Pravidla pro zajišťování zdravotní péče klientům

Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec

Domov Pístina Pístina 59, 378 02 Stráž nad Nežárkou

Vnitřní předpis – směrnice č. 106/2013

Pravidla pro zajišťování zdravotní péče klientům I. Obecná ustanovení 1.

Tato směrnice vychází ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách; ze zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování; ze zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, vše v platném znění, a dále z vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, vyhlášky č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, vyhlášky č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče a z vnitřního předpisu CSS J. Hradec č. 13 Směrnice k ochraně osobních údajů.

2.

Směrnice řeší způsob zajištění zdravotní (ošetřovatelské a lékařské) péče klientům, popis kompetencí jednotlivých zaměstnanců v oblasti zajištění zdravotní péče, včetně vedení příslušné dokumentace, správy citlivých zdravotních údajů a péče o zdraví.

3.

Zařízení při poskytování zdravotní péče usiluje o respekt k právům klientů, především k právu na výběr vlastního lékaře a právu odmítnout léčbu nebo léčebný zákrok, pokud se takovým jednáním sám přímo neohrozí na životě.

4.

Zařízení zajišťuje nezbytnou ošetřovatelskou péči vlastními kvalifikovanými zaměstnanci – všeobecnými sestrami nebo zprostředkovaně odborným pracovníkem služby domácí péče a potřebnou lékařskou péči poskytnutím doprovodu klientům k praktickým a odborným lékařům, případně umožněním návštěvy těchto lékařů přímo v zařízení.

II. Způsob zajišťování ošetřovatelské péče 1.

Ošetřovatelská péče je v zařízení všeobecnými sestrami zajištěna v době od 6.00 do 14.30 hodin denně.

2.

Za koordinaci ošetřovatelské péče v zařízení a za spolupráci s lékaři, včetně předání informace pracovníkům zařízení o absenci lékaře, popř. o jeho zástupu, zodpovídá všeobecná sestra ve službě.

3.

Všeobecné sestry pracují při poskytování ošetřovatelské péče v zařízení v souladu se současnými trendy ve zdravotnictví, s ošetřovatelskými standardy, případně s dalšími interními metodikami a postupy k jednotlivým úkonům. Za jejich vydávání je zodpovědný tým všeobecných sester.

4.

Ošetřovatelská péče je hrazena na základě indikace praktického nebo odborného lékaře z veřejného zdravotního pojištění. Vykazováním těchto úkonů za příslušné období jsou pověřeny všeobecné sestry.

1

5.

Ošetřovatelská péče prováděná všeobecnými sestrami obsahuje především pomoc při zajištění, přípravě a vydávání léků, nezbytná ošetření a péči při nemoci klienta a pomoc při řešení akutního zhoršení zdravotního stavu klienta. Dále úzkou spolupráci s praktickými a odbornými lékaři klientů, zajištění včasného objednání všech prohlídek a vyšetření, doprovod k lékaři, podávání relevantních zpráv a informací o zdravotním stavu klienta lékaři, případně jiné oprávněné osobě a správu příslušné dokumentace.

6.

Jiné úkony péče o vlastní zdraví, které nejsou lékaři indikovány, si obstarávají sami klienti, mají-li k tomu dostatek schopností, případně jim při jejich zajištění pomáhají v nezbytně nutné míře všeobecné sestry nebo i pracovníci v přímé péči.

7.

Všeobecné sestry se kromě výše uvedených odborných činností podílejí i na každodenní podpoře klientů v běžných oblastech jejich života.

8.

Všeobecné sestry jsou v zařízení nedílnou součástí metodického týmu pracovníků, mají právo vyjadřovat se k zásadním otázkám týkajícím se zdravotního stavu klientů, navrhovat příslušná řešení a postupy.

9.

Ostatní zaměstnanci zařízení jsou povinni vždy neprodleně informovat všeobecnou sestru ve službě, pokud zjistí, že došlo ke zhoršení zdravotního stavu klienta. Zjistí-li změnu zdravotního stavu klienta všeobecná sestra, je o tom naopak povinna informovat pracovníka v přímé péči nebo alespoň klíčového pracovníka klienta.

10. V situacích, které kompetenčně nebo odborně všeobecným sestrám nepřísluší, konzultují další postup osobně nebo telefonicky s příslušným praktickým nebo odborným lékařem, případně k řešení ihned přivolají lékaře zdravotnické záchranné služby. 11. Pokud je nutné aplikovat u klienta opatření omezující pohyb podle § 89, zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách v platném znění, je všeobecná sestra součástí týmu (je-li aktuálně přítomna), který situaci vyhodnocuje a posléze zaznamenává do předepsaného formuláře. 12. V případě nutnosti použití opatření omezující pohyb ve formě zklidnění klienta léčivými přípravky, zodpovídá všeobecná sestra za důsledné dodržení postupu dle zákona, tzn. přivolání lékaře a aplikace léčivého přípravku dle jeho pokynů a v jeho přítomnosti. 13. Všeobecné sestry svým chováním, jednáním, využívanými postupy, oblečením apod. usilují o to, aby poskytovaná ošetřovatelská péče v zařízení vykazovala směrem ke klientům co nejméně institucionálních prvků a přibližovala se tak běžné ošetřovatelské péči v domácím prostředí. 14. Všeobecná sestra je v souvislosti se změnou zdravotního stavu klienta povinna informovat ošetřujícího lékaře o zdravotních výkonech ošetřovatelské péče, které klient potřebuje. V případě, že ošetřující lékař odmítne tyto zdravotní výkony ošetřovatelské péče indikovat, zapíše toto všeobecná sestra do ošetřovatelské dokumentace klienta. 15. Při zprostředkované lékařské péči jsou všeobecné sestry povinny podporovat důstojnost klientů a důsledně hájit jejich práva a oprávněné zájmy. Projevem takového chování je především způsob, jakým o klientech hovoří s lékaři, jak je oslovují a představují, případně jakým způsobem jim pomáhají při vyšetření či při komunikaci s personálem zdravotnického zařízení.

2

III. Způsob zajišťování lékařské péče 1.

Lékařská péče je klientům zajišťována externími praktickými nebo odbornými lékaři, kteří zodpovídají za její průběh a kvalitu.

2.

Zařízení využívá nejčastěji spolupracující lékaře ordinující v bezprostředním okolí (viz příloha č. 1 této směrnice), ale dle přání klienta anebo na základě jeho specifických zdravotních potřeb umožňuje i výběr vlastního lékaře a zajištění doprovodu k němu.

3.

Lékařskou péči zprostředkovávají klientům všeobecné sestry objednáním, přímým doprovodem k ošetření nebo na vyšetření, popř. osobním vyzvednutím léků, odborných zpráv apod. Na zajištění této péče se mohou přiměřenou měrou podílet i samotní klienti, mají-li k tomu dostatečné schopnosti.

4.

Je-li to pro klienta prospěšné nebo si to sám vyžádá, může ho k praktickému nebo odbornému lékaři kromě všeobecné sestry doprovodit i jeho klíčový pracovník nebo jiný pracovník v přímé péči, ke kterému má klient důvěru, popř. který je dobře obeznámen s jeho aktuální situací.

5.

V některých případech je lékařská péče klientům zajištěna i přímou docházkou lékaře do zařízení. Obvykle je to v případě nutnosti náhlého ošetření, které ale nevyžaduje přivolání zdravotnické záchranné služby a zařízení přitom není schopné z provozních důvodů zajistit dopravu klienta. Dále i při odborných vyšetřeních (např. psychiatrických), kde není vyšetření závislé na speciálním vybavení zdravotnického zařízení, naopak je důležité přirozené prostředí klienta.

6.

Lékařská péče je klientům zajišťována nejen při pravidelně objednaných prohlídkách a v situacích, kdy to vyhodnotí za potřebné všeobecné sestry, ale i tehdy, když si o to požádá sám klient. V takovém případě se přihlíží k aktuálním možnostem zařízení (skutečná nutnost lékařského vyšetření, možnosti dopravy, uvolnění doprovodu, popř. nutnost objednání atd.).

7.

Regulační poplatky za ošetření u lékaře, výdej léků v lékárně, hospitalizaci v nemocnici apod. jsou hrazeny z vlastních prostředků klientů. Vedlejší náklady na zajištění lékařské péče jako jsou doplatky léků a souvisejícího zdravotního materiálu, případně úhrada kompenzačních pomůcek nebo doplatků za ošetření, jsou také hrazeny z vlastních prostředků klientů.

IV. Změna zdravotního stavu klienta 1.

V případě změny zdravotního stavu posoudí všeobecná sestra zdravotní stav klienta, případně jeho stav zkonzultuje se zaměstnanci úseku přímé péče.

2.

Všeobecná sestra musí nastalou situaci řešit dle zdravotního stavu klienta a za toto řešení je plně odpovědná.

3.

Dle zdravotního stavu klienta všeobecná sestra nastalou situaci konzultuje s ošetřujícím lékařem nebo klientovi doporučí návštěvu u ošetřujícího lékaře.

4.

V případě závažné změny zdravotního stavu a současně nepřítomnosti všeobecné sestry se ke klientovi volá zdravotní záchranná služba.

3

5.

V případě, kdy dochází ke zhoršení zdravotního stavu klienta nebo když je vyhodnocen stav klienta v některé z níže uvedených oblastí jako rizikový (na základě vyhodnocení lékařem nebo všeobecnou sestrou) zavede zdravotní úsek „ošetřovatelský záznam při zhoršeném zdravotním stavu klienta" (viz příloha č. 5 této směrnice). Jedná se o podrobné sledování konzumace stravy, bilance příjmu tekutin, polohování a vyprazdňování.

6.

Rozhodnutí o počátku a ukončení sledování zapíše odpovědný zaměstnanec (všeobecná sestra ve službě), který o tom rozhodl, do ošetřovatelské dokumentace klienta s datem a podpisem, zajistí zavedení v praxi a informaci předá s denním hlášením příslušným zaměstnancům. Zodpovědný zaměstnanec je povinen rozhodnout o zavedení sledování příslušné oblasti vždy v těchto situacích: 

konzumace stravy – klient nepřijímá normované porce stravy a ztrácí na váze;



bilance příjmu tekutin – a) klient není schopen sám tekutiny přijímat nebo b) má zvýšenou teplotu nad 38°C nebo c) je po úrazu a není schopen sám tekutiny přijímat nebo d) je přivezen z hospitalizace ze zdravotnického zařízení a není schopen sám tekutiny přijímat nebo e) je v terminálním stavu;



polohování – klient je upoutaný na lůžko a nepohyblivý;



vyprazdňování – klient má problémy s příjmem stravy nebo klient trpí zácpou.

V. Zdravotní dokumentace klientů 1.

Zdravotní dokumentace v zařízení se člení na lékařskou a ošetřovatelskou.

2.

Dokumentaci zdravotního stavu klientů vedou všeobecné sestry, a to tak, aby byla zvlášť založena odborná lékařská dokumentace (karta pacienta, kopie i originály lékařských zpráv) a zvlášť ošetřovatelská dokumentace všeobecných sester v zařízení (dekurzy, záznamy o provedené ošetřovatelské péči, záznamy pro pojišťovny atd.).

3.

Do ošetřovatelské dokumentace pořizují záznamy všeobecné sestry zařízení. Jedná se především o záznamy vázané na uskutečněnou ošetřovatelskou péči konkrétnímu klientovi, případně o podstatné skutečnosti a závěry, které vyplývají např. z výsledků zprostředkované lékařské péče.

4.

Do lékařské dokumentace pořizují záznamy pouze příslušní lékaři, a to jak při ambulantním vyšetření nebo při hospitalizaci, tak i při návštěvách přímo v zařízení. Všeobecné sestry zařízení do této dokumentace pouze zakládají zaslané lékařské zprávy, posudky apod. V případě, že by všeobecné sestry psaly záznamy, musí mít jmenovité písemné zmocnění od lékaře.

5.

Lékařská dokumentace je uložena v uzamčené skříni v kanceláři všeobecných sester. Ošetřovatelská dokumentace je uložena v uzamčené skříni na sesterně. Aktuální ošetřovatelská dokumentace (jednotlivé listy) je uložena v nepřítomnosti všeobecných sester v jejich kanceláři.

6.

Organizace v souladu s § 100 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách v platném znění, zavazuje své zaměstnance k dodržování povinnosti mlčenlivosti o údajích, týkajících se osob, kterým je poskytována sociální služba.

4

7.

Každý klient, případně jeho opatrovník, podepisuje při poskytování sociální služby formulář Poučení a souhlas s nakládáním s osobními údaji klienta, ve kterém dává kromě jiného i výslovný souhlas se zpracováním citlivých informací o zdravotním stavu a souhlas s jejich užíváním v průběhu poskytování sociální služby.

8.

Na základě výše uvedeného souhlasu mají v zařízení přístup ke zdravotním údajům klientů pouze vedoucí Domova Pístina, sociální pracovníci, všeobecné sestry a zaměstnanci v přímé péči.

9.

Každý klient, případně jeho opatrovník, nebo jiný písemně pověřený zástupce, má právo kdykoliv nahlédnout do zdravotní dokumentace vedené o klientovi.

10. Není přípustné nechat nahlížet do odborné lékařské dokumentace jiné osoby, pokud nemají písemný souhlas od klienta, případně jeho opatrovníka, či nejednají v souladu s ustanovením § 65, odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (např. veřejný ochránce práv, revizní lékař zdravotní pojišťovny apod.). 11. V případě nahlížení nebo pořizování výpisků z odborné lékařské dokumentace nezdravotnickým pracovníkem v zařízení, musí vždy provést všeobecná sestra písemný záznam do dekurzu v ošetřovatelské dokumentaci klienta, ve kterém uvede kdo a kdy (jméno pracovníka a datum) s touto dokumentací pracoval. 12. V zařízení není povoleno vytvářet jakékoliv další kopie založených lékařských dokumentů. Výjimku tvoří kopie vyžádané klientem, opatrovníkem, popř. na základě zákonného požadavku příslušných institucí. 13. Kromě písemných (tištěných nebo rukou psaných) záznamů vedou zaměstnanci zdravotního úseku i elektronické záznamy o zdravotním stavu, případně o průběhu ošetřovatelské péče klientům ve speciálním síťovém software IS Cygnus. 14. V rámci tohoto software spravují jednotliví zaměstnanci pouze omezený soubor informací na základě oprávnění přiděleného administrátorem programu (vedoucí Domova Pístina nebo vedoucí sociálního úseku). Vstup do programu a data v něm uložená jsou chráněna individuálními hesly každého zaměstnance. 15. Dokumenty o zdravotním stavu klientů, včetně dat vedených elektronicky v IS Cygnus, které podléhají pravidlům běžné archivace, se skartují v příslušných lhůtách a způsobem uvedeným ve Spisovém a skartačním řádu. 16. K likvidaci jakýchkoliv jiných neplatných nebo nepotřebných tiskových dokumentů, které nepodléhají řádné skartaci a obsahující citlivé údaje o zdravotním stavu klientů, případně i jakékoliv jejich jiné osobní údaje, se využívá vždy skartačních košů. Není přípustné likvidovat dokumenty bez řádného znehodnocení.

V. Způsob podávání informací o zdravotním stavu klienta 1.

Klient má právo být vždy informován přiměřeným a srozumitelným způsobem o svém zdravotním stavu, o způsobu léčby a o rizicích, která jsou s léčbou, případně s jejím nedodržováním, spojená.

5

2.

Průběžné informace o aktuálním zdravotním stavu klientů podávají osobně opatrovníkům, případně jiným zmocněným osobám, na jejich vyžádání především všeobecné sestry.

3.

V případě náhlého zhoršení zdravotního stavu klienta, při vážnějším úrazu, úmrtí nebo při hospitalizaci klienta ve zdravotnickém zařízení, je všeobecná sestra ve službě povinna tuto skutečnost sdělit opatrovníkovi, případně jiným zmocněným osobám, či osobám, které klient označil v žádosti o poskytnutí sociální služby.

4.

Při všech mimořádných zdravotních situacích je vždy také informován vedoucí Domova Pístina.

5.

Blízké osoby uvedené v bodu 3. jsou informovány bez zbytečného odkladu. Pouze v případě, kdy k mimořádné situaci dojde v nočních hodinách, jsou informováni nejdříve až po osmé hodině ranní. O tomto sdělení musí být proveden záznam v ošetřovatelské dokumentaci klienta.

6.

Pokud se přes veškeré úsilí nepodaří nikoho z blízkých osob uvedených v bodu 3. kontaktovat, provede se o tom záznam v ošetřovatelské dokumentaci a informace se předá sociálním pracovníkům, popř. vedoucímu Domova Pístina, kteří zajistí další postup.

Tento vnitřní předpis – směrnice nabývá účinnosti dne 1. 1. 2014. Současně k tomuto dni ruším vnitřní předpis – směrnici č. 106/2013 Pravidla pro zajišťování zdravotní péče klientům ze dne 30. 9. 2013.

V Pístině dne 27. 12. 2013

Mgr. Aleš Adamec vedoucí Domova Pístina

Přílohy: 1.

Seznam spolupracujících lékařů

2.

Plakát zjednodušených pravidel – Jak zajišťujeme zdravotní péči?

3.

Postup při péči o klienta bacilonosiče pro všeobecné sestry, pracovníky v přímé péči a další zaměstnance

4.

Označení pokoje infikovaného klienta – semafor

5.

Ošetřovatelský záznam při zhoršeném zdravotním stavu klienta

6

Příloha č. 1 k vnitřnímu předpisu – směrnici č. 106/2013

Seznam spolupracujících lékařů

Jméno a příjmení lékaře:

MUDr. Jaroslav Reich

Odbornost:

Kontakt:

praktický lékař

Náměstí Emy Destinnové 7 378 02 Stráž nad Nežárkou telefon: 384 389 328

MUDr. Dana Pokorná

zubní lékař

Pístinská 272 378 02 Stráž nad Nežárkou telefon: 384 389 329

MUDr. Marie Herdová

gynekolog

Pístinská 272 378 02 Stráž nad Nežárkou telefon: 384 721 507

MUDr. Petr Láznička

psychiatr

Klášterská 72/II 377 01 Jindřichův Hradec telefon: 384 326 160

Aktualizováno ke dni 20. 12. 2013

7


Plakát zjednodušených pravidel – Jak zajišťujeme zdravotní péči?

8

9


Postup při péči o klienta bacilonosiče pro všeobecné sestry, pracovníky v přímé péči a další zaměstnance

Druhy infekčních onemocnění, která připadají v úvahu v zařízení 1.

2.

3.

Postihující dýchací cesty: 

TBC – Tuberkulóza;



MRSA - Methicilin-rezistentní Staphylococcus aureus – kromě dýchacích cest se vyskytuje v močových cestách, pooper. ranách, kolonizovaná místa na těle;



ESBL (Klebsiella pneumoniae);



Chřipka, nozokomiální nákazy.

Přenosné krví a tělními tekutinami: 

VHA – Virová hepatitida A (žloutenka);



VHB, C a další – Virová hepatitida B, C.

Kožní onemocnění: 

4.

Zákožka svrabová - infekční kožní onemocnění.

Postihující trávicí trakt: 

Infekční průjmová onemocnění - Salmonelózy, úplavice a další onemocnění viz vyhláška 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení, vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče.

Rizika při přenosu infekčních onemocnění na zaměstnance a jiné osoby 

MRSA - opakující se, špatně léčitelné infekce až sepse. Chronické nosičství – vážné epidemiologické riziko.



TBC – Tuberkulóza – obtížná, dlouhodobá léčba antituberkulotiky, riziko vzniku rezistence, riziko recidivy.



ESBL - může způsobit destruktivní změny na plicích člověka, pokud jsou vdechovány. Způsobuje bronchopneumonie - záněty plic a jejich komplikace.



Chřipka, nozokomiální nákazy – neléčená chřipka může způsobit zánět srdečního svalu, vznik epidemie.



Virová hepatitida A – nutnost hospitalizace na infekčním oddělení, dlouhodobější léčba, dietní režim, možnost jaterního onemocnění.



VHB,C a další - V inkubační době se mohou objevit zdravotní obtíže jako bolesti kloubů, vyrážky, u starších jedinců se může rozvinout jaterní selhání. Dlouhodobější průběh onemocnění. Pacient se buď uzdraví a vyloučí virus – vymizení HbsAg z krve, nebo 10

zůstane nosičem viru – přítomnost HbsAg v krvi (nebezpečí přenosu). Nosič nemá laboratorní známky infekce, je pouze pozitivní HbsAg. Desetina infikovaných přechází v chronický zánět jater. 

Infekční průjmová onemocnění - riziko dehydratace a hospitalizace.



Zákožka svrabová (svrab) - přenos infekce na rodinné příslušníky a jiné osoby.

I. Infekční onemocnění postihující dýchací cesty TBC – Tuberkulóza – při zjištění je nutná hospitalizace 

Jsou všechny chorobné stavy, jejichž příčinou je Mycobacterium tuberculosis complex.



Způsob šíření infekce: přenos nákazy je inhalační cestou (kapénková infekce)



Zdroj infekce: nejčastějším zdrojem tuberkulózní nákazy je tuberkulózou. Bránou vstupu infekce je z 80–90 % dýchací ústrojí

člověk

nemocný

MRSA - Methicilin-rezistentní Staphylococcus aureus 

Mrsa – meticilin – rezistentní staphylococcus. MRSA jsou příčinou nákladných, obtížně léčitelných nozokomiálních nákaz. Stafylokoky přirozeně kolonizují pacienty i ošetřující personál a velmi snadno u disponovaných osob vyvolávají infekce, případně sespse.



Způsob šíření infekce: z kolonizovaných míst se mohou bakterie dostat na jakékoliv místo na kůži, sliznici a mohou se šířit na druhé osoby přímým kontaktem, či aerosolem. Za asymptomatické nosiče považujeme osoby, které mají na kůži či sliznici kolonizované MRSA, ale nemají žádné příznaky nemoci. Osoby s klinicky manifestní infekcí MRSA mohou mít horečky, hnisavé projevy všech možných druhů ran (chronických, chirurgických, diabetických atd.) až sepse.



Zdroj infekce: je infikovaný nemocný nebo nosič MRSA. Nosič MRSA je bez známek klinické infekce s nálezem MRSA v nose, krku, na kůži (zvláště v axilách, tříslech, hýždích).



Nebezpečný zdroj: chronický nosič, který se kolonizoval nebo infikoval při pohybu v nemocnici.

ESBL (Klebsiella pneumoniae) 

Tyčinkovité bakterie, vyskytují se v normální flóře úst, kůže a střev, destruktivní změny na plicích člověka, pokud jsou vdechovány.

může způsobit



Způsob šíření infekce: z kolonizovaných míst se mohou bakterie dostat na jakékoliv místo na kůži, sliznici a mohou se šířit na druhé osoby přímým kontaktem či aerosolem.



Zdroj infekce: infikovaný nemocný nebo nosič.

11

Chřipka, nozokomiální nákazy 

Chřipka je infekční onemocnění, které je způsobeno různými druhy virů. Způsobuje horečku, bolesti kloubů, svalů, někdy jsou patrné respirační obtíže, bolesti v krku. Rychle se šíří a v sezonním období vznikají epidemie. Chřipka je často zaměňována za běžnou virózu, která se projevuje podobnými příznaky v menší intenzitě.



Nozokomiální nákazy jsou onemocnění, která vznikají v příčinné souvislosti s hospitalizací pacientů v nemocničním zařízení nebo v pobytových zařízeních.



Způsob šíření infekce: chřipkové viry pronikají do buněk dýchacích cest. Uvnitř spouštějí tvorbu nových virových částic. Po několika hodinách napadená buňka zaniká a uvolňuje nové viry. Virus se rozšiřuje na okolní buňky.



Zdroj infekce: infikovaný člověk.

Cíl postupu při péči o klienta bacilonosiče Prevencí přenosu jakékoliv infekce je mytí rukou celého pracovního týmu. Sjednotit péči o klienta s infekčním onemocněním. Zajistit jednotný hygienicko – epidemiologický režim při práci s klientem. Zajistit předávání informací klientovi, zaměstnancům, ostatním osobám, které vykonávají návštěvy klienta. Zajištění informací při překladu do nemocničního zařízení ošetřujícímu personálu. Identifikace klienta bacilonosiče 

Pokoj klienta je vhodným způsobem označen (viz příloha semafor).



Dokumentace klienta musí obsahovat informace o infekčním onemocnění, chorobopis je zřetelně označen.

Diagnostika klienta bacilonosiče 

Odběr a zaslání biologického materiálu k vyšetření.



Nutnost dodržení správné techniky odběru biologického materiálu a transportu do laboratoře, řádné vyplnění žádanek s podpisem lékaře, který odběr indikoval.



Hlášení o pozitivním laboratorním nálezu se podává neprodleně lékaři zdravotnického zařízení, který biologický materiál k vyšetření odeslal. Lékař neprodleně informuje zařízení o zjištěném infekčním onemocnění.

Ohlašovací povinnost, nařízení izolace a předpoklady pro výkon činností epidemiologicky závažných upravuje z.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění a jeho prováděcí předpisy, zvláště vyhláška 306/2012 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, v platném znění.

12

Informování zaměstnanců při výskytu infekčního onemocnění 

Zaměstnanci jsou informováni zdravotnickým pracovníkem.



Zaměstnanci jsou informováni o výskytu infekčního onemocnění, bacilonosičství (všechny úseky včetně kuchyně a prádelny i tam je nutné pracovat s možným rizikem přenosu infekce!).



Informace o možných rizicích infekčního onemocnění.



Poučení pracovníků o zavedeném hygienickém režimu a jeho dodržování.



Seznámit pracovníky o mimořádných opatřeních, nutnosti používat OOPP a o správnosti manipulace s odpadem, prádlem a ostatními pomůckami.



Je nutné vhodnou formou informovat i klienta a další osoby, které provádějí návštěvy klienta.



Pokoj klienta je vhodně označen („zvýšený hygienický režim“- nebo viz příloha semafor).

Zásady při poskytování služeb u klienta s infekčním onemocněním pro zaměstnance (MRSA, ESBL) 

Klient je náležitě poučen o svém infekčním onemocnění, bacilonosičství. Je mu vhodným způsobem vysvětlen zavedený epidemiologicko – hygienický režim, jeho důvod a nutnost dodržování.



Klient je umístěn na samostatném pokoji vybaveném hygienickým příslušenstvím (WC, umyvadlo, sprcha). Pokud pokoj nemá vlastní hygienické příslušenství je klientovi vyčleněno jiné, nejblíže umístěné a náležitě označené, tak aby nebylo používáno ostatními klienty.



Pokoj je nutné vybavit dezinfekcí pro hygienické mytí rukou. Na pokoji budou rukavice, pytle na infekční odpad, pytle na infekční prádlo, dezinfekce pro dezinfekci povrchů a pomůcek klienta.



Dezinfekce pokoje (povrchy, podlaha, kliky vypínače) se provádí dvakrát denně dle dezinfekčního řádu daného zařízení.



Dezinfekci je nutné střídat z důvodu možné rezistence.



Při odchodu z pokoje vždy provést dezinfekci rukou alkoholickým dezinfekčním prostředkem, který je umístěn u východu z pokoje.



Materiál vyprodukovaný klientem bacilonosičem (inkontinentní pomůcky – pleny, vložky) je nutné minimálně jednou denně z pokoje odstranit v igelitovém pytli označeném jako infekční materiál. Infekční materiál se odstraňuje do speciální, uzamykatelné místnosti určené pro infekční materiál.



Klient používá výhradně vlastní pomůcky (hygienické potřeby, nádobí).



Veškeré použité pomůcky se dekontaminují ponořením do dezinfekčního roztoku.

13



Klient denně provádí osobní hygienu, po provedení hygieny se vždy provede dezinfekce příslušenství.



Denně se mění osobní prádlo klienta i povlečení lůžka.



S prádlem manipulovat vždy jako s infekčním materiálem – zbytečně neroztřepávat, při manipulaci používat OOPP (plášť, rukavice, ústenka).



Použité prádlo se vkládá do igelitových pytlů označených jako infekční prádlo.



Takto označené prádlo se odesílá do prádelny, kde se s ním taktéž manipuluje jako s infekčním materiálem (pere se samostatně s dezinfekcí).



Z pokoje se bez předchozí dezinfekce nic nevynáší.



Osobní pomůcky klienta (zubní kartáček, hřeben, naslouchátko atd.) dezinfikovat v pravidelných intervalech nebo je pravidelně obměňovat a použité odstraňovat jako infekční materiál.



Personál je vždy náležitě proškolen o dodržování hygienického režimu.

Zásady při poskytování (MRSA,ESBL)

zdravotní

péče

u

klienta

s

infekčním

onemocněním



Při vyšetřování, ošetřování a léčbě používat odpovídající OOPP (dezinfekce, rukavice, ústenka).



Dodržovat zásadu hygienického mytí rukou a dezinfekce použitých pomůcek (teploměr, fonendoskop atd.) vhodným dezinfekčním přípravkem.



Jednorázové pomůcky odstraňovat jako infekční materiál (převazový materiál, rukavice, injekční jehly a stříkačky, atd.).



Provést záznam v lékařské a ošetřovatelské dokumentaci o výskytu infekce na dobře viditelném místě.



Při hospitalizaci klienta ve zdravotnickém zařízení poskytnout informaci o infekčním onemocnění či bacilonosičství ošetřujícímu lékaři a personálu.



V případě infikované rány nebo kožní léze používat vhodné antiseptické krytí a přípravky k převazu. Veškerý použitý převazový materiál odstranit jako infekční.



Informace o výskytu infekčního onemocnění je nutné vypsat i na všechny poukazy k vyšetření (odběry biologického materiálu, sonografie, RTG, CT, atd.).

Ukončení epidemiologico – hygienického režimu Ukončení EHR je možné v případě, že je laboratorně prokázána negativita příslušného infekčního onemocnění, bacilonosičství v několika odběrech či stěrech indikovaných lékařem (minimálně dva).

14

II. Infekční onemocnění přenosné krví a tělními tekutinami Virová hepatitida A – nutná hospitalizace na infekčním oddělení Virová hepatitida B, C – bacilonosičství 

Akutní virový zánět jater, který u některých jedinců přechází do chronického průběhu.



Způsob šíření infekce: infekce je přenesena krví a tělními tekutinami.



Zdroj infekce: akutně nebo chronicky infikovaný člověk.



Možné následky: chronický aktivní zánět, cirhóza jater, karcinom jater, nákaza novorozence kolem porodu.

Identifikace klienta s VHB, C 





Diagnostika klienta s infekčním onemocněním, bacilonosiče 

Odběr a zaslání biologického materiálu k serologickému a biochemickému vyšetření.



Průkaznost – zvýšené ALT, AST, serologie, pozitivita specifických protilátek.






Hlášení o pozitivním laboratorním nálezu se podává neprodleně lékaři zdravotnického zařízení, který biologický materiál k vyšetření odeslal.

Ošetřující lékař hlásí potvrzenou diagnózu na KHS 

Zásady při poskytování služeb u klienta s VHB,C – bacilonosiče, pro zaměstnance .



Klient je náležitě poučen o svém infekčním onemocnění, bacilonosičství. Je mu vhodným způsobem vysvětlen zavedený hygienický režim, jeho důvod a nutnost dodržování.



Klient je umístěn na samostatném pokoji vybaveném hygienickým příslušenstvím (WC, umyvadlo, sprcha). Pokud pokoj nemá vlastní hygienické příslušenství je klientovi vyčleněno jiné, nejblíže umístěné a náležitě označené, tak aby nebylo používáno ostatními klienty.



Dezinfekce pokoje (povrchy, podlaha, kliky vypínače) se provádí dle dezinfekčního řádu daného zařízení.



S prádlem manipulovat vždy jako s infekčním materiálem. Použité prádlo se vkládá do igelitových pytlů označených jako infekční prádlo.

15















Osobní pomůcky klienta (zubní kartáček, nádobí, hřeben, naslouchátko atd.) jsou pravidelně obměňovány, buď vydezinfikovány, nebo jednorázové pomůcky odstraněny jako infekční materiál.



Personál je vždy náležitě proškolen o dodržování hygienického režimu. Používání OOPP, zejména u provádění osobní hygieny klienta.

Zásady při poskytování zdravotní péče u klienta s VHB,C 

Při vyšetřování, ošetřování a léčbě používat odpovídající OOPP (dezinfekce, rukavice).



Dodržovat zásadu hygieny rukou a dezinfekce použitých fonendoskop atd.) vhodným dezinfekčním přípravkem.












V případě infikované rány nebo kožní léze používat vhodné antiseptické krytí a přípravky k převazu. Veškerý použitý převazový materiál odstranit jako infekční.




pomůcek

(teploměr,

Ukončení epidemiologicko – hygienického režimu Ukončení EHR je možné v případě, že je laboratorně prokázána negativita příslušného infekčního onemocnění, bacilonosičství v několika odběrech, indikovaných lékařem (minimálně dva).

16

III. Kožní onemocnění Zákožka svrabová – scabies 

Svědivá dermatóza vyvolávaná roztočem Sarcoptes scabiei var. hominid.



Způsob šíření infekce: nákaza se přenáší přímo tělesným kontaktem.




Identifikace klienta se zákožkou svrabovou 





Diagnostika klienta s infekčním onemocněním 

Diagnózu a léčbu stanovuje ošetřující lékař event. odborný kožní lékař.



Personál věnuje pozornost stavu kůže klientů.

Protiepidemická opatření při výskytu onemocnění svrabem 

Včasná diagnostika a řádná léčba, izolace klienta.



Důsledné dodržování hygienicko – epidemického režimu.



Účinnost opatření závisí na přístupu každého zaměstnance.



Lokální aplikace antiscabietik dle ordinace lékaře.



Individualizace pomůcek klienta (hygienické pomůcky, nádobí, teploměr, atd.).



Personál používá vhodné OOPP (rukavice, plášť).



Personál důsledně provádí hygienické mytí rukou a dezinfekci rukou.



Při manipulaci s prádlem je nutné zamezit kontaktu čistého a použitého.



Použité prádlo se odkládá do igelitových pytlů, označených jako infekční materiál.



Prádlo je nutné vyprat, vyvařit, vyžehlit.



Úklid na pokoji je prováděn s použitím dezinfekčních prostředků, dle dezinfekčního řádu.



Ošetřující lékař hlásí potvrzenou diagnózu na KHS.

17

IV. Infekční průjmová onemocnění - postihující trávicí trakt (úplavice, salmonelózy) Úplavice 

Akutní a vysoce infekční průjmové onemocnění.



Způsob šíření infekce: přenáší se výhradně z člověka na člověka alimentární nákazou přes potraviny nebo pitnou vodu.




Salmonelóza 

Salmonelóza je průjmové onemocnění bakteriálního původu. Způsobuje ho bakterie Salmonela.



Způsob šíření infekce: bakterie se do těla dostává ústy (z potravy, nádobí, špinavých rukou).



Zdroj infekce: pro vznik salmonely je riziková konzumace syrových či nedostatečně tepelně opracovaných potravin (volské oko, na měkko, na hniličku), masa (salámy, sekaná, uzené).

Identifikace klienta 





Diagnostika klienta s infekčním onemocněním 

Odběr a zaslání biologického materiálu ke kultivaci původce (výtěr z recta).






Hlášení o pozitivním laboratorním nálezu se podává neprodleně lékaři zdravotnického zařízení, který biologický materiál k vyšetření odeslal.



Ošetřující lékař hlásí potvrzenou diagnózu na KHS.

Zásady při poskytování služeb u klienta s infekčním průjmovým onemocněním – pro zaměstnance 

Klient je náležitě poučen o svém infekčním onemocnění. Je mu vhodným způsobem vysvětlen zavedený hygienický režim, jeho důvod a nutnost dodržování.



Klient je umístěn na samostatném pokoji vybaveném hygienickým příslušenstvím (WC, umyvadlo, sprcha). Pokud pokoj nemá vlastní hygienické příslušenství je klientovi vyčleněno jiné, nejblíže umístěné a náležitě označené, tak aby nebylo používáno ostatními klienty. 18



Dezinfekce pokoje (povrchy, podlaha, kliky vypínače) se provádí dle dezinfekčního řádu daného zařízení.



Při odchodu z pokoje vždy provést dezinfekci rukou alkoholickým dezinfekčním prostředkem, který je umístěn u východu z pokoje.



S prádlem manipulovat vždy jako s infekčním materiálem. Použité prádlo se vkládá do igelitových pytlů označených jako infekční prádlo.















Osobní pomůcky klienta (zubní kartáček, nádobí, hřeben, naslouchátko atd.) jsou pravidelně obměňovány, buď vydezinfikovány, nebo jednorázové pomůcky odstraněny jako infekční materiál.



Personál je vždy náležitě proškolen o dodržování hygienického režimu. Používání OOPP, zejména u provádění osobní hygieny klienta.

Zásady při poskytování onemocněním

zdravotní

péče

u

klienta

s

průjmovým

infekčním



Při vyšetřování, ošetřování a léčbě používat odpovídající OOPP (dezinfekce, rukavice).



Dodržovat zásadu hygieny rukou a dezinfekce použitých fonendoskop atd.) vhodným dezinfekčním přípravkem.













pomůcek

(teploměr,

Ukončení epidemiologicko – hygienického režimu Ukončení EHR je možné v případě, že je laboratorně prokázána negativita příslušného infekčního onemocnění, bacilonosičství v několika odběrech, indikovaných lékařem (minimálně dva). 19

Obecná režimová opatření při péči o klienta bacilonosiče 1.

Izolace klienta Izolace klienta, který je zdrojem infekce pro ostatní klienty, personál, návštěvy, je ideální na jednolůžkovém pokoji, který je vhodným způsobem označen, což slouží jako upozornění pro různá protiepidemická opatření závazná především pro personál. Pokoj musí být vybaven umyvadlem, dávkovačem dezinfekce, dávkovačem tekutého mýdla, papírovými ručníky, košem na jednorázový odpad, na biologický odpad, použité prádlo.

2.

Mytí a dezinfekce rukou Hygienická dezinfekce následuje po omytí rukou. Provádí se před a po každém ošetření klienta a před odchodem z pokoje.

3.

Používání ochranných rukavic Používání ochranných rukavic je nutné vždy, když je reálné riziko kontaminace s infekčním materiálem. Po použití se rukavice odhazují do koše pro biologický materiál (infekční).

4.

Dokumentace Dokumentace musí být označená informací o infekčním onemocnění. Nevnáší se na pokoj klienta. Při překladu do jiného zařízení je nutné poskytnout informace ošetřujícímu personálu (i dispečery při objednávání sanity).

5.

Nošení ochranného oděvu Nošení ochranného oděvu (plášť), ústní roušky při vzniku aerosolu z tělních tekutin (převaz rány). Plášť má dlouhé rukávy, nechává se na pokoji klienta. Plášť se vymění každou směnu a při každém znečištění (koš na infekční prádlo).

6.

Použité pomůcky Jednorázové pomůcky se pravidelně likvidují jako infekční materiál, klient má individualizované pomůcky pro osobní hygienu i vyšetřovací pomůcky (teploměr, tonometr, fonendoskop). Opakovaně používané pomůcky se dezinfikují.

7.

Prádlo klienta Třídí se v místě použití. Na pokoji se s použitým prádlem dále nemanipuluje. Igelitový pytel s prádlem je označený jako infekční a co nejdříve se odnáší do prádelny, kde se vypere s dezinfekcí. Při manipulaci s prádlem se používají ochranné pomůcky (plášť, rukavice, ev. ústenka).

8.

Odpad Odpad se třídí v místě vzniku uzavíratelných, nerozpustných spalitelných bez nutnosti další spalitelných, nepropíchnutelných nejméně jednou za 24 hodin.

9.

a odkládá se do označených, oddělených, krytých, a mechanicky odolných obalů, podle možnosti manipulace. Ostrý odpad se ukládá do pevných, a nepropustných obalů. Odpad se odstraňuje z pokoje

Biologický materiál Odběry biologického materiálu se provádí na pokoji klienta. K odběru se používají sterilní jednorázové zdravotnické pomůcky včetně jednorázových rukavic. Žádanky se 20

vždy označí infekčním onemocněním a posílají se do laboratoře zvlášť od biologického materiálu z důvodu možného potřísnění. 10. Povrchová dezinfekce Povrchová dezinfekce prováděná v místě ohnisku nákazy patří mezi nejdostupnější a nejvýznamnější opatření, která nejsnáze ovlivní cesty šíření. Je spojena s úklidem a její činnost spočívá ve správně provedeném zvolení a naředění dezinfekčního prostředku. Dezinfekční přípravky se střídají v týdenních intervalech dle účinné látky. 11. Průběžný úklid Provádí se s dezinfekcí dvakrát denně a dle potřeby. Úklidové pomůcky jsou vyčleněny výhradně pro pokoj klienta. Personál používá OOPP. Při ukončení epidemiologického opatření se provádí dezinfekce celého pokoje, povrchů, podlah, nábytku, omyvatelných stěn. 12. Mytí a hygiena klienta Osobní hygiena klienta se provádí dle potřeby co nejčastěji, jak to dovolí zdravotní stav. Používají se jednorázové pomůcky a tekutá mýdla s dezinfekcí. 13. Pohyb klienta Doporučuje se dle možnosti omezit pohyb klienta po zařízení. Maximum péče se provádí na pokoji klienta. Strava je podávána na pokoji, nádobí je určeno pro konkrétního klienta. Lékařské vyšetření klienta je nutné předem domluvit a zařadit na konec programu ambulantních vyšetření. 14. Převoz klienta Vždy informovat dispečera i řidiče sanitek. 15. Návštěvy klienta Rodina i ostatní návštěvy jsou upozornění, zpravidla rodina o problému ví. 16. Hlášení Výskyt každého pozitivního nálezu infekční nemoci se hlásí příslušnému územnímu pracovišti KHS. Skutečnost infekčního onemocnění hlásí ošetřující lékař. Všichni zaměstnanci musí být poučeni a informováni o konkrétních případech. Pozor na poučení ostatních spolubydlících – lékařské tajemství.

21


Označení pokoje infikovaného klienta - semafor

22


Ošetřovatelský záznam při zhoršeném zdravotním stavu klienta

Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec

Domov Pístina Pístina 59, 378 02 Stráž nad Nežárkou

Ošetřovatelský záznam při zhoršeném zdravotním stavu klienta Jméno a příjmení klienta: Zavedení a ukončení vedení záznamu:

Den:

Jméno pracovníka/ů ve službě u daného klienta:

Oblast (níže napište): Konzumace stravy Bilance příjmu tekutin Polohování Vyprazdňování

Poznámky (níže napište): (např. na základě konzultace s lékařem byl stanoven oš. plán…., byla použita příloha zápis o polohování – viz. druhá strana)

Tento záznam bude po jeho ukončení nedílnou součástí ošetřovatelské dokumentace klienta.

23

Součást přílohy č. 5 (akutní karta, zápis o polohování) Akutní karta Datum

Hod.

TK

Puls

TT

Příjem per os i.v.

zvratky

Výdej moč

stolice

Podpis

Zápis o polohování Antidekubitní pomůcky: Den: H 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 01 02 03 04 05 06

Den: P

LB

Z

PB

B

H 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 01 02 03 04 05 06

Den: P

LB

Z

PB

B

H 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 01 02 03 04 05 06

P

LB

Z

PB

B

Vysvětlivky: H - hodina, P - podpis, LB - levý bok PB - pravý bok, B - břicho, Z - záda D - datum

24

Součást přílohy č. 5 (záznam denního příjmu jídla)

ZÁZNAM DENNÍHO PŘÍJMU JÍDLA Klient:……………………………………………………………………………………… Snídaně

Svačina

Oběd

Svačina

Večeře

Celkové hodnocení denního příjmu

Nutriční podpora

1. den

2. den

3. den

4. den

5. den

Příjem běžné stravy: Vybarvěte postupně velikost snědených porcí ( ¼ porce, ½ porce, ¾ porce, celá porce). V celkovém hodnocení za každý den vybarvěte tu část kolečka, která nejvíce vystihuje celodenní příjem jídla. Nutriční podpora: Zaznamenejte počet zkonzumovaných přípravků za daný den. (Např. NUTRIDRINK, FORTIMEL, CUBITAN apod.)

25

Součást přílohy č. 5 (záznam denního příjmu tekutin)

ZÁZNAM DENNÍHO PŘÍJMU TEKUTIN Klient:……………………………………………………………………………………… 1. den

2. den

3. den

4. den

5. den

6. den

7. den

Celkem:

Celkem:

Celkem:

Celkem:

Celkem:

Celkem:

Celkem:

Zaznamenejte postupně všechny tekutiny (nápoje, polévka apod.), které klient v daném dnu vypil, případně zkonzumoval.

26

Součást přílohy č. 5 (záznam vyprazdňování)

ZÁZNAM VYPRAZDŇOVÁNÍ Klient:……………………………………………………………………………………… Datum

Datum

Datum

27

Pravidla pro zajišťování zdravotní péče klientům

Recommend Documents