PRACOVNÍ SKUPINA OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM ROMOVÉ A CIZINCI OHROŽENÍ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM
Zápis ze setkání Termín konání: Časové rozvržení: Místo konání:
středa 11. 1. 2017 14:00 – 16:00 budova Magistrátu města Brna, Koliště 19 zasedací místnost ve 4. patře
PROGRAM: 1. Přivítání, program, prezence 2. Úvodní informace ze strany OSP 3. Prezentace výsledků Analýzy potřebnosti soc. služeb v Brně (zástupce FSS MU) 4. Diskuze 5. Závěr
ad 1. Přivítání, program, prezence Koordinátor komunitního plánování R. Janík přivítal přítomné, vedoucího pracovní skupiny L. Ptáčka (pracovní skupina Osoby ohrožené sociálním vyloučením) a T. Jurčíka a H. Krištofovou (pracovní skupina Romové a cizinci ohrožení sociálním vyloučením). Dále představil zástupce Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, a to vedoucího projektu doc. PhDr. Jiřího Winklera, Ph.D., tajemnici projektu Mgr. Ivetu Zelenkovou, Ph.D. a vedoucího týmu „Další osoby ohrožené sociálním vyloučením“ Mgr. Ladislava Otavu. Vedoucí dotazníkového šetření Mgr. Martin Žižlavský, Ph.D. nebyl přítomen. FSS MU zpracovávala pět dílčích odborných studií, jedna z nich, Analýza potřebnosti rozvoje sociálních služeb v Brně pro další osoby ohrožené sociálním vyloučením, byla následně zástupci FSS MU prezentována. Tato skutečnost je důvodem spojení pracovní skupiny Osoby ohrožené sociálním vyloučením a Romové a cizinci ohrožení sociálním vyloučením. Prezentována byla také Analýza spokojenosti se sociálními službami. ad 2. Úvodní informace ze strany OSP MMB Dotace na sociální služby (a služby „doplňující“) program I a II pro rok 2017 Dotační program I. V řádném termínu bylo zaevidováno 138 projektů od 57 organizací. Celkový požadavek činí 61 168 940 Kč. V první fázi je k rozdělení navrženo 55 837 000 Kč. Tak jako v minulém roce zbývá rezerva na dofinancování služeb, jelikož město Brno v minulosti poskytovalo na některé druhy služeb více financí, než doporučují Pravidla pro tvorbu sítě sociálních služeb v Jihomoravském kraji pro rok 2017 (to se týká hlavně služeb péče a především pak v pobytové formě – doporučené kofinancování je ve výši 8%). Nicméně z důvodu rizika překročení optimální vyrovnávací platby je OSP MMB nucen financovat služby ve dvou fázích (rok 2016 správnost tohoto postupu potvrdil). Rezerva také vznikla tím, že některé služby sociální prevence přešly od poloviny roku 2016 do IP JMK a některé služby jsou i nadále součástí celostátní (nadregionální) sítě MPSV (síť „B“). Dofinancovávat služby plánuje OSP MMB až na podzim, tedy v době, kdy by již nemělo dojít k dofinancovávání ze strany ostatních donátorů. Tímto postupem se eliminuje riziko překročení optimálních vyrovnávacích plateb,
a
ke kterému v roce 2016 u některých služeb došlo. Jelikož v případě překročení vyrovnávací platby se daná částka vrací do rozpočtu JMK, je v zájmu obcí toto riziko eliminovat. V minulosti bylo Mgr. Markem Šlapalem, náměstkem hejtmana JMK, řečeno, že pokud k takové situaci dojde, vrácené prostředky v každém případě zůstanou v systému financování sociálních služeb (tedy budou do něj opět přerozděleny). Zmínil také možnost vrácení příslušné části vratek dotčeným obcím. Dotace OSP MMB budou schvalovány na zasedání ZMB dne 31. ledna 2017. Po obdržení oficiálního výpisu zveřejní OSP MMB výsledky dotačního řízení a vyzve úspěšné žadatele k podpisu smluv. Dotace z krajského rozpočtu (dle paragrafu 105 zákona o soc. službách) byly ZJMK schváleny v prosinci 2016. Pro rok 2017 vyšlo Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo financí poskytovatelům soc. služeb vstříc a finance určené na poskytování služeb budou krajům zaslány již během ledna. Na pátek 27. ledna 2017 bude svoláno mimořádné zasedání ZJMK, kde budou schvalovány dotace podle paragrafu 101a zmíněného zákona. Po mnoha letech tak poskytovatelé sociálních služeb obdrží dotace ze tří hlavních dotačních zdrojů již zkraje roku a předejde se tak každoroční nejisté finanční situaci v prvních měsících roku. Pokud by se tento postup uplatňoval i v dalších letech, umožnilo by to posunout dotační řízení OSP MMB až do doby, kdy proběhnou dotační řízení JMK (§ 101a, § 105). Město Brno by tak financovalo sociální služby jako poslední na základě reálně obdržených dotací z ostatních zdrojů, čímž by se předešlo riziku překročení optimálních plateb a nebylo by tak nutné služby složitě dofinancovávat (což je administrativně náročné jak pro poskytovatele, tak pro OSP MMB). Otázkou však je, zda MPSV bude takto vstřícné i v dalších letech (bez ohledu na případné politické změny po parlamentních volbách) a také by to vyžadovalo spolupráci s JMK po technické stránce (KISSOS). Dotační program II - minulý rok bylo na tento program alokováno celkem 1 300 000 Kč. OSP MMB v rámci přípravy rozpočtu na rok 2017 požádal o navýšení částky na 2 000 000 Kč, žádost byla akceptována a v celkovém rozpočtu města schválena. Na základě zkušeností s tímto dotačním programem OSP MMB považuje takto navýšenou částku za dostačující a neplánuje v bližší budoucnosti žádat její další navyšování – stále se jedná o „doplňkový“ dotační titul a finanční prostředky by měly být primárně směřovány do registrovaných soc. služeb. Dotační program II vznikl v roce 2011, rozdělováno bylo původně 150 000 Kč, poté 500 000 Kč. Účel tohoto dotačního programu byl již pro rok 2016 rozšířen, konkrétně o podporu koordinace dobrovolnické činnosti a více byla podpořena doprava klientů sociálních služeb. Třetí „podoblastí“ zůstává původní účel, tzn. svépomocné aktivity, doplňující a navazující služby apod. Návrh rozdělení dotací bude ZMB předložen na jeho jednání v březnu, nejpozději v dubnu tohoto roku. OSP MMB v rámci tohoto dotačního titulu zaevidoval celkem 62 žádostí od 49 organizací, přičemž celkový požadavek činí přes 4,7 mil. Kč. Některé projekty nebudou podpořeny z důvodu nesouladu s účelem dotačního programu, případně svým charakterem spadají více do oblasti zdravotnictví, školství nebo kultury (přičemž příslušné odbory mají své vlastní dotační programy na podporu podobných projektů). Žádosti o dotace 2017, vyúčtování 2016 a KISSOS Ze softwarové aplikace KISSOS (Krajský informační systém sociálních služeb Jihomoravského kraje) byly v rámci žádostí na rok 2017 odstraněny položky týkající se výkonnostních ukazatelů (kapacity, kontakty, intervence, osobohodiny atd.). Ačkoli tedy tyto údaje v žádostech nejsou uvedeny (OSP MMB nebyl o této skutečnosti ze strany JMK informován, a vzhledem k tomu, že dotační řízení bylo otevřeno ve stejný čas, neměl již OSP MMB čas zareagovat), byli poskytovatelé na setkání upozorněni, že OSP MMB bude v rámci vyúčtování roku 2017 tyto údaje vyžadovat. Přítomní poskytovatelé byli tedy požádáni, aby tyto údaje i nadále evidovali. I přesto, že na tento problém bylo ze strany města upozorněno a OSP MMB požádal JMK, aby byl v případě změn v KISSOS zavčas informován, stejná situace bohužel nastala i při vyúčtování roku 2016, kdy tyto údaje v KISSOS opět chybí (aniž by o tom
byly ORP informovány). V lednu však již OSP MMB tuto situaci včas zachytil a kapacity a výkonnostní ukazatele do svých formulářů vyúčtování zpět zahrnul. Je tomu z toho důvodu, že bez těchto dat nelze zpracovávat relevantní analýzy a smysluplně plánovat rozvoj služeb, sledovat efektivitu apod. Na toto upozornění ze strany (nejen) města Brna zareagoval Jihomoravský kraj tak, že tyto údaje zřejmě budou poskytovatelé během února do KISSOS zvlášť nahrávat. JMK k tomuto poskytovatele pravděpodobně vyzve prostřednictvím dopisu. Bohužel tedy dojde k tomu, že poskytovatelé budou nuceni tato data zbytečně vyplňovat jak pro JMK, tak i pro město. Což je v rozporu s účelem, pro který KISSOS vznikl – jeho cílem bylo snížení objemu administrativy a také eliminace chybovosti (v minulosti se často stávalo, že někteří poskytovatelé vyplnili jiné údaje pro JMK a jiné pro město). Tento systém se v roce 2016 osvědčil a bylo by dobré v něm dále pokračovat. Harmonogram roku 2017 Do konce ledna je nutné odevzdat vyúčtování dotací (Program I, Program II, individuální dotace – síť MPSV a dofinancování). První kolo pracovních skupin od 9. 1. do 16. 1. 2017, druhé kolo pracovních skupin od 23. 1. do 1. 2. 2017 a třetí kolo pracovních skupin od 7. 2. do 15. 2. 2017. Pracovní skupiny probíhají v době odevzdávání vyúčtování z toho důvodu, že do konce února 2017 musí být na JMK předány podklady pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji na období 2018 – 2020 (dále jen SPRSS). Výstupy pro Základní podporovanou síť sociálních služeb v JMK (dále jen Základní síť) musely být ze strany ORP odevzdány na JMK do konce roku 2016 (oproti původní dohodě – do konce února 2017). Požadavek předání podkladů ze strany ORP pro síť 2018 do konce roku 2016 přišel ze strany JMK v listopadu 2016, kdy bylo již nemožné narychlo svolávat všechny pracovní skupiny a vše projednat odpovídajícím způsobem (nehledě na to, že OSP MMB v té době zpracovával žádosti o dotace). OSP MMB zvažoval, zda tedy poskytovatele obešle s dotazníky, nicméně poté přišla informace o tom, že poskytovatelé budou ze strany JMK vyzváni, aby své rozvojové záměry do roku 2020 vyplnili v rámci dotazníkového šetření přes KISSOS (možnost dotazník vyplnit byla do 4. 12. 2016). Proto OSP MMB od záměru rozesílat své dotazníky upustil a poskytovatele obeslal s výzvou vyplnění dotazníků v KISSOS. Zároveň OSP MMB předal na JMK rozvojové priority dle aktuálních informací, které má k dispozici a dle výstupů z procesu KPSS (především na základě 4. KP). Tyto informace by tedy měly sloužit pro zpracování Pravidel pro tvorbu sítě soc. služeb v JMK pro rok 2018 a také jako jeden z podkladů pro tvorbu nového SPRSS JMK. Přičemž OSP MMB do konce února 2017 předá na JMK výstupy z probíhajících pracovních skupin tak, aby tyto aktuální informace mohly být zohledněny ve zmíněném SPRSS JMK pro další období. 26. ledna 2017 proběhne na JMK schválení Pravidel pro tvorbu sítě sociálních služeb v Jihomoravském kraji pro rok 2018 (dále jen Pravidla síťování), včetně Pravidel pro tvorbu dočasné sítě. Pravidla síťování určí, u kterých služeb bude možný rozvoj a za jakých podmínek. Pravidla síťování (jak pro základní síť, tak i dočasnou) budou představena dne 2. února 2017 v čase 11:30 až 12:30 v budově Administrativního a školícího centra Cejl 73. Poskytovatelé budou seznámeni s organizačními náležitostmi procesu vstupu do sítě pro rok 2018. Informace o setkání rozeslal JMK v lednu 2017. Přihlašování do Základní podporované sítě sociálních služeb v JMK pro rok 2018 (dále jen Základní síť) bude probíhat během února 2017. Přihlášky budou poskytovatelé zasílat JMK a OSP MMB v kopii. Pokud se bude jednat o stávající stav, vezme OSP MMB formulář pouze na vědomí. V případě rozvoje bude JMK na formuláři vyžadovat razítko OSP MMB jako potvrzení toho, že byl rozvoj s danou ORP projednán. Rozvoj musí být v souladu s Pravidly síťování a s prioritami (opatřeními), které vzejdou ze setkání pracovních skupin nyní v lednu a v únoru (tedy soulad s připravovaným 5. KP). Proto OSP MMB bude razítkem potvrzovat rozvojové záměry až po skončení třetího kola pracovních skupin, tedy až po patnáctém únoru. OSP MMB by měl potvrzovat razítkem i projekty vstupující do dočasné sítě. Pravidla síťování budou upravovat také proces vydávání pověření JMK k poskytování služeb obecného hospodářského zájmu a také příslib pověření u projektů navázaných na investiční projekty. Důležitou informací je skutečnost, že JMK již nebude v případě nesrovnalostí v přihlášce do sítě zvát
poskytovatele na konzultace, tak, jak tomu bylo v minulém roce. Důvodem je fakt, že Pravidla síťování jsou již nějakou dobu zavedená, a dle JMK by již s nimi organizace měly umět pracovat. V extrémním případě by se tak mohlo stát, že v případě chybně uvedených údajů či nějakých zásadních nesrovnalostí by mohla být služba ze Základní sítě vyřazena (nicméně určitě bude možné s JMK žádosti do sítě individuálně, např. telefonicky či emailem konzultovat – jen k tomu poskytovatelé již nebudou vyzváni). Dočasná síť bude aktualizována průběžně (předpoklad cca jednou za čtvrt roku) na základě průběžně zveřejňovaných výzev. Základní síť bude aktualizována na přelomu července a srpna (pravděpodobně od 15. července do 15. srpna 2017). V rámci aktualizace této sítě nebude možné navyšovat kapacity. Aktualizace Základní sítě bude probíhat především z důvodu případného vzniku nových služeb a jejich vstupu do sítě. Aby nová služba mohla být zařazena do Základní sítě, musí mít platné rozhodnutí o registraci, ovšem zároveň dle zákona musí být zprovozněna nejpozději do půl roku od registrace (pro tyto případy se tedy Základní síť „otvírá“ ještě v polovině roku). V březnu či spíše v dubnu bude Zastupitelstvu města Brna předložen návrh na rozdělení dotací Program II. V dubnu 2017 by mělo ZJMK schvalovat Pravidla řízení o přiznání finanční podpory Jihomoravského kraje pro rok 2018 (dále jen Pravidla financování). Do 22. května 2017 musí všechny ORP schválit sítě podporovaných služeb na svém území a předat tyto informace na JMK (který pak na základě těchto informací ze všech 21 ORP zpracuje a schválí Základní síť soc. služeb JMK pro rok 2018). Vzhledem k tomu, že Pravidla financování budou schválena až v dubnu, ORP budou muset velmi rychle propočítat nákladovost sítě a vše pak nechat schválit v příslušných orgánech. Z logiky věci vyplývá, že nejprve by měla být schválena Pravidla financování a až následně Pravidla síťování, aby bylo jasné, kolik bude případný rozvoj stát. Bohužel je tomu ale přesně naopak, s čímž se budou muset ORP nějakým způsobem vypořádat. Dne 22. června bude ZJMK schvalovat Základní podporovanou síť sociálních služeb v JMK pro rok 2018, SPRSS JMK 2018 – 2020 a Akční plán 2018. Zřejmě od 1. června 2017 JMK plánuje začít realizaci tříletého projektu financovaného z EU na podporu plánování rozvoje sociálních služeb v JMK. Jednou z aktivit bude zřejmě rozvoj KISSOS, další aktivitou by mělo být zavedení tzv. Karet sociálních služeb, které budou blíže popisovat a charakterizovat službu jak z pohledu toho, co má služba konkrétně zabezpečovat, tak také z pohledu toho, jak konkrétně má služba vypadat (i po kvalitativní stránce). Stejně tak by měly být jasně definovány nepříznivé sociální situace, na které daná služba reaguje. Měla by tak být zohledňována specifika v rámci stejného typu služby (např. specifika určitých cílových skupin využívající stejný druh služby), což se v případě současných pravidel JMK neděje a způsobuje to problémy v rámci financování některých služeb (především těch, které pracují z pohledu péče s nejnáročnější klientelou). Dalším výstupem by pak měl být i nový SPRSS JMK pro další období. 5. Komunitní plán sociálních služeb města Brna pro období 2018 – 2019 Původní záměr byl po dvouletém Komunitním plánu vytvořit další Komunitní plán opět na tři roky, ale Koordinační skupina KPSS se po zvážení všech aspektů rozhodla, že plánovaný 5. Komunitní plán bude opět vytvořen na období dvou (nikoliv tří) let, tedy pro roky 2018 – 2019. K tomuto rozhodnutí vedly následující důvody: 1) Novela zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, u které není jasné, kdy vejde v platnost a zda vůbec. Novela obsahuje významné změny, u kterých ale není úplně jasné, jak by měly v praxi fungovat. Novelu zákona připomínkovalo široké spektrum aktérů – jednotlivé kraje, obce, poskytovatelé soc. služeb, Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky a další. Připomínek bylo obrovské množství a i zástupci OSP MMB jich nemálo přes JMK do připomínkovacího řízení zpracovali. Novela zákona o soc. službách je bezesporu již delší dobu potřeba, nicméně koordinátor KPSS považuje současnou novelu za nedotaženou, místy chaotickou, v praxi těžko realizovatelnou a nekorespondující se samotnými záměry a východisky novely – jako je např.
avizované snížení administrativy apod. Dalšími faktory, které do systému plánování a financování služeb přinesou nemalé změny je chystaný zákon o soc. bydlení či připravované legislativní změny týkající se plánovaných ošetřovatelských domů. 2) Plánovaný grantový projekt na podporu komunitního plánování v Brně, který by byl, pokud bude schválen, realizován od 1. ledna 2018 po dva roky a jehož výstupem by byl další Komunitní plán, případně analýzy navazující na právě ukončenou Analýza potřebnosti rozvoje sociálních služeb v Brně a další aktivity a výstupy. 3) Sladění brněnského plánovacího cyklu s plánovacím cyklem JMK. Nynější nastavení se bohužel neukázalo jako šťastné, a to již z výše zmíněného důvodu, kdy JMK požadoval po ORP informace do sítě 2018 do konce prosince roku 2016, přičemž tato informace byla JMK ORP dána na vědomí až v listopadu 2016. Z tohoto důvodu bude lepší být s KP „o rok pozadu“ za SPRSS tak, aby byl dostatek času veškeré rozvojové záměry v rámci procesu KPSS prodiskutovat, zpracovat a předat na krajskou úroveň. Analýza potřebnosti rozvoje sociálních služeb v Brně (Odborné studie pro tvorbu 5. Komunitního plánu sociálních služeb města Brna pro období 2018-2019 a pro plánování, síťování a financování sociálních služeb ve městě Brně.) V Analýze je mimo jiné uvedeno: „Poskytovatelé dále považují za důležité, aby bylo plánování, diskuze a společná spolupráce na úrovni města propojena s působením Jihomoravského kraje.“ „Jestli si něco naplánujeme, kraj to nemá v akčním plánu, smete to ze stolu a zase se dva roky čeká. To je důležité, aby se to nějakým způsobem dalo dohromady.“ Koordinátor KPSS k výše uvedenému sdělil, že tuto poznámku samozřejmě plně chápe, nicméně rád by poskytovatele sociálních služeb ujistil, že OSP MMB s JMK průběžně komunikuje a veškeré informace, podklady a výstupy z procesu KPSS na JMK předává. Konečné rozhodnutí o celokrajských prioritách na příslušné období (SPRSS) je však na JMK a nelze předpokládat, že JMK automaticky akceptuje veškerý rozvoj, který Brno požaduje. Je pochopitelné, že JMK musí zohledňovat potřeby všech ORP a nejen města Brna. Na druhou stranu je pravdou, že cca polovina všech služeb v JMK působí na území města Brna a město je také co se týče soc. služeb velmi spádové (za službami přijíždí do města lidé s celého JMK i z jiných krajů ČR). V současné době již JMK více zohledňuje specifika jednotlivých regionů v rámci kraje. Ovšem je pravdou, že v kraji i nadále existují „bílá místa“, která stále nejsou nijak pokryta žádnou soc. službou. Dalším důvodem proč JMK nemůže akceptovat úplně všechny požadavky na rozvoj ze strany jednotlivých ORP je ekonomická stránka věci. Vzhledem k tomu, že finanční požadavky na rozvoj služeb zásadně převyšují současné možnosti (především co se týče prostředků ze státního rozpočtu, kdy směrné číslo pro JMK zdaleka nedosahuje výše požadavků), JMK musí rozvoj do určité míry regulovat a stanovovat priority dle ekonomických možností. Na druhou stranu je však v takové situaci rovněž nutno se více zaměřovat na sledování efektivity a kvality služeb a tu také kontrolovat. To se nyní děje v nedostatečné míře a je třeba se na tuto oblast do budoucna mnohem více zaměřit (v současnosti pro toto chybí elektivní nástroje i adekvátní personální zajištění potřebných procesů). ad 3. Prezentace výsledků Analýzy potřebnosti sociálních služeb v Brně (zástupce FSS) Souhrnná analýza včetně pěti dílčích odborných studií a prezentací je k dispozici na Portálu sociální péče https://socialnipece.brno.cz/texty/2/podmenu/364/5-proces-kpss-2018-2019/. Vedoucího týmu „Další osoby ohrožené sociálním vyloučením“ Mgr. Ladislav Otava představil dílčí analýzu a uvedl výzkumná zjištění a doporučení. Poté doc. PhDr. Jiří Winkler, Ph.D. představil strukturu dílčí zprávy, výzkumné otázky, výběr cílových skupin, metody dotazování,
sociodemografickou charakteristiku osob ohrožených sociálním vyloučením, doporučení a další. Také sdělil, že u této skupiny „Další osoby ohrožené sociálním vyloučením“ se projevil deficit v informovanosti o komunitním plánování sociálních služeb ve městě Brně. ad 4. Diskuze
R. Janík reagoval na prezentaci L. Otavy, kde se jako jedno z doporučení objevila mezirezortní spolupráce (zdravotnictví, školství, ÚP) a vytvoření „Komunitního plánu pro Brno“. Komunitní plán sociálních služeb města Brna se týká především sociálních služeb. Nicméně dalším oblastem a potřebám se Komunitní plán věnuje v podkapitole „Přesahové oblasti, neřešené oblasti a trendy do budoucna“. Dalšími strategickými dokumenty města jsou např. Generel bydlení města Brna, Koncepce prevence kriminality ve městě Brně, Strategický plán sociálního začleňování města Brna, Koncepce rodinné politiky města Brna, Plán aktivního stárnutí, Integrovaná strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti a další. OSP MMB připomínkuje např. připravované dokumenty Bytového odboru apod. Rovněž se připravuje celkový dokument Strategie pro Brno. Koordinátor KPSS také komentoval informace, kdy se v analýze objevovaly výstupy naznačující nízkou informovanost, co se týče procesu KPSS (zaznělo u více cílových skupin). Jednak upozornil na fakt, že něco jiného je komunitní plánování a zapojení uživatelů a veřejnosti do tohoto procesu v menších obcích a něco jiného pak v téměř čtyřsettisícovém městě. Zapojení uživatelů do KPSS je na celém procesu to nejtěžší – na tom se víceméně shodují jak metodici KPSS v JMK, tak i samotní koordinátoři. Komunitní plánování je založeno na triádě, což je označení pro vzájemné partnerství mezi uživateli, poskytovateli a zadavateli sociálních služeb. Uživatelé jsou na pracovní skupiny komunitního plánování zváni především na ty části, které se týkají zjišťování potřeb. V rámci přípravy dalšího KP byl pohled uživatelů zprostředkován skrze zmíněnou analýzu FSS. Bylo by samozřejmě ideální „jít s procesem KPSS za uživateli“ přímo do organizací nebo do jejich přirozeného prostředí, na to ovšem nemá Referát KPSS personální kapacitu. Rovněž by mohl „jít proces KPSS více k občanům a veřejnosti“ např. skrze setkávání na městských částech apod. V reáliích města Brna by však větší zapojení uživatelů služeb a veřejnosti do procesu KPSS vyžadovalo zásadní personální posílení manažerského týmu KPSS, které již dlouhodobě vůbec neodpovídá potřebám druhého největšího města v ČR. V počátcích zavádění procesu ve městě Brně stávající manažerský tým dostačoval, nicméně od té doby se počet poskytovatelů a služeb více než zdvojnásobil, přišly mnohé změny v rámci legislativy (síťování služeb, veřejná podpora, vyrovnávací platby atd.), kdy se na aktéry procesu kladou stále větší a větší požadavky (nutnost sběru, zpracování a předávání mnoha dat z obcí na JMK, vznik pravidel síťování a financování, evropské projekty atd. – mnohem složitější systém než dříve). Objem práce tedy neustále výrazně narůstá, a to jak po kvantitativní stránce, tak i po stránce odborné (především ekonomickoprávní oblast), ovšem Oddělení koncepce a plánování služeb OSP MMB, pod které proces KPSS a financování služeb spadá, nijak personálně neposiluje, naopak dokonce personálně oslabuje. Koordinační skupinu tvoří jednotliví vedoucí pracovních skupin, kteří tuto činnost vykonávají nad rámec své práce, dobrovolně a zdarma. Nehledě na to, že Oddělení koncepce a plánování služeb zajišťuje jak plánování, tak i financování služeb - podání žádostí o dotace, zpracování analýz, vyúčtování, kontroly atd. (což zpravidla v jiných městech či na KÚ zajišťují dvě oddělení o několika pracovnících). Ve víceméně srovnatelné Ostravě manažerský tým KPSS čítá celkem 23 pracovníků placených z rozpočtu města (na tento proces město Ostrava z rozpočtu každoročně uvolňuje cca jeden milion Kč), což je s městem Brnem naprosto nesrovnatelné. Na dlouhodobé personální poddimenzování procesu KPSS, které neodpovídá potřebám téměř čtyřsettisícového města, koordinátor upozorňuje již několik let. Bohužel to není nijak reflektováno. Dotaz: Plánuje JMK mimořádné zasedání Zastupitelstva kvůli dotacím dle paragrafu 101a? Odpověď: Ano - viz bod dva.
Dotaz: Bude s novelou zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách spojený také zákon o sociálních pracovnících (tzv. profesní zákon)? Odpověď: R. Janík odpověděl, že na tento dotaz odpověď nezná. V lednu 2016 se věcný záměr zákona o sociálních pracovnících dostal do připomínkového řízení, v září 2016 obdržel Profesní svaz sociálních pracovníků v sociálních službách dopis z MPSV, kterým byl osloven ke spolupráci v pracovní skupině k etickému kodexu. Informace o dalším vývoji nejsou k dispozici. Pozn.: úplně všechny uvedené informace na setkání PS nezazněly, pro lepší informovanost však byly do zápisu doplněny. Dotaz: V rámci KPSVL se mělo dít hodně věcí a nic se neděje. Jsou ohledně KPSVL nějaké informace? Odpověď: Koordinátor KPSVL T. Jurčík odpověděl, že organizaci a koordinaci pracovních skupin přezvala Agentura pro sociální začleňování. Skupiny normálně probíhají. Je možné, že tazatel není v mailing listu ASZ. Doporučení obrátit se na Mgr. Mochťáka (
[email protected]) ohledně zařazení. Aktuální informace se průběžně objevují na Portálu sociální péče (http://socialnipece.brno.cz/texty/337/koordinovany-pristup-k-reseni-problematiky-socialnevyloucenych-lokalit-/). OSP MMB se v současné chvíli věnuje přípravě a předkládání městských projektů voleným orgánům města a hodnotícím orgánům ministerstev. Výzva č. 52 OPZ pro KPSVL MPSV vyhlášena 16. 1. 2017. MPSV bude přijímat žádosti od 1. 3. 2017. Výzva bude otevřena pro Brno do 27. 8. 2017. Na základě nejnovějšího rozhodnutí MPSV nebude město Brno vydávat souhlasná stanoviska s projektem (měla to být jedna z povinných příloh). Nově bude vydávat stanovisko pouze ASZ a v případě projektů s doprovodnou sociální službou taktéž JMK. Odkaz na podrobné informace k výzvě: https://www.esfcr.cz/vyzva-052-opz. Pozn.: úplně všechny uvedené informace na setkání PS nezazněly, pro lepší informovanost však byly do zápisu doplněny. Dotaz: Respondenti byli jen klienti sociálních služeb. Jak se FSS MU vypořádala s tím, že ve výzkumu nefigurovali lidé, kteří nejsou klienti sociálních služeb? Odpověď: Výzkumu se účastnily i osoby, které sociální služby nevyužívají. Kontakt na tyto osoby předaly organizace. ad 5. Závěr
R. Janík sdělil, že výstupy z jednotlivých Analýz budou také předány na JMK. Poté koordinátor komunitního plánování R. Janík oznámil, že další setkání pracovní skupiny „Romové a cizinci ohrožení sociálním vyloučením“ se uskuteční dne 25. 1. 2017. Podskupina „Cizinci“ od 9:00 do 10:00 a podskupina „Romové“ od 10:00 do 12:00. Oboje v zasedací místnosti ve 4. patře na Kolišti 19. Pozn.: aktualizováno. „Osoby ohrožené sociálním vyloučením“ se uskuteční dne 25. 1. 2017 ve 14:00 v zasedací místnosti ve 4. patře na Kolišti 19. Na závěr se koordinátor komunitního plánování R. Janík se všemi účastníky rozloučil a poděkoval za účast a aktivní spolupráci.
Zapsali: J. Stárková, R. Janík Dne: 20. 1. 2017
