PRÁVNÍ ÚPRAVA DOTACÍ

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva

Bakalářská práce PRÁVNÍ ÚPRAVA DOTACÍ Soňa Orlová 2006/2007

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Právní úprava dotací zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny.

………………………………

1

Ráda bych poděkovala všem, kteří mi pomáhali svými cennými radami a konzultacemi při psaní této práce. Můj dík patří zejména paní JUDr. Ivaně Pařízkové, Ph.D., za její ochotné sdělování rad a doporučení, za spolupráci a konzultování práce.

2

OBSAH: 1.

ÚVOD ……………………………….…………………………………….. 1

2.

ZÁKLADNÍ POJMY ……………………………………….………….. 2 2.1 DOTACE ………………………………………………………………... 2 2.2 NÁVRATNÁ FINANČNÍ VÝPOMOC ………………………………... 3 2.3 PROGRAM; PROJEKT ……………………………………………….

3

2.4 POSKYTOVATEL A PŘÍJEMCE …………………………………….

4

2.5 VEŘEJNÝ PENĚŽNÍ FOND ………………………………………….. 4 2.6 STÁTNÍ ROZPOČET ………………………………………………….. 5 2.7 STÁTNÍ FONDY ……………………………………………………….. 7 2.8 STÁTNÍ FINANČNÍ AKTIVA …………………………………………. 7 2.9 NÁRODNÍ FOND …………………………………………………........ 8

3.

PROCES POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ ………………………….…. 9 3.1 STÁTNÍ ROZPOČET ………………………………………………….. 9 3.2 KRAJE ………………………………………………………………….. 10 3.3 OBCE …………………………………………………………………… 12 3.4 PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ ………………………………………...

14

3.5 STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY ……

15

3.6 STÁTNÍ FOND KULTURY ČESKÉ REPUBLIKY ……………………... 17 3.7 STÁTNÍ FOND ČESKÉ REPUBLIKY PRO PODPORU A ROZVOJ KINEMATOGRAFIE ……………………………………

19

3.8 STÁTNÍ FOND DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY …………………

21

3.9 STÁTNÍ FOND ROZVOJE BYDLENÍ ……………………………….

22

3.10 STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÝ INTERVENČNÍ FOND …………………...

24

3.11 AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY …………………………….

28

3.12 VEŘEJNÁ VÝZKUMNÁ INSTITUCE ………………………………..

29

3.13 GRANTOVÁ AGENTURA ČESKÉ REPUBLIKY ………………….

30

3.14 PODPORA VÝZKUMU A VÝVOJE Z VEŘEJNÝCH PROSTŘEDKŮ …………………………………….

31

3.15 PROGRAMOVÉ FINANCOVÁNÍ …………………………………….

32

3

3.16 REGIONY SOUDRŽNOSTI a REGIONÁLNÍ RADA ………………

34

3.17 NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE …………………………..

35

3.18 POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ A NFV NA ŽÁDOST ……………………

36

4.

DOTACE Z EVROPSKÉ UNIE ….………………………………… 38

5.

ODNĚTÍ, KONTROLA DOTACE A NÁVRATNÉ FINANČNÍ VÝPOMOCI A PORUŠENÍ ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ ………. 41 5.1 ŘÍZENÍ O ODNĚTÍ DOTACE A NÁVRATNÉ FINANČNÍ VÝPOMOCI ………………………………………………. 41 5.2 FINANČNÍ KONTROLA VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ …………….…… 41 5.3 PORUŠENÍM ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ ……………………………... 42 5.4 ODVOD ZA PORUŠENÍ ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ ……………….… 43

6.

ZÁVĚR ……………………………………………………………………. 45

7.

SUMMARY ………………………………………………………………. 47

Seznam použité literatury, zákonů a elektronických médií ………. 50 Přílohy: Příloha č. 1 - Přehled dotačních titulů Příloha č. 2 - Seznam poskytovatelů dotací

Obrázky: Obrázek č. 1 - Finanční vztahy v rozpočtové soustavě Obrázek č. 2 - Poskytování dotací ze státního rozpočtu územně samosprávným celkům Obrázek č. 3 - Poskytování dotací na žádost

4

1.

ÚVOD Většina z nás již nesčetněkrát zaslechla slovo dotace a zaměřený okruh lidí i

návratná finanční výpomoc, ale již daleko méně z nás ví, co to vlastně dotace a návratná finanční výpomoc jsou, k čemu slouží, odkud a jak se získávají, kdo je poskytuje a jakým způsobem, kam a za jakým účelem plynou a jakou právní úpravou se při tom musíme řídit. V práci se zaměřím na objasnění základních pojmů souvisejících s tímto tématem, na možnosti zdrojů a způsobu poskytování dotací, ale i na možnosti jejich odnětí, a na právní úpravu dané problematiky. Pozornost zaměřím na poskytování dotací ze státního rozpočtu, krajského rozpočtu a obecního rozpočtu, státních fondů, regionů soudržnosti na poskytování dotací z Evropské unie a rovněž se dotknu poskytování dotací do oblasti vědy a výzkumu. Hlavním cílem mé práce je poskytnout čtenáři co nejvíce možných a pro něj použitelných informací, ať již o dotacích nebo o návratných finančních výpomocích, to znamená objasnit jejich poskytování, získávání a užívání těchto finančních prostředků v souladu s platnou legislativou, a to tak, aby mu mohly být co největším přínosem.

5

2.

ZÁKLADNÍ POJMY Než jsem tuto kapitolu začala psát velmi jsem přemýšlela, jestli začít pojmy

přímo se dotýkajícími názvu této práce nebo začít od největšího rozpočtu, fondu, poskytovatele dotací a návratných finančních výpomocí. Nakonec jsem se rozhodla držet klíčových slov své práce. Začnu tedy pojmy dotace, návratná finanční výpomoc, dále budu pokračovat pojmy program, projekt, poskytovatel, příjemce a přejdu na pojmy týkající se zdrojů financování jako jsou veřejný peněžní fond a veřejný rozpočet, státní rozpočet, státní fondy, státní finanční aktiva a Národní fond. 2.1 DOTACE Dotace je finanční podpora, lze hovořit i o darování. Jde o poskytnutí finančních prostředků z veřejných rozpočtů, tzn. ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu, právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel. Dále jde o poskytnutí finančních prostředků z Evropského společenství nebo z veřejných rozpočtů cizího státu a granty poskytnuté podle zvláštního právního předpisu. V zákoně č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla jsou dotace upraveny § 3 písm. a). Jsou také široce využívanými politickými nástroji. O dotacích pojednává i Evropská charta místní samosprávy, a to v čl. 9 Finanční zdroje místních společenství,1 který se zabývá, jak už název napovídá, financováním de facto. „místních samospráv“, vůbec, proto dotace nejsou opomenuty a je zde zakotveno, že dotace by pro místní orgány neměly být účelově vázány a jejich poskytování by nemělo omezovat základní svobodu místních orgánů provádět svoji vlastní politiku v rámci své jurisdikce. Pokud se budeme dotacemi zabývat z hlediska jejich zásadovosti, zjistíme, že skutečně takové obecné zásady při jejich poskytování i využívání existují a patří do nich např. nezávislé rozhodování územní samosprávy o použití dotace, spravedlnost při rozdělování uvnitř rozpočtové soustavy, neměnnost podmínek a kritérií, jednoduchost kritérií, ekonomická efektivnost, objektivnost a neutrálnost v ovlivňování rozhodování jednotlivých stupňů samospráv, zájem a motivace na dobrém hospodaření s dotačními prostředky a užívání cílených dotací v rámci grantů v tzv. programovém financování. Příloha č. 1 Přehled dotačních titulů.

1

odst. 7. článek 9 Finanční zdroje místních společenství Evropské charty místní samosprávy – podepsána ČR ve Štrasburku dne 28. 5. 1998 a pro ČR vstoupila v platnost dne 1. 9. 1999

6

Dotace jsou nenávratné a můžeme je rozdělovat na běžné, účelové, neúčelové, kapitálové, nárokovatelné, nenárokovatelné a na mimořádné. Za běžné dotace považujeme takové, které jsou v příslušném kalendářním roce (rozpočtovém období) poskytovány na financování pravidelně se opakujících běžných potřeb, neinvestiční povahy. Mohou být buď účelové, tzn. poskytované na určitý stanovený účel, s cíleným umístěním (alokací), například dotace na jedno dítě v mateřské škole; anebo neúčelové, tzn. že jsou poskytované podle nějakého souboru ukazatelů, například demografického. Oproti tomu kapitálové dotace jsou poskytovány jako účelové, na financování dlouhodobých a neopakujících se potřeb, investiční povahy. Dále můžeme na rozdělování dotací nahlížet z hlediska nárokovatelnosti, a to jako na nárokovatelné dotace, přičemž se jedná většinou o dotace, které vyplývají přímo ze schváleného zákona o státním rozpočtu; nebo jako na nenárokovatelné dotace, které jsou poskytovány na základě žádosti žadatelů z rozpočtových kapitol ministerstev v rámci vyhlášených programů, grantů, apod. Ve výjimečných či krizových situacích se poskytují tzv. mimořádné dotace. Poskytují se ze státního rozpočtu z kapitoly všeobecná pokladní správa nebo mohou vyplývat z rozpočtových změn. Jedná se o použití rezervy státního rozpočtu, a to například k odstranění škod po povodních nebo jiných živelných pohromách atd. 2.2 NÁVRATNÁ FINANČNÍ VÝPOMOC Návratnou finanční výpomocí (dále jen NFV)

rozumíme poskytnutí

bezúročných finančních prostředků fyzickým nebo právnickým osobám, a to na daný účel. Jsou poskytovány ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo z Národního fondu. Jak už vyplývá ze samotného názvu tyto finanční prostředky jsou návratné a příjemce je povinen je vrátit zpět do státního rozpočtu nebo Národního fondu, a to ve stanoveném termínu, buď jednorázově nebo v termínově stanovených splátkách. Důvodem k uspokojení žadatele by měla být jen finanční nouze vyvolaná nedostatkem finančních prostředků potřebných k realizaci rozpočtových výdajů způsobených neobdržením rozpočtových příjmů pro daný kalendářní rok. Zákon č. 218/2000 Sb. je upravuje § 3 písm. b). 2.3 PROGRAM; PROJEKT Za pomocí dotací se realizují jednotlivé programy, příp. projekty. Program nebo projekt je souborem věcných, časových a finančních podmínek pro pořízení nebo

technické

zhodnocení

hmotného 7

a

nehmotného

dlouhodobého

i

krátkodobého majetku, jeho údržbu a opravy, případně i pro jiné činnosti potřebné k dosažení stanovených cílů. Je upraven § 12 zák. č. 218/2000 Sb. Pod tímto pojmem jsou zahrnuty např. Evropské strukturální fondy2; Fond soudržnosti.3 Realizace programu je stanovena ve Finanční memorandu, což je právní dokument a úřední závazek, kterým vzniká smlouva mezi českou vládou a Evropskou komisí o realizaci programu. Ustanovení memoranda zahrnují programy a projekty, které mají být financovány; vymezení základních podmínek, jež musí být splněny, finanční podporu, smlouvy o spolufinancování a další konkrétní ustanovení pro program významná; jmenování realizačních agentur; členění rozpočtu a celkovou odpovědnost Národního fondu. 2.4 POSKYTOVATEL A PŘÍJEMCE Poskytovatelem dotace nebo NFV může být ústřední orgán státní správy, úřad práce, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky nebo organizační složka státu, kterou určí zvláštní zákon. Pojem upravuje § 14 odst. 2 zák. č. 218/2000 Sb. Oproti poskytovateli je vždy žadatel, později příjemce. Příjemcem dotace nebo návratné finanční výpomoci může být jak právnická, tak i fyzická osoba, splňuje-li podmínky dané buď schváleným programem, nebo právním předpisem a které byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytovatelem schválena na základě žádosti, kterou jako žadatel podal. 2.5 VEŘEJNÝ PENĚŽNÍ FOND Dotace a návratné finanční výpomoci jsou poskytovány z veřejných peněžních fondů, tj. z peněžních fondů s užitím pro veřejnost, určených k poskytování veřejných statků a pro zajištění veřejného sektoru, tj. k zajištění služeb poskytovaných veřejným sektorem. Takovým veřejným peněžním fondem je veřejný rozpočet, který je také finančním plánem veřejnoprávních subjektů a je i soustavou rozpočtů. Rozpočtovou soustavu můžeme členit na soustavu veřejných rozpočtů a mimorozpočtové fondy. Soustavu veřejných rozpočtů tvoří státní rozpočet, rozpočty krajů, rozpočty měst a obcí, rozpočty příspěvkových organizací. Mimorozpočtové fondy tvoří státní fondy a mimorozpočtové fondy územních 2

nařízení Rady ES č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o strukturálních fondech, ve znění nařízení Rady ES č. 1447/2001 3 soudržnosti – nařízení Rady ES č. 1164/1994, o zřízení Fondu soudržnosti, ve znění nařízení Rady ES č. 1264/1999 a č. 1265/1999

8

samosprávných celků. Patří sem státní fondy (např. Státní fond dopravní infrastruktury), případné fondy krajů a obcí, Fond veřejného zdravotního pojištění s navazujícími rozpočty zdravotních pojišťoven, a specifický transformační fond, tj. Pozemkový fond České republiky. Veřejné rozpočty jsou schvalovány volenými orgány, např. Poslanecká sněmovna, zastupitelstvo. Nahlížíme-li na rozpočtovou soustavu z hlediska zákonné úpravy, v tomto případě z hlediska velkých a malých rozpočtových pravidel, tzn. zák. č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů a zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, pak je její členění upraveno takto:
v souladu se zák. č. 218/2000 Sb. se dělí na státní rozpočet, rozpočty státních fondů, řízení státní pokladny a státního dluhu, hospodaření s prostředky v Národním fondu, rozpočet Fondu národního majetku, rozpočet Pozemkového fondu a rozpočty zdravotních pojišťoven.
v souladu se zák. č. 250/2000 Sb. se dělí na rozpočty krajů, rozpočty měst a obcí, rozpočty statutárních měst, rozpočet hlavního města Prahy a jeho městských částí, rozpočty dobrovolných svazků obcí a rozpočty Regionálních rad regionů soudržnosti. 2.6 STÁTNÍ ROZPOČET Státní rozpočet je ústředním veřejným rozpočtem státu; centralizovaným peněžním fondem, který soustřeďuje státní finance. Plní funkci alokační, redistribuční a stabilizační. Je to celostátní bilance předpokládaných příjmů a výdajů za jeden kalendářní rok. Státní rozpočet schvaluje každoročně Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky jako zákon a je publikován ve Sbírce zákonů. Ústředním orgánem státní správy pro státní rozpočet republiky je Ministerstvo financí. Pro rok 2007 je státní rozpočet upraven zák. č. 622/2006 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2007. Zákon o státním rozpočtu České republiky bývá zpravidla schvalován ke konci kalendářního roku předcházejícímu kalendářnímu roku, ve kterém je účinný. Obsahuje ustanovení, která upravují jak celkové příjmy a celkové výdaje, z čeho bude vypořádán případný schodek státního rozpočtu, finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtu Evropské unie, k rozpočtům krajů, obcí a rozpočtu hlavního města Prahy a výši pojistné kapacity

9

Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s., tak i to, k čemu všemu je zmocněn ministr financí. Celkově je obsáhlejší, neboť kromě shora uvedených ustanovení obsahuje také velké množství příloh, zahrnujících např. úhrnnou bilanci příjmů a výdajů státního rozpočtu, celkový přehled příjmů státního rozpočtu podle kapitol, celkový přehled výdajů státního rozpočtu podle kapitol, ukazatele jednotlivých kapitol, výdaje státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku, finanční vztahy k rozpočtům krajů, finanční vztahy k rozpočtům obcí v úhrnech po jednotlivých krajích, finanční vztah k rozpočtu hlavního města Prahy, postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcím a hlavnímu městu Praze, závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce … a způsobu kontroly jejich využití a závazná pravidla poskytování finančních prostředků v oblasti vod v roce … a způsobu kontroly jejich užití. Co to státní rozpočet je, upravuje § 5 zák. č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a v odst. 6 říká, že státní rozpočet obsahuje i dotační vztahy k rozpočtům územních samosprávných celků a státních fondů. Na vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu se spolu s ministerstvem podílejí i správci kapitol, územní samosprávné celky a státní fondy – viz § 8 zák. č. 218/2000 Sb. Státní rozpočet obsahuje složku příjmovou a složku výdajovou. Příjmy státního rozpočtu jsou výnosy daní (není-li zvláštním zákonem, tj. zákonem o rozpočtovém určení daní stanoveno jinak), pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, dále cla, soudní poplatky, převážná část správních poplatků a mimo jiné také i dotace poskytnuté ze zahraničí a z rozpočtu Evropské unie, přijaté organizačními složkami státu z Národního fondu. Upravuje je § 6 zák. č. 218/2000 Sb. Výdaje státního rozpočtu pokrývají funkce státu, které jsou dané ústavou. Jsou ovlivněny hospodářskou politikou vlády, která sestavovala státní rozpočet. Hovoříme o dvou skupinách výdajů, kterými jsou transferové platby, tj. peníze určené jako platby obyvatelstvu formou sociálních dávek, důchodů, podpor v nezaměstnanosti atd. nebo vládní výdaje, tj. peníze na chod státních institucí, veřejného školství, zdravotnictví, obrany státu, vládní investice (např. výstavba dálnic), vládní dotační programy. Je upraveno § 7 zák. č. 218/2000 Sb. a blíže popsáno v kapitole 3.

10

2.7 STÁTNÍ FONDY Státní fondy jsou zřizovány pro finanční zabezpečení zvlášť stanovených úkolů a hospodaření s prostředky pro ně určenými. Jsou zřizovány jako právnické osoby. Název musí obsahovat označení „státní fond“ a v zákoně, kterým se státní fond zřizuje, musí být stanoven orgán, do jehož působnosti státní fond patří, stanoveny finanční zdroje státního fondu, způsoby jejich použití a stanoven způsob financování správních výdajů státního fondu. Správní výdaje zahrnují výdaje spojené s činností zaměstnanců státního fondu a úhrady výdajů členům orgánu státního fondu stanovené zákonem. V případě, že jsou správní výdaje státního fondu financovány z dotací ze státního rozpočtu, vztahují se na použití těchto prostředků rozpočtová pravidla. Poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního fondu včetně způsobu jejich poskytnutí upraví zvláštní právní předpis. Je upraveno § 28 zák. č. 218/2000 Sb. Státními fondy jsou jmenovitě Státní fond životního prostředí České republiky,4 Státní fond kultury České republiky,5 Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie,6 Státní fond dopravní infrastruktury,7 Státní fond rozvoje bydlení,8 Státní zemědělský intervenční fond.9 2.8 STÁTNÍ FINANČNÍ AKTIVA Státní finanční aktiva jsou peněžní prostředky převedené z výsledků rozpočtového hospodaření minulých let na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny a další peněžní prostředky, o kterých tak rozhodla vláda nebo Poslanecká sněmovna, nebo peněžní prostředky stanovené zvláštním zákonem10. Jsou to také majetkové účasti státu v obchodních společnostech a cenné papíry, jejichž majitelem je stát, se kterými není oprávněn hospodařit některý správce kapitoly. Dále jsou to pohledávky státu z poskytnutých úvěrů, návratných finančních výpomocí poskytnutých z kapitoly Všeobecná pokladní správa nebo ze státních finančních aktiv, jakož i pohledávky z realizovaných státních záruk. Součástí státních finančních aktiv je zvláštní účet důchodového pojištění. Součástí státních finančních aktiv je také zvláštní účet úrazového pojištění. O použití

4

zák. č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky zák. č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky 6 zák. č. 241/1992 Sb., o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie 7 zák. č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury 8 zák. č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení 9 zák. č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu 10 zák. č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zák. č. 220/2000 Sb. 5

11

ostatních státních finančních aktiv rozhoduje vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí. To platí i pro poskytnutí dotace a návratné finanční výpomoci ze státních finančních aktiv. Je upraveno § 36 zák. č. 218/2000 Sb. 2.9 NÁRODNÍ FOND Dne 31. 12. 1998 byl zřízen na Ministerstvu financí České republiky Národní fond. Je tak centrálním místem státní správy pro převod finančních prostředků z Evropské unie určených pro Českou republiku k financování programů nebo projektů, a to s výjimkou podpory Společenství pro rozvoj venkova, a peněžních prostředků finančních mechanismů Evropského hospodářského prostoru, Norska a Švýcarska, které jsou České republice svěřeny na základě mezinárodních smluv. Ministerstvo financí jako platební orgán koordinuje řízení finančních toků prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie Národnímu fondu a spravuje tyto prostředky. Finanční prostředky Společenství jsou vedeny na účtech otevřených pro tento účel v České národní bance. S finančními prostředky na těchto účtech se nakládá jako s prostředky na účtech státních finančních aktiv. Čerpání a užití prostředků Národního fondu a jejich kontrola se řídí rozpočtovými pravidly České republiky a příslušnými prováděcími předpisy. Upravuje § 37 zák. č. 218/2000 Sb.

12

3.

PROCES POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ Tuto kapitolu věnuji průběhu nebo-li procesu poskytování dotací a

návratných finančních výpomocí z různých úrovní veřejných peněžních fondů k různým příjemcům. Popíšu zde jak vazbu mezi státním rozpočtem a rozpočty územních samosprávných celků a finanční vztahy v rozpočtové soustavě – viz obr. 1, tak i některé vybrané poskytovatele a příjemce dotací. Poukážu na programové financování a na to, jak dotace získat, správně je čerpat a nakládat s nimi. 3.1 STÁTNÍ ROZPOČET O státním rozpočtu jsem již psala v kapitole druhé, podkapitole 2.6, jako o pojmu neodmyslitelně týkajícího se poskytování dotací a NFV. Nyní o něm píšu jako o poskytovateli. Státní rozpočet je první, základní a vůbec hlavní úrovní, ze které jsou dotace a návratné finanční výpomocí poskytovány. Jako centrální rozpočet státu, který soustřeďuje státní finance, je upravován samostatným zákonem, tedy zákonem o státním rozpočtu pro daný kalendářní rok, který jako zákon schvaluje Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky a je publikován ve Sbírce zákonů. Ministerstvo financí jako ústřední orgán státní správy pro státní rozpočet republiky zajišťuje transfer, nebo-li přesun peněžních prostředků určených jednotlivými kapitolami státního rozpočtu k příjemcům - správcům kapitol. V tomto případě se nejedná o horizontální převádění peněžních prostředků, neboť Ministerstvo financí je zde skutečně v roli ústředního nebo-li řídícího orgánu pro státní rozpočet. Přidělením finančních prostředků jednotlivým správcům kapitol státního rozpočtu jsou z výdajů státního rozpočtu, v souladu s § 7 zák. č. 218/2000 Sb., hrazeny dotace územním samosprávným celkům na dávky sociální péče a na dávky pomoci v hmotné nouzi, dotace a návratné finanční výpomoci územním samosprávným celkům na jinou než podnikatelskou činnost, dotace a návratné finanční výpomoci právnickým a fyzickým osobám na podnikatelskou činnost, dotace občanským sdružením a příspěvky politickým stranám, dotace právnickým osobám, které jsou založeny nebo zřízeny k poskytování zdravotních, kulturních, vzdělávacích a sociálních služeb a k poskytování sociálně-právní ochrany dětí, a fyzickým osobám, které takové služby nebo sociálně-právní ochranu dětí poskytují, a to výhradně na tyto účely, dotace státním fondům, dotace fyzickým

13

osobám, které nevyvíjejí podnikatelskou činnost a zabývají se chovem včel, drží plemeníky za účelem zajištění přirozené plemenitby hospodářských zvířat nebo jsou vlastníky nebo nájemci lesa, dotace nadacím a nadačním fondům, dotace a návratné finanční výpomoci Regionálním radám regionů soudržnosti, dotace dobrovolným svazkům obcí, dotace fyzickým a právnickým osobám, které nevyvíjejí

podnikatelskou

činnost,

na

výstavbu,

opravy,

modernizace

a

rekonstrukce bytového fondu a na výstavbu technické infrastruktury. To znamená, že poskytování dotací a NFV ze státního rozpočtu se děje prostřednictvím jednotlivých poskytovatelů, kterými v souladu s § 14 odst. 2 zák. č. 218/2000 Sb. mohou být ústřední orgán státní správy, úřad práce, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky nebo organizační složka státu, kterou určí zvláštní zákon. Příloha č. 2 Seznam poskytovatelů dotací. Do rozpočtů nižších úrovní jsou ze státního rozpočtu poskytovány zejména nenávratné dotace, a to běžné a kapitálové. 3.2 KRAJE Druhou z úrovní veřejného rozpočtu jsou rozpočty vyšších územních samosprávných celků – krajů, přičemž se jedná o úroveň regionální. Krajům mohou být ze státního rozpočtu jako příjmy, poskytovány dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů, ale současně mohou k úhradě svých potřeb použít též návratnou finanční výpomoc – ust. § 4 odst. 5 písm. b) a § 8 zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Podle § 19 odst. 1 zák. č. 218/2000 Sb., stanoví každoročně kritéria pro výpočet dotace poskytované ze státního rozpočtu do rozpočtu kraje zákon o státním rozpočtu, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak. Dotace mohou být poskytovány jako nárokovatelné a nenárokovatelné. Nárokovatelné dotace jsou poskytovány přímo ze státního rozpočtu, jako účelová dotace např. na regionální školství, přičemž takováto dotace plně financuje činnosti v rámci školství. Protože kraj vykonává státní správu v přenesené působnosti, dostává nárokovatelnou dotaci např. na sbory dobrovolných hasičů, určené pro obce. Ze státního rozpočtu obdrží kraje v roce 2007 jako dotaci příspěvek na výkon státní správy v rámci finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům krajů (příloha č. 6 k zákonu o státním rozpočtu na rok 2007), ostatní dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa a dotace z ostatních kapitol státního rozpočtu.

14

Dle § 10 zák. č. 250/2000 Sb., patří do výdajů z rozpočtu kraje dotace do rozpočtů obcí v kraji a dotace Regionální radě regionu soudržnosti. U některých dotací poskytovaných ze státního rozpočtu obcím, působí kraj pouze jako zprostředkovatel. Jsou to dotace, u kterých kraj nerozhoduje o objemu a účelu finančních prostředků určených obcím, neboť objem a účel stanoví státní rozpočet. Tyto prostředky „protečou“ do rozpočtů obcí., jedná se o tzv. průtokovou dotaci, nebo-li potrubí. Může jít také o dotaci přímo z resortu. Obrázek č. 2. V případě, že se tedy jedná o průtokovou dotaci (potrubí), rozhodne resort o poskytnutí dotace pro konkrétní obec, jako příjemce prostředků, a finanční prostředky odešle kraji. Kraj nemůže žádným způsobem ovlivnit příjemce ani výši prostředků, a proto je pouze přepošle konkrétní resortem určené obci. Obec tyto prostředky přijme jako prostředky státního rozpočtu. Kraj obec o takovém způsobu poskytování dotace vyrozumí, a to formou dopisu. V případě porušení rozpočtové kázně se postupuje podle § 44 zák. č. 218/2000 Sb. Jedná-li se však o tzv. neprůtokovou dotaci, tak resort rozhodne o poskytnutí dotace a určí její objem. Dotaci pro obce v kraji odešle kraji. Kraj po obdržení dotačních prostředků rozhodne o konkrétní obci, jako příjemci, a poskytne je formou své dotace obcím. Obec tyto dotační prostředky přijme jako prostředky kraje. V případě porušení rozpočtové kázně se postupuje dle § 22 odst. 2 zák. č. 250/2000 Sb. Ve většině případů pravidla pro poskytování finanční podpory na dotační programy stanovuje kraj, a to v souladu s § 35 odst. 2 písm. d) zák. č. 129/2000 Sb. Nyní se podívejme, kdo za kraj o poskytování dotací rozhoduje. V souladu s § 36 zák. č. 129/2000 Sb., o krajích, je rozhodování o poskytování dotací obcím z rozpočtu kraje a kontrole jejich využití a o poskytování dotací občanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným právnickým a fyzickým osobám působícím na území kraje v oblasti mládeže, sportu a tělovýchovy, sociálních služeb, podpory rodin, požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany zvířat a životního prostředí v hodnotě nad 200 000 Kč jedné fyzické nebo právnické osobě v kalendářním roce, nejedná-li se o účelové dotace z prostředků státního rozpočtu, vyhrazeno zastupitelstvu. Dále je v souladu s § 39 odst. 2. zák. č. 129/2000 Sb., rozhodování o poskytování dotací občanským sdružením, humanitárním organizacím a jiným právnickým a fyzickým osobám působícím v oblasti mládeže, sportu a

15

tělovýchovy, sociálních služeb, podpory rodin, požární ochrany, kultury a vzdělávání, vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany zvířat a životního prostředí; tyto dotace nesmí převýšit 200 000 Kč jednomu občanskému sdružení, jedné humanitární organizaci nebo jedné právnické nebo fyzické osobě v kalendářním roce, vyhrazeno Radě. Poskytování dotací ať již jako příjmu nebo výdaje je v souladu s § 17 odst. 3 zák. č. 250/2000 Sb., součástí závěrečného účtu, je to vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, rozpočtům krajů, obcí, státním fondům, Národnímu fondu a jiným rozpočtům a k hospodaření dalších osob. Co se týká stanovení časové použitelnosti dotací a příspěvků z rozpočtu jejich příjemcům, tak územní samosprávný celek a svazek obcí ji může stanovit, a to v souladu s § 18 zák. č. 250/2000 Sb. zpravidla na období do konce rozpočtového roku nebo i do pozdějšího termínu, jestliže to odpovídá účelu poskytnutých peněžních prostředků. Územní samosprávný celek a svazek obcí je povinen respektovat dle § 19 zák. č. 250/2000 Sb., účelovost použití rozpočtových prostředků, která vyplývá z účelu přijatých dotací ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z Národního fondu anebo z jiného územního rozpočtu, nebo z uzavřených smluv, podle nichž přijímá účelové rozpočtové prostředky od jiných osob, včetně účelových darů, příspěvků či půjček. Může také stanovit účel použití těch prostředků, jimiž dotuje činnost jiných osob anebo na ni přispívá. V případě, že územní samosprávný celek nevyužije do konce roku rozpočtové prostředky, tak je nevrací, ale převede je při zachování účelovosti do dalšího roku. Toto však dle § 20 zák. č. 250/2000 Sb. neplatí, jedná-li se o nevyužité účelové a časově vymezené dotace nebo příspěvky, které poskytovatel požaduje po skončení roku vyúčtovat a nespotřebované prostředky vrátit. Vrácené výdajové prostředky jsou výdajem toho roku, kdy se uskuteční. 3.3 OBCE Další třetí úrovní veřejného rozpočtu kam jsou dotace poskytovány jsou obce. Jsou to rozpočty nižších územních samosprávných celků, jde úroveň municipální. Dotace jsou poskytovány k zabezpečení samosprávy a veřejné služby občanům žijícím na území daného města nebo obce, což je prvořadým úkolem a posláním měst a obcí. Jsou poskytovány za účelem pokrytí nákladů

16

vynaložených na činnost spojenou s výkonem státní správy přenesenou na obce. Výše dotace závisí na rozsahu přenesené působnosti obce a počtu trvale bydlících obyvatel v obci. Obcím, které leží v obvodu příslušného kraje, se poskytují dotace ze státního rozpočtu prostřednictvím krajů. Ustanovuje to § 19 odst. 2 zák. č. 218/2000 Sb. Poskytnuté dotace jsou příjmem do rozpočtu obcí. Příjmem do rozpočtu obcí dle § 7 zák. č. 250/2000 Sb. jsou dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů a dotace z rozpočtu kraje. Jsou poskytovány jako běžné dotace, a to účelové (neinvestiční) nebo neúčelové; nebo jako kapitálové (investiční). Můžeme hovořit také o poskytování dotací nárokovatelných, tzn. na určitou veřejnou službu v rámci přenesené působnosti státu na obec. Veřejná služba je také vykonávána pro občany jiných obcí. Dotace je poskytována automaticky, bez žádosti, ale měla by pokrývat veškeré náklady vzniklé s takto poskytovanou službou, což se neděje.

Dotace na výkon veřejné služby se týká zejména

základního školství, přičemž je poskytována v závislosti na demografickém specifiku obce. Je poskytována na žáka, ale nekryje plně náklady a dotační vztah musí být krytý ještě smlouvou nebo dohodou s obcemi, ve kterých se nenachází žádná škola. Dotace na zařízení, u nichž je zřizovatelem obec, mnohdy jde o příspěvkové organizace, ale služba je poskytována i občanům jiných obcí. Jedná se o domovy důchodců, chráněná místa, ústavy sociální péče, speciální zdravotnická zařízení, provoz lékařských pohotovostí atd. Zde se také ukazuje, že poskytnutá dotace nepokryje veškeré náklady s provozem a obec pak na dofinancování provozu musí použít vlastní zdroje. V souladu s novým sociálním zákonem, zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, se na provozu zařízení poskytujících zdravotně postiženým občanům, obyvatelům takového zařízení, nepřetržitou péči, dnes podílí i samotní občané. Dotace nenárokovatelné jsou dotace, o něž se obec musí ucházet u státních orgánů, jednotlivých resortů. Zda jí však bude taková dotace poskytnuta, záleží na mnoha okolnostech, kterými mohou být regionální politika státu, objem prostředků státu, vlastní zdroje obce, zadluženost obce, četnost poskytnutých dotací apod. Přestože se jedná o dotace investiční, bývá touto formou obcím poskytována asi polovina z celkových dotací jednotlivých kapitol státního rozpočtu, ale i státních fondů. Jedná se zejména o programové financování. Vzhledem k tomu, že o tento druh dotací bývá ze strany obcí velký zájem, měla by být pro rozhodování o

17

přidělení dotace jednotlivým obcím uplatněna objektivní kritéria, přičemž jedním z takových kritérií by nemělo být poukázání na nízké daňové příjmy do obecního rozpočtu. Naopak by při rozhodování o poskytnutí dotace měla být uplatněna hlediska např. že dotace podporuje obec při vkládání prostředků do budoucnosti, nutnost poskytnutí dotace na danou investiční akci, uplatnění spolufinancování dotované akce z vlastních zdrojů obce atd. Tyto dotace se poskytují na žádost, jsou přísně zúčtovatelné a nevyčerpaná část se vrací. Obcím mohou být poskytovány dotace i ze státních fondů nebo z Národního fondu. Poskytování dotací obcím ze státních fondů se děje tak, že převody peněžních prostředků ze státních fondů na obce se realizují přímým finančním vztahem bez účasti rozpočtu kraje. Co se týká poskytování dotací obcím z Národního fondu, tak to se děje obdobně, neboť Národní fond není součástí státního rozpočtu a tak se dotace uvolňované z něj obcím poskytují jim přímo, bez účasti rozpočtu kraje. Avšak jedná-li se o dotaci neprůtokovou uvolněnou z Národního fondu kraji a kraj ji svým rozhodnutím přidělí obcím jako příjemcům, tak pak je na tuto dotaci pohlíženo jako na dotaci z rozpočtu kraje. 3.4 PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ Příspěvkové organizace jako jeden z příjemců dotací, hospodaří nejen s peněžními prostředky získanými vlastní činností, s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele, tj. kraje nebo obce, s prostředky svých fondů nebo s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, ale dle § 28 zák. č. 250/2000 Sb. také s peněžními prostředky poskytnutými z Národního fondu a ze zahraničí. V případě, že nestanoví zvláštní zákon jinak, zprostředkovává rozpočet zřizovatele vztah příspěvkové organizace ke státnímu rozpočtu a k Národnímu fondu. Jde-li však o příspěvkovou organizaci zřízenou obcí, také k rozpočtu kraje. Toto funguje i v případě poskytnutí investiční dotace z rozpočtu zřizovatele do investičního fondu příspěvkové organizace, který si vytváří k financování svých investičních potřeb. Ke krytí investičních potřeb lze se souhlasem zřizovatele použít též investičních úvěrů nebo půjček, tedy i návratnou finanční výpomoc, jestliže je její vrácení zabezpečeno jejími rozpočtovými výnosy běžného roku, nejpozději ji však musí vrátit do 31. března následujícího roku. Je upraveno § 31 a § 34 zák. č. 250/2000 Sb. Nyní uvedu jakým způsobem se příspěvkovým organizacím dotace poskytují. Poskytují-li

se

dotace

příspěvkovým 18

organizacím

zřízeným

územními

samosprávnými celky probíhá to tak, že jedná-li se o finanční prostředky uvolňované resortními kapitolami a Národním fondem příspěvkovým organizacím zřízeným krajem, poskytují se prostřednictvím rozpočtu kraje. V případě, že jde o finanční prostředky uvolňované ze státního rozpočtu příspěvkovým organizacím zřízeným obcí, poskytují se prostřednictvím rozpočtu příslušného kraje a dále prostřednictvím příslušné obce jako zřizovatele - průtoková dotace. Jde-li však o finanční prostředky uvolňované z Národního fondu příspěvkovým organizacím zřízeným obcí, tak potom se poskytují přímo obci a prostřednictvím jejího rozpočtu příspěvkové organizaci. Nejedná se o průtokovou dotaci prostřednictvím kraje. K uskutečnění převodu dotačních finančních prostředků ze státních fondů příspěvkovým organizacím zřízeným krajem nebo obcí, musí být mezi státním fondem a příspěvkovou organizací uzavřena smlouva, a to dle zák. č. 513/1991 Sb.,11 obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. O každém uvolnění finančních prostředků podá státní fond zprávu zřizovateli příslušné příspěvkové organizace. 3.5 STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY Mezi poskytovatele dotací a NFV patří státní fondy, přičemž Státní fond životního prostředí České republiky (dále jen fond) je z hlediska časového státním fondem nejdříve vzniklým. Je tzv. jinou státní organizaci, specificky zaměřenou a je význačným poskytovatelem finančních prostředků pro podporu realizace opatření k ochraně a zlepšování stavu životní prostředí. Je jedním ze základních ekonomických nástrojů k plnění závazků vyplývajících z mezinárodních úmluv o ochraně životního prostředí, členství v Evropské unie a k uskutečňování Státní politiky životního prostředí.12 Byl zřízen zák. č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky. Jeho činnost je upravena v souladu s jeho Statutem. Správcem je Ministerstvo životního prostředí ČR a do jeho čela jmenuje ministr životního prostředí ředitele. Ministr životního prostředí současně rozhoduje o poskytování finančních prostředků z fondu a jmenuje jako svůj poradní orgán Radu fondu, které také schvaluje jednací řád. Rada fondu posuzuje zejména zásadní otázky tvorby a užití prostředků fondu, roční rozpočty příjmů a výdajů fondu, navržená opatření a jejich zabezpečení prostředky fondu. Dále posuzuje návrhy na poskytnutí 11 12

dle § 269 zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů http://www.sfzp.cz/cs/informace-o-fondu/uloha-sfzp-cr/ ze dne 10. 3. 2007

19

prostředků z fondu a doporučuje ministrovi výši čerpání pro jednotlivé konkrétní případy, přičemž vychází ze zásad ochrany životního prostředí České republiky. Součástí fondu jsou i dříve samostatné - Fond vodního hospodářství a Fond ochrany ovzduší, správcem je Ministerstvo Činností fondu je sestavování a předkládání ke schválení ministerstvu, návrhů na poskytnutí prostředků z fondu a návrhů Rozhodnutí, ke schválení vládě České republiky prostřednictvím ministerstva k projednání návrhu rozpočtu příjmů a výdajů fondu (včetně výdajů spojených s činností fondu a včetně stanovení částky, kterou se bude podílet na financování programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie), ke schválení Ministerstvu financí závěrečný

účet,

ke

schválení

Poslanecké

sněmovně

České

republiky

prostřednictvím vlády České republiky návrh rozpočtu příjmů a výdajů fondu. Další činností je přijímání žádostí o poskytnutí prostředků z fondu, tyto žádosti eviduje, kontroluje jejich úplnost a další náležitosti a doplňuje vlastním stanoviskem, přičemž

obdobně

postupuje

při

přijímání

žádostí

o změnu

Rozhodnutí,

zabezpečení přípravy podkladů pro činnost Rady fondu, předkládání podkladů se stanoviskem Rady fondu ministerstvu, uzavírání smluv o poskytnutí podpory z fondu se žadateli, a to na základě Rozhodnutí, kontrola účelnosti a správnosti využití poskytnutých prostředků z fondu10, výkon příslušných opatření k nápravě, včetně vymáhání pohledávek, podle smlouvy o poskytnutí podpory z fondu, Směrnice a platných právních předpisů, pokud příjemce podpory poruší smlouvu o poskytnutí podpory z fondu a vedení účetnictví o tvorbě a užití poskytnutých prostředků z fondu v souladu s právními předpisy, vedení evidence závazků vyplývajících ze smluv mezi fondem a žadateli, obhospodařování samostatného bankovního

účtu

fondu,

provádění

plateb

vyplývajících

z činnosti

fondu

prostřednictvím banky. Dále pravidelně informuje ministerstvo a veřejnost o hospodaření s prostředky fondu, vede evidenci podle složek životního prostředí v kapitolách ochrana vod, ochrana ovzduší, ochrana přírody a krajiny, ochrana půdy, nakládání s odpady a jiné, vykonává úlohy svěřené mu při administraci prostředků získaných od Evropské unie pro oblast životního prostředí, vyplývající z právních předpisů, souvisejících směrnic, metodik a pokynů příslušných orgánů a navazujících smluv a dohod a také vykonává agendu potřebnou k zajištění své činnosti.13

13

http://www.sfzp.cz/cs/informace-o-fondu/statut-sfzp-cr/ ze dne 10. 3. 2007

20

Příjmy fondu tvoří zejména poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, za vypouštění škodlivých látek do ovzduší, za skutečný odběr podzemních vod ve výši 50 % jejich celkového objemu a poplatky podle zákona o odpadech. Dále je tvoří odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu ve výši 60 % jejich celkového objemu určeného orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, úhrady odváděné do státního rozpočtu za vydobyté nerosty, pokuty uložené orgány správce fondu a Českou inspekcí životního prostředí za porušení předpisů a opatření k ochraně životního prostředí, peněžní příjmy z postihu žadatelů za neoprávněné použití nebo zadržení prostředků fondu, dotace ze státního rozpočtu, podíly na výnosu daní, úvěry od právnických osob, příspěvky od tuzemských a zahraničních právnických a fyzických osob, další příjmy stanovené obecně závaznými právními předpisy v jednotlivých úsecích životního prostředí. Tyto příjmy netvoří součást státní rozpočtu České republiky. Z pokut uvedených v odst. 1 písm. g) připadá 50 % do rozpočtu obce, v jejímž katastru došlo k porušení předpisů. Obec zajistí účelové využití tohoto příjmu k ochraně životního prostředí. Výdaji jsou finanční prostředky, které se z fondu poskytují žadatelům za podmínek stanovených Statutem, platnou a účinnou Směrnicí ministerstva o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí České republiky, která vymezuje základní přístupy k získání prostředků v rámci programů financovaných fondem. Prostředky lze poskytnout na podporu investičních a neinvestičních akcí právnických a fyzických osob souvisejících s ochranou a zlepšováním životního prostředí, na podporu programu výzkumu, vývoje, výroby a zavádění vhodných technologií a akcí vědeckotechnického rozvoje v oblasti životního prostředí, na podporu činností souvisejících s ekologickými funkcemi vodních toků a vodních ploch, na podporu monitorování složek životního prostředí a ekologických procesů, na úhradu splátek a úroků za půjčky poskytnuté fondu, na podporu výchovných akcí a rozšiřování informací o životním prostředí a na úhradu nákladů spojených s činností fondu schválených v rámci rozpočtu fondu. Podporou se pro účely tohoto zákona rozumí dotace, subvence, půjčky, převzetí závazku a další pomoc právnickým a fyzickým osobám14. 3.6 STÁTNÍ FOND KULTURY ČESKÉ REPUBLIKY Další poskytovatel ze skupiny státních fondů byl zřízen zák. č. 239/1992 Sb., 14

dle § 3 zák. č. 388/1991 Sb.

21

o Státním fondu kultury České republiky (dále jen fond) jako právnická osoba, která se zapisuje do obchodního rejstříku. Fond spravuje Ministerstvo kultury ČR a v jeho čele je ministr kultury, který odpovídá za hospodaření s prostředky fondu. Orgánem rozhodujícím o způsobu a výši čerpání prostředků fondu je Rada fondu. Organizaci a činnost Rady upravuje Statut, který schvaluje na návrh fondu Česká národní rada. Rada posuzuje zejména zásadní otázky tvorby a užití prostředků fondu, návrh ročního rozpočtu příjmů a výdajů fondu a návrh závěrečného účtu fondu. Rada rozhoduje o žádostech o poskytnutí prostředků fondu podle § 10. Příjmy (finančními zdroji) fondu jsou výnosy z majetkových účastí České republiky na podnikání právnických osob v kultuře s výjimkou filmového průmyslu, výnosy z cenných papírů nabytých fondem od jiných subjektů, úvěry od právnických osob, úroky z návratných finančních výpomocí a půjček, poskytnutých fondem žadatelům, a úroky z prostředků fondu uložených v bance, splátky půjček a návratných finančních výpomocí poskytnutých fondem žadatelům, smluvní pokuty placené žadateli v případech, ve kterých prostředky fondu nebyly použity podle stanovených podmínek, dary a dědictví pro fond, výnosy z veřejných sbírek a loterií organizovaných fondem, sjednané podíly na příjmech z projektů, na které byly poskytnuty prostředky fondu, 50 % podíly z výnosů nájmu předmětů kulturní hodnoty a movitých a nemovitých kulturních památek, ke kterým vykonává právo hospodaření správce fondu, výnosy z pohlednic, plakátů a dalších příležitostních tisků, vydávaných správcem fondu, dotace ze státního rozpočtu, další zdroje stanovené zvláštními právními předpisy. Upravuje § 7 zák. č. 239/1992 Sb. Finanční prostředky fondu lze poskytovat na konkrétní kulturní projekty, a to na podporu vzniku, realizaci a uvádění umělecky hodnotných děl, ediční počiny v oblasti neperiodických i periodických publikací, získávání, obnovu a udržování kulturních památek15 a sbírkových předmětů, výstavní a přednáškovou činnost, propagaci české kultury v zahraničí, pořádání kulturních festivalů, přehlídek a obdobných kulturních akcí, podporu kulturních projektů sloužících k uchování a rozvíjení kultury národnostních menšin v České republice, podporu vysoce hodnotných neprofesionálních uměleckých aktivit, ochranu, údržbu a doplňování knihovního fondu. Finanční prostředky fondu se poskytují jako účelové dotace, půjčky nebo návratné finanční výpomoci. Účelové dotace z fondu lze poskytnout jen do výše dvou třetin žadatelem plánovaných nákladů, s výjimkou prostředků 15

zák. ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů

22

určených na záchranu kulturních památek, na které lze poskytnout prostředky do výše devíti desetin plánovaných nákladů. Na poskytnutí prostředků Fondu není právní nárok. Upravuje § 8 zák. č. 239/1992 Sb. Žadatelem o poskytnutí prostředků fondu může být právnická osoba se sídlem nebo fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky. Je-li žadatelem československá právnická osoba s majetkovou účastní zahraničních osob, lze prostředky fondu použít, jen pokud je podíl majetkové účasti zahraniční osoby nižší než padesát procent. Žadatel podává žádost písemně správci fondu. V žádosti uvede označení a bližší charakteristiku projektu, o jehož podporu se uchází, předpokládanou výši nákladů, údaj o případné zahraniční účasti,, požadovanou formu podpory a její výši, případně označení pohledávky, o jejíž zajištění žádá. Správce fondu může žadateli uložit povinnost doplnit žádost a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu. Současně s podáním žádosti složí žadatel na úhradu nákladů spojených s posouzením žádosti na účet fondu částku stanovenou statutem diferencovaně podle charakteru předkládaného projektu, nejvýše však deseti tisíc Kčs. Tuto částku je povinen správce fondu žadateli vyúčtovat ve lhůtě podle § 10 odst. 1. Pokud náklady spojené s posouzením žádosti převýší složenou částku, hradí se rozdíl z prostředků fondu. Nedoplní-li žadatel žádost ve lhůtě podle odst. 2 nebo nesloží-li částku podle odst. 3, hledí se na žádost jako by nebyla podána. Upravuje § 9 zák. č. 239/1992 Sb. 3.7 STÁTNÍ FOND ČESKÉ REPUBLIKY PRO PODPORU A ROZVOJ KINEMATOGRAFIE Tento fond byl zřízen zák. č. 241/1992 Sb., o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj kinematografie jako právnická osoba, která se zapisuje do obchodního rejstříku. Podporuje výrobu českého kinematografického díla, propagaci, technický rozvoj a modernizaci české kinematografie. Fond spravuje Ministerstvo kultury ČR a v jeho čele je ministr kultury, který odpovídá za hospodaření s prostředky Fondu. Orgánem rozhodujícím o způsobu a výši čerpání prostředků fondu je Rada Fondu. Organizaci a činnost Rady upravuje Statut, který schvaluje na návrh Fondu Česká národní rada. Rada posuzuje zejména zásadní otázky tvorby a užití prostředků fondu, návrh ročního rozpočtu příjmů a výdajů Fondu a návrh závěrečného účtu Fondu. Rada rozhoduje o žádostech o poskytnutí prostředků fondu podle § 10 .

23

Příjmy (finančními zdroji) fondu jsou výnosy z majetkových účastí České republiky na podnikání právnických osob ve filmovém průmyslu, výnosy z cenných papírů nabytých fondem od jiných subjektů, úvěry od právnických osob, úroky z návratných finančních výpomocí a z půjček poskytnutých fondem žadatelům, a úroky z prostředků fondu uložených v bance, splátky půjček a návratných finančních výpomocí poskytnutých fondem žadatelům, smluvní pokuty placené žadateli v případech, ve kterých prostředky fondu nebyly použity podle stanovených podmínek (§ 11 odst. 5), dary a dědictví pro fond, výnosy z veřejných sbírek a loterií organizovaných fondem, sjednané podíly na příjmech z kinematografických děl, na které byly poskytnuty prostředky fondu (§ 11 odst. 2), dotace ze státního rozpočtu, příplatek k ceně vstupného (§ 8), příjmy z využití filmových děl, 3) pokud byly na fond převedeny, příjmy za užití kinematografických děl, u nichž fond vykonává autorská práva výrobce, která na něj přešla na základě zvláštního zákona a další zdroje stanovené zvláštními právními předpisy. Upravuje § 7 zák. č. 241/1992 Sb. Finanční

prostředky

fondu

lze

poskytnout

na

tvorbu

českého

kinematografického díla, výrobu českého kinematografického díla, distribuci hodnotného kinematografického díla, propagaci české kinematografie, technický rozvoj a modernizaci české kinematografie, výrobu, distribuci a propagaci kinematografických děl národnostních a etnických menšin, žijících na území České republiky. Finanční prostředky fondu se poskytují jako účelové dotace, půjčky nebo návratné finanční výpomoci. Účelové dotace z fondu lze poskytnout jen do výše jedné poloviny nákladů plánovaných žadatelem. Na poskytnutí prostředků fondu není právní nárok. Upravuje § 9 zák. č. 241/1992 Sb. Žadatelem o poskytnutí prostředků fondu může být právnická osoba se sídlem nebo fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky. Je-li žadatelem československá právnická osoba s majetkovou účastí zahraničních osob, lze prostředky fondu poskytnout, jen pokud je podíl majetkové účasti zahraniční osoby nižší než padesát procent. Žadatel podává žádost písemně správci fondu. V žádosti žadatel uvede označení a bližší charakteristiku projektu, o jehož podporu se uchází, předpokládanou výši nákladů, údaj o případné zahraniční účasti, požadovanou formou podpory a její výši, případně označení pohledávky, o jejíž zajištění žádá. Správce fondu může žadateli uložit povinnost doplnit žádost o další údaje rozhodné pro její posouzení a stanoví k tomu

24

přiměřenou lhůtu. Současně s podáním žádosti složí žadatel na úhradu nákladů spojených s jejím posouzením na účet fondu částku stanovenou podle charakteru předkládaného projektu diferencované statutem fondu, nejvýše však deset tisíc Kčs. Tuto částku je povinen správce fondu žadateli vyúčtovat ve lhůtě podle § 11 odst. 1. Pokud náklady spojené s posouzením žádosti převýší složenou částku, hradí se rozdíl z prostředků fondu. Nedoplní-li žadatel podle odstavce 2 nebo nesloží-li částku podle odstavce 3, hledí se na žádost, jako by nebyla podána. 3.8 STÁTNÍ FOND DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Státní fond dopravní infrastruktury (dále jen fond) byl zřízen zák.č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury. Fond je právnickou osobou podřízenou Ministerstvu dopravy a spojů. Orgány fondu tvoří devítičlenný Výbor v čele s ministrem a ostatními členy jmenovanými vládou. Dalším orgánem je Dozorčí rada, volená Poslaneckou sněmovnou a je kontrolním orgánem fondu, dozírajícím na činnost a hospodaření fondu. Ředitel fondu, je statutárním orgánem fondu a je jmenován a odvoláván Výborem. Kromě jmenování a odvolávání ředitele fondu Výbor také schvaluje návrh rozpočtu fondu, časový plán příjmů a výdajů fondu, roční program vyhlašovaných výběrových řízení na realizace investičních akcí podle zvláštního právního předpisu a uvolňování prostředků na investiční akce podle schváleného statutu fondu. Účelem fondu je rozvoj, výstavba, údržba a modernizace silnic a dálnic, železničních dopravních cest a vnitrozemských vodních cest a k tomuto účelu také fond používá své příjmy. Příjmy fondu tvoří převody výnosů z privatizovaného majetku, které jsou příjmem České republiky a s nimiž přísluší hospodařit Ministerstvu financí, převody výnosů silniční daně, převody podílu z výnosu spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv, převody výnosů z poplatků za použití vybraných druhů dálnic a rychlostních silnic,16 výnosy z cenných papírů nebo veřejných sbírek organizovaných fondem, úvěry, úroky z vkladů, penále, pojistná plnění a jiné platby od fyzických a právnických osob, příspěvky z Evropské komise poskytované prostřednictvím příslušných Evropských fondů, dary a dědictví, dotace ze státního rozpočtu. Upravuje § 4 zák. č. 104/2000 Sb. Fond vydává finanční prostředky ke splnění svého účelu a to na financování výstavby, modernizace, oprava, údržby silnic a dálnic17, poskytování příspěvků na 16 17

zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích dle § 2 odst. 2 zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích

25

výstavbu a modernizaci průjezdních úseků silnic a dálnic, financování výstavby, modernizace, oprav a údržby celostátních a regionálních drah,18 financování výstavby a modernizace dopravně významných vnitrozemských vodních cest,19 úhrada splátek úvěrů a úroků z úvěrů a dalších výdajů spojených se zajištěním dluhové služby, poskytování příspěvků na průzkumné a projektové práce, studijní a expertní činnosti zaměřené na výstavbu, modernizaci a opravy silnic a dálnic, dopravně významných vodních cest a staveb celostátních a regionálních drah, poskytování příspěvků pro naplňování programů zaměřených ke zvýšení bezpečnosti dopravy a jejího zpřístupňování osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, poskytování příspěvků na výstavbu a údržbu cyklistických stezek, náklady na činnost fondu. Peněžní prostředky převádí fond organizačním složkám státu, státním příspěvkovým organizacím nebo státním organizacím, které hospodaří s majetkem státu majícím povahu dopravní infrastruktury, krajům, osobám, na které stát převedl výkon některých svých práv jako vlastníka tohoto majetku podle zvláštního právního předpisu, a dalším osobám provádějícím výstavbu, modernizaci, opravy a údržbu. Upravuje § 2 zák. č. 104/2000 Sb. Fond uzavírá s příjemci finančních prostředků z fondu smlouvy podle zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, jejichž předmětem je dosažení účelu fondu podle § 2. Fond je odpovědný za efektivní využití těchto prostředků podle schváleného rozpočtu. Fond je oprávněn kontrolovat u příjemců finančních prostředků jejich užití podle smluv. Při zjištění závažných nesrovnalostí je oprávněn žádat jejich vrácení, pozastavit jejich čerpání a činit další nezbytná opatření k zabezpečení předpokládané efektivnosti a souladu financovaných činností s platnými předpisy a mezinárodními závazky. Fond je oprávněn zjišťovat u příjemců finančních prostředků a osob se smluvními závazky vůči nim veškeré údaje nezbytné pro tuto kontrolu. Upravuje § 3 zák. č. 104/2000 Sb. 3.9 STÁTNÍ FOND ROZVOJE BYDLENÍ Státní fond rozvoje bydlení (dále jen fond) byl zřízen zák.č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení. Jako právnická osoba spadá do působnosti Ministerstva pro místní rozvoj. Je nástrojem realizace státní bytové politiky a jeho účelem je podpora rozvoje bydlení v České republice v souladu s koncepcí bytové politiky schválené vládou. Upravuje § 1 zák. č. 211/2000 Sb. Řídí ho výbor fondu. 18 19

dle § 3 odst. 1 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách zák. č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě

26

Předsedou výboru je ministr a řídí činnost výboru. Místopředsedu a další členy výboru jmenuje vláda. Kontrolním orgánem fondu je dozorčí rada, přičemž kontroluje činnost a hospodaření fondu a jeho orgánů. Členy volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Statutárním orgánem fondu je ředitel, který je jmenován ministrem. Řídí činnost fondu a práci zaměstnanců fondu. Orgány fondu upravuje § 6 zák. č. 211/2000 Sb. Jeho úkolem je tvorba, shromažďování a rozšiřování finančních prostředků určených k podpoře investic do bydlení, ať už se to týká samotné výstavby bytů, oprav bytového fondu, zejména

vystavěných

panelovou

technologií

nebo

výstavby

technické

infrastruktury v obcích, tj. investic do pozemků vyhovujících pro budoucí bytovou výstavbu. Činnost fondu se řídí statutem. Příjmy fondu tvoří dotace ze státního rozpočtu, dále příjem z vydaných dluhopisů, výnosy z dluhopisů a hypotečních zástavních listů nakoupených v souladu s tímto zákonem, splátky z poskytnutých úvěrů včetně příslušenství, úroky z vkladů, penále, pojistná plnění a jiné platby získané v souvislosti s použitím prostředků fondu, výnosy z veřejných sbírek organizovaných fondem, dary a dědictví ve prospěch fondu, prostředky ze strukturálních fondů Evropských společenství, přijaté půjčky a úvěry, splátky státních půjček poskytnutých do fondů obcí na opravy, modernizaci a rozšíření bytového fondu a další příjmy, pokud tak stanoví zvláštní zákon. Fond může finanční prostředky soustředěné ve fondu použít, tzn. vydat pouze na území České republiky, a to ke krytí části nákladů spojených s výstavbou, pořízením, opravami a modernizací bytů, bytových a rodinných domů formou úvěru, ke krytí části úroků z úvěrů poskytnutých bankami nebo pobočkami zahraničních bank fyzickým a právnickým osobám na výstavbu, pořízení, opravu a modernizaci bytů, bytových a rodinných domů, ke krytí části nákladů spojených s výstavbou, pořízením, opravami nebo modernizací bytů, bytových a rodinných domů formou dotace, k ručení za část nesplacené jistiny úvěrů poskytnutých bankami nebo pobočkami zahraničních bank fyzickým a právnickým osobám na výstavbu, pořízení, opravu a modernizaci bytů, bytových a rodinných domů a na výstavbu infrastruktury obcemi pro bytovou výstavbu, ke krytí části nákladů spojených s koupí nebo nabytím pozemků nebo jejich odpovídajících částí, které jsou kupovány nebo nabývány společně s pořizovanými byty, bytovými nebo rodinnými domy formou úvěru nebo formou krytí části úroků z úvěru, ke krytí části

27

úhrady formou úvěru za účelem nabytí členských práv a povinností v družstvu, nebo za účelem nabytí podílu v právnické osobě, stane-li se účastník nájemcem bytu, popřípadě bude-li mít jiné právo užívání bytu v bytovém domě nebo rodinném domě ve vlastnictví právnické osoby, které se nabytí členských práv a povinností nebo nabytí podílu týká, ke krytí části nákladů spojených s pořízením zařízení bytu formou úvěru. Současně je může použít k nákupu hypotečních zástavních listů, k nákupu dluhopisů, jejichž emitentem je Česká národní banka, k nákupu státních dluhopisů, k úhradě závazků plynoucích z ručení podle odst. 1 písm. d) § 3 zákona, k úhradě závazků z vydaných dluhopisů, k úhradě nákladů spojených se správou fondu, k úhradě nákladů spojených s poskytováním prostředků podle odst. 1 § 3 zákona, k úhradě nákladů spojených s podporou informační a poradenské činnosti v oblasti bydlení, ale i k nákupu dluhopisů vydaných členskými státy Evropské unie nebo jinými státy tvořícími Evropský hospodářský prostor, členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, cenných papírů a dluhopisů vydaných centrálními bankami těchto států a dluhopisů vydaných Evropskou investiční bankou. Na poskytnutí finančních prostředků z fondu není právní nárok. Fond uzavírá s příjemci finančních prostředků fondu smlouvu o poskytnutí prostředků, přičemž si z tohoto důvodu vyžádá od fyzické nebo právnické osoby žádající o poskytnutí prostředků fondu informace a podklady nezbytné k posouzení jejich schopností hospodárně použít finanční prostředky k účelu, ke kterému mají být poskytnuty. Upravuje odst. 3 zák. č. 211/2000 Sb. 3.10 STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÝ INTERVENČNÍ FOND Poslední ze skupiny státních fondů

byl zřízen zák. č. 256/2000 Sb., o

Státním zemědělském intervenčním fondu (dále jen fond). Fond je právnickou osobou a náleží do působnosti Ministerstva zemědělství ČR. Činnost a působnost fondu spočívá v rozhodování o poskytnutí dotace20 a kontrole plnění podmínek poskytnutí dotace, v provádění intervenčních nákupů zemědělských výrobků a potravin a zajišťování skladování, případně zpracování takto nakoupených zemědělských výrobků a potravin, v prodávání nebo v jiném způsobu převádění intervenčně nakoupených zemědělských výrobků a potravin, případně

20

výrobků,

které

vznikly

zpracováním

dle § 3 písm. a) zák. č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla

28

intervenčně

nakoupených

zemědělských výrobků nebo potravin, v provádění vládou schválených programů zaměřených na nepotravinářské využití a zpracování zemědělských výrobků, v provádění činnosti související se systémem produkčních kvót, v poskytování subvencí při vývozu zemědělských výrobků a potravin, v rozhodování o poskytnutí licence při dovozu a vývozu zemědělských výrobků a potravin a kontrole plnění podmínek poskytnutí licence, v provádění činnosti související se systémem záruk pro zemědělské výrobky a potraviny, v ukládání, vybírání a odvádění finančních dávek z výroby cukru a v odvětví mléka a mléčných výrobků podle zvláštního právního předpisu, v provádění dalších opatření podle zvláštního právního předpisu,21 v provádění programů strukturální podpory podle zvláštního právního předpisu,22 v provádění činností souvisejících se systémem schvalování, registrace, evidence nebo uznávání producentů zemědělských výrobků nebo potravin podle příslušných právních předpisů Evropských společenství23 v oblasti společných organizací trhu a strukturálních opatření, v provádění činností souvisejících se systémem schvalování, registrace, evidence nebo uznávání seskupení

producentů

zemědělských

výrobků

nebo

potravin,

včetně

mezinárodních, seskupení meziodvětvových organizací a dohod producentů zemědělských výrobků nebo potravin podle příslušných právních předpisů Evropských společenství,15 pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, v provádění činností souvisejících se systémem schvalování mezinárodních kontrolních a dozorčích společností podle předpisu Evropských společenství, v provádění opatření vyplývajících z mezinárodní smlouvy24, v provádění činností souvisejících se získáváním, zpracováváním a předáváním cenových a tržních informací,

včetně

evidence

Evropských společenství,

15

smluv,

podle

příslušných

právních

předpisů

v provádění činností souvisejících s reprezentativním

výběrem zemědělských výrobků nebo potravin, se stanovením národních referenčních a referenčních množství zemědělských výrobků nebo potravin, s reprezentativním výběrem oblastí pěstování zemědělských výrobků nebo výroby potravin, popřípadě s reprezentativním výběrem producentů zemědělských výrobků nebo potravin podle společenství

15

příslušných právních předpisů Evropských

v oblasti společných organizací trhu a strukturálních opatření,

21

dle § 2a zák. č. 252/1997 Sb., o zemědělství dle § 2c zák. č. 252/1997 Sb., o zemědělství 23 dle § 2b zák. č. 252/1997 Sb., o zemědělství 24 dle § 2c zák. č. 252/1997 Sb., o zemědělství. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 4/2002 Sb. m. s., o sjednání Víceleté finanční dohody mezi Českou republikou a Komisí Evropských společenství jménem Evropského společenství 22

29

pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, ve vykonávání dozoru nad plněním povinností vyplývajících pro fyzické a právnické osoby z přímo použitelného předpisu Evropských společenství, ve vyčleňování části rezervy, pokud je součástí systému produkčních kvót podle předpisů Evropských společenství, kterou lze použít ke zvyšování stávajících, popřípadě přidělování nových referenčních množství mléka, v provádění opatření společných organizací trhu podle zvláštního právního předpisu,

15

pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, v provádění

podpory marketingu zemědělských výrobků a potravin. Na činnost fondu schvaluje Poslanecká sněmovna spolu s návrhem státního rozpočtu dotaci. Upravuje § 1 a § 6 zák. č. 256/2000 Sb. Příjmy (finančními zdroji) fondu jsou dotace ze státního rozpočtu účelově určené na provádění činností fondu a jsou to příjmy z prodeje zemědělských výrobků a potravin nakoupených fondem, úvěry poskytnuté fondu na provádění jeho činností, úroky z vkladů fondu, výnosy z cenných papírů, smluvní pokuty, pokuty, pojistná plnění a jiné příjmy, náklady spojené s výběrem pravomocným rozhodnutím uložených finančních dávek z výroby cukru a náklady spojené s vymáháním finančních prostředků poskytnutých fondem, které mají být fondu vráceny, ve výši stanovené zvláštním právním předpisem, vrácené dotace a penále, dotace ze státního rozpočtu účelově určená na krytí správních výdajů fondu, podpory poskytnuté Evropskými společenstvími nebo jiným zahraničním subjektem, prostředky z Národního fondu.25 Pro činnosti fondu mohou být použity příjmy z prodeje intervenčně nakoupených zemědělských výrobků a potravin, úvěry, úroky z vkladů fondu, výnosy z cenných papírů, smluvní pokuty, pokuty, pojistná plnění a jiné příjmy, ale také vrácené dotace a penále. Upravuje § 6a zák. č. 256/2000 Sb. Poskytování dotací z fondu se děje tak, že jsou poskytovány v souladu s tímto zákonem, zákonem o zemědělství a nařízeními vlády vydanými k jejich provedení. Při rozhodování o poskytování dotací má fond postavení orgánu veřejné správy. V případě, že fond zjistí, že nebyly splněny podmínky pro poskytnutí dotace, uloží její vrácení. Doklady prokazující poskytnutí a užití dotace jsou fond i příjemce povinni uchovávat po dobu 10 let, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Při provádění programů strukturální podpory podle zvláštního právního předpisu14 postupuje fond obdobně. Upravuje § 11 zák. č. 256/2000 Sb.

25

dle § 37 a § 38 zák. č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla

30

Vrácení dotace se děje v případě, že příjemce dotace dosáhl poskytnutí dotace fondu na základě nepravdivých údajů jím uvedených, a potom je povinen poskytnutou dotaci v plné výši fondu vrátit a zároveň zaplatit fondu penále ve výši 1 % denně z částky poskytnuté dotace, nejvýše však do výše této částky. Penále se počítá ode dne odepsání částky dotace z účtu fondu do dne jejího připsání na účet fondu. Jestliže však příjemce dotace prokáže, že nemohl v den uvedení údajů, na základě kterých dosáhl neoprávněně dotace, vědět o jejich nepravdivosti, fond omezí vrácení poskytnuté dotace pouze na část poskytnutou na základě nepravdivých údajů a penále v takovém případě neuloží. Vrácení dotace se děje také v případě, když příjemce dotace v průběhu období, na které je poskytována dotace, nesplnil některou z podmínek, na které bylo poskytnutí dotace vázáno. V takovém případě je povinen fondu poskytnutou dotaci vrátit a zároveň zaplatit fondu penále ve výši 1 % denně z částky vrácené dotace, nejvýše však do výše této částky. Penále se počítá ode dne odepsání částky dotace z účtu fondu do dne jejího připsání na účet fondu. Jestliže však příjemce dotace v průběhu období, na které je poskytována dotace, nesplnil pouze některou z podmínek, na které bylo poskytnutí dotace vázáno, z mimořádných a zvláštního zřetele hodných důvodů, může fond, požádá-li o to příjemce dotace, omezit vrácení poskytnuté dotace s ohledem na rozsah příjemcem doložené skutečnosti. V případě, že příjemce dotace dosáhl poskytnutí dotace na základě nepravdivých údajů, s výjimkou údajů podle odst. 2 § 11a zák. č. 256/2000 Sb., tak mu fond v následujících 2 letech neposkytne dotaci žádnou. Vrácení dotace a penále lze uložit nejpozději do 10 let počítaných od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k nesplnění podmínek pro poskytnutí dotace. Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 3 000 Kč, se neuloží, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Vrácení dotace a penále uloží fond rozhodnutím, vymáhá je a činí ostatní opatření představující jejich správu. Na vrácení dotací shora uvedených se nepoužijí rozpočtová pravidla. Upravuje § 11a zák. č. 256/2000 Sb. Fond je oprávněn provádět kontrolu, a to i bez ohlášení. Provádí kontrolu správnosti údajů fyzických a právnických osob uvedených v žádostech podávaných fondu, plnění povinností a podmínek vyplývajících z vydaných rozhodnutí a uzavřených smluv podle § 1 odst. 2 zákona, správnosti informací poskytovaných fondu podle tohoto zákona, zákona o zemědělství a nařízení vlády

31

vydaných k jejich provedení a plnění povinností vyplývajících z přímo použitelného předpisu Evropských společenství, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Při výkonu kontroly podle odst. 1 § 12a tohoto zákona postupuje Fond vůči fyzickým a právnickým osobám podle zákona o státní kontrole26, zákona o zemědělství,27 podle tohoto zákona a podle zákona o finanční kontrole.28 Upravuje § 12a zák. č. 256/2000 Sb. 3.11 AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY Zájem na podporování vědy a výzkumu by měl mít každý moderní stát. V České republice tomu tak je a pro oblast vědy a výzkumu byla zřízena instituce s názvem Akademie věd České republiky (dále jen AV ČR). Byla zřízena zák. č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky a je nástupcem dřívější Československé akademie věd29. Je soustavou 53 veřejných výzkumných pracovišť, jejichž prostřednictvím uskutečňuje základní výzkum a uzavírá smlouvy o mezinárodní spolupráci v oblasti vědecké činnosti a vývoje technologií.30 Velmi úzce spolupracuje s vysokými školami, podílí se na vzdělávání, čímž napomáhá k vychovávání mladých badatelů, a to zejména při uskutečňování doktorských studijních programů. Rozvíjí spolupráci s aplikovaným výzkumem a průmyslem a napomáhá k zapojení české vědy na mezinárodní úrovni. Je organizační složkou České republiky a její činnost je financována ze státního rozpočtu České republiky. Akademie věd České republiky má pro rozpočtové účely postavení ústředního orgánu České republiky a zřizuje jménem České republiky pracoviště jako veřejné výzkumné instituce. Prostředky pro ni se rozpočtují v samostatné kapitole státního rozpočtu České republiky31. Při financování výzkumných záměrů pracovišť AV ČR se stále více uplatňuje financování dotační, jako účelové financování určené pro řešení vědeckých projektů a grantů vybraných ve veřejné soutěži. Jednotlivé ústavy tak získávají další finanční zdroje účastí na různých domácích a zahraničních programech. V rozpočtových záležitostech zastupuje Akademie věd České republiky na základě zmocnění 71 specializovaných českých vědeckých společností sdružených v Radě vědeckých společností. Akademie věd České republiky procházela od zahájení své činnosti v roce 1993 26

zák. č. 552/1991 Sb., o státní kontrole zák. č. 252/1997 Sb., o zemědělství 28 zák. č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě 29 zák. č. 52/1952 Sb., o Československé akademii věd 30 http://www.cas.cz/zinfo.php ze dne 13. 3. 2007 31 § 3 zák. č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky 27

32

transformací jak po vědecké, tak i personální a organizační stránce. Tato transformace však až stále nemohla být plně dokončena po právní a ekonomické stránce, neboť podle platných právních předpisů byla totiž pracoviště AV ČR tzv. státními příspěvkovými organizacemi, což je právní forma, která mezi právnickými osobami v Evropské unii nemá obdobu. Právní subjektivita byla omezena tím, že nevlastnila majetek a nebyla schopna ručit za své závazky. Tak byla oslabena samostatnost a iniciativa pracovišť AV ČR v ekonomické oblasti, jejich spolupráci se soukromým sektorem i se zahraničními partnery a tím i zvyšování efektivity poskytovaných finančních prostředků a majetku. K odstranění těchto nedostatků přispělo až přijetí zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, který byl schválen Parlamentem České republiky dne 28. července 2005. Co se týká zák. č. 283/1992 Sb., tak ten jmenovitě o dotacích nepojednává vůbec. 3.12 VEŘEJNÁ VÝZKUMNÁ INSTITUCE K lepší právní subjektivitě pracovišť AV ČR byl přijat zák. č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích (dále jen VVI) a do českého právního řádu tím byla zavedena nová forma právnické osoby. Veřejné výzkumné instituce jsou vedeny v rejstříku VVI u Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Hlavním předmětem činnosti VVI je výzkum včetně zajišťování infrastruktury výzkumu, vymezený zákonem o podpoře výzkumu a vývoje32. Svou hlavní činností zajišťuje výzkum podporovaný zejména z veřejných prostředků v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropských společenství.33 VVI může být zřízena Českou republikou nebo územním samosprávným celkem, přičemž jménem České republiky plní funkci zřizovatele VVI ministerstvo, jiný ústřední orgán státní správy nebo AV ČR v postavení organizačních složek České republiky. Činnost VVI musí být v souladu se zvláštními právními předpisy upravujícími veřejnou podporu. Informace o výsledcích výzkumné činnosti veřejné výzkumné instituce musí být veřejně dostupné v informačním systému výzkumu a vývoje a ve výroční zprávě o činnosti a hospodaření veřejné výzkumné instituce. Závazkové vztahy mezi veřejnými výzkumnými institucemi navzájem a mezi veřejnými výzkumnými institucemi na straně jedné a státem, územním samosprávným celkem nebo vysokou školou na straně druhé při realizaci hlavní, další nebo jiné činnosti veřejných výzkumných 32 33

zák. č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje čl. 87 a 89 Smlouvy o založení Evropského společenství, ve znění pozdějších smluv

33

institucí, jakož i závazkové vztahy mezi veřejnou výzkumnou institucí a podnikateli při realizaci hlavní, další nebo jiné činnosti veřejné výzkumné instituce a podnikatelské činnosti podnikatelů se řídí obchodním zákoníkem. Toto je blíže upraveno § 2 Veřejná výzkumná instituce zák. č. 341/2005 Sb. Do vlastnictví veřejné výzkumné instituce vložil zřizovatel dosavadní státní majetek, který pracoviště do té doby spravovalo a který je potřebný k zajištění jeho úkolů. Vedle vlastního výzkumu a zajišťování jeho infrastruktury může pracoviště jako veřejná výzkumná instituce při dodržení určitých zákonných podmínek vykonávat i další a jinou činnost včetně činnosti, prováděné za účelem zisku. V zájmu využívání výsledků své výzkumné činnosti může VVI zřídit i jinou právnickou osobu nebo se majetkově účastnit činnosti jiné právnické osoby. Přeměna dosavadních příspěvkových organizací - včetně všech pracovišť AV ČR - na veřejné výzkumné instituce byla stanovena k termínu 1. 1. 2007. Hospodaření VVI je upraveno v části sedmé zák. č. 341/2005 Sb., kde je v § 22 upraveno, že VVI sestavuje na každý kalendářní rok vyrovnaný rozpočet, který zahrnuje náklady a výnosy související s hlavní, další a jinou činností. Výnosem jsou zejména finanční prostředky z podpory výzkumných záměrů nebo projektů výzkumu a vývoje z veřejných prostředků podle zvláštního právního předpisu,32 podpory hlavní nebo další činnosti z jiných než veřejných prostředků, majetku, přijatých darů a dědictví, dotací na další činnost z veřejných prostředků, jiné činnosti. Náklady jsou zejména na hlavní, další a na jinou činnost. V § 28 Majetek je ustanoveno, že veřejná výzkumná instituce může za účelem využívání výsledků své výzkumné činnosti založit jinou právnickou osobu. Současně je zde VVI zakázáno vkládat do jiné právnické osoby věci vložené zřizovatelem do veřejné výzkumné instituce a prostředky poskytnuté podpory nebo dotace. 3.13 GRANTOVÁ AGENTURA ČESKÉ REPUBLIKY Za účelem podpory výzkumu a vývoje zřídila AV ČR Grantovou agenturu České republiky (dále jen GA ČR). Je to nezávislá instituce podporující základní vědecký výzkum v České republice. Původně byla v roce 1992 ustanovena zákonem č. 300/1992 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje. Od 1. 7. 2002 je účinný nový zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje. Úkolem GA ČR je každoročně na základě vyhlášené veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji udělit granty nejlepším projektům základního výzkumu ze všech oborů vědy. Tento úkol obnáší přípravu a vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji na podporu grantových projektů, poté 34

posouzení návrhů projektů přihlášených řešiteli budoucích příjemců, odbornými poradními orgány GA ČR, následuje udělení grantů vybraným projektům v rámci finančních možností, tj. podle výše částky, kterou pro daný rok GA ČR získá ze státního rozpočtu, a uzavření smlouvy34 mezi GA ČR, jako poskytovatelem a uchazečem soutěže, jako příjemcem grantu (dotace). Poté je úkolem GA ČR provádět kontrolu průběhu řešení a plnění cílů projektů za každý uplynulý kalendářní rok na základě dílčí zprávy vypracované řešitelem příjemce, ohodnotit dosažené výsledky projektu po jeho skončení na základě tzv. závěrečných zpráv vyhotovených příjemcem, průběžně kontrolovat hospodaření s finančními prostředky35 přidělenými na řešení projektu, tzn. zda se utrácejí účelně a v souladu s příslušnými předpisy36 a požadavky. Současně je úkolem GA ČR spolupráce se zahraničními vědeckými orgány a institucemi, zejména z členských států Evropského společenství. Granty nebo také účelové finanční prostředky poskytuje GA ČR z kapitoly státního rozpočtu, která jí přísluší, tj. kapitoly 321. Jen tak pro zajímavost uvádím, že v loňském roce 2006 poskytla GA ČR 1 400 mil. Kč a pro letošní rok 2007 je plánováno poskytnout na základní výzkum účelové finanční prostředky ve výši 1 700 mil. Kč. Žádostí o grant přichází ročně kolem 2200, z nichž grant získá jedna třetina. GA ČR poskytuje finanční podporu na vědecké projekty v rámci tzv. programů standardních projektů, doktorských projektů, postdoktorských projektů, dále v programu bilaterálních projektů s mezinárodní spoluprací a nakonec na projekty v rámci programu EUROCORES, které organizuje Evropská vědecká nadace (European Science Foundation). 3.14 PODPORA VÝZKUMU A VÝVOJE Z VEŘEJNÝCH PROSTŘEDKŮ V předchozích podkapitolách jsem se již několikrát zmínila, že podpora vědy, resp. výzkumu a vývoje je upravena zák. č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje. Zákonem, který upravuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob a úkoly organizačních složek státu nebo územních samosprávných celků, zabývajících se výzkumem a vývojem podporovaných z veřejných prostředků, podmínky podpory, veřejnou soutěž ve výzkumu a vývoji a hodnocení výzkumných záměrů.

Upravuje

taktéž

poskytování

informací

o

výzkumu

a

vývoji

prostřednictvím informačního systému výzkumu a vývoje a úkoly orgánů výzkumu

34

dle zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů zák. č. 320/2001 Sb., o kontrole 36 zák. č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla 35

35

a vývoje. Je upraveno § 1 zák. č. 130/2002 Sb. Jedním z důležitých ustanovení tohoto zákona je způsob poskytování podpory dle § 4, z něhož se dovíme, že podpora může být poskytována jako účelová nebo jako institucionální.
Účelová podpora může být poskytována na konkrétní projekt výzkumu a vývoje s vymezeným předmětem činnosti. Je poskytována z výdajů na výzkum a vývoj od poskytovatelů, do jejichž působnosti podle zvláštních právních předpisů37 náleží, a to formou dotace fyzickým nebo právnickým osobám nebo zvýšením výdajů organizačních složek na grantové projekty z výdajů na výzkum GA ČR nebo AV ČR, programové projekty základního a aplikovaného výzkumu, včetně infrastruktury, realizující Národní program výzkumu z výdajů na výzkum a vývoj poskytovatelů, nebo programové projekty aplikovaného výzkumu, včetně infrastruktury, a vývoje z výdajů na výzkum a vývoj poskytovatelů, určených na realizaci jejich programů.
Institucionální podpora se poskytuje na výzkumný záměr, nebo na specifický výzkum na vysokých školách, anebo na mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu a vývoji. Je poskytována formou dotace právnickým osobám nebo zvýšením výdajů organizačních složek na výzkumný záměr příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce a organizační složky územního samosprávného celku jejich zřizovatelem, veřejné vysoké školy podle zvláštního právního předpisu38, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, vojenské vysoké školy Ministerstvem obrany, policejní vysoké školy Ministerstvem vnitra, právnické osoby neuvedené v písm. a) až d) zákona ministerstvem, nebo organizační složky České republiky ministerstvem. Je také poskytována na část mezinárodní spolupráce České republiky ve výzkumu a vývoji. Na programy vymezené tímto zákonem se nevztahují ustanovení o programech dle § 12 a 13 zák. č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla. 3.15 PROGRAMOVÉ FINANCOVÁNÍ Programové financování je v současnosti jedním ze způsobů poskytování dotací.

37

např. zák.č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zák. č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, zák. č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů 38 dle zák. č. 111/1998 Sb., o veřejných vysokých školách

36

Dotace se poskytují ze státního rozpočtu v rámci grantových programů, které jsou součástí kapitol státního rozpočtu. Jedná se o účelové prostředky státního rozpočtu, o nichž rozhoduje vláda, v případě, že je účast státního rozpočtu vyšší jak 5 mld. Kč, nebo ministerstvo, v případě, že je účast státního rozpočtu nižší jak 5 mld. Kč. Výdaje na financování programu se člení na individuálně posuzované výdaje organizační složky státu, které jsou účelově určené na financování konkrétní akce, zpravidla vyšší než 100 mil. Kč, systémově určené výdaje organizačních složek státu na financování vymezeného okruhu finančních potřeb, v jejichž rámci stanoví správce kapitoly výdaje na konkrétní akce, individuální dotace právnickým a fyzickým osobám účelově určené na financování konkrétní akce, zpravidla vyšší než 100 mil. Kč, systémové dotace stanovené na financování vymezeného okruhu finančních potřeb, v jejichž rámci poskytne správce kapitoly dotaci právnickým nebo fyzickým osobám na konkrétní akce, návratné finanční výpomoci poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na financování konkrétních akcí nebo vymezeného okruhu finančních potřeb. Dokumentace programu musí obsahovat identifikační údaje programu, jeho případné členění na podprogramy a harmonogram jeho přípravy a realizace, bilanci potřeb a zdrojů financování programu a jeho jednotlivých podprogramů, specifikaci cílů programu a podprogramu spolu s jejich technicko-ekonomickým zdůvodněním a vyhodnocením efektivnosti vynaložených finančních prostředků.39 Pravidla postupu ministerstva, správců kapitol a investorů pro přípravu, schvalování a realizaci programů a akcí v jejich evidenci v informačním systému a pro

jejich

závěrečné

vyhodnocování

stanoví

ministerstvo

v

dohodě

s

Ministerstvem pro místní rozvoj vyhláškou. Financování programů je upraveno v § 12 a § 13 zák. č. 218/2000 Sb. Nyní si uveďme některé příklady programů financovaných z jednotlivých kapitol státního rozpočtu v roce 2007: 304 Úřad vlády ČR - Program protidrogové politiky; 307 Ministerstvo obrany - Program sociální prevence a prevence kriminality; Program protidrogové politiky; 312 Ministerstvo financí - Program protidrogové politiky; 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí - Program sociální prevence a prevence kriminality; Program protidrogové politiky; 314 Ministerstvo vnitra - Program sociální prevence a prevence kriminality; 333 Ministerstvo 39

odst. 2 § 13 zák. č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech

37

školství, mládeže a tělovýchovy - Program sociální prevence a prevence kriminality; Program protidrogové politiky; 334 Ministerstvo kultury – Program péče o národní kulturní poklad; Program státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů; Program záchrany architektonického dědictví; Program restaurování movitých kulturních památek; Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón; 335 Ministerstvo zdravotnictví - Program sociální prevence a prevence kriminality; Program protidrogové politiky; 336 Ministerstvo spravedlnosti - Program sociální prevence a prevence kriminality; Program protidrogové politiky. 3.16 REGIONY SOUDRŽNOSTI a REGIONÁLNÍ RADA40 Pro potřeby spojené s koordinací a realizací hospodářské a sociální soudržnosti, spočívající zejména ve využívání finančních prostředků z předvstupních a nyní zejména ze strukturálních fondů Evropských společenství, byly zřízeny regiony, jejichž územní vymezení je totožné s územními statistickými jednotkami NUTS 2, tzv. regiony soudržnosti. Jedná se o regiony soudržnosti Praha, vymezený územím hlavního města Prahy, Střední Čechy, vymezený územím Středočeského kraje, Jihozápad, vymezený územím Českobudějovického a Plzeňského kraje, Severozápad, vymezený územím Karlovarského a Ústeckého kraje, Severovýchod, vymezený územím Libereckého, Královehradeckého a Pardubického kraje, Jihovýchod, vymezený územím Brněnského a Jihlavského kraje, Střední Morava, vymezený územím Olomouckého a Zlínského kraje, Ostravsko, vymezený územím Ostravského kraje. Upravuje § 15 zák. č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. V každém regionu soudržnosti byla zřízena Regionální rada (dále jen "Rada"), která zabezpečuje vypracování a realizaci programů spolufinancovaných z fondů a úkoly spojené s využíváním finančních prostředků z fondů, zejména rozhodne o jejich využití na jednotlivá opatření a aktivity, a odpovídá za efektivní využívání těchto prostředků, za kontrolu hospodaření s těmito prostředky a za realizaci přijatých kontrolních opatření. Zastupitelstva krajů tvořících region soudržnosti mohou Radě svěřit projednávání a rozhodování dalších úkolů, na kterých se dohodnou v rámci spolupráce krajů podle zvláštního právního předpisu.41 V případě takové dohody zastupitelstva krajů rovněž určí výše 40 41

dle zák. č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje zák. č. 129/2000 Sb., o krajích

38

finančních částek, které budou na plnění těchto úkolů uvolněny z rozpočtů jednotlivých krajů. Rada zřizuje Výbor regionálního rozvoje (dále jen"Výbor"). Výbor sleduje a vyhodnocuje realizaci pomoci poskytované z fondů a předkládá Radě návrhy řešení a dalšího postupu. Upravuje § 16 a § 17 zák. č. 248/2000 Sb. Regiony soudržnosti a rady regionů upravuje zák. č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Zákon stanovuje podmínky pro poskytování podpory regionálnímu rozvoji s cílem vyváženého rozvoje státu nebo územního obvodu kraje. Na regionálním rozvoji má však zájem nejen náš stát, ale především Evropská unie, neboť jedním z jejich cílů je snížit rozdíly v jednotlivých regionech a odstranit nerovnosti životní úrovně občanů. Podpora regionálního rozvoje je tedy zaměřena především rozvoj podnikání, s cílem zlepšení hospodářské struktury a vytváření nových nebo stabilizaci ohrožených pracovních míst, rozvoj lidských zdrojů a další opatření v oblasti trhu práce, výzkum a technologický vývoj přispívající k celkovému rozvoji regionu, rozvoj cestovního ruchu, zlepšování vybavení regionu infrastrukturou a zajištění dopravní obslužnosti, rozvoj tělovýchovných, sportovních a mládežnických aktivit a kultury včetně památkové péče, pokud vytváří nová pracovní místa, rozvoj občanské vybavenosti, rozvoj služeb sociální péče a sociální pomoci, zajištění dostupnosti a zlepšování úrovně poskytování zdravotnických služeb, opatření k ochraně životního prostředí, omezování vlivů narušujících krajinu a udržení kulturní krajiny, vznik právnických osob a tvorbu programů v regionu sloužících k jeho celkovému rozvoji, provádění pozemkových úprav a jiné. Blíže upravuje § 3 zákona. 3.17 NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE V této své práci jsem se již zmiňovala, že dotace nebo návratné finanční výpomoci se poskytují příjemcům, kterými mohou být jak fyzické, tak i právnické osoby. Velmi častými příjemci podpor jsou nestátní neziskové organizace (dále jen NNO). Mohou to být občanská sdružení,42 obecně prospěšné společnosti,43 církevní právnické osoby,44 pokud poskytují zdravotní, kulturní, vzdělávací a sociální služby nebo sociálně právní ochranu dětí a nadace a nadační fondy.45 Jsou to organizace, které nepůsobí za účelem zisku a přesto svou činností velmi výrazně přispívají k naplňování cílů státní politiky, neboť pomáhají a působí v různých oblastech, např. 42

dle zák. č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů dle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech 44 dle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech 45 dle zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech 43

39

zdravotnictví -> ošetřovatelská služba. Stát na NNO nezapomíná a snaží se jim napomáhat alespoň možností poskytování dotací ze státního rozpočtu, a to prostřednictvím krajů, statutárních měst a obcí. Za tímto účelem vláda vydala dne 7. 2. 2001 usnesení č. 114 Zásady vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy. Pravidla poskytování dotací jsou upravena zák. č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla. 3.18 POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ A NFV NA ŽÁDOST V některých částech této své práci jsem se také již zmiňovala, že dotace nebo návratné finanční výpomoci se poskytují na základě žádosti - viz obrázek č. 3. Tento celý proces lze rozdělit do několika kroků. Prvním krokem k získání dotace nebo NFV musí být podání žádosti ve stanoveném termínu poskytovateli s uvedenými identifikačními údaji žadatele a s předem stanoveným účelem. Druhým krokem je vyhodnocení žádosti poskytovatelem. V případě, že poskytovatel podané žádosti o poskytnutí dotace nebo NFV vyhoví, tak vydá písemné rozhodnutí, které musí obsahovat jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo a adresu trvalého pobytu, u podnikajících fyzických osob a právnických osob také identifikační číslo, název, adresu sídla, název a adresu poskytovatele, poskytovanou částku, účel, na který je poskytovaná částka určena, lhůtu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo, u NFV lhůty pro navrácení poskytnutých prostředků a částky jednotlivých splátek, případné další podmínky, které musí příjemce v souvislosti s použitím dotace nebo NFV splnit, u dotací a NFV, jejichž součástí jsou peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. b), d) nebo f) zák. č. 218/2000 Sb., částku těchto prostředků,46 den vydání rozhodnutí. Na rozhodnutí47 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení48 a je vyloučeno jeho soudní přezkoumání.49 Třetím krokem je v případě kladného rozhodnutí uzavření smlouvy mezi poskytovatelem a příjemcem. Smlouva obsahuje označení poskytovatele a příjemce, tzn. u fyzické osoby jméno a příjmení, trvalé bydliště a rodné číslo, u podnikající fyzické osoby a právnické osoby náležitosti dle zvláštního právního předpisu50; účel, na který se finanční prostředky z dotace nebo NFV poskytují; výši finančních 46

§ 44 odst. 6 zák.č. 218/2000 Sb. dle § 14 odst. 3 zák. č. 218/2000 Sb. 48 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád 49 § 6 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní 50 § 13a zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 47

40

prostředků a den, do kterého je poskytovatel příjemci poskytne, případně dny, do kterých poskytovatel poskytne jejich jednotlivé části, pokud je poskytuje ve splátkách, způsob poskytnutí finančních prostředků (tj. převodem finančních prostředků na bankovní účet příjemce nebo zřízením čerpacího výdajového bankovního účtu poskytovatele příjemci); den, kterým smlouva nabývá účinnosti; den, do kterého může příjemce finanční prostředky používat a ke kterému provede jejich zúčtování (zúčtování musí kromě toho provést vždy k 31. prosinci kalendářního roku); den, do kterého příjemce předloží zúčtování poskytovateli a vrátí mu část finančních prostředků, kterou na stanovený účel nepoužil (tj. informace o tom, jaká část finančních prostředků byla použita na stanovený účel do dne, do kterého mohl příjemce finanční prostředky používat); ustanovení o úrocích nebo ustanovení o tom, že NFV je bezúročná, ustanovení o způsobu splácení a číslo bankovního účtu, na který bude příjemce splátky poukazovat; upozornění, že nesplnění povinností, které smlouva stanoví příjemci, je porušením rozpočtové kázně podle § 44 zák. č. 218/2000 Sb.; ustanovení, že příjemce souhlasí se zveřejněním svého jména, adresy, dotačního titulu a výše poskytnuté dotace. Dále mohou obsahovat ujednání o provedení kontroly a v případě, že má příjemce finančními prostředky podporovat ještě jiné subjekty, např. spolupříjemce, tak pak má tento subjekt povinnost řídit se ujednáními sjednanými ve smlouvě uzavřené mezi příjemcem a jiným subjektem spolupříjemcem. Taková smlouva bude obsahovat obdobné náležitosti jako smlouva uzavřená mezi poskytovatelem a příjemcem. O finanční podpoře jiného subjekt příjemcem rozhodne poskytovatel ve svém rozhodnutí. V současnosti bývá rozhodnutí poskytovatele často nahrazeno písemným oznámením. Čtvrtým krokem je vypořádání dotace nebo NFV mezi příjemcem a poskytovatelem v rámci finančního vypořádání,51 neboť v souladu s § 75 zák. č. 218/2000 Sb. mají organizační složky státu, příspěvkové organizace a příjemci dotací a NFV provést finanční vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem v termínech a podle zásad, které stanoví ministerstvo vyhláškou. Jedná se tedy o poskytnutí vyúčtování o použití dotace poskytovateli ve stanoveném termínu a případné vrácení nepoužité části prostředků dotace. Pátým krokem je prověření správnosti vyúčtování, případně následná kontrola plnění podmínek rozhodnutí a schválení vyúčtování dotace, případně úhradu doplatku dotace na účet příjemce. 51

odst. 8 § 14 zák. č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla

41

4.

DOTACE Z EVROPSKÉ UNIE Vstupem České republiky do Evropské unie se kromě jiných možností

otevřela i nová cesta financování, a to formou dotací z rozvojových programů a projektů orientovaných na strukturální změny. Jde o financování z prostředků EU prostřednictvím fondů, zejména strukturálních fondů, a jedná se zde především o přispění Evropské unie k rozvoji zaostávajících regionů, k zlepšení problematických průmyslových oblastí, k ekonomickému rozlišování venkova a také k obnově zanedbaných městských oblastí, ale i k podpoře podnikání, zejména toho malého a středního. Shrneme-li to, jde tedy o to, aby bylo dosaženo pokud možno co nejrovnoměrnějšího rozvoje jednotlivých regionů v rámci sjednocené Evropy. Tomuto snižování rozdílů v jednotlivých regionech a odstraňování nerovnosti životní úrovně občanů je věnována více než třetina rozpočtu Evropské unie a regionální politika tak představuje jeho druhou největší položku. Regionální politika se shoduje s rozpočtovými obdobími Evropské unie, kterým se říká také programovací období. Je schvalována vždy na období sedmi let, přičemž před každým obdobím vytyčí Evropská komise tzv. cíle regionální politiky, ve kterých je definováno jakým způsobem a do kterých regionů budou směřovat finanční prostředky a také definuje jejich výši. Cílem regionální politiky je posílení hospodářské a sociální soudržnosti EU, a to zejména podporou aktivit v oblasti regionální, strukturální, sociální a zemědělské politiky a politiky na podporu zaměstnanosti. K základním cílům patří Cíl 1 Konvergence, který podporuje růst a tvorbu pracovních míst v nejméně rozvinutých členských zemích a oblastech. Finanční prostředky budou vynaloženy z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Evropského sociálního fondu na modernizaci a členění struktury členských států a regionů, rozšíření a zlepšení základní infrastruktury a ochranu životního prostředí. Z Evropského sociálního fondu (ESF) na zlepšení kvality a schopnosti institucí trhu práce, vzdělávacích systémů a sociálních a ošetřovatelských služeb, zvýšení investic do lidského kapitálu, adaptace veřejné správy, posílení administrativní kapacity národních a regionálních správ. Cíl 1 obsahuje programy pro všechny regiony ČR kromě Prahy. Dále Cíl 2 Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, který podporuje ekonomické změny regionů a orgánů regionální správy v průmyslových, městských a venkovských oblastech - pro ČR pouze hl.m. Praha. Zaměřuje se na inovace a ekonomiku založenou na znalostech, životní prostředí a předcházení 42

rizikům, dostupnost a služby základního ekonomického významu (komunikační sítě). A jako poslední sem patří Cíl 3 Evropská územní spolupráce, který pomáhá v harmonickém a vyváženém rozvoji na území Unie. Tento cíl vychází z úspěšné Iniciativy INTERREG, jde o podporu spolupráce na přeshraniční, mezinárodní a meziregionální úrovni. Cíl je plně financován z ERDF a má sloužit k podpoře rozvoje vědy a výzkumu a informační společnosti, životní prostředí a předcházení rizikům, řízení vodních zdrojů. Cíl 3 zahrnuje programy Evropské územní spolupráce včetně přeshraniční lokální spolupráce. Cíle regionální politiky jsou realizovány prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti, Iniciativy společenství a inovačních akcí. Do skupiny strukturálních fondů patří Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF), tento fond pomáhá nejvíce znevýhodněným regionům EU nebo regionům procházejícím restrukturalizací z ekonomických důvodů. Napomáhá řešit regionální rozdíly a podporuje stabilní a udržitelný rozvoj v oblastech působení produktivních investic.52 Dále sem patří Evropský sociální fond (ESF) pomáhá zajišťovat investice do lidského kapitálu, žadatelům o zaměstnání pomáhá zlepšovat jejich pracovní vyhlídky. Je zaměřen na rozvoj lidských zdrojů a zaměstnanosti a slouží např. k podpoře neinvestičních projektů v oblastech sociální integrace a rovné příležitosti, aktivní politice na trhu práce na podporu integrace, posílení celoživotního vzdělávání, školení pro inovaci adaptabilitu a vyšší účasti žen.39 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) pomáhá financovat společnou zemědělskou politiku, tedy největší položku rozpočtu Evropské unie, napomáhá rozvoji zemědělství a venkova. Jako poslední sem patří Evropský rybářský fond (EFF) je nově zřízeným fondem namísto Finančního nástroje pro řízení rybolovu. Pomáhá k posílení ekonomické a sociální soudržnosti Evropské unie cestou podpory rozvoje pobřežních oblastí, jejichž hlavní činností je rybolov, a to tak, aby došlo ke snížení intenzity rybolovu a ochrany mořského prostředí. Jak jsem uvedla shora k realizaci cílů regionální politiky přispívá také Fond soudržnosti (Kohezní fond). Je to fond, založený jako fond solidarity na pomoc nejméně rozvinutým členským státům v souvislosti s přípravou na vytvoření Evropské měnové unie, jsou z něj poskytovány finance na významné projekty týkající se životního prostředí a infrastruktury (transevropské dopravní sítě). Čerpat z něj mohou státy, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 90 % průměru Evropské unie. 52

Staňková Marie, Podpora podnikání v ČR z fondů EU v letech 2007 – 2013, Ústav financí, Fakulta podnikatelská VUT v Brně

43

Po stanovení cílů regionální politiky, dochází k vyjednávání mezi Komisí a jednotlivými členskými státy. Členské státy Evropské unie mají ve svých Národních rozvojových plánech definovány jednotlivé operační programy a programové dokumenty a jejich zaměření. Pro lepší orientaci uvedu několik málo základních pojmů týkajících se dotací a financování z Evropské unie:
Národní rozvojový plán je základní dokument pro získání finanční podpory ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Jeho struktura a obsah vychází z legislativy Evropské unie, a to především z nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 z 21. června 1999, ale i z dalších dokumentů vydaných Evropskou komisí. V Národním rozvojovém plánu jsou zdůvodněny potřeby podpor a definovány cíle, kterých má být dosaženo. Jeho úlohou je tedy předložení celkové strategie se zdůvodněním priorit, o jejichž podporu ze zdrojů Evropské unie členský stát usiluje. Pro roky 2007 - 2013 byl v České republice Národní rozvojový plán zpracován týmem expertů pod vedením Řídícího a koordinačního výboru působícího pod řídícím orgánem Ministerstvem pro místní rozvoj. Na jeho zpracování se podílelo několik pracovních skupin, v nichž byli zapojeni zástupci orgánů státní správy, regionů soudržnosti NUTS II, Českého statistického úřadu, Hospodářské komory, subjekty reprezentující akademický sektor, podnikatele, odbory i neziskovou sféru a práce na něm byly zahájeny v polovině roku 2005, veřejnosti byl představen dne 16. ledna 2006.
Národní strategický referenční rámec je dokument, který schvaluje Evropská komise po dohodě s členským státem EU na základě předloženého Národního rozvojového plánu. Koordinuje veškeré pomoci EU a je rozčleněný podle priorit a realizuje se prostřednictvím operačních programů.
Operační programy jsou zaměřeny na určitou oblast podpory a poskytují základní informace žadatelům, na co lze prostředky Evropské unie žádat.
Řídící orgán nese celkovou odpovědnost za efektivitu, správnost řízení, provádění pomoci poskytované ze strukturálních fondů a odpovídá za koordinaci pomoci ze strukturálních fondů na úrovni Rámce podpory Společenství -> Operačních programů. Část svých pravomocí může řídící orgán delegovat na zprostředkující orgán.
Zprostředkující orgán je subjekt, který je veřejný nebo soukromý. Jedná v rozsahu odpovědnosti řídících orgánů a provádí jménem řídících orgánů činnosti týkající se konečných příjemců.

44

5.

ODNĚTÍ, KONTROLA DOTACE A NÁVRATNÉ FINANČNÍ VÝPOMOCI A PORUŠENÍ ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ Subjekt, kterému byla poskytnuta dotace nebo návratná finanční výpomoc

odpovídá za jejich hospodárné použití v souladu s podmínkami, za kterých byly poskytnuty. Je povinen vést přidělenou dotaci a návratnou finanční výpomoc v účetnictví odděleně a řádně v souladu se zák. č. 563/1991 Sb., o účetnictví. 5.1 ŘÍZENÍ O ODNĚTÍ DOTACE A NÁVRATNÉ FINANČNÍ VÝPOMOCI Řízení o odnětí dotace a návratné finanční výpomoci může být dle § 15 zák. č. 218/2000 Sb. zahájeno, jestliže došlo po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo NFV k vázání prostředků státního rozpočtu, ke zjištění, že údaje, na jejichž základě byla dotace nebo NFV poskytnuta, byly neúplné nebo nepravdivé, nebo ke zjištění, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu se zákonem. Na tato řízení se vztahují obecné předpisy o správním řízení. Příjemce dotace nebo NFV je povinen ji s poskytovatelem finančně vypořádat, a to v termínech stanovených v rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo NFV. Nevyčerpaná část dotace nebo NFV, která byla poskytnuta v běžném roce, musí být vrácena v termínu stanoveném v rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo NFV. Využití takto poskytnutých finančních prostředků podléhá finanční kontrole podle zák. č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. 5.2 FINANČNÍ KONTROLA VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ Jedná se o kontrolu, která je zaměřená na finanční hospodaření, tedy nakládání s finančními prostředky ve veřejné správě. Patří ke klíčových druhům kontroly. Finanční kontrolu upravuje zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů. Cílem finanční kontroly je ověřit, zda veřejné prostředky tudíž i dotace a návratné finanční výpomoci jsou využívány v souladu s právními předpisy, např. velkými rozpočtovými pravidly. Současně zákon vytváří podmínky pro provádění kontroly využívání finančních prostředků, tzn. i dotací a NFV poskytnutých České republice ze zahraničí. Zákon proto vymezuje oprávnění kontrolních orgánů mezinárodních organizací k provádění finanční kontroly týkající se jimi poskytnutých finančních prostředků. Dalšími cíli finanční kontroly je prověřovat dodržování právních předpisů a opatření přijatých orgány veřejné správy v mezích těchto předpisů při hospodaření s veřejnými prostředky k zajištění stanovených úkolů těmito orgány, zajištění ochrany

45

veřejných prostředků proti rizikům, nesrovnalostem nebo jiným nedostatkům způsobeným zejména porušením právních předpisů, nehospodárným, neúčelným a neefektivním nakládáním s veřejnými prostředky nebo trestnou činností, včasné a spolehlivé informování vedoucích orgánů veřejné správy o nakládání s veřejnými prostředky, o prováděných operacích, o jejich průkazném účetním zpracování za účelem účinného usměrňování činnosti orgánů veřejné správy v souladu se stanovenými úkoly, hospodárný, efektivní a účelný výkon veřejné správy. Pokud nejsou taková kriteria stanovena nebo definována právními předpisy, technickými nebo jinými normami, musí být předem stanovena vedoucím orgánu veřejné správy (§ 4 zákona). Povinnost dát si přezkoumat své hospodaření vždy za uplynulý rok je všem územním samosprávným celkům (a dobrovolným svazkům obcí) uložena zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Kromě toho je povinnost dát si přezkoumat hospodaření zakotvena pro kraje v zákoně č. 129/2000 Sb., o krajích. Při přezkoumávání hospodaření je hlediskem zejména dodržování povinností stanovených zvláštními právními předpisy. Předmětem přezkoumání je hospodaření s prostředky, se kterými kraje (územně samosprávné celky) hospodaří v samostatné i přenesené působnosti. Podle § 20 zákona o krajích přezkoumá hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok Ministerstvo financí. Postupuje přitom podle ustanovení zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí. Obce a dobrovolné svazky obcí jsou povinny požádat o přezkoumání svého hospodaření příslušný krajský úřad, městské části Magistrát hlavního města Prahy. Podle zákona č. 420/2004 Sb. je nově možné, aby hospodaření územních samosprávných celků přezkoumal auditor nebo auditorská společnost. 5.3 PORUŠENÍM ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ Porušením rozpočtové kázně je v souladu s § 44 zák. č. 218/2000 Sb. neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu a jiných peněžních prostředků státu, neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv jejich příjemcem, neprovedení odvodu příspěvkovou organizací podle § 53 odst. 6, neuložení odvodu zřizovatelem podle § 54 odst. 3, neprovedení odvodu stanoveného zřizovatelem příspěvkové organizaci podle § 54 odst. 3,

46

porušení ustanovení § 45 odst. 2 organizační složkou státu, neprovedení odvodu podle § 45 odst. 10 a § 52 odst. 4. Pro účely postihu za neoprávněné použití peněžních prostředků státního rozpočtu a poskytnutých ze státního rozpočtu a nakládání s odvody za toto neoprávněné použití, se peněžní prostředky státního rozpočtu a poskytnuté ze státního rozpočtu, člení na prostředky státního rozpočtu kryté prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků krytých z Národního fondu, prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté prostředky z rozpočtu Evropské unie kromě prostředků krytých z Národního fondu, prostředky státního rozpočtu kryté prostředky z Národního fondu, prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu kryté prostředky z Národního fondu, prostředky státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie, prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na předfinancování výdajů, které mají být kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie, ostatní prostředky státního rozpočtu, ostatní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu. 5.4 ODVOD ZA PORUŠENÍ ROZPOČTOVÉ KÁZNĚ Odvod za porušení rozpočtové kázně je v souladu s § 44a zák. č. 218/2000 Sb. povinna provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu organizační složka státu, která porušila rozpočtovou kázeň, a to do státního rozpočtu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky státního rozpočtu nebo tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky svých mimorozpočtových fondů, státního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté ze státního fondu, státních finančních aktiv, jestliže porušila rozpočtovou kázeň tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky státních finančních aktiv, nebo jestliže porušila rozpočtovou kázeň tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté ze státních finančních aktiv, Národního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky podle, svého rezervního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň tím, že neoprávněně použila peněžní prostředky státního rozpočtu. Příspěvková organizace, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu. Fyzická osoba nebo právnická osoba jiná než stát, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést prostřednictvím 47

místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky, státního fondu, jestliže není státním fondem a porušila rozpočtovou kázeň tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté z tohoto státního fondu, státních finančních aktiv, jestliže porušila rozpočtovou kázeň tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté ze státních finančních aktiv, Národního fondu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky poskytnuté z Národního fondu, nebo tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky, rezervního fondu organizační složky státu, která jí poskytla dotaci nebo návratnou finanční výpomoc, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky.

48

6.

ZÁVĚR Když jsem se rozhodovala na jaké téma budu psát svou práci, napadlo mě

téma dotace, protože mi bylo asi tak nejblíže. Chtěla jsem proto co nejdříve začít s vyhledáváním a shromažďováním materiálů. Chtít vyhledávat se nejevilo jako problém, ale problémem se stalo shromažďování. Shromažďování materiálů, jako podkladů pro vypracování své práce bylo skutečně obrovským problémem. Kromě vyhledávání zákonů k dané tématice, jsem se snažila získat i nějaké materiály z knihoven. Byly to však ve větší míře materiály a literatura zaměřená na ekonomickou stránku věci. Nemohu říci, že by byly nepoužitelné, ale pro tento účel z velké části nevyhovující. Nezbylo tedy než upnout svou pozornost na internet, to však samo o sobě nestačilo. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla navštívit instituce a úřady, pracující s dotacemi a návratnými finančními výpomocemi. Zcela záměrně píšu pracujícími s dotacemi, protože ne všechny z nich byly poskytovatelé a příjemci. Všechny jsem však nenavštěvovala, některé jsem pouze telefonicky oslovovala. Nemyslím, že by tyto sdílené zkušenosti byly přímo tou pravou úvahou de lege lata a de lege ferenda, ale zčásti se jí to jistě dotkne. Koho jsem tedy oslovila? Oslovila jsem obec s počtem obyvatel cca 6 500 v Moravskoslezském kraji, obec s počtem obyvatel cca 3 500 na Břeclavsku, obec s rozšířenou působností na Brněnsku, kontrolní odbor – interní auditory vysoké školy, finanční ředitelství a neziskovou organizaci s poskytováním služeb v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb. Mám-li konkretizovat své „dotační výzkumy“ tak mohu říct, že některá vyjádření vyzněla trochu jako stížnost na naše zákonodárce, ale v mnoha případech se oslovení ztotožnili. Problémy spatřují v samotném pojmu dotace, neboť např. zák. č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla definuje přesně, co se rozumí dotací, ale přitom ještě tentýž zákon hovoří v jiných ustanoveních o příspěvcích, i když z praxe je takovýto příspěvek znám jako dotace. Zák. č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě v § 2 písm. j) řadí pojmy dotace a příspěvky poskytnuté ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků a z rozpočtů jiných právnických osob, které jsou v souladu s § 2 písm. a) zákona orgány veřejné správy, pod pojem veřejná finanční podpora. Dle tohoto zákona je režim kontroly pro tyto prostředky stejný. Současně však zák. č. 128/2000 Sb., o obcích v § 62 a zák. č. 129/2000 Sb., o krajích v § 29 praví, že na plnění úkolů v přenesené působnosti obce a kraj obdrží ze státního rozpočtu 49

příspěvek. Spatřují problém při odkazech na tzv. „zvláštní zákon“, kdy není v zákonech upraveno o jaký zvláštní zákon se jedná. Zákonný nesoulad je mezi § 3 písm. b) zák. č. 218/2000 Sb., který uvádí, že návratná finanční výpomoc je bezúročná a naproti tomu v § 7 zák. č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky, je uvedeno, že úroky z návratných finančních výpomocí jsou finančními zdroji fondu. Nabízí se otázka, tak, jak tedy, s úroky nebo bez? Obdobně je upraveno i v zák. č. 241/1992 Sb., o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj kinematografie. U oslovených - žadatelů o dotaci nebo návratnou finanční výpomoc byla připomínkována složitost v podávání žádostí, nejasnost

v požadovaných

podkladech,

nejednotnost

pravidel

jednotlivých

poskytovatelů. Problémy v termínech u investičních dotací, a to konkrétně v načasování poskytnutí dotace obci, kdy poskytovatel nebere zřetel na klimatické podmínky regionu, např. poskytnutí dotace na rekonstrukci silnice obci v kraji Vysočina v kalendářním měsíci říjen, kdy klimatické podmínky k danému účelu již nevyhovují. U poskytování dotací na vědu a výzkum např. uplatňování zák. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, tzn. kdy převod účelových finančních prostředků s DPH a kdy bez DPH. Co se týká kontroly zaměřené na porušení rozpočtové kázně, tak problém je spatřen v neinformovanosti o obsahu uzavřených

smluv,

neinformovanosti

pravidel

jednotlivých

poskytovatelů,

v uchovávání dokladů. Mám-li závěrem shrnout získané poznatky, tak musím souhlasně se všemi oslovenými konstatovat, že zákony týkající se této oblasti jsou nejednotné, je k nim nedostatek prováděcích předpisů, není v nich dobrá orientace a že by zřejmě stálo za úvahu, aby stávající zákon o rozpočtových pravidlech, jako lex generalis, byl doplněn zákonem lex specialis, a to o dotacích a návratných finančních výpomocech. Vzhledem k tomu, že toto téma je ke zpracování velmi obsáhlé, popsala jsem zde, dle mého názoru, tu nejdůležitější část právní úpravy dotací a návratných finančních výpomocí. S politováním musím konstatovat, že z literatury, vyjmu-li zákony, se na našem trhu příliš publikací se samotnou tématikou dotací, nenachází.

50

Seznam použité literatury, zákonů a elektronických médií: 1.

Novotníková H., Dotační receptář, vydavatelství LexisNexis CZ s.r.o., 2005, str. 11 - 13, str. 15 – 18, str. 22 – 23, str. 42 – 43, str. 64 – 67

2.

ÚZ Úplné znění č. 589, Rozpočet a financování, podle stavu k 1. 11. 2006, nakladatelství Sagit, 2006, z toho zák. č. 218/ 2000 Sb., rozpočtová pravidla, str. 5 až 43; vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, str. 44 – 116, zák. č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, str. 268 – 275; zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, str. 276 – 289

3.

Wikipedie – Otevřená encyklopedie, Kategorie: Pahýly/Státní správa [použito 11. března 2007]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org

4.

Staňková Marie, Podpora podnikání v ČR z fondů EU v letech 2007 – 2013. Sborník příspěvků z konference studentů doktorského studia, Brno: MZLU v Brně, 2006, ISBN: 80-6851-62-1

5.

Evropská charta místní samosprávy [použito 10. března 2007] Dostupné z http://www.spovjmk.cz/doc/petice-evropska-charta-mistni-samospravy.doc

6.

ABZ slovník cizích slov [použito 17. března 2007]. Dostupné z http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/

7.

www.sagit.cz » Daňový poradce » Daňové pojmy [použito 17. března 2007]

8.

Ministerstvo financí ČR – Domovská stránka > Ministerstvo > Ministerstvo financí > Tiskové zprávy > Národní fond zřízen k 31.12.1998 [použito 5. března 2007] Dostupné z http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/tiskove_zpravy.html

9.

Státní fond životního prostředí – Domovská stránka [použito 31. března 2007] Dostupné z http://www.sfzp.cz/cs/informace-o-fondu/uloha-sfzp-cr/ http://www.sfzp.cz/cs/informace-o-fondu/statut-sfzp-cr/

10. Akademie věd České republiky – Základní informace [použito 31. března 2007] Dostupné z http://www.cas.cz/zinfo.php 11. Grantová agentura AV ČR [použito 31. března 2007] Dostupné z http://www.gaav.cz/index.php 12. Zákony: zák. č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky zák. č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů zák. č. 552/1991 Sb., o státní kontrole

51

zák. č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky zák. č. 241/1992 Sb., o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie zák. č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích zák. č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění zák. č. 220/2000 Sb. zák. č. 252/1997 Sb., o zemědělství zák. č. 111/1998 Sb., o veřejných vysokých školách zák. č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury zák. č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů zák. č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů zák. č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení zák. č. 218/ 2000 Sb., rozpočtová pravidla zák. č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů zák. č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu zák. č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě zák. č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje

52