Práva podle čl. 8 odst. 4 nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR)

Práva podle čl. 8 odst. 4 nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR)

METODICKÉ POKYNY TÝKAJÍCÍ SE PRŮZKUMU PROVÁDĚNÉHO ÚŘADEM PRO HARMONIZACI NA VNITŘNÍM TRHU (OCHRANNÉ ZNÁMKY A PRŮMYSLOVÉ VZORY) V OBLASTI OCHRANNÝCH ZNÁMEK SPOLEČENSTVÍ ČÁST C NÁMITKY ODDÍL 4 PRÁVA PODLE ČL. 8 ODST. 4 NAŘÍZENÍ O OCHRANNÉ ZNÁMCE SPOLEČENSTVÍ (CTMR)

Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem, část C, Námitky FINAL

VERSION 1.0

strana 1 DATE 01/08/2014


Obsah 1

Úvod............................................................................................................ 3

2

Struktura čl. 8 odst. 4 CTMR ..................................................................... 3

3

Podmínky podle čl. 8 odst. 4 CTMR ......................................................... 5 3.1

Přímé právo poskytnuté namítajícímu ...................................................... 5

3.2

Typy práv spadajících pod čl. 8 odst. 4 CTMR ......................................... 6 3.2.1 Úvod ............................................................................................... 6 3.2.2 Nezapsané ochranné známky ......................................................... 6 3.2.3 Jiné obchodní identifikátory ............................................................. 7 3.2.3.1 3.2.3.2 3.2.3.3 3.2.3.4

Obchodní názvy .......................................................................................... 8 Názvy společností ....................................................................................... 8 Názvy domén .............................................................................................. 9 Názvy děl..................................................................................................... 9

3.2.4 Zeměpisná označení ..................................................................... 10 3.2.4.1 3.2.4.2 3.2.4.3 3.2.4.4.

3.3

Požadavky na užívání ............................................................................... 15 3.3.1 Národní norma .............................................................................. 15 3.3.2 Evropská norma – užívání v obchodním styku, jehož význam není pouze místní.................................................................................. 15 3.3.2.1 3.3.2.2

4

Starší práva odvozená z právních předpisů EU ........................................ 10 Starší práva odvozená ze zákonů členských států .................................... 11 Starší práva odvozená z mezinárodních dohod ........................................ 12 Rozsah ochrany CHZO ............................................................................. 13

Užívání v obchodním styku ....................................................................... 16 Význam užívání ......................................................................................... 19

3.4

Starší právo............................................................................................... 24

3.5

Rozsah ochrany ........................................................................................ 24

Důkazy a míra dokazování ...................................................................... 25

TABULKA NÁRODNÍCH PRÁV, KTERÁ PŘEDSTAVUJÍ „STARŠÍ PRÁVA“ VE SMYSLU ČL. 8 ODST. 4 CTMR .......................................................... 28


VERSION 1.0



1

Úvod

Vztah mezi systémem ochranných známek Společenství a národním právem charakterizuje zásada souběžné existence. To znamená, že systém ochranných známek Společenství a národní zákony existují a působí bok po boku. Jedno označení může jeden majitel chránit jako ochrannou známku Společenství (dále jen „CTM“) i jako národní ochrannou známku v jednom členském státě (nebo ve všech). Ze zásady souběžné existence dále vyplývá, že systém ochranných známek Společenství (dále jen „CTM“) aktivně uznává význam národních práv a rozsah jejich ochrany. Dojde-li mezi známkami CTM a národními ochrannými známkami nebo jinými národními právy ke kolizi, neexistuje žádná hierarchie, která by určovala, že jeden systém má přednost před druhým; místo toho se u těchto kolizí uplatňuje zásada přednosti. Jsou-li splněny příslušné požadavky, mohou starší národní ochranné známky nebo jiná starší národní práva zabránit zápisu pozdější CTM či ji nechat prohlásit za neplatnou. Ačkoli směrnice o ochranných známkách a její pozdější provádění harmonizovaly zákony o zapsaných ochranných známkách, nedošlo na úrovni EU k žádné takové harmonizaci v souvislosti s nezapsanými ochrannými známkami ani s většinou jiných starších práv podobného charakteru. Tato neharmonizovaná práva se nadále zcela řídí národními zákony. Typy starších práv, o která se lze opírat v řízeních před úřadem, jsou v nařízení o ochranné známce Společenství (dále jen „CTMR“) uvedeny v: •

ustanoveních čl. 8 odst. 4 CTMR, která omezují rozsah ochrany v námitkových řízeních na starší nezapsané ochranné známky a jiná označení užívaná v obchodním styku, jehož význam není pouze místní,

•

ustanoveních čl. 53 odst. 2 písm. a) až d) CTMR, která rozšiřují rozsah možných starších práv, o něž se lze opírat v řízeních o prohlášení neplatnosti, nad rámec práv v čl. 8 odst. 4 CTMR tak, že zahrnují také jiná starší práva, zejména právo na jméno, právo k vlastnímu portrétu, právo autorské a právo k průmyslovému vlastnictví,

•

článku 111 CTMR, který doplňuje řadu starších práv, o něž se lze opírat v námitkovém řízení, neboť stanoví, že práva, která jsou platná pouze v určitých místech, a nesplňují tedy kritérium, že „význam není pouze místní“, uvedené v čl. 8 odst. 4 CTMR, mohou bránit užívání CTM, i když tato místní práva nemohou zabránit jejímu zápisu.

Tato část metodických pokynů se zabývá pouze staršími právy, která spadají pod čl. 8 odst. 4 CTMR.

2

Struktura čl. 8 odst. 4 CTMR

Ustanovení čl. 8 odst. 4 CTMR zní: Na základě námitek majitele nezapsané ochranné známky nebo jiného označení užívaného v obchodním styku, jehož význam není pouze místní, se přihlášená ochranná známka nezapíše, pokud podle právních předpisů EU nebo práva členského státu, které se na toto označení vztahují: Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem, část C, Námitky FINAL

VERSION 1.0



a) práva k tomuto označení vznikla přede dnem podání přihlášky ochranné známky Společenství, případně přede dnem práva přednosti, uplatněného ve vztahu k přihlášce ochranné známky Společenství; b) toto označení poskytuje svému majiteli právo zakázat užívání pozdější ochranné známky. Ustanovení čl. 8 odst. 4 CTMR znamenají, že kromě starších ochranných známek uvedených v čl. 8 odst. 2 CTMR lze v námitkách uplatnit nezapsané ochranné známky a jiná označení chráněná na úrovni členských států užívaná v obchodním styku jako „obchodní identifikační znaky“, jejichž význam není pouze místní, za předpokladu, že tato práva poskytují svým majitelům právo zakázat užívání pozdější ochranné známky. Ustanovení čl. 8 odst. 4 CTMR výslovně ani vyčerpávajícím způsobem nevypočítává konkrétní práva, která lze podle tohoto ustanovení uplatnit, spíše uvádí široké spektrum práv, jež mohou sloužit jako podklad námitek proti přihlášce CTM. Ustanovení čl. 8 odst. 4 CTMR lze tedy považovat za „univerzální ustanovení“ pro námitky založené na nezapsaných ochranných známkách a jiných označeních užívaných v obchodním styku. Nicméně široký rámec starších práv, o která se lze opírat v námitkových řízeních podle čl. 8 odst. 4 CTMR, podléhá řadě restriktivních podmínek; tato práva musí poskytovat majiteli nárok uplatňovat je, jejich význam nesmí být pouze místní, musí být chráněna národními právními předpisy, jimiž se řídí proti užívání pozdější ochranné známky, a musí být nabyta před přihláškou CTM podle zákona členského státu, kterým se uvedené označení řídí. Cílem požadavku, že „význam (těchto práv) nesmí být pouze místní“, je omezit počet potenciálních kolidujících nezapsaných práv, a zabránit tak riziku zhroucení nebo ochromení systému CTM v důsledku zaplavení poměrně bezvýznamnými kolidujícími právy. Požadavek na „národní ochranu“ se považuje za potřebný, jelikož nezapsaná národní práva nejsou snadno rozpoznatelná a jejich ochrana není harmonizována na úrovni EU. Rozsah ochrany starších označení tedy může vymezit pouze národní právo, kterým se řídí. Zatímco požadavky na „užívání v obchodním styku“ a na „užívání, jehož význam nesmí být pouze místní“, je třeba vykládat v souvislosti s právem EU (evropská norma), národní právo se použije při určování toho, zda je konkrétní právo uznáváno a chráněno podle národních právních předpisů, zda má jeho majitel nárok zakázat užívání pozdější ochranné známky a jaké podmínky je podle národního práva zapotřebí splnit, aby mohlo být právo úspěšně uplatňováno. V důsledku tohoto dualismu musí úřad uplatňovat jak příslušná ustanovení CTMR, tak národní právní předpisy, kterými se starší kolidující právo řídí. Vzhledem k dvoustupňovému průzkumu, který se má podle čl. 8 odst. 4 CTMR provádět, je toto ustanovení jako spojovací článek mezi právem EU a národním právem poněkud „hybridní“.


VERSION 1.0



3

Podmínky podle čl. 8 odst. 4 CTMR

Podmínkami pro úspěšné uplatnění čl. 8 odst. 4 CTMR jsou, že: a)

namítající musí být osobou oprávněnou k nezapsané ochranné známce nebo jinému označení užívanému v obchodním styku;

b)

význam užívání nesmí být pouze místní;

c)

k nabytí musí dojít před přihláškou CTM podle právních předpisů členského státu, kterým se uvedené označení řídí;

d)

existuje právo zakázat užívání pozdější ochranné známky podle práva členského státu, kterým se uvedené označení řídí.

3.1

Přímé právo poskytnuté namítajícímu

Právní systémy členských států EU stanoví různé prostředky, jak zabránit užívání pozdějších známek na základě starších označení užívaných v obchodním styku. Má-li však starší právo spadat do smyslu čl. 8 odst. 4 CTMR, musí být poskytnuto konkrétnímu majiteli nebo přesné třídě uživatelů, kteří k němu mají kvazivlastnické právo, v tom smyslu, že může vyloučit jiné subjekty či zabránit jiným subjektům označení nezákonně užívat. Je tomu tak proto, že čl. 8 odst. 4 CTMR je „relativním“ důvodem námitek a čl. 41 odst. 1 písm. c) CTMR stanoví, že námitky mohou vznést pouze majitelé starších známek nebo označení uvedených v čl. 8 odst. 4 CTMR a osoby, které jsou oprávněny uplatňovat tato práva podle příslušných národních právních předpisů. Jinými slovy, nárok vznést námitky ve smyslu čl. 8 odst. 4 CTMR mají pouze osoby, které při zahájení řízení mají subjektivní právo přímo uznávané zákonem. Například v některých členských státech lze zakázat užívání označení, vede-li k nekalým nebo klamavým obchodním praktikám. Jestliže starší právo v těchto případech postrádá jakoukoli „vlastnickou kvalitu“, nebude spadat pod čl. 8 odst. 4 CTMR. Nezáleží na tom, zda jsou tato označení chráněna proti klamavému nebo nekalému užívání podle předpisů upravujících ochranné známky, předpisy o nekalé hospodářské soutěži či jakéhokoli jiného souboru ustanovení. Příkladem v této souvislosti je německé nařízení, kterým se upravuje užívání zeměpisného označení Solingen pro konkrétní výrobky (příbory, nůžky, nože atd.). Tento zákon by nebyl řádným podkladem námitek podle čl. 8 odst. 4 CTMR, protože dotyčné označení postrádá jakoukoli vlastnickou kvalitu a jako takové je spíše veřejného charakteru. Starší právo

Č. věci

A. O. CUBA

R0051/2007-4

Neposkytují-li národní právní předpisy právnické osobě (ať již veřejné nebo soukromé) subjektivní právo, které jí umožňuje zakázat užívání pozdější ochranné známky, není splněn „vlastnický požadavek“. Senát shledal, že španělský zákon, který uvádí v účinnost dvoustrannou dohodu mezi Španělskem a Kubou o ochraně označení původu Cuba, k poskytnutí tohoto subjektivního práva nepostačuje (body 23–27).


VERSION 1.0


Práva podle čl. 8 odst. 4 nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR) Při posuzování vlastnictví označení užívaného v obchodním styku musí úřad konkrétně analyzovat, zda namítající nabyl práva k označení „v souladu s národním právem“ (rozsudek ze dne 18.01 ledna 2012, T-304/09, BASMALI).

3.2

Typy práv spadajících pod čl. 8 odst. 4 CTMR

3.2.1

Úvod

Při posuzování toho, jaký druh práv duševního vlastnictví lze podle čl. 8 odst. 4 CTMR uplatnit, a jaký ne, platí evropská norma. Rozdíl vyplývá ze systematiky CTMR a zejména z rozlišování mezi druhy starších označení, ze kterých mohou vycházet námitky podle čl. 8 odst. 4 CTMR, a typy dalších práv, jež mohou být podkladem pro prohlášení neplatnosti podle čl. 53 odst. 2 CTMR. Zatímco čl. 8 odst. 4 CTMR se týká označení („nezapsané ochranné známky nebo jiného označení“), čl. 53 odst. 2 CTMR uvádí širší soubor práv: a) právo na jméno, b) právo k vlastnímu portrétu, c) právo autorské a d) právo k průmyslovému vlastnictví. Ačkoli tedy označení, kterých se týká čl. 8 odst. 4 CTMR, spadají do široké kategorie „práv k průmyslovému vlastnictví“, ne všechna práva k průmyslovému vlastnictví jsou „označení“ pro účely čl. 8 odst. 4 CTMR. Protože toto rozlišení je obsaženo v CTMR, zatřídění práva podle příslušných národních právních předpisů není rozhodující a nemá význam, zda národní právo, kterým se příslušné označení nebo právo k průmyslovému vlastnictví řídí, upravuje oba typy práv v jednom zákoně. Typy práv spadajících pod čl. 8 odst. 4 CTMR: • •

„nezapsané ochranné známky“ a „jiná označení užívaná v obchodním styku“, která zahrnují: ○

obchodní identifikátory, jako: — — — — —

○

obchodní názvy, názvy společností, názvy zařízení, názvy publikací nebo podobných děl, názvy domén,

zeměpisná označení.

Většina národních obchodních identifikátorů, které spadají do kategorie starších práv ve smyslu čl. 8 odst. 4 CTMR, budou nezapsaná označení. Skutečnost, že označení je také zapsáno v souladu s požadavky příslušných národních právních předpisů, však nebrání tomu, aby bylo možné je uplatnit podle čl. 8 odst. 4 CTMR.

3.2.2

Nezapsané ochranné známky

Nezapsané ochranné známky založené na užívání existují v řadě členských států 1 1

Benelux, Kypr, Chorvatsko, Estonsko, Francie, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Španělsko nezapsané ochranné známky nechrání (nejsou-li v některých jurisdikcích považovány za obecně známé ve smyslu článku 6bis Pařížské úmluvy).


VERSION 1.0


Práva podle čl. 8 odst. 4 nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR) (přehled je uveden v tabulce na konci dokumentu); jedná se o označení, která označují obchodní původ výrobku nebo služby. Jsou to tedy označení, která fungují jako ochranná známka. Pravidla a podmínky, kterými se řídí nabytí práv podle příslušných národních právních předpisů, se liší od prostého užívání po užívání, jež získalo dobré jméno. Ani rozsah jejich ochrany není jednotný, ačkoli se obecně docela podobá rozsahu ochrany podle ustanovení CTMR, která se týkají zapsaných ochranných známek. Existence těchto práv v členských státech se promítá do čl. 8 odst. 4 CTMR, který majitelům nezapsaných známek poskytuje možnost zabránit zápisu přihlášky CTM, pokud by podle příslušných národních právních předpisů uspěli se zákazem užití uvedené přihlášky CTM, když prokážou splnění podmínek stanovených národními předpisy pro zákaz užívání pozdější CTM i ostatních podmínek čl. 8 odst. 4 CTMR. Příklad: Věc R 1529/2010-1, Gladiator, kde byla uplatněna nezapsaná ochranná známka v České republice.

3.2.3

Jiné obchodní identifikátory

„Jiná označení užívaná v obchodním styku“ je široká kategorie, jejíž výčet není v čl. 8 odst. 4 CTMR uveden. Mají-li tato označení spadat do rozsahu působnosti čl. 8 odst. 4 CTMR, musí mít identifikační funkci, tzn., že musí v prvé řadě sloužit k označení podniku (obchodní identifikátory) nebo zeměpisného původu (zeměpisná označení) v obchodním styku. Ustanovení čl. 8 odst. 4 CTMR se nevztahují na jiné typy práv duševního vlastnictví, která nejsou „obchodními označeními“, jako jsou patenty, autorská práva nebo práva k průmyslovým vzorům, jež nemají v prvé řadě identifikační funkci, ale chrání technické či umělecké počiny nebo „vzhled“ něčeho. Níže je uvedeno několik příkladů věcí, které se zabývaly tím, zda je právo „označením“ pro účely čl. 8 odst. 4 CTMR. Starší právo

Č. věci

JOSE PADILLA (autorské právo)

T-255/08

Soudní dvůr shledal, že autorská práva nemohou představovat „označení užívané v obchodním styku” ve smyslu čl. 8 odst. 4 CTMR. Ze systematiky článku 53 CTMR totiž vyplývá, že autorské právo není takovýmto označením. Uvedený článek 53 ve svém odst. 1 písm. c) CTMR stanoví, že se ochranná známka Společenství prohlásí za neplatnou, pokud existuje starší právo uvedené v čl. 8 odst. 4 tohoto nařízení a jsou splněny podmínky stanovené v tomto odstavci. Odstavec 2 písm. c) téhož článku CTMR stanoví, že ochranná známka Společenství se rovněž prohlásí za neplatnou, může-li být její užívání zakázáno na základě „jiného“ staršího práva, zejména práva autorského. Z toho plyne, že autorské právo nenáleží ke starším právům podle čl. 8 odst. 4 CTMR. Starší právo

Č. věci

Dr. No (autorské právo)

T-435/05

Krom toho z čl. 8 odst. 4 ve spojení s čl. 53 odst. 2 CTMR vyplývá, že ochrany stanovené autorským právem se nelze dovolávat v rámci námitkového řízení, ale pouze v rámci řízení o prohlášení neplatnosti dotčené ochranné známky Společenství (bod 41).


VERSION 1.0


Práva podle čl. 8 odst. 4 nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR) Č. věci

Starší práva

B 1 530 875 a ((průmyslové) vzory Společenství) (Průmyslové) vzory jsou formou duševního vlastnictví, která se týká ozdobných nebo estetických aspektů vzhledu výrobku. (Průmyslové) vzory se považují za výsledek tvůrčí činnosti, který je třeba chránit před neoprávněným kopírováním nebo napodobováním třetími stranami s cílem zajistit přiměřenou návratnost investic. Jsou chráněny jako duševní vlastnictví, ale nejsou obchodními identifikátory ani obchodními označeními. (Průmyslové) vzory tedy nejsou způsobilé jako označení užívaná v obchodním styku pro účely čl. 8 odst. 4 CTMR.

3.2.3.1 Obchodní názvy Obchodní názvy jsou názvy užívané k označení podniků na rozdíl od ochranných známek, které označují výrobky nebo služby vyráběné či uváděné na trh konkrétním podnikem. Obchodní názvy nejsou nutně totožné s názvem společnosti nebo obchodním názvem zapsaným v obchodním či podobném rejstříku, jelikož obchodní názvy mohou zahrnovat jiné nezapsané názvy jako označení, které označuje a odlišuje určité zařízení. Obchodní názvy jsou chráněny jako výlučná práva ve všech členských státech. Podle článku 8 Pařížské úmluvy požívají obchodní názvy ochrany, aniž by bylo nutné je zapsat. Vyžadují-li národní právní předpisy zápis národních obchodních názvů, příslušné ustanovení vzhledem k článku 8 Pařížské úmluvy neplatí pro obchodní názvy vlastněné státním příslušníkem jiné smluvní strany Pařížské úmluvy. To platí také pro státní příslušníky smluvních stran Dohody WTO. Pokud jde o uplatňování čl. 8 odst. 4 CTMR u obchodních názvů, v případech, kdy je obchodní název uplatňován na základě zákona jednoho z členských států, kde je podmínkou vymáhání práv k obchodnímu názvu zápis, bude úřad tento požadavek uplatňovat, bude-li namítající státním příslušníkem téhož členského státu, ale ve všech ostatních případech jej uplatňovat nebude, neboť by šlo o porušení ustanovení článku 8 Pařížské úmluvy. Příklady: Věc R 1714/2010-4, kde byl uplatňován španělský obchodní název JAMON DE HUELVA. 3.2.3.2 Názvy společností Název společnosti je úřední označení podniku, ve většině případů zapsané v příslušném národním obchodním rejstříku. Ustanovení čl. 8 odst. 4 CTMR vyžadují prokázat skutečné užívání, i když národní právo poskytuje majiteli tohoto názvu právo zakázat užívání pozdější ochranné známky na základě samotného zápisu. Je-li však podle národního práva nezbytným Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem, část C, Námitky FINAL

VERSION 1.0


Práva podle čl. 8 odst. 4 nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR) předpokladem ochrany zápis, musí být také prokázán. Jinak by neexistovalo žádné národní právo, jež by osoba, která námitky vznesla, mohla uplatnit. Příklady: Rozsudek ze dne 14.09.2011, T-485/07, O-live(obrazová ochranná známka), kde byl uplatňován španělský obchodní název OLIVE LINE, a věc R 0021/2011-1, kde byl uplatňován francouzský název společnosti MARIONNAUD PERFUMERIES. 3.2.3.3 Názvy domén Název domény je kombinace typografických znaků, která odpovídá jedné nebo několika číselným IP adresám používaným k označení konkrétní internetové stránky či skupině internetových stránek. Jako takový funguje název domény jako „adresa“, která odkazuje na konkrétní umístění na internetu (oami.europa.eu) nebo na adresu elektronické pošty (@oami.europa.eu). Názvy domén jsou zapsány u organizací nebo obchodních subjektů nazývaných „správci názvů domén“. Ačkoli název domény je jedinečný a může být cenným obchodním majetkem, zápis názvu domény sám o sobě není právem duševního vlastnictví. Těmito zápisy nevzniká žádná forma výlučného práva. Místo toho se „zápisem“ v této souvislosti rozumí smluvní dohoda mezi držitelem názvu domény a správcem názvů domén. Práva, která mohou být podkladem námitek podle čl. 8 odst. 4 CTMR, však mohou vzniknout užíváním názvu domény. K tomu může dojít, jestliže užívání názvu domény znamená, že název je podle použitelných národních právních předpisů chráněn jako nezapsaná ochranná známka nebo obchodní identifikátor. Příklady: Věc R 0275/2011-1, kde byla uplatňována práva na základě užívání německého názvu domény lucky-pet.de, a věc B 1 719 379, kde byla uplatňována práva založená na užívání francouzského názvu domény Helloresto.fr. 3.2.3.4 Názvy děl Názvy časopisů a jiných publikací nebo názvy podobných kategorií děl, jako jsou filmy, televizní seriály atd., spadají pod čl. 8 odst. 4 CTMR, pouze jsou-li podle použitelných národních právních předpisů chráněny jako obchodní identifikátory. Skutečnost, že proti pozdější ochranné známce lze podle příslušných národních právních předpisů uplatnit autorské právo k názvu díla, nemá pro účely čl. 8 odst. 4 CTMR význam. Jak je uvedeno výše, i když právo k autorskému právu lze použít k prohlášení CTM za neplatnou podle čl. 53 odst. 2 CTMR, do rozsahu působnosti čl. 8 odst. 4 CTMR spadá, pouze má-li název „identifikační“ funkci a slouží-li jako obchodní identifikátor. Mají-li být tedy tato práva uplatněna v souvislosti s námitkovým řízením podle čl. 8 odst. 4 CTMR, musí národní právo předpokládat ochranu, která je nezávislá na ochraně uznávané autorským právem (rozsudek ze dne 30.06.2009, T-435/05, Dr. No, body 41–43). Jako u všech práv podle čl. 8 odst. 4 musí být název užíván v obchodním styku. To bude obvykle vyžadovat, aby dílo, ke kterému se název váže, bylo uvedeno na trh. Váže-li se název k službě (například k televiznímu pořadu), musí být tato služba poskytnuta. Budou však existovat případy, kdy ke vzniku práv může postačovat reklama před užíváním a kdy tato reklama bude představovat „užívání“ ve smyslu čl. 8 Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem, část C, Námitky FINAL

VERSION 1.0


Práva podle čl. 8 odst. 4 nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR) odst. 4 CTMR. Ve všech případech musí být název užíván jako údaj o obchodním původu dotyčných výrobků a služeb. Je-li název užíván pouze k označení uměleckého původu díla, toto užívání nespadá do rozsahu působnosti čl. 8 odst. 4 CTMR (rozsudek ze dne 30.06.2009, T-435/05, Dr. No, body 25–31). Příklad: Věc R 0181/2011-1, kde byl uplatňován název časopisu ART.

3.2.4

Zeměpisná označení

Zeměpisná označení se užívají k označení původu výrobků z konkrétního regionu nebo místa. Pro obecný přehled zeměpisných označení viz metodické pokyny, část B, Průzkum, oddíl 4, Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu a Kolektivní ochranné známky, bod 2.09 týkající se čl. 7 odst. 1 písm. j) CTMR a bod 2.10 týkající se čl. 7 odst. 1 písm. k) CTMR. V závislosti na kontextu, jak je popsáno níže, může výraz „chráněné zeměpisné označení“ (dále jen „CHZO“) zahrnovat výrazy „označení původu“ a rovnocenné výrazy a v této kapitole je používán k odkazování na CHZO obecně. CHZO jsou v EU chráněna různými způsoby (národní právo, právo EU, mezinárodní dohody) a vztahují se na různé oblasti výrobků (například na potraviny nebo řemeslně vyrobené předměty). Tento oddíl určuje typy CHZO, která mohou sloužit jako právoplatný podklad námitek podle čl. 8 odst. 4 CTMR. 3.2.4.1 Starší práva odvozená z právních předpisů EU Na úrovni EU existuje ochrana CHZO pro tyto kategorie výrobků: 1.

některé potraviny a některé nepotravinářské zemědělské produkty (podle nařízení č. 1151/20122, dále jen „nařízení o potravinách“);

2.

vína a šumivá vína (podle nařízení č. 1308/2013 3, dále jen „nařízení o vínech“) a

3.

lihoviny (podle nařízení č. 110/2008 4, dále jen „nařízení o lihovinách“).

Charakter dotčených označení je v podstatě stejný, byť přesná definice výrazů se v jednotlivých právních předpisech liší. Starší práva, která jsou zapsaná nebo přihlášená jako CHZO podle výše uvedených nařízení (jež mohou dokonce zahrnovat CHZO z třetích zemí), mohou představovat „označení užívané v obchodním styku“ podle čl. 8 odst. 4 CTMR a mohou být platným podkladem námitek, pokud majiteli umožňují zabránit užívání pozdější známky. Jejich schopnost zabránit užívání upravují příslušná ustanovení nařízení citovaných výše (článek 13 nařízení o potravinách, čl. 103 odst. 2 nařízení o vínech a článek 16 nařízení o lihovinách). Nahrazené a zrušené nařízení č. 510/2006, které nahradilo a zrušilo nařízení č. 2081/92. Nahrazené a zrušené nařízení č. 1234/2007, které kodifikací prostřednictvím nařízení č. 491/2009 začlenilo nařízení č. 479/2008, jež bylo zároveň zrušeno. 4 Nahrazené a zrušené nařízení č. 1576/89. 2 3


VERSION 1.0


Práva podle čl. 8 odst. 4 nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR) V této souvislosti je důležité rozlišovat uvedená ustanovení, která brání užívání, od ustanovení, jež brání zápisu 5 ochranné známky a jež nejsou podkladem námitek podle čl. 8 odst. 4 CTMR. Za účelem odůvodnění svého práva musí namítající poskytnout úřadu potřebné skutečnosti a důkazy týkající se existence takového práva. Pouhý výpis z příslušných internetových databází EU (DOOR, E-Bacchus nebo E-Spirit-Drinks) či v případě lihovin výňatek z přílohy III nařízení o lihovinách nestačí, jelikož neobsahují dostatečné údaje k určení všech příslušných náležitostí staršího práva (např. nárok namítajícího nebo výrobky chráněné CHZO). Namítající musí úřadu v každém případě poskytnout opisy zveřejnění a zápisu CHZO v Úředním věstníku, a pokud tyto dokumenty neobsahují dostatečné informace o nároku namítajícího, další doklady, jež dokazují jeho nárok vznést námitky jako majitel nebo osoba, která je oprávněna uplatňovat toto právo podle příslušných národních právních předpisů (čl. 41 odst. 1 písm. c) CTMR a pravidlo 19 odst. 2 prováděcích nařízení o ochranné známce Společenství (dále jen „CTMIR“)). V této souvislosti viz rozhodnutí ze dne 17.10.2013, R1825/2012-4, Dresdner StriezelGlühwein / Desdner Stollen, bod 37. Systém EU týkající se ochrany CHZO potravin, vín a lihovin je vyčerpávající a nahrazuje vnitrostátní ochranu uvedených výrobků. To vyplývá ze zjištění Soudního dvora v rozsudku ze dne 08.09.2009, C-478/07, Budějovický Budvar, body 95–129. Zde Soudní dvůr shledal, že cílem nařízení č. 510/2006 (předchůdce současného nařízení o potravinách) je stanovit jednotný a výlučný systém ochrany CHZO zemědělských výrobků a potravin, který nahrazuje národní zákony týkajících se příslušných výrobků 6. Ačkoli se Soudní dvůr konkrétně nevyslovil k vyčerpávajícímu charakteru nařízení o vínech a o lihovinách, musí platit táž zásada, protože obsahují ustanovení věcně podobná nařízení o potravinách a mají ve vztahu k příslušným výrobkům tentýž účel. 3.2.4.2 Starší práva odvozená ze zákonů členských států Některá CHZO odvozená ze zákonů členských států mohou být podkladem námitek podle čl. 8 odst. 4 CTMR. Nicméně z důvodů uvedených výše v oblastech potravin, vín a lihovin je ochrana na úrovni EU vyčerpávající, což znamená, že námitky podle čl. 8 odst. 4 CTMR v těchto oblastech nemohou vycházet z národních práv. Je tomu tak proto, že systém ochrany EU, který zahrnuje výše uvedená nařízení, má přednost před národní ochranou CHZO potravin, vín a lihovin a nahrazuje ji. CHZO pro některé potraviny 7 a některé nepotravinářské zemědělské výrobky 8 (stanovené v příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie – SFEU – a v příloze I nařízení o potravinách), vína a výrobky z révy vinné 9 (stanovené v příloze VII části 2

Článek 14 nařízení o potravinách, článek 102 nařízení o vínech a článek 23 nařízení o lihovinách. Pro další informace viz metodické pokyny, část B, Průzkum, oddíl 4, Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu a Kolektivní ochranné známky, bod 2.09 týkající se čl. 7 odst. 1 písm. j) CTMR a bod 2.10 týkající se čl. 7 odst. 1 písm. k) CTMR. 7 Např. maso, sýr, sladké pečivo, jedlé oleje, zelenina, ovoce, nápoje vyrobené z rostlinných výtažků, ocet (včetně vinného octa), nezpracovaný tabák, pivo, cukrovinky. 8 Např. vlna, kůže, vonné silice. 9 Např. víno, šumivé víno, likérové víno, vinný mošt, nikoli však vinný ocet. 5 6


VERSION 1.0


Práva podle čl. 8 odst. 4 nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR) nařízení o vínech) a lihoviny 10 (stanovené v příloze II nařízení o lihovinách), která jsou chráněna podle národních zákonů, tedy nejsou řádným důvodem pro vznesení námitek podle čl. 8 odst. 4 CTMR. U uvedených výrobků namítající musí při vznesení námitek uplatnit příslušné právní předpisy EU. Nicméně pokud pro kategorii výrobků (např. řemeslně vyrobené předměty) neexistuje jednotná ochrana EU, mohou být CHZO chráněná podle národních zákonů podkladem námitek podle čl. 8 odst. 4 CTMR (třeba ČESKÝ PORCELÁN / FINE BOHEMIAN CHINA pro křišťálové zboží). 3.2.4.3 Starší práva odvozená z mezinárodních dohod Mají-li být námitky podle čl. 8 odst. 4 CTMR na základě práva odvozeného z jakékoli mezinárodní dohody úspěšné, musí být ustanovení podle mezinárodní dohody přímo použitelná a musí majiteli CHZO umožňovat podniknout přímá právní opatření s cílem zakázat užívání pozdější ochranné známky. Co se týče poslední podmínky, mezinárodní dohody nemají vždy přímý účinek. To závisí na charakteristice samotné dohody a na tom, jak je v příslušné jurisdikci vykládána. Úřad se například domnívá, že přímý účinek nemají ustanovení Lisabonské dohody (zejména články 3 a 8). Jak výslovně uvádí článek 8 Lisabonské dohody, určit, jaký typ právních kroků lze provádět, rozsah jejich působnosti a to, zda tyto právní kroky umožňují majiteli označení původu zakázat užívání pozdější ochranné známky, musí příslušné národní právní předpisy. Proto musí být v těchto případech uvedeny nutné národní právní předpisy, jelikož se jedná o nezbytnou složku, aby mohl namítající prokázat, že dotyčné CHZO může zabránit užívání pozdější známky a že namítající je podle právních předpisů, jímž se uvedené právo řídí, oprávněna toto právo uplatňovat. Mezinárodní dohody uzavřené EU CHZO odvozená z dohod mezi EU a třetími zeměmi lze uplatnit podle čl. 8 odst. 4 CTMR, udělují-li ustanovení těchto dohod CHZO konkrétní oprávněné osobě nebo přesné třídě uživatelů, kteří mají přímý nárok 11. Mezinárodní dohody uzavřené členskými státy včetně Lisabonské dohody 12 Z důvodů uvedených v bodě 3.2.4.2 výše nelze uplatnit CHZO chráněná podle mezinárodní dohody uzavřené členskými státy (buď mezi členskými státy, nebo s třetími zeměmi) jakožto starší právo podle čl. 8 odst. 4 CTMR, zasahuje-li do vyčerpávajícího charakteru práva EU v příslušných oblastech (v současnosti potraviny, vína a lihoviny). Ve věci C-478/07, Budějovický Budvar, se Soudní dvůr zabýval vyčerpávajícím charakterem práva EU v souvislosti s CHZO pocházejícími z členských států. Podle výkladu úřadu toto pravidlo tím spíše platí pro CHZO z třetích zemí v příslušných 10

Např. obilný destilát, vinný destilát, ovocný destilát, brandy, likéry, whisky, gin. CHZO z třetích zemí lze také zapsat na úrovni EU podle nařízení o potravinách, o vínech a o lihovinách. 12 Některé členské státy (Bulharsko, Česká republika, Francie, Maďarsko, Itálie, Portugalsko a Slovensko) jsou smluvními stranami Lisabonské dohody o ochraně označení původu a jejich mezinárodního zápisu z roku 1958 (revidované ve Stockholmu v roce 1967 a změněné dne 28.09.1979). Evropská unie signatářem Lisabonské dohody není. 11


VERSION 1.0


Práva podle čl. 8 odst. 4 nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR) oblastech výrobků, která požívají ochrany na území členského státu na základě mezinárodní dohody uzavřené mezi uvedeným členským státem a zemí mimo EU 13. To platí rovněž pro Lisabonskou dohodu. Lisabonská dohoda vytváří systém mezinárodního zápisu a ochrany pro „označení původu“ (čl. 2 odst. 1). Definice „označení původu“ pro potraviny a nápoje podle této dohody se v podstatě rovná definici „označení původu“ 14 podle nařízení EU. Označení původu chráněná v členském státě na základě Lisabonské dohody tedy nemohou být podkladem námitek podle čl. 8 odst. 4 CTMR. Existují jedině tyto výjimky: •

Mezinárodní dohody, které upravují CHZO, jež se netýkají potravin, vín nebo lihovin.

•

Mezinárodní dohody uzavřené s třetími zeměmi členským státem před jeho přistoupením k EU. Je tomu tak proto, že musí být dodržovány závazky vyplývající z mezinárodní dohody uzavřené členským státem před jeho přistoupením k EU. Členské státy však mají povinnost učinit všechny vhodné kroky k odstranění neslučitelností mezi smlouvou uzavřenou před přistoupením členského státu a Smlouvou (viz výklad článku 307 Smlouvy o založení Evropského společenství, nyní článku 351 SFEU, v rozsudku Soudního dvora ze dne 18.11.2003, C-216/01, Budějovický Budvar, body 168–172).

•

Mezinárodní dohody uzavřené s třetí zemí členským státem po jeho přistoupení k EU, ale před vstupem v platnost jednotného systému ochrany EU v uvedených oblastech výrobků.

Jelikož jsou členské státy povinny odstranit neslučitelnosti s právem EU, bude úřad uplatňovat poslední dvě výjimky (jež se výlučně týkají CHZO z třetích zemí v oblasti potravin, vín nebo lihovin), pouze pokud namítající výslovně odkáže na výjimku a podloží ji souvislou argumentací a příslušnými důkazy (zejména pokud jde o datum vstupu citované mezinárodní dohody v platnost v členském státě EU, kde je uplatňována ochrana, a o její trvající platnost). Obecná tvrzení namítajícího (například pouhé citování příslušné mezinárodní dohody), nebudou úřadu sama o sobě postačovat k tomu, aby se domníval, že platí jedna z posledních dvou výjimek. 3.2.4.4. Rozsah ochrany CHZO Schopnost CHZO zabránit užívání upravují příslušná ustanovení nařízení EU (článek 13 nařízení o potravinách, čl. 103 odst. 2 nařízení o vínech a článek 16 nařízení o lihovinách). V této souvislosti je důležité rozlišovat uvedená ustanovení, která brání užívání, od ustanovení, jež brání zápisu15 ochranné známky a jež nejsou podkladem námitek podle čl. 8 odst. 4 CTMR 16. Podle čl. 8 odst. 4 CTMR lze

13

Jejíž smluvní stranou není EU. Tento výraz je vymezen a vysvětlen v metodických pokynech, části B, Průzkumu, oddíle 4, Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu a Kolektivní ochranné známky, bodě 2.09 týkajícím se čl. 7 odst. 1 písm. j) CTMR a bodě 2.10 týkajícím se čl. 7 odst. 1 písm. k) CTMR. 15 Článek 14 nařízení o potravinách, článek 102 nařízení o vínech a článek 23 nařízení o lihovinách. 16 V tomto smyslu viz bod 78 rozsudku ze dne 12.06.2007 ve spojených věcech T-60/04 až 64/04, Budějovický Budvar. 14


VERSION 1.0


Práva podle čl. 8 odst. 4 nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR) tedy CHZO uplatnit, jsou-li splněny podmínky stanovené v ustanoveních bránících užívání, a to: •

• •

Napadenou přihlášku CTM výlučně tvoří celé CHZO či doplňuje slova nebo obrazové prvky (přímé či nepřímé použití) u srovnatelných výrobků nebo i u nesrovnatelných výrobků, pokud CHZO zneužívá dobré jméno chráněného názvu 17. Napadená přihláška CTM obsahuje nebo ji tvoří napodobení či připomenutí CHZO 18. Jiné klamavé údaje a praktiky 19.

Podrobné informace o rozsahu ochrany CHZO chráněných podle právních předpisů EU jsou uvedeny v metodických pokynech, části B, Průzkum, oddíle 4, Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu a Kolektivní ochranné známky, bodě 2.09 týkajícím se čl. 7 odst. 1 písm. j) CTMR a bodě 2.10 týkajícím se čl. 7 odst. 1 písm. k) CTMR (např. definice přímého použití, srovnatelných výrobků nebo připomenutí). Ustanovení nařízení EU, která brání užívání, upravují situace, kdy lze uplatnit CHZO u výrobků nebo služeb, jež v rámci průzkumu absolutních důvodů z moci úřední nutně nespadají mezi problematické výrobky a služby v závislosti na příslušných ustanoveních odpovídajících předpisů EU. Například podle čl. 13 odst. 1 písm. a) nařízení o potravinách, čl. 103 odst. 2 písm. a) bodu ii) nařízení o vínech a čl. 16 písm. a) nařízení o lihovinách lze CHZO s dobrým jménem uplatnit u výrobků a služeb, které by z moci úřední nebyly nepřijatelné z absolutních důvodů. Rozsah ochrany CHZO chráněných podle jiných předpisů než podle nařízení EU uvedených výše závisí na příslušných ustanoveních. Nicméně ani podle právních předpisů EU, ani podle národních právních předpisů nemůže jít rozsah ochrany CHZO nad rámec toho, co je nutné k zajištění funkce CHZO, přičemž dotyčnou funkcí je označovat konkrétní zeměpisný původ a s ním spojené zvláštní vlastnosti výrobků. Na rozdíl od jiných označení se CHZO neužívají k označení obchodního původu výrobků a nedovolují žádnou ochranu v tomto ohledu. Proto pokud je specifikace přihlášky CTM omezena na výrobky ve shodě se specifikací příslušného chráněného CHZO, je v souvislosti s uvedenými výrobky zajištěna funkce dotyčného CHZO, protože se přihláška CTM vztahuje pouze na výrobky konkrétního zeměpisného původu se zvláštními vlastnostmi, které jsou s ním spojené. Námitky proti přihlášce CTM, která byla řádně omezena, tedy neuspějí. V této souvislosti viz čl. 12 odst. 1 nařízení o potravinách nebo čl. 103 odst. 1 nařízení o vínech. Je-li uplatněno CHZO podle čl. 8 odst. 4 CTMR, musí namítající jako u všech ostatních označení podle tohoto článku prokázat, že označení je užíváno v obchodním styku, jehož význam není pouze místní. Užívání musí být v souladu se základní funkcí takového označení, tedy zaručit spotřebitelům zeměpisný původ výrobků a jejich specifické vlastnosti, ale musí být také prokázáno, že označení bylo užíváno v obchodním styku, tj. jako rozlišovací prvek, který slouží k identifikaci Ustanovení čl. 13 odst. 1 písm. a) nařízení o potravinách, čl. 103 odst. 2 písm. a) nařízení o vínech a čl. 16 odst. 1 písm. a) nařízení o lihovinách. 18 Ustanovení čl. 13 odst. 1 písm. b) nařízení o potravinách, čl. 103 odst. 2 písm. b) nařízení o vínech a čl. 16 odst. 1 písm. b) nařízení o lihovinách. 19 Ustanovení čl. 13 odst. 1 písm. c) a d) nařízení o potravinách, čl. 103 odst. 2 písm. c) a d) nařízení o vínech a čl. 16 odst. 1 písm. c) a d) nařízení o lihovinách. 17


VERSION 1.0


Práva podle čl. 8 odst. 4 nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR) hospodářské činnosti vykonávané jeho majitelem (viz rozsudek ze dne 29.03.2011, C-96/09P, Anheuser-Busch v. Budějovický Budvar, body 147 a 149). Dokumenty, které zmiňují CHZO výlučně v neobchodních souvislostech, tedy pro účely čl. 8 odst. 4 CTMR nestačí.

3.3

Požadavky na užívání

Má-li být uplatnění čl. 8 odst. 4 CTMR v námitkovém řízení úspěšné, musí být starší práva užívána. V úvahu je nutné vzít dvě různé normy o požadavcích na užívání: • •

národní normu a evropskou normu.

Obě normy o požadavcích na užívání se však zřetelně překrývají. Nesmí na ně být nahlíženo samostatně, ale musí být posuzovány společně. To platí zejména pro „intenzitu užívání“ podle národní normy a „užívání v obchodním styku, jehož význam není pouze místní“, podle evropské normy.

3.3.1

Národní norma

Národní norma má význam, jelikož vymezuje rozsah ochrany starších práv, která často nejsou snadno rozpoznatelná, a to tím spíš, že jejich ochrana není harmonizována na úrovni EU (viz níže bod 3.4 o rozsahu ochrany). Tato norma určuje existenci národního práva a podmínky ochrany. U nezapsaných ochranných známek a obchodních identifikátorů, které nevyžadují zápis, představuje užívání jedinou věcnou premisu odůvodňující existenci práva, včetně zjištění začátku jeho existence. Národní norma také předepisuje intenzitu užívání podle příslušných národních právních předpisů, která se může pohybovat od pouhého prvního užití v obchodním styku po užívání vyžadující známost nebo dobré jméno. Například právo na nezapsanou ochrannou známku v Dánsku se nabývá pouhým zahájením jejího užívání na dánském území. V Německu se však nezapsaná ochranná známka nabývá užíváním, které vedlo k uznání relevantní veřejností za ochrannou známku (dále jen „Verkehrsgeltung“). Podle judikatury vyžadují označení s rozlišovací způsobilostí 20 až 25% známost, kdežto označení postrádající rozlišovací způsobilost musí být známé 50 % relevantní veřejnosti.

3.3.2

Evropská norma – užívání v obchodním styku, jehož význam není pouze místní

Existence starší nezapsané ochranné známky nebo jiného označení je podle čl. 8 odst. 4 CTMR dobrým důvodem k námitkám, jestliže označení splňuje mj. podmínku, že musí být užíváno v obchodním styku, jehož význam není pouze místní. Obě podmínky uvedené výše vyplývají ze samotného znění čl. 8 odst. 4 CTMR, a musí být tedy vykládány ve světle práva EU. Společným předmětem obou podmínek stanovených v čl. 8 odst. 4 CTMR je totiž omezit kolize mezi označeními tak, že se zabrání tomu, aby starší právo, které není dostatečně charakteristické, tj. vlivné Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem, část C, Námitky FINAL

VERSION 1.0


Práva podle čl. 8 odst. 4 nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR) a významné v obchodním styku, mohlo bránit zápisu nové ochranné známky Společenství. Taková možnost námitek musí být vyhrazena označením, která jsou skutečně přítomná na svých příslušných trzích (rozsudek ze dne 29.03.2011, C96/09 P, Anheuser-Busch v. Budějovický Budvar, bod 157). 3.3.2.1 Užívání v obchodním styku Prvním požadavkem podle čl. 8 odst. 4 CTMR je, že označení musí být užíváno v obchodním styku. Pojem „užívání v obchodním styku“ v souladu s čl. 8 odst. 4 CTMR není stejný jako „skutečné užívání“ v souladu s čl. 42 odst. 2 a 3 CTMR (rozsudek ze dne 30.09.2010, T-534/08, Granuflex, body 24–27). Cíle a podmínky související s důkazem o skutečném užívání zapsaných ochranných známek Společenství nebo národních ochranných známek se liší od cílů a podmínek souvisejících s důkazem o užívání označení v obchodním styku uvedeným v čl. 8 odst. 4 CTMR (rozsudek ze dne 09.07.2010, T-430/08, „Grain Millers“, bod 26, a rozsudek ze dne 29.03.2011, C96/09 P, Anheuser-Busch v. Budějovický Budvar, bod 143). Užívání tedy musí být vykládáno podle konkrétního typu dotyčného práva. Soudní dvůr rozhodl, že „užíváním označení v obchodním styku“ ve smyslu čl. 8 odst. 4 CTMR se rozumí užívání označení „v kontextu obchodní činnosti, jejímž cílem je hospodářská výhoda, a nikoli jako soukromé záležitosti“ (rozsudek ze dne 12.11.2002, C-206/01, Arsenal Football Club, bod 40, rozsudek ze dne 25.01.2007, C-48/05, Adam Opel, bod 18, a rozsudek ze dne 11.09.2007, C-17/06, Céline, bod 17). Soudní dvůr však také rozhodl, že bezplatné dodávky lze zohlednit za účelem ověření splnění podmínky užívání uplatňovaného staršího práva v obchodním styku, jelikož mohly být prováděny v kontextu obchodní činnosti, jejímž cílem je dosažení hospodářských výhod, a sice získání nových odbytišť (rozsudek ze dne 29.03.2011, C96/09 P, Anheuser-Busch v. Budějovický Budvar, bod 152). Co se týče doby užívání označení, musí oponent prokázat, že k užívání došlo před podáním přihlášky CTM nebo popřípadě přede dnem vzniku práva přednosti (viz rozsudek ze dne 29.03.2011, C-96/09 P, Anheuser-Busch v. Budějovický Budvar, body 166–168). Starší označení

Č. věci

BUD

C-96/09 P

Soudní dvůr se zabýval tím, zda užívání výlučně nebo převážně mezi podáním přihlášky k zápisu a jejím zveřejněním je dostatečné ke splnění požadavku na užívání. Jeden z účastníků tvrdil, že před podáním přihlášky CTM musí dojít pouze k nabytí práva, nikoli k jeho užívání. Soudní dvůr uplatnil totéž časové kritérium jako u nabytí práva a dospěl k závěru, že k užívání musí dojít před podáním přihlášky. Soudní dvůr se domníval, že s ohledem na značnou dobu, která může uplynout mezi podáním přihlášky a jejím zveřejněním, povinnost užívat označení v obchodním styku před podáním přihlášky zaručuje, že uváděné užívání dotčeného označení je skutečným užíváním, a nikoli jednáním, jehož účelem je pouze zabránit zápisu nové ochranné známky (body 166 až 168).

V případě nezapsaných označení musí být užívání do vznesení námitek nepřetržité a nepřerušované, neboť jinak není jisté, že práva na nezapsané označení nezanikla. V této souvislosti pravidlo 19 odst. 2 písm. d) prováděcího nařízení o ochranné známce Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem, část C, Námitky FINAL

VERSION 1.0


Práva podle čl. 8 odst. 4 nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR) Společenství (dále jen „CTMIR“), výslovně stanoví, že jsou-li námitky založeny na starším právu ve smyslu čl. 8 odst. 4 CTMR, předloží namítající, důkazy o jeho nabytí, pokračující existenci (zvýraznění doplněno) a rozsahu ochrany tohoto práva. Následuje příklad věci týkající se řízení o neplatnosti inter partes. Zdůvodnění a zjištění také platí pro námitky vzhledem k tomu, že čl. 8 odst. 4 CTMR lze uplatnit jak v námitkovém řízení, tak v řízení o neplatnosti. Starší označení

Č. věci

BAMBOLINA (nezapsaná známka v řadě členských států)

Rozhodnutí 3728 C o výmazu (potvrzeno rozhodnutím odvolacího senátu ve věci R 1822/2010-2 a rozsudkem ve věci T-581/11)

Z důkazů vyplývalo užívání nezapsané ochranné známky v obchodním styku po dobu tří let, která nezahrnovala poslední dva roky před datem podání návrhu na prohlášení neplatnosti. Zrušovací oddělení rozhodlo, že starší nezapsané označení, o které se návrh na prohlášení neplatnosti opírá, musí být užíváno v době podání návrhu. Protože u těchto označení představuje užívání věcný předpoklad, který odůvodňuje existenci práva, musí tentýž věcný předpoklad stále existovat a být prokázán k datu podání návrhu na prohlášení neplatnosti (body 25–28 rozhodnutí o výmazu). Senát zjištění zrušovacího oddělení potvrdil a dodal, že pravidlo 19 odst. 1 a odst. 2 písm. d) CTMIR stanoví, že jsou-li námitky založeny na čl. 8 odst. 4 CTMR, musí být ve lhůtě poskytnuté úřadem k předložení nebo doplnění skutečností, důkazů či argumentů na podporu námitek uvedeny mj. důkazy o „pokračující existenci“ daného práva. Neprokázání existence, platnosti a rozsahu ochrany starší známky nebo práva v uvedené lhůtě povede k zamítnutí námitek jako neodůvodněných (pravidlo 20 odst. 1 CTMIR). Podle názoru senátu platí tato pravidla mutatis mutandis (tj. přiměřeně) v řízení o prohlášení neplatnosti (bod 15 rozhodnutí odvolacího senátu).

Požadavek, aby bylo označení užíváno v obchodním styku, musí být, jak je uvedeno výše, vykládán ve světle práva EU. Je nutné jej odlišovat od požadavků stanovených podle použitelných národních zákonů, které mohou stanovit zvláštní požadavky, pokud jde o intenzitu užívání. Evropský požadavek na užívání předepsaný čl. 8 odst. 4 CTMR platí nezávisle na tom, zda národní právo povoluje zákaz pozdější ochranné známky na základě samotného zápisu označení, tj. bez jakéhokoli požadavku na užívání. Následuje příklad, kdy se namítající opíral o zápis obchodního názvu na národní úrovni, ale neprokázal, že označení je užíváno v obchodním styku: Starší označení

Č. věci

NACIONAL (portugalský název zařízení)

R 693/2011-2

Podle čl. 8 odst. 4 CTMR skutečnost, že namítající mohl v souladu s portugalským právem nabýt výlučná páva nepochybně vykonatelná proti pozdějším ochranným známkám na základě zápisu „názvu zařízení“, ji nezbavuje povinnosti prokázat, že dotyčné označení je užíváno v obchodním styku, jehož význam není pouze místní. Pouhá skutečnost, že označení je zapsáno v souladu s příslušnými portugalskými právními předpisy, sama o sobě k uplatnění čl. 8 odst. 4 CTMR nepostačuje (body 20–26).

V závislosti na použitelných národních právních předpisech může mít namítající, povinnost prokázat nejen to, že označení, o něž se opírá, je užíváno v obchodním styku (což je, jak bylo uvedeno, požadavek podle práva EU), ale také že je zapsáno u příslušných národních orgánů. Nestačilo by splnit evropský požadavek na „užívání v obchodním styku“, není-li splněn požadavek na zápis. Podle některých národních Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem, část C, Námitky FINAL

VERSION 1.0


Práva podle čl. 8 odst. 4 nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR) zákonů však lze uplatnit práva na název společnosti, je-li název společnosti užíván, před zápisem subjektu do obchodního rejstříku. Následuje příklad, kdy namítající uplatnil starší práva na název společnosti užívaný v obchodním styku v Německu, jenž v době podání napadené přihlášky CTM nebyl zapsán: Starší označení

Č. věci

Grain Millers GmbH & Co. KG (německý název společnosti)

T-430/08

Namítající uplatňoval podle čl. 8 odst. 4 CTMR název společnosti Grain Millers GmbH & Co. KG užívaný v obchodním styku v Německu pro „mouku, zejména pšeničnou mouku a žitnou mouku“. Namítající tedy uplatňoval název GmbH (Gesellschaft mit beschränkter Haftung, česky „společnost s ručením omezeným“). Přihlašovatel tvrdil, že podle čl. 11 odst. 1 německého zákona o společnostech s ručením omezeným (GmbH Gesetz) společnost s ručením omezeným před svým zápisem neexistuje a že namítající tedy nemá nárok opírat se na podporu svých námitek o obchodní název svého podniku, protože společnost byla zapsána až po podání napadené přihlášky CTM. Tribunál zaujal jiný názor a rozhodl, že podle judikatury německých soudů existuje právo na název podniku podle § 5 odst. 2 zákona Markengesetz od prvního užití v obchodním styku, aniž by bylo povinné ji zapsat (bod 36).

Označení je užíváno v obchodním styku, je-li užíváno v kontextu obchodní činnosti, jejímž cílem je hospodářská výhoda, a nikoli jako soukromá záležitost. Úřad tedy námitky zamítne, nebude-li uplatňované označení skutečně užíváno. Následují příklady, kdy namítající tento základní požadavek nesplnil: Starší označení

Č. věci

Octopussy (název filmu)

R 526/2008-4

Namítající jen předložila obecné informace, jež vysvětlily obsah filmu, jeho postavy, hrubá čísla, videonabídky na internetu a reklamy bez podrobností o příslušném trhu. Údaje týkající se obratu jsou rovněž nedostatečné, protože jsou příliš širokým a obecným odkazem na činnosti provozované namítajícím a neuvádějí oblast činnosti ani dotčená území. Ze stejného důvodu údaje z periodika týkající se příjmů ze vstupného na film nemají vliv na užívání označení v Německu. Ostatní články z tisku předložené namítajícím se týkají témat, jež neumožňují prokázat užívání označení v uvedených členských státech. Licenční dohody o reklamním prodeji nejsou důkazem o užívání označení jako názvu filmu. A konečně, pouhá skutečnost, že film byl celosvětově úspěšný, nemůže nahradit povinnost namítajícího předložit konkrétní důkazy v souvislosti s členskými státy, v nichž uplatňuje ochranu podle čl. 8 odst. 4 CTMR (bod 26). Starší označení

Č. věci

lucky-pet.de (německý název domény)

R 275/2011-1

Namítající uplatňoval podle čl. 8 odst. 4 CTMR název domény lucky-pet.de užívaný v obchodním styku v Německu pro „podložky pro zvířata; maloobchodní služby související s potřebami pro domácí zvířata“. Nebylo prokázáno, že význam užívání domény pro uplatňované výrobky a služby nebyl pouze místní. Poskytnuté faktury a katalog pouze uvádějí internetovou adresu www.lucky-pet.de. Nedokazují však, že internetová stránka www.lucky-pet.de je navštěvována, a pokud ano, v jaké míře. Žádný dokument ani neuváděl, ani neprokázal, kolik lidí internetovou stránku navštívilo a objednalo si výrobky elektronickou poštou (bod 31).


VERSION 1.0


Práva podle čl. 8 odst. 4 nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR) 3.3.2.2 Význam užívání Práva, která spadají pod čl. 8 odst. 4 CTMR, lze uplatnit, jen není-li význam jejich užívání pouze místní. Tento požadavek platí pro všechna práva v rozsahu působnosti čl. 8 odst. 4 CTMR, tj. jak pro nezapsané ochranné známky, tak pro jiné obchodní identifikátory. Majitelé práv, jejichž užívání má pouze místní význam, si podle článku 111 CTMR ponechají svá výlučná práva dle použitelných národních právních předpisů. Odpovědí na otázku, zda význam užívání nezapsaného označení není pouze místní, bude uplatnění jednotné evropské normy. Tribunál rozhodl, že význam označení užívaného k označení konkrétních obchodních činností musí být stanoven v souvislosti s identifikační funkcí uvedeného označení. Toto posouzení vyžaduje zohlednit zaprvé zeměpisný rozměr významu označení, to znamená území, na kterém je užíváno k označení hospodářské činnosti svého majitele, jak to vyplývá z doslovného výkladu čl. 8 odst. 4 CTMR. Zadruhé je třeba zohlednit hospodářský rozměr významu označení, který je posuzován s ohledem na dobu, po kterou plnilo svou funkci v obchodním styku a na intenzitu jeho užívání, s ohledem na okruh příjemců, mezi nimiž se dotčené označení stalo známým jakožto rozlišovací prvek, a sice spotřebitele, soutěžitele, případně dodavatele, nebo také s ohledem na šíření označení, například prostřednictvím reklamy nebo na internetu (rozsudek ze dne 24.03.2009 ve spojených věcech T-318/06 až T-321/06, GENERAL OPTICA, body 36–37, a rozsudek ze dne 30.09.2010, T-534/08, „GRANUflex“, bod 19). Soudní dvůr objasnil, že význam označení tedy nemůže záviset pouze na zeměpisném rozsahu jeho ochrany, protože kdyby tomu tak bylo, označení, u něhož není rozsah ochrany pouze místní, by pouze na základě této skutečnosti mohlo zabránit zápisu ochranné známky Společenství, a to i kdyby bylo užíváno v obchodním styku pouze okrajově. Označení musí být užíváno dostatečně významným způsobem v obchodním styku a mít zeměpisný rozsah, který není pouze místní, to znamená, že pokud lze považovat území ochrany tohoto označení za jiné než místní, k tomuto užívání dochází na podstatné části tohoto území (rozsudek ze dne 29.03.2011, C-96/09 P, Anheuser-Busch v. Budějovický Budvar, body 158–159). Nelze však předem abstraktně stanovit, která část území musí být použita k prokázání toho, že význam užívání označení není pouze místní. Význam označení tedy musí být posuzován in concreto podle okolností každého případu. Kritérium „nejen místního významu“ znamená tedy víc než jen zeměpisný průzkum. Musí být také vyhodnocen hospodářský dopad užívání označení. Je nutné posoudit tyto prvky, kterých se také musí týkat důkazy: a)

intenzitu užívání (prodej pod označením);

b)

délka užívání;

c)

rozšíření výrobků (místo, kde se nacházejí odběratelé);

d)

reklamu pod označením a sdělovací prostředky využívané k uvedené reklamě, včetně šíření reklamy.


VERSION 1.0


Práva podle čl. 8 odst. 4 nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR) V těchto příkladech bylo shledáno, že jak zeměpisný, tak hospodářský rozměr užívání označení tyto normy splňuje: Starší označení

Č. věci

GLADIATOR (nezapsaná ochranná známka v České republice)

R 1529/2010-1

Asi 230 faktur postačuje k závěru, že označení GLADIATOR je užíváno v obchodním styku pro „všechna terénní vozidla“. Jsou vystaveny klientům namítajícího v českých městech, jako Praha, Kraslice, Dolní Lánov, Pelhřimov, Opava, Božkov, Plzeň, a v mnoha jiných českých městech, jež pokrývají mnoho různých oblastí České republiky. Dále katalogy a časopisy 4X4 Style z roku 2007 jsou napsány česky a je velmi pravděpodobné, že jsou šířeny na různých místech v České republice. Zjištění, že označení je užíváno v obchodním styku, dokládají dokumenty, jako seznam distributorů, katalogy a časopisy (body 22–33). Starší označení

Č. věci

FORGE DE LAGUIOLE (francouzský název společnosti)

R 181/2007-1 (podáno odvolání T-453/11)

Název společnosti FORGE DE LAGUIOLE, který navrhovatel prohlášení neplatnosti přijal v roce 1994, je uveden ve všech poskytnutých dokumentech, zejména ve stanovách, ve výpisu z osvědčení o registraci podniku, na firemním hlavičkovém papíře, v cenících z roku 1998 a v korespondenci a fakturách z roku 1998 zaslaných příjemcům z celé Francie. Předložené dokumenty dokazují velmi rychlé rozšíření činností navrhovatele prohlášení neplatnosti a jeho prodejní sítě i jeho obrat z prodeje. Ze seznamu odběratelů za rok 2001 je zřejmé, že navrhovatel získal klientelu, která zahrnuje celé francouzské území. Toto zjištění také potvrzují předložené faktury vystavené odběratelům z celé Francie i z jiných evropských zemí. A konečně je prokázána skutečnost, že společnost je uvedena v řadě článků jak ve francouzském, tak v evropském a mezinárodním tisku (body 52–68). Starší označení

Č. věci

PORTO (portugalské označení původu)

Námitka B 998 510 (potvrzena odvolacím senátem ve věci R 1101/2009-2)

Předložené důkazy a množství a obsah právních předpisů, nařízení a osvědčení o zápisu naznačují, že označení Port wine bylo a je užíváno jako označení původu pro víno. Ze souhrnu důkazů je zřejmé, že význam označení původu není pouze místní, ale že má spíše mezinárodní dopad, jak dokládá jeho historie a jeho užívání jakožto nástroje k přilákání turistů. K propagaci označení původu dochází mj. prostřednictvím zařízení SOLAR DO VINHO DO PORTO v Lisabonu a Oportu i prostřednictvím PORT WINE ROUTE v regionu Douro. S ohledem na to úřad shledal, že namítající prokázal, že své označení původu užívá v obchodním styku, jehož význam není pouze místní.


VERSION 1.0


Práva podle čl. 8 odst. 4 nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR) Starší označení

Č. věci

BRADBURY (nezapsaná ochranná známka ve Spojeném království)

R 66/2008-2

Pokud jde o goodwill známky, odvolací senát rozhodl, že důkazy předložené namítajícím postačují k prokázání toho, že nezapsané označení BRADBURY má goodwill: 1) Z důkazních faktur vyplývá prodej sortimentu výrobků různým subjektům ve Spojeném království i v jiných zemích. 2) Částky uvedených faktur se pohybují od něco málo přes 100 GBP po několik tisíc liber šterlinků. Tyto důkazy dokazují prodej výrobků se starší nezapsanou známkou různým subjektům. 3) Prohlášení a průzkum trhu také dokazují, že se označení výrobků majitele práva těší u relevantní veřejnosti určitému stupni známosti. 4) Skutečnost, že je označení uvedeno v řadě katalogů a reklam a že se poprodejní servisní střediska nacházejí v různých velkých městech po celém Spojeném království, dokazuje, že ochrannou známku z hlediska zeměpisného rozšíření zaznamenala široká veřejnost (body 31–33). Starší označení

Č. věci

GOLDEN ELEPHANT fig. (nezapsaná ochranná známka ve Spojeném království)

T-303/08

Účastník opírající se o starší nezapsanou ochrannou známku rýži pod označením prodával neustále od roku 1988, to znamená během období osmi let přede dnem, kdy přihlašovatel podal přihlášku sporné ochranné známky Společenství. Množství prodané rýže, činící 42 až 84 tun za rok mezi roky 1988 až 1996, nelze považovat za zcela bezvýznamné. Pouhá skutečnost, že podíl účastníka na trhu byl velmi slabý s ohledem na celkovou výši dovozů rýže do Spojeného království, nestačí k tomu, aby se mělo za to, že prodeje rýže nedosahovaly prahové hodnoty de minimis (malého rozsahu). V tomto kontextu je třeba zdůraznit, že soudy Spojeného království se staví značně rezervovaně k tomu, aby rozhodly, že podnik může mít zákazníky, ale nikoli goodwill. I za předpokladu, že by tento goodwill musel být považován za slabý z důvodu omezeného množství prodejů, nelze jej v žádném případě považovat za neexistující (body 112–116).

Co se týče zeměpisného rozměru užívání označení, obecně má pouze místní význam jak území samotného města, byť velkého, tak regionální okres nebo provincie. Bude záviset na okolnostech věci (viz příklady níže). Předním rozsudkem v této souvislosti je rozsudek vynesený Tribunálem ve věci General optica, kde bylo užívání označení omezeno na konkrétní místo, a nestačilo tedy ke splnění předepsaných požadavků: Starší označení

Č. věci

Generalóptica (portugalský název zařízení)

Spojené věci T-318/06 až T-321/06

Z důkazů předložených namítajícím přitom nevyplývá, že význam označení uplatněného v projednávaném případě není pouze místní ve smyslu čl. 8 odst. 4 CTMR. Jak odvolací senát konstatoval v bodě 33 napadených rozhodnutí, z dokumentů předložených namítajícím vyplývá, že v okamžiku podání přihlášky prvních dvou ochranných známek Společenství k zápisu bylo předmětné označení užíváno téměř deset let pouze k označení podniku přístupné veřejnosti v portugalské lokalitě Vila Nova de Famalicão, která čítá 120 000 obyvatel. I přes svá vysvětlení na jednání přihlašovatelka nepředložila žádný důkaz umožňující osvědčit, že jej spotřebitelé znají, ani jeho obchodní vztahy mimo výše uvedenou lokalitu. Stejně tak přihlašovatelka neprokázala, že by vyvinula jakoukoli reklamní činnost za účelem zajištění prodejní podpory svého podniku mimo uvedené město. Je tedy třeba mít za to, že název podniku Generalóptica má význam striktně místní ve smyslu čl. 8 odst. 4 CTMR (bod 44).


VERSION 1.0



Č. věci

FORTRESS FORTRESS INVESTMENTS FORTRESS INVESTMENT GROUP (nezapsané ochranné známky ve Spojeném království)

R 354/2009-2

R 355/2009-2

Skutečnost, že se navrhovatel prohlášení neplatnosti zabýval pořizováním, zpětným pronájmem a správou celostátních majetkových portfolií významných institucí a společností ze Spojeného království, dokazuje, že význam užívání nebyl pouze místní. Skutečnost, že užívání je omezeno na Londýn, má význam v tom smyslu, že Londýn je sídlem téměř všech vládních institucí a orgánů a domovem City of London, jednoho z předních světových finančních středisek. Hospodářský rozměr významu označení byl významný, neboť přibližně od roku 2005 měl již navrhovatel prohlášení neplatnosti ve správě vlastní kapitál přesahující 1 miliardu USD. Dále je významná skupina příjemců, kterým je označení známé, neboť zahrnovala významné aktéry ve finanční oblasti a veřejné instituce Spojeného království. Také šíření označení bylo významné, viz pozornost, která mu byla věnována v národním a specializovaném tisku. Význam užívání v obchodním styku tedy nebyl pouze místní (body 49–51).

Názor, že uplatňované užívání označení v obchodním styku musí být prokázáno na území členských států, kde je požadována ochrana, není neslučitelný s užíváním označení v souvislosti s přeshraničními obchodními transakcemi: Starší označení

Č. věci

GRAIN MILLERS (německá název podniku)

T-430/08

Užívání názvu podniku v souvislosti s dovozem výrobků z jiného státu (v tomto případě se dokumenty o transakci uzavřené namítajícím týkají dovozu pšenice z Rumunska do Německa) je skutečně užíváním v kontextu obchodní činnosti, jejímž cílem je hospodářská výhoda, neboť dovoz a vývoz je běžnou každodenní činností podniku, jež se nutně týká alespoň dvou států (bod 41).

Následují příklady, kdy namítající neprokázal, že hospodářský rozměr užívání dotčeného označení postačuje ke splnění předepsaných zákonných požadavků: Starší označení

Č. věci

BRIGHTON (nezapsaná známka v několika členských státech)

R 408/2009-4

Graf prodeje poskytnutý namítajícím ukazuje, že prodejní činnosti v dotčených členských státech nebyly v průběhu času konzistentní, neboť v určitých letech zjevně nedošlo k žádnému prodeji a v jiných byly příjmy z prodeje skutečně velmi nízké. Z údajů o prodeji tedy vyplývá, že namítající nedokázal udržet intenzitu užívání označení po dobu tří po sobě následujících let. V uvedených případech je nepravděpodobné, že si veřejnost dokázala známku zapamatovat jako označení původu. Namítající nepředložil žádný důkaz týkající se reklamy na známky a jejich propagace, do níž v dotčených členských státech investovala, ani jiný materiál, ze kterého vyplývá, že se dotyčná označení zavedla na trhu v takovém rozsahu, že odůvodňují nabytí výlučných práv na nezapsané ochranné známky (body 12–21).


VERSION 1.0



Č. věci

R 242/2010-1 (řecká nezapsaná známka) Ačkoli dokumenty potvrzují zeměpisný rozsah ochranné známky v Řecku, důkazy týkající se časového rozsahu údajného užívání jsou zřetelně nedostatečné. Poslední datovaný dokument je z roku 1997, tj. sedm let před podáním napadené přihlášky. Nejnovější dokumenty, ve kterých je uvedena ochranná známka ESKIMO, jsou navíc faktury z let 1991 až 1994. Dokazují pouze prodej necelých 100 kusů za celé tyto čtyři roky, což nelze považovat za dostatečný důkaz o užívání známky jako obchodního identifikátoru namítajícím (body 27–28). Starší označení

Č. věci

Up Way Systems – Representaçoes Unipessoal LDA (portugalský název společnosti)

R 274/2012-5

Tři faktury určené společnostem v portugalském regionu Porto na celkovou částku 16 314 EUR nedokazují, že označení bylo užíváno v obchodním styku, vzhledem k cenové hladině stavebních materiálů a stavebních služeb obecně (body 20–23).

Označení uplatňované podle čl. 8 odst. 4 CTMR musí být užíváno v souladu se základní funkcí tohoto označení. To znamená, že pokud se namítající opírá o nezapsanou ochrannou známku, důkaz o užívání označení jakožto název společnosti by k odůvodnění staršího práva nepostačoval. Následuje příklad, kdy z důkazů vyplývá užívání označení, jehož funkce neodpovídá funkci uplatňovaného označení: Starší označení

Č. věci

JAMON DE HUELVA (španělský obchodní název)

R 1714/2010-4

Důkaz poskytnutý za účelem odůvodnění užívání označení Jamón de Huelva se téměř výlučně týká označení původu Jamón de Huelva. Označení původu se od obchodních názvů velmi liší, jelikož neoznačují konkrétní obchodní původ, ale jedná se o zeměpisná označení týkající se zemědělských nebo potravinářských výrobků, jejichž jakost či vlastnosti jsou převážně nebo výlučně dány zeměpisným prostředím, ve kterém jsou vyrobeny, zpracovány či upraveny. Námitky založené na užívání obchodního názvu Jamón de Huelva ve Španělsku musí být zamítnuty vzhledem ke skutečnosti, že poskytnutý důkaz se netýká tohoto právního pojetí a neurčuje konkrétní obchodní činnost, ale činnosti související s označením původu a s jeho dozorčí radou (body 34–37).

Požadavek, že označení musí být užíváno v obchodním styku v souladu se svou konkrétní hospodářskou funkcí, nevylučuje možnost, že jedno označení lze užívat k několika účelům. Je běžnou tržní praxí užívat názvy společností nebo obchodní názvy také jako ochranné známky, buď samotné, či společně s jinými identifikátory výrobků. Je tomu tak v případě užívání „domácí ochranné známky“, tj. označení, které se obvykle shoduje s názvem společnosti nebo obchodním názvem výrobce a které neoznačuje jen výrobek či službu jako takovou, ale také představuje přímou spojitost mezi jednou nebo více skupinami výrobků/služeb a konkrétním podnikem. Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem, část C, Námitky FINAL

VERSION 1.0



Proto v závislosti na konkrétních okolnostech věci může v případech, kdy se namítající opírá o nezapsanou ochrannou známku, užívání téhož označení jakožto název společnosti nebo obchodní název také plnit funkci označení původu dotčených výrobků/služeb (tedy funkci ochranné známky), pokud je označení užíváno takovým způsobem, že dojde k vytvoření spojitosti mezi označením tvořícím jméno společnosti či obchodní jméno a zbožím uváděným na trh nebo poskytovanými službami (viz obdobně rozsudek ze dne 11.09.2007, C-17/06, Céline, body 22–23).

3.4

Starší právo

Právo uplatněné podle čl. 8 odst. 4 CTMR musí být starší než přihláška CTM. S cílem určit, které z kolidujících práv je starší, musí být porovnána příslušná data získání práv. •

U přihlášky CTM je to datum podání nebo jakýkoli den vzniku právoplatně uplatňovaného práva přednosti (dále jen „den přihlášení CTM“). Nároky seniorita, i když se týká členských států, kde údajně existuje jiné starší právo, nejsou relevantní.

•

Pokud jde o právo spadající pod čl. 8 odst. 4 CTMR, je rozhodné příslušné datum nabytí výlučných práv podle národních právních předpisů.

Postačuje-li podle národního zákona pouhé užívání, musí začít před dnem přihlášení CTM. Je-li požadována známost v obchodním styku nebo dobré jméno, musí být nabyty před dnem přihlášení CTM. Budou-li tyto podmínky splněny až po dni přihlášení CTM, budou muset být námitky zamítnuty.

3.5

Rozsah ochrany

Starší práva spadající pod čl. 8 odst. 4 CTMR jsou chráněna, pouze poskytují-li svým majitelům podle použitelných právních předpisů právo zakázat užívání pozdější ochranné známky. To vyžaduje zjištění, že podle použitelných národních právních předpisů představují dotčený typ práv čistě teoreticky výlučná práva vynutitelná prostřednictvím soudního opatření vůči pozdější známce, a zjištění, že ve vlastním posuzovaném případě existují podmínky pro naplnění tohoto opatření, kdyby známka, která je předmětem napadené přihlášky CTM, byla užívána na dotyčném území (rozsah ochrany). Obě otázky musí být zodpovězeny v souladu s použitelným právem. Úřad použije zákony členských států, právo EU nebo mezinárodní dohody. Potíže s uplatňováním národního práva by neměly být přeceňovány. Příslušné údaje uvádí seznam v tabulce na konci tohoto dokumentu (viz také oddíl 4 níže). U mnoha, ne-li u většiny práv spadajících pod čl. 8 odst. 4 CTMR se nezbytné předpoklady uvedené v národních nařízeních docela podobají nezbytným předpokladům uplatňovaným v případě kolizí mezi ochrannými známkami, se kterými jsou průzkumoví referenti úřadu obeznámeni; jmenovitě jde o nebezpečí záměny, poškození dobrého jména nebo rozlišovací způsobilost.


VERSION 1.0


Práva podle čl. 8 odst. 4 nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR) Například nezapsané známky jsou obecně chráněny před pozdějšími známkami v případě nebezpečí záměny, tedy v souladu s týmiž kritérii, která jsou použitelná v případě kolizí mezi zapsanými známkami, tj. totožnost nebo podobnost označení, totožnost či podobnost výrobků nebo služeb atd. V těchto případech lze kritéria vypracovaná soudy a úřadem za účelem uplatňování čl. 8 odst. 1 CTMR snadno přenést na čl. 8 odst. 4 CTMR, pokud účastník nemůže poskytnout příslušnou judikaturu národních soudů, která dokazuje jiný přístup. Stanoví-li použitelné národní právní předpisy ochranu nezapsaných ochranných známek, která se liší od ochrany uvedené v čl. 8 odst. 1 CTMR, vyplývá rozsah ochrany uplatňovaného staršího práva z národního práva. Jestliže například použitelné národní právní předpisy poskytuje za určitých podmínek ochranu nezapsaným známkám také pro odlišné výrobky a služby, bude tatáž ochrana poskytnuta podle čl. 8 odst. 4 CTMR.

Důkazy a míra dokazování

4

Podle čl. 76 odst. 1 CTMR nese ve všech věcech inter partes důkazní břemeno účastník, který uplatňuje konkrétní nárok nebo předkládá konkrétní tvrzení; je na něm poskytnout úřadu potřebné skutečnosti a argumenty k odůvodnění nároku. Obzvlášť obtížná při uplatňování čl. 8 odst. 4 CTMR je správná míra důkazů vyžadovaná příslušným národním nebo evropským právem. Ustanovení čl. 8 odst. 4 CTMR odkazují na národní právo (právo v konkrétním členském státě), ale také stanoví své vlastní („evropské“) požadavky na ochranu (užívání v obchodním styku, jehož význam není pouze místní). Národní právo země, kde je uplatňována ochrana „označení“, určuje existenci (vlastnického) práva a podmínky ochrany. Podle toho je nutné uplatňovat odpovídající úroveň důkazů (národní, nebo evropskou). „Skutečnosti“, které je třeba zjistit a prokázat: SKUTEČNOSTI − − − − −

ÚROVEŇ

národní ustanovení, která stanoví ochranu označení požadavky na získání této ochrany existence (vlastnického) práva k označení jestli bylo právo právoplatně nabyto (např. užíváním, na základě dobrého jména) podmínka právní ochrany (např. v případě klamavého užívání, užívání totožného nebo podobného označení, nebezpečí záměny)

−

rozsah ochrany (právo zakázat užívání atd.)

−

užívání v obchodním styku

−

význam nesmí být pouze místní

Platí „národní“ míra.

Platí „evropská“ míra (viz bod 3.2 výše).

Zde všude nese důkazní břemeno namítající. Platí obecná zásada čl. 76 odst. 1 CTMR. Namítající může využít všechny důkazní prostředky uvedené v článku 78 CTMR.


VERSION 1.0


Práva podle čl. 8 odst. 4 nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR) Pokud jde o právo členských států použitelné na základě čl. 8 odst. 4 CTMR, přistupuje k tomu úřad také jako ke skutkové otázce, kde důkazní břemeno nese účastník, který toto právo uplatňuje. Jak vyplývá z rozsudku ve věci Anheuser-Busch v. Budějovický Budvar, namítající strana je povinna poskytnout příslušné národní právní předpisy a ukázat, že by se jí podle národního práva podařilo zabránit užívání pozdější známky: V tomto ohledu je třeba připomenout, že čl. 8 odst. 4 písm. b) [CTMR] stanoví podmínku, podle níž na základě právních předpisů členského státu, které se vztahují na označení uplatňované na základě čl. 8 odst. 4, toto označení poskytuje svému majiteli právo zakázat užívání pozdější ochranné známky. Nadto v souladu s čl. 74 odst. 1 nařízení č. 40/94 [nyní čl. 76 odst. 1 CTMR] břemeno prokázání toho, že tato podmínka je splněna, nese v řízení před OHIM namítající. V tomto kontextu a s ohledem na starší práva uplatňovaná v projednávaném případě je třeba zohlednit zejména národní právní úpravu uváděnou na podporu námitek a soudní rozhodnutí vydaná v dotyčném členském státě, a že na tomto základě musí namítající prokázat, že dotčené označení spadá do působnosti právních předpisů členského státu, o které se opírá, a že umožňuje zakázat užívání pozdější ochranné známky. (Viz rozsudek ze dne 29.03.2011, C-96/09 P, BUD, body 188–190.) Podle rozsudku ze dne 05.07.2011, C-263/09P, Elio Fiorucci, je na namítajícím „předložit úřadu OHIM nejen údaje svědčící o tom, že splňuje podmínky požadované podle národních právních předpisů, o jejichž použití žádá, aby mohl dát zakázat užívání ochranné známky Společenství na základě staršího práva, ale také údaje dokládající, co je obsahem těchto právních předpisů“ (bod 50). V této souvislosti viz také bod 60 rozsudku ze dne 07.05.2013, T-579/10, Makro. Starší označení

Č. věci

CROWN

R1182/2011-4

Odvolání v souvislosti s čl. 8 odst. 4 CTMR bylo zamítnuto kvůli neodůvodněnosti. Namítající jen do formuláře pro vznesení námitek napsal údaj „nezapsaná známka“ a zaškrtl všechny země, ale již neuvedl příslušné právní předpisy každého dotčeného členského státu. S odkazem na rozsudek ve věci Elio Fiorucci odvolací senát připomněl, že i když namítající nemusí „prokázat“ existenci příslušných národních právních předpisů, musí přesně uvést ustanovení národních právních předpisů, jež uplatňuje jakožto podklad pro ochranu staršího práva. Jen pak může úřad prozkoumat, o jaký typ práva jde a za jakých podmínek (např. zda je ochrana poskytnuta proti nebezpečí záměny) je chráněn, a teprve poté, jako další krok, lze usoudit, zda důkazy uvedené zákonné podmínky splňují. V této konkrétní věci nebylo v průběhu celého řízení, včetně odvolacího, poskytnuto vůbec žádné prohlášení týkající se právních východisek a podmínek pro uplatňované právo v každém (nebo alespoň jednom) členském státě. Namítající pouze zaslala opis pasáží o čl. 8 odst. 4 z brožury úřadu National Law Relating to the CTM [Národní právo týkající se ochranné známky Společenství (CTM)] s tím, že obsah uvedených pasáží (ani národní právní předpisy, jež zmiňují) nemusí dokazovat. To však není relevantní, jelikož namítající nemusí odůvodnit to, co lze teoreticky chránit, ale to, zda a jak je uplatňované právo chráněno (body 48–50).


VERSION 1.0



Skutečnost, že úřad přistupuje k dokazování národního právního stavu jako ke skutkové otázce, je v souladu s přístupem soudů v členských státech, pokud jde o zahraniční právo podle jejich zásad mezinárodního práva soukromého. Úřad navíc ne vždy může s dostatečnou přesností určit z vlastního podnětu, jaké právní předpisy se v každém členském státě týkají práv podle čl. 8 odst. 4 CTMR, a sledovat odpovídající změny právních předpisů nebo vývoj judikatury. Na konci tohoto oddílu metodických pokynů je tabulka s přehledem hlavních principů národních právních předpisů použitelných v členských státech (viz tabulka na konci). V těchto metodických pokynech je uvedena pouze pro informativní účely. Pokud jde tedy o dokazování národního právního stavu, bude namítající muset: •

poskytnout jasný odkaz na použitelné právní předpisy nebo judikaturu (v tomto ohledu může pomoci tabulka). Tabulka však není právní zdroj a nemusí obsahovat nejnovější legislativní vývoj; druhý účastník tak může její obsah vždy napadnout,

•

předložit přesvědčivé argumenty, proč by se namítajícímu, podařilo podle konkrétních národních předpisů zabránit užívání napadené známky (podložené pokud možno judikaturou a/nebo právní literaturou). Pouhý odkaz na národní právo nebude považován za dostatečný, jelikož není úkolem úřadu předkládat argumenty za namítajícího.

Opírá-li se namítající o národní judikaturu, bude muset úřadu tuto judikaturu poskytnout v dostatečně podrobném rozsahu (opis uplatňovaného rozhodnutí), nepostačí pouze odkázat na zveřejnění někde v právní literatuře.


VERSION 1.0



TABULKA NÁRODNÍCH PRÁV, KTERÁ PŘEDSTAVUJÍ „STARŠÍ PRÁVA“ VE SMYSLU ČL. 8 ODST. 4 CTMR PRO INFORMATIVNÍ ÚČELY 20 Obsah 1

Benelux ................................................................................................... 30

2

Bulharsko ............................................................................................... 31

3

Česká republika ..................................................................................... 32

4

Dánsko .................................................................................................... 33

5

Německo ................................................................................................. 34

6

Estonsko ................................................................................................. 36

7

Irsko ........................................................................................................ 37

8

Řecko ...................................................................................................... 38

9

Španělsko ............................................................................................... 40

10

Francie .................................................................................................... 41

11

Chorvatsko ............................................................................................. 43

12

Itálie......................................................................................................... 44

13

Kypr ......................................................................................................... 45

14

Lotyšsko ................................................................................................. 45

15

Litva ........................................................................................................ 46

16

Maďarsko ................................................................................................ 46

17

Malta ........................................................................................................ 47

18

Rakousko ................................................................................................ 48

19

Polsko ..................................................................................................... 49

20

Portugalsko ............................................................................................ 50

21

Rumunsko .............................................................................................. 52

22

Slovinsko ................................................................................................ 53

23

Slovensko ............................................................................................... 54

24

Finsko ..................................................................................................... 55

20

Obsah tabulky do velké míry vychází z informací a zpětné vazby obdržené od úřadů pro ochranné známky a sdružení uživatelů v letech 2013–2014. Nejedná se však o právní zdroj a je uvedena pouze pro informativní účely. Nemusí obsahovat nejnovější legislativní vývoj ani vyčerpávající seznam všech starších národních práv, která lze uplatnit podle čl. 8 odst. 4 CTMR.

Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem, část C, námitky FINAL

VERSION 1.0

Strana 28 DATE 01/08/2014


25

Švédsko .................................................................................................. 56

26

Spojené království ................................................................................. 57


VERSION 1.0



1

Benelux

1.1


Nezapsané ochranné známky nejsou podle jednotné Úmluvy států Beneluxu v oblasti duševního vlastnictví (dále jen „BCIP“) uznávány.

1.2

Jiná označení užívaná v obchodním styku

Na území Beneluxu musí být každý stát posuzován samostatně.

1.2.1

Belgie

Obchodní název (nom commercial) / název společnosti (dénomination sociale) Článek 2.19 BCIP Článek 95 Loi du 6 avril 2010 relative aux pratiques du marché et à la protection du consommateur Článek 1382 Code Civil (občanského zákoníku) Podmínky ochrany Obchodní název se nabývá prvním užitím v obchodním styku. Ochrana je omezena na zeměpisnou oblast, kde je obchodní název nebo název společnosti užíván. Název společnosti se v zásadě nabývá k datu založení společnosti. Ochrana se týká území celého státu.

Poskytnutá práva Právo zakázat užívání pozdějších (zapsaných) ochranných známek.

1.2.2

Lucembursko

Obchodní název (nom commercial) / název společnosti (dénomination sociale) Článek 2.19 BCIP Článek 14 Loi du 30 juillet 2002 réglementant certaines pratiques commerciales, sanctionnant la concurrence déloyale et transposant la directive 97/55/CE du Parlement Européen et du Conseil modifiant la directive 84/450/CEE sur la publicité trompeuse afin d’y inclure la publicité comparative


VERSION 1.0


Práva podle čl. 8 odst. 4 nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR) Poskytnutá práva Právo zakázat užívání pozdějších (zapsaných) ochranných známek

1.2.3

Nizozemsko

Obchodní název Článek 2.19 BCIP Zákon ze dne 05. července 1921 o obchodních názvech (Handelsnaamwet) Článek 6:162 nizozemského občanského zákoníku (Burgerlijk Wetboek) Podmínky ochrany Právo se nabývá prvním užitím obchodního názvu v obchodním styku. Ochrana je omezena na zeměpisnou oblast, kde je obchodní název užíván. Obchodní názvy lze dobrovolně zapsat do obchodního rejstříku při obchodní komoře, ale zápis neposkytuje majiteli žádná práva. Neexistuje žádný konkrétní požadavek, aby měl obchodní název rozlišovací způsobilost a nebyl popisný. Poskytnutá práva (a) a podmínky (b) a) b)

Právo zakázat užívání pozdějších (zapsaných) ochranných známek. Musí být shledáno nebezpečí záměny.

2

Bulharsko

2.1


Nezapsané ochranné známky jsou v Bulharsku chráněny dvěma způsoby.

Nezapsané ochranné známky Ustanovení čl. 12 odst. 6 bulharského zákona o ochranných známkách a zeměpisných označeních (2010) Podmínky ochrany Ochranná známka musí být před datem přihlášení napadené ochranné známky užívána na území Bulharska v obchodním styku.

Poskytnutá práva (a) a podmínky (b) a)

Právo zakázat zápis pozdější ochranné známky.


VERSION 1.0


Práva podle čl. 8 odst. 4 nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR) b)

Pozdější ochranná známka musí být totožná nebo podobná a musí se týkat totožných či podobných výrobků a/nebo služeb.

Obecně známé ochranné známky Ustanovení čl. 12 odst. 2 bodu 7 bulharského zákona o ochranných známkách a zeměpisných označeních (2010) Podmínky ochrany Ochranná známka musí být na území Bulharska obecně známá ve smyslu článku 6bis Pařížské úmluvy před datem přihlášení napadené ochranné známky. Poskytnutá práva (a) a podmínky (b) a) b)

2.2

Právo zakázat zápis pozdější ochranné známky. Pozdější ochranná známka musí být totožná nebo podobná a musí se týkat totožných či podobných výrobků a/nebo služeb.


Jiná označení užívaná v obchodním styku nejsou v bulharském zákoně o ochranných známkách uvedena jako starší práva, která by mohla představovat základ pro podání námitek.

3

Česká republika

3.1


Nezapsané ochranné známky jsou v České republice chráněny: ustanoveními § 7 odst. 1 písm. g) českého zákona o ochranných známkách

Podmínky ochrany Nezapsaná označení, která získala rozlišovací způsobilost užíváním v obchodním styku, jehož význam není pouze místní, před podáním napadené přihlášky. Poskytnutá práva (a) a podmínky (b) a)

Právo zakázat pozdější ochranné známky.


VERSION 1.0


Práva podle čl. 8 odst. 4 nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR) b)

3.2

Označení musí být totožná nebo podobná (vykládáno jako nebezpečí záměny) a musí se týkat totožných či podobných výrobků a/nebo služeb. Rozsah ochrany je stejný jako u české zapsané známky.


Ustanovení § 7 odst. 1 písm. g) českého zákona o ochranných známkách Obchodní názvy organizací)

a jiná

související

označení

(např. názvy

nekomerčních

Podmínky ochrany Tyto názvy/označení musí získat rozlišovací způsobilost užíváním v obchodním styku, jehož význam není pouze místní, před podáním napadené přihlášky. Poskytnutá práva (a) a podmínky (b) a) b)

Právo zakázat pozdější ochranné známky. Označení musí být totožná nebo podobná (vykládáno jako nebezpečí záměny) a musí se týkat totožných či podobných výrobků a/nebo služeb. Rozsah ochrany je stejný jako u české zapsané známky.

4

Dánsko

4.1


Nezapsané ochranné známky jsou v Dánsku chráněny: ustanoveními § 3 odst. 1 bodu ii) dánského zákona o ochranných známkách, ustanoveními § 4 odst. 1 a 2 a § 15 odst. 4 bodu ii) dánského zákona o ochranných známkách

Podmínky ochrany Práva na nezapsanou ochrannou známku se nabývají začátkem užívání ochranné známky v Dánsku.

Poskytnutá práva (a) a podmínky (b) a) b)

Právo zakázat užívání pozdějších (zapsaných) ochranných známek. Nezapsaná ochranná známka musí být nepřetržitě užívána pro výrobky a/nebo služby, pro které byla poprvé užita. Rozsah ochrany je stejný jako u dánských


VERSION 1.0


Práva podle čl. 8 odst. 4 nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR) zapsaných ochranných známek, tzn., že odpovídá čl. 9 odst. 1 písm. a), b) a c) CTMR.

4.2


Názvy společností Výraz „název společnosti“ je třeba vykládat široce; zahrnuje nejen soukromé společnosti, jako soukromé firmy, společnosti s ručením omezeným, jiné obchodní společnosti a sekundární obchodní názvy, ale také nadace, svazy, sdružení, muzea a veřejné instituce. Ustanovení § 18 dánského zákona o obchodních postupech Ustanovení § 2 bodu ii) dánského zákona o společnostech Ustanovení § 6 bodu ii) konsolidovaného zákona o některých obchodních podnicích Podmínky ochrany Ochrana názvu společnosti nevyžaduje zápis. Dotčená osoba však musí mít k názvu společnosti zákonný nárok. Poskytnutá práva (a) a podmínky (b) a) b)

Právo zakázat užívání pozdějších (zapsaných) ochranných známek. Označení musí být totožná nebo podobná.

Označení užívaná v obchodním styku, jako obchodní názvy a průčelí obchodů Výraz „označení užívaná v obchodním styku“ je třeba vykládat široce a podle dánského práva zahrnuje jakýkoli obchodní název nebo symbol, který může sloužit k vytvoření propojení mezi podnikem a jeho odběrateli/uživateli, mj. včetně názvu podniku a průčelí obchodů. Ustanovení § 18 dánského zákona o obchodních postupech

5

Německo

5.1


Ustanovení § 4 bodu 2 a § 12 a 14 německého zákona o ochranných známkách


VERSION 1.0


Práva podle čl. 8 odst. 4 nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR) Podmínky ochrany Ochrana se nabývá užíváním, které vede k uznání relevantní veřejností za ochrannou známku („Verkehrsgeltung“) (§ 4 bod 2 německého zákona o ochranných známkách). Podle judikatury běžně postačuje 20 až 25% známost u relevantní veřejnosti, která se u označení bez rozlišovací způsobilosti zvyšuje na 50 % nebo více. Poskytnutá práva (a) a podmínky (b) a)

b)

5.2

Právo zakázat užívání pozdější ochranné známky, je-li známá v celém Německu, tj. nejen v konkrétním městě nebo regionu (§ 12 a 14 německého zákona o ochranných známkách). Stejné jako u zapsaných německých ochranných známek, tzn., že ochrana odpovídá čl. 9 odst. 1 písm. a), b) a c) CTMR (§ 14 odst. 2 body 1, 2 a 3 německého zákona o ochranných známkách).


Ustanovení § 5 odst. 1, 2 a 3 německého zákona o ochranných známkách Obchodní označení („geschäftliche Bezeichnungen“) je široká kategorie, která zahrnuje následující označení. Symboly společnosti („Unternehmenskennzeichen“) jsou označení užívaná v obchodním styku, jako název, název společnosti nebo zvláštní označení podnikatelské činnosti či podniku. Podnikové symboly a jiná označení, která mají odlišit jednu podnikatelskou činnost od jiných a jsou relevantní veřejností vnímána jako symboly podnikatelské činnosti, jsou považovány za rovnocenné zvláštnímu označení podnikatelské činnosti. Název nebo název podniku je úřední či úředně zapsané označení obchodníka. Podnikový symbol je označení užívané obchodníkem k označení jeho podnikání nebo podniku jako takového a funguje jako název podnikání či podniku. Názvy děl jsou názvy nebo zvláštní označení tiskovin či filmových, hudebních, jevištních nebo jiných srovnatelných děl. Může jít o individuální dílo, skupinu děl nebo pravidelnou publikaci. Patří sem také názvy rozhlasových nebo televizních seriálů, počítačových her, videoher a případně počítačových programů. Nevyžaduje se, aby dílo označené názvem bylo chráněno podle zákona o autorském právu. Podmínky ochrany Symboly společnosti – má-li označení vlastní rozlišovací způsobilost, získá se ochrana užíváním v obchodním styku jakožto symbol společnosti. Podle judikatury je požadovaný stupeň vlastní rozlišovací způsobilosti nízký. „Užívání v obchodním styku jakožto symbol společnosti“ zahrnuje každou vnější podnikatelskou činnost v Německu zaměřenou na dlouhodobou obchodní činnost. Nemá-li označení vlastní rozlišovací způsobilost, získá se ochrana uznáním relevantní veřejností za označení podniku („Verkehrsgeltung“). Podnikové symboly a jiná označení k odlišení podnikatelské činnosti – ochrana se získá uznáním relevantní veřejností za označení podniku. Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem, část C, námitky FINAL

VERSION 1.0



Názvy děl: má-li název díla vlastní rozlišovací způsobilost, nabytí užíváním v obchodním styku, tj. obvykle od výskytu díla. Požadovaný stupeň vlastní rozlišovací způsobilosti je nízký. Nemá-li název díla vlastní rozlišovací způsobilost, nabytí práva známostí na trhu („Verkehrsgeltung“).


Právo zakázat užívání pozdější ochranné známky. Nebezpečí záměny (§ 15 odst. 2 německého zákona o ochranných známkách); v případě podnikového označení s dobrým jménem, kdyby užívání neprávem těžilo z rozlišovací způsobilosti či dobrého jména obchodního označení nebo je poškozovalo (§ 15 odst. 3 německého zákona o ochranných známkách).

6

Estonsko

6.1


Nezapsané ochranné známky nejsou podle estonského práva chráněny, nejsou-li v Estonsku považovány za obecně známé ve smyslu článku 6bis Pařížské úmluvy.

6.2


Podnikové názvy Ustanovení čl. 10 odst. 1 bodu 4 estonského zákona o ochranných známkách Podmínky ochrany Zápis do obchodního rejstříku před datem podání přihlášky, datem mezinárodního zápisu nebo dnem vzniku práva přednosti. Ochrana podnikového názvu se získá ke dni zápisu do obchodního rejstříku. Poskytnutá práva (a) a podmínky (b) a) b)

Právo zakázat užívání pozdějších (zapsaných) ochranných známek. Označení musí být totožná nebo podobná a oblast činnosti, která byla zapsána do obchodního rejstříku, musí zahrnovat výrobky a/nebo služby, pro něž napadená ochranná známka je nebo bude užívána (které označuje).


VERSION 1.0


Práva podle čl. 8 odst. 4 nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR) Názvy hromadně vyráběných léčivých přípravků Ustanovení čl. 10 odst. 1 bodu 5 estonského zákona o ochranných známkách Podmínky ochrany Názvy musí být v Estonsku zapsány před datem podání přihlášky ochranné známky, datem mezinárodního zápisu nebo dnem vzniku práva přednosti. Poskytnutá práva (a) a podmínky (b) a) b)

Právo zakázat užívání pozdějších (zapsaných) ochranných známek. Napadené označení musí být totožné s názvem hromadně vyráběného léčivého přípravku zapsaným v Estonsku nebo mu musí být zaměnitelně podobné a výrobky, pro které ochranná známka je či bude užívána, musí náležet do oblasti medicíny.

7

Irsko

7.1


V Irsku jsou chráněny nezapsané ochranné známky užívané v obchodním styku. Ustanovení oddíl10 odst. 4 písm. a) irského zákona o ochranných známkách

Podmínky ochrany Musí být užívány v obchodním styku, jsou-li chráněny jakoukoli právní normou, včetně normy o neoprávněném užívání označení (passing off). Poskytnutá práva (a) a podmínky (b) a) b)

Právo zakázat užívání pozdější ochranné známky, je-li chráněna jakoukoli právní normou, zejména zákonem o neoprávněném užívání označení. Pozdější označení musí uvádět v omyl s nebezpečím klamání nebo záměny, což může následně vést k poškození goodwillu či podnikatelské činnosti majitele staršího označení. Žalobce musí prokázat, že jeho goodwill a podnikatelská činnost utrpěly nebo pravděpodobně utrpí škodu v důsledku činností žalovaného.

Žaloba týkající se neoprávněného užívání označení (action for passing off) vychází z goodwillu nabytého užíváním staršího označení. Goodwill se někdy označuje jako dobré jméno. V Irsku lze goodwill získat, aniž by bylo nutné obchodovat na irském území. Delikt je spáchán, jestliže pozdější označení uvádí v omyl s nebezpečím klamání nebo záměny, což může následně vést k poškození goodwillu či podnikatelské činnosti majitele staršího označení. Zákon vysvětluje kapitola 24 práce Roberta Clarka Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem, část C, námitky FINAL

VERSION 1.0


Práva podle čl. 8 odst. 4 nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR) a Shana Smythe Intellectual Property in Ireland, Butterworths, 1997. Směrodatný výklad zákonu lze nalézt v soudních rozsudcích, například ve věcech C. & A. Modes vs C. & A. (Waterford) [1978] Fleet Street Reports 126, Adidas K. G. v. O'Neill & Co Limited [1983] Fleet Street Reports 76 a Guiness Ireland Group v. Kilkenny Brewing Co Limited [2000] Fleet Street Reports 112.

7.2


Obchodní označení užívaná v obchodním styku Ustanovení § 10 odst. 4 písm. a) a odst. 5 irského zákona o ochranných známkách Právo zakázat užívání pozdějších ochranných známek, jsou-li chráněny jakoukoli právní normou, zejména zákonem o neoprávněném užívání označení (passing off). Pokud jde o zákon o neoprávněném užívání označení, viz poznámky v písmenu A výše.

Podmínky ochrany Jako v oddíle 7.1 výše.

a)

Poskytnutá práva (a) a podmínky (b)

Jako v oddíle 7.1 výše.

8

Řecko

8.1


Ochranou nezapsaných ochranných známek a souvisejících označení se zabývají dva soubory ustanovení: a) zákon o ochranných známkách poskytuje majiteli právo zakázat zápis pozdější ochranné známky, kdežto b) zákon o nekalé hospodářské soutěži a jiná zvláštní ustanovení se zabývají otázkou užívání. Jelikož je všeobecně přijímáno doplňkové používání zákona o ochranných známkách na jakoukoli záležitost, kterou se nezabývají jiné předpisy, jsou uvedeny oba soubory pravidel. Ustanovení čl. 124 odst. 3 písm. a) řeckého zákona o ochranných známkách (zákon č. 4072/2012); čl. 13 odst. 1 zákona 146/1914 o nekalé hospodářské soutěži Podmínky ochrany Ochrana se získá užíváním v obchodním styku. Nemají-li nezapsané ochranné známky vlastní rozlišovací způsobilost, musí být také „zavedené na trhu“.


VERSION 1.0


Práva podle čl. 8 odst. 4 nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR) Poskytnutá práva (a) a podmínky (b) a) b)

8.2

Právo zakázat zápis pozdější ochranné známky. Předchozí užívání, nebezpečí záměny z hlediska původu.


Názvy společností Článek 58 občanského zákoníku Články 4–8 zákona 1089/1980 pozměněného zákonem 1746/1988 Podmínky ochrany Ochrana se získá výlučně užíváním v obchodním styku. Zápis není pro ochranu relevantní; slouží pouze k administrativním účelům. Poskytnutá práva (a) a podmínky (b) a) b)

Právo zakázat pozdější ochranné známky. Předchozí užívání, nebezpečí záměny z hlediska původu.

Obchodní názvy a označení obchodních podniků Ustanovení čl. 124 odst. 3 písm. a) řeckého zákona o ochranných známkách (zákon č. 4072/2012) Ustanovení čl. 13 odst. 1 bodu 2 zákona 146/1914 o nekalé hospodářské soutěži Podmínky ochrany Ochrana se získá výlučně užíváním v obchodním styku. Nemá-li obchodní název nebo označení vlastní rozlišovací způsobilost, musí být také „zavedené na trhu“. Poskytnutá práva (a) a podmínky (b) a) b)


Ostatní označení s rozlišovací způsobilostí Ustanovení čl. 124 odst. 3 písm. a) řeckého zákona o ochranných známkách Charakteristický tvar výrobků nebo jejich obalu i jejich charakteristický vzhled či výzdoba (Iδιαίτερος διασχηματισμός, διακόσμηση).


VERSION 1.0


Práva podle čl. 8 odst. 4 nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR) Podmínky ochrany Označení musí být v příslušném obchodním odvětví známa jako identifikátory výrobků daného obchodníka. Ochrana se získá užíváním v obchodním styku. Označení se musí svou funkcí podobat ochranným známkám (tzn., že musí mít rozlišovací způsobilost v důsledku určitého stupně původnosti). Poskytnutá práva (a) a podmínky (b) a) b)


Obecná poznámka: Všechna výlučná označení uvedená výše jsou také chráněna podle článku 1 zákona 146/1914 o nekalé hospodářské soutěži, zvlášť pokud jde o porušování neupravené výše uvedenými ustanoveními (např. ochrana označení s dobrým jménem pro odlišné výrobky – rozmělnění nebo neoprávněné těžení z jejich rozlišovací způsobilosti či dobrého jména, tj. případy, kdy nebezpečí záměny není relevantní).

9

Španělsko

9.1


Nezapsané ochranné známky nejsou ve Španělsku chráněny, nejsou-li zde považovány za obecně známé ve smyslu článku 6bis Pařížské úmluvy.

9.2


Obchodní názvy (nombres comerciales) Ustanovení čl. 7 odst. 1 písm. a) a b) a odst. 2 písm. a) a b) španělského zákona o ochranných známkách

Podmínky ochrany Název musí být zapsán nebo přihlášen u španělského úřadu pro patenty a ochranné známky.


Právo vznést námitky proti a zakázat užívání pozdějších ochranných známek. Totožná nebo podobná označení, totožné či podobné výrobky nebo služby a nebezpečí záměny.


VERSION 1.0


Práva podle čl. 8 odst. 4 nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR) Obchodní názvy, označení nebo názvy společností Ustanovení čl. 9 odst. 1 písm. d) španělského zákona o ochranných známkách Podmínky ochrany Názvy nemusí být zapsány ani přihlášeny u španělského úřadu pro patenty a ochranné známky za předpokladu, že označují osobu (podnik) pro obchodní účely. Musí být poskytnuty důkazy o užívání nebo o tom, že označení je na území státu obecně známé.


Právo zakázat užívání pozdějších ochranných známek. Totožná nebo podobná označení, totožné či podobné výrobky nebo služby a nebezpečí záměny.

10

Francie

10.1


Nezapsané ochranné známky nejsou podle francouzského práva uznávány s výjimkou obecně známých ochranných známek ve smyslu článku 6bis Pařížské úmluvy (čl. L711-4 písm. a) francouzského zákoníku v oblasti duševního vlastnictví).

10.2


Článek L7411-4 francouzského zákoníku v oblasti duševního vlastnictví stanoví seznam označení, který není vyčerpávající, jež by mohla, prokáže-li se, že jsou starší, zakázat užívání pozdější ochranné známky. Název nebo styl společnosti („dénomination sociale“) Ustanovení čl. L711-4 písm. b) francouzského zákoníku v oblasti duševního vlastnictví Podmínky ochrany Ochrana názvu společnosti se získá po vyplnění dokumentů zakládajících společnost. Musí být znám na celém francouzském území.


Právo zakázat užívání pozdější ochranné známky. Musí hrozit záměna v očích veřejnosti.


VERSION 1.0



Obchodní název (nom commercial) Ustanovení čl. L711-4 písm. c) francouzského zákoníku v oblasti duševního vlastnictví Podmínky ochrany Ochrana se získá prvním užitím v obchodním styku.



Obchodní označení („enseigne“) Ustanovení čl. L711-4 písm. c) francouzského zákoníku v oblasti duševního vlastnictví Podmínky ochrany Ochrana se získá prvním užitím v obchodním styku. Musí být známo na celém území Francie (enseigne notoire).



Názvy domén („noms de domaine“) Podmínky ochrany Název domény je chráněn, je-li vyhrazen a užíván. Poskytnutá práva (a) a podmínky (b) a)

b)

Právo zakázat užívání pozdější ochranné známky pro totožné nebo podobné výrobky a/nebo v případě neoprávněného těžení z dobrého jména nebo jeho oslabení. Musí existovat nebezpečí záměny nebo poškození prvního uživatele.


VERSION 1.0



11

Chorvatsko

11.1


Nezapsané ochranné známky jsou v Chorvatsku chráněny. Ustanovení čl. 6 odst. 2 a 4 chorvatského zákona o ochranných známkách a novely zákona o ochranných známkách

Podmínky ochrany Nezapsaná ochranná známka musí být v Chorvatské republice obecně známá přede dnem přihlášení/ vzniku práva přednosti napadené ochranné známky ve smyslu, v jakém jsou slova „obecně známá“ použita v článku 6bis Pařížské úmluvy. Poskytnutá práva (a) a podmínky (b) a) b)

11.2

Právo vznést námitky proti zápisu pozdější ochranné známky. Pozdější ochranná známka musí být totožná nebo podobná a musí být přihlášena pro totožné či podobné výrobky a/nebo služby.


Starší název podniku Ustanovení čl. 6 odst. 6 chorvatského zákona o ochranných známkách a novely zákona o ochranných známkách

Podmínky ochrany Musí být zapsán.


Právo vznést námitky proti zápisu pozdější ochranné známky. Název podniku nebo jeho podstatná část musí být totožná s označením či podobné označení, jehož zápis je požadován, a výrobky a/nebo služby musí být totožné či podobné, ledaže by přihlašovatel měl v době podání přihlášky ochranné známky k zápisu totožný nebo podobný název podniku.


VERSION 1.0



12

Itálie

12.1


Nezapsaná ochranná známka („marchio di fatto“) je vymezena jako označení známé jako ochranná známka nebo jako označení, které na trhu odlišuje výrobky či služby. Musí být obecně známo předchozí užívání. Ustanovení čl. 12 odst. 1 písm. a) italského zákoníku v oblasti duševního vlastnictví Podmínky ochrany Nezapsaná ochranná známka musí být užívána v takovém rozsahu, aby byla „obecně známá v celé Itálii nebo v její podstatné části“. Poskytnutá práva (a) a podmínky (b) a) b)

12.2

Právo zakázat užívání pozdějších ochranných známek. Totožná nebo podobná označení, totožné či podobné výrobky nebo služby a nebezpečí záměny včetně nebezpečí asociace.


Ustanovení čl. 12 odst. 1 písm. b) italského zákoníku v oblasti duševního vlastnictví Název společnosti, název společnosti, obchodní název nebo obchodní označení a názvy domén převzaté jinými subjekty („ditta“, „denominazione sociale“, „ragione sociale“, „insegna“, „nome a dominio“) Podmínky ochrany Užívány v takovém rozsahu, aby byly „obecně známé v celé Itálii nebo v její podstatné části“. Poskytnutá práva (a) a podmínky (b) a) b)

Právo zakázat užívání pozdější ochranné známky za předpokladu, že ji zná relevantní veřejnost v celé Itálii nebo v její podstatné části. Totožná nebo podobná označení, totožné či podobné výrobky nebo služby a nebezpečí záměny včetně nebezpečí asociace.


VERSION 1.0



13

Kypr

13.1


Nezapsané ochranné známky nejsou podle kyperského práva uznávány.

14

Lotyšsko

14.1


Nezapsané ochranné známky jsou v Lotyšsku chráněny. Ustanovení čl. 9 odst. 3 bodu 4 lotyšského zákona o ochranných známkách Podmínky ochrany Nezapsaná známka musí být v Lotyšsku užívána v dobré víře a oprávněně před datem podání přihlášky ochranné známky k zápisu (nebo popřípadě dnem vzniku práva přednosti) v obchodních činnostech v souvislosti s totožnými či podobnými výrobky nebo službami.


14.2

Právo zakázat pozdější ochranné známky. Totožná nebo podobná označení a totožné či podobné výrobky nebo služby; musí existovat možnost, že užíváním pozdější ochranné známky může také dojít ke klamání spotřebitelů, pokud jde o původ výrobků a služeb.


Obchodní názvy pocházející z Lotyšska nebo z cizí země (obchodní označení, názvy sdělovacích prostředků či jiná podobná označení), které jsou v Lotyšsku obecně známé. Ustanovení čl. 9 odst. 3 bodu 3 lotyšského zákona o ochranných známkách Podmínky ochrany Obchodní název musí být nabyt poctivým a oprávněným užíváním v obchodním styku v Lotyšsku přede dnem přihlášení / vzniku práva přednosti pozdější ochranné známky užívané v totožném nebo podobném obchodním odvětví. „Obecně známý“ obchodní název musí vejít v Lotyšsku v obecnou známost přede dnem přihlášení / vzniku práva přednosti pozdější ochranné známky. Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem, část C, námitky FINAL

VERSION 1.0




Právo zakázat pozdější ochranné známky. Označení musí být totožná nebo zaměnitelně podobná a musí se vztahovat na totožné či podobné výrobky a služby.

15

Litva

15.1


Ustanovení čl. 7 odst. 1 a 3 a článku 9 litevského zákona o ochranných známkách Podmínky ochrany Nezapsané ochranné známky jsou chráněny, pouze jsou-li uznány soudním rozhodnutím za obecně známé.

15.2


Obchodní názvy a jiné obchodní identifikátory

Poskytnutá práva (a) a podmínky (b) a) Právo prohlásit pozdější (zapsané) ochranné známky za neplatné. b) Zápis známky bude prohlášen za neplatný, je-li známka totožná s obchodním názvem právnické osoby nebo hrozí-li nebezpečí záměny s obchodním názvem právnické osoby. Ustanovení čl. 7 odst. 1 bodu 4 litevského zákona o ochranných známkách

16

Maďarsko

16.1


Nezapsaná ochranná známka není podle maďarského zákona o ochranných známkách chráněna, není-li skutečně užívána v zemi, kde by užívání označení bez souhlasu staršího uživatele bylo v rozporu se zákonem. Ustanovení čl. 5 odst. 2 písm. a) maďarského zákona o ochranných známkách Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem, část C, námitky FINAL

VERSION 1.0



Článek 6 zákona LVII z roku 1996 o zákazu nekalých a restriktivních tržních praktik zakazuje výrobu, šíření nebo propagaci výrobků a služeb bez souhlasu soutěžitelů, mají-li dotčené výrobky a služby charakteristickou obchodní úpravu, obal či značení (včetně označení původu), a užívání názvu, známky nebo označení, podle kterého lze obvykle rozpoznat soutěžitele či jeho výrobky a služby. Výše uvedená ustanovení slouží pouze jako příklady.

17

Malta

17.1


Kapitola 26 a čl. 6 odst. 4 maltského zákona o ochranných známkách Podmínky ochrany Ochrana se získá nepřetržitým předchozím užíváním. Poskytnutá práva (a) a podmínky (b) a) b)

17.2

Právo zakázat pozdější ochranné známky. U označení musí hrozit nebezpečí záměny a musí se vztahovat na totožné nebo podobné výrobky a služby.


Ustanovení čl. 11 odst. 3 maltského zákona o ochranných známkách Podmínky ochrany Ochrana se získá nepřetržitým užíváním. Poskytnutá práva (a) a podmínky (b) a) b)

Právo zakázat pozdější ochranné známky (čl. 6 odst. 2 maltského zákona o ochranných známkách). Nebezpečí záměny.

S ohledem na čl. 6 odst. 4 a čl. 11 odst. 3 maltského zákona o ochranných známkách jsou jiná označení užívaná v obchodním styku považována za starší práva.


VERSION 1.0



18

Rakousko

18.1


Nezapsané ochranné známky jsou v Rakousku chráněny: ustanoveními § 31 rakouského zákona o ochraně ochranných známek (1970)

Podmínky ochrany Nezapsaná ochranná známka musí nabýt určité známosti v obchodním styku („Verkehrsgeltung“) předtím, než majitel pozdější (zapsané) ochranné známky požádal o její zápis, pokud majitel pozdější (zapsané) ochranné známky neužíval svou ochrannou známku v obchodním styku bez zapsání alespoň tak dlouho jako majitel nezapsané ochranné známky.


18.2

Právo navrhnout prohlášení pozdější (zapsané) ochranné známky za neplatnou. Majitel nezapsané ochranné známky nesmí strpět užívání pozdější zapsané ochranné známky v obchodním styku nepřetržitě po dobu pěti let („Verwirkung“). To platí pouze pro výrobky a/nebo služby, pro které byla zapsaná ochranná známka užívána, a jen byla-li přihláška zapsané ochranné známky podána v dobré víře. Musí být shledáno nebezpečí záměny.


Ustanovení § 32 rakouského zákona o ochraně ochranných známek (1970) Ustanovení § 9 spolkového zákona o nekalé hospodářské soutěži (1984) Označení podniku („Unternehmenskennzeichen“), tj. názvy, názvy podniku (obchodní názvy) („Firma“) nebo zvláštní označení podniku („besondere Bezeichnung eines Unternehmens“) či podobná označení Podmínky ochrany Podnikatel musí být majitelem označení podniku. Poskytnutá práva (a) a podmínky (b) a) b)

Právo navrhnout prohlášení pozdější (zapsané) ochranné známky za neplatnou. Podnikatel nesmí strpět užívání pozdější zapsané ochranné známky v obchodním styku nepřetržitě po dobu pěti let („Verwirkung“). To platí pouze pro výrobky a/nebo služby, pro které byla zapsaná ochranná známka užívána, a jen


VERSION 1.0


Práva podle čl. 8 odst. 4 nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR) byla-li přihláška zapsané ochranné známky podána v dobré víře. Užívání ochranné známky by mohlo představovat nebezpečí záměny v obchodním styku s jedním z výše uvedených označení podniku navrhovatele. Obchodní označení („Geschäftsabzeichen“) a jiné prostředky určené k odlišení podniku od jiných podniků včetně úpravy nebo obalu výrobků či obchodní úpravy kancelářských potřeb podniku. Podmínky ochrany Obchodní označení musí být dotčenými účastníky trhu vnímána jako označení podniku nebo musí dosáhnout tohoto uznání užíváním („Verkehrsgeltung“).


b)

[Pouze] právo žalovat porušovatele o pozastavení a upuštění [od protiprávního jednání] a domáhat se odškodného, bylo-li porušování prováděno úmyslně nebo z nedbalosti. [Kromě výše uvedeného, pokud jde o zapsané ochranné známky, má majitel také právo podat žalobu o pozastavení a upuštění [od užívání jeho ochranné známky] a domáhat se odškodného u občanského soudu.] Podnikatel nesmí strpět užívání pozdější zapsané ochranné známky v obchodním styku nepřetržitě po dobu pěti let („Verwirkung“). To platí pouze pro výrobky a/nebo služby, pro které byla zapsaná ochranná známka užívána, a jen byla-li přihláška zapsané ochranné známky podána v dobré víře. Ochranná známka musí být užívána takovým způsobem, u kterého hrozí nebezpečí záměny v obchodním styku s jedním z obchodních označení podnikatele.

19

Polsko

19.1


Ustanovení čl. 132 odst. 1 bodu ii) polského zákona o duševním vlastnictví Podmínky ochrany Nezapsané ochranné známky jsou chráněny, pouze jestliže jsou obecně známé a užívány v obchodním styku.


Právo zakázat užívání pozdějších ochranných známek. Nezapsaná ochranná známka musí být obecně známá a užívána v obchodním styku; nebezpečí záměny.


VERSION 1.0


Práva podle čl. 8 odst. 4 nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR) Další ochrana je možná u obecně známých nezapsaných známek s dobrým jménem (proslulá ochranná známka). Majitel této ochranné známky může požádat, aby byl zápis pozdější totožné nebo podobné ochranné známky prohlášen za neplatný, bez ohledu na výrobky či služby, pro které je zapsána, pokud by její užívání bez řádného důvodu neprávem těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky nebo by je poškozovalo. Majitel ochranné známky nesmí tento návrh podat, jestliže si byl vědom a strpěl užívání pozdější ochranné známky nepřetržitě po dobu pěti let.

19.2


Ustanovení čl. 131 odst. 1 a 5 polského zákona o duševním vlastnictví Ustanovení čl. 156 odst. 1 bodu i) a čl. 158 odst. 1 polského zákona o duševním vlastnictví Název nebo adresa, pod kterou uvedená osoba vykonává svou podnikatelskou činnost Podmínky ochrany Název, pod kterým uvedená osoba vykonává svou podnikatelskou činnost. Poskytnutá práva (a) a podmínky (b) a) b)

Právo zakázat přihlášení pozdější ochranné známky. Musí existovat předchozí užívání názvu pro podnikatelskou činnost pro totožné nebo podobné výrobky takového charakteru, aby existovalo nebezpečí klamání veřejnosti z hlediska původu výrobku.

20

Portugalsko

20.1


V Portugalsku jsou chráněny tyto nezapsané ochranné známky. Užívané nezapsané ochranné známky Článek 227 portugalského zákoníku v oblasti duševního vlastnictví Podmínky ochrany Nezapsaná ochranná známka musí být v Portugalsku užívána po dobu šesti měsíců před podáním přihlášky k zápisu.


VERSION 1.0



Právo vznést námitky proti zápisu totožné ochranné známky jinými subjekty Označení a výrobky a/nebo služby musí být totožné.

Obecně známé známky Článek 241 portugalského zákoníku v oblasti duševního vlastnictví Podmínky ochrany Dotyčná známka musí být v Portugalsku obecně známá. Poskytnutá práva (a) a podmínky (b) a) b)

Právo zakázat pozdější ochranné známky. Označení a výrobky a/nebo služby musí být totožné či podobné; musí být prokázáno nebezpečí záměny nebo asociace s majitelem staršího práva; zúčastněná strana musela požádat o zápis obecně známé známky.

Prestižní ochranné známky Článek 241 portugalského zákoníku v oblasti duševního vlastnictví Podmínky ochrany Dotyčná známka se musí v Portugalsku těšit prestiži. Poskytnutá práva (a) a podmínky (b) a) b)

20.2

Právo zakázat pozdější ochranné známky. Označení musí být totožná či podobná, nebo i když jsou výrobky a služby odlišné, musí na základě užívání přihlášené ochranné známky hrozit nebezpečí, že bude neprávem těžit z rozlišovací způsobilosti či dobrého jména starší prestižní ochranné známky nebo je poškozovat. Zúčastněná strana musela požádat o zápis prestižní ochrannou známku.


Obchodní názvy, názvy společností Ustanovení čl. 239 odst. 2 písm. a) portugalského zákoníku v oblasti duševního vlastnictví


VERSION 1.0



Právo zakázat užívání pozdějších ochranných známek. U dotyčného názvu musí hrozit nebezpečí klamání nebo matení spotřebitele.

Logotypy (název a znak/označení zařízení) (Slovní a obrazová označení, která označují subjekt, jenž obchoduje s výrobky nebo poskytuje služby) Článek 304-N portugalského zákoníku v oblasti duševního vlastnictví Podmínky ochrany Dotyčné označení musí být zapsané. Poskytnutá práva (a) a podmínky (b) a) b)

Právo zakázat užívání pozdějších označení. Majitel nesměl poskytnout svůj souhlas a pozdější označení musí být totožné s označením majitele nebo mu musí být podobné.

21

Rumunsko

21.1


Nezapsané ochranné známky nejsou podle rumunského zákona o ochranných známkách (zákon č. 84/1998 o ochranných známkách a zeměpisných označeních) zpravidla chráněny. V případě námitek lze nezapsanou ochrannou známku výjimečně považovat za starší právo, je-li v Rumunsku obecně známá ve smyslu článku 6bis Pařížské úmluvy. Ustanovení čl. 3 písm. d) a čl. 6 odst. 2 písm. f) rumunského zákona o duševním vlastnictví

Podmínky ochrany Nezapsaná ochranná známka musí být v Rumunsku obecně známá ve smyslu článku 6bis Pařížské úmluvy. Poskytnutá práva (a) a podmínky (b) a) b)

Právo zakázat užívání pozdějších ochranných známek. Musí být v Rumunsku obecně známá a musí existovat nebezpečí záměny.


VERSION 1.0



21.2


Jiná označení užívaná v obchodním styku, která jsou považována za starší práva, jsou obchodní názvy. Námitky proti ochranné známce nebo návrh k příslušnému soudnímu orgánu na prohlášení ochranné známky za neplatnou může podat pouze majitel obchodního názvu.


b)

Právo zakázat pozdější ochranné známky. Námitky proti ochranné známce nebo návrh k příslušnému soudnímu orgánu na prohlášení práva k ochranné známce za neplatné může podat pouze majitel obchodního názvu. Předchozí užívání na trhu.

22

Slovinsko

22.1


Nezapsané ochranné známky nejsou podle slovinského zákona o duševním vlastnictví přímo uznávány. Nicméně podle čl. 44 odst. 1 písm. d) slovinského zákona o duševním vlastnictví není označení způsobilé k zápisu jako známka, je-li totožné se známkou nebo s nezapsaným označením či je-li jim podobné; v Republice Slovinsko je nezapsané označení považováno za obecně známou známku ve smyslu článku 6bis Pařížské úmluvy.

22.2


Ustanovení čl. 44 odst. 1 písm. f) slovinského zákona o duševním vlastnictví Zapsané obchodní názvy (zapsané názvy společností), kde je výraz „název společnosti“ vykládán široce. Zahrnuje nejen soukromé společnosti, jako soukromé firmy, společnosti s ručením omezeným, jiné obchodní společnosti a sekundární obchodní názvy, ale také nadace, svazy, sdružení, muzea a veřejné instituce.


VERSION 1.0



23

Slovensko

23.1


Ustanovení čl. 7 písm. f) slovenského zákona o ochranných známkách Nezapsané známky jsou vymezeny jako nezapsaná označení nabytá a užívaná v obchodním styku před podáním pozdější přihlášky. Musí mít rozlišovací způsobilost a jejich význam nesmí být pouze místní.

Podmínky ochrany Nezapsaná známka musela být užívána dříve v obchodním styku, jehož význam není pouze místní, a musela získat rozlišovací způsobilost užíváním v obchodním styku na území Slovenské republiky, jehož význam není pouze místní, před podáním napadené přihlášky. Poskytnutá práva (a) a podmínky (b) a) b)

23.2

Právo zakázat užívání pozdějších ochranných známek. Označení musí být totožná nebo podobná a musí se týkat totožných či podobných výrobků a/nebo služeb.


Ustanovení čl. 7 písm. f) slovenského zákona o ochranných známkách Obchodní názvy a jiná související označení. Podmínky ochrany Zápis v obchodním nebo podobném rejstříku. Tato označení muselo získat rozlišovací způsobilost užíváním v obchodním styku na území Slovenské republiky, jehož význam není pouze místní, před podáním napadené přihlášky. Poskytnutá práva (a) a podmínky (b) a) b)

Právo zakázat užívání pozdějších ochranných známek. Označení musí být totožná nebo podobná a musí se týkat totožných či podobných výrobků a/nebo služeb.


VERSION 1.0



24

Finsko

24.1


Nezapsané ochranné známky jsou ve Finsku chráněny: ustanoveními § 1, § 2 odst. 3, § 6 a § 14 odst. 1 a 6 finského zákona o ochranných známkách

Podmínky ochrany Užívání, v jehož důsledku se nezapsaná známka stala na trhu zavedenou. Známka je považována za zavedenou, stala-li se v příslušných obchodních nebo spotřebitelských kruzích ve Finsku obecně známou jako charakteristický symbol výrobků a/nebo služeb svého majitele.


24.2

Právo zakázat užívání pozdějších (zapsaných) ochranných známek Rozsah ochrany je stejný jako u finské zapsané ochranné známky, tzn., že odpovídá čl. 9 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení o ochranné známce Společenství


Ustanovení § 1, § 2 odst. 2, § 3 odst. 2, § 6 a § 14 odst. 1 a 6 finského zákona o ochranných známkách Obchodní názvy (toiminimi, firma: jakýkoli název, který fyzická nebo právnická osoba užívá při výkonu podnikatelských činností), včetně sekundárních obchodních názvů (aputoiminimi, bifirma: fyzické či právnické osoby mohou vykonávat část své podnikatelské činnosti pod sekundárním obchodním názvem) a sekundárních symbolů (toissijainen tunnus, sekundärt kännetecken: označení, včetně obrazových označení, užívaná v obchodním styku). Podmínky ochrany Užívání, v jehož důsledku se obchodní název stal na trhu zavedeným. Poskytnutá práva (a) a podmínky (b) a) b)

Právo zakázat pozdější ochranné známky. Označení se musí vztahovat k totožným nebo podobným výrobkům a/nebo službám a musí existovat nebezpečí záměny


VERSION 1.0


Práva podle čl. 8 odst. 4 nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR) Název obchodníka Ustanovení § 1a 6 a § 14 odst. 1 a 6 finského zákona o ochranných známkách


25

Právo zakázat pozdější ochranné známky. Označení se musí vztahovat k totožným nebo podobným výrobkům a/nebo službám a musí existovat nebezpečí záměny.

Švédsko

Nový švédský zákon o ochranných známkách (2010:1877)

25.1


Kapitola 1čl. 7 a kapitola 2 čl. 8 švédského zákona o ochranných známkách Podmínky ochrany Nezapsaná ochranná známka musí být užívána takovým způsobem, že se stala na trhu zavedenou.


25.2

Stejná jako u zapsaných ochranných známek, tj. právo zakázat užívání pozdějších ochranných známek. Známka je považována za zavedenou na trhu, je-li ve významné části okruhu, pro který je určena, známá jako symbol výrobků poskytovaných pod uvedenou známkou.


Obchodní názvy / názvy společností Kapitola 1 čl. 7 odst. 1, kapitola 1 čl. 8 a kapitola 2 čl. 9 švédského zákona o ochranných známkách

Podmínky ochrany Název musí být zapsán jako název společnosti nebo užíván takovým způsobem, že se stal na trhu zavedeným. Může být omezen na část země, ve které je zaveden na trhu.


VERSION 1.0




26

Právo zakázat užívání pozdějších ochranných známek. Musí existovat nebezpečí záměny a označení se musí vztahovat na totožné nebo podobné výrobky a služby.

Spojené království

Obecná poznámka o nezapsaných označeních: Neoprávněné užívání označení (passing off) není v žádném případě „vlastnické právo“, které „chrání nezapsanou ochrannou známku nebo jiné označení užívané v obchodním styku“. Týká se spíše „protiprávního porušení“ práva k majetku, ale majetkem chráněným v tomto případě je goodwill a dobré jméno podniku, kterému hrozí poškození uvedením v omyl. To, zda budou např. námitky založené na oddílu 5 odst. 4 písm. a) úspěšné, pak bude záviset na řadě kumulativních faktorů jako prokázání a rozsah goodwillu, uvedení v omyl, poškození goodwillu. Proto jakékoli rozlišování mezi „ochranou“ poskytovanou „nezapsaným ochranným známkám“ a „jiným označením užívaným v obchodním styku“ v souvislosti s právem „neoprávněně užívat označení“ podle zvykového práva Spojeného království nemá význam. Právo „neoprávněně užívat označení“ by potenciálně mohlo vzniknout (a častěji vzniká) čistě na místní úrovni (v poměru ke Spojenému království jako celku). (Viz níže Náležitosti žaloby týkající se neoprávněného užívání označení (action for passing off).)

26.1


Nezapsané ochranné známky užívané v obchodním styku Ustanovení oddílu 5 odst. 4 písm. a) zákona Spojeného království o ochranných známkách

Podmínky ochrany Musí být užívány v obchodním styku, jsou-li chráněny jakoukoli právní normou, včetně normy o neoprávněném užívání označení (passing off). Poskytnutá práva (a) a podmínky (b) a) b)

Právo zakázat užívání pozdějších ochranných známek. Musí být prokázán goodwill ve Spojeném království k příslušnému datu, který se musí vztahovat na výrobky nebo služby v přihlášce; uvedení v omyl, pokud jde o dotčená „označení“; poškození goodwillu namítajícího lze dovodit z užívání přihlášeného označení.


VERSION 1.0



26.2


Ustanovení oddílu 5 odst. 4 písm. a) zákona Spojeného království o ochranných známkách Označení užívané v obchodním styku. Označení užívané v obchodním styku, chráněné jakoukoli právní normou, včetně normy o neoprávněném užívání označení (passing off). Podmínky ochrany Tytéž jako v oddíle 26.1.

Poskytnutá práva (a) a podmínky (b) Tytéž jako v oddíle 26.1. Poznámky: Zákon o ochraně olympijského symbolu z roku 1995 obsahuje ustanovení o výlučném užívání olympijského symbolu a některých slov spojených s olympijskými hrami k obchodním účelům jedincem jmenovaným ministrem zahraničních věcí; tento nárok není podkladem pro čl. 8 odst. 4 CTMR. Náležitosti žaloby týkající se neoprávněného užívání označení (action for passing off) Neoprávněné užívání označení je v jurisdikcích se zvykovým právem hospodářským deliktem, jehož podstatným znakem je i) uvedení v omyl ii) způsobující škodu iii) goodwillu obchodníka nebo obchodníků. Jedná se o určitou formu prosazování duševního vlastnictví v reakci na neoprávněné užívání práva duševního vlastnictví. Účelem tohoto oddílu není analyzovat věcných požadavků u žalob týkajících se neoprávněného užívání označení, jež se vyvinuly na základě judikatury soudů v oblasti zvykového práva, ale spíše uvést, která práva, jež lze chránit žalobami týkajícími se neoprávněného užívání označení, spadají do rozsahu působnosti čl. 8 odst. 4 CTMR, a ukázat, jak evropské soudy uplatňují klíčové požadavky čl. 8 odst. 4 CTMR v souvislosti s neoprávněným užíváním označení. Historicky a v nejběžnější podobě nabízejí žaloby týkající se neoprávněného užívání označení ochranu nezapsaným ochranným známkám podobnou ochraně zapsaných ochranných známek v tom smyslu, že brání užívání názvu, slova, zobrazení nebo obchodní úpravy vedoucímu k záměně výrobků či služeb jednoho obchodníka za výrobky nebo služby jiného obchodníka. Při tom žaloby týkající se neoprávněného užívání označení chrání goodwill, který obchodníci nabývají užíváním označení, nikoli skrze jejich ochranu. Delikt neoprávněného užívání označení zahrnuje široký soubor situací, které se pohybují od jeho obvyklé formy uvedené výše po rozšířenou formu, jež může zabránit užívání druhových výrazů, pokud toto užívání uvádí v omyl v tom smyslu, že výrobky nebo služby mají vlastnost či jakost, kterou nemají (např. označení Vodkat užívané u typu nápoje, jenž není vodka). Metodické pokyny týkající se průzkumu prováděného úřadem, část C, námitky FINAL

VERSION 1.0



V žalobách týkajících se neoprávněného užívání označení musí namítající (žalobce), prokázat tři prvky, tzv. klasickou trojici: a)

goodwill spojený s výrobky nebo službami, které poskytuje;

b)

uvádění veřejnosti žalovaným v omyl (úmyslné nebo neúmyslné), na jehož základě se veřejnost domnívá či může domnívat, že nabízené výrobky nebo služby jsou výrobky či služby namítajícího (žalobce);

c)

škodu (skutečnou nebo potenciální) z důvodu způsobeného uvedením v omyl ze strany žalovaného.

mylného


VERSION 1.0

přesvědčení


Práva podle čl. 8 odst. 4 nařízení o ochranné známce Společenství (CTMR)

Recommend Documents