PRAHA 3 MĚSTO PŘÁTELSKÉ K DĚTEM STUDIE POSOUZENÍ A NAVRŽENÍ PARAMETRŮ MĚSTA PŘÁTELSKÉHO K DĚTEM NA ÚZEMÍ MČ PRAHA 3 STRUČNÉ SHRNUTÍ

PRAHA 3

MĚSTO PŘÁTELSKÉ K DĚTEM STUDIE POSOUZENÍ A NAVRŽENÍ PARAMETRŮ MĚSTA PŘÁTELSKÉHO K DĚTEM NA ÚZEMÍ MČ PRAHA 3 STRUČNÉ SHRNUTÍ

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 ODBOR ÚZEMNÍHO ROZVOJE

FAKULTA ARCHITEKTURY ČVUT

ÚSTAV PROSTOROVÉHO PLÁNOVÁNÍ

INTRODUCTION

PŘEDMLUVA

Prague 3 offers many opportunities for children and youth to enjoy quality public space. The City district has taken the initiative to consider children and youth as an integral part of the population that use and need safe, high quality public space. Although the Child Friendly Cities UNESCO and UNICEF initiative has gained worldwide recognition, the Czech Republic remains missing from recognition. Prague 3 is interested in being recognized as a great place for children. Therefore, this timely initiative is intended to provide guidance for the City district to promote, obtain and maintain Child Friendly City status. With the majority of people living in cities and the percentage of the worlds population living in cities will continue to increase, children and youth represent a critical portion of that population, as they will inherit our cities. Young adults continue to relocate to cities, bringing their educational and career aspirations and many will also raise families in increasingly larger cities. Children’s values are established at an early age and these values are the foundation of their adult decisions. Urban environments, particularly public space, are the crucible in which children learn about socialization, behavioral norms and the environment. Therefore, it is critical to the future health and sustainability of cities that planning, design and public space policy all be in alignment for making child friendly cities. If cities are good for children, they are good for everyone. We owe it to our children and future generations to give them high quality public space for them to experience, learn and behave with a high level of awareness of their actions and consequences such that the foundation of their values promote a sustainable future for generations yet to come. This Child Friendly Prague 3 initiative uses existing public spaces as the initial structure to build an integrated system of urban public life for children, youth and all generations. The process of developing the recommendations includes extensive collection of information, analysis and most critically, participation of children and youth. Continued involvement of the community and the City is essential to the development of a truly child friendly Prague 3.

Na území městské části Prahy 3 mají děti a mládež mnoho příležitostí k využívání kvalitního veřejného prostoru. Městská část Praha 3 učinila první kroky k tomu, aby se na děti a mládež začalo pohlížet jako na důležitou část populace, která využívá a potřebuje bezpečný a kvalitní veřejný prostor. Přestože iniciativa UNESCO a UNICEF Město přátelské k dětem (Child friendly cities) je ve světě již respektována, v České republice se dosud nevyužívá. Praha 3 chce být vnímána jako skvělé místo pro život dětí. Proto se MČ Praha 3 rozhodla tento nový přístup vyzkoušet a propagovat, aby získala a do budoucna i udržela statut Města přátelského k dětem (Child Friendly City). V současné době žije většina lidí ve městech a očekává se, že se procento světové populace žijící ve městech bude nadále zvyšovat. Děti a mládež naše města zdědí a proto představují část obyvatelstva, která by o jejich podobě měla rozhodovat. Mladí lidé se dále stěhují do měst, chtějí se zde vzdělávat a budovat své kariéry, a mnoho z nich tak bude vychovávat děti ve stále větších městech. Hodnotový systém člověka se utváří v útlém věku a hodnoty, které si děti osvojily, se stávají základem pro rozhodování v dospělosti. Prostředí města, konkrétně jeho veřejný prostor, jsou tím prostředím, v němž se děti socializují, osvojují si normy chování a poznávají okolní prostředí. Proto je pro budoucí zdraví a udržitelnost měst nezbytné, aby plánování, design i politika týkající se veřejného prostoru byly v souladu s principy vytváření měst přátelských k dětem. Pokud je město dobré pro děti, je dobré pro každého. Kvůli našim dětem a příštím generacím musíme zajistit kvalitní veřejný prostor, v němž mohou získávat zkušenosti, učit se a počínat si tak, že budou chápat dopady svých aktivit a osvojí si hodnotový základ, který podpoří udržitelnou budoucnost pro příští generace. Iniciativa Praha 3 přátelská k dětem (Child Friendly Prague 3) využívá stávající veřejný prostor jako strukturu, na jejímž základě vytváří systém propojující veřejný život dětí, mládeže a všech ostatních generací. Proces tvorby doporučení zahrnuje rozsáhlý sběr informací, analýzy a zejména to nejdůležitější – spoluúčast dětí a mládeže. Pro rozvoj Prahy 3 skutečně přátelské k dětem je trvalé zapojení místních obyvatel i města Prahy skutečně zásadní.

Henry W. A. Hanson IV Fakulta architektury České vysoké učení technické v Praze

Henry W. A. Hanson IV Fakulta architektury České vysoké učení technické v Praze

STUDIE POSOUZENÍ A NAVRŽENÍ PARAMETRŮ MĚSTA PŘÁTELSKÉHO K DĚTEM NA ÚZEMÍ MČ PRAHA 3 Praha, duben 2014

Objednatel: Městská část Praha 3 Úřad městské části Odbor územního rozvoje Havlíčkovo nám. 700/9 130 85 Praha 3 Číslo objednávky: OUR/obj.27/13/Fi Datum vyhotovení: 05/2014 Zhotovitel: Fakulta architektury, ČVUT Ústav prostorového plánování Thákurova 9, 166 34 Praha 6 Fakulta architektury, ČVUT Landscape & Architecture Studio Thákurova 9, 166 34 Praha 6 www.landscapearchitecture.cz Město přátelské k dětem – Child Friendly City [email protected] Henry W. A. Hanson IV; vedoucí ateliéru; architekt, krajinný architekt, FA ČVUT Ing. arch. Mirjana Petrik; Ph.D. studentka, FA ČVUT Ing. Iva Hejzlarová 15 studentů magisterského programu, FA ČVUT, Architecture and Landscape studio, Ústav prostorového plánování, zimní semestr 2013-2014 Dílčí spolupráce: Ing. arch. Eva Mikulová Bc. Jan Sazima Ing. Martin Šilha Bc. Thomas Lacour Lebouvier Účast na projektu: Projekt probíhal ve spolupráci s MČ Praha 3 a za aktivní účastí: Dětí ze ZŠ Havlíčkovo náměstí, ZŠ Chmelnice, ZŠ V Zahradkách, ZŠ Jeseniova 96/240, ZŠ Jiřího z Lobkovic, ZŠ nám. Jiřího z Poděbrad, ZŠ Pražačka, ZŠ Jaroslava Seiferta a ZŠ Chelčického, Praha 3 Dětí z MŠ Jeseniova, Praha 3 a UMŠ Lvíčata, Praha 6 Dětí ze skautského oddílu Lumturo, Praha 3 Poděkování: Ing. arch. Martině Sarvašové; Ph.D. studentce, FA ČVUT

OBSAH PRŮVODNÍ ZPRÁVA 7 Úvod 7 Město přátelské k dětem (Child friendly city initiative) dle OSN 7 Přeměna na město přátelské k dětem 7 Děti a jejich potřeby 7 Postup posouzení MČ Prahy 3 z hlediska child friendly principů 8 ČÁST 1. SBĚR DAT ČÁST 1.1. STUDENTI

9

A. Sběr dat B. Ukázky studentských prací

11

ČÁST 1.2. DOTAZNÍKY

17

A. Dotazníkové šetření B. Statistika C. Grafická prezentace

19

ČÁST 1.3. WORKSHOPY

23

ČÁST 2. ANALÝZY

27

A. Analýza prostoru městské části Praha 3 B. S.W.O.T. analýza

29

ČÁST 3. - DOPORUČENÍ

33 35 35 35 36 37 38 39 40 41 42 46 47

9

12 Skupina A - zelený pás 12 Skupina A - dětská hřiště 13 Skupina B - Husitská-Koněvova ulice 14 Skupina B - Propojení Žižkova s Vítkovem 15 Skupina E - Roháčova a Žerotínova ulice 16

Výchozí parametry Negativní charakteristiky města Nabídka aktivit - doporučení Tabulka nabídky aktivit dle věkových skupin Obytná funkce ulice pro děti 0-6 let Dostupnost veřejných prostranství s nabídkou aktivit pro děti 7-12 let Propojení území MČ Prahy 3 Doporučené trasy Doporučené cíle podél cest Doporučení dle okruhů Doporučení úprav Obecná doporučení pro celé území

20 21

32

MĚSTO PŘÁTELSKÉ K DĚTEM, PRAHA 3 STUDIE POSOUZENÍ A NAVRŽENÍ PARAMETRŮ STRUČNÉ SHRNUTÍ PRŮVODNÍ ZPRÁVA

ÚVOD

PŘEMĚNA NA MĚSTO PŘÁTELSKÉ K DĚTEM

Cílem studie je prověření a aplikovatelnost principů konceptu Města přátelského k dětem (Child Friendly City) na území městské části Prahy 3. Jedná o komplexní mapování a analýzu celého území i jednotlivých segmentů městské části z řady hledisek tak, aby se docílilo porovnání s principy Města přátelského k dětem (Child Friendly City Initiative). Soulad s nimi nezaručuje kvalitní a bezpečné podmínky pro pobyt ve veřejném prostoru pouze pro děti, ale také pro jejich rodiče a další uživatele. Přijetí a realizace doporučení této studie může (kromě přímého vlivu na občany) přiblížit MČ Prahu 3 k dosažení možnosti čerpání dotací nabízených světovými organizacemi zabývajících se principy Child friendly cities (Měst přátelským k dětem). Studie kombinuje celou řadu odlišných metodik za účelem souhrnného popisu a analýzy oblasti.

Aby město mohlo být považováno za Město přátelské k dětem, musí splňovat určité fyzické a sociálně-ekonomické požadavky. Přeměna měst v souladu s výše zmíněnými principy se převážně koncentruje na veřejné prostory měst s přesahem na bydlení, vzdělávání, služby, dopravu a komunikaci. Zahrnuje proto mnoho různých aspektů a dotýká se nespočtu oblastí veřejného života. Příkladem těchto oblastí je problematika prostoru bez bariér, bezpečnosti, zklidnění dopravy, environmentální přístup, udržitelnost, nabídka služeb, kvalita bydlení či participace/spoluúčast občanů. Jako příklad mohou sloužit vybraná evropská města, která se již mohou prezentovat známkou Město přátelské k dětem (Child friendly), např. Rotterdam nebo Freiburg. Tato města ukázala, že vytváření Měst přátelských k dětem zvyšuje nejen celkovou kvalitu a atraktivitu města, ale také se podílí na zkvalitnění v oblasti bydlení. Proces totiž zahrnuje širokou škálu hodnotících parametrů a kromě dětí i účast ostatních občanů, a proto ve výsledku takovéto město skutečně vyhovuje všem jeho obyvatelům. Platí tedy, že Město přátelské k dětem je automaticky přátelské ke všem jeho skupinám obyvatel. Jak se ukázalo v případě Rotterdamu , má zlepšení podmínek života dětí ve městě nepřímý vliv na ekonomickou stabilitu města. Důvodem pro zahrnutí principů Města přátelského k dětem do politiky Rotterdamu byl výrazný odliv rodin s dětmi z několika klíčových městských celků. Po uplatnění principů se nejen trend zastavil, ale zlepšila se i ekonomická situace města. Naše zásahy a rozhodnutí v kulturních, společenských, ekonomických a jiných sférách městského života ovlivňují život dětí nejen krátkodobě, ale i dlouhodobě. Investice do vývoje dětí v oblastech jako jsou vzdělávání, sociální odpovědnost, ekologie a vztah k přírodě jsou pro budoucnost tím nejlepším vkladem.

MĚSTO PŘÁTELSKÉ K DĚTEM (CHILD FRIENDLY CITY INITIATIVE) DLE OSN Iniciativa pro utváření podmínek Města přátelského k dětem vznikla na půdě Organizace spojených národů jako odpověď na rychlou transformaci současné globální společnosti ve vztahu k urbanizaci. Práv dětí se v několika bodech dotýkají i listiny, které byly Českou republikou ratifikovány v rámci členství ČR v OSN a UNICEF. Úmluva o právech dítěte (součásti právního řádu ČR se stala 1. ledna 1993 ve Sb.zák. 104/91) kodifikuje práva dětí co nejširším způsobem, aby mohla být účelně aplikována na rozličné národnostní, kulturní, náboženské i ekonomické zázemí dětí po celém světě. Idea Města přátelského k dětem se opírá o Úmluvu o právech dítěte zejména v těchto okruzích: • právo na hru, veřejný prostor, participaci • nediskriminace • jednání v nejlepším zájmu dítěte • právo na život a na vlastní rozvoj • naslouchání dětem, respektování názorů a stanovisek dětí V městech přátelských k dětem by potřeby dětí měly být slyšeny a respektovány. Děti jsou nedílnou součástí procesu a aktivní skupinou spolupracující rovnocenně s ostatními zúčastněnými subjekty nejenom v rámci plánování, realizace a údržby, ale také v samotném definování problémů města. Souhrnně řečeno, děti mají právo ovlivňovat rozhodnutí týkající se prostředí, v němž žijí – na úrovni komunit, městských částí, či měst. Mají nárok na vyjádření vlastního názoru, nárok na základní služby jako je zdravotní péče, vzdělání, či domov (přístřešek), nárok na bezpečnost v prostředí, ve kterém žijí (bezpečný pohyb po ulicích, bezpečnou hru ve veřejném prostoru), nárok na prostředí, které jim umožní se setkávat s přáteli, nárok na neznečištěné přírodní prostředí s množstvím rostlin a živočichů, právo podílet se na sociálních a kulturních aktivitách místa, ve kterém žijí – avšak, nejvíce ze všeho, mají právo být rovnocenným občanem města stejně jako dospělí. – a to vše bez ohledu na ekonomické zázemí, národnost, náboženské vyznání, pohlaví či postižení. Pro účely Města přátelského k dětem byly principy sdruženy do 9 základních stavebních pilířů, z nichž za zmínění určitě stojí: • spoluúčast dětí při procesech rozhodování v těch otázkách města městské politiky, které by se jich zpětně mohly dotýkat • vytvoření právního rámce beroucího v potaz otázku dětí, možnost získání zpětné vazby od dětí • vyčlenění prostředků z rozpočtu výhradně pro děti • vytváření povědomí o výše zmíněných právech a potřebách dětí • podpora nevládních neziskových organizací zabývajících se otázkou dětí Město přátelské k dětem vychází vstříc základní potřebě dětí – poznávat a hrát si bez omezení pohybu a délky pobytu a umožňuje dětem vyrůstat v místě, které je příjemné, bezpečné, plné podnětů a dynamiky. V takovém prostředí jsou děti pro své okolí, komunitu či město přínosem, jsou součásti jejího života a nejsou izolovány pouze na specificky určených místech pro hru a aktivity. Ve Městě přátelském k dětem jsou děti aktivními účastníky ve fázích definování problémů, plánování a navrhování, během fáze implementace a proměny městského prostředí a samozřejmě i poté – zejména během užívání. Cílem OSN je podpora každého města, které chce být přátelské k dětem. OSN proto na základě mezinárodní spolupráce odborníků vydala několik informačních brožur, které ale vzhledem ke specifičnosti tématu stojí na úrovni rad a doporučení a neprezentují striktní zásady. Žádný obecný návod na přetvoření města či městské části na Město přátelské k dětem tedy neexistuje.

DĚTI A JEJICH POTŘEBY AKTUÁLNÍ PROBLÉMY

Děti byly vždy spjaty s hrou ve volné přírodě. V kontrastu s dnešními možnostmi se jejich dětský horizont zmenšil vůči generaci jejich prarodičů přibližně 9x. Prarodiče měli možnost se bezpečně pohybovat po okolí až do vzdálenosti zhruba 6 - 10 km, jejich rodiče do vzdálenosti zhruba 2,5 km. Dnešní děti se mohou bezpečně pohybovat přibližně na „konec ulice“. Děje se tak vlivem narůstající automobilové dopravy a z ní plynoucích bezpečnostních hrozeb a obav rodičů ze setkání se s potenciálně nebezpečnou cizí osobou nebo únosu dítěte. Snížený kontakt dětí nejen s přírodou, ale obecně s vnějším okolím, vede k snížení pohybových aktivit, k obezitě, zhoršení obratnosti, zhoršení motoriky, výskytu alergií a astmatu. Současné generaci dětí chybí „volná hra“, tzn. možnost bezpečným způsobem zkoumat své okolí, bez rušivých zásahů plnit úkoly, které si dítě samo zadá, přirozená hra s elementy jako je voda, vzduch, země a jiné materiály a osvojování si jejich základních principů a charakteristik. Volná hra přitom u všech vyšších savců učí principiálně zejména chování, které zaručuje větší úspěšnost přežití v prostředí, ve kterém žijí. Současné děti jsou ale často v městském prostředí okolí chráněny především tím, že jsou z něj izolovány do „bezpečí domova“. V kontextu České Republiky a Prahy situace není jiná. Děti nejsou vnímány jako významný uživatel města a veřejného prostoru, takže ten neposkytuje dostatek příležitostí pro volnou hru. Děti si běžně hrají izolovány od ostatního dění na oplocených hřištích se solitérně umístěnými hracími prvky sterilně splňujícími požadavky na bezpečnost, která je ve vztahu ke kreativitě dětí spíše omezující. Dětem často chybí kontakt s ostatními generacemi dětí i dospělých, postrádají kontakt s přírodou a zejména pak s přírodními prvky a materiály. Jejich názor není brán v potaz při rozhodování o veřejném prostoru, nejsou účastníci mnoha rozhodovacích procesů týkajících se okolí, v němž žijí.

PŘÍRODNÍ HŘIŠTĚ

Ve vztahu k dětem a k jejich základní potřebě – hře – jde zejména o nutnost umožnění styku s přírodou nebo alespoň s přírodními materiály a elementy a možnost volné hry. V současném designu tuto potřebu nejlépe naplňují přírodní hřiště, která dětem dopřávají kombinace otevřených a intimnějších prostor ke hře, míst pro aktivní činnost i klidovou hru. Děti mají možnost se seznámit se základními elementy vody, vzduchu, ohně, země a dalších přírodních materiálů, mají možnost je pozorovat v jejich nestálosti a proměnlivosti. Děti se v takovém prostředí snadněji ponoří do hry a nevyžadují pozornost dospělého či doprovodu. Prostředí tak přirozeně stimuluje náplň hry. Volná hra v dětech podněcuje aktivity jako je např. balancování, sjíždění, lezení, houpání, objevování okolního světa. To vše vždy za společného základního předpokladu: dítě si samo vybírá výzvu a je samo schopné posoudit riziko. Osobnost dítěte se tak utváří stejně po stránce fyzické i psychické. Děti, které častěji tráví volný čas venku, bývají méně nemocné, lépe se koncentrují a lépe kooperují v rámci skupinky. Volná hra dále vede k získávání cenných zkušeností a podpoře intelektu. Děti, které mají možnost takto pracovat s vlastním okolím, jsou vůči němu mnohem vnímavější. Tento způsob vnímání vede k redukci výskytu destruktivního chování vůči vlastnímu okolí v dětství zejména šikany, v dospělosti např. vandalismu. Pokud se děti cítí být součástí prostředí, v němž žijí, a mají o ně větší zájem, zvyšuje se i potřeba o ně více pečovat. Přírodní městská hřiště úspěšně vznikla a vznikají např. v Německu, kde platí stejné evropské bezpečnostní normy vztahující se na herní prvky, a mohou se tak stát inspirací pro vytváření prostředí stimulujícího volnou hru v rámci veřejných prostranství na území České republiky, konkrétně MČ Prahy 3. 7

MĚSTO PŘÁTELSKÉ K DĚTEM, PRAHA 3 STUDIE POSOUZENÍ A NAVRŽENÍ PARAMETRŮ STRUČNÉ SHRNUTÍ PRŮVODNÍ ZPRÁVA

POSTUP POSOUZENÍ MČ PRAHY 3 Z HLEDISKA CHILD FRIENDLY PRINCIPŮ VYMEZENÍ A CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Studie je zpracována pro celé území městské části Praha 3 o velikosti přibližně 649 ha, včetně nezbytných přesahů a návazností. Prostor je součástí širšího centra Prahy a nachází se východně od historického jádra. Z hlediska dostupnosti celoměstsky významných cílů a dalších částí Prahy je MČ situována relativně dobře z pohledu vzdáleností, avšak poněkud hůře s ohledem na bariéry přírodní a umělé. Pro analýzu a následný návrh koncepce pěší, cyklistické dopravy i rekreace je nezbytné pochopení alespoň některých významných principů a specifik řešeného prostoru, resp. charakteru území. Na území MČ Praha 3 žije více než 73 500 obyvatel, rozmístění bydlení a dalších funkcí je velmi nerovnoměrné. Zástavba není kontinuální pro celé území, ale jedná se spíše o jednotlivé lokality se specifickým charakterem, které jsou ve většině případů spíše odděleny bariérou pro pohyb dětí nebo výrazným předělem. Z návaznosti na ostatní pražské městské prostory je MČ Praha 3 od severu oddělena bariérou vrchu Vítkov, její plynulou návaznost směrem k centru města narušuje kolejový viadukt Hlavního nádraží. V západní části převažuje tradiční bloková vícepodlažní zástavba Žižkova a části Vinohrad z druhé poloviny 19. a začátku 20. století, která se dále rozvíjí podél historických cest východním směrem. Ve východní části se pak prolíná nízkopodlažní zástavba s nízkou hustotou osídlení s bytovými domy a sídlišti druhé poloviny 20. století. Centrální část s brownfields a hřbitovy představuje pro území výraznou fyzickou i funkční bariéru, skýtá i příležitost příznivého propojení.

DĚTI A JEJICH POTŘEBY – VÝCHOZÍ PARAMETRY

Základním posláním této studie je vysvětlení požadavků Města přátelského k dětem a zprostředkování obrazu města z perspektivy dětí všem zúčastněným stranám, které se podílejí se na utváření městského prostředí. Návod na řešení aktuálních problémů je možné si přiblížit slovy bývalého starosty Říma Waltera Veltroniho,: „Je potřeba přehodnotit město dětskýma očima, z výšky jednoho metru deseti centimetrů.“ Prostředí MČ Praha 3 bylo posuzováno na základě těchto předpokladů: • Kvalita místního prostředí zásadně ovlivňuje vývoj dětí a mladých lidí. • Děti a mládež by jsou rovnocennými partnery v rozvoji společnosti. • Participace – aktivní účast dětí – je koncipována s ohledem na možnosti každé věkové kategorie. Základem pro hodnocení a doporučení byly tyto parametry Města přátelského k dětem: • Sociální integrace • Různorodé a zajímavé nabídky aktivit • Bezpečnost a volný pohyb • Místa setkávání se s vrstevníky • Identifikace s místním prostředím a společností • Přírodní prvky a materiály, veřejná zeleň

POSTUP PRÁCE

Projekt studie na území MČ Prahy 3 byl rozdělen do 3 pracovních fází. První práce započaly již na podzim roku 2013 a probíhají kontinuálně až do současnosti. Všechny fáze pojímaly území Prahy 3 jako celek. V některých opodstatněných případech studie překračuje hranice celku MČ Prahy 3 a studuje návaznost na ostatní městské části, případně na kontext celého hlavního města. Spolupráce týmu je mezioborová, zajišťující co nejširší úhel pohledu na danou problematiku a komplexnost přístupu v rámci rozdílnosti daných profesí. Sběr dat (část 1.) probíhal kontinuálně na základě studie a využití kvantitativních statistických údajů zprostředkovaných jednotlivými odbory městských částí, práce s dětmi, zisk kvantitativních dat v rámci distribuce dotazníku na 1. a 2. stupni ZŠ, které souhlasily se spoluprací. Řada kvalitativních dat byla získána během pořádaných pracovních workshopů, setkávání s dětmi a procházek po okolí. Děti byly následně požádány o vypracování obrázků mapujících jejich cestu ze školy, případně dokumentující jejich zážitek z pobytu ve venkovním prostoru. Data byla posléze v rámci týmu vyhodnocena z mnoha hledisek. Sběr dat je pro potřeby prezentace rozdělen do tří částí (část 1.1. studenti, část 1.2. dotazník, část 1.3. workshopy) a obsahuje také značné množtví dat v elektronické příloze.

8

Analýzy (část 2.) se zakládají na předcházející fázi sběru dat. Vyhotovování probíhalo na základě kombinace a koordinace jednotlivých prací. Byla využita data získaná během první fáze v kombinaci s daty získanými na základě práce týmu – práce v terénu, sběr fotodokumentace, osobní posouzení materiálových charakteristik ulic, svažitosti ulic a prostorových dimenzí a výsledné porovnání a grafické zobrazení jednotlivých skupin kritérií společně s definováním problematických prostor. Doporučení (část 3.) se zakládají na kombinaci dat získaných v rámci obou předchozích fází. Jejich charakter má podobu představení případových studií řešení jednotlivých problémových témat, případně konkrétních prostor. Veškerá doporučení nepředstavují jediné možné řešení problému, nýbrž představují možnost přístupu k řešení problémových oblastí. Vzhledem ke Strategickému plánu Městské části Praha 3 je nutné tato řešení brát jako informativní podklad, ke kterému bude v budoucnu (pokud mají být potřeby dětí v městském prostoru respektovány) v případě rekonstrukce jednotlivých městských částí přihlíženo.

Použitá legislativa: Úmluva o právech dítěte, Organizace Sjednocených Národů, 20. listopadu 1989 (článek 31, článek 12); součásti právního řádu ČR se stala 1. ledna 1993 (Sb. zák. 104/91). Koncept „Child-friendly Cities“ - byl rozvinut odborníky, akademiky a politickými činiteli, kteří měli zájem na realizaci Úmluvy OSN o právech dítěte. „Building Blocks for Child-friendly Cities“, příručka vydaná organizaci UNICEF pro zavádění úmluvy na lokální úrovni; 9 bodů pro vytváření měst přátelských k dětem (ještě není přeložena do češtiny).

ČÁST 1. SBĚR DAT ČÁST 1.1. STUDENTI PODKLADY VYPRACOVANÉ STUDENTY V RÁMCI ZIMNÍHO SEMESTRU 2013-2014 Tým sestavený převážně z architektů a krajinářských architektů spolupracoval kromě jiných profesí také se studenty z ateliéru Landscape studia na Fakultě architektury ČVUT. Studenti se podíleli formou dobrovolnické práce a významně přispěli především ve fázi sběru dat. V rámci zimního semestru 2013 se studenti věnovali komplexní urbanistické analýze městské části Praha 3 z hlediska její “přátelskosti vůči dětem”. Identifikovali slabá a silná místa v urbánním prostředí, místa pro potenciální rozvoj, možné příležitosti a hrozby. Zmapován byl pohyb a pobyt děti ve městě a jejich fyzické a behaviorální potřeby. Používanými metodami sběru dat bylo mimo jiné pozorování, workshopy s dětmi různých věkových kategorií a speciálně upravený dotazník pro 1. a 2. stupeň ZŠ. Na začátku semestru byli studenti seznámeni s konceptem a principy Města přátelského k dětem a stejně tak i s úspěšnými příklady ze zahraničí. Budoucí postup práce v průběhu semestru měli studenti možnost ověřit během druhého semestrálního týdne v rámci čtyřdenní laboratoře. Laboratoř se konala v jihočeském městečku Slavonice, které svou velikostí, měřítkem a obsahem představuje ideální místo pro představení těchto principů. Během workshopu studenti získali povědomí o fyzické struktuře města a také se v ámci přímého kontaktu s dětmi z místní základní školy seznámili s jejich vnímáním a hodnocením okolí, v němž žijí. Děti se v rámci spolupráce zúčastnily půldenního workshopu a krátké procházky městem. Studenti výstupy analyzovali a zhotovili jednoduchý návrh na zlepšení veřejného prostoru města. Dostali tak možnost získat základní představu o průběhu prací a získávání dat, analýzách a vyhodnocování a vyzkoušet si pracovní postup před zahájením prací na projektu v Praze 3. Pro účely mapování území městské části Praha 3 byli studenti rozděleni do pěti skupin. Každá skupina se zaměřila na jinou oblast: fyzickou strukturu veřejného prostoru, systém služeb a infrastrukturu, environmentální systémy, bezpečnost, politiku a právní strukturu a mapování návyku a zvyklostí děti ve veřejném prostoru. Na základě sběru dat studenti identifikovali klíčové lokality, pro které vypracovali detailní návrhy. Studenti nadále pracovali ve skupinách.

9

MĚSTO PŘÁTELSKÉ K DĚTEM, PRAHA 3 STUDIE POSOUZENÍ A NAVRŽENÍ PARAMETRŮ STRUČNÉ SHRNUTÍ 1.1. STUDENTI

A. SBĚR DAT Sběr dat probíhal kontinuálně od září 2013 do konce projektu a zajistili jej členové týmu. Jako podklady byly využity zejména Gis data, polohopis a výškopis území, ortofotomapa, katastr (DKM), územní plán hl. m. Prahy, materiály poskytnuté odbory MČ Prahy 3. Údaje se týkaly zejména statisticky demografických údajů v lokalitě. Soupis všech použitých zdrojů je přiložen v dokumentaci. Podstatná část sběru dat byla realizována přímou prací a průzkumem v terénu – zejména v oblasti mapování materiálových charakteristik prostor exteriéru, zjišťování hranice mezi veřejným, poloveřejným a soukromým prostorem; lokalizace jednotlivých prvků ekosystémů vyskytujících se v oblasti, mapování prvků městského mobiliáře – včetně mapování prvků regulace jako např. poloha a stav přechodu pro chodce, dopravní signalizace apod. Mnohahodinové mapování chování dětí ve veřejném prostoru bylo zpracováno do map používání prostoru. Doplňkovou formu sběru dat představovalo také pořizování fotodokumentace jednotlivých veřejných prostorů. Kompletní data ze sběru dat jsou k dispozici v samostatné příloze v elektronické podobě. 



A

Ser

A

Ser

ACTIVITIES OF CHILDREN

WĂƌƵŬĄƎŬĂ - playground M

T

ƉĂƌŬ͗ϭϱϬϬϬϬŵϸͲƉůĂǇŐƌŽƵŶĚ͗ϭϲϬϬŵϸ age : 0 to 12

accessibility

services

accessibility (all ages..) accessibility (handicaped..) cross walks transports

yes ǇŽƵŚĂǀĞƚŽĐůŝŵďĂŚŝůů͕ŶŽƚĞĂƐŝůǇĂĐĐĞƐƐŝďůĞĨŽƌǁŚĞĞůĐŚĂŝƌƐ ŚƵŐĞĐƌŽƐƐƌŽĂĚϯŵŝŶƵƚĞƐĂǁĂǇ;KůƓĂŶƐŬĄĂŶĚWƌŽŬŽƉŽǀĂ ƐƚƌĞĞƚƐͿ͕ƉĞĚĞƐƚƌŝĂŶďƌŝĚŐĞŽǀĞƌWƌŽŬŽƉŽǀĂƐƚƌĞĞƚ ƚƌĂŵƐƚĂƟŽŶϱŵŝŶƵƚĞƐĂǁĂǇďǇĨŽŽƚ;ϱ͕ϵ͕Ϯϲ͕ϱϱ͕ϱϴͿ͕ &ůŽƌĂƐƵďǁĂǇƐƚĂƟŽŶϭϱŵŝŶƵƚĞƐĂǁĂǇďǇĨŽŽƚ͕ďƵƐůŝŶĞƐ ϭϯϲĂŶĚϭϳϱϯĂǁĂǇŵŝŶƵƚĞƐďǇĨŽŽƚ͕ŶŽƌĞĂůƉůĂĐĞ ĚĞĚŝĐĂƚĞĚƚŽĐĂƌƉĂƌŬŝŶŐ

visual safety

ĞƋƵŝƉĞŵĞŶƚĨŽƌĐŚŝůĚƌĞŶ shops around cafe/restaurant sports area

ULIČNÍ OSVĚTLENÍ

ŵĂŝŶƚĞŶĂŶĐĞ

urban fourniture yes no

ǀĞŐĞƚĂƟŽŶ trash

ǇĞƐ͕ƐŶĂĐŬďĂƌŝŶƚŚĞƉĂƌŬ

no

ĨƌŽŵƚŚĞďƵŝůĚŝŶŐƐ

  sitting  smoking

trash can fountain public lights benches tables

yes yes ƚŚĞƌĞĂƌĞƐŽŵĞĂƚĞĂĐŚĂĐĐĞƐƐĨŽƌƚŚĞƉĂƌŬ

transports

ƚƌĂŵƐƚŽƉ;KůƓĂŶƐŬĠŚƎďŝƚŽǀǇͿũƵƐƚŶĞǆƚ͕ĂŶĚƚŚĞŇŽƌĂ ŵĞƚƌŽƐƚĂƟŽŶĂƚϱŵŝŶƵƚĞƐĂǁĂǇ͘ĨĞǁĐĂƌƉĂƌŬƐĂůŽŶŐ ƚŚĞƐƚƌĞĞƚƐĂŶĚĂƉƌŝǀĂƚĞĐĂƌƉĂƌŬŶĞǆƚƚŽƚŚĞƐĐŚŽŽů͘

visual safety trees ǀĂƌŝĞƚǇŽĨǀĞŐĞƚĂƟŽŶ variety of surfaces grass accessible obstacles (pothole..)

yes no a few yes no

  

ĞƋƵŝƉĞŵĞŶƚĨŽƌĐŚŝůĚƌĞŶ shops around cafe/restaurant sports area ƚŽŝůĞƩĞƐĂĐĐĞƐƐŝďůĞ


yes yes, in the surrounding streets no ŽŶůǇĂƉƌŝǀĂƚĞŐǇŵĂƌĞĂ



yes yes yes no

ĨƌŽŵƚŚĞƐƚƌĞĞƚƐ

ŝƚ͛ƐƋƵŝĞƚĐůĞĂƌƚŽƐĞĞŝŶƚŽƚŚĞƉĂƌŬ͘


trees are hiding moste of what’s happening in the park in ƐƵŵŵĞƌĂƚůĞĂƐƚ͕ĚƵƌŝŶŐǁŝŶƚĞƌǇŽƵĐĂŶƐĞĞƉĞŽƉůĞŝŶƚŚĞ ƉĂƌŬĂƐƚƌĞĞƐůŽƐƚƚŚĞŝƌůĞĂǀĞƐ


none graphit or damage

ǀĞŐĞƚĂƟŽŶ trash

well kept no

LEGENDA VIZ 4.2.2

ƚĞǆƚƵƌĞΘǀĞŐĞƚĂƟŽŶ

 

yes

urban fourniture

no

urban fournitures

SVĚTLO ZE SEMAFORŮ


accessibility (all ages..) accessibility (handicaped..) cross walks


urban fournitures

ǇŽƵĐĂŶ͛ƚƐĞĞǁŚĂƚ͛ƐŚĂƉƉĞŶŶŝŶŐŝŶƚŚĞƉůĂǇŐƌŽƵŶĚƐĨƌŽŵ the streets ĂƐƚŚĞƉůĂǇŐƌŽƵŶĚŝƐŽŶĂŚŝůů͕ǇŽƵĐĂŶ͛ƚƐĞĞĂŶǇƚŚŝŶŐĨƌŽŵ ƚŚĞƐƵƌƌŽƵŶĚŝŶŐďƵŝůĚŝŶŐƐ

services

accessibility some graphites, glonally well kept well kept

no

SVĚTLO DOPADAJÍCÍ Z VÝLOH

sport

shopping

ƉĂƌŬ͗ϱϬϬϬŵϸͲƉůĂǇŐƌŽƵŶĚ͗ϮϱϬŵϸ ĂŐĞ͗ϬƚŽϲ

VS

U

VS

U

playing

EĄŵ͘:ŝƎşŚŽǌ>ŽďŬŽǀŝĐ- playground nd

M

T

a few no a few yes none

trees ǀĂƌŝĞƚǇŽĨǀĞŐĞƚĂƟŽŶ variety of surfaces grass accessible obstacles (pothole..)

yes yes yes no no

talking walking

Osvětlení ulic F

A



ŚĞůēŝĐŬĠŚŽ ͲǌĄŬůĂĚŶşƓŬŽůĂĂŵĂƚĞƎƐŬĄƓŬŽůĂ ŵĂƚ ŵ ĂƚĞƎ ĞƎƐŬ ĞƎ ƐŬĄ ƐŬ ĄƓŬ Ą ƓŬŽů ƓŬ ŽůĂĂ Žů

Ser

T

Arch

MĚSTO PŘÁTELSKÉ K DĚTEM, PRAHA 3

 

A

Capacity : 1150

NUMBER OF CHILDREN IN EACH PLACE 0 to 14 years old kids M

T

U

WŽĚ<ĂƉůŝēŬŽƵ- playground

accessibility

accessibility cross walks

ŶŽĂĐĐĞƐƐƌĂŵƉŶĞǆƚƚŽƚŚĞŵĂŝŶĞŶƚƌĂŶĐĞ ŚƵŐĞĐƌŽƐƐƌŽĂĚϯŵŝŶƵƚĞƐĂǁĂǇ;KůƓĂŶƐŬĄĂŶĚWƌŽŬŽƉŽǀĂ ƐƚƌĞĞƚƐ͕ƉĞĚĞƐƚƌŝĂŶďƌŝĚŐĞŽǀĞƌWƌŽŬŽƉŽǀĂƐƚƌĞĞƚ ƚƌĂŵƐƚĂƟŽŶϯŵŝŶƵƚĞƐďǇĨŽŽƚ͕&ůŽƌĂƐƵďǁĂǇƐƚĂƟŽŶϭϬ ŵŝŶƵƚĞƐďǇĨŽŽƚ͕ďƵƐůŝŶĞƐϭϯϲĂŶĚϭϳϱϮŵŝŶƵƚĞƐďǇĨŽŽƚ ĂďŽƵƚϯϬĐĂƌƉĂƌŬƐĂƌŽƵŶĚƚŚĞƐĐŚŽŽů͘

transports

ĨĂĐŝůŝƟĞƐ

ƐĐŚŽŽů 86

trees

31 ǀĂƌŝĞƚǇŽĨǀĞŐĞƚĂƟŽŶ

yes

ǀŝƐƵĂůůǇŽƉĞŶŽŶƚŚĞŽƵƚƐŝĚĞ͕ŶŽƚ ĂĐĐĞƐƐŝďůĞĨƌŽŵƚŚĞŽƵƚƐŝĚĞ yes

diversity of surfaces grass accessible ĐŽŵĨŽƌƚŽĨƉĂƚŚ

no no yes yes

accessibility (all ages..) accessibility (handicaped..) cross walks transports

130

yes yes


ŐǇŵŶĂƐŝƵŵ͕ƐƉŽƌƚƐĮĞůĚƐŝŶĨƌŽŶƚŽĨƚŚĞƐĐŚŽŽů yes

24

VS

EĄŵĢƐơ:ŝƎşŚŽǌWŽĚĢďƌĂĚϭ- playground play pl aygr grou gr ound ou nd

M

ATELIÉR LANDSCAPE & ARCHITECTURE FAKULTA ARCHITEKTURY ČVUT

ƉĂƌŬ͗ϭϱϬϬϬŵϸͲƉůĂǇŐƌŽƵŶĚ͗ϱϬϬŵϸ age : 0 to 10

VS

accessibility

73

canteen ĞƋƵŝƉŵĞŶƚĨŽƌĐŚŝůĚƌĞŶ sports area school garden

U

services ƚŚĞŐĂƚĞĐĂŶŶŽƚďĞŽƉĞŶďǇĂĐŚŝůĚĂůŽŶĞ ŐƌŽƵŶĚŶŽƚǁĞůůŬĞƉƚ͕ŶŽƚĞĂƐŝůǇĂĐĐĞƐƐŝďůĞĨŽƌƐƚƌŽůůĞƌƐĞƚĐ͘͘͘ ŽŶůǇŽŶĞŝŶĨƌŽŶƚŽĨƚŚĞƉůĂǇŐƌŽƵŶĚ͘EŽĐƌŽƐƐǁĂůŬƐŽŶƚŚĞ ŶĞĂƌĞƐƚƐƚƌĞĞƚƐŝŶƚĞƌƐĞĐƟŽŶƐ͘ ϱŵŝŶƵƚĞƐĂǁĂǇĨƌŽŵďƵƐůŝŶĞƐ;ϭϯϯ͕Ϯϵϳ͕ϱϬϵͿ ŶŽƐƵďǁĂǇŶŽƌƚƌĂŵƐĂƌŽƵŶĚĂŶĚǀĞƌǇĨĞǁĐĂƌƉĂƌŬƐĂůŽŶŐ the street.

ĞƋƵŝƉĞŵĞŶƚĨŽƌĐŚŝůĚƌĞŶ shops around cafe/restaurant sports area

urban fourniture yes no

ǀĞŐĞƚĂƟŽŶ

trash 

yes

accessibility ŐůŽďĂůůǇǁĞůůŬĞƉƚĞǆĐĞƉƚ from the swimming pool well kept ĂďĂŶĚŽŶĞĚƚŽǇƐ

no

urban fournitures

a few a few



 ĨƌŽŵƚŚĞƐƚƌĞĞƚƐ  ĨƌŽŵƚŚĞďƵŝůĚŝŶŐƐ

  

yes yes ƚŚĞƌĞĂƌĞƐŽŵĞĂƚĞĂĐŚĂĐĐĞƐƐĨŽƌƚŚĞƉĂƌŬ

transports

ƚŚĞŵĞƚƌŽƐƚĂƟŽŶĂƚϮŵŝŶƵƚĞƐĂǁĂǇĂŶĚƚŚĞƚƌĂŵƐƚŽƉ͘ ĨĞǁĐĂƌƉĂƌŬƐĂůŽŶŐƚŚĞƐƚƌĞĞƚƐĂŶĚĂƉƌŝǀĂƚĞĐĂƌƉĂƌŬŶĞǆƚ ƚŽƚŚĞƐĐŚŽŽů͘



ĞƋƵŝƉĞŵĞŶƚĨŽƌĐŚŝůĚƌĞŶ shops around cafe/restaurant sports area ƚŽŝůĞƩĞƐĂĐĐĞƐƐŝďůĞ


yes yes, in the surrounding streets ǇĞƐƐŽŵĞůŝƩůĞŽŶĞƐŝŶƚŚĞƐƚƌĞĞƚƐ no

urban fourniture ǀĞŐĞƚĂƟŽŶ trash

no

ƐŽŵĞůŝƩůĞŐƌĂƉŚŝƚƐ well kept ŶŽďƵƚŶŽƉĞƌĨĞĐƚůǇĐůĞĂŶ ĂŌĞƌƚŚĞŵĂƌŬĞƚ͘͘͘


urban fournitures visual safety

no no

services

accessibility (all ages..) accessibility (handicaped..) cross walks


visual safety

no

135


ŶŽŽďƐƚĂĐůĞƐŽŶƚŚĞƉĂƚŚƐ

urban fournitures around

90

A


architecture

ŝŶŝƟĂůĚĞƐŝŐŶ is there a yard ǇĂƌĚƉƌŽƚĞĐƚĞĚĨƌŽŵ freely enter free space in front of the entrance

Ser

T

ϯϱϬϬŵϸ age : 0 to 10 U

ČÁST 1 - SBĚR DAT A SOUHRNNÝ SOUPIS 4.2.1 KVALITA ULIČNÍHO OSVĚTLENÍ



ǇŽƵĐĂŶƐĞĞǁŚĂƚ͛ƐŚĂƉƉĞŶŝŶŐŝŶƚŚĞƉůĂǇŐƌŽƵŶĚ͕ƚŚĞƌĞŝƐ ŽŶůǇĂĨĞǁƚƌĞĞƐĂŶĚďƵƐŚĞƐĂƌŽƵŶĚƚŚĞǌŽŶĞ͘ zŽƵĐĂŶĞĂƐŝůǇƐĞĞǁŚĂƚ͛ƐŚĂƉƉĞŶŝŶŐŝŶƚŚĞƉůĂǇŐƌŽƵŶĚ

trash can fountain public lights benches tables ƉůĂǇĞƋƵŝƉĞŵĞŶƚƐ

trees ǀĂƌŝĞƚǇŽĨǀĞŐĞƚĂƟŽŶ variety of surfaces grass accessible obstacles (pothole..)

yes no a few yes yes yes

yes yes yes yes ƉŽƚŚŽůĞƐ͕ƉĂƚŚƵŶĐŽŶĨŽƌƚĂďůĞ


ŝƚ͛ƐƋƵŝĞƚĐůĞĂƌƚŽƐĞĞŝŶƚŽƚŚĞƉĂƌŬ͘


not enough trees to hide the playground from the ďƵŝůĚŝŶŐƐ

0 - 5 years old


a few ǇĞƐĂďŝŐŽŶĞ all around the park yes none

trees ǀĂƌŝĞƚǇŽĨǀĞŐĞƚĂƟŽŶ variety of surfaces

yes ŶŽƚƐŽŵƵĐŚ

grass accessible obstacles (pothole..)

some part of it

only asphalte and sand for games no

6 - 11 years old 12 - 18 ears old

 F

A

:ĂƌŽƐůĂǀĂ^ĞŝĨĞƌƚĂ  T Arch  Capacity : 510  3 to 14 years old kids   U      accessibility     ŶŽĂĐĐĞƐƐƌĂŵƉŶĞǆƚƚŽƚŚĞŵĂŝŶĞŶƚƌĂŶĐĞ accessibility ĂĐƌŽƐƐǁĂůŬŽŶƚŚĞĐŽƌŶĞƌ͘ cross walks   transports  ƚƌĂŵƐƚĂƟŽŶϭϬŵŝŶƵƚĞƐďǇĨŽŽƚ͘ďŽƵƚϮϬĐĂƌƉĂƌŬƐŝŶ ĨƌŽŶƚŽĨƚŚĞƐĐŚŽŽů͘    ĨĂĐŝůŝƟĞƐ      yes canteen  / ĞƋƵŝƉŵĞŶƚĨŽƌĐŚŝůĚƌĞŶ no sports area ŵĂǇďĞ school garden          

ͲĄŬůĂĚŶşƓŬŽůĂĂŵĂƚĞƎƐŬĄƓŬŽůĂ 20o 3.58o 0

PŘÁTELSKÉ K DĚTEM A HANDICAPOVANÝM 0% - 6%

30o


architecture

3.58o

PŘÁTELSKÉ K DĚTEM 6% - 36%

>30o

20o ŝŶŝƟĂůĚĞƐŝŐŶ is there a yard ǇĂƌĚƉƌŽƚĞĐƚĞĚĨƌŽŵ freely enter free space in front of the entrance

ĂĐĐŽŵŽĚĂƟŽŶƐ ŶŽƚƐƵƌĞ;ŵĂǇďĞŝŶƐŝĚĞͿ / no

trees ǀĂƌŝĞƚǇŽĨǀĞŐĞƚĂƟŽŶ diversity of surfaces grass accessible ĐŽŵĨŽƌƚŽĨƉĂƚŚ

yes inside no yes ŵĂǇďĞ

TĚŽKO SCHŮDNÉ PRO DĚTI < 5LET 36% - 58%

ŶŽŽďƐƚĂĐůĞƐŽŶƚŚĞƉĂƚŚƐďƵƚ ŝƚ͛ƐŶŽƚƉĞƌĨĞĐƚ

> 58%

Sklony ulic

urban fournitures around


NEPŘÁTELSKÉ K DĚTEM

SCHODY/SCHODIŠTĚ

a few no yes



no no


  

ČÁST 1 - SBĚR DAT A SOUHRNNÝ SOUPIS 1.8 SKLONY ULIC ATELIÉR LANDSCAPE & ARCHITECTURE FAKULTA ARCHITEKTURY ČVUT

11 


B. UKÁZKY STUDENTSKÝCH PRACÍ • Na základě analýz a práce v terénu skupiny studentů zvolily lokalitu pro zpracování detailního návrhu změn. • Studenti se věnovali především propojení a uličnímu prostoru města, část studentů zpracovala možnosti provázání území hřbitovů s okolní zástavbou a návrhy pro revitalizaci veřejných prostranství. • Studenti se také věnovali nabídce aktivit pro různé skupiny dětí od ztvárnění bezpečného městského prostoru až po design mobiliáře atraktivního pro všechny věkové skupiny.

SKUPINA A ZELENÝ PÁS - MARIE STAVINOHOVÁ

CHILD FRIENDLY CITY - PRAHA 3 “INTO THE WILD GREEN WONDER” CHILD FRIENDLY CITY, MĚSTO PŘÁTELSKÉ K DĚTEM, JE MEZINÁRODNÍ KONCEPT, KTERÝ UMOŽŇUJE DĚTEM VYRŮSTAT V PŘÍVĚTIVÉM BEZPEČNÉM PROSTŘEDÍ PLNÉM PODNĚTŮ A DYNAMIKY. DĚTI JSOU BRÁNY JAKO ROVNOCENNÉ DOSPĚLÝM, JSOU SOUČÁSTÍ ŽIVOTA MĚSTA A VEŘEJNÉHO PROSTORU, JEJICH POHYB NENÍ LIMITOVÁN PŘÍSNĚ OHRANIČENÝM PROSTOREM DĚTSKÉHO HŘIŠTĚ. JE-LI MĚSTO PŘÁTELSKÉ

• ZELENÝ PÁS PRO PRAHU

K DĚTEM, JE ZÁROVEŇ PŘÁTELSKÉ I KE VŠEM OSTATNÍM. NAŠE VIZE PRO PRAHU 3 JAKO MĚSTO PŘÁTELSKÉ K DĚTĚM VYUŽÍVÁ VELKÉHO BOHATSTVÍ, KTERÉ PRAHA 3 MÁ, MNOŽSTVÍ A ROZSÁHLOSTI VEŘEJNÝCH ZELENÝCH PLOCH. TYTO PLOCHY PŘEDSTAVUJÍ VELKÝ POTENCIÁL NEJEN PRO PRAHU 3, ALE I PRO CELÉ MĚSTO. POVAŽUJEME JE ZA ZVLÁŠTĚ DŮLEŽITÉ PRO DĚTI - NABÍZEJÍ PROSTOR PRO SVOBODNÝ, BEZPEČNÝ POHYB A HRU V PŘÍRODNÍM PROSTŘEDÍ. MOŽNOST KONTAKTU S PŘÍRODOU MÁ PRO DĚTI VYRŮSTAJÍCÍ VE MĚSTĚ STÁLE VĚTŠÍ VÝZNAM. STÁVAJÍCÍ STAV ZELENÝCH PLOCH VŠAK VYŽADUJE LEPŠÍ PŘÍSTUPNOST A PROPOJENÍ.

• PRAHA 3

PĚŠÍ A CYKLO STEZKA - STARÁ ŽELEZNIČNÍ TRAŤ

PARK ZA HŘBITOVY - VYUŽITÍ ZDI KE HŘE

PROJEKT MÁ TŘI HLAVNÍ SMĚRY - KONTEXT CELÉHO MĚSTA, SPOJENÍ MEZI PLOCHAMI ZELENĚ V RÁMCI PRAHY 3 A TYTO ZELENÉ UZLY SAMOTNÉ. NAŠÍ STRATEGIÍ JE SDÍLET MNOŽSTVÍ PLOCH VHODNÝCH K REKREACI V RÁMCI CELÉHO MĚSTA, PROPOJIT PRAHU 3 SE ZBYTKEM MĚSTA ZELENÝM PÁSEM PRO PĚŠÍ A CYKLISTY, NABÍDNOUT SÍŤ PŘÍJEMNÝCH PĚŠÍCH SPOJENÍ V RÁMCI PRAHY 3 A NABÍDNOUT RŮZNÉ MOŽNOSTI AKTIVNÍHO VYUŽITÍ ZELENÝCH PLOCH. NAVRHOVANÝ ZELENÝ PÁS JAKO ALTERNATIVNÍ PĚŠÍ SPOJENÍ NABÍZÍ MOŽNOST UNIKNOUT RUŠNÉMU MĚSTU DO KLIDNÉHO KOUSKU

• SÍŤ PROPOJENÍ

PŘÍRODY, MÍSTA K REKREACI, K ODPOČINKU, KE SNĚNÍ...

ZELENÝ PÁS MARIE STAVINOHOVÁ • ZELENÉ UZLY

12

PĚŠÍ A CYKLO STEZKA - STARÁ ŽELEZNIČNÍ TRAŤ

NÁKLADOVÉ NÁDRAŽÍ - MOŽNÝ MULTIFUNKČNÍ KOMUNITNÍ PROSTOR


SKUPINA A DĚTSKÁ HŘIŠTĚ - TEREZA LORENCOVÁ HOUPAČKY I TAKOVÁ OBYČEJNÁ VĚC JAKO HOUPAČKA, MŮŽE MÍT ORIGINÁLNÍ DESIGN. POSTAČÍ K TOMU PROVAZ, DŘEVĚNÉ PRKNO NEBO PNEUMATIKA A VĚTEV STORMU.

NÁSYPY A ZEMNÍ NEROVNOSTI

PROLÉZAČKA DÍKY JEDNOTLIVÝM PRVKŮM JAKO PRKNA NEBO DŘEVĚNÉ KŮLY LZE VYTVÁŘET PROLÉZAČKY RŮZNÝCH TVARŮ I VELIKOSTÍ.

NÁSYPY UTVÁŘEJÍ NEOBVYKLÉ A ZAJÍMAVÉ PROSTŘEDÍ, KDE SI DĚTI MOHOU HRÁT.

PAŘEZY A KMENY STROMŮ

SOCIÁLNÍ HRA

MEETING POINTS PRO TEENAGERY ŠIROKÉ ULICE V BLÍZKOSTI ŠKOL JSOU IDEÁLNÍMI MÍSTY PRO SETKÁVÁNÍ MLADÝCH LIDÍ, KTEŘÍ SE CHTĚJÍ POTKAT S PŘÁTELI A RELAXOVAT.

POSEZENÍ (LAVIČKY A STOLY) V ULIČNÍM PROFILU

MOTORICKÁ HRA

DRUHY DĚTSKÉ HRY

JSOU CENNÝMI PRVKY, PROTOŽE MOHOU BÝT USPOŘÁDÁNY V MNOHA VARIACÍCH, JAKO NAPŘÍKLAD VOLNĚ POLOŽENÉ K SEZENÍ, LEZENÍ, JAKO OPIČÍ DRÁHA, ATD.

VZÁJEMNÝM SETKÁVÁNÍM SE A HROU S RŮZNÝM SPOLEČENSKÝM VÝZNAMEM SE DĚTI UČÍ SPOLEČENSKÝM PRAVIDLŮM JAKO NAPŘ. SPOLUPRÁCE, EMPATIE, SDÍLENÍ, MORÁLNÍ HODNOTY...

KONSTRUKČNÍ HRA

KAMENY KAMENY A SKÁLY SLOUŽÍ DĚTEM K LEZENÍ, JAKO MÍSTO, KDE SE MOHOU UKRÝT, HRÁT SI NA “DOMEČEK” NEBO TŘEBA K SETKÁVÁNÍ TEENAGERŮ.

MOTORICKÁ HRA ROZVÍJÍ FYZICKÉ SCHOPNOSTI, PODPORUJE TVORBU SVALŮ A NERVŮ A NEPŘÍMO PŘISPÍVÁ KE STIMULACI MOZKOVÉ ČINNOSTI.

PŘI KONSTURUKČNÍ HŘE DĚTI EXPERIMENTUJÍ S RŮZNÝMI OBJEKTY, SNAŽÍ SE NAJÍT VHODNÉ KOMBINACE A UČÍ SE ZÁKLADNÍM ZNALOSTEM O BUDOVÁNÍ, STAVĚNÍ NEBO TŘEBA MALOVÁNÍ. DĚTI, KTERÉ VÍ, JAK ZACHÁZET S PŘEDMĚTY A MATERIÁLY, TAKÉ VÍ, JAK JAK ZACHÁZET SE SVÝMI MYŠLENKAMI A VYJADŘOVÁNÍM SE.

DRAMATICKÁ HRA

KVALITNÍ PROSTOR PRO HRU PODPORUJE VŠECHNY TYPY HRY!

VYLEPŠENÍ SOUČASNÝCH HŘIŠŤ

TABULE A KŘÍDY POVĚŠENÉ NA VENKOVNÍCH ZDECH

HOUPAČKY MÍSTO VYNECHANÝCH PARKOVACÍCH STÁNÍ

TUNELY NEJVHODNĚJŠÍ JSOU Z VRBOVÉHO DŘEVA, ALE LZE POUŽÍT TÉMĚŘ JAKÝKOLIV MATERIÁL (PNEUMATIKY, PLETIVO, PLAŇKY...).

DĚTI SE UČÍ ABSTRAKCI, VYTVÁŘEJÍ SI NOVÉ ROLE A SITUACE A ROZVÍJEJÍ SVOJE EMOCE. NAVÍC DOCHÁZÍ KE ZLEPŠENÍ FLEXIBILNÍHO MYŠLENÍ, OBRAZOTVORNOSTI A SCHOPNOSTI VYJÁDŘIT SVOJE MYŠLENKY, SNY A PŘEDSTAVY.

POSEZENÍ POD KMENY STROMŮ

DŮM NA STOMĚ JE SKVĚLÝM PŘÍKLADEM HRACÍHO VYBAVENÍ, KTERÉ PODPORUJE VŠECHNY DRUHY DĚTSKÉ HRY. NAVÍC MŮŽE BÝT UMÍSTĚN I JAKO SOLITÉR V PARCÍCH.

NOVÉ PROSTORY PRO HRU - PŘÍRODNÍ HŘIŠTĚ TAKOVÁ HŘIŠTĚ POUŽÍVAJÍ PŘEVÁŽNĚ PŘÍRODNÍ MATERIÁLY A VYBAVENÍ, KTERÉ JSOU NAVRŽENY A USPOŘÁDÁNY TAK, ABY SI DĚTI MOHLY HRÁT BEZ PŘEDEM URČENÉHO ZPŮSOBU HRY. JAKO TŘEBA ŠPLHÁNÍ PO STROMECH, VÁLENÍ SUDŮ, LEZENÍ NA SKÁLY, DĚLÁNÍ BÁBOVEK, HRA NA SCHOVÁVANOU V TRAVĚ, BUDOVÁNÍ SNĚHOVÝCH PEVNOSTÍ, HRANÍ SI V BLÁTĚ NEBO DOVÁDĚNÍ VE SPADENÉM LISTÍ...

PŘIDÁNÍM PÁR JEDNODUCHÝCH A LEVNÝCH PRVKŮ JAKO JSOU KAMENY, ROSTLINY NEBO TŘEBA KMENY STROMŮ LZE VÝRAZNĚ ZVÝŠIT KVALITU HRY PRO DĚTI KAŽDÉHO VĚKU.

KVĚTINY V DŘEVĚNÝCH KVĚTINÁČÍCH

ŠTĚRK A PÍSEK HRA S PÍSKEM A KAMENY DĚTEM UMOŽŇUJE ROZVÍJET SVOJI KREATIVNÍ STRÁNKU.

ROSTLINY KVĚTINY, KEŘE A VYSOKÁ TRÁVA MOHOU SLOUŽIT JAKO ÚKRYT NEBO BLUDIŠTĚ A NAVÍC DOTVÁŘEJÍ PŘÍJEMNÉ PROSTŘEDÍ.

MALÁ PÍSKOVIŠTĚ S POSEZENÍM POD KMENY STROMŮ

KLOUZAČKY UMÍSTĚNÉ VEDLE VENKOVNÍCH SCHODŮ

PROSTOR PRO HRU V ULICÍCH DĚTI NEROZLIŠUJÍ, JESTLI JSOU NA HŘIŠTI NEBO TŘEBA NA CESTĚ DO ŠKOLY. HRAJÍ SI VŠUDE. EXISTUJE MNOHO JEDNODUCHÝCH ZPŮSOBŮ, JAK JIM JEJICH HRU ULEHČIT.

STARÉ PNEUMATIKY RECYKLOVANÉ PNEUMATIKY JSOU ODOLNÉ VŮČI VLIVŮM POČASÍ A MOHOU MÍT MNOHÁ VYUŽITÍ - HOUPAČKY, PROLÉZAČKY, TUNELY...

SITUACE STÁVAJÍCÍCH HŘIŠŤ VĚTŠINA HŘIŠT V PRAZE 3 NEPOSKYTUJE DOSTATEK PŘÍLEŽITOSTÍ PRO JINÉ TYPY HRY NEŽ MOTORICKOU. DŮRAZ BY MĚL BÝT KLADEN NA VYUŽITÍ ROZMANITÝCH MATERIÁLŮ A VYBAVENÍ TAK, ABY SE DĚTEM UMOŽNILO ROZVÍJET NEJEN FYZICKOU ALE EMOCIONÁLNÍ STRÁNKU.

13


SKUPINA B

the footpath is directly opened to the square through a soft regular slope

HUSITSKÁ - KONĚVOVA ULICE - THOMAS LACOUR the unused building becomes a workshop where kids can learn gardening and painting

the karlin tunnel is integrated in the global design

children decorate the square priority is given to pedestrians and public transports

tachovske namesti

Prague 3

AXIS 2: vitkov footpath

AXIS 3: dead-ends

safe and bucolic footpath

unsafe for kids and pedestrians

absence of connection

improve the quality of life in this dense district

important radial car traffic that must be preserved

AXIS 1: Konevova street

general map 14

100 M

THOMAS LACOUR


SKUPINA B

PROPOJENÍ ŽIŽKOVA S VÍTKOVEM - THOMAS LACOUR

1.

2.

vitkov footpath -> make it attractive - not connected to zizkov

+ brand new + very safe for kids + Huge extent

Konevova street

- bad atmosphere

3.

dead-ends

SKUPINA B

-> use as connections

+ calm areas + all along zizkov

DOLNÍ ŽIŽKOV ULICE - KATEŘINA ZÁMEČNÍKOVÁ

- damaged & discontinuous

A kid's own garden in the city !

a small wall separates the footpath from the district

+ activities concentration + East-center access - high traffic, danger - messy sidewalks

cars block the way we need more parking at the entrance of the district

connection

7,5m of lanes would be enough

car parks

this bus stop is 200M away from a crosswalk

with some time...

cars on the sidewalk

6,5 m for two car lanes is too large...

and some paint...

SKUPINA B

trees protect pedestrians and limit noise

DOLNÍ ŽIŽKOV ULICE - WEN CHEN connection

children can do a lot

15


plan) Sustainable LivK i nOgN ESNtOrVe Ae ( ts

SKUPINA E

ROHÁČOVA A ŽEROTÍNOVA ULICE - AURELIEN ZAMBONINO LOCALISATION OF INTERVENTIONS

PRINCIPLES OF NEW CHANGES

KONENOVA: Linear urban planning / Incorporation of green streetscape / Relation with the surrounding as such shops and restaurant to parklets / deleting the barrier between Northern and southern part

ROHACOVA: Creation of alternatives areas for doing various things such as parklets, wooden flooring in front of activities / to widen the northern street for creating a unexpected forest and also for the light

DOMAZLICKA: Preservation of existant trees and new planted along streets / No change about parkings lots, just a redesign for sidewalks from konenova to the neightbourhood

THE PARK: Design a new spaciality instead of the existing one for multifunctional purposes / delete the cars around this square for much permeability and porosity / relationship established from the school to it

ainable Living Streets Scale 1:4000

PRINCIPLES OF NEW CHANGES Streets designed

g / unant rirn

Connection

Barrier

Irrigation

Scale 1:4000

ROHACOVA: Creation of alterna-

E s t a b l i s h e d I n P r a gtives u eareas3 for doing various

things such as parklets, wooden flooring in front of activities / to widen the northern street for creating a unexpected forest and also for the light

KONENOVA(plan)

-

t

Parks

Make new street’s paths, inspired by park’s paths to change the perception of space, to make streets more attractive

THE PARK: Design a new spaciality instead of the existing one for multifunctional purposes / delete Develop a sustainable connecImprove the quality of living the cars by around this square for tion between streets and green giving for options for users much permeability and porosity / areas relationship established the Compose a material from continuity Establish a sustainable school to it connection between the school Scale park 1:4000 and the central

Parks

Connection

Barrier

Irrigation

Found better proportions of parking to work on a gradual erosion of preeminence of cars Create a sustainable connection between streets and the different activities

KONENOVA(section)

ROHACOVA(plan)

OVA(plan)

3.5

9.5

2

3.5

DOMAZLICKA(section)

THE PARK(section)

Scale 1 : 250

Scale 1 : 50

THE PARK INSIDE(plan) Scale 1 : 250

Scale 1 : 250

Scale 1 : 50

ROHACOVA(plan)

16

Scale

ROHACOVA(plan)

Scale

ČÁST 1.2. DOTAZNÍK CÍL DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Cílem dotazníkového šetření bylo získat kvantitativní data pro další zpracování. Hlavním posláním bylo vůbec přiblížit základní vztah dětí a veřejného prostoru města. Dalším cílem bylo identifikovat rozdíly mezi základními školami. Ty jsou na území MČ Praha 3 většinou spádové, docházejí do nich tedy převážně děti z blízkého okolí školy. Zajímalo nás, zda je mezi školami zásadní rozdíl v tom, jakým způsobem děti chodí do školy, a jak (jestli), kde a s kým pobývají ve veřejném prostoru ve svém volném čase. Zajímal nás volný pohyb dětí, jak chodí do školy, s kým a od jakého věku samostatně. Cílem bylo získat data pro propojení ulice bydliště (údaj pro vyplnění v úvodu dotazníku) s cílovou školou a porovnání možností volného pohybu a způsobu dopravy. Ulice bydliště navíc poskytla údaje o způsobu trávení volného času ve veřejném prostoru v dané lokalitě. Tyto údaje z dotazníku byly následně přeneseny na mapu území MČ Praha 3 a na mapě označeny lokality (ulice, trasy, čtvrti) dle toho, jakým způsobem se děti v nich pohybují, a jestli a kde tráví čas venku. Dotazník také identifikoval školy, se kterými se následně s dětmi pracovalo podrobněji v rámci workshopů.

17

MĚSTO PŘÁTELSKÉ K DĚTEM, PRAHA 3 STUDIE POSOUZENÍ A NAVRŽENÍ PARAMETRŮ STRUČNÉ SHRNUTÍ 1.2. DOTAZNÍK

A. DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Pro zpracování studie bylo klíčové zjistit, jaký je vztah dětí k veřejnému prostoru na území městské části Praha 3. Bylo třeba získat odpovědi na tyto otázky: • Jak děti veřejný prostor využívají? • Které jeho částí preferují? • Jak moc jsou samostatné? • Jak se po městě pohybují? • Co vnímají jako případné bariéry v prostoru? • Cítí se bezpečně? A proč? Z toho důvodu jsme pro náš výzkum vybrali metodologii kvantitativního způsobu, konkrétně pak formu dotazníkového šetření. Dotazníkového šetření se zúčastnily děti ze ZŠ Havlíčkovo náměstí, ZŠ Chmelnice, ZŠ V Zahrádkách, ZŠ Jeseniova 96/240, ZŠ Jiřího z Lobkovic, ZŠ nám. Jiřího z Poděbrad, ZŠ Pražačka a ZŠ Jaroslava Seiferta. Na ZŠ Chelčického proběhlo pilotní testování dotazníku. Dotazník vznikl ve spolupráci architektů se sociology, pedagogem a psychologem. Dotazník je speciálně upravený pro I. a pro II. stupeň ZŠ. Pro první stupeň je dotazník spíše obrázkový s možností zakroužkování odpovědí. Nejmenším dětem od 6 do 7 let s vyplněním pomáhali učitelé. Pro druhý stupeň byly zvoleny otázky otevřeného typu. Dotazník byl koncipován tak, aby nezabral více než 15 minut času na vyplnění a obsahoval 8 až 10 otázek. Na každé základní škole dotazník vyplnila vždy jedna třída z každého ročníku. Celkově se nám vrátilo 1148 vyplněných dotazníků (I. stupeň - 685 dětí, II. stupeň 463 dětí) ze sedmi základních škol. Dotazníky jsme nadále zpracovávali v elektronické podobě v programu IBM SPSS statistic. Statistická data z dotazníků jsme dále převedli ve spolupráci se sociologem, statistikem a studenty architektury do grafů a map a porovnávali dle škol, způsobu dopravy, druhu doprovodu, oblíbených hřišť atd.

UKÁZKA ČÁSTI DOTAZNÍKU PRO I. STUPEŇ

19

Výběr ze statistických MĚSTO PŘÁTELSKÉ K DĚTEM, PRAHA 3 STUDIE POSOUZENÍ A NAVRŽENÍ PARAMETRŮ STRUČNÉ SHRNUTÍ 1.2. DOTAZNÍK

dat – porovnání dat dle škol a I. a II. stupňě

B. STATISTIKA - UKÁZKA ZÁKLADNÍ STATISTIKY STUPEŇ ZŠ, RESPONDENTŮ 1. Jak se- I.dostáváš do685 školy? _I.stupeň

3. S kým obvykle chodíš do školy/ze školy? _I.stupeň

90

80

80

70

70

60

60

50

50

40

40 30

30

20

20

10

10

0 ZŠ Havlíčkovo náměstí

ZŠ Chmelnice pěšky

kolo

ZŠ Jeseniova tramvaj

ZŠ Jiřího z Lobkovic

autobus

metro

ZŠ Jiřího z Poděbrad auto

ZŠ Pražačka

jiné

0

ZŠ V Zahrádkách

ZŠ Havlíčkovo náměstí

auto ze školy

sám

1. Jak se dostáváš do školy? _II.stupeň

s jinou dospělou osobou

ZŠ V Zahrádkách

s kamarády

Na kole 3,21 %

Pouze autem 10 %

II. STUPEŇ, OTÁZKA 1. JAK SE DOSTÁVÁŠ DO ŠKOLY?

Pouze 60 pěšky 44,92 %

I. 50 A II. STUPEŇ, OTÁZKA 3. S KÝM OBVYKLE CHODÍŠ DO ŠKOLY/ZE ŠKOLY? V KORELACI S VĚKEM DĚTÍ

50

Sám, kamarádi, sourozenci 40 30

40

Výběr ze statistických dat – porovnání dat dle škol a I. a II. stupňě 30 20

1. Jak se dostáváš do školy? _I.stupeň ZŠ Havlíčkovo náměstí

80

ZŠ Chmelnice

pěšky

kolo

tramvaj

ZŠ Jeseniova

autobus

ZŠ Jiřího z Lobkovic metro

auto

ZŠ Jiřího z Poděbrad jiné

auto ze školy

70

Líbí či spíše líbí 70,63% 10 • převážně kvůli fyzickému prostředí (klid, ticho, blízko do školy, obchody, rekreační místa) a také sociálnímu prostředí (kamarádi, 0 3. Sdobré kýmZŠsousedství) obvykle chodíš do školy/ze školy? _I.stupeň Havlíčkovo ZŠ Chmelnice ZŠ Jeseniova ZŠ Jiřího z Lobkovic ZŠ Jiřího z ZŠ Pražačka Nelíbí čí spíše nelíbí 15,25% náměstí Poděbrad • převážně kvůli fyzickému prostředí (psí hovínka, smetí, smrad, daleko do…, staré domy) a hned poté kvůli sociálnímu prostředí sám se sourozenci s rodiči s jinou dospělou osobou s kamarády (opilci, bezdomovci, divní lidé, Romové)

ZŠ Pražačka 80 70

II.STUPEŇ: OTÁZKA 13. CÍTÍŠ SE BEZPEČNĚ, V MÍSTĚ KDE BYDLÍŠ?

60

60

Ano 74,9% • převážně kvůli sociálnímu prostředí (kamarádi, dobré sousedství, policie) a také kvůli fyzickému prostředí Ne 25,1% • převážně kvůli sociálnímu prostředí (opilci, bezdomovci, divní lidé, Romové) a hned poté kvůli bezpečnostní stránce (feťáci, loupeže)

50

50

40

40 30

30

20

20

10

10

0 ZŠ Chmelnice kolo

ZŠ Jeseniova tramvaj


autobus

metro

v 8 letech je to 1/5 dětí od 10 let je to víc než ½ dětí u 13letých to činí 71,2%

20 II.STUPEŇ: OTÁZKA 11. JAK SE TI LÍBÍ MÍSTO, KDE BYDLÍŠ?

UKÁZKA ZPRACOVÁNÍ DAT V GRAFECH 10

ZŠ Jiřího z Poděbrad auto

jiné

ZŠ Pražačka

ZŠ V Zahrádkách

0 ZŠ Havlíčkovo náměstí

auto ze školy

ZŠ Chmelnice sám

ZŠ Jeseniova

se sourozenci

s rodiči


ZŠ Jiřího z Poděbrad

s jinou dospělou osobou

ZŠ Pražačka s kamarády

20

1. Jak se dostáváš do školy? _II.stupeň 90

ZŠ Pražačka

70

60

pěšky

s rodiči

ZŠ Jiřího z Poděbrad

I.STUPEŇ, OTÁZKA 1. JAK SE DOSTÁVÁŠ DO ŠKOLY? 80

Pouze pěšky 39,7 %

70

ZŠ Havlíčkovo náměstí

se sourozenci


90

80

90

ZŠ Jeseniova

3. S kým obvykle do školy/ze školy? VÝBĚR ZE STATISTICKÝCH DATchodíš – POROVNÁNÍ DAT_II.stupeň DLE ŠKOL A I. A II. STUPNĚ

90

0

ZŠ Chmelnice

3. S kým obvykle chodíš do školy/ze školy? _II.stupeň 90

ZŠ V Zahrádkách


C. GRAFICKÁ PREZENTACE UKÁZKA INTERPRETACE DAT - PŘENESENÍ DO MAP: KORELACE BYDLIŠTĚ DĚTÍ, KTERÉ CHODÍ DO ŠKOLY PĚŠKY, S DANOU ŠKOLOU

ZŠ Jeseniova 2400

ZŠ Pražačka 1700

ZŠ Chmelnice 2500

ZŠ Havlíčkovo náměstí 300

ZŠ V Zahrádkách 1966

ZŠ NÁMĚSTÍ JIŘÍHO Z LOBKOVIC - 121 ZŠ NÁMĚSTÍ JIŘÍHO Z PODĚBRAD - 1685 ZŠ HAVLÍČKOVO NÁMĚSTÍ - 300 ZŠ JESENIOVA - 2400 ZŠ PRAŽAČKA - 1700 ZŠ CHMELNICE - 2500 ZŠ V ZAHRÁDKÁCH - 1966

ZŠ Náměstí Jiřího z Poděbrad 1685

ZŠ Náměstí Jiřího z Lobkovic 121

MĚSTO PŘÁTELSKÉ K DĚTEM, PRAHA 3 STUDIE POSOUZENÍ A NAVRŽENÍ PARAMETRŮ ČÁST 1.2. DOTAZNÍK 1.2.1.1. KORELACE BYDLIŠTĚ DĚTÍ, KTERÉ CHODÍ DO ŠKOLY PĚŠKY, S DANOU ŠKOLOU FAKULTA ARCHITEKTURY ČVUT ÚSTAV PROSTOROVÉHO PLÁNOVÁNÍ

21


NEJNAVŠTĚVOVANĚJŠÍ PARKY V KORELACI S MÍSTEM BYDLIŠTĚ Rajska Zahrada

Vitkov

Pražačka

Na Balkaně

MĚSTO PŘÁTELSKÉ K DĚTEM, PRAHA 3 STUDIE POSOUZENÍ A NAVRŽENÍ PARAMETRŮ ČÁST 1.2. DOTAZNÍK

Riegrovy Sady

U Vodarny

N. Jiřiho z Poděbrad

Parukařka

Dopravní Hřiště Zidovske Pece

1.2.1.1. NEJNAVŠTĚVOVANĚJŠÍ PARKY V KORELACI Hábrova S MÍSTEM BYDLIŠTĚ FAKULTA ARCHITEKTURY ČVUT ÚSTAV PROSTOROVÉHO PLÁNOVÁNÍ

22

ČÁST 1.3. WORKSHOPY WORKSHOPY - PŘÍMÁ PRÁCE S DĚTMI Hlavní cíl workshopů byl sběr obsahově podrobnějších dat od vybraných skupin dětí. Na rozdíl od dotazníků zde byla příležitost získat kvalitativní data prostřednictvím interaktivních a kognitivních metod. Během celého trvání projektu proběhlo celkem 5 workshopů s dětmi. Workshopů se účastnili děti z UMŠ Lvíčata (Praha 6), děti z MŠ Jeseniova (Praha 3), děti ze skautského oddílu Lumturo (Praha 3) a děti ze ZŠ Jaroslava Seiferta (Praha 3). Dotazníkové šetření probíhalo mezi dětmi od 6 do 15 let. Proto jsme se rozhodli, že při workshopech primárně oslovíme další věkové skupiny. Dva z workshopů proběhly ve spolupráci s předškolními dětmi. Další oslovená skupina, děti navštěvující zájmovou činnost – skautský oddíl, byla věkového složení od 9 do 18 let. Poslední workshop proběhl na ZŠ Jaroslava Seiferta za účelem doplnění chybějících dat z oblasti dolního Žižkova, která nebyla při dotazníkovém šetření dostatečně zmapována. Tento poslední workshop byl obsáhlejší co do počtů účastníků (celkem 80 dětí).

CÍL

Cílem workshopů bylo v přímém kontaktu s dětmi získat data o vztahu dětí k veřejnému prostoru na území městské části Praha 3. Workshopy byly uzpůsobeny dané věkové skupině a byly zaměřeny na vztah dětí k městu. Zajímalo nás, jak děti vnímají místo, kde bydlí, zda se zde cítí bezpečně, jakým způsobem se pohybují a pobývají ve městě, které trasy děti preferují při svých každodenních cestách a proč. Dále jsme se zaměřili na konkrétní cesty a místa ve veřejném prostoru, kde děti tráví svůj čas.

POUŽITÉ METODY

Použité metody byly: skupinová diskuze, individuální rozhovory, kreslení kognitivních map vybraného prostředí, následná analýza těchto map, zakreslování cest a tras pohybu do reálných map území, ústní rozbor cesty do školy a ze školy, na kroužek, či za jinou aktivitou, celkový pohyb dětí v rámci městské části Prahy 3, procházky po okolí. V rámci celé pracovní skupiny byly děti dodatečně tázány a vyzvány k diskuzi týkající se bezpečnosti, omezení, hry ve veřejném prostoru a oblíbených míst ke hře v rámci lokality Prahy 3. Náš tým byl rozdělen tak, že na každého člena připadala obvykle skupina 4-8 dětí. Další členové našeho týmu průběh workshopů natáčeli na kameru, pořizovali fotografie a audio dokumentaci. Získané informace vedly zejména ke zmapování pozitivních i negativních aspektů venkovních prostor, ve kterých se děti pohybovaly, ale zároveň i lokalizaci potenciálně nebezpečných, případně oblíbených venkovních prostor.

23

MĚSTO PŘÁTELSKÉ K DĚTEM, PRAHA 3 STUDIE POSOUZENÍ A NAVRŽENÍ PARAMETRŮ STRUČNÉ SHRNUTÍ 1.3.WORKSHOPY

A. DŮM, VE KTERÉM BYDLÍM

B. MENTÁLNÍ MAPY

25

MĚSTO PŘÁTELSKÉ K DĚTEM, PRAHA 3 STUDIE POSOUZENÍ A NAVRŽENÍ PARAMETRŮ STRUČNÉ SHRNUTÍ 1.3. WORKSHOPY

C. PRÁCE S MAPOU

26

ČÁST 2. ANALÝZY ČÁST 2. ANALÝZY Kombinováním různých vrstev získaných dat byly vytvořeny mapy, se kterými se dále pracovalo v analýzách pro specifické oblasti řešení. Došlo k funkčnímu rozboru jednotlivých částí městské části Prahy 3. Zkoumáno bylo zejména funkční využívání dílčích ploch ve vztahu ke vzorcům chování dětí ve veřejném prostoru. Zhotovené analýzy popisují vztah mezi infrastrukturou veřejných prostranství a příležitostí k bezpečnému a příjemnému pohybu dětí v rámci celého města. Analýzy zohledňují celou škálu dětských uživatelů, včetně odlišných forem mobility, jako např. pohyb s kočárkem, chůze, cyklistika, skateboarding, jízda na kolečkových bruslích apod. Na základě shromážděných dat došlo k vyhodnocení na úrovni kvalitativních a kvantitativních znaků užívaní prostorů dětmi. Byla identifikována místa určená ke hrám, primární urbánní interakce, urbánní struktury nabízející možnosti setkávání dětí, jakkoliv tomu mohou zamezovat různé překážky a další okolnosti.

27

MĚSTO PŘÁTELSKÉ K DĚTEM, PRAHA 3 STUDIE POSOUZENÍ A NAVRŽENÍ PARAMETRŮ STRUČNÉ SHRNUTÍ 2. ANALÝZY

A. ANALÝZA PROSTORU MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 3

ANALÝZA ULIČNÍHO PROSTORU

Pro otevření městského prostoru dětem je podmínkou přítomnost lidí v městském prostoru obecně. Pro pěší pohyb ve městě a pobyt v něm je zásadní existence propojeného systému veřejných prostranství, kde jsou jednotlivé prvky jednoznačně definovány a dobře artikulovány. Vzhledem k tomu, že MČ Praha 3 nemá v současnosti vypracovanou strategii rozmístění a typologii městských prostranství, značná část analýz se věnuje hodnocení kvality ve vztahu ke všem věkovým skupinám obyvatel. Prostorové analýzy si kladou za úkol vyhodnotit poptávku a prostorové rozmístění jednotlivých typů veřejných prostranství a jejich dostupnost dle věkových skupin dětí. Dále byly dle jednotlivých věkových skupin dětí zkoumány podmínky pro pohyb v uličním prostoru a nabídka aktivit v rámci jednotlivých veřejných prostranství. Cílem bylo identifikovat místa s potenciálem přeměny na prostor přátelský k dětem a definovat strategii přístupu ke změnám.

STRATEGIE

Bariéry omezující pohyb dětí

Šířka chodníků Potenciální nároží a jiná drobná Schody

Analýza propojení

Prostupnost území pro děti

Stoupání Chybějící vstupy do parků Parkování na chodnících pro pěší

POUŽITÁ METODIKA

Kriminalita Stromy v ulicích Osvětlení

Místa označená dětmi jako nebezpečná Akustické poměry Povrchy chodníků

Mobiliář

Šířka chodníků

Znečištění ovzduší

SOCIÁLNÍ ASPEKT

NÁPLŇ Chodník přátelský k dětem (min 3m šířka bez ohrožení dopravou)

HODNOCENÍ KVALITY MĚSTSKÉHO PROSTORU

Služby Faktory podmiňující sociabilitu

Kvalitou prostoru rozumíme soubor faktorů, které činí prostor atraktivní pro potenciální uživatele všech věkových skupin. Kromě často hodnoceného fyzického/materiálního prostředí se kvalita týká i jiných vzájemně nezastupitelných aspektů – strategie, funkce a sociálního prostředí.

Zájmové cíle

Příležitost k dalšímu výzkumu na základě zpracovaných dotazníků

Prostranství v okolí zastávek MHD

FYZICKÉ PROSTŘEDÍ

Propojení Přístup

veřejná prostranství

Chybějící přechody pro chodce

Vytváření grafických map a schémat. Tato metodika byla využívána zejména při týmové práci. Při zpracování map jednotlivých městských prostor byla využívána kombinace dat získaných fotodokumentací jednotlivých míst, a data vycházející z porovnávání statistických údajů a údajů poskytnutých pracovníky Úřadu MČ Prahy 3. Součástí metodiky bylo použití běžných urbanistických metod a jejich kombinace s prioritami principů pro města přátelská k dětem.

STRATEGIE

FYZICKÉ PROSTŘEDÍ

Dostupnost veřejných prostranství vhodných pro děti 7-12let

Efektivita uspořádání

Veřejnost

Typy veřejných prostranství

Dostupnost veřejných prostranství vhodných pro děti 0-6let

Bezpečnost

Prostředí vhodné pro chodce

Děti a příroda

Environmentální kvalita

Lidské měřítko

Mobiliář Čistota a údržba

SOCIÁLNÍ ASPEKT

NÁPLŇ Integrace kompatibilních funkcí

Služby Kulturní události ve veřejném prostoru Umění ve veřejném prostoru

Podmínky pro aktivity dle věkových skupin

Jedinečnost

Participace v plánování Teritoriální povědomí

DALŠÍ ZPRACOVANÉ ANALÝZY •

ANALÝZA VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ - HODNOCENÍ NÁMĚSTÍ

•

ANALÝZA VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ - HODNOCENÍ PARKŮ

•

ANALÝZA VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ - HODNOCENÍ MĚSTSKÝCH ZAHRAD A VNITROBLOKŮ

•

POROVNÁNÍ KVALITY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Z HLEDISKA STRATEGIE

•

POROVNÁNÍ KVALITY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Z HLEDISKA KVALITY FYZICKÉHO PROSTŘEDÍ

•

POROVNÁNÍ KVALITY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Z HLEDISKA NÁPLNĚ

•

DOSTUPNOST DLE VĚKOVÝCH SKUPIN

•

DĚTI A PŘÍRODA

Identita

Personifikace veřejného prostoru

Management zahrnující skupiny místních obyvatel

29


BARIÉRY OMEZUJÍCÍ POHYB DĚTÍ

ZELENKY-HAJSKÉHO ÚCHYLOVÉ, BEZDOMOVCI

MOST JE BARIÉRA

REČKOVA MÁLO LAMP

TUNEL - TACHOVSKÉ NÁMĚSTÍ NEBEZPEČNÉ MÍSTO

CYKLOSTEZKA VEČER TMA

KONĚVOVA ROMOVÉ, KRIMINALITA, FEŤÁCI

BISKUPCOVA TRAM NENÍ BEZPEČNO, FEŤÁCI, BEZDOMOVCI

BEZDOMOVCI KOSTNICKÉ NÁM. FEŤÁCI

BEZDOMOVCI

U KOSTELA NENÍ BEZPEČNÝ PŘECHOD

V NOCI MÁLO SVĚTLA LIPANSKÁ NENÍ BEZPEČNÝ PŘECHOD

BOŘIVOJOVA-CHVALOVA FEŤÁCI

TÁBORITSKÁ NEPŘÍJEMNÝ ÚSEK, DIVNÍ LIDÉ

JAGELONSKÁ-VELEHRADSKÁ INJEKČNÍ STŘÍKAČKY

NÁM.JIŘÍHO Z POD. BEZDOMOVCI

MÍSTA OZNAČENÁ DĚTMI (ZŠ J. SEIFERTA) JAKO NEBEZPEČNÁ

KŘIŽOVATKA VELKÁ RYCHLOST

CHYBĚJÍCÍ VSTUPY DO VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ SOBĚSLAVSKÁ BEZDOMOVCI

CHYBĚJÍCÍ PROPOJENÍ


STUDIE POSOUZENÍ A NAVRŽENÍ PARAMETRŮ

ČÁST 2. ANALÝZY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ 2.1.2. BARIÉRY OMEZUJÍCÍ POHYB DĚTÍ 10 0

30

50

100

300 500

FAKULTA ARCHITEKTURY ČVUT ÚSTAV PROSTOROVÉHO PLÁNOVÁNÍ


POTENCIÁLNÍ VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ



ČÁST 2. ANALÝZY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ 2.1.1. POTENCIÁLNÍ VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ 10 0

50

100

300 500


31


B. S.W.O.T. ANALÝZA Analýza, která se zaměřuje se na zobrazení silných a slabých stránek, možností a potenciálních hrozeb v systému veřejných prostorů v zájmové lokalitě MČ Praha 3 v souvislosti s principy Města přátelského k dětem. Analýza identifikuje kritické body, slabiny a strukturální poruchy v rámci veřejných prostor Prahy 3 ve vztahu k principům Měst přátelských k dětem a popisuje možné změny veřejného prostoru vedoucí ke zlepšení celkové kvality MČ Praha 3 a přiblížení k principům Města přátelského k dětem.

VYSVĚTLIVKY:

S /strengths/ : silné stránky W /weaknessess/ : slabé stránky O /opportunities/ : příležitosti T /threats/ : hrozby

POSUZOVANÉ ASPEKTY:

DĚTI, ŠKOLY, STUDENTI

S: Existence celostátně a celoměstsky významných škol, dobrá nabídka zařízení pro mimoškolní zájmovou a volnočasovou činnost dětí, podpora volnočasových aktivit formou grantů. Množství studentů středních a vysokých škol. Spolupráce se školami na utváření pro děti bezpečného uličního prostoru v okolí zařízení. Probíhající proces rekonstrukce sportovních hřišť při školách s využitím pro veřejnost. W: Velmi nízké zastoupení úplných rodin se závislými dětmi, velký počet přechodně bydlících domácností a bezdětných domácností. Velmi vysoký podíl malých bytů o 1 obytné místnosti. Rozmístění školské (MŠ i ZŠ) infrastruktury neodpovídá potřebám rozvoje bytové funkce v sektorech Žižkova a výhledového potenciálu žáků. Špatné zázemí ZŠ pro sportovní a jiné venkovní činnosti. O: Prorodinná politika, zvýšení podpory státu v oblasti bydlení. Vytvoření nových kapacit v MŠ v důsledku vyšší poptávky související s novou výstavbou. Využití rezervních prostorových kapacit ve školách ve prospěch zájmové činnosti. T: Pokračování úsporné politiky státu pro výplatu sociálních dávek a snižování ekonomické úrovně velké skupiny obyvatel (např. neúplných rodin, velkých rodin s dětmi). Přílišné rozšíření „hotelového průmyslu“ na území Žižkova na úkor bydlení. Reálný nedostatek kapacit MŠ v souvislosti s demografickým vývojem a s novou výstavbou. Snížení poptávky po kapacitách školských zařízení v důsledku nerealizace plánovaných investičních záměrů v oblasti bytové výstavby; zánik základních škol v důsledku jejich nízké naplněnosti. Další zhoršení vybavenosti areálů ZŠ.

PROPOJENÍ S: Výhodná poloha vzhledem k centru Prahy. Polyfunkční kompaktní zástavba. Navazující plochy bydlení, velký rozsah plánované bytové výstavby, nárůst obyvatelstva. Plánované zřizování a obnova cyklostezek. Lidské měřítko uličního prostoru. Ideální proporce pro pěší dopravu. Dobrá obslužnost MHD. W: Nerovnoměrné využití území, rozsáhlé plochy bez využití, bariéry v území. Zásahy v území často zachovávají současné bariéry a vytvářejí nové. Zkapacitňování komunikací a parkování, nové a rekonstruované SSZ, souvislé opravy povrchů. Velké neprostupné či na okolí nevhodně a nedostatečně napojené komplexy bytových areálů. Nenavazující nebo chybějící cyklostezky. Přetížení prostoru automobilovou dopravou na úkor chodců. Špatné vnitřní propojení v oblasti dolního Žižkova. Špatná přístupnost některých veřejných prostranství. Chodníky v ulicích a prostranství v okolí zastávek povrchové MHD nejsou přátelské k dětem. O: Možnost odstraňování současných bariér. Trvalé zlepšování prostupnosti území a přístupnosti velkých areálů veřejné zeleně. Napojení na ostatní městské části. Již ve fázi studií a koncepčních rozvah formovat charakter, strukturu i využití území s rovnocenným postavením pěší dopravy a potřeb dětí vzhledem k ostatním požadavkům. Výrazné zklidnění dopravy v uličním prostoru, v problémových lokalitách rozšíření prostoru pro chodce nebo vytvoření sdíleného povrchu. Využít koncentraci lidí v blízkosti zastávek MHD k vytvoření drobných veřejných prostranství. Rozšíření sítě MHD. T: Zanedbání a odložení investic do zpřístupnění zeleně (hlavně Vítkov). Vznik nových bariér pro pěší dopravu. Vytváření nových uzavřených a neprostupných ploch a bariér při transformaci stávajících areálů. Preference automobilové dopravy v území.

CÍLE

O: Vytváření zázemí pro volnočasové aktivity a nové prostory pro kulturní využití by mělo být součástí rozvojových záměrů na zástavbu volných nebo asanovaných ploch. Vytváření aktivních fasád – služeb v parteru obytných domů. T: Tlak na využití současných sportovních a rekreačních ploch pro komerční účely. Zaostávání úrovně a pomalé přizpůsobování nabídky vývoji potřeb nových sportovních aktivit. Nedostatek financí na údržbu a opravy sportovišť a rekreačních ploch, který povede k jejich chátrání nebo rušení. Nedostatek financí na podporu kultury. Snížení podpory pro kulturní a společenská zařízení, která poskytují atraktivní nabídku alternativních aktivit pro návštěvníky i obyvatele MČ.

IDENTITA S: Trhy, kulturní akce na veřejných prostranstvích. Zapojení obyvatel do plánovacího procesu. W: Nízká míra zájmu občanů o lokální dění. Snížená sociální kontrola v území. Děti netráví čas ve veřejném prostoru, jejich aktivita je omezena na oplocené hřiště. O: Podpora sousedství, využití vnitrobloků. Podpořit personifikaci veřejného prostoru, kulturní události v uličním prostoru. Zapojení dětí ve fázi navrhování a plánování a následně při budování a proměně městských prostor, zahrnutí názorů dětí do dotazníkových šetření. Zřizování komunitních center. T: Časté stěhování obyvatel. Využití individuální automobilové dopravy pro dojíždění do škol a práce.

ZELEŇ A PŘÍRODA S: Větší plochy zeleně vhodné pro rekreační využití. Velký podíl ploch zeleně v celkové rozloze území. Blízkost lesních porostů a přírodě blízké vegetace. Otevřená osluněná travnatá prostranství s výhledem (Pece, Parukářka, Riegrovy sady). Zahrádkářské kolonie a komunitní zahrada Ulita. W: Chybí přírodě blízké vegetační prvky v západní části území. Absence přirozených vodních ploch a vodotečí. V území se nenachází žádná městská farma umožňující kontakt dětí se zvířaty. O: Možnost introdukce přírodě blízkých prvků v rámci stávajících parků. Napojení na krajinnou zeleň ve východní části území. Podpora komunitních zahrad, kompostování, zřízení městské farmy atd. T: Nevyužití rekreačního potenciálu větších volných ploch veřejné zeleně. Růst sociálně patologických projevů v návštěvnicky exponovaných částech a v rekreačně využívané zeleni. Zmenšování ploch zeleně vlivem nové zástavby.

ULIČNÍ PROSTOR S: Hustá síň náměstí a drobných veřejných prostranství. Revitalizace veřejných prostranství, zapojení veřejnosti. Realizace drobných propojení (Husitská-Vítkov, přechody pro chodce). Stávající stromy v ulicích a nová výsadba uličních stromořadí. W: Vyšší koncentrace sociálně patologických jevů (znečišťování ulic, závislost obecně, vandalismus, bezdomovectví), nezúčastněnost městské policie. Neefektivní prostorové a funkční uspořádání, materiální kvalita veřejných prostranství. Nepřehledné křižovatky, nedostatek přechodů pro chodce. Parkování na chodnících. Absence drobných veřejných prostranství, nároží. Nedostatečný počet veřejných toalet a pítek. O: Kultivace veřejného prostoru. Realizace nových ploch veřejných prostranství v rámci výstavby nových obytných a komerčněspolečenských center. Veřejné prostranství atraktivní a bezpečné pro nejmenší děti (0-3) a jejich rodiče v bezprostředním okolí bydliště. T: Děti se necítí ve městě bezpečně, prostor nadále omezuje jejich pohyb.

DĚTSKÁ HRA S: Dostatek dětských hřišť pro předškolní děti. W: Špatné vybavení hřišť pro předškolní děti. Nedostatek hřišť pro starší děti, na území se nenachází žádné přírodní hřiště, hřiště s volnými materiály ani vodní hřiště. Nedostatek drobných zpevněných ploch pro míčové hry, jízdu na kole a pod. v rámci veřejných prostranství. O: Zvýšený dohled na kvalitu, bezpečnost a údržbu dětských hřišť a veřejných sportovišť. Výstavba hřišť pro starší děti, přírodních hřišť, vodních hřišť, hřišť s volnými materiály a mobiliáře přátelského k dětem. Již ve fázi studií zahrnout hru jako jeden z požadavků na funkci veřejného prostoru. Vnést hru a možnost poznávání do otevřeného veřejného prostranství. T: Nezájem o rekreační pobyt v blízkosti bydliště. Další zhoršení vybavenosti hřišť.

S: Široká nabídka služeb, pestrá kulturní nabídka pro různé sociální skupiny obyvatel. Aktivní působení občanských seskupení a nevládních organizací. Aktivní sportovní oddíly organizující tělovýchovné aktivity pro veřejnost. W: Nerovnoměrné rozložení cílů v rámci území, nedostatečná kapacita zázemí pro volnočasové aktivity v některých rezidenčních lokalitách (stará žižkovská zástavba, Jarov, Vackov). Nízká vybavenost doplňkovými službami a zařízením u rekreačních ploch (Parukářka, Židovské pece, Krejcárek, Vítkov atd.) Nepřítomnost služeb a jiných cílů v okolí většiny náměstí. Nová obytná výstavba bez prostoru pro služby v parteru, přestavba obytných domů na hotely. 32

ČÁST 3. DOPORUČENÍ DOPORUČENÍ Po podrobné analýze a hodnocení území, které zviditelnilo silné a slabé stránky jakož i potenciály a hrozby řešeného území, bylo možné přistoupit k návrhům doporučení. Již ve fázi analýz vystoupily na povrch oblasti a části území, které jasně ukazují potřebu změny či zlepšení. K doporučením se přistupovalo obdobně jako v části analýz a to tak, že se území nejdřív řešilo jako celek, aby se následovně přistoupilo k detailům a jednotlivým jeho částem. Pro zachování přehlednosti dokumentu a také proto, aby tato část mohla být prezentována samostatně, jsou u jednotlivých témat zopakovány části analýz, tyto odstavce jsou psány kurzívou a označeny symbolem A , konkrétní doporučení jsou psána tučně a označena symbolem D.

33

MĚSTO PŘÁTELSKÉ K DĚTEM, PRAHA 3 STUDIE POSOUZENÍ A NAVRŽENÍ PARAMETRŮ STRUČNÉ SHRNUTÍ 3. DOPORUČENÍ

VÝCHOZÍ PARAMETRY Vodítkem byly parametry, které byly označeny jako indikátory dobrého místa pro život a byly vypracovány dětmi a mládeží z různých částí světa.

NABÍDKA AKTIVIT - DOPORUČENÍ D • Zohlednění všech věkových skupin dětí při revitalizaci a tvorbě nových veřejných prostranství • Důraz na integraci prostorů pro různé věkové skupiny a slučování kompatibilních funkcí (např. různé využití dle denní doby nebo dne v týdnu, Playing streets) • Rovnoměrné rozložení nabídky aktivit dle potřeb dětí; neopomíjet např. potřebu dramatické a konstrukční hry u mladších dětí, sociální integrace u starších dětí, potřeby rodičů/doprovodu atd. • Vypracování METODIKY TVORBY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ PŘÁTELSKÝCH K DĚTEM, která poslouží odborníkům jak pro zahrnutí child-friendly parametrů v rámci malých změn, tak pro referenci při zadávání zakázek a vypisování soutěží při revitalizaci nebo vytváření nových veřejných prostorů

SOCIÁLNÍ INTEGRACE

Děti se cítí být součástí komunity a jsou v kontaktu s jinými věkovými skupinami ve veřejném a poloveřejném prostoru. Mají pocit sounáležitosti.

RŮZNORODÉ A ZAJÍMAVÉ NABÍDKY AKTIVIT

Je přítomná široká nabídka míst pro mladé lidi, kde mohou potkávat kamarády, povídat si, hrát neformální hry, sportovat, účastnit se komunitních aktivit nebo nakupovat. Mohou zde být samy mimo dozor dospělých. Mohou pozorovat městský ruch na ulicích a ve veřejném prostoru.

BEZPEČNOST A VOLNÝ POHYB

Pokud děti znají dobře okolí a místní dospělé obyvatele, se kterými jsou pravidelně v kontaktu, mají obecný pocit bezpečí i tam, kde existuje určitá kriminalita.

NABÍDKA AKTIVIT PRO VĚKOVOU SKUPINU 0-6 (VIZ MAPA 3.1.)

A

MÍSTA K SETKÁVÁNÍ SE S VRSTEVNÍKY

Děti a mládež si mohou nárokovat místa ve veřejném prostoru, kde si mohou hrát a socializovat se – uliční prostor, nároží, část místního parku či náměstí, kavárnu, obchod, komunitní centrum a nebo prázdné, neudržované místo/brownfields.

D

IDENTIFIKACE S MÍSTNÍM PROSTŘEDÍM A SPOLEČNOSTÍ

Mladí lidé si jsou vědomi historie své komunity a jsou aktivními účastníky v kulturním a komunitním životě.

PŘÍRODNÍ PRVKY A MATERIÁLY, VEŘEJNÁ ZELEŇ

Zeleň a příroda jsou dostupné dětem v různých formách, od vodních prvků, travnatých ploch, nízké vegetace přes parky se vzrostlými stromy po bezpečná „divoká“ území.

NABÍDKA AKTIVIT PRO VĚKOVOU SKUPINU 7-12 (VIZ MAPA 3.2.)

A

D NEGATIVNÍ CHARAKTERISTIKY MĚSTA Charakteristiky neslučitelné s parametry Města přátelského k dětem: • Stigma a sociální vyloučení • Nuda, žádná či pouze formální nabídka aktivit pro děti • Strach z obtěžování a zločinu • Převaha motorizované dopravy, v ulicích a ve veřejném prostoru mají přednost auta (jedoucí i zaparkovaná) • Smetí, odpadky, neudržovaný veřejný prostor • Nedostatek základních služeb (pítka, veřejné toalety) • Pocit politické bezmoci

Na základě analýz je patrné, že velká část území v rámci MČ Prahy 3 nenabízí nejmenším dětem možnost volného pohybu bez přiblížení nošením/kočárky. Významnou bariérou jsou pro nejmenší děti navíc špatně umístěné přechody pro chodce nenavazující na vstupy do veřejných prostranství. Zohlednění způsobu a rychlosti pohybu nejmenších dětí, vytvoření sítě drobných prostranství a uličního prostředí přátelského k dětem, v rámci vybraných tras vytvoření zastavení ve vzdálenostech do 300m. Využití potenciálu nároží, vnitrobloků a míst ponechaných ladem. Vytvoření podmínek pro aktivity nejmenších dětí v rámci veřejných prostranství a příjemného prostředí pro jejich dospělý doprovod.

Výsledky dotazníkového šetření a analýza dostupnosti ukázaly překvapivě rozsáhlé oblasti, ve kterých schází nabídka aktivit pro děti staré 7 až 12 let. Využití strategické polohy Žižkova náměstí a Náměstí Jiřího z Lobkovic pro vytvoření atraktivního prostředí pro všechny věkové skupiny obyvatel s důrazem na nabídku aktivit pro věkovou skupinu 7-12let. V oblasti Jarova je třeba polohu a formu podobného prostranství nejdříve prověřit na základě komunikace s místními obyvateli. Nabízí se zde několik možností, od otevření školních zahrad veřejnosti, přes definování ohraničeného prostoru jako atraktivního spádového parku po vytvoření kontinuálního zeleného prostoru mezi domy s nabídkou aktivit pro všechny skupiny obyvatel.

NABÍDKA AKTIVIT PRO VĚKOVOU SKUPINU 13-16

A

D

Nabídka speciálních aktivit pro teenagery na území Prahy 3 téměř neexistuje, poptávku ale zejména pro východní část území částečně uspokojí plánovaná výstavba hřiště pro teenagery. Doplnění nabídky pro teenagery v oblasti Vinohrad a Žižkova. Využití potenciálu lineárních parků a brownfields pro umísťování speciálních prvků pro teenagery. Propojení těchto prvků s veřejnými prostranstvími, umísťování podél multifunkčních tras. Zjištění přání a potřeb teenagerů na základě přímé komunikace s nimi, prověření vhodnosti polohy a nabídky hřiště, zapojení skupin teenagerů do zřizování a údržby.

35


TABULKA NABÍDKY AKTIVIT DLE VĚKOVÝCH SKUPIN

Vytvořena jako pomocný dokument pro tvorbu doporučení změn a transformací. Tabulka propojuje základní aktivity dětí ve veřejném prostoru s různými parametry samotného fyzického prostoru. Věková skupina

0-2

3-6

7 - 12

13 - 16

17 - 100

Terénní a prostorotvorné prvky, přírodní prostředí

Prostor pro volný a bezpečný pohyb nejmenších dětí. Trávník, stromy, vodní prvek.

Prostor pro volný a bezpečný pohyb dětí, dostatečně velká zpevněná plocha (pohyb na kole, hra s míčem, kreslení křídou,..), svah nebo kopeček (běhání, válení sudů, sjíždění, v zimě klouzání). Trávník, stromy, vodní prvek, přírodě blízké vegetační prvky.

Prostor pro volný a bezpečný pohyb dětí, dostatečně velká zpevněná plocha (pohyb na kole, hra s míčem, kreslení křídou atp.), svah nebo kopeček (běhání, válení sudů, sjíždění, v zimě klouzání). Trávník, stromy, vodní prvek, přírodě blízké vegetační prvky.

Zpevněné i travnaté pobytové plochy umožňující variabilní využití (hry, piknik atd.) Vodní prvek, stromy, přírodě blízké vegetační prvky.

Zpevněné i travnaté pobytové plochy umožňující variabilní využití (hry, piknik atd.) Vodní prvek, stromy, přírodě blízké vegetační prvky.

r te : in

t

ne

j ro zd

Přírodní a konstrukční materiály

Rozmanité materiály (písek, voda, kameny, dře- Pestrost materiálů, volné stavební materiály, vo, bláto atd.), přírodní elementy. volné přírodní elementy (kameny, kamínky, klaciky, listí,..), přírodě blízké vegetační prvky

r te : in

j ro zd

t

ne

j: ro zd

er int

t

ne

Pestrost materiálů, volné stavební materiály, volné přírodní elementy (kameny, kamínky, klaciky, listí,..)

j: ro zd

er int

er nt

j: i ro zd

t

ne

j: ro zd

Materiály umožňující variabilní využití

j: ro zd

j: ro zd

Mobiliář

Místa k sezení, stoly

Místa k sezení, stoly, mobiliář umožňující variabilní využití, inspirující hru

er int

er int

Integrace prvků pro různé věkové skupiny dětí. Zázemí pro rodiče, služby, kavárna či obchod v dostupné vzdálenosti, komunitní centrum, klubovna. Prvky pro vytvoření stínu v letních měsících (plachty, pergoly,..)

Pro děti prvky stimulující hru na něco, prvky nebo stromy vhodné k lezení, prvky rozvíjející motorické schopnosti, logické myšlení a fantazii dítěte, učení hrou. Domečky nebo jiné “naše vlastní místečko”. Pro dospělé kavárna či obchod v dostupné vzdálenosti, komunitní centrum, klubovna. Prvky pro vytvoření stínu v letních měsících (plachty, pergoly,..)

t

t j: ro zd

Mobiliář umožňující variabilní využití, inspirující Mobiliář umožňující variabilní využití hru

er int

j: ro zd

t ne

er int

t

ne

Místa k sezení, stoly, osvětlení

j: ro zd

er int

t

ne

j: ro zd

Místa určená setkávání s vrstevníky, vyjádření tvořivosti, svobody. Prvky zaměřené na využití teenagery. Interaktivní prvky ve veř. prostoru (typu mozaiky na povrchu, street art, umělecká díla,..) Půjčovna sportovních a jiných potřeb pro aktivní trávení volného času. Nabídka služeb, kulturních akcí. Zatřešení pro případ nepříznivého počasí, prvky pro vytvoření stínu v letních měsících (plachty, pergoly,..). Možnost venčit psa.

er int

t

ne

Služby a jiné cíle v dostupné vzdálenosti. Kulturní a drobné místní akce. Půjčovna sportovních a jiných potřeb pro aktivní trávení volného času. Prostor pro personifikaci místními obyvateli. Možnost venčit psa.

nk

j: ro zd

er int

n

et

ka ov ht lec et e Š tern c a ur j: in sta ro re zd

j: ro zd

j: ro zd

36

t

ne

ne

ne

Prvky stimulující hru na něco, prvky nebo stromy vhodné k lezení, prvky rozvíjející motorické schopnosti, logické myšlení a fantazii dítěte, učení hrou. Interaktivní prvky ve veř. prostoru (typu mozaiky na povrchu, street art, umělecká díla,..) Zatřešení pro případ nepříznivého počasí, prvky pro vytvoření stínu v letních měsících (plachty, pergoly,..). Komunitní centrum, “naše vlastní místečko”. Možnost venčit psa.

er int

Materiály funkční a estetické. Vegetační prvky, umění ve veřejném prostoru.

e ffl net wa er sh int bu roj: d z

Speciální prvky, identifikace s místem, setkávání s vrstevníky

t

ne

er int

t

ne

er int

t

ne

ko

a et m as ad rnet r ah te í z in itn oj: un zdr m

a


OBYTNÁ FUNKCE ULICE PRO DĚTI 0-6LET

OBLAST BEZ DOSTUPNÉHO VEŘEJNÉHO PROSTRANSTVÍ PRO DĚTI 0-6LET NÁVRH : OBYTNÁ ULICE


NÁROŽÍ VHODNÉ K OŽIVENÍ (DOSTATEK SLUŽEB V OKOLÍ) NÁROŽÍ VHODNÉ K OŽIVENÍ (DOSTATEK SLUŽEB V OKOLÍ)


OBLAST BEZ DOSTUPNÉHO VEŘEJNÉHO PROSTRANSTVÍ PRO DĚTI 0-6LET NÁVRH : OBYTNÁ ULICE NÁROŽÍ VÁZANÁ NA CÍLE (NAPŘ. KINO AERO

NÁROŽÍ VHODNÉ K OŽIVENÍ (DOSTATEK SLUŽEB V OKOLÍ)


OBLAST BEZ DOSTUPNÉHO VEŘEJNÉHO PROSTRANSTVÍ PRO DĚTI 0-6LET NÁVRH: OBYTNÁ ULICE PROSTRANSTVÍ PŘED ŠKOLOU

PŘÍLEŽITOST K VYTVOŘENÍ DOPRAVNÍHO UZLE PŘÁTELSKÉHO K DĚTEM OBLAST BEZ DOSTUPNÉHO VEŘEJNÉHO PROSTRANSTVÍ PRO DĚTI 0-6LET NÁVRH: OBYTNÁ ULICE VNITROBLOKY PROSTRANSTVÍ PŘED ŠKOLOU

NÁROŽÍ VHODNÉ K OŽIVENÍ (DOSTATEK SLUŽEB V OKOLÍ) NÁROŽÍ NEBO VNITROBLOK

NÁROŽÍ VHODNÉ K OŽIVENÍ (DOSTATEK SLUŽEB V OKOLÍ)

OBLAST BEZ DOSTUPNÉHO VEŘEJNÉHO PROSTRANSTVÍ PRO DĚTI 0-6LET NÁVRH : OBYTNÁ ULICE NÁROŽÍ VÁZANÁ NA CÍLE

PŘÍLEŽITOST K VYTVOŘENÍ DOPRAVNÍHO UZLE PŘÁTELSKÉHO K DĚTEM OBLAST BEZ DOSTUPNÉHO VEŘEJNÉHO PROSTRANSTVÍ PRO DĚTI 0-6LET NÁVRH : OBYTNÁ ULICE NÁROŽÍ VÁZANÁ NA CÍLE

PODMÍNKY PRO AKTIVITY DĚTÍ VE VĚKU 0-6LET DOPORUČENÍ - STRATEGIE

DOPORUČENÍ - NÁPŇ



ČÁST 3. DOPORUČENÍ 3.1. OBYTNÁ FUNKCE ULICE PRO DĚTI 0-6LET 10 0

50

100

300 500


37


DOSTUPNOST VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ S NABÍDKOU AKTIVIT PRO DĚTI 7-12 LET



ČÁST 3. DOPORUČENÍ 3.2. DESTINACE PRO VĚKOVOU SKUPINU 7-12 LET 10 0

38

50

100

300 500



PROPOJENÍ ÚZEMÍ MČ PRAHY 3

DOPORUČENÉ CÍLE PODÉL CEST (VIZ MAPA 3.4.)

A

D

Na území městské části se jasně rozlišuje několik samostatných celků (městských čtvrtí), které se odlišují fyzickou strukturou, sociálním aspektem a svou funkcí a fungují v rámci svých hranic samostatně jako celek. Na styčných liniích těchto celků jsou významné dopravní komunikace pro motorovou dopravu, které představují významné bariéry. MČ Praha 3 je prostorovým uspořádáním a fyzickou strukturou jasně rozdělená do několika zón. Za prvé, je to oblast spodního Žižkova umístěná pod Seifertovou ulici a na ní navazující oblast nad Seifertovou ulici až k ulici Kubelíkova. Dále je tu oblast horního Žižkova a na ní navazující oblast Vinohradské části Prahy 3 mezi ulicemi Vinohradská a Korunní. Od náměstí Jiřího z Lobkovic dál směrem k Želivského ulici je oblast navazující na MČ Prahu 10. Centrální část území zaujímají Olšanské hřbitovy spolu s nerezidenční zónou Nákladového nádraží Žižkov a oblastí kolem ulice Olšanská s parkem Parukářka. Tyto zóny spolu funkčně nekomunikují. Proto se jako jedna ze základních strategií jeví potřeba tyto oblasti propojit. Toto propojení vnímáme mimo jiné jako jednu z cest k podpoře pěší a cyklistické dopravy. Další doplnění chybějících úseků v rámci jednotlivých zón by nadále usnadnilo a podpořilo každodenní pěší pohyb obyvatel. Takové celkové propojení území MČ Praha 3 by mělo významný rekreační a odpočinkový význam.

Navržené trasy budou plně funkční, pokud podél nich budou podporovány služby a v pravidelných intervalech vzniknou různá stanoviště. Tato stanoviště by měla zhodnotit potenciál nově definovaných lineárních parků a nároží a jejich nabídka aktivit by měla být zaměřena na všechny věkové kategorie. Stanoviště by měla mít různou velikost a ztvárnění (od drobných zastavení - pítko nebo interaktivní umělecké dílo - až po specializovaná hřiště) dle celkové strategie MČ rozmístění nabídek aktivit pro různé věkové skupiny dětí.

DOPORUČENÉ TRASY (VIZ MAPA 3.3.) D

Na základě mapování významných pěších spojů a strategických tras v území spolu s lokalizací chybějících vstupů a neexistujícich propojení bylo navrženo schéma propojení celého území. Konkrétně se jedná o návrh „multifunkčních“ a doplňkových tras, které by představovaly bezpečnou cestu podporující důležité tahy a cíle v území. Chodci a cyklisté by podél celé délky trasy měli přednost. V místě křížení s dopravní tepnou jsou navrženy úpravy řešení prostoru za cílem zpomalení dopravy.

39


PROPOJENÍ - DOPORUČENÉ TRASY

MĚSTSKÝ PARK LINEÁRNÍ PARK MĚSTSKÁ ZAHRADA / VNITROBLOK HŘBITOV LES NÁMĚSTÍ DROBNÁ PROSTRANSTVÍ, NÁROŽÍ A DALŠÍ MÍSTA S POTENCIÁLEM ROZŠÍŘENÍ VE VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ ŠKOLY OBLAST BYDLENÍ PROSTRANSTVÍ VIZ MAPA 2.1.1.

DOPORUČENÉ HLAVNÍ TRASY DOPORUČENÉ VEDLEJŠÍ TRASY


STUDIE POSOUZENÍ A NAVRŽENÍ PARAMETRŮ ČÁST 3. DOPORUČENÍ 3.3. PROPOJENÍ - DOPORUČENÉ TRASY 10 0

40

50

100

300 500



STANOVIŠTĚ - DOPORUČENÉ CÍLE PODÉL CEST

MĚSTSKÝ PARK LINEÁRNÍ PARK MĚSTSKÁ ZAHRADA / VNITROBLOK HŘBITOV LES NÁMĚSTÍ DROBNÁ PROSTRANSTVÍ, NÁROŽÍ A DALŠÍ MÍSTA S POTENCIÁLEM ROZŠÍŘENÍ VE VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ ŠKOLY OBLAST BYDLENÍ PROSTRANSTVÍ VIZ MAPA 2.1.1.

DOPORUČENÉ HLAVNÍ TRASY DOPORUČENÉ VEDLEJŠÍ TRASY DOPORUČENÁ STANOVIŠTĚ PRO DĚTI



ČÁST 3. DOPORUČENÍ 3.4. STANOVIŠTĚ - DOPORUČENÉ CÍLE PODÉL CEST 10 0

50

100

300 500


41


DOPORUČENÍ DLE OKRUHŮ 1. STRATEGIE – TEORETICKÁ VÝCHODISKA Především je nutné, aby byl prostor vnímán jako obytný. Jednoznačná typologie přispívá k tomu, že je prostor návštěvníkem intuitivně zařazen do určité kategorie a tímto stimuluje žádoucí aktivity. Pro ty je prostor náležitě vybaven. Návštěvníkům ve vstupu do prostranství nebrání žádné fyzické bariéry nebo bariéry ztěžující orientaci. A Historická zástavba a morfologické podmínky jasně prostorově definují většinu veřejných prostranství MČ Praha 3. V rámci zástavby Vinohrad a Žižkova existuje dostatečná síť veřejných prostranství, která ale nejsou jasně definovaná, velká část jejich plochy je určena automobilové dopravě. Silnou stránkou jsou jasně prostorově vymezené městské parky. V prostoru Jarova, v oblastech nové bytové výstavby a v místech s vysokou intenzitou dopravy je veřejný prostor nediferenciován. D Vypracování strategie rozmístění veřejných prostranství s jasně definovanými požadavky na prostorové uspořádání a velikost. Vypracování manuálu pro tvorbu veřejných prostranství. Vymezení typů a hierarchie prostranství v oblasti Jarova a nové výstavby. Vinohradská ul. poblíž Olšanských hřbitovů

Lineární parky stávající a doporučené

1.1. TYPY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ MĚSTSKÝ PARK

Veřejný prostor střední velikosti s výrazným zastoupením zeleně s rozmanitými přírodními prvky poskytující prostor pro široký okruh aktivit. Součástí by měla být hřiště pro různé věkové skupiny, neformální rekreační prostory a prostor pro kulturní akce. A Na území Prahy 3 se nachází velké množství parků rozličných velikostí. Větší parky jsou převážně dobře definované a vybavené. Menší parky mají spíše charakter výplňové či doprovodné zeleně a obytná funkce je limitována. D Jasné vymezení polohy a distribuce parků v závislosti na jejich velikosti, koncepční vymezení prostoru pro parky v oblasti Jarova a nové výstavby.

LINEÁRNÍ PARK

MĚSTSKÁ ZAHRADA

Menší zelená prostranství v bezprostřední blízkosti obytných domů poskytující místo pro tichou rekreaci stejně jako neformální místo pro dětské hry a posezení na prahu domu. Prostor je často oplocený a na noc se uzavírá. Součástí může být komunitní centrum, kavárna nebo jiné zázemí pro rodiče s malými dětmi. A Prostranství, která byla zřízena jako ohraničený a na noc uzamykatelný prostor mezi domy, mají na Praze 3 obecně příjemný intimní charakter, efektivní uspořádání a dobrou údržbu. Pozornost by si zasloužily také prostory mezi panelovými domy v oblasti Jarova a neveřejné vnitrobloky. D • Zvážit možnosti otevření dalších vnitrobloků veřejnosti v oblasti dolního Žižkova, Vinohrad a v okolí Koněvovy ulice • Informační systém, strategická podpora (finanční podpora týkající se obnovy a údržby iniciované místními obyvateli)

• Strategické pěší a cyklistické cesty • Neocenitelné zdroje pro neformální rekreaci, posezení a dětskou hru • Ideální pro umísťování hřišť nebo speciálních prvků pro teenagery A V současnosti je na území Prahy 3 jednoznačně definován jediný lineární park - cyklostezka pod Vítkovem. I ten nevyužívá potenciál a zeleň je vnímána jako doprovodná. • D Koncepční vymezení prostoru pro lineární parky • Propojení formou multifunkčních tras pro pěší a cyklisty • Odstranění příčných bariér, vytvoření zastavení a pobytových ploch • Umístění speciálních prvků pro teenagery, zapojení teenagerů do plánovacího procesu i realizace

Kromě pietní funkce hřbitovy plní ve městech i funkci zelené oázy, vyznačující se často výskytem památných stromů a chráněných druhů rostlin a živočichů. Dále mohou sloužit k tiché rekreaci a mít vzdělávací funkci. A V jižní části MČ P3 hřbitovy zabírají plochu na úkor jiných typů veřejných prostranství, zejména městských parků. Prostorové uspořádání je ale podřízeno výhradně pietní funkci. D • Zvážit možnosti dalších možností využití (kromě funkce pietní), např. funkce zeleného propojení, vzdělávací • Vytvoření drobných obytných prostranství v prostoru vstupů • Lavičky v okolí vstupů, návaznost přechodů pro chodce na vstupy, informační systém

Cyklostezka blízko nástupu od Seifertovy ul.

Strategická veřejná prostranství soustřeďující komunitní, komerční a veřejné činnosti, prostor pro události, umění, kavárny a restaurace, veřejné zařízení, zeleň a obchody. A • Typické náměstí MČ P3 je fyzicky oddělené od ulice, celkově převládá dojem parku. • Zeleň vytváří vizuální bariéru. • Zdůrazňován je reprezentativní charakter náměstí, obytná funkce je převážně potlačena. • Náměstí je typicky vázané na budovu veřejného charakteru (často školu) a obklopené bytovými domy s minimem služeb v parteru. D • Koncepční vymezení ploch a kvalitnější využití potenciálů náměstí. Distribuce v rámci celého území MČ Prahy 3 • Provázání s uličním prostorem a fasádou domů zejména v okolí škol (např. ZŠ Havlíčkovo náměstí) a stávajících obchodů, odstranění vizuálních bariér • Využití dočasných instalací k podpoře obytného charakteru ulice a potlačení tranzitní automobilové dopravy • Vytvoření podmínek pro komunitní, komerční a veřejné činnosti - prostoru pro veřejné akce, umění, kavárny a restaurace, zeleň, obchody a další služby

HŘBITOV

NÁMĚSTÍ

42

Prags Boulevard, Copenhagen (zdroj: internet)


•

Náměstí Barikád Náměstí stávající a doporučené

Place Kleber, Strasbourg (zdroj internet)

Washington Zoo Nároží stávající a doporučené

Washington Zoo

OBYTNÁ ULICE

DROBNÁ PROSTRANSTVÍ, NÁROŽÍ

Drobné uzly a orientační body v rámci prostředí ulice nabízející posezení, příležitost pro neformální hru a interakci s kolemjdoucími, občerstvení, prostor pro čekání (MHD), dívání, pouliční performance v ideální vzdálenosti do 200m. A • Neefektivní prostorové uspořádání, rozdrobenost ploch pro chodce • Nevhodné rozmístění mobiliáře a jiných prvků (dopravní značky, parkování) • Málo prostoru pro chodce • Nejsou podporovány příležitosti k zastavení D • Zhodnocení potenciálu uličního prostoru • Koncepční vymezení uzlů v rámci prostoru ulice • Nabídka posezení, příležitost pro neformální hru a interakci s kolemjdoucími, občerstvení, prostor pro čekání (MHD), dívání, pouliční performance v ideální vzdálenosti do 300m (v dochozí vzdálenosti od bydliště i pro nejmenší děti)

Provoz vozidel je přizpůsobený pobytové funkci ulice, pěší zóny nebo komunikace se smíšeným provozem. A Místa blízká charakteru obytné ulice se vyskytují pouze v rámci výstavby rodinných domů v oblasti Jarova D Podpora obytné funkce ulice zejména v oblastech bez dostupných veřejných prostranství v bezprostředním okolí bydliště, jedná se především oblasti dolního Žižkova, Vinohrad a Vackova.

Náměstí stávající a doporučené

A

Vlkova ulice

Manhattan, New York (foto: Milota Sidorová)

Play street England (zdroj: internet)

Prags Boulevard, Copenhagen (zdroj: internet)

Ulice stávající, živá ulice a play street a obytná ulice 43


PŘÍRODNÍ PARK

Veřejný prostor s výrazným zastoupením zeleně a přírodě blízkých vegetačních prvků s rekreační a vzdělávací funkcí. A Na území MČ P3 se tento typ nenachází D Vytvoření přírodě blízkých prvků (mokřady, louky, pastviny) v rámci městských nebo lineárních parků, případně na místě současných brownfields.

LESNÍ POROST

Příměstské lesy umožňují bezprostřední kontakt s přírodou, zastoupení několika vegetačních pater, útočiště živočichů. A Lesní porost v severní části území je využíván k rekreaci pouze v omezené části, značné znečištění černými skládkami. D Podpořit naučnou funkci.

BROWNFIELDS, LADA, DOPROVODNÁ ZELEŇ

Plochy s potenciálem zpřístupnění veřejnosti ve formě přírodních parků. A Na území se nachází značné množství ploch ponechaných ladem, problémem se jeví jejich plánované využití jako stavebních pozemků D Při tvorbě nových parků v území možnost začlenění ploch přirozené sukcese.

2. FYZICKÉ PROSTŘEDÍ Materiální kvalita prostředí je přímo úměrná času, který je návštěvník ochotný v prostoru trávit.

2.1. PROSTŘEDÍ VHODNÉ PRO CHODCE A LIDSKÉ MĚŘÍTKO A D

2.2.BEZPEČNOST A Automobilová doprava v ulicích je jednoznačně nejvyšším rizikem pro pohyb dětí v ulicích a i poté, co se děti naučí samostatně

PLOCHY ZAHRÁDKÁŘSKÝCH KOLONIÍ A SPORTOVIŠŤ

Areály omezeně přístupné veřejnosti nabízející specifické komunitní aktivity mohou být zčásti zpřístupněny široké veřejnosti formou zeleného koridoru. A Tyto areály jsou v podmínkách MČ P3 z velké části neprůchozí a fungují jako fyzická bariéra v prostoru města. D Koncepční řešení zelených propojení napříč areály.

1.2.VEŘEJNOST Studie se zabývá pouze veřejnými prostranstvími, pro pobyt dětí ve venkovním prostředí ale hrají nezastupitelnou roli soukromé zahrady a dvory, komunitní zahrady, polosoukromé nebo poloveřejné prostory předzahrádek a další venkovní prostory s omezením vstupu. A Z dotazníkového šetření vyplynulo, že soukromou zahradu ke hře využívá necelá třetina dětí 1. stupně (31,7%), ostatní děti tráví čas ve veřejném prostoru, kde jsou možnosti získávání stálých sociálních vazeb a teritoriálního povědomí omezené. Charakter zástavby MČ Prahy 3 nabízí množství příležitostí k vytvoření plynulého přechodu mezi soukromým a veřejným prostorem. Nejvýraznější potenciál využití skýtají vnitrobloky, další v pořadí jsou veřejnosti omezeně přístupné předzahrádky. D Při plánování nové výstavby či revitalizaci stávajícího veřejného prostranství je vhodné neopomíjet potřebu nejmenších dětí postupně a samostatně objevovat okolí svého bydliště a dbát na vytváření postupného přechodu mezi soukromým a veřejným prostorem.

1.3. PŘÍSTUP, PROPOJENÍ A EFEKTIVITA PROSTOROVÉHO A FUNKČNÍHO USPOŘÁDÁNÍ Přístup ze tří stran je považován za klíčový pro využívání a cirkulaci uvnitř prostoru. Maximálnímu využití prostoru prospívá efektivní prostorové uspořádání bez existence “prázdných” zón a bariér. Vhodné je také slučování kompatibilních funkcí. Kromě běžně vnímaných bariér limitujících prostupnost města jako jsou schody nebo rozsáhlé nepřístupné oblasti se studie věnuje i bariérám významným z pohledu dětí, např. ulic ve svahu nebo ulic s vysokou intenzitou automobilové dopravy. A Zavedená praxe plánování veřejných prostranství v rámci celé České republiky (a ne pouze MČ Prahy 3) staví jako prioritu umístění ploch pro parkování, vozovku a okrasnou zeleň, čímž dochází k rozdrobení ploch určených pro další, hlavně pobytové funkce. Nezřídka dochází až k eliminaci pobytové funkce prostoru. Nevyužitý je potenciál slučování různých kompatibilních funkcí v prostoru. D Pro vytvoření Prahy 3 přátelské k dětem je základem definování propojené a hierarchické sítě veřejných prostranství určených primárně k využití nejen dětmi, ale obyvateli všech generací. Tato samostatná vrstva v územním plánu definuje základní plochy a koridory, které je vždy nutné utvářet s absolutní prioritou pobytové funkce. Tímto se nejen ochrání stávající plochy před nežádoucí výstavbou, ale také budou naopak jasně definována místa, kde je možná (nebo dokonce výhodná) změna funkce. Jedná se například o plochy nové výstavby, které neomezí možnost rekreace ve veřejném prostoru pro stávající ani nové obyvatele. Nové aktivní fasády mnohdy pomohou využití veřejného prostoru více než dvojnásobné zvětšení plochy a nabídky aktivit v rámci prostranství. Dokument poslouží jako pomůcka při výstavbě či revitalizaci veřejného prostranství, umožní efektivní vynaložení finančních prostředků a hlavně efektivní funkční uspořádání výhodné pro všechny účastníky. 44

Charakter zástavby a veřejných prostranství na převážném území Prahy 3 má lidské měřítko a prostor je přístupný chodcům, i když zřídka přátelský k dětem. Měřítko dospělých a dětí je velmi odlišné, pro bezpečný a zdravý pohyb dětí po Praze 3 je třeba dbát na rozdíly v možnostech výhledu (přechody pro chodce), universálnost mobiliáře, vyvarovat se vytváření jednotvárných úseků ulic bez podnětů pro děti.

D

přecházet ulice, znamená daleko větší bariéru než pro pohyb dospělých. MČ Praha 3 učinila mnoho pozitivních kroků k větší bezpečnosti dětí zejména v okolí škol. V současnosti je méně diskutované téma bezpečnosti sociální. Rozhovory během workshopů poukázaly na fakt, že děti spíše přejímají názory svých rodičů a obávají se i v případě, kdy je skutečné bezpečnostní riziko minimální (bezdomovci, Romové, po vyloupení sklepů atd.). V přítomnosti bezdomovců nebo podnapilých osob si děti připadají daleko zranitelnější než dospělí a tento fakt vytváří pro děti další bariéru volného pohybu po městě. Jakkoli je výše zmíněné vnímání sociálních problémů přirozenou součástí dětského vývoje a zjednodušování problému a městské legendy drží tak nad dětmi v jistém smyslu ochrannou ruku, je třeba dbát na řádné vzdělání, aby se předsudky a xenofobní až rasistické nálady v této nejmladší generaci dále neupevňovaly.

2.3. ENVIRONMENTÁLNÍ KVALITA Je základním předpokladem pro zdravý pobyt ve venkovním prostředí. Přítomnost vegetace v uličním prostředí stromořadí výrazně přispívá ke kvalitě. A Na území Prahy 3 je problémem stejně jako v jiných městech zejména znečištění vzduchu, hluk z dopravy a nedostatek vzrostlých stromů v ulicích. K pocitu nepohody také přispívají nekvalitní povrchy chodníků nebo nedostatečné osvětlení. Kvalita prostředí je v rámci území konstantní (vyšší v obslužných ulicích v rezidenční oblasti, horší v blízkosti rušných ulic doprovázených službami), druh problému se ale liší dle oblasti. D Praha 3 má k dispozici analýzu kvality fyzického prostředí ulice k vyhodnocení priorit a efektivnějšímu vynakládání prostředků.

2.4. ČISTOTA A ÚDRŽBA A Problematika údržby veřejných prostranství na území Prahy 3 je patrná i z průzkumů spokojenosti obyvatel. Značné je znečištění D

psími exkrementy. Z dotazníkového průzkumu s dětmi je patrné, že spokojenost se svým okolím bydliště stoupá, pokud je místo udržované a čisté.

2.5. MOBILIÁŘ Absolutním základem vybavenosti veřejného prostranství jsou místa k sezení, pítka, veřejné toalety a osvětlení. Materiály a mobiliář by měly být vybírány s ohledem na různé věkové skupiny uživatelů. Dostatek mobiliáře a jeho vhodný design je klíčový pro atraktivitu veřejného prostranství, zvláště pokud umožňuje i variabilní využití dětmi nebo teenagery a stimuluje hru. A Na území Prahy 3 je nedostatečné množství veřejných toalet a pítek, v rámci uličního prostředí a náměstí zde nejsou téměř žádné. Pro účely analýzy byly mapovány lavičky a jiné příležitosti k sezení. Prostory parků a náměstí jsou většinou pouze osazovány klasickými lavičkami. V ulicích, na nároží a drobných prostranstvích nejsou zřizovány příležitosti k posezení. D Na území MČ Prahy 3 je mnoho příležitostí k doplnění mobiliáře. Pokud se na mobiliář nahlíží jako na interaktivní prvek, který vytváří drobná místa pro potkávání lidí všech generací a pro hru dětí (platí zejména pro pítka), je snadné mu přisoudit prioritu (např. před umístěním herního prvku vhodného jen pro určitou věkovou skupinu dětí). Některý mobiliář může být také umísťován za použití minimálních finančních prostředků jako dočasná instalace tzv. na zkoušku.

2.6. PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ Žádoucí ve veřejném prostoru je přítomnost stromů, travnatých ploch, přírodě blízkých prvků, květinových, bylinkových i zeleninových záhonů, volně žijících i chovaných zvířat, přírodovědných naučných stezek, různorodost ekosystémů a využití dešťové vody v designu. Pro děti žijící ve městě je důležité mít možnost zažít přírodu všemi smysly, u nejmladších se jedná o pozorování


hmyzu, sbírání větviček a listů, pro starší to může být stavba úkrytů a prostor pro kreativní výuku základních ekologických principů. Zřízení přírodních parků nemusí být oproti klasickým městským parkům finančně nákladné, zřízením přírodě blízkých prvků v rámci existujících parků se dokonce leckdy sníží náklady na údržbu. Přírodní hřiště s volnými materiály, vodou, komunitní zahrady, městské farmy, přírodovědné naučné stezky, příměstské lesy atd. hrají dnes v městském prostředí nezastupitelnou roli pro dětskou hru i vzdělávání. U mnoha těchto typů je neméně důležitý sociální aspekt. A Na území Prahy 3 je možnost zprostředkovat dětem setkání s přírodou značně opomíjena, přestože se zde nachází množství různých typů vegetace. Tato zajímavá území ale nejsou přístupná veřejnosti. Na území se nenachází žádné vodní plochy nebo toky. D Příležitost pro Prahu 3 se jeví ve využití stávajících ploch brownfields, proluk a vnitrobloků jako i lesních porostů a zahrádkářských kolonií na okraji území. Využití zmíněných ploch může MČ Praha 3 zajistit jak vlastní iniciativou, tak nepřímou podporou organizací zabývajících se touto tématikou. Další příležitost se nabízí v rozumném plánování a úpravě dětských hřišť a parků pro pobyt nejen dětí. Fenomén přírodního hřiště je již běžnou součástí městského prostoru v západních zemích.

3. NÁPLŇ Město má být atraktivní pro dospělé i pro děti. Jedná se zejména o možnosti sociální integrace a nabídku různých cílů. Netýká se jen prostranství, také ulice ve své podstatě reprezentuje výsek městského života, kterého mají právo účastnit se i nejmenší děti. Všezahrnující design veřejného prostoru vytváří podmínky pro spolu pobyt různých věkových kategorií.

4. SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ 4.1. JEDINEČNOST, IDENTITA, TERITORIÁLNÍ POVĚDOMÍ Prostor, který patří všem a vlastně nikomu, nikdo nebrání, ale také se o něj nikdo nestará. Dobře definované prostory – teritoria mají vliv na snížení kriminálních činů a vandalismu a poskytují obyvatelům a uživatelům těchto prostorů podmínky pro určité aktivity, jako například zahradničení, koníčky, sociální styk, výchovu dětí atd., přičemž respektují prostory jiných obyvatel. Sociální integrace je dále podporována vhodnou nabídkou aktivit, unikátním designem nebo náplní. Další možností je cílená podpora interakce v rámci sousedství, zakládání komunitních zahrad, úpravy vnitrobloků atd. D Pro věkovou skupinu adolescentů a mládeže je identita s lokalitou obzvlášť důležitá. Je třeba myslet na tuto věkovou skupinu, cíleně či formálně uznat místa, která by jim patřila a zakomponovat jejich aktivity s maximální tolerancí do veřejného života.

4.2. PARTICIPACE V PLÁNOVÁNÍ D Zapojení veřejnosti včetně dětí všech věkových skupin do plánování. Oslovení všech věkových skupin dětí a jejich rodičů již ve fázi definování problémů.

4.3.MANAGEMENT ZAHRNUJÍCÍ SKUPINY MÍSTNÍCH OBYVATEL D Zapojení místních obyvatel včetně dětí všech věkových skupin do tvorby prostoru, například sázení cibulovin, drobné úpravy, údržba prostranství. V problematických lokalitách zvážit možnost jmenování místního správce.

3.1. SLUŽBY V KOMBINACI S DOSTATEČNĚ VELKÝM PROSTOREM PRO POHYB PĚŠÍCH Podmínkou pro vznik živého místa (kromě nabídky zájmových cílů a služeb) je především jeho bezpečnost a prostor pro pěší v minimální šířce chodníku 3m. A Dotazníkové šetření ukázalo, že od II. stupně ZŠ tráví děti velkou část volného času v blízkosti služeb. Veřejný prostor v těchto místech by měl být proto uzpůsoben také aktivitám této věkové skupiny. D Plánování veřejného prostoru v blízkosti služeb by nemělo opomíjet jak potřeby teenagerů, tak zastavení pro nejmenší děti (0-3).

3.2. KULTURNÍ A JINÉ UDÁLOSTI VE VEŘEJNÉM PROSTORU Kulturní, společenské, sportovní akce a festivaly v rámci ulic a veřejných prostranství města velmi přispívají obnově hodnoty veřejných prostranství, zapojení občanů do života města, znovunalezení jejich identifikace s místem bydliště a tím i k řešení sociálních problémů. Aktivity a kulturní událostí zahrnující věkovou skupinu dětí výrazně napomáhají utváření sousedských vztahů. Pomocí dětské spontánnosti rodiče a prarodiče získávají příležitost k seznámení.

3.3. PODMÍNKY PRO ROZLIČNÉ AKTIVITY Požadavky na funkce veřejného prostředí se značně liší dle věkových skupin. Dle věkových skupin byly definovány prvky podmiňující aktivity ve speciální tabulce součástí doporučení.

45


DOPORUČENÍ ÚPRAV

ÚPRAVA TACHOVSKÉHO NÁM. A PROPOJENÍ S VÍTKOVEM

PRO CELÉ ÚZEMÍ: • PROPOJENÍ PROSTORU ULIC S FUNKČNÍ PLOCHOU NÁMĚSTÍ • JASNĚ DEFINOVAT LINEÁRNÍ PARKY • LINEÁRNÍ PARKY JAKO ZELENÉ KORIDORY • ZPŘÍSTUPNĚNÍ VNITROBLOKŮ “OÁZ ZELENĚ A TICHA” • EFEKTIVNÍ PROSTOROVÉ ŘEŠENÍ NÁROŽÍ • PŘÍRODĚ BLÍZKÉ VEGETAČNÍ PRVKY SOUČÁSTÍ DESIGNU • PŘÍRODNÍ HŘIŠTĚ, VOLNÉ STAVEBNÍ MATERIÁLY, INTERAKTIVNÍ PRVKY • DOPLNĚNÍ CHYBĚJÍCÍHO OSVĚTLENÍ

PROPOJENÍ

PROPOJENÍ PARKU NA

TRANSFORMACE OLŠANSKÉHO NÁMĚSTÍ NOVÉ SLUŽBY -VZNIK VÝZNAMNÉHO CENTRA PRO ŠIRŠÍ KULTURNÍ VEÚZEMÍ VEŘEJNÉM MČ P3 PROSTORU UMĚNÍ VE VEŘEJNÉM - PROPOJENÍ PARKUPROSTORU PŘED ZŠ

MODIFIKACE VP A ÚČELEM VYTVOŘENÍ

ÚPRAVA TACHOVSKÉHO NÁM. A PROPOJENÍ PROSTŘEDÍ ULICE NABÍZEJÍCÍ S VÍTKOVEM

ÚPRAVA TACHOVSKÉHO NÁM. A PROPOJENÍ LINEÁRNÍ PARKY POSKYTUJÍ S VÍTKOVEM

ZÁZEMÍ PRO NEFORMÁLNÍ REKREACI, POSEZENÍ A DĚTSKOU HRU, IDEÁLNÍ PRO UMISŤOVÁNÍ HŘIŠŤ NEBO SPECIÁLNÍCH PRVKŮ PRO TEENAGERY.

ÚPRAVA TACHOVSKÉHO NÁM. A

ÚPRAVA TACHOVSKÉHO NÁM. PROPOJENÍ S VÍTKOVEM A PROPOJENÍ S VÍTKOVEM

POSEZENÍ, PŘÍLEŽITOST PRO NEFORMÁLNÍ HRU A INTERAKCI S KOLEMJDOUCÍMI, OBČERSTVENÍ, PROSTOR PRO ČEKÁNÍ (MHD), DÍVÁNÍ, UMĚNÍ, PERFORMANCE ATD.


MODIFIKACE VP A ÚČELEM VYTVOŘENÍ MATERIÁLNÍ A PROSTOROVÉ ŘEŠENÍ NÁMĚSTÍ - FORMÁLNÍHO CENTRA JAROVA ULICE REFLEKTUJÍCÍ PROPOJENÍ HORNÍ AMNOŽSTVÍ SPODNÍ ČÁSTI CHODCŮ (PŘÍTOMNOST SLUŽEB) JAROVA

VERTIKÁLNÍ ZELENĚ



VACÍHO PROCESU I MANAGEMENTU PODPORUJE BOJ S KRIMINALITOU A SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝMI JEVY

PROPOJENÍ HORNÍ A SPODNÍ ČÁSTI JAROVA

PERSONIFIKACE PROSTORU VÍTKOVEM MÍSTNÍMI OBYVATELI ZVYŠUJE PŘOROZENOU SOCIÁLNÍ KONTROLU PROSTRANSTVÍ PŘED SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝMI JEVY

VYTVOŘENÍ BEZPEČNÉHO PROPOJENÍ PODÉL ZELENÉ ZÓNY

VYTVOŘENÍ BEZPEČNÉHO PROPOJENÍ PODÉL PARKU ŽIDOVSKÉ PECE, ZŘÍZENÍ BEZBARIÉROVÝCH VSTUPŮ ZELENÉ ZÓNY PARKU DO ŽIDOVSKÉ PARKU PECE, ZŘÍZENÍ BEZBARIÉROVÝCH VSTUPŮ DO PARKU

ÚPRAVA TACHOVSKÉHO NÁM. A PROPOJENÍ S

PROSTORY MEZI BUDOVYMI VÍTKOVEM ŘEŠENY JAKO UPRAVENÉ A BEZPEČNÉ MĚSTSKÉ ZAHRADY,

ÚPRAVA TACHOVSKÉHO NÁM. A PROPOJENÍ ZAPOJENÍ OBYVATEL DO PLÁNOS VÍTKOVEM

VACÍHO PROCESU I MANAGEMENTU PODPORUJE BOJ S KRIMINALITOU A SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝMI JEVY

ÚPRAVA TACHOVSKÉHO NÁM. A PROPOJENÍ S VÍTKOVEM

VSKÉMU NÁMĚSTÍ


UPRAVENÉ A BEZPEČNÉ MĚSTSKÉ ZAHRADY,

ÚPRAVA TACHOVSKÉHO NÁM. A PROPOJENÍ S

ÚPRAVA / TRANSFORMACE LOKÁLNÍHO CENTRA - ŽELIVSKÉHO MEZI UL. BISKUPCOVA A JESENIOVA - BASILEJSKÉ NÁMĚSTÍ

ÚPRAVA TACHOVSKÉHO PROPOJENÍ NÁM. A PROPOJENÍ S SMĚREM K TACHOVÍTKOVEM



TRANSFORMACE OLŠANSKÉHO NÁMĚSTÍ NOVÉ SLUŽBY, -VZNIK VÝZNAMNÉHO CENTRA PRO ŠIRŠÍ UMĚNÍ VE VEŘEJNÉM PROSTORU ÚZEMÍ MČ P3 ÚPRAVA TACHOVSKÉHO NÁM. A PROPOJENÍ S VÍTKOVEM

ÚPRAVA TACHOVSKÉHO NÁM. A PROPOJENÍ ZAPOJENÍ OBYVATEL DO PLÁNOS VÍTKOVEM ÚPRAVA TACHOVSKÉHO NÁM. A VÝSADBA STROMŮ NEBO PROPOJENÍ S VÍTKOVEM

MATERIÁLNÍ A PROSTOROVÉ ŘEŠENÍ NÁMĚSTÍ - FORMÁLNÍHO CENTRA JAROVA ULICE REFLEKTUJÍCÍ PROPOJENÍ HORNÍ AMNOŽSTVÍ SPODNÍ ČÁSTI CHODCŮ (PŘÍTOMNOST SLUŽEB) JAROVA

ÚPRAVA TACHOVSKÉHO NÁM. A MODIFIKACE VP A ÚČELEM VYTVOŘENÍ MÍSTNÍ CÍLE (NAPŘ. SLUŽBY, MATERIÁLNÍ ŘEŠENÍ ODPOVÍDAJÍCÍ PROPOJENÍ S VÍTKOVEM NÁMĚSTÍ - FORMÁLNÍHO CENTRA JAROVA KOMUNITNÍ CENTRUM) DŮLEŽITOSTI PROSTORU PROPOJENÍ HORNÍ A SPODNÍ ČÁSTI MODIFIKACE VPVP A ÚČELEM VYTVOŘENÍ NÁMĚSTÍ - FORMÁL-MODIFIKACE A ÚČELEM VYTVOŘENÍ NÁMĚSTÍ NÍHO CENTRA JAROVA ÚPRAVA TACHOVSKÉHO NÁM. A PROPOJENÍ S FORMÁLNÍHO CENTRA JAROVA PROPOJENÍ HORNÍ A SPODNÍ ČÁSTI JAROVA PROSTORY MEZI BUDOVYMI VÍTKOVEM ŘEŠENY JAKO

VYTVOŘENÍ BEZPEČNÉHO PROPOJENÍ PODÉL ZELENÉ ZÓNY

VYTVOŘENÍ BEZPEČNÉHO PROPOJENÍ PODÉL ZELENÉ PARKU ŽIDOVSKÉ PECE, ZŘÍZENÍ BEZBARIÉROVÝCH VSTUPŮ ZÓNY PARKU PARUKÁŘKA DO PARKU

ÚPRAVA TACHOVSKÉHO NÁM. A VÝSADBA STROMŮ NEBO PROPOJENÍ S VÍTKOVEM

VERTIKÁLNÍ ZELENĚ

MODIFIKACE VP A ÚČELEM VYTVOŘENÍ MATERIÁLNÍ ŘEŠENÍ ODPOVÍDAJÍCÍ NÁMĚSTÍ - FORMÁLNÍHO CENTRA JAROVA DŮLEŽITOSTI PROSTORU PROPOJENÍ HORNÍ A SPODNÍ ČÁSTI

ÚPRAVA TACHOVSKÉHO NÁM. A PROPOJENÍ ŽIŽKOVO NÁMĚSTÍ S VÍTKOVEM

- PŘIZPŮSOBENÉ POTŘEBÁM DĚTÍ V LOKALITĚ S NEDOSTATKEM DĚTSKÝCH HŘIŠŤ - ZAMĚŘENO ZEJMÉNA NA VĚKOVOU SKUPINU 6-12


PROPOJENÍ ÚZEMÍ MULTIFUNKČNÍ ZÓNOU

PROPOJENÍ ÚZEMÍ MULTIFUNKČNÍ ZÓNOU - ZELENÝ PÁS PROPOJENÍ - ZELENÝ- MULTISTEZKA PÁS PROPOJENÍ (PĚŠÍ, CYKLO, BRUSLE BĚH) - MULTISTEZKA (PĚŠÍ, CYKLO, BRUSLE BĚH) - ZÁJMOVÁ STANOVIŠTĚ PRO DĚTI - ZÁJMOVÁ STANOVIŠTĚ PRO DĚTI

MĚSTSKÝ PARK LINEÁRNÍ PARK

VYTVOŘENÍ LINEÁRNÍHO LINEÁRNÍHO PARKU PROPOJUJÍCÍHO OLŠANSKÉ VYTVOŘENÍ PARKU PROPOJUJÍCÍHO NÁM. S UL. ŽELIVSKÉHO OLŠANSKÉ NÁM. S UL. ŽELIVSKÉHO

MĚSTSKÁ ZAHRADA / VNITROBLOK

TRANSFORMACE OLŠANSKÉHO NÁMĚSTÍ -VZNIK VÝZN-

TRANSFORMACE OLŠANSKÉHO NÁMĚSTÍ AMNÉHO CENTRA PRO ŠIRŠÍ ÚZEMÍ MČ P3 VÝZNAMNÉHO CENTRA PRO ŠIRŠÍ ÚZEMÍ --VZNIK PROPOJENÍ PARKU PŘED ZŠ CHELČICKÉHOS PROSTOREM MČ P3 KOLEM KOSTELA SV. ROCHA - NAVÁZÁNÍPARKU NA ČÁST SMĚREM K TÁBORITSKÉ UL. - PROPOJENÍ PŘED ZŠ CHELČICKÉHOS -PROSTOREM VYTVOŘENÍ VSTUPNÍ DO OLŠANSKÉHO KOLEMZÓNY KOSTELA SV. ROCHAHŘBITOVA A NOVĚ ZELENÉHO PÁSU - NAVÁZÁNÍ NAZŘÍZENÉHO ČÁST SMĚREM K TÁBORITSKÉ UL. - VYTVOŘENÍ VSTUPNÍ ZÓNY DO OLŠANSKÉHO HŘBITOVA A NOVĚ ZŘÍZENÉHO ZELENÉHO PÁSU

HŘBITOV LES NÁMĚSTÍ

ŘTEVŽENÍ HŘBITOVA V OBOU SMĚRECH S-J A V-Z

OTEVŘENÍ HŘBITOVA V OBOU SMĚRECH S-J A V-Z

DROBNÁ PROSTRANSTVÍ, NÁROŽÍ A DALŠÍ MÍSTA S POTENCIÁLEM ROZŠÍŘENÍ VE VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ ŠKOLY OBLAST BYDLENÍ




PROSTRANSTVÍ VIZ MAPA 2.1.1. DOPORUČENÍ - STRATEGIE

ÚPRAVA TACHOVSKÉHO NÁM. A PROPOJENÍ NÁMĚSTÍ JIŘÍHO Z LOBKOVIC S VÍTKOVEM

- PŘIZPŮSOBENÉ POTŘEBÁM DĚTÍ V LOKALITĚ S NEDOSTATKEM DĚTSKÝCH HŘIŠŤ - ZAMĚŘENO ZEJMÉNA NA VĚKOVOU SKUPINU 6-12

DOPORUČENÍ - FYZICKÉ PROSTŘEDÍ DOPORUČENÍ - NÁPLŇ DOPORUČENÍ - SOCIÁLNÍ ASPEKT


STUDIE POSOUZENÍ A NAVRŽENÍ PARAMETRŮ ČÁST 3. DOPORUČENÍ 3.5. DOPORUČENÍ ÚPRAV 10 0

46

50

100

300 500



OBECNÁ DOPORUČENÍ PRO CELÉ ÚZEMÍ • Propojení funkční plochy náměstí s prostorem přilehlých ulic • Jasné definování lineárních parků (zelených koridorů), otevření vstupů do parků, propojení a multifunkční trasy • Zpřístupnění vnitrobloků (oáz zeleně a ticha) • Efektivní prostorové řešení nároží • Přírodě blízké vegetační prvky součástí designu • Nabídka aktivit pro všechny věkové skupiny samozřejmou součástí utváření místa • Zlepšení kvality fyzického prostředí, zapojení místních obyvatel do údržby problémových lokalit • Participace místních obyvatel včetně dětí všech věkových skupin

VELKÉ ZMĚNY

NÁMĚSTÍ PRO VŠECHNY

PLAYSTREET

Mladá Boleslav

Freiburg (zdroj: internet)

DOČASNÁ PROSTRANSTVÍ UMĚNÍ VE VEŘEJNÉM PROSTORU

PARTICIPACE

Atelier Le Balto - instalace (zdroj:internet)

Participace ve vytvoření detailu, Charlton Kings (zdroj: internet)

KOMUNITNÍ PROJEKTY VZDĚLÁVÁNÍ

VYUŽITÍ PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ PŘÍRODNÍ PRVKY

Spitalfields city farm, Londýn (zdroj: internet)

práce s dešťovou vodou, retenční kanály (zdroj: internet)

HERNÍ PRVKY SOUČÁSTÍ VEŘEJNÉHO PROSTRANSTVÍ

HERNÍ PRVKY SOUČÁSTÍ VEŘEJNÉHO PROSTRANSTVÍ

Amsterdam (zdroj: internet)

(zdroj: internet)

LEGISLATIVNÍ:

• Zařazení konceptu Child Friendly City do strategie plánování, účast dětí při definování problémů, v rozhodování a plánování jako nedílná součást procesu, děti ve veřejném prostoru součástí programového rozpočtu města

FYZICKÉ:

• Odstranění bariér mezi veřejným prostorem a prostorem specificky vyhrazeným pro děti, propojení, bezpečné trasy, dostupnost veřejných prostranství, nabídka pro děti v každém veřejném prostoru • Nabídka přírodních elementů na hřištích, interaktivní prvky, voda ve veřejném prostoru, interaktivní a edukační prostory pro starší děti • Zklidnění dopravy, podpora cyklo-dopravy, chodců, podpora drobných služeb v ulicích, dostupnost pítek a veřejných toalet, personifikace a umění ve veřejném prostoru, podpora kulturních akcí ve veřejném prostoru, podpora sounáležitosti v rámci sousedství

MALÉ ZMĚNY • Rozšíření nabídky aktivit na dětských hřištích o prvky podporující tvořivou, dramatickou hru, volné elementy, vodu a přírodní materiály • Integrace hřišť do veřejného prostoru = prostor pro všechny, komunitní projekty, Playing streets, Learning landscapes, otevření školních zahrad pro veřejnost v odpoledních hodinách • Při revitalizaci nebo zřizování nových veřejných prostranství brát ohled i na dětské měřítko a specifické využití dětmi, design pro všechny věkové kategorie • Podpora umění ve veřejném prostoru, personifikace, drobných změn v rámci sousedství, zřizování komunitních zahrad, městských farem • Zvýšení efektivity změn na základě aktivní participace všech věkových skupin včetně dětí

47


PŘÍKLADY REALIZACÍ MČ PRAHA 3 V SOULADU S PRINCIPY MĚSTA PŘÁTELSKÉHO K DĚTEM VNITROBLOKY

BEZPEČNĚJŠÍ PŘECHODY PRO CHODCE

MÍSTA PRO TEENAGERY

PODPORA AKCÍ VE VEŘEJNÉM PROSTORU

zdroj: internet

zdroj: internet

zdroj: internet

48

PRAHA 3 MĚSTO PŘÁTELSKÉ K DĚTEM STUDIE POSOUZENÍ A NAVRŽENÍ PARAMETRŮ MĚSTA PŘÁTELSKÉHO K DĚTEM NA ÚZEMÍ MČ PRAHA 3 STRUČNÉ SHRNUTÍ

Recommend Documents