 2007, tj. před počátkem odbytové krize, je však celkový objem vývozu stále o 14,7 % nižší, na čemž se podílí nižší objemy vývozu především plochých výrobků ZTV a polotovarů, ale také dlouhých válcovaných výrobků a ocelových trubek, zatímco objemy vývozu ostatních ocelářských výrobků již překročily úroveň vývozu roku 2007. Obdobný vývoj byl i z hlediska meziročního porovnání vývozu v hodnotovém vyjádření. Přehled o vývoji objemů dovozu ocelářských výrobků v tis. t a mil. Kč Sortiment ingoty a polotovary

Objemy dovozu v tis. t 2007

2008

2009

2010

2011

Indexy v % 2012

2013

2014

2014/13 2014/07

412,9

500,1

220,7

620,3

321,9

350,6

351,0

287,0

81,8

dlouhé výrobky

1 055,1

1 046,8

774,7

877,5

1 098,9

1 237,3

1 134,2

873,8

77,0

69,5 82,8


1 352,7

1 330,8

747,7

1 023,9

1 278,7

1 399,9

1 429,4

1 432,6

100,2

105,9


2 046,2

2 186,1

1 726,2

2 138,1

2 237,5

2 210,3

2 276,5

2 398,7

105,4

117,2


436,5

429,3

298,1

391,4

514,8

438,9

462,8

498,1

107,6

114,1

TLB

115,0

97,3

49,0

81,1

105,9

88,5

92,3

107,0

115,9

93,0

tažený drát

170,7

175,8

141,1

134,6

158,6

165,3

171,3

181,5

106,0

106,3

otevřené ohýbané profily Ocelářské výrobky celkem

66,5

53,6

38,6

37,2

48,1

46,0

47,9

46,8

97,8

70,4

5 655,6

5 819,8

3 996,1

5 304,1

5 764,4

5 936,8

5 965,3

5 825,5

97,7

103,0


21

Objemy dovozu v mil. Kč

Sortiment

2007

ingoty a polotovary

2008

2009

2010

2011

Indexy v % 2012

2013

2014

2014/13 2014/07

5 302,3

7 764,5

2 250,7

7 818,0

4 444,3

4 430,3

4 198,3

3 657,3

87,1

69,0

dlouhé výrobky

19 267,5

20 070,2

10 374,8

13 911,8

19 499,1

20 911,0

18 959,5

17 035,4

89,9

88,4


28 266,7

27 233,0

12 156,6

17 406,2

23 291,3

24 125,9

23 529,8

23 982,8

101,9

84,8


47 353,9

47 490,1

34 039,3

44 150,6

49 751,5

48 121,2

48 796,2

53 358,7

109,4

112,7


104,8

18 769,9

17 192,1

11 624,7

14 768,5

19 418,4

17 453,5

17 731,1

19 662,5

110,9

TLB

4 014,4

3 299,9

1 616,1

2 622,5

3 650,4

3 139,8

3 077,3

3 520,4

114,4

87,7

tažený drát

4 264,6

4 347,3

2 761,6

3 224,3

4 081,3

4 448,0

4 265,3

4 781,9

112,1

112,1

otevřené ohýbané profily

1 810,5

1 602,3

1 099,5

1 035,8

1 301,7

1 212,3

1 263,1

1 355,4

107,3

74,9

Ocelářské výrobky celkem 129 049,8

128 999,3

75 923,2

104 937,7

125 438,1

123 842,0

121 820,7

127 354,4

104,5

98,7

Objem celkového dovozu se v roce 2014 meziročně snížil o 2,3 %. Nejvýrazněji se na tomto celkovém snížení objemu dovozu podílel pokles objemu dovozu dlouhých válcovaných výrobků, polotovarů a profilů tvářených za studena, zatímco objem dovozu ostatních sortimentních skupin vzrostl. Obdobně jako u vývozu byl pokles dovozu dlouhých válcovaných výrobků ovlivněn vysokým „nereálným“ objemem dovozu roku 2013 (šetření kauzy DPH vzájemného obchodů s Polskem s betonářskou ocelí). V porovnání s rokem 2007, tj. před počátkem odbytové krize, je celkový objem dovozu již o 3,0 % vyšší, na čemž se podílí především nárůst dovozu plochých výrobků ZSV a ZTV, ocelových trubek a taženého drátu. Stále nižší objem vývozu byl v roce 2014 v porovnání s rokem 2007 dosažen u ingotů a polotovarů, profilů tvářených za studena, dlouhých válcovaných výrobků a tyčové oceli tvářené za studena. Z hlediska hodnotového vyjádření vzrostla v roce 2014 celková hodnota dovozu o 4,5 % v důsledku nárůstu dovozních cen. Proti roku 2007 je však celková hodnota dovozu stále o 1,3 % nižší. Saldo zahraničního obchodu v tis. t a mil. Kč Sortiment ingoty a polotovary dlouhé výrobky

Saldo ZO v tis. t 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

172,4

-1,1

0,3

-300,8

33,0

-58,2

-91,1

-3,0

1 164,7

1 017,6

1 096,3

1 272,7

1 127,4

1 174,2

1 236,0

1 144,0


-183,9

-296,5

-84,1

-207,8

-406,1

-686,8

-596,2

-757,1


-1 816,6

-1 945,3

-1 521,5

-1 908,3

-1 966,8

-1 929,9

-1 969,9

-2 085,2

211,9

155,4

116,6

137,7

41,8

149,4

131,2

138,4

ocelové trubky vč. přísluš. TLB

-18,3

0,9

14,9

15,9

13,2

49,5

58,4

46,7

tažený drát

182,8

183,1

176,4

210,0

171,4

231,3

241,7

240,0

otevřené ohýbané profily Ocelářské výrobky celkem Sortiment ingoty a polotovary dlouhé výrobky

-43,9

-27,2

-18,3

-11,3

-13,7

-10,8

-8,4

-7,3

-330,9

-913,1

-219,4

-791,9

-999,8

-1 081,3

-998,3

-1 283,5

Saldo ZO v mil. Kč 2007

2008

2009

2010

2011

4 471,7

1 588,0

714,7

-2 915,8

1 814,0

2012 405,9

2013 103,5

2014 1 289,3

16 267,3

17 148,3

13 202,1

15 941,1

17 138,8

16 871,2

17 069,9

15 916,9


-7 280,7

-5 643,1

-2 829,2

-4 920,0

-7 996,5

-12 247,6

-11 124,2

-13 166,1


-39 590,7

-40 037,6

-27 642,6

-37 271,5

-41 825,5

-40 154,4

-40 716,7

-44 560,5 4 901,2

ocelové trubky vč. přísluš. TLB tažený drát otevřené ohýbané profily

5 915,5

5 689,5

4 603,6

3 918,1

2 682,0

5 227,0

4 451,7

-1 094,1

-391,9

-106,9

-275,7

-355,6

434,8

374,1

186,6

4 340,8

4 499,7

3 769,0

4 754,5

4 424,3

5 567,0

5 908,4

6 483,0

-1 185,4

-866,5

-573,0

-392,8

-401,1

-349,6

-263,5

-321,5

Ocelářské výrobky celkem -18 155,6

-18 013,6

-8 862,3

-21 162,1

-24 519,7

-24 245,7

-24 196,9

-29 271,1

Je patrné, že v roce 2014 se objem pasivního salda zahraničního obchodu ocelářských výrobků meziročně zvýšil jak v objemovém, tak hodnotovém vyjádření. Z hlediska objemového vyjádření se na zvýšení pasivního salda ZO podílel jednak výraznější meziroční pokles celkového objemu vývozu


22

oproti dovozu, a také sortimentní skladba dovozu a vývozu. Negativně na prohlubování objemu salda ZO, jak z hlediska objemového, tak hodnotového, působilo jednak prohloubení pasivního salda ZO plochých výrobků ZSV a ZTV, ale také snížení aktivního salda ZO dlouhých válcovaných výrobků, taženého drátu a tažených ocelových tyčí. Naopak pozitivně působilo zvýšení aktivního salda ZO ocelových trubek a polotovarů (hodnotové vyjádření). Aktivní formu salda ZO jak v objemovém, tak hodnotovém vyjádření si stále uchovávají dlouhé válcované výrobky, ocelové trubky a tažené výrobky za studena.

3.4. Vývoj výrobkové struktury do roku 2020 Rostoucí podíl exportu z tuzemské produkce ocelářských výrobků a trvalé rostoucí objem dovozu negativně ovlivňuji podíl tuzemské produkce na zjevné spotřebě ocelářských výrobků. Podíl tuzemské produkce na zjevné spotřebě Objemy v tis. t Položka

výhled výhled výhled výhled výhled výhled 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Celková zjevná spotřeba 6 568,1 4 501,1 5 518,8 6 063,0 5 850,1 5 865,2 6 165,8 6 320 6 520 6 690 6 860 7 080 7 160 2007

2009

2010

2011

2012

2013

2014

od tuzemských výrobců 2 112,3 1 244,3 1 504,3 1 407,4 1 198,9 1 259,5 1 632,8

1 680

1 740

1 800

1 860

1 930

1 970

26,5

26,6

26,7

26,9

27,1

27,3

27,5

4 455,8 3 256,8 4 014,4 4 655,6 4 651,2 4 605,7 4 533,0

4 640

4 780

4 890

5 000

5 150

5 190

73,4

73,3

73,1

72,9

72,7

72,5

tj. % z celkové spotřeby z dovozu

32,2

tj. % z celkové spotřeby

67,8

27,6 72,4

27,3 72,7

23,2 76,8

20,5 79,5

21,5 78,5

73,5

Jestliže v roce 1995 byl podíl dovozu na tuzemském trhu cca 36 %, pak v průběhu roku 2001 se tento podíl zvýšil již na téměř 60 %. Změnou přístupu výrobců k tuzemským zákazníkům se podařilo následně snížit podíl dovozu na zjevné spotřebě pod 52 %. V průběhu roku 2004, po vstupu naší země do EU, a především v průběhu roku 2005 byl tento trend opět zvrácen ve prospěch zvyšování podílu dovozu, který pokračoval až do roku 2012 na úroveň 79,5 %. Bylo to dáno plnou liberalizaci našeho tuzemského trhu a přílivem zahraničního investičního kapitálu do naší republiky. Na druhé straně je nutno zmínit, že některé sortimentní skupiny se v ČR nevyrábějí nebo jen v omezené míře (jedná se především o plechy a pásy za studena válcované a plechy a pásy s povlaky, určené pro automobilový průmysl). Objem tuzemské spotřeby ocelářských výrobků je tak stále výrazněji uspokojován dodávkami ze zahraničí, což negativně ovlivňuje dosahované objemy tuzemské produkce ocelářských výrobků. V posledních dvou letech se podařilo v důsledku sníženého objemu vývozu, ale také objemu dovozu tento trend zlomit. Podíl dovozu na celkové zjevné spotřebě v roce 2014 tak dosáhl úrovně 73,5 %. Pro další období do roku 2020 očekáváme další postupné snižování podílu dovozu na celkovém objemu zjevné spotřeby ocelářských výrobků. Na základě výše predikovaných objemů zjevné spotřeby a očekávaného vývoje zahraničního obchodu ocelářské produkce byl zpracován i očekávaný vývoj potřebných objemů tuzemské finální ocelářské produkce v letech 2015 až 2020. Očekávaný vývoj potřebných objemů tuzemské finální ocelářské produkce Objemy v tis. t 2007

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Změna v %

výhled výhled výhled výhled výhled výhled 14/13 15/14 16/15 17/16 18/17 19/18 20/19 2015 2016 2017 2018 2019 2020

Čistá výroba *)

6 237,2 4 281,7 4 726,9 5 063,2 4 768,8 4 866,9 4 882,3 4 970 5 090 5 190 5 290 5 430 5 480

0,3

1,8

2,4

2,0

1,9

2,6

0,9

Vývoz

5 324,7 3 776,7 4 512,2 4 764,6 4 855,5 4 967,0 4 542,0 4 590 4 640 4 730 4 840 4 950 5 090 -8,6

1,1

1,1

1,9

2,3

2,3

2,8

Dovoz

5 655,6 3 996,1 5 304,1 5 764,4 5 936,8 5 965,3 5 825,5 5 940 6 070 6 230 6 410 6 600 6 770 -2,3

Zjevná spotřeba 6 568,1 4 501,1 5 518,8 6 063,0 5 850,1 5 865,2 6 165,8 6 320 6 520 6 690 6 860 7 080 7 160

5,1

2,0

2,2

2,6

2,9

3,0

2,6

2,5

3,2

2,6

2,5

3,2

1,1

Vysvětlivky: *) Čistá výroba je objem produkce bez objemu válcovaného materiálu určeného na produkci výrobků I. transformace (výrobní spotřeba)


23

Z hlediska základních sortimentních skupin hutní produkce odpovídají propočteným potřebám „hmoty“ následující objemy výroby: Dosažené a očekávané objemy výroby

Výroba (tis.t)

2007 2009 2010 2011 2012 2013 2014

změna změna změna změna změna změna změna 14/13 15/14 16/15 17/16 18/17 19/18 20/19 2015 2016 2017 2018 2019 2020 v% v% v% v% v% v% v%

výhled výhled výhled výhled výhled výhled

Surové železo

5 287,2 3 482,6 3 986,9 4 136,9 3 935,2 4 039,5 4 152,4 4 080 3 920 3 970 4 020 4 100 4 150

2,8 -1,7 -3,9

1,3

1,3

2,0

1,2

Surová ocel

7 058,9 4 593,6 5 179,6 5 586,3 5 088,1 5 171,3 5 360,0 5 300 5 080 5 140 5 210 5 300 5 360

3,6 -1,1 -4,2

1,2

1,4

1,7

1,1

0,0

1,7

2,4

2,0

1,9

2,5

1,1

5,8

2,2

3,2

3,1

2,3

3,0

2,2

Válcovaný materiál 6 301,1 4 300,2 5 077,6 5 088,9 4 688,7 4 831,0 4 829,2 4 910 5 030 5 130 5 230 5 360 5 420 Ocelové trubky

777,2 469,1 579,2 595,2 596,7 573,4 606,9

620

640

660

675

695

710

Přes očekávaný negativní vliv růstu cen energie, nákladů na zlepšení životního prostředí a přetrvávajících finančních problémů řady zemi Evropy je očekáván v letech 2015 až 2020 návrat k růstovému trendu objemů finální ocelářské produkce v rozmezí 1 až 3 %. Výjimkou je pokles produkce surové oceli a surového železa v roce 2015 a 2016 v důsledku očekávaného zastavení výroby surové oceli koncem roku 2015 ve společnosti Vítkovice Steel, a.s. Potřeba oceli na produkci válcovaného materiálu bude realizována zvýšeným dovozem duplicitních polotovarů. Na základě výše uvedených vlivů a propočtených objemů potřebné finální produkce byla zpracována predikce vývoje potřebných průměrných měsíčních objemů produkce surové oceli ČR v jednotlivých čtvrtletích roku 2015 až 2020. Predikce vývoje průměrných měsíčních výrob surové oceli

Pro evropské i naše výrobce je pro zachování ocelářské výroby důležitá cesta od tunového pohledu k hodnotovému pohledu. Dobrou spoluprací s odběrateli roste tlak na výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Výsledky se projevují nejen širším uplatněním ocelářských výrobků, ale také ve zvyšování ekonomických ukazatelů a v ziskovosti. Novým elementem v tomto směru, se kterým musí ocelářský průmysl počítat je změna cen i dostupnosti vstupních materiálů, zejména pak železné rudy a uhlí. Cestou ke zlepšení situace v této oblasti je vytváření dodavatelských řetězců a to nejen ve vstupech, ale i v následném zpracování ocelářských výrobků. Základní produkční charakteristiky

24

Evropský i český ocelářský průmysl nemá jinou šanci než vyrábět výrobky s vysokou přidanou hodnotou, technologií vstřícnou k životnímu prostředí, které budou dosahovat jak vyšších užitných parametrů, tak nižší zátěže životního prostředí. Splnění tohoto cíle bez aplikací výzkumu a vývoje téměř není možné. Celosvětově narůstají požadavky na aplikovaný výzkum, nutným faktorem je v tomto směru potřebná spolupráce s vysokými školami a technickými univerzitami. Výsledky se projevují jak ve zvýšení konkurence-schopnosti, tak ve vztahu k jiným konkurenčním materiálům. V současné pokračující napjaté finanční situaci v některých zemích Evropy a pokračujícímu konfliktu na Ukrajině, a z toho plynoucích restriktivních opatření ze strany EU vůči Rusku, bude nutno hledat nová odbytiště tuzemské produkce i v jiných regionech, aby byl zachován alespoň mírný meziroční růst tuzemské produkce i v dalších letech. Evropský parlament schvalil akční plán komise EU pro podporu evropských výrobců oceli, který by měl zajišťovat konkurenceschopnost ocelářského průmyslu při plnění environmentální a energetické politiky EU do roku 2030. Ocelářský sektor vytváří bázi pro generování přidané hodnoty evropským průmyslem a má strategickou důležitost pro různé hlavní evropské průmysly, jako jsou pozemní a námořní doprava, stavebnictví, strojírenství, elektrické přístroje pro domácnost, automobily, energetika a obrana. Udržitelný růst závisí na silném evropském průmyslu, a tudíž Evropský parlament vybízí komisi a členské státy, aby podporovaly strategický rozvoj klíčových ocel spotřebovávajících sektorů.

3.5. Cenové aspekty Očekávaný vývoj produkce oceli a finálních ocelářských výrobků může výrazně ovlivnit v průběhu predikovaného období vývoj cen vstupních surovin (především železné rudy, koksovatelného uhlí, šrotu), které budou mít vliv na vývoj cen ocelářských výrobků a tím i negativní dopad na utlumení poptávky ze strany spotřebitelských odvětví v tuzemsku i v zahraničí. Následující grafy porovnávají vývoj kvartálních cen ocelářských výrobků a cen vstupních surovin za období 1. Q 2000 až 4. Q 2014. Vývoj průměrných čtvrtletních cen plochých a dlouhých výrobků na trzích ČR a EU 1 400 1 300 1 200

Transakční cena v USD/t

1 100 1 000 900 800 700 600 500 400 300

I.Q 00 III.Q 00 I.Q 01 III.Q 01 I.Q 02 III.Q 02 I.Q 03 III.Q 03 I.Q 04 III.Q 04 I.Q 05 III.Q 05 I.Q 06 III.Q 06 I.Q 07 III.Q 07 I.Q 08 III.Q 08 I.Q 09 III.Q 09 I.Q 10 III.Q 10 I.Q 11 III.Q 11 I.Q 12 III.Q 12 I.Q 13 III.Q 13 I.Q 14 III.Q 14

200

EU ploché výrobky

EU dlouhé výrobky

ČR ploché výrobky

ČR dlouhé výrobky

Zdroj: MEPS - International Seel Review


25

Vývoj cen vstupních surovin ocelářského průmyslu 700 600

Cena v USD/t

500 400 300 200 100

koksovatelné uhlí

železná ruda

III.Q 14

I.Q 14

I.Q 13

III.Q 13

I.Q 12

III.Q 12

I.Q 11

III.Q 11

I.Q 10

surové železo

III.Q 10

III.Q 09

I.Q 09

III.Q 08

I.Q 08

I.Q 07

III.Q 07

I.Q 06

III.Q 06

I.Q 05

III.Q 05

I.Q 04

III.Q 04

III.Q 03

I.Q 03

III.Q 02

I.Q 02

I.Q 01

III.Q 01

I.Q 00

III.Q 00

0

ocelový šrot

Zdroj: www.steelonthenet.com/commodity_prices koksovatelné uhlí = exportní cena USA železná ruda = importní cena prachové rudy 62 % Fe (Čína) surové železo = brazilská exportní cena šrot = exportní cena "old scrap" (f.o.b. Německo)

V průběhu sledovaného období dochází k výrazným změnám cen jak ocelářských výrobků, tak také vstupních hutních surovin. V letech 2000-2003 ocelářský průmysl kopíroval celkový makroekonomický trend minimálního růstu nebo poklesu cen ocelářských výrobků. Průměrné ceny plochých výrobků se pohybovaly v rozmezí 320-420 USD/t a ceny dlouhých výrobků v rozmezí 250-310 USD/t. Vývoj cen byl diktován nejen vývojem tuzemské a zahraniční poptávky po oceli, ale zejména vývojem cen vstupních surovin. V průběhu tohoto období se cena koksovatelného uhlí pohybovala v rozmezí 40-45 USD/t, železné rudy v rozmezí 12-14 USD/t a ocelového šrotu v rozmezí 80-140 USD/t. K výraznějšímu růstu cen plochých a dlouhých válcovaných výrobků dochází od počátku roku 2004 až do 1. čtvrtletí 2005, a to jak na tuzemském trhu, tak na trzích EU. V průběhu uvedeného období se ceny plochých a dlouhých výrobků zvýšily v průměru o 70 %. Růst cen byl diktován nejen pokračující konjunkturou na domácím a evropském trhu, ale také vývojem cen surovinových vstupů. Cena koksovatelného uhlí se v tomto období zvýšila o 85 % a cena železné rudy o 100 %. Cena železného šrotu se do konce roku 2004 zvýšila o 45 %, ale v průběhu 1. pololetí 2005 se následně snížila o 25 %. V průběhu roku 2005 se pak ceny plochých a dlouhých výrobků snížily o 20 až 25 %, při minimální změně cen vstupních surovin. V následujícím období (rok 2006 až počátek 3. čtvrtletí 2008) dochází vlivem nárůstu poptávky jak na tuzemském trhu, tak na světových trzích, ale i růstem cen vstupních surovin, k dalšímu výraznějšímu nárůstu cen jak plochých, tak dlouhých výrobků. Průměrné ceny plochých výrobků na konci 3. čtvrtletí 2008 dosáhly úrovně cca 1 180 USD/t a dlouhých výrobků cca 1 150 USD/t. Ceny


26

koksovatelného uhlí se zvýšily na úroveň 160 USD/t, železné rudy na 60 USD/t a ocelového šrotu na 570 USD/t. Výrazný pokles poptávky od 2. poloviny roku 2008 a zejména v 1. pololetí 2009 znamenal nejen snížení objemu produkce, ale i cen ocelářských výrobků. Ceny plochých a dlouhých výrobků se za toto období celkově snížily o cca 55 %. Cena surového železa se snížila o 50 %, přestože cena železné rudy se snížila jen o cca 25 % a cena koksovatelného uhlí se dokonce zvýšila o 20 %. Cena železného šrotu se za uvedené období snížila o 60 %. V období od 2. poloviny roku 2009 až do konce 1. pololetí 2011 dochází k postupnému nárůstu poptávky po ocelářských výrobcích, tím ceny plochých i dlouhých válcovaných výrobků postupně pulsujícím způsobem narůstaly. Celkově se v průběhu uvedeného období zvýšily na tuzemském a unijním trhu ceny plochých výrobků o cca 70 % a ceny dlouhých válcovaných výrobků o cca 60 %. Vedle oživení poptávky měl na nárůst cen ocelářských výrobků vliv i růst cen vstupních surovin. V průběhu uvedeného období se cena koksovatelného uhlí zvýšila o cca 70 %, cena železné rudy o 170 % a cena železného šrotu se navýšila o 98 %. Od 2. pololetí 2011 v důsledku zesílené nejistoty na finančních trzích některých zemí EU, ale i pokračujícímu propadu produkce některých odběratelských odvětví, jako např. stavebnictví, se poptávka po oceli výrazněji snížila, což se projevilo ve snížení cen jak plochých, tak dlouhých výrobků. Trend snížování poptávky a cen plochých i dlouhých výrobků jak na tuzemském, tak na evropském unijním trhu pokračoval i v průběhu roků 2012 až 2014, vždy s určitým oživením poptávky, a tím zvýšením cen plochých a dlouhých výrobků počátkem každého roku, v důsledku doplňování zásob. V průběhu tohoto období se ceny plochých výrobků celkově snížily o 35 % a ceny dlouhých výrobků o 25 %. Za rok 2014 se průměrné ceny plochých výrobků na tuzemském trhu meziročně snížily o 3,5 % a ceny dlouhých výrobků o 2 %. Vývoj cen byl diktován nejen vývojem tuzemské a zahraniční poptávky po oceli, ale zejména vývojem cen vstupních surovin. Řada výrobců oceli pro udržení cen omezovala produkci, což se projevilo ve snížení poptávky po surovinách. V průběhu tohoto období se cena koksovatelného uhlí snížila cca o 55 %, cena železné rudy o 60 % a cena ocelového šrotu o cca 30 %. Znalci trhu z britského institutu MEPS počítají v průběhu roku 2015 s dalším poklesem cen ocelářských výrobků. Důvodem jsou klesající ceny surovin a energie. Vvzhledem ke slabosti eura je sice na unijním trhu nabízeno méně importů ze třetích zemí, ale nabídka je stále ještě vyšší než poptávka. Důležitou roli ve vývoji cen vstupních surovin z hlediska poptávky a nabídky stále výrazněji sehrává vývoj meziroční dynamiky růstu ocelářské produkce v Číně, která produkuje téměř polovinu světové produkce oceli. Snižující se dynamika meziročního růstu produkce surového železa a oceli Číny v posledních letech a očekávaný obdobný vývoj i v příštích letech, při současném nárůstu těžebních kapacit železné rudy, vyvolává u 3 hlavních těžebních společnosti obavu, že v roce 2015 i dalších letech překoná nabídka poptávku, což bude tlačit cenu železné rudy dolů. Počátkem roku 2015 cena železné rudy atakovala úroveň cca 50 USD/t. Vzhledem k vysokým zásobám železné rudy v čínských přístavech a otevíraných nových kapacit (Austrálie) by se mohla cena železné rudy v průběhu roku 2015 dostat i pod touto úroveň. Experty na vývoj trhu oceli a surovin byl na www.steelonthenet.com zpracován ekonometrický model očekávaného vývoje cen ocelářských výrobků a vstupních surovin do roku 2025. Podle tohoto modelu by ceny plochých a dlouhých výrobků, ale také ceny železné rudy a ocelového šrotu měly mírně klesat ještě v průběhu roku 2015. V následujícím období by ceny oceli i surovin měly postupně růst až do


27

roku 2019 (s vyšší dynamikou růstu v letech 2016 a 2017), načež by následovala nejprve částečná stagnace růstu cen a následně výraznější růst cen až do roku 2022 na úroveň zhruba odpovídající cenám roku 2011. Pak by následoval výraznější pokles cen ocelářských výrobků i vstupních surovin až do roku 2025.

3.6. Ocelový a litinový odpad Ocelový a litinový odpad (dále jen šrot) je významnou druhotnou surovinou, která je nezbytná pro výrobu oceli a litiny. Vývoj spotřeby šrotu a podíl této spotřeby na výrobě v České republice v časové řadě od roku 2001 ukazuje následující tabulka: Vývoj spotřeby šrotu a podíl této spotřeby na výrobě (údaje v kt ) rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

výroba surové oceli a litiny

6 890

7 067

7 356

7 629

6 797

7 500

7 659

spotřeba šrotu na výrobu

3 223

3 245

3 288

3 477

3 132

3 400

3 566

podíl spotřeby na výrobě

46,8

45,9

44,7

45,6

46,1

45,3

46,6

rok

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

výroba surové oceli a litiny

6 957

5 124

5 770

6 181

5 644

5 752

5 900

spotřeba šrotu na výrobu

3 276

2 143

2 525

2 844

2 517

2 445

2 453

podíl spotřeby na výrobě

47,1

41,8

43,8

46,0

44,6

42,5

41,6

Podíl šrotu na výrobě je dlouhodobě vyšší než 41% a je dán především strukturou výrobních agregátů hutních podniků, v menší míře pak technologií výroby, zakázkovou náplní a nákupní cenou. Šrot potřebný na výrobu oceli je hutními podniky získáván ze dvou hlavních zdrojů: 1. Vlastní výskyt ve výrobním podniku (vratný šrot, demoliční šrot a pod.), 2. Nakupovaný šrot (z výrobních podniků, od zpracovatelů šrotu, od obchodních firem a z dovozu). V materiálových bilancích hutních podniků se obvykle počítá se třemi zdroji odpadů: 1. Výrobní (vratný) odpad vznikající při hutní výrobě, 2. Zpracovatelský odpad vznikající při zpracování hutních výrobků ve zpracovatelském průmyslu, 3. Spotřebitelský (amortizační) odpad vznikající po definitivním vyřazení výrobku (součásti) z činnosti, pro kterou byl určen. Vývoj struktury zdrojů šrotu v ČR od roku 2001: rok

2001

výrobní odpad

2002

2003

2004

2005

2006

2007

1 073

1 135

1 178

1 236

1 205

1 262

1 240

499

517

530

621

576

657

722

amortizační odpad

2 388

2 395

2 387

2 359

2 354

2 374

2 345

odpad celkem

3 960

4 047

4 095

4 216

4 135

4 292

4 308

zpracovatelský odpad


28

pokračování tabulky rok

2008

výrobní odpad

2009

2010

2011

2012

2013

2014

1 248

876

1 023

1 049

900

866

873

715

495

552

655

625

625

654

amortizační odpad

2 357

2 404

2 418

2 417

2 413

2 272

1 816

odpad celkem

4 320

3 775

3 993

4 121

3 939

3 763

3 342

zpracovatelský odpad

Objemově nejmenší podíl zdrojů šrotu tvoří zpracovatelský odpad, který závisí na množství ocelářských výrobků spotřebovaných ve zpracovatelském průmyslu a na technické úrovni zpracování. Větší podíl tvoří výrobní odpad, jehož množství však v časové řadě pokleslo s nástupem plynulého odlévání a v posledních letech se v závislosti na výši výroby surové oceli ustálilo na cca 900 kt/rok. Objemově nejvýznamnější je šrot amortizační, jehož objektivní množství lze stanovit velmi obtížně. Ve výše uvedené tabulce byl použit propočet, který vychází z evropského standardu, přičemž výsledné množství amortizačního odpadu je vztaženo k výrobě oceli a současně se počítá s dobou obrátky odpadu 23 let. Pro zpracovatelský + amortizační odpad se mnohdy souhrnně používá pojem „odběratelský odpad“, což je využito v následující tabulce, která prognózuje možné zdroje odpadu v České republice do roku 2020. V prognóze je zohledněn vliv zastavení ocelářské kapacity ve společnosti Vítkovice Steel. Zdroje odpadu v České republice do roku 2020 (údaje v kt ) poř. č.

Ukazatel

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

2 453

2 560

2 460

2 490

2 520

2 560

2 590

873

880

850

860

870

880

890

1

spotřeba šrotu na výrobu oceli

2

vlastní výskyt

3

nákup šrotu

1 580

1 640

1 575

1 595

1 610

1 640

1 660

4

vývoz šrotu

2 054

1 950

1 950

1 950

1 900

1 900

1 900

5

dovoz šrotu

596

600

600

600

600

600

600

6

saldo vývoz – dovoz

1 458

1 350

1 350

1 350

1 300

1 300

1 300

7

zdroje šrotu celkem (ř. 1 + 6)

3 910

3 910

3 810

3 840

3 820

3 860

3 890

8

z toho šrot odběratelský (ř. 7 – 2)

3 038

3 030

2 960

2 980

2 950

2 980

3 000

Následující tabulka ukazuje vývoj vývozu a dovozu železného a ocelového odpadu v ČR od roku 2001. Patrný je prudký nárůst vývozu od roku 2004, kdy se ČR začlenila do EU. Vývoj vývozu a dovozu železného a ocelového odpadu v ČR od roku 2001(údaje v kt ) rok vývoz šrotu

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

1 000,5 1 057,0 1 178,6 1 561,6 1 216,1 1 444,0 1 684,1

dovoz šrotu

347,5

372,3

503,7

595,1

362,2

544,5

saldo vývozu a dovozu

653,0

684,7

674,9

966,5

853,9

899,5 1 170,1


514,0

29

pokračování tabulky rok vývoz šrotu dovoz šrotu saldo vývozu a dovozu

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

1 843,1 1 473,2 1 836,3 2 034,9 2 028,4 1 882,0 2 053,9 507,6

392,4

401,8

496,8

505,7

577,7

596,2

1 335,5 1 080,8 1 434,5 1 538,1 1 522,7 1 304,3 1 457,7

Vzhledem k tomu, že zahraniční obchod v rámci jednotného trhu EU lze jen velmi těžko omezovat legislativními opatřeními jednotlivých členských zemí, nedá se předpokládat, že vývoz šrotu z ČR výrazně poklesne – viz tabulka prognózy zdrojů šrotu výše. Exportu přeje i současná měnová politika ČNB, kdy je intervencemi zasahováno do kurzu CZK vůči Euru. Udržení vyššího objemu šrotu v tuzemsku je tedy zejména otázkou tržní ceny této komodity. Další možností jak zvýšit zdroje šrotu je jeho dovoz. V zemích EU je šrotu přebytek, neboť značné množství je exportováno do třetích zemí, především do Turecka (v roce 2014 více než 72% celkového čistého exportu). Od krizového roku 2008 se export do třetích zemí výrazně zvýšil, což je patrné z následujícího grafu. Situace souvisí především se snížením objemu výrob surové oceli v tomto období.


30

4. Finanční analýza 4.1. Vývoj ekonomické situace V roce 2012 došlo po dvou letech růstu v meziročním srovnání ke snížení průmyslové výroby celkem i produkce v rámci CZ-NACE 24 (výroba základních kovů a hutní zpracování). Za celý rok se produkce odvětví snížila o 8,1 %, přičemž průmysl celkem meziročně klesl jen o 0,7 %. Index průmyslové výroby se rovnoměrně snižoval v průběhu celého roku. V roce 2013 činil meziroční růst průmyslové produkce celkem 5 %, ale v rámci CZ-NACE 24 byla produkce stále ještě meziročně nižší o téměř 3 %. Od 2. pololetí minulého roku dochází k postupnému růstu a ve 4. čtvrtletí roku 2013 činil meziroční růst produkce základních kovů již 4,5 %. V celoročním pohledu se objem kontrahovaných zakázek v odvětví v r. 2013 meziročně snížil o 3 % (v průmyslu celkem vzrostly zakázky za celý rok v průměru o 4,3 %). Z pohledu vývoje v jednotlivých čtvrtletích se situace postupně zlepšovala a meziroční pokles vystřídal v druhém pololetí růst (z hodnoty -8,4 % v 1. čtvrtletí až na hodnotu +4,1 % ve 4. čtvrtletí). Obdobný trend platil i pro další odběratelská odvětví hutního průmyslu i pro průmysl celkem. Zvlášť dynamicky se zvýšila zakázková náplň v odvětví výroby motorových vozidel. Výraznější nárůsty se týkají zahraničních zakázek. Bazický index (srovnání proti průměrnému čtvrtletí roku 2010) dosáhl ve 4. čtvrtletí 2013 u odvětví 24 hodnoty pouze 93,0 % proti hodnotě 114,5 % za průmysl celkem, což dokumentuje skutečnost, že v současné době hutní výroba stále ještě zaostává za hodnotami „prvého pokrizového období“. Zatímco v roce 2012 se tržby celkem v běžných cenách v ocelářském průmyslu meziročně snížily o 13 %, v roce 2013 klesly „jen“ o 5,4 %, přičemž však ještě v 1. pololetí byly meziročně nižší o 12 %. Ve 2. pololetí a zejména v posledním čtvrtletí roku došlo k výraznému zvýšení dynamiky růstu hutní výroby.

Přes meziroční pokles tržeb vzrostla přidaná hodnota a zisk, což způsobilo, že se ukazatele rentability vyvíjeli v meziročním srovnání výrazně pozitivně. V porovnání se srovnatelným obdobím došlo k významným úsporám materiálových i mzdových nákladů o čemž svědčí i vývoj mzdové a materiálové nákladovosti. Díky příznivějšímu vývoji ve 2. pololetí roku, přesáhl účetní hospodářský výsledek hodnotu 1 mld. Kč, mj. i vlivem kladného finančního výsledku (přijaté dividendy a úroky z půjček). Provozní výsledek znamenal zisk cca 208 mil. Kč. Meziroční vývoj dokumentuje i hodnota hrubé (provozní) marže, která činila (+0,2 %) proti hodnotě (-0,1 %) srovnatelného období. Výrazně meziročně vzrostla rentabilita tržeb i vlastního kapitálu, i když z pohledu přínosu pro akcionáře zůstává nadále nízká (1,2 resp. 1,6 %).

Finanční analýza

31

Celková zadluženost aktiv se meziročně zvýšila o 26,3%. Vzrostly zejména krátkodobé úvěry (+52 %). Na druhé straně dlouhodobá zadluženost se meziročně snížila o 20,3%. To lze dát do souvislosti mj. s postupným zlepšováním zakázkové náplně v průběhu druhého pololetí. Ukazatel běžné likvidity se meziročně snížil o 54% a dosáhl k 31. 12. 2013 hodnoty 98,2 %, což souvisí především se snížením krátkodobých pohledávek a částečně i se zvýšením krátkodobých závazků. Poměr závazků k pohledávkám činil k 31. 12. 91,2 % a meziročně výrazně stoupl. Doba obratu zásob se k datu 31. 12. v meziročním srovnání zvýšila o 15,5 %, což při snížení tržeb způsobilo prodloužení doby obratu zásob o 9 dní. Ostatní ukazatele aktivity se vyvíjely ve vazbě na uvedený meziroční pokles tržeb a růst zásob o 7,4 %. I když v roce 2013 zůstaly tržby pod úrovní roku 2012, meziroční srovnání vychází především v ukazatelích rentability příznivěji. Ke konci období se postupně zvyšoval objem kontrahovaných zakázek což vedlo ke zlepšování ukazatelů rentability a produktivity práce. V průběhu roku podniky aplikovaly celou řadu úsporných opatření, vč. přechodných odstávek kapacit, snižování počtu pracovníků, opatření v oblasti mezd, rekvalifikací apod. To v souhrnu vedlo k udržení výroby i kmenové zaměstnanosti. Rozhodující společnosti hospodařily i za nepříznivých vnějších i vnitřních podmínek se ziskem. Na druhé straně, oživení je prozatím především záležitostí zahraničních zakázek, tuzemské zakázky postrádají potřebnou dynamiku. Nedostatek zakázek si v uplynulém období vynutil odstavování výrobních kapacit a snižování mezd ať již cestou zkracování pracovního týdne, či snižování počtu pracovníků. Míra využití kapacit v celém technologickém řetězci v průběhu, to samé platilo i o produktivitě práce. V tomto smyslu znamenal rok 2013 pozitivní obrat. Mzdová náročnost i při meziročním poklesu výroby a tržeb meziročně klesla o 8 %, přičemž materiálová náročnost poklesla o 6,2 %. Díky předchozímu vývoji je finanční kondice většiny společností i nadále na úrovni zajišťující jejich bezproblémové fungování. To se projevilo i z hlediska hodnocení pomocí tzv. ukazatelů

Finanční analýza

32

životaschopnosti, které se proti stavu k 31. 12. 2012, poměrně výrazně zlepšily i když ještě nedosahují kriteriálních hodnot. Kritéria životaschopnosti vč." price squeeze" kritéria skut. (1 - 6) 2012 skut. (1 - 12) 2012 skut. (1 - 6) 2013 skut. (1 - 12) 2013 hrubá marže EBIT/obrat úroveň odpisů podíl fin.nákladů údaje v %

0,9 -3,4 6,6 3,1

0,5 -4,7 6,7 3,6

10,3 -1,8 6,7 3,5

5,7 -2,4 6,6 3,5

limit >10,0 >1,5 >5,0 >3,5

Další předpoklad vývoje je obsažen níže v tabulce a grafu a reflektuje určité předpokládané zvýšení tvorby zisku a výraznější obnovení dynamiky od r. 2014. Nicméně ani v tomto roce ještě nepředpokládáme dosažení cílových parametrů ukazatelů životaschopnosti, tak jak tomu bylo před „krizí“ v r. 2007 a 2008. Ukazatele životaschopnosti oboru v letech 2006 – 2017 – tab. a graf Ukazatel/rok hrubá marže EBIT/obrat

4.2.

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Standard 12,7 18,3 10,8 -3 -2,2 2,1 0,5 5,7 7,0 8,5 10,0 12,0 >10,0 7,8 14 4,5 -7,9 -4,0 -3,6 -4,7 -2,4 1,0 4,0 5,5 7,5 >1,5

Produktivita práce

Pokles tržeb a zakázek, který akceleroval zejména v prvé polovině roku 2009 a znovu v závěru roku 2012, měl svůj dopad v oblasti produktivity práce a vyžádal si v minulých letech postupně i odpovídající redukci v oblasti zaměstnanosti. V roce 2010 klesl průměrný evidenční počet pracovníků (bez agenturních pracovníků) meziročně o 6,5 %, v roce 2011 došlo ke snížení o 5 %

Finanční analýza

33

a v roce 2012 o dalších 7,3 %. Ani uplynulý rok nebyl v tomto směru výjimkou, když se počet pracovníků znovu meziročně snížil o 3,6 %. Snížení zaměstnanosti bylo fakticky vyšší, neboť v uplynulých letech (zejména v r. 2011) došlo i k výraznému snížení zaměstnávání agenturních pracovníků. V roce 2013 ocelářský průmysl zaměstnával v průměru 14 851 pracovníků ve stálém pracovním poměru, a dále 673 agenturních pracovníků. Na rozdíl od roku 2012 se v loňském roce 2013 meziroční snížení počtu pracovníků promítlo do růstu průměrných výdělků jen minimálně, když průměrný výdělek vzrostl o 1,1 %. Obdobně jako v případě růstu průměrné mzdy v ČR celkem (+0,1 %) však tento růst znamenal vzhledem k výši inflace (+1,4 %) pokles reálných výdělků.

Ve vztahu k stejnému období minulého roku se v roce 2013 snížila produktivita práce, z tržeb v b.c. meziročně o 2,8 %. To odpovídá většímu poklesu tržeb, v porovnání se snížením zaměstnanosti. Pro další období (do roku 2017) bude významné udržení „kmenové zaměstnanosti“ tj. i za cenu dočasného uvolnění z výrobních procesů např. do projektů vzdělávání a rekvalifikací. Je evidentní, že pokles zakázek a s tím související dočasné zastavování výrobních provozů by mohlo nastat kdykoliv v budoucnosti, zvláště když uvážíme doposud křehké oživení zejména v Evropě. Aktuální proto zůstávají všechny možnosti podpory zaměstnanosti vč. řešení dočasné nezaměstnanosti, rozšíření možnosti „předčasného důchodu“ zejména u „rizikových profesí“, daňové úlevy u nových zaměstnanců, řešení postavení seniorů, podpora možností rekvalifikace a další. Případné využití evropských fondů (ESF) na řešení zaměstnanosti a vzdělávání, by mělo být výrazně zjednodušeno, tak aby nebránilo přístupů podniků k vypsaným projektům (snížení administrativní náročnosti, větší transparentnost, individuální (zákaznický) přístup.

Finanční analýza

34

Nízká inflace a vládní restriktivní opatření v rozpočtové sféře, omezily v letech 2010-2012 v ČR růst průměrných výdělků. To spolu s růstem nezaměstnanosti a poklesem spotřeby přispělo ke stagnaci ekonomiky ČR v rozsahu vyšším než v okolních zemích. V roce 2013 došlo jen k mírnému růstu nominálních výdělků, přičemž tento růst nepřevýšil ani i tak nízkou úroveň inflace. I reálné výdělky proto meziročně klesly. Výraznější meziroční růst průměrných výdělku v ocelářském průmyslu byl spíše odrazem předchozího vývoje a dále skutečnosti výrazné úspory pracovníků, nezbytné pro udržení úrovně produktivity práce. Dá se předpokládat, že růst výdělků v ČR (nominálně i reálně) se i vzhledem k předpokládanému vývoji inflace (nepřímé daně by měli spíše klesat a kompenzovat tak případný nárůst přímých daní, převažující tendence k poklesu cen energií a surovin, nízké úrokové sazby) opět obnoví od roku 2014. Prognóza vývoje mezd vztažených na celou Českou republiku, v souvislosti s vývojem kurzu koruny k euru, je uvedena v následující tabulce: Vývoj mezd v relaci k vývoji kurzu koruna - € - tab. 2009 Inflace v %

2010

2011

2012

2013

2015P

2016P

2017P

1,0

2,4

0,9

2,0

26,8

26,4

1,0

1,5

1,9

3,3

23 353

23 858

24 452

25 109

Nominální index (Y/Y)

3,4

2,2

2,5

2,7

0,1

2,5

4,2

Reálný index (Y/Y;2005=100)

2,3

0,7

0,6

-0,6

-1,3

1,5

1,8

26,5

25,3

24,6

25,2

26,0

27,3

27,2

Průměrná mzda (Kč/měsíc)

CZK/EU (průměr)

1,4

2014P

25 128 25 900

27 000

P - předpověď

Devizová intervence České národní banky zvýšila kurz koruny vůči euru ve snaze zabránit deflaci a podpořit exportně orientovanou ekonomiku. To na druhé straně vedlo ke zdražení dovážených surovin a polotovarů. Dopad intervence ČNB byl hodnocen nejednoznačně i podle toho na jaké úrovni byl u jednotlivých podnikatelů zafixován kurz české koruny k euru. V dalších letech tak bude důležité, jakým způsobem dojde k opětovnému posílení české koruny. Kurz koruny tak může variabilně ovlivnit konkurenceschopnost výrobců na zahraničních trzích, objem zakázek a v tomto smyslu může ovlivnit i růst průměrného výdělku. I tak ale růst průměrné mzdy zůstane i do budoucna zejména záležitostí růstu produktivity práce, což bude v hutním průmyslu souviset nutně i s růstem kvalifikace pracovní síly.

Finanční analýza

35

5. Ekologie Oblast ekologie – snížení dopadů na životní prostředí v okolí podniků – je možno pro hutnictví charakterizovat: z vlastních zdrojů bylo v uplynulém období (od r. 1993) investováno 103 miliard Kč (do modernizace výrobní základny 64 miliard, do projektů na ochranu životních prostředí 39 miliard) -

dosažené výsledky (od r. 1993) •

emise tuhých znečišťujících látek – pokles o 92 %

•

emise SO2 - pokles o 68,7 %

•

emise kysličníků dusíku – pokles o 64 %

•

produkce odpadů – pokles o 57 %.

Samostatné vyčlenění ekologie jako kategorie vládní (nikoliv hospodářské) politiky, hodnotí zahraniční průmysl z pohledu obsahu i formy jako katastrofický scénář kolapsu průmyslu.

5.1 Obchodování skleníkovými plyny po roce 2012 1. Velikost celkové vstupní alokace pro podnik: podnikům spadajícím dle nařízení 2010/2/EU mezi odvětví ohrožená únikem uhlíku (carbon-leakage) byly povolenky již přiděleny, ale pouze pro přímé hutnické technologické operace, nikoliv pro výrobu energií pro tyto operace v teplárnách metalurgických podniků. V důsledku toho podniky, které zahrnují ve svém rámci teplárnu, budou muset dokupovat i více než 50% potřebných povolenek v aukcích. Pro povolenky přidělené podnikům zdarma byl nově stanoven progresivní redukční koeficient s průměrnou velikostí krácení propočtených objemů o 2,2% meziročně. 2. Pravidla pro provádění aukcí povolenek jsou stanovena, aukce probíhají, cena povolenky se pohybuje okolo 6 EUR – z trhu bylo staženo 900 mil. povolenek, které mají být přiděleny do tržní stabilizační rezervy (MSR), o detailech její formy a uplatnění se v současné době jedná. 3. Pro výrobce elektřiny v ČR vláda rozhodla o přidělení 30% povolenek zdarma na období let 2013 – 2020 při splnění kritérií nastavených legislativou ČR, především při nutnosti investovat do technologií pro snížení emisí CO2. Z hutních společností se týká Energetiky Třinec, a.s. a ArcelorMittal Energy Ostrava a.s., pro něž povolenky zdarma budou teprve přiděleny (probíhá notifikace návrhu ČR v Komisi EU). Teplárny ostatních hutních podniků nespadají to této skupiny a všechny povolenky pro výrobu energií budou muset nakupovat v aukcích. 4. Použití prostředků z aukcí. V souladu s legislativou EU má být min. 50% z výnosů aukcí použito na programy pro snížení emisí a obdobné (příjemci MŽP + MPO). To je v ČR dodrženo, zbylých 50% je příjmem státního rozpočtu. Nejsou tak naplněny naše představy o použití financí z tohoto prodeje k financování programů výzkumu a vývoje nízkoemisních a nízkoenergetických technologií, kofinancování investičních a modernizačních akcí pro ochranu životního prostředí a výstavba zařízení s vyšší energetickou účinností. Obdobně by část přínosu z prodeje povolenek určená pro státní rozpočet měla být využita ke snížení

Ekologie

36

poplatku za obnovitelné zdroje, který platí každý spotřebitel elektřiny a jehož výše pro rok 2015 činí 495 Kč/MWh (v roce 2013 činil 583 Kč/MWh). O snížení tohoto poplatku se jedná v Parlamentě. 5.

Dle Komise je pro ČR je alokováno 4,6 % z výnosu evropských aukcí.

5.2. Klimaticko-energetický balíček do roku 2030 V roce 2014 byly Komisí EU vyhlášeny a schváleny cíle do roku 2030: (1) snížit emise skleníkových plynů v EU o 40% oproti skutečnosti roku 1990 (do roku 2020 je cíl „pouze“ ve výši 20%) a to bez ohledu na to, že doposud nedošlo k celosvětové dohodě o snižování emisí skleníkových plynů. (2)

Zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energií na 27% ze spotřeby.

(3) Zvýšit energetickou účinnosti o 40% oproti roku 1990 (do roku 2020 byl stanoven cíl ve výši 20% a plnění není doposud na úrovni EU provedeno). Tento pojem znamená ve skutečnosti snížení spotřeby energií, nikoliv zvýšení energetické účinnosti tak, jak je definována. K balíčku jako celku máme negativní stanovisko, protože stanovuje cíle EU bez ohledu na mezinárodní souvislosti, zvyšuje dále finanční zatížení podniků v ČR i EU pro jejich splnění oproti konkurentům z jiných regionů. Požadovali jsme, aby byl stanoven pouze jeden závazný cíl a ostatní cíle by měly být uzpůsobeny pro jeho dosažení. Podle našeho názoru by tímto cílem mělo být snížení emisí skleníkových plynů max. o 35%, v případě dosažení celosvětové dohody na konferenci v Paříži v roce 2015 pak o max. 40%. Zde je nutno upozornit na to, že snížení emisí v odvětví hutnictví železa je možné dle různých studií max. o 15% - zdroje snížení bude tedy nutno hledat v ostatních odvětvích (např. energetika) a u spotřeby energií u obyvatelstva.

5.3. Problematika implementace směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích a) Novela zákona 76/2002 Sb., o IPPC proběhla a nový zákon pod číslem 69/2013 Sb. je platný od 19.3.2013. b) K novele zákona byla zpracována novela vyhlášky 554/2002 Sb., která uvádí vzor žádosti o integrované povolení – vyšla pod číslem 288/2013 Sb.. Novými částmi zde jsou zpracování tzv. základní zprávy a možnost požádat o výjimku z emisních limitů stanovených v nejlepších dostupných technikách (jejich hodnota nesmí být vyšší než ve složkové legislativě) – obě metodiky jsou již platné. c) Náklady na implementaci směrnice měly dosáhnou v metalurgii železa za celé období let 2010 – 2020 podle studie MPO z listopadu 2010 celkem cca. 35 mld. Kč., z toho značnou část bylo předpokládáno vynaložit již do roku 2016. Uvedená částka je průběžně upřesňována – jsou z ní odečítány již realizované akce a přičítány požadavky nově vzniklé na základě nové a upřesňované legislativy. Za období let 2010 – 2015 budou v odvětví hutnictví železa realizovány akce v hodnotě cca 19 mld. Kč, t.j. cca 60% z celkové částky. Do této částky nejsou započteny investice na splnění nových velmi přísných limitů pro znečišťující látky, které teprve budou stanoveny pro velká spalovací zařízení v Závěrech o BAT (před ukončením), ani pro emisní limity, které mají být stanoveny v připravované směrnici pro spalovací zdroje 1 – 50 MW (práce na úrovni EU probíhají).

Ekologie

37

5.4. Řešení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji (dotace) V rámci Operačního programu Životní prostředí, Prioritní osa 2, bylo vyhlášeno pro Moravskoslezský kraj několik výzev. V rámci 36. a 38. výzvy bylo možno požádat o dotaci až 90% z uznatelných nákladů. Projekty s velikostí do 7,5 mil. EUR byly schvalovány na SFŽP, projekty nad tuto hodnotu musely být notifikovány každý samostatně Komisí EU, což se v roce 2013 (červen, září) podařilo. Nyní je největším problémem realizovat schválené akce v termínu dle platné legislativy, t.j. aby realizace vč. fakturace byla ukončena do konce roku 2015. Současně probíhají práce na studii o možnostech řešení problematiky ochrany ovzduší v Moravskoslezském kraji i ČR jako celku do roku 2020. Do její tvorby jsou hutní podniky zapojeny především formou připomínek k předloženým návrhům. Bohužel neznáme doposud pravidla pro čerpání fondů EU v období 2014-2020, abychom mohli posoudit možnost čerpání dotací z nich. Vycházíme z informací, že dotace nebudou moci čerpat velké podniky a výše dotací bude omezena.

5.5. Novela zákona o odpadech Začátkem roku 2014 byly zahájeny práce na novelizaci odpadové legislativy. Stávající zákon o odpadech č. 185/2001 Sb., je novelizován tak, že z něj vzniknou dva samostatné zákony: (a) zákon o výrobcích s ukončenou dobou životnosti (také nazývaný zákon o zpětném odběru výrobků) - řeší např. problematiku zpracování autovraků, pneumatik, (b) zákon o odpadech. Pro tvorbu věcného záměru obou zákonů bylo na základě memoranda o spolupráci mezi Svazem průmyslu, Hospodářskou komorou, ministerstvem průmyslu a obchodu a ministerstvem životního prostředí vytvořeno celkem 6 pracovních skupin, které řešily a řeší jednotlivé části věcných záměrů. Jsou v nich zastoupeni i zástupci našeho odvětví. U zákona o odpadech (implementace směrnice 98/2008/EU) hutím musí zůstat i nadále zachováno postavení zařízení na recyklaci kovů - nejsou to zařízení na likvidaci odpadů. Znění směrnice o odpadech tuto možnost připouští, ve spolupráci odvětvových svazů vč. HŽ s MŽP a MPO je navržena legislativní cesta, jak toto postavení hutí jakožto recyklačních podniků zachovat. Problematika se dotýká i papíren, skláren.

5.6. EIA – posuzování vlivů na životní prostředí Byla přijata novela zákona o vlivu na životní prostředí č. 39/2015 Sb., která povoluje vstup do řízení novým účastníkům v jakékoliv fázi povolovacího řízení. Na místě jsou obavy ze zablokování celého procesu EIA tím i investiční výstavby a modernizací zařízení vč. staveb pro ekologii. Proto je nutno urychleně provést celkovou novelu nejen zákona o EIA, ale současně s tím i celého povolovacího procesu tak, abychom se alespoň přiblížili standardu obdobných řízení v okolních státech.

5.7. Závěr Práce probíhající ve výše uvedených oblastech jsou velmi dynamické. Zástupci odvětví přímo spolupracují s ministerstvem životního prostředí, ministerstvem průmyslu a dopravy, dotčenými svazy a asociacemi jiných odvětví a také se Svazem průmyslu a dopravy tak, aby konkrétní problémy byly v daném časovém úseku vyřešeny bez negativního dopadu na odvětví hutnictví železa.

Ekologie

38

6. Rovnocenné podmínky pro ocelářství 6.1. Ocelářský průmysl v celé EU bojuje o udržení životaschopnosti a tím de facto o svojí existenci. Údaje za období od roku 1970 – do letošního roku jasně ukazují, že vývoj zřetelně sděluje: -

ocelářství již neobnoví svojí produkci na úroveň před rokem 2007, v odvětví je stále 15 % nadbytečných kapacit, strukturální „manévr“ restrukturalizace v EU ve směru k vyšším finalitám a sofistikovaným výrobám musí pokračovat.

Ocelářství je zatěžováno vlivy ekologické legislativy a růstem nákladů z vývoje cen energií. Konkurence dovozů hutních materiálů (Turecko, Čína, Jižní Korea ) je faktorem, který prokazuje, že jiná pravidla v oblasti ekologie a energetiky, dávají šanci získat silnou pozici na trhu –dříve saturovaným výrobou evropských ocelářských podniků.

6.2. Steel Action Plan (SAP), přijatý v červnu 2013 jako dokument pro udržení konkurenceschopnosti ocelářského průmyslu v EU, měl nastartovat řadu impulsů ke zlepšení situace. Hlavní kapitoly -

vysoké ceny energií dostupnost surovin cesta recyklace a zhodnocení šrotu atraktivnost průmyslu pro kvalifikované pracovníky investice pro inovace a technologie šetrné k životnímu prostředí.

SAP doporučuje využití programu RFCS pro realizaci projektů výzkumu a vývoje v ocelářství, klade důraz na strukturální změny ve výrobcích hutního průmyslu a to podle marketingových analýz trhu a jeho vývoje. Pro dosažení záměrů SAP je nezbytná součinnost EU a národních vlád a to v otázkách -

vývoje cen energií, řešení vlivu OZE na ceny daňové, tarifní a dotační politiky k segmentům průmyslu možností Operačních programů, využití strukturálních a kohezních fondů spolupráce se sociálními partnery při řešení sociálních dopadů a k dosažení dohod v oblasti zaměstnanosti.

Jako konkrétní příklady lze uvést -

-

náklady na energie představují 40% provozních nákladů v ocelářství. Ceny energií budou do roku 2020 stoupat o 3-5 % ročně a řešení předpokládá možnost uzavírání dlouhodobých smluv na dodávky energie (elektřina, plyn, uhlí ...) a předvídatelnost nákladů na energie, maximalizace výroby oceli ze šrotu má odůvodnění v přínosech - více jak 70% úspory energií - 90% úspory vstupních surovin - snížení o 80% znečištění ovzduší a 30% snížení spotřeby vody.

Politické priority EK jsou zahrnuty do pracovního plánu, který obsahuje 23 iniciativ zaměřených především na zvýšení počtu pracovních míst, hospodářského růstu a podpoře investic. Snaha o

Rovnocenné podmínky pro ocelářství

39

získání 315 miliard EU během 3 let, tedy k vytvoření energetické unie, strategie vnitřního trhu, vzájemné uznávání výrobků a standardizace, rozvinuté strojírenství – to jsou některé iniciativy. Strategický rámec pro energetickou unii se zaměří na bezpečnost dodávek energie, integraci národních trhů s energií, snížení poptávky po energii v EU, dekarbonizaci energetického mixu, výzkumu a vývoje v oblasti energetiky, revizi ETS jako součást legislativního rámce po roce 2020.

6.3. Tendence a poznatky ze zahraničních informací (zdrojů). a) V EU budou patrné regionální „nesrovnatelností“ - určitá ekonomická krize se bude udržovat v jižní Evropě - dříve „robustní trhy východní Evropy“ jsou mnohem silněji ovlivněny možnými krizovými situacemi - konkurence na trzích se v letech 2015-2020 dále zvýší, b) Tendence roku 2015 pro ocelářství zásoby u obchodníků jsou relativně nízké, což může podnítit růst cen rozdílné faktory ovlivňují vývoj cen surovin (rudy, uhlí, šrot), - dominantní postavení těžařských společností - spekulace komoditních burz - dojednávané parametry obnovitelných energetických zdrojů (cenový aspekt), nejsou stále vyhovující, to vše bude působit na vývoj cen ocelářských výrobků. Vývoj cen bude diferencovaný podle sortimentu, ale celkově půjde o relativně malý růst několika %. c) V Evropě je přebytek 20 mil. t/r kapacit ocelářství a nebude jiné řešení, než během 3-5 let přizpůsobit kapacity a strukturu produkce. Průmyslové korporace si stěžují, že platí daleko více za elektřinu a plyn než konkurenti např. v USA (důsledek boomu plynu z břidlic) – což je negativní faktor ke ztrátě konkurenceschopnosti v Evropě. d) Vliv „politiky klimatu“ na průmyslové aktivity - ceny elektrické energie vzrostly od roku 2007 o 28 % - ETS (Emission Trading System) ovlivňuje 11-15 mld. EUR konkurenceschopnost (podle EUROFERU) - „.. výroba musí vydělávat své peníze z výroby a ne z obchodování uhlíkem ...“. e) Reálnost a účinnost „Akčního plánu EU pro ocelářství“ (SAP) - zdroje z obchodu s povolenkami směřovat na podporu nových technologií v branži - nezbytnost kontroly a průkaznosti efektivnosti zavádění OZE, obnovitelných zdrojů energie - konkrétní projekty a jejich finanční zajištění - vývoj, výzkum, inovace - ekologicky čisté investice - recyklace, vytěžitelnost šrotu - optimalizace relací a jistot cen energií pro průmysl - podpora k regionům při uzavírání a restrukturalizaci podniků, je podmíněna rozpracováním a proveditelností v jednotlivých zemích EU. f) RFCS (Research Fund for Coal and Steel) využívá 56 mil. EURO ročně a je účelově zaměřen na oblast uhlí a oceli. Projekty výzkumu, vývoje a inovací jsou připravovány ročně (vždy do září pro následující rok).


40

6.4. Ekologie a energetika – stěžejní faktory konkurenceschopnosti Ekologie – v celém svém rozsahu norem, legislativy, limitů a rozhodování – je bezesporu nejvážnějším ohrožením ocelářství. Právě v této oblasti je smysl rovnocenných podmínek podstatný. Je nezbytné: -

nepřipustit do legislativy zvyšování daní a poplatků, zavádění nových poplatků pro oblast ekologie, energetiky nepřipustit přijetí legislativy, která nepostihuje všechny zdroje znečišťování (ovzduší, odpady, vody) a je diskriminující k průmyslovým odvětvím.

Ocelářský průmysl je zasažen obchodováním emisemi. Jakékoliv mimořádné daně mohou být existenční podmínkou pro těžký průmysl (a jeho přesun mimo EU) a pak relevantní pravidla pomoci státu jsou nezbytná. Druhou oblastí jsou tzv. ekologické poplatky. Považujeme je za přežitý a neefektivní nástroj. Jde o to, že finanční zdroje z těchto poplatků nemusí skončit využitím pro financování akcí pro zlepšování ovzduší, do nejlepších technologií. Charakteristika situace v hodnocení parametrů vlivu na životní prostředí -

přestože se od roku 2004 trvale snižuje energetická náročnost hutní výroby, zůstává dnešní pozice nad parametry nejúčinnějších technologií, materiálová náročnost klesá od roku 1997 (nejvýrazněji v období 2004-2007). ČR však má stále více jak 1,4 násobnou materiálovou náročnost než je průměr EU (15), trvale klesá emise skleníkových plynů za ČR (průměrně o 4,7 % ročně), nejčastějším způsobem odstraňování odpadu je nadále skladování (96 % z celkového odstraňování odpadů), nikoliv jeho využívání, koncentrace zhoršené kvality ovzduší do některých regionů není jen důsledkem průmyslových činností, ale faktickým působením řady dalších faktorů (doprava, lokální topení, dálkový přenos znečištění, historicky daná koncentrace průmyslu na malém území).

Energetika – dostupné stabilní a cenově akceptovatelné dodávky energií. 1. Vývoj cen energií je nepříjemným signálem pro konkurenceschopnost ocelářství. Růst cen energií se již nedaří tlumit snižováním energetické náročnosti v celém rozsahu a tak působí na snižování rentability (marží), což bezprostředně ovlivňuje možnosti tvorby a využití vlastních zdrojů například pro investování do nejprogresivnějších technologií výroby hutních materiálů nebo do oblasti zhodnocování hutních materiálů (finality, sofistikovaných produktů a pod.). 2. Energie – problematika před ocelářským průmyslem - je očekávatelné, že růstem podílu obnovitelných zdrojů energií (OZE) bude cena elektrické energie stoupat. Bezesporu působí i nezbytnost řešení přenosových sítí, - určitým faktorem energetického zajištění jsou okolnosti stability dodávek energií z OZE (sluneční svit a p.). To bude vyžadovat udržování klasických zdrojů, které nejsou nejefektivnější a mají svá ekologická rizika,


41

-

ilustrace cenové úrovně elektrické energie (cena za 1 kwh ..... 0,84 EURO) SRN

100 %

USA

48 %

Brazílie

69 %

Rusko

48 %

Belgie

85 %

Česká republika

120 %

Francie

84 %

Polsko

90 %

Maďarsko

124 %

6.5. Sociálně zaměstnanecké důsledky V ocelářství pracuje v hutních profesích 15 000 pracovníků a ocelářství dává prostor pro zaměstnání více jak 70 000 pracovníků. Struktura pracovních míst je (a bude) odlišná ve srovnání s rokem 2007 -

nové profese, přesun tradičních povolání i mimo EU v průmyslu nebude potřeba tolika pracovních míst.

Řešení spočívá ve: -

spolupráci vzdělávacích institucí a průmyslu (podniků) podpoře, motivaci zájmu o technické a řemeslné obory optimalizaci sítě a struktury škol, včetně regionálního uspořádání provázanost vzdělávání na trh práce.

Realizační postupy 1. Stanovení priorit pro regionální a sektorové dohody - co je rozhodující, jak vyplývá z analýz a projekcí možných vývojů v regionu. 2. „Národní dohoda“ vyjadřuje doporučení - k podpoře technickému a řemeslnému vzdělávání - ke spolupráci školství a podniků - k formulování potřeb trhu práce – pro orientaci vzdělávání, náplně školství. Definování potřeb trhu práce (nové technologie, požadavky na profese, kvalifikace a potřeby dalšího vzdělávání) a formulování konkrétních východisek (v sektorových dohodách) za účasti zástupců SPD ČR, HK a Odvětvových svazů v projektech roků 2015, 2016. 3. Efektivnost systému technického vzdělávání. Zadání pro ocelářský průmysl: -

Potřeba důsledné orientace na výrobkovou skladbu s vyšší přidanou hodnotou, Image oceli je nutno zlepšovat mnohem intenzivnějším prokazováním potenciálu oceli v oblasti zlepšování životního prostředí jak na poli zlepšování ekologie samotné výroby a zpracování oceli, tak na poli nezpochybnitelných přínosů pro užití v celém spektru konečné spotřeby a recyklovatelnosti,


42

Konkrétní návrhy jsou cíleny na: -

definování jaké znalosti, odbornost a dovednosti ocelářské firmy potřebují, specifikování možností uplatnění absolventů v praxi (včetně prezentace úspěšných příkladů), co nejdetailnější formy spolupráce firem a škol typu - nábor žáků, studentů a motivace k absolvování - zařazení témat do osnov škol - režimu „týden ve škole, týden v praxi“ - přednášek odborníků z firem - prosazování možností „odpočtu“ při zdaňování poskytovaných darů a stipendií - prezentace firem a nabídek uplatnění absolventů.

6.6. Obchodní vztahy, bariery a podpora 1. Úsilí o podporu průmyslu v EU se potýká s poklesem poptávky, s konkurencí dovozů z třetích zemí. V oblasti obchodních vztahů půjde o uplatnění těchto opatření: -

dovozní cla antidumpingová opatření proti konkrétním zemím a výrobkům množstevní limity na dovozy do EU.

Antidumpingová šetření byla uplatněna v rámci EU v 7 případech (trubky, válcovaný drát, ocelová lana ale i na spojovací prostředky z nerezavějících ocelí). V platnosti jsou i opatření na dovozy materiálů, zpracovávaných v hutnictví (Ferrosilicium, koks, grafitové elektrody, žáruvzdorné materiály). Vždy jde o akce Evropské komise a stanoviska asociace Hutnictví železa respektují názory členů Odvětvového svazu. Považujeme za vhodné zapojit se podstatně více do struktur EUROFER, ESTA a dalších asociací v Evropské unii, kde jsou hutní společnosti členy buď přímo (EUROFER, Worldsteel) nebo prostřednictvím národních asociací, jako je tomu v členství v ESTA prostřednictvím AVOT. 2. Oblast dostupnosti surovin, soběstačnost (v rozsahu 30 % vlastních dodávek, zdrojů) a vliv na efektivnost. Je skutečností, že ocelářství nemá silnou pozici v jednání s dodavateli paliv, energií surovin. Na druhou stranu je zájem na dohodě dodavatelů – odběratelů a proto vývoj cen (např. železné rudy) je kolísající. Ocelárny udržují nízké zásoby a usilují o výhodné nákupy. Provázanost dodávek (nákupu) surovin s vývojem výroby oceli podle zakázek přináší -

6.7.

úvahy o redukci investic a někdy i uzavírání „ztrátových kapacit“, snahu o stabilitu, dostupnost dodávek surovin budováním vlastních zásobovacích cest a kapacit.

Podpora projektů životaschopnosti.

řešení

věcných

problémů

dosažení

a

udržení

1. Faktory vývoje ukazují na tyto trendy a) vytváření velkých seskupení (s produkcí nad 10 mil. tun ročně), b) dosahování synergických efektů z nákupů zejména surovin, energií, ale i z koncentrace výroby na nejproduktivnější agregáty, z centralizace služeb,


43

c) standardy životaschopnosti (např.: více jak 10 % provozní marže), jsou indikací, zda společnost má dostatek zdrojů, plynulý finanční tok k reprodukci a k dynamickému rozvoji, d) dosažení a udržení parametrů životaschopnosti vyžaduje utlumení růstu cen pořizovaných surovin, energií, protože není reálné promítání těchto vlivů v plné výši do cen hutní produkce. 2. RFCS (Research Fund for Coal and Steel) Projekty (výzkumu, vývoje, inovací) jsou posuzovány ročně (vždy do září pro následující rok) a mají bonifikaci při uplatnění vysokých škol, při zapojení více zemí. V čerpání zdrojů RFCS pro realizaci projektů je ČR (přibližně shodně se SR, Dánskem) na 15 % ve srovnání se SRN (140 mil. EURO) na 20 % k Francii a na 50 % k Polsku. Problémem zůstávají -

možnosti „vlastních zdrojů“ v období recese na kofinancování akcí, personální možnosti ocelářských společností na procesu přípravy projektů a prosazení v týmech RFCS. 3. Operační programy (OP). Finanční zdroje OP budou obdobné jako v roce 2014: - OP podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (MPO) - OP výzkum, vývoj, vzdělávání (MŠMT) – sektorová rada mpř. vlády MVDr. Bělobrádka - OP zaměstnanost (MPSV) - OP životní prostření (MŽP). Ocelářské podniky znají oblasti, ve kterých lze účelně a efektivně investovat, jsou připravovány projekty, ale ještě stále nedostačující rentabilita neumožňuje realizovat investiční akce bez účasti fondů, prostředků EU. Na projekty do OP budou v létě 2015 vyhlášeny „dotační výzvy“ (na období 2015-2020). Dotace by mohla dosáhnout výše 25-45 % zdrojů pro projekty, což znamená zvýšení podíl vlastních zdrojů podílů (oproti r. 2012-2014). Zároveň rezorty avizují sjednocení pravidel a zjednodušení podávání žádostí (www.dotaceEU.cz). Rezorty jednotlivých OP koordinuje MMR a MF. Pro nás (ocelářský průmysl) je podstatný OP podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, který bude cca o 30 % vyšší oproti minulému období a bude dosahovat částky 4,33 mld. EURO. Daňové zvýhodnění výzkumu a vývoje. Daňové zvýhodnění mohou využít firmy, které na výzkum, vývoj a inovace nečerpají jiné veřejné prostředky. Odečitatelná položka je daňově uplatnitelná pro výzkum, vývoj a od ledna 2015 i pro nakupovaný výzkum. V r. 2013 bylo uplatněno v odpočtu 10,5 mld. Kč (snížení daňového základu) a tím byla dosažena úspora finančních zdrojů ve výši 1,9 mld. Kč. Za nejvýznamnější projekty k investování lez považovat: -

-

ekologické projekty - 8-9 mld. Kč do akcí na ochranu ovzduší, - 1-2 mld. Kč do projektů zpracování odpadů, realizace nejoptimálnějších technologií (prvovýroba, výroba oceli) dokončení projektů, které přinesou českému ocelářství konkurenční schopnost investice do finalizace hutní produkce (tepelné zpracování, úpravny, ....).


44

Zatímco investování do ocelářských technologií (nahrazení neefektivních kapacit) je podnikatelským záměrem investorů – vlastníků, nelze o ekologických investicích uvažovat bez spoluúčasti státu, fondů EU, Operačních programů MŽP, tedy bez kofinancování. Konkrétním výsledkem realizovaných projektů je pozitivní vliv na rentabilitu (hrubou marži) a dosažení, udržení životaschopnosti. Hrubá marže (%)

r. 2013

r. 2014

r. 2015

r. 2017

r. 2020

3,0

3,1

4,4

7,1

10,1

(zisk/tržby)


45

7. Závěr 1. Aktivnější přístup EU k průmyslu je principiálně nezbytný. Průmysl EU lze trendově charakterizovat fází vymísťování. Průmysl jako takový není vnímán „příznivě“, jsou zvýrazňovány ekologické a logistické zátěže. Cíl EK – dosáhnout v r. 2020 ... 20% podíl průmyslu na HDP je vysoce ambiciózní. Charakteristiky ocelářského průmyslu EU: -

350 000 kvalifikovaných pracovníků 1 500 000 pracovních příležitostí 170 000 000 tun roční produkce 100% recyklovatelnost výrobků 25% snížení CO2 emisí od r. 1990, 15% snížení pracovních míst od r. 2007 20% snížení objemu produkce 200% cen elektřiny oproti např. USA 300% cen zemního plynu ve srovnání s USA.

Přitom bez ocelářských výrobků se neobejdou žádná průmyslová odvětví (strojírenství, doprava, stavebnictví), ale ani investice do ekologizace, do energetiky (vč. obnovitelných zdrojů – OZE). Heslo „nevytvářejme průmyslové muzeum v Evropě“ motivuje k přijetí konkrétních opatření k dosažení konkurenceschopnosti – tedy k vytvoření rovnocenných podmínek evropského ocelářství: a) přehodnotit průmyslovou, energetickou a ekologickou politiku a vyhlašované cíle b) konkurenceschopné ceny energií (včetně vlivu OZE) c) technicky a ekonomicky dosažitelné hodnoty (cíle) ekologických parametrů (vč. reformování ETS – Emissions Trading Scheme) pro ocelářství d) zintenzivnění investování do optimálních technologií. 2. Cestou pro dosažení a udržení konkurenceschopnosti ocelářství v ČR je - optimalizace portfolia kapacit z přehledu trhu, zakázek a koncentrace výrob na nejprogresivnější technologie, - vertikální integrace (k surovinám, energiím) má svůj důvod a efektivnost, zvyšování využití v potenciálu výroby oceli na bázi šrotu, - trvalá snaha o maximum realizace projektů výzkumu, vývoje, inovací. Pro životaschopnost ocelářství v ČR platí i nadále -

nepřipustit do legislativy zvyšování daní a poplatků pro oblast ekologie, energetiky nepřipustit přijetí legislativy, která nepostihuje všechny zdroje znečišťování (ovzduší, odpady, vody) a je diskriminující k průmyslovým odvětvím.

3. Český ocelářský průmysl potřebuje vytvořit mezinárodně porovnatelné (rovnocenné) podniky, neboť je vystaven globální konkurenci. Konkrétní zaměření 1. Ekologická a energetická politika - základní axiom: technicky a ekonomicky dosažitelná řešení přinášející nejvyšší dostupný standard a nezatěžující ocelářské podniky náklady souvisejícími s environmentální politikou EU. Závěr

46

2. Ceny energií - základní axiom: eliminování rozdílu v cenách a nákladech na energie mezi průmyslem EU a konkurencí; ocelářství by mělo mít možnost vynětí (eliminace) nákladů, které nemá konkurence. 3. Technologické výzvy, realizace výzkumu, vývoje a projektů inovací - základní axiomy: trvalé zvyšování přidané hodnoty ocelářských, hutní výrobků, nahrazování surovinových zdrojů recyklovaným šrotem, zvyšování potenciálu elektrických obloukových pecí a nahrazování koksovatelného uhlí plynem. 4. Zvyšování poptávky po hutních výrobcích axiom: podporovat klíčové odvětví spotřebovávající hutní výrobky, vytváření rovných obchodních podmínek, monitorování překážek obchodu a zlikvidování nekalých praktik cenových, daňových. 5. Sociální dialog, zaměstnanost axiom: využití prostředků z Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na rekvalifikace, na zmírnění sociálních dopadů restrukturalizace ocelářství (doprovodné sociální programy) a nalezení účinných řešení přípravy k profesím, technickému vzdělávání. 4. Zaměření činnosti Odvětvového svazu hutnictví železa a) analyzovat faktory konkurenceschopnosti a přitažlivosti investičního prostředí (ekologicky akceptovatelné technologie), b) účinně stimulovat podporu – výzkumu, vývoje, inovací, vzdělávání. Podporovat společné projekty podniků a technických škol, c) propojit obsahové zaměření rekvalifikací s možnostmi pracovního uplatnění (nedostatkové profese, změny kvalifikace pro udržení zaměstnanosti), d) revize podpory obnovitelných zdrojů energie jako faktor konkurenceschopnosti průmyslu (vytváření rovnocenných podmínek), e) přijatou environmentální legislativu zhodnotit v dopadu na průmysl a připravovat nezbytné korekce. Angažovat se v revizi klimaticko-energetických záměrů EU směrem k zachování a posilování konkurence schopnosti průmyslu a příjmy z „daňové a poplatkové“ oblasti využít pro investice v průmyslu. Pro udržení konkurenceschopnosti českého ocelářství je zřejmé, že v reakci na potřeby trhu musíme do výrobního portfolia zařazovat takové výrobky, sortimenty, které díky inovacím a kvalitě produkce přinesou významnou změnu sortimentu k vysoké finalizaci a k vyšším přidaným hodnotám.

Závěr

47

8. Přílohy Příloha č. 1a/1 Vývoj objemu produkce surové oceli ve světě Země/Regiony Rakousko Belgie Bulharsko Chorvatsko Česká republika Finsko Francie Německo Řecko Maďarsko Itálie Lotyšsko Lucembursko Nizozemí Polsko Portugalsko Rumunsko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie EU-28 Turecko Švýcarsko Srbsko a Černá Hora Bosna-Hercegovina ostatní země Evropy Ostatní Evropa Bělorusko Kazachstán Rusko Ukrajina ostatní SNS SNS Kanada Mexiko Spojené státy americké ostatní země Střed. Ameriky Severní a Střed. Amerika Argentina Brazilie Chile Kolumbie Peru Venezuela ostatní země Již. Ameriky Jižní Amerika

Příloha 1

2007 7 578 10 692 1 909 75 7 059 4 431 19 250 48 550 2 554 2 227 31 553 696 2 858 7 368 10 632 1 853 6 261 5 089 638 18 999 5 673 14 317 210 260 25 754 1 264 1 652 533 1 330 30 533 2 410 4 782 72 387 42 830 1 760 124 169 15 572 17 573 98 101 1 372 132 618 5 387 33 782 1 678 1 260 881 5 005 253 48 246

2008 7 594 10 673 1 330 89 6 387 4 417 17 879 45 833 2 477 2 097 30 590 635 2 582 6 853 9 728 2 017 5 035 4 489 642 18 640 5 198 13 521 198 705 26 806 1 312 1 832 608 1 063 31 621 2 589 4 250 68 510 37 279 1 717 114 345 14 945 17 209 91 895 1 089 125 138 5 541 33 716 1 549 1 053 1 001 4 224 296 47 380

2009 5 662 5 635 726 43 4 594 3 066 12 840 32 670 2 000 1 403 19 848 692 2 141 5 194 7 128 1 614 2 761 3 747 430 14 358 2 804 10 079 139 436 25 304 934 1 191 519 1 086 29 034 2 417 4 146 60 011 29 855 1 262 97 691 9 292 14 132 59 384 964 83 772 4 013 26 506 1 308 1 053 718 3 808 370 37 776

Produkce 2010 7 206 7 973 737 95 5 180 4 029 15 414 43 830 1 821 1 678 25 750 655 2 548 6 651 7 993 1 543 3 721 4 583 606 16 343 4 846 9 709 172 911 29 143 1 320 1 384 592 1 211 33 650 2 530 4 220 66 942 33 432 1 076 108 200 13 009 16 870 80 495 1 188 111 562 5 138 32 948 1 011 1 213 880 2 207 497 43 894

v tis. t 2011 7 474 8 026 835 96 5 586 3 989 15 780 44 284 1 934 1 746 28 735 568 2 521 6 937 8 801 1 942 3 828 4 236 648 15 504 4 867 9 478 177 813 34 107 1 400 1 464 649 1 459 39 079 2 614 4 699 68 852 35 332 1 166 112 663 12 891 18 110 86 398 1 276 118 675 5 611 35 220 1 615 1 287 877 2 980 575 48 165

2012 7 421 7 301 633 1 5 088 3 759 15 609 42 661 1 247 1 542 27 252 805 2 208 6 879 8 358 1 960 3 292 4 403 632 13 639 4 326 9 579 168 581 35 885 1 450 466 700 1 416 39 917 2 687 3 676 70 209 32 975 1 192 110 739 13 507 18 073 88 695 1 311 121 586 4 995 34 524 1 671 1 302 981 2 359 547 46 379

2013 7 953 7 093 523 135 5 171 3 517 15 685 42 645 1 030 883 24 080 198 2 090 6 713 7 950 2 050 2 985 4 511 618 14 252 4 404 11 858 166 343 34 654 1 530 466 722 1 255 38 627 2 245 3 275 69 008 32 771 1 109 108 408 12 417 18 242 86 878 1 441 118 978 5 186 34 163 1 323 1 236 1 069 2 139 706 45 822

% změny 2014 2014/13 2014/07 7 859 -1,2 3,7 7 331 3,4 -31,4 612 17,0 -67,9 167 23,7 122,7 5 360 3,7 -24,1 3 807 8,2 -14,1 16 143 2,9 -16,1 42 943 0,7 -11,5 1 022 -0,8 -60,0 1 152 30,5 -48,3 23 735 -1,4 -24,8 0 -100,0 -100,0 2 193 4,9 -23,3 6 964 3,7 -5,5 8 541 7,4 -19,7 2 070 1,0 11,7 3 158 5,8 -49,6 4 706 4,3 -7,5 615 -0,5 -3,6 14 249 0,0 -25,0 4 549 3,3 -19,8 12 120 2,2 -15,3 169 297 1,8 -19,5 34 035 -1,8 32,2 1 475 -3,6 16,7 723 55,2 -56,2 793 9,8 48,8 1 348 7,4 1,4 38 374 -0,7 25,7 2 513 11,9 4,3 3 681 12,4 -23,0 71 461 3,6 -1,3 27 170 -17,1 -36,6 1 255 13,2 -28,7 106 080 -2,1 -14,6 12 730 2,5 -18,3 18 995 4,1 8,1 88 174 1,5 -10,1 1 334 -7,4 -2,8 121 233 1,9 -8,6 5 488 5,8 1,9 33 912 -0,7 0,4 1 129 -14,7 -32,7 1 208 -2,3 -4,1 1 150 7,6 30,5 1 485 -30,6 -70,3 802 13,6 217,0 45 174 -1,4 -6,4

48

Příloha č. 1a/2 Vývoj objemu produkce surové oceli ve světě - pokračování Produkce v tis. t 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2014 2014 Alžírsko 1 278 619 597 662 551 557 417 415 -0,5 -67,5 Egypt 6 224 6 198 5 541 6 676 6 485 6 627 6 754 6 485 -4,0 4,2 Libye 1 250 1 137 914 825 100 315 712 712 0,0 -43,0 Jihoafrická republika 9 098 8 246 7 484 7 617 7 546 6 938 7 162 6 550 -8,5 -28,0 ostatní země Afriky 825 770 864 844 1 014 900 918 860 -6,3 4,2 Afrika 18 675 16 970 15 400 16 624 15 696 15 337 15 963 15 022 -5,9 -19,6 Irán 10 051 9 964 10 908 11 995 13 197 14 463 15 422 16 331 5,9 62,5 Katar 1 147 1 406 1 448 1 970 2 038 2 145 2 236 3 019 35,0 163,2 Saudská Arábie 4 644 4 667 4 690 5 015 5 275 5 203 5 471 6 291 15,0 35,5 Spojené Arabské Emiráty 90 90 200 500 2 000 2 408 2 878 2 390 -17,0 2 555,6 ostatní země Stř. Východu 520 519 520 520 520 460 460 455 -1,1 -12,5 Střední Východ 16 452 16 646 17 766 20 000 23 030 24 679 26 467 28 486 7,6 73,1 Čína 489 712 512 339 577 070 638 743 701 968 731 040 822 000 822 698 0,1 68,0 Indie 53 468 57 791 63 527 68 976 73 471 77 264 81 299 86 530 6,4 61,8 Indonesie 4 160 3 915 3 501 3 664 3 621 2 254 2 644 2 800 5,9 -32,7 Japonsko 120 203 118 739 87 534 109 599 107 601 107 232 110 595 110 666 0,1 -7,9 Jižní Korea 51 517 53 625 48 572 58 914 68 519 69 073 66 061 71 543 8,3 38,9 Malajsie 6 895 6 423 5 354 5 694 5 941 5 612 4 693 5 000 6,5 -27,5 Filipiny 718 711 824 1 050 1 200 1 260 1 308 1 425 8,9 98,5 Taiwan,Čína 20 903 19 882 15 814 19 755 20 178 20 664 22 282 23 121 3,8 10,6 Thajsko 5 565 5 211 3 646 4 145 4 238 3 328 3 579 3 500 -2,2 -37,1 Vietnam 2 024 2 250 2 700 4 314 4 900 5 298 5 474 5 700 4,1 181,6 ostatní země Asie 3 220 3 154 2 924 2 995 3 078 2 995 2 836 3 059 7,9 -5,0 Asie 758 385 784 040 811 466 917 849 994 715 1 026 020 1 122 771 1 136 042 1,2 49,8 Australie 7 939 7 625 5 249 7 296 6 404 4 893 4 688 4 607 -1,7 -42,0 Nový Zeland 845 799 765 853 844 912 900 881 -2,1 4,3 Oceánie 8 784 8 424 6 014 8 149 7 248 5 805 5 588 5 488 -1,8 -37,5 Svět 1 348 122 1 343 269 1 238 355 1 432 839 1 537 084 1 559 043 1 648 967 1 665 196 1,0 23,5 Zdroj: Worldsteel Association (WSA), worldsteel 103, březen 2015 Země/Regiony

Příloha 1

49

Příloha č. 1b/1 Vývoj měsíční produkce surové oceli ve světě březen 2015 tis.t Rakousko 662 Belgie 650 Bulharsko 50 Chorvatsko 20 Česká republika 464 Finsko 360 Francie 1 435 Německo 3 872 Řecko 55 Maďarsko 155 Itálie 2 095 Lucembursko 210 Nizozemí 636 Polsko 850 Slovensko 436 Slovinsko 58 Španělsko 1 265 Švédsko 462 Velká Británie 1 118 ostatní země EU 460 Celkem EU-28 15 313 Bosna-Herzegovina 80 Makedonie 10 Norsko 55 Srbsko 85 Turecko 2 758 Ostatní Evropa 2 988 Bělorusko 232 Kazachstán 344 Moldavsko 20 Rusko 5 988 Ukrajina 1 696 Uzbekistán 61 C.I.S. (6) 8 341 Kanada 1 065 Kuba 25 Salvador 10 Guatemala 30 Mexiko 1 625 Trinidad a Tobago 35 Spojené státy americké 6 551 Střed. A Sever. Amerika 9 341 Argentina 430 Brazilie 2 768 Chile 100 Kolumbie 95 Ekvador 55 Paraguay 1 Peru 95 Uruguay 1 Venezuela 145 Jižní Amerika 3 690

Příloha 1

e e

e e e e e e e e e

e e e e e e e e e e e e

e e e e e e e

únor 2015 tis.t 646 603 45 e 17 424 r 332 1 283 3 512 47 138 1 968 187 551 767 r 388 50 1 142 409 964 r 406 e 13 879 70 10 e 50 71 2 394 r 2 595 210 r 227 r 12 r 5 775 r 1 587 r 53 r 7 864 960 e 21 8 27 1 465 e 32 6 186 r 8 699 377 2 667 r 95 89 50 1 94 1 142 3 516

březen % změny 2014 březen 15/14 tis.t 706 -6,2 584 11,3 53 -5,7 14 42,9 478 -2,9 350 2,9 1 393 3,0 4 050 -4,4 105 -47,6 70 121,4 2 323 -9,8 221 -5,0 610 4,3 708 20,1 381 14,4 59 -1,7 1 333 -5,1 430 7,4 1 128 -0,9 458 e 0,4 15 454 -0,9 69 15,9 17 -41,2 52 5,8 58 46,6 2 875 -4,1 3 071 -2,7 225 3,1 299 15,1 32 -37,5 5 978 0,2 2 635 -35,6 63 -3,2 9 232 -9,7 1 033 3,1 20 25,0 9 11,1 28 7,1 1 714 -5,2 44 -20,5 7 505 -12,7 10 353 -9,8 472 -8,9 2 991 -7,5 109 -8,3 118 -19,5 54 1,9 3 -66,7 97 -2,1 7 -85,7 109 33,0 3 960 -6,8

leden - březen % změny 2015 2014 15/14 tis.t tis.t 1 995 2 010 -0,7 1 888 1 876 0,6 145 149 -2,7 45 56 -19,6 1 375 1 368 0,5 1 025 991 3,4 4 024 4 094 -1,7 11 063 11 288 -2,0 174 236 -26,3 418 227 84,1 5 947 6 622 -10,2 571 584 -2,2 1 784 1 754 1,7 2 434 2 130 14,3 1 251 1 126 11,1 164 161 1,9 3 660 3 649 0,3 1 297 1 184 9,5 3 146 3 224 -2,4 1 283 1 223 4,9 43 689 43 952 -0,6 230 208 10,6 30 49 -38,8 150 153 -2,0 225 162 38,9 7 735 8 483 -8,8 8 370 9 055 -7,6 646 553 16,8 804 844 -4,7 40 72 -44,4 17 976 17 194 4,5 5 153 7 519 -31,5 171 177 -3,4 24 790 26 359 -6,0 3 087 3 076 0,4 66 65 1,5 26 25 4,0 83 82 1,2 4 711 4 957 -5,0 100 146 -31,5 19 996 21 635 -7,6 28 069 29 986 -6,4 1 192 1 249 -4,6 8 420 8 365 0,7 292 294 -0,7 270 273 -1,1 154 151 2,0 3 8 -62,5 281 275 2,2 3 14 -78,6 418 390 7,2 11 034 11 017 0,2

50

Příloha č. 1b/2 Vývoj měsíční produkce surové oceli ve světě - pokračování březen únor březen % změny leden - březen % změny 2015 2015 2014 březen 2015 2014 15/14 14/13 tis.t tis.t tis.t tis.t tis.t Alžírsko 35 e 35 e 35 0,0 105 100 5,0 Egypt 610 585 561 8,7 1 801 1 624 10,9 Libye 25 e 17 85 -70,6 88 238 Maroko 10 e 10 e 61 -83,6 30 158 -81,0 Jihoafrická republika 550 e 500 e 591 -6,9 1 600 1 766 -9,4 Afrika 1 230 1 147 1 333 -7,7 3 624 3 886 -6,7 Irán 1 315 1 409 1 329 -1,1 4 089 3 729 9,7 Katar 229 209 266 -13,9 614 683 -10,1 Saudská Arábie 565 e 509 540 4,6 1 632 1 571 3,9 Spojené arabské emiráty 260 216 211 23,2 701 593 18,2 Střední Východ 2 369 2 343 2 346 1,0 7 036 6 576 7,0 Čína 69 485 61 940 e 70 329 -1,2 200 103 203 523 -1,7 Indie 7 950 e 7 179 7 228 10,0 22 782 20 816 9,4 Japonsko 9 286 8 441 r 9 721 -4,5 26 749 27 567 -3,0 Jižní Korea 5 650 e 5 097 r 6 406 -11,8 16 663 17 827 -6,5 Taiwan, Čína 1 965 e 1 774 1 891 3,9 5 720 5 438 5,2 Asie 94 336 84 431 95 575 -1,3 272 017 275 171 -1,1 Austrálie 365 e 402 417 -12,5 1 189 1 156 2,9 Nevý Zeland 70 65 72 -2,8 215 218 -1,4 Oceánie 435 467 489 -11,0 1 404 1 374 2,2 Celkem svět 138 045 124 938 141 811 -2,7 400 033 407 376 -1,8 Zdroj: Statistika World Steel Association (WSA), worldsteel 102, duben 2015 Vysvětlivky: e - odborný odhad; r - oprava

Příloha 1

51

Příloha č. 1c/1 Vývoj zjevné spotřeby ocelářských výrobků ve světě a výhled na roky 2015 a 2016 Země/Regiony Rakousko Belgie-Lucembursko Česká republika Finsko Francie Německo Maďarsko Itálie Nizozemí Polsko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie ostatní země EU EU-28 Turecko ostatní země Evropy Ostatní Evropa Kazachstán Rusko Ukrajina ostatní SNS SNS Kanada Mexiko Spojené státy americké NAFTA Argentina Brazilie Chile Kolumbie Peru Venezuela ostatní země S&J Ameriky Střední a Jižní Amerika Alžírsko Egypt Moroko Jihoafrická republika ostatní země Afriky Afrika

Příloha 1

Zjevná spotřeba v mil.t 2007 4,143 5,600 6,568 2,541 16,619 42,700 2,649 36,300 4,125 12,051 2,278 1,395 23,342 4,856 12,705 19,182 197,054 23,770 7,864 31,634 2,986 40,379 8,306 4,933 56,604 15,511 17,036 107,999 140,546 4,617 22,060 2,388 3,138 1,543 3,647 4,289 41,682 3,235 5,465 1,567 5,991 5,721 21,979

2009 3,230 4,100 4,506 1,563 10,998 28,200 1,533 20,075 2,877 8,194 1,386 0,875 11,876 2,569 6,217 11,353 119,552 18,026 5,909 23,935 2,637 24,944 3,845 4,540 35,966 9,532 14,791 59,206 83,529 3,203 18,576 1,705 2,233 1,585 2,684 3,808 33,794 4,277 9,361 1,727 4,456 7,125 26,946

2010 3,641 4,600 5,520 1,404 13,065 36,200 1,777 25,652 3,160 9,952 1,800 0,991 13,068 3,640 8,790 12,116 145,376 23,567 5,276 28,843 2,105 35,630 5,474 5,133 48,342 14,090 17,760 79,897 111,747 4,620 26,104 2,382 2,799 2,421 2,266 4,093 44,685 3,063 8,617 1,633 5,001 9,404 27,718

2011 3,960 5,030 6,063 1,116 14,013 40,712 1,888 26,507 3,844 11,021 1,843 0,913 13,114 3,892 9,019 12,613 155,548 26,931 5,812 32,743 2,312 41,490 6,330 5,241 55,373 14,171 19,804 89,200 123,175 5,338 25,032 2,738 3,218 2,422 2,606 4,643 45,997 3,787 7,780 1,934 5,332 9,745 28,578

2012 3,755 4,460 5,850 1,917 12,565 37,497 1,706 21,519 3,462 10,406 1,839 0,801 10,493 3,502 8,444 10,937 139,153 28,454 5,618 34,072 3,132 42,793 6,285 5,776 57,986 15,575 20,911 96,200 132,686 4,899 25,181 2,921 3,506 2,676 2,990 4,832 47,005 4,644 9,468 1,531 5,266 10,949 31,858

2013 2014(e) 2015(f) 2016(f) 3,521 3,762 3,624 3,700 4,350 4,480 4,595 4,715 5,865 6,166 6,320 6,520 1,720 1,737 1,807 1,897 12,578 12,511 12,448 12,759 38,013 39,169 39,755 40,678 1,863 2,030 2,110 2,168 21,960 22,119 22,733 23,381 3,408 3,488 3,680 3,761 10,398 12,190 12,705 12,900 2,017 2,078 2,140 2,215 0,717 0,681 0,747 0,798 10,430 10,760 11,040 11,588 3,589 3,356 3,432 3,507 8,460 9,637 9,843 10,129 11,529 12,617 12,912 13,368 140,418 146,781 149,891 154,084 31,301 30,739 31,650 32,000 5,596 6,224 6,339 6,516 36,897 36,963 37,989 38,516 3,800 3,071 3,172 3,171 43,770 43,142 40,246 39,614 5,582 4,268 3,371 3,843 6,311 6,057 5,614 5,594 59,463 56,538 52,403 52,222 14,095 15,223 13,701 13,975 20,131 22,487 23,061 23,969 95,700 106,900 106,500 107,200 129,926 144,610 143,262 145,144 5,064 5,009 4,870 4,971 26,425 24,638 24,191 24,946 3,644 2,760 2,567 2,842 3,488 4,041 4,179 4,251 2,766 3,483 3,492 3,644 2,837 1,937 2,559 2,636 5,833 6,222 6,217 6,442 50,057 48,090 48,075 49,732 5,641 6,173 6,685 7,070 9,207 10,182 10,712 11,323 1,740 1,786 2,025 2,140 5,689 5,183 5,616 5,688 13,107 13,535 14,564 15,320 35,384 36,859 39,602 41,541

52

Příloha č. 1c/2 Vývoj zjevné spotřeby ocelářských výrobků ve světě a výhled na roky 2015 a 2016 - pokračování Země/Regiony

Zjevná spotřeba v mil.t

2007 2009 2010 2011 2012 2013 2014(e) 2015(f) 2016(f) Irán 19,072 17,187 19,548 20,941 18,179 16,733 17,251 18,125 19,210 Saudská Arábie 8,395 7,944 9,912 12,200 13,300 13,700 14,100 14,400 14,800 Spojené Arabské Emiráty 7,481 4,714 6,628 6,833 7,044 6,820 7,111 7,154 7,198 ostatní země Stř. Východu 9,221 12,224 11,621 11,300 12,174 12,792 13,427 13,646 14,345 Střední Východ 44,169 42,069 47,709 51,274 50,697 50,045 51,889 53,325 55,553 Čína 422,525 551,443 587,570 641,200 660,105 735,120 710,768 707,214 703,678 Indie 51,480 57,892 64,940 69,788 72,383 73,653 75,306 79,968 85,845 Indonesie 7,245 7,420 8,950 10,952 12,500 12,692 13,559 14,414 15,279 Japonsko 81,160 52,790 63,570 64,100 63,940 65,240 67,520 65,900 66,600 Malajsie 7,694 6,645 8,314 8,238 8,922 10,049 10,373 10,923 11,403 Filipiny 3,600 3,518 3,999 5,108 6,008 6,705 7,374 7,728 8,030 Singapur 2,900 2,800 2,680 3,897 3,780 4,338 3,868 3,570 3,670 Jižní Korea 55,204 45,411 52,390 56,391 54,069 51,762 55,392 56,860 58,000 Taiwan,Čína 18,080 11,280 17,790 18,096 17,777 18,492 19,572 19,964 20,164 Thajsko 12,720 10,713 14,085 14,518 16,784 17,695 17,339 18,518 18,888 Vietnam 9,316 10,472 10,572 9,698 10,956 11,769 12,758 13,727 14,880 ostatní země Asie 8,404 8,151 8,466 10,251 11,303 12,012 14,354 15,256 16,205 Asie 680,328 768,535 843,326 912,237 938,527 1 019,527 1 008,183 1 014,042 1 022,642 Australie 7,337 5,341 6,966 6,024 6,458 5,757 6,449 6,453 6,735 Nový Zeland 0,930 0,560 0,735 0,700 0,737 0,769 0,843 0,846 0,836 ostatní země Oceánie 0,110 0,117 0,141 0,132 0,135 0,126 0,135 0,135 0,140 Oceánie 8,377 6,018 7,842 6,856 7,330 6,652 7,427 7,434 7,711 Svět 1 222,373 1 140,344 1 305,588 1 411,781 1 439,314 1 528,369 1 537,340 1 546,023 1 567,145 Zdroj: Worldsteel Association (WSA), Preliminary SRO tables, březen 2015

Příloha 1

53

Příloha č. 1d/1 Vývoj zjevné spotřeby ocelářských výrobků v kg na osobu a rok Země/Regiony Rakousko Belgie-Lucembursko Česká republika Finsko Francie Německo Maďarsko Itálie Nizozemí Polsko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie ostatní země EU EU-28 Turecko ostatní země Evropy Ostatní Evropa Kazachstán Rusko Ukrajina ostatní SNS SNS Kanada Mexiko Spojené státy americké NAFTA Argentina Brazilie Chile Kolumbie Peru Venezuela ostatní země S&J Ameriky Střední a Jižní Amerika Alžírsko Egypt Moroko Jihoafrická republika ostatní země Afriky Afrika

Příloha 1

Zjevná spotřeba v kg/os/rok 2007 498,6 508,4 636,8 480,3 269,2 517,5 263,8 610,1 250,9 315,5 419,5 693,2 523,3 530,0 208,7 259,9 394,7 339,6 245,7 310,1 192,9 281,8 179,5 92,8 219,2 470,4 156,0 357,3 316,2 117,3 116,2 143,6 70,7 54,8 132,2 45,2 94,6 95,4 71,0 50,5 122,7 7,4 22,9

2009 385,9 367,4 431,6 292,6 176,1 342,2 153,3 333,2 173,7 214,2 254,2 432,3 260,2 275,9 100,8 153,9 237,6 250,9 183,1 229,9 166,5 174,4 84,1 84,3 139,2 283,1 132,0 192,4 184,2 80,0 96,1 100,5 48,9 55,1 94,1 39,0 75,0 122,4 117,4 54,6 89,6 8,8 26,9

2010 433,8 410,0 526,1 261,7 208,0 439,8 178,0 423,6 190,2 260,0 329,5 488,4 283,6 388,1 141,7 164,0 287,9 323,9 163,0 274,4 131,3 249,2 120,5 94,9 187,0 414,2 156,6 257,4 244,1 114,3 133,9 139,2 60,5 83,3 78,2 41,4 98,1 86,4 106,2 51,1 99,8 11,3 26,9

2011 470,7 446,3 575,5 207,3 222,0 495,5 189,4 436,1 230,7 287,7 336,8 448,6 282,3 412,3 144,5 170,7 307,2 365,7 179,0 308,6 142,7 290,5 140,1 96,2 214,0 412,6 172,5 284,9 266,5 130,9 127,3 158,6 68,6 82,4 88,5 46,3 99,8 105,3 94,2 59,9 105,7 11,4 27,1

2012 445,5 394,3 553,7 354,8 198,0 457,4 171,5 352,9 207,1 271,6 335,6 392,5 224,3 368,8 134,5 148,0 274,2 381,9 172,5 318,2 191,2 307,2 139,8 105,3 226,9 449,2 180,0 304,6 284,3 119,1 126,9 167,7 73,7 90,0 100,0 47,5 100,9 127,3 112,8 47,0 103,8 12,5 29,6

2013 2014(e) 2015(f) 2016(f) 417,1 444,7 427,5 435,5 383,4 393,2 401,6 410,4 553,9 581,1 594,5 612,1 317,4 319,4 331,1 346,3 197,2 195,1 193,1 196,9 464,7 479,8 487,8 500,1 187,5 204,6 213,0 219,2 359,5 360,9 369,6 378,8 203,3 207,4 218,2 222,3 271,1 317,6 330,7 335,6 367,5 378,0 388,6 401,6 350,5 332,0 363,2 387,0 221,7 227,0 231,1 240,8 375,9 349,3 355,0 360,5 133,9 151,6 153,9 157,5 156,1 170,7 174,7 180,8 276,0 287,7 293,0 300,4 415,4 403,1 410,1 409,8 173,8 193,4 197,1 202,7 343,1 340,9 347,5 349,4 229,7 183,6 187,5 185,4 307,0 302,8 282,7 278,4 124,9 96,0 76,3 87,5 114,3 109,0 100,4 99,4 229,6 218,1 202,0 201,2 402,8 430,9 384,1 388,0 171,4 189,2 191,8 197,0 300,5 332,8 328,7 328,0 275,9 304,2 298,5 299,6 122,1 119,7 115,4 116,7 132,1 122,1 118,9 121,5 207,4 155,7 143,5 157,5 72,4 82,8 84,5 84,8 92,0 114,6 113,6 117,3 93,5 62,9 81,8 82,9 56,6 59,5 58,7 60,0 106,3 101,1 99,9 102,3 152,5 164,5 175,6 183,1 107,8 117,2 121,2 126,0 52,8 53,6 60,2 63,0 111,6 101,0 108,7 109,5 14,6 14,7 15,4 15,8 32,1 32,7 34,3 35,1

54

Příloha č. 1d/2 Vývoj zjevné spotřeby ocelářských výrobků v kg na osobu a rok - pokračování Země/Regiony

Zjevná spotřeba v kg/os/rok

2 007 2 009 2 010 2 011 2 012 2 013 2014(e) 2015(f) 2016(f) Irán 267,0 235,0 264,3 280,0 240,4 219,0 223,3 232,1 243,3 Saudská Arábie 329,2 296,3 361,1 434,4 463,3 467,2 470,2 469,6 471,9 Spojené Arabské Emiráty 1 384,0 679,3 882,4 865,9 869,0 830,9 830,4 800,9 772,4 ostatní země Stř. Východu 98,0 122,6 113,4 107,4 112,8 115,7 118,3 117,2 120,1 Střední Východ 224,9 203,6 225,7 237,4 230,1 222,9 226,3 227,8 232,3 Čína 319,7 413,1 438,0 475,8 487,6 540,8 520,5 515,5 510,6 Indie 43,9 47,9 53,0 56,2 57,5 57,8 58,3 61,1 64,7 Indonesie 31,2 31,3 37,3 45,2 51,1 51,3 54,2 57,0 59,8 Japonsko 641,5 417,1 502,4 506,7 505,7 516,3 534,6 522,0 527,7 Malajsie 284,4 237,8 292,7 285,4 304,3 337,4 342,8 355,2 365,0 Filipiny 40,6 38,3 42,9 53,9 62,3 68,3 73,9 76,1 77,8 Singapur 632,5 566,2 526,9 751,2 719,1 816,3 714,9 648,0 654,3 Jižní Korea 1 162,2 946,8 1 087,3 1 165,3 1 112,8 1 061,2 1 130,9 1 155,9 1 174,2 Taiwan,Čína 787,1 487,2 766,3 777,9 763,2 793,4 838,3 853,7 860,8 Thajsko 187,6 156,0 203,8 208,8 240,2 251,9 245,4 260,7 264,4 Vietnam 109,6 120,5 120,3 109,2 122,1 129,8 139,2 148,2 159,0 ostatní země Asie 20,5 19,4 19,9 23,8 25,8 27,1 32,0 33,6 35,2 Asie 188,6 208,9 227,1 243,4 248,1 267,1 261,7 260,8 260,6 Australie 347,4 243,9 312,8 266,5 281,8 248,0 273,8 270,0 277,7 Nový Zeland 219,7 129,6 168,3 158,6 165,2 170,6 185,1 183,8 179,7 ostatní země Oceánie 495,1 220,0 288,6 246,5 262,8 246,4 266,0 268,0 280,0 Oceánie 327,5 225,0 289,1 248,8 262,8 235,6 259,5 256,3 262,2 Svět 187,1 170,6 193,1 206,5 208,3 218,7 217,5 216,3 216,8 Zdroj: Worldsteel Association (WSA), Preliminary SRO tables, březen 2015; dopočet Hutnictví železa

Příloha 1

55

Příloha č. 2 Poznatky a informace ze zahraničí 2.1 Vývoj cen (výrobky, energie, suroviny) Brazílie Výrobci ploché oceli plánují zvýšení cen (Flachstahl-Produzenten planen Preiserhöhungen) (Stahl Aktuell 12.12.2014) Brazilští výrobci ploché oceli vyrukovali při aktuálních cenových jednáních s výraznými požadavky na zvýšení cen. Řeč je o zvýšení o 12 %. Přes aktuálně slabší automobilní poptávku vystupuje ocelářský průmysl velmi sebevědomě a signalizuje, že je odhodlán zvýšení cen na trhu prosadit. Důvodem je především aktuální slabost brazilského reálu. Z hlediska UBS se zdá pravděpodobnější zvýšení cen v rozsahu do 6 %. Podle údajů brazilského svazu výrobců aut činila výroba automobilů v listopadu 265.000 jednotek a klesla tak z ročního hlediska o 9,7 %. Skladové zásoby u lehkých vozidel jsou v současné době na 42 dnech. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------International 11.12.2014)

Šrot - cenová úroveň dále klesá (Schrott – Preisniveau weiter rückläufig) (Stahl Aktuell

Ceny šrotu v první polovině prosince dále klesly, informuje banka UBS. V Jižní Koreji zavřela společnost Dongkuk Steel svoji elektroocelárnu, tím zmizí z trhu další požadavky na šrot. Poptávka po šrotu tak v Asii dále krátkodobě poklesne. I Turecko nyní poptává méně šrotu. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Asie Oceláři profitují z propadu cen surovin (Stahlkocher profitieren von Rohstoffpreisverfall) (Stahl Aktuell 26.11.2014) Asijský ocelářský průmysl sice trpí podstatně nadbytečnými kapacitami, profituje ale ze zřetelného propadu cen železné rudy, která na spotových trzích zlevnila od začátku roku o 48 %. Ve stejném časovém období zlevnila cena pro referenční produkt (betonářská stavební ocel) jen o 17 %. Tím mohli mnozí z asijských výrobců oceli zvýšit své ziskové marže. Analytici vycházejí z toho, že ceny železné rudy půjdou dolů i v roce 2015, především z toho důvodu, že velké těžařské koncerny jako Rio Tinto chtějí své kapacity v příštím roce rozšířit o zhruba 10 %. Většina nových těžařských projektů zahájí výrobu již v prvním pololetí roku 2015. Výrobci oceli, jako je např. čínský Baosteel by mohli na tomto pozadí profitovat z jejich strategického soustředění se na vysokojakostní plechy pro automobilní průmysl. Baosteel prodává zhruba 70 % svých jemných plechů zahraničním výrobcům aut, kteří rostou rychleji než průměrný trh. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------International UBS – „Světové ceny oceli by se mohly stabilizovat“ (UBS – „Globale Stahlpreise dürften sich stabilisieren“) (Stahl Aktuell 26.11.2014) Kapacitní vytížení evropských oceláren se o 1,0 % zlepšilo, na 74 %, udává světový svaz výrobců oceli. Podle odhadu analytiků UBS se v oboru prosazuje proces zotavování. V listopadu stouplo i vytížení globální, protože trh se udržel díky tradičnímu vyprazdňování skladů před koncem roku. „Zlepšení kapacitního vytížení by mohlo vést k tomu, že se stabilizují světové ceny oceli a zlepší se ziskové marže“. Po zřetelném poklesu cen oceli koncem října, který byl podmíněn zřícením cen u železné rudy a šrotu, registruje UBS nyní stabilizační tendence. Kromě toho UBS předpokládá, že snížení úroků v Číně by mohlo znovu nastartovat růst ve stavebnictví a poskytnout oboru nový vítr do plachet. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Čína Ceny železné rudy a oceli v Číně padají do rekordní hloubky (Eisenerz- und Stahlpreis fällt in China auf Rekordtief) (Reuters 18.11.2014)

Příloha 2

56

Převis nabídky a oslabující čínská konjunktura stlačily ceny rudy a oceli do rekordní hloubky. Future železné rudy spadla na burze Dalian o 3,9 % na 487 Yuanů (79,57 USD) za tunu. V Šanghaji stála ocel s cenou 2431 Yuanů za tunu (397 USD) rovněž tak málo, jako ještě nikdy. Na burze v Singapuru spadla cena tuny železné rudy s dodávkou do Číny na pětapůlleté minimum 75,10 USD. Konec této „jízdy“ není podle analytiků v dohledu. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------International Prognóza MBI - Sestupný trend u cen oceli bude pokračovat (MBI-Stahlprognose - Der Abwärtstrend bei den Stahlpreisen dürfte sich fortsetzen) (Stahl Aktuell 24.11.2014) Aktuální prognóza vypadá jako více medvědí, než ještě začátkem listopadu. Ceny železné rudy a šrotu spadly víc, než bylo očekáváno. Na pozadí zhoršujících se hospodářských indikátorů se objevují další argumenty, které hovoří v příštích týdnech pro zřetelný sestupný potenciál u cen ocelí. MBI počítá s tím, že se ceny ještě do konce roku sníží na německém spotovém trhu o 2 až 3 %. U elektrooceli je sestupný potenciál dokonce až 4 %. MBI prognostikuje, že ziskové marže budou v příštím roce opět velmi těsné a trend u cen oceli bud následovat vývoj cen surovin a výchozích materiálů. Hlavním argumentem přitom je pokles výrobních nákladů. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------International Železná ruda – Experti vidí padat cenu u železné rudy až na 50 USD/t (Eisenerz – Experten sehen den Stahlrohstoff bis auf 50 US-Dollar pro Tonne fallen) (Stahl Aktuell 20.11.2014) Jízda z kopce u cen železné rudy vypadá, že nemá konce: v prvních listopadových týdnech se cena znovu dostala do skluzu a pohybuje se zřetelně pod značkou 80 USD/t. Analytici mezitím korigovali své cenové prognózy na příští rok výrazně směrem dolů. Citibank vidí sestupující cenovou úroveň ve druhé polovině roku 2015 dokonce až k 50 USD/t a tím k úrovni začátku finanční krize v roce 2008.“Cenový propad bude poháněn především klesající poptávkou čínských oceláren“ zdůrazňuje analytik Ivan Szpakowski z Citibank. Uvolnění není na obzoru, právě naopak: největší těžařské koncerny se drží svých rozšiřovacích záměrů, především v Austrálii. Jen v uplynulých 14 dnech poklesly ceny železné rudy o téměř 6 %! ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Rusko Průmysl výroby kovů znovu objevuje sám sebe (Metallbranche erfindet sich neu) (Russia beyond the Headlines – Beilage Handelsblatt 05.11.2014) Klesající ceny surovin nutí ruský průmysl výroby kovů ke snižování nákladů a k tvrdým škrtům. Přestavba se ale vyplácí, i když tučná léta jsou už asi definitivně pryč. Horentní ceny kovu, na nichž ruští oceláři díky zdánlivě nekonečné poptávce z Číny a Indie zbohatli, se tak rychle nevrátí. Zpovykaný obor se proto v uplynulých letech musel podrobit tvrdému fitness programu a bolestivým škrtům, což znamenalo prodej zahraničních podílů, investice do modernizace zařízení a koncentrace na základní obchod. Koncern Rusal, vyrábějící hliník, působí dnes v 19 zemích na pěti kontinentech. Poptávka po hliníku stoupá (v prvním pololetí o 6 % ve srovnání se stejným obdobím loňského roku na 27 milionů tun), nejvíce z Číny, Jižní Koreje, Japonska, Jižní a Střední Ameriky. Tento obor také není postižen západními sankcemi. Rusko je dnes třetí největší vývozce hutního hliníku a oceli na světě a disponuje druhými největšími světovými zásobami uhlí a třetími největšími světovými zásobami železné rudy. Hutě v Norilsku pokrývají svými výrobky 14 % světové potřeby niklu a 41 % potřeby palladia. S 11 % podílu na světovém trhu patří Norilsk také ke čtyřem největším producentům platiny. Koncern NLMK byl letos v srpnu nejziskovějším ocelářským podnikem na světě. EBIDTA tohoto podniku tvořil ve druhém čtvrtletí 461 milionů € a zisková marže se pohybovala kolem 21 %. Tím nechává NLMK všechny konkurenty ve stínu za sebou. Rovněž ocelářský a těžební koncern Severstal náleží se svou marží 19 % k 25 nejziskovějším ocelářským podnikům na světě. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Příloha 2

57

EU V příštích týdnech se očekává pokles cen oceli (Stahlpreise in den kommenden Wochen rückläufig erwartet) (Stahl Aktuell 28.10.2014) V prognóze MBI jsou uváděny dva hlavní faktory pro pokles cen v evropských průmyslových zemích – stoupající nejistota kolem dalšího vývoje evropského hospodářství a klesající ceny surovin. Krátkodobá prognóza MBI očekává v nejbližších čtyřech až šesti týdnech zřetelný pokles cen v řádu tří procent resp. 15 € na tunu. To platí jak pro sektor dlouhé, tak také ploché oceli. U cen železné rudy předpokládá MBI ceny v letech 2015 a 2016 mezi 85 a 100 USD/t, podle přesvědčení analytiků je ale cena podstřelená. Poptávka z Číny by měla koncem roku stoupnout a ceny rudy by se měly koncem roku pohybovat kolem 92 USD/t, což vytvoří určitý tlak i na vzestup cen u oceli. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------International Cena železné rudy spadla na pětileté minimum (Eisenerz-Preis fällt auf Fünf-JahresTief) (deutsche-wirtschafts-nachrichten.de 23.09.2014) Od určité doby již není cena železné rudy pevná. Cena ocelářské suroviny dramaticky klesla a rychlé zotavení není na obzoru. Přitom je železná ruda pro významné těžařské koncerny tak důležitá, že tvoří základ jejich výnosů. Australsko-britský koncern Rio Tinto např. v minulém roce dosáhl 85 % provozních zisků právě s touto surovinou, u brazilského koncernu Vale je tento podíl zhruba stejný. U BHP Billiton a Anglo American tvoří tento podíl 50 %. Propad ceny v tomto roce je dramatický: od začátku ledna šla cena rudy s obsahem 62 % Fe, dodávané do Číny o 40 % dolů. V září bylo s cenou 82 USD za tunu dosaženo nejnižší hodnoty od roku 2009. Nízké známky jsou důsledkem převisu nabídky. Analytici banky Goldman Sachs vycházejí z toho, že převis nabídky v exportu bude letos kolem 52 milionů tun, v příštím roce ale dosáhne hodnoty 163 milionů tun. V roce 2012 prošla cena rudy také výkyvem, ale poté se vzpamatovala. Na rozdíl od té doby je ale růst nabídky mnohem větší. V roce 2012 dodaly čtyři největší důlní společnosti na trh 48 milionů tun, letos to ale bude až 130 milionů tun. Je to následek vysokých investic v minulých letech. Pro „upuštění páry“ by mohly existovat dvě cesty – zavření dolů, které těží příliš draze, a zvýšení zásob dobré rudy. Fáze investování podle Goldman Sachs každopádně končí. Nastává fáze vytěžování, která bude charakterizována nízkými cenami, malými investicemi a stoupající efektivitou. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Polsko Ceny energií zatěžují polské hutnictví (Energiepreise belasten polnische Stahlbranche) (Stahlmarkt 7/2014) Nálada v polském hutnictví je smíšená: zatímco výrobci se nacházejí pod masivním tlakem, obchodníci vidí po dvou tvrdých letech světlo na konci tunelu. Podniky si ale celkově stěžují na z jejich hlediska příliš vysoké ceny energie. Výsledkem diskuse na každoročním hospodářském kongresu v Katovicích je konstatování, že zahraniční výrobci nabízejí lepší ceny a domácí výrobci vykazují v hospodářské soutěži deficity. Country manager ArcelorMittal Polsko Surojit Ghosh požaduje, aby vláda proti vysokým cenám energie zasáhla. V zásadě ale Polsko disponuje ocelářstvím, které je jedním z nejlepších v celé Evropě. Polsko může být pyšné na svoje hutnictví, do kterého bylo v uplynulých deseti letech investováno 2,4 miliardy €. Současně ale většinu ocelových výrobků importuje, protože domácí výrobky jsou příliš drahé. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------EU energy costs more than twice those of US (Financial Times, 21.1.2014) (Ceny elektrické energie v EU více než dvojnásobné proti cenám v USA) Pilita Clarková, Londýn, a Christian Oliver, Brusel - autoři této informace - uvádějí, že rozdíl nákladů na elektrickou energii mezi Evropou a jejími největšími obchodními partnery se rozšiřuje, podle oficiálního materiálu, zveřejněného Bruselem, který ukazuje, že ceny elektrické energie pro průmysl v tomto regionu jsou více než dvojnásobné proti cenám v USA a o 20% vyšší než v Číně. Ceny plynu pro průmysl jsou tři až čtyřikrát vyšší v EU, než srovnatelné ceny v USA a v Rusku a o 12% vyšší než

Příloha 2

58

v Číně, říká se v materiálu Evropské komise, založeném na nejkomplexnějších oficiálních analýzách cen energie a nákladů v EU. "I když Evropa nebyla nikdy levnou energetickou lokací, v posledních letech se rozdíl cen elektrické energie mezi EU a jejími hlavními ekonomickými partnery dále zvýšil", říká se v materiálu, jehož koncept Financial Times viděly. Má být komisí odhalený tento týden jako součást klimatického a energetického balíku, který bude profilovat spotřebu elektrické energie EU až do r. 2030. Tento balík vyvolal debatu napříč bloku o tom, zda je konkurenceschopnost Evropy ovlivňována jejími stávajícími politikami klimatu a energie, které vydrží jen do r. 2020. Lakshmi Mittal, předseda a šéf exekutivy ocelářské skupiny ArcelorMittal píše v dnešních FT, že nový balík pro elektrickou energii a životní prostředí musí "ukončit ohromný nákladový rozdíl, který je hrozbou pro energeticky náročné průmysly Evropy". "Jestliže bychom platili na našich zařízeních v EU ceny elektrické energie USA, naše náklady by klesly o více než 1 mld. $ ročně", říká p. Mittal. Bruselský materiál říká, že rozdíl ceny mezi EU a jejími ekonomickými partnery se zvýšil z řady důvodů, z nichž jeden je ten, že EU má malou schopnost jej ovlivnit. Mezi důvody patří také domácí subvence v některých zemích výrobců a růst plynu z břidlic v USA. V materiálu se také uvádí, že dodávky elektrické energie jsou mnohem spolehlivější ve většině členských států EU než v USA, Číně, Rusku nebo Japonsku, což znamená, že průmysly EU nečelí nákladům kvůli přerušení dodávek elektrické energie, které pociťují rivalové v zahraničí. Navíc se dodává, že po r. 2020 se ceny pravděpodobně stabilizují a pak mírně klesnou, protože obnovitelné energie nahradí fosilní paliva. Bude to třeba podrobně prostudovat, protože Brusel tento týden odhaluje cíle pro redukci emisí skleníkového plynu, které bude třeba splnit do r. 2030. Británie, Francie, Německo, Itálie, Španělsko a Nizozemí usilují o závaznou redukci nejméně o 40% proti úrovni r. 1990. A komisaři s průmyslovými portfolii tlačí na 35% redukci. Lidé, blízcí jednáním říkají, že jednotlivé evropské země možná neobdrží závazné cíle v obnovitelnosti, ačkoli zde bude překlenující cíl až 27% pro EU jako celek. Komise má také zveřejnit směrnice pro exploataci břidlic. Lakshmi Mittal: Ve středu Evropská komise vystoupí se svým balíkem energetické politiky a politiky klimatu pro r. 2030. Brusel by měl využít tuto příležitost k odstranění ohromného rozdílu v cenách, který ohrožuje evropské energeticky náročné průmysly, a k řešení nadměrných směrnic, které poškozují konkurenceschopnost evropské výroby. Nečinnost by mohla nahlodat výrobní bázi Evropy. ArcelorMittal je globální společnost. Vyrábíme a prodáváme ocel ve vyspělých i ve vynořujících se ekonomikách. Navzdory obtížnému ekonomickému prostředí jsme udělali všechno možné, abychom ochránili provozy a pracovní místa v Evropě. EU říká, že výrobní průmysl je motorem růstu. Naneštěstí energetická a environmentální politika EU trestá ocelářský sektor a další energeticky náročné průmysly, což má vážný vliv na naši konkurenceschopnost. Porovnejte to s USA, kde politika pro plyn z břidlic a politika, mnohem přátelštější k průmyslu, vedla k mnohem nižším nákladům pro průmyslové uživatele energie. Jestliže bychom my platili ceny energie USA na našich zařízeních v EU, naše náklady by klesly o více než 1 mld. $ ročně. V době, kdy tržní poptávka zůstává o 25% pod úrovněmi r. 2007, je rozhodující tuto nerovnováhu řešit. V sázce je více než konkurenceschopnost evropského ocelářského průmyslu. Mnoho dalších globálních energeticky náročných průmyslů s evropskými provozy se nacházejí ve stejné pozici. Pokud EU nepřijme opatření, náklady se budou dále zvyšovat. To by mohlo zahubit výrobní průmysly, které jsou páteří ekonomiky Evropy. Evropský ocelářský průmysl podporuje opatření pro povzbuzení nákladově účinného rozvoje technologií, které redukují emise uhlíku. Obstaráváme ocel pro větrné a solární energetické farmy. Vysoce pevná ocel pomáhá stavět lehčí automobily s nižšími emisemi. V mnoha případech - za životní cyklus produktu, má ocel nižší uhlíkatou stopu, než alternativní materiály. Avšak neexistuje zde žádný realistický výhled pro brzké uplatnění obnovitelné energie v evropském ocelářském průmyslu. Navzdory mnoha zlepšením jsou současné dostupné technologie omezené, uplatňování nerealistických požadavků EU na redukci emisí je nedosažitelné i pro nejpokrokovější provozy. Za další, přechod k obnovitelným energiím, uskutečňovaný v mnoha evropských zemích, se neprovádí trhem poháněným a nákladově efektivním způsobem. To prohlubuje konkurenceschopnou nevýhodu Evropy. My - spolu s dalšími energeticky náročnými průmysly - chceme, aby byla přijata řada opatření na obnovu globální konkurenceschopnosti Evropy. "2030 Energy and Climate Framework (rámec)" určí směr evropské energetické politiky pro příští desetiletí a půl. Až dosud diskutované návrhy zahrnují striktní cíle Příloha 2

59

v redukci emisí, které by zablokovaly reindustrializaci Evropy. Tata opatření dále zvýší cenu energie a povedou k větší nejistotě. Politika by namísto toho měla vytvářet impulzy pro prospěch všech průmyslů EU. Mělo by se začít řešením selhání systému obchodování emisemi (ETS), který zavádí obchodovatelné povolenky pro omezení emisí skleníkového plynu. Ve své současné podobě jde ETS proti svému původnímu cíli redukovat emise nákladově efektivním způsobem s povzbuzováním průmyslu, aby snižoval spotřebu energie a investoval do většího užití obnovitelné energie. Namísto toho se stal další daní. Když výrobní provozy zvyšují produkci v obnovující se ekonomice, využijí přebytek kreditů na uhlík, naakumulované v době, kdy provozy byly nečinné nebo výroba byla během nedávné recese zredukovaná. Do r. 2020 budou dokonce nejvýkonnější ocelářské provozy nakupovat asi 50% emisních povolenek, které potřebují. To proto, že alokace, které obdržely od Bruselu, reflektují efektivní orientace pro ocelářské provozy, stanovené komisí, které jsou jednoduše nedosažitelné. Nutné jsou dvě reformy. Za prvé, komise by měla upravit systém kreditů na uhlík tak, aby dovolil našemu průmyslu přispívat k ekonomickému růstu. Kredity by měly být alokovány na základě realistických orientací, které reflektují realitu ve výrobě. Za druhé, potřebné jsou kroky na povzbuzení "udržitelné dekarbonizace" sektoru energie. Průmysloví uživatelé elektrické energie by neměli platit více, než jejich férový podíl nákladů na přechod generování elektrické energie od fosilních paliv k obnovitelným technologiím. Dnešní svět je více vzájemně propojený, než kdykoli dříve. Z toho vyplývá, že restrikce emisí CO2 a větší užití obnovitelné energie - nutnost, kterou my akceptujeme - by měly být dojednávány na globální úrovni. EU potřebuje cíl v redukci CO2, který je založený na realistických hodnoceních toho, co může každý sektor dosáhnout, a v souladu se závazky našich mezinárodních konkurentů. To je předpoklad pro udržení konkurenceschopnosti evropského průmyslu a jeho ekonomické prosperity. Ve stejné době by se EU a její globální partneři měli dohodnout na plánu pro řešení emisí CO2 a aplikovat je férově. A brzy. - Autorem je předseda a ceo ArcelorMittal. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo Čekání na zelený hospodářský zázrak (Warten aufs grüne Wirtschaftswunder) (VDI Nachrichten 28.11.2014) Německé hospodářství má trvale růst a být orientované do budoucna. Musí se ale nově a řádně uspořádat, aby se zelené hospodaření vyvinulo z niky do mainstreamu. Spolková ministryně pro výzkum a vývoj Johanna Wanka a spolková ministryně pro životní prostředí Barbara Hendrich představily minulý týden v Berlíně své cíle. Ještě stále akceptujeme energetické a materiálové ztráty při výrobě jako cennou produkci a způsobujeme tak zbytečné škody a náklady a zatížení životního prostředí. Kvůli nedostatku efektivních technologií a procesů se 80 % nákladů na zhotovení výrobků ztrácí při výrobním procesu. Jen málo německých podniků se systematicky zabývá tím, jak a s jakými metodami by se daly snížit emise CO2. Spolková vláda reaguje na tento stav, a spolu se zástupci politiků, ekonomiky, vědy a odborů sestavila výzkumnou agendu. Namátkou jmenujeme některé body: využívání procesních plynů z vysokých pecí, chemické procesy a možná využití CO2, využití strusky atd. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo Osvobození od EEG poplatků bylo legální (EEG-Befreiung war rechtens) (Frankfurter Allgemenine 26.11.2014) Spolková vláda může konečně udělat čáru za sporem s Evropskou komisí o podporu ekologického proudu. Jak Komise sdělila, ukončila jednání o nepovolené státní pomoci kvůli rabatům poskytovaným průmyslu a většinu jich povolila. Hrozba miliardových vratek přeplatků je tak definitivně zažehnána. O výši vratek u neschválených dotací ale nebylo zatím rozhodnuto. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo Malá zvířata jsou také efektivní (Kleinvieh ist auch effizient) Energiewirtschaftliche Tagesfragen 2014, Heft 11)

Příloha 2

60

Ulrich Grillo – šéf BDI (spolkový svaz německého průmyslu) se zasazuje o to, aby se konkurenceschopnost německých podniků nezhoršovala politickými úkoly a aby se zvyšování efektivity stalo denním chlebem všech podnikatelů. V jeho vlastních energeticky náročných firmách, například u největšího výrobce stavebního zinku v Evropě Rheinzink v Datteln, se optimalizací osvětlení v halách dosáhlo úspory 200 MWh proudu ročně. Zavedl se flexibilní model pracovní doby, který umožnil lepší využití tavicích pecí, což šetří dalších 300 MWh. Je pravda, že to jsou spíš malé krůčky. Ale množstvím takovýchto opatření snížil Rheinzink spotřebu energie za rok o přibližně 4 GWh a snížil tak emise CO2 o 2300 tun. V Německu stoupla cena elektřiny od roku 2000 o 92 %. V roce 2007 byla cena elektřiny v USA vyšší než v Německu. Od roku 2009 se ale situace obrátila. Mezitím jsou proud a především plyn v USA zřetelně levnější s výsledkem, že provoz ocelárny v USA je přibližně o 15 % levnější než v Německu. Následkem toho je, že se v USA na rozdíl od Evropy staví nové závody a i koncerny jiných oborů dnes raději investují za Atlantikem. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo Kritika usnesení EU k obchodu s emisními povolenkami (Kritik an EU-Votum zu Emissionsrechtehandel) (Stahl Aktuell 27.10.2014) S obavami reagovalo Hospodářské sdružení Ocel (WV Stahl) na zostření pravidel pro obchod s emisními povolenkami. „Předpokládané krácení emisních povolení o 43 % do roku 2030 povede u ocelářského průmyslu v Německu i přes pokračování bezplatného přidělování povolenek k neúnosným nákladům pro získávání certifikátů ve výši až 1,4 miliard € ročně, komentuje usnesení Hans Jürgen Kerkhoff, prezident oborového sdružení. „Při takovém scénáři nemůže náš obor v soutěži s konkurencí v zemích bez obchodu s povolenkami obstát“ obává se prezident. Tvrzení rady EU, že pro nejefektivnější zařízení nepřinese usnesení EU žádné nepřiměřené náklady, je jen paprskem naděje. Ocelářský průmysl požaduje, aby přidělování CO2 certifikátů bylo prováděno bezplatně ve výši emisí nejefektivnějších zařízení a kromě toho, aby nedocházelo k žádnému krácení počtu těchto certifikátů. Na druhé straně svazy ochránců životního prostředí a Zelení vidí situaci jako černý den pro ochranu klimatu, jako první hřebík do rakve pro mezinárodní smlouvu, která by měla být podepsána příští rok v Paříži. Zklamání je obrovské. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo Evropská klimatická politika znervózňuje oceláře (Europas Klimapolitik nervt die Stahlkocher) (Frankfurter Allgemeine 20.10.2014) Evropští šéfové vlád mají tento týden v Bruselu stanovit klimatické cíle EU až do roku 2030. U mnoha ocelářských představenstev jsou nervy napnuté k prasknutí. Obávají se nákladové, existenci ohrožující laviny. Krizí otřesený evropský ocelářský průmysl nedochází klidu. Na světové ocelářské konferenci v Moskvě byly před pár dny střednědobé prognózy růstu sníženy o 30 %. Pro zhruba 300 oceláren v EU je slabou útěchou, že zde poptávka po dlouhém období zase trochu roste. Potřeba je stále ještě o čtvrtinu pod úrovní předkrizového roku 2007. To jsou ale jen problémy všedního dne. Očekává se, že v Bruselu bude schváleno snížení emisí CO2 do roku 2030 o 40 % proti roku 1990. Přesně to je ten nejdůležitější bod, který napíná nervy ocelářů na neúnosnou mez. Doposud dostávali oceláři potřebné emisní certifikáty a povolenky zdarma. Ale Brusel stanovil technické požadavky na kompletní přidělení bezplatných povolenek po roce 2013 tak vysoko, že tomu nevyhoví ani jedna ocelárna v Evropě. Takže se rýsuje, že ocelářský průmysl bude muset od roku 2017 emisní práva přikupovat. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo Poplatky na ekologický proud lehce klesnou (Ökostrom-Umlage sinkt leicht) (www.saarbruecker-zeitung.de 16.10.2014) Poté, co poplatky na ekologický proud roky stoupaly, budou v roce 2015 o něco nižší. Mnoho odborníků ale vychází z toho, že jde o jednorázový efekt. Naproti tomu je spolkový ministr hospodářství Gabriel klidný. Podle názoru expertů ale z tohoto poklesu nebudou mít odběratelé Příloha 2

61

proudu téměř nic. Přirážka se sice v roce 2015 z dnešních 6,24 centu sníží na 6,17 centu za kWh. Důvodem je přebytek na kontu ekologického proudu. „ O obratu při vývoji cen proudu ale nelze hovořit“, minulost ukázala, že „mnoho podniků si ponechá snížený podíl ceny jako dodatečný zisk a nepřenese ho dále na zákazníky“ sděluje spotřebitelské centrále spolkový svaz. Ochránci spotřebitelů současně varují před novými přirážkami – výstavba nových přenosových sítí se na cenách proudu zcela jistě odrazí. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------EU Z hlediska nákladů nejsme konkurenceschopní („Kostenmässig nicht konkurrenzfähig“) (Börsen-Zeitung 04.10.2014) Wolfgang Eder z VoestAlpine, nový prezident světového ocelářského svazu předpovídá pro evropský ocelářský obor těžké časy – zotavení cen není na obzoru. Šéf rakouského koncernu VoestAlpine varuje před příliš optimistickým hodnocením současné ocelářské konjunktury. Od léta se trh opět ochlazuje a je nutné počítat se slabším druhým pololetím. Na vzestup cen, prognostikovaný některými analytiky, nevěří. Eder doufá v rozvážnost politiků při stanovování cílů klimatické politiky a to zvláště v oblasti emisí CO2. Jinak některé obory průmyslu narazí na technologické hranice, které nebude možné překonat. „Neexistuje výroba oceli bez emisí CO2“ říká. Není žádná konkurenceschopná technologie, která by umožnila snížit emise CO2 do roku 2030 o 30% nebo dokonce 40 %. „Technicky to prostě není možné“, snad jen v případě přechodu na elektrotechnologie na bázi levného, to znamená subvencovaného elektrického0 proudu z atomových elektráren. Což by ovšem znamenalo vyhánění čerta ďáblem. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo Usnesení k zákonu o obnovitelných energiích musí být znovu projednáno (EEGBeschluss muss nachverhandelt werden) (Stahl Aktuell 30.06.2014) Hospodářské sdružení Ocel kritizuje usnesení spolkové vlády k obnovitelným zdrojům. Oborový svaz požaduje, aby se s Evropskou komisí znovu jednalo. „Tento zákon nevytváří žádnou jistotu pro podniky a znemožňuje inovace v budoucnosti“ komentuje svazový prezident Kerkhoff v Berlíně odsouhlasenou novelu zákona o obnovitelných zdrojích (EEG). Samozřejmě sdružení Ocel vítá, že redukce EEG poplatků pro energeticky náročné podniky (i když se škrty) může po omezenou dobu dále pokračovat. „Ale na dva roky ohraničená ochrana důvěry pro vlastní zařízení na výrobu proudu naproti tomu není způsobilá odstranit ocelářskému průmyslu starosti před masivními nákladovými břemeny“ zdůraznil Kerkhoff. Zavedení plného poplatku za proud, vyrobený ve vlastních zařízeních, povede v branži ke zvýšení nákladů v rozsahu 600 milionů € ročně. Zatěžovat vlastní energetický potenciál dalšími náklady je hospodářsky a ekologicky naprosto nesmyslné. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo „Nejzelenější“ ocelárna světa v nebezpečí“ (Das „grünste“ Stahlwerk der Welt in Gefahr) (AKTIV in Norden 4/2014) ArcelorMittal Hamburg - odvrácená strana mince: i přes největší energetickou efektivitu se 550 zaměstnanců strachuje o existenci. Nejsevernější oceláři v Německu mají starosti. Přitom jsou pravděpodobně energeticky nejefektivnější ocelárnou na světě. 55 % oceli se zde dnes vyrábí recyklováním šrotu. Moderní zařízení podstatně snížilo emise CO2. A pro vytápění a teplou vodu do sprch se využívá odpadní teplo z vlastní výroby. Přesto podniku hrozí zavření, a sice tehdy, budou-li muset za energii dávat víc, než utrží prodejem své oceli. Budou-li rabaty, které se dnes v Německu poskytují energeticky náročným výrobám, zrušeny, bude muset podnik platit 50 mil. € navíc, při zisku 10 mil. €. „90% oceli se vyrábí na jiných kontinentech. My jediní se pokoušíme zachraňovat světové klima“ říká Lutz Bandusch, jednatel provozu ArcelorMittal v Hamburgu.

Příloha 2

62

2.2 Ekonomika EU Evropský trh s ocelí stabilní i v roce 2015 (Europas Stahlmarkt auch 2015 stabil) (BörsenZeitung 10.12.2014) Ratingová agentura Fitch počítá s tím, že se západoevropský ocelářský průmysl bude v příštím roce vyvíjet stabilně. V nové studii prognostikuje agentura poptávku z oborů zpracovávajících ocel vyšší o 2,5 až 3,0 %. Agentura ve své studii vychází z toho, že všechny důležité zákaznické obory, tedy stavební, automobilní a strojírenský průmysl vykážou v roce 2015 další růst, přičemž stavebnictví by mělo být nejslabší. Fitch předpovídá cenu tuny železné rudy v roce 2015 průměrně kolem 80 USD, což by bylo o 40 % méně, než v roce 2013. Ceny železného šrotu a uhlí by měly rovněž zůstat na nízké úrovni. Setrvá ovšem vzestup importů oceli do Evropy. Vzestup cen oceli předpokládá Fitch maximálně na úrovni kolem 5 %. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------EU Výhled na rok 2015 – Moody´s vidí evropský ocelářský obor pro rok 2015 optimisticky (Ausblick auf 2015 – Moody´s für Europas Stahlbranche optimistisch) (Stahl Aktuell 10.12.2014) Mnozí evropští výrobci oceli se budou moci v roce 2015 radovat z vyšších ziskových marží. Větší výrobní množství při současném odbourávání některých kapacit, programy na snížení nákladů a jiná opatření na zvýšení efektivnosti by mohly vést k tomu, že zisk před zdaněním (Ebitda) v tomto a v příštím roce se lehce zvýší, píše Moody´s Investor Service. Navíc bude pokračovat růstový trend v obou nejdůležitějších odběratelských oborech – stavebnictví a automobilním průmyslu. Vytížení kapacit by se v příštím roce mělo pohybovat mezi 75 a 80 %. Problém bude se zvyšováním prodejních cen. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Rusko Ruská spotřeba oceli v roce 2015 zřejmě klesne (Russlands Stahlverbrauch im Jahr 2015 wohl rückläufig) (Stahl Aktuell 15.12.2014) Agentura Fitch počítá s tím, že spotřeba oceli na ruském vnitřním trhu půjde v příštím roce o 5 % dolů. Důvodem jsou výrazně zachmuřené hospodářské rámcové podmínky. Současně se ruským ocelářským podnikům podaří alespoň částečně vykompenzovat domácí negativní vývoj zvýšeným vývozem. Klesající ruskou spotřebu oceli lze podle hodnocení agentury Fitch odvodit ze slabšího trhu s automobily, menších infrastrukturních výdajů a zřetelně se zhoršujícími podmínkami ve stavebnictví. Na druhé straně má ale Fitch pro ruské oceláře i dobrou zprávu – jsou dobře vybaveni na to, aby v těchto obtížných podmínkách na vnitřním trhu obstáli. Splnili spoustu domácích úkolů, mají dobrou likviditu a jsou schopni plnit své dluhové závazky. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------EU Trh s ocelí - Žádné známky zlepšení (Stahlmarkt – Keine Anzeichen der Besserung) (Handelsblatt 01.12.2014) Evropský ocelářský průmysl se nachází v hluboké krizi. Poptávka se sice od propadu v roce 2008 zotavila, leží ale stále ještě hluboko pod dřívějšími vysokými stavy. Impulsy, jako byla výstavba dopravní infrastruktury ve Španělsku, která spolykala miliony tun oceli, se nebudou zatím opakovat. Přesně naopak: stavební konjunktura v jižních státech Evropy je srovnatelně slabá. Zotavení cen oceli tak může trvat ještě roky. Obor trpí nadbytečnými kapacitami, jsou nevyužity závody s roční kapacitou kolem 40 milionů tun. Že by tyto závody rychle zmizely, není zatím možné očekávat. Zatím jen vůdci světového trhu ArcelorMittal a Tata Steel zavřeli některé kapacity. To ale zdaleka nestačí. Konsolidace je naprosto nutná. Řešením by mohlo být soustředění se na vysoce kvalitní ocel, jak je poptávaná výrobci aut, letadel a strojů. Výrobky musí být totiž stále lehčí a výkonnější. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Příloha 2

63

Německo Ocelářský svaz zůstává u růstové prognózy Wachstumsprognose) (www.handelsblatt.com 03.11.2014)

(Stahlverband

bleibt

bei

Německý ocelářský průmysl stále počítá, i přes přibývající konjunkturální rizika, a na rozdíl od evropského ocelářského svazu, s lehkým růstem obchodů. Očekává letos růst kolem jednoho procenta na 43 milionů tun vyrobené oceli. Průměrné vytížení kapacit u ocelářského průmyslu v Německu se tak zvýší z 83 na 86 %, průměr v EU zůstává kolem 77 %. Opatrný optimismus je založen na očekáváních nejdůležitějších odběratelů, což jsou strojírenství a automobilový průmysl. Pro příští rok 2015 se u těchto odvětví odhaduje růst mezi jedním a dvěma procenty a německý ocelářský svaz proto očekává stabilní až mírně rostoucí poptávku. Přitom by se mohlo ocelářskému průmyslu dařit lépe. Prezident německého ocelářského svazu Kerkhoff je znepokojen trvajícím nedostatkem investic, který vede ke klesající poptávce. Svaz požaduje konstantní politické podmínky – krátce po přijetí reformy zákona o obnovitelných energiích (EEG) se začalo znovu s diskusí kolem odvodů z výroby elektrického proudu ve vlastních elektrárnách. „To znemožňuje ocelářům jakémukoliv plánovací a investiční jistotu“ říká Kerkhoff. Evropský ocelářský svaz Eurofer své prognózy pro roky 2014 a 2015 minulý týden snížil. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo 01.09.2014)

Na Západě mnoho nového (Im Westen viel neues) (Energie Informationsdienst

Ocelářský průmysl silně investuje do modernizace svých zařízení a do zvýšení efektivnosti výroby. Tím je posilován především největší evropský ocelářský region Duisburg. Koncerny i starosta Duisburgu požadují unisono spolehlivost politiky. V Duisburgu se vyrobí rok co rok 15 milionů tun oceli, 24 tisíc lidí zde nachází zaměstnání. Obor se ovšem musí postavit ke změnám, musí investovat. K tomu je ovšem třeba spolehlivost politiky. U reformy EEG (obnovitelné zdroje) se ještě průmyslu podařilo proklouznout, současně však Hans Jürgen Kerkhoff, president hospodářského sdružení Ocel varuje: „plány, jako zostření obchodu s emisními povolenkami nebo jen do roku 2016 platné osvobození vlastní výroby energie zatěžují a znejišťují odhodlanost k investicím“. Zatím ocelářský průmysl silně investuje. V ocelářském městě byla v uplynulých třech letech proinvestována více jak miliarda €. Hutní závody Krupp Mannesmann (HKM) v posledních pěti letech investovaly v lokalitě Huckingen na jihu Duisburgu jako nikdy předtím. V březnu byla uvedena do provozu druhá koksárenská baterie, která sama spolkla více jak 400 milionů €. Výdaji mezi 400 až 500 miliony € udržuje ThyssenKrupp svá zařízení na nejvyšší technické úrovni. ArcelorMittal postavil světově nejmodernější drátovou trať v Duisburgu s nákladem 135 milionů €. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo Ocelářský svaz se vůči ukrajinské krizi tváří uvolněně (Stahlverband gibt sich angesichts der Ukraine-Krise entspannt) (Stahl Aktuell 19.08.2014) President ocelářského hospodářského sdružení Hans Jürgen Kerkhoff varuje před přeháněním při hodnocení následků krize na Ukrajině na německé ocelářské podniky a říká, že by se neměly překreslovat rozměry. Hospodářské sdružení Ocel je i nadále přesvědčeno, že vysoké pece v Německu vytaví v tomto roce 43 milionů tun surového železa, což by bylo lehké zlepšení proti minulému roku, kdy produkce surového železa obnášela podle údajů hospodářského sdružení 42,6 milionů tun. Jako hlavní problém Kerkhoff vidí stoupající energetické náklady a problémy spojené s podporou alternativních zdrojů. Šéf druhého největšího výrobce oceli v Německu, koncernu Salzgitter, ale popsal krizi na Ukrajině jako riziko pro ocelářskou branži. Podniky z EU by se mohly dostat na již nyní těžce konkurenčním trhu do konkurence s podniky z Ukrajiny. Ukrajina vyrábí ročně kolem 33 milionů tun oceli, kterou zatím exportovala z větší části do Ruska. Budoucnost těchto exportů je ale přinejmenším pochybná. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Příloha 2

64

Německo 24.07.2014)

Co tlačí ocelářský průmysl (Was die Stahlindustrie drückt) (Frankfurter Allgemeine

Na první pohled poskytuje dnes německý ocelářský průmysl, sužovaný po roky problémy, přívětivý pohled. Výroba surové oceli za první pololetí letošního roku stoupla o dobrá čtyři procenta. Tento růst je o víc než polovinu vyšší než růst čínské výroby surové oceli. I v mezinárodním srovnání představuje dobrá zaměstnanost dojem, že v Berlíně a v Bruselu lamentující německá ocelářská lobby silně přehání. Dojem klame. Plusový růst je dán v první řadě zvláštními faktory. Není dán pravým uzdravením oboru, který dnes zaměstnává 87.000 lidí a dosáhl v minulém roce obratu těsně pod 42 miliard €. Německé ocelárny se musí osvědčit v soutěži se stále sílícími výrobci z rozvíjejících se zemí, což mohou samozřejmě zvládnout jen tehdy, budou-li dosahovat zisku. Tři největší výnosová rizika (a tím i rizika přežití) jsou v nákladech na pracovní sílu, na suroviny a energii spojené s náklady na ochranu životního prostředí. Výsledek tarifního vyjednávání, kde odbory dosáhly dvoustupňového zvýšení mezd o čtyři procenta je velmi bolestný. V mezinárodní soutěži to ovšem není ten hlavní problém, protože i v rozvíjejících se ekonomikách stoupají mzdy. Na celém světě dosahují dnes výrobci oceli ztrát. Jedinou výjimkou jsou USA, které profitují z nízkých cen energie. Podobné je to s cenami surovin. Největší ohrožení pro ocelářskou branži však dnes představují ceny energie a politika ochrany životního prostředí. Pro podniky v branži tak neexistuje žádná jistota plánování a investice do modernizace kapitálově náročných ocelářských provozů se stává čirým hazardem. K tomu dále přichází (se stoupajícími účty za proud) mizící připravenost obyvatelstva dále finančně přispívat na ulehčení výrobcům oceli, kteří zatěžují životní prostředí. Mezi obyvatelstvem už základní průmysl nemá tu podporu, kterou si zaslouží. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo Německý ocelářský průmysl do roku 2015 bez dynamiky (Deutsche Stahlindustrie ohne Schwung bis 2015) (Deutsche Mittelstands Nachrichten 22.07.2014) Pro letošní rok již ekonomové v ocelářském oboru nepočítají se zlepšením. Pouze v případě, pokud zřetelně přidá konjunktura, lze očekávat oživení. Lepší vytížení kapacit a konec cenového propadu surové oceli není na obzoru. Zásoby jsou vysoké, takže pro výrobce může být určitou opcí dokonce i přechodné zastavení provozu vysokých pecí. V příštím roce stoupne výroba oceli v Německu max. o 1,7 % na 43,6 milionů tun, ovšem pouze za předpokladu zvýšené konjunktury. Vytížení kapacit ale zůstane (celosvětově) na neuspokojivě nízké úrovni. Protože jednotliví výrobci cíleně ukládali ingoty do skladů, nemusí být konjunkturní situace ocelářského oboru tak dobrá, jak by se mohlo zdát z 90 % opravdu dobrého vytížení kapacit. Druhé pololetí letošního roku by proto mohlo být mnohem slabší než první. Pokud bude výroba oceli vyšší v příštím roce jen o 1,7 %, klesne vytížení kapacit na 85 %. Rozhodující pro mezinárodní ocelářskou konjunkturu bude v prognózovaném období poptávka Číny, která sama vyrábí téměř polovinu celosvětové výroby oceli. Tam se ovšem přírůstek výroby od začátku letošního roku zřetelně zpomalil. Kromě slabšího růstu hospodářství je na vině i fakt, že industrializace tam probíhá již s ne tak vysokou spotřebou oceli. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Rakousko VoestAlpine si chce udržet špičkové postavení (VoestAlpine will Spitzenstellung halten) (Börsen-Zeitung 13.06.2014) Podle šéfa VoestAlpine Edera hrozí evropskému ocelářskému průmyslu střednědobě ztráta statisíců pracovních míst. Stoupající ceny energií a striktní politika EU, pokud jde o životní prostředí, vyhání evropské koncerny do zahraničí. Evropský ocelářský průmysl nevychází ani 6 let po krachu Lehman Brothers z krize. Evropští výrobci oceli nemohou z nákladových důvodů držet krok s konkurencí z Turecka, Číny, Koreje a Ruska. Tyto země vyrábějí až o 25 % levněji a mohou si dovolit vysoké dopravní náklady. Roční výroba EU kolem 170 milionů tun oceli bude střednědobě dále klesat. Již nyní má evropský ocelářský průmysl přebytečných kapacit až kolem 50 milionů tun ročně. Eder odhaduje, že Evropa bude v roce 2030 vyrábět celkově už jen 60 milionů tun oceli. Důsledky na pracovní trh mohou být zničující – na evropské oceli závisí kolem 360.000 pracovních míst. Zhruba Příloha 2

65

180.000 pracovních míst může zaniknout nebo se přestěhují do zahraničí. Přesto chce VoestAlpine zvýšit svůj zisk v běžícím roce o 50 až 80 milionů €. Podnik se v uplynulých letech vyvinul na dodavatele speciálních zakázek, ocel nepokládá již za masové zboží, ale koncentroval se a dále zpracovává díly karoserií, trubky plynovodů nebo kolejnice. Dlouhodobě chce koncern investovat v Americe a Asii. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Lampe nedoporučuje ocelářské akcie (Lampe rät von Stahlaktien ab) (Börsen-Zeitung, 18,, 19.4.2014) Analytici považují růst cen za vyloučený – při nadbytečných kapacitách 400-500 mil. tun. Vlastně by bylo na čase změnit trh. Podle bankovního domu Lampe je na místě opatrnost. Hrozí zvýšení nabídky z Číny a pouze Salzgitter má růstový potenciál. Ocelářský průmysl se potýká se strukturální krizí a čeká na relaxaci. Postavení na trhu v Německu, hlavní výrobní základně EU, se stává v poslední době jistější. Podle německé ocelářské federace výroba surové oceli v březnu v Německu vzrostla na 4,05 mil. tun ve srovnání se stejným měsícem loňského roku o 6 %. Poprvé po 35 měsících byla překročena hranice čtyř milionů tun. Na to však mohl mít i vliv mírné zimy a přehnaný ekonomický trend. Ale celkově platí, že mírné oživení v ocelářské ekonomice pokračuje. I ceny by mohly být v klidu. Předpokladem pro oživení cen v Evropě jsou stabilní ceny železné rudy. Rizikovým faktorem je Čína, kde se analytici obávají rozvoje čínského trhu i přes klesající poptávku a toho, že čínská ocel bude muset jít na export. Tento trend se projevuje již v Asii a nyní i v USA. Podle WSA říše středu podíl na světové produkci v posledních deseti letech více než zdvojnásobila. Zatímco německá výroba oceli byla v roce 2013 necelých 43 mil. tun, Čína dosáhla 780mil. tun. Očekává se, že v krátkém časovém horizontu budou těžit producenti, kteří přistoupili k restrukturalizačním opatřením. Salzgitter již reagoval a stáhl více než milion tun oceli z elektrooceláren. V současnosti je hodnocen lépe než ThyssenKrupp a to i díky 40% podílu vlastního kapitálu. Analytici očekávají, že v roce 2015 se společnost vrátí k ziskovosti. ThyssenKrupp i přes silnou diverzifikaci průmyslového zboží zůstává s obchodem téměř 20 mil. tun významně vyšším hráčem na trhu, ale 10% vlastní kapitál je příliš nízký. I přes vstup Cevianu jsou pochybnosti, zda ThyssenKrupp může dlouhou krizi vydržet. Klöckner&Co podle Lampe očekává zlepšení ve srovnání s loňským rokem. Ceny v USA jsou pod větším tlakem, protože se tam tlačí čínský vývoz jednoduchých výrobků, což bude mít negativní dopad.

2.3 Energetika Německo Osvobození od EEG poplatků bylo legální (EEG-Befreiung war rechtens) (Frankfurter Allgemenine 26.11.2014) Spolková vláda může konečně udělat čáru za sporem s Evropskou komisí o podporu ekologického proudu. Jak Komise sdělila, ukončila jednání o nepovolené státní pomoci kvůli rabatům poskytovaným průmyslu a většinu jich povolila. Hrozba miliardových vratek přeplatků je tak definitivně zažehnána. O výši vratek u neschválených dotací ale nebylo zatím rozhodnuto. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo Úspěšný energetický obrat potřebuje silný průmysl (Eine erfolgreiche Energiewende braucht eine starke Industrie) (Welt der Fertigung 6/2014) Frank Schulz, předseda vedení ArcelorMittal Germany Holding se vyjadřuje ke klimatické politice EU: „ S technicky nesplnitelnými měřítky a korekturními faktory, které neodpovídají vlastnostem výroby oceli, nebude možné obstát ve světové soutěži. EU nemůže chtít po průmyslu zvýšit podíl na brutto domácím produktu ze 14 % v roce 2014 na 20 % v roce 2020 a současně oslabovat průmyslový základ. Je nutné se rozhodnout: buď chceme v Evropě vyrábět ocel – samozřejmě s nízkými emisemi CO2 – a využívat ji ve vysokých jakostech pro výrobu aut s nízkými emisemi a jako prakticky nekonečně využitelný materiál, pak ale potřebujeme realistické a technicky i ekonomicky smysluplné nástroje. Snížení emisí CO2, dosahované použitím ocelí, jsou šestkrát tak velké, jako emise, které při výrobě

Příloha 2

66

oceli vznikají. Přehnané a jednostranné, na Evropu omezené emisní cíle nepomáhají ale ani splnění cíle, zdvihnout podíl průmyslové tvorby hodnot znovu až na 20 %, ani tomu, snížit celosvětově emise. Ocel, která je vyráběna v EU, je vyráběna s několikanásobně menšími emisemi, než ve většině jiných regionů světa.“ ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------USA Americké ocelářské koncerny profitují z energetického boomu. Nucor zvyšuje zisk o 66 procent (US-Stahlkonzene profitieren vom Energieboom. Nucor steigert den Gewinn um 66 Prozent) (Stahl Aktuell 27.10.2014) Americký ocelářský koncern Nucor zvýšil svůj čistý zisk ve třetím čtvrtletí o 66 %. Profituje především z dynamické poptávky po ocelových produktech pro energetický průmysl. Ale jako zřetelně zotavená se ve Spojených státech ukazuje i průmyslová výstavba. Nucor je tak už druhý americký ocelářský koncern, který v běžící sezóně vykazuje velmi dobré výsledky. Na začátku týdne dokázal i konkurent Steel Dynamics zvýšit svůj netto zisk za čtvrtletí o 59 %. Jak Nucor dále oznámil, velmi silně jsou poptávány ocelové plechy pro použití při těžbě a dopravě plynu. Jejich cena se od začátku roku zvýšila ze 753 USD/t na 863 USD/t. I z automobilního průmyslu přicházejí důležité signály – nové předpisy budou vyžadovat v budoucnu mnohem stabilnější palivové nádrže. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo Náklady na energie: průmysl doufá na Gabrielův šestibodový plán (Energiekosten: Industrie hofft auf Gabriels 6-Punkte-Plan) (Energie Informationsdienst 13.10.2014) Silnější zdůraznění průmyslové politiky by mělo posílit průmyslové regiony Německa, jenže v závislosti na oboru se představy o tom, jak by měla chytrá průmyslová politika vypadat, výrazně liší. Všichni přitom hrají s kartou zaměstnanosti. Průmysl v Německu má dva největší problémy. Jednak je to stagnující konjunktura, v srpnu klesla průmyslová výroba o 4 % proti červenci a celkově letos poroste německé hospodářství jen o 1 %, jak soudí ekonomové. Druhé téma je energie (ceny) a ochrana klimatu. Nebudou-li přijata efektivní ochranná opatření, může obchod s emisními povolenkami mezi roky 2020 až 2030 stát průmysl celkově až 100 miliard €. Určitou naději slibuje ohlášený šestibodový plán ministra hospodářství Sigmara Gabriela na zvýšení konkurenceschopnosti německého průmyslu a novou orientaci průmyslové politiky. Centrálním bodem tohoto plánu je snížení cen energie. V žádné jiné zemi Evropy nebojuje průmysl s tak vysokými cenami energie jako v Německu. Přitom se stanovují nové ambiciózní cíle pro rozvoj obnovitelných energií, které by se podle slov Hermanna Alberse, prezidenta spolkového svazu větrné energie (BWE), měly postupně vyvinout v obor, mající stejný význam, jako automobilový průmysl. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo Poplatky na ekologický proud lehce klesnou (Ökostrom-Umlage sinkt leicht) (www.saarbruecker-zeitung.de 16.10.2014) Poté, co poplatky na ekologický proud roky stoupaly, budou v roce 2015 o něco nižší. Mnoho odborníků ale vychází z toho, že jde o jednorázový efekt. Naproti tomu je spolkový ministr hospodářství Gabriel klidný. Podle názoru expertů ale z tohoto poklesu nebudou mít odběratelé proudu téměř nic. Přirážka se sice v roce 2015 z dnešních 6,24 centu sníží na 6,17 centu za kWh. Důvodem je přebytek na kontu ekologického proudu. „ O obratu při vývoji cen proudu ale nelze hovořit“, minulost ukázala, že „mnoho podniků si ponechá snížený podíl ceny jako dodatečný zisk a nepřenese ho dále na zákazníky“ sděluje spotřebitelské centrále spolkový svaz. Ochránci spotřebitelů současně varují před novými přirážkami – výstavba nových přenosových sítí se na cenách proudu zcela jistě odrazí. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Energy costs for renewable subsidies still an issue: Eurofer (Steel Business Briefing, 10.4.2014) (Náklady na energii pro podporu obnovitelné energie stále problémem: Eurofer)

Příloha 2

67

Náklady na elektrickou energii jsou podle Eurofer pro výrobce oceli v Evropě stále velkým problémem, protože globální konkurenceschopnost tohoto sektoru je nadále ohrožena. Gordon Moffat, generální ředitel asociace, ve středu vydal prohlášení, komentující nejnovější směrnice EU, sdělující, že "minimální 15% příspěvek k národním subvencím pro obnovitelné zdroje ještě stále povede k dalšímu podstatnému nárůstu v nákladech na elektrickou energii pro mnohé energeticky náročné společnosti v EU, k nákladům, které konkurenti nemusejí nést". Moffat řekl, že asociace "oceňuje záměr směrnic, že energeticky náročný průmysl, jako je ocelářský průmysl, by měl být chráněný před umělým nárůstem v cenách elektrické energie", ale poznamenal, že během posledních let "zelené politiky měly největší vliv na ceny elektrické energie, zvláště subvence pro obnovitelné zdroje, které zcela destabilizovaly trhy elektrickou energií v Evropě". -----------------------------------------------------------------------Reducing energy while the sun shines (Steel Times International Weekly News Bulletin, 20.2.2014) (Redukce spotřeby energie s využitím solární energie) ArcelorMittal, největší světový výrobce oceli, a Conserval Engineering spojily své síly pro uplatnění SolarWall, technologie, která využívá sluneční záření pro ohřev budov; tvrdí, že v tomto procesu se redukují náklady na ohřev budov až o 50%. Podle plánu má být SolarWall uplatněna v provozu Haironville společnosti ArcelorMittal, který je součástí ArcelorMittal Construction France. SolarWall se produkuje z oceli a je integrována do samotných budov. ArcelorMittal říká, že tento produkt zajistí velký příspěvek ke splnění cíle EU v energii do r. 2020, který se zaměřuje na zvýšení užití obnovitelné energie o 20%. I když je využití technologie solární energie rozšířeno po celém světě, změny v regulaci v Evropě zde uzpůsobí využití SolarWall. Další evropské normy - jako je EN1339, které pro budovy stanovují mandatorní požadavky na čistý vzduch, byly uvedeny v platnost - tvrdí Arcelor Mittal, aby stanovily "přísnější požadavky na pláště budov; to je v souladu se schopností SolarWall ohřívat velké objemy čerstvého vzduchu. SolarWall je integrovaný systém ohřívání vzduchu solární energií, využívající solární radiaci pro dodávky přirozeně ohřátého vzduchu do budov, poskytující zdroj obnovitelného tepla. Je instalovaný jako dodatečný plášť budovy pro vytvoření vzduchových dutin (air cavity) a sestává z kolektoru, vyrobeného z předem pokovované oceli (pre-coated steel), umožňující vysokou absorpci tepla při vysoké korozní odolnosti, protože jsou zde "tisíce zkonstruovaných perforací (dutin), rozšířených napříč celého povrchu pro shromažďování ohřátého vzduchu", uvádí ArcelorMittal. "Když sluneční paprsky dopadají na ocelový plášť, energie se absorbuje, ohřívá povrch a vytváří tepelnou hraniční vrstvu. A zase, tato vrstva ohřátého vzduchu, která lemuje povrch kolektoru, vede přes perforace a do ventilačního systému budov", říká ocelářský gigant. Od instalace je životnost systému 30 let, a ve skutečnosti nevyžaduje žádnou údržbu. Jean Christophe Kennel, ceo ArcelorMittal Construction řekl, že zde existuje trend, směřující k vysoce účinnému, holistickému řešení ohřevu, které - jak říká, lze kombinovat se stávajícími obnovitelnými technologiemi, které se "zaměřují na zvýšení energetické účinnosti a na redukci emisí CO2". Dodal, že technologie SolarWall nabízí nové řešení pro komerční, průmyslový a terciální sektor v pojetí redukce provozních nákladů i emisí. Ceo SolarWall, John Hollick, řekl, že jsou velmi potěšeni spoluprací s ArcelorMittal, a že jsou schopni nabídnout nízkonákladovou technologii SolarWall jako prostředek na pomoc Evropě pro dosažení jejích cílů v obnovitelné energii.

2.4 Obchod, marketing International Čínské exporty oceli by mohly v roce 2015 stoupnout o dalších 12 procent. (Chinesische Stahlexporte könnten 2015 um weitere 12 Prozent zulegen) (Stahl Aktuell 02.12.2014) Podle odhadu expertů Citibank by mohly čínské exporty oceli v roce 2015 dále stoupnout. „Očekáváme, že čínské exporty půjdou dále do Evropy a USA, kde se ceny ještě pohybují na srovnatelně vysoké úrovni. Další kvanta půjdou do jihovýchodní Asie, kde existuje strukturální nedostatek“ říkají analytici. Podle Citibank stoupnou netto exporty ve srovnání s rokem 2014 o 10 milionů tun oceli, což je nárůst o 12 %. Příloha 2

68

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo Ocel z Číny se dere do Evropy (Stahl aus China drängt nach Europa) (Frankfurter Allgemeine 04.11.2014) I pět let po finanční krizi se spotřeba oceli v EU krčí téměř o čtvrtinu níže, než byla úroveň roku 2007. Právě teď vzal evropský ocelářský svaz zpět své prognózy pro rok 2014 vzhledem k letní slabosti poptávky a nabídky. Vzhledem k tomu, že i pro západní svět již poptávka po oceli ani v Číně neroste a přebytečné kapacity tam způsobují podstatné ztráty, významně rostou dovozy z Říše středu. Hans Jürgen Kerkhoff, prezident hospodářského sdružení Ocel informuje, že v tomto roce exporty oceli z Číny vzrostly o 40 % a jen v září o 73 %. Další množství oceli se tlačí na evropský trh i z Ruska. Nejvíce jsou z Číny importovány dlouhé výrobky, které jdou do stavebnictví (+ 165 %), ale i v oboru ploché oceli došlo ke zvýšení importů o 24 %. Přepočteme li to na celý rok, budou se čínské exporty pohybovat kolem 1 milionu tun, což je asi čtvrtina celkového přírůstku poptávky v EU v tomto roce. „Růst v Číně skončí pravděpodobně dřív, než se čekalo, a tím se problematika nadbytečných kapacit ještě vyostří“ řekl Kerkhoff. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------International 05.11.2014)

V hledáčku příjmy (Die Einnahmen in Blick) (Die Welt – Sonderausgabe Stahl 2014

Ocelářské koncerny hledají nové a finančně atraktivní obchodní oblasti. Přebytečné kapacity ale náladu na trzích s ocelí kazí. Tlačí citelně na velikost marží a ziskovost. A existují přitom výrobci oceli, většinou státem subvencovaní výrobci, kteří vidí svoji záchranu především v tom, vyrábět ještě více oceli a tlačit tak na trh. Střízlivé omezení množství vyráběné oceli mezi stovkami ocelářských koncernů po celém světě se nedá dosáhnout. Ale i tento temný horizont se začíná pomalu prosvětlovat. Přebytečné kapacity surové a válcované oceli v rozsahu dobrých 20 % by mohly náležet minulosti rychleji, než se dosud čekalo. K tomuto závěru vybízí rozsáhlá studie švýcarské velkobanky UBS. Zdá se, že Čína, světově největší výrobce oceli, konečně započala s rušením prastarých kapacit, aniž by zaplavovala Evropu levnou ocelí. Restrukturalizace dělá pokroky i v Evropě, kde existují kapacity na výrobu až 180 milionů tun oceli ročně a zapotřebí je jen asi 150 milionů tun. Už v letech 2016 – 2018 by mohly tyto přebytečné kapacity z EU zmizet. Kromě toho pracují evropské ocelářské koncerny nejen na snižování nákladů, ale také na zvyšování kvality, na prodlužování výrobního řetězce až ke spotřebitelům a tak by se mohly dostat do oblastí, kde je možné dosahovat dalších výnosů. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------USA Tržní podmínky v USA jsou stabilní (Marktbedingungen in den USA sind stabil) (Stahl Aktuell 30.10.2014) Druhý největší výrobce oceli v USA, U.S. Steel omezil ve třetím čtvrtletí 2014 své ztráty a zvýšil obrat. Podnik hovoří o „stabilních“ tržních poměrech v USA. Vlastní obor ploché oceli se vrátil do „normálního stupně vytíženosti“. Ve třetím čtvrtletí 2014 vykázal koncern ztrátu 207 milionů USD, ve srovnatelném období roku 2013 to bylo ještě 1,79 miliardy USD. Kanadská dcera koncernu byla v průběhu roku poslána do ochrany před věřiteli, byly zrušeny investice v Minnesotě a Indianě za 800 milionů dolarů. Obrat se ve třetím čtvrtletí pohyboval kolem 4,59 miliardy USD, což odpovídá zvýšení o 4 % proti předcházejícímu roku. Výsledky obchodu s Evropou se oproti předcházejícímu čtvrtletí snížily. Ve čtvrtém čtvrtletí se ale očekávají lepší výsledky. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------EU Eurofer znepokojen stoupajícími dovozy oceli do EU ze třetích zemí (Eurofer besorgt über steigende Stahleinfuhren aus Drittländern in die EU) (Stahl Aktuell 10.10.2014) Importy oceli z třetích zemí do EU se podle nejnovějších údajů celních úřadů EU v červenci a v srpnu dále zvýšily a to narůstajícím tempem. Dovozy hotové oceli se zvýšily ve srovnání se stejným obdobím

Příloha 2

69

loňského roku o 32 %. V prvním čtvrtletí 2014 činil vzestup oproti předchozímu roku 6 %, ve druhém čtvrtletí ale už 33 %. Importy plochých výrobků se zvýšily v ročním srovnání o 15 %, zatímco dovozy dlouhých výrobků o 49 %. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Polsko Polský výrobce trub se musí udržet (Polnischer Rohrproduzent muss sich behaupten) (Stahl Markt 10/2014) První čtvrtletí přineslo polskému výrobci trub Alchemia znovu ztráty. Důvodem je fakt, že Polsko čelí těžké konkurenci z Číny, která s dumpingovými cenami zaplavuje trh. Představenstvo podniku se nyní stále více spoléhá na zákazníky z těžařského ropného a plynařského průmyslu. V prvních třech měsících letošního roku zaznamenala firma ztrátu 2,8 milionu zlotých (670 tisíc €). Ve stejném období minulého roku zaznamenalo účetnictví ještě zisk 1,8 milionu zlotých (430 tisíc €). Polsko před několika lety rozjelo velmi ambiciózní projekt těžby břidlicového plynu za několik miliard € a Varšava doufá, že se tím země stane méně závislou na ruských dodávkách. Tato investice znamená i lukrativní objednávky pro ocelářské podniky, jako je Alchemia. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------USA Šok a radost nad obchodními rozhodnutími ITC (Schock und Freude über ITCHandelsentscheidungen) (Stahl Markt 10/2014) Poslední rozhodnutí ITC (International Trade Commission), úřadu vlády USA, vyrazilo dech vedoucím osobnostem amerického ocelářského sektoru. Po neobvyklém rozhodnutí proti žalujícím ocelářským společnostem a pro německé, japonské a polské importéry o pásové elektrotechnické oceli s neorientovanou strukturou se z ocelářské branže neozval ani jediný veřejný komentář. Zvyklí na to, že ITC a ministerstvo obchodu USA nakonec vždy rozhodnou pro domácí výrobce a uvalí trestná cla na údajný dumping nebo subvencované obchody, potřebovali iniciátoři žaloby nepochybně čas, aby se z takové nepříliš časté porážky vzpamatovali. Zcela jinak tomu bylo před pěti dny, když ITC rozhodl o trestných clech na ocelové trouby z Jižní Koreje, Tchaj-wanu, Indie, Vietnamu, Turecka a Ukrajiny. Důležité bylo především zavedení cel na výrobky z Jižní Koreje, což je v této oblasti zdaleka největší hráč. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo Zásobování z místně blízkých zdrojů slábne (die ortsnahe Versorgung nimmt ab) (Stahl Aktuell 29.09.2014) Obchod s ocelí se bude v Německu v nadcházejících letech dále konsolidovat, přičemž zejména domy s malými maržemi budou muset bojovat o život. Bylo-li před vypuknutím krize v roce 2009 v Německu kolem 750 podniků, obchodujících s ocelí, smrsknul se tento počet dodneška na ca 300 podniků. Zásobování z blízkých míst slábne a nebude již v budoucnu poskytováno tak, jako v minulosti. Obchod si dnes ve zvyšující se míře začíná konkurovat přímo s výrobci. Ti sami trpí přebytečnými kapacitami na trhu a vytvářejí nevázaným obchodníkům konkurenci. Obchodníci mohou s tímto jevem bojovat, když cíleně prodlouží svůj hodnotový řetězec, což ovšem vyžaduje investice. Klaus Kremper, předseda představenstva firmy Knauf Interfer říká: „měsíčně mi přistanou na stole dvě nabídky na odkup firem z oboru, ovšem jsou to všechno již neživotaschopné firmy. Ty podniky, které se nabízejí k prodeji, nepotřebujeme a ty, které bychom event. potřebovali, stojí peníze. To je dnešní dilema“. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Česká republika Ministerstvo obchodu USA potvrzuje importní cla na některou českou ocel (U.S. Commerce Dept confirms import dutin on some Czech steel) (Reuters 23.09.2014) Ministerstvo obchodu USA potvrdilo cla na import speciálních ocelí z České republiky poté, co zjistilo, že zboží bylo v USA prodáváno za příliš nízké ceny. Na oceli s orientovanou strukturou, užívané

Příloha 2

70

především ve velkých a středních elektrických transformátorech byla uvalena cla až do výše 35,93 %. České oceli bylo v roce 2013 dovezeno v hodnotě přes 9 milionů dolarů. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------EU Zavedeno přezkumné ukončovací řízení u válcovaného drátu (Auslaufüberprüfung bei Walzdraht eingeleitet) (Stahl Aktuell 07.08.2014) Před ukončením antidumpingových opatření při dovozu drátu, válcovaného za tepla a s původem z Číny, obdržela Evropská komise žádost o přezkumné řízení. Žádost byla doručena Evropským ocelářským svazem Eurofer jménem výrobců, na které připadá více jak 25 % celkové unijní produkce tohoto drátu. U doposud platících opatření se jedná o antidumpingové clo, které bylo zavedeno nařízením č. 703/2009. Přezkoušení se týká tyčí a prutů v nerovnoměrně navinutých rolích (Coils) ze železa, nelegované i legované oceli s původem v Číně. Žádost o přezkum byla podána z toho důvodu, že jsou obavy z nového dumpingu, jakmile by nařízení přestalo platit. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------EU Stoupající importy dělají ocelářskému oboru v EU starosti (Steigende Importe bereiten der EU-Stahlbranche Sorgen) (Börsen-Zeitung 22.07.2014) Evropský trh s ocelí očekává v tomto a v příštím roce přibývající zotavení konjunktury, je ale znepokojen ze stále stoupajících importů oceli. Podle údajů evropského svazu oceli Eurofer stoupají dovozy silněji než domácí dodávky. Eurofer očekává, že importy zůstanou až do roku 2015 na vysoké úrovni a že mezinárodní konkurence bude svou produkci přivádět na trhy agresivním způsobem. Prognostikuje vzestup spotřeby oceli v Evropě z 3,7 % v tomto roce na 3,3 % příští rok. Tento vzestup může být ale neutralizován vysokými importy. Vývoj bude určován stálým růstem ve zpracovatelském průmyslu – především novými investicemi ve stavbě strojů a zařízení, ale také ve stavebnictví. Poptávka vzrostla již v prvním čtvrtletí o 7 %, ve druhém čtvrtletí se tento pozitivní trend udržel. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------EU Zásobovací rizika u důležitých surovin stoupají (Versorgungsrisiken bei wichtigen Rohstoffen steigen) (Stahl Aktuell 14.07.2014) Podle zprávy Evropské komise se rizika při zásobování důležitými surovinami rozšiřují. Množství surovin, zařazených jako „kritické“ se zvýšilo na 19 resp. 20 (dvě hlavní skupiny vzácných zemin byly komisí poprvé rozděleny do dvou skupin). Ve své poslední zprávě z roku 2010 zařadila EU do kritického stupně jen 14 surovin. Dierk Paskert, jednatel surovinové aliance nevidí i přes současný umírněný cenový vývoj žádný důvod k optimismu. „Trhy se surovinami jsou určovány státními intervencemi a světová poptávka bude dále stoupat. V každém okamžiku může dojít opět ke zhoršení situace“. Paskert radí, mimo obstarávání surovin na spotových trzích zařadit do zásobovací strategie i dlouhodobější prvky. 2.5 Pracovníci Německo Neklid v ThyssenKrupp - zaměstnanci mají strach z rozbití (Unruhe bei Thyssenkrupp – Arbeitnehmer befürchten Zerschlagung) (www.n-tv.de 10.12.2014) Zůstane ThyssenKrupp jako jeden celek? Podniková rada je striktně proti prodeji ocelářské divize. Zástupci zaměstnanců už mezitím našli svého hlavního protivníka – finančního investora Cevian. „Prodá-li se ocelářská divize, bude ohrožen ThyssenKrupp jako celek“ varuje šéf podnikové rady koncernu Wilhelm Segerath v Duisburgu. „ThyssenKrupp bez ocelářské divize bude jak obývací pokoj bez pohovky“. V podezření, že pracuje na rozdělení koncernu, je především nový majitel 15 % podílu Cevian Capital. Tento švédský finanční investor je podle Segeratha jako „saranče“, které jde za okamžitým ziskem. Zaměstnanci v Duisburgu protestovali proti škrtům v divizi již začátkem prosince. Evropská ocelářská divize smíšeného koncernu se nachází, jako celý obor, pod tlakem. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Příloha 2

71

Itálie

ThyssenKrupp řeší stávku v Terni (ThyssenKrupp löst Terni-Streit) (www.n-tv.de 04.12.2014)

Když bude osazenstvo souhlasit, mohl by plán sanace odstranit napětí: hluboko v italském zázemí dávají odboráři zelenou pro sanaci ocelárny Terni. Německý koncern smí ušetřit na personálních nákladech. ThyssenKrupp se dohodl na sanačním plánu, který ušetří na osobních nákladech 30 milionů €. Úspory nebude dosaženo výlučně jen odbouráním pracovních míst, ale i jinými kroky, např. snížením příplatků za noční směny apod. Zaměstnanci musí ale ještě plán schválit. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Libérie Ebola ohrožuje 400 pracovních míst (Ebola bedroht 400 Arbeitsplätze) (tageblatt.lu 01.12.2014) ArcelorMittal bude asi muset propustit 400 spolupracovníků, protože dodavatelé zastavili v Libérii práci. Epidemie eboly těžce poškozuje hospodářství Libérie. Největší světový surovinový koncern BHP Billiton se totiž chce z Libérie stáhnout a svůj tamější majetek prodat. ArcelorMittal již dříve vyjádřil obavy, že epidemie eboly může ohrozit jeho expanzi v Libérii. Koncern totiž provádí výstavbu svého vysoce ziskového dolu na železnou rudu v Mount Nimba. Již od srpna se ovšem západní společnosti ze západní Afriky stahují, 15 z nich s celkem 645 zaměstnanci již využily katastrofických článků ve svých smlouvách a stáhly se. Proč je důl na železnou rudu v Libérii pro ArcelorMIttal tak důležitý? Koncern zde produkuje 5 milionů tun rudy ročně a toto množství chce zdvojnásobit. Náklady na získání tuny rudy zde leží pod 30 USD/t. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo Snižování stavu pracovních míst v ocelářském oboru (Stellenabbau in der Stahlbranche) (Weser Kurier 10.11.2014) Prezident Světového ocelářského svazu Wolfgang Eder počítá se snižováním počtu pracovních míst v ocelářské branži v celé Evropě. „Evropský ocelářský průmysl sedí na 40 milionech tun nadbytečných kapacit a vyrábí příliš draze“ řekl Eder novinám „Rheinische Post“. „Musíme najít odvahu připustit očištění“. Bude třeba zrušit nekonkurenceschopné výroby. Všechna pracovní místa nejsou udržitelná v žádném scénáři. Evropa ještě stále sází – částečně i se subvencemi – na velké objemy a standardní kvalitu. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo Ženská síla v kovodělném provozu (Frauenpower im Metallwerk) (Frankfurter Allgemeine 20.09.2014) V německém ocelářském průmyslu nacházíme jen málo žen ve vedoucích funkcích nebo jako inženýrky pro náročné úkoly. Nakonec už po dvě století platí, že pracovní zařazení u vysoké pece je typický čistě mužský svět. Ale již poměrně dlouho také platí, že si už i v metalurgii ženy dokázaly vybojovat rozhodující pozice. Např. dr. Alexandra Hirsch nastoupila v roce 2006 u ArcelorMIttal Duisburg GmbH jako první jednatelka v německé ocelárně. Pro metalurga paní Brigitte Hammer je i po 30 letech práce ve výzkumu vícefázových ocelí u ThyssenKrupp Steel Europe ocel fascinujícím mnohostranným materiálem. Vícefázové oceli jsou zcela nové druhy ocelí, které nacházejí použití především v automobilovém průmyslu u ultralehkých automobilů. Pro dr. Hirsch, šéfku optimalizace procesů ve vysokých pecích a kontroly kvality pro vsázkové suroviny jako koks, železná ruda, sintr a pelety u ThyssenKrupp není nic neobvyklého, že její tým sestává až z 30 % z mladých žen. Tým se ovšem nezabývá jen normální kontrolou kvality, nýbrž také novými cestami a inovativními technikami k optimalizaci výroby surového železa a oceli a ke snížení emisí CO2. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo Weser Wind propouští 130 spolupracovníků (Weser Wind entlässt 130 Mitarbeiter) (www.weser-kurier.de 26.08.2014)

Příloha 2

72

Offshore stavební firma Weserwind z Bremerhavenu propouští kvůli chybějícím zakázkám 130 spolupracovníků, což je zhruba třetina osazenstva ve výrobě a správě. Podnik se v budoucnu bude zabývat pouze stavbou fundamentů pro offshore větrné elektrárny. Výroby platforem pro trafostanice podnik zanechá. Náhradou za ně mají přijít nové obchodní možnosti, jako jsou mostové jeřáby. Již od ledna vládne v některých částech podniku Kurzarbeit. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Velká Británie Tata Steel chce zrušit 400 pracovních míst v ocelárně Port Talbot ve Walesu (Tata Steel will 400 Stellen im walisischen Stahlwerk Port Talbot streichen) (Stahl Aktuell 02.07.2014) Indický koncern plánuje zrušit 400 pracovních míst ve své ocelárně v Port Talbot ve Walesu. Jako důvod uvádí dlouhodobou slabost evropské poptávky po oceli a očekávanou stagnaci této poptávky i cen v nejbližších letech. Dalším důvodem jsou britské vysoké náklady na energii, které ve srovnání s jinými evropskými zeměmi nejsou konkurenceschopné. Tata Steel přitom v uplynulých dvou letech investoval do ocelárny Port Talbot více jak 250 milionů britských liber. V podniku je zaměstnáno více jak 4.000 lidí a vyrábí se tam až 5 milionů tun oceli, která je dále zpracovávána na plochou ocel, především pro automobilový průmysl, domácí spotřebiče nebo pro obalovou techniku. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo Skupina SMS hrozí zrušením praxí pro zaškolované pracovníky při zavedení minimální mzdy (SMS Group droht mit Aus für Praktika bei Mindestlohn) (Rheinische Post 18.06.2014) Výrobce průmyslových zařízení SMS z Düsseldorfu se jasně vyslovil proti zavedení minimální zákonné mzdy pro praktikanty. Konkrétně hrozí podnik tím, že již nebude přijímat žádné dobrovolné praktikanty. V současné době využívá zaškolení u SMS zhruba 150 žáků a studentů. Novým opatřením je z toho ohroženo alespoň 30 dobrovolných praktikantů. Odměny by u nich vyskočily z dnešních 250 € na 1400 € měsíčně. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------USA - US Steel plánuje snížení počtu zaměstnanců kvůli snížení nákladů (US Steel plans headcount reduction to cut costs) (Steel Guru / Steel Trade Today 05.05.2014 US Steel se chystá propustit řadu pracovníků po celém světě, což ale zahrnuje i nějaké množství lidí v Pittsburghu. Společnost to pokládá za nezbytné z důvodu úspor peněz. Tvrdí, že bylo obtížné přijmout toto rozhodnutí. Rozhodnutí bylo přijato po zevrubných diskuzích. Společnost zaměstnává asi 5000 zaměstnanců v regionu a asi 37.000 na různých místech ve světě.

2.6 Ostatní Německo

Hnací kolo inovací automobil (Innovationstreiber Automobil (Stahlmarkt 12/2014)

Výrobci ploché oceli stojí, tak jako celá ocelářská branže v Evropě, před celou řadou výzev. Vyrovnat se je třeba se stoupajícími importy, energeticko-politickými rámcovými podmínkami a se soutěží s alternativními materiály. Jako odpověď na tyto výzvy vyvíjejí oceláři nové výrobky, které se ještě více blíží požadavkům jejich velkých odběratelů – jako např. výrobců automobilů. Stav tohoto vývoje ozřejmil na konferenci MBI Stahl koncem září ve Frankfurtu Dr. Sebastian Bross, jeden z jednatelů Salzgitter Flachstahl GmbH. Velký tlak na ocelářský obor vyvíjejí substituční materiály jako hliník a CFK. Jednou z největších inovací podniku Salzgitter Flachstahl s velkým potenciálem je způsob pásového lití „Belt Cast Technology“ (BCT). Byl vyvinut ve spolupráci s SMS Siemag a univerzitou v Clausthalu a spotřebovává podstatně méně energie. Současně nabízí perspektivu vyrábět úplně novou generaci ocelí, tzv. HSD oceli (High Strength and Ductility), které při použití v lehkých konstrukcích, např. v automobilech, rovněž přispívají k úsporám energie. Tyto oceli svojí vysokou pevností a dobrou tvářitelností umožňují snížení váhy automobilních konstrukčních dílů až o 38 %. Dalším novým výrobkem, se kterým Salzgitter boduje při stavbě automobilů, jsou bainitické oceli,

Příloha 2

73

vysoce hodnocené pro svoji velmi dobrou tvářitelnost a bezproblémové svařování. „V Evropě máme velký náskok v know-how, to ale není rozhodující“ říká Bross. „Nejmodernější výrobní kapacity a zařízení na světě stojí v Číně a dá se proto předpokládat, že tento náskok bude brzy odbourán.“ ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo „Budoucnost průmyslu“ – vláda, BDI a IG Metall zakládají pakt k zajištění ekonomiky (Zukunft der Industrie – Regierung, BDI a IG Metall gründen Bündniss zur Sicherung der Wirtschaft) (Börsen-Zeitung 26.11.2014) Spolková vláda, průmysl a odbory založily pakt „Budoucnost průmyslu“. Tím by měla být zajišťována konkurenční schopnost německého průmyslu. Společně načrtnuté úkoly by měly být závazně zpracovávány. Cílem je čelit společně obrovským výzvám – počínajíc digitalizací, přes nízkou investiční činnost, obrat v energiích až k nedostatku odborníků. Částí paktu jsou oborové dialogy, ve kterých by mělo být zjišťováno, jaké podmínky musí být plněny, aby byl průmysl i v budoucnu úspěšný. Zároveň chtějí partneři založit nadaci „Budoucnost průmyslu“. Mezi partnery však nepanuje úplná shoda. Například spolkový ministr hospodářství Gabriel musí dávat před požadavky průmyslu přednost úkolům, vyplývajícím ze závazků k ochraně životního prostředí. Nedůvěra průmyslu je příslušně velká. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo Rekordy po celém světě (Rekorde rund um den Globus) (Die Welt – Sonderausgabe Stahl 2014 05.11.2014) Není důležité, zda se jedná o obrovské turbíny nebo světově největší transportovatelné ruské kolo: vývojáři sázejí na osvědčené materiály. Düsseldorf se blíží ke světovému rekordu – v jeho přístavu vzniká největší a nejúčinnější plynová elektrárna na světě. Srdcem elektrárny je plynová turbina Siemens - kolos, vážící 444 tun, jehož účinnost je 61 % a budeme-li počítat s teplárnou, pak dokonce 85 %. Běžné uhelné elektrárny využijí jen asi 1/3 v palivu obsažené energie. Ve srovnání s uhelnou elektrárnou o stejném výkonu mohou být ušetřeny za rok zhruba tři miliony tun kysličníku uhličitého. Tento výkon umožňují žárupevné oceli, vyvinuté specielně pro tlakově a teplotně namáhané konstrukční součásti. Turbína sestává z 95 % z kovaných a litých ocelových součástí a má po uvedení do provozu v roce 2016 dodávat 600 MW elektrické a 300 MW tepelné energie. Mimořádný je také projekt, spojující Kypr a Turecko – přes Středozemní moře plovoucí potrubí zásobuje Turecko severní Kypr pitnou vodou. Potrubí je 80 km dlouhé a pluje 250 m pod mořskou hladinou. Nezvyklá je kombinace oceli a plastu. Ocelové potrubní oblouky, vyrobené firmou Salzgitter v Mülheimu, spojují vždy 500 m dlouhé plastové trubky. Ocel se postarala také o další světový rekord – ruské kolo vysoké 78 m a s průměrem 74 m, které se dá postavit za 5 dnů a za tři dny demontovat, se dá naložit do celkem 22 kontejnerů a téměř celé transportovat po železnici. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo Mimořádné vlastnosti oceli umožňují obzvlášť velké rozměry (Aussergewöhnliche Stahleigenschaften machen besonders grosse Dimensionen möglich) (www.blechnet.com. 29.09.2014) Pro stavbu těžkotonážních offshore jeřábů MTC 78000 použil Liebherr vysokovýkonné oceli od Dillinger Hütte s mimořádnými vlastnostmi. Zakládací lodě pracují bez přerušení několik měsíců na moři při výstavbě, přestavbě nebo likvidaci mořských plošin, pokládají kilometry potrubí nebo montují větrné elektrárny. Sesterské lodě Goliáš a Sampson se svými 180 m délky, 32 m šířky a hrubou tonáží 25.812 BRZ patří k největším plavidlům tohoto typu na světě. Na palubě mají k dispozici tři jeřáby – jeřáb pro těžká břemena Liebherr s maximální únosností 2000 tun a dva menší pro 100 tun a 70 tun. Jeřáb pro těžká břemena má vyložení 35 m pro maximální zátěž. Při vyložení 74 m může ještě zdvíhat až 530 tun a při maximálním vyložení 87 m 500 tun. Tento jeřáb je i přes svoji velikost konstruován s konvenčními valivými ložisky. Ložiska mají průměr 9 metrů. Ocel pro jeřáby dodávala firma Dillinger Hütte, celkem 1400 tun, z toho 1200 tun vysokopevnostních hrubých

Příloha 2

74

plechů s minimální mezí kluzu 690 MPa. Plechy byly pro dokonalou homogenizaci válcovány při tlaku válců 11.000 tun a poté byly zušlechtěny. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------EU Ceresana Research: nová studie o evropském trhu s rourami (Ceresana Research: Neue Studie zum europäischen Markt für Rohre) (plasticker.de 25.09.2014) Velkolepé potrubní projekty zaměstnávají nejen mezinárodní politiku, ale také průmysl. Ceresana vzala evropský trh s potrubím pod lupu. Institut očekává, že poptávka po rourách stoupne do roku 2021 nad 51 milionů tun. Aby se zmenšila závislost tranzitních cest přes Bělorusko a Ukrajinu, plánuje Rusko postavit plynovod South Stream, dlouhý přes 1.000 km, který povede přes Černé moře a Balkán až do Rakouska. Stavba již započala, v Bulharsku je ale momentálně ohrožena. Další ruský plynovod Nord Stream byl zprovozněn již v roce 2011. Místo ztroskotaného projektu Nabucco se plánuje plynovod „Trans Adriatic Pipeline“ z Turecka do Itálie. Více jak polovina všech rour a potrubí je z oceli. Nejvíc rour se vyrábí v Rusku – přes 10 milionů tun ročně. Dalšími velkými výrobci jsou Turecko, Německo a Itálie. V budoucnu by ale mohla větší část trhu získat výroba plastových rour, které jsou mnohem lehčí a levnější. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo Obor v transformaci. Jak se stal Amazon vzorem pro ocelářské koncerny. (Branche im Umbruch. Wie Amazon zum Vorbild für Stahlkonzerne wird) (www.wiwo.de 11.09.2014) Aby zvládly změny v ocelářském oboru, kráčí německé koncerny různými cestami. Mnohé se zbavují zaměstnanců, některé investují – do nové techniky nebo do nového modelu odbytu. Po 21 letech nepřetržitého provozu uhasly plameny ve vysoké peci Schwelgern II na severu Duisburgu. V uplynulých 3 měsících se osádka téměř zdvojnásobila, z běžných asi 550 spolupracovníků, jich je zde náhle až 1.000, a to na všech sedmi úrovních. Největší vysoká pec v Evropě se od základu modernizuje. Že pec nepracuje, je znát i na celkové německé výrobě surové oceli. Když se v červnu pec zastavila, zřítil se růst výroby ze 7,4 % v květnu na 0,7 %. V srpnu šla výroba dokonce o 1 % dolů. Pec by se měla koncem září znovu rozběhnout. I když ThyssenKrupp nově rozšiřuje svůj úsporný kurs a chce v nákupu ušetřit ročně až 500 milionů €, investovala jeho ocelářská divize do modernizace vysoké pece 200 milionů €. Za dalších 90 milionů provádí koncern také generální opravu zařízení na plynulé lití oceli. Na druhé straně, aby se zbavil nadbytečných kapacit, chce ThyssenKrupp škrtnout 550 pracovních míst z 2.600 v ocelárně v italském Terni. I jiní němečtí oceláři přizpůsobují své kapacity aktuální poptávce – to znamená, že pracovníci v prodělávajících podnicích musí odejít. U druhého největšího německého výrobce oceli Salzgitter bude propuštěno více jak 1.500 z celkem 25.000 pracovníků. Ve druhém čtvrtletí se Salzgitter sice dostal do černých čísel, což byla ovšem zásluha majetkové účasti na výrobci mědi Arubis. Pokroky v obchodu ocelí ale zklamaly. Také obchodník s ocelí Klöckner si musel naordinovat tvrdý úsporný program ba dokonce propustit 2.300 lidí. Aby mohl v budoucnu lépe reagovat na požadavky zákazníků, prosazuje Klöckner neobvyklou cestu – přestavuje svůj odbytový systém. Místo poptávek po telefonu, faxu a mailu sází koncern na internet. V časech Amazonu to nezní neobvykle, v ocelářském oboru je to ale výrazný předěl. Do pěti let chce koncern více jak polovinu svého obchodu s ocelí realizovat přes internet. Objedná-li zákazník narychlo přes internet, může být ocel dodávána přímo zákazníkovi bez meziskladu. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo Materiál s pevností oceli a hmotností plastu (Werkstoff mit der Festigkeit von Stahl und dem Gewicht von Kunststoff) (www.machinenmarkt.vogel.de 29.08.2014) Volkswagen vyrobil model Polo pro závodní sport. V nové malé sérii Polo R WRC je použit nový hybridní ocelový materiál Litecor od ThyssenKrupp Steel Europe. Tým Volkswagenu se stal se svým modelem WRC mistrem světa ve FIA světové Rallye Championship 2013 a pro fanoušky je nyní tento model v silniční verzi v prodeji. Motivováni motoristickým sportem vyvinuli ve Wolfsburgu model Polo R WRC, který byl nyní vyroben v sérii 2500 kusů. Aby dosáhli co nejvyššího výkonu, vzali Příloha 2

75

konstruktéři pod lupu jednotlivé díly ze sériového modelu. Řadu komponentů vyvinuli konstruktéři pro Polo R WRC nově, například kapotu motoru. Společně s inženýry z ThyssenKrupp Steel Europe navrhli přední kryt kabiny z nového hybridního materiálu Litecor a snížili tak hmotnost oproti normálnímu přednímu krytu o téměř 2 kg. Litecor je materiál obzvlášť odolný proti vyboulení a tuhý v ohybu, který kombinuje vysokou pevnost oceli s nízkou váhou plastu. K tomu účelu spojili konstruktéři lehké polymerové jádro odolné proti posuvu se dvěma ocelovými krycími plechy do stabilního sendviče. Litecor se optimálně hodí pro ploché součásti lehkých konstrukcí s vysokými požadavky na tuhost, jako jsou střecha, dveře, zadní výklopné dveře a kapota motoru. Je rovněž ideální i pro některé vnitřní díly. Je mnohem lehčí než monolitické ocelové plechy a představuje tak skutečnou alternativu k použití hliníku. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo 25.08.2014)

Kovy by se měly samy léčit (Metalle sollen sich selbst heilen) (Industrieanzeiger 19.14

Jak škody na karoseriích, tak na nosných konstrukcích mostů – samoregenerující se kovy by měly v budoucnu opravovat mechanické defekty bez vnějších zásahů a obnovovat jejich původní funkčnost. Výzkumná skupina „adaptivní strukturální materiály“ z Institutu Maxe Plancka v Düsseldorfu zkoumá a zavádí princip samoregenerace a bude podporována tři roky částkou 400.000 €. Nejzajímavější jsou samoregenerační materiály u konstrukčních součástí, které jsou obtížně přístupné (například ve větrných elektrárnách) nebo při takovém jejich nasazení, kde musí být zaručena absolutní spolehlivost, jako je tomu v letecké a kosmické technice. Základní myšlenkou při této „terapii“ je zavádění nanočásteček z titanu a niklu do potenciálních míst, kde by mohly vznikat trhliny. Tyto částečky jsou z tzv. „slitiny s tvarovou pamětí“, která se po mechanickém tváření vrátí do svého původního tvaru. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Švédsko Hlavní město rudy se stěhuje (Die Hauptstadt des Erzes zieht um) (Kölner Stadt Anzeiger 17.07.2014) Kiruna, nejsevernější město Švédska je před zhroucením. Žije ze svého dolu a zároveň s ním bude pohřbeno. Co s tím? Z kanceláře místostarosty je krásný rozhled – borovice a břízy Laponska se táhnou až k obzoru. Jediné, co pohled narušuje, jsou terasy a dopravníky dolu. Větší podzemní důl na železnou rudu na světě neexistuje. A nyní ohrožuje město – velké trhliny v půdě se blíží k centru města. Vznikají poklesy půdy, velké jako fotbalový stadion. Kiruna byla založena v roce 1900 a má dnes 23.000 obyvatel, kteří se budou stěhovat. Nejprve bude strženo celé dnešní centrum. A postaveno 3 km východně: 3000 bytů, nemocnice, domov důchodců, školy, obchody. Jako první půjde radnice. To všechno z důvodu, aby mohl růst důl. Hodnota železné rudy, ležící pod městem, je odhadována na 440 miliard švédských korun. Koncern, provozující důl, patří ze 100 % švédskému státu. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Německo Ocel na nových lodních trasách - následky změny klimatu (Stahl auf neuen Schifffahrtsrouten – Folgen des Klimawandels) (Stahlreport 6/2014) V letních měsících ubývá rychle ledu v Arktidě. Tím změna klimatu otevírá obchodní mořeplavbě nové trasy východně nebo západně kolem severního pólu. Aby lodě mohly bezpečně proplouvat na těchto trasách, musí být proti ledu chráněny. Tím přichází ke slovu ocel. Možné nové trasy nabízejí velké ekonomické výhody. Při cestě např. z Hamburgu do Tokia přes Středozemní moře, Suez a Indický oceán musí loď urazit 21.000 km. Na cestě severovýchodní pasáží kolem Norska a pobřeží Ruska činí tato vzdálenost jen 13.000 km. To zkracuje cestu nejen o 10 dnů na moři, ale snižují se i emise a šetří se pohonné hmoty v ceně přes 130.000 €. Protože se ale na těchto trasách mohou vyskytovat i v létě jednotlivé lední plochy, musí být trup i pohon konstruovány tak, aby mohly projet i metr tlustým ledem. Materiál pro trup lodi musí být i při -40°C natolik houževnatý aby mu nárazy do ledu tlustého Příloha 2

76

až jeden metr neublížily. Materiály, které tyto požadavky splňují, jsou např. oceli s vyšší pevností, které projdou procesem termomechanického válcování.

Příloha 2

77

9. Obsah Predikce vývoje ocelářského průmyslu ČR ..................................................................................... 1 na období r. 2015 – 2020 .............................................................................................................. 1 1

Úvod .................................................................................................................................... 2 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5

2

Evropský region má šanci zůstat důležitým producentem hutních, ocelářských výrobků ..................... 2 Dosavadní vývoj „parametrů“ průmyslu v EU ukazuje na: .................................................................... 2 „Steel Action Plan“ – akční plán pro ocelářský průmysl (přijatý v červnu 2013) měl vykročit k:........... 3 Marketingový pohled na možnou situaci v ocelářském průmyslu České republiky: .............................. 3 Východiska řešení problému .................................................................................................................. 3

Makroekonomické aspekty a vliv na ocelářský průmysl ......................................................... 5 2.1

Hodnocení vývoje v ČR ........................................................................................................................... 5

Vývoj základních ukazatelů ČR – tab. ............................................................................................................ 6 Zahraniční obchod – graf. .............................................................................................................................. 7 Průmyslová produkce – meziroční změny – graf. .......................................................................................... 8 2.2 Hodnocení vývoje v EU ........................................................................................................................... 9 Vývoj odběratelských odvětví podle prognóz Eurofer – tab. ......................................................................... 9 Reálná spotřeba – výhled – tab. .................................................................................................................. 10 Zjevná spotřeba – výhled – tab. ................................................................................................................... 10 2.3 Úroveň cen ........................................................................................................................................... 10

3

Základní produkční charakteristiky ..................................................................................... 12 3.1

Vývoj hutní produkce ČR, EU a porovnání se světem ........................................................................... 12

Přehled vývoje objemů výroby jednotlivých sortimentů hutní produkce v období 2007 až 2014. ............... 12 Vývoj produkce surové oceli ve světě (tis. t) ................................................................................................ 13 Měsíční využití kapacit světové výroby surové oceli .................................................................................... 14 3.2 Tuzemský trh a zjevná spotřeba .......................................................................................................... 15 Vývoj měsíčních objemů výroby, vývozu, dovozu a tuzemského trhu v ČR - Ocelářské výrobky celkem...... 15 Měsíční vývoj nových zakázek v ČR výrobků CPA 24.1 podle sortimentů z nelegované a legované oceli (mimo nerezavějící) ..................................................................................................................................... 16 Přehled o dosažených objemech a očekávaném vývoji zjevné spotřeby ocelářských výrobků v jednotlivých regionech světa............................................................................................................................................ 17 Vývoj čtvrtletních objemů zjevné a reálné spotřeby ocelářských výrobků za období 2001 až 2014 a predikce vývoje v letech 2015 až 2020. ...................................................................................................................... 18 Zjevná spotřeba ČR ...................................................................................................................................... 19 Zjevná spotřeba podle odběratelských odvětví ........................................................................................... 20 3.3 Zahraniční obchod ............................................................................................................................... 20 Přehled o vývoji objemů vývozu v tis. t a v mil. Kč. ...................................................................................... 21 Přehled o vývoji objemů dovozu v tis. t a v mil. Kč ....................................................................................... 21 Saldo zahraničního obchodu v tis. t a v mil. Kč ............................................................................................ 22 3.4 Vývoj výrobkové struktury do roku 2020 ............................................................................................. 23 Podíl produkce na zjevné spotřebě .............................................................................................................. 23 Očekávaný vývoj potřebných objemů tuzemské finální ocelářské produkce ............................................... 23

Obsah

78

Dosažené a očekávané objemy výroby ........................................................................................................ 24 Predikce vývoje průměrných měsíčních výrob surové oceli.......................................................................... 24 3.5 Cenové aspekty .................................................................................................................................... 25 Vývoj průměrných čtvrtletních cen plochých a dlouhých výrobků na trzích ČR a EU ................................... 25 Vývoj cen vstupních surovin ocelářského průmyslu ..................................................................................... 26 3.6 Ocelový a litinový odpad ...................................................................................................................... 28 Vývoj spotřeby šrotu a podíl této spotřeby na výrobě ................................................................................. 28 Vývoj struktury zdrojů šrotu v ČR od roku 2001 ........................................................................................... 28 Zdroje odpadu v České republice do roku 2020 ........................................................................................... 29 Vývoj vývozu a dovozu železného a ocelového odpadu v ČR od roku 2001 ................................................. 29

4

Finanční analýza ................................................................................................................. 31 4.1

Vývoj ekonomické situace .................................................................................................................... 31

Výsledky ocelářských podniků v letech 2008-2013 a výhled do r. 2017 (mil. Kč) ......................................... 31 Výsledky ocelářského průmyslu v letech 2005-2017.................................................................................... 32 Kritéria životaschopnosti vč. „price squeeze“ .............................................................................................. 33 Ukazatele životaschopnosti oboru v letech 2006 – 2017 – tab.................................................................... 33 Ukazatele životaschopnosti v letech 2005-2017- graf ................................................................................. 33 4.2 Produktivita práce ............................................................................................................................... 33 Vývoj produktivity práce a průměrných výdělků .......................................................................................... 34 Vývoj mezd v relaci k vývoji kurzu koruna - € - tab. ..................................................................................... 35

5

Ekologie ............................................................................................................................. 36 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6 5.6

6

Obchodování skleníkovými plyny po r. 2012 ........................................................................................ 36 Klimaticko-energetický balíček do roku 2030 ...................................................................................... 37 Problematika implementace směrnice 2010/75/EU o IPPC ................................................................. 37 Řešení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji (dotace) .................................................................. 38 Novela zákona o odpadech .................................................................................................................. 38 EIA – posuzování vlivu na životní prosředí ........................................................................................... 38 Závěr .................................................................................................................................................... 38

Rovnocenné podmínky pro ocelářství ................................................................................. 39 6.1 Ocelářský průmysl v celé EU bojuje o udržení životaschopnosti a tím de facto o svojí existenci. ........ 39 6.2 Steel Action Plan (SAP), přijatý v červnu 2013 jako dokument pro udržení konkurenceschopnosti ocelářského průmyslu v EU, měl nastartovat řadu impulsů ke zlepšení situace. Hlavní kapitoly ..................... 39 6.3 Tendence a poznatky ze zahraničních informací (zdrojů). ................................................................... 40 6.4 Ekologie a energetika – stěžejní faktory konkurenceschopnosti ......................................................... 41 6.5 Sociálně zaměstnanecké důsledky ....................................................................................................... 42 6.6 Obchodní vztahy, bariery a podpora ................................................................................................... 43 6.7 Podpora projektů řešení věcných problémů dosažení a udržení životaschopnosti. ............................. 43

7

Závěr ................................................................................................................................. 46

8

Přílohy ............................................................................................................................... 48 Příloha č. 1a/1.............................................................................................................................................. 48 Příloha č. 1a/2.............................................................................................................................................. 49 Příloha č. 1b/1.............................................................................................................................................. 50 Příloha č. 1b/2.............................................................................................................................................. 51 Příloha č. 1c/1 .............................................................................................................................................. 52

Obsah

79

Příloha č. 1c/2 .............................................................................................................................................. 53 Příloha č. 1d/1.............................................................................................................................................. 54 Příloha č. 1d/2.............................................................................................................................................. 55 Příloha č. 2: 1 –Vývoj cen (výrobky, energie, suroviny ................................................................................. 56 Příloha č. 2: 2 - Ekonomika .......................................................................................................................... 63 Příloha č. 2: 3 - Energetika ........................................................................................................................... 66 Příloha č. 2: 4 – Obchod, marketing ............................................................................................................ 68 Příloha č. 2: 5 – Pracovnici ........................................................................................................................... 71 Příloha č. 2: 6 – Ostatní................................................................................................................................ 73

Obsah

80

Predikce vývoje ocelářského průmyslu ČR

Recommend Documents