příloha č. 1
Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků zpracováno podle vyhlášky č. 13/2005 Sb. o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, v platném znění a zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen školský zákon), v platném znění
Článek I Zásady klasifikace Při hodnocení průběžné i celkové klasifikace uplatňuje pedagogický pracovník (dále jen učitel) vůči žákovi přiměřenou náročnost a pedagogický takt. 1. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech se hodnotí stupni prospěchu: 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 – nedostatečný Není-li možné žáka hodnotit z některého předmětu, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu slovo „nehodnocen“. Pokud je žák z vyučování některého předmětu zcela uvolněn, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „uvolněn“. Jednotlivými vyučovacími předměty jsou chápány předměty povinné, volitelné a výběrové. Stupeň 1 - Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice, zákonitosti uceleně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při svém výkladu a hodnocení jevů i zákonitostí. Myslí logicky správně, projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný a výstižný. Grafický projev je přesný. Výsledky jeho činností odpovídají příslušným normám. Je schopen samotně studovat vhodné texty. Stupeň 2 - Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a praktické činnosti. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při svém výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev má menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 - Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, 1
pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a praktických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním písemném projevu má nedostatky, grafický projev má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 - Žák má závažné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků. Při provádění požadovaných intelektuálních a praktických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností, při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky. Závažné chyby dovede žák s významnou pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 - žák si požadované poznatky neosvojil přesně a úplně, má v nich závažné a značné nedostatky. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a praktické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností, při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při svém výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podnětem učitele. Neprojevuje samostatné myšlení, vyskytují se u něho často logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele.
2. Celkové hodnocení žáka na vysvědčení Celkový prospěch žáka zahrnuje výsledky klasifikace z povinných předmětů, povinně volitelných předmětů, výběrových předmětů a chování. Stupeň celkového hodnocení se uvádí na vysvědčení. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: prospěl(a) s vyznamenáním; prospěl(a); neprospěl(a); nehodnocen(a) Žák prospěl s vyznamenáním - není-li klasifikace v žádném povinném a volitelném předmětu horší než stupeň 2 – chvalitebný a průměrný prospěch z povinných a volitelných předmětů není horší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré. Žák prospěl - není-li klasifikace v některém povinném a volitelném předmětu vyjádřena stupněm 5 - nedostatečný. Žák je nehodnocen, pokud ho není možné hodnotit z některého předmětu na konci prvního pololetí ani v náhradním termínu. Žák neprospěl - je-li klasifikace v některém povinném a volitelném předmětu vyjádřena stupněm 5 - nedostatečný. 3. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci
2
Podklady pro hodnocení a klasifikaci vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky: a) soustavným diagnostickým pozorování žáka, b) soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, c) různými druhy zkoušek (test, krátký test, krátké ústní zkoušení, praktické, pohybové) d) kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami v trvání 1 vyučovací hodiny a více, e) ústním zkoušením, f) analýzou výsledků činnosti žáka, g) konzultacemi s ostatními učiteli, podle potřeby s pracovníky pedagogicko psychologických poraden a zdravotnických služeb. Podrobnosti hodnocení: Učitel hodnotí v průběhu vyučování znalosti a dovednosti žáka formou, kterou si zvolil. Výsledkem těchto hodnocení za příslušné pololetí musí být stupeň klasifikace podle čl. I odst. 1. Formu a způsob hodnocení musí žákům oznámit učitel předmětu vždy na začátku pololetí. a) Žák musí být hodnocen podle odstavce 3 některého z písmen a), b), f), g) minimálně 2x za pololetí, u předmětů s týdenní dotací vyučovacích hodin tří a více minimálně 3x za pololetí. b) Žák musí být z předmětu vyzkoušen ústně nebo písemně alespoň 2x za každé pololetí, pokud to umožňuje povaha vyučovaného předmětu, u žáků se špatnými studijními výsledky vícekrát (např. další ústní zkoušení - rozhodne vyučující daného předmětu). U předmětů s týdenní hodinovou dotací 3 a více je povinný počet zkoušení dvojnásobný. c) V rámci předmětové komise je stanoven pro každý předmět minimální počet povinných písemných prací. S těmito podmínkami vyučující seznámí žáky na začátku školního roku nebo pololetí. Hodnocení těchto prací se započítává do celkového hodnocení. d) Učitel oznamuje žákovi bez zbytečného odkladu výsledek každého hodnocení a klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek okamžitě, nejpozději na konci hodiny. Výsledky hodnocení písemných zkoušek, grafických prací žáků a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 10 dnů od jejich zpracování. U individuálních samostatných prací žáků nejpozději do 15 dnů od odevzdání práce žákem. Kontrolní písemné práce prokonzultuje učitel s třídním učitelem, aby se nadměrně nehromadily v určitých obdobích. Písemná práce v rozsahu 1 - 2 vyučovacích hodin smí být zadána v jednom dni pouze jedna. Pro koordinaci postupu poznamená vyučující konání takové písemné zkoušky s týdenním předstihem do třídní knihy. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o hodnocení a klasifikaci. Žáku musí být nejpozději 2 týdny před klasifikační poradou známé, že na základě dosavadních 3
výsledků by mohl být klasifikován ve vyučovacím předmětu stupněm nedostatečným. Do hodnocení vzdělávání žáka ani do klasifikace z jednotlivých předmětů nesmí být započítáváno hodnocení chování žáka, a to ani v extrémních případech. 4. Klasifikace žáka Jakékoliv hodnocení výsledků vzdělávání žáka učitel na konci příslušného pololetí (případně čtvrtletí) převede na klasifikaci podle odstavce 1. a) Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku. b) Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušný předmět. c) V předmětu, který vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušný učitel po vzájemné dohodě. Nedojde-li k dohodě, stanoví se výsledný klasifikační stupeň rozhodnutím ředitele školy. d) Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a studijní výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období, jeho aktivita a individuální zvláštnosti žáka. Stupeň prospěchu se zásadně neurčuje na základě průměru z hodnocení převedeného na klasifikaci za příslušné období. e) Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu. f) Ředitel školy určí způsob, jakým budou třídní učitelé a vedení školy informováni o stavu klasifikace ve třídě (klasifikační archy, porady). g) Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají při pedagogických poradách (tj. pravidelných měsíčních poradách, mimořádných poradách). h) Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, zapíší učitelé příslušných předmětů výsledky celkové klasifikace do katalogových listů a programu BAKALÁŘ – EVIDENCE, připraví návrhy na opravné zkoušky a klasifikaci v náhradním termínu. 5. Klasifikace žáků se specifickými vývojovými poruchami (dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie, dysortografie) U žáků s vývojovou poruchou klade učitel důraz na ten druh projevu žáka (písemný nebo ústní), ve kterém má předpoklady podat lepší výkon. Při klasifikaci nevychází učitel z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.
Článek II Některá opatření k motivaci žáků 1. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. 4
2. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. 3. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: napomenutí třídního učitele důtku třídního učitele důtku ředitele školy podmínečné vyloučení vyloučení Poznámka: Tato opatření oznámí třídní učitel žákovi ihned poté, jakmile nedostatky zjistil a následně je oznámí i na nejbližší pedagogické poradě, nejpozději na klasifikační poradě za 1. a 2. pololetí. Dále je oznámí zákonným zástupcům nezletilého žáka nebo rodičům zletilého žáka, a to nejpozději při nejbližším setkání s nimi nebo písemně.
Článek III Opravné zkoušky, postup do vyššího ročníku, náhradní termíny hodnocení, opakování 1. Opravné zkoušky koná žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku neprospěl z jednoho, nanejvýš ze dvou předmětů. Opravné zkoušky koná žák v termínu stanoveném ředitelem školy, a to v posledním týdnu měsíce srpna příslušného školního roku. Žáci 4. ročníku končí studium dne 30. 6. příslušného školního roku. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se nedostaví bez doložených závažných důvodů k jejímu konání, neprospěl. 2. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů. Neprospěl-li žák na konci druhého pololetí z jednoho nebo více povinných (i výběrových) předmětů ani nevykonal úspěšně opravnou zkoušku ani mu nebylo povoleno opakování, přestává být žákem školy dnem 30. 9., žáci 4. ročníku končí studium 30. 6. příslušného školního roku. 3. Nelze-li žáka hodnotit a) na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do 30. 6. po skončení prvního pololetí. b) na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do 30. 9. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl. Důvody, pro které žák není zpravidla hodnocen: 1. Ze závažných objektivních příčin, tj.: 5
dlouhodobá nepřetržitá omluvená neúčast na vyučování (posoudí učitel daného předmětu nebo třídní učitel) požádá-li žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka písemně o odklad klasifikace z důvodu často opakované omluvené absence, která výrazně ovlivňuje klasifikaci žáka v některém z vyučovacích předmětů. K tomu je nutný souhlas ředitele školy, který ho může udělit na doporučení příslušného vyučujícího a třídního učitele. při neúčasti na vyučování určitého předmětu v rozsahu 25 % jeho hodinové dotace v daném pololetí. Při neúčasti žáka ve výuce, která dosáhne 25 % hodinové dotace v daném školním čtvrtletí, může učitel nařídit žákovi dodatečné přezkoušení. 2. Nehodnocen z některých předmětů bude žák vždy: a) bylo-li mu ředitelem školy uznáno hodnocení při přestupu z jiné školy nebo na jiný obor podle § 66 odst. 3 a 4 nebo uznáno vzdělání podle § 70 školského zákona b) byl-li trvale nebo na přechodnou dobu (pak po tuto dobu) ředitelem školy uvolněn z některého předmětu podle § 67 odst. 2 školského zákona (např. z TEV). 4. Opakování ročníku Na základě písemné žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka může ředitel školy ve správním řízení povolit žáku opakovat ročník (§ 165 školského zákona). Žádost musí obsahovat zdůvodnění. Ředitel školy může povolit opakování ročníku pouze z důvodů hodných zvláštního zřetele doložených v žádosti a po posouzení dosavadních studijních výsledků žáka. Důvody hodné zvláštního zřetele jsou např. dlouhodobá omluvená absence z důvodů nemoci; závažné rodinné důvody, které mohly ovlivnit studijní výsledky žáka; výjimečné nezvládnutí jednoho, nanejvýš dvou předmětů, přičemž dosavadní studijní výsledky žáka se jeví tak, že dávají záruku úspěšného dalšího studia. Ředitel školy nemůže povolit opakování ročníku, jestliže by tím překročil maximální povolený počet žáků příslušného oboru studia, případně počet žáků ve třídě stanovený školským zákonem a vyhláškou č. 13/2005 Sb., v platném znění, včetně výjimek stanovených těmito zákonnými normami.
Článek IV Neodevzdání povinných prací (projekty, seminární práce aj.) 1. Povinné práce určuje vyučující předmětu po projednání v předmětové komisi a oznámí je na začátku školního roku žákům. Počet povinných prací bude zapsán v zápise z jednání předmětové komise. Tento zápis se stává součástí dokumentace školy. Počet povinných samostatných prací žáků, které nejsou stanoveny osnovou příslušného předmětu, je na školní rok omezen rozhodnutím předmětové komise. 2. Neodevzdá-li žák povinné práce stanovené podle bodu 1 v termínu stanoveném učitelem, vyzve ho učitel v tomto termínu k jejich odevzdání. Současně může učitel po zvážení důvodů neodevzdání práce stanovit náhradní termín. Neodevzdá-li žák práci ani po 6
uplynutí náhradního termínu, může mu učitel příslušného předmětu navrhnout výchovné opatření, a to nejpozději do 1 měsíce po nesplnění termínu. Neodevzdané práce v termínu stanoveném učitelem, popř. v náhradním termínu, jsou klasifikovány stupněm nedostatečný.
Článek V Komisionální zkouška Komisionální zkoušku koná žák vždy, jestliže: 1. Koná žák opravnou zkoušku. 2. Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení dozvěděl, nejpozději do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se žákem (zákonným zástupcem). 3. Při opravných zkouškách je složení komise následující: Předseda – ředitel školy nebo jím pověřený učitel Zkoušející - učitel vyučující danému předmětu Přísedící – učitel, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu. Členy komise jmenuje ředitel školy. Žák může být v příslušném pololetí z daného předmětu komisionálně zkoušen pouze jednou. Při dodatečném hodnocení žáka podle § 69 odst. 5 a 6 školského zákona a při konání stanovených rozdílových zkoušek zkoušející učitel zpravidla přizve ke zkouškám pro dosažení hodnocení třídního učitele a učitele s odpovídající kvalifikací a učiní o tom zápis.
Článek VI Hodnocení chování žáka na vysvědčení Chování žáka je na vysvědčení hodnoceno následující klasifikací: 1 – velmi dobré (žák uvědoměle dodržuje školní řád, méně závažných přestupků se dopustí ojediněle) 2 – uspokojivé (chování žáka je v podstatě v souladu se školním řádem, dopustí se závažnějšího přestupku nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků) 3 – neuspokojivé (žák se dopustí závažného přestupku proti školnímu řádu, zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků) Hodnocení chování žáka navrhuje třídní učitel a rozhoduje o něm ředitel školy po projednání v pedagogické radě. Kritériem pro hodnocení chování je dodržování školního řádu během klasifikačního období. Při hodnocení chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka.
7
Článek VII Informování zákonných zástupců nezletilých žáků a rodičů zletilých žáků Rodiče žáků mají podle § 21 školského zákona právo na informace o studiu jejich syna, (dcery). Plnění tohoto práva jim škola zajistí vždy, když o to požádají a to jakýmkoliv způsobem. Dále škola zajistí jejich informování podle těchto zásad: 1. Rodiče žáků mají právo informovat se na chování a prospěch svého dítěte u vyučujících jednotlivých předmětů a u třídních učitelů po předchozí domluvě. Informace jsou jim poskytnuty v termínu a formou, které si s nimi dohodnou. 2. Minimálně 2x za rok škola pozve rodiče na třídní schůzky (obvykle v termínech listopad, duben). Přitom učitelé poskytnou rodičům informace o výsledcích vzdělávání žáků a informace o čtvrtletním hodnocení žáků. 3. Třídní učitel pozve, bez zbytečného odkladu telefonicky nebo písemně zákonného zástupce v případě, že žák má nepravidelnou absenci nebo se výrazně zhoršil jeho prospěch. Na informace podle odstavce 1 písm. b) § 21 školského zákona mají v případě zletilých žáků a žákům právo také jejich rodiče, případně osoby, které vůči zletilým žákům plní vyživovací povinnost.
Článek VIII Závěrečná ustanovení
Na ostatní pravidla a podmínky, které nejsou v tomto řádu řešeny, se v plném znění uplatní příslušné paragrafy školského zákona a vyhlášky č. 13/2005, v platném znění Učitel je povinen pravidelně informovat žáky a jejich zákonné zástupce o výsledcích vzdělávání žáků. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání budou zveřejněna ve vestibulu školy, ve sborovně a na internetových stránkách školy. Pro učitele a zaměstnance školy jsou závazné všechny povinnosti, které jim výslovně ukládá tento řád. Tento dokument podléhá schválení Školskou radou – viz § 168 odst.1 školského zákona.
V Havířově dne 30. 8. 2012
8
