Právní úprava uzavírání pojistných smluv a jejich ukončování

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Právní úprava uzavírání pojistných smluv a jejich ukončování Bakalářská práce

Autor:

Lenka Kalivodová Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

Mgr. Petr Gruber

Duben 2009

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Hrádku dne 25. března 2009

Lenka Kalivodová

Poděkování: Ráda bych využila možnosti písemného poděkování, které chci věnovat vedoucímu práce – Mgr. Petru Gruberovi za veškeré konzultace a rady ohledně psaní této práce. Rovněž mé poděkování

patří

JUDr.

Šárce

Plocarové,

Ph.D.

za přínosný a srozumitelný seminář k bakalářské práci.

a

Ing.

Marcele

Soldánové

Anotace práce: Stěžejním cílem práce je seznámení se se základními pojmy, vymezenými zákonem o pojistné smlouvě, a dále s právní úpravou uzavírání a ukončování pojistných smluv. V jednotlivých kapitolách jsou připojeny osobní postoje k zákonným procesům a právním úpravám s navržením úprav či změn dané problematiky ve snaze ke zjednodušení procesu při propojení teorie a praxe. Dále je práce zaměřena na seznámení se s právy a povinnostmi vyplývajícími z pojistně právních vztahů pro pojistitele i pojistníky, upozorňuje na následky porušení povinností a na uplatňování práv v souvislosti s pojištěním. Také apeluje na svobodné rozhodnutí výběru s jakým pojistitelem by měl pojistník do pojištění vstoupit a na důležitost seznámení se s obsahem pojistné smlouvy před jejím uzavřením. Závěr práce je věnován jednotlivým druhům zániku pojistných smluv, upozorňuje na nutné dodržování zákonem stanovených lhůt a okrajově se dotýká absence zániku pojistné smlouvy s výplatou odkupného.

Thesis annotation: The main objective of this thesis is to familiarise with the basic concepts defined by the Insurance Contract Law, as well as legal regulations of conclusion and termination of insurance contracts. The individual chapters are accompanied by personal attitudes towards the regulatory processes and legal regulations, along with proposing modifications or amendments to these points in question, in order to simplify the process of linking theory and practice. In addition, the thesis is focused on getting acquainted with the rights and duties arising from insurance and legal relations for insurers and policyholders, and draws attention to consequences of breach of duties, as well as exercise of rights in relation to insurance. It also appeals to free decision of an insurer in the process of selecting a policyholder to conclude an insurance contract with, and the importance of familiarity with the contents of an insurance contract before its conclusion. Conclusion of this thesis is devoted to individual types of termination of insurance contracts, draws attention to the necessary compliance with statutory deadlines, and marginally outlines the absence of termination of an insurance contract with payment of a surrender value.

Obsah: 1

Úvod .............................................................................................................................. 5

2

Tuzemský pojistný trh ................................................................................................ 6

3

2.1

Současný tuzemský pojistný trh ....................................................................................................... 8

2.2

Nejvýznamnější pojistitelé na tuzemském pojistném trhu .............................................................. 11

2.3

Česká asociace pojišťoven, Česká kancelář pojistitelů, Česká národní banka ............................. 13

Pojistná smlouva ........................................................................................................ 16 3.1

Obecná ustanovení zákona o pojistné smlouvě.............................................................................. 17

3.2

Vymezení některých zákonem definovaných pojmů ....................................................................... 18

4

Vývoj právní úpravy pojistné smlouvy.................................................................... 20

5

Právní úprava uzavírání pojistných smluv ............................................................. 24

6

5.1

Účastníci pojistného vztahu ........................................................................................................... 25

5.2

Uzavírání pojistné smlouvy ........................................................................................................... 27

5.3

Povinnosti a práva pojistníka, pojištěného a pojistitele ................................................................ 30

5.4

Rozdělení pojištění a povinné smluvní pojištění ............................................................................ 31

5.5

Uzavírání pojistných smluv podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ................. 37

Právní úprava ukončování pojistných smluv.......................................................... 41 6.1

Zánik soukromého pojištění uplynutím doby ................................................................................. 42

6.2

Zánik soukromého pojištění nezaplacením pojistného .................................................................. 42

6.3

Zánik soukromého pojištění dohodou ............................................................................................ 44

6.4

Zánik soukromého pojištění výpovědí ............................................................................................ 44

6.5

Zánik soukromého pojištění odstoupením...................................................................................... 46

6.6

Zánik pojistné smlouvy odmítnutím plnění a zánik výplatou odkupného ....................................... 46

6.7

Zánik pojistné smlouvy dle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ............................ 47

7

Výsledky ..................................................................................................................... 50

8

Závěry a doporučení.................................................................................................. 51

9

Seznam použité literatury ......................................................................................... 52

1 0 Seznam použitých obrázků, grafů, tabulek a příloh ............................................. 54 1 1 Přílohy ........................................................................................................................ 56

4

1 Úvod Jako cíl své práce jsem si vytyčila vysvětlení pojmů, které jsou spojené s právní úpravou uzavírání a ukončování pojistných smluv a zhodnocení jejich použitelnosti v praxi. Pojem pojišťovnictví není v zákoně specifikován. Pojišťovnictví můžeme dovozovat z celkového obsahu zákona a můžeme ho chápat jako specifické odvětví ekonomiky, které zabezpečuje finanční eliminace rizik ekonomických i neekonomických činností člověka. Zahrnuje pojišťovací činnost, zajišťovací činnost a další činnosti, které jsou především zprostředkovatelskou

činností

prováděnou

v souvislosti

s pojištěním,

zajištěním

a poskytováním poradenské činnosti v oblasti pojištění pro fyzické a právnické osoby. Pojišťovnictví zahrnuje všechny pojišťovací a zajišťovací instituce, které mají podle platné právní úpravy povolení k provozování jednotlivých činností v pojišťovnictví. Pojem pojištění je nejčastěji chápán z hlediska principu solidarity, kdy se z vytvořených rezerv finančních prostředků, což jsou příspěvky zájemců o pojištění, hradí škody vyvolané nahodilými událostmi. Účelem pojištění je krýt nebo alespoň zmírnit tíživý dopad vzniku nahodilých událostí na život lidí. Z pojištění mohou být hrazeny i události, o kterých je jisté, že nastanou a nahodilost pak spočívá v tom, kdy nastanou. Příkladem takové události je smrt. Subjektivním přínosem této bakalářské práce je, pro mě jako autora, prohloubení dosavadních znalostí v této problematice vzhledem k souvislosti s mojí profesí, ze které práce vzešla, a ve které se také projeví. Dále pak jako inspirace či k porovnání svých zkušeností a poznatků pro ty studenty, kteří se v dalších letech rozhodnou psát bakalářskou práci pro toto nebo obdobné téma.

5

2 Tuzemský pojistný trh Za historický mezník ve vývoji pojišťovnictví v

našem státě lze považovat vznik

První české vzájemné pojišťovny. První česká vzájemná pojišťovna byla založena v roce 1827 a jejími zakladateli byli František Josef, hrabě z Vrtby a Josef Matyáš, hrabě z Thunu a Hohensteinu. Původním názvem této pojišťovny byl Císařsko-královský privilegovaný český společný náhradu škody ohněm svedené pojišťovací ústav a zpočátku tento ústav provozoval pouze požární pojištění. Pod novým názvem První česká vzájemná pojišťovna začal tento pojišťovací ústav provozovat i jiné druhy pojištění - například pojištění proti krupobití. Počátkem 20. století byla jeho činnost dále rozšířena o pojištění úrazové, životní, zákonné a pojištění proti vloupání. Následovala druhá pojišťovací instituce, která byla založena v roce 1830 v Brně a nesla název Císařsko-královský privilegovaný pospolný ústav pro Moravu a Slezsko. I tento název ústavu byl později změněn na Moravsko-Slezskou vzájemnou pojišťovnu. Zakládání českých pojišťoven a pojišťovacích spolků nastalo ve druhé polovině 19. století, kdy vznikaly rolnické, městské a vzájemné pojišťovny. Právní úprava těchto institucí vycházela z řady nařízení, ale až nařízení č. 31/1896 ř.z., tzv. pojišťovací regulativ zavedl a upravil státní dozor v pojišťovnictví. Jednak regulací zakládání a hospodaření pojišťoven, zabezpečenou

vydáváním koncesí k podnikání, stanovením zásad pro hospodaření

pojišťoven a jednak schvalováním pojistných podmínek a sazeb pojistného. I přes to však docházelo

ke

zhoršení

postavení

role

pojistníků

a

k rozvoji

pojišťovnictví

na mezinárodních trzích. Touto situací byla vyvolána potřeba zavedení účinnější regulace a sjednocení pojistných podmínek v mezinárodním měřítku. Byl proto přijat zákon č. 147/1934 Sb., o zabezpečení nároků pojistníků v pojištění soukromém a o státním dozoru na soukromé pojišťovny. Postupným vývojem bylo veškeré smluvní (soukromé) pojištění znárodněno dekretem prezidenta republiky č. 103/1945 Sb., o znárodnění soukromých pojišťoven. Znárodnění se týkalo více než 700 pojišťoven a pojišťovacích spolků, působících v Československu do roku 1945. Na základě zmocnění bylo zřízeno pět pojišťoven, národních podniků, které vstoupily do práv a povinností dřívějších pojišťoven se sídlem na území Československého státu, včetně zahraničních pojišťoven. 6

tehdejšího

S účinností od 1. ledna 1947 byly zřízeny tyto pojišťovny


Pojišťovna Slavia, národní podnik (dále n. p.)




Pražská pojišťovna, n.p.




První československá pojišťovna, n. p.




Pojišťovna Slovan, n. p.




Nemocenská pojišťovna, n. p.

Existence těchto pěti pojišťoven – národních podniků - měla však krátké trvání. Po roce jejich působení došlo k jejich sloučení. Pojišťovna Slavia, n. p., Pražská pojišťovna, n. p., Pojišťovna Slovan, n. p., Nemocenská pojišťovna, n. p., byly sloučeny s První československou pojišťovnou, n. p., a vznikla První Česká pojišťovna, n.p. Pojišťovnictví se stává zájmem státu a 1. ledna 1953 je vydán zákon č. 85/1952 Sb., o pojišťovnictví, který upravuje některé poměry v pojišťovnictví. V důsledku tohoto zákona přestala být Československá pojišťovna národním podnikem a stala se státním pojišťovacím ústavem s názvem Státní pojišťovna. V roce 1958 získala Státní pojišťovna úplný pojišťovací monopol na základě usnesení valné hromady První české zajišťovací banky v Praze, která se usnesla na své likvidaci. Právní postavení Státní pojišťovny jako státního pojišťovacího ústavu doznalo změny na základě zákona č. 82/1966 Sb., o pojišťovnictví. S účinností od 1. ledna 1967 se Státní pojišťovna stala státní hospodářskou organizací. 1. ledna 1969 byla Státní pojišťovna rozdělena na dva samostatné pojišťovací a zajišťovací podniky, a to na Českou státní pojišťovnu se sídlem v Praze a na Slovenskou státní pojišťovnu se sídlem v Bratislavě. Významným zákonem ve vývoji pojišťovnictví je zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, který nabyl účinnosti dne 28. 5. 1991 a v podstatě zrušil monopol České státní pojišťovny. Nástup tržního hospodářství v naší zemi přinesl mimo jiné i demonopolizaci pojišťovnictví. Vzniklá konkurence pojišťoven spolu s různorodou nabídkou jejich pojistných produktů přivodila vzápětí nástup nové profese pojišťovacího makléře.1 Tento předmětný zákon byl několikrát novelizován. Současná právní úprava pojišťovnictví je dána zákonem č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů.

1

Pojišťovací makléř - je společnost, případně i fyzická osoba, která navazuje smluvní vztah se zájemcem o pojištění, zjišťuje a analyzuje jeho pojistná rizika a navrhuje mu pojistný program s ohledem na svoje znalosti produktů pojišťoven na trhu.

7

2.1

Současný tuzemský pojistný trh

I přesto, že světové trhy zachvátila v současné době finanční krize, je český trh s pojištěním i nadále charakteristický vysokou mírou koncentrace. Předběžné výsledky členů asociace pojišťoven za třetí čtvrtletí roku 2008 nadále vykazují stabilní růst. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku došlo ke zvýšení objemu celkového předepsaného pojistného o 6,2%.2 Tuzemskému trhu dominuje někdejší státní monopolní pojišťovna, kterou nyní vlastní čeští akcionáři. České pojišťovnictví vykazuje trvalý růst hrubého předepsaného pojistného.3 Vzhledem k tomu, že v oblasti pojišťovnictví pracuji několik let, je můj osobní pohled na současný stav pojišťovnictví lehce skeptický. Prozatím se světová krize nijak významně na pojistném trhu v ČR neprojevuje. Jediné, co bylo světovou krizí do současné doby poznamenáno bylo investiční životní pojištění. Především se to týká vložených investic, do tohoto druhu pojištění. Naopak běžný nákup podílových jednotek je nyní pro klienty pojišťoven výhodný. Je ale možné, že se část populace nechá ovlivnit spekulanty a ke světové krizi přispějí nadbytečnými obavami o své finanční prostředky a zaměstnání vypovídáním pojistných smluv a výběrem finančních prostředků u různých bank a spořitelen. V podstatě se zcela ztotožňuji s názorem výkonného ředitele České asociace pojišťoven Tomášem Síkorou, který v jednom ze svých článků4 uvedl že: „ I přes oslabení finančního sektoru celosvětovou krizí lze předběžné výsledky za rok 2008 hodnotit jako stabilní a příznivé. Přesto se v následujícím období zpomalení hospodářského růstu zřejmě nevyhne ani pojišťovnictví.“

2

http://www.cap.cz/Aktuality.aspx?list=vweb/Aktuality&aktualita=24 [cit. 2008-12-08] http://www.pwc.com/cz/cze/about/ind/pojistovnictvi.html [cit. 2008-11-29] 4 http://bankovnictvi.ihned.cz/c4-10004530-34580270-900000_d-pojistny-trh-zpomalil [cit. 2009-03-17]

3

8

Pro přehled uvádím vývoj objemu předepsaného pojistného v ČR Z grafu vyplývá, že životní pojištění zůstává pozadu za neživotním pojištěním, ale křivka v grafu pozvolna vzrůstá, což značí, že i životní pojištění se stává předmětem zájmu občanů. Obtížné však bude překlenout současné období tzv. „finanční krize“ pro celý pojistný trh v České republice.

Graf č. 1

Zároveň je nutno podotknout, že pojistný trh životního pojištění je jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících segmentů finančního trhu. Jeho vývoj však nezávisí pouze na vyspělosti ekonomiky, ale také na životní úrovni obyvatelstva.5 Platná právní úprava pojišťovnictví v České Republice (dále ČR) je obsažena v zákoně č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (dále zákon o pojišťovnictví). Z § 1 tohoto zákona vyplývá, že zákon upravuje v souladu s právem Evropských společenství podmínky provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a dohled nad provozováním penzijního připojištění, vykonávaný Českou národní bankou.

5

http://www.muni.cz/research/publications/773184 [cit. 2009-03-25]

9

Následující tabulka obsahuje přehled činností řídící se zákonem č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví.

A

provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti pojišťovnou nebo zajišťovnou se sídlem na území České republiky provozování pojišťovací činnosti na území České republiky se

B

sídlem na území jiného členského státu Evropské unie a na území států Evropského hospodářského prostoru

Zákon č. 363/1999 Sb.

provozování pojišťovací činnosti na území České republiky

C

pojišťovnou se sídlem na území jiného státu, než je uveden v písmenech A) a B)

D

výkon dohledu v pojišťovnictví Tabulka č. 1

Pojišťovací činnost definuje zákon č. 363/1999 Sb. jako:


Uzavírání pojistných smluv podle zvláštního právního předpisu pojišťovnou (v případě

zvláštního

právního

předpisu

zákon

odkazuje

na

ustanovení

§ 788 odst. 1 občanského zákoníku (dále OZ) je tímto zvláštním právním předpisem zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě)


Správu pojištění a poskytování plnění z pojistných smluv




Poskytování asistenčních služeb a zpracování osobních údajů včetně rodných čísel s těmito činnostmi souvisejících

Podle ustanovení § 2 zákona o pojišťovnictví je dále součástí pojišťovací činnosti:


Nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy pojišťovny




Uzavírání smluv pojišťovnou se zajišťovnami a zajištění závazků pojišťovny vyplývajících z jí uzavřených pojistných smluv




Činnost směřující k předcházení vzniku škod a zmírňování jejich následků

10

Zajišťovací činnost definuje zákon č. 363/1999 Sb. jako:




Uzavírání

smluv,

kterými

se

zajišťovna

zavazuje

poskytnout

pojišťovně

ve sjednaném rozsahu plnění, nastane–li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a pojišťovna se zavazuje platit zajišťovně ve smlouvě určenou část pojistného z pojistných smluv uzavřených pojišťovnou, které jsou předmětem této smlouvy (dále zajišťovací smlouvy)


Uzavírání zajišťovacích smluv mezi zajišťovnami, správa zajištění a poskytování plnění ze zajišťovacích smluv.




Součástí zajišťovací činnosti je nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy zajišťovny

Pojišťovací a zajišťovací činnost může na území České republiky provozovat pouze pojišťovna nebo zajišťovna, které udělila Česká národní banka (dále ČNB) povolení, pokud zákon o pojišťovnictví nestanoví jinak. Nejzákladnějším předpokladem pro podnikání pojišťoven je její založení v povolené právní formě, kterou je podoba akciové společnosti či družstva. Na základě zvláštního právního předpisu má možnost vykonávat pojišťovací činnost i jiná právnická osoba. Tímto zvláštním právním předpisem je zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, který v souladu s právem Evropského společenství upravil pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, zřídil Českou kancelář pojistitelů a vymezil její právní postavení a předmět činnosti.

2.2

Nejvýznamnější pojistitelé na tuzemském pojistném trhu

Na Českém pojistném trhu působí několik desítek pojistitelů. Seznam komerčních pojistitelů působících na tuzemském pojistné trhu je uveden na stránkách České asociace pojišťoven, což je zájmová organizace. Seznam zároveň slouží k zjišťování adres, telefonních čísel či jiných údajů o některém z členů asociace. Kliknutím na vybraný název pojišťovny na internetových stránkách této asociace se zobrazí kompletní kontaktní údaje. Na tuzemském pojistném trhu existuje náročné konkurenční prostředí a rozsah nabídky je v zásadě srovnatelný s jinými státy Evropské Unie. 11

Následujícím grafem se pokouším alespoň nastínit situaci nejvýznamnějších pojistitelů, kteří zaujímají největší podíl na tuzemském pojistném trhu z hlediska počtu klientů a uzavřených pojistných smluv.

5 nejvýznamnějších pojistitelů na tuzemském trhu 7% 8%

Česká pojišťovna a.s

33% 12%

Kooperativa, pojišťovna, a.s., VIG Allianz, pojišťovna a.s. ČSOB, pojišťovna a.s. Generali, pojišťovna, a.s.

15%

ostatní

25%

Graf č. 2

Údaje, které uvádím v grafu jsou přibližné - je však zcela patrné, že konkurenční prostředí na tuzemském pojistném trhu je z části ovlivněno někdejším monopolem České pojišťovny a.s. Zároveň však musím podotknout, že klientela se postupně a rovnoměrně rozděluje mezi pojistitele a osvojila si již možnost využívat pestrou nabídku pojistných produktů i ostatních pojistitelů. Pojistiteli by mělo být toto konkurenční prostředí chápáno jako motivace k tomu být na tuzemském pojistném trhu tím nejlepším a co nejvíce se přiblížit potřebám veřejnosti v oblasti pojištění.

12

2.3

Česká asociace pojišťoven, Česká kancelář pojistitelů,

Česká národní banka

Česká asociace pojišťoven (ČAP) je zájmovým sdružením komerčních pojišťoven vytvořeným podle § 20f občanského zákoníku na organizaci a podporu vzájemné pomoci, Obrázek č. 1

spolupráce a zabezpečení zájmů pojišťoven

a zajišťoven. Svou činnost zahájila 1. ledna 1994. Asociace je právnickou osobou a jejím sídlem je Praha. Od roku 1998 je sdružení též řádným členem Evropské federace národních asociací pojistitelů Comité Européen des Assurances (CEA). Řádných členů ČAP, kterými mohou být pojišťovny podnikající na území ČR v souladu se zákonem o pojišťovnictví, je 27 a dále 2 členové se zvláštním statutem, kterými mohou být specializovaná sdružení pojišťovacích odborníků dále právnické osoby jiné než pojišťovny, působící v komerčním pojišťovnictví a zřízené podle zvláštních zákonů. Posláním ČAP je zastupovat, hájit a prosazovat zájmy členských pojišťoven a jejich klientů ve vztahu k orgánům státní správy, legislativě a dalším subjektům. Dále také podporování zájmů českého pojistného trhu vůči EU, spolupracovat se zahraničními asociacemi a institucemi a podporovat rozvoj pojišťovnictví a pojistného trhu v ČR. Hlavním úkolem ČAP je zpracovávání připomínek k právním předpisům, týkajících se pojišťovnictví, pojištění nebo jiných zájmů pojišťoven a také nezbytné prosazení těchto úprav v české i evropské legislativě. Následně vytvářejí nástroje k zabránění škod a pojistných podvodů, sjednocují pravidla a postupy členů v oblasti technické, informační i statistické; vytvářejí informační nástroje pro veřejnost a objektivně a srozumitelně informují o vývoji pojistného trhu, pojistných produktech a novinkách, přispívají k odborné informovanosti členů a zabezpečují vzdělávání. V neposlední řadě také vytvářejí pravidla etického chování v pojišťovnictví, působí při odstraňování rozporů mezi členy asociace a dbají na dodržování zásad.

13

Česká kancelář pojistitelů (ČKP), je právnickou osobou, která byla zřízena zákonem 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla

a o změně

některých souvisejících zákonů ( zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). De iure vznikla

Obrázek č. 2

30. 7. 1999 vyhlášením zákona 168/1999 Sb., de facto potom 22. 10. 1999 konáním prvního shromáždění členů, které bylo svoláno Ministerstvem financí po udělení prvních povolení k provozování pojištění z provozu vozidla jedenácti pojišťovnám. Povinné členství v ČKP vzniká pojistiteli se sídlem na území ČR nebo pobočce pojistitele z třetího státu pravomocným rozhodnutím České národní banky, kterým mu bylo uděleno povolení k provozování pojištění odpovědnosti. Členství v ČKP zaniká nabytím právní moci rozhodnutí ČNB, kterým bylo pojistiteli odňato povolení k provozování pojištění odpovědnosti nebo dnem, kdy pojišťovna z jiného členského státu pozbyla oprávnění k provozování pojištění odpovědnosti na území ČR. K zániku členství nedochází tedy například prohlášením konkursu na pojistitele nebo úpadkem pojistitele. Tyto rozhodné skutečnosti, vydané ČNB, pro vznik nebo zánik členství pojistitele v ČKP je povinen pojistitel bez zbytečného odkladu písemně oznámit ČKP. Mezi hlavní činnosti ČKP patří vyhlašování minimálních sazeb pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, správa garančního fondu tohoto pojištění a spolupráce se státními orgány ve věci pojištění odpovědnosti. Působnost ČKP je vymezena zákonem 168/1999 Sb. v § 18 a v § 29


spravuje garanční fond;




provozuje hraniční pojištění a informační středisko;




zabezpečuje plnění úkolů souvisejících s jejím členstvím v Radě kanceláří;




uzavírá

dohody

s kancelářemi

pojistitelů

cizích

států,

informačními

středisky a orgány pověřenými v jiných členských státech vyřizováním žádostí o náhradní plnění a zabezpečuje úkoly vyplývající z těchto dohod;


spolupracuje se státními orgány ve věcech týkajících se pojištění odpovědnosti;




vede evidenci a statistiky pro účely pojištění odpovědnosti;




podílí se na předcházení škodám v provozu na pozemních komunikacích a na předcházení pojistným podvodům v pojištění souvisejícím s provozem vozidel; 14

Orgány ČKP jsou:


shromáždění členů




správní rada




kontrolní komise




výkonný ředitel

Česká národní banka (ČNB)

je ústřední

(centrální) bankou České republiky. Je orgánem vykonávajícím

dohled

nad

finančním

trhem.

Je zřízena Ústavou České republiky a svou činnost Obrázek č. 3

vyvíjí v souladu se zákonem č. 6/1993 Sb., o České

národní bance a dalšími právními předpisy. Má postavení veřejnoprávního subjektu se sídlem v Praze. Jsou jí svěřeny kompetence správního úřadu v rozsahu stanoveném zákonem. Hospodaří samostatně s odbornou péčí s majetkem, který jí byl svěřen státem. Její činnosti lze upravovat pouze na základě zákona. Nejvyšším řídícím orgánem ČNB je bankovní rada, jejímiž členy jsou guvernér, dva víceguvernéři a čtyři vrchní ředitelé. Všechny bankovní rady jmenuje prezident republiky na šestileté období. Hlavním cílem činnosti ČNB je péče o cenovou stabilitu. Rovněž ČNB podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády, pokud však není tento vedlejší cíl v rozporu s cílem hlavním. V souladu se svým hlavním cílem ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, vykonává devizový dohled a také dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami a institucemi elektronických peněz. Jako ústřední banka poskytuje ČNB bankovní služby pro stát a veřejný sektor.

15

3 Pojistná smlouva Pojistná smlouva je právní dokument vytvořený písemnou formou, jehož obsahem jsou smluvní ujednání a podmínky pojistného vztahu, které jsou závazné pro smluvní strany. Pojistnou smlouvu lze také definovat jako dvoustranný právní úkon, na jehož základě vzniká a trvá smluvní pojištění. Současnou právní úpravou pojistné smlouvy je zákon č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě). Pojistná smlouva je v ustanovení § 2 zákona o pojistné smlouvě výslovně zařazena mezi smlouvy o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a zároveň se pojistník zavazuje platit pojistiteli pojistné. Na základě pojistné smlouvy sice vzniká mezi účastníky synallagmatický6 závazkový právní vztah, to však automaticky neznamená, že by povinnost účastníků poskytnout si navzájem plnění byla z povahy věci vzájemně podmíněna tak, že by například vznik závazku pojistitele vyplatit pojistné plnění byl vázán na splnění vzájemné povinnosti pojistníka zaplatit pojistné a naopak. Pojem nahodilá událost, zmíněný v předchozím odstavci, můžeme v právním pojetí chápat jako skutečnost, která je možná a u které není jisté, zda v době trvání

soukromého

pojištění vůbec nastane nebo není známa doba jejího vzniku. Součástí pojistné smlouvy jsou podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě pojistné podmínky, jejichž pojem není zákonem o pojistné smlouvě definován. Pojistné podmínky zpracovává pojistitel a pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen (více v kapitole 3.2.). Pojistné podmínky nelze bez souhlasu pojistníka v průběhu pojištění měnit. Výjimka z povinnosti prokazatelného seznámení pojistníka s pojistnými podmínkami je dána pouze pro pojistnou smlouvu uzavřenou na dálku, kdy mohou být pojistné podmínky sděleny až po uzavření pojistné smlouvy.

6

synallagmatický = vzájemně podmíněný

16

3.1

Obecná ustanovení zákona o pojistné smlouvě

Obecná ustanovení zákona o pojistné smlouvě upravují předmět zákona charakterizující pojistnou smlouvu, uvádí výčet subjektů smluvního vztahu, vymezují základní pojmy, stanoví náležitosti pojistné smlouvy a blíže se zabývají vznikem pojistného vztahu, jeho změnami a zánikem. V zákoně o pojistné smlouvě lze rozlišovat ustanovení trojího typu:

A)

Ustanovení bezvýhradně (výlučně) kogentní Ustanovení výlučně kogentní jsou ta ustanovení od nichž se nelze ve smlouvě dohodou odchýlit. V případě, že by se některý z účastníků smlouvy o takovou dohodu pokusil, byla by důsledkem pokusu absolutní neplatnost těchto úkonů. Za kogentní je třeba považovat vždy ustanovení, která obsahují implicitní nebo explicitní zákaz odchylného ujednání. Naopak jako kogentní není správné kvalifikovat ustanovení, která neobsahují výslovné dovolení odchylného ujednání například klauzuli „nestanoví-li pojistná smlouva jinak“. Příkladem výlučně kogentního ustanovení je: § 1 odst. 2, §§.

B)

Ustanovení relativně, jednostranně kogentní Ustanovení relativně, jednostranně kogentní, resp. jednostranně dispozitivní, vyznívají ve prospěch tzv. klientské strany: například pojištěného, pojistníka, oprávněného či zástavního věřitele. Od takového ustanovení se lze odchýlit, ale nesmí se tak stát v neprospěch některého ze subjektů na klientské straně smlouvy. Odchyluje-li se tatáž smlouva od takového jednostranně kogentního ustanovení zčásti ve prospěch a zčásti v neprospěch pojistníka nebo dalších, třetích osob na klientské straně, platí ta ustanovení zákona, pojistných podmínek, popřípadě ta smluvní ujednání, která jsou ve svém komplexu pro klienta výhodnější, příznivější a prospěšnější. Zatímco klient se nesmí práv, která mu zákon poskytuje, vzdát, popřípadě jinak zhoršit své smluvní postavení, pojistitel naproti tomu o své vůli své smluvní postavení zhoršit může.

17

C)

Dispozitivní ustanovení Dispozitivní ustanovení jsou taková, pro něž neplatí omezení smluvní svobody a strany se od nich mohou platně odchýlit, a to dohodou. Za dispozitivní je nepochybně třeba považovat především všechna ustanovení, která obsahují výslovnou klauzuli o možnosti odchylné dohody v pojistné smlouvě. Například ustanovení § 7 odst. 1, § 10 odst. 4

Zákon o pojistné smlouvě neobsahuje výčet kogentních, popřípadě dispozitivních ustanovení, ale ani interpretační a aplikační vodítko jak kogentnost toho kterého ustanovení zjistit.

3.2

Vymezení některých zákonem definovaných pojmů

Vzhledem k tomu, že jsem již v kapitole o pojistné smlouvě zmínila několik pojmů, které vychází ze zákona o pojistné smlouvě a v celé mé práci se budou opakovat, uvedu jejich výklad pro lepší orientaci a pochopení mé bakalářské práce. Z praxe mohu uvést fakt, že pokud fyzická či právnická osoba v roli pojistníka podepisuje pojistnou smlouvu, těmto pojmům nerozumí, o vysvětlení nežádá a bohužel nežádá ani pojistné podmínky pro nastudování než dojde k samotnému podpisu pojistné smlouvy. Většinou smlouvu podepíší se slovy „já vám věřím“ a do pojistných podmínek nenahlédnou ani po uzavření pojistné smlouvy. Snadno pak dochází k tomu, že se dostává do podvědomí občanů, že zástupci pojišťoven úmyslně účastníky pojištění uvádí vědomě v omyl, či jim nedostatečně vysvětlují vše, co jim zákon ukládá za povinnost a nebo dokonce zneužívají neznalosti zákona. Samozřejmě tato informace nelze popřít se stoprocentní úspěšností. I v této profesi dochází k selhání lidského faktoru, a proto je každý pojistitel povinen své podřízené v oblasti prodeje pojištění nechávat proškolovat a následně nechat přezkoušet. Každý obchodní zástupce musí mít osvědčení, že absolvoval a úspěšně složil odbornou zkoušku pro základní stupeň odborné způsobilosti pojišťovacího zprostředkovatele/samostatného likvidátora pojistných událostí ve smyslu zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí. V souvislosti s výše uvedeným problémem bych chtěla zmínit ještě etická pravidla. Etická pravidla jsou souborem norem chování a jednání vůči klientovi, které se subjekty na trhu rozhodly dodržovat bez ohledu na to, že většinu ustanovení těchto pravidel neupravuje

18

legislativa, respektive mnohdy ani upravovat nemůže. V případě, že klient není spokojen se službou, která mu byla poskytnuta jeho poradcem nebo se domnívá, že byl poškozen a v rámci reklamačního řízení se mu od poskytovatele služby nedostalo takového řešení, se kterým by se klient ztotožnil, má klient tyto možnosti: a) obrátit se na orgán státního dohledu, tedy ČNB, popřípadě na soud; b) obrátit se na příslušné zájmové organizace, asociace či komory. Většina institucí či zprostředkovatelských společností má vlastní etické normy (kodexy), vycházející z etických pravidel asociací, komor a jiných dobrovolných organizací, sdružujících tyto subjekty.7 I já osobně si myslím, že členství v renomovaném profesním sdružení je určitou indicií kvality služeb dané společnosti. Pojistitel = právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost podle zvláštního zákona8 (více kap. 5.1).

Pojistník = je osoba, která uzavřela s pojistitelem pojistnou smlouvu (více kap. 5.1). Pojištěný = je osoba, na jejíž zdraví, život, majetek, odpovědnost za škodu nebo jiné hodnoty 9

pojistného zájmu se soukromé pojištění vztahuje.

Oprávněná osoba = osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění. Obmyšlená osoba = je osoba určená pojistníkem v pojistné smlouvě, které vznikne právo na pojistné plnění v případě smrti pojištěného.

Pojistné nebezpečí = je možná příčina vzniku pojistné události. Pojistné riziko = míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím.

Pojistná hodnota = je nejvyšší možná majetková újma, která může v důsledku pojistné události nastat.

Pojistná doba = doba, na kterou bylo sjednáno soukromé pojištění. Pojistné = úplata za soukromé pojištění. Odkupné = část nespotřebovaného pojistného, ukládaná pojistitelem jako technická rezerva vypočtená pojistně matematickými metodami, k datu zániku soukromého pojištění.

7

http://www.finexpert.cz/Pojisteni/Etika-a-zakony-financnich-poradcu/KAPITOLA-2/sc-30-sr-1-a-23694ch-13248/defalut.aspx [cit. 2008-11-01] 8 Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 9 Soukromé pojištění = pojištění vzniklé na základě pojistné smlouvy

19

4

Vývoj právní úpravy pojistné smlouvy

Pojistná smlouva byla upravena samostatnými zákony jak v Rakousko–Uhersku, tak i v prvorepublikové historii naší země i po druhé světové válce, a to až do roku 1964, tedy do vydání občanského zákoníku. Zákon č. 145/1934 Sb., o pojistné smlouvě, byl v naší historii prvním zákonem, který jednotně upravoval smluvní pojistné právo pro celé území tehdejší Československé republiky. I přesto, že se jednalo o zákon provizorní, a sami jeho autoři počítali s jeho postupnou úpravou v souladu s obdobnými úpravami platnými v evropských státech, vyznačoval se tento zákon vysokou kvalitou. Druhým zákonem o pojistné smlouvě byl zákon č. 189/1950 Sb., kterým se vymezil účel pojištění a upravila se základní práva a povinnosti jeho účastníků pojistné smlouvy. Ve své době byl proto považován za zdařilý, přesto, že se v něm projevily důsledky změněných politicko–ekonomických podmínek. Důraz byl tedy kladen především na ochranu socialistického hospodářství, což jednoznačně vyplývá z ustanovení § 1 odst. 2 zákona: „Vzájemné vztahy účastníků pojistného poměru se upravují tak, aby pojištění chránilo především socialistické hospodářství a pracující lid před ztrátami a podporovalo jejich úsilí o zajištění a rozvoj výroby a o zvýšení životní úrovně, aby však nevedlo k obohacení a nebylo zneužíváno ke škodě socialistické společnosti“. K zákonu č. 189/1950 Sb. se váže řada provádějících předpisů. Přijetím občanského zákoníku v roce 1964 byl zákon o pojistné smlouvě zrušen a do té doby jednotná právní úprava pojistné smlouvy byla přenesena do občanského zákoníku, hospodářského zákoníku a zákoníku mezinárodního obchodu. Tato právní úprava přetrvala až do novely občanského zákoníku provedené zákonem č. 509/1991 Sb., jehož účinnost nastala dnem 1. 1. 1992. Pro oblast pojistného práva se stal významným rok 2004, ve kterém byly přijaty dvě nové právní normy, upravující jak pojistně právní vztah, tak postavení osob zabývajících se uzavíráním pojistných smluv a likvidací pojistných událostí. V prvém případě se jedná o zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a v druhém případě pak o zákon č. 38/2004 Sb., o pojistných zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. Když zmiňuji význam roku 2004 v oblasti pojistného práva nelze opomenout přijetí zásadní novelizace týkající se této oblasti. Jednou z novel je novela zákona č. 363/1999 Sb., 20

o pojišťovnictví uskutečněná zákonem č. 39/2004 Sb., a novela zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla uskutečněná zákonem č. 47/2004 Sb. Dnem 1. 1. 2005 nabyl účinnosti zákon 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů. V oblasti soukromoprávního pojištění došlo v důsledku přijetí tohoto zákona k zásadní změně oproti dosavadnímu stavu, neboť tímto zákonem byla mimo jiné zrušena v občanském zákoníku hlava patnáctá v části osmé, tedy ke zrušení dosavadní úpravy soukromoprávních pojistných smluv. Úprava soukromoprávní pojistné smlouvy tak byla z občanského zákoníku zcela vypuštěna a nahradila ji úprava nová, mající reflektovat úpravu pojistných smluv v právu Evropské unie, obsažená v komentovaném zákoně o pojistné smlouvě.

Samozřejmostí je, že právní vztahy vzniklé z pojistných smluv

uzavřených před 1. 1. 2005 se i nadále budou řídit dosavadními právními předpisy, tedy již jinak zrušenou úpravou § 788 až § 828 občanského zákoníku. Občanský zákoník také zůstává ve vztahu k soukromému pojištění nadále v platnosti jako obecný právní předpis, to znamená, že se jeho obecnými ustanoveními řídí vše, co není upraveno zákonem o pojistné smlouvě, nebo jiným zvláštním právním předpisem. Spousta klientů, kteří mají uzavřenou pojistnou smlouvu před 1. 1. 2005, při řešení problémů týkajících se neplacení, doručování korespondence ze strany pojistitele aj., má snahu řešit tyto problémy dle nové právní úpravy, aniž by se ujistili, kdy do pojistně právního vtahu vstoupili. Z důvodové zprávy k zákonu o pojistné smlouvě vyplývá, že byla potřeba změny dosavadní úpravy ustanovení o pojistné smlouvě v občanském zákoníku. Tato nutnost byla vyvolána několika faktory, přičemž nejvýznamnějším z pohledu tvůrců tohoto zákona byla snaha reagovat na změněné, tj. tržní podmínky v soukromém pojištění a přizpůsobit i tuto oblast soukromého práva některým podmínkám obsaženým v právu Evropských společenství.

21

Základní rozdíly mezi právní úpravou pojistné smlouvy dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a zákona

č. 37/2004 Sb., zákon

o pojistné smlouvě Jedním z hlavních nedostatků úpravy občanského zákoníku byla absence exaktního vymezení základních pojmů. Výklad pojmů bylo nutné dovozovat z textu jednotlivých ustanovení, což často vedlo k nejednotnosti. To nevadilo po dobu trvání monopolu jedné pojišťovny, ale počalo vadit ve chvíli, kdy byl tento monopol prolomen a definice pojmů, které si počali jednotliví pojistitelé ve svých pojistných podmínkách vytvářet, se začaly rozcházet. Zákon o pojistné smlouvě oproti tomuto stavu definuje základní pojmy ve svém § 3 jednotně. Detailnější je v zákoně o pojistné smlouvě také úprava uzavření pojistné smlouvy, především v případě smluvních dodatků, výhrad, omezení nebo jiných změn – oproti původnímu návrhu jakož i úprava počátku pojištění (§6). Oba porovnávané právní předpisy se shodují v základní definici určení počátku pojištění, která vzniká prvním dnem po uzavření pojistné smlouvy, není-li dohodnuto jinak (např. vznik pojištění okamžikem sjednání nebo později). Zákon o pojistné smlouvě však rozšiřuje dispozitivní právo smluvních stran dohodnout, že se pojištění vztahuje i na dobu před uzavřením pojistné smlouvy. V občanském zákoníku tato možnost existovala pouze pro pojištění tykající se mezinárodní dopravy (§ 795). Podle § 791 odst. 1 OZ platila pro právní úkony týkající se pojištění písemná forma, pokud v zákoně nebo v pojistných podmínkách nebylo stanoveno jinak. Snad jedinou výjimkou z písemné formy stanovil § 792 odst.2, který upravoval přijetí návrhu pojistitele na uzavření pojistné smlouvy zaplacením pojistného ve stanovené lhůtě a ve výši uvedeném v návrhu. Tímto konkludentním jednáním došlo k uzavření pojistné smlouvy. Zákon o pojistné smlouvě stanoví, že pojistná smlouva musí mít písemnou formu, s výjimkou případů, kdy zakládá pojištění s pojistnou dobou kratší než 1 rok (krátkodobé pojištění). Připouští i přijetí návrhu pojistitele na uzavření pojistné smlouvy zaplacením pojistného. S ohledem na povinnou písemnou formu dlouhodobých pojistných smluv lze konkludentním jednáním uzavřít pouze pojistnou smlouvu sjednávanou na dobu kratší než jeden rok. Ostatní právní úkony týkající se pojištění musí mít písemnou formu, není-li dále v zákoně o pojistné smlouvě stanoveno jinak nebo není-li jinak dohodnuto v pojistné smlouvě.

22

Rovněž problematika promlčení byla v zákoně o pojistné smlouvě zpřesněna a doplněna. V současné době platí, že právo na plnění z pojištění se promlčí nejpozději za tři roky, a jedná-li se o životní pojištění (§54), za 10 let. Promlčecí doba práva na pojistné plnění počíná běžet za jeden rok po vzniku pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vznikl přímý nárok na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný žádá na pojistiteli úhradu částky, kterou poskytl poškozenému jako náhradu škody, za kterou poškozenému odpovídá. Předcházející úprava OZ byla součástí hlavy osmé, která komplexně upravuje promlčení. Jelikož neobsahovala zvláštní úpravu promlčecí doby, bylo nutné aplikovat obecnou promlčecí dobu podle § 101, a speciálně byl upraven pouze počátek jejího běhu. § 104 stanovil, že u práv na plnění z pojištění počíná běžet promlčecí doba až za rok po pojistné události. Přitom nebylo rozlišováno, zda se jedná o životní či neživotní pojištění. Výkladové problémy předcházející právní úpravy dle OZ nastávaly a dosud ještě nastávají především u odpovědnostního pojištění. Stále se lze ještě setkat s názory, že právo poškozeného uplatněné z pojištění odpovědnosti škůdce (především z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, které zná tzv. přímý nárok poškozeného na plnění od pojistitele odpovědného subjektu) není právem na plnění z pojištění, ale právem na náhradu škody nebo zvláštním právem založeným zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Soudy v takových případech aplikují promlčení dle § 106 nebo obecnou promlčecí dobu bez odkladu počátku jejího běhu. Další změnou, kterou přinesl zákon o pojistné smlouvě je rozlišení dvou základních forem pojištění, kterými jsou škodové a obnosové pojištění. Nová je i úprava tzv. množného pojištění, které vzniká tehdy, vztahují-li se dvě nebo více soukromých pojištění na totéž pojistné riziko pojištěné pro stejné období. Množné pojištění může vzniknout jako soupojištění, souběžné pojištění nebo vícenásobné pojištění. Soupojištění vzniká uzavřením pojistné smlouvy mezi pojistníkem a více pojistiteli zastoupenými vedoucím pojistitelem, a to za jediné pojistné. Souhrn pojistných částek nesmí však přesáhnout hodnotu pojištěného majetku, nebo souhrn limitů pojistného plnění nepřesáhne skutečnou výši vzniklé škody. Vícenásobné pojištění vzniká v případě, kdy souhrn pojistných částek přesahuje pojistnou hodnotu pojištěného majetku nebo souhrn limitů pojistného plnění přesáhne skutečnou výši vzniklé škody.

23

5

Právní úprava uzavírání pojistných smluv

Pojistná smlouva musí mít písemnou formu. V případě, že se pojistná smlouva uzavírá s pojistnou dobou kratší než jeden rok, tedy tzv. krátkodobé pojištění, písemná forma není zákonem vyžadována. Tato pojistná smlouva může být uzavřena např. telefonicky. I v případě uzavření pojistné smlouvy v ústní formě je však pojistitel povinen vydat pojistníkovi pojistku, která slouží k potvrzení o existenci pojištění. Povinnost pojistitele vydat pojistku se vztahuje ke každé pojistné smlouvě. Výjimku však tvoří pojištění tzv. velkých rizik. V případě tohoto druhu pojištění musí být dodržena písemná podoba i u krátkodobých pojistných smluv. Každá ze stran musí obdržet alespoň jedno vyhotovení pojistné smlouvy a totéž platí i v případě změny pojistné smlouvy, pro kterou je stanovena písemná forma. Podstatnými náležitostmi pojistné smlouvy jsou:


určení pojistitele a pojistníka




určení oprávněné osoby




určení, zda se jedná o pojištění obnosové nebo škodové




vymezení pojistného nebezpečí a pojistné události




výše pojistného, jeho splatnost a údaj o tom, zda se jedná o běžné či jednorázové pojistné




vymezení pojistné doby a doby, na kterou byla pojistná smlouva uzavřena




u pojištění osob, bylo-li dohodnuto, že se oprávněná osoba bude podílet na výnosech pojistitele, způsob, jakým se oprávněná osoba na těchto výnosech bude podílet

Určením pojistitele se rozumí uvedení jeho názvu, sídla, členského státu, kde má pojistitel sídlo a u tuzemských právnických osob jejich identifikační číslo. Tyto identifikační údaje musí být uvedeny jak v pojistné smlouvě, tak i v pojistce a pojistitel je oprávněn zabezpečit identifikaci pojistníka, pojištěného a oprávněné osoby při uzavírání a změně pojistné smlouvy. Údaje o těchto osobách je oprávněn vést ve své evidenci. Určující údaje o pojistníkovi jsou odlišné u fyzických a právnických osob. U fyzických osob jsou identifikační údaje jméno, příjmení, adresa bydliště a rodné číslo, případně datum narození, nebylo-li fyzické osobě rodné číslo přiděleno.

24

Určením pojistníka právnické osoby je uvedení obchodní firmy nebo názvu, sídla a identifikačního čísla. Stanovení, zda se jedná o obnosové či škodové pojištění slouží k tomu, aby bylo nepochybné, pod jaký režim pojištění spadá. Pojistné nebezpečí bývá vymezeno v obecné rovině již v pojistných podmínkách a to jako jakýkoli, nebo přesně specifikovaný příčinný děj. Pojistná událost by měla být vymezena jako jev, pokud nenastal za výlukových okolností. Výší pojistného, jeho splatností a to, zda se jedná o pojistné běžné nebo jednorázové, se vymezuje závazek pojistníka platit pojistné a jeho parametry druhu, velikosti, doby plnění a samozřejmě i místa plnění. Pojistnou dobou je určen časový interval, během něhož nenastane- li zánik pojištění, může nastat škodná událost. Jak jsem již zmiňovala v kapitole o pojistné smlouvě, nedílnou součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky, které jsou uvedeny buď přímo v pojistné smlouvě nebo jsou součástí pojistné smlouvy. Pro pojistné podmínky platí, stejně jako pro smluvní ujednání, smluvní volnost limitovaná kogentními ustanoveními zákona. Pojišťovny mohou používat pojistné podmínky, aniž by byly předem schváleny orgánem dohledu nad pojišťovnictvím.

5.1

Účastníci pojistného vztahu

Základními subjekty vztahu založeného pojistnou smlouvou jsou pojistitel a pojistník. Pojistitelem může být právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost podle zvláštního zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví. V postavení pojistitele jako účastníka pojistného vztahu může působit:


pojišťovna se sídlem na území ČR, pokud byla založena jako akciová společnost nebo jako družstvo, a to v rozsahu v jakém jí bylo uděleno povolení ČNB




pojišťovna z jiného členského státu, která je ve smyslu ustanovení § 5a zákona č. 363/1999Sb., o pojišťovnictví oprávněna provozovat pojišťovací činnost na území ČR na základě práva zřizovat své pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby, a to v rozsahu, v jakém jí bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti v zemí jejího sídla

25




pobočka pojišťovny z třetího státu, a to na základě povolení uděleného ČNB

Pojistníkem je osoba, která s pojistitelem uzavírá pojistnou smlouvu a může jím být jak osoba fyzická, tak osoba právnická. Dalšími subjekty v pojistném vztahu jsou pojištěný, oprávněný, obmyšlený a poškozený (více kap. 3.2). Podle zákona o pojistné smlouvě jsou možné čtyři varianty uspořádání osoba a jejich postavení v pojistné smlouvě: 1. Pojistník je osobou shodnou s osobou pojištěného i s osobou oprávněného. 2. Pojistník je osobou shodnou s osobou pojištěného, ale je odlišnou osobou od osoby oprávněného a pojištěný je osobou odlišnou od osoby oprávněného. 3. Pojistník je osobou odlišnou od osoby pojištěného a shodný s osobou oprávněného. Pojištěný je osobou odlišnou od osoby oprávněného. 4. Pojistník je osobou odlišnou od osoby pojištěného a oprávněného. Pojištěný je osobou odlišnou od osoby oprávněného. Ještě

bych

zmínila

pojišťovací

zprostředkovatele,

kteří

provozují

za

úplatu

zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví. Nejsou sice účastníky pojistného vztahu, ale jednají v rámci uzavírání pojistné smlouvy a přispívají tak ke vzniku pojistného vztahu. Právní úprava, týkající se pojišťovacích zprostředkovatelů byla vyjmuta ze zákona o pojišťovnictví a dne 1. 1. 2005 vstoupil v platnost zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona. Tento zákon vznikl proto, že se očekával velmi dynamický rozvoj a významné změny z hlediska komunitárního práva.10 Z pohledu právní teorie jsou pojistník a pojistitel na finančním trhu rovnoprávnými účastníky. Jejich vztah se proto řídí soukromoprávními normami, které upravují vztahy dvou soukromých subjektů. Z ekonomického hlediska tomu tak není. Právní předpisy proto obsahují určitá ustanovení, která mají slabší stranu chránit. Jedná se o tzv. ustanovení na ochranu spotřebitele. Jedním z takových ustanovení je ustanovení § 22 odst. 2 zákona o pojistné smlouvě.

10

Komunitární právo = Právo Evropských společenství

26

5.2

Uzavírání pojistné smlouvy

Uzavření pojistné smlouvy je proces, v jehož průběhu navrhovatel, což může být jak pojistitel, pojistník, tak i osoba zmocněná jedním z navrhovatelů, tj. pojišťovací zprostředkovatel, adresuje druhé straně návrh v písemné podobě s výjimkou krátkodobého pojištění. V tomto návrhu projevuje navrhovatel vůli, tedy navrhuje založení pojistného vztahu. K uzavření pojistné smlouvy je třeba, aby byl návrh přijat ve lhůtě, kterou navrhovatel určil. Není-li určena, je třeba přijmout návrh do jednoho měsíce. Jedná-li se o životního pojištění, u něhož

je k uzavření pojistné smlouvy podmínkou lékařská

prohlídka, je dvouměsíční lhůta pro přijetí návrhu ode dne, kdy osoba, které byl návrh určen, tento návrh obdržela. Akceptant může na návrh reagovat několika způsoby:


návrh přijme – písemnou akceptací, nebo ústní jde-li o krátkodobé pojištění




návrh odmítne




na návrh nereaguje




adresuje navrhovateli nový návrh

Pojistná smlouva je uzavřena tehdy, když navrhovateli dojde sdělení druhé strany o přijetí návrhu nebo lze také přijmout pojistnou smlouvu zaplacením pojistného ve výši uvedené v návrhu. V případě, že je pojistné uhrazeno ve výše zmíněných lhůtách, je pojistná smlouva uzavřena zaplacením pojistného. Domnívám se, že není tento způsob přijetí návrhu pojistné smlouvy zcela jednoznačný. Zákon výslovně neuvádí, kdo má povinnost pojistné ve stanovené výši uhradit, jakým způsobem a zda je pojistná smlouva uzavřena dnem uhrazení nebo dnem, kdy bylo pojistné přijato pojistitelem na jeho účet. Proces uzavření pojistné smlouvy má tyto fáze:


vytvoření návrhu na uzavření pojistné smlouvy navrhovatelem




doručení návrhu na uzavření pojistné smlouvy protistraně




přijetí návrhu protistranou




doručení přijetí návrhu na uzavření pojistné smlouvy navrhovateli

V případě, že přijetí návrhu obsahuje dodatky, výhrady či omezení, které by vyjadřovaly změny proti původnímu návrhu, je považováno přijetí za nový návrh. Nevyjádří-li se druhá 27

strana k novému návrhu ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy jí byl nový návrh doručen, považuje se návrh za odmítnutý. Při uzavírání pojistných smluv je třeba rozlišovat osoby pojistníka a pojištěného. V pojistně právním vztahu mohou být tyto dvě osoby odlišné. Pojistník je ten, kdo s pojistitelem uzavírá pojistnou smlouvu a pojištěný může být někdo jiný. Například vlastník pojišťované věci, či nezletilé dítě, které samo pojistnou smlouvu uzavřít nemůže. V takovém případě, je většinou v postavení pojistníka zákonný zástupce dítěte, či prarodiče, ale samozřejmě musí být smlouva podepsána zákonným zástupcem. Uzavírání pojistné smlouvy a následně i její zrušení náleží tedy pouze pojistníkovi. V případě smrti pojistníka však přechází práva na pojištěného. Soukromé pojištění (pojištění vzniklé na základě pojistné smlouvy) vzniká dnem po uzavření pojistné smlouvy, nebylo-li dohodnuto, že vznikne již uzavřením smlouvy nebo později. Lze také dohodnout, že se soukromé pojištění vztahuje i na dobu před uzavřením pojistné smlouvy. Pojistitel však není povinen poskytnou pojistné plnění, jestliže pojistník v době podání návrhu na uzavření pojistné smlouvy věděl nebo mohl vědět, že pojistná událost již nastala a pojistitel naopak nemá právo na pojistné, pokud v době podání návrhu na uzavření pojistné smlouvy věděl nebo mohl vědět, že pojistná událost nemůže nastat. Existuje i možnost uzavírat pojistné smlouvy na dálku. Děje se tak prostřednictvím využití prostředků dálkové komunikace. Tento způsob uzavření předmětného závazkového právního vztahu je regulován též zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. Obecná právní úprava uzavírání smluv o finančních službách uzavíraných na dálku je obsažena v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.11 Příklady prostředků komunikace na dálku, které je možné pro uzavření smluv uzavíraných na dálku použít jsou uvedeny v § 53 odst. 1. Právní úpravou není vymezen striktní výběr komunikačních prostředků. Pojistná smlouva je uzavřena okamžikem zaplacení pojistného. I při uzavírání pojistných smluv na dálku je nutné splnit jak obecné podmínky právní úpravy, tak i specifika upravená zákonem o pojistné smlouvě. Což znamená zejména dodržení informační povinnosti pojistitele před uzavřením pojistné smlouvy, dodržet formu

11

Občanský zákoník § 54a Smlouvy o finančních službách uzavíraných na dálku

28

právního úkonu, a to s ohledem na dobu trvání pojištění. Samozřejmě je také pojistitel povinen vydat pojistníkovi pojistku.12 V souvislosti s množícími se stížnostmi spotřebitelů na jednání pracovníků pojišťoven a nebo pojišťovacích zprostředkovatelů při uzavírání pojistných smluv, kdy jsou spotřebitelé mylně nebo nedostatečně informováni o pojistném produktu a o právech a povinnostech vyplývajících ze smluvního vztahu, poskytla ČNB rady a doporučení. Potenciální pojistníci si velmi často neuvědomují, že podpisem pojistné smlouvy na sebe přebírají nejen práva, ale i závazky a po podpisu smlouvy se její ustanovení stávají závaznými. Stává se, že pojistník smlouvu podepíše bez rozmyslu, neseznámí se s celým obsahem pojistné smlouvy a není seznámen s pojistnými podmínkami, popřípadě s dalšími dokumenty, na které může pojistná smlouva odkazovat. Zprostředkovatel je povinen před uzavření pojistné smlouvy zaznamenat požadavky a potřeby klienta související se sjednávaným pojištěním a důvody, na kterých zakládá svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu a mimo jiné je také povinen pojistníkovi sdělit na jeho žádost zásady pro stanovení výše pojistného. Pojistná smlouva je dvoustranný právní úkon, charakterizovaný rovností účastníků pojištění, a pokud se některá ze smluvních stran cítí jednáním druhé smluvní strany zkrácena na svých právech, je jediným kompetentním orgánem pro řešení takových sporů soud.

V případě

zjištěných

závažných

nedostatků

na

straně

pojišťovny

či zprostředkovatele, je ČNB oprávněna uložit těmto subjektům adekvátní sankční opatření. Ovlivnit však soukromoprávní vztah s pojišťovacím zprostředkovatelem nebo s pojišťovnou nemůže. Nemůže tak ani pojistnou smlouvu zrušit. Dalším poradcem pro výběr produktu a pojistitele může být pro veřejnost soutěž Zlatá koruna, kde se pomocí stovky finančních odborníků, členů Finanční akademie, vybírá z přihlášených produktů významných bank, pojišťoven, leasingových, investičních a dalších finančních společností působících na tuzemském trhu, z každé kategorie, ten nejlepší produkt. Nezávislé hodnocení odborníků napomáhá snáze se orientovat v rozsáhlé nabídce finančních společností, tzn., že lze v této soutěži nalézt výhody a nevýhody jednotlivých produktů pojištění.

12

http://www.cnb.cz/cs/faq/fag-pojistovny/pojistne smlouvy na dalku.html?cnb css=false [cit. 2008-10-29]

29

5.3

Povinnosti a práva pojistníka, pojištěného a pojistitele

Pojistník a pojištěný jsou povinni odpovědět pravdivě a úplně na všechny písemné dotazy pojistitele, které se týkají sjednávaného soukromého pojištění. Stejnou povinnost má vůči pojistníkovi a pojištěnému i pojistitel. Dále je pojistník povinen bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli změnu nebo zánik pojistného rizika a vznik pojistné události s pravdivým vysvětlením vzniku a rozsahu následku této události. Pakliže pojistník požádá, je pojistitel povinen sdělit pojistníkovi i zásady pro stanovení výše pojistného. Jestliže se v době trvání soukromého pojištění pojistné riziko podstatně zvýší tak, že pokud by v tomto rozsahu existovalo již při uzavírání pojistné smlouvy, pojistitel by smlouvu uzavřel za jiných podmínek, vzniká pojistiteli právo navrhnout změnu pojistné smlouvy do jednoho měsíce ode dne, kdy se dozvěděl o zvýšení pojistného rizika s platností ode dne, kdy se pojistné riziko zvýšilo. Pokud by pojistník s touto změnou nesouhlasil nebo se k této změně nevyjádřil do jednoho měsíce ode dne doručení návrhu na změnu pojistné smlouvy od pojistitele, má pojistitel právo vypovědět tuto pojistnou smlouvu a to ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy obdržel nesouhlas pojistníka se změnou pojistné smlouvy nebo ode dne, kdy uplynula lhůta pro vyjádření pojistníka. Soukromé pojištění tak zanikne uplynutím osmi dnů ode dne doručení výpovědi pojistníkovi. V opačném případě platí, že jakmile se pojistitel dozví, o podstatném snížení pojistného rizika, je povinen v průběhu pojistné doby úměrně snížit pojistné s účinností ode dne, kdy se o snížení pojistného rizika dozvěděl. V případě, kdy se pojistné riziko v době trvání pojištění podstatně zvýší tak, že kdyby v tomto rozsahu existovalo již při uzavírání pojistné smlouvy, pojistitel by za těchto podmínek pojistnou smlouvu neuzavřel, má právo pojistnou smlouvu vypovědět, a to ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy se dozvěděl o zvýšení pojistného rizika. V takovém případě soukromé pojištění zanikne uplynutím osmi dnů ode dne doručení výpovědi pojistníkovi. Poruší-li při sjednávání soukromého pojištění nebo při změně pojistné smlouvy pojistník nebo pojištěný některou z povinností, které mu zákon o pojistné smlouvě nebo pojistná smlouva ukládá, a bylo-li v důsledku toho stanoveno nižší pojistné, může pojistitel pojistné plnění přiměřeně snížit. Dozví-li se pojistitel až po pojistné události, že její příčinou je skutečnost, kterou pro vědomě nepravdivé nebo neúplné odpovědi nemohl zjistit při sjednávání pojištění 30

a která pro uzavření pojistné smlouvy byla podstatná, lze pouze odmítnout plnění. Nastaneli však toto zjištění, že klient zodpověděl písemné dotazy pojistitele, nepravdivě či neúplně, ještě před vznikem pojistné události, může pojistitel od pojistné smlouvy odstoupit. Ze své dosavadní praxe v pojišťovnictví vím, že spousta pojistníků či pojištěných se vědomě podpojišťuje, což znamená, že pojistná částka v době pojistné události je nižší než pojistná hodnota pojištěného majetku. Toto sice vede k nižšímu pojistnému, ale zároveň ke snížení pojistného plnění pojistitelem v poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné výši pojistné hodnoty pojištěného majetku. V opačném případě výši pojistné částky neadekvátně navyšuje, tzn. že pojistná částka převyšuje pojistnou hodnotu pojištěného majetku. V případě přepojištění může pojistitel navrhnout, aby byla pojistná částka snížena při současném poměrném snížení pojistného pro další pojistné období, následující po této změně. V oblasti životního pojištění se ne zřídkakdy stává, že pojištěný nepravdivě zodpoví písemné dotazy ve zdravotních dotaznících při sjednávání životního pojištění z obavy, aby byl přijat pojistníkem do pojištění. Nevede to však k ničemu jinému, než k odmítnutí pojistného plnění v případě smrti pojištěného nebo při změně jeho osobního zdravotního stavu.

5.4

Rozdělení pojištění a povinné smluvní pojištění

Předmětem pojištění může být věc, soubor věcí nebo jiný majetek vymezený v pojistné smlouvě. Další pojištění jsou pojištění odpovědnosti za škodu, pojištění úvěru a záruky, pojištění finančních ztrát, pojištění právní ochrany a pojištění osob. Tato pojištění se dělí na pojištění obnosové či škodové. Obnosovým pojištěním se rozumí soukromé pojištění, jehož účelem je získání obnosu, tj. dohodnuté finanční částky v důsledku pojistné události ve výši, která je nezávislá na vzniku nebo rozsahu škody. Škodové pojištění je takové pojištění, jehož účelem je náhrada škody vzniklá v důsledku pojistné události.

Soukromé pojištění věcí a jiného majetku Tímto pojištěním lze pojistit věc, soubor věcí nebo jiný majetek vymezený v pojistné smlouvě. Soukromé pojištění jiného majetku než věci nebo souboru věcí lze pojistit jako pojištění škodové nebo pojištění obnosové. Soukromé pojištění věci nebo souboru věcí lze sjednat pouze jako pojištění škodové. Z toho vyplývá, že obnosově lze pojistit pouze

31

jiný majetek (např. různá práva). K tomuto pojištění patří například pojištění nemovitosti či vozidla.

Pojištění právní ochrany Pojištění právní ochrany spočívá v závazku pojistitele hradit na základě pojistné smlouvy náklady pojištěného spojené s uplatněním jeho práva v rozsahu vymezeném pojistnou smlouvou a poskytovat služby přímo spojené s tímto soukromým pojištěním v dohodnutém rozsahu dle pojistné smlouvy. Pojištění právní ochrany lze sjednat pouze jako pojištění škodové. Ze své praxe, však musím poznamenat fakt, že toto pojištění se sjednává zřídkakdy. Dalo by se říci, že se ještě nedostalo do povědomí veřejnosti a málokdo si uvědomuje, že situací, kdy je nutné si zabezpečit zastupování a hájení svých zájmů i v běžném občanském životě je mnoho a tyto poskytované služby nepatří mezi služby finančně nejdostupnější. Příkladem může být vytopení bytu, kdy viník není ochoten uznat zavinění a mnoho dalších jiných pojistných událostí.

Pojištění odpovědnosti za škodu Toto pojištění lze sjednat pouze jako pojištění škodové a sjednává se pro případ odpovědnosti pojištěného za škodu, kterou způsobil jinému. Náhradu škody platí pojistitel poškozenému, ačkoliv poškozený právo na pojistné splnění proti pojistiteli nemá. Je-li sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu v souvislosti s vlastnictvím věci, pak toto soukromé pojištění zaniká se změnou vlastníka. Z pojištění odpovědnosti za škodu má pojištěný právo, aby za něj pojistitel v případě vzniku pojistné události uhradil v rozsahu a ve výši určené právním předpisem škodu, za kterou pojištěný odpovídá, a to až do výše limitu pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě. Takovým pojištěním může být pojištění odpovědnosti v běžném občanském životě a škodou může být např. zavinění dopravní nehody v roli chodce nebo cyklisty, vytopení souseda či poškození jeho majetku. Způsobí-li pojištěný škodu svým jednáním, které bylo ovlivněno požitím alkoholu nebo aplikací omamných nebo psychotropních látek, má pojistitel proti němu právo na náhradu toho, co za něho plnil.

32

Pojištění úvěru a záruky Tento druh pojištění se sjednává na ochranu před majetkovými důsledky, které mohou pojištěnému vzniknout nesplácením poskytnutých peněžních prostředků dlužníkem uvedeným v pojistné smlouvě. Dalšími důvody, proč tento druh pojištění sjednat jsou plnění z ručitelského závazku pojištěného, propadnutí kauce či jistoty, plnění z kauce z jistoty nebo z jiného obdobného důvodu uvedeného v pojistné smlouvě. Pojištění úvěru a záruky se řadí mezi pojištění škodové.

Pojištění finančních ztrát Pojištění pro případ vynaložených nákladů, vzniklých v důsledku škodné události, nebo ušlý zisk a jiné finanční ztráty dohodnuté v pojistné smlouvě.

Pojištění osob Pojištění osob slouží k pojištění fyzických osob pro případ smrti, dožití se určitého věku nebo dne stanoveného v pojistné smlouvě jako konec pojištění. Dále se uzavírá pro případ úrazu, nemoci nebo jiné skutečnosti související se zdravím nebo se změnou osobního postavení této osoby, například částečné či plné invalidity. V souvislosti se sjednáváním tohoto druhu pojištění má pojistitel právo požadovat údaje o zdravotním stavu a zjištění zdravotního stavu nebo příčiny smrti pojištěného, pokud dal pojištěný pojistníkovi souhlas. V souvislosti s pojištěním osob je důležité zmínit pojem obmyšlená osoba. Obmyšlenou osobou je osoba, kterou určí pojistník pro případ pojistné události smrti pojištěného. Obmyšlenou osobu může pojistník až do vzniku pojistné události měnit. Není-li v době pojistné události určen obmyšlený, nabývají tohoto práva na pojistné plnění manžel/ka pojištěného a není-li, pak děti pojištěného. Je-li pojistník odlišný od pojištěného, může určit nebo změnit osobu obmyšleného nebo pohledávky ze soukromého pojištění postoupit nebo zastavit jen se souhlasem pojištěného. Do pojištění osob je zahrnuto životní pojištění, úrazové pojištění, pojištění pro případ nemoci.

Životní pojištění Životním pojištěním se pojišťuje fyzická osoba zejména pro zajištění svých blízkých a také v případech, kdy to vyžaduje bankovní instituce jako záruku k pokrytí pohledávky v případě smrti pojištěného. Životní pojištění lze sjednat pouze jako pojištění obnosové a pokud nenastane v průběhu pojistné doby ke smrti nebo jiné skutečnosti týkající se 33

změny osobního postavení pojištěného, pak pojistitel vyplatí sjednanou pojistnou částku v době dožití určitého věku nebo ke dni konce soukromého pojištění stanoveném v pojistné smlouvě. V případě investičního životního pojištění vyplácí pojistitel aktuální hodnotu účtu pojistníka nikoliv dohodnutou pojistnou částku v pojistné smlouvě.

Úrazové pojištění V případě úrazového pojištění se zavazuje pojistitel poskytnout pojistné plnění ve výši stanovené v pojistné smlouvě, dojde-li k úrazu pojištěného. Úrazové pojištění lze sjednat jako pojištění škodové nebo jako pojištění obnosové. Pojem úraz vykládá zákon o pojistné smlouvě jako neočekávané a náhlé působení zevních sil nebo vlastní tělesné síly nezávisle na vůli pojištěného, ke kterému došlo během trvání soukromého pojištění a kterým bylo pojištěnému způsobeno poškození zdraví nebo smrt.

Pojištění pro případ nemoci V případě pojištění pro případ nemoci hradí pojistitel za pojištěného v dohodnutém rozsahu v pojistné smlouvě náklady na zdravotní péči vzniklé v důsledku nemoci nebo následkem úrazu a úkony související se zdravotním stavem pojištěného, zejména s nemocí, úrazem, těhotenstvím a preventivní nebo dispenzární péčí.

Zákonné a smluvní pojištění Schéma dělení pojištění podle formy vzniku a stupně rozhodování pojištěného o uzavření pojistné smlouvy. Podle formy vzniku se pojištění rozděluje na pojištění zákonné a na pojištění smluvní.13 (viz. Obrázek č. 4)

13

Kolektiv autorů, Základy pojišťovnictví, ČAP, 1999

34

POJIŠTĚNÍ

ZÁKONNÉ

SMLUVNÍ

POVINNÉ

DOBROVOLNÉ

Obrázek č. 4

Zákonné pojištění Zákonné pojištění vzniká bez projevu vůle pojištěného subjektu nebo pojistníka k datu naplnění právním předpisem stanovených podmínek. Od tohoto okamžiku je pojištěný povinen platit pojistné. Jedná se o právní vztah vzniklý ze zákona. K charakteristickým rysům zákonného pojištění patří, že pojištění platí i když pojistné nebylo zaplaceno včas nebo řádně, nezaniká pro neplacení pojistného a pojištěný ani pojistitel je nemohou vypovědět. Z ekonomického hlediska je zákonné pojištění jako státní zakázka. Rozdíl mezi přijatým pojistným a vyplaceným pojistným plněním je zúčtován se státním rozpočtem. Určený pojistitel spravuje pojištění za správní náklady obsažené v sazbě pojistného. V současné době u nás existuje pouze jeden druh zákonného pojištění, a to pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání upravené vyhláškou ministerstva financí č. 125/1993 Sb. Toto zákonné pojištění se vztahuje na všechny zaměstnavatele, a to bez ohledu na počet zaměstnanců.

Smluvní pojištění Smluvní pojištění vzniká na základě projevu vůle pojistníka. Ke vzniku pojištění je třeba dvoustranného právního úkonu, obsahujícího shodné projevy vůle obou smluvních stran, pojistníka i pojistitele. Pro právní úkony týkající se pojištění je třeba dodržení písemné formy, nestanoví-li zákon jinak. Podle stupně volnosti rozhodování pojištěného o uzavření pojistné smlouvy se smluvní pojištění rozděluje na pojištění dobrovolné a na pojištění povinné. 35

Dobrovolné smluvní pojištění V případě dobrovolného smluvního pojištění není pojistníkova volnost rozhodování o tom, zda pojistnou smlouvu uzavře či nikoli, ničím omezena.

Povinné smluvní pojištění Povinné smluvní pojištění vzniká jako každé jiné smluvní pojištění na základě souhlasného projevů vůle pojištěného a pojistitele. Smluvní pojištění je upravené v ustanovení § 5 zákona o pojistné smlouvě. Sjednání povinného pojištění však právní předpis ukládá jako povinnost každému subjektu, který se účastní určité činnosti právním předpisem definované, z čehož vyplývá, že i přesto, že se jedná o pojištění smluvní, není zde od klasického dobrovolného smluvního pojištění na straně pojistníka možnost volby, zda pojistnou smlouvu uzavřít či nikoliv. Absence této volby vyplývá ze zvláštního předpisu, který ukládá pojistníkovi povinnost uzavření smlouvy o povinném pojištění. Zpravidla jde o činnosti zvlášť nebezpečné pro třetí osoby, pro jejichž ochranu ukládá právní řád povinnost uzavřít příslušnou pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za

škodu

způsobenou touto činností. Povinnost uzavřít tuto pojistnou smlouvu má i pojistitel za předpokladu splnění určitých podmínek ze strany budoucího pojistníka. Ve vztahu k povinnému pojištění zákon stanoví, že účastníci se mohou odchýlit od zákona o pojistné smlouvě pouze za předpokladu, že zákon o pojistné smlouvě nebo zákon, na jehož základě je pojištění povinné, takové odchýlení připouští. Dále je odchýlení možné za podmínky, že jím nedojde ke snížení rozsahu soukromého pojištění stanoveného zvláštním právní předpisem. Vzniká tak tedy pojistiteli povinnost uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistné plnění vznikla i tehdy, byla-li škoda způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné oprávněné osoby. Pojistná smlouva se sjednává minimálně na pojistnou částku stanovenou právním předpisem. Pojistná doba je limitována dobou vykonávané činnosti. Pojistné může být u jednotlivých pojistitelů různé, neboť na rozdíl od zákonného pojištění si tyto sazby stanovují jednotliví pojistitelé přímo. Výjimečně může být zvláštním právním předpisem upraven mechanismus stanovení pojistného nebo jeho minimální a maximální výše. Každá smluvní strana může povinné smluvní pojištění vypovědět za podmínek stanovených právním předpisem nebo ve smluvních ujednáních. Možný je i zánik tohoto pojištění na základě jiné právní skutečnosti, například uplynutím doby, na kterou byla pojistná smlouva sjednána. Subjekt, který má povinnost sjednat s pojistitelem pojistnou smlouvu v případě výkonu určité

36

činnosti, nesmí tuto činnost vykonávat po dobu, po kterou nemá v platnosti předepsaný druh pojištění. Důvodem existence povinného smluvního pojištění a zákonného pojištění je velká intenzita zájmu státu na ochraně subjektů. Tyto subjekty by mohly být poškozeny rizikovou činností jiných subjektů, tedy činností s níž je spojena větší pravděpodobnost vzniku škody, přičemž tyto druhy pojištění předchází situaci, kdy provozovatel takové rizikové činnosti nemůže sám dostát svým závazkům, vzniklým z odpovědnostního vztahu. Pojištěný je však povinen nahradit pojistiteli plnění, jehož poskytnutí nemohl pojistitel odmítnout, ačkoliv by tak mohl podle tohoto zákona nebo pojistných podmínek učinit. Příkladem může být povinné pojištění - tedy stanovení povinnosti uzavřít pojistnou smlouvu, zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii a v neposlední řadě zákon č, 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, který se týká všech vlastníků tuzemských vozidel, a proto se o něm podrobněji zmíním v následující podkapitole.

5.5

Uzavírání pojistných smluv podle zákona o pojištění

odpovědnosti z provozu vozidla Povinnost uzavřít pojistnou smlouvu podle zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, týkající se tuzemského vozidla, má vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla. Pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla musí vždy obsahovat: a)

určení pojistitele, pojistníka a údaje o vozidle;

b)

dobu trvání pojištění;

c)

limit pojistného plnění;

d)

výši pojistného, jeho splatnost a způsob jeho placení;

e)

formu a místo oznámení škodné události.

V případě, že v době uzavření nejsou známy některé údaje o vozidle, které však neznemožňují jeho identifikaci, sdělí je pojistník pojistiteli ve lhůtě, kterou pojistitel určí, nejpozději však do 15-ti dnů ode dne uzavření pojistné smlouvy. Jedná se především o povinnost sdělit pojistiteli přidělení či změnu státní poznávací značky a číslo velkého technického průkazu.

37

Limit pojistného plnění musí odpovídat § 3 odst.2 Povinnost uzavřít pojistnou smlouvu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nemá: a)

řidič cizozemského vozidla, který je držitelem platné zelené karty vydané pojišťovnou v cizím státě, nebo takového vozidla, jehož pojištění odpovědnosti na území ČR je zaručeno kanceláří pojistitelů cizího státu,

b)

složka integrovaného záchranného systému pro všechna vozidla neužívaná k podnikání a zařazená do průběžně aktualizované přílohy poplachového plánu integrovaného záchranného systému kraje14,

c)

bezpečnostní informační služba pro jí provozovaná vozidla, Ministerstvo obrany pro vozidla provozovaná Vojenským zpravodajstvím, Ministerstvo vnitra pro vozidla provozovaná Úřadem pro zahraniční styky a informace a dále pro vozidla Policie České republiky útvarů služby kriminální policie a vyšetřování a obec pro vozidla provozovaná jednotkami sborů dobrovolných hasičů obce.

Pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která odpovídá za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Z tohoto pojištění má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil poškozenému způsobenou škodu na zdraví nebo usmrcením, způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat, ušlý zisk, účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků, které jsem již zmínila. Škoda na zdraví nebo usmrcením, škoda na věci vzniklá poškozením, zničením nebo ztrátou věci a ušlý zisk se hradí v penězích, maximálně však do výše limitu pojistného plnění stanoveného v pojistné smlouvě. Znění tohoto zákona platné od 1. 6. 2008 ukládá minimální limity 35 000 000 Kč při škodě podle § 6 odst. 2 písm. a) a 35 000 000 Kč při škodě podle § 6 odst. 2 písm. b) a c) bez ohledu na počet poškozených. Zároveň taktéž zákon uvádí výčet škod, které pojistitel nehradí dle § 7 tohoto zákona. Pojistná smlouva, týkající se pojištění odpovědnosti musí být uzavřena tak, aby toto pojištění na základě jediného pojistného platilo na území všech členských států a dalších států uvedených v seznamu států, který stanoví ministerstvo vyhláškou. Pojistitel je

14

§ 4 odst. 7 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a § 4 nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně

38

povinen tuto platnost pojištění vyznačit na zelené kartě. Od 1. 6. 2008 je řidič povinen, při provozu vozidla na pozemní komunikaci, mít u sebe výhradně zelenou kartu, kterou je nutno podepsat pojistníkem, nebo doklad o hraničním pojištění15 pro předložení příslušníkům Policie České republiky na požádání. Výjimku tvořily pojistné smlouvy uzavřené do 31. 5. 2008, kdy měli řidiči povinnost při provozu vozidla na pozemní komunikaci mít u sebe doklad o pojištění nebo zelenou kartu nebo doklad o hraničním pojištění. V těchto případech byl akceptován jako doklad pro Policii ČR doklad o pojištění, ale pouze do 31. 12. 2008. S účinností od 1. 1. 2009, začala být striktně dodržována kontrolní činnost pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, což si myslím, že je naprosto v pořádku, a tento krok vřele vítám. Nastává tak povinnost hradit, podle § 24c zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zákonný příspěvek do garančního fondu za každý den, kdy není vozidlo pojištěno a dále pak mohou správní orgány udělit za provozování vozidla bez tohoto pojištění pokutu v rozmezí od 5 000 Kč do 40 000 Kč. I přesto je však v současné době, dle informací ČKP, každé deváté vozidlo v ČR nepojištěno. V případě, kdy je viníkem dopravní nehody

vlastník nepojištěného vozidla vyvstává tak

poškozenému mnohem více starostí než by tomu bylo v případě, že by vlastník tohoto vozidla splnil povinnost danou zákonem. V důsledku této kontrolní činnosti si lidé začali ověřovat v registru motorových vozidel, zda na ně nejsou registrovaná vozidla, která již prodala, či nechala zlikvidovat. Spousta vlastníků vozidel, vozidlo či motocykl prodala a kupujícímu podepsala plnou moc na převod vlastnictví v registru vozidel. Bohužel si již zpětně nezkontrolovali, zda ke skutečnému převodu došlo a v současné chvíli jim nastal problém. Vozidla jsou stále v jejich vlastnictví, a tudíž se na ně vztahuje povinnost mít pojištění na takovéto vozidlo, motocykl či přívěs. Obdobný problém je i v případech, kdy původní vlastníci nic o existenci svých dřívějších vozidlech neví. Neví, zda vozidla ještě existují, kdo je v současné době užívá a jestli je za ně placeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, což si mohou na stránkách ČKP ověřit dle státní poznávací značky. Příčinou toho dochází k tomu, že původní vlastníci pojišťují neexistující vozidla a na přepážkách pojišťoven se dohadují o tom, že je to zbytečné. Do jisté míry je to 15

Hraniční pojištění = pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem cizozemského vozidla, které jako pojistitel poskytuje Česká kancelář pojistitelů, řídící se zákonem č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších změn a doplnění, zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, příslušnou prováděcí vyhláškou Ministerstva financí, příslušnými ustanoveními občanského zákoníku a těmito pojistnými podmínkami-viz www.ckp.cz

39

nesmyslné, protože zákon ukládá povinnost platit pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a pokud je jasné, že vozidlo již neexistuje, jen není vyřazeno z evidence, pak tedy platí pojistník nikoliv za pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ale za registraci státní poznávací značky v registru vozidel. Stejně tak je tomu u vozidel, která jsou nepojízdná, ale mají přidělené státní poznávací značky a tyto značky jsou registrované. Tito vlastníci jsou též povinni uzavřít toto pojištění, ačkoliv s takovým vozidlem nemůžou způsobit škodu provozem vozidla, na které se pojištění vztahuje. Mají však i jinou možnost, oproti vlastníkům, kteří nevědí, zda jejich vozidlo ještě existuje - mohou dočasně, či trvale vyřadit vozidlo z evidence a tím se na ně přestává vztahovat povinnost uzavřít pojištění z odpovědnosti z provozu vozidla. Se zvláštním řešením přišla na trh Česká podnikatelská pojišťovna a.s., která nabízí tzv. sezónní pojištění bez povinnosti dočasného odevzdávání státních poznávacích značek. U dané pojišťovny jsem se na toto pojištění informovala a můj osobní pocit je, že se zcela neztotožňuje se zákonem. Pojistník má sice vydanou zelenou kartu s vyznačenou dobou platnosti jeden rok, ale pojistné hradí pouze za jím vymezené pojistné období. Za zbylé období pojistné nehradí, není povinen dočasně odevzdat státní poznávací značku a nevztahuje se na něj riziko udělení pokuty za období, kdy jím není hrazeno pojistné, protože v případě kontrolní činnosti bude státní poznávací značka vykazovat stav uzavřené pojistné smlouvy s platností na jeden rok.

40

6 Právní úprava ukončování pojistných smluv Před ukončením pojistné smlouvy je možné přerušit soukromé pojištění. Za dobu přerušení soukromého pojištění netrvá povinnost platit pojistné a není dáno právo na plnění z událostí, které nastaly v době přerušení soukromého pojištění a které by byly jinak pojistnými událostmi. Soukromé pojištění se přerušuje, nebylo-li pojistné zaplaceno do dvou měsíců ode dne jeho splatnosti. Pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. V pojistné smlouvě lze dohodnout podmínky, za kterých může být soukromé pojištění přerušeno. Doba přerušení soukromého pojištění se započítává do pojistné doby. Přerušit nelze povinné pojištění, pokud existují zákonem stanovené důvody jeho trvání, a životní pojištění, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Přerušení pojištění je nepochybně novým institutem v právní úpravě pojistné smlouvy. Občanský zákoník takovou úpravu neobsahoval. Motivy nastavení takového stavu mohou být různé. Na straně pojistníka to může být například stav, kdy se pravděpodobnost pojistné události výrazně sníží a platba pojistného by tak byla neefektivním vynaložením finančních prostředků. Stejně tak tomu může být i v případě dočasné platební neschopnosti pojistníka, a pojistník přitom nemá zájem na ukončení pojistného vztahu. Takovým případem by mohl být nástup na mateřskou dovolenou. Z pohledu pojistitele lze spatřovat motiv pro sjednání možnosti přerušení pojištění právě z důvodu nesolventnosti pojistníka. V případě přerušení pojištění platí smluvní volnost stran pojistného vztahu, v rámci které je možno dohodnout podmínky, za kterých může být soukromé pojištění přerušeno. Vedle důvodů způsobujících přerušení pojištění bude nutné opravit v pojistných podmínkách rovněž důvody tzv. obnovení pojištění, kterými může být odpadnutí překážky, změna osobního stavu nebo doplacení dlužného pojistného. I přesto, že dojde k přerušení pojištění, nemění to nic na běhu pojistné doby. Zánik pojištění pro pojistné smlouvy uzavřené před 1. 1. 2005 se řídí občanským zákoníkem. Zánik pojištění je obsažen v § 800 až § 804 a uvádí tyto druhy zániku pojištění: výpověď ke konci pojistného období, přičemž výpověď musí být dána alespoň šest týdnů před jeho uplynutím, výpověď do dvou měsíců po uzavření pojistné smlouvy a výpovědní lhůta je osmidenní. Výpověď do 30-ti dnů po doručení sdělení pojistitele o převodu uzavřené pojistné smlouvy na jiného pojistitele nebo po zveřejnění oznámení o odnětí povolení k provozování pojišťovací činnosti pojistitele. Dále může dojít k zániku

41

pojistné smlouvy v případě, že nebylo zaplaceno do tří měsíců anebo pojistné za další pojistné období nebylo zaplaceno do šesti měsíců od jeho splatnosti. Podle současné právní úpravy soukromé pojištění také zaniká v případě úmrtí pojištěné fyzické osoby nebo zániku pojištěné právnické osoby bez právního nástupce. Pokud dojde k úmrtí pojistníka, v případě, že je osoba pojistníka a pojištěného odlišná, přecházejí práva a povinnosti na pojištěného. Dále může pojištění zaniknout v případě zániku rizika či zániku předmětu pojištění nebo zánikem jiné majetkové hodnoty. Tato současná právní úprava, tj. zákon o pojistné smlouvě, vymezuje následně uvedené druhy zániku soukromého pojištění.

6.1

Zánik soukromého pojištění uplynutím doby

Soukromé pojištění zaniká uplynutím pojistné doby dle zákona č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě § 19, což znamená, že je pojistná smlouva sjednána na dobu určitou a pojistná smlouva končí dnem konce pojištění uvedeném v pojistné smlouvě. Je však ale možné v pojistné smlouvě dohodnout, že uplynutím doby, na kterou bylo soukromé pojištění sjednáno, soukromé pojištění nezaniká, pokud pojistitel nebo pojistník nejméně 6 týdnů před uplynutím pojistné doby nesdělí druhé straně, že na dalším trvání soukromého pojištění nemá zájem – jedná se o tzv. automatickou prolongaci. V případě, že soukromé pojištění nezanikne, prodlužuje se za stejných podmínek o stejnou dobu, na kterou bylo sjednáno, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. V praxi však může nastat problém v případě, kdy pojistná smlouva zanikne uplynutím pojistné doby, na kterou byla sjednána a pojistník na tuto skutečnost zapomene. To, že již smlouva není platná zjistí mnohdy až v případě, kdy nastane pojistná událost a není možnost jejího uplatnění, protože pojistná smlouva v době vzniku pojistné události byla již zaniklá. Proto je vhodné o zániku pojištění, i v případě zániku uplynutím doby, pojistníka informovat.

6.2

Zánik soukromého pojištění nezaplacením pojistného

Soukromé pojištění zaniká pro nezaplacení pojistného dle zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě § 20. V tomto případě zaniká soukromé pojištění, nestanoví-li tento zákon jinak, dnem následujícím po marném uplynutí lhůty, kterou stanoví pojistitel v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi. Tato lhůta,

42

stanovená pojistitelem, však nesmí být kratší než jeden měsíc. Upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik soukromého pojištění v případě nezaplacení dlužného pojistného. Lhůtu je možné před jejím uplynutím dohodou prodloužit. V případě nedoručení upomínky k zaplacení pojistníkovi pojistná smlouva z důvodu nezaplacení pojistného nezaniká. Spoléhání na zánik pojistné smlouvy v důsledku neplacení pojistného při nepřebírání korespondence v podobě upomínek k zaplacení pojistného již není na místě jak se mnozí domnívají. Právní úprava pro pojistné vztahy uzavřené před 1. 1. 2005, kterou jsem již zmínila, mně osobně připadala jasnější a srozumitelnější. Je však nutné podotknout, že platit pojistné řádně, tj. v dohodnuté výši a včas je nejdůležitější povinností pojistníka jako smluvní strany pojistné smlouvy. V případě, že tuto svoji povinnost neplní, má pojistitel oprávnění ze zákona způsobit zánik pojištění pro nezaplacení pojistného. Pro posouzení, zda-li bylo pojistné zaplaceno řádně a včas, je třeba zkoumat okamžik splnění peněžitého závazku pojistníka v závislosti na zákonném, respektive dohodnutém, charakteru splnění peněžitého dluhu podle § 567 odst. 2 občanského zákoníku. Bude-li pojistník plnit svůj dluh prostřednictvím peněžního ústavu nebo provozovatele poštovních služeb, bude jeho dluh splněn až připsáním částky pojistného na účet pojistitele. Až tento okamžik je rozhodující pro posouzení, zda pojistník svůj závazek řádně a včas splnil, nebo je v prodlení. Z mého hlediska je však těžké určit lhůtu pro zaplacení pojistného, aby byla objektivní i z morální stránky věci. Domnívám se, že neexistuje rovnítko, které by určilo do jaké doby je lhůta morální a kdy začíná být amorální. V případě, že bude stanovena pojistitelem lhůta půlroční, pak pojistník uhradí po zániku pojistné smlouvy, z důvodu marného uplynutí lhůty, pojistné za šest měsíců. Jiný pojistitel může stanovit lhůtu třeba jen dvouměsíční a pojistník uhradí pouze tyto dva měsíce. V případě, že by lhůta, kterou určuje pojistitel, byla stanovena zákonem o pojistné smlouvě, rozlišena pro obnosové a škodové pojištění, případně ještě zohledněno, zda se jedná o první či následné pojistné, nebyl by důvod řešit morální či nemorální pohled na délku stanovené lhůty. Dalším problémem, který souvisí se zánikem soukromého pojištění pro nezaplacení pojistného je následné vymáhání dlužného pojistného. Pojistníkovi je zaslána pojistitelem výzva pro zaplacení dlužného pojistného a je jím stanovena lhůta pro zaplacení dlužného pojistného. Obvykle nastává negativní postoj pojistníka, aniž by se alespoň informoval o jaké dlužné pojistné se jedná, a pojistník dlužné pojistné včas neuhradí. Problém může vyvstat i při nesplnění povinnosti pojistníka nahlásit pojistiteli změnu trvalého bydliště 43

nebo korespondenční adresy. Pojistitel tuto změnu sám nijak zjistit nemůže, jak se mnozí domnívají, a zasílá tak veškerou korespondenci na adresu, která je uvedena v pojistné smlouvě. Následně se pojistník hájí slovy, že žádné upomínky či výzvy od pojistitele neobdržel, a že „nevěděl“, že mu na pojistné smlouvě vznikl dluh. Bohužel ale na konci procesu vymáhání dlužné pojistné částky se nejedná pouze o dlužné pojistné, ale v součtu se jedná o dlužnou částku k zaplacení ve výši několika desítek tisíc a původní dlužná částka pro pojistitele je minimální položkou v konečné sumě. Pokud pojistitel předá pohledávku k vymáhání, pak se k dlužnému pojistnému přičítají soudní poplatky, náklady právního zastoupení pojistitele, úrok z prodlení a případně výlohy na náklady exekučního řízení, které jsou taktéž nemalé.

6.3

Zánik soukromého pojištění dohodou

Zánik soukromého pojištění dohodou nastává dle § 21 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. Na zániku soukromého pojištění dohodou se mohou pojistník a pojistitel dohodnout. Dohoda musí obsahovat okamžik zániku soukromého pojištění a způsob vzájemného vyrovnání závazků. Samozřejmostí je i písemná forma takové dohody, vyjma případů krátkodobých pojištění. Tento způsob zániku soukromého pojištění bývá dost často předmětem sporu mezi pojistitelem a pojistníkem. Pojistník je většinou přesvědčen, že pokud podá žádost o zánik soukromého pojištění dohodou, musí mu vždy pojistitel vyhovět. Pokud jedna ze smluvních stran s takovouto dohodou nesouhlasí, nezbývá druhé straně nic jiného, než zvolit jiný způsob zániku soukromého pojištění.

6.4

Zánik soukromého pojištění výpovědí

Výpověď je právní skutečností mající za následek zánik pojistného vztahu, nikoliv pojistné smlouvy jako titulu, na jehož základě pojištění vzniká. Tento způsob zániku na základě výpovědi pojištění patří mezi nejčastější způsoby jeho zániku a může být uskutečněn na základě § 22 zákona č. 37/2004 Sb, o pojistné smlouvě. V případě, kdy se pojistnou smlouvou sjednává několik pojištění současně, je třeba upozornit, že výpověď nemusí způsobit zánik všech pojištění, ale pouze některého z nich. Je-li v pojistné smlouvě uvedena odlišná osoba pojištěného od pojistníka, musí být v písemné výpovědi souhlas této pojištěné osoby a zároveň i obmyšlené osoby, pokud je v pojistné smlouvě uvedena. 44

V případě, že je soukromé pojištění sjednáno s běžným pojistným16, zaniká soukromé pojištění výpovědí pojistitele nebo pojistníka ke konci pojistného období a výpověď musí být doručena alespoň šest týdnů před uplynutím pojistného období, jinak je neplatná. I v tomto případě, však nejsou pojistitelé jednotní. Někteří akceptují výpověď soukromého pojištění, doručenou alespoň šest týdnů před uplynutím pojistného období, pouze k „výročnímu dni“ tj. ke dni, ke kterému byla pojistná smlouva sjednána, tudíž má pojistník možnost podat žádost o zánik soukromého pojištění výpovědí jednou za pojistný rok. Jiní pojistitelé takovouto výpověď akceptují ke každému dni splatnosti soukromého pojištění, dle zvolené frekvence placení. Pochybením pojistníků bývá, že si tento typ zániku soukromého pojištění vysvětlí tak, že pojistitel ukončí soukromé pojištění ke dni podání žádosti a připočte 6 týdnů. Pojistitel nebo pojistník mohou také soukromé pojištění vypovědět do dvou měsíců ode dne uzavření pojistné smlouvy. V tomto případě počíná běžet osmidenní výpovědní lhůta ode dne doručení. Uplynutím této výpovědní lhůty soukromé pojištění zaniká. Obvykle se však pojistníci domnívají, že mohou tento způsob zániku pojištění uplatnit do dvou měsíců od počátku pojištění. V takovém případě je většinou podána žádost pozdě a pojistitel ji nemůže akceptovat. Počátek pojištění je sice obvykle den následující po datu uzavření, ale ne vždy tak tomu je. Další možností vypovězení soukromého pojištění je výpověď pojistitele nebo pojistníka do tří měsíců ode dne oznámení vzniku pojistné události. Dnem doručení výpovědi počíná běžet měsíční výpovědní lhůta, jejímž uplynutím soukromé pojištění zaniká. Dále může pojistník soukromé pojištění vypovědět do jednoho měsíce ode dne doručení sdělení o převodu pojistného kmene nebo jeho části podle zvláštního předpisu17 nebo do jednoho měsíce ode dne zveřejnění oznámení o odnětí povolení k provozování pojišťovací činnosti pojistitele. Dnem doručení počíná běžet osmidenní výpovědní lhůta, jejímž uplynutím soukromé pojištění zaniká. V případě výpovědi životního pojištění podané pojistitelem, nemůže dojít k zániku soukromého pojištění výpovědí podanou šest týdnů před uplynutím pojistného období a výpovědí podanou do tří měsíců ode dne doručení oznámení vzniku pojistné události.

16 17

Běžné pojistné = pojistné stanovené za pojistné období § 32 zákona č. 363/1999 Sb., ve znění zákona č. 39/2004 Sb.

45

6.5

Zánik soukromého pojištění odstoupením

Při odstoupení od pojistné smlouvy nedochází k zániku pojištění, ale ke zrušení pojistné smlouvy od počátku a na závazky ze smlouvy zrušené k okamžiku svého vzniku je nutno hledět, jako by nikdy nebyly. Veškeré plnění poskytnuté na jejím základě je proto plněním z právního důvodu, který odpadl. Tento druh zániku nastává dle § 23 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. V případě, že pojistník nebo pojištěný při sjednávání pojistné smlouvy úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně zodpoví písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného soukromého pojištění, má pojistitel právo od pojistné smlouvy odstoupit, a to v případě, že by při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů pojistnou smlouvu neuzavřel. Toto právo může pojistitel uplatnit do dvou měsíců ode dne, kdy takovou skutečnost zjistil, jinak právo zanikne. Totéž platí i v případě změny pojistné smlouvy. Totožné právo odstoupit od pojistné smlouvy, jako pojistitel, má za výše uvedených podmínek i pojistník, jestliže mu pojistitel nebo jím zmocněný zástupce nepravdivě nebo neúplně zodpověděl jeho písemné dotazy týkající se sjednávaného soukromého pojištění. Odstoupením od pojistné smlouvy se smlouva ruší od počátku. Pojistitel je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději však ve lhůtě do 30-ti dnů ode dne odstoupení od pojistné smlouvy, vrátit zaplacené pojistné, od kterého odečte to, co již ze soukromého pojištění plnil. V případě, kdy od pojistné smlouvy odstoupí pojistitel se od zaplaceného pojistného odečítají i náklady spojené se vznikem a správou soukromého pojištění. Pojistník nebo pojištění, popřípadě obmyšlený, je ve stejné lhůtě jako pojistitel povinen pojistiteli vrátit částku vyplaceného pojistného plnění, která přesahuje výši zaplaceného pojistného. Jestliže se jedná o pojistnou smlouvu uzavřenou formou obchodu na dálku, má pojistník právo na odstoupení od pojistné smlouvy ve lhůtě 14-ti dnů ode dne uzavření pojistné smlouvy nebo ode dne, kdy mu byly sděleny pojistné podmínky (v případě, že jsou mu na jeho žádost sděleny po uzavření pojistné smlouvy) bez udání důvodu.

6.6

Zánik pojistné smlouvy odmítnutím plnění a zánik výplatou

odkupného K zániku pojistné smlouvy taktéž dochází v souvislosti s odmítnutím pojistitele plnit pojistné plnění s pojistné smlouvy, ke kterému může dojít jestliže:

46




příčinou pojistné události byla skutečnost, o které se dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl zjistit v době sjednání pojištění nebo jestliže pojistník úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě či neúplně zodpověděl písemné dotazy a pojistník by při znalosti této skutečnosti v době uzavření pojistné smlouvy tuto smlouvu neuzavřel nebo uzavřel a za jiných podmínek




oprávněná osoba uvede při uplatňování práva na plnění z pojištění vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události či podstatné údaje této pojistné události zamlčí

Pojištění tak zaniká dnem doručení oznámení o odmítnutí pojistného plnění. Zánik pojistné smlouvy výplatou odkupného Pojistník má právo kdykoliv během trvání soukromého pojištění požádat pojistitele o sdělení o tom, kolik by činila výše odkupného. Tuto informaci musí pojistitel sdělit ve lhůtě jednoho měsíce ode dne obdržení žádosti pojistníka. Pokud pojistník využije práva a podá žádost na výplatu odkupného, při splnění podmínek dle § 58 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě, pak výplatou odkupného soukromé pojištění zaniká. Odkupné je splatné do tří měsíců ode dne, kdy pojistitel obdržel žádost o výplatu odkupného.

6.7

Zánik pojistné smlouvy dle zákona o pojištění odpovědnosti

z provozu vozidla Pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká : a) dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla, nikoliv tedy dnem změny vlastníka uvedeném ve velkém technickém průkazu či evidenci vozidel; b) dnem, kdy vozidlo, které nepodléhá evidenci vozidel, zaniklo, přičemž zánikem vozidla se rozumí skutečnost, kdy nastane nevratná změna znemožňující jeho povoz; c) dnem vyřazení tuzemského vozidla z evidence vozidel – tj. že pojištění v tomto případě může být zrušeno zpětně v případě opožděně podané žádosti o ukončení pojistné smlouvy – na rozdíl od případu změny vlastníka; 47

d) odcizením vozidla, v případě, že nelze dobu odcizení vozidla přesně určit, považuje se vozidlo za odcizené, jakmile Policie ČR přijala oznámení o odcizení vozidla; e) dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi a současně vlastníkovi tuzemského vozidla, pokud jde o osobu odlišnou od pojistníka


tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit;

f) výpovědí dle § 800 občanského zákoníku; g) dohodou; h) uplynutím doby, na kterou bylo pojištění odpovědnosti sjednáno. Pojistník je povinen bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli skutečnosti uvedené v bodech a) až d) Dále pojištění odpovědnosti zanikne, zanikne-li vozidlo, podléhající evidenci vozidel, dnem jeho trvalého vyřazení z evidence vozidel – viz bod c), s výjimkou případu, kdy osoba oprávněná k tomuto evidenčnímu úkonu nemohla z důvodu nezávislých na její vůli tuto povinnost splnit a jestliže ji splnila bezodkladně, když tyto překážky pominuly. V tomto případě je dnem zániku pojištění odpovědnosti den, kdy takové vozidlo zaniklo. K tomuto zániku pojištění se váží povinnosti pojistníka odevzdat bez zbytečného odkladu pojistiteli zelenou kartu, pokud byla vydána. Pojistiteli náleží povinnost na základě písemné žádosti pojistníka vydat ve lhůtě do 15-ti dnů ode dne jejího doručení potvrzení o době trvání pojištění odpovědnosti a o jeho škodném průběhu. Náležitosti tohoto potvrzení jsou stanoveny vyhláškou ministerstva. Bohužel však mezi veřejností přetrvává mylná domněnka, že v případě prodeje vozidla či jeho vyřazení z evidence, ať dočasné nebo trvalé, si pojistitel tyto informace sám z evidence získá a pojistnou smlouvu ukončí. Na tomto principu to mohlo fungovat v době monopolu České pojišťovny a.s., ale v současné době to není možné, a proto zákon výslovně pojistníkovi ukládá za povinnost tyto skutečnosti svému pojistiteli oznámit. Velmi nepříjemný problém v ukončování pojistných smluv podle zákona o pojištění odpovědnosti z motorových vozidel nastává v případě úmrtí pojistníka. Pokud je v pojistné smlouvě odlišný vlastník a pojistník, pak to problém není. Všechna práva a povinnosti

48

přechází na vlastníka, který je oprávněn s pojistnou smlouvou disponovat. Obtížnější situace nastává v případě, kdy je vlastník a pojistník tatáž osoba. Pojistitel i úsek evidence motorových vozidel čeká na vydání realizačního poukazu18, kde je mimo jiné předmětem dědického řízení i dané pojištěné vozidlo. Do té doby, než je právně podloženo, kdo je novým

nabyvatelem

vozidla,

může

pojistitel

jen

změnit

doručovací

adresu,

aby korespondence nebyla adresována na zemřelého, což je nemorální. Již několikrát jsem v rámci své profese řešila situaci, kdy byla zaslána korespondence či přeplatek na pojistném k rukám zemřelého.

18

Realizační poukaz = Usnesení o dědickém řízení

49

7 Výsledky V souvislosti s psaním této bakalářské práce jsem si prohloubila své dosavadní znalosti ohledně právní úpravy uzavírání a ukončování pojistných smluv. Více jsem se zaměřila na názory odborníků a zamyslela jsem se nad jimi publikovanými prognózami ohledně vývoje tuzemského pojistného trhu, který je v současné době značně ovlivněn celosvětovou hospodářskou krizí. Snažila jsem se propojit zákonné postupy uzavírání a ukončování pojistných smluv s praxí a některé situace jsem doplňovala vlastním komentářem se snahou přispět k jednoduššímu procesu pro obě smluvní strany pojistného vztahu. Vzhledem k tomu, že v pojišťovnictví profesně působím šest let, mohu konstatovat, že tvorba zákonů, novel či jiných právních předpisů, týkající se pojištění, nedoznává, oproti jiným odvětvím práva, příliš mnoho významných změn. Záměrem bylo také upozornit na práva a povinnosti vyplývající z pojistně právních vtahů a dále na fakt, že je důležité zodpovídat písemné dotazy pojistitele pravdivě a úplně. Kromě toho také na důležitost výběru konkrétní pojistné smlouvy a důsledné seznámení s pojistnými podmínkami před uzavřením pojistné smlouvy. Poslední kapitolu jsem věnovala právní úpravě ukončování pojistných smluv, kde jsem rozepsala jednotlivé druhy zániku pojistné smlouvy. Dospěla jsem však k závěru, že zákon o pojistné smlouvě neobsahuje, ve výčtu zániků pojištění, zánik s výplatou odkupného, přičemž se domnívám, že o tento druh zániku by byl ze strany klientů, v případě možnosti daný druh zániku uplatnit, zjevný zájem.

50

8 Závěry a doporučení Ve své práci jsem se zcela neztotožňovala se všemi ustanoveními zákona o pojistné smlouvě. Některé jsem komentovala vlastním názorem, k jiným jsem uváděla návrh na úpravu, té které problematiky, pro její zjednodušení při aplikaci v praxi. Poměrně skepticky jsem se vyjádřila ke způsobu uzavírání pojistných smluv zaplacením pojistného. Domnívám se, že detailnější charakteristika tohoto druhu uzavírání pojistných smluv by lépe konkretizovala toto, z mého pohledu nejednoznačné, ustanovení zákona o pojistné smlouvě. Dále bylo mým cílem, aby z práce vyplynulo doporučení pro zájemce o pojištění, že nezůstává bez následků úmyslné zodpovězení písemných dotazů pojistitele nepravdivě nebo neúplně. V poslední kapitole jsem se věnovala právní úpravě ukončování pojistných smluv a snažila jsem se jednotlivé druhy zániku popsat. U zániku pojistné smlouvy nezaplacením pojistného zastávám názor, že z hlediska jednoznačnosti byla tato právní úprava lépe řešena v občanském zákoníku. Závěrem shledávám, že jsem si při psané této práce potvrdila svůj subjektivní pocit o tom, že právní vědomí veřejnosti je poměrně nízké a v oblasti pojišťovnictví obzvlášť. Je však logické, že každý z nás se věnuje jen určitému či určitým profesním oborům a nemůže tak znát problematiku a právní úpravu všeho, co se ho nějakým způsobem přímo či nepřímo dotýká. Měl by si však při vstupování do pojistně právního vztahu uvědomit, že z pojistné smlouvy (nebo jakékoliv jiné) nevyplývají pouze práva, ale i povinnosti. Značná část budoucích pojistníků sama své potřeby ohledně pojištění nedokáže analyzovat a uzavírá pojistné smlouvy z doporučení, které nemusí být vždy tím nejlepším. Domnívám se, že postačující je, když si každý, v případě zájmu o pojištění, nechá vypracovat nabídky na pojištění od více pojistitelů, v klidu si nabídky přečte a poté se bez jakéhokoliv nátlaku rozhodne, s jakým pojistitelem pojistnou smlouvu uzavře.

51

9 Seznam použité literatury Zákony a knižní literatura 1. BLAND, David. Pojištění: Principy a praxe. 2003. Překlad Česká asociace pojišťoven, 1. vyd. Praha. 1997. ISBN neuveden 2. BOHMAN, Ludvík; DRYJOVÁ, Libuše; WAWERKOVÁ, Libuše. Zákon o pojistné smlouvě – komentář 1.vyd. Praha. 2004. LINDE PRAHA. ISBN 80-7201-504-4 3. KOLEKTIV AUTORU ČAP. O pojištění a pojišťování. 1. vyd. 1997. ISBN neuveden 4. DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. Ekopress. 2. vyd. Praha. ISBN 8086119-92-0 5. MARVAN, Miroslav; CHALUPECKÝ, Josef. Dějiny pojišťovnictví v Československu. 1. vyd. 1993. ISBN 80-88739-01-2.ŠKOPOVÁ, Věra. Pojistné právo. 1.přepracované vydání. 1997. ISBN 80-7079-488-7 6. VELEBOVÁ, Eva. Smluvní a zákonné pojištění. Vyd.neuvedeno. Praha: Linde 1993. ISBN 8085647-13-3 7. Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů 8. Zákon č. 40/1964., občanský zákoník 9. Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů 10. Zákon č. 363/1999 Sb,. o pojišťovnictví a o změně souvisejících zákonů

Internetové zdroje http://www.penize.cz/16900-zemetreseni-v-pojistnych-smlouvach [cit. 28.10.2008] http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/tiskove_zpravy_cnb/2008/080606_upozorneni_cnb_pro _verejnost.html [cit. 28.10.2008] http://www.cnb.cz/cs/faq/fag-pojistovny/pojistne smlouvy na dalku.html?cnb css=false [cit. 29.10.2008] http://www.cap.cz/ZobrazList.aspx?item=Slovn%C3%ADk%20pojm%C5%AF&zobrazeni=pro%2 0web%20Slovn%C3%ADk%20pojm%C5%AF [cit. 1.11.2008] http://www.finexpert.cz/Pojisteni/Etika-a-zakony-financnich-poradcu/KAPITOLA-2/sc-30-sr-1-a23694- ch-13248/defalut.aspx [cit. 1.11.2008]

52

http://www.cap.cz/ZobrazFolder.aspx?folder=Lists%2fMenu+Verejneho+webu%2fO+n%C3%A1s [cit. 29.11.2008] http://www.cap.cz/ZobrazItem.aspx?item=Stanovy+%C4%8CAP&typ=HTML+stranky [cit. 29.11.2008] http://www.pwc.com/cz/cze/about/ind/pojistovnictvi.html [cit. 29.11.2008] http://www.cap.cz/Aktuality.aspx?list=vweb/Aktuality - [cit. 29.11.2008] http://www.ckp.cz/onas/onas_obec.php [cit. 29.11.2008] http://www.ckp.cz/index.php [cit. 29.11.2008] http://www.cnb.cz/cs/o_cnb [cit. 29.11.2008] http://www.cap.cz/Aktuality.aspx?list=vweb/Aktuality&aktualita=24 [cit. 8.12. 2008] http://www.cap.cz/ZobrazFolder.aspx?folder=Lists%2fMenu+Verejneho+webu%2fPojistn%C3%B D+trh [cit. 9.12.2008] http://www.epravo.cz/top/clanky/pojistna-smlouva-po-112005-31266.html [cit. 13.12.2008] http://www.business.center.cz/business/pravo/zakony/obcanzak-2001-317/cast8h15.asp [cit. 13.12.2008] http://bankovnictvi.ihned.cz/c4-10004530-34580270-900000_d-pojistny-trh-zpomalil [cit. 2009-03-17] http://www.muni.cz/research/publications/773184 [cit. 2009-03-25] www.allianz.cz [cit. 2009-03-10] www.aspi.cz [cit. 2009-03-10] www.cap.cz [cit. 2009-03-10] www.ceskapojistovna.cz [cit. 2009-03-10] www.csobpoj.cz [cit. 2009-03-10] www.ckp.cz [cit. 2009-03-10] www.cnb.cz [cit. 2009-03-10] www.generali.cz [cit. 2009-03-10] www.koop.cz [cit. 2009-03-10]

53

1 0 Seznam použitých obrázků, grafů, tabulek a příloh Obrázky, grafy, tabulky Obrázek č. 1 (str. 13 ) Logo ČAP /zdroj: www.cap.cz [cit.2009-03-10]/ Obrázek č. 2 (str. 14 ) Logo ČKP /zdroj: www.ckp.cz [cit. 2009-03-10]/ Obrázek č. 3 (str. 15 ) Logo ČNB /zdroj: www.cnb.cz [cit. 2009-03-10]/ Obrázek č. 4 (str. 35 ) Rozdělení pojištění /zdroj: vlastní tvorba/ Graf č. 1 (str. 9 ) Objem předepsaného pojistného v ČR /zdroj: http://www.cap.cz/ZobrazFolder.aspx?folder=Lists%2fMenu+Verejneho+webu%2fPojistn%C3 %BD+trh [cit. 2009-12-09] / Graf č. 2 (str. 12) 5 nejvýznamnějších pojistitelů na českém tuzemském trhu /zdroj: vlastní tvorba/ Tabulka č. 1 (str. 10 ) Přehled činností dle zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví /zdroj: Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví/

Přílohy Příloha č. 1 – Povinné informace pro klienty podle zákona č. 28/2004 Sb. /zdroj: zákon č. 38/2004 Sb. o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí.[ 2009-03-10]/ Příloha č. 2 – Některá ustanovení o uzavření pojistné smlouvy § 6 zákona č. 37/2004 Sb. /zdroj: Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě [cit. 2009-03-10]/ Příloha č. 3 – Následky porušení povinností § 17 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě /zdroj: Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě [cit. 2009-03-10]/ Příloha č. 4 – ČSOB Pojišťovna a.s. – Pojistná smlouva komplexní pojistění vozidla – 1. část /zdroj: www.csobpoj.cz [cit. 2009-03-10]/

54

Příloha č. 5 – ČSOB Pojišťovna a.s. – Pojistná smlouva komplexní pojistění vozidla – 2. část /zdroj: www.csobpoj.cz [cit. 2009-03-10]/ Příloha č. 6 - ČSOB Pojišťovna a.s. – Pojistná smlouva komplexní pojistění vozidla – 3. část /zdroj: www.csobpoj.cz [cit. 2009-03-10]/ Příloha č. 7 – Kooperativa, pojišťovna, a.s., VIG – Pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli /zdroj: www.koop.cz [cit. 2009-03-10]/

55

1 1 Přílohy Příloha č. 1

56

Příloha č. 2

57

Příloha č. 3

58

Příloha č. 4

59

Příloha č. 5

60

Příloha č. 6

61

Příloha č.7

62