Pravidelné bohoslužby v naší farnosti Bohoslužby v kostele Stětí sv. Jana Křtitele - Hostivař Neděle 8.00 hod. - mše sv. 11.00 hod. - mše sv. Úterý 18.00 hod. - mše sv. Čtvrtek 18.00 hod. - mše sv. Pátek 18.00 hod. - mše sv. 1. sobota v měsíci 8.00 hod. - mše sv. Bohoslužby v kostele Narození Panny Marie - Záběhlice Neděle 9.30 hod. - mše sv. Středa 18.00 hod. - mše sv. 1. pátek v měsíci 18.00 hod. - mše sv. Domov důchodců Praha 10 – Záběhlice, Sněženková 2973/8 První a třetí čtvrtek v měsíci v 15.00 hod. mše sv. Přede mší sv. v úterý je od 17.30 eucharistický výstav a tichá adorace Přede mší sv. ve čtvrtek a v pátek je od 17.30 modlitba růžence Příležitost ke svátosti smíření vždy půl hodiny před bohoslužbou Mimo tyto termíny po domluvě s knězem - možnost i duchovního pohovoru.
Pravidelné aktivity • Farní káva v neděli po ranní mši sv. v Hostivaři • Farní klub maminek a dětí – každý čtvrtek od 15 hodin, od 16 hodin náboženství dětí 3-5 let. Kontakt: Marie Hlaváčková, tel. 777 597 095 • Náboženství pro děti: na faře ve dvou skupinkách vždy v úterý od 16.15. • Setkávání seniorů – ve čtvrtek jednou za 14 dní dle programu. Kontakt J.Kašík: 606 419 082 • Setkání farníků nad Písmem a liturgií je měsíčně, příští termín 11. dubna na faře. Kontakt J.Bernard: 602 314 972 • Fotbal pro muže – každý čtvrtek od 18 do 19 hod. v ZŠ Mendelova. Kontakt A.Randa:
[email protected]; tel.: 736 500 704 • Příprava katechumenů probíhá na faře v Hostivaři podle dohody.
Vydává: Adresa: Telefon:
Římskokatolická farnost u kostela Stětí sv. Jana Křtitele, Praha-Hostivař
Domkářská 21/1, PSČ 102 00, Praha 15 – Hostivař, IČ: 61380652 605 524 071 – P. Zbigniew Ponichtera, 733 741 003 – P. Jan Pata, 602 314 972 – Josef Bernard, jáhen e-mail :
[email protected], http://www.centrumhostivar.cz číslo účtu: 286927329/0800, Česká Spořitelna
FARNÍ LISTY č. 129
Velikonoce 2012
FARNÍ LISTY HOSTIVAŘSKO-ZÁBĚHLICKÉ
Velikonoce: život je silnější než smrt Velikonoce jsou svým původem svátkem jara. Již ale Židé dali kananejskému pohanskému svátku jara zcela nový význam svátkem Paschy. Křesťané pak rozpoznali v tajemství Velikonoc opravdové jaro: život je silnější než smrt. Strnulost hrobu je proměněna v kvetoucí zahradu. Pouta, která brání našemu životu, se rozvazují. Skrze vzkříšení objevujeme ve svém těle a v duši nový život. Kristovo vzkříšení nebylo ojedinělou událostí. Ve víře v Ježíšovo vzkříšení můžeme zakoušet vzkříšení i my sami na sobě a navíc můžeme k životu probouzet i druhé.
Mnozí raději zůstávají ležet v hrobě Mnozí ale přesto zůstávají raději ležet v hrobu svého strachu a rezignace, svých zklamání a zranění. Zařídili se v hrobce, protože mají strach ze života. Zpívejme Aleluja, i když jsme plni starostí Od počátků církve byly Velikonoce hlavním a ústředním svátkem církevního roku. Po celých 50 dní slavili křesťané vzkříšení Pána, radovali se z toho, že láska zvítězila nad smrtí, a že skrze vzkříšení již máme podíl na naplněném životě Ježíše Krista. Výrazem této velikonoční radosti se staly rozmanité zpěvy Aleluja... „Zpívejme Aleluja zde na zemi, kde jsme ještě plni starostí, abychom je jednou mohli zpívat ´tam´ v jistotě... Zpívejme Aleluja dnes ne proto, abychom se radovali z klidu, ale abychom našli útěchu v trápení. Tak jako zpívali poutníci: Zpívej, ale kráčej dál! Zpěvem se těš v nouzi, nebuď rozmrzelý! Zpívej a kráčej dál“! (Sv. Augustin)
Haleluja! Spasení, sláva i moc patří našemu Bohu! (Zj 19,1) Zpracováno podle knížky Anselma Grüna
Komentáře k liturgii svatého týdne Vstupujeme do nejposvátnější části liturgického roku, do velikonočního třídení, které začíná nyní o večerní mši na Zelený čtvrtek, pokračuje na Velký pátek, vrcholí na Bílou sobotu o velikonoční vigilii a Neděli Zmrtvýchvstání Páně. Je to oslava velikonočního tajemství Kristova, jeho utrpení a vzkříšení.
Zelený čtvrtek – mše o večeři Páně Křesťané se schází, aby slavili jako apoštolové s Ježíšem jeho Poslední večeři. Ježíš nám podává důkaz své nejvyšší lásky, své tělo a krev a dává nám příklad, abychom také my každému prokazovali službu lásky. Večerní bohoslužba má tři části: 1. Na památku Poslední večeře Ježíšovy se slaví mše svatá. 2. Odchod Ježíšův do Getsemanské zahrady znázorňuje přenesení Nejsvětější svátosti na oltář vzadu v kostele. 3. Svůj vztah k trpícímu Kristu chceme vyjádřit adorací. Opuštěnost Ježíše v Getsemanech připomíná obnažení oltářů. Při chvalozpěvu "Sláva na výsostech Bohu" se rozezní všechny zvony a pak umlknou po celou dobu utrpení Ježíše, aby znovu zazněly o Veliké noci. Ve starozákonním čtení uslyšíme předpisy o velikonoční večeři, které dal Bůh Mojžíšovi pro první Velikou noc, kdy Bůh zachránil Izrael z egyptského otroctví. Tuto noc slavili Židé každý rok jako velikonoční svátek. Ve 2. čtení popisuje Sv. Pavel jak Pán slavil svou večeři. Pán Ježíš slavil své rozloučení s apoštoly v rámci židovské velikonoční večeře. Dal jí ale jiný obsah. Stala se obětí Nového zákona a potvrzením nové smlouvy. V evangeliu nám ukáže Pán sloužící lásku, je tmelem jednoty a pramenem bratrství v církvi. Abychom lépe vyjádřili náplň bohoslužby – ustanovení svátosti Těla a Krve Páně, budeme podávat sv. přijímání pod obojí způsobou. Po Poslední večeři odešel Ježíš do Getsemanské zahrady, aby se tam v modlitbě připravil na své utrpení. Odchod z večeřadla připomíná nyní přenesení Nejsvětější svátosti do naší Getsemanské zahrady vzadu v kostele. Příležitost k soukromé adoraci bude do 20 hod. Na závěr proběhne obnažení oltářů. Odnášení plátna, kříže a svící z oltáře se podle původního zvyku konalo po každé mši svaté. Nyní nám to připomíná, že Ježíš byl ve svém utrpení opuštěn od přátel a při bičování a křižování obnažen. Z kropenek se odstraní svěcená voda a nalije se až z křestního pramene při slavení velikonoční vigilie.
Velký pátek Připomínáme si Ježíšovo umučení. Ne jen se smutkem, ale i s vděčností. Proto na znamení vítězného Kristova utrpení používáme na Velký pátek roucha červené barvy, barvy mučedníků i barvy královské. Obřady mají tři části: 1. Bohoslužbu slova 2. Uctívání kříže 3. Přijímání Těla Kristova Bohoslužba začíná v naprostém tichu. Uvědomujeme si, že Ježíš musel podstoupit utrpení pro hříchy všech lidí, a litujeme, že i my jsme k tomu přispěli svými hříchy. Kněz s přisluhujícími pozdraví oltář hlubokou úklonou a pak se před oltářem tiše modlí. Spolu i my rozjímáme o utrpení Ježíše Krista, které nám přineslo spásu. To nám připomene i následující bohoslužba slova a pašije. Pak zazní starobylé přímluvy, které pocházejí z prvních dob křesťanství. Budeme v nich společně prosit za církev a celý svět, za věřící i nevěřící, protože Kristus zemřel za všech lidi i za ty, kdo ho neznají. Následuje uctívání kříže. Kříž je pro nás znamením spásy: na něm zvítězil Ježíš nad hříchem a vysvobodil nás z jeho nadvlády. Proto je kříž slavnostně přinášen a my se klaníme Tomu, kdo na něm zemřel, svému Zachránci a Vykupiteli, Ježíši Kristu. Všichni máme možnost uctít kříž a to buď úklonou, pokleknutím nebo políbením. Neslavíme jen památku Ježíšovy smrti, ale také si připomínáme, že byl pohřben a třetího dne vstal z mrtvých. Přemohl smrt a nám získal věčný život. Nabízí nám sám sebe v eucharistii: proto jsme i dnes zváni ke svaté hostině Božího pokrmu. Po skončení velkopátečních obřadů bude kostel otevřen k soukromé adoraci asi 20 hodin.
Bílá sobota – velikonoční vigilie Velikonoční noc je odedávna nocí bdění pro Pána, v níž křesťané očekávají a slaví zmrtvýchvstání Pána Ježíše. Pro vyvolený národ byla veliká noc ta, kdy vyšli z egyptského otroctví. Na památku tohoto vysvobození zabíjeli velikonočního beránka. Pro nás je nadějí vysvobození z hříchu a smrti. Oslava Veliké noci má čtyři části: 1. V první části – slavnosti světla – si připomínáme, že vzkříšený Kristus je světlo světa. 2. Ve druhé části, v bohoslužbě slova, budeme při čteních z Písma svatého uvažovat o podivuhodných skutcích, které od počátku Bůh učinil svému lidu Staré i Nové smlouvy. 3. Třetí částí je křestní bohoslužba, kdy budou pokřtěni naši katechumeni a my všichni ostatní si obnovíme své křestní sliby . 4. Na závěr dnešní oslavy budeme slavit eucharistii jako zpečetění a další napojení na Kristovo vítězství.
Vítáme mezi sebou naše katechumeny, kteří přijmou svátosti uvádějící do křesťanského života – budou pokřtěni, biřmováni a přistoupí poprvé ke stolu Páně. Oheň, který zapálíme, je symbolem lásky a síly Ducha svatého. Oheň bude požehnán a zapálí se od něj velikonoční svíce – „paškál“, jejíž název pochází z latinského „paschale“, tj. „velikonoční“. Paškál je symbolem vzkříšeného Krista, „pravého světla, které osvěcuje každého člověka“. Pět kadidlových zrn, která budou do velikonoční svíce vsazena, naznačují patero ran Ježíšových. Paškál pak bude nesen do ztemnělého kostela a na trojí zvolání: „Světlo Kristovo“ budeme odpovídat: „Sláva tobě, Pane.“ Od paškálu si všichni rozsvítíme své svíčky. Svíčky si ponecháme rozsvícené po dobu prvních 7 čtení, kdy se rozsvítí svíce na oltáři a celý kostel. Zpívá se chvalozpěv Sláva na výsostech Bohu a přitom vyzvánějí zvony. Zároveň budeme stát a zazpíváme chvalozpěv vykoupených za velkolepá Boží díla v dějinách spásy, zejména za Kristovo vzkříšení Veliká noc je veliká tím, že v ní Kristus vstal z mrtvých, dovršil naše vykoupení a uskutečnil naše omilostnění. Toho se nám osobně dostává ve křtu. Proto se o Veliké noci již v rané církvi křtilo a i my dnes zde budeme svědky křtu a potom si připomeneme svůj vlastní křest. Před křtem budou katechumeni představeni celému farnímu společenství a poté budeme v litaniích prosit svaté o jejich přímluvu, abychom všichni dokázali uvádět závazky plynoucí z našeho křtu do svého života. Po modlitbě litanií bude posvěcena křestní voda. Pak bude následovat křest našich katechumenů, kteří se nejprve zřeknou všeho zlého a poté jednotlivě vyznají svoji víru. Po křtu (po předání bílého roucha a svíce), následuje biřmování, při kterém opět kmotři vloží svoji ruku na rameno svého kmotřence, aby tím stejně jako před chvílí u křtu vyjádřili, že jsou připraveni jim pomáhat a být jim v rámci svých sil oporou na jejich cestě víry. Po biřmování máme všichni vykonat to, nač jsme se celý půst připravovali: obnovit své křestní vyznání. Kristus Ježíš je naše budoucnost, a proto chce teď žít také v nás. A jeho život v nás začíná křtem. Ze křtu máme žít, křest v nás má růst a vydávat svůj užitek. My však víme, že jsme v tom ještě slabí. Je proto třeba se postavit celou svou bytostí za svůj křest, žít z Krista a dělat to, co on od nás očekává. To je úkol na celý život a každým rokem – jak jsme schopni – je třeba se otvírat víc a víc tomu, co s námi na křtu začalo. V sobotu bude otevřen kostel v Hostivaři od 14 hodin až do večerních bohoslužeb. Jsme pozváni k adoraci u Božího hrobu.
Vyjádření katechumenů Požádali jsme naše katechumeny o krátké vyjádření k jejich rozhodnutí ke křtu: Viktorie Když se mě někdo zeptá, proč jsem projevila zájem o křest a katolickou víru .. odpovím v prvé řadě to, že jsem se rozhodla přihlásit aktivně k tomu, co mě hodnotově ovlivňuje od narození. A když se mi zeptá proč až nyní, kdy je mi celých 35 let? Odpovím, jedna věc jsou hodnoty a principy, druhá víra a třetí okolnosti, které vás obklopují. Někomu je víra daná, protože v ní automaticky vyrůstá a přijímá ji jako nedílnou součást, jiný musí nejdříve dospět, aby pochopil, co je mu nabízeno. Aby pochopil, že to není tak složité a tristní pro někoho, kdo se dovede odevzdat. A že v jednotě a řádu se dá teprve nalézt mír a svoboda. Děkuji panu páteru Janu Patovi a Jáhnu Bernardovi za průvodcovství do tajů boží lásky a odpuštění. Děkuji Ježíši Kristu, že si to nerozmyslel a celé Svaté Trojici, za nekonečnou vstřícnost a vytrvalost. Jiří Byl jsem požádán, abych do těchto Farních listů napsal pár slov o sobě a především o své cestě k Bohu, tedy o tom, jak vznikalo mé rozhodnutí stát se křesťanem. O tak složité věci není jednoduché se vyjádřit v několika málo větách, proto prosím čtenáře o shovívavost. Tak tedy: Narodil jsem se a vyrůstal jsem v nevěřící rodině a tento postoj k životu (tedy jako k životu bez Boha) mi tak přišel zcela samozřejmý, byl jsem tak vychován, a proto mi ani nepřišlo na mysl se ptát, zda je takový přístup vhodný. To přišlo až později, nevím přesně kdy (ono to ani není možné přesně datovat, byl to nejspíš takový pozvolný proces), ale zřejmě někdy v prvních letech studia na vysoké škole. Tehdy jsem si začal říkat, zda je možné žít bez Boha, jestli může existovat svět bez Boha, resp. jestli (a jaký) by takový svět měl smysl. A začalo se mi zdát, že takový svět by smysl neměl, a že pokud má mít svět a život v něm smysl, musí v něm být Bůh. A tak začala moje cesta k Němu. Musím přiznat, že je to pro mě cesta docela obtížná, nicméně věřím tomu, že vede k cíli (ačkoli ten je zatím stále daleko), a to mi dodává sílu, abych v ní pokračoval. Jsem velmi vděčný Bohu za to, že mě k sobě tímto způsobem přivádí.
Požehnané Velikonoce Vážení přátelé, do nadcházejících Velikonoc Vám přejeme radost z toho, že všechno má v našem životě své místo. Co bez Krista nedává smysl, s ním dostává nový rozměr! Požehnané Velikonoce! P. Zbigniew Ponichtera, P. Jan Pata, Josef Bernard, jáhen A pozdrav posílá z Říma i P Miškovský (v Římě studuje a pokud je v Čechách, pobývá na faře v Hostivaři)
Farní jarní brigáda Co podniká kroužek dětí a maminek Zveme všechny maminky (nebo i tatínky) a děti, ve věku od 0 do cca 6 let, které si rády hrají, zpívají a vyrábějí, aby se připojily k našemu kroužku. Scházíme se každý čtvrtek od 15 hodin na faře v Hostivaři, povídáme, hrajeme si, dáme si společnou svačinu. Od 16 hodin si pak vyprávíme o Bohu, učíme se pěkné písničky a vždy něco vyrobíme nebo namalujeme. Občas si program ještě něčím vylepšíme, jako třeba karnevalem nebo skotačením na farní zahradě. Budeme rádi, když nás bude víc, tak neváhejte a přijďte se podívat.
Jak zapojit děti v průběhu bohoslužby? Mám dvě malé děti a už nějakou dobu přemýšlím, jak je aktivně zapojit do průběhu bohoslužby. Jako malá jsem ráda nosila obětní dary, tak jsem si řekla, že bych tuto možnost chtěla nabídnout i svým dětem a nejen jim. Proto jsme s panem jáhnem nachystali při nedělní mši v 11 hodin v Hostivaři na obětní stůl kromě obětních darů také košíček s papírovými srdíčky. Srdíčka nám mají připomenout, že neseme svá srdce Bohu, aby on je mohl proměnit. Tak je nyní možné zapojit opravdu hodně dětí. Budeme rádi, když tuto možnost využijete a vyšlete své děti s námi do průvodu. Marie Hlaváčková
Výlet pro rodiny s dětmi Zveme všechny rodiny s dětmi na farní výlet, a to v sobotu 19. května. Naším cílem budou tentokrát bludiště a labyrinty zámecké zahrady v Loučni. Možnost dopravy a čas setkání ještě upřesníme v příštím farním Listu. Případné dotazy směřujte na Marii Hlaváčkovou,
[email protected] nebo 777 597 095.
Noc kostelů
Na jarní farní brigádu se sejdeme v sobotu 19. května. Zveme všechny schopné a ochotné farníky či příznivce naší farnosti. Cílem bude především jarní úklid, zpracování dřeva z poraženého stromu u kostela, možná už také první kosení trávy a příprava letních stavebních prací. Nezanedbatelné přitom je také to, že budeme pracovat spolu. Začátek od cca 9 hodin, občerstvení bude k dispozici. Těšíme se na všechny brigádníky.
Výstava výkresů a prací ZUŠ Již vznikla tradice výstav prací dětí a učitelů ze základní umělecké školy na Trhanovském náměstí ve farním areálu. Letos bude mít výstava vernisáž v pátek 22. června a potrvá až do neděle 24. června odpoledne. Již teď vás s chutí zveme na pěkný zážitek.
Jednání pastorační rady farnosti Pastorační rada naší farnosti se sejde na svém 20. zasedání v úterý 24.4. na faře v Hostivaři a to za účasti našeho pana vikáře Stanislawa Gory. Tématem jednání bude život farnosti a příprava aktivit do prázdnin.
Poděkování Děkujeme Vám za pravidelnou i nepravidelnou pomoc, modlitbu, služby a práci, i to co není na první pohled vidět, a také za finanční podporu pro naši farnost. Pán Bůh zaplať.
Mše sv. za dobrodince
Stejně jako loni, se i letos naše farnost připojila k akci Noc kostelů a to kostelem v Hostivaři. V letošním roce začne akce v pátek 1. června a to zvoněním zvonů a následnou bohoslužbou od 18 hodin.
Jako vyjádření naší vděčnosti těm, kteří naši farnost hmotně či jinak podporovali a podporují, slavíme mše za dobrodince farnosti, živé i zemřelé. Zpravidla se mše sv. za dobrodince konají první úterý v měsíci v Hostivaři.
Naše farnost nabídne prohlídku kostela a zvonice, koncert, přednášku pro rodiče k výchově a prezentaci fresek. Blíže na www.nockostelu.cz.
Informace o výkupu a prodeji náboženských knih - antikvariát "Přečtené-knihy.cz"
Prezentace naší farnosti je na: http://www.nockostelu.cz/index.php?pg=kost715
Farní pouť Pastorační rada i letos plánuje farní pouť a to v sobotu 9. června. Je navrženo několik cílů, ještě se upřesňuje program. Předpokládaná cena cca 300 – 350 Kč. O podrobnostech ještě budeme informovat.
Celé to funguje tak, že lidi nechtějí vyhazovat náboženské knížky do kontejnerů a antikvariáty je nechtějí vykupovat a pan Josef Míček o knížky rád postará. „Lidi mi knížky nosí nebo vozí do skladu, který je v Praze 6 na Hanspaulce, posílají poštou a sejde-li se na jednom místě knížek víc, tak pro ně zajedu autem“, říká pan Míček. Na internetu jsou pak knihy nabízeny na adrese: www.prectene-knihy.cz. Josef Míček, ANTIKVARIÁT tel. 732 261 067, e-mail:
[email protected]
Informace z farnosti Možná, že jste si všimli, že na farní web dáváme do služky „Aktuální ohlášky“ nedělní ohlášení (http://www.centrumhostivar.cz/Aktualni-ohlasky). V naší farnosti se stále děje něco zajímavého. Začínáme se pomalu učit dávat fotky na farní web (http://www.fotogalerie.centrumhostivar.cz). Fotka z kácení poškozeného stromu u kostela v Hostivaři Vzpomínka na dětský karneval ve farním sále
Nedokonalá amfora Každého rána se jeden venkovan vydával ke studni s dvěma velkými amforami, které přivazoval na záda svému oslovi. Jedna z nádob už byla stará, popraskaná, a voda z ní cestou unikala. Ta druhá byla nová, hlaďoučká a pevná, nepropustila ven ani kapku. Stará amfora se styděla a připadala si zbytečná, tím spíš, že si ta nová nenecávala ujít příležitost, aby se nepochlubila svou dokonalostí: „Mně nikdy neunikne ani kapička!“ Jednoho dne se stará amfora svěřila svému majiteli: „Vím, že na svou práci už nestačím. Zbytečně se mnou plýtváš časem, silou i penězi. Než se dostaneme do vsi, polovina vody ze mně vyteče. Odpusť mi mé nedostatky a rány.“ Druhý den se venkovan cestou do vsi obrátil na starou amforu: „Podívej se na kraj cesty.“ „Je plný krásného kvítí.“
Protože si ceníme našeho dědictví po předcích v našich kostelech i ve farním areálu, jsme moc rádi, když toto prostředí ke svému vystoupení a nám k pěknému zážitku využijí i studenti škol blízkých i vzdálenějších. Ve čtvrtek 12. dubna bude v kostele v Hostivaři II. jarní koncert žáků Křesťanského gymnázia. Jedná se o hudební vystoupení určené na podporu programu Adopce na dálku, jmenovitě na podporu Akashe a Cresta, studentů z Afriky a Indie. V sobotu 12. května bude v kostele v Hostivaři absoloventský koncert Kristiny Stoklasové ve spolupráci se souborem Regnjs z Liberce. Tento koncert bude zároveň zkouškou mladé dirigentky před přítomnou komisí. Plakáty s podrobnostmi budou na vývěskách. Přijďte si pro krásný zážitek i podpořit mladé umělce.
„To je tvou zásluhou,“ řekl jí majitel. „To ty je každý den zavlažuješ cestou domů. Koupil jsem na trhu semínka a rozesel podél cesty. Ty jsi je každý den nevědomky zalévala, až z nich vyrostly tyhle překrásné květiny.“ Každý si s sebou neseme spoustu ran a prasklin, ale když k tomu svolíme, Bůh s našimi nedostatky dokáže učinit zázraky. (Z knihy: Ferrero, Bruno. Osvěžení pro duši. Praha : Portál, 2005, s. 17-18.)
Setkání našich nově pokřtěných s biskupem V intencích Řádu katechumenátu v Arcidiecézi pražské zve arcibiskup pražský kardinál Dominik Duka OP všechny nově pokřtěné své arcidiecéze ke společnému slavení liturgie o svátku sv. Vojtěcha v pondělí dne 23. dubna 2012 v 18.00 hod. do katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze. Zváni jsou všichni neofyté se svými kmotry. Je vhodné, aby si nově pokřtění přinesli i bílé roušky, které obdrželi při křtu, při bohoslužbě je měli na sobě a v jejím závěru je odložili. Po společném slavení eucharistie v katedrále jsou všichni neofyté se svými kmotry zváni na neformální setkání do Arcibiskupského paláce (Sál kardinála Berana).
