PRAHA 22 PITKOVICE - západ. studie k podnětu na pořízení změny územního plánu Prahy

studie k podnětu na pořízení změny územního plánu Prahy

PRAHA 22 PITKOVICE - západ

Spolupráce Petra Kolářová

Architektonická kancelář KOLPRON IČ 272 33 278 Janáčkovo nábřeží 57 150 00 PRAHA 5 T 251.612.549 offi[email protected] www.kolpron.cz Zpracováno ke dni 2.května 2007 Klient (zadavatel) - vlastník pozemku č. parc. 938/5 KHK INVEST, a.s. IČ 27 63 16 72

Grafická úprava Petr Starčevič Letecké fotografie s laskavým svolením Orco Group Ostatní převzaté grafické a mapové podklady IMIP www.praha-mesto.cz

KŘESLICE

PITKOVICE


UHŘÍNĚVES


Autor řešení a zpracovatel studie Petr Starčevič - autorizace č. 01 928 (Česká komora architektů), Petr Macek a Jakub Sedmík

49

14 6/12

48

146/13

276/6

260/2

276/1 270/3

261/5 260/13

262/1

253/2

262/2 248/13

243/19

243/14

246/5

/6 246

246/7

279/7

109/6

243/9 243/11

279/6

243/20

243/10

240/9

279/11

139

145/7 145/4 243/3

240/10

274

145/1

146/7

145/10

14 5/8

246/3 246/8

158/3

72/1

240/3

265/4

275

/1

240/8

246/1

270/1

279/8

158/5 147

243/13

240/7 240/12

157

52

261/8

155

15 1

253/1 243/1

243/15

76/3

261/7

261/1

261/2

156

153 148

146/20

/4 246

146/6

146/8

51

6/9 14

248/14

24 8/22

247/1

146/1 7

243/16 248/10

248/3

248/21

247/7

14 6/1 4

6/5

8/17 24

249/2

248/12 248/4

53

270/6

141/1

144/4

141/2

157/2

144/3

1 8/ 15

142/2

240/5

144/5

272/1 140

144/9 144/11 144/2

243/2

142/6

279/3

280/3 280/23

277/2

280/5

14 3/2

144/1

159

279/12 279/13

280/26 280/27

277/3

134/1

241/2

279/2

280/4

109/1

143/1

134/2 243/7 240/2

279/1

280/2

158/4

160

54 503

137

142/7

142/3

280/21

144/10

502/9

279/4

142/1

272/6 273/4

280/28

161

277/1 163

138

280/22

162/2 133

243/8

164/3

130

285/1

240/11

504

281/6

285/2

164/2

166

243/5

272/2

131

132

162/1

165

168/6

167 241/3

164/1

127/1 129

240/4

280/20 281/2

127/2

27 3/ 3

128 135 505 238/44

125

124

243/12

280/19

126 240/6

168/3 282/3 136/5

117

241/1 242/1

280/1

168/7

242/2

279/14

281/3

243/6 121 238/80

9

28 0/25

168/8

136/1

280/18

168/39

119

280

109/7

123

281/1

122

28 2/2

115

239/1

280/24 280/10

280/8

168/34

136/3 114

Součástí řešení jsou dále tyto pozemky: 100/1 100/2 101 102/1 102/2 104 238/6 238/8 238/46 Dotčené pozemky jsou v přiloženém mapovém výřezu 1:5000 vyznačeny orámováním zelenou barvou.

238/43

116

Ke Křeslicím

168/40 111

240/1

282/4 282/1

168/35

136/2 120

28 3/

168/9 109/8

238/19

136/4

23 9/2

105

112/2

U Pitkoviček

112/1

106/4

110 118

103/2 103/1

168/13

107/3

106/1 106/2

168/11

511

168/15

85

108/25

168/14

88

106/3

168/47

168/12

168/10

168/18 168/57

86/1

240/13

238/1

168/17 168/16

108/26

168/19

168/58

168/20

168/48

238/22

168/21 168/42

90 108/2

80

99

63

100/2

98/2

174/1 173/2

61 70

174/2

59

58 /2

97

179

183/9 58/1

168/30 180

175/2

78

178/1

175/1

171

62

77

177

182/5 182/2

183/7

17 3/3

56

183/5

183/6

173/1

83/1

64/1 71

76

183/2

183/8

183/4

183/3

72 66

182/6

108/1

54

73

74

183/1

52

64/2

182/1 60

238/59

181

50

238/8

102/1

168/51 168/52

178/2

83 /3

67

169

98/1

168/29

168/50

178/3

172

68

75

168/28 168/49

176/2

65

96/1

168/27

168/43

176/1 84

238/27 95

168/56

170/1

79

93

168/26

168/24

170/2

82 69

238/6

238/47

168/54

168/2 91

94

238/56

168/25 168/53

81 92/1

96/2

168/23

168/44

87

92/2

104 238/46 238/5

168/59

86/2 89

108/24

168/22

57 168/4 46 100/1

238/7

47

55

168/38

184

102/2

44/1

101

108/21 44/2

53 238/60

41

48

42 168/37

45/1

51

168/5 45/2

/20 108

49

40

238/57

25/2

43

20/3 20/2

168/36

238/70 25/1

20/1

24/1 37 38

24/2 21 23/1

39

23/2

238/61

19

238/69

22 18 16 15

108/19

238/71

35/2

Přesné vymezení navrhovaného funkčního využití je vyznačeno na jiném místě této brožury.

36

9/3

14

33

35/1 32/2

31/3

9/5

13

9/4 10

31/1 31/4 30/1

32/3

17

185/2 9/2

108/12

34 238/58

29

12

9/1

11

30/330/2 31/2

27

32/4 32/1

108/18

238/62 108/13 1/2

28/1

28/4 5/3

238/76

4/2

8

108/17

4/1

5/6

1/12

1/9

5/7 28/2

1/1 0

26 /3

26/1 28/3

238/72

5/2 1/8

238/50

7

230

238/73

1/1 108/16

238/63 5/1

108/14

1/5

238/74 6

238/79 238/75 1/7

1/6

2

3/1

108/15

222/23 238/11

K Průhonicím 4 222/2

273/50

238/45

222/21 222/22 222/12

222/20

3/2


243/18

/2


50

14

Předmětem navrhované změny územního plánu Prahy jsou tyto pozemky v k.ú. Pitkovice: 238/5 238/27 238/59 238/60 238/61 238/69 Tyto pozemky tvoří „jádro“ řešení.

Ve vlastním území Pitkovic je základním krajinným kompozičním elementem Pitkovický potok s doprovodnou zelení. Pravý břeh potoka je poněkud vyšší než břeh levý. To dodává krajině v některých místech jistou míru zajímavosti. Vlastní údolí Pitkovického potoka je mírně zapuštěno pod okolní úroveň terénu a až na některé krátké úseky (jako například mezi Pitkovicemi a Pitkovičkami) je bohatě ozeleněno. V prostoru Pitkovické stráně je zahloubení potoka velmi výrazné - dosahuje téměř 25 metrů. Určitou výjimku ve fyzignomii zdejší krajiny tvoří pouze postupně rekultivovaná skládka u okraje Uhříněvsi, která uměle převyšuje okolní terén. Po jejím ozelenění a vzrůstu vysázené zeleně lze očekávat výrazný estetický efekt. Pitkovický prostor lze v dálkových pohledech vnímat jako určitý celek prakticky z několika míst. Jde například o úsek dálnice D1 od jesenické křižovatky směrem k Praze až k přemostění místní komunikací Čestlice - Dobřejovice. V této části dálnice D1 směrem k Praze klesá a otevírají se zde panoramatické pohledy na téměř celou jižní partii Prahy. Hlavní dominantou pražského panoramatu je silueta Jižního Města, horizontálně položená nad Milíčovskou oborou. V obraze se také uplatňuje zástavba Uhříněvsi. Své místo tu mají i zelené partie doprovodů Botiče a Pitkovického potoka.

Pohled na severní partie Pitkovic od uhříněveské skládky. Ze záběru je mimo jiné patrné, jaký měřítkový kontrast vnesl do oblasti komerční rozvoj čestlicko průhonického prostoru při dálnici D1


V oblasti pražského jihovýchodu jsou nejvýraznějšími krajinnými prvky údolí Botiče, Pitkovického potoka a Říčanského potoka s hodnotnými celky vysoké zeleně, jako jsou Průhonický park nebo uhříněveská Obora. Na svých trasách jsou meandrující potoky doprovázeny souvislými pásy vysoké zeleně, menšími loukami a v některých ojedinělých místech močály. Celkový charakter krajiny není možno označit za dramatický, ani romantický. Je spíše nepatrně zvlněný a krajina je proto v mnoha místech snadno přehlédnutelná ve velkém rozsahu. Osídlení není v obraze krajiny příliš patrné - jedinou výjimku představuje ostrý okraj Prahy v podobě panelových sídlišť Jižní Město nebo Petrovice.


KRAJINA V OKOLÍ PITKOVIC

Struktura půdorysu Pitkovic dodnes vypovídá o původně dvou samostatných obcích, jak je ostatně patrné z přiložených dvou historických map. Pitkovice samotné původně s potokem nijak nesouvisely - byly založeny v nezvyklé terénní poloze, z níž se nedá odvozovat žádný z mnoha typických způsobů založení vsi. Původní jádro obce Pitkovice tvoří zástavba ze dvou stran trojúhelníkové návsi a objekty uprostřed tohoto prostoru. Z jihovýchodu s návsí sousedí areál původního hospodářského dvora, jehož dvorní kompozice vzala za své developmentem firmy Central Group.

Historii Pitkovic se poměrně podrobně věnuje August Sedláček v XV. svazku svého díla Hrady, zámky a tvrze Království českého. Pitkovice, ležící nad stejnojmenným potokem, jsou doloženy poprvé v listině z r. 1234, v níž je zmíněn Ota z Pitkovic. Po r. 1336 byl majitelem zdejší vesnice staroměstský měšťan Albrecht Štuk a před r. 1380 jeho syn Václav Štuk. Když Václav před r. 1404 zemřel, přešly Pitkovice na jeho syna Johánka Štuka, který žil ještě v r. 1443. Neznámou smlouvou získal později Pitkovice Zdeněk, syn Hynka z Pitkovic, jehož prameny jmenují k r. 1487 až 1502. Po r. 1519 je získal Zdeněk z Pitkovic a po něm jeho sestra Kateřina, která kolem r. 1530 prodala tvrz v Pitkovicích, což je také první zmínka o ní, Matěji z Trys-

První vojenské mapování 1764 - 1768

kovic. Od Strnadů z Tryskovic ji v r. 1545 odkoupil Ondřej Čachovský z Jinočan, ale později přešla zpět na Jana Strnada a po letech poručnictví na Václava Strnada z Tryskovic (1583). V r. 1589 prodal Václav Strnad z Tryskovic tvrz, poplužní dvůr a vesnici Pitkovice Jaroslavu

S jádrem Pitkoviček byl tento prostor propojen pozdější výstavbou selských usedlostí jednostranně obestavěných kolem spojovací silnice. Toto obestavění má určitý řád, díky němuž ulice působí ve svých proporcích vcelku dobře. Pitkovičky jsou tvořeny zástavbou kolem tří stran obdélníkové návsi s dominantní budovou průmyslového areálu v dolní části, kterou je možné zařadit mezi zdařilé tovární stavby z počátku století. Rozložení dnešních Pitkovic podél jedné hlavní ulice ovšem nevypovídá o tzv. uličním typu vsi. Architektonicko urbanistický výraz Pitkovic je díky menšímu zastoupení vysoké zeleně poněkud méně příznivý. Absence blízké zeleně v obraze místa umožňuje spolu s celkovou terénní konfigurací otevírat pohledy do volné krajiny, a v tom je zřejmě jeden z podstatných rysů Pitkovic. Na západním okraji i v návaznosti na jižní konec sídla jsou situována klíčová místa prostorové kompozice Pitkovic. Terasa nad Pitkovičkami na severu umožňuje rovněž stavební využití.

Smiřickému ze Smiřic a ten je připojil natrvalo k Uhříněvsi. Na místě poplužního dvora a tvrze, která brzy zanikla, vznikl pravděpodobně ve druhé polovině 18. století vrchnostenský dvůr...“

V historii se na dnešním pitkovickém území nacházely dvě vsi - Pitkovice a Pitkovičky. Ještě Otta v IXX. svazku svého slovníku (1902) uvádí Pitkovice a Pitkovičky jako dvě vsi, které nejprve náležely do panství uhříněveského, pak k okresu říčanskému a pak hejtmanství Žižkov. Zatímco Pitkovičky byly farně vázány k Uhříněvsi, příslušely Pitkovice k farnosti čestlické. Na přelomu 19. a 20: století Pitkovičky jako samostatná obec zanikly a staly se osadou obce Pitkovice, která patřila až do roku 1974 do okresu Praha východ a pak se stala jako místní část Uhříněvsi součástí hlavního města Prahy.

Druhé vojenské mapování 1836 - 1852

Pohled na severní část Pitkovic při příjezdu Štychovou ulicí od Křeslic. V průhledu uprostřed záběru probíhající realizace bytových domů developmentu firmy Central Group při jižním okraji Pitkovic


HISTORICKÝ VÝVOJ OBCE PITKOVICE


URBANISTICKÁ KOMPOZICE PITKOVIC

238/80

168/39

119 109/7

123

281/1

122 239/1

280/24

28 2/2

115

280/10

168/34

136/3 114

238/43

116

Ke Křeslicím

168/40 111 240/1

282/4 282/1

168/35

136/2 120

168/9

109/8 136/4

238/19

23 9/2

105

112/2

110 118

103/2 103/1

168/13

107/3

106/1

168/11 168/15

106/2

85

108/25

168/10

168/17

168/14

88

106/3

168/16 168/47

108/26

168/18

168/12

168/57

168/19

168/21

168/48

238/22

168/42 86/2

90 108/2

92/2

168/23

168/44

168/25 168/53

168/54

81

168/26

168/24

168/27

168/2

92/1

168/56 91

168/28

168/43

168/29

170/2

82

168/49 168/50

170/1

238/46

69

93

176/2

65 80

172 178/2

99

95

58/1

174/1 173/2

61

75 70

182/5

183/5 183/6

58 /2

173/1

182/2

183/7

83/1

64/1

17 3/3

56

71

76

177

174/2

59

97

98/1

179

183/9

63 78

100/2

180

175/2

77

238/47

175/1

171

62

68

168/30

178/1 169

96/1

178/3

83 /3

67

238/27

96/2

168/52

84

79 238/6

168/51

176/1

94 238/5

98/2

168/22 168/59

87

89

108/24

104

238/56

168/20

168/58

86/1

240/13

238/1

183/2

183/8

183/4

183/3

72 66 182/6

108/1

54

73

183/1

52

64/2

182/1

74 238/59

60 181

50 102/1

238/8 57 168/4 46 238/7

100/1

47

55

168/38

184

102/2 44/1

101

108/21 53

44/2 41

238/60

48

42 168/37

45/1

51

168/5 49

45/2

/20 108

40

8/57

25/2

43

20/3 20/2

168/36

238/70 25/1

oddechu 3,4,5

20/1

24/1 37 38

24/2 21 23/1

39

23/2

238/61

19 22

238/69

18

238/71

238/58

OB - B9

16 15

108/19

35/2 36

9/3

14

33

35/1

17

185/2 9/2

108/12

34

9/5 13

32/2

9/4 31/1

10 31/4 30/1

32/3

29

12

9/1

11

30/330/2

31/3 31/2

27

32/4 32/1

Základní schéma navrhovanéhho funkčního využití podle podnětu z roku 2006 je zobrazeno vpravo. Kapacita takto vymezeného území je cca 58000 m2 HPP s předpokladem zhruba 50 rodinných domů (to jest asi 15000 m2 HPP), 350 bytů v bytových domech (cca 37000 m2 HPP) a přibližně 6000 m2 HPP v objektech veřejné infrastruktury a obchodu a služeb. Celkový počet obyvatel by činil asi 1200 až 1400. Nelze zapomenout ani na kapacitu vlastních Pitkovic (dnes necelých 200 obyvatel), která může být teoreticky zvýšena až o dalších 30 rodinných domů, tedy přibližně 100 obyvatel. Suma sumarum společně s developmentem Central Group (3000 obyvatel) by tak velikost Pitkovic mohla být přes 4500 obyvatel.

OB - D8

108/13 1/2

26/1

26 /3

238/62

108/18

28/3

238/72

28/4

28/1

1/1 0

V prvé řadě se jedná o řešení poměrně velkého úseku západní části Pitkovic v roce 2006. Bezprostředním podnětem k němu byla snaha městské části Praha 22 získat jistou část území do veřejného vlastnictví převodem z PF ČR. Bez ohledu na tento impuls bylo již nejméně 10 let zřejmé, že dříve či později bude nutno tuto část Pitkovic vnímat jako rozvojové území. K tomu byla v uplynulých 15 letetch vydána řada studií, úvah a pojednání, a není proto nutné je na tomto místě znovu rozvádět. Na počátku roku 2005 byly kanceláří Kolpron zahájeny analytické práce na té části území západních Pitkovic, která je předmětem nyní navrhované změny. Práce byly na dva roky přerušeny, možná ke škodě věci, a jejich pokračování bylo zahájeno na jaře roku 2007. V mezidobí byly v kanceláři KOLPRON zpracovávány další podklady koncepčního rázu, z nichž ten nejvýznamnější je zmíněn v prvém odstavci na této straně. Ukázalo se totiž, že oblast západních Pitkovic musí být řešena uceleně, a to zejména s ohledem na dopravní vazby - o tom viz dále.

U Pitkoviček

112/1

106/4

8 4/2

1/9

5/3

238/76 5/7

108/17

4/1

28/2

1/12

5/6

5/2 1/8 238/50

7 238/73

1/1 108/16

238/63 5/1

108/14

238/74

1/5 6

238/79 238/75 1/7 1/6

2

3/1

3/2

108/15

222/23

222/21 222/22 222/12

222/20

238/11

K Průhonicím 4 222/2

238/45

238/2

238/31

238/42 219/4

222/1

Červeným kruhem je vyznačena oblast, která je předmětem předkládaného návrhu v roce 2007, a která na řešení z roku 2006 bezprostředně navazuje. Důležité jsou širší souvislosti a okolnosti řešené části Pitkovic, která představuje jakýsi vstup do území ve směru od severu. V prvé řadě je nad slunce jasné, že všechny rozvojové plochy jižně od Křeslic vyžadují zajištění slušné veřejné dopravy. Dříve uvažované kapacity velkého rozvoje Pitkovic (cca 1850 bytů) a Benic (celkem také cca 1900 bytů) byly postupně upraveny na necelých 50 procent. V celkovém součtu vytvářejí nyní obě tyto rozvojové plochy nabídku 1700 bytů s převahou bydlení v rodinných domech. V případě pitkovického záměru firmy Central Group se jedná o relativně významné zastoupení bytových domů o podlažnosti až 5, v případě záměru společnosti ORCO v Benicích jde téměř výhradně o rodinné domy. Celkový počet obyvatel obou záměrů je přibližně 5500 až 6000. V průběhu 90. let nebylo pro původní developery na těchto dvou plochách nijak jednoduché takovéto záměry prosadit - důvodem byl vždy v prvé řadě odkaz na nejasné dopravní vazby a nedořešené otázky veřejné dopravy.

Schéma funkčního využití 1:5000 navrženého a souhlasně projednaného ZMČ Praha 22 v roce 2006 Funkční plocha SO 3,4,5 byla vymezena odlišně od platného územního plánu, ale byla v území ponechána. Předpokládal se výrazně lesnatý charakter této plochy. Plocha „čistě obytné území“ - dříve OC západně od nové komunikace byla navržena s kódem D, plocha východně od komunikace s kódem C. Pro řešení v rovinaté krajině bez výrazných horizontů v kombinaci s budoucí dosti lesnatou krajinou (!) v zázemí této plochy bylo toto podle našeho názoru zcela odpovídající. Mezitím došlo k iniciativě MČ Praha Křeslice vymezit na části území jižně od zástavby a koridoru VVN 400 kV rozsáhlé plochy zeleně formou zalesnění. Na další straně naleznete dvě vizualizace původně řešeného území (v roce 2006) se zahrnutím všech v té době známých skutečností.


Řešení předmětné části Pitkovic navazuje na několik předchozích prací, které byly zhotoveny v průběhu několika málo uplynulých let.


ANALÝZA - širší východiska

Návrh západních Pitkovic v roce 2006 Na 3D modelu, který je na záběru vpravo sejmut coby ortofoto průmět, je patrná celková prostorová koncepce řešení příslušné části západních Pitkovic, která byla v prvé řadě založena na myšlence mohutného zalesněného pásu mezi Pitkovicemi a Křeslicemi - jednalo se o lesoparkový charakter. Tímto způsobem lze předejít postupnému srůstání obou obcí. Napomáhá tomu také trasa nového vedení 110 kV a výhledová sběrná komunikace v severojižním směru, vedená zcela mimo zastavěné části. Trasa severojižní nové komunikace tak, jak je vymezena v platném územním plánu, se v pitkovicích setkala s bouřlivým nesouhlasem široké veřejnosti, a tak bylo zapotřebí nalézt trasu vhodnější, jejíž účinky na obytné stávající obytné prostředí by nebyly vnímány jako negativní zásah. Na západě zobrazeného výřezu je vidět novou část Křeslic, bezprostředně navazující na budoucí zalesněnou krajinu. Detaily řešení této části se v průběhu roku 2007 upravovaly - nový 3D model celkového řešení širšího území (zpracovaný v roce 2007) tedy plně nekoresponduje s tímto původním. Při ulici K dálnici je hnědými domečky zobrazen development firmy Central Group s naznačenou uliční strukturou. Tento development, který není zobrazen úplně, nebyl předmětem řešení předkládané studie a byl převzat z podkladů úřadu MČ Praha 22. Stejně tak není předmětem řešení této studie uvažovaný development v severní části území při Štychově ulici, jehož základní princip je zde však zobrazen. Navržené zastavitelné části území jsou - jak je z modelu patrné - uvažovány jako nízkopodlažní obytná zástavba, a to jak ve formě klasických samostatně stojících rodinných domů, tak zejména ve formě třípodlažních viladomů a bytových domů. V těžišti území je situován velký multifunkční prostor naplněný veškerými představitelnými aktivitami pro užívání volného času na veřejném prostranství. Součástí struktury je i mateřská škola, sportoviště a zeleň. Stávající zahrady pitkovických parcel jsou uvažovány jako rezerva pro umisťování dalších rodinných domů. Na dolním záběru je v pohledu od severu vidět jádro tehdy řešeného území s plochou multifunkčního veřejného prostoru.


Jedním z faktorů, který zde bezpochyby hraje významnou roli je to, že tato část území Prahy se nachází přímo při její administrativní hranici, za níž (těsně za ní) již více než 10 let dochází k zásadním proměnám. Vše toto se pochopitelně promítá do území Prahy, a sice do území, které evidentně nemohlo být na takové zásadní proměny připraveno. V tomto ohledu hraje výraznou roli čestlicko-průhonická nákupní zóna hlavní roli, nicméně své místo zde má i rozvoj obytné funkce za hranicemi Prahy.


Kupodivu překážkou v souhlasech nebyla nedostatečná vybavenost území technickou infrastrukturou. Zatímco otázky technické infrastruktury se postupně daří vcelku uspokojivě řešit, byť ne takovou rychlostí, jak by si městské části přály, otázka dopravní infrastruktury je stále stěžejní - a dosud ne zcela vyjasněná.

Je vcelku logické, že souběžně s konkrétním řešením lokality se začínají naplno jevit kontury možných důsledků a souvislostí.

schématický zákres rozhodujících možných rozvojových ploch do leteckého pohledu

rozvojové plochy Petrovic směrem k Dobré vodě a Jezerům

Horácká cesta

východní rozvojové plochy Křeslic

rozsah zástavby na západní střeně Pitkovic a development Central Group

stávající ulice K Dálnici

rozvojové plochy Pitkovičky - Na Hrušce

V prvé řadě je nutno posoudit reálné možnosti rozvoje dále jižním směrem, stejně tak je ovšem nutno zvážit, jaké potenciální zastavitelné plochy mohou přicházet v úvahu v severním směru - v prostoru mezi Petrovicemi a Pitkovicemi. Nelze opomenout ani ambice Křeslic postupně naplnit oblast tzv. Horních Křeslic. Zdá se, že jedním z nejrozumnějších způsobů zajištění slušné dopravní obslužnosti prostředky veřejné dopravy bude TRAMVAJOVÁ TRAŤ. Ta je v zákresu vlevo vyznačena žlutou barvou. Nová trať v Petrovicích naváže na budoucí prodloužení hostivařské tramvajové tratě, obslouží příslušné oblasti severně Pitkovic a v souběhu s novou trasou VVN 110 kV a trasou nové komunikace překročí údolíčko Pitkovického potoka. Ze stanice na křížení se Štychovou ulicí budou výborně obslouženy Křeslice! Vzdálenost do nového křeslického centra je 750 metrů - 10 minut pěší chůze. Tramvajová trať však zejména komfortně obslouží Pitkovice a bude moci pokračovat dále na jih do Benic. Přiblíží se i Čestlicím. V součtu by se jednalo o obsloužení území s přibližně 15 až 18 tisíci obyvateli v oblasti mezi Petrovicemi a Benicemi.


Z hlediska širších souvislostí je podle našeho názoru nezbytné předmětnou lokalitu posuzovat v poměrně širokém kontextu, byť sama o sobě rozlohou a kapacitou nepředstavuje žádný zásadní obrat v dosavadním nazírání na řešené území. Snaha lokalitu vnímat jako potenciální rozvojové území (ostatně jako celou západní oblast Pitkovic) se poprvé objevila v polovině 90. let 20. století.


širší souvislosti

Co model zobrazuje? Model není z pochopitelných důvodů úplný a zobrazuje nejpodstatnější znaky území. Oblast, která je předmětem řešení této studie, je olemována bílým kruhem. Pit

KŘESLICE

kov ic

ký p

Stávající fyzická struktura Pitkovic je zobrazena tmavohnědou barvou. Development Central Group jižně, východně a západně od bývalého hospodářského dvora je vymodelován bílými hmotami na šedivém podkladu podle firemní dokumentace pro vydání územního rozhodnutí.

ot o

k

PITKOVICE

kor

ido

rs

táv

ajíc

ího

ved

en

íV

VN

40

0k

V

BENICE

uvažovaná základní škola

ČESTLICE

Development společnosti ORCO v Benicích je zobrazen novou strukturou položenou na žlutě zbarvených parcelních blocích a s centrem uprostřed. Část stávajících parcelních celků Benic v sousedství na levém břehu Pitkovického potoka je zobrazena červenohnědou barvou. Je nutno poznamenat, že reálná figura developmentu firmy ORCO se odlišuje od zde představené figury. Ta byla návrhově zpracována v jiné architektonické kanceláři (CRP New York), a zde zobrazená struktura představuje „náhradní“ řešení, které pro dobu 2004 až 2006 vypracovala kancelář KOLPRON. Horní Křeslice jsou vymodelovány v šedivé barvě v rozsahu stávající zástavby a ploch OB podle platného územního plánu včetně zástavby nového centra v červené barvě. Světle zelenou barvou jsou vymezeny bloky dalších křeslických parcel. Výrazně se v modelu uplatňují plochy nově navržených lesů zejména jižně od Křeslic, a to v rozsahu, jak je městská část Křeslice vymezila pro iniciování změny územního plánu Prahy. Z modelu je patrné, že navrhované rozvoje jsou poměrně rozsáhlé, a že obsloužení novou tramvajovou trasou je pozitivním fenoménem řešení.


lesopark Uhříněves


Na 3D modelu území na této stránce je tramvajová trať znázorněna červenou barvou.


Pohled od severozápadu na celé území s novým křeslickým centrem v popředí a benickým rozvojem ORCO v dáli


Na násxledujících dvou listech jsou zobrazena šikmé pohledy na model území, z nichž je mimo jiné patrný charakter navrženého řešení v předmětné části Pitkovic.


Pohled od východu na část území s Pitkovicemi v popředí. Západní Pitkovice jsou hlídány dvěma vyššími stavbami - při ulici K Dálnici u lesního masivu a při Štychově ulici u nové tramvajové zastávky


Pohled přes Pitkovičky od severu, odkud do území vstupuje tramvajová trať se zastávkou při křížení se Štychovou ulicí. Vpravo Křeslice s meandrem Pitkovického potoka

239/1

238/43

240/1 120

23 9/2

105

106/4

103/2 103/1

106/1 1

106/3 240/13

238/1

OB - D

OB - C

108/2

108/24 92/2 92/1

104 238/46

238/5

94 238/6

9

238/27

OB-D8

96/1 96/2

100/2

17 875,75 m 2

98/2

97

238/47

OB-C9 20 635,98 m

95

98/1 72

7

238/59

2

102/1

238/8

100/1

238/7

102/2 238/60

ZMK 13 039,73 m

101

2

Podle platného územního plánu jsou do plochy OB (bez kódu) zahrnuty pozemky parc. č. 100/1, 101,

Podrobnější údaje k navrhovanému řešení z hlediska územně plánovacích údajů jsou uvedeny na dalším

102/1, 102/2 a 238/8. Takto již vymezené pozemky tedy ve skutečnosti nemusejí být do navrhované

listu.

změny zahrnuty. S ohledem na navržený kód C v rámci celku, do něhož podle předloženého návrhu náležejí doporučujeme i tyto pozemky do navrhované změny zahrnout.


Zákres funkční ploch do hlavního výkresu územního plánu hl. m. Prahy 1:5000 po pořízení změny

Hlavní výkres platného územního plánu hl. m. Prahy 1:5000


NÁVRH

A) výměra hlavního pozemku parc. č. 238/5 je 19843 m2

1) plochy vymezené nyní jako plochy orné půdy jsou v rozsahu cca 3,8 hektaru navrženy jako plochy zastavitelných území - plochy

Pozemek bude rozdělen na dvě funkčí plochy:

OB a jako plochy zeleně ZMK v rozsahu 1,3 hektaru

OB - D = 17876 m2

2) nepříliš zásadním způsobem se mění vymezení plochy pro nadřazenou komunikační síť, a to díky změně tvaru křižovatky - ta

komunikace = 1967 m2

směrná část kód

D

KPP

0,8

je v navrženém řešení koncipována jako OKRUŽNÍ; z toho plyne jistá prostorová úspornost.

informativní část KZ

podl

KZP

poznámka

0,5

3

0,27

viladomy, stavby pro podnikání

sob, a to právě ve vztahu k možnosti uvažovat o kolejové veřejné dopravě. Je evidentní, že rozhodnutí o nové tramvajové trase by

0,55

4

0,2

činžovní vily, rozvol. zást. měst. typu

bylo nepoměrně obtížnější v případě, kdy by se jednalo o obsluhu nové pražské čtvrtě, tvořené pouze nebo převážně rodinnými

0,55

5+

0,16

činžovní vily, rozvol. zást. měst. typu

Jak bylo uvedeno výše, pro pozemek parc.č. 238/5 je navržena míry využití D. Podle našeho názoru se jedná o optimální způ-

domy. Jak developmenty firmy Central Group v jižních Pitkovicích, tak ORCO v Benicích, jsou dokladem toho, že určité zastoupení bytových domů v předměstských projektech má své opodstatnění i z hlediska komerčního. kód D - HPP = 14300 m2 KZ (koeficient zeleně) = 0,55, tomu odpovídá celková výměra zeleně 9831 m2

B) souhrnná výměra dotčených částí ostatních do změny zahrnutých pozemků parc. č.

Základní škola

238/27

K úvahám o zastavění západní části Pitkovic je nutné vždy přičlenit otázky veřejné infrastruktury - zejména základní školy. Je

238/59

vcelku jasné, že v průběhu uplynulých 10 až 12 let se pražská území dostala do nerovnováhy v nabídce škol. Zatímco v oblasti

238/60

Jižního Města se zdá být kapacita základních škol plně vyhovující, někde dokonce předimenzovaná, na okrajích Prahy je situace

100/1

poměrně složitá. Vlastní Uhříněves coby jádro městské části Praha 22 již nemá pro rozvoj na svém katastru příslušná školská

102/1

zařízení a stavebními změnami obou stávajících škol již nelze situaci řešit. Západní Pitkovice podle zde zobrazených scénářů

102/2

rozvoje představují celkem 93500 m2 HPP - to je přibližně 800 až 900 bytů / 2400 až 3000 nových obyvatel. Potřeba ale-

238/6

spoň prvního stupně základní školy je v Pitkovicích očividná. Podle stávajícího územního plánu je pro školské zařízení vymezena

je 20636 m2 Navrhuje se funkce OB, kód C, koeficient zeleně 0,55

funkční plocha v oblasti pitkovických rybníků při ulici K Dálnici. Přes veškeré pokusy v nedávné minulosti tuto plochu „obsadit“ se dosud nepodařilo dospět k uspokojivému výsledku. Podobná je situace v Benicích. Proto se obě developerské společnosti (ORCO

směrná část

a Central Group) dokázaly dohodnout na tom, že v rámci svých záměrů každá vyčlení potřebnou plochu tak, aby se rovnoměrně

informativní část

podílely na nové základní škole o kapacitě 540 žáků - to přesně odpovídá součtu jejich developerských projektů. Oblast stávakód

C

KPP

0,5

KZ

podl

KZP

poznámka

0,3

1

0,5

stavby pro podnikání

0,45

2

0,25

skupinové RD, stavby pro podnikání

0,55

3+

0,17

skupinové RD, činžovní vily (viladomy)

jících Pitkovic a západních Pitkovic by částečně mohla být touto budoucí novou školou zajištěna, ale jako opravdu nejvhodnější řešení se jeví škola další, která by - a to dosud zvažováno nebylo - mohla svůj akční rádius doplnit o Horní Křeslice. Z výše uvedené úvahy plyne potřeba koncipovat rozvoje okrajových částí Prahy tak, aby otázky základního školství byly jejich nedílnou součástí. Tato výše uvedená úvaha nepočítá s tím, že by zejména děti prvního stupně měly být odkázány na dojíždění

kód C - HPP = 10318 m2 KZ (koeficient zeleně) = 0,55, tomu odpovídá celková výměra zeleně 11350 m2

-například do oblasti Jižního Města. Proto se domníváme, že by pro pitkovickou oblast bylo stále nejvhodnějším řešením trvat na prostoru pro základní školu přesně tam, kde je v nynějším územním plánu vymezena. Ta je totiž vymezena na ploše, která

C) dále jsou do změny ÚP navrženy části pozemků parc.č.

zaručuje splnění všech legislativních a normových prostorových, technických a provozních požadavků. Z hlediska místa v obci

238/1

jde o vynikající polohu, u níž je reálný předpoklad postupného vzniku skutečného společenského centra s aktivitami nejen vzdě-

238/61

lávacími, ale i kulturními, sportovními a podobnými v nejširším slova smyslu, a to pro okruh až 10 tisíc obyvatel.

s celkovou dotčenou výměrou 13040 m2 navrhuje se funkce ZMK


Srovnáním platného stavu územního plánu Prahy a navržené změny dospějeme k několika základním závěrům:


BILANČNÍ A KAPACITNÍ ROZVAHA k navrhované změně územního plánu

241/1 242/1

242/2

243/6 121

119 123 122 239/1

115

238/43

116

Ke Křeslicím 240/1 120

23

9/2

105

112/1

112/2

106/4 118

Než se však dostaneme do Pitkovic, projdeme prostor mezi Křeslicemi a Pitkovicemi s nádherným údolím Pitkovického potoka při levé straně. Cezura mezi Křeslicemi a Pitkovicemi by v žádném případě neměla být zastavěna. Jako již mnohokráte i v této studii opakujeme naši dřívější myšlenku PROSTOR ZALESNIT. Les se může stát významným prvkem v budoucí krajině, která by se na rozdíl od současného stavu měla do značné míry vybavit drobnějším měřítkem právě přičiněním lesa a krajinářských úprav. O významu funkce lesa v této poloze již bylo napsáno na mnoha místech, nicméně znovu opakujeme, že přesně takového plochy by měly umět co nejdéle zadržovat vláhu. A o to jde především. V současné době se bohužel jedná o příklad, dokládající jak lehkovážně necháváme odtéci drahocennou tekutinu do nejbližší vodoteče.

103/2 103/1

106/1

B

106/2

108/25 88

6/3 10

108/26

240/13

238/1

90 108/2

89

108/24 92/2 92/1

104

238/5

91

94 79

93

238/6

Hříb ko vá

A

238/46

238/27

C

95

77

100/2

pavilon

99

96/1 96/2

75

98/2

97

238/47

98/1

76 72

73

74 238/59 238/8

102/1

100/1 102/2 238/60

101

238/7

Vstup do pitkovického území je vyjádřen symbolem dominanty. Tramvajová trať předznamenává vyšší intenzitu zástavby, a proto je zvolen kód D jako vyjádření této větší intenzity. V území jsou zastoupeny různé typy zástavby počínaje dvoupodlažní strukturou situovanou souběžně s navrhovanou tramvajovou tratí. Největšími hmotami jsou tři bytové domy, jejichž konfigurace je víceméně volná s úmyslem vytvořit velký parkový prostor jako hlavní veřejný prostor území, do něhož jsou orientována obytná průčelí převažující části bytů. Uprostřed parkového náměstí je situován pavilon, plnící funkci malého lokálního společenského centra. Dominanta je sedmipodlažní, obdobně jako jižní pitkovická dominanta při ulici K Dálnici. Dva ze třech bytových domů jsou třípodlažní a jsou z funkčního hlediska řešeny zásadně odlišným způsobem - severní dům B souběžný se Štichovou ulicí je řešen jako pavlačový, východní dům A je řešeny jako schodišťový s otevřenými schodišti a vstupy do přízemních bytů přímo z venkovního prostoru. Třetí bytový dům C v západní části území je jakousi volnější blokovou strukturou s vnitřním dvorem, který slouží jako otevřený domovní komunikační prostor s přímými vstupy do jednotlivých bytů. V jižní části území jsou situovány rodinné domy.

situace navrženého řešení 1:2000


Území je chápáno jako vstupní partie Pitkovické oblasti od severu a severozápadu. Navržené řešení je přizpůsobeno tomuto znaku.


POPIS NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ - ZÁKLADNÍ PRINCIPY

ČUP celkem

HPP

počet bytů

komerční prostor 1+1

2+1

3+1

4+1

[m2]

[m2]

celkem

OBJEKT A

4

6

18

2

2398

3316

30

OBJEKT B

6

1

28

2

2675

3906

37

OBJEKT C

18

18

16

16

6008

6694

68

50

60

0

11131

13976

135

PAVILON CELKEM

1 28

25

62

20

pozn.: ČUP - čisté užitkové plochy, HPP - hrubé podlahové plochy

Na výřezu z 3D modelu vlevo a nahoře je patrný vztah navrhovaného území k území situovanému jižněji, jehož struktura byla navržena v roce 2006. Záměrem je nespojit oba celky do jedné souvisle zastavěné oblasti. Mezi obě části území je vražen klín krajinné zeleně, navazující na navržené zalesnění a umožňující mimo jiné i jisté pootočení struktury, která je poměrně strohá a jednoznačná. Pohled od jihu - vpravo pohled do parkového prostoru, v levé části záběru zástavba na sousedícím pozemku podél tramvajové tratě (pozor! zástavba v jižní části řešení je z tohoto záběru vyňata(


byty


ZÁKLADNÍ BILANCE navržené zástavby na pozemku parc. č. 238/5 (kód D)

Na pozemku investora jsou navrženy tři různé obytné domy – A, B a C. Odlišují se svými koncepcemi základního uspořádání. Do značné míry je to dáno snahou nabídnout v této části města řešení taková, která doplní předpokládanou nabídku jiných developerů, operujících v blízkosti. Není to však kritérium rozhodující. Přes značné odlišnosti mají všechny tři obytné objekty řadu shodných charakteristik. Ihned na prvním místě jmenujme vizuální stránku. Domníváme se, že by bylo nanejvýše vhodné, aby lokalita, zvláště díky svému umístění v širším kontextu, byla jednoznačně identifikovatelná, a aby byla nezaměnitelná. I proto preferujeme řešení vnějšího obvodového pláště na principu sendvičové konstrukce před klasickýmin omítkami. Fasády jsou proto tvořeny deskami z vodovzdorné překližky, popřípadě z modřínových neopracovaných hranolů na roštu. Kromě jiného takovýto materiál navozuje pocity příjemnosti a ušlechtilosti. Z komerčního hlediska je to významný faktor. Hmotově se jedná o poměrně jednoduchá řešení, pouze dům C se může jevit jako složitější struktura. Všechny domy mají plochou střechu opatřenou extenzivní zelení. K tomu nás vede zejména snaha pozitivně ovlivnit nakládání s dešťovými vodami v lokalitě. Konstrukčně jsou všechny domy uvažovány jako železobetonový skelet s monolitickými stropními deskami. Výplňové zdivo může být na bázi keramických materiálů. Schodiště jsou uvažována kovová. Výplně okenních otvorů jsou předpokládány s plastovými rámy šedé barvy. Domy B a C mají jedno podzemní podlaží s garážemi. Tím je určena i konstrukční osnova, která je odvozena z šířky potřebné pro garážová stání dvou resp. třech osobních automobilů. Dům A je třípodlažní, je řešen jako schodišťový bez výtahů s extriérovými schodišti s přístupy do jednotlivých bytů z vnějšího prostředí. Přístupy do přízemních bytů jsou přímo z uličního prostoru na západní straně domu. Dům nemá podzemní podlaží. Společné domovní vybavení (prostory pro domovní odpad, úklidová místnost, kolárna/ kočárkárna a podobně) je soutředěno při severní části. Úložné komory jsou rozmístěny do blízkosti vstupů do jednotlivých bytů. Přízemní byty jsou vybaveny předzahrádkami, orientovanými do parkového prostoru.

Dům B ve Štychově ulici je řešen jako pavlačový. Jeho nejzápadnější část dosahuje výšky 8 podlaží a vytváří tak již dříve zmiňovanou dominantu. Základní výškovou hladinou domu jsou tři podlaží, přičemž přízemí je z velké části zcela uvolněno a umožňuje tak optický i fyzický kontakt mezi Štychovou ulicí s autobusovou zastávkou, eventuálně pohledově velmi líbivými partiemi údolí Pitkovického potoka a parkového náměstí uprostřed lokality. Pavlače jsou situovány při severní straně domu. Přízemí domu spočívá téměř na úrovni terénu – to znamená, že automobil při jízdě do garáře překonává výšku jednoho podlaží, na rozdíl od domu C, kde úroveň podzemí je zapuštěna pouze o půl podlaží. Dům C vytváří strukturu kolem mikronádvoří, do nějž se vstoupí hlavním vstupem ze severu. Struktura hmot a prostorů, bytů a principů bydlení v tomto domě je poměrně rozmanitá. Zde jsou jako v jediném domě uvažovány i mezonetové byty. Z hlediska požární bezpečnosti se ve všech třech případech jedná o jednoduchá řešení. Navržená řešení dávají předpoklad snadné řešitelnosti těchto otázek v dalších fázích. Elementární požadavky vyhlášky č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy (OTPP) jsou dodrženy (odstupové vzdálenosti, požárně nebezpečný prostor a podobně). Požadavky na vzájemné odstupy staveb jsou respektovány. Ve všech bytech se předpokládá dodržení podmínek denního osvětlení a oslunění. navržená koncepce nezakládá problémová místa ani z hlediska základních hygienických požadavků na vnitřní prostředí staveb (akustika, tepelná pohoda a podobně). Nároky na technické sítě a napojení staveb na sítě technického vybavení je standardní. Všeobecně je popsáno v kapitole „Technická infrastruktura“.

V parku je situován drobný objekt restaurace – klubu, o výměře 50 m2. Jedná se o přízemní tvarově jednoduchou krabičku, výtvarně řešenou obdobně jako obytné domy. K objektu přiléhá terasa pro vnější užití.

pohled od Pitkovic přes okružní křižovatku (zaplněnou vzrostlými stromy) na dům B a částečně dům C vlevo, v průhledu dům A


Hlavním smyslem této studie je z pohledu architektonického řešení jednotlivých domů provést základní rozvahu o podstatných kvalitativních parametrech možné zástavby, a to jak z hlediska veřejných zájmů, tak – pochopitelně – z hledisek komerčních. To, že stranou nemohou zůstat hlediska obecně kulturní, je zřejmé. Podrobné řešení jednotlivých domů postrádá v této fázi valný smysl, a tak byly zpracovány objemové studie všech domů v úrovni měřítka 1:200, na nichž bylo lze dostatečně ověřit podstatné charakteristiky. Jedná se tedy do značné míry o podklad pro další rozhodování investora. Výkresy objemových řešení nejsou vloženy do tohoto výtisku studie.


Architektonické řešení navržené zástavby - stručný popis

Nadřazenou komunikací v oblasti bude v počáteční fázi Štychova ulice při severní hranici. Je zřejmé, že tato komunikace nemůže takovouto roli uspokojivě plnit trvale. Nejenže ji nelze v celém jejím průběhu upravit pro pohodlnější užívání, ale ani to není zejména z pohledu Křeslic žádoucí. Z hlediska širších dopravních vztahů je proto uvažováno se západním obchvatem Pitkovic v oddálenější poloze - v souběhu s ochranným pásmem připravovaného vedení VVN 110 kV v trase stávajícího vedení VN 22 kV. Tato komunikace také pomůže odlehčit centru v Křeslicích, neboť je zřejmé, že pro obyvatele Horních Křeslic může být cesta automobilem do centra vnitřní Prahy přes D1 nepoměrně zajímavější, než přes Jižní Město. Je však zapotřebí zdůraznit, že v souvislosti s developmenty firem Central Group a ORCO bude příslušnými orgány vyžadováno upravit křižovatku Průhonice, která již v současné době přestává plně vyhovovat, a to zejména díky nákupní zóně. Lze předpokládat, že vhodné úpravy neminou ani úsek ulice K Dálnici mezi průhonickou křižovatkou a Pitkovicemi. Navržený obchvat Pitkovic má jistou výhodu v etapizaci - v první fázi by nebylo nezbytně nutné přemostit Pitkovický potok, a komunikaci realizovat pouze v úseku mezi ulicí K Dálnici a Štychovou ulicí. Západní obchvat Pitkovic je otevřeným tématem již po mnoho let. Hledání jeho stopy bylo vyvoláno pitkovickými občany v roce 2001, kteří dali jednoznačně najevo svůj zásadní nesouhlas s komunikačním řešením podle územního plánu. Platné komunikační řešení v severojižním směru rozděluje Pitkovice na dvě části - severní a jižní, a nevhodně zasahuje do organismu obce. Nicméně musíme v této souvislosti podotknout, že například z hlediska ochrany přírody se jedná o řešení pravděpodobně nejvhodnější. Ve zmíněném roce 2001 byly občanům Pitkovic předloženy tři varianty možných řešení nadřazené komunikace v severojižním směru. Žádná z nich se však z pohledu široké veřejnosti nestala jednoznačně nejvhodnější, a tak nevyjasněná situace trvá dodnes. Na dalším listu jsou všechny tři uvedené varianty zobrazeny. Za následujícím listem je vložen výřez z velkého výkresu Koncepce jihovýchodního regionu z let 1994 1995 s komentářem. Přestože se jedná o poměrně dávný podklad, lze z něj snadno vyčíst, že pitkovický obchvat byl jako doplňující tangenta mezi Průhonicemi a Horáckou cestou uvažován již před mnoha lety.

Přemostění údolí Pitkovického potoka

SCHEMATICKÁ SITUACE ŠIRŠÍCH DOPRAVNÍCH VZTAHŮ 1:10000 na podkladu výkresu platného územního plánu se zákresem navrženého řešení tmavočervenou barvou zobrazena tramvajová trasa se stanicemi žlutozelenou barvou zobrazena trasa tzv. západního obchvatu Pitkovic -

Přemostění je navrženo dvěma paralelními mosty - silničním a tramvajovým. Délka mostů je shodně v rozmezí do 200 do cca 210metrů. Předpokoádáme, že oba mosty si budou v některých aspektech příbuzné, nicméně asi nelze předpokládat, že jejich výstavba bude probíhat v témže čase. Otázky výtvarné a obecněji tvarové ponechme pro tuto chvíli stranou. Silniční most bude mít ve svém profilu v zájmu co nejmneší šířky pouze vozovku o šířce 2 x 3500 mm a nezbytné související přidružené prostory. Celková šířka mostu by neměla podstatně přesáhnout 10 metrů. Tramvajový most, který je uvažován pro jednokolejový provoz podobně jako určitá část tramvajové tratě, bude dále mít ve svém profilu pěší komunikaci, cyklistickou trasu a pruh zeleně. Bylo by výborné, kdyby se svým charakterem tento most blížil lehounké elegantní lávce. Celková šířka mostu by neměla přesáhnout 11 metrů.


Širší souvislosti


DOPRAVA

Další dvě varianty řešení z roku 2001 se mezi veřejností setkaly s menší vstřícností a pochopením, i když právě do nivní polohy souběžně s potokem byly při zadávání prověřovací studie vkládány největší naděje.


Zřejmě nejvýznamnější variantou je tzv. západní obchvat, který je zobrazen vlevo. V roce 2001 byla z důvodů tehdejších okolností a v té době známých skutečností jeho trasa vedena přibližně souběžně s trasou vedení VN 22 kV a na pravém břehu Pitkovického potoka se trasa velkým obloukem začala přiklánět ke stávající komunikaci mezi Pitkovičkami a Jezery. Souběh s vedením VN 22 kV byl veden východně, to znamená blíže zástavbě Pitkovic. Důvodem tohoto řešení byla snaha „osvobodit“ trasu nové komunikace od případného proplétání se prostorem ochranného pásma vedení. Později se zrodila myšlenka vést v ochranném pásmu stávajícího vedení VN 22 kV také nové vedení 110 kV do oblasti Jezera, kde by měla být situována uhříněveská transformovna 110/22 kV. K tomu bylo mj. nutné pořídit změnu územního plánu Prahy. V roce 2005 bylo námětově zpracováno řešení (to zde není zobrazeno), které částečně počítá s jižním úsekem západního pitkovického obchvatu alespoň v rozsahu mezi ulicí K Dálnici a Štychova - pro zajištění vhodnějšího komunikačního spojení Horních Křeslic směrem k průhonické křižovatce na D1. Je nutno říci, že otázka překročení Pitkovického potoka přibližně v místech, kde je údolí kříženo stávajícím vedením VN 22 kV, je pro určitou část široké veřejnosti otázkou poměrně choulostivou. Podle našeho názoru je nutné souběžně v jakýchkoli hodnoceních vnímat celou věc celistvě i v časovém rámci, a zejména pak parametry celého obchvatu z hlediska dopravně technického. Pokud by se mělo jednat o městskou ulici - sběrnou komunikaci se dvěma jízdními pruhy, chodníky a stromořadími, pak nám obavy ze zneužití tranzitující těžkou nákladní dopravou nepřipadají na místě. Takováto komunikace byla uvažována již v řešeních v roce 2001, a obdobně je předkládána i nyní v rámci títo studie.


Nadřazená síť pozemních komunikací - varianty řešení v roce 2001

Studie se stala jedním z podkladů pražského magistrátu při pracích na pořizování nového pražského územního plánu. To bylo v roce 1995 - plán byl schválen v září 1999. Nyní, v roce 2007, nemá valný smysl hodnotit, které prvky nebo systémy, obsažené v této koncepci, byly jak se říká převálcovány událostmi. Za důležité v souvislosti s nyní předkládanou studií pokládáme, že v tušení kvantitativního růstu tohoto regionu byla pociťována potřeba šikovně propojit oblast Jezera kolem Pitkovic s Průhonicemi novou sběrnou komunikací, nepříliš kapacitní, spíše typu „parkway“. Ta je na přiloženém výřezu z výkresu patrná. Stejně tak je patrné, že západně od stávajících Pitkovic a v oblasti západního vjezdu do Pitkovic od Křeslic byla vymezena budoucí rozvojová plocha, zamýšlená většinou jako obytné území. A když už zde máme tento výkres, tak si na něm nelze nevšimnout, že od meandru Pitkovického potoka nad Křeslicemi je vymezen pás nového zalesnění, který se táhne podél východního okraje Čestlic dále na jih. Tehdy se nám zdálo, že v oblasti může hrozit srůstání obcí do jednoho nečitelného celku - směsice velkých plechových krabic a kolonií šmoulích domečků. Jedinou cestou jak tomuto jevu zabránit je vymezit zde plochy pro nová zalesnění jako jedinou formu nových zelených ploch. Je pak na politicích, zda takovýto předpoklad dokážou proměnit v realitu. Většinou se to však nedaří.


Řešení se koncepčně zabývalo územím od Jižního Města na severu až do prostoru Nupaky - Kuří na jihu. V té době se začalo vášnivě diskutovat o tzv. dlouhé variantě silničního okruhu kolem Prahy (JVD). Mimopražské obce Čestlice i Průhonice již měly schválené své nové územní plány. Na územích pražských katastrů Pitkovice a Benice se již druhým rokem „kreslily“ možnosti nového rozvoje. V zájmu jakési celkové přehlednosti jsme vypracovali koncepci tohoto regionu, která měla za cíl zohlednit tehdy známé rozvojové (developerské) aktivity, vymezit části dosud volné krajiny, které by měly být do budoucna ponechány v nezastavěné formě a pokusit se v rámci možností vnést do tohoto na infrastrukturu mimořádně chudého území jistý dopravní řád, a to jak v systému pozemních komunikací, tak i v síti veřejné dopravy. Mimochodem, již od let 1992 - 1993 jsme v této oblasti řešili otázku veřejné dopravy zásadně novou tramvajovou trasou. Ta byla v jedné tehdejší variantě napojena na stávající síť ve Spořilově a pokračovala přes Chodovec na Opatov, a pak dále jižním směrem. Jiná varianta počítala s tramvají z Hostivaře přes Petrovice do Pitkovic, Benic a dále na jih. V obou těchto variantách tramvajové trasy končily v Říčanech.


Koncepce jihovýchodního regionu byla v architektonickém ateliéru KOLPRON zpracována v letech 1994 až 1995

238/43

282

LEGENDA

280

281

116

Doprava 1:2000

111 240/1

e

120

a ulic chov

BU

S

23

9/2

112/2

stávající zástavba

112/1

106/4

e Šty

navrhovaná zástavba na pozemku investora

110 118

navrhovaná zástavba 2007 na pozemcích zájmového území

103/2

P7

103/1

6/3 10

na sc

hodišt

zklidněná komunikace D - sdružený dopravní prostor 90

108/2

108/24

284,50

pěší komunikace, samostatné chodníky a zpevněná prostranství

89 92/2 92/1

A

103 GS/68 BJ

cyklostezka

104

P3

91

vjezd do podzemní garáže a jiné plochy pro odst. vozidel

238/46

238/5

94 79

93

238/6

41 GS / 37 BJ

ed vc

hody

Hříb ko vá

tů a př ých by dnotliv

vozovka nadřazené komunikace (B nebo C)

108/26

240/13

C

99 77 78

100/2

BJ př 30 G

S/30

pavilon

95

75

98/2

těleso navržené tramvajové tratě prostor sběrných nádob domovního odpadu

97

P6

počty garážových stání / počty bytů v objektu parkovací stání

96/1 96/2

P5 287,75

navrhovaná zástavba (podle studií z předchozích let)

108/25 88

do je

238/27

/3 107

106/1 106/2

stupy

P5

S

čá s prů t do ch mu oz ím B s pa voln rte rem ě

ě

238/1

B

BU

ed vý

P+R

105

41 GS / 37 BJ

stanic

vat obch vický Pitko

řešené území

284,70

98/1

76 72

238/47

73

238/59

238/8

JIH - ul

285

ice ici

áln

KD

TRAM směr Benice

101

238/7

vice

100/1 102/2

itko

ěr P

102/1

238/60

74

sm

285,80

286

Dopravní uspořádání a organizace uvnitř řešeného území a nejbližším okolí Podle platného územního plánu se Pitkovicemi vedený průtah spojuje se Štychovou ulicí a budoucí hlavní ulicí západních Pitkovic ve formě křižovatky T. Toto řešení lze považovat za prostorově náročnější, a proto navrhujeme v místě tohoto křížení situovat okružní křižovatku. Dopravní význam této křižovatky bude v souvislosti se západním obchvatem Pitkovic pouze velmi lokální. Významnější (nutno brát za velmi relaitvní) zátěže bude přebírat větší okružní křižovatka pitkovického obchvatu se Štychovou ulicí o cca 260 metrů západněji. Klidný úsek Štychovy ulice bude moci být přetvořen do podoby elegantní klidné městské ulice (C). Před navrženým domem B je situována autobusová zastávka, řešená pomocí středního ostrovu a zpomalovacích prvků tak, aby pro chodce zde vzniklo skutečně bezpečné prostředí. Území bude obsluhováno autobusovou linkou 232, provozovanou mezi uhříněveským nádražím a konečnou stanicí metra Háje. Jakmile to bude možné, linka bude jižně od okružní křižovatky převedena na novou severojižní páteřní komunikaci západních Pitkovic. Jak bylo uvedeno na předchozích stránkách této studie, hlavním fenoménem veřejné dopravy v této oblasti bude tramvajová trať. Po hledání vhodných tras tramvajových spojení mezi Petrovicemi a Benicemi, která probíhala již před více než 10 lety, se ukazuje, že navržené řešení pravděpodobně dobře splní veškerá očekávání. Trať je zamýšlena jako stavebně „nenáročná“, prostorově úsporná, nicméně poskytující cestujícím veškerý komfort. Napojení na budoucí konečnou stanici A v Hostivaři by bylo zcela ideální.

Území tanguje v souběhu se Štychovou ulicí navržená samostatná cyklistická a pěší komunikace. Širší oblast je pro užívání jízdních kol poměrně vhodná, a proto lze v příznivé roční době předpokládat nadprůměrnou frekvenci cyklistů. Okružní křižovatky, navržené v rámci této studie, lze také podle našeho názoru pokládat za optimální řešení i s ohledem na cyklistickou dopravu. Nová městská hlavní ulice západních Pitkovic, vedená z okružní křižovatky směrem k ulici K Dálnici, je uvažována jako (také) elegantní ulice se stromořadími a širšími chodníky. Uvnitř lokality je navržen úsporný systém zklidněných ulic (obytných zón). Převažující šířka sdruženého dopravního prostoru je v souladu s TP 103 (MD ČR 1998) 3500 mm. Přestože je tato šířka dostatečná pro sdružený provoz automobilů i chodců, jsou ulice vybaveny i chodníky. nejedná se ovšem o klasické chodníky - celý profil ulice má shodnou niveletu. Odlišení různých provozních částí je řešeno výhradně odlišnými materiály. Sdružený dopravní prostor je uvažován zásadně se živičným povrchem, který je nejtišší ze všech druhů materiálů a kromě toho uliční prostor díky krásné černé barvě působí velmi dokonale. Odstavování a parkování osobních vozidel je uvažováno v souladu s OTPP (vyhláška č.26/1999 Sb. hl. m. Prahy). Je předpokládáno, že na každý byt připadne alespoň jedno místo v garáži nebo formou garážového stání. Ve skutečnosti je navržen o více než jednu čtvrtinu vyšší počet odstavných stání. Ta jsou řešena jak v prvním podzemním podlaží, tak částečně v úrovni přízemí. Pro návštěvníky je vymezeno 18 parkovacích míst, z nichž příslušný počet bude odpovídat potřebám osob s omezením


283


284

TRAM směr Petrovice Šty ch Ke Křeslicím ov au lice

Doprava 1:1000

240/1

počet bytů

počet počet požadovaných navržených

počet požadovaných

počet navržených

284,70

BU S

23

41 GS / 37 BJ

10

10

P7

B

BU S

tě hodiš tupy d výs a pře bytů ivých

parkovacích stání

OBJEKT A

30

30

30

3

4

OBJEKT B

37

38

41

4

7

OBJEKT C

68

76

93

11

13

PAVILON

0

0

0

2

2

CELKEM

135

144

164

20

26

Pro objekt C jsou uvažována parkovací stání pro návštěvníky (v počtu 10 míst) v podzemních garážích. Většina parkovacích stání na povrchu je navržena jako stání podélné, u nichž je vcelku bez problémů zajistitelné, aby sloužila jako místa pro parkování handicapovaných osob.

104

P3

238/46

238/5

238/6

ed vc

hody

do je

dnotl

parkovacích stání

108/24

284,50

96/1

30 G

S/30

pavilon

C

100/2

BJ př

96/2

98/2

P5 7,75

garážových stání

240/13

108/2

103 GS/68 BJ

A

garážových stání

1

čá p r ů st do c h mu oz ím B s p a vol r t e ně rem

na sc

P5

celkem

9/2

P6

238/47

238/8

i

ěr P

102/1

sm

285,80

238/59

pro snazší čitelnost výkresu z předchozího listu je zde uveden výřez centrální oblasti ve dvojnásobném měřítku

98/1

Obsluha objektů nákladními automobily je vcelku jednoduchá. Ke každému přístupu ke schodišti u objektu A se nákladní automobil dostane velmi snadno. Kuka vůz pro svoz odpadu se dostane k místu sběrných nádob bez problémů. U objektu B s pavlačovým systémem je situace obdobně snadná. V případě potřeby bude možné krátkodobě použít široký chodník ve Štychově ulici při severní straně domu. Objekt C je z hlediska dopravní obsluhy přístupný ze severní strany, pomocně lze použít dva boční vstupy do vnitřního nádvoří. Odvoz odpadu je snadno řešitelný v místě severního vjezdu do garáží. Při koncipování povrchů jednotlivých zpevněných a pojížděných ploch bude nutné se zabývat otázkami nakládání s dešťovými vodami. K tomu je uvedena řada podrobností v kapitole Technická infrastruktura. Předesíláme, že s výjimkou vozovek a sdružených dopravních prostorů, které budou opatřeny asfaltovým povrchem, budou veškeré ostatní plochy řešeny tak, aby vykazovaly solidní schopnost vsakování dešťových vod. Z toho důvodu budou některé pěší trasy řešeny jako mlatové cesty, popřípadě budou dlážděny s velkými spárami. O tom - viz další list.


pohybu. Celkový přehled uvádí následující tabulka:


ych ov au lice

Velká pozornost věnovaná otázkám dešťové vody může vést k zdánlivě náročnějším řešením veřejných pochozích ploch - výsledným efektem je kromě vysoké kvality prostředí úspora finančních prostředků, které by se jinak musely vynaložit na drahá technicistní řešení kanalizace.

Na dvou záběrech vlevo je dokumentováno, že mlatový povrch je jako pěší promenádní povrch využit i v těch nejnoblesnějších místech ve městě - vlevo Unter den Linden v Berlíně, vpravo pražské nábřeží u Rudolfina. Upnutí mlatové plochy předpokládáme do kovových pásků. Sdružený dopravní prostor bude doprovázen zeleným pásem. Jeho primární funkcí bude odvádění povrchové dešťové vody ze sousedících zpevněných ploch. Tento zelený pás bude opatřen vrstvami oblázků a v bylinném patře bude osázen drobnými plazivými rostlinami. Na spodní sérii fotografií je uveden námi oblíbený příklad a často aplikovaný příklad, v jaké hustotě by rotliny mohly obsadit oblázky vyplněný pás.


POVRCHY


Plochy průjezdné části sdruženého dopravního prostoru budou v celém průběhu s živičným povrchem se standardní tmavošedou až černou barevností a texturou. Živičný povrch je pravděpodobně nejideálnějším povrchem vozovek (i když ještě donedávna byl odmítán), neboť hluk pneumatik jedoucích vozidel je na tomto povrchu nejpřijatelnější. Z estetického hlediska nelze proti černé barvě na dobře provedeném jednolitém povrchu nic namítat. Díky pokročilejší technologii jeho pokládky a dalšího povrchového dopracování se v posledních letech stává asfalt předmětem opětovného zájmu mnoha architektů, designerů a obecně výtvarníků. Na plochách vjezdů do garáží a před objektem A lze uplatnit světlejší asfalt se zaválcovaným náhodně rozmístěným svělým štěrkem o různých odstínech. Velikost kameniva by neměla přesáhnout 18 mm. Při detailním řešení výškového uspořádání bude muset být dbáno, aby dešťová voda z pozemků nemohla odtékat do veřejné komunikace.

Měřítko 1: 10 000

Výkres na této straně je převzat z platného územního plánu Prahy

Ochrana přírody a krajiny Řešené území se nachází v blízkosti dvou přírodních parků: Botič-Milíčov a Říčanka. Ochranné pásmo přírodního parku není navrženým řešením dotčeno. Oba přírodní parky byly vyhlášeny jako „oblast klidu“ (podle dřívější právní úpravy) dne 28. června 1984. Vymezení hranic, poslání a zásady chování v této oblasti bylo zveřejněno vyhláškou č. 3/1984 Sb. o zřízení oblasti klidu „Botič - Milíčov“ a „Říčanka“ a vyhlášení stavební uzávěry. V širším okolí se nachází tato zvláště chráněná území: a) přírodní památka Obora v Uhříněvsi b) přírodní památka Pitkovická stráň V území není evidován žádný památný strom. Územní systém ekologické stability Z hlediska územního systému ekologické stability nedochází k zásahu do žádného z prvků. Řešeným územím není veden žádný biokoridor, nenachází se zde žádné biocentrum a není uvažováno s interakčním prvkem ani s vymezením významného krajinného prvku.

Původní rostlinná společenstva Dle rekonstrukční mapy přirozené vegetace hl. m. Prahy (Moravec, Neuhausl a kol., Academia, Praha 1991) se v řešeném území vyskytuje TB - Lipová doubrava (Tilio-Betuletum Passarge 1957). Zaujímá převážnou většinu řešené plochy - na orné půdě. V tomto společenství mají přirozené porosty zapojené stromové patro, silně potlačené keřové patro a dobře vyvinutý bylinný pokryv. Převládá zde dub zimní, vzácně letní (Quercus petraea, robur), lípa srdčitá (Tilia cordata) a bříza bílá (Betula verrucosa). Veškerá nově osazovaná zeleň by měla být podřízena dřevinám a rostlinám původního společenstva, i když území cihelny a jejího okolí bylo lidskou činností poznamenáno natolik výrazně (kromě těžby rovněž skládkováním).


ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY


ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

a sprašových hlin, tak i samostatně. Jedná se o přemístěné zvětraliny hornin skalního V území nebyla prováděna žádná terénní zjišťování geologických poměrů. Veškeré

podkladu, jejich mocnost se pohybuje cca od 2 do 10 m. Jsou to převážně jílovitopísčité

podrobnosti a konkrétní údaje bude možné stanovit až na základě nezbytných geologických

a písčité hlíny až jíly s úlomky podložních hornin, místy i s polohami zahliněných písků, písků a

a geotechnických zjišťování včetně laboratorních měření. Tato přicházejí v úvahu až před

štěrků. Lokálně obsahují svahové hlíny příměs valounků a drobných úlomků křídového stáří.

dalšími fázemi projektové přípravy.

Přes zdánlivou různorodost představují deluviální sedimenty vcelku vhodnou základovou půdu, jejich nepříznivé vlastnosti (namrzavost a rozbřídavost) se negativně projeví například

Morfologické a geologické poměry

při výstavbě komunikací, a bude proto třeba uvažovat se sanací podloží.

Území orograficky náleží k Říčanské a Uhříněveské plošině, které jsou součástí Pražské plošiny. O širší oblasti Pitkovic lze říci, že se jedná o parovinu, lokálně zvlněnou nevýraznými elevacemi s generelním sklonem k severu. Dnešní reliéf je výsledkem geologické stavby,

Hydrogeologické poměry

různé odolnosti hornin vůči zvětrávání, erozivní činností Pitkovického potoka a uložení

Hydrogeologické poměry zájmového území jsou závislé především na geologicko -

kvartérních sedimentů, které vyrovnaly členitější předkvartérní povrch území.

litologickém charakteru území, t.j. na propustnosti prostředí a dále na možných zdrojích

Skalní podklad zájmového území tvoří výhradně horniny jihovýchodního křídla barrandienského

podzemních vod, morfologii terénu a antropogenních vlivech.

svrchního proterozoika, které jsou produktem mořské sedimentace v geosynklinálním

Podle prostředí výskytu podzemní vody, propustnosti a vydatnosti lze v zájmovém území

prostředí. Jedná se o horniny mladší, tzv. štěchovické skupiny. Tuto skupinu tvoří mohutná

rozlišit následující typy podzemních vod :

souvrství břidlic, prachovců a drob. Ojediněle se v území vyskytují žilné vyvřeliny (diabas).

a) podzemní voda v proterozoických horninách

Prachovce a břidlice jsou v nezvětralém stavu tmavošedé až černošedé barvy, na výchozech

b) podzemní voda v deluviálních sedimentech

deskovitě až tence lavicovitě vrstevnaté, často značně rozpukané. Zvětralé partie jsou

c) podzemní voda ve spraších a sprašových hlínách

zbarveny zelenavě šedě, hnědošedě až hnědavě. Pokud je patrná jemná laminace, představují

d) podzemní voda holocenních náplavů

laminky původní vrstevnatost horniny.

a) Horniny svrchního proterozoika jsou na podzemní vodu poměrně chudé. V nezvětralém

Droby tvoří jednak drobné laminy v prachovcích a břidlicích nebo mocnější vrstvy a čočky.

stavu jsou tyto horniny prakticky nepropustné, k omezené cirkulaci dochází pouze

Jsou většinou jemně až středně zrnité, v základní hmotě převažuje křemen a živce. Prakticky

v povrchových rozvolněných a zvětralých partiích. Vydatnost studní a vrtů v tomto prostředí

všechny nezvětralé a navětralé proterozoické horniny představují z hlediska zakládání

je řádově v setinách litrů za sekundu. Odvodňování v prostředí proterozoických hornin je

vhodnou, únosnou a málo stlačitelnou půdu i pro náročné stavby. Střídání břidlic, prachovců

značně obtížné, neboť depresní křivka má velmi strmý průběh a snížení hladiny zasahuje

a drob stejnorodost základové půdy nenarušuje.

pouze do malé vzdálenosti. Z hlediska chemismu se jedná většinou o vody s mírně zvýšeným

Lokálně byly tyto horniny postiženy fosilním zvětráváním, jehož produktem jsou zeminy

obsahem agr. CO2 na vápno.

charakteru jílovitých a písčitých hlin až jílů s kolísajícím podílem pevnějších úlomků.

b) Podzemní voda se v deluviálních sedimentech vyskytuje jednak v závislosti na obsahu

Charakteristické pro fosilní zvětraliny, jejichž mocnost je značně nepravidelná, je jejich

písčité frakce a dále vzhledem k celkové mocnosti těchto uloženin. V případě, že mocnost

pestré zbarvení - okrové, bělavě žluté, hnědé, zelenavě šedé, a pod.

deluvií je malá, je podzemní voda zaklesnuta až v horninách skalního podkladu. Z důvodu

Pokryvné útvary v zájmovém území dosahují mocnosti i přes 10 m a jsou zastoupeny

celkové nízké propustnosti je i vydatnost podzemní vody v tomto prostředí nízká a pohybuje

holocenními náplavy, sprašemi a sprašovými hlínami, deluviálními sedimenty, terasovými

se v setinách, max. v desetinách litrů za sekundu. Na základě provedených archivních

uloženinami a antropogenními sedimenty.

chemických laboratorních rozborů se jedná o vody s mírně zvýšeným obsahem iontů SO4

Holocenní potoční náplavy vyplňují údolí Pitkovického potoka a jejich mocnost se pohybuje

- i agr. CO2 na vápno. Úroveň hladiny podzemní vody v tomto prostředí lze předpokládat

v rozmezí cca od 4 do 10 m. Holocenní náplavy tvoří hlinitopísčité, písčité a jílovité sedimenty,

v hloubce cca od 4 do 10 m.

které často obsahují bahnité a při bázi i štěrkovité polohy. Potoční náplavy nejsou pro

c) Při větších mocnostech spraší a sprašových hlín může v tomto prostředí lokálně docházet

zakládání vhodnou základovou půdou, neboť jsou objemově nestálé, značně stlačitelné a tedy

k nadržování podzemní vody. Na základě měření a provedených pozorování byla archivním

málo únosné. Mělko ležící hladina podzemní vody (většinou do 2 m pod terénem) zvyšuje

průzkumem zjištěna vydatnost podzemní vody ve sprašových hlínách řádově v setinách litrů

náklady na zakládání.

za sekundu. Z hlediska chemického složení se jedná jedná o vody kalcium - bikarbonátového

Terasové sedimenty v mocnosti cca 4 - 10 m se v území vyskytují pouze ojediněle (mezi

typu, zpravidla neagresivní.

Pitkovicemi a Pitkovickým potokem). Jedná se převážně o hlinité písky a štěrkopísky

d) Hladina podzemní vody v holocenních náplavech leží velmi mělko pod terénem (většinou

s polohami písčitých hlin. Pokud je hladina podzemní vody ve větší hloubce, představují

do 2 m) a kolísá v přímé závislosti na úrovni hladiny v toku. Vzhledem k zrnitostnímu složení

terasové sedimenty poměrně vhodnou základovou půdu.

náplavů je propustnost omezená (zejména ve vertikálním směru) a proto i vydatnost


Deluviální sedimenty zaujímají v území největší plošný rozsah. Vyskytují se jak v podloží spraší


Geologické poměry v území

lokálně zvýšený obsah agr. CO2 na vápno a mírně zvýšený obsah síranových iontů.

sedimentů. Tam, kde je hladina podzemní vody do 2 m pod terénem, hrozí podstatné zhoršení geotechnických vlastností zemin, a proto může být pro konkrétní stavbu staveniště hodnoceno jako málo vhodné.

Geotechnické charakteristiky zemin a hornin Podle ČSN 731001 „Základová půda pod plošnými základy“ se při předběžném hodnocení

Posouzení radonového rizika

staveniště a předprojektové přípravě postupuje podle zásad I. geotechnické kategorie

Cílem radonového průzkumu je kategorizace plochy z hlediska pronikání radonu z podloží

a únosnost základové půdy je dána hodnotou tabulkové výpočtové únosnosti Rdt. Zájmové

do budov. Kategorizace je určena na základě distribuce objemové aktivity radonu v půdním

území se nachází v oblasti zatříděné jako F1 - F3, F5, S5. V následující tabulce je uvedeno

vzduchu av (kBq.m-3) a na základě propustnosti horninového prostředí pro plyny v hloubce

zatřídění k příslušným genetickým a petrografickým typům hornin a zemin, symbol, tabulková

předpokládané základové spáry.

výpočtová únosnost a rozpojitelnost hornin dle ČSN 733050 „Zemní práce“. V rámci vypracování této studie nebyly provedeny terénní práce, ale byly využity dostupné archivní materiály. Jedním ze základních podkladů pro posouzení radonového rizika byl

Tabulka geotechnických charakteristik zemin a hornin

„Radonový průzkum vybraných územních celků hl. m. Prahy“. Využité směrodatné referenční ČSN 73 10 01

ČSN 73 30 50 zatřídění,

TYP ZEMINY - HORNINY

třídy

symbol

rozpojitelnost

ČSN 73 10 01

plochy jsou situovány východně od Pitkovic. Výsledky tohoto průzkumu byly doplněny o údaje,

výpočtová únosnost Rdt (MPa)

které jsou obsaženy v „Odvozené mapě radonového rizika pro Středočeský kraj a hl. m.

místy však v těsné blízkosti rozhraní s kategorií nízkého rizika. Toto hodnocení je v souladu

holocenní náplavy

F3-F7, S4

MS, CS, MH

2-4

0,07 - 0,20

spraše a sprašové hlíny

F5, F6-T

MLT, CLT

2, 3

0,15 - 0,25

deluviální jílovitopísčité hlíny s úlomky

F1-F3, F5, S5

MG, CG, MS, ML, SC

2, 3

0,10 - 0,20

Prahu“ v měřítku 1 : 200 000. Na základě vyhodnocení testovaných referenčních ploch lze konstatovat, že zájmové území je možno zařadit do kategorie středního radonového rizika, s hodnocením odvozené mapy radonového rizika v měřítku 1:200 000, podle které lze předběžně lokalitu zařadit do 2. stupně radonového rizika. V dalších projektových stupních je třeba provést detailní průzkum radonového rizika a na základě výsledků tohoto průzkumu bude určen rozsah stavebně-technických opatření proti pronikání radonu.

Inženýrskogeologické zhodnocení V přiložené situaci je vhodnost území k zástavbě zhodnocena zejména podle únosnosti základové půdy a úrovně hladiny podzemní vody pod povrchem terénu. Podle velmi předběžného vyhodnocení lze území podle vhodnosti pro zástavbu začlenit do dvou rajónů: Rajón vhodný k zástavbě Tvoří jej území, kde vhodná a únosná základová půda leží v hloubce do 2 m pod terénem a podzemní voda neovlivní běžné zakládání (je v hloubce větší než 2 m). Je zde možno zakládat i náročné objekty bez zvláštních nákladů. Rajón je v situaci vybarven zeleně a patří do něho zejména území s výskytem navětralých až nezvětralých algonkických břidlic, prachovců a drob. Pokud je hladina podzemní vody mělčeji než 2 m pod terénem, lze území hodnotit jako podmínečně vhodné. 2. Rajón podmínečně vhodný k zástavbě Tvoří jej území, kde je buď únosná a vhodná základová půda v hloubce větší než 2 m nebo negativní vliv mělkého horizontu podzemní vody. Nenáročné objekty lze zakládat při využití jednotlivých technických opatření bez výrazného zvýšení nákladů. Náročné objekty je nutno zakládat ve větší hloubce nebo hlubinně, případně s náročnějšími opatřeními proti


podzemní vodě. Jedná se převážně o území, kde jsou mocnější polohy eolických a deluviálních


podzemní vody bývá poměrně nízká. Z prostředí holocenních náplavů vykazují podzemní vody

S 7,0

SV 6,0

V 8,0

JV 6,0

J 8,0

JZ 16,0

Z 14,0

SZ 10,0

klid 25,0

V 8

JV 5

J 12

JZ 18

Z 14

SZ 9

klid 19

Oblast Uhříněvsi

S 10

SV 5

Průměrné hodnoty směry větrů v první tabulce jsou převzaty z měření a pozorování klimatických stanic Petřín, Karlov a Klementinum za dlouhou řadu let. Zachycuje větry v intervalu rychlosti od 0 do 22,5 m/s. Ve druhé tabulce jsou uvedena data z pitkovické oblasti. Ovzduší Praha jako celek je z hlediska kvality ovzduší považována za postiženou oblast České republiky. K tomu přispívá kumulace velkého počtu velkých, středních i malých stacionárních zdrojů škodlivin a velký počet silně dopravně zatížených komunikací s velkými dopravními výkony. V řešeném území mají největší vliv na znečištění ovzduší mobilní zdroje představované automobilovou dopravou. V řešené lokalitě se nenacházejí žádné stacionární zdroje znečišťování ovzduší. Současný stav ovzduší (průměrné roční koncentrace) lze ověřit podle Modelového výpočtu kvality ovzduší k roku 2004 (projekt ATEM). Modelové hodnoty celoročních průměrných koncentrací (µg.m-3) k roku 1996 a 2004 v zájmovém území:

modelové veličiny / rok PM 10 SO2 NO2 NOx CO Benzen

1996 zdroj SZÚ <15 40-50 120-140 800-1000 -

2004 zdroj ATEM 30-60 4-6 15-20 < 30 < 600 0,5-1

imisní limit pro rok 2004 41,6 µg.m-3 50 µg.m-3 56 µg.m-3 30 µg.m-3 limit není v ČR stanoven 8,75 µg.m-3

Ve srovnání s rokem 1996 došlo ve všech měřených složkách (mimo suspendovaných částic frakce PM10 a benzenu, které byly stanovovány až od roku 2002) ke zlepšení hodnot celoročních průměrných koncentrací škodlivin v ovzduší. V roce 2004 byly průměrné roční koncentrace benzenu v rozmezí 0,5-1µg.m-3, hodnoty koncentrace se zvyšovaly směrem k centru města. Roční průměrné koncentrace oxidu uhelnatého dosahovaly na celém řešeném území hodnoty < 600 µg.m-3. Průměrné roční hodnoty oxidu dusíku na řešeném území byly < 30µg.m-3, větší koncentrace v rozmezí 20-30 µg.m-3 se vyskytovaly na okraji východní části zájmového území. Roční průměrné koncentrace oxidu dusičitého byly na celém řešeném území 15-20µg.m-3. Průměrné roční koncentrace oxidu siřičitého dosahovaly na celém území hodnoty 4-6µg.m-3. Průměrné roční koncentrace PM10 se pohybovaly v rozmezí 30-60µg.m-3, nejnižší hodnoty se vyskytovaly v jižní části řešené lokality a směrem severovýchodním hodnoty narůstaly. Limitní hodnota dle zákona o ovzduší (č.86/2002 Sb.) byla překročena ve sledované veličině suspendované částice frakce PM10. U ostatních sledovaných veličin nebyly průměrné roční koncentrace vyšší než limitní hodnota. Suspendované částice představují různorodou směs organických a anorganických částic kapalného a pevného skupenství, různého složení a původu, které v důsledku zanedbatelné pádové rychlosti přetrvávají dlouho dobu v atmosféře. Imisní limit je nejvýše přípustná hmotnostní koncentrace znečisťující látky obsažená v ovzduší.


Základní klimatologická charakteristika


OVZDUŠÍ

Povolené hodnoty hlukových expozic Limitní hodnoty hlukového zatížení stanoví nařízení vlády č. 148/2006 (datum účinnosti 1. 6. 2006) o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, které je vydáno na základě zákona č.258/2000 Sb., o ochraně zdraví. Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A ve venkovním prostoru, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 3 citovaného nařízení. Pro vysoce impulsní hluk se přičte další korekce -12 dB. Obsahuje-li hluk tónové složky nebo má-li výrazně informační charakter, jako například řeč, přičte se další korekce -5 dB.

Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor staveb přičítá další korekce -10 dB, s výjimkou hluku z dopravy na železničních drahách, kde se použije korekce -5 dB. ad1) Použije se pro hluk z veřejné produkce hudby, hluk z provozoven služeb a dalších zdrojů hluku, s výjimkou letišť, pozemních komunikací, nejde-li o účelové komunikace, a dále výjimkou drah, nejde-li o železniční stanice zajišťující vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů. ad2) Použije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a drahách. ad3) Použije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na drahách v ochranném pásmu dráhy. ad4) Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích a drahách, kdy starou hlukovou zátěží se rozumí stav hlučnosti působený dopravou na pozemních komunikacích a drahách, který v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru vznikl do 31. prosince 2000. tato korekce zůstává zachována i po položení směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, při kterém nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a v ochranném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy. Při uplatnění korekcí pak jsou nejvyšší povolené hodnoty ekvivalentních hladin hluku ve venkovním prostoru pro řešené území 55 dB ve dne a 45 dB v noci a v prostorech navazujících na hlavní městské komunikace pak 60 dB ve dne a 50 dB v noci. Pro území s uvažovanou starou hlukovou zátěží jsou nejvyšší povolené hodnoty ekvivalentních hladin hluku 70 dB ve dne a 60 dB v noci. Podle všech dosavadních zkušeností lze předběžně předpokládat, že navržené řešení bude v souladu s výše uvedenými limity, neboť pozice, uspořádání a charakter zástavby včetně uvažovaných terénních úprav ve vztahu k nové tranzitní trase by měly vyhovovat. Hluk z železniční dopravy bude mít vliv na novou zástavbu v řešeném území velmi omezený, a to zejména díky všem právě prováděným opatřením v souvislosti s modernizačními pracemi na IV. železničním koridoru. Nová železniční trať bude vybavena účinnou protihlukovou clonou (ta je schématicky zakreslena i v pořiloženém 3D modelu).

Pro řešené území byla vyhodnocena hluková zátěž z provozu vlaků na stávající železniční trati. Výše uvedené údaje představují jednak skutečně naměřené hodnoty (v existující zástavbě), jednak výpočtové hodnoty. Údaj se vztahuje k výšce 5 metrů nad terénem, tedy k úrovni 2. nadzemního podlaží (kde jsou obvykle skutečné hodnoty vyšší než v úrovni 1,8 metrů nad terénem). Z výše uvedených hodnot plyne, že do doby realizace nové železniční trati bude zástavba v řešeném území vystavena hlukové zátěži, kterou bude nezbytné řešit jak v rámci celkového uspořádání lokality, tak i v řešení jednotlivých objektů. V úvahu přicházejí nejprve příslušně reagující dispozice budov, následně pak technická opatření. V severní části území byl zhruba před 5 lety vybudován clonící zemní val. Jeho účinnost je vcelku dobrá, nicméně díky územním podmínkám je jasné, že neexistuje možnost tento val plošně zvětšovat jižním směrem.


Hlavním hlukovým zdrojem v řešeném území je hluk z dopravy. V současné době nejvýznamnějším hlukovým zdrojem, který by ovlivňoval zájmové území je železniční trať, která prochází východně od řešeného území. Dalším zdrojem hluku se stane Horácká cesta. Jiné zdroje hluku se v území neuplatňují.


HLUK

ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ

Tato situace je přejata ze souboru výkresů platného územního plánu Prahy 1:10000


SITUACE ŠIRŠÍCH VZTAHŮ TECHNICKÉHO VYBAVENÍ M 1:10000


TECHNICKÉ VYBAVENÍ

Zdá se, že zásobování jihovýchodního segmentu Prahy pitnou vodou je limitujícím faktorem jakéhokoli dalšího rozvoje. Lokalita spadá do spádové oblasti ČS Uhříněves zásobené vodovodním řadem DN 600 z vodojemu Kozinec, který je v současné době díky nepředpokládanému nárůstu odběrů na pokraji funkčnosti. Situace se sice částečně vylepšuje zejména díky technologickým úpravám čerpací stanice Uhříněves, ale komplexní řešení souvisí s posílením přívodu pitné vody do vodojemu Kozinec z vodojemu Jesenice - což je právě v současné době předmětem řešení na úrovni hlavního města. Vlastní Pitkovice jsou dlouhodobě připojeny potrubím DN 150 přes ulici K Dálnici z centra Uhříněvsi. Je možné spíše zpochybnit možnost napojení západních Pitkovic na tento jediný přívod. Avšak (!) - vzhledem k časovým okolnostem předkládaného záměru lze mít za to, že v době schválení změny pražského územního plánu již bude situace pražského jihovýchodu v zásobení pitnou vodou stabilizována. Předložené řešení tedy počítá s tím, že pitkovická síť bude v období kolem roku 2010 dostatečně vyhovující pro všechny uvažované nové rozvoje. Napojení zájmového území je řešeno připojením na stávající řad v ulici Žampionová, odkud je veden nový řad DN 150 směrem do ulice Štychovy a rozveden klasickým způsobem v lokalitě. Další propojení je navrženo v prodloužení ulice Hříbkové. Je počítáno s tím, že z oblasti navržené okružní křižovatky bude v budoucí páteřní ulici (mimo zájmové území) směrem jižním veden řad, kterým se celá západní pitkovická oblast zaokruhuje.

284

283

282

281

280

Ke Křeslicím

238/43

LEGENDA

116

111 240/1

stávající zástavba

120

284,70

navrhovaná zástavba 23

9/2

105

112/2

112/1

106/4

vodovodní řad stávající 110

vodovodní řad - návrh

118 103/2

B

103/1

B

řad splaškové kanalizace - návrh

/3 107

106/1 108/25

106/2

řad dešťové kanalizace - návrh

88

sever 6/3 10

108/26

prostor navržené povrchové retenční nádrže

240/13

238/1

vsakovací systém dešťové kanalizace

90 108/2

89

108/24

284,50

92/2

287,75 92/1

104

výškové kóty (ve 4 rozích zájmového území) STL plynovod a přípojky stávající

238/46

238/5

94

STL plynovod - návrh

79

93

238/6

Hříb ko vá

238/27

A

91

STL plynovod stávající - překládaný úsek

A

C

95

vedení 22 kV stávající

77 78

100/2

pavilon

99

96/1 96/2

75 97

98/2

287,75

trafostanice - návrh

98/1

76

kabelové vedení NN - návrh

72

238/47

vedení 22 kV - kabelizovaný úsek

vedení veřejného osvětlení a stožár - návrh 73

102/1

podzemní vedení sítí elektronických komunikací - návrh

74

285,80

238/59

vozovka, pojížděná plocha, sdružený dopravní prostor a vjezdy na pozemky

238/8

chodníky 238/7

100/1

parkovací stání na ulici

102/2 101

238/60

těleso nové tramvajové tratě 285

nástupiště tramvajové stanice Štichova cyklostezka prostor sběrných nádob pro domovní odpad

286 291

290

289

288

287

Koordinační situace technické infrastruktury 1:2000 vzhledem k menší čitelnosti výkresu v tomto měřítku jsou dvě části v měřítku 1:500 uvedeny na dalších listech

návrh budoucích parcelních hranic


Zásobování vodou


Koncepce uspořádání technické infrastruktury a napojení do pitkovické soustavy

23 9/2

106/4

103/2

B

103/1

B

sever

240/13

108/2

284,50

108/24 92/2

104

A

238/5

238/46 94 238/6

96/1


284,70


240/1

pavilon

A C

284,50

238/5 238

238/6

5

238

238/59

285,80

102/1 238/8



100/2

A

98/2

108

Splašková kanalizace je v Pitkovicích řešena gravitačně Žampionovou ulicí a ulicí V Pitkovičkách do nedáv-

Nové výškové a terénní řešení lokality bude počítat s tím, že maximum vod by se mělo soustředit do navržené

no vybudované čerpací stanice v Pitkovičkách při Pitkovickém potoku. Odtud jsou splašky vedeny výtlakem

retenční nádrže v prostoru parku uprostřed lokality. Nádrž je navržena o ploše cca 720 m2 a objemu zhruba

podél potoka do další čerpací stanice při ulici K Dálnici a dále do centra Uhříněvsi, odkud jsou uhříněveské

800 m3. Vody ze střech bytových domů (celkem 5300 m2), u nichž je vhodné počítat se zelenými střecha-

splašky hlavním sběračem v ulici Přátelství a ulici Bečovské vedeny do ČOV Uhříněves u Podleského rybníka.

mi, jež zajistí minimálně 15 minutové zdržení odtoku, budou jako velmi čisté vody svedeny do této nádrže.

V současné době byly ukončeny práce na Generelu odvodnění jihovýchodní části Prahy, zahrnující i koncepční

Množství vod ze střech při normovém návrhovém přívalovém dešti bude cca 60 m3. Vody ze zpevněných

řešení odvádění splaškových vod s výhledem alespoň na 50 let. Zdá se, že pravděpodobně nejvýznamnějším

ploch bez provozu automobilové dopravy budou v maximální míře svedeny rovněž do této nádrže. Ty nebudou

výstupem z tohoto Generelu je vyslovení nezbytnosti řešit odvedení splašků z Uhříněvsi pražskou kmenovou

retardovány, nicméně v souběhu s trasami cest bude podle okolností v celkové délce cca 70 metrů situováno

stokou G, která bude muset být dovedena až do oblasti východně či jihovýchodně od Uhříněvsi. Jedná se o

několik drobných liniových retenčních prvků, které společně se vsakem zajistí „měkkost“ odvádění vod do této

významnou celopražskou investici, která bude moci být financována výhradně z veřejných zdrojů - a toto roz-

nádrže. Celkový plošný rozsah, který přichází v úvahu pro takovéto řešení je cca 3500 m2. Množství vod při

hodnutí je tedy plně v úrovni koncepčních politických rozhodování pražského zastupitelstva. Na druhou stranu

stejném dešti bude cca 40 m3. Celkem se takto do nádrže dostane zhruba 100 m3 vod. Z hlediska mož-

je nutno říci, že dále technologicky vylepšovat uhříněveskou čistírnu již nemá valný smysl, a proto se s tímto

nosti takovouto nádrž situovat v parkovém prostoru je nutno poznamenat, že její celkové technické řešení

krokem do budoucna nepočítá.

bude mimořádně náročné, a to i z hlediska vegetačních úprav. Při zápočtu pěších zpevněných ploch jsme v této úvaze vycházeli z materiálového řešení pěších ploch, které samo o sobě neumožňuje vsak. Principiálně

Pro pitkovickou oblast se nabízí dosud ne úplně detailně prozkoumaná koncepce, založená na myšlence

ovšem počítáme s tím, že pěší prostory budou minimálně z jedné poloviny celkového rozsahu řešeny ve formě

nového výtlaku z čerpací stanice Pitkovičky směrem severním do oblasti Uhříněves Jezera a dále na sever

mlatových povrchů, dláždění s velkými rozestupy a podobně.

směrem do Dolních Měcholup, kde lze řad napojit na již realizovaný sběrač G6. Ten je pak v oblasti „Slatina“ napojen na kmenovou stoku G. Lze téměř s jistotou konstatovat, že do roku 2010 musí být zřejmé, zda tako-

Přepad z nádrže, která jak je vidět, má dostatečně velký retenční objem, bude řešen formou vsakovací pod-

véto napojení bude moci být pro rozvoje v oblasti Pitkovic uvažováno, nebo nikoli. Netýká se to pouze předklá-

zemní studny, popřípadě propojením do již klasického odvodnění komunikací směrem k okružní křižovatce.

daného záměru, ale v podstatě všech záměrů, které jsou zmíněny v úvodní části této studie.

Otázkou je zda do tohoto systému bude vhodné zapojit také vody z povrchů sdružených dopravních prostorů v obytných zónách - jejich celkový plošný rozsah je 1800 m2, a tedy cca 20 m3 přívalové vody podle výpočtů.

Řešené území je z hlediska odvádění splaškových vod koncipováno jako gravitační systém, napojený na stá-

V případě zapojení filtrů, opět s ohledem na celkové výškové řešení lokality, by toto podle našeho názoru bylo

vající stoku v Žampionové ulici, resp. ulici V Pitkovičkách. Spádové poměry lokality jsou téměř ideální - sklon

možné. Podrobnostmi celkového řešení tohoto principu, jak byl v této kapitole popsán, však bude možné se

terénu téměř přesně vyhovuje minimálnímu požadovanému spádu 1,4 procenta s dostatečným krytím.

zabývat až v další fázi projektových prací. Předpokládáme, že uplatněním nejrůznějších výše uvedených prvků řešení v této lokalitě lze docílit toho, že z

Likvidace dešťových vod

lokality nebude ve finále odtékat žádná dešťová voda za její hranice. Podstatnou měrou to však bude ovlivněno

Nakládání s dešťovými vodami je všeobecně nejzávažnější složkou řešení technické stránky nového rozvoje

geologickými poměry. Významné bude rovněž dojednání provozních podrobností tohoto principu s budoucím

- obsazení dosud přírodních ploch a jejich nahrazení plochami zastavěnými a zpevněnými.

vlastníkem - správcem, jímž by měla být městská část Praha 22 (budoucí vlastník komunikací D, parkových ploch a veřejných prostranství).

Z důvodu koncepčně optimálního řešení je lokalita rozdělena na čtyři základní kategorie dešťových vod: a) vody na pozemcích se zástavbou rodinnými domy

Ad d)

b) vody ze střech bytových domů

Vody z vozovek a ploch jinak dotčených provozem automobilů (obratiště, parkovací stání) budou odvedeny kla-

c) vody ze zpevněných ploch bez provozu automobilové dopravy

sickým odvodněním jako standardním vybavením komunikací ve správě TSK. Pro zmenšení celkového množ-

d) vody z vozovek a ploch jinak dotčených provozem automobilů

ství vod odcházejících touto cestou mimo řešené území je východně od okružní křižovatky navržen vsakovací voštinový systém, který by měl - pokud se dospěje k dohodě o jeho provozování - významně přispět k celkově

Vzhledem ke geologickému složení lze spoléhat na omezení odtoku vsakem jen částečně. Teprve po důklad-

elegantnímu řešení problematiky.

ném geologickém průzkumu území bude možné navrhnout odpovídající řešení. Prozatím uvažovaná koncepce je tedy spíše modelována pro situaci, kdy vsakování dešťových vod lze předpokládat alespoň pro určitý typ

Předběžné hydrotechnické výpočty nebyly v této fázi sestaveny.

dešťových vod - typy b) a c) podle výše uvedeného členění. Na dalším listu je uvedeno několik příkladů přátelského řešení tak, jak se v současné době aplikuje v mnoha Ad a) Vody na pozemcích se zástavbou rodinnými domy (které nejsou přímo zastoupeny na pozemcích investora, nicméně zástavba rodinnými domy je v širším navrženém řešení zahrnuta) se budou likvidovat na jednotlivých pozemcích - bude se jednat jak o vody ze střech, tak ze zpevněných ploch. Z hlediska parcel pro rodinné domy není dále třeba se touto otázkou zabývat, a to ani v případě, pokud by podloží bylo zcela jílovité (se schopností vsaku jedna kapka vody za týden). Tato situace zde však s velkou pravděpodobností není.

místech SRN, Rakouska a dalších pro nás vzorových zemích.


Ad b) a c)


Odvedení splašků

• využívat netěsnící programy pro povrchové úpravy zpevněných ploch a tímto způsobem snižovat podíl nepropustných zpevněných ploch • využít pro odvádění srážkových vod z nepropustných ploch technické způsoby podporující jejich infiltraci a zajistit, aby byl z řešeného území snížen odtok srážkových vod na úroveň přirozeného odtoku • celkově preferovat odvádění srážkových vod z pozemků povrchově, k tomu mohou sloužit různé typy příkopů, žlabů nebo rigolů (umožňují částečné vsakování a tím i půdní filtraci) a usazování usaditelných látek • pro odvádění srážkových vod v parcích a izolační zeleni používat průlehy (průlehy jsou přírodní příkopy s meandrující trasou, doplněné dle možnosti hrázkami a jezírky) • pro veřejné zpevněné plochy, kde není nebezpečí znečištění vod, využívat propustné materiály. Odtok z parkovišť a odstavných ploch vést přes lapoly • pro likvidaci srážkových vod ze střech preferovat vsakovací drenáže • zpevněné plochy parkovišť a zpevněné obslužné komunikace odvodňovat přeronem přes zatravněné plochy nebo příkopy, které předčistí srážkovou vodu před jejím vsakem nebo odvedením do vodního toku.

Nahoře - jedno z mnoha přátelských řešení zklidněné ulice v nové obytné výstavbě, využívající principy uvedené v levé části textu. K ostatním fotografiím - celkové ztvárnění retenčního prostoru by nemělo být „technokratické“. Prakticky to znamená, že tato místa lze koncipovat jako součásti parkových a krajinářských úprav širšího okolí. Na snímcích jsou uvedeny příklady z několika míst u nás a v Německu. Takovéto úpravy jsou na území Prahy v poslední době podporovány a doporučovány Pražskou vodohospodářskou společností, která je vlastníkem kanalizační sítě na území Prahy a prostřednictvím PVK garantuje i provoz a údržbu těchto řešení.

Likvidace srážkových vod vsakováním vyžaduje hydrogeologický průzkum včetně vsakovací zkoušky.

V pitkovickém projektu bude nutné, aby výsledkem bylo nejen funkčně dokonale řešení, ale

V rámci provozování vodohospodářské soustavy oddílného typu je třeba věnovat pozornost likvidaci sedimentů zachycených v koncových nádržích.

aby se partie v okolí „rybníka“ stala esteticky významnou součástí širší oblasti.


úvahu možnosti nejrůznějších opatření:


Při řešení odvodu dešťových vod je nutné brát v

nebude nižší než 70 kWh na 1 m2 čisté užitné plochy všech navrhovaných staveb, což by jistě bylo fajn. V případě řešeného území by to představovalo roční energetickou spotřebu maximálně 780 MWh. Předpokládá to, že veškeré nové stavby budou důsledně řešeny tak, aby dlouhodobě splňovaly normové tepelně technické požadavky, které jsou - upřímně řečeno - v České republice stále ještě dosti měkké ve srovnání se zeměmi s podobnými klimatickými podmínkami (Rakousko, SRN či Švýcarsko). Reálně však bude potřebné počítat s tím, že energetická náročnost budov bude posuzována „pouze“ ve vazbě na vyhlášku č. 291/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Bude s největší pravděpodobností jak architektem, tak investorem požadováno, aby stupeň energetické náročnosti (SEN) byl v klasifikaci C, v lepším případě B. Stanovení celkové energetické spotřeby podle postupů stanovených výše uvedenou vyhláškou není v této fázi potřebné, ani účelné. Nicméně pro další úvahy nebude od věci zjistit celkovou náročnost všech tří bytových domů. Průměrná roční spotřeba tepla pro 130 bytů s přibližně 29000 m3 vytápěného prostoru bude cca 1050 MWh = 3780 GJ, včetně tepla pro přípravu teplé vody. Průměrná roční spotřeba elektrické energie pro ostatní druhy užití je uvažována nepatrně nad současným českým průměrem ve výši 3,5 MWh za rok pro jeden byt, celkem 455 MWh za rok, to je celkem 1638 GJ. Nepatrné zvýšení nad český průměr současně znamená býti stále poměrně hluboko pod průměrem např. SRN.

Celková energetická spotřeba objektů A, B a C za rok je 5418 GJ. Lze s jistotou říci, že celková roční spotřeba energie každého ze třech domů přesáhne 700 GJ, a proto bude řešení každého domu posuzováno Státní energetickou inspekcí postupy podle vyhlášky č. 291/2001 Sb. Teplo a zásobení lokality zemním plynem Vytápění v jednotlivých domech a příprava teplé vody budou pro každý dům zajištěny domovními kotelnami, situovanými v podzemních podlažích. Zdrojem tepla budou kotle na zemní plyn. Celková roční spotřeba zemního plynu pro vytápění a přípravu teplé vody v domech A, B a C bude 105.498 m3.

Elektrická energie V území bude situována trafostanice 22/0,4 kV 630kVA. Ta obslouží zhruba 200 bytů. Je navržena v nejtěsnější blízkosti trasy kabelu 22 kV, což je přibližně v centru spotřeby oblasti, kterou bude obsluhovat. Bude nicméně potřebné celkovou koncepci elektrizace oblasti posoudit v souvislosti s celkovým řešením západních Pitkovic - to přichází v úvahu ve fázi konzultací s PREdi před územním řízením. Pro navrženou zástavbu bude uvažován stupeň elektrizace B. Do podrobnějších výpočtů bude nutno zahrnout spotřebu elektrické energie pro veřejné osvětlení - v lokalitě je navrženo celkem 25 stožárů parkových o výšce 4,5 metru a 14 stožárů uličních o výšce 8 metrů.


Celková energetická náročnost může být vyjádřena tak, že roční spotřeba energie jako celku pravděpodobně


Energie

PRAHA 22 PITKOVICE - západ. studie k podnětu na pořízení změny územního plánu Prahy

Recommend Documents