PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY OBOR: PRÁVNÍ VZTAHY K NEMOVITOSTEM
Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva
Bakalářská práce
Právní režim pozemků určených k plnění funkcí lesa Bc. Miroslava Jamná, B.A. 2012
Prohlášení o autorství práce „Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Právní režim pozemků určených k plnění funkcí lesa zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury“.
Ve Ždánicích, 25. 10. 2012
Miroslava Jamná
2
Anotace Předkládaná práce pojednává o právním režimu pozemků určených k plnění funkcí lesa. Nejprve pojednává o platné legislativě v této oblasti, přičemž základ kapitoly tvoří zákon č. 285/1995 Sb. o lesích, tzv. lesní zákon, jehož struktura je blíže představena. Jsou také uvedeny některé prováděcí předpisy k tomuto zákonu a další zákony, které s lesním zákonem souvisejí a mají vliv na pozemky určené k plnění funkcí lesa. Následně práce vysvětluje základní právní pojmy a zmiňuje se též o kategorizaci lesů. Hlavní část práce tvoří kapitola 3, která se zabývá právním režimem pozemků určených k plnění funkcí lesa, přičemž značná část této kapitoly je věnována výkladu o orgánech státní správy lesů a jejich pravomocech a povinnostech. Následně se práce zabývá ochranou lesních pozemků. Zmíněny jsou základní principy ochrany. Práce nezapomíná ani na roli českého státu ve vztahu k pozemkům určeným k plnění funkcí lesa, neboť značná část těchto nemovitostí je vlastněna státem. Zmíněno je také obecné užívání lesů a některé zakázané činnosti. Poslední kapitola pojednává o evidenci ve vztahu k pozemkům určeným k plnění funkcí lesa a ke katastru nemovitostí. Vlastnické vztahy v rámci těchto pozemků jsou zmiňovány v práci průběžně, stejně jako problematika dělení pozemků a odnímání či omezování jejich funkci. V závěru je zhodnocena platná právní úprava včetně možných návrhů na změnu.
This current work deals with the legal regime of the land intended to fulfill the functions of the forest. First, it shows the current basic law with the emphasis on the elementary individual act in this area – the so called Forest Law. The structure of the act is introduced together with some of the executive regulations as issued by the government of the Czech Republic and individual ministries. Another corresponding laws are discussed consequently. After that the work speaks about the basic legal terms necessary to understand in the context of this work. It also discusses the categories of forests as they are implemented into the Czech policies. The main emphasis of the work lies in the third chapter which deals with the issues connected to the land intended to fulfill the functions of the forest. A large part of this chapter is devoted to the introduction of the individual levels of forest administration and their responsibilities and authority in relation to the forest land. Another major part of the work discusses the various ways of protection of the land intended to fulfill the functions of the forest. Also the elementary principles of the protection are mentioned. The work does not forget even the role of the Czech state connected with this land since a big part of the forest land is owned by the state. Some notes are made about the general usage of the forest by public and some activities which are forbidden in connection with the forest land are stated. The last chapter talks
3
about the ways of record keeping connected with the forest land and with the land register. The owners' relations are discussed throughout the text together with the issues of division of the land or possible changes in its function. In the conclusion the possible future changes of the current law are discussed.
Klíčová slova: les, pozemek, lesní pozemek, pozemky určené k plnění funkcí lesa, orgány státní správy lesů, kategorie lesů, ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa, dělení pozemků, odnímání pozemků jejich funkci, katastr nemovitostí, zjednodušená evidence Key words: forest, land, forest land, land intended to fulfill the functions of the forest, the individual components of the forest administration, categories of forests, the protection of the land intended to fulfill the functions of the forest, division of the land, change in the function of the land, land register, simplified record keeping
4
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí práce JUDr. Janě Dudové, Ph.D. za trpělivost a pochopení mých problémů, které mě při vypracování této práce provázely. Neocenitelnou pomůckou při zpracování tématu pro mne byly poskytnuté zásady pro vypracování práce, které mi ukázaly cestu ke strukturování práce.
5
Obsah:
Úvod 1. Prameny právní úpravy 2. Základní pojmy 2. 1. Vymezení pojmu pozemky určené k plnění funkcí lesa 2.2. Kategorizace lesů 3. Právní úprava pozemků určených k plnění funkcí lesa 3.1. Orgány státní správy lesů 3.1.1. Ministerstvo zemědělství 3.1.2. Ministerstvo životního prostředí 3.1.3. Krajský úřad 3.1.4. Obecní úřad obce s rozšířenou působností 3.1.4.1. Rozhodování o tom, které pozemky jsou určené k plnění funkcí lesa 3.1.4.2. Rozhodování o činnostech provozovaných na lesních pozemcích 3.1.4.3. Rozhodování o ochraně lesa 3.1.4.4. Rozhodování o licencích 3.1.4.5. Rozhodování o ukládání pokut 3.1.4.6. Rozhodování o nápravě nedostatků 3.1.4.7. Administrativní povinnosti 3.1.5. Vojenský lesní úřad 3.1.6. Správy národních parků a chráněných krajinných oblastí 3.2. Ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa 3.2.1. Základní zásady ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa 3.2.2. Základní povinnosti v ochraně lesa 3.2.3. Ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa 3.2.4. Ochrana lesa 3.3. Dělení pozemků určených k plnění funkcí lesa a odnětí pozemků a omezení jejich využívání, užívání cizích pozemků, nájem a podnájem 3.4. Hospodaření v lesích 3.5. Role státu při hospodaření a nakládání s pozemky určenými k plnění funkcí lesa 3.6. Obecné užívání lesů 4. Evidence spojená s pozemky určenými k plnění funkcí lesa 5. Závěr – zhodnocení platné právní úpravy a návrhy Seznam literatury Počet znaků: 116587
6
7 8 11 11 12 14 14 14 16 16 17 18 19 20 20 21 22 23 23 24 25 25 26 27 29 31 34 36 39 41 43 45
Právní režim pozemků určených k plnění funkcí lesa
Úvod Les hrál v dějinách lidstva nezastupitelnou úlohu. Člověk, který byl spjatý s lesem od nepaměti, využíval les jako hlavní zdroj obživy v dobách, kdy se živil sběrem lesních plodin a lovem lesní zvěře. Později se také les stal zdrojem zemědělské půdy, kdy člověk lesy vypaloval nebo kácel, aby získal půdu, kterou by mohl dále obdělávat. Les byl také zdrojem palivového a stavebního dříví. Význam lesa však nespočívá pouze v hospodářské činnosti člověka, les je také součástí životního prostředí. V rámci svých funkcí ovlivňuje podnebí, vodní a půdní poměry, poskytuje útočiště zvěři a zvířatům a je domovem pro mnohé druhy rostlin. Plní funkci estetickou a přispívá tak k formování krajiny. V tomto ohledu se les může stát zdrojem zdraví a relaxace také pro člověka.1 Všechny výše uvedené funkce lesa nalezly vyjádření také v právním systému České republiky. Les hrající v životě člověka, společnosti a přírody nezastupitelnou úlohu je třeba chránit a pečovat o něj. Péče o pozemky určené k plnění funkcí lesa se proto odráží v českém právu, v řadě zá konů a dalších právních předpisů, kde všechny výše uvedené způsoby využití lesa nalezly své vyjádření. Zákonodárce pro lepší plnění funkcí lesa rozdělil stávající lesní pozemky do několika kategorií, které se mezi sebou liší právě mírou plnění rozdílných funkcí. Dále také stanovil orgány státní správy lesů, tedy zodpovědné právnické osoby, které dohlížejí na péči o les a lesní pozemky. Za tímto účelem je vybavil řadou rozsáhlých pravomocí. Úkolem těchto orgánů je dohlížet na dodržování práva a také zajistit řádnou péči a ochranu takto vymezeným pozemkům. Aby nedocházelo k ubývání lesního půdního fondu, zákon stanovuje přísná pravidla pro změnu využití takovéhoto pozemku. S lesními pozemky jsou spojeny i další zvláštnosti, které přispívají k jejich ochraně. Neméně významnou složkou českého zákonodárství je také úprava problematiky hospodaření v lese a stanovení pravidel obecného užívání lesa. Protože les má celospolečenský význam, je také namístě připomenout roli státu v péči o pozemky určené k plnění funkcí lesa. S tím souvisí i předepsaná evidence spojená s těmito pozemky, kterou stát pro lepší zabezpečení funkce lesů vyžaduje.
1 Zdycha, Pavel, et al. Dejiny lesníctva. IV přepracované vyd. Zvolen: Technická univerzita vo Zvolene, 2008. 134 s. ISBN 978-80-228-1899-5. S. 7-8.
7
1. Prameny právní úpravy Základním právním předpisem týkajícím se právního režimu pozemků určených k plnění funkcí lesa je zákon č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon má šest částí, přičemž nejdůležitější je Část první, která obsahuje Zákon o lesích. Část druhá až pátá pak doplňují a mění dřívější zákony a Část šestá obsahuje zrušovací ustanovení. Základní ustanovení tykající se ochrany a péče o pozemky určené k plnění funkcí lesa v tomto zákoně nalezneme v Části první, která se dále člení na deset hlav. Hlava první obsahuje úvodní ustanovení a vymezuje účel zákona, základní pojmy a pojednává o kategorizaci lesů. Hlava druhá je nazvaná Zachování lesů a týká se především ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa, zabývá se jejich evidencí, dělením, příp. jejich odnětím z této kategorie či omezení jejich využívání. Hlava třetí pojednává o obecném užívání lesů a stanovuje činnosti, jejichž provádění je v lese zakázáno. V Hlavě čtvrté nalezneme zásady hospodaření v lese, které odpovídají zásadě trvale udržitelného rozvoje. Tato část textu zákona se týká především oblasti plánování. Také Hlava pátá se zabývá hospodařením v lesích, specifikuje již některé konkrétní záležitosti týkající se obnovy lesa, dopravy, meliorací a pojednává také o funkcích jako je odborný lesní hospodář, lesní stráž a o lesní hospodářské evidenci. Hlava šestá se týká problematiky udělování licencí a Hlava sedmá pojednává o státní podpoře hospodaření v lesích. Hlava osmá určuje orgány státní správy lesů, jejich pravomoci a působnost. Hlava devátá se zabývá přestupky a sankcemi za nedodržení zákona a v Hlavě desáté nalezneme společná a přechodná ustanovení.2 K zákonu č. 289/1995 Sb. samozřejmě existuje řada prováděcích předpisů, z nich uveďme např. vyhlášku č. 139/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnosti o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa, vyhlášku č. 77/1996 Sb., o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa,3 dále vyhlášku Ministerstva zemědělství č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů, a nakonec dvě nařízení vlády č. 193/2000 a 247/2009 Sb., kterými byla vyhlášena inventarizace lesů. Prováděcích předpisů k lesnímu zákonu je však mnohem více. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů má řadu souvislostí s dalšími právními předpisy. Např. v oblasti činnosti orgánů státní správy lesů je právní úpravou 2 Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. In Úplné znění, č. 837, Olomouc: Sagit, 2011. 3 Nehasilová, Jitka. Povinnosti vlastníka lesa. Brno, 2009. Bakalářská práce, Masarykova univerzita, Právnická fakulta [online]. [cit. 28. 8. 2012] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/238306/pravf_b/.
8
speciální, přičemž obecnou právní úpravou je zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, na nějž lesní zákon v textu odkazuje. S lesním zákonem souvisí i zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, který pojednává o působnosti Ministerstev zemědělství a životního prostředí, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), který zasahuje do oblasti činnosti orgánů státní správy lesů a zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností. V souvislosti s orgány státní správy lesů je také třeba připomenout zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, jehož ustanoveními se musí orgány státní správy lesů řídit v případě odnímání pozemků určených k plnění funkcí lesa či omezování těchto funkcí. S ochranou lesa, lesních pozemků a pozemků určených k plnění funkcí lesa dále souvisí zákon č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, který zřizuje Českou inspekci životního prostředí jakožto státní orgán podřízený Ministerstvu životního prostředí České republiky a stanovuje působnost inspekce v oblasti ochrany lesa. Další právní předpis vymezuje orgány státní správy lesů v národních parcích. Jde o zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny zasahuje také do problematiky pozemků určených k plnění funkcí lesa tím, že jednak nedovoluje převádění státních pozemků určených k plnění funkcí lesa v národních parcích, národních přírodních rezervacích a národních přírodních památkách a dále tento zákon vymezuje les jako významný krajinný prvek, což má další právní souvislosti a dopady na změny týkající se pozemků určených k plnění funkcí lesa. Zákon se dále zabývá ochranou lesa, lesních pozemků a pozemků určených k plnění funkcí lesa na území národních parků, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek. Protože řada lesních pozemků je v České republice ve vlastnictví státu, právní problematika upravuje také tuto skutečnost. Patří sem především zákon č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích, dále zákon č. 92/1991 Sb. o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, který upravuje podmínky převodu majetku státu na české nebo zahraniční právnické či fyzické osoby. Stanovuje tak postup privatizace a je úpravou obecnou. Úpravou speciální je zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, který blíže specifikuje právě převod lesních pozemků z majetku České republiky na právnické a fyzické osoby. Práva a povinnosti vlastníků, původních vlastníků, uživatelů a nájemců půdy a působnost státu při úpravě vlastnických a užívacích práv k pozemkům upřesňuje zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému
9
zemědělskému majetku (zákon o půdě), který se vztahuje i na lesní půdní fond. 4 S problematikou lesních pozemků ve vlastnictví státu také souvisí zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky a zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku. S činností na pozemcích určených k plnění funkcí lesa souvisí také některé trestné činy, jak je postihuje zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Problematika právní úpravy pozemků určených k plnění funkcí lesa se však tímto nevyčerpává. Tak zákon č. 344/1992 Sb. o katastru České republiky (katastrální zákon) zmiňuje termín lesní pozemek jakožto jeden z druhů pozemků (§ 2, odst. 3), ten je dále definován v příloze k prováděcí vyhlášce č. 26/2007 Sb. k zákonu č. 344/1992 Sb. Nelze zapomenout ani na zákon č. 264/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.
4 Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, In Zákony pro lidi.cz [online]. [cit. 24. 10. 2012] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-229. § 1 odst. 2.
10
2. Základní pojmy 2.1. Vymezení pojmu “pozemky určené k plnění funkcí lesa” Pojem pozemek je definován v zákoně č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) v § 27 písm. a). Pozemkem se rozumí část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní správní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí držby, hranicí rozsahu zástavního práva, hranicí druhů pozemků, popř. rozhraním způsobu využití pozemků.5 Pozemek je současně část zemského povrchu, je “nezbytným předpokladem pro jakoukoli lidskou aktivitu. V tomto směru je i nenahraditelný a nezastupitelný.” 6 Katastrální zákon v § 2 odst. 3 dělí pozemky na druhy, a to na ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty (tyto společně tvoří pozemky zemědělské) a dále na lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy.7 O lesních pozemcích se zmiňuje zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Tento zákon vymezuje řadu důležitých pojmů. Pozemky označované jako pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou podle § 3 odst. 1 písm. a) pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m, a pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle § 13 odst. 1 tohoto zákona. 8 V tomto smyslu rozumí lesním pozemkům také katastrální zákon, a to podle přílohy k prováděcí vyhlášce č. 26/2007 Sb., kde jsou lesní pozemky charakterizovány pro účel katastru nemovitostí a kde se odkazuje právě na výše citované ustanovení lesního zákona.9 Druhou skupinu pozemků určených k plnění funkcí lesa definovanou v § 3 odst. 1 písm. b) tvoří zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad horní hranici dřevinné vegetace (hole), s výjimkou pozemků zastavěných a jejich příjezdních komunikaci, a lesní pastviny a políčka pro zvěř, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fondu a jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství (dále jen “jiné pozemky”). U těchto pozemků může orgán státní správy lesů nařídit označení jejich příslušnosti k pozemkům určeným k plnění funkcí lesa.10 5 Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. In Úplné znění č. 869, Olomouc: Sagit, 2012, § 27 písm. a). 6 Pekárek, Milan, et al. Pozemkové právo. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010. 331 s. ISBN 978-80-7380-253-0, str. 13 7 Zákon č. 344/1992 Sb. 8 Zákon č. 289/1995 Sb. 9 Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška), jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou č. 164/2009 Sb. In Úplné znění č. 869, Olomouc: Sagit, 2012. 10 Zákon č. 289/1995 Sb.
11
Současně lesní zákon vymezuje, co nelze za pozemky určené k plnění funkcí lesa považovat. Podle § 3 odst. 2 pozemky určenými k plnění funkcí lesa nejsou školky a plantáže lesních dřevin založené na pozemcích, které nejsou určeny k plnění funkcí lesa, pokud orgán státní správy lesů na návrh vlastníka pozemku nerozhodne jinak.11 Pokud existují pochybnosti o tom, zda konkrétní pozemek je či není určen k plnění funkcí lesa, rozhodne o tom podle ustanovení § 3 odst. 3 orgán státní správy lesů. 12 Nastane-li situace, kdy pozemek není zařazen do kategorie pozemků určených k plnění funkcí lesa, pak podle ustanovení § 3 odst. 4 může orgán státní správy lesů na návrh vlastníka pozemku nebo s jeho souhlasem prohlásit rozhodnutím takovýto pozemek za pozemek určený k plnění funkcí lesa.13 Zákon o lesích také vymezuje další důležité pojmy v § 2. Např. lesem se rozumí lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa. 14 Funkce lesa zákon vymezuje jako přínosy podmíněné existencí lesa, které se člení na produkční a mimoprodukční. 15 Mimo tyto uvedené funkce plní les další funkce celospolečenského zájmu – tj. funkci protierozní, vodoochrannou, klimatickou, krajinotvornou, ochranu biologické rozmanitosti apod.16 V této souvislosti je také třeba připomenout termín lesní porost, jímž zákon rozumí stromy a keře lesních dřevin, které v daných podmínkách plní funkce lesa, přičemž porost je také definován jako základní jednotka prostorového rozdělení lesa identifikovatelná v terénu a zobrazená na lesnické mapě.17
2.2. Kategorizace lesů Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, § 6, rozděluje lesy do následujících kategorií – lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. K lesům ochranným patří podle § 7 např. lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích jako mohou být např. prudké svahy, strže apod., dále vysokohorské lesy, jejichž úkolem je ochrana níže položených lesů a lesy na exponovaných hřebenech a lesy po klečovém lesním vegetačním stupni. O zařazení lesů do této kategorie rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu.18 Další kategorii lesů tvoří lesy zvláštního určení, které jsou vymezeny v § 8. Jde o lesy v 11 12 13 14 15 16
Zákon č. 289/1995 Sb. Ibid. Ibid. Ibid., § 2 písm. a). Ibid., § 2, písm. b) Chmelík, Jan, et al. Ekologická kriminalita a možnosti jejího řešení. Příbram: Linde Praha a. s.,2005. 216 s. ISBN 80-7201-543-5, str. 123. 17 Zákon č. 289/1995 Sb., § 2, písm. c) a s). 18 Ibid., § 7.
12
pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně19, v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod20 a o lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací21, tak jak tato ochranná pásma či národní parky a národní přírodní rezervace vymezují zvláštní zákony. Ustanovení lesního zákona uvádí v odst. 2 další druhy lesů, které lze do této kategorie zařadit. Jde především o lesy, u nichž je některý z mimoprodukčních zájmů nadřazen hospodářské funkci lesa, např. lesy lázeňské, příměstské, lesy plnící rekreační funkci, lesy sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, lesy plnící funkce v ochraně přírody jako je např. zachování biologické různosti apod. O zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu.22 Třetí kategorií zmiňovanou v § 6 jsou lesy hospodářské. Tento druh lesů vymezuje § 9. Jde o lesy, které nejsou zařazeny do kategorie lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení.23 Zákon o lesích v ustanovení § 10 ještě zmiňuje kategorii lesů nazvanou lesy pod vlivem imisí, pro kterou stanovuje čtyři pásma ohrožení. Tyto pásma stanoví ministerstvo právním předpisem, tj. vyhláškou č. 78/1996 Sb., o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí. Nejde o zvláštní kategorii lesů, ale o lesy, které jsou ohroženy imisemi. Na lesy pod vlivem imisí, které jsou zařazeny do dvou nejvyšších pásem ohrožení, se vztahuje podle zákona o lesích osvobození od daně z nemovitostí a tomuto osvobození podléhají i lesy ochranné a lesy zvláštního určení.24
19 Tato pásma vymezuje Směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží, č. j. HEM-324.2-1.9. 1978 z 26. července 1979, registrovaná v částce č. 20/1979. (uvedeno v pozn. 3 právního předpisu) 20 Blíže zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví a lidu, ve znění pozdějších předpisů. 21 Upraveny zákony č. 114/1992 Sb. a č. 20/1987 Sb. 22 Zákon č. 289/1995 Sb., § 8. 23 Ibid., § 9. 24 Ibid., § 10.
13
3. Právní úprava pozemků určených k plnění funkcí lesa 3.1. Orgány státní správy lesů Významnou roli v určování toho, co jsou pozemky určené k plnění funkcí lesa a také v možnosti přeměny pozemku na pozemek určený k plnění funkcí lesa hrají orgány státní správy lesů. Ty jsou opět vymezeny zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, v § 47 a následujících. Lesní zákon je zákonnou úpravou speciální, zatímco obecnou právní úpravou týkající se činnosti orgánů státní správy lesů je zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Ustanovení § 58, odst. 2 lesního zákona říká, že pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují orgány státní správy lesů při správních řízení podle správního řádu. Tyto orgány mají zákonem určenu řadu pravomocí, které pak aplikují na pozemky určené k plnění funkcí lesa. Státní správa lesů je vykonávána na několika úrovních. Na centrální úrovni spadá státní správa lesů pod Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí, dále jsou věcně příslušné krajské úřady a na nejnižší úrovni obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Některé lesy však leží ve zvláštních územích jako jsou pozemky sloužící k vojenským účelům nebo leží v územích zvláště chráněných. Tak státní správu vojenských lesů vykonává Vojenský lesní úřad. V národních parcích je státní správa lesů vykonávána orgány stanovenými zvláštním předpisem, jímž je zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.25 Podle tohoto zákona vykonávají správu lesů na území národních parků a jejich ochranných pásem správy národních parků.26
3.1.1. Ministerstvo zemědělství Nejvyšším orgánem státní správy lesů je Ministerstvo zemědělství. To je zřízeno na základě zákona č. 2/1969 Sb. § 15 odst. 1, který ho jmenuje jako ústřední orgán státní správy lesů, myslivosti a rybářství, s výjimkou území národních parků. 27 Podle lesního zákona § 49 má definovány rozsáhlé pravomoci v této oblasti. Platí, že Ministerstvo zemědělství rozhoduje o uložení
25 Zákon č. 289/1995 Sb., § 3, odst. 3. 26 Pekárek, str. 269. 27 Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, In epravo.cz [online]. [cit. 24. 10. 2012] Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/uplne-zneni-zakona-ze-dne-8-ledna-1969-c-21969-sb-o-zrizeniministerstev-a-jinych-ustrednich-organu-statni-spravy-ceske-republiky-3142.html, § 15, odst. 1.
14
opatření v případech mimořádných okolností, zvláště pokud přesahují územní působnost krajů. 28 Přitom mimořádným okolnostem a nepředvídaným škodám v lese se věnuje § 32 odst. 2 téhož zákona, který jako příklad takových okolností uvádí větrné a sněhové kalamity, přemnožení škůdců, či nebezpečí vzniku požárů v období sucha.29 Ministerstvo zemědělství dále v rámci ochrany lesa a lesních pozemků rozhoduje o ukládání pokut tomu, kdo nesplní povinnosti uložené rozhodnutím ústředního orgánu státní správy lesů a je v jeho pravomoci zařazení lesů do kategorie lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení ve vojenských lesích. V oblasti hospodaření v lesích také rozhoduje o námitkách v případě neschválení lesního hospodářského plánu.30 Ministerstvo zemědělství má zákonem vymezenu řadu dalších pravomocí, z nichž se k problematice pozemků určených k plnění funkcí lesa vztahuje především uplatňování stanoviska k politice územního rozvoje a k zásadám územního rozvoje. Politiku územního rozvoje specifikuje zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 31 a následující. Politika územního rozvoje podle tohoto právního předpisu určuje požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech. Určuje také strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů. 31 Tato politika je schvalována Ministerstvem pro místní rozvoj pro celé území České republiky a je závazným podkladem pro zásady územního rozvoje. Zásadami územního rozvoje se pak zabývá § 36 a následující stavebního zákona. Tyto jsou v kompetenci krajů a stanovují zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje.32 Ministerstvo zemědělství pak musí uplatňovat své stanovisko především s ohledem na využití pozemků stanovených v těchto dokumentech a dbát, aby nedocházelo ke zbytečným změnám ve využití, příp. k odnímání jejich funkci např. u pozemků určených k plnění funkcí lesa. Ministerstvo zemědělství má dále podle § 49 lesního zákona povinnost rozhodnout o vydání souhlasu k návrhům na stanovení dobývacích prostorů, jimiž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa, a určit způsob jejich rekultivace. V tomto případě jde o střet dvou důležitých společenských zájmů, zájmu na využití nerostných surovin a zájmu na zachování lesa. Vyjadřuje se k návrhům tras celostátních a tranzitních liniových staveb a jejich součástí, neboť tyto mohou vést přes lesní pozemky, rozhoduje také ve sporech o místní příslušnost krajských úřadů. Vykonává 28 Zákon č. 289/1995 Sb., § 49 odst. 2 písm. a) 29 Ibid., § 32, odst. 2. 30 Zákon č. 289/1995 Sb., § 49 odst. 2 písm. b), c) a d), Zákon č. 289/1995 Sb., § 27, odst. 3: Pokud orgán státní správy lesů předložený plán neschválí, je vlastník lesa povinen ve lhůtě stanovené orgánem státní správy lesů předložit upravený návrh plánu nebo do 30 dnů od doručení vyrozumění o neschválení plánu podat u tohoto orgánu písemní námitky. 31 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. In Úplné znění č. 847, Olomouc: Sagit, 2011, § 31 odst. 1. 32 Zákon č. 183/2006 Sb., § 36 odst. 1.
15
dozor, jak orgány státní správy, fyzické a právnické osoby dodržují ustanovení zákona o lesích, předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí vydaných na jejich základě.33
3.1.2. Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí rozhoduje v případě lesů národních parků a jejich ochranných pásem. Je zřízeno na základě zákona č. 2/1969 Sb. § 19 odst. 1 jako orgán vrchního státního dozoru ve věcech životního prostředí. Zákon jej jmenuje mimo jiné jako orgán pro ochranu přírody a krajiny, pro ochranu zemědělského půdního fondu, jako ústřední orgán státní správy pro myslivost, rybářství a lesní hospodářství v národních parcích. 34 Zde podle lesního zákona § 49 odst. 4 vykonává působnost krajského úřadu a Ministerstva zemědělství.35
3.1.3. Krajský úřad Funkci orgánu státní správy na nižším stupni vykonávají krajské úřady. Obecně platí, že krajský úřad bude rozhodovat v případech, kdy posuzované území přesahuje správní obvod obcí s rozšířenou působností. Krajský úřad má tedy řadu pravomocí společných s obecním úřadem obce s rozšířenou působností. O působnosti krajského úřadu pojednává podrobně lesní zákon, a to v § 38a. Krajský úřad má tímto ustanovením svěřeno rozhodování v záležitostech týkajících se lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení. Určuje, které lesy budou zařazeny do této kategorie, ukládá opatření, která se odlišují od ustanovení zákona č. 289/1995 Sb. v lesích ochranných a lesích zvláštního určení. V případě těchto lesů zákon v § 36 dovoluje odchýlit se od zákonné úpravy v zájmu účelového hospodaření v těchto lesích. Současně krajský úřad může rozhodnout o výši náhrady příslušící vlastníkovi takového lesa, pokud je mu uloženo omezení hospodaření. Krajský úřad má dále v kompetenci udělování a odnímání licencí ke zpracování plánů a osnov. 36 Současně krajský úřad rozhoduje o možnostech použití vybraného reprodukčního materiálů k umělé obnově lesa a zalesňování. V případě neuposlechnutí jeho rozhodnutí může uložit pokutu.37 K povinnostem krajského úřadu v souvislosti s pozemky určenými k plnění funkcí lesa dále 33 34 35 36
Zákon č. 289/1995 Sb., § 49, odst. 3. Zákon č. 2/1969 Sb., § 19, odst. 1. Zákon č. 289/1995 Sb. Podle zákona č. 289/1995 Sb., § 26, odst. 1 však plány a osnovy mohou zpracovávat pouze právnické nebo fyzické osoby, které mají k této činnosti licenci udělenou ministerstvem podle hlavy šesté tohoto zákona. 37 Zákon č. 289/1995 Sb., § 48a odst. 1.
16
patří podle § 48a vydávání stanoviska k územně plánovací dokumentaci, a zvláště se vyjadřuje, když se v ní jedná o umístění rekreační a sportovní stavby na tyto pozemky. Také vydává souhlas k vydání územního rozhodnutí v případech, kdy mají být pozemky určené k plnění funkcí lesa dotčeny, schvaluje zpracované plány a jejich změny, vyjadřuje se k návrhům tras celostátních a tranzitních liniových staveb. Orgán státní správy lesů na krajské úrovni ustanovuje a zrušuje lesní stráž s působností na území kraje, rozhoduje ve sporech týkajících se místní příslušnosti orgánů státní správy lesů a rozhoduje o poskytování služeb nebo finančního příspěvku.38 K zásadním pravomocem krajského úřadu patří také rozhodování o odnětí lesních pozemků plnění funkcí lesa nebo o omezení jejich využívání pro plnění funkcí lesa o výměře 1 ha a více a o výši poplatků za odnětí podle § 17 odst. 1. Dále může rozhodnout o dočasném omezení nebo vyloučení vstupu do lesa, pokud území přesahuje správní obvod obce s rozšířenou působností. 39 Zákon dále zmiňuje řadu pravomocí krajských úřadů v oblasti ochrany lesů a lesních pozemků, či v oblasti hospodaření na lesních pozemcích.
3.1.4. Obecní úřad obce s rozšířenou působností Obec je podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích § 1 a 2 základním samosprávným společenstvím občanů. Jde o územní celek vymezený hranicí obce. Je to také veřejnoprávní korporace, která má vlastní majetek.40 U obcí rozlišujeme samostatnou a přenesenou působnost, kdy v rámci přenesené působnosti je obec součástí hierarchie státní správy. Do samostatné působnosti obce patří podle § 35 odst. 1 záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce. 41 Bude sem tedy patřit i nakládání s majetkem obce, k němuž často patří i pozemky určené k plnění funkcí lesa. Obec je tedy často v postavení vlastníka a hospodáře a musí se tak řídit řadou příslušných ustanovení zákona o lesích. Přenesená působnost obce je stanovena zvláštními zákony. Takovýmto zákonem je např. lesní zákon, který stanovuje pro obce přenesenou působnost v oblasti státní správy lesů. Ten přenáší působnost v této oblasti na obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Obce s rozšířenou působností stanovuje zákon č. 314/2002 Sb. Seznam obcí s rozšířenou působností je zde stanoven v příloze. 42 Podle lesního zákona má obecní úřad obce s rozšířenou působností řadu pravomocí v oblasti státní 38 Zákon č. 289/1995 Sb., § 48a odst. 2. 39 Ibid., § 48a odst. 1 písm. b) a c). 40 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. In Zákony pro lidi.cz [online]. [cit. 20. 10. 2012] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-128. 41 Ibid., § 35 odst. 1. 42 Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění zákona č. 387/2004 Sb. In Zákony pro lidi.cz [online]. [cit. 20. 10. 2012] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-314, § 2, odst. 1.
17
správy lesů. 3.1.4.1. Rozhodování o tom, které pozemky jsou určené k plnění funkcí lesa Lesní zákon je ve specifikaci působnosti jednotlivých orgánů podrobný. Působnost obecních úřadů obcí s rozšířenou působností se podle § 48 týká rozhodování o pochybnostech, zda je konkrétní pozemek určený k plnění funkcí lesa. Existuje zde také možnost prohlásit pozemek za pozemek určený k plnění funkcí lesa, a to na návrh vlastníka pozemku nebo s jeho souhlasem. 43 Obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhoduje o dělení lesních pozemků, při nichž výměra dílu klesne pod 1 ha. V tomto případě orgán státní správy lesů musí posoudit, zda dělením nevznikne pozemek nevhodného tvaru nebo velikosti a zda by takové dělení neztížilo řádné hospodaření v lese.44 Obecní úřad obce s rozšířenou působností může také rozhodovat o odnětí lesních pozemků, které plní funkce lesa do výměry 1 ha nebo o omezení jejich využívání pro plnění funkcí lesa a o výši poplatků za odnětí. Odnětím pozemku se podle § 15 odst. 1 rozumí uvolnění pozemku pro jiné využití. Omezením využívání je pak označen stav, kdy na dotčených pozemcích nemohou být plněny některé funkce lesa v obvyklém rozsahu.45 Podle zákona odnětí nebo omezení může být dočasné. Pokud by odnětí či omezení pozemku mělo být trvalé, např. by mělo dojít k vybudování stavby sloužící rekreačním účelům, je potřeba, aby toto rozhodnutí bylo v souladu s územně plánovací dokumentací podle zákona č. 183/2006 Sb., stavební řád. Ten o územním plánu pojednává v Oddílu 2, v § 43 a následujících. Podle tohoto ustanovení je cílem a účelem územního plánu stanovení mj. základní koncepce rozvoje území obce. Územní plán se zabývá plošným a prostorovým uspořádáním obce, stejně jako uspořádáním krajiny. V územním plánu se vymezuje zastavěné území a zastavitelné plochy.46 V případě pozemků určených k plnění funkcí lesa je tedy nezbytně nutné, aby jejich možné budoucí zastavění bylo vyznačeno v územním plánu. Odnímání a omezování využití lesních pozemků pro nové stavby je také možné v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení, avšak v tomto případě je třeba si dát pozor, aby nová stavba nenarušila plnění těch funkcí, pro které tyto lesy byly zařazeny do kategorie lesů ochranných a lesů zvláštního určení.47
43 44 45 46 47
Také zákon č. 289/1995 Sb., § 3 odst. 4. Zákon č. 289/1995 Sb., § 12 odst. 3. Ibid., § 15 odst. 1. Zákon č. 183/2006 Sb., § 43 odst. 1. Zákon č. 289/1995 Sb., § 15 odst. 2.
18
3.1.4.2. Rozhodování o činnostech provozovaných na lesních pozemcích Obecní úřad obce s rozšířenou působností může podle ustanovení § 48 lesního zákona dočasně omezit nebo vyloučit vstup do lesa, pokud nepřesahuje jeho správní obvod. Může tak učinit na návrh vlastníka nebo z vlastního podnětu. Omezení je možné z důvodu ochrany lesa nebo v zájmu zdraví a bezpečnosti občanů. Toto omezení je možné maximálně na dobu tří měsíců, tuto dobu však lze o tři měsíce prodloužit.48 Dále obecní úřad obce s rozšířenou působností může povolit výjimku ze zákazu některých činností v lese, stanovuje podmínky konání organizovaných nebo hromadných sportovních akcí v lese, pokud nepřesahují jejich správní obvod, ukládá opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetku před škodami, které by mohly být způsobeny padáním kamenů, sesouváním půdy, pádem stromů a lavinami z lesních pozemků, a o tom, kdo ponese náklady s tím spojené. S pozemky určenými k plnění funkcí lesa souvisí řada zákazů. Přestože v zákoně je obecně zakotveno právo vstupu do lesa, je tento vstup omezen ustanovením § 20. V lese není možno rušit klid a ticho, provádět terénní úpravy, narušovat půdní kryt, budovat chodníky, stavět oplocení či jiné objekty. Zákon dále zakazuje vyzvedávání semenáčků a sazenic stromů a keřů lesních dřevin, těžbu stromů a keřů nebo jejich poškozování, dále sběr lesních dřevin, jmelí a ochmet či sběr lesních plodů způsobem, který by les poškozoval. Současně je zakázáno jezdit do lesa a stát v lese motorovými vozidly, vstupovat do míst oplocených nebo označených zákazem vstupu či vstupovat do porostů, kde se provádí těžba, manipulace nebo doprava dříví. Mimo lesní cesty a vyznačené trasy je zakázáno jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních a mimo vyhrazená místa kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa. Nesmí se ani odhazovat hořící nebo doutnající předměty, narušovat vodní režim a hrabat stelivo, pást dobytek, umožňovat výběh hospodářským zvířatům a průhon dobytka lesními porosty nebo znečišťovat les odpady a odpadky. 49 Ze všech těchto zákazů může orgán státní správy lesů povolit výjimku. Konání organizované a hromadné sportovní akce v lese je třeba oznámit orgánu státní správy lesů, tj. obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Takovéto oznámení musí být předloženo nejméně 30 dnů před konáním akce a musí obsahovat náležitosti vyjmenované v § 20 odst. 5 zákona č. 298/1995 Sb., zákona o lesích. Orgán státní správy lesů pak může do 15 dnů stanovit doplňující podmínky.50
48 Zákon č. 289/1995 Sb., § 17, odst. 3. 49 Ibid., § 20, odst. 1. 50 Ibid., § 20, odst. 5.
19
3.1.4.3. Rozhodování o ochraně lesa Obecní úřad obce s rozšířenou působností má dále rozsáhlé pravomoci v oblasti ochrany lesa a tím i lesních pozemků. Stanovuje na základě § 22 lesního zákona rozsah a způsob zabezpečovacích opatření v případě sesuvů půdy, padání kamenů, pádů stromů nebo jejich částí, přesahů větví a kořenů, zastínění a lavin z pozemků určených k plnění funkcí lesa. Tato opatření provádí na svůj náklad vlastníci nemovitostí a investoři staveb, které by mohly být ohroženy a vlastníci takovýchto pozemků jsou povinni provedení opatření strpět. Orgán státní správy lesů může také rozhodnout o provedení dalších opatření, vyžaduje-li to zajištění bezpečnosti osob a majetku, a také určí, kdo ponese náklady s tím spojené a kdo nahradí vlastníku lesů případnou újmu.51 Obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhoduje o uložení opatření v případech mimořádných okolností specifikovaných v § 32 odst. 2, pokud nepřesahují jejich správní obvod. Tato opatření musí provádět vlastník lesa. Mimořádnou okolností a nepředvídanými škodami se přitom rozumí větrné a sněhové kalamity, přemnožení škůdců případně nebezpečí vzniku požárů v období sucha apod.). Orgán státní správy může vlastníkovi lesa nařídit opatření jako zastavení těžby (s výjimkou těžby nahodilé52), provedení ochranného zásahu směřujícího k zastavení šíření nebo k hubení škodlivých organismů, zničení napadených semen a sazenic, průkazné označování a evidenci vytěžovaného dřeva nebo omezení nakládání se dřevem, semeny nebo sazenicemi lesních dřevin. Orgán státní správy lesů může povolit výjimku ze zákazu provádět mýtní těžbu v lesních porostech mladších než 80 let. Tato je ustanovením § 33 odst. 3 obecně zakázána.53 Obecní úřad obce s rozšířenou působností také rozhoduje o podmínkách lesní dopravy po cizích pozemcích, a to pouze v případech, kdy se vlastník pozemku určeného k plnění funkcí lesa nedohodne s vlastníky či nájemci pozemků, které potřebuje k lesní dopravě využít.54
3.1.4.4. Rozhodování o licencích Udělování nebo odnímání licencí pro výkon funkce odborného lesního hospodáře 55 a pově51 Zákon č. 289/1995 Sb. 52 Nahodilou těžbou se rozumí těžba, jejímž cílem je zabránit vývinu, šíření či přemnožení škodlivých organismů. Tato těžba je naopak upřednostňována. Vlastník lesa má povinnost ohlásit nahodilou těžbu orgánu státní správy lesů pouze v případě, že by takovouto těžbou vznikla souvislá holina o výměře větší než 0,2 ha. Zákon č. 289/1995 Sb., § 33, odst. 1. 53 Zákon č. 289/1995 Sb., § 32 odst. 2 a § 33 odst. 3. 54 Ibid., § 34 odst. 3 a 4 55 Odborný lesní hospodář je osoba zabezpečující vlastníku lesa odbornou úroveň hospodaření v lese. Může jím být fyzická nebo právnická osoba, která má od orgánu státní správy lesů udělenu licenci. Zákon č. 289/1995 Sb., § 37 odst. 1 a 2.
20
řování právnických a fyzických osob výkonem funkce odborného lesního hospodáře je také v zájmu péče o zachování pozemků určených k plnění funkcí lesa a je v působnosti obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Vlastník lesa si na základě ustanovení § 37 odborného lesního hospodáře vybírá sám. Pokud tak neučiní, je mu odborný lesní hospodář přidělen. Stane se jím buď osoba, která vykonává funkci odborného hospodáře v daném území ve státních lesích, nebo osoba, kterou touto funkcí pověří obecní úřad obce s rozšířenou působností. Vlastník navíc musí každou změnu v osobě odborného lesního hospodáře oznámit do 30 dnů orgánu státní správy lesů.56
3.1.4.5. Rozhodování o ukládání pokut Městský úřad obce s rozšířenou působností rozhoduje o ukládání pokut. Této problematice je věnována celá Hlava devátá lesního zákona. Pokuty lze ukládat v různé výši. Pokutu 5000 Kč lze uložit jakékoliv osobě za řadu menších přestupků definovaných v § 53, odst. 1, písm. a) až k). Za závažnější přestupky jako je narušování půdního krytu nebo vodního režimu těžbou hlíny, písku nebo kamene, těžbu nebo poškozování stromů nebo keřů, rozdělávání ohně do vzdálenosti 50 m od okraje lesa, odhazovaní odpadků, a kouření nebo za nesplnění oznamovací povinnosti v případě konání nebo organizování hromadné sportovní akce či provádění terénních úprav nebo jiných staveb (např. chodníků, oplocení) je možno uložit pokutu podle § 53 až do výše 15000 Kč.57 Pokutu 100 000 Kč je možno na základě ustanovení § 55 odst. 2 uložit vlastníku, který provádí v lese nepovolené nebo zakázané činnosti, neplní opatření k ochraně lesa, zvláště nedodržíli přednostně zpracování těžby nahodilé, svévolně překročí schválenou výši těžby či nesplní opatření uložená rozhodnutím orgánu státní správy lesů. 58 Stejně vysokou pokutu lze uložit jakékoliv osobě, která bez souhlasu vlastníka nebo nájemce lesa vyzvedá v lese semenáčky a sazenice lesních stromů a keřů, neoprávněně sbírá plody a semena lesních stromů, provádí činnosti v lese zakázané, nevede předepsanou evidenci o původu semen a sazenic lesních dřevin či zneužije údajů plánů nebo osnov59, lesní hospodářské evidence nebo inventarizace lesů.60 Pokutu až 1 000 000 Kč lze uložit tomu, kdo podle § 54 odst. 1
56 57 58 59
Zákon č. 289/1995 Sb. Ibid. Ibid. Lesní hospodářské osnovy se použijí u lesů o výměře menší než 50 ha, které jsou ve vlastnictví fyzických či právnických osob, pokud pro ně není zpracován plán. Zpracovávají se na 10 let. V osnovách se nalézají údaje o celkové výši těžeb, jež je nepřekročitelná, a o podílu melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu. Tuto osnovu vlastníku lesů poskytuje orgán státní správy lesů. Zákon č. 289/1995 Sb., § 25. 60 Zákon č. 289/1995 Sb., § 54 odst. 2.
21
a) bez rozhodnutí orgánu státní správy lesů o odnětí nebo bez rozhodnutí o omezení pozemky určené k plnění funkcí lesa odnímá nebo omezuje jejich využívání pro plnění funkcí lesa, b) bez povolení užívá pozemky určené k plnění funkcí lesa nebo znemožňuje jejich využívání pro plnění funkcí lesa, c) provede těžbu nad rámec schváleného plánu či protokolem o převzetí převzaté osnovy, nebo provede jinou těžbu v rozporu s tímto zákonem, zejména provede neoprávněně těžbu v množství překračujícím 3m3 na 1 ha lesa za kalendářní rok, anebo provede bez povolení orgánu státní správy lesů mýtní úmyslnou těžbu v porostu mladším než 80 let, d) nesplní opatření uložená rozhodnutím orgánu státní správy lesů...61
Stejně vysokou pokutu je možno uložit vlastníku lesa nebo jiné osobě, kteří podle § 55 odst. 1 a) úmyslnou činností způsobí značné škody na lese a ohrozí tím plnění jeho funkcí, b) bez rozhodnutí orgánu státní správy lesů o odnětí nebo o omezení odnímají pozemky určené k plnění funkcí lesa nebo omezují jejich využívání pro plnění funkcí lesa, c) neoprávněně užívají pozemky určené k plnění funkcí lesa způsobem, který znemožňuje jejich využívání pro plnění funkcí lesa, d) provedou neoprávněnou těžbu v množství překračujícím 3m3 na 1 ha lesa za kalendářní rok, e) provedou bez povolení orgánu státní správy lesů těžbu mýtní úmyslnou v porostu mladším 80 let.62
V případě, že výše uvedené sankce nejsou účinné, musí obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě ustanovení § 57 odst. 1 rozhodnout o nezbytných opatřeních k odvracení hrozícího nebezpečí, pokud nepřesahují jejich správní obvod. Jde o případy, kdy vlastník lesa neplní zásadní povinnosti stanovené zákonem a ohrožuje tak existenci lesa a lesy sousední.63
3.1.4.6. Rozhodování o nápravě nedostatků Orgán státní správy lesů v působnosti městského úřadu obce s rozšířenou působností dále podle lesního zákona § 48 odst. 1 rozhoduje o uložení opatření k odstranění zjištěných nedostatků, o opatření ke zlepšení stavu lesů a plnění jejich funkcí, o zastavení nebo omezení výroby nebo jiné činnosti v lese v případech hrozících škod, pokud nepřesahují jejich správní obvod. 64 Orgány státní správy lesů mimo jiné plní funkci dozoru. Na základě ustanovení § 51 odst. 1 dohlížejí, zda vlastníci či nájemci lesů hospodaří podle schválených plánů nebo převzatých osnov. Na základě toho ukládají opatření k odstranění zjištěných nedostatků, případně i opatření ke zlepšení stavu lesů a plnění jejich funkcí.65 61 62 63 64 65
Zákon č. 289/1995 Sb., § 54 odst. 1. Ibid., § 55 odst. 1. Ibid., § 57 odst. 1. Ibid., § 48,odst. 1. Ibid., § 51, odst. 1.
22
3.1.4.7. Administrativní povinnosti Orgán státní správy lesů má také řadu administrativních povinností specifikovaných lesním zákonem. Tak například podle § 48 odst. 2 písm. a) vede evidenci nájmů a výpůjček pozemků určených k plnění funkcí lesa ve svém správním obvodu, 66 přičemž zákon v § 12 odst. 2 ukládá tuto povinnost pouze u pozemků, které jsou pronajaté nebo vypůjčené na méně než pět let. 67 Pokud je smlouva o podnájmu či výpůjčce uzavřena na delší období, není tento smluvní vztah předmětem evidence. Obecní úřad obce s rozšířenou působností také vydává souhlas k vydání územního rozhodnutí, které se týká pozemků určených k plnění funkcí lesa do výměry 1 ha, a má v kompetenci vydávání rozhodnutí o umístění stavby či využití území do 50 m od okraje lesa, tak jak to specifi kuje § 48 odst. 2 písm. c).68 Územní rozhodnutí je součástí nástrojů územního plánování a jako takové je vymezeno v zákoně č. 183/2006 Sb. v § 76 a následujících. Na jeho základě lze umisťovat stavby a zařízení, provádět na nich změny, měnit využití území apod. Rozhodnutí o umístění stavby pak vymezuje § 79 téhož zákona. Jde o vymezení stavebního pozemku a dalších specifik a požadavků na danou stavbu. O rozhodnutí o změně využití území pojednává § 80 a stanoví se jím nový způsob využití pozemku a podmínky takovéhoto využití.69 Orgány státní správy lesů podle lesního zákona § 48 odst. 2 písm. h) a i) soustřeďují údaje lesní hospodářské evidence o lesích ve svém správním obvodu, postupují je pověřené organizační složce státu a vykonávají dozor nad dodržováním zákona.70
3.1.5. Vojenský lesní úřad Pravomoci vojenského lesního úřadu řeší lesní zákon v § 47 odst. 2. Tento úřad vykonává státní správu lesů ve vojenských lesích, které spadají do působnosti Ministerstva obrany. Rozsah vykonávané působnosti je na úrovni obecního úřadu obce s rozšířenou působností a krajského úřadu. Vedoucí Vojenského lesního úřadu je jmenován a odvoláván ministrem zemědělství na návrh ministra obrany.71
66 67 68 69 70 71
Zákon č. 289/1995 Sb. Ibid. Ibid. Zákon č. 183/2006 Sb., § 76, 79 a 80. Zákon č. 289/1995 Sb. Ibid.
23
3.1.6. Správy národních parků a chráněných krajinných oblastí Správy národních parků a správy chráněných krajinných oblastí vykonávají správu lesů na území národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území, nejde-li o území vojenských újezdů. Podle přílohy k zákonu č. 114/1992 Sb. se jedná o tyto národní parky – Národní park Šumava, Národní park Podyjí a jeho ochranné pásmo, Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo a Národní park České Švýcarsko. Příloha dále jmenuje řadu chráněných krajinných oblastí – Beskydy, Bílé Karpaty, Blaník, Blanský les, Broumovsko, České Středohoří, Český kras, Český les, Český ráj, Jeseníky, Jizerské hory, Kokořínsko, Křivoklátsko, Labské pískovce, Litovelské Pomoraví, Lužické hory, Moravský kras, Orlické hory, Pálava, Poodří, Slavkovský les, Šumava, Třeboňsko, Žďárské vrchy a Železné hory.72 Podle zákona č. 114/1992 Sb. § 78, odst. 8 je státním správám národních parků na území národních parků svěřena působnost, kterou podle zvláštních předpisů, tj. v tomto případě podle lesního zákona, vykonávají krajské úřady a úřady obcí s rozšířenou působností, a to na úseku rybářství a ochrany zemědělského půdního fondu.73 To se pochopitelně týká i rozhodování a péče o pozemky určené k plnění funkcí lesa a správám tak přísluší rozhodování ve výše uvedených oblastech. Správy také podle odst. 2 téhož ustanovení navrhují plány péče, vymezují a hodnotí místní a regionální systém ekologické stability, vydávají různá opatření obecné povahy jako například vydávají souhlas k vyhrazení míst k táboření, k vjezdu a setrvání motorových vozidel na území národního parku, k vyhrazení míst pro pořádání a organizování hromadných sportovních, turistických a jiných veřejných akcí a k vyhrazení míst pro pořádání soutěží na jízdních kolech, vydávají souhlasy k vyznačení cest, omezují nebo vylučují výkon práva myslivosti, povolují výjimky ze zákazů, vydávají závazné stanovisko k ohlášení stavby, vydání územního rozhodnutí, územního souhlasu, stavebního povolení, rozhodnutí o změně užívání stavby, kolaudačního souhlasu, je-li spojen se změnou stavby, povolení k odstranění stavby či k provedení terénních úprav podle stavebního zákona, mohou omezit nebo zakázat vstup.74
72 Příloha k zákonu č. 114/1992 Sb., Správy, jejich sídla a jejich správní obvody, tvořené národními parky, chráněnými krajinnými oblastmi a jejich pásmy, podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona. 73 Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. In Úplné znění č. 854, Olomouc: Sagit, 2011. 74 Ibid., § 78, odst. 2.
24
3.2. Ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa V České republice, jak jsme viděli výše, existuje rozsáhlá struktura státních orgánů, které pečují o les a lesní půdní fond. Jejich základní povinností je přednostně chránit a zachovávat ty pozemky, které byly původně vymezeny jako pozemky určené k plnění funkcí lesa. Zákon o lesích se o ochraně lesa zmiňuje několikrát. Nejprve je to § 11, který stanovuje základní povinnosti v oblasti zachování lesů. Oddíl druhý, § 13 a 14 pojednávají o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa. Nakonec § 32 pojednává o ochraně lesa. Samotný termín ochrana lesa je vymezen v § 2, písm. e). Ochranou lesa se v této souvislosti rozumí činnosti směřující k omezení vlivů škodlivých činitelů, ochranná opatření proti škodlivým činitelům a zmírňování následků jejich působení. 75 Zákon o lesích, stejně jako činnost orgánů státní správy lesů, vychází z několika zásad, které se při správě pozemků určených k plnění funkcí lesa uplatní. Do ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa má právo zasahovat i Česká inspekce životního prostředí, která je definována zákonem č. 114/1992 Sb. jako orgán ochrany přírody. Nejedná se tedy o orgán státní správy lesů. Přesto na základě zákona ČNR č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa § 2, 3 4, má tento orgán rozsáhlé pravomoci v této oblasti. Podle tohoto zákona inspekce dozírá na dodržování právních předpisů a rozhodnutí týkajících se funkcí lesů jakožto složky životního prostředí. Zjišťuje nedostatky a škody na funkcích lesa, jejich příčiny a zodpovědné osoby. Vyžaduje odstranění a nápravu zjištěných nedostatků, provádí kontrolu uložených opatření. Je také oprávněna v případě hrozící škody nařídit omezení či zastavení výroby. Inspekce může uložit pokutu až do výše 5 000 000 Kč právnickým a fyzickým osobám, které svým počínáním ohrožují životní prostředí, např. neoprávněně využívají pozemky určené k plnění funkcí lesa k jiným účelům. 76 Tento závěr také podporuje judikatura. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR potvrzuje, že i přesto, že Česká inspekce životního prostředí není orgánem státní správy lesů, může posoudit, zda nedošlo k porušení lesního zákona, např. v souvislosti s provedenou těžbou.77
3.2.1. Základní zásady ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa K základním zásadám či principům, které se při ochraně pozemků určených k plnění funkcí 75 Zákon č. 289/1995 Sb. 76 Zákon č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, ve znění pozdějších předpisů. In Úplné znění č. 854, Olomouc: Sagit, 2011., § 2, 3 a 4. 77 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 25.11.2003, sp. zn. 7 A 82/2002-40. In: CODEXIS Academia [právní informační systém]. Nakladatelství ATLAS Consulting spol. s r. o. [cit. 9. 9. 2012].
25
lesa použijí patří zejména zásada priority využití těchto pozemků k plnění funkcí lesa. Zásada vychází z požadavku, aby pozemky jednou určené k plnění funkcí lesa k tomuto účelu také sloužili. Tyto pozemky je možno pro jiné účely využívat pouze výjimečně a to ve veřejném zájmu, za před pokladu, že nelze požadovaného účelu dosáhnout jinak. V takovém případě platí, že se nejprve použijí pozemky méně významné pro plnění funkcí lesa.78 Neméně významná je zásada legality, která znamená, že odejmutí či omezení pozemků pro plnění funkcí lesa je možné pouze na základě zákona. Třetí zásadou je zásada prevence, která říká, že ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa začíná již při pořizování dokumentace pro odejmutí pozemku jeho původnímu účelu. Musí být přijato takové řešení, které chrání lesní cesty, meliorace, lesní bystřiny a další zařízení lesního hospodářství.79 K dalším zásadám patří zásada racionálního hospodaření. Ta připomíná, že pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou neoddělitelné od lesního porostu. Nelze tedy chránit jeden, aniž by se chránil zároveň druhý. Pozemek je tak provázán se svým porostem.80 Zásada ekonomické stimulace chování subjektů hospodařících na těchto pozemcích a subjektů požadujících odnětí těchto pozemků pro jiné účely říká, že chování různých subjektů ke zmiňovaným pozemkům je ovlivňováno právě ve prospěch těchto pozemků. Jako nástroj se užívá prostředků ekonomické povahy.81 Zásada zajištění odbornosti hospodaření v lesích nám říká, že pokud subjekt hospodařící v lese nedisponuje potřebnými odbornými znalostmi, musí si najmou osobu, která tyto vědomosti má. Na pozemcích určených k plnění funkcí lesa může tedy hospodařit pouze odborný lesní hospodář.82 Zásada demokratizace užívání lesů a jejich pozemků znamená, že les může být všeobecně využíván, občané mají právo do lesa vstupovat, musí však dodržovat ustanovení zákona. Zásada ochrany ekologických funkcí těchto pozemků uznává povahu lesa jako ekosystému, který je třeba chránit v zájmu trvale udržitelného rozvoje lesa.83
3.2.2. Základní povinnosti v ochraně lesa Jak již bylo poznamenáno výše, pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou svázány se svým 78 79 80 81 82 83
Pekárek, 2010, op. cit., str. 258-260. Ibid. Ibid. Ibid. Zákon č. 289/1995 Sb., § 37. Pekárek, 2010, op. cit., str. 258-260.
26
porostem, bez něj nemohou plnit své funkce. Les je tedy spojení pozemku a porostu. Ochrana lesa je pak specifická hospodářská činnost, která vznikla z důvodu zabezpečení trvalého hospodaření v lesích a ochrany před škodlivou činností člověka. Historicky se základní ochrana lesa soustředila na ochranu lesa před drancováním, vypalováním či ničením, nezákonnou těžbu dřeva či před využíváním lesního půdního fondu k jiným účelům. Mimo škodlivou činnost člověka se les vždy chránil před přírodními kalamitami, např. před škodlivým vlivem větru či před přemnožením lesních škůdců. Les bylo také vždy nutno chránit jako soukromé vlastnictví, ale také před jeho majiteli, před nadměrnou těžbou.84 Základní povinnosti v ochraně lesa, jak jsou uvedeny v § 11 zákona o lesích, jsou určeny široké veřejnosti a vlastníkům lesa a lesních pozemků. Podle tohoto ustanovení si každý musí v lese počínat tak, aby nedocházelo k jeho ohrožování nebo poškozování, či k ohrožování a poškozování objektů a zařízení sloužících hospodaření v lese. Současně stejné ustanovení říká, že nikdo nesmí bez povolení užít lesní pozemky k jiným účelům, pokud zákon nestanoví jinak.85 Co se týká vlastníků lesa, je jim tímto ustanovením nařízena povinnost počínat si při hospodaření v lese tak, aby nedošlo k poškozování zájmů jiných vlastníků lesů a aby funkce lesa byly zachovány, tj. aby tyto funkce byly rovnoměrně a trvale plněny. Současně musí vlastník zajistit, aby byl chráněn genofond lesních dřevin. Zároveň, pokud orgán státní správy lesů rozhodne o omezení hospodaření v lesa, má vlastník právo na úhradu újmy vůči tomuto orgánu státní správy. Orgán státní správy lesů může úhradu újmy uložit osobám, v jejichž prospěch takové omezení vzniklo.86
3.2.3. Ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa Lesní zákon vysloveně v § 13 říká, že veškeré pozemky určené k plnění funkcí lesa musí být účelně obhospodařovány podle tohoto zákona. Jejich využití k jiným účelům je zakázáno. Z tohoto zákazu je možno dosáhnout výjimky, o níž však musí rozhodnout orgán státní správy lesů na základě žádosti vlastníka lesního pozemku nebo ve veřejném zájmu.87 Pokud tedy má dojít k využití pozemku určeného k plnění funkcí lesa, je třeba přednostně využít pozemky méně významné pro plnění funkcí lesa. Navíc takovéto využití musí co nejméně narušit hospodaření v lese. Současně nesmí dojít ani k nevhodnému rozdělení lesního pozemku či les nesmí být ohrožen větrem či vodní erozí v případě zřizování pozemních komunikací a průseků v lese. Dále je uvedeno, že se nesmí narušovat 84 85 86 87
Zdycha, 2008, op. cit., str. 77. Zákon č. 289/1995 Sb., § 11 odst. 1. a 4. Ibid., § 11, odst. 2. a 3. Ibid., § 13, odst. 1.
27
síť lesních cest, meliorací a hrazení bystřin a další zařízení sloužící lesnímu hospodářství. Pokud by toto bylo nezbytně nutné, je třeba navrhnout odpovídající náhradní řešení či uvedení těchto zařízení do původního stavu v případě omezení jejich funkcí.88 Pokud mají právnické nebo fyzické osoby v úmyslu provádět stavební, těžební a průmyslovou činnost, musí dbát na to, aby na lesních pozemcích a porostech docházelo k co nejmenším škodám. Pokud ke škodám dojde, musí učinit opatření k odstranění těchto škod. Vzniká-li např. při těžební činnosti hmota, kterou je třeba odklidit, musí se za tímto účelem využít především nelesních pozemků příp. neplodných ploch. Po ukončení činnosti musí následovat rekultivace pozemku a pozemek musí být navrácen plnění svých funkcí. Při práci v lese je třeba používat vhodných technických prostředků a technologií, v případě hydraulických kapalin je třeba, aby tyto byly biologicky odbouratelné. Provedení geologického a hydrologického průzkumu si vyžaduje buď rozhodnutí orgánu státní správy lesů nebo je třeba alespoň tuto činnost předem orgánu státní správy lesů prvního stupně oznámit. Současně je třeba předložit souhlas vlastníka lesa.89 Ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa se však netýká jen ochrany lesa v případě započatých prací, ale vychází z principu prevence, tj. tato ochrana je již ve fázi, kdy se určitý návrh projednává. Princip prevence je zvláště důležitý v případech, kdy má dojít k odnětí či omezení využití pozemků jejich plnění funkcí lesa. V takovýchto případech dochází často ke střetu celospolečenského zájmu na zachování lesa s jiným celospolečenským zájmem. 90 Podle § 14 odst. 1 lesního zákona projektanti nebo pořizovatelé územně plánovací dokumentace, návrhů na stanovení dobývacích prostorů a zpracovatelé dokumentací staveb jsou povinni dbát zachování lesa. Je jejich povinností navrhovat taková řešení, která jsou z hlediska zachování lesa nejvhodnější. Současně musí podle zákona provést vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení, předložit alternativy záměru a navrhnout způsob následné rekultivace a uspořádání území po dokončení stavby. 91 Stavební úřad, který by o takovémto návrhu rozhodoval, musí rozhodnout pouze se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů a toto ustanovení se týká i staveb umístěných v ochranném pásmu lesa, tj. v pásmu 50 m od okraje lesa. Souhlas orgánu státní správy lesů má povahu závazného stanoviska 92, pokud se týká rozhodnutí o umístění stavby, územního souhlasu či rozhodnutí o povolení stavby, zařízení nebo terénních úprav anebo jejich ohlášení. U liniových staveb se obvykle předpokládá trvalé či dočasné odnětí pozemků svému účelu. Investor se tedy podle ustanovení § 14 odst. 3 musí infor88 89 90 91 92
Zákon č. 289/1995 Sb., § 13 odst. 2. Ibid., § 13, odst. 3. a 4. Pekárek, 2010, op. cit., str. 264. Zákon č. 289/1995 Sb. Závazné stanovisko je úkon učiněný správním orgánem na základě zákona, který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. In Úplné znění č. 726, Olomouc: Sagit, 2011, § 149, odst. 1.
28
movat o podmínkách vedení trasy přes lesní pozemky.93 Přesto, že česká legislativa chrání les a pozemky určené k plnění funkcí lesa ve velké míře, není tato ochrana absolutní, jak lze dovodit z judikatury. Tak např. z rozsudku Nejvyššího soudu ČR vyplývá, že i přes ustanovení lesního zákona, lze na pozemky určené k plnění funkcí lesa aplikovat zákon o pozemních komunikacích, neboť z postavení jednotlivých právních předpisů, tj. zákona o lesích a zákona o pozemních komunikacích vyplývá, že oba mají stejnou právní sílu a zákon o lesích nelze považovat za zákon speciální.94 Vede-li tedy přes lesní pozemek účelová komunikace, podléhá podmínkám veřejného přístupu na účelové komunikace na základě zákona č. 13/1997 Sb.95
3.2.4. Ochrana lesa Tímto však ochrana lesa a jeho pozemků v zákoně není vyčerpána. Podle zákona č. 229/1991 Sb. § 2 odst. 2 je vlastník pozemků také vlastníkem porostů na něm vzešlých.96 To je zcela jistě patrné v případě pozemků určených k plnění funkcí lesa, kdy porost pozemku je neodmyslitelně spjat s pozemkem, bez porostu by totiž pozemek nemohl plnit svou funkci. Zákon č. 229/1991 Sb. § 15 odst. 4 dokonce u lesních pozemků nařizuje v případě vydání pozemku, na němž se původně nacházel les a tento pozemek má tak plnit funkce lesa, avšak neplní je, neboť les byl odstraněn, takovýto pozemek zalesnit a dopěstovat na něm les do zajištěné kultury. 97 § 32 lesního zákona v této souvislosti ukládá některé povinnosti vlastníku lesa, které souvisí s ochranou porostu, jako je např evidence výskytu a rozsahu škodlivých činitelů a povinnost při jejich zvýšeném výskytu informovat orgán státní správy lesů a současně provést nezbytná či preventivní opatření. Vlastník 93 Zákon č. 289/1995 Sb., § 14 odst. 2. a 3. 94 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22.2.2006, sp. zn. 33 Odo 449/2005. In: CODEXIS Academia [právní informační systém]. Nakladatelství ATLAS Consulting spol. s r. o. [cit. 9. 9. 2012]. 95 Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. In Zákony pro lidi.cz [online]. [cit.20. 10. 2012] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1997-13, § 7: Účelová komunikace (1) Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Příslušný silniční správní úřad může na žádost vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. Úprava nebo omezení veřejného přístupu na účelové komunikace stanovené zvláštními právními předpisy21) tím není dotčena. (2) Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní úřad. 96 Zákon č. 229/1991 Sb. 97 Ibid.
29
lesa je také povinen hospodařit v lese tak, aby nedošlo k ohrožení lesů sousedních vlastníků. Navíc není možné lesní pozemky oplocovat, pouze pokud se to netýká lesních školek, ochrany lesních porostů před zvěří, oplocení obor a farmových chovů zvěře.98 V ustanovení § 31 zákona o lesích, které se týká obnovy a výchovy lesních porostů, zákonodárce zakazuje bez ohledu na vlastnickou hranici pozemku přiřazení další holé seče k mladým porostům na celé ploše nezajištěným, pokud by celková výměra nezajištěných porostů překročila velikost 1 ha a šířku na exponovaných stanovištích jednonásobek a na ostatních stanovištích dvojnásobek průměrné výšky těženého porostu.99 Toto ustanovení tedy chápe les jako hospodářský soubor 100, spíše než souhrn jednotlivých pozemků či parcel. Dalším způsobem ochrany lesa a lesních pozemků jsou meliorace a hrazení bystřin v lesích. Jde o biologická a technická opatření, jež slouží k ochraně půdy a péči o vodohospodářské poměry.101 Neméně významná je činnost týkající se prevence předcházení nebezpečí lavin, svahových sesuvů a vzniku strží či povodňových vln. Všechna tato opatření provádí vlastník nebo uživatel pozemku a hradí je podle § 35 buď stát nebo ten, kdo má z takových opatření prospěch.102 Paragraf 57 pamatuje i na případ, kdy vlastník nesplní svou povinnost k odvrácení hrozícího nebezpečí a ohrožuje svým počínáním existenci lesa a lesy sousední a současně sankce podle § 55 lesního zákona jsou neúčinné, rozhodne o nezbytných opatřeních orgán státní správy lesů. 103 Právní řád tedy k ochraně lesa a lesních pozemků používá sankcí, které je možno podle zákona o lesích rozdělit na opatření k odstranění nedostatků, přestupky, pokuty a opatření k odvrácení hrozícího nebezpečí.104 V této souvislosti je také třeba připomenou, že les je zákonem č. 114/1992 Sb. označen za významný krajinný prvek. Podléhá proto ochraně podle § 4 odst. 2 tohoto zákona a registraci na základě prováděcí vyhlášky 395/1992 Sb. § 7.105 Zvláště chráněné jsou lesy na území národních parků, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek. V této souvislosti poskytuje ochranu pozemkům určeným k plnění funkcí lesa zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Přesto i v tomto případě je možné na 98 Zákon č. 289/1995 Sb. 99 Ibid. 100 Hospodářskými soubory se rozumí jednotky diferenciace hospodaření v lesích stanovené v rámci přírodních lesních oblastí a charakterizované funkčním zaměřením, přírodními podmínkami a stavem lesních porostů. (zák. č. 289/1995 Sb., § 2, písm. r). 101 Hradec, Vratislav. Lexikon práva životního prostředí. 1. vydání. Praha: Eurolex, 2005. 1148 s. ISBN 80-86861-392. str. 271-272. 102 Zákon č. 289/1995 Sb. 103 Ibid. 104 Hradec, 2005, op. cit., str.735. 105 Zákon č. 114/1992 Sb., § 2 odst. 1 písm. b), § 4 odst. 2 a Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírodě a krajiny. In Zákony pro lidi.cz [online]. [cit. 20. 10. 2012] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-395.
30
tyto lesy částečně aplikovat ustanovení zákona o lesích, jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR. Podle tohoto rozsudku může Správa národního parku jako orgán ochrany přírody udělit souhlas (§ 22, odst. 1 zák. č. 114/1992 Sb.) k mimořádným opatřením na základě § 32 lesního zákona.106
3.3. Dělení pozemků určených k plnění funkcí lesa a odnětí pozemků a omezení jejich využívání, užívání cizích pozemků, nájem a podnájem Zákon se podrobně zabývá problematikou rozlohy pozemků určených k plnění funkcí lesa. Jednou z možností změny rozlohy takového pozemku je jeho dělení. Lesní zákon v § 12 odst. 3 zvlášť upravuje dělení lesních pozemků, při kterém výměra jednoho dílu klesne pod 1 ha. V tomto případě je potřeba získat souhlas orgánu státní správy lesů. Ten však takový souhlas nesmí vydat v případě, že by dělením pozemku vznikly pozemky nevhodného tvaru či velikosti, které by neumožňovaly řádné hospodaření v lese.107 Pojmem pozemek nevhodného tvaru se také zabýval Krajský soud v Plzni, který dovodil, že jde o neurčitý právní pojem, jenž je orgán státní správy lesů povinen vyložit. Současně musí orgán státní správy lesů posoudit, zda v konkrétním případě jsou splněny podmínky uvedeného ustanovení.108 Ještě přísnější pravidla platí pro odnímání pozemků z kategorie pozemků určených k plnění funkcí lesa či omezení jejich využívání.109 Již výše bylo pojednáno o odnětí či omezení pro nové stavby, které mají sloužit k rekreačním účelům a o odnětí a omezení využití pozemků určených k plnění funkcí lesa v lesích ochranných a lesích zvláštního určení. Mimo tato opatření zákon v § 15 odst. 3 vyjmenovává stavby, které lze na pozemcích určených k plnění funkcí lesa umístit bez odnětí. Jedná se o signály, stabilizační kameny, značky pro geodetické účely, stožáry nadzemních vedení, vstupní šachty podzemního vedení pokud tyto nepřesáhnou plochu 30m². Dále se jedná o přečerpávací stanice, vrty a studny, stanice nadzemního nebo podzemního vedení, zařízení a stanice sloužící monitorování životního prostředí a větrní jámy. Ty nesmí přesáhnout plochu 55 m².110 Žádost o odnětí nebo o omezení podává k orgánu státní správy lesů osoba, v jejíž prospěch 106 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 16.7.2004, sp. zn. 5 A 151/2001-56. In: CODEXIS Academia [právní informační systém]. Nakladatelství ATLAS Consulting spol. s r. o. [cit. 9. 9. 2012]. 107 Zákon č. 289/1995 Sb. 108 Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 10. 2005, čj. 30 Ca 302/2002-107. In: CODEXIS Academia [právní informační systém]. Nakladatelství ATLAS Consulting spol. s r. o. [cit. 9. 9. 2012]. 109 Definice odnětí a omezení viz kapitola o působnosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností. 110 Zákon č. 289/1995 Sb.
31
se má odnětí nebo omezení uskutečnit. Náležitosti žádosti o odnětí nebo omezení pozemků určených k plnění funkcí lesa stanovuje § 1 vyhlášky č. 77/1996 Sb. Vyhláška vyžaduje, aby byl požadavek o odnětí či o omezení náležitě zdůvodněn včetně uvedení zamýšleného využití pozemku. Kromě údajů o pozemku a údajů o pozemku uvedených v katastru nemovitostí musí žádost také obsahovat snímek katastrální mapy, údaje z lesního hospodářského plánu či osnovy o porostech a také vyčíslení škody, která na porostech vznikne. U dočasného odnětí je také povinný plán rekultivace pozemku. Současně žadatel musí předložit územní rozhodnutí či stanoviska dotčených orgánů státní správy, tím může být např. stanovisko orgánu ochrany přírody, neboť les je významný krajinný prvek a vztahuje se na něj ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., § 4 odst. 2, které chrání významné krajinné prvky před poškozováním. Toto ustanovení vyžaduje, aby při zásahu do významného krajinného prvku, který by mohl vést k jeho zničení, poškození či oslabení jeho stabilizační funkce, bylo vyžádáno stanovisko právě orgánu ochrany přírody. Ustanovení přímo jmenuje jako příklady takovýchto zásahů umisťování staveb či pozemkové úpravy. 111 K žádosti je také třeba doložit vyjádření vlastníka či nájemce pozemku a vyjádření odborného lesního hospodáře.112 O žádosti pak rozhodne podle § 16 odst. 1 lesního zákona ten orgán státní správy lesů, v jehož územní působnosti se dotčený pozemek nachází. 113 Lesní zákon se naopak v odst. 2 zmiňuje o náležitostech, které má obsahovat rozhodnutí o odnětí. Mezi nejdůležitější patří údaje o pozemku, záměr, který má být uskutečněn, doba dočasného odnětí a následná rekultivace, způsob, jakým bude pozemek vrácen plnění funkcí lesa, a další podmínky, sloužící ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa.114 Podle odstavce 3 pokud si daný záměr vyžaduje stavební nebo jiné povolení či rozhodnutí, není možné s odlesňováním pozemku začít až do doby nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.115 Ustanovení § 16 odst. 4 a 5 pamatuje i na možnost zrušení již vydaného rozhodnutí. Může se tak stát v případě veřejného zájmu, nebo pokud daný pozemek přestane sloužit účelu, pro nějž bylo rozhodnutí vydáno. Další možností je uplynutí lhůty, na niž bylo povolení vydáno. V neposlední řadě k odnětí či omezení pozemku nedojde, pokud do dvou let od nabytí právní moci rozhodnutí nebude započato s realizací záměru.116 Pozemek se pak plně navrací plnění funkcí lesa. Součástí ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa je také poplatek za odnětí, o kterém hovoří § 17. Žadatel, kterému bylo na základě jeho žádosti vyhověno, je povinen zaplatit poplatek za odnětí. Výši poplatku stanoví orgán státní správy lesů podle přílohy k lesnímu zákonu. Po111 Zákon č. 114/1992 Sb. 112 Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 77/1996 Sb., o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa. In Zákony pro lidi.cz [online]. [cit. 20. 10. 2012] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1996-77#f1679611. 113 Zákon č. 289/1995 Sb. 114 Ibid. 115 Ibid. 116 Ibid.
32
platek vymáhá celní úřad a je splatný do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí. Poplatek za dočasné odnětí se platí ročně. Výnosy z tohoto poplatku připadají podle zákona ze 40% obci, v jejímž katastrálním území dochází k odnětí a která takto získané prostředky může využít pouze ke zlepšení životního prostředí v obci či na zachování lesa, a ze 60% Státnímu fondu životního prostředí. Zákon také specifikuje případy, kdy se poplatek neplatí. Jde o stavby, které slouží lesnímu hospodářství, čištění odpadních vod a pro jímání a výrobu pitné vody.117 Judikatura dále poukazuje na to, že pokud by došlo k neoprávněnému odejmutí pozemku z jeho kategorie, je třeba posoudit, jakou povahu toto odnětí má. Rozsudek vrchního soudu v Praze z roku 1994 je již staršího data, přesto jsou jeho závěry aplikovatelné i na současnou problematiku. V soudní při z tohoto roku se projednávala problematika rekonstrukce oplocení soukromého pozemku sousedícího s pozemkem určeným k plnění funkcí lesa. Majitel dotčeného pozemku rekonstruoval původní oplocení tak, jak bylo vystavěno předchozím majitelem, tedy na původní sloupky. Nebyl si vědom faktu, že rekonstruuje plot, který je neoprávněně umístěný na sousedním pozemku. Zaměřením v terénu bylo však potvrzeno, že se jedná o nelegální zábor půdy v neprospěch lesního půdního fondu. Dále se zjistilo, že vzhledem k okolnímu terénu není možné plot posunout. Majiteli byla tedy uložena pokuta za neoprávněné odnětí pozemku z lesního půdního fondu. Vrchní soud v Praze ve svém rozhodnutí poukazuje na fakt, že věc nebyla správně posouzena, neboť rekonstrukcí oplocení nedošlo k odnětí pozemku z kategorie pozemků určených k plnění funkcí lesa. To by totiž znamenalo, že pozemek již nadále nemůže plnit tyto funkce. Na pozemku posunutím hranice však nedošlo k vykácení porostu a proto je zřejmé, že pozemek tyto funkce může plnit i nadále. Je tedy na posouzení, zda funkce lesa jsou na takovém pozemku plněny v plné míře, či zda je plnění funkcí lesa omezeno.118 Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou pozemky zvláště chráněné. Lesní zákon v § 34 za účelem lesní dopravy, jíž se rozumí přibližování, uskladnění a odvoz dříví, dovoluje užívat cizí pozemky, a to v odůvodněných případech na dobu nezbytnou, v nezbytném rozsahu, ve vhodné době a za náhradu. V tomto případě je vlastník lesa povinen se dohodnout s vlastníkem či nájemcem dotčených pozemků. Pokud k dohodě nedojde, o záležitosti rozhodne orgán státní správy lesů, a to včetně výše náhrady.119
117 Zákon č. 289/1995 Sb. 118 Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 25.2.1994, čj. 6A 4/94-17. In: CODEXIS Academia [právní informační systém]. Nakladatelství ATLAS Consulting spol. s r. o. [cit. 9. 9. 2012]. 119 Zákon č. 289/1995 Sb.
33
Co se týká nájmu120 a podnájmu121 lesa, § 5 zákona o lesích výslovně zakazuje nájem a podnájem státního lesa za účelem hospodaření v lese. Podnájem lesa pak není vůbec dovolen, neníli v nájemní smlouvě stanoveno jinak.122
3.4. Hospodaření v lesích Jak již bylo poznamenáno výše, vlastník pozemku je současně vlastníkem porostů na něm vzešlých. Z toho vyplývá, že má-li vlastník řádně pečovat o pozemky tak, aby bylo zachováno jejich plnění funkcí lesa, musí se jeho péče vztahovat i na porost na těchto pozemcích. Zákon o lesích proto věnuje pozornost hospodaření v lesích a to tak, aby nedocházelo k poškozování lesa, příp. k narušování plnění funkcí lesa na těchto pozemcích. Hospodařením v lese se podle lesního zákona § 2 písm. d) rozumí obnova123, ochrana, výchova a těžba lesních porostů a ostatní činnosti zabezpečující plnění funkcí lesa. Ke splnění tohoto úkolu a k zajištění plnění funkcí lesa na zmiňovaných pozemcích využívá Ministerstvo zemědělství oblastní plány rozvoje lesů, které schvaluje a které jsou metodickým nástrojem státní lesnické politiky. Tyto plány doporučují zásady hospodaření v lesích. Podle lesního zákona § 23 je podmínkou schválení oblastních plánů rozvoje také závazné stanovisko ústředního orgánu státní správy ochrany přírody v oblasti zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin. Zvláštností schvalování těchto plánů je, že se na ně nevztahují obecné předpisy o správním řízení.124 Oblastními plány rozvoje lesů se zabývá vyhláška Ministerstva zemědělství č. 83/1996, která také stanovuje, že oblastní plány rozvoje lesů se zpracovávají na období 20 let. Stanovuje také podrobnosti zpracování a skladbu oblastních plánů rozvoje lesa.125 120 Nájem je definován nepřímo v zákoně č. 40/1964 Sb., občanském zákoníku v § 663, kdy nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky. 121 O podnájmu pozemku se občanský zákoník nezmiňuje, ale ze stávající legislativy dá se dovodit, že aby vznikl podnájem, musí nejprve existovat nájem. Podnájem pak znamená přenechání části nájemní věci za úplatu k dočasnému užívání. 122 Zákon č. 289/1995 Sb. 123 Za obnovený nebo zalesněný je pozemek považován tehdy, roste-li na něm nejméně 90 % minimálního počtu životaschopných jedinců rovnoměrně rozmístěných po ploše. V tomto množství může být maximálně 15 % pomocných dřevin, kterými se rozumí ty druhy lesních dřevin, které nejsou pro daný cílový hospodářský soubor uvedeny mezi dřevinami základními nebo melioračními a zpevňujícími. Vyhláška č. 139/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnosti o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa. In Zákony pro lidi.cz [online]. [cit. 20. 10. 2012] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-139. 124 Zákon č. 289/1995 Sb. 125 Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. In Zákony pro lidi.cz [online]. [cit. 20. 10. 2012] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1996-83, §§ 1, 2.
34
Nižší složkou, která koresponduje s oblastními plány rozvoje lesů, jsou lesní hospodářské plány. Ty jsou podle lesního zákona § 24 nástrojem vlastníka lesa, jsou platné 10 let. Jeden plán se zpracovává pro lesy o výměře nejvýše 20 000 ha a povinnost hospodařit podle těchto plánů se vztahuje na právnické osoby, kterým je svěřeno nakládání se státními lesy, a ostatní právnické a fyzické osoby vlastnící více než 50 ha lesa. Právnické a fyzické osoby, které vlastní méně než 50 ha lesa se mohou rozhodnout, zda budou podle těchto plánů hospodařit.126 V lesích o rozloze menší než 50 ha, lesní zákon § 25 ukládá hospodaření na základě lesních hospodářských osnov. Ty se také zpracovávají na 10 let a jejich zpracování zadává orgán státní správy lesů. V osnovách je kromě nepřekročitelné hranice celkové výše těžeb také uveden podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu.127 Všechna tato opatření jsou důležitá pro zachování funkcí lesa. Jedním z údajů, který se uvádí v hospodářských plánech a v hospodářských osnovách je také údaj o stáří porostu, který je důležitý pro rozhodnutí, zda je možno v daném území těžit dřevo. Zákon o lesích zakazuje provádět úmyslnou těžbu v lesních porostech mladších 80 let (§ 33, odst. 4). Rozsudek Nejvyššího správního soudy ČR však dovodil, že údaj o stáří porostu v lesním hospodářském plánu nebo lesní hospodářské osnově nemůže být rozhodující pro posouzení, zda bylo porušeno výše uvedené stanovisko. Vždy je třeba přihlédnout ke skutečnému stavu, neboť údaj v lesním hospodářském plánu a lesní hospodářské osnově se průměruje.128 Z hlediska specifičnosti pozemků určených k plnění funkcí lesa zákonodárce požaduje, aby hospodaření na lesních pozemcích bylo zajišťováno v součinnosti s odborným lesním hospodářem. Osobou odborného lesního hospodáře se zákon o lesích zabývá v § 37. Odborný lesní hospodář zabezpečuje vlastníku lesa odbornou úroveň hospodaření. Může jím být pouze fyzická nebo právnická osoba, která má k této činnosti licenci udělenou orgánem státní správy lesů. Význam činnosti odborného lesního hospodáře při hospodaření na lesních pozemcích je také reflektován v judikatuře. Okresní soud ve Frýdku-Místku v rozsudku z roku 2005 uznal obviněného J.L. vinným z trestného činu poškozování lesa těžbou, kdy v průběhu roku 2003 jako majitel lesních pozemku provedl bez svolení lesního hospodáře těžbu dřevní hmoty a proředil lesní porost pod hranici zakmenění na ploše 1,60 ha, téměř holosečně.129 Vlastník lesa sám může vykonávat činnost odborného lesního hospodáře i bez udělení licence pouze za předpokladu, že splňuje podmínku odborného lesnického vzdělání a odborné lesnické praxe. Pokud si vlastník lesa nevybere odborného lesního hospodáře 126 Zákon č. 289/1995 Sb. 127 Ibid. 128 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13.12.2004, čj. 2 As 16/2003-48. In: CODEXIS Academia [právní informační systém]. Nakladatelství ATLAS Consulting spol. s r. o. [cit. 9. 9. 2012]. 129 Rozsudek Okresního soudu ve Frýdku – Místku, sp. zn. 6 T 151/2004, v Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 14.12.2006, sp. zn. 8 Tdo 1515/2006. In: CODEXIS Academia [právní informační systém]. Nakladatelství ATLAS Consulting spol. s r. o. [cit. 9. 9. 2012].
35
sám, pak tuto činnost vykonává právnická osoba, která v určeném území vykonává právo hospodaření ve státních lesích.130 Jak je patrné z předchozího soudního případu, nedodržování zákona o lesích vlastníky lesů může být kvalifikováno i jako trestný čin. V trestním zákoníku na tyto případy pamatuje § 295, kte rý hovoří o poškození lesa. Podle tohoto ustanovení se trestného činu dopouští osoba, která, byť i z nedbalosti, způsobí těžbou lesních porostů nebo jinou činností provedenou v rozporu s jiným právním předpisem, i připojením k již existující holině další holinu, vznik holé seče nebo způsobí závažné poškození lesa na celkové větší ploše lesa nebo proředí lesní porost pod hranici zakmenění. Ještě přísněji zákon posuzuje případy, kdy jde o opakované porušení. 131 Problém nelegálních těžeb se začal objevovat v 90. letech, kdy došlo ke změně vlastnických vztahů a část lesních pozemků přešla do soukromého vlastnictví. Příčinou takovéto těžby je nejčastěji vidina rychlého zisku podnikateli. Bohužel nesprávně vytěžené porosty způsobují újmu na všech funkcích lesa.132 Samostatné ustanovení je v lesním zákoně § 36 věnováno hospodaření v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení. Vlastníci ochranných lesů musí při hospodaření dbát především o zachování ochranných funkcí lesa. Vlastníci lesů zvláštního určení musí zase strpět omezení při hospodaření v těchto lesích. Zákon jim však přiznává náhradu zvýšených nákladů, které mohou z omezeného hospodaření vzniknout.133 Podrobnosti poskytování náhrad při hospodaření v těchto typech lesů stanovuje vyhláška č. 80/1996 Sb., o pravidlech poskytování podpory na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin a o poskytování náhrad zvýšených nákladů. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR se poskytování náhrad podle § 11 lesního zákona také týká omezení hospodaření v lesích, které se nacházejí ve zvláště chráněných územích, pokud bylo způsobeno rozhodnutím orgánu ochrany přírody a krajiny.
3.5. Role státu při hospodaření a nakládání s pozemky určenými k plnění funkcí lesa Řada zásahů státu do hospodaření a nakládání s pozemky určenými k plnění funkcí lesa byla již zmíněna v předchozích kapitolách. Je zřejmé, že pozemky určené k plnění funkcí lesa mají celospolečenský význam. Stát proto dbá o zachování funkce těchto pozemků řadou ochranných opatření. To dokazuje také bohatá legislativa věnovaná tomuto druhu pozemku. Tím však role státu ne130 Zákon č. 289/1995 Sb., § 37. 131 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb. In Úplné znění č. 825, Olomouc: Sagit, 2011. 132 Chmelík, 2005, op. cit., str. 20. 133 Zákon č. 289/1995 Sb.
36
končí. Stát sám je vlastníkem velké části těchto pozemků a sám, jakožto právnická osoba, na nich hospodaří. O majetku státu pojednává zák. č. 219/2000 Sb. Podle § 8 smí stát majetek státu využívat k plnění svých funkcí anebo v souvislosti s plněním těchto funkcí, či k zajišťování veřejně prospěšných činností anebo pro účely podnikání.134 Konkrétně o nakládání s lesy ve vlastnictví státu pojednává § 4 zákona o lesích. Práva a povinnosti vlastníka lesa v případě lesů ve vlastnictví státu přecházejí na právnickou osobu, které je svěřeno nakládání se státními lesy, tj. na Lesy České republiky, s.p. Postavení a právní poměry státního podniku upravuje zákon č. 77/1997 Sb., který říká, že státní podnik je právnickou osobou provozující podnikatelskou činnost s majetkem státu vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. 135 Lesy České republiky, s. p., mají tedy na základě těchto dvou ustanovení postavení vlastníka lesa, což potvrzuje i judikatura např. v rozsudku Nejvyššího soudu ČR, z roku 2003, v němž se jednalo o náhradu škody za poškození lesních porostů exhalacemi oxidu siřičitého. Žalobcem v tomto případě byly Lesy České republiky, které požadovaly na státu náhradu škody. Nejvyšší soud, stejně jako soudy nižších instancí potvrdil, že Lesy České republiky, s.p., mají postavení vlastníka, který samostatně hospodaří s národním majetkem v postavení samostatné právnické osoby, a mají tedy právo ba i povinnost požadovat náhradu škody na jejím původci, tedy i na státu. V soudní při neobstála námitka, že státní podnik zastupující stát žaluje stát a že tedy žalobce a žalovaný jsou totožným subjektem.136 Přestože Nejvyšší soud ČR a soudy nižších instancí vycházely z legislativy, která již dnes není platná (zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku byl nahrazen zákonem č. 77/1997 Sb.), protože k poškození lesů imisemi došlo před účinností zákona č. 77/1997 Sb., i současná platná legislativa potvrzuje Lesům České republiky, s.p., postavení vlastníka lesa. Lesy České republiky, s.p., však nemohou svou činnost vykonávat zcela neomezeně. Proto právní úkony jako smlouvy o převodu práva hospodaření nebo o převodu vlastnictví, smlouvy o nájmu nebo o výpůjčce vyžadují podle lesního zákona § 4 předběžný souhlas Ministerstva zemědělství.137 Výše uvedené ustanovení však neplatí, jestli-že se převod uskutečňuje na základě zákona č. 92/1991 Sb. o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon v § 1 odst. 1 stanovuje podmínky převodu majetku státu na podnikání právnických a fyzických osob, jinými slovy stanovuje pravidla privatizace. 138 Bylo-li tedy rozhodnuto o privatizaci 134 Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. In Zákony pro lidi.cz [online]. [cit. 20. 10. 2012] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-219. 135 Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů. In Zákony pro lidi.cz [online]. [cit. 20. 10. 2012] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1997-77, § 1 a 2, odst. 1. 136 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.8.2003, sp. zn. 25 Cdo 325/2002. In: CODEXIS Academia [právní informační systém]. Nakladatelství ATLAS Consulting spol. s r. o. [cit. 9. 9. 2012]. 137 Zákon č. 289/1995 Sb. 138 Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. In Zákony
37
pozemků určených k plnění funkcí lesa, není nadále již potřebný souhlas ministerstva zemědělství. Podle § 5 zmíněného zákona rozhoduje o výběru majetku vhodného k privatizaci vláda České republiky.139 Vláda může také rozhodnout na základě § 10 odst. 1. a 2. o přímém prodeji majetku bez veřejné soutěže či veřejné dražby, současně má vyhrazeno rozhodování o privatizaci v dalších věcech. V ostatních případech rozhoduje ministerstvo.140 Dalším zákonem, který upravuje manipulaci s pozemky určenými k plnění funkcí lesa, je zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon v § 17 a 18 upravuje převod odloučených lesních pozemků, jimiž se rozumí pozemky, které jsou vklíněné mezi lesní pozemky jiných vlastníků než státu, či samostatné lesní pozemky obklopené pozemky, jež nejsou určeny k plnění funkcí lesa. Ustanovení také určuje u takového pozemku vztah rozlohy a vzdálenosti od státního lesa. Dále se převod týká lesních pozemků v uznaných farmových chovech a pozemků, kde je stát spoluvlastníkem společně s obcí. Zákon upravuje převod těchto pozemků na obce, a to na základě písemné žádosti a bezúplatně.141 Zajímavá je v této souvislosti činnost Pozemkového fondu. Pozemkový fond České republiky byl zřízen na základě zákona č. 569/1991 Sb. Jde o právnickou osobu, jejíž působnost je vymezena zákonem č. 229/1991 Sb. Pozemkovému fondu přísluší spravovat nemovitosti ve vlastnictví státu, což zahrnuje i lesní půdu. Pozemkový fond v případě hospodaření s lesními po zemky může uzavřít písemnou smlouvu se státní organizací, které je svěřeno nakládání s lesy. Podle této smlouvy by pak tato organizace převáděla lesní pozemky oprávněným osobám. Toto ustanovení se týká právě výše uvedených lesních pozemků. Zákon č. 569/1991 Sb. ve svém ustanovení odkazuje přímo na § 11, odst. 2, větu druhou zákona 229/1991 Sb., 142 v současné platné právní úpravě však zjistíme, že toto ustanovení má jen jednu větu. Původní věta, na niž zákon odkazuje zněla: “Na žádost oprávněné osoby může být oprávněné osobě převeden i pozemek lesního půdního fondu s trvalými porosty, a to v ceně přiměřené ceně výměry a kvality původního pozemku.” 143 V roce 2006 došlo ke změně tohoto ustanovení na jednu jedinou větu, která zahrnuje i předchozí pro lidi.cz [online]. [cit. 20. 10. 2012] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-92. 139 Ibid., § 5, odst. 1. 140 Ibid., § 10, odst. 1 a 2. 141 Zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. In Zákony pro lidi.cz [online]. [cit. 20. 10. 2012] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-95. 142 Zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In Zákony pro lidi.cz [online]. [cit. 20. 10. 2012] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-569., § 2, odst. 11. 143 Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákonů č. 42/1992 Sb., č. 93/1992 Sb., č. 39/1993 Sb. a č. 183/1993 Sb., § 11, odst. 2.
38
vyjádření: “V případech uvedených v odstavci 1 může být oprávněné osobě na její žádost převeden lesní pozemek přiměřené výměry a kvality, to vše v cenách ke dni 24. června 1991 a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.”144 Co se týká manipulace se státními pozemky určenými k plnění funkcí lesa na území národních parků, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek, je třeba se řídit zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Tento zákon v § 22 odst. 2 a § 23 odst. 1 zavádí jako výhradního vlastníka lesů, lesního půdního fondu, vodních toků a vodních ploch na území národních parků, které byly ke dni účinnosti citovaného zákona ve vlastnictví státu, stát. Právo hospodaření na těchto pozemcích má pak příslušná správa národního parku.145 Stát nejen upravuje hospodaření s vlastním majetkem, ale zasahuje i do hospodaření na soukromých lesních pozemcích. Lesní zákon stanovuje v § 46 podmínky poskytování státní podpory v podobě služeb a finančních příspěvků. Státní příspěvek se poskytuje např. na použití ekologických technologií, výchovu porostů do 40 let věku, zvyšování podílu melioračních a zpevňujících dřevin, opatření k obnově porostů, zalesnění v horských polohách apod.146 Současně stát provádí rozsáhlý dozor v lesním hospodářství na základě zákona o lesích. Tento dozor vykonává Ministerstvo životního prostředí. Pracovníci, kteří vykonávají vrchní státní dozor, jsou podle § 50 oprávnění vstupovat na pozemky, do objektů a zařízení a zjišťovat a ověřovat potřebné skutečnosti. Mají také oprávnění nosit služební stejnokroj.147 Stát také nařizuje inventarizaci lesů. Jejím cílem je zjišťování skutečného stavu lesů na území státu. Inventarizaci vyhlašuje vláda nařízením. Poslední dokončená inventarizace probíhala v letech 2001 až 2004.148 V současnosti probíhá další inventarizace lesů, která započala roku 2011 a bude trvat až do roku 2015.149
3.6. Obecné užívání lesů Lesní zákon v § 17 upravuje také problematiku obecného užívání pozemků určených k plnění funkcí lesa. Každý má právo vstupovat do lesa a tedy i na lesní pozemky. Vstup do lesa je na vlastní nebezpečí. Každý je oprávněn v lese sbírat pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi 144 Zákon č. 229/1991 Sb., § 11, odst. 2. 145 Zákon č. 114/1992 Sb. 146 Zákon č. 289/1995 Sb., § 46, odst. 1. 147 Ibid., § 50. 148 Ibid., § 28, Nařízení vlády č. 193/2000 Sb., kterým se vyhlašuje provedení inventarizace lesů v letech 2001 až 2004. In Zákony pro lidi.cz [online]. [cit. 20. 10. 2012] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-193. 149 Nařízení vlády čl 247/2009 Sb., kterým se vyhlašuje provedení inventarizace lesů v letech 2011 až 2015. In Zákony pro lidi.cz [online]. [cit. 20. 10. 2012] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-247.
39
ležící klest. Podmínkou je, aby nedošlo k poškození lesa či narušení lesního prostředí. Současně je třeba dbát pokynů vlastníka, nájemce lesa či jejich zaměstnanců. Chovatelé včel mají právo na povolení vlastníka lesa sem umisťovat svá včelstva. Orgán státní správy může z důvodu ochrany zdraví a bezpečnosti či ochrany lesa rozhodnout o dočasném omezení nebo zákazu vstupu do lesa, nejvýše však na dobu tří měsíců.150 Zákonná úprava vyjmenovává řadu zakázaných činností v lese v § 20, ke kterým by při obecném užívání lesa mohlo dojít. V tomto ohledu je zajímavý rozsudek Nejvyššího soudu ČR z roku 2006, kdy se žalobce domáhal zřízení věcného břemene spočívajícího v právu cesty. Šlo o právo chůze a průjezdu k chatě přes lesní pozemky. Nejvyšší soud se domníval, že ani soud nemůže zřídit takovéto věcné břemeno, zapovídá-li zákon určitý způsob užití pozemku. V tomto případě došlo ke střetu § 151. odst. 3 občanského zákoníku a § 20 odst. 1, písm. g), a 4 lesního zákona, kde se v lesích zakazuje jezdit a stát motorovými vozidly, přičemž výjimku ze zákazu může povolit pouze vlastník lesa.151
150 Zákon č. 289/1995 Sb. 151 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.3.2006, sp. zn. 22 Cdo 225/2006. In: CODEXIS Academia [právní informační systém]. Nakladatelství ATLAS Consulting spol. s r. o. [cit. 9. 9. 2012].
40
4. Evidence spojená s pozemky určenými k plnění funkcí lesa V souvislosti s pozemky určenými k plnění funkcí lesa se eviduje několik skutečností. Jedním z nich je evidence lesních pozemků podle § 12 lesního zákona. Toto ustanovení vyžaduje evidenci lesních a jiných pozemků, na nichž vznikne nájem, podnájem či výpůjčka. Podmínkou je, že tento vztah má trvat méně než pět let. Oznámení podává vlastník pozemku k orgánu státní správy lesů do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy. 152 V dřívější právní úpravě existovala i povinnost evidence dlouhodobých nájemních vztahů a vztahů výpůjčky, tedy vztahů, které trvaly déle než pět let. Toto ustanovení, jež bylo původně součástí katastrálního zákona, bylo zrušeno, avšak nedošlo k novelizaci zákona o lesích. V současné době je tedy povinnost evidovat krátkodobé nájemní a podnájemní vztahy a vztahy o výpůjčce, avšak dlouhodobé vztahy se již neevidují.153 Dalším druhem evidence, kterou je vlastník lesa povinen vést je tzv. lesní hospodářská evidence, která se týká plnění závazných ustanovení plánu a provedené obnovy lesa. 154 Současně vede evidenci o původu reprodukčního materiálu155 pro obnovu lesa podle ustanovení § 29, odst. 3 zákona o lesích. V souvislosti s evidencí pozemků určených k plnění funkcí lesa je také třeba připomenout způsob evidence těchto pozemků v katastru nemovitostí na základě zákona č. 344/1992 Sb, § 2. V katastru nemovitostí se evidují pozemky v podobě parcel. K nemovitostem evidovaným v katastru nemovitostí se do katastru zapisují právní vztahy, příslušnost organizačních složek státu a státních organizací hospodařit s majetkem státu (podle zákona č. 219/2000 Sb.), právo hospodařit s majetkem státu, správa nemovitostí ve vlastnictví státu a další skutečnosti podle povahy evidované věci, které jsou obsahem katastru. Nemovitosti se evidují podle katastrálních území. Nemovitosti důležité z hlediska obrany se evidují způsobem dohodnutým s Ministrem obrany. 156 V katastru se podle § 3 uvádí geometrické určení a polohové určení nemovitosti a katastrální území, druh pozemku, číslo a výměra parcely, vybrané údaje o způsobu ochrany a využití nemovitostí, údaje o právních vztazích včetně údajů o vlastnících a o jiných oprávněných a údaje o jiných oprávněných a údaje o dalších právech k nemovitostem, údaje o podrobných polohových bodových polích a místní a pomístní názvosloví.157 152 Zákon č. 289/1995 Sb., § 12 odst. 2. 153 Pekárek, 2010, op. cit., str. 262. 154 Zákon č. 289/1995 Sb., § 40. 155 Evidence o původu reprodukčního materiálu použitého k obnově lesa a zalesňování je vedena podle druhu dřeviny, evidenčního čísla uznané jednotky, způsobu pěstování, množství a místa (porostu) a času, kdy byl reprodukční materiál použit. Vzor evidence o původu reprodukčního materiálu použitého k obnově lesa a zalesňování je uveden v příloze č. 7. Vyhláška č. 139/2004 Sb. 156 Zákon č. 344/1992 Sb. 157 Ibid.
41
Z právních vztahů zapisovaných do katastru nemovitostí podle zákona č. 265/1992 Sb., § 1 odst. 1 se zapisuje především vlastnické právo, zástavní právo, právo odpovídající věcnému břemeni a předkupní právo s účinky věcného práva. Všechna tato práva se mohou objevit v souvislosti s vlastnickými vztahy pozemků určenými k plnění funkcí lesa. 158 Do katastru nemovitostí se zapisuje i skutečnost, že daný pozemek je spravován Pozemkovým fondem, a to na základě ohlášení Pozemkového fondu podle zákona č. 569/1991 Sb., § 2 odst. 10, které musí obsahovat údaje o nemovitosti podle katastru nemovitostí.159 Podle § 5 zákona č. 344/1992 se pozemky v evidenci katastru nemovitostí označují parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží.160 Toto však je možné pouze u pozemků, jejichž hranice jsou zřetelné. Proto § 29 téhož zákona pamatuje zvlášť na zemědělské a lesní pozemky a bere do úvahy jejich specifickou povahu. Ustanovení říká, že zemědělské a lesní pozemky, jejichž hranice v terénu neexistují a jsou sloučeny do větších půdních celků, se evidují zjednodušeným způsobem. Ke zjednodušené evidenci katastrální úřad využije údajů bývalého pozemkového katastru, pozemkových knih a navazujících operátů přídělového a scelovacího řízení. Zemědělské a lesní pozemky se mají evidovat tímto způsobem do doby jejich zobrazení v katastrální mapě, či nejpozději do doby ukončení pozemkových úprav. 161 U takto evidovaným pozemků se tedy eviduje alespoň parcelní číslo podle dřívější evidence, původní případně tzv. zbytková výměra, pokud již došlo k provedení některých majetkoprávních změn, a údaj o vlastníku. Tyto pozemky také nejsou zobrazeny v katastrálních mapách, ale spolu se sousedícími pozemky shodného druhu se v katastrální mapě zobrazují jako jedna parcela. Takto vzniklá parcela tedy zahrnuje pozemky různých vlastníků. Vesměs jde o pozemky, které byly dříve užívány socialistickými organizacemi, nyní však již jde o soukromé vlastnictví. Zjednodušená evidence má svou číselnou řadu, která se odvíjí od číslování dřívější pozemkové evidence. Ukončení tohoto způsobu evidence se předpokládá s dokončením digitalizace SGI, která byla započata v roce 1998. Postupně by mělo dojít k běžné evidenci zemědělských a lesních pozemků podle § 5 a k doplnění chybějících údajů.162
158 Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů. In Úplné znění č. 869, Olomouc: Sagit, 2012. 159 Zákon č. 569/1991 Sb. 160 Zákon č. 344/1992 Sb., § 5, odst. 1, písm. a). 161 Ibid., § 29, odst. 3. 162 Český úřad zeměměřičský a katastrální: stručná historie katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřičský a katastrální [cit. 21. 10. 2012]. Dostupné z: http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx? PRARESKOD=10&MENUID=10017&AKCE=DOC:10-katastr_historie, Pekárek,2010, op. cit., 202-203.
42
5. Závěr – zhodnocení platné právní úpravy Legislativa týkající se pozemků určených k plnění funkcí lesa je bohatá. To vyplývá z významu těchto pozemků, které plní společensky významné funkce a jejichž ztráta by měla nedozírné environmentální a estetické důsledky. Pozemky určené k plnění funkcí lesa se proto těší v českém právu nebývalé ochraně. Ta je poskytována jak samotným pozemkům, tak i porostům na nich vzešlých, neboť tyto složky jsou od sebe neoddělitelné. Zákonodárce proto vybavil řadou pravomocí několikastupňový orgán státní správy lesů. Stanovil jako ústřední orgán Ministerstvo zemědělství, příp. Ministerstvo životního prostředí, jemu podřídil krajské úřady a na nejnižším stupni určil rozhodováním o lesních pozemcích obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Úkolem těchto orgánů je dbát, aby pozemky jednou určené jako pozemky pro plnění funkcí lesa tuto funkci plnily i nadále. V případě pozemků zvláště významných, jako jsou pozemky, které se nacházejí na území národních parků a chráněných krajinných oblastí, zákonodárce určil jako orgány státní správy lesů správy národních parků a chráněných krajinných oblastí. V případě pozemků sloužících obraně státu určil vojenský lesní úřad. Zákonodárce také rozdělil samotné lesní pozemky podle hlavních funkcí, které vykonávají na lesy hospodářské, ochranné a lesy zvláštního určení a rozlišil tak péči o tyto pozemky. Jako zvláštní kategorii vyčlenil lesy ohrožené imisemi, kam mohou spadat všechny výše uvedené kategorie lesů. Zákonodárce vzal i v úvahu to, že stát sám je vlastníkem řady těchto pozemků, a vymezil pravidla nakládání se státními pozemky. Péči o tyto pozemky pak svěřil státnímu podniku Lesy České republiky, s.p. Zvlášť podrobně se zabýval možností nakládání s lesními pozemky, ať státními či soukromými a stanovil přísná pravidla pro možnosti odlišného využití těchto pozemků či pro omezení plnění jejich funkcí. K tomu také slouží evidence, která se k těmto pozemkům vztahuje, zvláště pak evidence katastru nemovitostí, i když ta v současné době není ještě úplná a na doplnění chybějících údajů se v současné době pracuje. Ke stávající platné právní úpravě je třeba poznamenat, že je velmi podrobná, co se týká zacházení s pozemky určenými k plnění funkcí lesa. Je jistě výhodou, že existuje jeden základní zákon, a to zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Tento zákon zcela jistě poskytuje potřebné základní informace k zacházení s diskutovanými pozemky. Není však úplný a řadu neméně důležitých ustanovení je třeba hledat v jiných zákonech, jak je tomu v případě problematiky převodu státních pozemků či v případech odnímání pozemků z kategorie pozemků určených k plnění funkcí lesa či v případech omezování jejich funkce. Co se týká požadavků na evidenci spojenou s těmito pozemky, pak je lesní zákon úzce spjat 43
s zákonem č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon). Je dokonce tak úzce spjat, že když došlo k novelizaci druhého, pozapomnělo se na novelizaci lesního zákona. V současnosti tedy platí ustanovení o nutnosti evidence krátkodobých právních vztahů týkajících se těchto pozemků (tj. nájmu, podnájmu a výpůjčky trvajících méně než pět let), avšak dlouhodobé vlastnické vztahy se již neevidují. Bylo by tedy vhodné zvážit význam evidence takovýchto vlastnických vztahů a evidovat buď oba druhy nebo žádný. Problém novelizace je také patrný v ustanovení zákona č. 569/1991 Sb. § 2 odst. 11, který odkazuje na zákon o půdě § 11 odst. 2 větu druhou, která již v současné platné verzi neexistuje. Věřím, že tato chyba je lehce odstranitelná. Poněkud matoucí je i terminologie, kdy termín pozemek určený k plnění funkcí lesa, který je preferovaný v lesním zákoně, je v souvislosti s katastrem nemovitostí zaměněn za termín lesní pozemek, přičemž vyhláška č. 26/2007 odkazuje právě na lesní zákon a termín pozemek určený k plnění funkcí lesa. Sjednocení terminologie by bylo vhodnější. Samotnému lesnímu zákonu je pak možno vytknout poněkud neuspořádanou strukturu, kdy chceme-li se např. dozvědět informace o ochraně lesa, nalezneme tato ustanovení v paragrafech 11, 13, 14, 15 a 32, příp. 57. Pro laického uživatele zákona by bylo zřejmě lepší nalézt všechna potřebná ustanovení v jednom oddílu. I přes tyto některé závady věřím, že legislativa v současné podobě, pokud vezmeme v úvahu její záměr chránit pozemky určené k plnění funkcí lesa, tuto svou funkci plní velmi podrobně a bere v úvahu řadu možných případů, které by mohly při zacházení s pozemky určenými k plnění funkcí lesa nastat.
44
Seznam literatury: Chmelík, Jan, et al. Ekologická kriminalita a možnosti jejího řešení. Příbram: Linde Praha a. s.,2005. 216 s. ISBN 80-7201-543-5. Hradec, Vratislav. Lexikon práva životního prostředí. 1. vydání. Praha: Eurolex, 2005. 1148 s. ISBN 80-86861-39-2. Pekárek, Milan, et al. Pozemkové právo. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010. 331 s. ISBN 978-80-7380-253-0. Zdycha, Pavel, et al. Dejiny lesníctva. IV přepracované vyd. Zvolen: Technická univerzita vo Zvolene, 2008. 134 s. ISBN 978-80-228-1899-5. Elektronické dokumenty: Nehasilová, Jitka. Povinnosti vlastníka lesa. Brno, 2009. Bakalářská práce, Masarykova univerzita, Právnická
fakulta
[online].
[cit.
28.
8.
2012]
Dostupné
z:
https://is.muni.cz/th/238306/pravf_b/. Český úřad zeměměřičský a katastrální: stručná historie katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřičský
a
katastrální
[cit.
21.
10.
2012].
Dostupné
z:
http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx? PRARESKOD=10&MENUID=10017&AKCE=DOC:10-katastr_historie. Právní předpisy: Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. In Úplné znění, č. 837, Olomouc: Sagit, 2011. Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, In Zákony pro lidi.cz [online]. [cit. 24. 10. 2012] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-229. Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. In Úplné znění č. 869, Olomouc: Sagit, 2012. Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, In epravo.cz [online]. [cit. 24. 10. 2012] Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/uplne-zneni-zakona-zedne-8-ledna-1969-c-21969-sb-o-zrizeni-ministerstev-a-jinych-ustrednich-organu-statnispravy-ceske-republiky-3142.html. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. In Úplné znění č. 847, Olomouc: Sagit, 2011. 45
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. In Zákony pro lidi.cz [online]. [cit. 20. 10. 2012] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-128. Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění zákona č. 387/2004 Sb. In Zákony pro lidi.cz [online]. [cit. 20. 10. 2012] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-314. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. In Úplné znění č. 854, Olomouc: Sagit, 2011. Zákon č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, ve znění pozdějších předpisů. In Úplné znění č. 854, Olomouc: Sagit, 2011. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. In Úplné znění č. 726, Olomouc: Sagit, 2011. Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. In Zákony pro lidi.cz [online]. [cit. 20. 10. 2012] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1997-13. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb. In Úplné znění č. 825, Olomouc: Sagit, 2011. Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. In Zákony pro lidi.cz [online]. [cit. 20. 10. 2012] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-219. Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů. In Zákony pro lidi.cz [online]. [cit. 20. 10. 2012] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1997-77. Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. In Zákony pro lidi.cz [online]. [cit. 20. 10. 2012] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-92. Zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. In Zákony pro lidi.cz [online]. [cit. 20. 10. 2012] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-95. Zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In Zákony
pro
lidi.cz
[online].
[cit.
20.
10.
2012]
Dostupné
z:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-569. Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů. In Úplné znění č. 869, Olomouc: Sagit, 2012. Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných 46
věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška), jak vyplývá ze změn provedených vyhláškou č. 164/2009 Sb. In Úplné znění č. 869, Olomouc: Sagit, 2012. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 77/1996 Sb., o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa. In Zákony pro lidi.cz [online]. [cit. 20. 10. 2012] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1996-77#f1679611. Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírodě a krajiny. In Zákony pro lidi.cz [online]. [cit. 20. 10. 2012] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-395. Vyhláška č. 139/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnosti o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa. In Zákony pro lidi.cz [online]. [cit. 20. 10. 2012] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-139. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. In Zákony pro lidi.cz [online]. [cit. 20. 10. 2012] Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1996-83. Nařízení vlády č. 193/2000 Sb., kterým se vyhlašuje provedení inventarizace lesů v letech 2001 až 2004.
In
Zákony
pro
lidi.cz
[online].
[cit.
20.
10.
2012]
Dostupné
z:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-193. Nařízení vlády čl 247/2009 Sb., kterým se vyhlašuje provedení inventarizace lesů v letech 2011 až 2015.
In
Zákony
pro
lidi.cz
[online].
[cit.
20.
10.
2012]
Dostupné
z:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-247. Soudní rozhodnutí: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 25.11.2003, sp. zn. 7 A 82/2002-40. In: CODEXIS Academia [právní informační systém]. Nakladatelství ATLAS Consulting spol. s r. o. [cit. 9. 9. 2012]. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22.2.2006, sp. zn. 33 Odo 449/2005. In: CODEXIS Academia [právní informační systém]. Nakladatelství ATLAS Consulting spol. s r. o. [cit. 9. 9. 2012]. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 16.7.2004, sp. zn. 5 A 151/2001-56. In: CODEXIS Academia [právní informační systém]. Nakladatelství ATLAS Consulting spol. s r. o. [cit. 9. 9. 2012]. 47
Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 10. 2005, čj. 30 Ca 302/2002-107. In: CODEXIS Academia [právní informační systém]. Nakladatelství ATLAS Consulting spol. s r. o. [cit. 9. 9. 2012]. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 25.2.1994, čj. 6A 4/94-17. In: CODEXIS Academia [právní informační systém]. Nakladatelství ATLAS Consulting spol. s r. o. [cit. 9. 9. 2012]. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13.12.2004, čj. 2 As 16/2003-48. In: CODEXIS Academia [právní informační systém]. Nakladatelství ATLAS Consulting spol. s r. o. [cit. 9. 9. 2012]. Rozsudek Okresního soudu ve Frýdku – Místku, sp. zn. 6 T 151/2004, v Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 14.12.2006, sp. zn. 8 Tdo 1515/2006. In: CODEXIS Academia [právní informační systém]. Nakladatelství ATLAS Consulting spol. s r. o. [cit. 9. 9. 2012]. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.8.2003, sp. zn. 25 Cdo 325/2002. In: CODEXIS Academia [právní informační systém]. Nakladatelství ATLAS Consulting spol. s r. o. [cit. 9. 9. 2012]. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.3.2006, sp. zn. 22 Cdo 225/2006. In: CODEXIS Academia [právní informační systém]. Nakladatelství ATLAS Consulting spol. s r. o. [cit. 9. 9. 2012].
48
