Právní režim pozemkových úprav

Masarykova univerzita v Brně Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra práva ţivotního prostředí a pozemkového práva

Bakalářská práce

Právní režim pozemkových úprav Ing. Jana Müllerová 2010

1

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Právní reţim pozemkových úprav zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury.

2

OBSAH 1 Úvod

……………………………………………………………………………………….. 4

2 Pozemkové úpravy – pojem, formy, cíle …………………………………………………… 5 3 Účastníci řízení, sbor zástupců, pozemkové úřady, dotčené správní úřady, zhotovitelé ... 3.1 Účastníci řízení …………………………………………………………………………… 3.2 Sbor zástupců ……………………………………………………………………………… 3.3 Pozemkové úřady …………………………………………………………………………... 3.4 Dotčené správní úřady ……………………………………………………………………… 3.5 Zhotovitelé ………………………………………………………………………………….

9 9 10 10 11 11

4 Obvod úpravy, pozemky vstupující do pozemkové úpravy a oceňování nároků ……….. 12 4.1 Obvod pozemkových úprav ………………………………………………………………… 12 4.2 Pozemky vstupující do pozemkové úpravy ……………………………………………..….. 13 4.2.1 Pozemky s úplnými údaji katastru nemovitostí …………………………………………… 13 4.2.2 Pozemky ve zjednodušené evidenci ………………………………………………………. 14 4.3 Řešení pozemků podle § 13 a § 14 zákona o pozemkových úpravách ……………………… 14 4.3.1 Pozemky dle § 13 - příděly ………………………………………………………………. 14 4.3.2 Pozemky dle § 14 - území s nedokončeným scelovacím řízením ………………………. 16 4.4 Soupis a ocenění nároků …………………………………………………………………… 26 5 Řízení o pozemkových úpravách …………………………………………………………… 30 5.1 Zahájení řízení ……………………………………………………………………………… 30 5.2 Úvodní jednání ……………………………………………………………………………… 30 5.2.1 Podrobný průzkum terénu a jeho vyhodnocení, určení obvodu, zjišťování průběhu hranic, zeměměřické činnosti ………………………………………………. 32 5.2.2 Soupis a ocenění nároků vlastníků ………………………………………………………… 33 5.3 Vyhotovení návrhu pozemkových úprav …………………………………………………... 33 5.3.1 Návrh plánu společných zařízení ………………………………………………………… 33 5.3.2 Návrh nového uspořádání pozemků ………………………………………………………. 34 5.4 Rozhodnutí o pozemkových úpravách ……………………………………………………… 35 5.4.1 Rozhodnutí s schválení návrhu pozemkových úprav …………………………………….. 35 5.4.2 Rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv ………. … 36 5.5 Provádění pozemkových úprav a vytyčení nově vytvořených pozemků …………………... 37 6. Závěr ………………………………………………………………………………. ………… 39 Přílohy Summary …………………………………………………………………………………………. 39 Odborná literatura …………………………………………………………………………………. 40 Právní předpisy ……………………………………………………………………………………. 40 Judikatura …………………………………………………………………………………………. 42 Internetové zdroje ……………………………………………………………………………….. 42 Zadání bakalářké práce

3

1 Úvod Uspořádání zemědělských pozemků bylo a je v popředí zájmu společnosti. Současná legislativa řeší tuto problematiku zákonem o pozemkových úpravách. Téma mojí bakalářské práce jsem si vybírala kromě jiného také s ohledem na společenské vyuţití tohoto zákona. Navíc jsem se osobně účastnila pozemkových úprav v praxi. Pracovala jsem v soukromé zeměměřické firmě, která řešila jiţ 4 komplexní pozemkové úpravy v okolí mého bydliště. Pro Pozemkový úřad v Jablonci nad Nisou jsme se podíleli na vyhotovení komplexní pozemkové úpravy v katastrálním území Jílové u Drţkova, tyto práce byly dokončeny roku 2007 a na komplexní pozemkové úpravě v katastrálním území Jenišovice u Jablonce nad Nisou. Práce na této zakázce by měly být zakončeny letos vyhotovením digitální mapy a předáním operátu Katastrálnímu úřadu pro Liberecký kraj, Katastrálnímu pracovišti Jablonec nad Nisou. Pro Pozemkový úřad v Liberci jsou rozpracovány komplexní pozemkové úpravy v katastrálním území Pěnčín u Liberce, které by měly být dokončeny a odevzdány na Katastrální úřad pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Liberec letos a v katastrální území Radimovice u Sychrova s předpokládaným termínem zakončení prací do dvou let. V této firmě sice jiţ nepracuji, ale postup prací na pozemkových úpravách je mi dobře znám. Naopak nyní jsem zaměstnancem katastrálního úřadu a proto můţu sledovat kroky pozemkového úřadu při záznamech do katastru nemovitostí i z druhé strany. Bakalářskou práci jsem rozdělila do šesti základních kapitol. Kapitolu první tvoří úvod práce. V kapitole druhé jsem se zabývala pozemkovými úpravami jako celkem, jejich formami a cílem. Ve třetí kapitole jsem se věnovala subjektům, kterých se pozemkové úpravy týkají a to jak vlastníkům půdy, zhotovitelům návrhu pozemkových úprav, tak i úřadům, které se podílejí na průběhu pozemkových úprav. Ve čtvrté kapitole jsem se soustředila na pozemek jako předmět pozemkových úprav a na související pojmy, jako jsou obvod pozemkové úpravy a oceňování pozemků. Tato kapitola obsahuje také část, ve které jsem se zabývala řešením pozemkových úprav v územích s nedokončeným scelením pozemků, tak jak vyplývá ze zadání mojí bakalářské práce. Ve páté kapitole jsem popsala jednotlivé fáze řízení o pozemkových úpravách. Šestá kapitola je závěrem této práce, summary v anglickém jazyce, s uvedením literatury a právních předpisů, které jsem při zpracovávání této bakalářské práce pouţila. 4

2 Pozemkové úpravy – pojem, formy, cíle Současné pozemkové úpravy jsou chápány jako nezastupitelná činnost pro zavedení pořádku ve vlastnictví pozemků, jehoţ zprůhlednění je také jedním ze základních poţadavků EU. Pozemkové úpravy umoţňují řešení protierozní ochrany, ochranu a tvorbu krajiny, vytváření podmínek pro účelné a ekonomické hospodaření, řeší rychlou a bezpečnou zemědělskou dopravu, potřebnou úpravu vodohospodářských poměrů, vytvářejí podklady, umoţňující čerpání finančních zdrojů EU a jsou jednou z moţností obnovy katastrálního operátu 1 . Pojem pozemkové úpravy je vymezen v zákoně o půdě 2 : (1) Pozemkovými úpravami jsou změny v uspořádání pozemků v určitém území provedené za účelem vytvoření půdně ucelených hospodářských jednotek podle potřeb jednotlivých vlastníků půdy a s jejich souhlasem a podle celospolečenských poţadavků na tvorbu krajiny, ţivotního prostředí a na investiční výstavbu. (2) O provedení pozemkových úprav a v souvislosti s tím o výměně nebo přechodu vlastnických práv, o určení hranic pozemků nebo o zřízení, popřípadě zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům rozhoduje pozemkový úřad na základě dohody vlastníků. V případě, ţe se vlastníci nedohodnou, rozhoduje pozemkový úřad za podmínek stanovených zákonem. Rozhodnutí pozemkového úřadu přezkoumá na návrh účastníka soud. Podrobnější vymezení pojmu je obsahem zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č.229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů ( dále jen zákon o pozemkových úpravách ) v platném znění, který s účinností od 1.1.2003 zrušil zákon č. 284/1991Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech v znění pozdějších předpisů. Pozemkovými úpravami se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo se dělí, přičemţ se zabezpečuje jejich přístupnost. Jejich hranice se vyrovnávají tak, aby byly vytvořeny podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech se k nim uspořádávají vlastnická práva a s nimi 1

Ing.Miroslav Dumbrovský, CSc., Ing. Jaromír Mezera, Ing. Luděk Střítecký : Metodický návod pro vypracování návrhů pozemkových úprav– vydala Českomoravská komora pro pozemkové úpravy v roce 2004 (str.34) 2 § 19 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku v platném znění 5

související věcná břemena. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení ţivotního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouţí pro obnovu katastrálního operátu a jako závazný podklad pro územní plánování. 3 Pozemky, u nichţ dochází k jinému prostorovému a funkčnímu uspořádání, jsou často v odborné literatuře nazývány jako pozemky směnné. Z textu zákona o pozemkových úpravách vyplývá, ţe pozemkové úpravy se provádějí ve veřejném zájmu a pokud by se jednalo o zájmy soukromé, pak pouze za podmínek stanovených zákonem. Nově se klade důraz na zlepšení ţivotního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, zvelebení krajiny, rozvoj infrastruktury venkova. Ze zákona rovněţ vyplývá návaznost pozemkových úprav a obnovy operátu katastru nemovitostí a jejich vyuţití při územním plánování. Pozemkové úpravy umoţňují aktivní přístup obyvatel venkova k harmonizaci rozvoje okolní krajiny. Prostřednictvím samosprávných orgánů mohou občané naplňovat podstatu Programu obnovy venkova a tak se zasadit o udrţování přírodních a kulturních hodnot venkovské krajiny. Předmětem pozemkových úprav jsou všechny pozemky v přesně stanoveném území, zpravidla v jednom katastrálním území, a to bez ohledu na dosavadní vlastnické a uţívací vztahy. Rozsah tohoto území je stanoven obvodem pozemkových úprav. Obvod pozemkových úprav můţe zahrnout i více katastrálních území, zákon připouští i včlenění takových pozemků ze sousedního katastrálního území, které spadá do působnosti jiného pozemkového úřadu, ovšem po dohodě s ním. Pozemkové úpravy lze podle stávající právní úpravy, která se neliší od předchozí právní úpravy, provádět ve dvou formách: a) komplexní pozemkové úpravy, b) jednoduché pozemkové úpravy pro případ nutného řešení pouze některých hospodářských nebo ekologických potřeb, či řešení pouze na části katastrálního území. Jednoduchými pozemkovými úpravami lze provést i upřesnění nebo rekonstrukci přídělů půdy přidělených ve smyslu dekretů prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., a č. 28/1945 Sb. a zákonů č. 142/1947 Sb. ač. 46/1948 Sb. 4 V případě jednoduchých pozemkových úprav můţe pozemkový úřad zjednodušit stanovené náleţitosti návrhu i provádění úpravy. Komplexní pozemková úprava pak řeší území jako jeden celek, zpravidla se jedná o jedno katastrální území. Do obvodu pozemkové úpravy je moţné zahrnout i pozemky, 3

§ 2 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č.229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů ( dále jen o pozemkových úpravách ) 4 § 4 odst. 2) zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách 6

u kterých je třeba pouze upřesnit jejich zobrazení v katastrální mapě, aniţ přitom dochází k výměně nebo přechodu vlastnických práv. V odborné literatuře se tyto pozemky často nazývají jako pozemky nesměnné, tedy pozemky, jichţ se nedotýká ustanovení § 2 zákona o pozemkových úpravách. Cílem pozemkových úprav je nové uspořádání vlastnických práv k pozemkům dle § 2 zákona o pozemkových úpravách a s tím související nové uspořádání věcných břemen k těmto pozemkům. Současně je cílem pozemkových úprav nové prostorové a funkční uspořádání pozemků tak, aby byl na řešeném území vytvořen takový funkční celek, který bude respektovat krajinný ráz, ekologické poţadavky, poţadavky na hospodárné vyuţití území. Metodami můţe být účelné scelování a dělení pozemků, vyrovnání hranic pozemků, vytvoření fungující cestní sítě zajišťující zpřístupnění dosud nepřístupných pozemků . Pozemkové úpravy jsou dle ustanovení § 2 zákona o pozemkových úpravách prováděny ve veřejném zájmu. V řízení o pozemkových úpravách rozhoduje pozemkový úřad o soukromých zájmech vlastníků, jejichţ směnné pozemky vstupují do pozemkových úprav. Tyto pozemky mohou být rozhodnutím pozemkového úřadu sceleny, rozděleny, či směněny. Rozhodnutí o pozemkových úpravách se dotýká jak zájmů soukromých , tak i zájmů veřejných. Kolize soukromých zájmů, kdy vlastníci ponejvíce vyţadují co nejvýhodnější řešení pro sebe, a veřejného zájmu na provedení pozemkových úprav, je zřejmá. Veřejný zájem proto bývá zpochybňován a je často důvodem k napadnutí vydaného rozhodnutí u odvolacího správního úřadu či soudu. Problematika veřejného zájmu ve vztahu k pozemkovým úpravám je řešena v Rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 1. 2001, č. j. 5 A 5/99 – 33, v jehoţ odůvodnění se vychází z obecného výkladu pojmu veřejný zájem tak, jak je uveřejněn v Nálezu Ústavního soudu z 27.5.1998 pod číslem 152/1998 Sb. Listina základních práv a svobod garantuje v článku 11 právo kaţdého vlastnit : 1) Kaţdý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje. 4) Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je moţné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Skupinou poslanců bylo poukazováno na rozpor zákona o pozemkových úpravách s ústavně právní ochranou základních lidských práv a svobod, dle které subjektivní vlastnické právo v demokratické společnosti patří do souboru práv chráněných předpisy nejvyšší právní síly. Byl zpochybněn právní úkon přechodu vlastnického práva bez souhlasu vlastníka dosud vedeného v katastru nemovitostí u těch vlastníků pozemků, kteří s návrhem pozemkových úprav nesouhlasí. Bylo poukázáno na skutečnost, ţe přechod vlastnického práva postrádá zákonný charakter vyvlastnění, pokud bude zpochybněn veřejný zájem na provedení pozemkových úprav. Ústavní soud zaujal toto stanovisko: K pozemkové úpravě můţe dojít, pokud s ní souhlasí vlastníci alespoň zákonem dané většiny půdy dotčené pozemkovou úpravou. Ve vztahu ke zbývající 7

menšině tak jde zcela jistě o vyvlastnění ve smyslu výše uvedeného článku Listiny, protoţe pozemkové úpravy jsou determinovány souborem veřejných zájmů, z nichţ je dominujícím zájem na rozvoji zemědělské výroby při respektování odůvodněných ekologických poţadavků. Ústavní soud také vycházel z judikatury bývalého Nejvyššího správního soudu Československé republiky , např. v nálezu Boh.adm. č. 14224, kde je formulováno stanovisko, ţe veřejný zájem je dán, podniká-li se dílo za tím účelem, aby bylo vyhověno ţivotním potřebám nějakého širšího celku, státního, územního, sociálního apod.5 Domnívám se, ţe není moţné očekávat, ţe bude vyhotoven takový návrh pozemkových úprav, který by byl jako celek akceptovatelný pro všechny vlastníky směnných pozemků, tedy ţe bude dosaţeno absolutní shody. Pravděpodobně bude vţdy existovat skupina vlastníků, kteří s předloţeným návrhem nesouhlasí, často se jedná o vlastníky, kteří s ţádným z návrhů souhlasit nikdy nebudou. Hlavním cílem pozemkových úprav je proto nalezení takového řešení v uspořádání pozemků, které by vyhovovalo většině. Zákonem pak musí být dáno, v jakém rozmezí lze většinu povaţovat za dostatečnou, aby bylo moţno pouţít obecného výkladu pojmu veřejný zájem. Taková většina je nyní v zákoně o pozemkových úpravách definována jako tří čtvrtinový podíl výměry pozemků, podléhajících ustanovení § 2 zákona o pozemkových úpravách a je oproti předcházející právní úpravě v zákoně č. 284/1991 Sb. zvýšena z původní hodnoty dvou třetin výměry pozemků. Z tohoto uspořádání je patrná snaha zpřísnit podmínky pro moţné schválení pozemkových úprav, a tedy sníţit podíl výměry vlastníků, kteří k navrhovanému řešení pozemkové úpravy souhlas nedali.

5

Nález Ústavního soudu ze dne 27.května 1998 , č. 152/1998 Sb. – část V 8

3 Účastníci řízení, sbor zástupců, pozemkové úřady, dotčené správní úřady, zhotovitelé 3.1 Účastníci řízení Účastníci řízení o pozemkových úpravách jsou uvedeni v § 5 zákona o pozemkových úpravách. Jsou to vlastníci pozemků, které jsou dotčeny řešením v pozemkových úpravách, dále fyzické a právnické osoby, jejichţ vlastnická či jiná věcná práva k pozemkům mohou být řešením pozemkových úprav přímo dotčena ( zástavní věřitelé, exekutorské úřady, vlastníci povinných nebo oprávněných pozemků mimo obvod pozemkových úprav, apod ). Účastníkem podle tohoto ustanovení nejsou vlastníci nesměnných pozemků, u kterých je pouze obnovován soubor geodetických informací. Dalším účastníkem řízení je stavebník v případě, ţe jsou pozemkové úpravy vyvolány stavební činností. Dalším účastníkem je obec, ve které se pozemková úprava nalézá a dále obce, které svým územním obvodem sousedí s řešeným územím, pokud 30 dní od výzvy příslušného pozemkového úřadu přistoupí jako účastníci k řízení. V zákoně jsou specifikovány údaje o účastnících, které je moţno pouţít a které budou nutné pro jednoznačnou identifikaci účastníka řízení při vyuţití výsledků pozemkové úpravy k obnově katastrálního operátu tak, aby nevznikaly pochybnosti ve vztahu k zákonu č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Z informačního systému jsou pozemkové úřady oprávněny pouţít jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo u fyzických osob nebo název, sídlo a identifikační číslo u právnických osob, tedy pouze ty údaje, ze kterých vychází katastr nemovitostí. Do řízení o pozemkových úpravách vstupují jako vlastníci dotčených pozemků i osoby, o kterých katastr nemovitostí neposkytuje dostatek informací. To jsou osoby, které nejsou známy, nebo jejichţ pobyt není znám. Jde často o osoby jiţ zemřelé, jejichţ majetek nebyl zcela zahrnut do dědického řízení a to právě z důvodu nedostatečné identifikace v katastru nemovitostí. Tyto osoby jsou často vedeny bez jakékoliv bliţší identifikace pouze jménem a příjmením. V případě, ţe nelze skutečného vlastníka dostupnými prostředky dohledat, lze vyuţít ustanovení správního řádu a ustanovit neznámému vlastníkovi nebo vlastníkovi s neznámým pobytem opatrovníka s tím, ţe opatrovník není oprávněn udělit souhlas s nedodrţením pravidel při posuzování přiměřenosti kvality a výměry vyměňovaných pozemků. Opatrovníkem lze ustanovit i obec. Jednoznačně je stanoven i postup v případě, ţe v průběhu řízení o pozemkových úpravách účastník řízení zemře. Pokud ještě není ukončeno řízení o dědictví, jsou účastníky řízení osoby podle sdělení soudu nebo soudního komisaře, které si mohou mezi sebou určit zástupce pro doručování písemností. V případě, ţe nejsou ve stanovené lhůtě tyto osoby určeny, lze postupovat opět stanovením opatrovníka, kterým můţe býti obec. Pokud není do doby rozhodnutí o schválení návrhu o pozemkových úprav projednáno dědictví o zemřelém vlastníkovi pozemků, vstupujících do pozemkové úpravy, bude tento zůstavitel nadále evidován jako vlastník, a to aţ do doby, neţ bude proveden v katastru nemovitostí záznam o změně vlastnických práv či jiných věcných práv ve prospěch dědiců. 9

Určení okruhu vlastníků pozemků vstupujících do pozemkové úpravy a jiných oprávněných je v praxi velmi sloţitá. Dohledávání těchto účastníků řízení vyţaduje jistou obratnost a orientaci v předcházejících způsobech evidence vlastnického práva. Neidentifikovaný vlastník můţe být např. vlastníkem nemovitostí v sousedním katastrálním území ( např. s místní příslušností k jinému katastrálnímu úřadu ), povědomost o takovém vlastníkovi mohou mít pracovníci obecních úřadů, pracovníci pošty, sousedé nebo příbuzní. Často však nelze ţádné vazby na neidentifikované vlastníky dohledat a proto zůstávají nadále v katastru nemovitostí zapsáni. Zvláštním případem jsou potom přístupové polní cesty , na kterých jsou mnohdy evidována vlastnická práva původních vlastníků v podílech, vycházejících z moţnosti vyuţívat tyto cesty k obhospodařování vlastních jinak nepřístupných pozemků. Nebývá zájmem dědiců tyto nepatrné majetky řešit a tito podílníci procházejí proto řízením o pozemkových úpravách.

3.2 Sbor zástupců Vlastníci pozemků, kteří jsou účastníky pozemkové úpravy, si mohou volit na dobu provádění pozemkových úprav sbor zástupců. Jeho existence se v praxi osvědčila a jeho kompetence jsou přesně stanoveny. Sbor zástupců se volí tak, ţe kaţdý vlastník směnných pozemků má jeden hlas, spoluvlastníkům připadá jeden hlas dohromady. Sbor je zvolen nadpoloviční většinou přítomných vlastníků. V případě jednoduché pozemkové úpravy, nebo v případě, ţe nelze ani po opakované volbě sboru zástupců sbor zvolit, lze od volby upustit, coţ můţe v průběhu pozemkových úprav nalézání vhodného řešení komplikovat. Ve sboru zástupců musí být lichý počet osob v rozmezí od 5 do 15. Nevoleným členem sboru zástupců je ředitel příslušného pozemkového úřadu, či jím pověřený pracovník a dále zástupce obce. Členství ve sboru zástupců nesmí být odmítnuto vlastníkovi, který vlastní 10 % z výměry pozemků vstupujících do pozemkové úpravy, pokud o to poţádá nejpozději v den voleb. Sbor ze svého středu volí předsedu, který svolává schůze sboru a řídí jejich jednání. 6

3.3 Pozemkové úřady Soustavu pozemkových úřadů definuje ve smyslu čl. 79 odst. 1) Ústavy ČR zákon o pozemkových úpravách. Pozemkové úřady organizují a rozhodují o pozemkových úpravách, a to v rozsahu daném v zákoně.7 Pozemkové úřady mají stanovenu územní působnost, která odpovídá území hlavního města Prahy, měst Brna, Ostravy a Plzně a ve zbylém území okresům. Jejich nadřízeným, dozorovým a odvolacím orgánem je Ústřední pozemkový úřad. Pozemkové úřady spadají do resortu ministerstva zemědělství. Činnosti, které pozemkové úřady provádějí, jsou dány v ustanovení § 20 zákona o pozemkových úpravách, činnosti, které spadají do kompetence Ústředního pozemkového úřadu jsou pak specifikovány v ustanovení § 22 tohoto zákona.

6 7

§ 5 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách § 19 , § 20 , § 21, § 22 a příloha zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách 10

3.4 Dotčené správní úřady Dalšími zúčastněnými na pozemkových úpravách jsou dotčené správní úřady. Je to příslušný katastrální úřad, orgán územního plánování, stavební úřad, orgán ochrany zemědělského půdního fondu, orgán ochrany přírody, vodohospodářský orgán, orgán státní správy lesů a dále orgány zájmů chráněných předpisy ( např. o obraně a bezpečnosti státu, o péči o zdraví lidu ).8

3.5 Zhotovitelé Dalšími osobami zúčastněnými na pozemkových úpravách jsou jejich zpracovatelé. V předchozí právní úpravě nebyly dostatečně upraveny podmínky k udělování úředního oprávnění k projektování pozemkových úprav, odbornou způsobilost nebylo třeba prokázat zkouškou. Způsobilost k projektování vyţaduje znalosti z řady oborů , jako je zeměměřictví a katastr nemovitostí, vodního hospodářství, dopravy a cestních sítí, půdní eroze, řešení ekologie krajiny apod. Oprávnění je vydáváno na základě písemné ţádosti Ústředním pozemkovým úřadem fyzické osobě, a to po splnění poţadavků daných v zákoně: způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, ukončené vysokoškolské vzdělání v oblasti zeměměřictví, zemědělství, lesnictví, ochraně a tvorbě krajiny ( magisterské studium a nejméně 3 roky praxe, bakalářské studium nejméně 6 roků praxe ) nebo středoškolské vzdělání, ukončené maturitou, uvedeného zaměření s nejméně 6 roky praxe v činnostech při projektování pozemkových úprav a sloţení zkoušky odborné způsobilosti. Zkoušky odborné způsobilosti organizuje a zabezpečuje Ústřední pozemkový úřad, který vede seznam fyzických osob, kterým jiţ bylo úřední oprávnění uděleno. Drţitel tohoto oprávnění vypracovává návrhy pozemkových úprav a můţe vydávat i odborná stanoviska a posudky v tomto oboru. Úřední oprávnění můţe zaniknout, nebo můţe být úředně rozhodnutím Ústředního pozemkového úřadu odejmuto. Drţitel tohoto oprávnění pouţívá razítko se státním znakem, které obsahuje jméno, příjmení, titul fyzické osoby, číslo rozhodnutí o udělení úředního oprávnění a text „úředně oprávněný k projektování pozemkových úprav“. 9 Zpracovatelem pozemkových úprav můţe být i pozemkový úřad 10 ovšem za předpokladu, ţe jeho zaměstnanec, pověřený projektováním pozemkové úpravy, je nositelem oprávnění o odborné způsobilosti. Není dále stanoveno, ţe drţitelem oprávnění musí být pouze občan České republiky. Je nezbytné, aby zkouška byla skládána v českém jazyce. Zařazení odborné zkoušky mělo za cíl posílit odbornou způsobilost projektantů pozemkových úprav, jejich fundovanost, a v důsledku toho i zvýšení prestiţe tohoto oboru. Oprávnění získaná podle předchozí právní úpravy bez zkoušky odborné způsobilosti nepozbyla platnosti.

8 9 10

§ 6 odst. 6) zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách § 18 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách § 9 odst. 1) zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách 11

4 Obvod úpravy, pozemky vstupující do pozemkové úpravy a oceňování nároků 4.1 Obvod pozemkových úprav Obvod pozemkových úprav je stanoven tak, aby se pozemkové úpravy týkaly pozemků tvořících ucelený celek, případně ucelené celky. V obvodu pozemkových úprav se nacházejí pozemky směnné ( řešené podle § 2 zákona o pozemkových úpravách ) a pozemky nesměnné ( nebo také neřešené podle § 2 tohoto zákona ). Pozemky směnné jsou předmětem směny, ale můţe se jednat i o pozemky, které budou v návrhu nových pozemků lokalizovány na původním místě ( většinou po nepatrné úpravě jejich hranice pootočením, posunem, nebo se jedná o pozemky které se nepodařilo směnit ). Vlastníci těchto pozemků jsou účastníky řízení o pozemkových úpravách, o pozemcích bude rozhodnuto v řízení o pozemkových úpravách. Nesměnné pozemky nejsou předmětem směny, jejich vlastníci nejsou účastníky řízení o pozemkových úpravách. Nesměnnými se mohou pozemky stát tím, ţe vlastník nedá souhlas s jejich směnou u pozemků, které souhlas vyţadují ( pozemky zastavěné stavbou, pozemky funkčně související s touto stavbou, oplocené pozemky jako zahrady, pozemky v zastavěném území, pozemky v zastavitelných plochách a pozemky na nichţ se nacházejí hřbitovy ). Jejich hranice nejsou měněny ani upravovány. O pozemcích nesměnných není rozhodováno v řízení o pozemkových úpravách. Tyto pozemky musí být zaměřeny před sestavením nároků, protoţe jejich skutečná výměra ( bývá odlišná od výměry uvedené v katastru nemovitostí ) musí být z výměry pozemků v obvodu pozemkové úpravě odečtena. U těchto nesměnných pozemků bude postupováno v souladu se zákonným postupem při obnově katastrálního operátu novým mapováním. Vlastnické hranice musí být komisionálně šetřeny, pozemkový úřad zajistí v součinnosti s katastrálním úřadem vyhotovení podkladů pro obnovu katastrálního operátu.11 Stanovení obvodu pozemkové úpravy je jedním z nejdůleţitějších úkonů, od něhoţ se odvozuje výčet pozemků vstupujících do pozemkové úpravy a navazující okruh účastníků řízení. Obvod pozemkové úpravy vymezuje pozemkový úřad ve spolupráci se zástupci obce, zástupci katastrálního úřadu po zahájení řízení o pozemkových úpravách, předběţně je obvod stanoven na úvodním jednání. Obvod se upřesňuje při zjišťování hranic pozemků na jeho obvodu. Pokud obvod pozemkové úpravy neprobíhá po hranicích pozemků , musí být tyto pozemky rozděleny dle geometrického plánu tak, aby část pozemku jako samostatná parcela mohla být zahrnuta do pozemkové úpravy ( směnný nebo nesměnný pozemek ) a část pozemku nebyla pozemkovou úpravou dotčena. Rozdělení pozemků se zapíše do katastru nemovitostí v souvislosti se 11

Ing.Miroslav Dumbrovský, CSc., Ing. Jaromír Mezera, Ing. Luděk Střítecký : Metodický návod pro vypracování návrhů pozemkových úprav– vydala Českomoravská komora pro pozemkové úpravy v roce 2004 ( str.92-93) 12

zápisem informace o zahájených pozemkových úpravách. Rozdělení pozemků se týká nejčastěji pozemků cest, silnic, vodních toků a tam, kde přirozená hranice pozemkové úpravy v terénu nekoresponduje s hranicí pozemku. Hranice obvodu pozemkové úpravy se v terénu označí hraničními znaky, dokumentace zaměření lomových bodů v záznamu podrobného měření změn se ukládá na katastrálním úřadě. Ze souřadnic lomových bodů hranice pozemkové úpravy se vypočte výměra, která se stává výchozí výměrou ( po odečtení výměry nesměnných pozemků ) pro řešení návrhu pozemkové úpravy a tato výměra se porovná se součtem výměr evidovaných v katastru nemovitostí u pozemků směnných. Pro odstranění rozdílu ve výměře vypočtené a evidované můţe poskytnout potřebný pozemek některý z vlastníků ( např. obec, stát ) , nebo se opraví součty výměr pozemků směňovaných v poměru vypočtených a evidovaných výměr.

4.2 Pozemky vstupující do pozemkové úpravy Předmětem pozemkových úprav jsou všechny pozemky v obvodu pozemkových úprav bez ohledu na dosavadní způsob vyuţívání a existující vlastnické a uţívací vztahy 12. Základními podklady pro stanovení pozemků, které budou řešeny pozemkovou úpravou, jsou údaje podle katastru nemovitostí. Součástí katastru nemovitostí jsou i operáty bývalého pozemkového katastru ( PK ), které tvoří tzv. zjednodušenou evidenci zemědělských a lesních pozemků. V zákoně jsou uvedeny pozemky, které lze do pozemkové úpravy začlenit pouze se souhlasem vlastníka a příslušného správního úřadu ( pozemky určené k obraně státu, pozemky zastavěné stavbou ve vlastnictví státu, pozemky vodních toků , pozemky chráněné podle zvláštních předpisů např. v chráněných krajinných oblastech, pozemky určené pro těţbu vyhrazených nerostů ). Dále jsou v zákoně vyčleněny pozemky, které lze zařadit do pozemkové úpravy jen se souhlasem vlastníka ( pozemky zastavěné stavbou, která není ve vlastnictví státu nebo jsou s touto stavbou funkčně spojeny, oplocené pozemky, zahrady, pozemky na kterých se nacházejí hřbitovy, pozemky v zastavěném území ). Pozemky s prokazatelně sníţeným zemědělským vyuţitím lze v rámci pozemkové úpravy směňovat pouze se souhlasem dotčených vlastníků. Jedná se např. o pozemky se zvýšenou balvanitostí, zvýšeným výskytem stoţárů elektrického zařízení, potřebou odvodnění. Zvláštní reţim je stanoven pro pozemky ve správě Pozemkového fondu České republiky, jejichţ původním vlastníkem byly církve, náboţenské řády a kongregace. Tyto pozemky se řeší odděleně od ostatních pozemků ve vlastnictví státu, nelze je pouţít na společná zařízení, lze s nimi však nakládat a u pozemků nově vzniklých se ve vydaném rozhodnutí tato skutečnost musí uvést a poté se vyznačí i v katastru nemovitostí. 13

4.2.1 Pozemky s úplnými údaji katastru nemovitostí

12 13

§ 3 odst. 1) zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách § 3 odstav. 3, 4, 5 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách 13

V katastru nemovitostí, jako základním zdroji informací o pozemcích v obvodu pozemkové úpravy, jsou evidovány pozemky s úplnými údaji katastru nemovitostí ( příslušnost ke katastrálnímu území, parcelní číslo, druh pozemku, způsob vyuţití, výměra, bonitovaná půdně ekologická jednotka, údaje o vlastníkovi, geometrické určení v mapě katastru nemovitost ), nebo jako pozemky zjednodušené evidence. Zjednodušeným způsobem jsou stále ještě evidovány zemědělské a lesní pozemky, jejichţ hranice v terénu neexistují ( nejsou znatelné ), protoţe tyto pozemky byly sloučeny do velkých půdních celků. Tato evidence je vedena v rámci katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem s vyuţitím dokumentace dřívějších pozemkových evidencí ( bývalého pozemkového katastru, pozemkové knihy, přídělového a scelovacího řízení, popř. evidence nemovitostí ).14 Do katastrální mapy se pozemky evidované zjednodušeným způsobem postupně doplňují podle ustanovení § 90 katastrální vyhlášky č. 26/2007 Sb. v platném znění. 4.2.2 Pozemky ve zjednodušené evidenci Výsledky pozemkových reforem, konfiskací na základě Benešových dekretů a scelovacího řízení měly být provedeny v pozemkových knihách, kvůli změně společenských poměrů po únoru 1948 však knihovní pořádek proveden nebyl. Tyto majetkové změny poznamenaly i obsah dnešního katastru , protoţe nikdy nebyly důsledně promítnuty do pozemkových evidencí, které dnešnímu katastru nemovitostí předcházely a jehoţ obsah katastr nemovitostí převzal.15 Pozemkové úpravy jsou jednou z moţností, jak se vypořádat se zjednodušenou evidencí pozemků. Reţim stanovení pozemků, které vstupují do pozemkových úprav je řešen v území se zjednodušenou evidencí v § 13 ( upřesnění a rekonstrukce přídělů ) a § 14 ( území s nedokončeným scelovacím řízením ) zákona o pozemkových úpravách, jehoţ ustanovení § 14 vycházejí z novely předcházejícího zákona o pozemkových úpravách č. 284/1991 Sb., ke které se kladně postavil Ústavní soud v nálezu č. 152/1998 Sb.

4.3 Řešení pozemků podle § 13 a § 14 zákona o pozemkových úpravách 4.3.1 Pozemky dle § 13 - příděly Pro potřeby jednoduché pozemkové úpravy lze jako podklad pro zobrazení přídělových pozemků pouţít upřesněný přídělový plán, který se vyhotovuje s pouţitím operátu přídělového řízení a dalších podkladů. Upřesněný přídělový plán obsahuje vyjádření stavu parcel katastru před zobrazením a po zobrazení upřesněného či rekonstruovaného přídělu.

14

Ing. Bohumil Kuba, Ing. Květa Olivová : Katastr nemovitostí České republiky –9. aktualizované vydání– vydalo nakladatelství Linde Praha a.s. v roce 2005 ( str 37 ) 15 Mgr. Ing. Petr Baudyš : Katastr a nemovitost vydalo nakladatelství C.H.BECK v roce 2003 (str. 283) 14

Pouţití upřesněného přídělového plánu a časový harmonogram jeho vyhotovení se projedná s příslušným pozemkovým úřadem, zejména s ohledem na postup prací při pozemkových úpravách. 16 Přídělovým řízením na základě Dekretu prezidenta republiky č. 12 ze dne 21.6.1945 o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů jakoţ i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa byla s okamţitou platností zkonfiskována zemědělská a lesní půda a k ní patřící budovy a zařízení, závody zemědělského průmyslu, ţivý a mrtvý inventář a všechna práva spojená s konfiskovanou půdou. Národnímu pozemkovému fondu, který byl také zřízen tímto dekretem, bylo uloţeno za povinnost zajištění zápisů do pozemkových knih. Dekret č. 28 ze dne 28.7.1945 o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů jakoţ i zrádců a nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci upravoval podmínky pro příděly zkonfiskované zemědělské půdy. Rozsah přídělů byl omezen maximální hranicí 8 ha orné půdy, nebo aţ 12 ha zemědělské půdy, u mnohačetné rodiny byly hranice určeny na 10 ha orné půdy a 13 ha zemědělské půdy. Národní pozemkový fond vydával archové dekrety o vlastnictví půdy, později přídělové listy archové, ve kterých bylo pro označení přídělové podstaty pouţito pouze číslo popisné příslušné usedlosti, nebo jenom pořadové číslo přídělu. Teprve v roce 1957 bylo započato se specifikací přidělované půdy parcelními čísly. Dekret v § 5 obsahoval důleţité ustanovení o tom, ţe přídělce je povinen ujmout se drţby dnem, který bude stanoven v rozhodnutí o přídělu a dnem převzetí drţby přechází půda do vlastnictví přidělence, tedy nikoliv podle platného knihovního zákona aţ zápisem do pozemkové knihy. Přídělové řízení podle těchto dekretů se týkalo ¼ půdního fondu celé republiky.17 Přídělový operát nebyl na celém území republiky zaloţen zcela jednotně, převáţně se skládal z grafického přídělového plánu, seznamu zkonfiskovaných parcel, seznamu pozemků získaných směnou, seznamu břemen, návrhů přídělů, přehledu návrhů přídělů. Povinnost provedení knihovního pořádku platila v případech obou dekretů , pro veliké mnoţství změn však nebylo moţné pouţití běţného postupu. Proto byl přijat zákon č. 90/1947 Sb., ze dne 8.5.1947 o provedení knihovního pořádku stran konfiskovaného nepřátelského a úpravě některých právních poměrů vztahujících se na přidělený majetek, podle kterého se postupovalo při knihování majetku zkonfiskovaného podle dekretů č. 12/1945 Sb. a č. 108/ 1945 Sb. Zákon stanovil, kdo je příslušný k podávání návrhů na provedení knihovního pořádku. Změny vlastnických hranic mohly být namísto geometrických plánů v operátech vyznačeny na podkladě polohopisných nástinů a k nim vyhotovených srovnávacích sestavení dosavadního a nového číslování parcel, v mapě byly tyto hranice zakresleny tuţkou, v knihovních vloţkách byly tyto 16

§ 83 vyhlášky č. 26/2007 Sb. ze dne 5.února 2007, kterou je provádí zákon č.265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 334/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky ( katastrální zákon ), ve znění pozdějších předpisů, v platném znění - dále jen katastrální vyhláška 17 VÚGTK, Právní vztahy - skripta pro školení zeměměřičů – Dodatek Ing.Karel Mikota – Přídělové řízení – vydal Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický Zdiby v roce 1992 (str. 1-3) 15

parcely v závorkách, v pozemnostních arších a parcelním protokolu se zkratkou „proz.“. Některé knihovní vloţky byly zakládány předběţně jen dle přídělových listin s uvedením označení přídělu zpravidla číslem popisným přidělené usedlosti. Agenda přídělového řízení byla ukončena zrušením osidlovacích úřadů a fondů v roce 1950-1951, vyhláškou ministerstva zemědělství č. 158/1959 byla správa nepřiděleného pozemkového majetku z pozemkových reforem a konfiskací svěřena ONV.18 Upřesnění a rekonstrukce přídělů má za cíl jednoznačnou identifikaci pozemků, které vstupují do pozemkové úpravy, a můţe být provedeno formou jednoduchých pozemkových úpravy, nebo být součástí komplexní pozemkové úpravy. Předmětem pozemkových úprav mohou být i pozemky vedené ještě ve zjednodušené evidenci, proto postup pozemkového úřadu dle ustanovení § 13 se v těchto lokalitách po dohodě s katastrálním úřadem pouţije pouze přiměřeně podle daných okolností. 4.3.2 Pozemky dle § 14 - území s nedokončeným scelovacím řízením Scelování pozemků neboli komasace ( scelování rozdrobených a rozptýlených pozemků téhoţ vlastníka podle druhů pozemků a bonity půdy do větších celků s cílem ekonomičtějšího hospodaření; komasace se prováděly v letech 1836 - 1951 v celém extravilánu nebo jen v určité části )19 se ponejvíce prováděly na Moravě a ve Slezsku , v Čechách pouze roztroušeně. Proces scelování pozemků byl zahájen podle vládního nařízení č. 171/1940 Sb., o scelování hospodářských pozemků a jiných úpravách pozemkové drţby, doplněné vládním nařízením č.208/1943 Sb., později prováděn podle zákona č. 47/1948 Sb. , o některých techniko-hospodářských úpravách pozemků ( scelovací zákon ), který výše uvedená vládní nařízení zrušil a nahradil. K zahájení scelovacího řízení v určitém územním docházelo na základě návrhu u oblastní komise, bylo ustaveno scelovací druţstvo a scelovací proces měl tři hlavní fáze - předběţné řízení, hlavní řízení a závěrečné řízení. Předběţné řízení zahrnovalo především obchůzku a vyznačení hranic scelovacího obvodu, zjištění dosavadního stavu drţby , sestavení a vyloţení rejstříků drţebností, ocenění jednotlivých nemovitostí, rozhodnutí o námitkách proti ocenění a proti rejstříku drţebností. V návaznosti na zjištěná přání účastníků řízení ohledně polohy a druhu náhradních pozemků byl v hlavním řízení vypracován, projednán a proveden projekt společných zařízení a v návaznosti byl vyhotoven návrh nového rozdělení pozemkového majetku, stanovení náhradních pozemků, peněţitých vyrovnávacích částek a vypracování scelovacího plánu, jeho vytyčení v přírodě, odevzdání náhradních pozemků do zatímního uţívání přímým účastníků a to i bez jejich souhlasu v případech daných zákonem, vyloţení scelovacího plánu a rozhodnutí o námitkách proti plánu a potvrzení a provedení scelovacího plánu. Proti rozhodnutí oblastní komise, kterým byl potvrzen scelovací 18

VÚGTK, Právní vztahy - skripta pro školení zeměměřičů – Dodatek Ing.Karel Mikota – Přídělové řízení - vydal Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický Zdiby v roce 1992 (str. 7-8) 19 dostupné z http://www.vugtk.cz/slovnik/2039_komasace 16

plán, nebylo moţné se jiţ odvolat. Nebylo moţno ţádat o navrácení v předešlý stav, nebyla moţná ani obnova řízení. Pokud oblastní komise scelovací plán nepotvrdila, nebylo moţné scelovací řízení povaţovat za ukončené. Vyhláška, kterou se oznamovalo zakončení scelovacího řízení, spolu s potvrzeným scelovacím plánem měla být publikována v Úředním listě II. Na základě potvrzeného scelovacího plánu pak měly být provedeny i zápisy nových právních vztahů do pozemkových knih.20 Významným omezením vlastnického práva účastníků řízení v průběhu scelovacích prací byl okamţik, kdy bylo účastníkům zřízeno tzv. právo zatímního uţívání k pozemkům jiných vlastníků. Potom platil takový vztah, ţe s vlastnictvím nebylo spojeno právo uţívat vlastněný pozemek a poţívat plody vlastněného pozemku, ale právo uţívat pozemek v zatímním uţívání a poţívat plody pozemku v zatímním uţívání.21 Odevzdáním náhradních pozemků do zatímního uţívání bylo moţno zabezpečit nepřerušené obhospodařování půdy ve scelovacím obvodu a to ještě před vyloţením scelovacího plánu se zachováním výhrady všech právních prostředků přípustných proti scelovacímu plánu.22 Stav, kdy s vlastnickým právem nebylo spojeno uţívací právo, nebyl nikterak časově omezen, protoţe se předpokládalo, ţe se jedná o stav přechodný, který bude trvat pouze do zakončení i po formální stránce, kdy dojde k výměně vlastnických práv k pozemkům, při které se změní právo zatímního uţívání na vlastnické právo účastníka scelovacího řízení při současném zániku jeho vlastnického práva k původním pozemkům, které vloţil do scelovacího řízení. Pokud nemohla být poskytnuta dostatečná náhrada v pozemcích, bylo moţné vyplatit finanční náhradu, tato částka nesměla přesáhnout povolenou výši. Stát po únoru 1948 neprováděl knihovní pořádek a neoznamoval zakončení scelovacího řízení zřejmě ve snaze potlačovat vlastnické vztahy k pozemkům a vyvolat chaos v jejich evidenci. 23 Scelovací práce byly také velmi nákladnou záleţitostí, byly náročné i po technické stránce, protoţe současně byla budována mnohá zařízení, která měla zlepšit hospodářskou vyuţitelnost území. Z ekonomických důvodů docházelo okolo roku 1950 k utlumení samotných scelovacích prací, převáţná část těchto prací nebyla zakončena a tak vznikla situace, ţe skutečná drţba v přírodě hrubě nesouhlasila se stavem zápisu v pozemkových knihách a pozemkovém katastru. Přibliţně ve 450 katastrálních územích, zejména na Moravě , nebylo započaté scelovací řízení dokončeno.24 Vládním nařízením č. 47/1955 Sb., o opatřeních v oboru hospodářsko-technických úpravách pozemků, které bylo protiústavním aktem, byl zrušen mimo jiné scelovací zákon, nebyla však zrušena ţádná práva podle tohoto zákona nabytá. Nařízení vlády 20

Skupina poslanců PS Parlamentu - Důvodová zpráva k návrhu zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech - k § 14 21 Mgr. Ing. Petr Baudyš : Katastr a nemovitost vydalo nakladatelství C.H.BECK v roce 2003 (str. 290) 22 VÚGTK, Právní vztahy - skripta pro školení zeměměřičů – Dodatek Ing.Karel Mikota – Přídělové řízení - str. 13 - vydal Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický Zdiby v roce 1992 23 Mgr. Ing. Petr Baudyš : Katastr a nemovitost vydalo nakladatelství C.H.BECK v roce 2003 (str. 293) 24 Skupina poslanců PS Parlamentu - Důvodová zpráva k návrhu zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech - k § 14 17

neobsahovalo ani ţádné přechodné opatření, které by řešilo situace v lokalitách s dosud neukončeným scelovacím řízením. Řešení těchto otázek neobsahuje ani ţádný v pozdějších dobách vydaný právní předpis, z čehoţ vyplývá, ţe právní vztahy k pozemkům dotčeným nedokončeným scelovacím řízením byly ponechány ve stavu, v jakém byly v okamţiku, kdy byl zrušen prováděcí předpis, podle kterého měly být dokončeny. Dle vládního nařízení bylo právo k zatímnímu uţívání transformováno v právo k náhradnímu uţívání. Rozdíl byl v tom, ţe právo zatímního uţívání mělo trvat jen do své transformace v právo vlastnické, zatímco právo náhradního uţívání se ve vlastnické právo změnit nemělo vůbec. Dnes se na katastrálních úřadech proto nacházejí komasační operáty v různém stádiu rozpracovanosti. Pozemkové knihy, jako zdroj informací o vlastnických a jiných právních vztazích o nemovitostech, mohly být plně vyuţity pouze v územích, která nebyla dotčena scelováním pozemků. Byla přijata taková úprava ve věci knihovního pořádku, ţe zápisy v pozemkové knize provedené po 1.1.1951 ztratily právní význam, stát potlačoval vlastnické právo k pozemkům a neměl faktický zájem na jeho řádné evidenci. Hlavním úkolem bylo zaloţení a vedení jednotné evidence půdy, hlavně uţívacích vztahů a to navíc podle faktického stavu , bez ohledu na právní titul. Ani tato evidence však nezachycovala některá uţívací práva, k nimţ patřilo právo zatímního uţívání, právo náhradního uţívání, právo druţstevního uţívání apod.25 V roce 1964 byl přijat zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, jejím zaloţení a postupném doplňování o jednotnou evidenci půdy a evidenci vlastnických vztahů k půdě, coţ bylo zřejmě rychlejší a hospodárnější neţ aktualizace pozemkových knih a pozemkového katastru. Zemědělské a lesní pozemky, které byly formálně ve vlastnictví občanů, ale uţívaly je socialistické organizace, nebo které byly v náhradním uţívání, nebyly zobrazeny v mapách evidence nemovitostí a neevidovaly se podle parcelních čísel ( ta jim nebyla přidělena ). Vlastnická práva byla na listu vlastnictví poznamenána pouze v části D jako poznámka ve tvaru „ ostatní pozemky v uţívání soc. org., bez uvedení, o jaké konkrétní pozemky se jedná. Zákonem o evidenci nemovitostí dostaly orgány geodézie za úkol zaloţit a vést evidenci i v oblastech s nedokončeným scelovacím řízením. Spisy o provádění scelovacích prací byly uloţeny na různých orgánech, často byly těţce dohledatelné, někdy i ztracené. Navíc nebylo moţné spolehlivě určit, v jaké fázi byly práce na scelování přerušeny. Byly pochybnosti v tom, zda bylo scelovací řízení přerušeno ve fázi, kdy ještě platil původní stav, či zda se pokročilo do fáze, kdy platil jiţ stav nový. Scelovací zákon neřešil výslovně ani otázku, v jakém okamţiku dochází ke změně práva zatímního uţívání na právo vlastnické. V praxi převládalo hledisko, ţe pokud se uţívaly pozemky nově scelené předpokládaným budoucím vlastníkem a současně byly jiţ vypracovány všechny doklady hlavního řízení, tedy mapa nového rozdělení, rejstřík drţebností a rejstřík náhrad, zapíší se vlastnické vztahy dle těchto dokumentů. Nově vzniklé pozemky byly identifikovány na parcely evidence nemovitostí, nebo byl pouţito označení ve tvaru uvedeném v scelovacím operátu. Na základě návrhu Střediska geodézie vydávaly Okresní národní výbory osvědčení podle ustanovení Ministerstva zemědělství a výţivy 25

Nález Ústavního soudu ze dne 27. května 1998 , č. 152/1998 Sb. – část V. 18

ČSR č.j. 296/75-VII/3-141 a podle tohoto osvědčení byl pak pro zápis do operátu evidence nemovitostí pouţit scelovací operát. Uvedený postup byl aplikován v Severomoravském a Jihomoravském kraji. V severočeském kraji bylo postupováno jinak, byla zde zvaţována moţnost postupovat cestou práva vydrţení ve formě jakéhosi mimosoudního vydrţení, které ovšem nemá v našich právních normách ţádnou oporu.26 U pozemků, které byly v uţívání organizace, byly zápisy do evidence nemovitostí prováděny poznámkami v části D listu vlastnictví a to ve vztahu k původnímu vlastnictví bez ohledu na předpokládaného budoucího vlastníka, protoţe nebyla splněna podmínka vydrţení. Většina nedokončeného scelování zůstala nedořešena, navíc v tomto období se důsledky takové evidence neprojevovaly tak výrazně z důvodu upřednostňování uţivatelského stavu nad stav vlastnický. V území s nedokončeným scelovacím řízením však nepřetrţitě probíhaly změny, jako zástavba, dědictví, vyvlastňování v souvislosti se státní výstavbou, prodeje pozemků apod. Smlouvy o převodu nemovitostí byly registrovány státním notářstvím, další listiny byly vyhotovovány i jinými státními úřady. Údaje z evidence nemovitostí neposkytovaly a ani nemohly poskytovat jednoznačné údaje o tom, kdo je vlastníkem pozemků, přestoţe vlastník pozemku v evidenci zapsán být měl. Na celém území státu nebyla vydána ţádná sjednocující instrukce. Pokud byly některými orgány vydány určité pokyny, ukládaly tyto pokyny zpravidla povaţovat uţívací stav za stav vlastnický, a to bez jakékoli opory v právních předpisech.27 Ani státní notáři nepostupovali v řešení právních vztahů jednotně, rozdíly byly i na území jednoho okresu. Někteří bývalí státní notáři vycházeli ze zápisů v pozemkové knize, i kdyţ se uţívacích práv ujali předpokládaní budoucí vlastníci pozemku. Jiní zase vycházeli z výsledků scelení, přestoţe se ţádná dokumentace nedochovala.28 Za základ pozemkových map evidence nemovitostí byl při jejím zakládání zpravidla pouţit měřický operát, zachycující jiţ uspořádání pozemků po scelení. Tak vznikla nepřehledná situace, kdy není jisté, který z dokumentovaných vztahů zachycuje stav vlastnických práv, který zachycuje stav práva zatímního či náhradního uţívání a který stav je zcela neplatný.29 Od 1.1.1993, kdy byl katastrálním zákonem zřízen katastr nemovitostí České republiky, byl operát bývalé evidence nemovitostí prohlášen za katastrální operát. Proto jsou stále i dnes v katastrálních územích s nedokončeným scelovacím řízením ve sbírce listin uloţeny dokumenty, svědčící o vlastnickém právu různých osob ke stejné části zemského povrchu. Pozemky uvedené v těchto listinách se často překrývají nebo kříţí. V současnosti probíhající digitalizace katastrálního operátu poskytuje přehled o takto zaloţených vícečetných dokladech svědčících o vlastnictví různých osob ke stejným 26

VÚGTK, Právní vztahy - skripta pro školení zeměměřičů – Dodatek Ing. Karel Mikota – Přídělové řízení - vydal Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický Zdiby v roce 1992 ( str.15 ) 27 Mgr. Ing. Petr Baudyš : Katastr a nemovitost vydalo nakladatelství C.H.BECK v roce 2003 (str. 298) 28 Ing.Miroslav Dumbrovský, CSc., Ing. Jaromír Mezera, Ing. Luděk Střítecký : Metodický návod pro vypracování návrhů pozemkových úprav – vydala Českomoravská komora pro pozemkové úpravy v roce 2004( str.46 ) 29 Nález ústavního soudu ze dne 27. května 1998, č. 152/1998 Sb. – část V. 19

částem zemského povrhu. Katastrální úřady pak mohou pouze doporučit řešení buď mimosoudně např. uznáním vlastnického práva nebo soudní cestou ţalobou na určení vlastnictví , protoţe samy katastrální úřady nemají ţádný prostředek k tomu, aby moţné vlastníky k řešení takto zapsaných vlastnických vztahů donutily a také nemohou zjistit, kdo je vlastníkem skutečným. Katastrální úřady však jiţ dokáţí tento rozporný stav „viditelně“ evidovat jako duplicitní zápis vlastnictví. Případný soudní spor by byl řešením pouze pro ţalobce a ţalovaného. Pokud by rozhodnutí mělo být závazné i pro ostatní účastníky přerušeného scelovacího řízení, museli by být i tito účastníky soudního řízení. Rozsah řešeného by byl fakticky podobný rozsahu prováděné pozemkové úpravy. Právní stav v územích s nedokončeným scelovacím řízením lze charakterizovat tak, ţe v některých případech je v katastru nemovitostí zapsán stav po scelení, aniţ toto řízení bylo právoplatně dokončeno zákonem stanoveným způsobem, nebo naopak v katastru nemovitostí je zapsáno vlastníkům nebo jejich právním nástupcům vlastnictví k pozemkům, s nimiţ původně vstupovali do scelování . Zákonem č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech ve znění zákona č. 217/1997 bylo přijato řešení neuspokojivého stavu v evidenci pozemků spadajících do území s nedokončeným scelovacím řízením. Nejracionálnějším řešením bylo stanoveno řešení v rámci pozemkových úprav, předmětem pozemkových úprav se tak mohly stát pozemky tam, kde došlo k nedokončeným scelovacím řízením, a to bez ohledu na dosavadní způsob vyuţití těchto pozemků a existující vlastnické a uţívací vztahy k nim. Tato právní úprava byla napadena u Ústavního soudu a navrţena ke zrušení skupinou 46 poslanců Poslanecké sněmovny z důvodu rozporu s čl.11odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod. Navrhovatelé zpochybnili právní úkon přechodu vlastnického práva bez souhlasu vlastníka dosud vedeného v katastru nemovitostí. Poukázali na skutečnost, ţe přechod vlastnického práva postrádá charakter vyvlastnění, především veřejný zájem. Dále byla zpochybněna ustanovení týkající se náhrad, kdyţ náhrada podle zákona nepřísluší těm, jimţ okresní úřad nevyhoví, a těm, v jejichţ obvodu pozemkové úpravy není dostatečná výměra pozemků. Navrhovatelé ţádali zrušení § 9b aţ 9h zákona České národní rady č. 284/1991 Sb., ve znění zákona č. 217/1997 Sb. Pokud účastník scelování převzal podle návrhu scelovacího plánu do uţívání za pozemky, s nimiţ vstoupil do scelování a které doposud vlastní, pozemky náhradní ve vlastnictví jiných vlastníků a tyto pozemky sám nebo jeho právní nástupce dosud uţívá a vlastní stavbu umístěnou na některém z těchto pozemků, nebo jde o pozemek s trvalým porostem (sad, vinice aj.), popřípadě zahradu, okresní pozemkový úřad rozhodne o přechodu vlastnického práva k předmětnému pozemku na jeho uţivatele. Dosavadní vlastník obdrţí náhradu v jiném pozemku podle druhu před zahájením scelování.

20

Navrhovatelé namítali, ţe jsou napadenými ustanoveními upřednostňovány uţívací vztahy před vztahy vlastnickými. Přitom kaţdý můţe být vlastníkem a nikdo ve svém vlastnictví nesmí být diskriminován ve vztahu k jiným vlastníkům. Bylo konstatováno, ţe vlastnické právo lze omezit a to v mezích zákona vyvlastněním nebo nuceným omezením vlastnického práva. Pozemkové úpravy ve většině případů nepředstavují vyvlastnění v pravém smyslu slova, protoţe se jedná o hromadnou dobrovolnou směnu vlastnických práv dotčených vlastníků. Pouze pro tu skupinu, která s prováděnými pozemkovými úpravami nesouhlasí, jsou ústavní pravidla platná pro vyvlastnění krajní moţností ochrany jejich vlastnictví. Ústavní soud však vyvodil, ţe důsledky dlouhodobě neřešených vztahů a jejich vysoká četnost neumoţňující dokončení pozemkových úprav, ţádají stanovení pravidel pro vyřešení tohoto stavu. Je nepochybné, ţe pozemkové úpravy jsou determinovány veřejným zájmem, představující zájem společnosti na rozvoji zemědělské výroby při současném respektování ekologických poţadavků. Jiţ dříve bylo formulováno stanovisko, ţe veřejný zájem je dán, podniká-li se dílo za účelem, aby bylo vyhověno ţivotním potřebám širšího celku, státního, územního, sociálního. Navrhovatelé namítali, ţe pro schválení návrhu v územích s nedokončeným scelovacím řízením není třeba souhlasu vlastníků půdy při zakotvení principu soudní ochrany před tímto prvostupňovým rozhodnutím. Zákonodárce přihlédl k tomu, ţe pokud bylo scelovací řízení dokončeno podle scelovacího plánu, zatímní uţivatelé se stali vlastníky. U řízení, které nebylo dokončeno, bude respektováním návrhu scelovacího plánu dosaţeno právní jistoty, ţe i tito zatímní uţivatelé se stanou vlastníky. Navrhovatelé dále namítali rozdíly v moţnosti jejichţ vlastnické právo zaniklo.

náhrad, kdyţ náhradu neobdrţí ti,

Pokud z údajů scelovacího operátu, který je zaloţen u katastrálního úřadu, vyplývá, ţe některý účastník scelování neobdrţel náhradu za své pozemky pojaté do scelování, můţe okresní pozemkový úřad po projednání s katastrálním úřadem tomuto účastníkovi, popřípadě jeho dědici, stanovit nárok na pozemky ve výměře odpovídající neposkytnuté náhradě, je-li potřebná výměra pozemků v obvodu pozemkových úprav k dispozici.30 Z ustanovení scelovacího zákona vyplývá, ţe účastníku scelovacího řízení byl odevzdán pozemek do zatímního uţívání, nebo ve výjimečných případech vyplacena náhrada v penězích. Pouze tehdy, jestliţe by v konkrétním případě potřebná náhrada nemohla být poskytnuta, můţe se účastník domáhat individuálním způsobem ochrany jeho práva. Jestliţe bude potřebná výměra k dispozici, pozemkový úřad tuto náhradu poskytne. Slovesem „můţe“ dává zákonodárce najevo, ţe preferuje náhradu formou pozemku před náhradou peněţní. Ústavní soud dále konstatoval, ţe peněţní

30

§ 9c odstavec (2) zákona České národní rady č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech 21

náhradu by případně poskytl stát, protoţe v minulosti svojí nečinností způsobil popsaný chaotická stav, takţe se nemůţe vyhnout jeho důsledkům.31 Vzhledem k tomu, ţe v jednotlivých případech nelze vyloučit námitky a nesouhlasy toho, kdo se cítí být poškozen, připouští právní úprava moţnost podání ţaloby k soudu. Ústavní soud zamítl návrh na zrušení ustanovení § 9b aţ 9h zákona České národní rady č. 284/1991 Sb. ve znění pozdějších zákonů. Zákon č. 139/2002 Sb. v platném znění v ustanovení § 14 vychází z řešení, ke kterým se kladně postavil Ústavní soud ve výše popsaném nálezu : (1) Předmětem pozemkových úprav v katastrálních územích s nedokončeným scelovacím řízením jsou všechny pozemky nacházející se v katastrálním území, ve kterém nebylo dokončeno scelovací řízení podle dříve platných zvláštních právních předpisů Zákon č. 47/1948 Sb., o některých technicko-hospodářských úpravách pozemků, Vládní nařízení č. 171/1940 Sb., o scelování hospodářských pozemků a jiných úpravách pozemkové drţby ( dále jen scelování ), bez ohledu na dosavadní způsob jejich vyuţití a existující vlastnické vztahy k nim. (2) V katastrálních územích, ve kterých nebylo dokončeno scelování a katastr nemovitostí vede vlastnictví v souladu s návrhem scelovacího plánu, Zákon č. 47/1948 Sb., o některých technicko-hospodářských úpravách pozemků, Vládní nařízení č. 171/1940 Sb., o scelování hospodářských pozemků a jiných úpravách pozemkové drţby platí, ţe vzniklo vlastnictví k pozemkům podle tohoto návrhu. (3) Po projednání s katastrálním úřadem můţe pozemkový úřad vyloučit z pozemkových úprav pozemky, které nejsou třeba k dosaţení účelu pozemkových úprav, a stanoví obvod pozemkových úprav. (4) Pozemkový úřad zabezpečí vypracování soupisu nároků vlastníků pozemků ( dále jen soupis nároků ) podle jejich výměry a ceny.Podkladem pro vypracování soupisu nároků jsou údaje o vlastnických vztazích k pozemkům vedené v katastru nemovitostí. Cena pozemků se určuje podle zvláštního právního předpisu platného ke dni vyloţení soupisu nároků podle § 8odst. 1 nebo podle druhu pozemku vedeného v bývalém pozemkovém katastru před zahájením scelování, oceněného podle zvláštního právního předpisu platného ke dni vyloţení nároků podle § 8 odst.1. Pozemkový úřad na úvodním jednání stanoví, podle kterého z uvedených způsobů ocenění se bude postupovat. (5) Pokud z údajů scelovacího operátu, který je zaloţen u katastrálního úřadu, vyplývá, ţe některý účastník scelování neobdrţel náhradu za své pozemky pojaté do scelování, můţe pozemkový úřad po projednání s katastrálním úřadem tomuto účastníkovi, popřípadě jeho dědici stanovit nárok na pozemky ve výměře odpovídající neposkytnuté náhradě, je-li potřebná výměra pozemků v obvodu pozemkových úprav k dispozici. 31

Nález Ústavního soudu ze dne 27. května 1998, č. 152/1998 Sb. – část V. 22

(6) Jsou-li v důsledku nedokončeného scelování u některých pozemků nebo jejich částí zapsány v katastru nemovitostí jako vlastníci 2 nebo více osob a nejde-li o spoluvlastnictví podle občanského zákoníku, potom a) je vlastníkem tohoto pozemku osoba nebo její nástupce, která sama pozemek nepřetrţitě uţívá od doby jeho převzetí ve scelování, nebo b) je vlastníkem takového pozemku osoba nebo její právní nástupce, které vlastnické právo k předmětným pozemkům náleţelo před scelováním. (7) Osoby, jímţ není zaloţeno vlastnictví podle odst. 6 písm. a) nebo b), mají právo na náhradu . (8) Osoba, které vzniklo právo na náhradu, podle odst. 6 obdrţí a) za pozemek v zastavěném území nebo v zastavitelných plochách peněţitou náhradu, nebude-li jí moţno poskytnout jako náhradu jiný přiměřený pozemek.Výši peněţité náhrady poskytne pozemkový úřad podle zvláštního právního předpisu b) za zemědělský pozemek, případně lesní pozemek náhradu v jiném přiměřeném pozemku podle původního druhu před zahájením scelování, nebude-li jí moţno poskytnout jako náhradu jiný přiměřený pozemek z majetku České republiky, poskytne jí pozemkový úřad peněţitou náhradu ve výši stanovené podle zvláštního právního předpisu. (9) Pokud účastník scelování převzal podle návrhu scelovacího plánu do uţívání za pozemky , s nimiţ vstoupil do scelování a které doposud vlastní, pozemky náhradní ve vlastnictví jiných vlastníků a tyto pozemky sám nebo jeho právní nástupce dosud uţívá a vlastní stavbu umístěnou na některém z těchto pozemků, nebo jde o pozemek s trvalým porostem ( sad, vinice aj.), popřípadě zahradu, pozemkový úřad rozhodne o přechodu vlastnického práva předmětného pozemku na jeho uţivatele. Dosavadní vlastník obdrţí náhradu v jiném pozemku podle druhu před zahájením scelování. (10) V případech, kdy došlo k prodeji, popřípadě vyvlastnění podle zvláštních právních předpisů ( stavebního zákona ), a náhrada byla vyplacena jen jedné z osob zapsaných jako vlastník pozemku ( odst. 6 ) nebo uţivateli pozemku, jde-li o případ podle odst. 9, upraví se nároky vlastníků tak, ţe se nárok zvýší osobě, která neobdrţela náhradu, a sníţí osobě, která náhradu obdrţela, a to o příslušnou výměru původního pozemku téhoţ druhu. (11) Pro schválení návrhu v území, ve kterém nebylo dokončeno scelování, se nevyţaduje souhlas vlastníků půdy dotčené pozemkovou úpravou. (12) Proti rozhodnutí o schválení návrhu v území, ve kterém nebylo dokončeno scelování, mohou účastníci podat opravný prostředek k soudu. (13) V případě, ţe osoba odmítne převzít peněţitou náhradu, pozemkový úřad zabezpečí sloţení příslušné peněţité částky do úschovy soudu. (14) Součástí rozhodnutí o schválení návrhu je téţ ustanovení o poskytnutí peněţité náhrady podle odst. 8. (15) Jestliţe v pozemkových úpravách vznikne v celkové bilanci za obvod pozemkových úprav přebytek zemědělské půdy, jde o půdu ve vlastnictví státu.

23

(16) Pokud není stanoveno jinak, postupuje se v řízení o pozemkových úpravách v území s nedokončeným scelováním podle ostatních ustanovení tohoto zákona.32 Podstatným východiskem ze sloţité situace, která nastala v důsledku přerušených scelovacích prací, bylo rozhodnutí, ţe se vlastnické právo podle stavu nedokončeného scelování zákonem uznává, je-li zapsáno v katastru nemovitostí. Dále je zákonem upravena moţnost, aby pozemkové úřady podle konkrétních podmínek mohly posoudit, zda má být provedeno oceňování pozemků podle stavu současného, či podle stavu před scelováním. Zákonem je dána moţnost poskytnutí pozemků v pozemkové úpravě tehdy, kdyţ osoba vloţila do scelování pozemky, neobdrţela pozemky náhradní a nebyla jí vyplacena náhrada. Rovněţ je náhrada poskytnuta osobám, které nesplňují poţadavky na uznání vlastnictví podle odst. 6 písm. a) a b). Dále je upřednostněna ochrana zájmu osob, které na náhradních pozemcích po scelování postavily vlastní stavbu, zaloţily sad, vinici nebo zahradu. U těchto osob pozemkový úřad rozhodne o přechodu vlastnického práva a doposud evidovaným vlastníkům přizná náhradu. Pozemkový úřad je také oprávněn vyplatit náhradu a uloţit ji v soudní úschově v případě, kdy tato náhrada bude odmítnuta. Dle ustanovení § 14 pozemkový úřad rozhoduje ve spletitých a chaotických uţívacích a vlastnických vztazích, které vznikly v územích s nedokončeným scelovacím řízením, a proto mu je dána moţnost postupovat odchylně od postupů, které jsou obecně vyţadovány v řízení o pozemkových úpravách. Způsob řešení problémů v územích s nedokončeným scelením, tak jak je upraveno v § 14, je značným zásahem do vlastnických práv občanů, které jsou chráněny ústavním pořádkem České republiky a Listinou základních práv a svobod. Protoţe při řešení jednotlivých případů nelze vyloučit námitky a nesouhlas toho, kdo se cítí být poškozen, vychází úprava z předpokladu, ţe objektivním odvolacím orgánem proti rozhodnutí o schválení návrhu pozemkové úpravy je soud.33 K problematice určení vlastnických vztahů k pozemkům zahrnutým do pozemkových úprav s nedokončeným scelovacím řízením se vztahuje i Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12.6.2008, čj. 3As 16/2008-85. Pro určení vlastnického práva k pozemkům zahrnutým do pozemkových úprav s nedokončeným scelovacím řízením není důleţitá existence „potvrzeného scelovacího plánu“, nýbrţ existence „návrhu scelovacího plánu“, a dále pak skutečnost, ţe katastr vede evidenci v souladu s tímto návrhem. „Návrhem scelovacího plánu“ je nutno rozumět takový dokument, ze kterého lze seznat zamýšlené nové uspořádání pozemkových celků v daném katastrálním území a jejich budoucí vlastníky, tedy materiál, včetně mapové části, který bude moţné porovnat s mapou aktuálně vedenou v evidenci katastrálního úřadu, a posoudit jejich vzájemný soulad či nesoulad. Dle kopie scelovacího operátu, scelovací mapy nového rozdělení, rejstříku drţebností s rejstříku náhrad proběhlo ve vztahu k pozemkům ţalobkyně v letech 1948-1953 scelovací řízení za účasti původního vlastníka. Poté 32

§ 14 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách Skupina poslanců PS Parlamentu - Důvodová zpráva k návrhu zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech - k § 14 24 33

pozemky ţalobkyně nabyla dle postupní smlouvy v roce 1956, jako vlastník těchto nemovitostí byla ţalobkyně zapsána v knihovních vloţkách. V roce 1981 byly zapsány výsledky nedokončeného scelovacího řízení do evidence nemovitostí, pozemky byly evidovány zjednodušeným způsobem. V roce 2003 byly zahájeny pozemkové úpravy, v roce 2004 byly rozšířeny na komplexní pozemkové úpravy. Ţalobkyně poţadovala zrušení rozhodnutí o komplexních pozemkových úpravách ( mimochodem pozemky před scelením byly lépe umístěny vzhledem k nově vytvořenému regulačnímu plánu obce ). Krajský soud neshledal důvodnými námitky ţalobkyně, z hlediska okamţiku vzniku vlastnického práva ţalobkyně je rozhodující fáze, ve které bylo scelovací řízení přerušeno, v tomto případě potvrzením scelovacího plánu, ţalobkyně tak pozbyla vlastnického práva k původním pozemkům a nabyla vlastnictví k pozemkům náhradním, vklad vlastnického práva ( do knihovní vloţky ) měl jen evidenční charakter, protoţe dle § 114 zákona č.141/1950 Sb. obecného zákoníku občanského přechází vlastnictví přímo ze zákona, nebo výrokem soudu, úřadu nebo orgánu veřejné správy, pro vznik vlastnického práva dle scelovacího řízení tedy nebylo zapotřebí zápisu do pozemkových knih. Katastrální úřad vedl vlastnictví k pozemkům ţalobkyně také v souladu s návrhem scelovacího plánu, jak vyţaduje § 14 zákona o pozemkových úpravách, proto vzniklo ţalobkyni vlastnictví podle tohoto návrhu. Krajský soud ţalobu zamítl. Proti rozsudku krajského soudu byla podána kasační stíţnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Podle ţalobkyně se scelovací řízení nenacházelo ve fázi hlavního řízení, bylo argumentováno tím, ţe neexistoval scelovací plán v podobě, jak stanovil tehdy platný zákon. Řízení o scelení tedy muselo být přerušeno ve fázi hlavní, tedy podle něj neměly být komplexní pozemkové úpravy v území s nedokončeným scelením provedeny. Podle Nálezu Ústavního soudu č. 152/1998 Sb., který je zmíněn ve výše uvedeném Rozsudku Nejvyššího soudu, je pro moment vzniku vlastnického práva rozhodující řízení hlavní, které je ukončeno potvrzením scelovacího plánu. Po potvrzení scelovacího plánu jiţ nebylo moţné ţádat v předešlý stav. Právní mocí rozhodnutí o potvrzení docházelo k pozbytí vlastnického práva k původním a nabytí vlastnictví k pozemkům novým. Proto Nejvyšší správní soud kasační stíţnost zamítl a v odůvodnění se vyslovil k otázce vzniku vlastnického práva stěţovatelky. Aby bylo moţné realizovat pozemkové úpravy v katastrálních územích s nedokončeným scelováním a mohl být tímto způsobem odstraněn chaos v evidenci vlastnických a jiných práv k zemědělským pozemkům, byla v zákoně o pozemkových úpravách přijata fikce vzniku vlastnického práva k pozemkům vstupujícím do pozemkové úpravy „bez ohledu na dosavadní způsob jejich vyuţití a existující vlastnické a uţívací práva k nim“. Z hlediska daného správního řízení je tedy naprosto nevýznamné, kdy, jak a podle jakých předpisů stěţovatelka vlastnické právo k pozemkům nabyla, za předpokladu, ţe se ukáţe naplněnou fikce § 14 zákona o pozemkových úpravách, tedy ţe se pozemkové úpravy týkají území s nedokončeným scelením a dále, ţe v katastru nemovitostí je vedeno vlastnické právo v souladu s návrhem scelovacího plánu podle úpravy z roku 1948 ( resp. 1940 ). Dle názoru Nejvyššího správního soudu je návrhem scelovacího plánu takový dokument, ze kterého lze seznat zamýšlené nové uspořádání pozemkových celků v daném katastrálním území a jejich budoucí vlastníky , tedy materiál, včetně mapové části, kterou je moţné porovnat s mapou vedenou v evidenci katastrálního úřadu a posoudit jejich vzájemný soulad či nesoulad. Za součást scelovacího plánu lze podle názoru Nejvyššího správního soudu povaţovat i scelovací 25

mapu, která je součástí spisu. Katastrální úřad vede vlastnictví k pozemkům v souladu s tímto návrhem scelovacího plánu.34 Obě podmínky byly v případě ţalobkyně splněny a kasační stíţnost byla zamítnuta. Rozhodnutím o pozemkových úpravách v území s nedokončeným scelovacím řízením je napravena pochybná skutečnost, ţe podle zápisu vlastnických práv k zemědělským pozemkům dle knihovních vloţek a podle údajů evidence nemovitostí není zřejmé, k jakým pozemkům se skutečně vlastnické právo váţe. Zákonem o pozemkových úpravách jsou stanoveny podmínky pro uznání vlastnického práva v závislosti na dokončenosti scelovacího řízení, kdyţ z dříve platných zákonů nebylo moţné vyvodit, v jakém konkrétním okamţiku scelovacího procesu ke změně vlastnictví došlo. Katastr nemovitostí v územích s nedokončeným scelení pak můţe konečně evidovat pozemky a vlastnické vztahy k nim na základě pravomocného rozhodnutí pozemkového úřadu, coţ přispěje k jeho věrohodnosti. K problematice pozemkových úprav v územích s nedokončeným scelením se váţe ještě zatímní bezplatné uţívání a náhradní uţívání pozemku. V ustanovení § 15 zákona o pozemkových úpravách je řešen institut zatímního bezplatného uţívání a časově omezeného nájmu, jehoţ cílem bylo zpřístupnění pozemků v lánu těm vlastníkům, kteří chtěli začít hospodařit a jejichţ vlastní pozemky byly nepřístupné. Řešení v rámci jednoduché pozemkové úpravy tak jak to předpokládal zákon č. 284/ 1991 Sb. bylo přechodné a kompromisní. Uţívání pozemků přidělených do zatímního bezúplatného uţívání nebo do časově omezeného nájmu tak zaniká s rozhodnutím pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv. Pozemkový úřad však můţe vlastníkovi, jemuţ nelze vyčlenit jeho vlastní pozemky, poskytnout pomoc při vytvoření ucelených hospodářských jednotek zabezpečením projektových činností a vyměřením pozemků. Dosavadní náhradní uţívání se podle ustanovení § 16 zákona o pozemkových úpravách mění na nájemní vztah mezi uţivatelem a vlastníkem pozemku, k němuţ bylo právo náhradního uţívání dle dříve právních předpisů zřízeno. Vlastník pozemku můţe tento nájemní vztah vypovědět nájemci nebo jeho právnímu nástupci nejdříve po uplynutí 5 let a nájemce má po dobu nájmu předkupní právo k pozemku.

4.4 Soupis a ocenění nároků Soupis nároků jednotlivých vlastníků je stanoven podle jejich ceny, výměry, vzdálenosti a druhu, včetně omezení vyplývajících ze zástavního práva, předkupního práva, věcných břemen, apod. Pozemkový úřad můţe v průběhu pozemkových úprav vykupovat se souhlasem vlastníka pozemky nebo spoluvlastnické podíly ve prospěch státu, popřípadě je přijmout darem. Rovněţ můţe vypořádat spoluvlastnické podíly tak, ţe tyto spoluvlastnické podíly vyčíslí a zahrne do soupisu kaţdého dotčeného jednotlivého vlastníka a to za podmínky, ţe s vypořádáním podílů souhlasí všichni 34

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12.6.2008 č. 3 As 16/2008-85 26

spoluvlastníci a neodporuje to účelu pozemkových úprav. V průběhu zpracování nároků zpracovatel lustruje pozemky, tzn. prověřuje, zda nejsou ještě uplatňovány dosud nevyřešené nároky restituentů. Současně se identifikují pozemky církve, protoţe ty pozemky, které přešly na stát, podléhají blokaci. V průběhu zpracování nároků zpracovatel kontroluje nabývací tituly dokládané vlastníky. Ustanovení § 9 umoţňuje u pozemků, jejich vlastník není znám, navýšit o tento pozemek nárok státu s tím, ţe zákon garantuje, ţe v případě, kdy se vlastník v období do 3 let od právní moci rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv přihlásí, poskytne mu pozemkový úřad za jeho pozemek finanční náhradu. Soupis a ocenění nároků vlastníků většinou vyhotovuje zpracovatel pozemkové úpravy nebo znalec, nebo pozemkový úřad sám. Do pozemkové úpravy pak kaţdý vlastník vstupuje s tímto nárokem. Ocenění pozemku se stanoví na základě dostupných a věrohodných údajů, je třeba započítat i omezení vyplývající ze zástavních práv, předkupních práv, věcných břemen, nájemních vztahů na dobu určitou. U pozemků neřešených pak má význam pouze výměra pozemku. V případě zjištěného rozdílu mezi výměrou obvodu pozemkové úpravy zjištěnou ze souřadnic lomových bodů hranice pozemkové úpravy a výměrou dle údajů katastru nemovitostí se nároky vlastníků úměrně upravují, aby byl rozdíl odstraněn. V případě, ţe rozdíl překročil povolenou odchylku, je třeba vyhledat chybu a tu ve spolupráci s katastrálním úřadem před stanovením soupisu nároků odstranit ( jedná se nejčastěji o chybu ve výměře evidovanou v katastru nemovitostí u některých z pozemků vstupujících do pozemkové úpravy ). K soupisu nároků mohou vlastníci vznést námitky ve lhůtě stanovené pozemkovým úřadem, vlastníci musí být o vyřízení námitek písemně vyrozuměni. Pro oceňování se pouţije zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č.279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů, platný ke dni vyloţení soupisu nároků. Základem pro ocenění pozemku je pětimístný kód bonitovaných půdně ekologických jednotek. Potřebu aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek by měl v rámci přípravných prací posoudit pozemkový úřad. Údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách jsou sice obsahem katastru nemovitostí, ale jejich původ můţe být ještě z dob velkoplošného hospodaření, většina údajů byla pořízena v letech 1974 – 1980. Pro provádění pozemkových úprav je třeba správně ocenit pozemky vlastníků, zohlednit důsledky velkoplošného hospodaření, vodní a větrnou erozi, provedené rekultivace, odvodnění zamokřených půd apod. Aktualizované hodnoty bonitovaných půdně ekologických jednotek v sobě zahrnují agronomicky zvláštně významné charakteristiky klimatu, půdy a konfigurace terénu a lze z nich proto vyčíst i rozdílné produkční a ekonomické vlastnosti zemědělské půdy. Pro stanovení věrohodných nároků odvozených ze soupisu a ocenění půdy je proto jejich precizní určení nezbytné a nelze se spokojit s neaktuálními údaji, které mnohdy poskytuje katastr nemovitostí. Pokud se jedná o sady, chmelnice, vinice , zahrady a pozemky s lesním porostem, stanoví se cena odděleně za pozemky a porosty. Neuvádí se cena dřevin rostoucích mimo les, pokud tak bylo s vlastníkem pozemku dohodnuto. Vzdálenost pozemku je vzdálenost vzdušnou čarou od původní zemědělské usedlosti, nebo po předchozím schválení sborem zástupců či vlastníky od místa určeného dohodou, např. od středu obce, obecního úřadu apod. Výměra a druh pozemku se 27

pouţije podle údajů v katastru nemovitostí. Soupis nemovitostí je v průběhu zpracování pozemkové úpravy můţe upřesňovat, upřesněný nárok se dotčenému vlastníkovi doručí se stanovením lhůty k podání námitek. O tom, ţe soupis a ocenění nároků je pro vlastníky pozemků zahrnutých do pozemkových úprav zásadním kritériem svědčí mnoţství podaných odvolání a ţalob. V Rozsudku Nejvyššího správního soudu čj. 5 A 27/2002-86 se ţaloba proti ţalovanému Ministerstvu zemědělství, Ústřednímu pozemkovému úřadu zamítá, ţalobci namítali porušení zákona o pozemkových úpravách v tom, ţe jim rozhodnutím o pozemkové úpravě byly vyčleněny pozemky na hranici katastrálního území a ve značné vzdálenosti od sebe a tak nebyly vytvořeny podmínky k jejich racionálnímu vyuţívání. Dále namítali, ţe vlastnili původně 36% pozemků v ceně 8,64 Kč / m2, byl jim však vyčleněn pozemek v hodnotě 0,81 Kč/m2. Nejvyšší správní soud uvádí, ţe rozhodující pro konečné posouzení přiměřenosti ceny jsou nikoliv jednotlivé vyčleněné scelené pozemky, nýbrţ celý návrh a nárok jako celek. Klíčovým je proto celková cena, celková výměra a celková vzdálenost pozemků vstupujících a zahrnutých do pozemkových úprav a celková cena, celková výměra a celková vzdálenost vyčleněných scelených pozemků. Dílčí výkyvy v ceně a vzdálenosti u jednotlivých vstupujících a zahrnutých pozemků jsou moţné, ale nejsou podstatné, rozhodující je finální stav. Rovněţ nebylo shledáno ţádné pochybení ve stanovení bonitovaných půdně ekologických jednotek, kdyţ při úvodním jednání nebyly k návrhu způsobu ocenění pozemků vzneseny ţádné nové návrhy a připomínky. 35 V dalším Rozsudku Nejvyššího správního soudu čj. 3 A 64/2006-74 byla zamítnuta kasační stíţnost proti rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 10 Ca 227/2005-48. Ţalobce přípisem k návrhu pozemkových úprav uplatnil připomínku, v níţ ţádal o provedení změny v návrhu pozemkových úprav tak, aby mu byla zachována původní výměra i původní skladba jednotlivých druhů pozemků. Dle vyjádření pozemkového úřadu byla výměra pozemků vstupujících do pozemkových úprav opravena koeficientem 0, 99876 dle zaměření skutečného stavu a dále pozemkový úřad má vyhovět skladbě pozemků podle moţností. Zákon o pozemkových úpravách taxativně nestanoví, jaký podíl kterého druhu pozemků má návrh pozemkových úprav obsahovat. Jsou stanovena kritéria pro celkovou výměru, celkovou cenu a celkovou vzdálenost. V kasační stíţnosti bylo namítáno, ţe krajský soud nesprávně interpretoval ustanovení § 10 zákona o pozemkových úpravách s tím, ţe v odst. 1 ) je uvedeno i zohlednění druhu pozemku podle moţností. Přestoţe se v dalším ujednání jiţ ţádná kritéria pro toto posouzení nejsou uvedena, nelze moţnost posouzení druhu pozemku vypustit. Z důvodu dodrţení zákonných kritérií u ceny, výměry a vzdálenosti není nedodrţení výměry jednotlivých druhů pozemků porušením příslušných zákonných ustanovení. Navíc bylo konstatováno, ţe stěţovatel získal místo 33 pozemků pozemky 4, ale úbytek jejich výměry byl kompenzován jejich lepší druhovou skladbou ( vyšší podíl orné půdy ). 36

35 36

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. března 2007, č. 5 A 27/2002-86 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. července 2007, č. 3 A 64/2006-74 28

S danou problematikou souvisí i Usnesení Ústavního soudu č.j. ÚS 1439/07-1, kdy byla podána ústavní stíţnost proti Rozsudku Nejvyššího správního soudu 5 A 27/2002-86, ústavní stíţnost byla odmítnuta. Stěţovatelé se domáhali zrušení výše uvedeného rozsudku pro porušení článku 11 odst. 1, odst. 3 a odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Nejvyšší správní soud neshledal, ţe by v řízení o komplexních pozemkových úpravách došlo k porušení obecně závazných předpisů, které by mělo za následek nezákonnost rozhodnutí pozemkového úřadu. V ústavní stíţnosti stěţovatelé uvedli, ţe v průběhu řízení o pozemkových úpravách několikrát poukazovali na to, ţe podklady pro vydání rozhodnutí nebyly v souladu se skutečným stavem pozemků, zejména ze strany Nejvyššího správního soudu nebyla projevena snaha o prověření správnosti a objektivnosti těchto podkladů. Stěţovatelé byli přesvědčeni, ţe nelze argumentovat tím, ţe k předloţeným podkladům nebyla v určitém termínu ţádná připomínka, kdyţ podle jejich názoru nebyl ţádný ze stěţovatelů natolik fundovaný, aby rozpoznal kvalitu či nekvalitu předloţené mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek. Ústavnímu soudu nepřísluší zasahovat do rozhodovací pravomoci obecných soudů, pokud tímto rozhodnutím nebyla porušena ústavně zaručená základní práva a svobody . Ústavní soud shledal , ţe ústavní stíţnost není důvodná s tím ţe Nejvyšší správní soud své rozhodnutí pečlivě a přesvědčivě odůvodnil a v odůvodnění se vypořádal s námitkami stěţovatelů. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu bylo potvrzeno rozhodnutí Ministerstva zemědělství ČR, Ústředního pozemkového úřadu č.j. 19299/2001-5010, jakoţ i rozhodnutí Okresního úřadu Znojmo, Okresního pozemkového úřadu č.j. 763870/K00/1/1-Rt. 37

37

Usnesení Ústavního soudu ze dne 25. října 2007, č. ÚS 1439/07 29

5 Řízení o pozemkových úpravách 5.1 Zahájení řízení Pozemkový úřad přijímá poţadavky na zahájení pozemkových úprav. Pozemkové úpravy jsou vţdy zahájeny z podnětu pozemkového úřadu a musí být zahájeny vţdy, pokud se souhlasně s pozemkovou úpravou vysloví vlastníci nadpoloviční výměry zemědělské půdy v daném katastrálním území. Na řízení o pozemkových úpravách a rozhodování se nevztahují lhůty podle správního řádu. Zpravidla s ročním předstihem je příslušnému katastrálnímu úřadu a obci oznámen předpokládaný termín zahájení pozemkových úprav. V rámci přípravných prací si pozemkový úřad musí obstarat z katastrálního úřadu aktualizovaný soubor geodetických a popisných informací katastrálního operátu, operáty bývalého pozemkového katastru, operáty přídělových a scelovacích řízení, dokumentaci výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací v poţadovaném rozsahu. Dalším podkladem jsou mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek, mapy komplexního průzkumu půd, schválená nebo rozpracovaná územně plánovací dokumentace, územně plánovací podklady a územní rozhodnutí, ověřené údaje o poloze rozvodných sítí a liniových staveb, další dostupné podklady, jako rozbory a informace týkající se např. poměrů oblasti vod, nadzemních a podzemních zařízení, ochrany půdy, dopravy, hodnocení krajinného rázu, územních systémů ekologické stability apod. Pozemkové úpravy jsou oznámeny veřejnou vyhláškou po dobu 15 dnů na úřední desce pozemkového úřadu a dotčených obcí. Poslední den této lhůty je dnem zahájení pozemkové úpravy. Současně jsou písemně vyrozuměny státní úřady jako katastrální úřad, orgán územního plánování, orgán ochrany zemědělského půdního fondu, orgán ochrany přírody, vodohospodářský orgán a orgán státní správy lesů, dotýká-li se řízení o pozemkových úpravách i zájmů chráněných zvláštními právními předpisy, pozemkový úřad vyrozumí i příslušné správní orgány. Současně se zahájením pozemkových úprav je oznámen termín úvodního jednání.

5.2 Úvodní jednání Úvodní jednání svolává a řídí pozemkový úřad a pozve na něj účastníky dle § 5 zákona o pozemkových úpravách a další vlastníky pozemků v předpokládaném obvodu pozemkových úprav. Seznámí přítomné účastníky s účelem, cílem a principem pozemkových úprav, s předpokládaným harmonogramem prací s vysvětlením, kdy je přítomnost účastníků na jednáních nutná, je oznámen předběţný obvod pozemkových úprav včetně moţné změny katastrální, resp. obecní hranice, je vysvětlen význam obnovy katastrálního operátu prostřednictvím pozemkových úprav ( a z toho vyplývajících povinností vlastníků pozemků např. ve stanovené lhůtě předloţit potřebné doklady, na výzvu se zúčastňovat úředních jednání, ohlašovat změny týkající se nemovitostí apod. ). Dále jsou přítomní informováni o plánovaných společných 30

zařízeních, jsou seznámeni také s tím, ţe se jako vlastníci pozemků budou úměrně podílet na vyčlenění výměry, která má být na tato společná zařízení pouţita, pokud nebude moţné pouţít pro tyto účely půdu ve vlastnictví státu nebo obce. Vlastníkům pozemků se vysvětlí moţnost případné úpravy součtu výměr v nárokovém listě mezi výměrou evidovanou a upřesněnou výměrou ze zaměření s dodatkem, ţe k námitkám proti opravě výměry vyplývající z nového zaměření skutečného stavu v terénu se nepřihlíţí. Pokud bude v rámci pozemkových úprav řešena protipovodňová ochrana, budou přítomní seznámeni se zásadami jejího řešení. Pozemkový úřad dále informuje o potřebě aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek, o moţném rozdělení spoluvlastnictví, o moţném výkupu pozemků, o moţné úhradě újmy vzniklé v důsledku činností souvisejících s pozemkovými úpravami. Je vysvětlen způsob oceňování pozemků, projednán a odsouhlasen způsob určování vzdáleností jednotlivých pozemků. Pozemkový úřad podá informace o smyslu a poslání sboru zástupců a řídí jeho případnou volbu. Pozemkový úřad seznámí přítomné se zpracovatelem, odpovědným řešitelem, sídlem a způsobem, jak ho lze kontaktovat, Vlastníci pozemků jsou upozorněni na moţnost vstupu pověřených osob na pozemky za zákonem stanovených podmínek ( po předběţném oznámení na úřední desce obce, ve stanovenou dobu a v rozsahu nezbytně nutném ). Jak jiţ bylo uvedeno, na úvodním jednání je jednou z nedůleţitějších záleţitostí volba sboru zástupců, zajišťujícího účinné spojení mezi vlastníky pozemků, pozemkovým úřadem a zpracovatelem. Vlastníci pozemků si zvolí ze svých řad sbor zástupců, který je bude v průběhu provádění pozemkových úprav zastupovat v rozsahu zákonem stanovených činností, nebo na základě a v rozsahu zmocnění. Ke zvoleným zástupcům je ještě jmenován zaměstnanec pozemkového úřadu a zástupce obce. Sbor zástupců bude spolupracovat při zpracování návrhu pozemkových úprav, posuzovat jeho různé varianty, navrhovaná opatření, vyjadřovat se k plánu společných zařízení, k podaným připomínkám v průběhu pozemkových úprav, k návrhu pozemkových úprav a v závěru spolupracovat při realizaci schválených pozemkových úprav. Zasedání sboru svolává jeho zvolený předseda ve spolupráci s pozemkovým úřadem či zpracovatelem dle potřeby vţdy, kdy postup navrhovaných řešení vyţaduje konsensuální řešení. Sbor můţe být také svolán ( vedle podobného práva vlastníků ), poţádá-li o to písemně nadpoloviční většina jeho členů. Na kaţdém zasedání svoru je nezbytná účast zástupce obecního úřadu nebo jím pověřeného zaměstnance z důvodu zajištění prosazení celospolečenských zájmů v rámci pozemkových úprav. Pro projednání důleţitých či sporných částí návrhu pozemkových úprav mohou být k jednání sboru přizváni jednotliví vlastníci. 38 Pozemkový úřad dle vlastního uváţení projedná s přítomnými ještě další otázky významné pro řízení o pozemkových úpravách, přebírá od účastníků potřebné doklady, náměty a stanoviska, vede prezenční listinu a o úvodním jednání pořizuje zápis. 38

Ing.Miroslav Dumbrovský, CSc., Ing. Jaromír Mezera, Ing. Luděk Střítecký : Metodický návod pro vypracování návrhů pozemkových úprav - vydala Českomoravská komora pro pozemkové úpravy v roce 2004 ( str.63 ) 31

5.2.1 Podrobný průzkum terénu a jeho vyhodnocení, určení obvodu , zjišťování průběhu hranic, zeměměřické činnosti Dále pokračují práce, které zahrnují studium přírodních poměrů lokalit ( hydrologické, pedologické, geologické poměry), analýzu současného stavu krajiny (členitost území, spádové poměry, meze, remízky, trvalé porosty, společenstva rostlin a ţivočichů ), aby mohly být v pozemkových úpravách respektovány zájmy ochrany přírody. Při vytváření návrhu pozemkových úprav je třeba vycházet také z hospodářského vyuţití krajiny ( zemědělská výroba, lesní výroba, těţba surovin, doprava, ochranná pásma, energovody, rekreační aktivity), a z omezení vyplývajících z rozsahů ochranných pásem, pásem hygienické ochrany, rozsahu záplavového území. Povinnou součástí komplexních pozemkových úprav je také územní systém ekologické stability ( biocentra, biokoridory, interakční prvky ), jehoţ hlavním cílem je zachování nebo znovuobnovení přirozeného genofondu krajiny, především při projektování cestní sítě a nového uspořádání pozemků. Současně jsou v této fázi prováděny i zeměměřické práce, které jsou nezbytné pro vytvoření návrhu pozemkových úprav. V území, které je řešeno pozemkovou úpravou, se provádí podrobné zaměření polohopisu a výškopisu, zaměřují se prvky potřebné pro návrh pozemkových úprav jako drenáţní šachty, závlahové hydranty, vodní prameny, povrchové odvodnění, meze, podzemní vedení, dřeviny rostoucí mimo les, sjezdy, propustky, dráhy soustředěného odtoku pozemkové vody, oplocení a konstrukce trvalých porostů, cesty.39 Výsledky zeměměřických činností, které tvoří podklad pro návrh pozemkových úprav, musí být ověřeny úředně oprávněnou osobou. Podle ustanovení katastrální vyhlášky se dále provádí zjišťování průběhu hranic tvořících obvod pozemkových úprav ( hranice katastrálního území, hranice zastavěné části obce, případně hranice velkých územních celků, které nejsou do pozemkových úprav zahrnuty ) a dále šetření těch vlastnických hranic u nesměnných pozemků, které se stanou součástí nové katastrální mapy a u nichţ dochází k pouhému zpřesnění jejich polohového určení a výměry. Jestliţe vlastníci pozemků nejsou při šetření schopni hranice určit, provádí se dle platných právních předpisů jejich vytyčení a následně se provede komisionální šetření. Lomové body hranice jsou stabilizovány hraničními znaky, jsou vyhotovovány soupisy nemovitostí a náčrty, které vlastníci dotčených nemovitostí při komisiálních obchůzkách v terénu podepisují, případně jsou do soupisů nemovitostí dopisovány důleţité skutečnosti, zjištěné a projednané na místě. O výsledku zjišťování průběhu hranic sepíše předseda komise jmenovaný pozemkovým úřadem závěrečný protokol, jehoţ nedílnou součástí jsou protokoly o zjišťování průběhu hranice se soupisem nemovitostí, náčrty s přehledem jejich kladů, seznam pomístních názvů, projednaný s obcí, přílohou je i dokladová část, kterou tvoří pozvánky, doručenky, plné moci. Tyto doklady jsou potom součástí dokumentace, která je převzata katastrálním úřadem. 39

§ 6 odst. 7) Vyhlášky č. 545/2002 Sb. o postupu při provádění pozemkových úprav a náleţitostech návrhu pozemkových úprav v platném znění 32

Po dohodě s katastrálním úřadem je dále provedena rekognoskace stávajícího bodového pole a jeho doplnění. Po dohodě se zhotovitelem je třeba provést i výškové zaměření a to zejména v trasách plánovaných a projektovaných společných zařízení jako jsou cesty, vodoteče, odvodnění apod. 5.2.2 Soupis a ocenění nároků vlastníků Po stanovení obvodu pozemkových úprav zhotovitel vypracuje soupis a ocenění nároků vlastníků pozemků. V průběhu zpracovávání nároků jsou kontrolovány také nabývací tituly a v případě, ţe se zjistí, ţe takový titul v katastru nemovitostí zapsán, provede se jeho zápis. Pozemkový úřad oznámí katastrálnímu úřadu, u kterých pozemků bude v katastru nemovitostí zapsáno , ţe byly zahájeny pozemkové úpravy.

5.3 Vyhotovení návrhu pozemkových úprav Další etapou pozemkových úprav je vyhotovení návrhu pozemkových úprav, který se skládá ze dvou částí, plánu společných zařízení a návrhu nového uspořádání pozemků. 5.3.1 Návrh plánu společných zařízení Návrh plánu společných zařízení představuje soubor opatření, která mají zabezpečit jeden z hlavních cílů pozemkových úprav a to vytvoření podmínek k rozumnému hospodaření a zabezpečení ochrany přírodních zdrojů. Soubor těchto opatření se skládá zejména z opatření slouţících ke zpřístupnění nově vytvářených pozemků, vytváření funkční cestní sítě, mostků, propustků, brodů, ţelezničních přejezdů apod. Další důleţitou součástí jsou protierozní opatření jako třeba protierozní meze, zasakovací pásy, záchytné příkopy, terasy, větrolamy, zatravněné plochy, zalesnění apod. Dále se vytváří projekt funkčních vodohospodářských opatření slouţících k neškodnému odvedení povrchových vod, k ochraně území před záplavami, jako jsou nádrţe, rybníky, úpravy toků, odvodnění, ochranné hráze, suché poldry apod. Součástí návrhu společných zařízení je i přehled změn druhů pozemků, přehled výměry půdy, kterou je nutno vyčlenit k provedení společných zařízení, s rozdělením na pozemky ve vlastnictví státu, obce, popřípadě pozemky jiných vlastníků.40. Přednostně se však vyuţívají pozemky ve vlastnictví státu a obcí. Pozemkový úřad můţe vykupovat ve prospěch státu pozemky, které jsou pro budování těchto zařízení nezbytné, nebo můţe takové pozemky přijímat darem. Pokud tato půda na budování společných zařízení nestačí, podílejí se na vyčlenění potřebné výměry vlastníci pozemků poměrnou částí, jejich nároky se pak úměrně sniţují. Sbor zástupců výsledný plán společných zařízení schválí a rovněţ tento plán projedná a na svém veřejném zasedání schválí zastupitelstvo obce. Zpracovatel zajišťuje souhlasné stanovisko s plánem společných zařízení od dotčených orgánů státní správy. Realizovaná společná zařízení přecházejí do vlastnictví obce,

40

§ 8 odst. 1) zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách 33

osoba jiná neţ obec můţe tato zařízení bezúplatně získat pouze pokud budou slouţit veřejnému zájmu.41 5.3.2 Návrh nového uspořádání pozemků Návrh nového uspořádání pozemků je zpracovatel návrhu povinen v průběhu zpracování projednávat s dotčenými vlastníky pozemků a ti jsou povinni se k návrhu vyjádřit. Pokud se vlastník pozemku ve stanovené lhůtě nevyjádří, má se za to, ţe s návrhem souhlasí. Pozemkový úřad musí svolat všechny vlastníky k jednání, pokud o to poţádá nejméně jedna třetina vlastníků nebo sbor zástupců .Své námitky můţe kaţdý z vlastníků uplatnit i písemně a to ve lhůtě do 15 dnů od obdrţení výzvy k účasti na jednání. V průběhu řešení návrhu nového uspořádání pozemků lze vzít ještě zpět souhlas se zařazením pozemku mezi směnné pozemky v případě, ţe se jedná o pozemek zastavěný stavbou, a pozemek s ní funkčně související, přístupové cesty, oplocené pozemky, pozemky na nichţ jsou umístěny hřbitovy, pozemky v zastavitelných plochách, pozemky s prokazatelně sníţeným zemědělským vyuţitím a souhlas s darem ve prospěch státu, pokud s tím pozemkový úřad souhlasí a za podmínky, ţe to dovolí stav rozpracovanosti návrhu. Nový návrh na uspořádání pozemků vychází z principu, ţe musí být dodrţena cena, výměra, vzdálenost, popřípadě druh pozemku součtu pozemků před směnou a po směně. Cena je přiměřená, pokud není ve srovnání s původní cenou vyšší nebo niţší o více neţ 4 %. Překročení kritéria ve prospěch vlastníka lze jen za předpokladu, ţe vlastník souhlasí s uhrazením rozdílu ceny přesahující toto kritérium, k přijetí částky, stanovení její výše a lhůty k zaplacení je příslušný pozemkový úřad. V případě, ţe do pozemkových úprav vstupuje vlastník pouze s jedním pozemkem, který nelze z technických důvodů umístit tak ,aby nebylo překročeno toto kritérium ve prospěch vlastníka, můţe pozemkový úřad se souhlasem sboru, je-li zvolen, od poţadavku na uhrazení rozdílu ceny ustoupit. Nově navrhované pozemky jsou v přiměřené výměře, pokud rozdíl výměry původních a navrhovaných pozemků nepřesahuje 10% výměry původních pozemků. Nově navrhované pozemky jsou v přiměřené vzdálenosti, pokud rozdíl ve vzdálenosti původních a navrhovaných pozemků není vyšší neţ 20 %. Vzdálenost se stanoví jako váţený aritmetický průměr vzdáleností jednotlivých pozemků měřených vzdušnou čarou od původní zemědělské usedlosti. Neexistuje-li tato usedlost, dohodne se pro tyto případy se sborem je-li zvolen, nebo s vlastníky , není-li sbor zvolen, místo, od kterého se vzdálenost bude měřit ( například střed obce, hranice souvisle zastavěné části obce ). Sníţení nebo zvýšení ceny, výměry a vzdálenosti nově navrhovaných pozemků oproti původním pozemkům nad rámec stanovených kritérií přiměřenosti lze provést jen se souhlasem vlastníka.42 Při navrhování pozemků se přihlíţí i k přání vlastníků, k poţadavku o ponechání původní lokace, je moţno přihlédnout i k přání nehospodařících vlastníků, kteří mají své původní pozemky pronajaty, naopak je třeba respektovat i ty objektivní skutečnosti, které vedly k znehodnocení původního pozemku, např. pokud leţí v záplavovém území, tak jej vlastník musí převzít i po úpravě. Při projednávání nových pozemků s jejich vlastníkem je na vůli vlastníka, jaké řešení bude upřednostňovat, zda 41 42

§ 12 odst. 4) zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách § 10 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách 34

dá přednost scelení, či např. původní lokaci, zda souhlasí s eventuálním nedodrţením výše popsaných kritérií. Vlastník pozemků však musí jemu vyhovující návrh nových pozemků potvrdit svým podpisem v závěrečném protokolu. Pokud vlastník zásadně odmítá podpis protokolu, je třeba návrh přepracovat tak, aby všem výše uvedeným zákonným kritériím vyhovoval. Podle návrhu pozemkových úprav lze zřídit vlastníkovi pozemku i věcné břemeno, náhrada za zřízení tohoto omezení se stanoví podle zákona o oceňování majetku nebo je vyrovnána jako náhrada v jiném pozemku.

5.4 Rozhodnutí o pozemkových úpravách Rozhodnutí o pozemkových úpravách je dvoustupňovým rozhodnutím. Prvním rozhodnutím je rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav, druhým rozhodnutím je rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv. 5.4.1 Rozhodnutí s schválení návrhu pozemkových úprav Pozemkový úřad na úřední desce a všem známým účastníkům řízení oznámí, kdy a kde se lze seznámit návrhem pozemkových úprav. Pozemkový úřad musí seznámit dotčené vlastníky s tím, ţe mají poslední moţnost pro uplatnění svých námitek a připomínek k předkládanému návrhu. K později podaným námitkám a připomínkám jiţ nelze přihlédnout. Pokud jsou na základě podaných námitek a připomínek provedeny další úpravy návrhu, je třeba je opatřit novými vyjádřeními dotčených orgánů. Po uplynutí 30 dnů od vystavení zpracovaného návrhu pozemkový úřad svolá závěrečné jednání na kterém účastníky seznámí s návrhem , o kterém bude rozhodnuto. Pozemkový úřad rozhodne o schválení návrhu pozemkových úprav tehdy, pokud s ním souhlasí vlastníci alespoň tří čtvrtin výměry půdy pozemků, které jsou řešeny ve smyslu ustanovení § 2 v pozemkových úpravách. Váha hlasu podílového spoluvlastníka odpovídá jeho podílu na celkové výměře pozemků.43 Rozhodnutí s schváleném návrhu pozemkový úřad oznamuje veřejnou vyhláškou a současně je doručeno vše známým účastníkům. Rozhodnutí, které se posílá jednotlivým účastníkům, má pouze přílohy, které je tohoto účastníka týkají. Na obecním úřadě a na pozemkovém úřadě jsou k nahlédnutí rozhodnutí se všemi náleţitostmi tak jak je podrobně upraveno v prováděcí vyhlášce. Po nabytí právní moci je rozhodnutí o schváleném návrhu pozemkových úprav doručeno na katastrální úřad k zápisu do katastru nemovitostí. Od tohoto okamţiku je třeba, aby všechny následující změny právních vztahů týkající se pozemků, zahrnutých do schváleného návrhu pozemkových úprav, byly odsouhlaseny pozemkovým úřadem, protoţe právní stav podle schváleného návrhu je jiţ závazný i pro právní nástupce. V listinách tak kromě pozemků podle současného stavu katastru nemovitostí je třeba uvádět i jim odpovídající pozemky podle schváleného návrhu.

43

§ 11 odst. 4) zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách 35

V případě, ţe se vlastník pozemku odvolá proti rozhodnutí o schváleném návrhu pozemkových úprav, pozemkový úřad o obsahu podaných odvolání vyrozumí ostatní účastníky řízení veřejnou vyhláškou s tím, ţe k předmětu odvolání je třeba se do 7 dní ode dne doručení veřejné vyhlášky vyjádřit. Pokud je odvolacím orgánem rozhodnutí pozemkového úřadu potvrzeno, je písemně oznámeno pouze odvolateli, ostatním opět veřejnou vyhláškou. Pokud odvolací orgán rozhodnutí pozemkového úřadu změní nebo zruší , oznámí rozhodnutí o odvolání veřejnou vyhláškou a doručí všem známým účastníkům řízení. Obdobný postup platí i v případě mimořádného opravného prostředku. Pozemkový úřad, který napadené rozhodnutí vydal, můţe o odvolání rozhodnout sám, pokud se odvolání v plném rozsahu vyhoví a s touto změnou souhlasí i účastníci, kterých se změna bezprostředně týká. V toto případě pozemkový úřad oznámí své rozhodnutí všem účastníkům, jichţ se provedená změna týká, ostatním opět veřejnou vyhláškou. Pokud pozemkový úřad, který napadené rozhodnutí vydal, nemůţe v celém rozsahu vyhovět odvolateli, napadené rozhodnutí zkoumá Ústřední pozemkový úřad z hlediska správnosti zjištěného skutkového stavu a z hlediska souladu s příslušnými ustanoveními zákona. Pokud je napadené rozhodnutí potvrzeno, oznamuje se písemně pouze odvolateli, ostatním je oznámeno veřejnou vyhláškou. Jestliţe je rozhodnutí pozemkového úřadu změněno nebo zrušeno, oznamuje se všem veřejnou vyhláškou a doručuje se všem známým účastníkům řízení. Vlastník pozemku, kterému nebylo vyhověno v rámci řádných opravných prostředků, můţe podat ţalobu proti rozhodnutí správního úřadu a to ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy mu bylo zamítavé rozhodnutí o opravném prostředku doručeno, současně je oprávněn poţádat soud o přiznání odkladného účinku napadeného rozhodnutí, jestliţe by mu právní následky způsobily nenahraditelnou újmu. Pravomocné rozhodnutí o schváleném návrhu pozemkových úprav spolu s přílohami, ve kterých musí uvedeny pozemky vstupující do pozemkových úprav, předá pozemkový úřad katastrálnímu úřadu k vyznačení do katastru nemovitostí. Pokud budou tyto pozemky do doby pravomocného rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv předmětem vkladu či záznamu do katastru nemovitostí, lze tak učinit pouze po předchozím souhlasu pozemkového úřadu a v listině samotné musí být uvedeny pozemky původních parcelních čísel a pozemky dle schváleného návrhu pozemkových úprav. 5.4.2 práv

Rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických

Schválený návrh pozemkových úprav je závazným podkladem pro rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, určení výše úhrady a lhůty podle § 10 odst. 2, případně o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům, pro zpracování obnoveného souboru geodetických informací, pro přechod vlastnických práv k pozemkům, na nichţ se nacházejí společná zařízení. Proti rozhodnutí o výměně a přechodu vlastnických práv jiţ není odvolání moţné. Rozhodnutím o výměně vlastnických práv zanikají dosavadní nájemní vztahy, zatímní bezúplatné uţívání a časově omezený nájem k pozemkům, kterých se rozhodnutí týká. Toto rozhodnutí vydá pozemkový úřad po prověření, zda nebyla ve stanovené lhůtě 36

uplatněna ţaloba proti rozhodnutí s schváleném návrhu pozemkových úprav, je oznámeno veřejnou vyhláškou a nabývá právní moci 15.dnem lhůty, která počala běţet vyvěšením veřejnou vyhláškou. Současně je doručeno katastrálnímu úřadu k provedení změny v operátu katastru nemovitostí a toto rozhodnutí se tak stává nabývacím titulem. Rovněţ je na základě tohoto rozhodnutí provedena obnova katastrálního úřadu u pozemků nesměnných. Jestliţe do pravomocného rozhodnutí o výměně a přechodu vlastnických práv není ukončeno dědictví, které se týká také pozemků dotčených tímto rozhodnutím, postupuje se tak, ţe se v katastru nemovitostí vyznačí jako vlastník nově vytvořených pozemků zůstavitel a to aţ do doby, kdy bude katastrálnímu úřadu k záznanu doloţena listina o přechodu práva na dědice. Nejvyšší správní soud vydal rozsudek čj. 6 As 48/2003-51, ve kterém je řešeno, zda přezkum správních rozhodnutí ve věcech pozemkových úprav náleţí do pravomoci soudů jednajících ve správním soudnictví či soudů jednajících v občanském soudním řízení podle části páté zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád. Vycházel z Usnesení Zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů , který ve svém Usnesení č.j. Konf 120/2003-5 řešil povahu rozhodnutí pozemkového úřadu o schváleném návrhu pozemkových úprav. Dospěl k názoru, ţe příslušný vydat rozhodnutí o ţalobě proti takovému rozhodnutí je soud ve správním soudnictví, kdyţ v odůvodnění uvedl, veřejné právo chrání zájmy veřejné, zatímco soukromé právo zájmy soukromé, přičemţ veřejným zájmům se přikládá vyšší hodnota., neţ zájmům soukromým. Účel pozemkových úprav ve veřejném zájmu nově uspořádat pozemky je vyjádřen § 2 zákona o pozemkových úpravách. Navíc správní orgán v řízení o pozemkových úpravách autoritativně zasahuje do vlastnických práv, předmětem řízení před soudem není sama otázka vlastnického práva, ale přezkum rozhodnutí o přechodu vlastnického práva. V řízení o pozemkových úpravách se rozhoduje samozřejmě o soukromých zájmech vlastníků, ale současně se rozhoduje i o zájmech veřejných, jako ochrana zemědělského půdního fondu, zvelebení krajiny, zvýšení její ekologické stability. 44

5.5 Provádění pozemkových úprav a vytyčení nově vytvořených pozemků Na základě schváleného návrhu stanoví pozemkový úřad se zřetelem na finanční zajištění postup dalších prací a tento postup je projednán se sborem zástupců. Zákon nepamatuje na situaci, ţe by sbor zástupců nebyl vůbec zvolen. Pozemkový úřad zajišťuje, aby nové uspořádání pozemků bylo podle potřeby vlastníků vytyčeno a označeno v terénu, ale aţ po nabytí právní moci rozhodnutí o výměně a přechodu vlastnických práv. Současně je třeba dbát na to, aby se vytyčování nově vytvořených pozemků provádělo účelně, nebudou se tedy vytyčovat pozemky, u kterých nelze provést stabilizace lomových bodů hranice trvalým způsobem. Nově vytvořené pozemky nelze vytyčovat opakovaně. Hospodaření na nově vytvořených pozemcích se zahájí po sklizni a provedení podmítky, pokud se vlastníci nedohodnou jinak, zpravidla tedy k 1.10. kalendářního roku, a to i v tom případě, pokud ještě nebylo vydáno 44

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. března 2005, čj. 6 As 48/2003-51 37

rozhodnutí o výměně a přechodu vlastnických práv. Protoţe dosavadní nájemní vztahy ze zákona zanikají aţ po právní moci rozhodnutí o výměně a přechodu vlastnických práv, mohou nastat spory mezi dosavadními nájemníky a novými vlastníky. Ke změně druhu pozemku, k realizaci společných zařízení, která byla součástí schváleného návrhu pozemkových úprav není třeba dalšího souhlasu či rozhodnutí. Pokud ovšem bylo třeba zbudovat některá ze společných zařízení ještě před konečným schválením pozemkových úprav, bylo třeba postupovat podle stavebního zákona. Společná zařízení přecházejí do vlastnictví obce, případně dalších osob s výhradou, ţe budou slouţit veřejnému zájmu. Náklady na pozemkové úpravy jsou hrazeny ze státního rozpočtu, ale mohou se na nich podílet i účastníci pozemkových úprav, mají-li na provedené těchto úprav zájem. Stát můţe těmto osobám poskytnout subvence nebo dotace. V případě, ţe pozemkové úpravy jsou vyvolány stavbou, hradí přiměřeně náklady na pozemkové úpravy stavebník. Pokud budou pozemkové úpravy financovány také z výše uvedených zdrojů, lze tyto finance sdruţovat.

38

6. Závěr Problematiku pozemkových úprav jsem měla moţnost poznat jednak z pozice zpracovatele, pracovala jsem jako geodetka, podílela jsem se na šetření obvodu pozemkových úprav, na šetření a vytyčování hranic nesměných pozemků, na mapování polohopisu a výškopisu a také na zpracování soupisů nemovitostí, vytváření záznamů podrobného měření změn, geometrických plánů na rozdělení pozemků a vytváření digitální mapy v území s nově navrţenými pozemky. Později jako úřednice katastrálního úřadu jsem kontrolovala rozhodnutí pozemkového úřadu o schválení návrhu pozemkových úprav a rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv. Mohu potvrdit, ţe celý proces pozemkových úprav je velice sloţitý a náročný. Zákon o pozemkových úpravách řeší celý postup především z pohledu pozemkového úřadu, postupy katastrálního úřadu jsou řešeny pouze okrajově, předpokladem zdárného zakončení celého procesu musí být spolupráce obou úřadů. V praxi se často vyuţívá i moţnost přímé komunikace mezi katastrálním úřadem a zhotovitelem návrhu nebo vyhotovitelem digitální mapy. Na půdě ministerstva zemědělství aktuálně vznikl „Plán činnosti pozemkových úřadů včetně potřeb finančního zabezpečení v letech 2010 aţ 2013“. Tento čtyřletý plán konkrétně rozpracovává koncepci pozemkových úprav a stanovuje priority pro oblast pozemkových úprav. Na letošní rok je připraveno celkem 2,33 miliard korun na pozemkové úpravy, coţ představuje zatím rekordní objem peněz.45 Pozemkové úpravy, které jsou jedním z významných nástrojů organizace zemědělských pozemků a které se mohou výrazně podílet i na tvorbě digitální katastrální mapy, by měly být ve středu zájmu společnosti a tomu by měla odpovídat i dostatečná finanční dotace, aby mohly být nadále realizovány v potřebném tempu a kvalitě.

Přílohy Summary My bachelor work is divided into 5 basic chapters. In the introduction I mentioned my own practice and gained experience on the field of land consolidation works during my engagement in a small establishment dealing in geodesy. In Chapitre 2 the attention was paid to the institution of land consolidations as a whole, their forms and objectives, which affect the legal situation especially of individual land owners after the reestablishment of private property of the land in our country after long years of law anarchy in this sphere of propriety relations.. I tried to analyse the effectiveness of the legislation enactments accepted after 1990 and brought subsequently into forcement. The chapitre No. 3 is devoted to subjects involved the land consolidation proceedings, i.e. to proprietors of land, to authors of spatial arrangements of estates as well as to authorities who participate on the process of land consolidation works. The questions of special technical qualification of administrators of these acts could not be omitted. The chapitre No. 4 is dedicated to real estates in general as an object od land consolidation acts as well as to special technical terms, by example the area and extent of land 45

dostupné z http://www.zememeric.cz /index.php?cislo=10-03a04/ 39

spatial arrangement, staking out of estate. boudaries, determimation of the lot perimeter. The very important part of this agenda is the question of evaluation of estates in accordance with the valid legislation and issued decrees. In this capitre I went also into details of the problems concerning the land consolidation measures under the conditions of still unfinished unification of estates, as stipulated in the thesis given for my work. In the chapitre No. 5 the successive steps od land consolidation proceeding are described. They include besides the initial proceedings the detailed survey of grounds and their evaluation, determinating the area and the locating of its boundary, surveying of the terrain, drawing a list of proprietors claims and their valuation, proposition of land consolidation, decissions of Land Registry Bureau about the transfer of property rights and at last the realization of land consolidation and setting out the boundaries of newly designed estates. The final chapitre includes the my own conlusion and the summary of my work in English and the references to professional literature and legal regulations I have used.

Odborná literatura k nemovitostem, Praha 2002, ISBN 80-7179-625-5 -7179-824-X -80-247-2318-1 pozemkových úprav, 2004 Kuba, B., Olivová, K.: Katastr nemovitostí České republiky , Praha 2005, ISBN 807201-545-1 2000, ISBN 80-210-1349-4 pozemku z důvodu obecného zájmu, Brno 1998 ISBN 80-210-1959-X -80-7380-110-6 – Skripta pro školení zeměměřičů, Zdiby 1992

Právní předpisy urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakoţ i nepřátel českého a slovenského národa

zrádců a

zemědělské půdy Němců, Maďarů, a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy ve znění pozdějších předpisů

40

7, o provedení knihovního pořádku stran konfiskovaného nepřátelského majetku a o úpravě některých právních poměrů vztahujících se na přidělený majetek ve znění pozdějších předpisů reformy ve znění pozdějších předpisů pozdějších předpisů -hospodářských úpravách pozemků ( zcelovací zákon ) ve znění pozdějších předpisů pozdějších předpisů ., ze dne 10. srpna 1955, o opatření v oboru hospodářsko-technických úprav pozemků Zákon č. 151/1997 Sb., ze dne 17. ze dne 12. srpna 1959, o správě nepřiděleného zemědělského majetku nabytého z pozemkových reforem pozdějších předpisů 1964, kterou se provádí zákon pozdějších předpisů

ze dne 31. ledna č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, ve znění

ých vztahů a vypořádání majetkových nároků v druţstvech ve znění pozdějších předpisů pozemkových úřadech , ve znění pozdějších předpisů ce 1992, o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů o způsobu úhrady nákladů pozemkových úprav státem o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů ( katastrální zákon ), ve znění pozdějších předpisů 1994 Sb., ze dne 6.dubna 2000, o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů vání majetku a o změně některých zákonů ( zákon o oceňování majetku ) ve znění pozdějších předpisů 41

pozemkových úpravách a pozemkových úřadech dne 10. července 2000, o obcích ve znění pozdějších předpisů předpisů pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb. , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů e 2002 o postupu při provádění pozemkových úprav a náleţitostech návrhu pozemkových úprav ve znění pozdějších předpisů ovádí zákon č. 265/1992 Sb. , o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/ 1992 Sb. , o katastru nemovitostí České republiky ( katastrální zákon ), ve znění pozdějších přepisů, ve znění pozdějších předpisů Nález Ústavního soudu ze dne 27.5.1998, č. 152/1998 Sb.

Judikatura – 74 – 51 Nejvyššího správního soudu ze dne 21.3.2007 , čj. 5 As 27/2002 – 86 –1

Internetové zdroje www.beck-online.cz www.zememeric.cz www.vugtk.cz www.juristic.cz www.mze.cz www.upu.cz

42