Právo aktuálně. Věřitelé mohou popírat pohledávky přihlášené v insolvenčním řízení. Obsah:

Vydání Květen 2011 | www.roedl.cz

Obsah: Právo aktuálně > Věřitelé mohou popírat pohledávky přihlášené v insolvenčním řízení Daně aktuálně > Tuzemský reverse-charge v boji proti podvodům na DPH Ekonomika aktuálně > Nezapomeňte na řádné uložení firemních dokumentů Podnikové poradenství aktuálně > Pojištění odpovědnosti členů statutárních orgánů a vedoucích pracovníků společnosti

Právo aktuálně > Věřitelé mohou popírat pohledávky přihlášené v insolvenčním řízení Václav Vlk | 31. března 2011 nabyla účinnosti novela insol-

venčního zákona, která umožňuje přihlášeným věřitelům, aby za podmínek stanovených insolvenčním zákonem popírali pohledávky, které přihlásili do insolvenčního řízení jiní věřitelé. V následujícím textu si tuto novou právní úpravu přiblížíme. Insolvenční zákon, účinný od 1. ledna 2008, přiznával právo popírat pravost, výši a pořadí přihlášených pohledávek pouze dlužníkovi a insolvenčnímu správci, nikoli jednotlivým věřitelům. Ústavní soud svým nálezem ze dne 01.07.2010, sp. zn. Pl. ÚS 14/10, shledal stav, kdy věřitelé nemají možnost popřít pohledávku jiného věřitele, neústavním. Reakci zákonodárce představuje novela insolvenčního zákona publikovaná ve Sbírce zákonů pod číslem 69/2011 Sb., která s  účinností ke dni 31. března 2011 do insolvenčního zákona popěrné právo přihlášených věřitelů zavádí. Zákonodárce si byl vědom toho, že není žádoucí obnovit bez dalšího stav, který zde byl do 31. prosince 2007, tj. v  době účinnosti zákona o konkursu a vyrovnání, tedy přiznat věřite-

lům popěrné právo bez jakýchkoli omezení. „Smyslem insolvenčního zákona je účinné a rychlé řešení dlužníkova úpadku, nikoli podporování mnohdy jen taktických sporů mezi jednotlivými věřiteli,“ uvádí se v důvodové zprávě k novele. Popěrné právo přihlášených věřitelů je proto vázáno na splnění početných podmínek. V prvé řadě je třeba uvést, že věřitel, jehož pohledávka byla popřena jiným přihlášeným věřitelem, nepozbývá hlasovací právo, které vykonává na schůzi věřitelů. Věřitel může pohledávku jiného věřitele popřít pouze písemně. Popření pohledávky musí mít stejné náležitosti jako žaloba podle občanského soudního řádu a musí z něj být patrno, zda se popírá pravost, výše nebo pořadí pohledávky. Popření pohledávky může věřitel učinit pouze na předepsaném formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. K popření pohledávky se přihlíží jen tehdy, obsahuje-li podání veškeré náležitosti a  je doručeno insolvenčnímu soudu nejpozději 3  pracovní dny před dnem konání přezkumného jednání o popřené pohledávce. Po uplynutí uvedené lhůty již nelze měnit uplatněný důvod popření. Insolvenční soud může do skončení přezkumného jednání o  popřené pohledávce rozhodnout, že popření pohledávky přihlášeným věřitelem odmítá, neboť je zjevně bezdůvodné či se k němu nepřihlíží kvůli formálním nedostatkům. Pokud insolvenční soud popření pohledávky neodmítne, považuje se

2 | 3 Mandantenbrief | Vydání Květen 2011

Daně aktuálně > Tuzemský reverse-charge v boji proti podvodům na DPH Václav Olšanský | Jak jsme Vás již informovali v prosinco-

popření pohledávky za žalobu, kterou tento věřitel uplatňuje u insolvenčního soudu své popření vůči věřiteli, který pohledávku přihlásil. Nedosti na tom: popírající věřitel je povinen složit do 15 dnů po skončení přezkumného jednání o popřené pohledávce u insolvenčního soudu jistotu na náklady řízení o  popřené pohledávce (tzv. incidenčního sporu), a to ve výši 10 tisíc korun. Insolvenční soud může nad to popírajícímu věřiteli uložit, aby složil rovněž jistotu k  zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla věřiteli popřené pohledávky nedůvodným popřením pohledávky. Insolvenční soud tak učiní pouze na návrh věřitele popřené pohledávky, který doloží, že mu vznik takové škody nebo jiné újmy zjevně hrozí. Na výši této jistoty se přiměřeně použijí ustanovení občanského soudního řádu o  jistotě u  předběžného opatření. Výše této jistoty činí v obchodních věcech pravidelně 50 tisíc korun, přičemž insolvenční soud může rozhodnout i  o  jejím navýšení. Nebude-li jistota složena, insolvenční soud žalobu odmítne. Můžeme tak shrnout, že novela insolvenčního zákona sice přihlášeným věřitelům právo popřít pohledávku přihlášenou jiným věřitelem přiznává, zároveň však výkon takového práva podmiňuje splněním určitých podmínek, čímž popěrné právo přihlášeného věřitele významně odlišuje od popěrného práva insolvenčního správce. Pokud přihlášený věřitel zvažuje, zda pohledávku jiného z věřitelů v insolvenčním řízení popřít, neměl by úskalí s tím spojená, která jsme se snažili tímto textem ve stručnosti představit, přehlédnout.

Kontakt pro další informace: Mgr. Václav Vlk Advokát/Associate Partner Tel.: +420 236 163 720 E-mail: [email protected]

vém čísle, novela zákona o DPH v rámci boje proti podvodům v oblasti DPH zavedla od 1. dubna 2011 u vybraných transakcí nový způsob uplatnění DPH. Tento nový způsob spočívá v tom, že při obchodu mezi dvěma plátci DPH v tuzemsku má povinnost přiznat DPH kupující namísto prodávajícího. Tento způsob je také označován jako tzv. „Tuzemský reverse-charge“. V  zákoně o  DPH je tuzemský reverse-charge upraven v paragrafech 92a – 92e a v Příloze č. 5. V článku jsou uvedeny některé důležité informace k praktickému uplatnění tuzemského reverse-charge.

Plnění podléhající tuzemskému reverse-charge Tuzemský reverse-charge se v současnosti uplatňuje například při převodu povolenek na emise skleníkových plynů nebo při dodání zboží, které je vymezeno v příloze č. 5 k zákonu o DPH, a to včetně dodání tohoto zboží po zpracování v podobě čištění, leštění, třídění, řezání, štěpení, lisování nebo odlévání do ingotů. Podmínkou je, že poskytovatel i příjemce daného plnění jsou plátci DPH. Ve  výše uvedené příloze č. 5 je předmětné zboží vymezeno číselným kódem harmonizovaného systému popisu a názvem zboží. Příloha č. 5 je poměrně rozsáhlá a je zde například uveden číselný kód „4707“ s navazujícím popisem “Sběrový papír, kartón nebo lepenka (Odpad a výmět)“ nebo číselný kód „7112“ s navazujícím popisem “Odpad a šrot ze železa nebo oceli; přetavený odpad ze železa nebo oceli v ingotech“. Od 1. ledna 2012 se tuzemský reverse-charge bude uplatňovat také na stavební práce odpovídající číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43 platnému od 1. ledna 2008. Tuzemský reverse-charge nebude v  současnosti uplatňován v  případě dodávek benzínu a  nafty, protože návrh na jeho uplatnění v této oblasti nebyl přijat.

Uplatnění DPH a daňové doklady Plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění v režimu tuzemského reverse-charge, je povinen vystavit pro plátce, který je příjemcem tohoto plnění, upravený běžný daňový doklad, a to do 15 dnů ode dne uskutečnění plnění. Na tomto daňovém dokladu

nesmí být uvedena výše DPH. Naopak zde musí být uvedena informace, že výši DPH je povinen doplnit a  přiznat plátce, pro kterého se uskutečnilo plnění. Plátce, který uskutečnil plnění, je povinen zahrnout uvedenou transakci do svého daňového přiznání k DPH za zdaňovací období, ve kterém se toto plnění uskutečnilo. Plátce, který přijal zdanitelné plnění v režimu tuzemského reverse-charge, je povinen příslušnou DPH vypočítat a doplnit ji na daňový doklad přijatý od plátce, který uskutečnil plnění. Při výpočtu DPH se v  tomto případě vychází z  toho, že cena zaplacená za příslušné plnění je v úrovni bez DPH. Tento plátce je povinen zahrnout vypočtenou částku DPH do svého daňového přiznání k DPH za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo plnění. Příjemce plnění ani poskytovatel tohoto plnění nepřiznávají v přiznání k DPH případnou platbu, která byla zaplacena před datem uskutečnění plnění.

Podání v elektronické formě lze uskutečnit: > Datovou zprávou prostřednictvím Daňového portálu české daňové správy; datová zpráva musí být opatřena uznávaným elektronickým podpisem, nebo > Datovou zprávou bez uznávaného elektronického podpisu podanou prostřednictvím Daňového portálu české daňové správy, pokud je toto podání správci daně do 5 dnů potvrzeno nebo > Opakováno písemně, a nebo > Datovou zprávou prostřednictvím datové schránky. K  vytvoření souboru v  předepsaném formátu a  struktuře „.XML“ pro odeslání do datové schránky správce daně lze využít službu Elektronická podání pro daňovou správu (EPO) na internetové adrese „http://eds.mfcr.cz“. Aplikace na této internetové adrese umožňuje vytvořit a uložit soubor v předepsaném formátu a struktuře pro následné odeslání správci daně datovou schránkou.

Vedení evidence V souvislosti s tímto novým způsobem uplatnění DPH má prodávající i  kupující povinnost vést a  správci daně předkládat předepsanou evidenci. Podrobnosti k  vedení evidence byly uveřejněny na internetových stránkách Ministerstva financí „www.mfcr.cz“. Podrobnosti k  předkládání zmiňované evidence jsou uvedeny v  pokynu generálního finančního ředitelství D-4 na internetových stránkách České daňové správy „cds.mfcr.cz“. Výpis z  evidence pro daňové účely je povinen správci daně předložit plátce, který v daném zdaňovacím období uskutečnil zdanitelné plnění v  režimu tuzemského reverse-charge. Obdobně je výpis z evidence pro daňové účely povinen předložit plátce, pro kterého bylo v daném zdaňovacím období uskutečněno zdanitelné plnění v režimu tuzemského reverse-charge. Pokud je plátce v postavení, kdy v daném zdaňovacím období jednak sám pro jiného plátce uskutečnil zdanitelné plnění v režimu tuzemského reverse-charge, ale i přijal zdanitelné plnění v tomto režimu, pak předkládá správci daně dva výpisy z evidence, a to samostatně za uskutečněná plnění v režimu tuzemského reverse-charge a samostatně za přijatá plnění v režimu tuzemského reverse-charge. Výše uvedený výpis z evidence pro daňové účely musí plátce předložit správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání k DPH za dané zdaňovací období. Tento výpis z evidence musí být podán pouze v elektronické podobě a na předepsaném formuláři. Tato podání musí být ve formátu a struktuře „.XML“. Bližší informace k tomuto formátu a struktuře jsou uveřejněny na internetových stránkách MFČR.

Kontakt pro další informace: Ing. Václav Olšanský Daňový poradce Tel.: +420 236 163 750 E-mail: [email protected]

Ekonomika aktuálně > Nezapomeňte na řádné uložení firemních dokumentů Jana Kocurková a Martina Nagyová | Nejen po dobu trvání účetní jednotky je důležité řádně uchovávat účetní a jiné doklady. Zajištění správného a efektivního uchovávání dokumentů je v zájmu každé společnosti. V souvislosti s technickým pokrokem je také třeba připomenout některé důležité zásady při archivaci dokumentů v elektronické formě.

Doklady a dokumenty, se kterými účetní jednotka pracuje či se podle nich řídí, musí být archivovány. Doba archivace se u  jednotlivých druhů dokladů liší (3 až 30 let). Liší se také právní normy, které upravují, jak dlouho by měl podnikatel konkrétní doklad uchovávat. A konečně lišit se budou také archivační povinnosti v závislosti na podnikatelském subjektu.

4 | 5 Mandantenbrief | Vydání Květen 2011

Úschova dokladů v účetní jednotce Firemní doklady by měly být po zákonem stanovenou lhůtu (tzv. skartační lhůtu) uloženy ve spisovně, a to ať již vlastní či externí. S ohledem na rostoucí množství dokladů a obvykle nedostatečné prostory k jejich skladování je stále častěji využívána možnost převedení a uchovávání dokladů v elektronické formě. Nosiče dat tak mohou nedostatek prostoru vyřešit. Na techniku je myšleno i v zákonech, jimiž se archivace jednotlivých dokumentů řídí. Nejpečlivěji vymezuje formu záznamů zákon o účetnictví. Ten kromě listinné podoby dokladu zmiňuje také podobu smíšenou a technickou, kterou může představovat například CD. Ať už se však doklady nacházejí v jakékoli formě, musí splňovat podmínku čitelnosti pro fyzickou osobu. V  opačném případě musí být jejich čitelnost zajištěna odpovídajícím technickým vybavením. Kromě toho musí podnikatel dohlédnout na to, aby jeho účetní záznamy byly po celou dobu archivace ochráněny před zneužitím, poškozením, zničením, neoprávněnou změnou, ztrátou nebo odcizením. Při digitalizaci dat je tedy nutné zajistit jejich dlouhodobou čitelnost a prokazatelnost. Pro účetní jednotku to znamená zejména to, že pokud má data uložena v určitém formátu, musí sledovat, zda je tento formát v  souvislosti s  vývojem informačních technologií stále čitelný. V opačném případě je nutné data „překlopit“ do formátu, který čitelnost umožní. Prakticky to znamená, že po dobu skartační lhůty by měl někdo pravidelně zjišťovat čitelnost a použitelnost digitálních souborů na archivních nosičích.

Archivační lhůty dokumentů V souvislosti s povinností vedení účetnictví vznikají účetní doklady, které musí účetní jednotka podle paragrafu 31 zákona o účetnictví archivovat po skončení účetního období: > účetní závěrka, výroční zpráva – 10 let > účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy – 5 let > účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají vedení účetnictví – 5 let Je třeba také upozornit na paragraf 32 zákona o účetnictví – v  případě záručních lhůt a  reklamačních řízení, či účetních záznamů, které se týkají nezaplacených pohledávek či nesplněných závazků, mohou být tyto lhůty prodlouženy. Účetní jednotky, které mají zaměstnance, musí také podle paragrafu 35a zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, vést odpovídající personální evidenci

zejména v souvislosti s důchodovým pojištěním zaměstnanců. Archivovat se musí dokumenty od roku, který následuje po roce, kterého se dokumenty týkají: > stejnopisy evidenčních listů – 3 roky > mzdové listy, účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění – 30 let (u  starobního důchodu pouze 10 let) > u obchodní společnosti (a obdobně i družstva) seznam společníků, členů statutárního orgánu, dozorčí rady a přehled, kdy tato společnost neodvedla pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti – 6 let (3 roky po zaplacení dlužného pojistného) Podnikatelé – plátci daně z  přidané hodnoty – nesmí zapomenout založit do svého archivu také daňové doklady. Podle § 27 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, se tyto doklady skladují 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo plnění. To znamená, že plátce se čtvrtletním zdaňovacím obdobím má v některých případech lhůtu pro uchovávání dokladů delší než plátce se zdaňovacím obdobím měsíčním.

Spisová služba Zákon neukládá soukromě právním subjektům povinnost vést spisovou službu. Je však v zájmu podnikatele, aby ve své firmě zajistil odbornou správu dokumentů a  jejich bezproblémový oběh. Pro oběh dokumentů ve firmě může vypracovat například interní směrnici, která bude obsahovat zejména seznam dokumentů, které jsou nejdříve předmětem oběhu a  potom archivace. Dále zde může stanovit přesná práva a povinnosti kompetentních pracovníků ve firmě, kteří přicházejí s  firemními dokumenty do styku. Účetní jednotka by si také měla zpracovat archivní a skartační řád – tedy pravidla, jak ukládat dokumenty ve společnosti a jak je likvidovat.

Skartace a splnění povinností ve vztahu ke státnímu archivu Po uplynutí lhůty, kdy je nutné dokumenty uchovávat v účetní jednotce, nebo při zániku podnikatelského subjektu zapsaného v obchodním rejstříku, přichází v úvahu jejich skartace. Předtím však musí podnikatel nabídnout oblastnímu archivu k archivaci ty dokumenty, které mají trvalou hodnotu – blíže viz příloha 1 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě (například zakladatelské dokumenty, stanovy, zápisy z  valných hromad, účetní závěrky a  výroční zprávy včetně zpráv auditora, mimořádné inventarizace majetku při vzniku, dělení nebo likvidaci účetní jednotky, propagační materiály). Ve věci takzvaného skartačního řízení (případně i mimo skartační řízení) může samozřejmě požádat příslušný oblastní archiv o pomoc a odbornou radu.

Účetní jednotka zpracuje skartační návrh tak, že vytvoří soupis dokumentů, které chce zničit, označí dokumenty skartačními znaky, připojí průvodní dopis a pošle jej příslušnému státnímu archivu. Státní archiv následně vybere archiválie a vypracuje o  tomto kroku protokol. Jeho součástí je povolení zničit dokumenty, které nemají trvalou hodnotu a  u  kterých uplynula skartační lhůta. Podceňovat povinnost vůči státnímu archivu se obchodním společnostem nevyplácí. Podnikatel zapsaný v  obchodním rejstříku, který zničí dokumenty bez umožnění výběru archiválií příslušným archivem, se vystavuje hrozbě uložení pokuty až do výše 250 tisíc korun.

Kontakt pro další informace: Ing. Jitka Brázdilová Auditorka/Associate Partner Tel.: +420 236 163 340 E-mail: [email protected]

Podnikové poradenství aktuálně > Pojištění odpovědnosti členů statutárních orgánů a vedoucích pracovníků společnosti ALENA SPILKOVÁ A DAVID PRIATKA | Pojištění odpovědnosti členů statutárních orgánů a vedoucích pracovníků společnosti, nebo-li „D&O“ pojištění, je pojištěním odpovědnosti za škodu, kterou způsobily pojištěné osoby svým jednáním ve funkci členů statutárních orgánů právnické osoby. Pojišťovna za pojištěné osoby uhradí škodu společnosti nebo třetím osobám, pokud byli jednáním pojištěných statutárních orgánů poškozeni.

Jako mnoho jiných typů pojištění se pojištění D&O poprvé objevilo v USA, a to již ve 30. letech 20. století jako reakce na množící se soudní spory vedené proti manažerům. V ČR je pojištění nabízeno samozřejmě kratší dobu, jelikož až novela obchodního zákoníku z roku 1996 zavedla odpovědnost členů statutárních orgánů za škody způsobené v  jejich funkci. Novela tohoto zákoníku v roce 2001 navíc stanovila, že důkazní břemeno nese v případě sporu žalovaná strana, tj. člen statutárního orgánu.

Postupem času, tak jak se vyvíjí samotné D&O pojištění, začíná i v ČR docházet k uplatňování vzniklých škod z tohoto druhu pojištění a na základě šetření těchto událostí i k výplatám pojistných plnění. Jedna z nejmenovaných pojišťoven působících v  ČR nabízí pro sjednání pojištění D&O pojistný produkt, který byl v roce 2007 v anketě Asociace českých pojišťovacích makléřů vyhlášen jako „Pojistný produkt roku 2007“ a který je dodnes velice úspěšný a nejčastěji sjednávaný. Tento pojistný produkt poskytuje automatické krytí na všechny nové členy orgánů právnické osoby, jejichž funkce vznikla v době trvání pojištění, automatické krytí dceřiných společností a zároveň také automatické krytí s územním rozsahem celý svět včetně USA a  Kanady. Samotné pojištění obsahuje pouze čtyři výluky z pojištění, a to škody vzniklé předchozí nebo předem známou chybou (škody známé před uzavřením pojištění), osobním prospěchem nebo výhodou, na kterou neměla pojištěná osoba právní nárok, znečištěním životního prostředí a škodou na zdraví a věcnou škodou. Jednou z dalších výhod tohoto pojistného produktu je ochrana manažerů po skončení výkonu funkce, kdy zdarma je zakomponováno roční období pro nahlašování nároků v případě neobnovení pojistné smlouvy pro všechny pojištěné osoby a 36 měsíční období pro zjištění a nahlášení nároků pro bývalé manažery a vedoucí pracovníky společnosti. Pojištění je sjednáváno s plnou retroaktivitou, kdy je kryto porušení povinnosti fakticky až od data vzniku společnosti. Pojištění se také vztahuje na jednání proti zaměstnanci (například sexuální obtěžování), diskriminaci rasy nebo pohlaví či na neoprávněnou výpověď. Tato nejmenovaná pojišťovna, která nabízí D&O pojištění v Evropě již 34 let, zavádí jako novinku v roce 2011 nový produkt D&O pojištění, který je primárně určen velkým společnostem, finančním institucím a  společnostem, jejichž akcie jsou veřejně obchodovatelné. Tímto krokem podtrhuje své výsadní postavení v oblasti sjednávání pojištění finančních rizik. Co se týče škodných událostí v  ČR, uzavřel tento pojistitel v roce 2010 osm případů škod, z toho byly vyplaceny tři škody v celkové výši 4 660 000 Kč a zaregistroval kromě již probí-

6 Mandantenbrief | Vydání Květen 2011

hajících škod devět nových nároků na náhradu škody. Celkové náklady na pojistná plnění zde dosahují řádově do 5 milionů korun. Většinou se jedná o  náklady právního zastoupení, které je poskytováno i do zahraničí, kde tyto náklady dosahují značně vyšších částek než-li v  ČR. Typickými příklady škodných událostí mohou být například žaloby minoritních akcionářů, akcionářů vůči současným členům představenstva, ale také například vůči členům bývalým. Přestože nejvíce pojistných událostí vzniká na územích USA, Kanady a Austrálie, stále více k pojistným událostem dochází i v Evropě, kde v roce 2010 jen tato nejmenovaná pojišťovna zaznamenala 1 000 nahlášených škod v rámci D&O pojištění. Dle provedených šetření jsou nároky téměř ze ¾ vymáhány soudně a největší podíl na vznesených nárocích mají státní a obdobné instituce, akcionáři společností, ale žalobcem je také v mnoha případech samotná společnost (pojistník), kdy je vymáhána úhrada škody po konkrétní fyzické osobě.

Mandantenbrief Květen 2011 , č. 5 Vydává Rödl & Partner Consulting, s.r.o., IČ: 25724231 110 00 Praha 1, Platnéřská 2 Telefon: +420 236 163 111, Fax: +420 236 163 799 Vychází měsíčně MK ČR E 16542 Redakce: Ing. Jana Švédová Více informací naleznete na www.roedl.cz

Jelikož jsou rozhodnutí členů statutárních orgánů a vedoucích pracovníků společnosti v dnešní době neustále složitější a složitější, je zákonitě větší pravděpodobnost toho, že daná osoba při své činnosti může učinit nevědomě chybu, která může mít dalekosáhlé důsledky. Pro takovéto případy je jedinou možnou ochranou sjednání D&O pojištění, které v případě Vašeho zájmu pro Vaši společnost velice rádi zajistíme. Jsme registrovaná pojišťovací makléřská společnost a naše služby pro Vás budou zcela bez nároku na honorář.

Kontakt pro další informace: Alena Spilková Podniková poradkyně Associate Partner Tel.: +420 236 163 400 Fax: +420 236 163 499 E-mail: [email protected]