Jan Černohlávek
Praxe Úvod Dosud jsem pracoval v několika společnostech. Absolvoval jsem i odborné stáže a praxe. Měl jsem možnost pracovat i na několika neodborných brigádách. Přehled nejdůležitějších absolvovaných pracovních pozic, odborných stáží i praxí a studijních pobytů a jejich délka: -
Obchodně technický zástupce pro ČR švédské ocelárny , 2 roky (Böhler Uddeholm CZ s.r.o.)
-
Spolupracovník energetického auditora, 2 roky (REA Kladno s.r.o.)
-
Studijní pobyt v uhelné elektrárně Počerady (EPC) (1000 MW), 2 týdny (ČEZ a.s.)
Praxe
Jan Černohlávek
Obsah
Energetický audit....................................................................................................... 3 Popis činnosti......................................................................................................... 3 Organizace pracovní činnosti................................................................................. 3 Potvrzení o vykonávané činnosti ........................................................................... 7 Nástrojová ocel.......................................................................................................... 8 Popis činnosti......................................................................................................... 8 Organizace pracovní činnosti................................................................................. 8 Aplikace ................................................................................................................. 9 Konkurence.......................................................................................................... 10 Obchod ................................................................................................................ 11 Potvrzení o vykonávané činnosti ......................................................................... 13 Uhelná elektrárna Počerady (EPC) ......................................................................... 14 Program studijního pobytu v EPC........................................................................ 14 Zhodnocení studijního pobytu v EPC................................................................... 15 Technologické celky a činnosti v EPC ................................................................. 15 Zhodnocení dosavadní praxe .................................................................................. 19
2
Praxe
Jan Černohlávek
Energetický audit Popis činnosti V letech 2003 až 2005 jsem se jako spolupracovník energetického auditora podílel na vypracovávání energetických auditů. Mým úkolem byl z počátku sběr a zpracování energetických dat o objektech energetických auditů. Později, ve druhé polovině spolupráce, jsem využil příležitosti k samostatnému vypracování několika kompletních energetických auditů budov a to až do fáze definitivního schválení a podpisu autorizovaným energetickým auditorem.
Organizace pracovní činnosti Sběr dat V první fázi, po zadání úkolu bylo nutné zjistit co možná nejvíce informací o řešeném objektu. Bylo zapotřebí spojit se s osobou zodpovědnou za provoz a údržbu a s ním celý objekt zevrubně prohlédnout. Jeho zkušenosti byly mnohdy významným zdrojem informací o objektu. Tato osoba měla většinou přístup i k stavební projektové dokumentaci objektu. Z této dokumentace vyplynuly veškeré tepelně technické vlastnosti objektu, které bylo k vypracování energetického auditu nutné znát. Zejména bylo zapotřebí zjistit jaké jsou veškeré vstupy energií do objektu a jejich rozvody, jaký druh materiálu byl použit na stavební konstrukce stěn a stropů. Bylo nutné znát typy oken i dveří. Materiály rámů a kvalita skel i těsnění. Konstrukce krovu, střechy a její zateplení. Pro ucelený přehled jsem zjišťoval i veškeré spotřebiče energií v budově. K výpočtu tepelných ztrát budovy bylo zapotřebí určit součinitele prostupu tepla jednotlivých stavebních prvků. Dále pak vypočítat plochy a objemy místností. Zjistit charakteristiku místností, zda se jednalo o vytápěnou místnost, umístění místností. Charakteristiku budovy a další. K výše uvedeným vlastnostem budovy jsem se však několikrát z důvodu absence jakékoliv dokumentace o budově nedostal. Pak bylo zapotřebí velice detailně prozkoumat budovu svépomocí a data o budově tak získat dle vizuálního dojmu, konzultace se správcem či nájemníky.
Zhodnocení výchozího stavu budovy Ve fázi druhé jsem přistoupil ke zhodnocení výchozího stavu budovy. Stanovil jsem energetickou bilanci budovy a technické ukazatele zdroje energie. Jednalo se zejména 3
Praxe
Jan Černohlávek
o vstupy paliv a energií do objektu, spotřebu energií, druhy užívaných energií (plyn, elektřina, pára, horká voda, tuhá paliva). Pokud objekt využíval vlastní zdroj energie, pak bylo nutné znát i charakteristiku tohoto zdroje. Nakonec jsem stanovil celkový instalovaný výkon a průměrnou cenu energií a tepelné ztráty budovy.
Návrh opatření ke snížení spotřeby energie V třetí fázi jsem navrhl jednotlivá možná opatření ke snížení spotřeby energie. Navrhovaná opatření jsem rozdělil jednak podle rozsahu investice a pak také podle velikosti úspor a ekonomické návratnosti. Každý energetický audit by měl uvažovat s různými alternativami opatření a to jak co do energetických úspor, tak co do nutných investic k realizaci opatření. Jednotlivé druhy opatření lze tedy shrnout následovně: Podle velikosti úspor a ekonomické návratnosti opatření: Opatření s rychlou návratností
Takové opatření, které dosahuje vysokých úspor energie v poměru k vynaloženým nákladům. Pro taková opatření musí již být vytvořeny podmínky. Opatření nenávratná nebo s vysokou dobou ekonomické návratnosti
Opatření směřující obecně ke snižování energetické náročnosti provozu zařízení. Podle rozsahu investice Beznákladová opatření
Opatření především organizačního charakteru. Jde např. o dodržování vnitřních teplot v jednotlivých prostorech, realizaci útlumových programů (snižování teplot v nočních
hodinách
management
nebo
(sloužící
k
při
dlouhodobé
neustálému
nepřítomnosti
zlepšování
osob),
energetického
energetický hospodářství
v budovách) apod.
4
Praxe
Jan Černohlávek
Nízkonákladová opatření
Opatření, která za poměrně malých investičních nákladů vyvolají efekt úspor energie. Jedná se např. o utěsnění oken (snížení infiltrace), výměna vrat s lepšími tepelně technickými vlastnostmi apod. Vysokonákladová opatření
Opatření týkající se kompletní rekonstrukce fasády (výměna oken, zateplení) apod.
Sestavení variant Ve čtvrté fázi bylo nutné vybrat několik opatření a sestavit z nich soubory opatření respektive jednotlivé varianty tak, aby při realizaci každé z variant došlo, pokud to bude technicky možné, ke snížení měrné potřeby tepla minimálně na hodnotu, stanovenou vyhláškou č. 291/2001 Sb. Jednotlivé varianty jsem sestavil z vysokonákladových opatření, doplněných beznákladovými a nízkonákladovými opatřeními. Navržená opatření však samozřejmě lze realizovat každé samostatně a přinesou příslušnou úsporu energie. Po stanovení jednotlivých variant (souborů opatření) jsem pro každou z nich vyhodnotil energetickou úsporu, finanční úsporu a v neposlední řadě jsem stanovil také náklady na realizaci dané varianty. Z těchto hodnot bylo možné vypočíst prostou a reálnou ekonomickou návratnost jednotlivých variant. Jednotlivé varianty pak byly podrobeny ekonomickému porovnání. Před výběrem optimální varianty k samotné realizaci jsem ještě provedl environmentální vyhodnocení a porovnání variant, tedy z hlediska zátěže na životní prostředí před realizací varianty a po ní.
Výběr optimální varianty V této fázi jsem vybral optimální variantu k realizaci posouzením několika hledisek: Ekonomické hledisko Toto hledisko zohledňuje výši pořizovacích nákladů do energeticky úsporného opatření. Jedním z bodů je například sledování doby návratnosti investice vložené do opatření na úsporu energie. Environmentální hledisko Z ekologického hlediska má největší význam opatření snižující spotřebu tepla objektu v co největší míře, a tedy maximálně snižující emise škodlivých látek. Bere se 5
Praxe
Jan Černohlávek
též v potaz produkce emisí škodlivých látek přímo spojenou s realizací energeticky úsporného opatření (tzv. svázané produkce) Hledisko technické Toto hledisko bere v potaz například životnost jednotlivých opatření. Životnost např. zateplovacího systému se předpokládá od 25 let výše. Naproti tomu regulační technika má technickou životnost cca 15 let nehledě ke skutečnosti, že je ještě dříve zastaralá morálně. Toto hledisko též zohledňuje náročnost realizace. Provozní hledisko Tímto kritériem se zohledňuje náročnost realizovaného opatření na údržbu a provoz. Např. zateplení objektu, nebo výměna oken je provozně méně náročné opatření, naopak nová kotelna, nebo osazení termoregulačních ventilů jsou již více náročné na provoz a údržbu. Legislativní hledisko Některá opatření se nemusí, především před realizací, obejít bez komplikací v legislativní oblasti – např. zateplení obvodového pláště budovy, či výměna oken na objektu památkově chráněném zcela jistě narazí na určitá legislativní omezení. Toto hledisko též zohlední náročnost uspokojení požadavků stavebního úřadu v před realizační fázi – např. zohlední, zda k realizaci navrženého opatření postačí pouze ohlášení nebo bude muset proběhnout stavební řízení. Hledisko užitné hodnoty Dá se předpokládat, že danými opatřeními dojde k navýšení užitné hodnoty objektu. Například zateplení obvodového pláště se pozitivně projeví nejen na tepelnětechnických vlastnostech fasády, ale i na jejím vzhledu, což jistě přispěje k lepší reprezentativnosti budovy a tedy i k navýšení její tržní ceny. Po zhodnocení jednotlivých hledisek jsem stanovil nejoptimálnější variantu k realizaci. Je zřejmé, že jde o čistě subjektivní výběr i když podložen technickým myšlením a zkušenostmi. Realizace byť jediného opatření vede k úsporám energie a je tedy přínosem pro životní prostředí a tedy pro nás všechny.
6
Praxe
Jan Černohlávek
Potvrzení o vykonávané činnosti
7
Praxe
Jan Černohlávek
Nástrojová ocel Popis činnosti V roce 2005 jsem začal spolupracovat s obchodním zastoupením v ČR významného světového producenta nástrojové oceli, švédskou ocelárnou Uddeholm. Stal jsem se obchodně technickým zástupcem pro ČR. Se mnou v týmu v divizi Uddeholm CZ byl ještě technik a asistentka. Já osobně jsem byl zodpovědný za obchodní čísla prodeje v ČR. Mými úkoly bylo zejména: − obchodně-technické zastupování ocelárny − koordinace činnosti týmu − kompletní kontrola zakázek − péče o zákazníky - osobní návštěvy, společenské akce − tvorba cen a benefitů pro zákazníky − zodpovědnost za prodej (marže, obrat), skladové zásoby, dluhy − koordinace činností při tvorbě produktového katalogu a firemního CD − účast na seminářích a konferencích ve Švédsku, Rakousku a na Slovensku − podávání zpráv nadřízeným (reporting) v ČR, Rakousku a Švédsku − dvakrát až třikrát týdně na služebních cestách po celé ČR
Organizace pracovní činnosti Pro úspěch bylo zapotřebí vyjít vstříc zákazníkovi a jeho požadavkům. Velice důležitým aspektem bylo rychlé a kvalitní vyřízení objednávek a nabídek stejně tak jako kvalita komunikace v pracovním týmu v ČR nebo s kolegy z mateřského závodu ve Švédsku a samozřejmě i se zákazníkem. V užším týmu v divizi Uddeholm CZ jsme byli tři lidé. Spolu se mnou asistentka a technik. Technik se staral o technickou podporu zákazníkům. Jeho úkolem bylo přinést k zákazníkovi informace o možných aplikacích prodávaných jakostí nástrojových ocelí, jejich tepelném zpracování, mechanickém opracování a opravách již hotových nástrojů. Také se staral z technického hlediska o vyřizování případných reklamací. 8
Praxe
Jan Černohlávek
Asistentka měla za úkol společně se mnou vyřizování objednávek od vložení do systému, přes zadání pokynu do skladu k vychystání zakázky až po objednání dopravy a konečnou fakturaci. Já jsem mj. koordinoval činnost týmu. Vzhledem k počtu spolupracovníků jsem zastával i práci mých kolegů. Udržoval jsem úzký kontakt se zákazníkem a komunikaci s mateřským závodem. Kontakt se zákazníkem spočíval v osobní návštěvě, telefonické či E-mailové diskuzi. Jednalo se o vhodnosti a doporučení určitého typu nástrojové oceli na aplikaci požadovanou zákazníkem. V citlivé otázce ceny jsem přistupoval k jednotlivým zákazníkům individuálně dle výše dlouhodobého a aktuálního odběru. Pro standardní zákazníky jsem stanovil jednotnou cenu. Pro TOP zákazníky pak cenu speciální, „šitou“ na míru. Důležitým prvkem prodeje a marketingu byly speciální akce se zástupci zákazníků, tedy jednotlivým řediteli, nákupčími či techniky. Jednalo se např. o uspořádání technických seminářů s účastí odborníků z mateřského závodu v ČR i Švédsku. Do Švédska jsme zvali zákazníky s největším obratem na speciální automobilový nástrojařský seminář a prohlídku produkce oceli. Obchodní komunikaci s kolegy ze Švédska jsem zajišťoval telefonicky i E-mailem. Často se jednalo o vytvoření speciální nákupní ceny pro výjimečné zakázky nebo doladění případné cesty do Švédska či jinam na pravidelná setkání s kolegy nebo různá školení. Know-how, novinky a veškeré důležité informace z mateřského závodu byly předávány dceřiným organizacím po celém světě prostřednictvím informačních brožur a seminářů na různých místech v Evropě.
Aplikace Protože nástrojová ocel je nezbytná v každém výrobním a zpracovatelském závodě, je zřejmé, že našimi zákazníky byli společnosti z různorodého odvětví. Od průmyslu přes lékařství, potravinářství až po zemědělství. Nástrojové oceli, jak již z názvu plyne, jsou speciální oceli navržené na výrobu nástrojů. Protože nástrojem je rozuměno široké spektrum výrobků používaných na různé aplikace, jsou na ně kladeny vysoké nároky na jednotlivé vlastnosti. Jednou je to vysoká houževnatost, jindy zase tvrdost, otěruvzdornost, žáruvzdornost, obrobitelnost a mnoho dalších. Základní rozdělení našich ocelí odráželo jejich použití. Mnohdy se však použití překrývalo a tak hranice nebyla nikdy zcela striktní.
9
Praxe
Jan Černohlávek
Rozlišení oceli z hlediska pracovního prostředí nástrojů − za tepla (kovací zápustky na měď, hliník…, licí formy na hliník, zinek…) − za studena (střihací, ohýbací nástroje, nástroje na protlačování, protahování…) − na plasty (licí formy na plast, gumu…) − rychlořezné oceli (výroba řezných nástrojů – vrtáky, frézy, pilové kotouče…) − oceli vyrobené práškovou metalurgií nebo zcela novou patentovanou technologií spray forming – vyšší kategorie ocelí s výraznějšími vlastnostmi jako např. otěruvzdornost, obrobitelnost, pevnost, životnost.
Příklad oborů a aplikací nástrojové oceli − automobilový průmysl − elektroinstalační materiál − lisování plastických hmot − letecké vrtule a pohonné jednotky − licí formy − kovací zápustky − lisovací formy − protlačovací formy, tažení − nože na stříhání − nože na sekání, do drtičů a štěpkovačů − zámky, zvedáky, autodílny − formy pro výrobu klik pro dveře a okna − nástroje na obrábění kovů
Konkurence V oblasti nástrojové oceli je v České republice velice silná konkurence. A to jak domácích, tak zahraničních producentů. Kvalita nástrojových ocelí od jednotlivých výrobců je velice proměnlivá. 10
Praxe
Jan Černohlávek
Výroba nástrojové oceli Uddeholm má mnohaletou tradici, která se významně podepisuje na kvalitě. Každoročně je investována nemalá částka do výzkumu nových jakostí a vývoje nových technologií. Tyto investice dávají této švédské oceli velký trumf v boji s konkurencí v celosvětovém měřítku. V každé aplikační oblasti je ocel Uddeholm na čele žebříčku kvality a hlavně její stálosti. Konstantní kvalita je totiž pro zákazníka asi nejdůležitějším parametrem. Výroba jednotlivých nástrojů je mnohdy velice drahá. V případě proměnlivé kvality nástrojové oceli a tedy životnosti nástroje není pak výrobce nástroje schopen garantovat jeho životnost a s tím tedy i cenu výrobku, na který je nástroj určen. S takto vysoce položenou laťkou co se kvality týká jde ruku v ruce také prodejní cena, kterou má Uddeholm jednu z nejvyšších mezi producenty nástrojových ocelí. A přesto nebo právě proto patří mezi zákazníky této ocelárny odběratelé těch nejzvučnějších jmen z mnoha světových průmyslových oblastí, jako např. SIEMENS, SANDVIK, VOLVO, VW, PEUGEOT, CITROEN, a celá řada dalších stejně významných spotřebitelů nástrojových ocelí.
Obchod Obchodování s touto komoditou za nejvyšší cenu na trhu samozřejmě není jednoduché. Hlavním argumentem pro nákup však u zákazníků je kvalita a stálost kvality a s tím související velká životnost. Tato ocel se využívá zejména v oblasti velkých sérií případně velice namáhaných aplikací. Finančně se nevyplatí tam, kde není zaručena sériovost, nebo kde se nevyužije všech vlastností, které tato nástrojová ocel nabízí. Na úspěchu uzavření obchodu se však nepodílí jen samotný prodejní artikl, ale také vztahy, které panují mezi obchodníkem a zákazníkem. Pro udržení vztahů s nakupujícím je zapotřebí i individuální přístup k jednotlivému zákazníkovi. Velice důležité je být schopen velice operativně reagovat na zákazníkovi požadavky. S TOP zákazníky je pak práce samozřejmě na vyšší úrovni. Případná ztráta takového odběratele by znamenala velký problém pro stanovený plán a prodejní čísla.
Technická podpora Pro zvýšení konkurenceschopnosti a odbytu jsme přistoupili k vybudování vlastního tepelného zpracování s nejmodernější technologií. Zákazníkům je tak poskytován 11
Praxe
Jan Černohlávek
nejen kvalitní materiál, ale také kvalitní tepelné zpracování. Tepelným zpracováním jsou materiálu dodávány jeho finální vlastnosti a v procesu výroby nástroje je to oblast, která může i nejkvalitnější ocel zcela znehodnotit. K vlastní nástrojové oceli a tepelnému zpracování byla zákazníkovi přidána ještě technická podpora v podobě samostatného technika, který je schopen odpovídat na otázky zákazníka, ale také v podobě seminářů či workshopů, na kterých jsou prezentovány jednotlivé jakosti oceli Uddeholm v celé své rozmanitosti. Tyto semináře jsme si v ČR organizovali nezávisle na mateřském závodu, nicméně s jeho podporou. Jako speciální akce pro TOP zákazníky z celého světa je ocelárnou jednou ročně pořádán Automobilový nástrojařský seminář ve Švédsku se zhlédnutím části Švédské rallye, kterou ocelárna Uddeholm sponzoruje.
12
Praxe
Jan Černohlávek
Potvrzení o vykonávané činnosti
13
Praxe
Jan Černohlávek
Uhelná elektrárna Počerady (EPC) Program studijního pobytu v EPC
14
Praxe
Jan Černohlávek
Zhodnocení studijního pobytu v EPC V průběhu studia jsem se v letech 2005 a 2007 účastnil studijního pobytu v uhelné elektrárně Počerady (EPC) (energetické skupiny ČEZ a.s.). Seznámil jsem se s historií elektrárny, výstavbou, rekonstrukcí i celým jejím provozem a technickou koncepcí. Ve dvou týdenních pobytech jsem absolvoval praktické pochůzky elektrárnou a všemi jejími technologiemi za doprovodu zkušených techniků a technologů.
Technologické celky a činnosti v EPC Vodní hospodářství V této části jsem získal informace o zdroji vody a odběrového množství pro EPC. Dopravu této surové vody do areálu a její úpravu a použití. Poznal jsem výrobu pracovní vody a její další čistění až na demineralizovanou vodu (demivodu). Seznámil jsem se ztrátami v jednotlivých vodních okruzích a jejich kompenzacemi.
Zauhlování Zde jsem využil možnosti hlouběji nahlédnout do systému zauhlování EPC. Překládku paliva z železničních souprav do hlubinných zásobníků. Přepravu paliva z těchto zásobníků ať klasickými pásovými či hadicovými dopravníky do zásobníků paliva umístěných na jednotlivých kotlích (tzv. zauhlovací zásobníky či bunkry) nebo na venkovní rezervní zásobu pro případ eventuálního přerušení toku paliva do EPC.
Kotelna Významnou zkušeností byla možnost nahlédnout do jednoho z kotlů EPC, na kterém byla prováděna generální oprava a detailně se seznámit s jeho konstrukcí, umístěním jednotlivých výhřevných ploch a jejich opotřebením provozem. Obeznámil jsem se s mlýnskými okruhy s ventilátorovými mlýny na uhelné palivo. Nahlédl jsem na najížděcí a stabilizační hořáky na zemní plyn a podrobně jsem prostudoval konstrukci hlavních hořáků, kterými je do kotle foukána směs uhelného prášku a spalin, jenž palivo
vysušují.
Každý
kotel
je
vybaven
jednou
turbonapáječkou
a
dvěmi
elektronapáječkami jako záložním zdrojem.
15
Praxe
Jan Černohlávek
Strojovna Byla mi představena konstrukce budovy strojovny a rozmístění jednotlivých zařízení. Prohlédl jsem si turbosoustrojí, systém tlakového potrubí, kondenzátory i regenerační ohřev páry. Seznámil jsem se s výkresovou dokumentací.
Odpopílkování Další základní součást výrobních bloků, se kterou jsem přišel do kontaktu byly elektrostatické odlučovače popílku (elektroodlučovače, elektrofiltry). Detailně jsem se seznámil s metodou odpopílkování a s odběrem popílku z elektroodlučovačů a jeho odvodem jednak suchou, tak i starší mokrou metodou do výrobny tzv. stabilizátu nebo na složiště popelovin vybudované z bývalého lomu. Stabilizát resp. aditivovaný granulát je směs popelovin (strusky a popílku) s vápnem a odpadní vodou z procesu odsiřování a chemické úpravny vody. Použité vody pak zůstávají v této hmotě chemicky
vázány
a
neškodí
životnímu
prostředí.
Takto
vzniklá
surovina
z elektrárenského odpadu má charakter stavební hmoty. Lze ji tedy dále využívat i prodávat zejména na stavby silnic nebo šetrněji k životnímu prostředí ukládat do bývalých lomů a revitalizovat tak krajinu.
Odsíření Seznámil jsem se s účelem a principem odsíření. Účelem odsiřování je výrazné snížení úletu oxidu siřičitého a dalších nežádoucích látek jako např. fluoru, chloru a částečně i oxidů dusíku. V absorbérech odsiřovacích zařízení se odstraní ještě převážná část toho popílku, který se nepodařilo zachytit v elektroodlučovačích. Principem odsiřování u všech výrobních bloků v EPC je mokrá vápencová vypírka kouřových plynů. Měl jsem možnost detailně poznat oba dva typy konstrukčního a technologického uspořádání odsiřovacího zařízení, které jsou v EPC instalovány. Prohlédl jsem si kompletní proces odsíření a celé odsiřovací zařízení s jeho třemi základními
okruhy.
Okruh
spalin,
okruh
vápencové
suspenze
a
okruh
energosádrovcové suspenze. I zde jsem využil odstávky jednoho bloku a prohlédl si vnitřní prostor samotné odsiřovací jednotky (absorbéru nebo také pračky), ve které se výše zmíněné tři základní okruhy stýkají a zajišťují tak proces odsiřování. Stejně jako u odpopílkování, tak i u odsíření vzniká problém, co s s odpadním produktem odsíření. Jde o vlhký energosádrovec. Měl jsem možnost nahlédnout na 16
Praxe
Jan Černohlávek
další zpracování energosádrovce. Prohlédl jsem si briketovací zařízení, z něhož se vyrobené brikety z energosádrovce používají v cementárnách jako náhrada přírodního sádrovce a využívá se tam jako regulátor tuhnutí cementu. K jinému zpracování energosádrovce, které jsem si detailně prohlédl bylo určeno zařízení, jenž energosádrovec nejprve vysuší při teplotě 140°C a následnou kalcinací (tj. vypalováním při teplotě 180°C) se energosádrovec p řeměňuje v sádru. Technologické zařízení je uzpůsobeno na dodávku sádry ve formě prášku do zásobních sil. Z těchto sil je pak sádra dále dopravována k odběratelům, např. pro výrobu sádrokartonových desek používaných ve stavebnictví.
Elektroprovoz Zde jsem získal detailní informace o generátoru (alternátoru), jeho chlazení, jmenovitém výkonu a dalších charakteristikách. Prohlédl jsem si technologii a zařízení celého elektroprovozu včetně velína. Seznámil jsem se s vlastní spotřebou elektrické energie EPC a její zajištění, které je kryto odbočkovým transformátorem od vlastního alternátoru nebo přes transformátory vlastní spotřeby z venkovní sítě 110 kV. Nahlédl jsem i na dieselagregát 200 kVA, který je automaticky spouštěn při selhání obou výše uvedených zdrojů, a který umožňuje spolehlivý doběh všech zařízení bloku. Prohlédl jsem si zařízení na vyvedení elektrického výkonu z EPC. Diskutoval jsem na téma „ostrovních provozů“ energetických zdrojů a jejich řešení. Seznámil jsem se s problematikou přifázování energetických zdrojů a zapojení EPC do elektrizační soustavy a její řízení z centrálního dispečinku.
Řídící systémy Nahlédl jsem do řídících a kontrolních systémů výrobních bloků EPC. Seznámil jsem se s inovacemi v oblasti řídících systémů, počítačových sítí a datových rozvodů, kterými EPC v posledních letech prošla. Byl mi představen nový centrální velín, ze kterého je možné ovládání celé elektrárny. Prostřednictvím inovované počítačové sítě je umožněn vedoucím pracovníkům elektrárny okamžitý přístup ke všem důležitým údajům o provozu a ekonomii provozu.
Ekonomie provozu Zde jsem se seznámil s celkovou situací v oblasti ekonomie a ekonomického provozu. Získal jsem informace o vlivu ekologického programu na ekonomiku 17
Praxe
Jan Černohlávek
elektráren, o měrné spotřebě paliva, o poruchovosti elektrárny, o účinnostech jednotlivých technologických celků i celkové účinnosti celé elektrárny. Seznámil jsem se s podrobným sledováním provozních veličin a jejich ekonomickým propočtem, ze kterého rychle vyplyne jakákoliv neshoda a je možné rychle učinit taková opatření, která budou ekonomicky přijatelná.
Ekologický program EPC a životní prostředí Byl jsem seznámen s technickým a ekologickým programem elektrárny, který se zaměřuje na zásadní omezení tvorby všech emitovaných škodlivin a nežádoucích odpadů. S jeho historií i současností. Diskutoval jsem o filozofii elektroenergetiky v ekologii a ekonomii, o úrovni civilizace a jejím trvale udržitelném rozvoji. Seznámil jsem se s tvorbou škodlivin, emisními a imisními limity, jejich monitoringem a dodržováním v rámci EPC. Detailně jsem měl možnost objasnit si všechny oblasti, kterými se ekologie EPC zabývá (omezení polétavého prachu, snižování oxidu siřičitého, oxidů dusíku, oxidu uhelnatého i oxidů uhličitého, snížení množství nedopalu ve strusce). Poznal jsem výrobu stavebních hmot z odpadů z EPC a tím jejich další využití. Seznámil jsem se s úložištěm odpadů a složištěm popelovin a jejich rekultivací a ozeleněním. Odborníci z EPC mají starost také o mikroklima přímo v areálu EPC. Společně s nimi jsem si prošel jednotlivé zařízení a technologie upravující toto mikroklima. Jedná se zejména o likvidaci prašnosti (zkrápění přesypů pásových dopravníků, rekonstrukce zauhlování), rekonstrukci a inovaci chladicích věží (výměna blánových systémů za ekologičtější materiály, zvýšení chladícího efektu), snížení hlučnosti (technické úpravy vzduchovodů, kouřovodů a ventilátorů). K zlepšení mikroklimatu také přispívá nová sadová
úprava.
18
Praxe
Jan Černohlávek
Zhodnocení dosavadní praxe V dosavadní kariéře jsem získal významné profesionální domácí i zahraniční zkušenosti. Setkal jsem se s mnoha lidmi na obchodních jednáních nebo firemních setkáních s kolegy a kolegyněmi. Tyto setkání s odborníky ve svém oboru z celého světa rozšířilo mé zorné pole a samozřejmě můj akční rádius. Do budoucna chci získané zkušenosti z praxe spojit s poznáním ze studia a přenést do některé z velkých společností na energetickém trhu. Hledám pozici, kde bych mohl spojit mé zkušenosti s obchodem a s prací s lidmi, s mým kmenovým oborem na univerzitě a nejnovějšími technologiemi. Na ČVUT v Praze jsem absolvoval zaměření Technika prostředí a tepelná technika, které jsem zakončil bakalářským titulem. Nyní, při zaměstnání, dokončuji na téže univerzitě inženýrský obor Energetické stroje a zařízení.
Praha, 29/04/07 Jan Černohlávek (5. roč./3 sk. 771228/2402)
19
