Praha 4 Nusle Optimus modernizace KS Břeclav a KS Kouřim. Název akce

NET4GAS, s.r.o. Na Hřebenech II 1718/8 140 21 Praha 4 – Nusle

Název akce Svazek

Archivní číslo Stupeň

2196 Optimus – modernizace KS Břeclav a KS Kouřim –

N4G/MKS/301 Zadání pro výběr zhotovitele PD

Technické zadání

Vypracoval

Ing. David Hanák

Kontroloval

Ing. Miroslav Tichý Ing. Petr Poupa

Zn. svazku

–

Datum

Výtisk číslo

Ing. Martin Slabý Schválil

Ing. Petr Koutný Ing. Zdeněk Haloda

Signature Not Verified

Digitally signed by Mgr. Tereza Ponikelská Date: 2013.07.25 09:25:26 CEST

07/2013

NET4GAS, s.r.o. 2196 Optimus – modernizace KS Břeclav

a KS Kouřim

Obsah Seznam zkratek ......................................................................................................................................... 4 Seznam tabulek ....................................................................................................................................... 6 Seznam obrázků...................................................................................................................................... 7 1.

Popis investičního záměru ............................................................................................................... 8 1.1 Úvod .................................................................................................................................................... 8 1.2 Požadovaný cílový stav....................................................................................................................... 8 2. Popis stávajícího stavu a budoucích úprav .................................................................................... 10 2.1 Kompresní stanice Břeclav ............................................................................................................... 10 2.1.1 Technologická část ...................................................................................................................... 10 2.1.1.1 Kompresorová hala, turbosoustrojí, olejové hospodářství .................................................. 10 2.1.1.2 Vytápění, kotelny ................................................................................................................. 11 2.1.1.3 Potrubní rozvody, regulační stanice a kulové uzávěry ........................................................ 11 2.1.1.4 Filtry, chladiče, tlakovzdušná stanice, klimatizace .............................................................. 12 2.1.1.5 Zpevněné plochy, oplocení, venkovní osvětlení.................................................................. 12 2.1.2 Elektrotechnologická část ............................................................................................................ 13 2.1.2.1 Rozvody elektrické energie VN, NN a náhradní zdroj ......................................................... 13 2.1.2.2 Provozní rozvod silnoproudu, měření a regulace, zdroj zajištěného napájení.................... 13 2.1.2.3 El. zabezpečovací systém, el. požární systém, stabilní hasicí zařízení .............................. 13 2.1.2.4 Řídicí systém ....................................................................................................................... 14 2.1.3 Objekty a činnosti, které nejsou předmětem modernizace.......................................................... 14 2.1.3.1 Kompresorová hala.............................................................................................................. 14 2.1.3.2 Turbosoustrojí ...................................................................................................................... 14 2.1.3.3 Vytápění, kotelny ................................................................................................................. 14 2.1.3.4 Regulační stanice ................................................................................................................ 15 2.1.3.5 Výměníková stanice a související zařízení.......................................................................... 15 2.1.3.6 Vodní hospodářství .............................................................................................................. 15 2.1.3.7 Zpevněné plochy, oplocení, venkovní osvětlení.................................................................. 15 2.1.3.8 Tlakové nádoby, zvedací zařízení ....................................................................................... 15 2.2 Kompresní stanice Kouřim ................................................................................................................ 15 2.2.1 Technologická část ...................................................................................................................... 16 2.2.1.1 Kompresorová hala, turbosoustrojí a olejové hospodářství ................................................ 16 2.2.1.2 Vytápění, kotelny ................................................................................................................. 16 2.2.1.3 Potrubní rozvody, regulační stanice a kulové uzávěry ........................................................ 17 2.2.1.4 Filtry, chladiče, tlakovzdušná stanice, klimatizace .............................................................. 17 2.2.1.5 Zpevněné plochy, oplocení, venkovní osvětlení.................................................................. 18 2.2.2 Elektrotechnologická část ............................................................................................................ 18 2.2.2.1 Rozvody elektrické energie VN, NN a náhradní zdroj ......................................................... 18 2.2.2.2 Provozní rozvod silnoproudu, měření a regulace, zdroj zajištěného napájení .................... 19 2.2.2.3 El. zabezpečovací systém, el. požární systém, stabilní hasicí zařízení .............................. 19 2.2.2.4 Řídicí systém ....................................................................................................................... 19 2.2.3 Objekty a činnosti, které nejsou předmětem modernizace.......................................................... 20 2.2.3.1 Kompresorová hala.............................................................................................................. 20 2.2.3.2 Turbosoustrojí ...................................................................................................................... 20 2.2.3.3 Vytápění, kotelny ................................................................................................................. 20 2.2.3.4 Regulační stanice ................................................................................................................ 20 2.2.3.5 Výměníková stanice a související zařízení.......................................................................... 20 2.2.3.6 Vodní hospodářství .............................................................................................................. 21 2.2.3.7 Zpevněné plochy, oplocení, venkovní osvětlení.................................................................. 21 2.2.3.8 Tlakové nádoby, zvedací zařízení ....................................................................................... 21 3. Předmět zadání .............................................................................................................................. 22 3.1 Sběr podkladů ................................................................................................................................... 22 3.1.1 Předání stávající projektové dokumentace.................................................................................. 22 3.1.2 Analýza stávající technologie ...................................................................................................... 22 3.2 Koncept projektu ............................................................................................................................... 22 3.2.1 Příprava Konceptu projektu ......................................................................................................... 22 3.2.1.1 Technologická část .............................................................................................................. 23 3.2.1.2 Elektrotechnologická část .................................................................................................... 23

Technické zadání Strana 2 / 2


a KS Kouřim

3.2.1.2.1 Systém řízení .................................................................................................................. 24 3.2.1.2.2 Posouzení napájení elektrickou energií a všech rozvodů............................................... 25 3.2.2 Energetický audit ......................................................................................................................... 25 3.2.3 Studie HAZOP ............................................................................................................................. 25 3.3 Úvodní projekt ................................................................................................................................... 25 3.3.1 Základní obsah úvodního projektu............................................................................................... 26 3.4 Dokumentace pro výběr zhotovitele.................................................................................................. 27 3.4.1.1 Základní obsah dokumentace pro výběr zhotovitele ........................................................... 27 3.5 Technická pomoc projektanta ........................................................................................................... 27 3.6 Celkový základní přehled předmětu zadání ...................................................................................... 27 4. Harmonogram a milníky projektu ................................................................................................... 29 5. Manuál projektu .............................................................................................................................. 30 5.1 Organizace projektového týmu ......................................................................................................... 30 5.2 Projektová dokumentace................................................................................................................... 31 6. Závěr .............................................................................................................................................. 34 Příloha č. 1. Koncept projektu – členění a obsah .............................................................................. 35 Příloha č. 2. Studie HAZOP ............................................................................................................... 36 Příloha č. 3. Úvodní projekt................................................................................................................ 37 Příloha č. 4. Dokumentace pro výběr zhotovitele (DVZ).................................................................... 41 Příloha č. 5. Popis řídicího systému na KS........................................................................................ 55 Popis stávajících ŘS .................................................................................................................................... 55 Základní topologie infrastruktury pro nové KS ............................................................................................. 56 Příloha č. 6. Doporučená skladba a číslování projektové dokumentace .......................................... 61



a KS Kouřim

Seznam zkratek Pojem / Zkratka ATS BHP DDL DN4G DR EPS ESD EZS H1B HAZOP HPS HUP KS MaR N4G NN NP NTT OK P&ID PCO HZS PD PDS PO PS RS ŘS SHZ SIL SO STL TD TP, TPII, TPK TS ÚP, DSP, DVZ VN VTL VZT Celkový harmonogram projektu Hlavní technologické aparáty

Proudové schéma technologické

Provozní schéma technologické Předběžný seznam potrubních větví Soupis materiálu

Definice Automatická tlaková stanice Bezpečnost a hygiena práce Dodávky s dlouhou dodací lhůtou (long lead items), (potrubní části a komponenty nad DN300 včetně, včetně armatur a jejich pohonů) Centrální technický dispečink NET4GAS, s.r.o., lokalita Praha Hala s turbosoustrojím Dresser – Rand Elektronický požární systém Emergency Shut Down System, činnosti směřující v případě havárie k uvedení kompresní stanice plynu a/nebo jednoho nebo více kompresorových soustrojí do bezpečného stavu, dle ČSN EN 12583 Elektronický zabezpečovací systém Hala č. 1, Břeclav Hazard and Operability Study Hraniční předávací stanice Hlavní uzávěr plynu Kompresní stanice Zařízení měření a regulace NET4GAS, s.r.o. Nízké napětí Hala s turbosoustrojím Nuovo Pignone Nízkotlaká turbína (NT GT-750-6) Ocelové konstrukce Procesní technologické schéma (Piping and instrumentation diagram) Pult civilní ochrany hasičského záchranného sboru Projektová dokumentace Plynový detekční systém Požární ochrana Provozní soubor Regulační stanice Řídicí systém Stabilní hasicí zařízení Safety Integrity Level, Funkční bezpečnost elektrických/elektronických/programovatelných elektronických systémů souvisejících s bezpečností, viz ČSN EN 61508 Stavební objekt Středo tlaký Turbodmychadlo Označení etapy výstavby KS Turbosoustrojí Stupně projektové dokumentace Úvodní projekt, Dokumentace pro stavební povolení, Dokumentace pro výběr zhotovitele Vysoké napětí Vysoko tlaký Vzduchotechnické zařízení (Overall Plan) – Tento dokument je stručným přehledem o průběhu projektu. Uvádí hlavní fáze a úkoly. Zpracovává se pro potřeby vedení projektu. (Main Process Equipment) – Jsou to veškeré technologické aparáty, které je třeba zahrnout do schématu pro zajištění správné a dostatečné funkce navrhované technologické jednotky s ohledem na normální provoz, najíždění, odstavení apod. NEPATŘÍ SEM drobné a pomocné zařízení, jehož nutnost zařazení do schématu vyplyne z dalšího řešení při zpracování realizační dokumentace. (PDF, Process Flow Diagram) – Vyjadřuje výsledky procesně-inženýrského návrhu řešení technologického procesu. Obsahuje veškeré hlavní technologické aparáty, stroje a zařízení a jejich hlavní technologická propojení včetně hlavních procesních armatur. Dále jsou zde vyznačeny jednotlivé okruhy MaR. Tabulkovou formou jsou zde uvedeny údaje z bilančního výpočtu, provozní podmínky a další důležité technologické údaje pro všechny vstupy a výstupy jednotlivých technologických aparátů, popřípadě jsou tyto údaje připsány k jednotlivým technologickým propojením. Je podkladem pro zpracování provozního schéma technologického projektantem potrubí. ( / Piping and Instrumentation Diagram) – Rozpracovává do konečné formy veškeré požadavky technologického procesu s ohledem na normální provoz, najíždění, odstavování a veškeré další manipulace se zařízením. Řeší umístění jednotlivých aparátů a jejich vzájemné propojení, požadavky na ovládání a řízení procesu, analytickou kontrolu apod. (Preliminary Line Index) – Je seznam potrubních větví, který je vytvořen na základě návrhu provozního schéma technologického v úrovni zpracování ÚP. (Bill of Material) – Je to položkový soupis dílů, součástí, předmětů služeb apod. obsahující všechny nezbytné údaje pro jejich poptání nebo objednání.


NET4GAS, s.r.o. 2196 Optimus – modernizace KS Břeclav Pojem / Zkratka

Údajový list aparátů

Údajový list média

Úvodní projekt

a KS Kouřim

Definice (Data Sheet of Equipment) – Je dokument, jehož účelem je vyjádřit všechny potřebné údaje a základní požadavky z hlediska technologického procesu. Součástí údajového listu je projekční náčrtek. Obsahuje pracovní, zkušební a výpočtové podmínky zařízení. Údajový list slouží zejména jako informativní podklad pro profese v projektu. Údajové listy zpracovává procesní inženýr projektu. (Data Sheet of Fluid) – Je dokument, jehož účelem je vyjádřit všechny potřebné údaje o daném médiu pro potřeby bilančních výpočtů, výpočtů souvisejících s transportem, stanovení účinků na okolí a materiály, přiřazení média k potrubní třídě, skladování, bezpečnosti, PO apod. (ÚP, Basic Design) – Je základní projektová dokumentace stavby komplexně řešící všechny její části, zpracovaná zpravidla do podrobností umožňujících zahájení poptávkového řízení u dodavatelů. Rozsah a skladba závisí na dohodě se zákazníkem. Je to obdoba dřívějšího úvodního projektu. Rozsah její stavební části je totožný s dokumentací pro stavební řízení.



a KS Kouřim

Seznam tabulek Tab. 1: Přehled kompresních stanic ........................................................................................................ 8 Tab. 2: Členění objektů KS Břeclav v závislosti na vytápění ................................................................ 11 Tab. 3: Přehled výrobců a ovládání kulových uzávěrů .......................................................................... 12 Tab. 4: Členění objektů KS Kouřim v závislosti na vytápění ................................................................. 17 Tab. 5: Návaznosti důležitých tech. částí na modernizaci KS............................................................... 26 Tab. 6: Časová osa úkolů projektu ........................................................................................................ 29 Tab. 7: VZOR – Výkaz výměr ................................................................................................................ 32 Tab. 8: VZOR – Rozpočet ..................................................................................................................... 32 Tab. 9: Přehled základních požadavků PD ........................................................................................... 33 Tab. 10: Počet datových bodů na stávajících KS.................................................................................. 56



a KS Kouřim

Seznam obrázků Obr. 1: Architektura ŘS PAS na KS ...................................................................................................... 57 Obr. 2: Architektura ŘS UniControls na KS........................................................................................... 58 Obr. 3: Architektura ŘS MARK V na KS................................................................................................ 59 Obr. 4: Nová architektura ŘS pro KS .................................................................................................... 60


NET4GAS, s.r.o. 2196 Optimus – modernizace KS Břeclav a

1.

KS Kouřim

Popis investičního záměru 1.1 Úvod

Požadovaný tlak a průtok plynu v tranzitních plynovodech je zajišťován kompresními stanicemi (dále jen KS), které byly vybudovány s rozestupem cca 100 km. Na severní větvi jsou provozovány kompresní stanice Kralice nad Oslavou a kompresní stanice Kouřim, na jižní větvi pak kompresní stanice Břeclav, Hostim a Veselí nad Lužnicí. Celkový instalovaný výkon kompresních stanic je 297 MW, viz Tab. 1. Z pohledu dlouhodobé strategie (LTADS) firmy NET4GAS, s.r.o., bude provoz kompresních stranic Hostim, Veselí nad Lužnicí a Kralice utlumován a výhledově bude počítáno pouze s provozem kompresních stanic Kouřim a Břeclav.

Severní větev Kompresní stanice Počet turbosoustrojí Instalovaný výkon na KS Celkový instalovaný výkon pro přepravu

Kralice 5x 6 MW 2x 13MW 56 MW

Kouřim 5x 6 MW 2x 13MW 56 MW

Jižní větev Břeclav 9 x 6 MW 1x 23 MW 77 MW 297 MW

Hostim 9 x 6MW

Veselí n/L 9 x 6 MW

54 MW

54 MW

Tab. 1: Přehled kompresních stanic

1.2 Požadovaný cílový stav 1. Optimalizace počtu turbosoustrojí Na kompresních stanicích bude v rámci optimalizace upraven počet provozovaných turbosoustrojí (dále jen TS) na stav 5 ks TS na KS Břeclav a 3 ks TS na KS Kouřim. Na KS Břeclav bude předmětem projektu modernizace hala č. 2 (TPK). Na KS Kouřim bude předmětem projektu modernizace hala č. 1 (TP I). Turbosoustrojí Dresser – Rand na KS Kouřim budou nabídnuta k odprodeji a hala DR bude odstraněna, Podobně na KS Břeclav bude zakonzervována hala TS Nuovo Pignone, gasgenerátor Nuovo Pignone bude odprodán. Hala č. 1 (TP II) na KS Břeclav bude odstraněna včetně 3 ks turbosoustrojí. Tato opatření budou provedena mimo rozsah projektu 2196 OPTIMUS. 2. Dálkové řízení Základním úkolem modernizace kompresních stanic KS Břeclav a KS Kouřim je vedle optimalizace počtu turbosoustrojí a příslušné infrastruktury i náhrada zastaralých řídicích systémů jednotným novým řídicím Technické zadání Strana 8 / 8


a KS Kouřim

systémem včetně relevantních potřebných náhrad kabelových rozvodů a polní instrumentace. Nový řídicí systém má v ideálním případě umožnit dálkové řízení startů, odstavení a provozu kompresních stanic z dispečinku N4G, bez potřeby místní obsluhy. Konečná míra automatizace a dálkové obsluhovatelnosti bude stanovena v procesu zpracování Konceptu projektu podle tohoto zadání. 3. Modernizace infrastruktury Veškerá infrastruktura na kompresních stanicích bude modernizována a optimalizována pro redukovanou kapacitu a dálkové řízení kompresních stanic. 4. Zvýšení bezpečnosti Modernizací bude dosaženo zvýšení bezpečnosti s důrazem na splnění všech aktuálně platných technických, bezpečnostních, požárních standardů a norem. Tato opatření budou vycházet ze studie HAZOP (Hazard and Operability Study), včetně stanovení požadovaných kategorií SIL (Safety Integrity Level) a zavedení ESD (Emergency Shut Down System).



2.

a KS Kouřim

Popis stávajícího stavu a budoucích úprav

Tento popis slouží pro získání ucelené představy o stávající technologii a jejím využití pro dosažení cílového stavu viz kapitola 1.2.

2.1 Kompresní stanice Břeclav Hlavní úlohou kompresní stanice Břeclav je udržení přepravní kapacity v přepravních směrech z HPS Lanžhot směrem na západ a pro reverzní směr přepravy – pro přepravu ze západu směrem na HPS Lanžhot. Na KS zůstane zachována hala č. 2 (TPK) která obsahuje šest TS 6 MW. Maximální uvažovaná varianta zapojení strojů 4+1Z (max. 4 stroje v provozu paralelně a jeden v záloze), nebo 2+2+1Z, (2 tandemy v provozu a jeden stroje v záloze), jedno TS bude zakonzervováno, hala č. 1 (TPII) se třemi TS 6 MW se zruší. Variabilita přepravy pro halu č. 2 (TPK) v současné době: 1. Přeprava východ – západ: Původní směr přepravy umožní maximální variabilitu, sání z DN800/DN1200/DN1400, výtlak do DN800/DN1000/DN1400, nebo variantně. Pro všechna potrubí zemního plynu, na které je napojena KS Břeclav platí maximální provozní tlak 7,3 MPa. Je možný i tlakově oddělený provoz z některých linií. 2. Přeprava ve směru západ – východ: Sání z DN1400, výtlak směr HPS Lanžhot do DN800/DN1200; sání z DN800 a DN1000 a výtlak do DN1400; po realizaci stavby 2184 (v r. 2013) přibude možnost sání z DN1400 a výtlak do DN1400. Na obtocích KK 1.1 / A13 / 5.1 jsou instalovány regulační armatury, které umožňují regulaci množství a tlaku zemního plynu vstupující z HPS Lanžhot, nebo v režimu přepravy Z-V umožňují řídit přepravované množství části plynu zpět směrem na západ. Kompresní stanici lze z hlediska záměru modernizace rozdělit na dvě části, technologickou a elektrotechnologickou. V každé části bude nastíněn současný stav a vlastní záměr s tímto technologickým celkem.

2.1.1

Technologická část

2.1.1.1 Kompresorová hala, turbosoustrojí, olejové hospodářství Na kompresní stanici Břeclav se v současné době nachází tři kompresorové haly, hala č. 1 (TPII), č. 2 (TPK) a jedna hala s turbosoustrojím Nuovo Pignone (NP) (č. 3 – TS10). Výhledově je plánována demolice haly č. 1 (TPII), která je vybavena třemi jednotkami TS (GT 750 - 6). V budově se také nachází velín a výměníkové stanice pro halu č. 1 (TPII) včetně kotelny. Přes halu č. 1 (TPII) je také řešeno zásobování oleje z olejového hospodářství. Na potrubním dvoře haly č. 1 (TPII) musí být zachována nová propojení – otočení komprese po dobu minimálně pěti let od realizace KK A41 a A42 spolu s potrubními části, která proběhla v roce 2011. Vzhledem k spolufinancování ze zdrojů EU. Hala s turbosoustrojím Nuovo Pignone (dále NP) bude zakonzervována, sací potrubí před halou bude zadýnkováno. Demolice haly č. 1 (TPII) a konzervace NP není předmětem tohoto zadání. Kompresorová hala Modernizace se bude výhradně týkat haly č. 2 (TPK), pro kterou musí být vzhledem k plánované demolici haly č. 1 (TPII) vybudován nový velín, kotelna pro vytápění a veškeré návaznosti s demolicí související. Uvažuje se o napojení nové kotelny na stávající rozvod vytápění v hale č. 2 (TPK). Pokud to bude možné, uvažuje se s využitím stávajících objektů bez větších stavebních úprav, které by měly vliv na nutnost stavebního povolení. Turbosoustrojí Na hale č. 2 (TPK) se nachází 6 jednotek TS (GT 750 – 6) s výkonem 6x6 MW. Pro provoz bude určeno pět jednotek TS, kde v provozu budou maximálně čtyři stroje, šesté TS bude zakonzervováno. Předpokládá se, že systém olejem zahlcených plynových ucpávek u turbodmychadel zůstane zachován, ucpávky budou však vyměněny s důrazem na minimalizaci provozních ztrát oleje přes ucpávky TS do výtlaku kompresoru a do potrubí. Variantou jsou i suché ucpávky. Technické zadání Strana 10 / 10


a KS Kouřim

Přizpůsobení turbodmychadel (dále jen TD) široké škále průtoků je dosaženo zaměnitelnými vložkami turbodmychadel (T-260-14-1M/T). Na KS jsou použity vložky s výstupní šířkou kanálů oběžného kola 38 mm a 43 mm. Vložky s výstupní šířkou kanálů oběžného kola 38 mm bez výstupního difuzorového lopatkování, jsou vhodné pro menší průtočné množství (paralelní zapojení), nebo pro dvoustupňovou kompresi pro první i druhý stupeň komprese. Vložky s výstupní šířkou kanálů oběžného kola 43 mm s výstupním difuzovým lopatkováním, jsou vhodné pro vyšší průtoky (paralelní zapojení), nebo pro dvoustupňovou kompresi – pro první stupeň komprese. Volba stroje k přepravě provádí dispečink dle denní nominace s ohledem na kompresorové charakteristiky, pompážní hranice a polohy pracovního bodu. Důležitou součástí modernizace je zrušení olejotlaké regulace TS a její kompletní náhrada za regulaci elektronickou.Případná demontáž spalinových výměníků a horkovodního vedení nebude předmětem zadání. Olejové hospodářství Pro doplňování oleje do TS je potřebné vyřešit umístění stávajících skladů a jejich velikost vzhledem k plánované změně počtu TS a přechodu na elektronické řízení.

2.1.1.2 Vytápění, kotelny Vytápění je řešeno centrální kotelnou, která je nyní umístěna na hale č. 1 (TPII). Jelikož se plánuje odstavení haly, je nutné zajistit vytápění modernizované haly č. 2 (TPK), včetně všech technologií s tím souvisejících. Jedním z technologických celků jsou předehřevy mazacího oleje pro TS. Z energetického auditu vyjde návrh řešení těchto předehřevů a určení, zda využít lokálních předehřevů pro každý stroj, nebo předehřev společný atd. V budoucnu je uvažováno s decentralizací vytápění. Tomu bude předcházet audit, který potvrdí či vyvrátí plánovanou investici. Decentralizované řešení počítá s umístěním samostatných kotlů pro skupiny objektů viz. Tab. 2. Objekt Administrativní budova Šatna a sprchy Dílny, sklady a garáže Hala č. 2 včetně nového velínu a navazujících technologií.

Počet kotlů 1 ks 1 ks 1 ks 1 ks

Tab. 2: Členění objektů KS Břeclav v závislosti na vytápění Vytápění objektů, které nejsou technologicky spjaté s vytápěním haly č. 2 (TPK) nejsou předmětem modernizace. Jedná se o administrativní budovu, šatnu a sprchy, dílnu, sklady a garáže.

2.1.1.3 Potrubní rozvody, regulační stanice a kulové uzávěry Potrubní rozvody se skládají z několika hlavních částí a to samostatného vstupně výstupního objektu (VVO), potrubních dvorů a společného kolektoru dvou kompresorových hal, potrubních rozvodů topného plynu a rozvodů vlastní spotřeby. VVO slouží pro napojení kompresní stanice do tří linií DN800/800, DN1200/1000, DN1400/1400 a propoj do PZP Tvrdonice DN1000. Potrubní dvůr slouží k propojení jednotlivých turbosoustrojí. Na výstupu potrubního dvora je blok chladičů plynu a dvě řady antipompážní regulace pro halu č. 1 (TPII), tři řady pro halu č. 2 (TPK) a havarijních komíny pro odtlakování potrubního dvora. Antipompážní regulace u haly č. 1 bude spolu s halou určena k likvidaci nebo jinému využití. Na potrubní dvůr je napojena regulační stanice (dále RS), která dodává topný plyn do hal pro pohánění plynových turbín náhradních zdrojů elektrické energie. RS dodává také topný plyn pro pohánění turbosoustrojí na halách a také plyn vlastní spotřeby pro kotelny. Kulové uzávěry používané na KS Břeclav jsou různých dimenzí od DN300 – DN1000, ovládání je ruční, hydropneumatické a elektrohydraulické viz Tab. 3. Řídicí systém ovládá asi 35 KK na VVO.

Výrobce MSA Dolní Benešov

Ovládání

Počet 13 ks



a KS Kouřim

Výrobce

Ovládání

Počet

CAMERON

FALKE

10 ks

AUDCO

PC INTERTECHNIK

46 ks

TK VALVE

PEB

3 ks

SCHUCK

SCHUCK

1 ks

Tab. 3: Přehled výrobců a ovládání kulových uzávěrů Jelikož rušení haly č. 1 (TPII) nebude předmětem zadání, bude mít určitý vliv i na potrubní dvůr. Potrubní dvůr Úkolem modernizace bude úprava potrubního dvora, do stavu odpovídající dálkovému řízení KS, (dálkové zařazení strojů do přepravy, odstavení strojů či vyrovnání tlaků na linii). V rámci modernizace se počítá s vytipováním armatur a pohonů, které by bylo vhodné z technických a provozních důvodů vyměnit. Je nezbytné provést inspekci a zhodnocení integrity zejména podzemních potrubních rozvodů z hlediska koroze a predikce životnosti na potrubních rozvodech KS kamerovou prohlídkou, či kopanými sondami, případně jinými metodami. Minimální výměna se bude týkat již starších 10ks KK DN300 MSA (Dolní Benešov) z důvodů úniku oleje a zastaralé konstrukce. Jedná se o 6ks KK Tn.03, KK A20 a 3ks B01, B02 a B03,které jsou umístěny na antipompážní řadě PD haly č. 2 (TPK). Pro KK Tn.03 bude použito plynohydraulické ovládání a u ostatních bude použito elektrických pohonů AUMA. Jedním z úkolů pro dálkové řízení kompresní stanice z dispečinku je určení hlavních provozních tras na potrubním dvoře a jejich možnost dálkového ovládání z dispečinku N4G.

2.1.1.4 Filtry, chladiče, tlakovzdušná stanice, klimatizace Filtry Na kompresní stanici nejsou instalovány filtry pro filtraci zemního plynu, a proto nebudou nutné žádné úpravy tohoto zařízení. Filtrace přepravovaného plynu bude řešena na objektu Kralice nad Oslavou nebo na HPS Lanžhot. Chladiče Vzduchové chladiče plynu slouží ke snížení teploty zemního plynu zejména při dvoustupňové kompresi. Chladič je složen ze tří základních bloků výměníku. Každý blok obsahuje šest základních jednotek, které se skládají ze tří trubkových sekcí a dvou vzduchových skříní s ventilátorovými jednotkami. Axiální přetlakové ventilátory API 3500 jsou poháněny elektromotory přes převodovky UKG200 nebo klínovými řemeny. U haly č. 2 (TPK) jsou instalovány chladiče, které je vhodné v rámci modernizace posoudit, zda vyhovují budoucímu stavu popřípadě je optimalizovat na cílový stav. Případně využít chladič u haly č. 3 (NP), který je z roku 1995. Tlakovzdušná stanice V rámci modernizace bude posouzeno využití tlakovzdušné stanice z haly č. 1 (TPII), pro modernizovanou halu č. 2 (TPK). Klimatizace Prověření stavu klimatizace a dostatečné kapacity vzhledem k cílovému stavu modernizace haly č. 2 (TPK).

2.1.1.5 Zpevněné plochy, oplocení, venkovní osvětlení Zpevněné plochy, oplocení V rámci modernizace se nepočítá s rozšiřováním zpevněných ploch. Je možné, že při rušení objektů a napojování technologických celků bude nutné některé sítě uložit do stávajících komunikací. V rámci modernizace určit a navrhnout řešení týkající se nových či úpravu stávajících komunikací. Pokud si modernizace vyžádá dotčení stávajících komunikací, musí být po modernizaci uvedeny minimálně do původního stavu. Taktéž konečné terénní úpravy a oplocení. Venkovní osvětlení Venkovní osvětlení nevyžaduje větších zásahů. V rámci modernizace určit zda bude v návaznosti na nová dispoziční uspořádání nutné rozšířit i venkovní osvětlení.



2.1.2

a KS Kouřim

Elektrotechnologická část

2.1.2.1 Rozvody elektrické energie VN, NN a náhradní zdroj Stávající rozvodna VN je vybavena dvěma transformátory 22 kV o výkonu 1,6 MVA a jedním vzdáleným transformátorem 1,6 MVA pro turbosoustrojí Nuovo Pignone. KS Břeclav má k dispozici dva náhradní zdroje s výkonem motorgenerátoru 2 MVA. Generátory jsou poháněny spalovacími turbínami o výkonu 1,5 MW. VN rozvodna VN rozvodna je již technologicky zastaralá a je vhodné ji kompletně zrekonstruovat s ohledem na příkon nových technologických celků. Je potřebné posoudit také přípojku VN a dispoziční uspořádání VN rozvodny včetně nového náhradního zdroje, případně vybudování nového objektu. NN rozvody V rámci modernizace je potřebné posoudit hlavní rozvody elektrické energie NN i s rozvaděči NN a navrhnout řešení. Náhradní zdroj V rámci rekonstrukce je uvažováno s náhradou dvou původních náhradních zdrojů elektrické energie jedním. Agregát by měl být poháněn naftou nebo zemním plynem, ideálně však kombinací obou paliv, projektant navrhne možná řešení. Výkon náhradního zdroje musí pokrýt spotřebu nově instalované technologie, odhaduje se snížení výkonu zdroje na cca 500 kVA. Návrh výkonu zdroje bude vycházet z energetického auditu. Umístění nového náhradního zdroje je uvažováno do objektu místo náhradního zdroje NZ2, nebo v mobilním kontejneru (plně automatizovaný uzamykatelný ISO kontejner). Zdrojem zemního plynu bude 200 kPa STL rozvod. V rámci modernizace je potřebné posoudit a navrhnout automatizaci odpínání napájení KS v případě poruchových či životu nebezpečných stavů s návazností na cíle stanovené viz. kapitola 1.2 a fázování náhradního zdroje .

2.1.2.2 Provozní rozvod silnoproudu, měření a regulace, zdroj zajištěného napájení V rámci modernizace je vhodné posoudit stav rozvodů provozního silnoproudu ke stávajícím a novým technologickým zařízením a navrhnout řešení. To se týká také rozvodů MaR a samotných prvků procesní instrumentace. Dalším úkolem je posouzení zdrojů zabezpečeného napájení jak jejich stavu, tak kapacit. V roce 2011 proběhla výměna staničních baterií 220 V DC.

2.1.2.3 El. zabezpečovací systém, el. požární systém, stabilní hasicí zařízení Elektronický zabezpečovací systém EZS Kompresní stanice je vybavena systémem ostrahy objektu (kamerový systémem, infrabarierami, nášlapnými zónami a oplocením). Tyto systémy nemají doposud žádnou vazbu na řídicí systém. Tato vazba bude stanovena studií HAZOP. V rámci modernizace bude posouzen stav zařízení s návrhem nových řešení s návazností na novou technologii popřípadě vylepšení pokrytí oblasti dalším zařízením či kamerovým systémem. Nicméně kamery na oplocení budou vyžadovat v nejbližší době inovaci – nabízí se infrakamery a možnost zrušit osvětlení oplocení (kamerový systém bude upgradován). Elektronický požární systém EPS V kompresní stanici je instalován elektronický požární systém EPS se systémem detekce úniku plynu PDS. Systémy mají ústředny na velíně kompresní stanice. Signály o poruchách z EPS jsou přivedeny do hlavního řídicího systému kompresní stanice, který v případě poruchy provede bezpečné odstavení technologie. Na kompresní stanici je instalováno zařízení pro bezpečné odstavení i bez řídicího systému kompresní stanice. Mezi prvky zajišťující bezpečnost jsou bezpečnostní ventily topného plynu k turbosoustrojím a náhradním zdrojům, popřípadě kulové uzávěry typu „SAFE“ na přívodech systému topného plynu. Turbodmychadlo je osazeno armaturami typu SAFE closed na vstupu a výstupu. Odfuk z TD je osazen armaturou SAFE open. Systém EPS je napojen na PCO HZS (Pult civilní ochrany hasičského záchranného sboru). Stabilní hasicí zařízení SHZ Systém je organizován do dvou okruhů hašení pěnou „velký okruh“ a „malý okruh“. Velký okruh je umístěný pod střechou haly a malý je umístěn nad olejovými nádržemi turbosoustrojí. Signál o spuštění je indikován v ústředně SHZ od hlásičů požáru EPS.



a KS Kouřim

SHZ je na halách č. 1 (TPII)a č. 2 (TPK) rekonstruován, ovšem během provozu se objevily drobné problémy s korozí, které bude nutné řešit. Stabilní hasicí zařízení je automaticky spuštěno na základě detekce požáru od EZS (ne řídicím systémem KS), ŘS KS na základě vyhodnocené poruchy odpojí elektrické obvody pro předejití úrazu el. proudem či před zkratem a odstaví bezpečně technologii. V rámci modernizace budou všechny bezpečnostní systémy posouzeny, zda vyhovují koncepci bezobslužného dálkového ovládání. Případně bude určeno požadované řešení pro splnění automatického dálkového řízení KS s maximálním zajištěním bezpečnosti, jak je uvedeno v kapitole 1.2. Tato opatření budou vycházet ze studie HAZOP (Hazard and Operability Study), včetně stanovení požadovaných kategorií SIL (Safety Integrity Level) a zavedení ESD (Emergency Shut Down Systém).

2.1.2.4 Řídicí systém Na kompresní stanici KS Břeclav je v současné době instalován řídicí systém fy PAC (Process Automation Controlls Ltd.). Řídicí systém PAC byl instalován v roce 1993 a je již technicky zastaralý. Hierarchie řídicího systému je rozdělena podle technologických celků, z nichž každý je řízen samostatným lokálním řídicím systémem. Řídicí systém PAC je sestaven z několika skříní, které jsou navzájem propojeny pomocí asynchronní komunikace INTERPANEL. Součástí každé lokální úrovně je řídící skříň, kde probíhají výpočty řídících algoritmů. Z čelního panelu skříně může obsluha ovládat danou část technologie. Ostatní skříně lokální úrovně zajišťují sběr a vysíláni analogových a logických dat. Jednotlivé lokální ŘS jsou propojeny sítí PACnet, která umožňuje ovládání celé technologie KS z jednoho místa (velín) a zabezpečuje přenos dat na dispečink společnosti NET4GAS, s.r.o. (dále DN4G). Na velínu KS Břeclav je umístěno celkem devět operátorských pracovních stanic vybavených vizualizací technologického procesu. Současný řídicí systém je umístěn na velínu haly č. 1 (TPII), která bude rušena, proto musí být součástí modernizace vybudování nového velínu v modernizované hale č. 2 (TPK) či v jiné vhodné budově. Hlavním úkolem modernizace je vytvoření nového jednotného řídicího systému, který povede ke zpřístupnění kompresní stanice pro dálkové řízení a zvýší bezpečnost a spolehlivost celého technologického celku. Podrobnější popis řídicího sytému viz. Příloha č. 5.

2.1.3

Objekty a činnosti, které nejsou předmětem modernizace

Na kompresní stanici jsou i další objekty, které mají jistou návaznost na modernizaci kompresní stanice. Avšak úprava těchto objektů nebo technologických celků bude probíhat v rámci společnosti NET4GAS, s.r.o. (dále N4G). Zde budou pro úplnost tyto objekty popsány.

2.1.3.1 Kompresorová hala Výhledově je plánovaná odstavení haly č. 1 (TPII) a haly č. 3 (NP), podrobnější popis viz. kapitola 2.1.1.1. Výhledově se počítá s demolicí haly č. 1 (TPII), nebo využití pro jiné účely.

2.1.3.2 Turbosoustrojí V předstihu nebo během modernizace KS se počítá se zvýšením účinnosti a provozní spolehlivosti strojů a instalací emisních hořáků do současných spalovacích komor s autonomním systémem řízení. Instalace emisních hořáků bude realizována mezi roky 2015 až 2019. Instalaci nízkoemisních hořáků bude řešit samostatný projekt, viz tabulka č.5. Modernizace TS musí být koordinována s návaznostmi na modernizovaný řídicí systém a určení hranic dodávek těchto technologických celků tzv. Battery Limit. Jako nejméně komplikované řešení se jeví uskutečnění modernizace TS před dokončením modernizace řídicího systému. Nebo předpřipravením nového ŘS na připojení těchto turbosoustrojí do řídicího systému.

2.1.3.3 Vytápění, kotelny V rámci decentralizace vytápění bude centrální kotelna zrušena. Pro vytápění budou instalovány čtyři nové plynové kotle, na které bude stávající teplovodní topení v objektech napojeno.



a KS Kouřim

Uvažované řešení počítá s umístěním samostatných kotlů pro skupiny objektů viz. kapitola 2.1.1.2, tabulka viz. Tab. 2.

2.1.3.4 Regulační stanice V návaznosti na decentralizaci vytápění objektů KS Břeclav bude provedeno napojení nových kotlů ze stávajícího STL plynovodu (200 kPa) po HUP. Bude provedena též rekonstrukce předehřevu VTL RS (dle posouzení elektrického předehřevu plynu). V případě zrušení haly č. 1 (TPII) a vzhledem k rozvodu topného plynu lze uvažovat o přemístění RS blíže k hale č. 2 (TPK). Stávající RS je v konečném důsledku modernizace předimenzována, neboť po modernizaci bude dodávat plyn pro halu č. 2 (TPK) se 6ks TS a nový náhradní zdroj el. energie (diesel – zem. plyn). V rámci modernizace by měla být možnost ovládat hlavní přívodní armatury (HUP) pro zajištění vyšší bezpečnosti.

2.1.3.5 Výměníková stanice a související zařízení Výhledově se počítá s demolicí místa mařiče odpadního tepla (MOOT). Demolice objektů rozvoden předpokládá nejdřív vybudování nových prostor (podstatně menších) a nové připojení technologie, která by zůstala. Výměníkovou stanici po decentralizaci vytápění a dořešení předehřevu regulační stanice možno rovněž zrušit a to včetně kotelny.

2.1.3.6 Vodní hospodářství Kanalizace je ve funkčním stavu. Nejsou žádné požadavky na její úpravu. V rámci likvidace haly č. 1 (TPII) musí dojít k přeložení potrubí pitné vody z objektu haly č. 1 (TPII) do země mimo objekt a jeho napojení na stávající rozvody. V návaznosti na likvidaci zařízení v hale č. 1 (TPII), bude odpojena přípojka požární vody včetně strojovny SHZ. Dále budou vyměněny všechny hydranty.

2.1.3.7 Zpevněné plochy, oplocení, venkovní osvětlení Nepočítá se s výrazným rozšiřováním zpevněných ploch, při rušení objektů může dojít k uložení překládaných sítí do vozovky pouze v minimálním rozsahu. Venkovní osvětlení a oplocení nevyžadují větších zásahů.

2.1.3.8 Tlakové nádoby, zvedací zařízení Neuvažuje se s výměnou tlakových nádob ani s úpravou stávajících zvedacích zařízení.

2.2 Kompresní stanice Kouřim Hlavní úlohou kompresní stanice Kouřim je udržení přepravní kapacity zemního plynu na vstupně výstupních bodech HPS Hora Sv. Kateřiny a Olbernhau / Brandov-Stegal. Hala č. 1 (TP) nyní vybavena pěti TS 6 MW zůstane zachována. Maximální uvažovaná varianta zapojení strojů je 2+1Z (max. 2 stroje v provozu paralelně a jeden stroj v záloze), nebo 1+1+1Z ( tandem v provozu a jeden stroj v záloze). Další variantou provozu a zapojení TS jsou 1+2Z. Variabilita přepravy pro halu č. 1 (TP) v současné době: 1. Přeprava východ – západ Původní směr přepravy umožní maximální variabilitu, sání z DN900 I. /DN900 II./DN1000, výtlak do DN900 I. / DN900 II. / DN1000, nebo variantně. Provozní tlak DN900 I. je 6,08 MPa, DN900 II. s provozním tlakem 6,15 MPa, DN1000 s PN 7,3 MPa. 2. Přeprava ve směru západ – východ Sání z DN900 I.,DN900 II. a DN1000, výtlak možný do všech tří linií. Je možný i tlakově oddělený provoz některých z linií.



2.2.1

a KS Kouřim

Technologická část

2.2.1.1 Kompresorová hala, turbosoustrojí a olejové hospodářství Na kompresní stanici Kouřim se v současné době nachází jedna kompresorová hala č. 1 (TP) s TS 5x6 MW a jedna hala se dvěma turbosoustrojími Dresser–Rand (dále jen DR). Výhledově je plánovaná demolice haly pro Dresser–Rand, případně bude hala ponechána k případnému budoucímu využití. Sací a výtlačné potrubí bude před halou zadýnkováno. Turbosoustrojí bude výhledově nabídnuto k prodeji. Demolice hal Dresser–Rand ani možný prodej turbosoustrojí není předmětem tohoto zadání. Kompresorová hala Modernizace se bude výhradně týkat haly č. 1 (TP). Pokud to bude možné, uvažuje se s využitím stávajícího objektu haly č. 1 (TP) bez větších stavebních úprav, které by měly vliv na nutnost stavebního povolení. Turbosoustrojí Na hale č. 1 (TP) se nachází 5 jednotek TS (GT 750 – 6) s výkonem 5x6 MW. Pro provoz budou určeny tři jednotky (TS1, 2 a 4), (TS3, 5) budou určeny k prodeji, případně k likvidaci. Předpokládá se, že systém olejem zahlcených plynových ucpávek u turbodmychadel zůstane zachován, ucpávky budou však vyměněny s důrazem na minimalizaci provozních ztrát oleje přes ucpávky TD do výtlaku kompresoru a do potrubí. Variantou jsou i suché ucpávky. Přizpůsobení turbodmychadel (dále jen TD) široké škále průtoků je dosaženo zaměnitelnými vložkami turbodmychadel (T-260-14-1M/T). Na KS jsou použity vložky s výstupní šířkou kanálů oběžného kola 38 mm a 43 mm. Vložky s výstupní šířkou kanálů oběžného kola 38 mm bez výstupního difuzorového lopatkování, jsou vhodné pro menší průtočné množství (paralelní zapojení), nebo pro dvoustupňovou kompresi pro první i druhý stupeň komprese. Vložky s výstupní šířkou kanálů oběžného kola 43 mm s výstupním difuzovým lopatkováním, jsou vhodné pro vyšší průtoky (paralelní zapojení), nebo pro dvoustupňovou kompresi – pro první stupeň komprese. Volbu stroje k přepravě provádí dispečink nebo osoba pověřená, dle denní nominace s ohledem na kompresorové charakteristiky pompážní hranice a polohy pracovního bodu. Pro výběr stroje je nutné přihlédnout k aktuálnímu provoznímu stavu stroje a jeho vlastnostem. Původní netěsné regenerační deskové výměníky budou zaměněny regeneračními ležatými trubkovými výměníky EKOL Light R1500 z KS Hostim. Výměna regeneračních výměníků není předmětem tohoto projektu. Toto řeší samostatný projekt dle tabulky č.5.. Plánuje se modernizace systému chlazení oleje a předehřevu. Detaily viz. stavba č. 2194. Dále instalace předehřevu oleje i na vysokotlakou část, instalace dvousekčního chladiče Ferox z KS Hostim, spolu s ventilátorem a frekvenčním měničem. V plánu je úprava prostoru chladiče a snížení tepelných ztrát z prostoru chladiče pro režim „stroj v rezervě“, kdy probíhá temperace oleje. Výhledově je plánováno s jednookružním olejovým systémem TS pro systém olejového mazání částí VT na sací straně a pro mazací olej TD. Doplnění možnosti havarijního vypouštění oleje z hlavní olejové nádrže do jímky mimo halu. Podrobně se tímto bude zabývat energetický audit, který určí další případná opatření. Důležitou součástí modernizace je zrušení olejotlaké regulace TS a její kompletní náhrada za regulaci elektronickou. Případná demontáž spalinových kotlů a horkovodního vedení nebude předmětem zadání. Olejové hospodářství Je obdobné jako na KS Břeclav, liší se především velikostí nádrží. Strojní zařízení je umístěno v samostatném objektu olejového hospodářství, kde jsou v nepropustné betonové jímce umístěny tři 3 zásobníky a jedna havarijní nádrž po 16 m . Stav je vyhovující. Zařízení nepotřebuje žádné zásadní úpravy. Úprava rozvodů oleje bude realizována podle vzoru KS Břeclav. Doplnění možnosti havarijního vypouštění oleje z hlavní olejové nádrže do jímky mimo halu.

2.2.1.2 Vytápění, kotelny Vytápění je řešeno centrální kotelnou ve stávající výtopně. V rámci modernizace je nutné zajistit vytápění modernizované haly č. 1 (TP) včetně všech technologií s tím souvisejících. Energetický audit navrhne řešení předehřevu olejového systému pro turbosoustrojí a vytápění haly č. 1 (TP). Technické zadání Strana 16 / 16


a KS Kouřim

V budoucnu je uvažováno s decentralizací vytápění. Tomu bude předcházet audit, který potvrdí či vyvrátí plánovanou investici. Decentralizované řešení počítá s umístěním samostatných kotlů pro skupiny objektů viz. Tab. 4. Objekt Vstupní objekty KS, administrativní budova a přilehlé Kotelna ve výtopně (velín, hala, ohřev olejového hospodářství ) Provozní budova, dílny, sklady a garáže

Počet kotlů 1 ks 1 ks 1 ks

Tab. 4: Členění objektů KS Kouřim v závislosti na vytápění Vytápění objektů, které nejsou technologicky spjaté s vytápěním haly č. 1 (TP) nejsou předmětem modernizace. Jedná se o vstupní objekt, provozní budovu, dílny sklady a garáže.

2.2.1.3 Potrubní rozvody, regulační stanice a kulové uzávěry Na KS vstupně – výstupní objekt (dále VVO) tvoří jeden celek s potrubním dvorem haly č. 1 (TP). Zemní plyn je přiváděn potrubím z liniové části přes filtry do sacího kolektoru a odtud přes kulové kohouty do sání jednotlivých turbodmychadel. Turbodmychadla lze mezi sebou zapojovat do tandemu. Nejlépe se kombinují stroje vedle sebe s co nejmenší vzdáleností na mezitlaku. Po stlačení je plyn odváděn přes zpětnou klapku do mezitlakého, nebo výtlačného kolektoru. Z mezitlakého kolektoru je možné sání dmychadla při dvoustupňové kompresi. Výtlačný kolektor je součástí výtlačného plynového potrubí, které je přes kulové kohouty připojeno k liniové části. Pro provozní potřebu je z výtlaku dmychadla přes kulové kohouty DN 300 napojen přepouštěcí kolektor, který zaúsťuje před filtry do sacího potrubí. Sací a výtlačná strana potrubních rozvodů jsou napojeny na havarijní komíny pro odtlakování příslušné části. Potrubní rozvody jsou podzemní a nadzemní, rozvody kolektorů a některé části jsou nadzemní. Instalované kulové uzávěry jsou výrobky firem: MSA, CAMERON, AUDCO a ARGUS, a to buď s ručním, elektrickým, elektrohydraulickým nebo plynohydraulickým ovládáním. Z řídicího systému PAC (společná zařízení) je ovládáno 56 KK. Z řídicího systému UniControls (stroje 6MW) je ovládáno 45 KK. Stroje DR mají ovládáno 10 KK z ŘS. Potrubní dvůr VVO je součástí potrubního dvoru a veškeré armaturní uzly jsou na KS. Úkolem modernizace bude úprava potrubního dvoru, do stavu odpovídající dálkovému řízení KS. V rámci modernizace jo počítáno s realizací cca 120 m nového potrubí DN700/1000 na propojení filtrů (využití filtrů u haly Dresseru včetně filtrace plynu ve směru západ – východ). V rámci modernizace se počítá s vytipováním armatur a pohonů, které by bylo vhodné z technických a provozních důvodů vyměnit. Je vhodné provést inspekci z hlediska koroze na potrubních rozvodech KS kamerovou prohlídkou, či kopanými sondami. Minimální výměna se bude týkat již starších 9 ks KK DN300 MSA (Dolní Benešov). Jedná se o pozice D1, D2, D4, G1, G2, G4, K1, K2, K4. Na pozicích K1, K2 a K4 je navrženo KK osadit novými armaturami Mokveld. U KK TS1, TS2, TS4 včetně KK H, KK C DN100 je nutno nainstalovat ovládací skříně pro automatické odtlakování TD (řešeno na KS Břeclav). V rámci modernizace je uvažováno s rozšířením - vybudováním antipompážní regulace u všech turbodmychadel. (Současný stav je řešen propojení výtlaku se sáním a snížení otáček NTT / TD na volnoběh.) Jedním z úkolů pro dálkové řízení kompresní stanice z dispečinku je určení hlavních provozních tras na potrubním dvoře a jejich možnost dálkového ovládání z dispečinku N4G.

2.2.1.4 Filtry, chladiče, tlakovzdušná stanice, klimatizace Filtry Filtry jsou odstředivé, stojaté s rokem výstavby 1972, odkalování filtrů je ruční, uvažuje se o zrušení. Na KS Kouřim nejsou plánovány velké úpravy zařízení spojené s filtrací zemního plynu. V rámci modernizace se vybuduje propojení, případné přemístění filtrů, které umožní využití filtrů u turbosoustrojí Dresser Rand.



a KS Kouřim

U filtrů plynu KS (u DR) je nutná revitalizace jejich výstroje. Ohřev filtrů bude realizován jako elektrický. V rámci modernizace bude posouzen stav a využití těchto filtrů a navržení případných řešení. Dalším možným řešením je využít filtry plynu z některé v současné době rušené kompresorové stanice. Chladiče Na KS Kouřim vzduchové chladiče plynu instalovány nejsou, bude posouzena potřeba jejich instalace pro dvoustupňový provoz.. Tlakovzdušná stanice Stávající tlakovzdušná stanice bude zachována počítá se s nutnými úpravami (jsou již nainstalovány nové šroubové kompresory). V rámci modernizace bude posouzena potřeba využití tlakovzdušné stanice a navržení alternativních případných řešení. Klimatizace Prověření stavu klimatizace, zejména kompresorových hal,a dostatečné kapacity vzhledem k cílovému stavu modernizace.

2.2.1.5 Zpevněné plochy, oplocení, venkovní osvětlení Zpevněné plochy, oplocení V rámci modernizace se nepočítá s rozšiřováním zpevněných ploch. Je možné, že při rušení objektů a napojování technologických celků bude nutné některé sítě uložit do stávajících komunikací. V rámci modernizace určit a navrhnout řešení týkající se nových či úpravu stávajících komunikací. Pokud si modernizace vyžádá dotčení stávajících komunikací, musí být po modernizaci uvedeny minimálně do původního stavu. Taktéž konečné terénní úpravy a oplocení. Venkovní osvětlení Venkovní osvětlení v rámci projektu modernizace bude posouzeno, zda technicky vyhovuje a budou navržena případná řešení. V rámci modernizace určit zda bude v návaznosti na nová dispoziční uspořádání nutné rozšířit i venkovní osvětlení.

2.2.2

Elektrotechnologická část

2.2.2.1 Rozvody elektrické energie VN, NN a náhradní zdroj Stávající rozvodna VN je vybavena transformátorem 22 kV o výkonu 1,6 MVA. Kompresní stanice má k dispozici náhradní zdroj s výkonem motorgenerátoru 2 MVA. Generátory jsou poháněny spalovacími turbínami o výkonu 1,5 MW. VN rozvodna VN rozvodna byla modernizována, bylo vyměněno trafo a dílčí úpravy, ale je vhodné ji posoudit a upravit s ohledem na příkon nových technologických celků. Je potřebné posoudit dispoziční uspořádání VN rozvodny a nového náhradního zdroje, případné vybudování nového objektu. NN rozvody V rámci modernizace je vhodné posoudit hlavní rozvody NN elektrické energie i s rozvaděči NN a navrhnout řešení. Náhradní zdroj V rámci rekonstrukce je uvažováno s náhradou jednoho původního náhradního zdroje elektrické energie novým. Agregát by měl být poháněn naftou nebo zemním plynem, ideálně však kombinací obou paliv, projektant navrhne možná řešení. Výkon náhradního zdroje musí pokrýt spotřebu nově instalované technologie, odhaduje se snížení výkonu zdroje na cca 500 kVA. Návrh výkonu zdroje bude vycházet z energetického auditu. Umístění nového náhradního zdroje je uvažováno do objektu místo stávajícího náhradního zdroje, nebo v mobilním kontejneru (plně automatizovaný uzamykatelný ISO kontejner). Zdrojem zemního plynu bude STL rozvod 400 kPa. V rámci modernizace je potřebné posoudit a navrhnout automatizaci odpínání napájení KS v případě poruchových či životu nebezpečných stavů s návazností na cíle stanovené v kapitole 1.2. a fázování náhradního zdroje.



a KS Kouřim

2.2.2.2 Provozní rozvod silnoproudu, měření a regulace, zdroj zajištěného napájení V rámci modernizace je vhodné posoudit stav rozvodů provozního silnoproudu ke stávajícím a novým technologickým zařízením a navrhnout řešení. To se týká také rozvodů MaR a samotných prvků procesní instrumentace. Dalším úkolem je posouzení zdrojů zabezpečeného napájení jak jejich stavu, tak kapacit. Staniční baterií 220 V / DC a 24 V / DC

2.2.2.3 El. zabezpečovací systém, el. požární systém, stabilní hasicí zařízení Elektronický zabezpečovací systém EZS Kompresní stanice je vybavena systémem ostrahy objektu (kamerový systémem, infrabarierami, nášlapnými zónami a oplocení). Tyto systémy nemají doposud žádnou vazbu na řídicí systém. Tato vazba bude stanovena studií HAZOP. V rámci modernizace bude posouzen stav zařízení s návrhem nových řešení s návazností na novou technologii popřípadě vylepšení pokrytí oblasti dalším zařízením či kamerovým systémem. Doplnění stávajícího kamerového systému kamerami s infra přísvitem s napojením na venkovní osvětlení v případě narušení objektu. Elektronický požární systém EPS V kompresní stanici je instalován elektronický požární systém EPS a systém detekce úniku plynu PDS. Systémy mají ústředny na velíně kompresní stanice. Signály o poruchách z EPS jsou přivedeny do hlavního řídicího systému kompresní stanice, který v případě poruchy provede bezpečné odstavení technologie. Na kompresní stanici je instalováno zařízení pro bezpečné odstavení i bez řídicího systému kompresní stanice. Mezi prvky zajišťujícími bezpečnost jsou bezpečnostní ventily přívodního plynu k turbosoustrojím a náhradního zdroje, popřípadě kulové uzávěry typu „SAFE“ na přívodech systému topného plynu. Systém EPS je napojen na PCO HZS (Pult civilní ochrany hasičského záchranného sboru). Stabilní hasicí zařízení SHZ Stabilní hasicí zařízení je na KS rekonstruované a bez závad, tento systém ovšem není instalován v objektu náhradního zdroje a olejového hospodářství. Stabilní hasicí zařízení je automaticky spuštěno na základě detekce požáru od EZS (ne řídicím systémem KS), ŘS KS na základě vyhodnocené poruchy odpojí elektrické obvody pro předejití úrazu el. proudem či před zkratem a odstaví bezpečně technologii. V rámci modernizace budou všechny bezpečnostní systémy posouzeny, zda vyhovují koncepci bezobslužného dálkového ovládání. Případně bude určeno požadované řešení pro splnění automatického dálkového řízení KS s maximálním zajištěním bezpečnosti a spolehlivosti jak je uvedeno v kapitole 1.2. Tato opatření budou vycházet ze studie HAZOP (Hazard and Operability Study), včetně stanovení požadovaných kategorií SIL (Safety Integrity Level) a zavedení ESD (Emergency Shut Down Systém) případně havarijního větrání.

2.2.2.4 Řídicí systém Na kompresní stanici je v současné době instalován řídicí systém fy PAC pro řízení technologie potrubních rozvodů, společných zařízení a turbosoustrojí Dresser-Rand a ŘS UniControls pro řízení turbosoustrojí GT750-6. Řídicí systém PAC byl instalován v roce 1993 a je již technicky zastaralý. Řídicí systém UniControls byl instalován v roce 2003. Hierarchie řídicího systému je rozdělena podle technologických celků, z nichž každý je řízen samostatným lokálním řídicím systémem. Řídicí systém PAC je sestaven z několika skříní, které jsou navzájem propojeny pomocí asynchronní komunikace INTERPANEL. Součástí každé lokální úrovně je řídící skříň, kde probíhají výpočty řídících algoritmů. Z čelního panelu skříně může obsluha ovládat danou část technologie. Ostatní skříně lokální úrovně zajišťují sběr a vysíláni analogových a logických dat. Jedná se o dvě samostatné sítě. Jedna je pro ŘS PAC a druhá je LANT pro ŘS UniControls. Vazby mezi těmito ŘS jsou provedeny logickými vstupy a výstupy Tyto sítě umožňují ovládání celé technologie KS z jednoho místa (velín) a zabezpečuje přenos dat do DN4G. Na velínu kompresní stanice je umístěno operátorské pracoviště vybavené vizualizací technologického procesu. Hlavním úkolem modernizace je vytvoření nového jednotného řídicího systému, který povede ke zpřístupnění kompresní stanice pro dálkové řízení a zvýší bezpečnost celého technologického celku. Podrobnější popis řídicího sytému viz. Příloha č. 5.



2.2.3

a KS Kouřim

Objekty a činnosti, které nejsou předmětem modernizace

Na kompresní stanici jsou i další objekty, které mají jistou návaznost na modernizaci kompresní stanice. Avšak úprava těchto objektů nebo technologických celků bude probíhat v rámci společnosti N4G. Zde budou pro úplnost tyto objekty popsány.

2.2.3.1 Kompresorová hala Výhledově je plánovaná odstavení nebo demolice haly Dresser – Rand, podrobnější popis viz. kapitola 2.2.1.1.

2.2.3.2 Turbosoustrojí V předstihu nebo během modernizace KS se počítá se zvýšením účinnosti a provozní spolehlivosti strojů a instalací emisních hořáků do současných spalovacích komor s autonomním systémem řízení. Instalace emisních hořáků bude realizována mezi roky 2015 až 2019. Instalaci nízkoemisních hořáků bude řešit samostatný projekt, viz tabulka č.5. Výměna původních netěsných regenerační deskových výměníků ležatými trubkovými výměníky EKOL Light R1500 z KS Hostim. Výměnu bude řešit samostatný projekt, viz tabulka č.5. Modernizace TS musí být koordinována s návaznostmi na modernizovaný řídicí systém a určení hranic dodávek těchto technologických celků tzv. Battery Limit. Jako nejméně komplikované řešení se jeví uskutečnění modernizace TS před dokončením modernizace řídicího systému. Nebo předpřipravením nového ŘS na připojení těchto turbosoustrojí do řídicího systému. Pro zvýšení účinnosti je navržen start pilotního projektu na TS4, který se po úspěšné aplikaci a dobrých výsledků bude aplikován i na TS1, 2. Projekt bude zaměřen na opravu košilek, ložisek, kontrola břitů spalinových ucpávek, úpravy a zjednodušení a přetěsnění olejového systému

2.2.3.3 Vytápění, kotelny V rámci decentralizace vytápění bude centrální kotelna zrušena. Pro vytápění budou u objektů na vstupu do KS instalovány tři nové plynové kotle, na které bude stávající teplovodní topení v objektech napojeno, případně zvážit využívání odpadního tepla TS. V rámci modernizace bude rekonstruována kotelna ve stávající výtopně, která bude výkonově optimalizována na ohřev olejového hospodářství a vytápění haly č. 1 (TP). Modernizace neřeší instalaci ohřevu nových filtrů. Objekt po Dresserech nebude vytápěn. V budoucnu je uvažováno s decentralizací vytápění. Tomu bude předcházet audit, který potvrdí či vyvrátí plánovanou investici. Decentralizované řešení počítá s umístěním samostatných kotlů pro skupiny objektů viz. kapitola 2.2.1.2, tabulka viz. Tab. 4.

2.2.3.4 Regulační stanice V rámci stavebních úprav vysokotlaké regulační stanice (od HUP před RS) budou vyměněny všechny čtyři regulační řady. U prvních dvou bude optimalizován výkon na spotřebu turbín (výstup VTL – 0,9 MPa). U druhých dvou bude výkon navržen dle celkové spotřeby topného plynu v areálu kompresní stanice (výstup STL – 0,4 MPa). Budou vyměněny rozvody (ocel/PE) po HUP před zásobovanými objekty. V rámci úprav bude upravena kotelna na předehřev zemního plynu, případně bude využito odpadního tepla TS. V rámci modernizace by měla být možnost ovládat hlavní přívodní armatury (HUP) zajištění vyšší bezpečnosti.

2.2.3.5 Výměníková stanice a související zařízení Výhledově se počítá s demolicí výměníkové stanice – nutno řešit doplňování vody do teplovodního systému, úpravu vody do teplovodního systému, přepojení hlavního přívodu el. energie ČOV. A dále demolice bývalé kotelny u haly (jedná se o demolici plechové budovy bývalého kotle BK).



a KS Kouřim

2.2.3.6 Vodní hospodářství V rámci stavebních úprav došlo již k oddělení splaškové a dešťové kanalizace a není třeba větších zásahů. Do dešťové kanalizace budou zaústěny vývody nově provedených meliorací areálu. Proběhnou úpravy stávajícího vodovodního řadu a dojde k výměně celé technologie. Největší prioritu bude mít výměna záchytné jímky pro pitnou vodu. Návrh bude proveden dle aktuální potřeby pitné vody. Dále bude provedena výměna ovládacího kabelu mezi automatickou tlakovou stanicí (dále ATS) a studnou – 1,5 km (trubní rozvody, elektrické vedení ke zdroji, čerpadlo dle aktuálního stavu k termínu realizace) ve stávající trase. V rámci stavebních úprav stávajících rozvodů požární vody (přívod vody do SHZ + hydranty) bude rekonstruována čerpací stanice včetně řídícího rozvaděče a čerpadel.

2.2.3.7 Zpevněné plochy, oplocení, venkovní osvětlení Nepočítá se s výrazným rozšiřováním zpevněných ploch, při rušení objektů může dojít k uložení překládaných sítí do vozovky. Po úpravách inženýrských sítí bude nutná oprava stávajících komunikací, která uvede vše do původního stavu včetně terénních úprav a oplocení. Venkovní osvětlení a oplocení je vhodné posoudit z hlediska návaznosti na EZS systém, jinak nevyžadují větších zásahů nad rámec údržby.

2.2.3.8 Tlakové nádoby, zvedací zařízení Neuvažuje se s výměnou tlakových nádob ani s úpravou stávajících zvedacích zařízení.



3.

a KS Kouřim

Předmět zadání

V této kapitole bude zhotovitel projektové dokumentace dále jen (zhotovitel) seznámen se základním popisem činností, které budou předmětem zakázky. Činnost je seřazena chronologicky podle uvažovaných prací. Nejedná se o úplný výčet prací, jde o nastínění a bližší pochopení požadovaných výstupů z pohledu Objednavatel.

3.1 Sběr podkladů V této fázi budou zhotoviteli předány veškeré dostupné podklady k daným technologickým celkům. Úkolem zhotovitele bude jejich analýza a porovnání se skutečným stavem. Cílem je získat ucelený přehled o skutečném stavu technologie a řízení kompresních stanic, včetně přehledu dostupné technické dokumentace skutečného stavu. Výstupem bude přehledná tabulka podkladů a identifikace oblastí pro jejich ověření a dopracování, výstup bude zapracován do Konceptu projektu.

3.1.1

Předání stávající projektové dokumentace

NET4GAS pro potřeby zpracování projektu zpřístupní Zhotoviteli archiv dokumentace v příslušných lokalitách. Bude se převážně jednat o projektovou dokumentaci stávajícího stavu, která je ve většině případů k dispozici v papírové formě. K dispozici je elektronická situace se zaměřením hlavních technologických celků včetně stavebních objektů. Na situaci je vyznačena většina potrubních a kabelových tras v rámci areálu KS. Pro kompresní stanice je k dispozici základní proudové technologické schéma (PDF) v elektronické formě.

3.1.2

Analýza stávající technologie

Zhotovitel bude mít za úkol analyzovat stávající dokumentaci a ověřit její aktuálnost se stávajícím stavem technologických celků. Dalším úkolem bude sběr podkladů k řídicímu systému, analýza řízení a topologie řídicího systému v návaznosti na technologické celky kompresních stanic. Důležité je také začlenění kompresních stanic do stávající datové sítě N4G dle standardu N4G a využitím komunikačního protokolu IEC 60870-5-104. Tento krok povede ke konkretizování částí dokumentace, kde je stávající dokumentace nedostatečná či neaktuální. Bude nutné tuto dokumentaci v patřičném rozsahu dopracovat tak, aby bylo možné na ní navázat při tvorbě úvodního projektu.

3.2 Koncept projektu 3.2.1

Příprava Konceptu projektu

V této fázi bude zhotovitelem zpracován návrh veškerých úprav technologické části a elektrotechnologické části pro každou kompresní stanici samostatně. Součástí Konceptu projektu bude návrh vhodných opatření a konstrukčních úprav vycházející z posouzení zbytkové životnosti klíčových technologií KS, s ohledem na jejich technický stav a provozní zatížení. Koncept projektu je svázán se studií HAZOP (Hazard and Operability Study), energetickým auditem a určením úrovně SIL (Safety Integrity Level) pro systémy na kompresní stanici. Tyto studie musí s Konceptem projektu korespondovat a měly by být proto zpracovávány ve vzájemné koordinaci. Rekonstrukcí budou dotčeny stávající systémy provozované na kompresní stanici, proto je nutné vymezit vstupní a výstupní požadavky (Battery Limity) pro všechny návaznosti na další technologie, systémy a stavby, které nejsou předmětem tohoto zadání. Základní přehled uvažovaných dotčených objektů je popsán v kapitole 2. Koncept projektu musí korespondovat s cílovým stavem modernizace kompresních stanic viz kapitola 1.2. Výstupem Konceptu projektu bude ucelený návrh zásahu do celkové technologie kompresních stanic, nebo možných variant řešení. Koncept projektu se bude zabývat dopadem rekonstrukce KS vzhledem k délce doby odstavení. Jedna z variant bude počítat s rekonstrukcí při úplném odstavení technologie a druhá varianta bude uvažovat s co nejkratší dobou případně částečnou odstávkou potažmo rekonstrukcí za provozu. Z tohoto pohledu musí být navrženo řešení v návaznosti na ekonomické a technologické možnosti.



a KS Kouřim

Pro získání nadhledu bude zpracováno technologické schéma a celková situace stavby se všemi návaznostmi. Dále bude obsahovat dispozice stávajících stavebních objektů se zakreslením hlavních technologických celků a dalších návazností. Výstupem bude také předběžný odhad investičních nákladů stavby. Vše bude zakresleno do elektronicky zpracovaných aktualizovaných podkladů stávajícího stavu, které byly ověřeny v úvodní fázi projektu sběr podkladů. Rozsah takto zpracovaných podkladů se týká pouze technologických objektů dotknutých uvažovanou modernizací. Koncept projektu musí být předložen Objednateli k odsouhlasení, zhotovitel musí zapracovat případné připomínky. Základní rozsah a obsah studie konceptu projektu je popsáno v příloze tohoto dokumentu viz. Příloha č. 1. Vzhledem k rozsahu a návaznostem Konceptu projektu na související projekty, stav technologie a filozofii modernizace zhotovitel zpracuje a N4G předloží ke komentářům nejprve Předběžný koncept v minimálním rozsahu: 1. Osnova Konceptu s uvedením přehledu dílčích pomocných výstupů, technických zpráv, výkresové dokumentace a dalších předpokládaných výstupů. 2. Základní filozofie postupu modernizace, předběžný rozsah modernizace a technologických úprav, určení, které stávající objekty budou předmětem modernizace a které mohou být zrušeny, včetně výčtu případných variantních řešení. 3. Bloková schémata, předběžný PFD, PID. 4. Přehledná předběžná celková situace stavby s jednotlivými SO a PS, stávající a nový stav atd. 5. Zásady koordinace s projekty dle tabulky č. 5 v části 3.3 Technického zadání. 6. Návrh členění projektové dokumentace na stavební objekty a provozní soubory. 7. Detailní popis struktury a rozsahu studií HAZOP a Energetický audit.

3.2.1.1 Technologická část Koncept projektu (dále jen koncept) navrhne konkrétní řešení úprav stávající technologie kompresní stanice tak, aby bylo dosaženo bezobslužného dálkového řízení startů a odstavení KS z dispečinku N4G. Koncept musí obsahovat nový návrh provozně technologického schéma PID (Piping and Instrumentation Diagram) a zapracování uvažovaných dispozičních změn do situací stavby, včetně všech souvislostí a návazností na stávající technologii a infrastrukturu. Součástí Konceptu projektu bude návrh vhodných opatření a konstrukčních úprav vycházející z posouzení zbytkové životnosti klíčových technologií KS, s ohledem na jejich konstrukci, technický stav a provozní zatížení. Zohledněny budou především tyto technologie: 1. Potrubní rozvody plynu. Řešeno bude konstrukční řešení, technický stav, vliv statického a dynamického zatížení a teplotních výkyvů na plynová potrubí na kompresorové stanici a protikorozní ochrana pasivní a její případné doplnění o ochranu aktivní. 2. Armatury. Řešen bude technický stav, protikorozní ochrana, vnitřní a vnější těsnost a funkční požadavky. 3. Základy a nosné konstrukce. Řešen bude technický stav uložení potrubí a armatur na betonových patkách, stav nosných ocelových konstrukcí a potřeba upravit způsob uložení (např. pružné podpěry).

3.2.1.2 Elektrotechnologická část Hlavní důraz je kladen na návrh řídicího systému a způsob dálkového řízení z dispečinku N4G bez zásahu provozních pracovníků na lokalitě. Součástí návrhu řízení kompresní stanice musí být také softwarová diagnostika technologických celků, kde výstupy z tohoto systému budou použity pro plánování údržby kritických zařízení, jako jsou regulační armatury, kulové uzávěry, turbosoustrojí atd. Je možné, že pro dálkové řízení a diagnostiku bude nutné nainstalovat snímače, akční členy či zařízení, které umožní vzdálenou diagnostiku takzvané inteligentní snímače či zařízení. Koncept určí technologické celky, které je nutno takto vybavit. Hlavní body: 1. výměna řídicího systému včetně navazující nevhodné procesní instrumentace a nevyhovující kabeláže 2. realizace automatického místního a dálkového řízení na základě zadaných parametrů řízení 3. místní a dálkový monitoring alarmů včetně diagnostiky technologie Technické zadání Strana 23 / 23


a KS Kouřim

4. místní a dálkové odstavení vybraných technologických celků kompresní stanice Realizací projektu bude dosaženo plně automatického řízení kompresní stanice a to jak místně z velínu KS tak dálkově z dispečinku N4G.

3.2.1.2.1

Systém řízení

Na kompresní stanici se předpokládá přítomnost pracovníků pouze v denní směně, kdy bude zajišťována převážně provozní údržba, případně mimořádné zásahy na vyžádání z dispečinku. V rámci modernizace je požadováno aplikovat systém diagnostiky, který bude mít za úkol analyzovat události v technologii. Výstupem bude vyhodnocení a předcházení nebezpečných stavů na technologii. Diagnostický systém povede k automatizovanému předcházení a zjišťování nebezpečných stavů. Dojde ke výšení bezpečnosti a spolehlivost kompresních stanic. Požadavek na systém řízení Řízení bude probíhat z dispečinku N4G na základě postupů stanovených projektem. Rekonstrukce řídicích úrovní jednotlivých turbosoustrojí není vzhledem k termínu pořízení stávajícího řídicího systému vázána na záruční ani licenční ujednání původního zhotovitele. Návrh topologie ŘS s ohledem na jednotlivé technologické celky, jako podklad bude sloužit příloha se stávající topologií na KS viz. Příloha č. 5. Ovládací prostředky technologických částí budou dislokovány co nejblíže k dané technologii. Na kompresní stanici bude vybudováno plnohodnotné řídicí pracoviště (velín) vybavené všemi informacemi nutnými pro zajištění požadavků dispečinku N4G. Z tohoto pracoviště bude možná diagnostika poruchových stavů, ovládání a řízení technologie kompresní stanice. V případě výpadku komunikace mezi kompresní stanicí a dispečinkem musí být možné plnohodnotné ovládání kompresní stanice z tohoto pracoviště (velínu). Řídicí systém kompresní stanice bude schopen řídit dle zadaných hodnot provozních veličin stanovených dispečinkem N4G. Hlavní parametry určující řízení kompresní stanice jsou řízení na výstupní tlak, podle zadaných otáček a řízení na daný průtok (třetí úroveň řízení). V současné době se využívá druhá úroveň řízení, obsluha KS lokálně zadává požadované otáčky turbodmychadla – otáčky NTT. Nastavit optimální režim kompresní stanice, tj. optimalizovat počet strojů a jejich režim s ohledem na dodržení zadaných požadavků z dispečinku N4G, při respektování priorit jednotlivých strojů jako jsou jejich emisní limity. Zároveň bude dodrženo rovnoměrné provozní zatížení strojů, nebo optimalizování spotřeby palivového plynu. Řídicí systém bude zajišťovat víceúrovňové zpracování alarmových hlášení včetně havarijního odstavení kompresní stanice (ESD – Emergency Shut Down System), kde úroveň zabezpečení bude dána HAZOP studií. Měření odběru procesního plynu Veškeré technologické odběry plynu pro jakékoliv účely (vytápění, ohřev užitkové vody, předehřev pro regulaci plynu, spotřeba plynu pro kompresory, apod.) musí být vybaveny systémem měření proteklého plynu v režimu obchodního měření dle metrologického řádu společnosti N4G, v návaznosti na zákon o metrologii. Dimenze měřidel průtoku musí být zvolena na základě velikosti očekávaných odběrů koncových spotřebičů nebo technologií se zohledněním na jejich režim provozu. Design, velikost a typ měřidla průtoku určuje společnost NET4GAS. Každé měřidlo bude vybaveno vlastním přepočítávačem objemu a množství s přímým zadáváním složení plynu v reálném čase. Přenos naměřených dat bude realizováno fiskální sítí společnosti NET4GAS, přičemž napojení bude provedeno do systému AVE 2 od společnosti Geovap (stávající používané). Návaznost na stávající systémy Rekonstrukcí budou dotčeny stávající systémy provozované na kompresní stanici jako, jsou např. emisní monitorovací systém, systém vibrodiagnostiky, optimalizační systém kompresní stanice SIMONE, systém zajištěného napájení, regulační stanice plynu, bezpečnostní systémy atd. V rámci modernizace je nutné určit dopady rekonstruování kompresních stanic na stávající dispečink N4G v Praze a navrhnout potřebné softwarové případně hardwarové úpravy. Bude požadováno, aby hlavní řídicí systém obou kompresorových stanic byl postaven na stejné hardwarové a softwarové platformě (komponenty pokud možno od jednoho výrobce) s respektováním požadavků studií HAZOP a zařazením zařízení do požadované kategorie SIL (Safety Integrity Level).



3.2.1.2.2

a KS Kouřim

Posouzení napájení elektrickou energií a všech rozvodů

V rámci Konceptu bude určeno řešení všech energetických celků a zhodnocení kvality všech rozvodů elektrické energie, a to včetně strany VN. Při navrhování nových kabelových rozvodů pro komunikační infrastrukturu v maximální míře využít optických kabelů. Mezi hlavní dotčené oblasti lze zahrnout oblasti vyjmenované níže, popis stávajícího stavu je uveden viz kapitola 2.1.2 pro KS Břeclav a kapitola 2.2.2 pro KS Kouřim. Rozvody VN Jako je zařízení trafostanice, kabelové přívody a vývody, prověření přípojky VN. Rozvody NN Mezi které patří zařízení rozvoden, kabelové přívody a vývody NN, stavební elektroinstalace, provozní rozvod silnoproudu atd. Slaboproudé rozvody a rozvody MaR Posouzení slaboproudých a měřících okruhů MaR a rozvodů TELCO včetně všech snímačů a procesní instrumentace. Tyto prvky musí být posouzeny zejména z hlediska HAZOP studie, určením úrovně SIL a požadavků na ESD. Na tyto prvky je kladen velký důraz, neboť mají přímý vliv na bezpečnost kompresních stanic a jejich výstupy budou použity pro diagnostiku a plánování údržby. Elektronické zabezpečovací systémy Posouzení rozvodů bezpečnostních systémů EZS (elektronický zabezpečovací systém), EPS (elektronický požární systém), SHZ (stabilní hasicí zařízení), PDS (plynový detekční systém). Zdroje zajištěného napájení Posouzení náhradních zdrojů na kompresních stanicích a posouzení stavu včetně kapacit staničních baterií 220 V / DC.

3.2.2

Energetický audit

Energetický audit bude zpracován s cílem získání doporučení, kterými bude možné snížit provozní energetické náročnosti kompresních stanic. Audit zváží, zda je optimálně nastavena regulaci nebo vhodně vybraný tarify pro odběr elektrické energie. Z energetického auditu bude vycházet již zmíněný Koncept projektu a návrhy technologických úprav na kompresních stanicích.

3.2.3

Studie HAZOP

Studie umožní identifikovat nebezpečné nežádoucí a bezpečné nežádoucí události a identifikovat rizika, které se na zařízení mohou vyskytnout, najít tzv. kritická místa (prvky). Rizika budou identifikována pro všechny provozní režimy kompresních stanic včetně období, kdy budou probíhat samotné modernizační práce na technologických celcích. Definovat bezpečnostní funkce, které odstraní dotčená rizika, a definovat integritu bezpečnosti (SIL). Studie HAZOP (Hazard and Operability Study), bude probíhat v přímé návaznosti na Koncept projektu. Při studii bude kladen důraz na splnění všech aktuálně platných technických, bezpečnostních, požárních standardů a norem (zejména ČSN IEC 61882), včetně stanovení požadovaných kategorií SIL (Safety Integrity Level) a zavedení ESD (Emergency Shut Down System). Během fáze HAZOP studie budou ukončeny zásadní připomínky ze strany Objednatele, včetně míry akceptovatelného rizika, aby bylo možné tyto požadavky zapracovat v celé šíři do následujícího úvodního projektu. Základní rozsah a obsah studie HAZOP je popsáno v příloze tohoto dokumentu viz. Příloha č. 2.

3.3 Úvodní projekt Zpracování úvodního projektu (dále jen ÚP) vychází přímo z Konceptu projektu, který byl odsouhlasen Objednatelem a doplněn o připomínky jeho odborných útvarů. Zejména bude doplněn o výstupy ze studie HAZOP. Po odevzdání ÚP bude dokumentace, co se týče požadavků ze strany Objednatele tak zhotovitele PD, kompletní a připravena pro zpracování dokumentace pro výběr zhotovitele (dále jen DVZ). Během zpracovávání DVZ by se již mělo vyhnout zásadním změnám a požadavkům. Což klade velký důraz na kvalitu zpracování úvodního projektu. Součástí ÚP je aktualizace a doplnění zpracované studie HAZOP.



a KS Kouřim

Cílem úvodního projektu je také sjednocení podkladů stávajícího stavu a dopracování chybějících či neaktuálních částí dokumentace (schémata zapojení, technologické celky, dispozice, geodetické zaměření atd.). Předpokládá se zpracování veškeré dokumentace, která se týká kompresních stanic tak, aby papírová dokumentace byla nahrazena elektronickou. Jako základ bude sloužit převážně papírová dokumentace, která bude v úvodním projektu zpracována (překreslena) do editovatelných formátů. Pouhé podložení naskenované dokumentace pod novou technologii bude považováno za nedostatečné zpracování této dokumentace a takovéto odevzdání je nepřípustné. Nový návrh technických řešení týkající se modernizace kompresních stanic bude zakreslen již s využitím zpracované elektronické dokumentace stávajícího stavu. Zpracování ÚP se týká stavebních objektů, technologických částí, elektrotechnologických částí a TELCO rozvodů a technologií a všech ostatních profesí. Hlavní důraz je kladen na zpracování strojně – technologických a potrubních řešení, procesní instrumentaci včetně řídicího systému v návaznosti na cíle modernizace kompresních stanic viz kapitola 1.2. Na některých technologických celcích již byly spuštěny dílčí zásahy, které budou mít vliv na samotnou modernizaci KS. Základní hlavní činnosti jsou uvedeny v přehledové tabulce viz. Tab. 5. Pro interní účely se v této fázi zpracovává rozpočet nákladů stavby členěný na jednotlivé ceníkové položky stavebních a montážních dílů a prací. Výkaz výměr a Seznam strojů a zařízení je přikládán ve struktuře rozpočtu nákladů bez uvedení cen, kromě prvního pare, které bude včetně cen.

Návaznost tech. celků na modernizaci Řídicí systém a modernizace procesní instrumentace Úprava dotčené technologie v rámci modernizace řídicího systému Instalace nízko emisních hořáků Rekonstrukce turbín, (olejová regulace nahrazena elektronickou) Rekonstrukce regeneračních výměníků Likvidace DR, NP, H1B Modernizace NZ elektrické energie Rekonstrukce vytápění modernizovaných hal a navazujících technologií Rekonstrukce vytápění ostatních objektů Předehřev filtrů plynu KS Kouřim

ANO

Vazba na 2196 OPTIMUS ANO

Součást Technického zadání 2196 OPTIMUS ANO

ANO

NE (projekt 2192)

ANO

ANO

ANO

NE (samostatný projekt) NE (samostatný projekt) ANO

ANO ANO ANO

ANO

ANO

NE (samostatný projekt) ANO

ANO ANO

Tab. 5: Návaznosti důležitých tech. částí na modernizaci KS

3.3.1

Základní obsah úvodního projektu

Úvodní projekt kompletně řeší začlenění nové a návaznost stávající technologie. Podrobnost dokumentace musí být taková, aby bylo možné jednoznačně určit technologické nároky a návaznosti mezi novou a stávající technologií (Battery Limity). Z úvodního projektu musí být patrno jaká rozhodující technologická zařízení, stroje a materiály budou použity, zejména u dodávek s dlouhou dodací lhůtou DDL. Ceny budou podloženy nabídkami těchto dodavatelů. Hlavní dokumenty úvodního projektu: 1. Procesní technologické schéma (Piping & Instrumentation Diagram, PID) 2. Topologie a blokové schéma řídicího systému včetně všech úrovní 3. Strojní dispozice (Layout) 4. Technická specifikace (Datasheet) 5. Seznam strojů a zařízení (Equipment List) 6. Výkaz výměr (Bill of Quantities, BoQ) 7. Seznam zařízení a materiálů s dlouho dodací lhůtou, (v DVZ bude dopracován do detailu pro objednání) Základní rozsah a obsah úvodního projektu jsou popsány v Příloha č. 3 tohoto dokumentu.



3.4

a KS Kouřim

Dokumentace pro výběr zhotovitele

Projektová dokumentace pro výběr zhotovitele stavby zpracovaná do podrobnosti dovolující sestavit konečný seznam strojů a zařízení, výkaz výměr a technické specifikace materiálů a zařízení. Vzniká detailním dopracováním UP, její podrobnost se blíží projektové dokumentaci pro provedení stavby. Účelem DVZ je popsat technickou část zadání natolik jednoznačně, aby uchazeči mohli vypracovat nabídku v potřebném rozsahu a stanovit nabídkovou cenu. DVZ zásadně respektuje specifikaci strojů, zařízení a materiálů s dlouhou dodací lhůtou z UP. Seznam zařízení a materiálů s dlouho dodací lhůtou z ÚP bude dopracován do detailu pro objednání. Pro interní účely se v této fázi zpracovává rozpočet nákladů stavby členěný na jednotlivé ceníkové položky stavebních a montážních dílů a prací. DVZ se přikládá k Zadávací dokumentaci pro výběr zhotovitele stavby. Výkaz výměr a Seznam strojů a zařízení je přikládán ve struktuře rozpočtu nákladů bez uvedení cen, kromě prvního pare, které bude včetně cen. Úpravy z pohledu stavebního zákona Z hlediska stavebního zákona by se mělo jednat o stavební úpravy energetického vedení. Tyto úpravy ve smyslu zákona č.183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, § 103, odst.1, písmeno d), nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu a podle § 79, odst. 6, zákona nevyžadují ani rozhodnutí o změně stavby ani územní souhlas. V rámci zpracování předchozích stupňů projektové dokumentace se může objevit potřeba zajistit další povolení a podklady z pohledu zmíněného stavebního zákona. Projektová dokumentace pro výběr zhotovitele musí tyto potřeby dořešit. Součástí DVZ bude zajištění všech návazností z hlediska stavebního zákona a vyřízení všech potřebných povolení a činností souvisejících.

3.4.1.1 Základní obsah dokumentace pro výběr zhotovitele Obsah a skladba dokumentace pro výběr zhotovitele je zpracováno v příloze tohoto dokumentu viz. Příloha č. 4.

3.5

Technická pomoc projektanta

Technická pomoc projektanta znamená poskytnutí odborné pomoci, posudků, rad, doporučení a stanovisek k zabezpečení přípravy a realizace stavby, především: 1. dohled nad dopracováním PD do úrovně prováděcího projektu a systémového projektu ŘS 2. účast na kontrolních dnech svolávaných Objednatelem, na které bude písemně přizván 3. operativní řešení problémů vč. řešení detailů vzniklých vadou, nedostatečnou podrobností projektu nebo činností účastníků stavby 4. povolování změn a odchylek od vlastního řešení projektu DVZ 5. spolupráce s technickým dozorem investora při řešení problémů s dodavatelem stavby 6. kontrola technologie provádění navržených materiálů a technologií 7. případná další spolupráce s generálním dodavatelem stavby na technickém řešení detailů, na základě písemného pokynu N4G

3.6 Celkový základní přehled předmětu zadání Veškeré kroky musí být koordinovány tak, aby bylo možné splnit hlavní cíle uvedené viz. kapitola 1.2. Dodavatel je povinen při zjištění nemožnosti splnění daných cílů upozornit Objednatele a koordinovat tak další činnost či vymezení dílčích cílů. P.č. 1.

Popis fáze Sběr podkladů

Vstupy a výstupy  N4G umožní přístup k veškeré dostupnou dokumentaci pro KS, kterou si dodavatel vyžádá (PD je v papírové formě, digitální je dispozice závodu a proudové technologické schéma PDF)  dodavatel ověří a analyzuje PD se stávajícím stavem  určení částí PD, které je nutné aktualizovat či dopracovat  výstupem bude přehledná tabulka podkladů a identifikace oblastí pro jejich ověření a dopracování, výstup bude zapracován do Konceptu projektu


NET4GAS, s.r.o. 2196 Optimus – modernizace KS Břeclav P.č. 2.

Popis fáze Koncept projektu

3.

Úvodní projekt

Rozšířené zadání 5. Dokumentace pro výběr zhotovitele

6.

Technická projektanta

pomoc

a KS Kouřim

Vstupy a výstupy  zpracování celkového provozně technologického schéma PID  celková situace stavby s dispozicemi stavebních objektů a se zakreslením zásadních stavební a technologických úprav včetně dotčených inženýrských sítí  vymezit Battery Limit pro technologické celky  propojení řídicích úrovní technologických celků (infrastruktura, protokoly, počty I/O), optimalizace pomocí systému SIMONE (případně podobného systému) a komunikace s dispečinkem N4G  zpracování PD v elektronické podobě včetně podkladů (překreslení stávajícího stavu)  zpracování odhadu investičních nákladů stavby ve struktuře stavebních objektů a provozních souborů v detailu umožňujícím nákladovou optimalizaci rozsahu Díla.  zpracování energetického auditu  zpracování HAZOP studie, určení úrovní SIL, ESD  zpracování časového harmonogramu projektových a realizačních prací, až po uvedení do provozu  ve skladbě PD se musí objevit všechny objekty, které jsou na KS i když přímo nesouvisí s modernizací, v seznamech budou uvedeny jako „neobsazeno řeší dílčí projekt“, do PD „Modernizace KS“ budou tyto dílčí části doplněny (zatřízeny) po jejich dokončení  dopracování celkového provozně technologického schéma PID vyplívající z HAZOP a energetického auditu  celková situace stavby s dispozicemi stavebních objektů a se zakreslením stavební a technologických úprav včetně inženýrských sítí a hlavních tras  dispozice stavebních objektů se zakreslením všech technologických zařízení a rozvodů  vymezit Battery Limit pro technologické celky  propojení řídicích úrovní technologických celků (infrastruktura, protokoly, počty I/O), optimalizace pomocí systému SIMONE (případně podobného systému) a komunikace s dispečinkem N4G  zpracování PD v elektronické podobě včetně podkladů, nahrazení papírové dokumentace  určení technologických zař. s dlouhou dodací lhůtou, v dokumentaci DVZ bude seznam dopracován v detailu pro objednání  odhad nákladů, položkový výkaz výměr jedno pare kompletně nacenit, uvedení typů a výrobců, ceny hlavních tech. celků budou podloženy nabídkou daných výrobců  zpracování časového harmonogramu prací, projektových, realizačních po uvedení do provozu  zpracován PD v přímé návaznosti na ÚP, nepřipouští se žádné zásadní odchylky od ÚP, podrobností se PD blíží dokumentaci pro provádění stavby  úplné provozně technologické schéma PID, detailní specifikace všech technologických proudů (průtoky, teploty, tlak, skupenství atd.)  úplný seznam zařízení a materiálu, zásadní respektování zařízení s dlouho dodací lhůtou vyspecifikované v ÚP  Zařízení a materiál s dlouhou dodací lhůtou budou vyspecifikovány v detailu pro objednání  celková situace stavby s dispozicemi stavebních objektů a se zakreslením stavební a technologických úprav včetně inženýrských sítí a hlavních tras  podrobné dispozice stavebních objektů se zakreslením všech technologických zařízení a rozvodů  vymezit Battery Limit pro technologické celky  propojení řídicích úrovní technologických celků (infrastruktura, protokoly, počty I/O), optimalizace pomocí systému SIMONE (případně podobného systému) a komunikace s dispečinkem N4G  zpracování PD v elektronické podobě včetně podkladů  odhad nákladů, položkový výkaz výměr jedno pare kompletně na cenit, uvedení typů a výrobců, ceny hlavních tech. celků budou podloženy nabídkou daných výrobců  zpracování časového harmonogramu prací, projektových, realizačních po uvedení do provozu  součástí PD je případné dopracování všech náležitostí dle stavebního zákona včetně všech povolení  dohled nad dopracováním PD do úrovně prováděcího projektu a systémového projektu ŘS  účast na kontrolních dnech svolávaných Objednatelem, na které bude písemně přizván  operativní řešení problémů vč. řešení detailů vzniklých vadou, nedostatečnou podrobností projektu nebo činností účastníků stavby  povolování změn a odchylek od vlastního řešení projektu dle DVZ  spolupráce s technickým dozorem investora při řešení problémů s dodavatelem stavby  kontrola technologie provádění navržených materiálů a technologií  případná další spolupráce s generálním dodavatelem stavby na technickém řešení detailů, na základě písemného pokynu NET4GAS



4.

a KS Kouřim

Harmonogram a milníky projektu

Cílem harmonogramu je definování hlavních částí projektu a jejich naplánování. V podstatě jde o strukturování hlavního cíle do dílčích položek a konkrétních výstupů. Co je obsahem jednotlivých hlavních úkolu bylo již popsáno v kapitole 3. Předmět zadání. V Tab. 6 je ucelený náhled na plnění úkolů v časovém horizontu, vycházející z předpokládaného termínu podpisu smlouvy v 11/2013,

Hlavní úkol, milníky Koncept projektu Úvodní projekt Dokumentace pro výběr zhotovitele Výběr zhotovitele stavby

2013

2014

2015

2016

2018

2019

11-04 05 -10 11-07 08-01 03 - 09

Realizace stavby Technická pomoc projektanta

2017

11/2013 - 09/2017

Hlavní m ilníky: Začátek projektu Odev zdání projektov ého konceptu Odev zdání úv odního projektu Odev zdání DVZ

Tab. 6: Časová osa úkolů projektu



5.

a KS Kouřim

Manuál projektu

Manuál projektu stanovuje základní požadavky kladené na organizaci procesu přípravy a zpracování projektové dokumentace. Před zahájením prací bude vytvořen společný tým Objednatele a zhotovitele, jehož náplní bude stanovení úkolů a určení postupů, které povedou ke splnění vytýčených cílů. Výsledkem diskuze bude projektový návrh a jeho dílčích dokumentů pro zajištění celého předmětu díla.

5.1 Organizace projektového týmu Pro správné plnění závazků a přehlednosti projektu bude vytvořen tým, který bude složen ze specialistů N4G a zhotovitele projektové dokumentace. Tito lidé budou mít za úkol určovat cíle dílčích úkonů a jejich vyhodnocování. Odpovědnost: Ze strany N4G budou upřesňovány požadavky na projektovou dokumentaci a její případné odsouhlasování. Základní přehled požadavků je popsány v tomto dokumentu. N4G zajistí předání veškeré dostupné dokumentace, která se týká kompresních stanic. Zhotovitel na základě získaných podkladů zpracuje varianty možných řešení s ohledem na funkčnost zařízení a jeho finanční návratnost. Na základě těchto variant bude vybráno nejvhodnější řešení, které musí vést ke splnění hlavních cílů viz kapitola 1.2. Podrobný harmonogram: Podrobný harmonogram bude vycházet z hlavních milníků postupu realizace daného dílčího plnění (termíny pro zpracování Konceptu, Úvodního projektu a DVZ) a bude vždy pro aktuální dílčí plnění rozpracován do detailní úrovně. Zhotovitel v nabídce předloží Objednateli Podrobný harmonogram provádění Díla Zhotovitelem pro část Konceptu projektu. Podobně předloží Podrobný harmonogram provádění Díla Zhotovitelem pro další dílčí části vždy před zahájením prací na Úvodním projektu a na Dokumentaci pro výběr zhotovitele. V detailní úrovni Podrobného harmonogramu budou zapracovány termíny pro požadovanou součinnost ze strany Objednatele ve formě (i) termínů místních šetření na KS Břeclav; (ii) termínů místních šetření na KS Kouřim; (iii) termínů koordinačních jednání; a (iv)termínů konzultací a workshopů, to vše s uvedením (i) témat; (ii) časové náročnosti; a (iii) předpokládaného profesního obsazení ze strany Objednatele. Pravidla projednávaní dokumentace: Vzhledem k náročnosti daného úkolu jsou požadovány pravidelné kontrolní dny projektu minimálně jednou za měsíc. Na schůzkách zhotovitel projektové dokumentace bude informovat o jejím stavu a předloží k věcné kontrole rozpracovanou verzi projektové dokumentace. Postup zpracování projektové dokumentace se bude hodnotit oproti podrobnému harmonogramu předanému zhotovitelem. Před tímto kontrolním dnem projektu budou elektronicky zaslány potřebné podklady a požadavky týkající se dané schůzky na N4G. Zejména upozornit na nutnou přítomnost specialistů k dané problematice či ověření podkladů k technologii. Pro přípravu projektové dokumentace budou sloužit koordinační schůzky, odborné konzultace a workshopy, pořádané v odsouhlasených termínech uvedených v podrobném harmonogramu. Mimo schůzky uvedené v podrobném harmonogramu může být po vzájemné dohodě svolána mimořádná schůzka kteroukoli stranou. Pro místo schůzek se upřednostňuje centrála N4G v Praze, ovšem není vyloučena možnost jednání přímo na lokalitách v Břeclavi či Kouřimi nebo jiném místě, dle domluvy. Pro udržení přehlednosti zpracuje zhotovitel o všech jednáních písemný zápis, který bude podepsán všemi zúčastněnými. Technické zadání Strana 30 / 30


a KS Kouřim

Pravidla označování dokumentace Zhotovitel rovněž eviduje veškerou jemu poskytnutou dokumentaci použitou ke zpracování projektové dokumentace. Za tímto účelem Zhotovitel navrhne a udržuje v průběhu plnění Díla jednotný systém číslování všech záznamů, zápisů, elektronické a papírové korespondence, obdržených podkladů a zpracovaných studií použitých pro zpracování Díla a rovněž jednotné číslování zpracovávané projektové dokumentace, doporučení pro strukturu projektové dokumentace obsahuje příloha č.6. Lhůty Pro zhotovitele jsou závazné milníky vymezeny v harmonogramu viz kapitola 4. Ze strany N4G je požadováno na odsouhlasení klíčových dokumentů (Koncept projektu, ÚP, DVZ) lhůta minimálně čtyř týdnů. Dílčí výstupy Konceptu projektu (Předběžný koncept, Sběr podkladů, Energetický audit a HAZOP) bude N4G komentovat do 10ti dnů. Termíny dílčích výstupů Konceptu projektu si Zhotovitel určí v nabídce. Reakční doba na jednotlivé písemné dotazy Zhotovitele bude 3 pracovní dny. Řízení rizik Zhotovitel v rámci každého dílčího plnění (Koncept, Úvodní projekt, Dokumentace pro výběr zhotovitele) poskytne Objednateli podklady pro identifikaci hlavních rizik projektu s dopadem na termíny, náklady a technické řešení, k identifikovaným rizikům doplní ocenění jejich možného dopadu a pravděpodobnosti vzniku. Na řízení rizik bude spolupracovat s Objednatelem.

5.2 Projektová dokumentace Členění dokumentace Jedním z požadavků na projektovou dokumentaci PD je zpracování ve dvou samostatných projektech pro KS Břeclav a KS Kouřim. Základní členění PD rozdělit podle stavebních a provozních souborů, které budou korespondovat se stávajícím členěním kompresních stanic. Pokud v rámci přehlednosti je vhodnější zvolit jiné členění projektové dokumentace, musí být vytvořena převodní tabulka, podle níž bude možné přesně identifikovat návaznosti nových objektů. Členění musí být zpracováno tak, aby bylo možné každý stavební objekt či provozní soubor realizovat samostatně a dle požadavku Objednatele. Číslování dokumentace bude realizováno viz. 0. Zpracování dokumentace Dokumentace bude zpracován v tištěné formě a digitální formě se zajištěním antivirové ochrany a zachování kompatibility pro počítačové prostředí MS Windows na nosiči DVD, CD. Digitální předání bude obsahovat kompletní needitovatelnou a editovatelnou část. Needitovatelná bude mít formát Portable Document Format (PDF). Editovatelná Textová část dokumentace bude zpracována programem MS Word (DOC), výkresová část programem AutoCad (DWG) nebo MicroStation (DGN) v souřadnicové formě JTSK. Výkaz výměr bude zpracován v aplikaci MS Excel (XLS), Krokos (ORF). Výstup ze speciálních programů pro tvorbu rozvaděčů bude převeden do formátu dwg pro editaci v programu AutoCAD. Výstupy musí být možné otevřít ve verzích programu viz. Tab. 7. P.č. 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Program Adobe Acrobat Reader MS Word MS Excel AutoCAD MicroStation MS Project

Verze 9.x 2010 2010 2013 V8i 2010

Přípona pdf docx xlsx dwg dgn mpp

Tab. 7.: Softwarové vybavení N4G

Výkaz výměr



a KS Kouřim

Každý stavební objekt či provozní soubor bude mít svoji specifikaci včetně oceněného výkazu výměr a dalších náležitostí. Pro úvodní projekt je možné pro výkaz výměr použít agregovaných položek, pro stupeň DVZ tyto agregace nejsou přípustné! Položky budou zpracovány podle vzoru viz. Tab. 8. Výkaz výměr pro DVZ musí splňovat tyto podmínky:  Výkaz výměr bude zpracovaný s použitím metodiky ÚRS s maximálním zatříděním položek (popisu činností), dle třídníku, číselníku a klasifikace: - Třídník stavebních konstrukcí a prací (TSKP) - Klasifikace stavebních objektů (KSO, JKSO) - Koordinační systém ve stavebnictví (SfB) – třídění podle funkce, materiálu a tvaru  Výkaz bude doložen v každém pare dokumentace.  Objednatel požaduje takový rozsah, aby minimálně 60% položek bylo zatříděno. V případě, že 60% položek nebude takto zpracováno, bude to považováno za podstatnou vadu projektu.  ve výkazu výměr musí být uveden výrobce nebo dodavatel u položek, které jsou považovány za hlavní technologické části či vyžadují přesnou specifikaci pro návaznost na jiná zařízení  výkaz výměr bude pod popisem položky obsahovat podrobný postup výpočtu množství měrných jednotek  oceněný výkaz výměr (rozpočet stavby) bude doložen spolu s neoceněným výkazem výměr v prvním pare č. 1 projektové dokumentace ÚP a DVZ.  každá z použitých položek musí obsahovat číselné zatřídění položky, slovní popis, z nějž bude patrný charakter a druh požadovaných prací a dodávek, měrnou jednotku a požadované množství, vzor: - Pol. – číselné pořadové číslo - Kod. pol. – zatřízení položky dle třídníku, číselníku a klasifikace - Popis pol. – slovní popis, z nějž bude patrný charakter a druh požadovaných prací a dodávek - Výrobce – specifikace výrobce - Typ – specifikace typu zařízení - MJ – měrnou jednotku, kus (ks), délka (m), hmotnost (kg), atd. - MC – množství celkem - Poznámka – prostor pro doplnění specifikace Pol.

Kod pol.

Popis položky

Výrobce

1

2

3

4

Typ MJ. MC. 5

6

Jednot. cena dodávka montáž

7

8

9

Celková Poznámka dodávka montáž cena 10

11

12

13

Název stavebního objektu / provozního souboru (SO/PS) Popis položky Popis položky

1 2

Název stavebního objektu / provozního souboru (SO/PS) celkem:

Tab. 8: VZOR – Výkaz výměr Rozpočet projektu Rozpočet projektu ÚV a DVZ bude proveden po sečtení jednotlivých položek v jednotlivých SO / PS. Pro tyto položky bude stanovena cena za celkové montáže a dodávky. V posledním řádku bude celková cena za všechny stavební objekty a provozní soubory. Pol.

Popis položky

1

2

1 2

SO/PS X SO/PS X+1

dodávka 3

Celková montáž 4

cena 5

CELKEM:

Tab. 9: VZOR – Rozpočet Další požadavky Technické zadání Strana 32 / 32


a KS Kouřim

Základní skladba projektu viz.Příloha č. 3, Příloha č. 4. Dokumentace bude zpracována v českém jazyce. Komunikační jazykem je čeština. Veškerá dokumentace k projektu bude vedena, dodávána a komunikována v českém jazyce. Důraz bude kladen na zpracování nových výkresů, kde je požadováno, aby každý stavební objekt či provozní soubor měl vlastní výkres s přesně definovanými styly hladin. Pokud bude použito dalších podkladů, (stavební výkres, technologie atd.), budou připojeny jako reference. Jako nepřípustné je zpracování, které nebude respektovat nastavení parametrů čar „Dle Hladin“. P.č. 1. 2. 3.

4.

Popis požadavku Členění projektové dokumentace Jazyk projektové dokumentace Projektová dokumentace papírová Projektová dokumentace elektronická

Stupeň

Řešení požadavku popis viz. Příloha Čeština, konečná verze DVZ čeština i angličtina

Koncept projektu ÚP DVZ Koncept projektu

ÚP

DVZ

počet pare 3krát česká verze počet pare 6krát česká verze počet pare 6krát česká verze; počet pare 2krát anglická verze kompletní dokumentace na DVD 1krát – obsah: formát needitovatelný (pdf) – 1krát kompletní PD formát editovatelný (doc, xls, dwg, dgn) – 1krát kompletní PD kompletní dokumentace na DVD v české verzi 3krát – obsah: formát needitovatelný (pdf) – 1krát kompletní PD formát editovatelný (doc, xls, dwg, dgn) – 1krát kompletní PD kompletní dokumentace na DVD v české a anglické verzi 3krát – obsah: formát needitovatelný (pdf) – 1krát kompletní PD formát editovatelný (doc, xls, dwg, dgn) – 1krát kompletní PD

Tab. 10: Přehled základních požadavků PD



6.

a KS Kouřim

Závěr

Řešení automatizace provozu KS – dálkové řízení musí respektovat požadavky na kompresní stanice vyplývající z norem ČSN EN 12583:2011 – kompresní stanice-funkční požadavky a ČSN EN 61 508-1:2010 – funkční bezpečnost E/E/PE strojů. Dále musí být splněny normativní požadavky platné pro ŘS a komunikace (normy IEC 60870-5-101, IEC 60870-5-104 se závazným respektováním dalších požadavků uvedených v MP_F01_00_01 Komunikace řídicího systému dispečinku N4G a podřízených stanic), elektromagnetickou kompatibilitu, měření atd. Řešení musí splňovat požadavky na spolehlivost, kterou se rozumí kombinace bezporuchovosti, pohotovosti, udržovatelnosti a bezpečnosti v celém životním cyklu (viz ČSN EN 61508), IEC 61 882 (HAZOP) a dalších souvisejících norem. Podrobná analýza dopadu dotčených norem na zvolené řešení rekonstrukce lokálních ŘS bude zohledněna v HAZOP studii. Navrhuje se zahájení realizace na KS Břeclav, kde byly již v roce 2011 a 2012 zahájeny úpravy na TS4 až TS6. TC předpokládá realizaci postupně ve 4 fázích odpovídajících jednotlivým řídícím úrovním. Z hlediska obsluhy se předpokládá její přítomnost při realizaci startu soustrojí a podpůrných technologií, při modernizaci podpůrných technologií a sledování správné funkce jednotlivých členů. Po dokončení, odladění a zprovoznění systému dálkového řízení na KS Břeclav bude činnost obsluhy minimalizována. Následně se bude pokračovat na KS Kouřim, kde se předpokládá využití algoritmů řízení KS a „Best Practices“ získaných při realizaci na KS Břeclav. Po dobu provádění rekonstrukce je nutné zhodnotit, zda bude dotčená KS mimo provoz. Případné požadavky na kompresní práci budou zajištěny zbývajícími kompresními stanicemi. Tato výluka musí být před zahájením realizace projednána s pracovníky Capacity Sales. Veškeré úpravy při modernizaci KS musí být dle standardu N4G, případné změny musí být konzultovány a odsouhlaseny.



Příloha č. 1.

a KS Kouřim

Koncept projektu – členění a obsah

V tabulce je uveden orientační rozsah a obsah dílčího výstupu konceptu projektu. ČÁST – KAPITOLA

OBSAH – DOKUMENTY

A – Průvodní zpráva  Údaje o stavbě  Podklady stávajícího stavu  Průzkumy a zaměření B – Souhrnná technická zpráva  Souhrnný popis Stávající stav  Popis technologie Účel záměru  Řídicí systém  Vstupy a výstupy  Garantované hodnoty  Bilance energií a médií C – Situační výkresy  Přehledná situace stavby 1:500 až 1:1000 – hranice pozemků, stávající a nové stavby, Celková situace stavby demolice, ochranná pásma D – Dokumentace stavebních objektů a provozních souborů Identifikační údaje Vstupní podklady

D.1 – Stavební část: Stavební objekty Venkovní sítě a rozvody Zpevněné plochy a komunikace

    

Základní dispoziční řešení – půdorysné schéma, schematický řez Požadavky na prostory Požadavky na kapacitu inženýrských sítí Zákres páteřních tras do situace Zákres do situace

D.2 – Technologická část: Technologický proces

Technologická zařízení

Potrubí

Řídicí systém a MaR

Elektroinstalace

                 

Process Flow Diagram (PFD, proudové technologické schéma) Předběžný Process & Instrumentation Diagram (PID, technologické schéma) Zobrazit původní a nové řešení a koordinace se souvisejícími projekty Základní blokový půdorys rozložení technologie Seznam základních zařízení Hlavní parametry zařízení Materiály Požadavky na větrání, klimatizaci a topení Ideový půdorysný náčrt Seznam potrubních větví Stavové veličiny v potrubí Průměry, materiál Filozofie automatizovaného sytému řízení Topologie a blokové schéma řídicího systému včetně všech úrovní Základní regulační obvody (seznam, funkce) Napájení VN / NN Provozní rozvod silnoproudu (PRS) Stavební elektroinstalace – místo napojení – páteřní rozvody – instalovaný a soudobý příkon – náhradní zdroj – UPS  Slaboproudé rozvody a bezpečnostní systémy – soupis a popis systémů – telekomunikace – EZS, EPS – kamerové systémy

E – Dokladová část Stanoviska, posudky, členění dle SO/PS HAZOP Energetický audit Časový plán

Technická zpráva Příloha č. 1.

Strana 35 / 35


Příloha č. 2.

a KS Kouřim

Studie HAZOP

Jedná se o studii nebezpečí a provozuschopnosti – orientační náplň HAZOP (Hazard and Operability Study, dle ČSN IEC 61882) Účel studie: Účelem studie je pojmenovat stavy nebezpečí a ohrožení provozuschopnosti modernizovaných kompresorových stanic v Kouřimi a Břeclavi postupem strukturovaným a systemizovaným v ČSN IEC 61882. Cíle:  rozpoznat potenciální nebezpečí v systému; dotyčná nebezpečí mohou zahrnovat jak nebezpečí, která se v zásadě vztahují pouze k bezprostřednímu okolí systému, tak nebezpečí s mnohem širší sférou vlivu, například některá nebezpečí pro životní prostředí  rozpoznat potenciální problémy s provozuschopností systému a zejména rozpoznat příčiny narušení provozu a odchylek, které pravděpodobně povedou k nežádoucím selháním  stanovení úrovně SIL – System Integrity Level  navrhnout opatření k nápravě, včetně požadavků na ESD – Emergency Shut Down System  porovnat náklady jednotlivých opatření a míru rizika, stanovit mezní racionální poměr nákladů a míry rizika Základní pracovní metoda: Pracovní porady HAZOP, během nichž tým složený z odborníků Zhotovitele a Objednatele pod vedením (nezávislého) vedoucího studie systematicky zkoumá všechny příslušné části projektu a systému a identifikují se odchylky od cílů s použitím vodicích slov. Tato technika pomáhá systematicky podněcovat představivost účastníků, aby rozpoznali problémy týkající se nebezpečí a provozuschopnosti. Obsah: 1. Stanovení předmětu a cílů studie 2. Popis projektu 3. Role a odpovědnosti 4. Studie rizik průběhu různých etap životního cyklu systému a. Etapa koncepce a stanovení požadavků b. Etapa návrhu c. Etapa výstavby d. Etapa provozu a údržby – analýza možných provozních režimů e. Etapa vyřazení z provozu 5. Výstup studie - Dokumentace 6. Nezávislý audit 7. Schválení dokumentace


Strana 36 / 36


Příloha č. 3.

a KS Kouřim

Úvodní projekt

V tabulce je uveden orientační rozsah a obsah dílčího výstupu úvodního projektu. ČÁST

PŘÍLOHY

OBSAH

A – Průvodní zpráva    

Identifikační údaje Vstupní podklady

Údaje o stavbě Koncept projektu Podklady stávajícího stavu Průzkumy a zaměření

B – Souhrnná technická zpráva Stávající stav Účel záměru

Energetický audit

Zásady organizace výstavby, ZOV:

 Technická zpráva  Tabulková a výpočtová část  Technická zpráva  Časový plán

       

Souhrnný popis Popis technologie Řídicí systém Vstupy a výstupy Garantované hodnoty Bilance energií a médií Energetický audit technologických systémů a zařízení Energetický audit stavebních objektů, zejména kompresorové haly  Zásady organizace výstavby  Celkový časový harmonogram prací v detailu projektových, přípravných a realizačních prací s vyznačením hlavních milníků akce.

C – Situační výkresy  Situace stavby – zastavovací plán 1:200 – 1:500 (hranice pozemků, stávající a nové stavby včetně polohy a výšek, sítě, demolice, ochranná pásma)  Koordinační výkres (stávající a nové stavby, stávající a nové sítě včetně polohy a výšky, napojení na okolní sítě) D – Dokumentace stavebních objektů a provozních souborů Celková situace stavby

Výkresy

D.1 – Stavební část: Stavební objekty

 Technická zpráva

 Výkresy

Venkovní sítě a rozvody

 Technická zpráva  Výkresy

Komunikace

 Technická zpráva  Výkresy


 Stavební řešení (základní, nosné, vodorovné a svislé konstrukce)  Statický výpočet nosných konstrukcí  Vliv technologických zařízení (statické, dynamické zatížení, způsob kotvení zařízení, požadavky na povrchovou úpravu podlah, kovové konstrukce)  Bilance zemin a místa těžby a skládek  Nakládání s kontaminovanou zeminou  Terénní úpravy  Hlavní parametry technických zařízení budov (topení, větrání, klimatizace, elektrická zařízení)  Hlavní parametry a umísťování rozvodů v objektech (plyn, voda, kanalizace, el. rozvody, EPS, PDS atd.  Pracovní prostředí (ochrana proti hluku, denní a umělé osvětlení, oslunění, ochrana proti škodlivým látkám, vnitroklimatické a akustické řešení)  Požární řešení (požární signalizace, požární úseky, únikové cesty, hydranty, …)  Bezpečnost práce (zdroj rizik, bezpečnostní pásma, únikové cesty, druh prostředí, zabezpečovací systémy)  Stavební výkresy objektů 1:100 (půdorys podlaží, hlavní podélné a příčné řezy, všechny stavební konstrukce a vyznačení všech rozvodů a instalací, rozmístění strojů a zařízení, izolace)  Požadavky na kapacitu inženýrských sítí  Napojení na okolní připojovací body  Řešení sítí (dispoziční výškové, kapacitní)  Stavební objekty pro sítě (trafostanice, rozvodny, jímky, …)  Prostorové řešení komunikací a parkovacích stání 1:500, 1:200

Strana 37 / 37


ČÁST

a KS Kouřim PŘÍLOHY

OBSAH

D.2 Technologická část: Technologický proces


          

 Výkresy  Výpočty  Soupisy

Technologická zařízení a potrubí


 Výkresy

                 

 Soupisy

       

Účel a popis technologického procesu a jeho kapacity Řešení manipulace s materiálem Údaje o směnnosti a pracovních silách Soupis odpadních látek, jejich charakter, množství a způsob likvidace Bilance hmoty a tepla (průtoky, průměrná a maximální teplota, tlak, skupenství) Garanční hodnoty Požadavky na skladování a manipulace látkami i s nebezpečnými Popis koncepce řízení technologického procesu Koncepce havarijního odstavení a najíždění zařízení Určení Battery Limitů (hranice projektu, hranice dodávky) Protokol o určení vnějších vlivů (vlhkost, prach, nebezpečné látky, EX zóna) Požadovaná laboratorní kontrola Proudové technologické schéma (PFD) Látkové a energetické bilance Procesně-inženýrské výpočty Údajové listy medií Údajové listy aparátů Seznam technologických aparátů (včetně záložních) Tabulka médií, značky, symboly Stanovení norem závazných pro projekt Zvláštní požadavky na výrobu a montáž Seznam relevantních dodavatelů Nátěry, izolace Materiály Požadavky na větrání, klimatizace a topení Provozně technologické schéma (PID), včetně návazností na stávající stav Dispozice strojů a zařízení (M 1:100) s vyznačením druh prostředí Ocelové konstrukce (M 1:100) Návrh dispozic potrubí a hlavních tras kabelových rozvodů a vzduchotechniky (M 1:100) Datasheety hlavních zařízení a armatur Seznam dodávek s dlouhou dodací lhůtou (DDL) – zařízení, potrubí a armatur – seznam bude dopracován do detailu pro objednání v rámci průběhu zpracování DVZ. Seznam zařízení – hlavní parametry zařízení (váha, kapacita zař., příkon, napětí, rozběhový proud) Soupis potrubí a armatur (průměry, materiál, tloušťky, stavové veličiny v potrubí) Soupis speciálních armatur Soupis technologických ocelových konstrukcí (OK) Soupis nátěrů a izolací (nátěrové systémy, tloušťky, materiál) Potrubní třídy

Řídicí systém, měření a regulace: Řídicí systém, měření a regulace (MaR)



 Filozofie, topologie automatizovaného sytému řízení (procesní instrumentace, distribuovaný řídicí systém)  Definování komunikačních rozhraní, počtu I/O, protokoly sítí  Požadavky na ochranu el. zařízení, (IP, Ex)  Seznam všech zařízení, včetně parametrů (příkon, napětí)  Seznam měřených veličin (měřící okruh, označení snímače, popis měřené veličiny, měřící zařízení (tlak teplota), výstup snímače (I/O analog, digital, komunikace), napájení z (označení rozvaděče), místo instalace snímače)  Seznam regulačních obvodů (seznam, funkce, měřená veličina, akční člen, rozsah měření)  Způsob startů a odstavení  Způsob napájení MaR  Způsob ochrany  Koncepce funkce řídicího systému při normálním provozu, startech, odstaveních a havarijních stavech  Stanovení závazných norem

Strana 38 / 38


ČÁST


 Výkresy

 Soupisy

OBSAH  Seznam relevantních dodavatelů  Celkové přehledové schéma topologie řízení, typ komunikace  Procesní technologické schéma s měřícími místy a akčními členy, vzájemné vazby mezi nimi  Dispozice MaR a ASŘ (M 1:100, 1:50), kabelové trasy, vyznačený druh prostředí  Sekvenční diagram celého technologického procesu včetně všech stavů a návazností  Soupis obvodů MaR  Soupis zařízení MaR  Seznam zařízení s dlouhou dodací lhůtou (DDL) v detailu pro objednání  Specifikace řídicího systému počty komunikačních rozhraní, vstupy a výstupy, protokoly  Soupis montážního materiálu  Soupis technologických parametrů měřených a regulovaných veličin

Elektroinstalace: Napájení VN / NN


Stavební elektroinstalace Provozní rozvod silnoproudu (PRS)

 Výkresy

 Soupisy

Slaboproudé rozvody a bezpečnostní systémy, (telekomunikace, EZS, EPS, kamerové systémy)



 Instalovaný a soudobý příkon (průměr., max., roční spotřeby)  Napěťová soustava, proudové zatížení, způsob napájení, způsob kompenzace  Místo napojení  Protokol o určení vnějších vlivů  Požadavky na ochranu el. zařízení, (IP, Ex)  Seznam všech el. pohonů a zařízení, včetně parametrů (příkon, napětí, rozběhové proudy)  Požadavky na blokování el. zařízení, ovládání, signalizaci  Požadavky na el. ohřev zařízení, potrubí, vytápění  Typy kabelových rozvodů  Seznam kritických zařízení v případě výpadku napájení  Požadavky na zálohování elektrických zdrojů – náhradní zdroje, UPS  Stanovení závazných norem  Zvláštní provozní a předpisové podmínky  Seznam relevantních dodavatelů  Celkové přehledové schéma napájení  Jednopólové schéma pro pohony (provozní rozvod silnoproudu)  Napájecí jednopólové schéma, propojení rozvaděčů včetně tras  Jednopólová schémata rozvaděčů  Situace venkovních kabelových rozvodů (M 1:200, 1:500), včetně řezů  Dispozice se stavební elektroinstalací a zařízením (M 1:100), kabelové trasy, vyznačený druh prostředí  Dispozice strojů a zařízení (PRS), kabelové trasy, vyznačený druh prostředí (M1:100)  Seznam všech el. pohonů a zařízení, včetně parametrů (příkon, napětí, rozběhové proudy)  Seznam DDL v detailu pro objednání  Soupis montážního materiálu  Napěťová soustava, proudové zatížení, způsob napájení  Filozofie, topologie bezpečnostních systémů napojení na řídicí systém  Definování komunikačních rozhraní, počtu I/O, komunikační protokoly  Požadavky na ochranu el. zařízení, (IP, Ex)  Seznam všech zařízení, včetně parametrů (příkon, napětí)  Požadavky na blokování el. zařízení, ovládání, signalizaci  Typy kabelových rozvodů  Seznam kritických zařízení v případě výpadku napájení  Požadavky na zálohování elektrických zdrojů  Stanovení závazných norem  Zvláštní provozní a předpisové podmínky  Seznam relevantních dodavatelů  ICT musí být v souladu se standardy N4G pro TELCO výstavbu

Strana 39 / 39


ČÁST


 Výkresy

 Soupisy

OBSAH  Přehledné schéma napájení  Dispozice slaboproudých rozvodů a zařízení (M1:100), kabelové trasy, vyznačený druh prostředí  Jednopólové schéma rozvaděčů  Seznam všech zařízení, včetně parametrů (příkon, napětí)  Soupis montážního materiálu

Výkazy výměr, rozpočet: Výkaz výměr, seznam strojů a zařízení, rozpočet

 Stavební část  Technologická část  Řídicí systém a MaR

 Elektrotechnologická část  Ostatní náklady

 Výkazy výměr bez ocenění v členění podle SO/PS a Dodávka/Montáž  Seznam strojů a zařízení (SSZ) bez ocenění  Oceněné výkazy výměr a SSZ s uvedením jednotkových cen - přesnost rozpočtu 15 %  Ostatní náklady, které nejdou zařadit do zvolených kategorií, včetně odhad nákladů na služby inženýrské, projektové, přípravné, kompletační atd.

E – Dokladová část Stanoviska, posudky, členění dle SO/PS HAZOP Energetický audit Časový plán


Strana 40 / 40


Příloha č. 4.

a KS Kouřim

Dokumentace pro výběr zhotovitele (DVZ)

Projektová dokumentace obsahuje části: A. Průvodní zpráva B. Souhrnná technická zpráva C. Situační výkresy D. Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení E. Dokladová část Společné zásady: Účelem dokumentace pro výběr zhotovitele je i) specifikovat předmětnou stavbu do takového detailu, aby umožnila uchazečům o zhotovení stavby připravit technickou část nabídky a správnou a přesnou nabídkovou cenu ii) připravit pro budoucího zhotovitele stavby jednoznačný podklad pro dopracování DVZ do úrovně úplného projektu pro provádění stavby a iii) být základní dokumentací pro výkon autorského dozoru při zpracování dokumentace pro provádění stavby a při realizaci stavby. Požadavky na rozsah, obsah a skladbu projektové dokumentace pro výběr zhotovitele (DVZ) jsou odvozeny od požadavků na dokumentaci pro provádění stavby podle přílohy č. 6 k vyhlášce č. 499/2006 Sb. s přihlédnutím k povaze Projektu a účelu DVZ. Projektová dokumentace bude zpracována samostatně pro jednotlivé provozní soubory a stavební a inženýrské objekty. DVZ bude vycházet ze schváleného úvodního projektu. Projektová dokumentace bude zpracována v podrobnostech umožňujících vypracovat soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, seznamy strojů a zařízení a rozpočet s přesností ±10%. Projektová dokumentace bude obsahovat technické specifikace, popisy a podmínky provádění montážních a stavebních prací. Součástí DVZ není dokumentace pro pomocné práce a konstrukce, výrobně technická dokumentace, dokumentace výrobků dodaných na stavbu, výkresy prefabrikátů a montážní dokumentace. A. Průvodní zpráva A.1 Identifikační údaje  stavby  stavebníka  zpracovatele projektové dokumentace A.2 Seznam vstupních podkladů A.3 Údaje o území A.4 Údaje o stavbě A.5 Členění stavby na objekty a technická a technologická zařízení B. Souhrnná technická zpráva B.1 Popis území stavby B.2 Celkový popis stavby  Účel užívání stavby, základní kapacity funkčních jednotek  Celkové stavební řešení  Celkové provozní řešení, technologie výroby  Základní charakteristika objektů  Základní charakteristika technických a technologických zařízení – technické řešení Technická zpráva Příloha č. 4.

Strana 41 / 41


B.3 B.4 B.5 B.6 B.7

a KS Kouřim

– výčet technických a technologických zařízení  Požárně bezpečnostní řešení  Zásady hospodaření s energiemi – výstupy z energetického auditu – přijatá opatření  Bezpečnost při užívání stavby, hygienické požadavky a požadavky na pracovní a prostředí Připojení na technickou infrastrukturu Dopravní řešení Terénní a sadové úpravy Popis vlivu stavby na životní prostředí Zásady organizace výstavby

C. Situační výkresy C.1 Situační výkres širších vztahů 1 : 1 000 až 1 : 2000  napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu  stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma  vyznačení hranic dotčeného území C.2 Celkový situační výkres 1 : 500 až 1 : 1 000  stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura  hranice pozemků  hranice řešeného území  základní výškopis a polohopis  navržené stavby  komunikace a zpevněné plochy  plochy vegetace C.3 Koordinační situační výkres 1 : 200 až 1 : 1 000,  stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura  hranice pozemků, parcelní čísla  hranice řešeného území  výškopis a polohopis  vyznačení jednotlivých navržených a odstraňovaných staveb a technické infrastruktury  stanovení nadmořské výšky 1. nadzemního podlaží u budov (± 0, 00) a výšky upraveného terénu; maximální výška staveb  navrhované komunikace a zpevněné plochy, napojení na dopravní infrastrukturu  řešení vegetace  okótované odstupy staveb  zákres nové technické infrastruktury, napojení stavby na technickou infrastrukturu  stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma  geodetické údaje, určení souřadnic vytyčovací sítě  odstupové vzdálenosti D.

Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení

Dokumentace technických a technologických zařízení, stavebních objektů, inženýrských objektů bude zpracovaná po objektech a souborech v následujícím členění v přiměřeném rozsahu: Obecné zásady: Technické zprávy  zpřesňují, doplňují a zdůvodňují veškeré údaje a případné odchylky oproti schválenému úvodnímu projektu,  zdůvodňují a zpřesňují technická, konstrukční, materiálová nebo dispoziční řešení,  případně stanoví zvláštní podmínky pro provádění, montáž nebo technologické postupy. Technická zpráva Příloha č. 4.

Strana 42 / 42


a KS Kouřim

Výkresy:  zpracovávají se v měřítku přiměřeném jejich účelu (obvykle 1:50):  výkresy podrobností (detailů) zobrazují pro dodavatele závazné, nebo tvarově složité konstrukce (prvky), na které klade projektant zvláštní požadavky a které je nutné při provádění stavby respektovat,  legendy doplňují výkresy jen v nezbytném rozsahu o údaje, které nelze vyjádřit graficky. Výpočty:  zpracovávají se v potřebném rozsahu a kontrolovatelné formě. Výpočty jsou součástí předávané dokumentace. D.1 D.1.1

Stavební část Stavební objekty

1.

Architektonické a stavebně technické řešení

1.1.

Technická zpráva Zpracovává se podle společných zásad a:  uvádí výsledky doplňujících průzkumů a výpočtů,  zdůvodňuje případné změny technického, konstrukčního a dispozičního řešení,  stanovuje požadavky a zásady technického řešení stavebních detailů a materiálových variant dodavatelské dokumentace,  řeší způsob likvidace přebytečných zemin nebo odpadů.

1.2.

Výkresová dokumentace Zpracovává se podle společných zásad a obsahuje:  podklady pro vytyčovací výkres objektu s údaji o geodetickém polohovém a výškovém referenčním systému a odstupech od sousedních pozemků, napojení na technickou infrastrukturu a vyznačení terénních úprav, s označením stavebních objektů, resp. provozních souborů,  půdorysy celkové v měřítku 1:50 a 1:100 (výkopy, základy, půdorysy podlaží, střechy),  půdorysy dílčí v měřítku 1:50 a větším, s legendou místností a uvedením povrchových úprav stěn, podlah, podhledů apod.,  řezy (v potřebném rozsahu a měřítku),  pohledy na všechny plochy fasády objektu,  výpisy truhlářských, zámečnických a klempířských výrobků,

2.

Stavebně konstrukční část Zpracovává se pro betonové a ocelové nosné konstrukce.

2.1.

Technická zpráva  podrobný popis navrženého nosného systému stavby s rozlišením jednotlivých konstrukcí podle druhu, technologie a navržených materiálů,  definitivní průřezové rozměry jednotlivých konstrukčních prvků (případně odkaz na výkresovou dokumentaci),  údaje o uvažovaných zatíženích ve statickém výpočtu (stálá, užitná, klimatická, od anténních soustav, mimořádná, apod.),  údaje o požadované jakosti navržených materiálů,  popis netradičních technologických postupů a zvláštních požadavků na provádění a jakost navržených konstrukcí,  stanovení požadovaných kontrol zakrývaných konstrukcí a případných kontrolních měření a zkoušek, pokud jsou požadovány nad rámec povinných - stanovených příslušnými technologickými předpisy a ČSN,


Strana 43 / 43


a KS Kouřim

 popis současného stavu konstrukce, technologický postup s upozorněním na nutná opatření k zachování stability a únosnosti vlastní konstrukce, případně bezprostředně sousedících objektů,  požadavky na vypracování dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby (obsah a rozsah, upozornění na hodnoty minimální únosnosti, které musí konstrukce splňovat),  požadavky na protipožární ochranu konstrukcí,  seznam použitých podkladů: předpisů, ČSN, literatury, výpočetních programů apod.,  požadavky na bezpečnost při provádění nosných konstrukcí - odkaz na příslušné předpisy a normy. 2.2.

Výkresová část  výkresy půdorysů nosných konstrukcí v měřítku 1:50, výjimečně 1:100, včetně sklopených řezů, pohledů a detailů v potřebných podrobnostech; z výkresů musí být jasně identifikovatelný tvar konstrukce, všech konstrukčních prvků a detailů,  výkresy monolitických, resp. prefabrikovaných plošných základů, pilotových základů a základového roštu, pokud tyto konstrukce nejsou dostatečně výstižným způsobem zobrazeny ve stavebních výkresech základů,  schéma vyztužení monolitických betonových konstrukcí, které na základě podrobného statického výpočtu slouží jako podklad pro vypracování podrobných výkresů výztuže (dokumentace zajišťovaná zhotovitelem stavby); schéma musí obsahovat pohledy a dostatečné množství příčných řezů jednoznačně určujících kvalitu betonu a oceli, polohu a průřezovou plochu, příp. počet vložek příslušného profilu,  výkresy sestavy, podrobností a kotvení ocelových konstrukcí,

2.3.

Statický výpočet Statický výpočet v dokumentaci pro provedení stavby vychází ze statického výpočtu úvodního projektu. Je úplným podkladem pro vypracování technické specifikace konstrukční části a výkresové dokumentace pro provedení stavby. Obsahuje dimenzování veškerých konstrukcí, které jsou součástí dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby (výkresy betonových monolitických a prefabrikovaných konstrukcí, dodavatelská dokumentace ocelových konstrukcí). Statický výpočet musí být kontrolovatelný, tzn. musí být přehledný… Podrobný statický výpočet obsahuje zejména:  průvodní zprávu ke statickému (dynamickému) výpočtu, stručně rekapitulující základní koncept řešení konstrukce a rozdíly oproti předběžnému výpočtu, který byl vypracován v rámci projektové dokumentace podle § 2,  použité podklady: normy, předpisy, literaturu, dimenzovací programy apod.,  statické schéma konstrukce,  údaje o materiálech a technologiích,  rekapitulaci zatížení, zatěžovacích stavů včetně součinitelů zatížení a součinitelů kombinace,  výpočetní modely, výpočetní schémata,  návrh a posouzení všech nosných prvků,  výpočet účinků na základy, dimenzování základových konstrukcí,  návrh a posouzení všech detailů, montážních styků apod., které rozhodujícím způsobem ovlivňujících bezpečnost konstrukce,  postup výroby - betonáže, odbedňování, montáže, předpínání, zasypávání dokončených konstrukcí apod.

3. Technika prostředí staveb Jednotlivé části se zpracovávají podle společných zásad a případné zpětné požadavky na stavební část a ostatní profese jsou podkladem pro celkovou koordinaci dokumentace pro provádění stavby. 3.1. Zařízení pro vytápění staveb 3.1.1. Technická zpráva


Strana 44 / 44


a KS Kouřim

a) typ zdroje tepla kotelna (na pevná, kapalná a plynná paliva), výměníková, předávací stanice, zařízení zpětného získávání tepla, tepelné čerpadlo apod., akumulační zdroj tepla b) klimatické (polohopisné) podmínky místa stavby a provozní podmínky (uvažovaná venkovní výpočtová teplota, průměrná denní venkovní teplota v otopném období, počet otopných dnů v roce, provoz - počet hodin za den, počet pracovních dní v týdnu a v roce, krajinná oblast se zřetelem na intenzitu větru, poloha budovy v krajině, průměrná vnitřní výpočtová teplota plný provoz/útlum, typ provozu - plně automatický, ruční, provozní režim - trvalý, občasný (příležitostný), nepřerušovaný, přerušovaný apod. c) přehled navrhovaných a předpokládaných hodnot tepelně- technických vlastností stavebních konstrukcí d) přehled tepelných ztrát budovy po místnostech s uvedením ztrát prostupem, větráním, celkových tepelných ztrát, přehled trvalých a proměnných tepelných zisků budovy, e) přehled jednotlivých vzduchotechnických zařízení napojených na rozvody tepla s uvedením jmenovitých potřebných tepelných příkonů (tepelného příkonu předehřívače, ohřívače, příp. ohřívače vody), f) výpočet potřebného tepelného příkonu pro ohřev teplé vody na základě bilance předané specialistou zdravotní techniky, g) stanovení potřebného tepelného výkonu zdroje tepla, h) stanovení a přehled roční potřeby tepla pro vytápění, vzduchotechniku a přípravu teplé vody, celková roční potřeba tepla v MWh/rok, příp. GJ/rok, i) výpočet hodnoty přípojného výkonu zdroje tepla, vycházející z hodnot potřebného tepelného příkonu pro vytápění, vzduchotechniku a ohřev teplé vody, j) popis přípojky primárního média, nominální parametry, sjednané množství odběru (tepelný příkon a roční odběr), k) popis výměníkové/předávací stanice tepla, umístění, parametry primární a sekundární strany, zabezpečovací a regulační systém, l) umístění zdroje tepla, požadavky na dispoziční a stavební řešení, m) výpočet větrání kotelny, řešení přívodu a odvodu vzduchu, stavební a technické řešení, n) výpočet průřezu kouřovodů a komínů, o) řešení požární bezpečnosti kotelny, p) popis uvažovaného otopného systému (vodní, parní, nemrznoucí kapalina, apod.), nominální teplotní spád, tlakové pásmo, typ okruhů rozvodu tepla (jednotrubkové, dvoutrubkové), q) rozdělení otopného systému na jednotlivé okruhy, jejich tepelný výkon, průtok, r) tlaková ztráta, způsob regulace (kvantitativní/kvalitativní), parametry oběhových čerpadel, regulačních ventilů, s) popis páteřních a podružných rozvodů, vedení, umístění, t) způsob vyregulování a vyvážení soustavy rozvodu tepla, u) zabezpečení a doplňování otopné soustavy vodou, úprava doplňovací vody, v) tlakové poměry při vychladlé soustavě (plnící tlak, provozní tlak, maximální tlak, otevírací tlak pojistného ventilu), w) výpočet pojistného ventilu, x) popis způsobu vytápění jednotlivých typů prostorů a provozů, y) popis otopných ploch, umístění, způsob připojení na tepelnou soustavu, regulace, teploty v prostoru, z) popis připojení vzduchotechnických zařízení na otopnou soustavu, způsob, regulace teploty, nominální tepelné výkony, průtoky, tlakové ztráty výměníků, aa) parametry oběhových čerpadel, regulačních ventilů, bb) měření spotřeby tepla, instalace měřičů spotřeby tepla, umístění, typ, vyhodnocení, cc) popis způsobu přípravy teplé vody, připojení na otopnou soustavu, tepelný výkon, dd) způsob regulace přípravy teplé vody, ee) typy navržených zařízení, ff) potrubí, nátěry, izolace, zavěšení, uložení, kompenzace,


Strana 45 / 45


a KS Kouřim

gg) výpis materiálů potrubí jednotlivých částí soustavy, definice nátěrů, tepelných izolací, popis způsobu zavěšení potrubí, uložení a kompenzace. 3.1.2. Výkresová část a) zakreslení zařízení pro zásobování teplem do půdorysů jednotlivých podlaží od nejnižšího po nejvyšší, v měřítku 1:50 a větším (u rozsáhlých objektů v měřítku 1:100), b) v případě složitějších a rozsáhlejších kotelen, výměníkových stanic a strojoven rozvodu tepla pro ústřední vytápění detailní výkresy půdorysu 1:25, řezy prostorem 1:50, 1:25, c) detaily rozdělovačů, sběračů a skladebných částí zdroje tepla, d) funkční schéma zapojení zdroje tepla a otopné soustavy, e) svislé schéma otopné soustavy. 3.2.

Neobsazeno

3.3.

Neobsazeno

3.4.

Neobsazeno

3.5.

Zdravotně technické instalace

3.5.1. Technická zpráva a) bilance potřeby vody studené, teplé a povrchové, popis měření odběru vody a její požadované úpravy (chemické, či biologické apod.), b) popis tlakových poměrů vodovodu, popis čerpacích a posilovacích zařízení, c) popis technického řešení vodovodu, popis použitých materiálů s určenými parametry a technologickými postupy, popis a podmínky připojení na veřejné, či místní vodovodní sítě, u požárního vodovodu (nezavodněného požárního potrubí) systém rozvodu, strojního vybavení a navrhovaný systém zařízení, d) popis čerpacích zařízení, technického řešení kanalizace, použitých materiálů s určenými parametry a technologickými postupy, e) výpočtové množství vypouštěných splaškových, dešťových a průmyslových odpadních vod a jejich úprava a případné zadržení (retence) před vypouštěním, f) popis a podmínky připojení na veřejné či místní vnější sítě technické infrastruktury, popis strojního vybavení a navrhovaného systému zařízení a vybavení, g) případné požadavky na etapizaci postupu prací a podmínky pro realizaci díla, h) popis zařizovacích předmětů zajišťujících užívání stavby osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. 3.5.2. Výkresová část a) přehledná situace stavby se zakótovanými a popsanými přípojkami a ostatními náležitostmi, b) rozvinuté řezy nebo podélné profily přípojek, c) detail vodoměrové sestavy, d) výkres vodoměrové šachty, pokud je navržena, e) půdorys základů se zakreslením svodného potrubí kanalizace včetně dimenzí, materiálu a tvarovek, jeho polohy ve vztahu k základům, prostupů základy, šachet, zařízení pro předčištění odpadních vod, popř. jiných zařízení; do tohoto půdorysu se mohou zakreslit také jiná, např. vodovodní, potrubí vedená v základech (v instalačním kanále, montážní šachtě apod.), f) půdorysy kanalizace všech podlaží se zakreslením potrubí, s očíslovanými odpadními potrubími, označením materiálu potrubí, dimenzí trub a tvarovek, g) rozvinuté řezy svodných potrubí kanalizace včetně dimenzí a materiálu trub a tvarovek, hloubek dna potrubí, prostupů základy, šachet, zařízení pro předčištění odpadních vod, popř. jiných zařízení,


Strana 46 / 46


a KS Kouřim

h) rozvinuté řezy odpadních a připojovacích kanalizačních potrubí s označením dimenzí a materiálu trub a tvarovek a vyznačením stropních konstrukcí a střech v místě prostupu kanalizačního potrubí, i) výkresy vstupních kanalizačních šachet umístěných vně budovy, j) půdorysy vodovodu ve všech podlažích s očíslováním stoupacích potrubí, označením materiálu a dimenzí trubek a armatur, popř. sklonů potrubí, k) izometrické zobrazení, případně rozvinuté řezy vodovodu s očíslováním stoupacích potrubí, označením materiálu a dimenzí trubek a armatur, popř. sklonů potrubí. 3.6.

Neobsazeno

3.7. Zařízení silnoproudé elektrotechniky a bleskosvody Zahrnují rozvody elektrické energie, trafostanice, venkovní osvětlení, bleskosvody. 3.7.1. Technická zpráva a) základní technické údaje elektroinstalace, např. napájecí napěťová soustava, způsob ochrany před úrazem elektrickým proudem, určení vnějších vlivů, b) energetickou bilanci, rozdělenou na jednotlivé druhy spotřebičů a druhy sítí včetně instalovaného a soudobého příkonu, c) způsob měření spotřeby elektrické energie včetně případného technického řešení kompenzace, d) předpokládanou roční spotřebu elektrické energie na základě provozních hodin, e) způsob technického řešení napájecích rozvodů od napojení na rozvodnou síť (rozvody k hlavnímu a podružným rozváděčům a instalovaným zařízením a spotřebičům), f) způsob řešení náhradních zdrojů včetně zálohovaných rozvodů, g) popis technického řešení osvětlovací soustavy včetně ovládání, h) popis technického řešení zásuvkových okruhů, i) popis technického řešení napojení vzduchotechniky, chlazení, otopných systémů, zdravotní techniky, požárních systémů na elektrickou energii včetně případného způsoby ovládání měřením a regulací, j) popis technického řešení připojení požárních systémů, elektrické požární signalizace, elektrické zabezpečovací signalizace, kamerového systému, měření a regulace a jejich koordinace se silnoproudými zařízeními, k) popis technického řešení napojení technologických celků (systémy slaboproudé, apod.), l) způsob uložení kabelového nebo jiného vedení vůči stavebním konstrukcím, m) popis způsobu a provedení uzemnění a bleskosvodu včetně provedení uzemňovací soustavy. Technická zpráva rovněž uvádí technické normy, které byly v projektu použity a podle kterých je nutné provádět montáž. Navrhuje také komplexní zkoušky elektroinstalace, v případě potřeby stanoví technické řešení trafostanice podle připojovacích podmínek provozovatele v návaznosti na připojení vysokého napětí.  v případě připojení na síť VN stanoví technické řešení rozvodných zařízení VN, trafostanice podle daných připojovacích podmínek dodavatele energie,  popisuje případné změny nebo odlišnosti v technickém řešení vůči předcházející úrovni projektové dokumentace. 3.7.2. Výkresová část a) silnoproudé rozvody a zařízení zakreslené do půdorysů v doporučeném měřítku 1:100 nebo 1:50, b) výkresovou dokumentaci půdorysů (lze rozdělit na část světelných a napájecích rozvodů včetně zásuvkových okruhů), c) schémata rozvaděčů v provedení jednopólovém v případně obsahu pomocných obvodů doplněných o liniová schémata,


Strana 47 / 47


a KS Kouřim

d) celkové blokové schéma hlavních napájecích rozvodů zpracované přehledně a doplněné o základní technické údaje o instalovaném a soudobém příkonu pro jednotlivé rozvaděče, dimenze vedení a zkratové údaje na jednotlivých rozvaděčích. 3.7.3. Bleskosvody a) zdůvodnění a popis použitého jímacího zařízení, b) popis provedení svodů včetně vodivého spojení na uzemnění, c) popis a provedení uzemnění, d) popis použitých materiálů a jejich dimenzování, e) napojení různých kovových dílů nebo konstrukcí střechy k jímací soustavě, použití náhodných svodů, f) zdůvodnění typů bleskosvodů a rozmístění jímací soustavy, g) napojení na uzemňovací soustavu a popis zvolených materiálů, h) schéma napojení jímačů na uzemňovací soustavu, i) propojení zemničů, dispoziční výkresy jímačů na střechách a návrh detailů, j) propojení kovových konstrukcí objektu, k) půdorys zastřešení s vyznačením všech podstatných součástí (jímačů, spojení, svodů, zemničů apod.) a součástí připojených na bleskosvod. 3.8. Slaboproudá zařízení: Zahrnují telefonní rozvody, přípravu pro datovou, počítačovou síť (PC), pro elektronický zabezpečovací systém (EZS), EPS (elektronickou požární signalizaci) a kamerový systém (CCTV). 3.8.1. Technická zpráva a) popis způsobu technického řešení ve smyslu požadavků na způsob a charakter rozvodů, b) způsob uložení kabelového vedení vůči stavebním konstrukcím, c) typy navržených zařízení, d) stanovení hlavního okruhu norem, které byly v dokumentaci použity a podle kterých je nutné provádět montáž, e) návrh na komplexní zkoušky, f) v případě revize stručný popis okruhů změn, kterých se daná revize týká. 3.8.2. Výkresová část a) přehledné zakreslení veškerého zařízení do půdorysů v doporučeném měřítku 1:100 nebo 1:50, b) celková bloková schémata (přehledně zpracovaná) obsahující počet a logickou polohu jednotlivých koncových prvků, c) základní technické údaje, napájecí napěťovou soustavu, způsob ochrany, d) technické řešení ve smyslu požadavků na způsob a charakter rozvodů, e) uložení kabelového vedení vůči stavebním konstrukcím.

D.1.2

Inženýrské objekty

Zpracovává se samostatně pro jednotlivé druhy inženýrských staveb a objektů: a) příprava území, hrubé terénní úpravy, b) čisté terénní úpravy včetně vegetačních úprav, c) komunikace a zpevněné plochy, d) zásobování vodou e) kanalizace


Strana 48 / 48


a KS Kouřim

f)

zásobování energiemi (elektrická energie, plyn, teplo, rozvod světla) včetně objektů na rozvodech (trafostanice, předávací a regulační stanice apod.), g) elektronické komunikace a jiná sdělovací zařízení. Dokumentace se zpracovává podle společných zásad uvedených v úvodu této přílohy, ve stejném členění jako část A - Pozemní (stavební) objekty a následujících speciálních ustanovení. 1. Technická zpráva Doplňuje a upřesňuje technickou zprávu zejména z hledisek materiálových, technologie provádění, vazeb na jiné objekty, na způsoby připojování a přepojování obvykle podle podmínek stanovených příslušnými správci těchto zařízení. U energetických staveb nebo objektů obsahuje technická zpráva dále údaje o zkratových proudech, uzemnění, úbytcích napětí, intenzitách osvětlení apod. Stanoví podrobné požadavky technického a materiálového řešení bezbariérových úprav. 2. Výkresová část Obsahuje zejména: a) přehlednou situaci stavby, b) podklady pro vytyčovací výkres objektu s údaji o geodetickém polohovém a výškovém referenčním systému a odstupech od sousedních pozemků, c) podélný profil s vyznačením křížení a odbočení, d) vzorové příčné řezy, e) příčné řezy v potřebných vzdálenostech, f) výkresy rozvozu hmot, g) výkresy výkopových prací, h) výkresy propustků, opěrných nebo zárubních zdí, lávek, podchodů apod., i) výkresy křižovatek, přípojek a odboček komunikací, j) přehledné výkresy objektů, jejich půdorysy, řezy a pohledy, k) výkresy založení spodní stavby objektů, l) výkresy skladby prefabrikovaných konstrukcí, m) výkresy ostatních nosných konstrukcí, výkresy tvarů a výztuže, n) výkresy podrobností, Pro inženýrské objekty, které mají charakter pozemních objektů (jímací objekty, čerpací stanice apod.), se přiměřeně použije ustanovení části A. Pozemní (stavební) objekty. U silnoproudých a světelných rozvodů výkresová část dále obsahuje: a) jednopólové schéma vyjadřující elektrický rozvod včetně umístění rozvaděčů, napájecích zařízení, spotřebičů, svítidel s udáním výkonů a zkratových poměrů, b) dispoziční řešení se zakreslením rozvodu silnoproudu, c) výkresy uzemňovací soustavy s uvedením počtu uzemňovacích jímek a zemničů, d) dispoziční umístění svítidel, stožárů apod. U elektronických komunikací výkresová část dále obsahuje: a) společné schéma vnějších sdělovacích rozvodů z předchozí dokumentace doplněné dimenzemi vodičů a uvedením délek kabelů, b) výkresy přechodů a křižování, skříní a konstrukcí pro kabelové závěsy. U sdružených tras výkresy kabelovodů (obsahují zejména podélné a příčné řezy, výkresy kabelových komor v podrobnostech objektů pozemních staveb apod.). 3. Výkaz výměr Technická zpráva Příloha č. 4.

Strana 49 / 49


D.2 D.2.1

a KS Kouřim

Provozní soubory Technologická zařízení

1. Technická zpráva a) stručný popis a parametry hlavních zařízení, b) seznam použitých podkladů, c) požadované technické parametry, provedení a zvláštní vybavení, stanovená, patentové a licenční nároky, d) popis technologie a provozní činnosti, e) charakteristika a potřeba surovin, materiálů a pomocných látek a odpadů, energií, technické podmínky, kontrola a způsob zásobování, f) popis dispozičního řešení, g) stanovení vnějších vlivů – protokol o prostředí, h) zabezpečení provozu stávajících technologických zařízení po dobu výstavby, i) bilance potřeby energií, jejich parametry, kategorizace spotřeby, technické podmínky pro připojení na sítě technické infrastruktury, j) bilance potřeby vody, její parametry, technické podmínky pro připojení na rozvodnou síť, k) bilance škodlivin a odpadů, jejich charakteristika (složení), způsob jejich shromaždování, využívání a odstraňování, l) technické podmínky pro připojení na technickou infrastrukturu, m) požadavky na požární signalizaci, n) požadavky na povrchovou ochranu a barevné řešení včetně bezpečnostních a protiúrazových nátěrů, o) druh a způsob provedení tepelných izolací, p) zvláštní požadavky na výrobu a montáž technologického zařízení, q) požadavky na průkaz kvality a výkonových parametrů technologického zařízení, r) požadavky na komplexní vyzkoušení, zkušební provoz, případně garanční zkoušky, podmínky pro náběh výroby nebo stanovené činnosti, s) požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a na ochranu životního prostředí. 2. Výkresová část a) provozní schéma (PFD), b) technologická schémata (PI&D) c) dispozice technologického zařízení v měřítku 1:100 nebo 1:50 s řešením jejich umístění, vzájemných vazeb a vazeb na okolí a s vyznačením strojů a zařízení (půdorysy, pohledy, řezy), d) výkresy kovových konstrukcí, které jsou součástí technologického zařízení, e) dispozice s vyznačenými vnějšími vlivy, prostory s nebezpečím výbuchu a ochrannými pásmy. 3. Seznam strojů a zařízení Specifikace všech strojů a zařízení (včetně montáže) s uvedením charakteristiky a parametrů v podrobnostech umožňujících jednoznačné určení příslušného zařízení, a to v následujícím členění: a) stroje a technologická zařízení, b) kovové konstrukce, c) potrubí, d) nátěry, e) izolace. Technická zpráva Příloha č. 4.

Strana 50 / 50


D.2.2

a KS Kouřim

Provozní potrubí

1. Technická zpráva a) popis jednotlivých druhů potrubí s uvedením propojovaných míst (začátek a konec provozního potrubí), b) základní parametry potrubí a medií, c) povrchová ochrana a barevné řešení, d) druh a způsob provedení izolací, e) požadavky na vyzkoušení, f) požadavky z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti technických zařízení, g) zvláštní požadavky na výrobu, montáž a údržbu zařízení. 2. Výkresová část a) potrubní schéma včetně měření a regulace s označením potrubních větví, b) dispozice v měřítku 1:100 nebo 1:50 s vyznačením potrubí včetně armatur a dalších prvků potrubního systému, c) izometrická schémata. 3. Seznam strojů a zařízení a) rozpis potrubních součástí, potrubních částí a kovových konstrukcí, b) specifikace zařízení s uvedením charakteristiky a parametrů, umožňující jednoznačné určení příslušného zařízení v následujícím členění: c) seznam potrubních větví, d) rozpis potrubních částí, armatur a ostatních potrubních prvků pro jednotlivé potrubní větve, e) kovové konstrukce, které jsou součástí potrubních rozvodů, dd. izolace a nátěry.

D.2.3

Systém řízení technologických procesů a zařízení měření a regulace

1. Technická zpráva a) charakteristiku provozu a prostředí b) popis systému řízení, jeho funkce a jeho jednotlivých prvků, způsob komunikace s nadřízenou soustavou (dispečinkem a komunikační protokoly, c) základní technické údaje MaR, napájecí napěťová soustava, způsob ochrany před úrazem elektrickým proudem, d) přehled řízených veličin, zahrnující pracovní rozsah příslušné veličiny, způsob a požadovanou přesnost jejího měření a provozní rozsah, e) soupis datových bodů rozdělených po jednotlivých rozvaděčích, f) typy navržených zařízení, g) vazby ŘS na elektroinstalaci, EPS a EZS, h) způsob uložení kabelového vedení vůči stavebním konstrukcím, i) stanovení hlavního okruhu technických norem, které byly v projektu použity a podle kterých je nutné provádět montáž, j) návrh na komplexní zkoušky řídicího systému a MaR, k) požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a na ochranu životního prostředí. 2. Výkresová část Technická zpráva Příloha č. 4.

Strana 51 / 51


a KS Kouřim

a) funkční schéma systému řízení, b) výkresy dispozice – zákresy do půdorysů v potřebném rozsahu (rozmístění technologií, dispozice velínu, kabelové trasy), c) regulační schémata jednotlivých technologických a funkčních celků s vyznačenými datovými body a fyzikálními hodnotami, d) svorková schémata rozvaděčů jsou součástí dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby e) ostatní výkresy, doplňující specifikaci prvků systému. 3. Seznam zařízení Specifikace zařízení s uvedením charakteristiky a parametrů v hloubce, umožňující jednoznačné určení příslušného zařízení v následujícím členění: a) soupis jednotlivých okruhů s uvedením parametrů, b) soupis všech prvků systému včetně jejich charakteristiky, c) způsob řešení odběru.

D.2.4

Napájecí a provozní rozvod silnoproudu

1. Technická zpráva a) proudové soustavy a napětí, způsob napojení, počáteční a koncový bod provozních rozvodů, b) údaje o celkové maximální soudobé spotřebě a přehled spotřeb v jednotlivých proudových soustavách rozdělených podle napětí, instalovaný příkon, c) výsledky výpočtu zkratových proudů, řešení ochrany proti zkratu, d) řešení ochrany proti přetížení a proti nebezpečnému dotykovému napětí, e) úbytky napětí a kompenzace účinku, f) způsob uzemnění, g) zvláštní požadavky na obsluhu a chod zařízení za všech provozních stavů, h) požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a na ochranu životního prostředí, i) popis řešení blokování, ovládání, měření a signalizace. 2. Výkresová část a) přehledové schéma zapojení, b) jednopólová, případně vícepólová schémata rozvaděčů, c) schéma nebo tabulky vnějších spojů, vystihující zapojení jednotlivých zařízení s označením druhu a průřezu kabelů a vodičů, d) dispozice strojů a zařízení se zakreslením rozvodu silnoproudu, e) výkresy tras kabelových rozvodů. 3. Seznam zařízení Specifikace zařízení s uvedením charakteristiky a parametrů v podrobnostech, umožňujících jednoznačné určení příslušného zařízení, a to v následujícím členění jednotlivých položek dodávek: a) rozvaděče, b) skříňky ovládací, přechodové, svorkovnicové, c) transformátory, d) případné další položky, e) soupis silových a ovládacích kabelů a vodičů s uvedením typu, průřezu a délky, způsobu zakončení a způsobu uložení, obsahující projekční značení kabelů v souladu s dispozičními výkresy a případně obvodovými schématy. D.2.5

Provozní vzduchotechnika


Strana 52 / 52


a KS Kouřim

1. Technická zpráva a) soupis výchozích podkladů (zadání investora, použitých právních předpisů a norem), b) klimatické podmínky místa stavby a provozní podmínky, uvažovaná nejvyšší a nejnižší venkovní výpočtová teplota, výpočtová letní entalpie vzduchu, typ provozu - plně automatický, ruční, provozní režim - trvalý, občasný (příležitostný), nepřerušovaný, přerušovaný apod., počet provozních hodin s uvedením provozní doby, počet pracovních dní v týdnu a v roce, c) požadované parametry vnitřního mikroklimatu s odvoláním na právní předpisy, d) popis základní koncepce vzduchotechnického zařízení, popis jednotlivých vzduchotechnických okruhů, e) výčet typů prostorů větraných přirozeně nebo nuceně, zajištění předepsané hygienické výměny vzduchu v jednotlivých prostorech, f) minimální dávky čerstvého vzduchu, podíl vzduchu cirkulačního, g) umístění nasávání venkovního vzduchu pro zařízení, odvod vzduchu odpadního, h) počet a umístění centrál úpravy vzduchu, i) zadání tepelných ztrát a zátěží klimatizovaných prostorů, požadované parametry letní/zimní v klimatizovaných prostorech, j) požadavky na přívod čerstvého vzduchu a odvětrání místností, k) vzduchové výkony v jednotlivých typech místností, l) hlukové parametry ve vnitřním a venkovním prostředí, m) údaje o škodlivinách se stanovením emisí a jejich koncentrace, n) popis způsobu větrání a klimatizace jednotlivých prostorů a provozů, o) seznam zařízení s uvedením výkonových parametrů, p) zařízení s uvedením rozsahu úpravy vzduchu, q) popis jednotlivých vzduchotechnických zařízení a výpočet zvolených výkonů vzduchotechnických zařízení, r) umístění zařízení - strojovny úpravy vzduchu, množství vzduchu, vedení kanálů do obsluhovaných prostorů, distribuce vzduchu v prostoru, s) požadavky zařízení na tepelné a chladicí příkony a elektrické příkony, t) stručný popis způsobu provozu a regulace zařízení vzduchotechniky a klimatizace, protihluková a protipožární opatření na vzduchotechnických zařízeních, u) popis způsobu zavěšení potrubí, uložení, v) koncepce a rozsahy potrubních sítí rozvodů tepla a chladu, w) rozsahy příslušenství potrubních sítí rozvodů tepla a chladu (počty a typy čerpadel, uzavírek a dalších armatur), x) povrchová ochrana a barevné řešení, druh a způsob provedení tepelných izolací y) pokyny pro výrobu amontáž, z) požadavky na uvádění do provozu (předepsané a smluvní zkoušky, komplexní vyzkoušení, zkušební provoz, měření a seřízení průtoku vzduchu, měření hluku apod.). Součástí technické zprávy jsou rovněž:  tabulka místností se základními požadovanými teplotními, hlukovými a vzduchovými parametry,  tabulka zařízení se základními vzduchovými a energetickými parametry jednotlivých vzduchotechnických zařízení v objektu,  tabulka protipožárních klapek,  diagramy h-x s vyznačením úprav vzduchu ve vzduchotechnických zařízeních 2. Výkresová část a) celkové schéma, zakreslení vzduchotechnických rozvodů a zařízení do půdorysů jednotlivých podlaží od nejnižšího po nejvyšší, v měřítku 1:50 a větším, v případě složitějších a rozsáhlejších strojoven vzduchotechniky detailní výkresy půdorysu 1:25, řezy prostorem 1:50, 1:25, b) řezy v prostoru mimo strojovny,


Strana 53 / 53


a KS Kouřim

c) funkční schémata jednotlivých vzduchotechnických zařízení, d) vyznačení izolací, e) funkční schémata potrubních sítí rozvodů tepla a chladu včetně páteřních vertikálních a horizontálních větví, f) výkresy umístění potrubních sítí rozvodů tepla a chladu a jejich příslušenství (čerpadel, uzavírek a dalších armatur), g) zakreslení potrubních sítí rozvodů tepla a chladu a jejich příslušenství (čerpadel, uzavírek a dalších armatur) do půdorysů jednotlivých podlaží od nejnižšího po nejvyšší, v měřítku 1:50 a větším. 3. Seznam strojů a zařízení Specifikace strojů a zařízení s uvedením charakteristiky a parametrů v podrobnostech, umožňujících jednoznačné určení příslušného zařízení v následujícím členění: a) seznam vzduchotechnických okruhů, b) vzduchotechnická zařízení pro jednotlivé okruhy, c) rozpis potrubních částí a potrubních prvků pro jednotlivé vzduchotechnické okruhy, d) kovové konstrukce, které jsou součástí vzduchotechnických okruhů, e) nátěry, f) izolace.

D.2.6

Aktivní ochrana před korozí a bludnými proudy

1. Technická zpráva a) popis způsobu řešení ochrany proti bludným proudům, b) specifikace zařízení s uvedením charakteristiky a parametrů v podrobnostech umožňujících jednoznačné určení příslušného zařízení. 2. Výkresová část a) schéma systému ochrany, b) dispozice uložených zařízení s vyznačením jednotlivých prvků aktivní ochrany, c) dispozice jednotlivých prvků ochrany. 3. Seznam strojů a zařízení Specifikace zařízení včetně montáže v podrobnostech odpovídajících způsobu dodávky a montáže. E.

Dokladová část

Dokladová část obsahuje takové doklady z projednání dokumentace, které obsahují požadavky či stanoviska k technickému řešení nebo provádění stavby vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami. Jedná se o:  závazná stanoviska, stanoviska, rozhodnutí, vyjádření dotčených orgánů  stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury  ostatní relevantní stanoviska, vyjádření, posudky a výsledky jednání vedených v průběhu zpracování dokumentace


Strana 54 / 54


Příloha č. 5.

a KS Kouřim

Popis řídicího systému na KS

Popis stávajících ŘS Popis ŘS kompresních stanic – ŘS PAC Řídicí systém PAC (Process Automation Controls Ltd.) je výrobkem Kanadské firmy PAC Ltd. V současné době řídí tento systém veškeré technologické celky jižních kompresních stanic Břeclav, Hostim a Veselí nad Lužnicí. Na severní větvi řídí tento systém veškerou technologii mimo celky turbosoustrojí 6MW a náhradní zdroj. ŘS je postaven na RISC procesorech Motorola 68302. Systém je vždy tvořen hlavní řídicí jednotkou, která obsahuje řídicí program pro daný technologický celek a podružnými řídicími jednotkami provádějící I/O operace. Podružné řídicí jednotky obsluhují logické vstupy chráněné optočleny, logické výstupy (relé), analogové vstupy chráněné přepěťovými ochranami (napěťové, proudové, frekvenční, RTD), analogové výstupy (napěťové i proudové). Na kompresní stanici řídí jednotlivé technologické celky samostatnými řídicími systémy. (turbosoustrojí, náhradní zdroj, rozvodna, společná zařízení, horkovod …). Každý ŘS je možno ovládat individuálně z panelu ŘS. Řídicí systémy technologických celků jsou vzájemně propojeny sítí PACnet A (halová úroveň). Na tuto síť jsou připojeny grafické operátorské stanoviště (HOWS), které umožňují ovládání připojených ŘS. Z každé HOWS je možno ovládat libovolný technologický celek připojený do sítě PACnet A. Lze říci, že veškeré technologické celky kompresní stanice jsou ovládány řídicím systémem. Síť PACnet B (staniční úroveň) propojuje několik sítí PACnet A. (např. Břeclav) Na síti PACnet B je staniční grafické operátorské stanoviště (SOWS), které umožňuje řízení technologických celků všech zařízení připojených do sítí PACnet A. Současně je do sítě PACnet B připojena SCADA pro přenos dat mezi ŘS a DN4G Praha. SCADA je obousměrná a umožňuje řízení technologie z DN4G Praha. Zde hovoříme o tzv. 3. Úrovni řízení. Na kompresních stanicích jižní větve jsou instalovány stanice SIMONE. Systém SIMONE optimalizuje řízení kompresní stanice s ohledem na náklady a požadovaný výkon. Žádané hodnoty pro optimalizaci stanice lze zadávat buď operátorem stanice, nebo z DN4G Praha. Simone načítá data také s emisního monitorovacího systému a na základě takto získaných dat optimalizuje provoz turbosoustrojí. Na každé kompresní stanici je instalován historian server (Wonderware produkt), který ukládá vybrané hodnoty proměnných do historické databáze. Jedná se o změnové ukládání po sekundách. K dispozici je historie za 6 roků. Historian je licencován pro ukládání 5000 proměnných. Takto získaná data jsou dále zpracovávána v centrální databázi provozních dat a na portálu Wonderware Information Serveru. Vlastními silami jsme schopni provést změnu software jednotlivých technologických celků (kromě soustrojí DR na severních stanicích). K dispozici je dostatek náhradních dílů z likvidace kompresní stanice Strážovice. Řídicí systém je prakticky bezporuchový a stabilní. ŘS je dostatečně rychlý. ŘS provádí 5 oběhů za sekundu. Vyžaduje pravidelnou kontrolu – nastavení (1x ročně). Architektura řídicího systému viz. Obr. 1. Popis ŘS kompresních stanic – ŘS UniControls ŘS UniControls je implementace řídicího systému PEP a grafické nástavby IGSS firmou UniControls. Tento ŘS řídí turbosoustrojí 6 MW a náhradní zdroje na kompresních stanicích Kralice nad Oslavou aKouřim. ŘS UniControls je složen z několika distribuovaných skříní (počet závisí na složitosti celku). Každý technologický celek obsahuje jednu hlavní řídicí jednotku, která komunikuje s podružnými řídicími jednotkami zabezpečujících I/O komunikaci. I/O komunikace je typu RS485 (analogové I/O) nebo CANbus (logické I/O). Hlavní řídicí jednotky technologických celků jsou propojeny s grafickou nadstavbou IGSS sítí Ethernet s rychlostí 10 Mbit. ŘS nepodporuje individuální ovládání z distribuovaných skříní. Technologii lze ovládat centrálně z grafické nadstavby IGSS přes operátorské pracoviště (3 x). Součástí grafické nadstavby jsou servery CELL1 a CELL2, které obsahují veškeré informace pro operátorské pracoviště. Server CELL2 navíc komunikuje s DC Praha protokolem Modbus. Grafická nadstavba je těmito servery v hot stand-by záloze.


Strana 55 / 55


a KS Kouřim

Součástí ŘS systému je servisní stanice, ze které se prostřednictvím UniCap dá programovat celý řídicí systém. Tuto servisní stanici používá dodavatel UniControls pro dálkovou konfiguraci systému dle požadavků provozovatele. Na lokalitě je nainstalován historian server, který vytváří historii nadefinovaných proměnných. Historian ukládá hodnoty proměnných jak z ŘS UniControls, tak z řídicího systému PAC. Interface pro data z ŘS PAC je tvořen v počítači dataPartner. V současné době provoz vlastní licenci na 5000 proměnných a historie je zapisována cca 6 roků. (sekundová změnová databáze) Servis ŘS je zajištěn smluvně s firmou UniControls. Úpravy SW zajišťuje na objednávku rovněž firma UniControls. Architektura řídicího systému viz.Obr. 2. Popis ŘS kompresních stanic – ŘS Speedtronic MARK V ŘS Speedtronic Mark V je postaven na bázi mikropočítačů. Systém je nasazen k řízení spalovací turbíny NP 25 MW na KS Břeclav. Jedná se o redundantní řídicí systém složený ze tří počítačů (R,S a T), nezbytných pro řízení a ochranu spalovací turbíny. Pomocí sítě ARCNET je připojeno grafické rozhraní, které slouží operátorovi k řízení chodu spalovací turbíny. Samotnou spalovací turbínu lze také lokálně ovládat přímo z panelu řídicího systému MARK V. Komunikační obousměrný interface mezi MARK V a řídicím systémem PAC je tvořen sériovou linkou RS232. Na základě tohoto interface je možno řídit spalovací turbínu také z ŘS PAC. Vybraná data se ukládají na server historian kompresní stanice Břeclav. Architektura řídicího systému viz. Obr. 3. KS KS Břeclav

KS Kouřim

Tech. celek TS1 TS2 TS3 TS4 TS5 PD HVAC SU Suma Celkem TS1 TS2 TS3 PD, HVAC, SU Suma Celkem

Logické 512 512 512 512 512 640 640 1536 5376 512 512 512 1536 3072

Počet datových bodů I/O Analogové 104 104 104 104 104 20 32 104 676 6052 104 104 104 104 452 3524

Tab. 11: Počet datových bodů na stávajících KS

Základní topologie infrastruktury pro nové KS Standard oddělení ŘS KS od ostatních ŘS (ostrovní řešení infrastruktury) – oddělení LAN od WAN. Platí zásada, že ve schématu topologie lze komunikační toky pouze ubírat (při nevyužití dané technologie) a nikoliv doplňovat (rozšiřování). Obrázky infrastruktury neřeší redundantní zapojení jednotlivých prvků, které bude předmětem jednotlivých projektů a zapojení redundance bude v souladu s topologií. Nová architektura řídicího systému viz. Obr. 4.


Strana 56 / 56


a KS Kouřim

Obr. 1: Architektura ŘS PAS na KS


Strana 57 / 57


a KS Kouřim

Obr. 2: Architektura ŘS UniControls na KS


Strana 58 / 58


a KS Kouřim

Obr. 3: Architektura ŘS MARK V na KS


Strana 59 / 59


Historian

System1

PLC [n]

I/O

LANT

Bridge

LANT

Optimalizační systém (SIMONE) LANT

MNG PC

I/O

M ODE

RP S

S TRT UTIL DUPLXSP EED

SY ST

1

LANT

2

3

4

5

6

7

9

10

11

12

13

14

10Base-T/100Base-TX 15

16

17

18

19

20

21

LANT

NET4GAS switch

8

LANT

LANT

22

23

24

Catalyst 2950 SERIES

OPC server

PLC pro TLM

ŘS KS a HPS

LANT

ŘS KS a HPS

TA server [n]

OP [n]

Emise

PLC pro TLM

RS 232/485

OBMER

RS 232/485

TLM

PLC

lant tlm

admin

Telemetrie

analog / ethernet ADAM, MOXA, FC... [n]

Obmer

SY ST

R PS

1

2

3

4

6

7

8

9

10

1

12

13

10 Ba se -T/ 10 Ba se -TX 14

15

16

17

18

19

20

21

2

23

obmer

24

Cat al yst 295 0 SE RI ES

firewall

operátorské pracoviště

server TA

switch NET4GAS

technologický prvek, PLC, FC ...

ADRESACE IP: 10.id-tech.id-lok.num id-tech = ID technologie (231, 235, 236) id-lok = ID lokality (1-171) num = číslo (1-255)

5

WAN MPLS NET4GAS

MO DE

S TR U TIL DU PLX SP ED

datový propoj, RS 232/485

interní sběrnice

eth propoj NET4GAS

LEGENDA


a KS Kouřim

Obr. 4: Nová architektura ŘS pro KS

Strana 60 / 60


Příloha č. 6.

a KS Kouřim

Doporučená skladba a číslování projektové dokumentace

Skladba PD odpovídá členění do částí A až E skladbě a obsahu projektové dokumentace podle § 2, vyhl. 499/2006 Sb. a jejich příloh, kde neobsazené části PD budou uvedeny a číslovány, ale v seznamu příloh označeny jako neobsazeno, v části D odpovídá skladbě a obsahu dokumentace dle tohoto zadání. PD obsahuje následující části: A. Průvodní zpráva B. Souhrnná technická zpráva C. Situační výkresy D. Dokumentace objektů a technických technologických zařízení E. Dokladová část Skladba a obsah dokumentace jednotlivých SO a PS odpovídá skladbě a obsahu specifikované viz. vyhl. 499/2006 Sb. Poznámka: Pokud PD neslouží zároveň jako PD pro stavební řízení, uvádí se v částech A. až E. pouze nezbytné údaje a informace vztahující se bezprostředně k předmětné stavbě a tuto stavbu určující a charakterizující. Na všech jednotlivých oddělitelných částech PD se uvádí číslo akce popřípadě číslo stavby, tj. na štítcích obálek, na titulních listech (sešitých či svázaných) částí a na každém jednotlivém výkrese (nad nebo v rohovém razítku). Skladba a označení částí PD: Struktura adresářů pro digitální formu projektové dokumentace kopíruje uvedené schéma skladby projektové dokumentace. Číslo přílohy A B C C.1 C.2 C.3 C.4 C.5 C.6 D D.1 D.2 D.3 D.x D.x+1

D.1 D.2 D.3 D.x D.x+1 E E.1 E.2 E.3 E.4 E.5


Příloha Průvodní zpráva Souhrnná zpráva Situace stavby Situační výkres širších vztahů Celkový situační výkres Koordinační situace stavby Katastrální situační výkres Souhrnné technologické schéma xxx Dokumentace objektů Řešení dle vyhl. 499/2006 Sb. Pozemní stavební objekty, SO Inženýrské objekty, SO Provozní soubory, PS xxx, SO/PS Výkaz výměr / Specifikace, SO/PS Řešení dle N4G Stavební část, SO/PS Technologická část, SO/PS Elektrotechnologická část, SO/PS xxx, SO/PS Výkaz výměr / Specifikace, SO/PS Dokladová část Stanoviska, posudky, členění dle SO/PS HAZOP Energetický audit Časový plán xxx

Samostatná část / složka ANO ANO ANO

ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO

ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO

Strana 61 / 61


a KS Kouřim

Podrobné členění části D. Dokumentace objektů a technických technologických zařízení: Řešení dle vyhl. 499/2006 Sb. Číslo přílohy

Příloha

Samostatná část / složka

D

Dokumentace objektů

D.1

Pozemní stavební objekty

ANO

číslo SO – název SO Technická zpráva Výkresová část Inženýrské objekty

ANO

číslo SO – název SO Technická zpráva Výkresová část Provozní soubory

ANO

číslo PS – název PS Technická zpráva Výkresová část xxx

ANO

číslo SO/PS – název SO/PS Technická zpráva Výkresová část Výkaz výměr / Specifikace

ANO

číslo SO/PS – název SO/PS Výkaz výměr / Specifikace (1paré včetně cen) Řešení dle N4G

ANO

(č.SO) (č.SO).1 (č.SO).2 D.2 (č.SO) (č.SO).1 (č.SO).2 D.3 (č.PS) (č.PS).1 (č.PS).2 D.x (č.SO/PS) (č.SO/PS).1 (č.SO/PS).2 D.x+1 (č.SO/PS) (č.SO/PS).1 Číslo přílohy

Číslo přílohy

ANO

ANO

ANO

ANO

Samostatná část / složka

D

Dokumentace objektů

D.1

Stavební část

ANO

číslo SO/PS – název SO/PS Technická zpráva Výkresová část Technologická část

ANO

číslo SO/PS – název SO/PS Technická zpráva Výkresová část Elektrotechnologická část

ANO

číslo SO/PS – název SO/PS Technická zpráva Výkresová část xxx

ANO

číslo SO/PS – název SO/PS Technická zpráva Výkresová část Výkaz výměr / Specifikace

ANO

číslo SO/PS – název SO/PS Výkaz výměr / Specifikace (1paré včetně cen)

ANO

(č.SO/PS) (č.SO/PS).1 (č.SO/PS).2 D.2 (č.SO/PS) (č.SO/PS).1 (č.SO/PS).2 D.3 (č.SO/PS) (č.SO/PS).1 (č.SO/PS).2 D.x (č.SO/PS) (č.SO/PS).1 (č.SO/PS).2 D.x+1 (č.SO/PS) (č.SO/PS).1


ANO

ANO

ANO

ANO

Začleněno v dokumentaci ÚP, DUR, DSP, DVZ, PPD ÚP, DUR, DSP, DVZ, PPD ÚP, DUR, DSP, DVZ, PPD ÚP, DUR, DSP, DVZ, PPD ÚP, DUR, DSP, DVZ, PPD ÚP, DUR, DSP, DVZ, PPD ÚP, DUR, DSP, DVZ, PPD ÚP, DUR, DSP, DVZ, PPD ÚP, DUR, DSP, DVZ, PPD ÚP, DUR, DSP, DVZ, PPD ÚP, DUR, DSP, DVZ, PPD Začleněno v dokumentaci ÚP, DUR, DSP, DVZ, PPD ÚP, DUR, DSP, DVZ, PPD ÚP, DUR, DSP, DVZ, PPD ÚP, DUR, DSP, DVZ, PPD ÚP, DUR, DSP, DVZ, PPD ÚP, DUR, DSP, DVZ, PPD ÚP, DUR, DSP, DVZ, PPD ÚP, DUR, DSP, DVZ, PPD ÚP, DUR, DSP, DVZ, PPD ÚP, DUR, DSP, DVZ, PPD ÚP, DUR, DSP, DVZ, PPD

Strana 62 / 62


a KS Kouřim

Základní informace v razítku: Na titulním listě každé z položek projektové dokumentace nebo v rohovém razítku výkresu se uvádí: název stavby, označení a názvy všech položek nadřazených postupně od položky označené pouze písmenem/písmeny, přičemž číslo staveb. objektu nebo provoz. souboru, se uvádí jen v názvu položky uvedené na prvním místě a z označení dalších položek se vypouští. Projekt: Stavba:

Část: SO/PS:

Příloha: Číslo přílohy

(název akce) Modernizace kompresní stanice Břeclav a Kouřim (název stavby) 1 - KS Břeclav 2 - KS Kouřim (A, B, C, D, F) D.3 Elektrotechnologická část číslo SO/PS – název SO/PS SO13 – Stavební elektroinstalace PS01 – Měření a regulace, ASŘ (název přílohy) Technická zpráva pro SOxx 1-D.3-13.1 PSxx 1-D.3-PS01.1

Skladba čísla přílohy: 111 2

D. D.

33-

PS

13. 01.

1 1

A B C D E 123xPS

12. 01 1 2 x


Popis KS Břeclav KS Kouřim Průvodní zpráva Souhrnná zpráva Situační výkresy Dokumentace objektů a technických technologických zařízení Dokladová část Pozemní stavební objekty, SO Stavební část, SO/PS Inženýrské objekty, SO Technologická část, SO/PS Provozní soubory, PS Elektrotechnologická část, SO/PS xxx, SO/PS SO 13 – Stavební elektroinstalace PS 01 – Měření a regulace, ASŘ Technická zpráva Výkresy xxx

Strana 63 / 63

Praha 4 Nusle Optimus modernizace KS Břeclav a KS Kouřim. Název akce

Recommend Documents