Pracovní listy k Atlasu krajiny ČR

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV

Pracovní listy k Atlasu krajiny ČR Diplomová práce

Michaela Šimčíková

Vedoucí práce: RNDr. Vladimír Herber, CSc.

Brno 2016

Bibliografický záznam Autor:

Bc. Michaela Šimčíková Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav

Název práce:

Pracovní listy k Atlasu krajiny ČR

Studijní program:

Matematika

Studijní obor:

Učitelství geografie a kartografie pro střední školy Učitelství matematiky pro střední školy

Vedoucí práce:

RNDr. Vladimír Herber, CSc.

Akademický rok:

2015/2016

Počet stran:

81+1+CD

Klíčová slova:

Atlas krajiny České republiky; pracovní listy; geografické dovednosti; národní atlasy; Česká republika; geografické vzdělávání

Bibliographic Entry Author:

Bc. Michaela Šimčíková Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography

Title of Thesis:

Worksheets for the Landscape Atlas of the Czech Republic

Degree Programme:

Mathematics

Field of Study:

Upper Secondary School Teacher Training in Geography and Cartography Upper Secondary School Teacher Training in Mathematics

Supervisor:

RNDr. Vladimír Herber, CSc.

Academic Year:

2015/2016

Number of Pages:

81+1+CD

Keywords:

Landscape Atlas of the Czech Republic; worksheets; geographical skills; national atlases; Czech Republic; geographic education

Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje především vytvoření pracovních listů k Atlasu krajiny České republiky. V teoretické části se diplomová práce zabývá národními atlasy, kde stručně popisuje i všechny národní atlasy území České republiky (AK ČR, Atlas republiky Československé a Atlas Československé socialistické republiky), geografickými dovednostmi a využitím AK ČR v geografickém gymnaziálním vzdělávání. V praktické části je obsaženo osm vytvořených pracovních listů k Atlasu krajiny ČR a k nim osm příslušných metodických pokynů. V závěru práce je obsaženo zhodnocení pracovních listů vypracovaných žáky v gymnaziálním vzdělávání.

Abstract This diploma thesis deals mainly with development of worksheets for the Landscape Atlas of Czech Republic. The theoretical section addresses national atlases, with brief descriptions of all the national atlases showing the territory of Czech Republic (the Landscape Atlas of Czech Republic, the Atlas of Czechoslovakia and the Atlas of Czechoslovak Socialistic Republic), geographical skills and utilisation of the Landscape Atlas of Czech Republic in geography syllabus at grammar schools. The practical section includes eight worksheets based on the Landscape Atlas of Czech Republic, supplemented with eight relevant methodologies. The final part of this thesis contains assessment of the worksheets by grammar school students.

Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Student: Studijní program: Studijní obor:

Michaela Šimčíková Matematika Učitelství geografie a kartografie pro střední školy Učitelství matematiky pro střední školy

Ředitel Geografického ústavu PřF MU Vám ve smyslu Studijního a zkušebního řádu MU určuje diplomovou práci s tématem:

Pracovní listy k Atlasu krajiny ČR Worksheets for the Landscape Atlas of the Czech Republic Zásady pro vypracování: Použití kartografických produktů má ve školní praxi poměrně dlouhou a stálou tradici, byť v čase dochází k proměně těchto produktů. Cílem diplomové práce je vypracování 8-10 pracovních listů k Atlasu krajiny ČR za účelem jeho využití pro geografické gymnaziální vzdělávání. Doporučená osnova práce: 1) Národní atlasy – stručná charakteristika 2) Základní charakteristika Atlasu krajiny ČR 3) Kartografické kompetence a dovednosti 4) Využití Atlasu krajiny ČR (AKČR) v gymnaziálním geografickém vzdělávání – návrh a tvorba pracovních listů, metodické pokyny k práci s AKČR. 5) Vybrané pracovní listy ověřte v gymnaziální výuce geografie a výsledky ověřování zhodnoťte.

Rozsah grafických prací:

podle potřeby

Rozsah průvodní zprávy:

cca 60 až 80 stran

Seznam odborné literatury: HANUS, M., MARADA, M. (2013): Mapové dovednosti v českých a zahraničních kurikulárních dokumentech: srovnávací studie. Geografie, 118, č. 2, s. 158–178. HRNČIAROVÁ T., MACKOVČIN, P., ZVARA, I. eds. (2010): Atlas krajiny České republiky, MŽP Průhonice, VÚKOZ, 332 str. MRÁZKOVÁ, K. (2010): Kartografické dovednosti v RVP ZV a amerických standardech geografického vzdělávání. In: Najvarová, V., Knecht, P. (eds., 2010): Bulletin Institutu výzkumu školního vzdělávání PdF MU. Masarykova univerzita, Brno, s. 54–58. ŘEZNÍČKOVÁ, D. (2003): Geografické dovednosti, jejich specifikace a kategorizace. Geografie – Sborník ČGS, 108, č. 2, s. 146–163. WIEGAND, P. (2006): Learning and teaching with maps. London, Routledge. 153 str.

Jazyk závěrečné práce:

čeština

Vedoucí diplomové práce:

RNDr. Vladimír Herber, CSc.

Podpis vedoucího práce:

..............................................................

Datum zadání diplomové práce: Datum odevzdání diplomové práce:

listopad 2014 do 5. května 2016

RNDr. Vladimír Herber, CSc. pedagogický zástupce ředitele ústavu

Se zadáním diplomové práce souhlasím, jsem si vědom(a), že zadání práce je závazné. Zadání práce převzal(a): ............................................................... dne ......................................

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu mé diplomové práce RNDr. Vladimíru Herberovi, CSc. za pravidelné konzultace, mnoho cenných rad a připomínek a odborné vedení při zpracování diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat Mgr. M. Chovancové za umožnění ověření pracovních listů v geografickém gymnaziálním vzdělávání na Střední odborné škole a Gymnáziu Staré Město.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány.

Brno, 4. května 2016 Michaela Šimčíková

OBSAH 1

ÚVOD............................................................................................................................. 9

2

NÁRODNÍ ATLASY ................................................................................................... 11

3

4

2.1

Atlas republiky Československé ........................................................................... 13

2.2

Atlas Československé socialistické republiky ...................................................... 16

ATLAS KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY .................................................................. 20 3.1

Základní informace ............................................................................................... 20

3.2

Struktura ................................................................................................................ 21

3.3

Zadání a tvorba ...................................................................................................... 23

3.4

Problémy spojené s tvorbou .................................................................................. 24

3.5

Obsah..................................................................................................................... 25

GEOGRAFICKÉ DOVEDNOSTI ............................................................................... 26 4.1

Geografické dovednosti v kurikulárních dokumentech ........................................ 30

5

VYUŽITÍ ATLASU KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY V GEOGRAFICKÉM GYMNAZIÁLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ ........................................................................... 36

6

PRACOVNÍ LISTY A METODICKÉ POKYNY ....................................................... 42

7

OVĚŘOVÁNÍ A ZHODNOCENÍ VYBRANÝCH PRACOVNÍCH LISTŮ.............. 68

8

ZÁVĚR ......................................................................................................................... 71

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ..................................................................................... 73 SEZNAM ZKRATEK ......................................................................................................... 80 SEZNAM PŘÍLOH.............................................................................................................. 81

8

1

ÚVOD Použití kartografických produktů má ve školní praxi poměrně dlouhou a stálou

tradici, byť v čase dochází k proměně těchto produktů. Hlavním cílem této diplomové práce s názvem Pracovní listy k Atlasu krajiny ČR (AK ČR, 2009) je vypracování pracovních listů za účelem jeho využití pro geografické gymnaziální vzdělávání (GGV). Další důležitým dílčím cílem diplomové práce je ověření pracovních listů v gymnaziální výuce geografie a následné zhodnocení tohoto ověřování. Právě tímto ověřením bude zjištěno, zda AK ČR má své místo a je uplatnitelný v GGV a také jak samotní žáci budou reagovat na AK ČR a k němu vytvořené pracovní listy. V pracovních listech jsou zastoupena témata jak z fyzické, tak z humánní geografie a konkrétní úlohy jsou vytvořeny na základě revidované Bloomovy taxonomie kognitivních cílů od Anderson a Krathwohl (VÁVRA, 2011) a jsou v nich zastoupeny všechny mapové dovednosti uvedené v Modelu mapových dovedností od Hanuse a Marady (2014). Pracovní listy tak obsahují úlohy různých obtížností od nejjednodušších úloh na zapamatování po nejsložitější úlohy na tvorbu. V pracovních listech je dodržována terminologie z Atlasu krajiny České republiky, která nemusí být vždy v souladu s terminologií využívanou v geografickém gymnaziálním vzdělávání. V teoretické části se diplomová práce zabývá národními atlasy obecně a našimi staršími národními atlasy – Atlasem republiky Československé (Atlas RČS, 1935) a Atlasem Československé socialistické republiky (Atlas ČSSR, 1966). Jsou zde uvedena také jiná významná kartografická díla, například Atlas podnebí Česka (TOLASZ, 2007) či Akademický atlas českých dějin (SEMOTANOVÁ, CAJTHAML, 2014) a krátce také diplomová práce zmiňuje Atlas Slovenské socialistické republiky (Atlas SSR, 1980) a Atlas krajiny Slovenské republiky (AK SR, 2002). Pokračování teoretické části diplomové práce je věnováno právě Atlasu krajiny České republiky – základním informacím, struktuře, zadání a tvorbě, problémům spojeným s tvorbou a jeho obsahu, kde jsou v tabulce uvedeny názvy jednotlivých oddílů a kapitol s počtem stran. Další teoretickou část diplomové práce tvoří kapitola s názvem Geografické dovednosti. V této kapitole je definován samotný pojem dovednosti a následně i geografické dovednosti. Jsou zde uvedeny názory a pohledy různých autorů a kromě 9

pojmu geografické dovednosti se zde řeší i podobné pojmy jako kartografické dovednosti či mapové dovednost. Touto problematikou geografických dovedností se zabývá celá řada autorů, mezi které patří například Řezníčková (2003), Hanus, Marada (2014) a Mrázková (2010). Další částí této kapitoly jsou geografické dovednosti v kurikulárních dokumentech – v českém Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia (RVP G, 2007), v americkém Geography for Life: National Geography Standards (Geography for Life, 2012) a v německém Educational Standards in Geography for the Intermediate School Certificate (GAMERITH, HEMMER, CZAPEK, 2014). Diplomová práce se také zabývá využitím (využitelností) AK ČR v geografickém gymnaziálním vzdělávání. V této kapitole jsou uvedeny hlavní oddíly, kapitoly a dokonce příklady některých map, které jsou nejvíce využitelné v GGV. Je zde také zmíněna využitelnost AK ČR i v jiných vzdělávacích oborech (předmětech) v gymnaziálním vzdělávání, mezi které patří například Biologie a Dějepis. Nachází se zde také tabulka vyjadřující souvislosti jednotlivých tematických oddílů a RVP G. V praktické části diplomové práce se nachází právě vytvořené pracovní listy k Atlasu kraji ČR, jejichž tvorba je hlavní cílem diplomové práce. Kromě pracovních listů jsou zde přiložené i vypracované metodické pokyny pro učitele a nachází se zde i zhodnocení ověřování vybraných pracovních listů v GGV. Pro potřeby zhodnocení ověřování pracovních listů byl vytvořen pro žáky i evaluační dotazník, na jehož základě byly pracovní listy zhodnoceny. Veškerý text diplomové práce, včetně pracovních listů byl napsán v programu Microsoft Word, ve kterém byly vytvořeny i tabulky nacházející se v teoretické i praktické části (pracovních listech). Data k pracovním listům byly upravovány v programu Microsoft Excel a pomocí tohoto programu bylo také provedeno zhodnocení ověřování pracovních listů v geografickém gymnaziálním vzdělávání. V programu Microsoft Excel vznikly i veškeré grafy, které tato diplomová práce obsahuje a jsou v něm přiloženy i data na CD, které jsou potřebné k řešení některých pracovních listů. V programu ArcMap 10.1 byly vytvořeny kartogramy, které se nachází v pracovních listech.

10

2

NÁRODNÍ ATLASY Za národní atlas můžeme považovat atlas, který zpracovává území daného státu

ostrovními mapami a obsahuje mapy ze všech oborů. Podle České geografické společnosti představuje národní atlas vrcholné kartografické dílo a také prostředek sebeuvědomění a sebeevaluace společnosti. Toto kartografické dílo reprezentuje nejen geografii a kartografii, ale také Českou republiku jako státní útvar, ve kterém se rozvíjí věda, kultura a i celá společnost. Geografie je reprezentována jako věda, která garantuje obsah a náplň národního atlasu a kartografie je reprezentována jako obor technologie sestavení a výroby atlasu (geography.cz, 2009, oldgeogr.muni.cz, 2005). Podle České geografické společnosti (geography.cz, 2009) je kvalita národního atlasu také otázkou profesní cti a dokladem odborné úrovně některých vědních disciplín, jako je již zmiňovaná geografie a kartografie a dále pak například geoinformatika, geologie či ekologie. Na mezinárodní úrovni mohou být národní atlasy chápány i jako ukazatelé vyspělosti společnosti, vědy, kultury a vzdělanosti v daném státu. Území České republiky je v současné době vyobrazeno ve třech národních atlasech. Prvním národním atlasem našeho území je Atlas republiky Československé (Atlas RČS, 1935) z roku 1935, druhým národním atlasem je Atlas Československé socialistické republiky (Atlas ČSSR, 1966) z roku 1966 a posledním národním atlasem je Atlas krajiny České republiky (AK ČR, 2009) z roku 2009. Slovenská republika má kromě společných národních atlasů (Atlas RČS, Atlas ČSSR) navíc dva další atlasy samostatného území Slovenské republiky. Prvním atlasem je Atlas Slovenské socialistické republiky (Atlas SSR, 1980), který byl vydán v roce 1980 a druhým atlasem je Atlas krajiny Slovenské republiky (AK SR, 2002), který byl vydán v roce 2002. Všechna tato díla měla nezastupitelnou roli ve státní správě a našla si také uplatnění ve vzdělávání. Atlas SSR byl vydán Slovenskou akademií věd (SAV) a Slovenským úřadem geodézie a kartografie, kteří se dohodly na spolupráci při vydání tohoto velkolepého díla. Tvorbu tohoto díla měla na starosti redakční rada, která byla jmenována právě předsednictvem Slovenské akademie věd a Slovenským úřadem geodézie a kartografie. Rada byla složena z předních slovenských geografů a kartografů a do čela byl postaven E. Mazúr, který byl v tehdejší době ředitelem Geografického ústavu SAV (GÚ SAV). Právě GÚ SAV měl na starosti zpracování odborného obsahu a společně s Výzkumným 11

ústavem geodézie a kartografie v Bratislavě se podílel na tvorbě koncepce Atlasu SSR. Atlas SSR je členěn do 15 hlavních kapitol, hlavní mapy jsou v měřítku 1 : 500 000 a bylo použito Tissotovo ekvivalentní kuželové zobrazení. Většina map pak byla vytvořena s daty k roku 1970, která tvořila exaktní, statisticky dostupný vstupní materiál. Atlas SSR se skládá ze dvou samostatných částí (knih), a to mapové části (k dispozici jako volné listy a ve vázané knižní úpravě) a textové části, která vysvětluje tematický obsah jednotlivých map (Atlas SSR, 1980). Atlas krajiny Slovenské republiky (AK SR, 2002) byl vydán v roce 2002, avšak práce na něm byly zahájeny již v roce 1996. Z počátku přípravné práce garantovalo Ministerstvo kultury SR a od roku 1999 převzalo tvorbu atlasu do svých rukou Ministerstvo životního prostředí SR, které tento atlas také vydalo. Postup zpracování měla na starosti 18členná Redakční rada v čele s předsedou L. Miklósem a o odborné práce se starala 9členná Výkonná rada, v jejíž čele stála T. Hrnčiarová. Celkově se však na tvorbě tohoto díla podílelo až 367 domácích i zahraničních odborníků z 85 institucí. AK SR je členěn do 10 hlavních kapitol, které se nachází na 342 stranách. Hlavní mapy jsou pak v měřítku 1 : 500 000. Kromě map obsahuje AK SR i jiné grafické a textové marginálie, mezi které patří například tabulky, grafy, fotografie či doprovodné texty. Vše je zpracováno jak ve slovenském, tak i v anglickém jazyce. Na konci atlasu se nachází textová část, která obsahuje doprovodné texty k mapám a daným tématům.

Obr. 1 AK SR (zdroj: kartografickyden.upol.cz)

Obr. 2 AK SR (zdroj: AK SR, 2002)

V posledních letech byla v České republice kromě AK ČR vydána i jiná rozsáhlá kartografická díla. Jako příklad můžeme uvést Atlas podnebí Česka (TOLASZ, 2007). Tento atlas byl vydán Českým hydrometeorologickým ústavem v roce 2007. Na jeho tvorbě se podílelo 46 autorů. V čele realizačního týmu stál R. Tolasz, kartografické 12

zpracování měl na starosti V. Voženílek a geoinformatickým zpracováním se zabývali M. Stříž, V. Voženílek a R. Srněnský. Atlas podnebí Česka se člení do 11 kapitol na 256 stranách a je napsán jak v jazyce českém, tak anglickém. Kromě velkého počtu map obsahuje velké množství grafů, tabulek i textu. Samotný atlas je charakterizován autory (2007, s. 16) jako: „tematické kartografické dílo s encyklopedickými prvky, které podává komplexní náhled na klima Česka“. Při zpracování jednotlivých klimatických prvků u většiny map bylo použito období 1961-2000 (TOLASZ, 2007). Za další významné dílo české kartografie můžeme považovat Akademický atlas českých dějin (SEMOTANOVÁ, CAJTHAML, 2014). Tento atlas byl vydán v roce 2014, má 559 stran a rozměry 295 x 420 mm. Na tvorbě atlasu se podílel kolektiv autorů v čele s E. Semotanovou a J. Cajthamlem. Tento atlas na rozdíl od ostatních popsaných atlasů obsahuje větší množství textu a fotografií především historických nálezů. Podle Semotanové, Cajthamla a Šimůnka (2014, s. xv) pak atlas: „zpřístupňuje na mapách, kartografických modelech, vyobrazeních, grafech a kartogramech soubor vybraných, hierarchicky uspořádaných poznatků moderní české historické vědy“. Atlas mimo jiné obsahuje i přehled nejvýznamnějších map českých zemí, z nichž některé jsou vyobrazeny i na obrázcích a fotografiích (SEMOTANOVÁ, CAJTHAML, 2014).

Obr. 3 Atlas podnebí Česka (zdroj: www.priroda.cz) 2.1

Obr. 4 Akademický atlas českých dějin (zdroj: www.academia.cz)

Atlas republiky Československé Atlas republiky Československé (Atlas RČS, 1935) je prvním národním atlasem

zahrnující území České republiky. Tento atlas byl vydán Českou akademií věd a umění 13

za podpory ministerstva zahraničních věcí republiky Československé v roce 1935. Právě česká akademie věd zaručovala vědecký ráz a přísnou objektivitu. Na tvorbě tohoto atlasu se dále podílel J. Pantoflíček, který vedl vrchní redakci. Technické provedení map a tisk měl nestarost Vojenský zeměpisný ústav v Praze. O grafickou úpravu se staral E. Purghart a textovou část Atlasu republiky Československé vytiskla tiskárna Orbis se sídlem v Praze. S redakční prací na tomto atlase bylo započato v roce 1925 a tisk byl ukončen v roce 1935. Atlas republiky Československé vyšel nákladem akciové společnosti Orbis, Praha (Atlas RČS, 1935).

Obr. 5 Atlas RČS (zdroj: www.klinebooks.com)

Obr. 6 Atlas RČS (zdroj: Atlas RČS, 1935)

Atlas republiky Československé obsahuje 55 map a skupin map a má rozměry 44 x 44 cm. Mezi hlavní témata atlasu patří: •

Přírodní poměry ČSR,

•

Obyvatelstvo,

•

Půda a zemědělství,

•

Hornictví, hutnictví a průmysl,

•

Doprava, peněžnictví a zahraniční obchod,

•

Kultura a tělesná výchova (Atlas RČS, 1935).

Hlavní mapy jsou v měřítku 1 : 1 250 000. Mezi tyto mapy patří například: •

Přehledná mapa ČSR,

•

Hypsometrická mapa ČSR,

•

Hydrografická mapa ČSR,

•

Geologická mapa ČSR,

•

Mapa nerosného bohatství ČSR,

•

Půdní mapa ČSR a další (Atlas RČS, 1935). 14

Podle redakce Atlasu republiky Československé bylo motivem pro tvorbu Atlasu právě znovuzřízení státu Československého, což bylo velkou událostí a vyvolalo touhu po všestranném seznámení s jeho územím, přírodními poměry, … Atlas byl tedy vytvořen, aby zobrazoval skutečný stav republiky Československé, a to nejen z hlediska vlastní geografie, ale i z hlediska kulturní vyspělosti a národohospodářské potence. Právě touto situací byl stanoven obsah a cíl atlasu (Atlas RČS, 1935). Stejně jako tvorba Atlasu krajiny České republiky, se i tvorba Atlasu republiky Československé neobešla bez problémů. •

Prvním problémem byly zejména statistické materiály, které nikterak neodpovídaly ideálu, potřebnému ke zpracování statistických dat požadovaných moderními metodami.

•

Dalším problémem byl nedostatek vzorů, tedy národních atlasů jiných států. Teprve když byl atlas v hlavních rysech hotov, vyšlo několik národních atlasů jiných států, které se mohly v opačném případě stát inspirací pro tvorbu Atlasu RČS.

•

Tvorbu atlasu RČS ovlivňovala i neexistence díla, které by pojednávalo o moderních metodách zpracování statisticko-zeměpisných dat.

•

Mezi další problémy patří i zastaralost dosud vytvořených map následkem změněných poměrů v zemi, což se projevilo především na dlouhém meziobdobí přípravné práce (Atlas RČS, 1935). Atlas republiky Československé se skládá ze dvou částí. První částí je textový

doprovod k mapám, který se nachází hned na začátku atlasu. Tuto textovou část redigoval V. Láska, který byl profesorem na Karlově univerzitě. Tato textová část obsahuje kromě textového doprovodu k mapám i tabulky a grafy k jednotlivým tématům. Druhá část atlasu je nazvána jako Atlas republiky Československé a skládá se z 55 map a jednotlivých skupin map (Atlas RČS, 1935). Celý atlas a jednotlivé mapy jsou zpracovány dvoujazyčně. Prvním jazykem je jazyk český a druhým jazykem je francouzština. Každá mapa nebo jednotlivá skupina map obsahuje název (v obou jazycích), měřítko (číselné i grafické), údaje o vydání, o tisku, rok zpracování a často i dvoujazyčnou legendu. U každé mapy jsou také uvedeni její autoři (Atlas RČS, 1935).

15

Tab. 1 Témata jednotlivých mapových listů v Atlase RČS Evropa Historie Mapa přehledná Mapa hypsometrická Mapa hydrografická Geologie Nerostné bohatství Srážky Teploty Hydrologie, směry větrů Klimatologie a geofyzika Zemský magnetismus Vegetace I. Vegetace II. a zvířena Lesy Hustota obyvatelstva Národnostní mapa Náboženská vyznání Věk a pohlaví Sňatky a porody Úmrtnost a vzrůst obyvatelstva Nemoci a příčiny smrti Stěhování Povolání I. Povolání II. Půda Rozdělení půdy Obilniny I.

Obilniny II. Okopaniny Průmyslové plodiny Ovocné stromoví, chmelnice a vinice Výroba živočišná I. Výroba živočišná II. Výroba živočišná III. Závody zemědělské a živnostenské Hornictví a hutnictví Kovoprůmysl Průmysl keramický a sklářský Elektrárny a plynárny Průmysl textilní I. Průmysl textilní II., kožařský a oděvnický Průmysl dřevařký Průmysl chemický, papírenský a graficky Průmysl potravinářský a zemědělský I. Zemědělský průmysl II. Železnice a vodní cesty Doprava Peněžnictví Zahraniční obchod Lázně a klimatická místa Školství I. Školství II. Sociální péče a lidová výchova Tělovýchova, sport a turistika (zdroj: Atlas RČS, 1935)

2.2 Atlas Československé socialistické republiky Atlas Československé socialistické republiky (Atlas ČSSR, 1966) je druhým národním atlasem území České republiky. Tento atlas byl vydán po asi 30 letech od vydání prvního národního atlasu našeho území, tedy Atlasu republiky Československé. Atlas ČSSR je kartografické dílo, které zobrazuje tehdejší znalosti o přírodě, obyvatelstvu a národním hospodářstvím Československé socialistické republiky. Jeho zpracování odpovídá kritériím Komise národních atlasů při Mezinárodní geografické unii a je tedy 16

národním atlasem. Atlas byl vydán Československou akademií věd (ČSAV) a Ústřední správou geodézie a kartografie v roce 1966. Hlavním redaktorem atlasu byl A. Götz a atlas kartograficky zpracoval a vytiskl Kartografický a reprodukční ústav v Praze (Atlas ČSSR, 1966).

Obr. 7 Atlas ČSSR (zdroj: antikvariat-brno.cz/)

Obr. 8-9 Atlas ČSSR (zdroj: Atlas ČSSR, 1966)

O vydání nového národního atlasu uvažovala Československá akademie věd již od svého vzniku v roce 1952. Hlavním iniciátorem byl J. Hromádka. Tento úmysl byl vyhlášen na brněnském sjezdu Československé společnosti zeměpisné v červnu roku 1957. O další práce, spojené s vydáním atlasu, se starala Zeměpisná komise II, které předsedal J. Kunský. V tomto období byl zeměpisnou komisí navrhnut seznam map, od kterého se odvíjela osnova tohoto atlasu. O tematice atlasu probíhaly i diskuse jak v odborném tisku, tak v rámci přednáškových akcí Československé společnosti zeměpisné. K návrhu obsahu připravovaného atlasu se mohly pomocí ankety vyjádřit také ústřední úřady, vysoké školy i vědecké a odborné instituce (Atlas ČSSR, 1966). V lednu v roce 1962 byla jmenována redakční rada s předsedou K. Kuchařem, která byla v listopadu téhož roku reorganizována a hlavním redaktorem byl jmenován A. Götz. V následujícím roce byl projekt atlasu dokončen a schválen presidiem Československé akademie věd i Ústřední správou geodézie a kartografie. Zásady a pravidla pro tvorbu díla 17

byly stanoveny redakční radou, která zároveň zajišťovala vědeckou, ideovou, technickou a výtvarnou úroveň. Metodické vedení tvorby autorských originálů map a textů měli na starosti vědečtí redaktoři jednotlivých oddílů. Redakční práci na mapách a textech koordinoval sám Geografický ústav ČSAV. Na tvorbě jednotlivých map se podílela řada vědeckých a odborných institucí, například samotná Československá akademie věd, Slovenská akademie věd, vysoké školy, Ústřední správa geodézie a kartografie atd. (Atlas ČSSR, 1966). Atlas ČSSR má rozměry cca 50 x 45 cm a obsahuje 7 tematických oddílů na 58 mapových listech (viz Tab. 2), na kterých se nachází celkem 433 map. Každý mapový list se skládá z dvoustránky v atlase a obsahuje různý počet map (1-27). Na rubu mapové listu se nachází textový doprovod, který obsahuje tabulky související s daným tématem, vysvětluje geografické rozložení zobrazovaných jevů a objasňuje i metodiku tvorby mapy. Jedna stránka je věnována textu v českém jazyce a další textu v anglickém a ruském jazyce. U každého mapového listu je dále uveden název mapového listu, názvy jednotlivých map na mapovém listu (v českém, anglickém a ruském jazyce), měřítko map, autoři a recenzenti map a autoři a recenzenti textu k danému mapovému listu (Atlas ČSSR, 1966). Formát atlasu byl přizpůsoben znázornění celé Československé socialistické republiky na jednom mapovém listu (1 dvoustranně) v měřítku 1 : 1 000 000. Pro znázornění ČSSR na mapách bylo použito stejnoploché kuželové zobrazení v normální poloze s neskreslenou rovnoběžkou 49°30‘. Na území Česka je názvosloví na mapách české, na území slovenských krajů slovenské a mimo ČSSR jsou názvy řek, pohoří, atd. v úředním jazyce příslušného státu, přičemž některé názvy jsou v závorce doplněny o název český. Mezi hlavní tematické oddíly atlasu, kterých je 7, patří: •

úvodní část,

•

přírodní prostředí,

•

obyvatelstvo,

•

průmysl,

•

zemědělství,

•

doprava a spoje,

•

životní úroveň (Atlas ČSSR, 1966).

18

Tab. 2 Témata jednotlivých mapových listů v Atlase ČSSR Zeměpisná poloha Československa

Národnost, sídla

Přehledná mapa

Průmysl

Vývoj územní organizace

Průmysl paliv a energetiky

Vývoj mapového zobrazení

Hutní průmysl

Geofyzika

Strojírenský průmysl

Geologie

Chemický a papírenský průmysl

Tektonika

Ložiska nerostných surovin

Potravinářský průmysl I Potravinářský II, dřevozpracující a polygrafický průmysl Textilní, oděvní a kožedělný průmysl

Orografie

Průmysl stavebních hmot, skla a keramiky

Geomorfologie I

Využití půdy

Geomorfologie II

Zemědělské výrobní typy

Pedologie

Plodiny I

Klimatologie I

Plodiny II

Klimatologie II

Plodiny III

Klimatologie III

Plodiny IV, živočišná výroba I

Klimatologie IV

Živočišná výroba II

Hydrologie I

Zemědělská výroba

Hydrologie II

Silniční síť

Hydrogeologie

Železniční a vodní doprava

Biogeografie I

Nákladní železniční doprava a spoje

Biogeografie II

Autobusová a letecká doprava

Lesy Hospodářská a sociální struktura obyvatelstva Vývoj obyvatelstva

Zahraniční obchod

Hustota zalidnění I

Péče o zdraví

Hustota zalidnění II

Sociální zabezpečení, tělesná výchova

Přirozený růst a stěhování obyvatelstva Věkové složení a přirozená měna obyvatelstva

Školství a kultura

Kvartérní pokryv a zvětralinový plášť

Vnitřní obchod a spotřeba Bytové hospodářství

Kultura (zdroj: Atlas ČSSR, 1966)

19

3

ATLAS KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY

3.1 Základní informace Atlas krajiny České republiky (AK ČR, 2009) je podle mezinárodně mezinárodn schválených kritérií národním atlasem. Je třetím národním atlasem našeho území hned po Atlase republiky Československé eskoslovenské (Atlas RČS, R 1935), který vyšel v roce 1935 a Atlase Československé eskoslovenské socialistické republiky (Atlas ČSSR, 1966), který vyšel v roce 1966. Je to tedy první komplexní atlasové dílo samostatné České eské republiky, republiky které vzniklo teprve po asi 18 letech její existence. Inspirací pro tvorbu Atlasu krajiny České Č republiky byl Atlas krajiny Slovenské republiky (AK SR, 2002), který vyšel v roce 2002 (BIČÍK, I., 2010/2011, www.mzp.cz, www.mzp.cz 2015, oldgeogr.muni.cz, 2005).

Obr. 10 AK ČR (zdroj: www.vurv.cz) www.vurv.cz

Obr. 11 AK ČR (zdroj: www.gisportal.cz) www.gisportal.cz

Atlas krajiny České eské republiky byl vydán Ministerstvem životního prostředí prost České republiky za spolupráce Výzkumného ústavu Silvia Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice. ůhonice. Na tvorbě tvorb tohoto významného díla se podílel i Ústav krajinnej ekologie Slovenskej lovenskej akademie vied a kartografické zpracování a sazbu měl m nestarost ESPRIT, s r. o., Bánská Štiavnica, Slovenská republika. Předsedou Předsedou redakční redak rady byl L. Miko a každý oddíl atlasu měl své garanty (AK ČR, 2009). Na tvorběě tematického obsahu AK ČR se podílelo odílelo 356 autorů autor a posuzovalo jej 24 recenzentů. Celkově se na tvorbě tohoto monumentálního lního díla podílelo 133 firem a institucí nejen z České republiky. K vytvoření ení tohoto díla byl zapotřebí zapot například 20

i kartografický redaktor, jazyková redakce, autoři fotografií a další (AK ČR, 2009, MACKOVČIN, P., SLAVÍK, P., 2010). Práce na Atlase krajiny ČR byly započaty v roce 2003 a skončeny v roce 2009, kdy byl atlas vydán. Atlas krajiny ČR má 332 stran, váží asi 10 kg a jeho rozměry jsou 610 x 507,5 cm. Základní mapy atlasu tvoří mapy s měřítkem 1 : 500 000. Atlas krajiny České republiky je dvoujazyčná publikace. Hlavním jazykem je jazyk český a druhým jazykem je angličtina (AK ČR, 2009, www.mzp.cz, 2015). Atlas krajiny ČR je neprodejnou publikací, která je poskytována zdarma pro nekomerční výchovné, vzdělávací a popularizační účely. Je tedy poskytován převážně školám, orgánům státní správy, samosprávám, vědeckým pracovištím, knihovnám, muzeím apod., a naopak není poskytován fyzickým osobám a není ani možné jej zakoupit. AK ČR byl vydán ve třech formách: vázaný AK ČR, AK ČR ve volných listech a elektronický AK ČR na DVD (www.mzp.cz, 2015). Atlas krajiny České republiky byl na mezinárodním veletrhu knihy v Praze vyhodnocen jako nejlepší mapové dílo České republiky v roce 2010. V červenci v roce 2011 byl atlas prezentován v rámci národní mapové tvorby v Paříži na 25. světovém kongresu kartografů. Zde se Atlas krajiny České republiky stal vítězem v kategorii regionálních

národních atlasů. Porota ocenila především to, že Atlas je výsledkem

společné práce velkého množství odborníků a také velký formát, který podává velké množství informací (icaci.org, 2012, www.mzp.cz, 2015). Atlas byl také zařazen do prestižního přehledu Mapa měsíce (za říjen 2012), který spravuje na svých webových stránkách Mezinárodní kartografická asociace. Tato asociace byla právě jedním z pořadatelů již zmiňované 25. konference kartografů a je nejvyšší celosvětovou vědeckou kartografickou organizací sdružující většinu států světa (icaci.org, 2012, www.mzp.cz, 2015).

3.2 Struktura I přesto, že je Atlas krajiny České republiky národním atlasem, se jeho struktura od obvyklé koncepce jiných národních atlasů v mnohém liší. Rozdílem je především rozsah některých ekonomických a sociálních témat. Jsou to především ta ekonomická a sociální témata, která přímo neovlivňují krajinné struktury. Tato témata se do Atlasu krajiny ČR nehodila, a proto nebyla zařazena do jeho struktury. Jako příklad můžeme uvést 21

téma ekonomické vztahy v území či dodavatelsko-odběratelské vztahy. Na druhou stranu, na rozdíl od jiných národních atlasů, obsahuje Atlas krajiny ČR větší množství podrobných mapek a kartogramů zachycujících nejrůznější detaily složek přírodního prostředí (BIČÍK, I., 2010).

Obr. 12 AK ČR (zdroj: AK ČR, 2009) Atlas

krajiny

České

republiky

tedy

umožňuje

prezentovat

a

využívat

„nejaktuálnější“ odborné informace o krajině na národní, regionální i lokální úrovni. Tvůrci atlasu věnovali velkou pozornost nejen rozboru jednotlivých složek a faktorů krajiny, ale také jejich prostorovému fungování a hodnocení vazeb mezi nimi (BIČÍK, I., CHROMÝ, P., 2008). Atlas se člení do osmi hlavních tematických oddílů, které se dále dělí na kapitoly a podkapitoly. V jednotlivých oddílech převládají tematické mapy středních a větších měřítek a nachází se zde také spousta grafických prvků (fotografie, grafy, tabulky, textové marginálie, …). Tyto grafické prvky slouží k popsání a doplnění mapy či daného tématu. Jednotlivé mapy dále obsahují všechny náležitosti mapy (název, měřítko – grafické i číselné, legendu, zdroj, rok atd.). Vše je uváděno jak v jazyce českém, tak v angličtině (AK ČR, 2009, BIČÍK, I., CHROMÝ, P., 2008). V Atlase krajiny České republiky se nachází 906 mapových prvků. Hlavním měřítkem je měřítko 1 : 500 000, ve kterém je zpracováno 41 map. Tomuto měřítku byla 22

přizpůsobena velikost i kompozice celé dvoustrany atlasu. V atlase se nejčastěji nachází mapy v měřítku 1 : 2 000 000, které má právě 342 map. Další měřítka, která jsou v atlase zastoupena, a počty map v jednotlivých měřítkách ukazuje Tab. 3. Atlas krajiny ČR dále obsahuje 767 položek nemapových. Mezi tyto položky patří fotografie, grafy, tabulky, kresby, schémata a další (MACKOVČIN, P., SLAVÍK, P., 2010). Tab. 3 Počet map v jednotlivých měřítkách v Atlasu krajiny České republiky Měřítko

Počet map

1 : 500 000

41

1 : 1 000 000

83

1 : 1 500 000

29

1 : 2 000 000

342

1 : 3 000 000 nebo 1 : 4 000 000

218

Jiná (převážně velká) měřítka

193

(zdroj: MACKOVČIN, P., SLAVÍK, P., 2010)

3.3 Zadání a tvorba Práce na tvorbě Atlasu krajiny ČR byly započaty v roce 2003 na podnět tehdejšího ministra životního prostředí L. Mika a skončeny na podzim roku 2009. V roce 2003 vypsalo Ministerstvo životního prostředí v rámci své grantové agentury soutěž o projekt Atlasu krajiny České republiky. Tuto soutěž vyhrál projekt, který byl zajišťovaný společenstvím osmi institucí a který vedl Výzkumný ústav Silvia Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice. Dále se na tvorbě AK ČR podíleli výzkumné instituce, vysoké školy i jednotlivci (www.mzp.cz, 2015, www.mzp.cz, 2009). Hlavní cílem tvorby Atlasu krajiny ČR bylo poskytnutí co nejpodrobnějšího stavu minulého vývoje i perspektiv krajiny a dále pak jejích struktur a dílčích částí. Atlas krajiny ČR nahlíží na území České republiky nejen jako na celek, ale také z perspektivy české, moravské či slezské krajiny (AK ČR, 2009, BIČÍK, I., 2010). Rozpracování koncepce a nalezení optimální struktury a mechanismu vytváření Atlasu krajiny ČR trvalo dva roky. Během těchto dvou let byly také vyhledávány vhodné datové podklady a tvůrci, kteří by byli schopni dodat vlastní data či mapové originály. Vytvořené dílo mělo mít přínos a být využitelné centrálními a regionálními úřady 23

a institucemi, vysokými a středními školami i veřejností. Plánovaný rozpočet na tvorbu Atlasu krajiny ČR přesahoval 45 milionů Kč. Atlas krajiny ČR byl vytvořen nejen z mapových originálů, ale také z převzatých podkladů od špičkových autorů a institucí (AK ČR, 2009, BIČÍK, I., 2010).

3.4 Problémy spojené s tvorbou Atlas krajiny ČR představuje mimořádné kartografické dílo, jehož tvorba se potýkala s několika problémy.: •

Prvním problémem byly peníze. Na tvorbu Atlasu krajiny ČR bylo vyčleněno 45 milionů Kč a tato částka byla ještě překročena. Důvodem překročení bylo zařazení většího množství podkladů a také prodloužení tvorby atlasu o téměř dva roky.

•

Jelikož se na tvorbě Atlasu krajiny České republiky podílelo sedm institucí a desítky autorů mimo ně, byla dalším problémem právě komunikace mezi nimi. Lišily se i podmínky pro tvorbu atlasu v jednotlivých institucích a lišila se také kvalita zpracování. Tento problém ještě zesílila skutečnost, že česká geografie nemá v rámci Akademie věd ČR Geografický ústav.

•

Třetím problémem byl obsah Atlasu krajiny ČR. Atlas krajiny ČR se svým obsahem od obvyklého modelu národních atlasů poměrně liší. Chybí zde například větší hloubka demografických, ekonomických či sociálních map a je zde kladen větší důraz na složky přírodní sféry a na podklady analyzující jen části území.

•

Významným

problémem

byla

dostupnost

některých

dat.

Některá

data

se v současnosti vůbec nezjišťují, jsou omezena na mikroregionální či lokální úrovni, nebo chráněna zákonem, a tedy těžko dostupná. Mnohé mapy tedy musely být generalizovány pouze na obvody obcí s rozšířenou působností, bývalé okresy, či dokonce kraje. •

Dalším problémem, který se projevil zejména ve zpoždění dokončení tohoto díla, bylo sjednocování měřítek, legend a dalších náležitostí mapy. Mapy se tedy z tohoto důvodu musely opravovat a předělávat. Často ale také docházelo i k zastarávání dat. V důsledku toho byly porušovány harmonogramy tvorby, a tak došlo ke zpoždění dokončení tohoto díla (BIČÍK, I., 2010).

24

3.5 Obsah Tab. 4 Tematické oddíly a kapitoly Atlasu krajiny ČR s počtem stran TEMATICKÝ KAPITOLA ODDÍL 1. Krajina 1.1. Pojetí krajiny předmět 1.2. Historické a současné dokumenty o krajině studia 2. Geografická poloha

3. Historická krajina

4. Přírodní krajina

5. Současná krajina

6. Krajina jako dědictví 7. Krajina jako prostor pro společnost

STRANA

POČET STRAN

26-31

6

32-52

21

2.1. Svět

54-55

2

2.2. Evropa a Česká republika

56-72

17

3.1. Formování státu a správy území

74-81

8

3.2. Procesy změn v krajině

82-87

6

3.3. Vývoj využívání krajiny

88-93

6

3.4. Historická přírodní rizika

94-96

3

4.1. Energie

98-99

2

4.2. Ovzduší

100-105

6

4.3. Geologické podmínky

106-115

10

4.4. Reliéf

116-125

10

4.5. Vodstvo

126-133

8

4.6. Půdy

134-139

6

4.7. Rostlinstvo a živočišstvo

140-153

14

4.8. Typy přírodní krajiny

154-156

3

5.1. Obyvatelstvo

158-163

6

5.2. Sídla a osídlení

164-171

6

5.3. Ekonomické aktivity v krajině

172-187

16

5.4. Využívání krajiny

188-200

13

7.1. Přírodní a antropogenní rizika

202-231

30

7.2. Kvalita životního prostředí

232-251

20

7.3. Limity a potenciály krajiny

252-256

5

7.1. Přírodní a antropogenní rizika

258-267

10

7.2. Kvalita životního prostředí

268-299

32

7.3. Limity a potenciály krajiny

300-320

21

321-331

10

8. Krajina v umění

(zdroj: AK ČR, 2009) 25

4

GEOGRAFICKÉ DOVEDNOSTI V součastné době se pojmem geografické dovednosti zabývá celá řada autorů. Mezi

tyto autory patří například Řezníčková (2003), Hanus, Marada (2014) a Mrázková (2010). K definování pojmu geografické dovednosti je důležité nejprve definovat pojem dovednost. Podle Průchy, Walterové a Mareše (2001, s. 49) je pojem dovednost definován jako: „způsobilost člověka k provádění určité činnosti“ a podle Švece (1998, s. 12) jako komplexnější způsobilost subjektu (sycenou zejména schopnostmi, zkušenostmi, stylem učení, motivy a prožitky) k řešení úkolových a problémových situací, která se projevuje pozorovatelnou činností. Řezníčková (2003, s. 147) v bezprostřední návaznosti na definici dovednosti od Švece (1998) doporučuje specifikovat geografické dovednosti jako: „komplexnější způsobilost člověka (sycenou schopnostmi, zkušenostmi, stylem učení, motivy, prožitky a částečně i znalostmi) k provádění určité činnosti v rámci geografické problematiky“ a obecněji jako „obecné dovednosti používané v kontextu s geografickou problematikou“. Dále podle Řezníčkové (2003) představují geografické dovednosti jakési nástroje pro porozumění určitým jevům, procesům a prostorové orientaci na Zemi a jsou využívaný prakticky denně (čtení mapy, cestování, …). Řezníčková (2003) také ve svém příspěvku ve sborníku České geografické společnosti uvádí hned dvě varianty klasifikace geografických dovedností. Tyto varianty označuje jako varianta A a varianta B. Výchozím kritériem pro členění geografických dovedností v obou variantách pak navrhla druh činnosti. Ve variantě A jsou jednotlivé geografické dovednosti řazeny do tří okruhů: •

okruh 1: reprodukce a poznání,

•

okruh 2: propojení a integrace poznatků,

•

okruh 3: zobecnění informací, proniknutí do podstaty geografie,

které tvoří jakési kontinuum. Do okruhu 1 pak autorka řadí mimo jiné vybavení si faktů, místopisných názvů, porozumění základním geografickým pojmům a čtení map a tabulek. Úkoly z okruhu 2 již po žácích vyžadují výběr, sjednocení, roztřídění informací z různých zdrojů na základě různých kritérií a znázorňování informací pomocí jednoduchých schémat, mapek, tabulek a grafů. A nakonec úkoly z okruhu 3 vyžadují komplexní posouzení situace (např. chápat krajinnou sféru jako složitý vzájemně propojený systém, pochopit smysl a podstatu uspořádání objektů v území) (ŘEZNÍČKOVÁ, 2003). 26

Variantu B vytvořila Řezníčková na základě dokumentu Geography for Life: National Geography Standards z roku 1994. Zde jsou geografické dovednosti rozděleny do pěti okruhů, kterými jsou Kladení geografických otázek (žáci by měli umět klást si cíleně a promyšleně otázky), Získávání informací (žáci by měli umět získávat informace z různých zdrojů a různými způsoby), Organizování informací (žáci by měli umět systematicky uspořádat zjištěné informace), Analyzování informací a poslední kategorií je Zodpovídání geografických otázek na základě předchozí analýzy (ŘEZNÍČKOVÁ, 2003). Mrázková (2010, s. 55) se zaměřuje na dovednosti kartografické, které popisuje jako: „předpoklad k práci s jakoukoli mapou, nejen ve školních podmínkách, ale v každodenních situacích“ a konkrétně uvádí práci s legendou, vyhledávání určitého místa na mapě, zorientování mapy a také práci s několika mapami a jejich porovnání. Ve své disertační práci Mrázková (2013) navrhla vlastní model kartografických dovedností (Obr. 13), ve kterém částečně vychází z rozdělení kartografických dovedností jiných autorů a který představuje hlavní činnosti vedoucí k efektivnímu používání mapy. Hlavní kartografické dovednosti rozdělila do 3 skupin, kterými jsou čtení mapy, analyzování mapy a interpretace mapy, a k nim připsala základní úkony, které by měl žák v rámci dané skupiny zvládat.

Obr. 13 Model kartografických dovedností (zdroj: MRÁZKOVÁ, 2013, s. 36) Hanus a Marada (2014) pracují především s pojmem mapové dovednosti (neboli práce s mapou), které považují za nejdůležitější dovednosti v rámci všech geografických 27

dovedností. Rozvoj mapových dovedností pak podle těchto autorů patří k hlavním cílům výuky na základní i střední škole. Dále také rozlišují pojmy kartografické a mapové dovednosti, kdy kartografické dovednosti chápou jako nadřazený pojem dovednostem mapovým. Důvodem je, že ne všechny tematické oblasti, kterými se zabývá obor kartografie, jsou bezprostředně spojeny s mapou. Jako příklad uvádí dálkový průzkum Země či geoinformační systémy. Hanus a Marada (2014) také doplnili Model kartografických dovedností (Obr. 13) od Mrázkové (2013) o tvorbu mapy (Obr. 14). Právě tento model mapových dovedností společně s revidovanou Bloomovou taxonomií (VÁVRA, 2011) jsou využity při tvorbě a uspořádání otázek u jednotlivých pracovních listů.

Obr. 14 Model mapových dovedností (zdroj: HANUS, M., MARADA, M., 2014, s. 414) Mapovými dovednostmi se také zabývá Wiegand (2006), který používání mapy chápe jako komplexní činnost, při níž rozlišuje čtení, analyzování a interpretaci mapy. Čtení mapy chápe jednoduše jako získávání informací z mapy, při kterém jsou jednotlivé prvky identifikovány a pojmenovány. Analýza mapy poté zahrnuje zpracování těchto informací. Do analýzy tedy patří například popsání zákonitostí a vztahů nebo změření vzdálenosti mezi místy. Nakonec výklad mapy podle Wiegand (2006) přesahuje to, 28

co je zobrazeno na mapě a zahrnuje aplikaci dříve získaných informací za účelem řešení problémů nebo za účelem učinit rozhodnutí. Slovenský kartograf Pravda (2003, s. 93) definoval kartografickou dovednost jako komplexní pojem a složitý stav poznání a rozlišuje dvě její složky. První složkou je znalost čtení map (včetně jejich využívání) a druhou složkou je znalost vyjadřování pomocí mapového jazyka, tedy tvorba map. Čtení mapy se skládá ze samotného vnímání mapy, ze znalosti mapového jazyka, z používání legendy mapy a z chápání obsahu mapy. Čtení map také předchází tvorbě map a právě tvorba map je znakem vyšší úrovně kartografické gramotnosti. Podle Pravdy (2003) také existují dva druhy kartografické gramotnosti. První je gramotnost přirozená (neboli vrozená), která je součástí vědomí, procesů myšlení a poznávání některých lidí a druhá je dodatečně získaná gramotnost, která je získána učením. Pojem geografická gramotnost používá ve spojení geograficky gramotná osoba i Michálek (2003). Právě geograficky gramotná osoba by měla být cílem výuky geografie na základních a středních školách. Podle Michálka (2003, s. 77) je geograficky gramotný: „ten, kdo chápe, že geografie je nejenom studium lidí, ale také míst, kde tito lidé žijí, studium charakteru prostředí jejich života“. Důležitým prostředkem vedoucím k získání této kompetence je geografické kurikulum, což je podle něj široké sdělení o tom, co by žáci měli vědět a čemu by spolu s příslušnými dovednostmi měli také rozumět. Rozhodující geografickou prezentací je podle Michálka (2003) mapa. Výuku jazyka mapy přirovnává k výuce písmen abecedy v první třídě, ze kterých se následně tvoří slova a věty. Stejně jako je jazyk nástrojem poznávání světa, je jazyk mapy zdrojem informací o světě, a právě umění čtení mapy je předpokladem proto být geograficky gramotný. Hynek a Vávra (2011) ve spojitosti s Geography for Life: National Geography Standards vzpomínají důležitost grafických dovedností, které můžeme chápat jako dovednosti spojené s grafickými zdroji informací. Mezi tyto grafické dovednosti zahrnují právě i dovednosti související s mapovými dovednostmi, kterými jsou: •

popsání absolutní a relativní polohy,

•

porozumění a posuzování měřítka,

•

čtení map s přílohami, tematických, demografických, topografických, dopravních, politických map i mapy s časovými pásmy,

29

•

srovnání mapových projekcí, dat z map a grafů, map podle rozlohy a map tematických,

•

přečtení uzemní hranice,

•

analýza historických map,

•

interpretace tematické mapy. V současné době existuje také mezinárodní projekt s názvem GeoCapabilities

(=geografické schopnosti, geografické kompetence), který má své oficiální partnery v Belgii, Anglii, Řecku, Finsku a USA a na kterém spolupracují i partneři například z České republiky, Číny či Německa. Hlavním cílem projektu je vytvoření materiálů pro další vzdělávání učitelů, které by pomohly k tvorbě kurikula založeného na schopnostech a kompetencích a které by kombinovalo dva základní přístupy k učení. Prvním přístupem je sdělování informací, tedy jakási forma frontální výuky, a druhým rozvoj dovedností a učení se učit (LAMBERT, 2015, www.geocapabilities.org, 2014). Tento projekt (HAWLEY, 2014) definuje pojem capabilities (=schopnosti, kompetence) jako rozvinutí potenciálu člověka, který je potřebný k tomu, aby zůstal zdravý a byl součástí kulturního, ekonomického, sociálního a politického života. Člověk má být tedy schopný přijmout zodpovědnost za svůj život, dělat rozhodnutí a jednat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Všechny tyto schopnosti a vlastnosti označujeme za „human capabilities“ (=lidské kompetence). Projektem GeoCapabilities (LAMBERT, 2015) jsou dále zkoumány především dvě otázky: 1. Je možné popsat, jak geografické vzdělávání může přispět k rozvoji lidských kompetencí? 2. Jaké důsledky má pro mladé lidi, ve smyslu jejich budoucího úspěchu, absence přístupu ke geografickému vzdělávání?

4.1 Geografické dovednosti v kurikulárních dokumentech Kartografické dovednosti se objevují i v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia (RVP G, 2007) ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda, do které je zařazen právě vzdělávací obor Geografie společně s Fyzikou, Chemií, Biologií a Geologií. Přesněji se kartografické dovednosti vyskytují přímo v očekávaných výstupech žáka. Podle samotného RVP G (2007, s. 12) očekávané výstupy vyjadřují, jaké úrovně osvojení učiva mají žáci na konci vzdělávání na gymnáziu v dané vzdělávací oblasti dosáhnout.

30

V Tab. 5 jsou uvedeny právě ty očekávané výstupy z RVP G (2007), které přímo souvisí s kartografickými dovednostmi. Nejvíce je dbáno na kartografické dovednosti právě v učivu Regiony a v učivu Geografické informace a terénní vyučování. Z očekávaných výstupů si můžeme také všimnout, že důraz není kladen pouze na lokalizaci na různých druzích map, ale také na orientaci v krajině pomocí map a vytváření vlastních kartografických produktů. Tab. 5 Očekávané výstupy žáků související s kartografickými dovednostmi uvedené v RVP G Vzdělávací obsah

Očekávané výstupy – žák:

Přírodní prostředí

RVP nic neuvádí

Sociální prostředí

lokalizuje na politické mapě světa hlavní aktuální geopolitické problémy a změny s přihlédnutím k historickému vývoji vyhledá na mapách hlavní světové oblasti cestovního ruchu, porovná jejich lokalizační faktory a potenciál

Životní prostředí

RVP nic neuvádí

Regiony

vymezí místní region (podle bydliště, školy) na mapě podle zvolených kritérií, zhodnotí přírodní, hospodářské a kulturní poměry mikroregionu a jeho vazby k vyšším územním celkům a regionům lokalizuje na mapách hlavní rozvojová jádra a periferní oblasti České republiky, rozlišuje jejich specifika lokalizuje na mapách makroregiony světa, vymezí jejich hranice, zhodnotí jejich přírodní, kulturní, politické a hospodářské vlastnosti a jednotlivé makroregiony vzájemně porovná používá dostupné kartografické produkty a další geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů

Geografické informace a terénní orientuje se s pomocí map v krajině vyučování vytváří vlastní mentální schémata a mentální mapy pro orientaci v konkrétním území

(zdroj: RVP G, 2007, s. 34-36) Porovnáme-li očekávané výstupy z RVP G (2007) a Model mapových dovedností od Hanuse a Marady (2014), zjistíme, že v RVP G jsou zastoupeny všechny čtyři mapové dovednosti: čtení mapy, analýza mapy, interpretace mapy a tvorba mapy. Začlenění

31

jednotlivých očekávaných výstupů do jednotlivé skupiny mapových dovedností ukazuje následující Tab. 6. Tab. 6 Začlenění jednotlivých očekávaných výstupů do jednotlivých skupin mapových dovedností Dovednost

Výstup – žák:

Čtení mapy

používá dostupné kartografické produkty a dalších geografické zdroje dat a informací v tištěné i elektronické podobě pro řešení geografických problémů se orientuje s pomocí map v krajině lokalizuje na politické mapě světa hlavní aktuální geopolitické problémy a změny s přihlédnutím k historickému vývoji vyhledá na mapách hlavní světové oblasti cestovního ruchu, porovná jejich lokalizační faktory a potenciál vymezí místní region (podle bydliště, školy) na mapě podle zvolených kritérií

Analýza mapy

lokalizuje na mapách makroregiony světa, vymezí jejich hranice

Interpretace mapy

Tvorba mapy

zhodnotí přírodní, hospodářské a kulturní poměry mikroregionu a jeho vazby k vyšším územním celkům a regionům zhodnotí přírodní, kulturní, politické a hospodářské vlastnosti makroregionů a jednotlivé makroregiony vzájemně porovná vytváří vlastní mentální schémata a mentální mapy pro orientaci v konkrétním území

(sestaveno podle: HANUS, M., MARADA, M., 2014, s. 414; RVP G, 2007, s. 34 -36) Kartografické dovednosti jsou zahrnuty i v Geography for Life: National Geography Standards (americké geografické standardy), které byly poprvé vydány v říjnu roku 1994 a v roce 2012 vyšlo jejich druhé vydání. V současné době z National Geography Standards (NGS) vychází stále více kurikulárních dokumentů z různých států (např. německé). Geography for Life se tak stala jakousi předlohou například i pro psaní učebních textů.

Cílem

amerických

geografických

standardů

je

umožnit

studentům

stát

se geograficky informovanými prostřednictvím znalosti a osvojení tří základních věcí: faktických znalostí, mentálních map a nástrojů a způsobu myšlení. Geograficky informovaný člověk by měl pak být schopen pochopit to, co se ve světě děje (zejména s důrazem na určitou lokalitu), jak tyto věci v budoucnosti změnit a také dělat geograficky informovaná a odůvodněná rozhodnutí (Geography for Life, 2012). 32

Základem amerických geografických standardů jsou vyšší celky (Essential Elements) a standardy. NGS se tedy skládají z 18 standardů, které jsou rozděleny do 6 vyšších celků podle jejich obsahu a souvislostí. V rámci každého geografického standardu jsou vymezena hlavní témata a cíle, a to pro 4., 8. a 12. stupeň vzdělávání. Vyšší celky jsou následující: 1. Svět v prostorových souvislostech, 2. Místa a regiony, 3. Fyzická geografie, 4. Humánní geografie, 5. Životní prostředí a společnost, 6. Užití geografie (Geography for Life, 2012). Kartografickými dovednostmi se tak zabývá celý první vyšší celek, s názvem Svět v prostorových souvislostech. Do tohoto celku patří celkem tři geografické standardy: 1. Jak používat mapy a jiné geografické reprezentace, geoprostorové technologie a prostorové myšlení pro porozumění sdělovaným informacím. 2. Jak používat mentální mapy k uspořádání informací o lidech, místech, prostředí především v prostorovém kontextu. 3. Jak analyzovat prostorové uspořádání lidí, míst a prostředí na zemském povrchu (Geography for Life, 2012). Geografický standard číslo 1 se skládá ze tří hlavních témat: Vlastnosti a funkce geografických reprezentací, Využití geoprostorových dat pro konstrukci geografických reprezentací a Práce s geografickými reprezentacemi. Tento geografický standard si klade za cíl naučit žáka používat mapy a další geografické reprezentace a pomocí nich získávat a pochopit znázorňované informace (Geography for Life, 2012). Geografický standard číslo 2 obsahuje opět 3 hlavní témata, kterými jsou: Tvorba mentálních map, Použití a práce s mentálními mapami a Individuální vnímání mentálních map. V rámci tohoto geografického standardu se má žák naučit mentálně organizovat prostorové informace o lidech, místech i prostředí, kdy znalost charakteristiky a umístění lidí, míst a prostředí je předpokladem pro to, aby se stal žák geograficky informovaným (Geography for Life, 2012). Třetí geografický standard zahrnuje 3 hlavní témata, mezi které patří: Prostorové koncepty, Prostorové vzory a procesy a Prostorové modely. V rámci tohoto standardu 33

by měl žák pochopit, že fyzické a humánní jevy jsou přerozděleny na základě zemského povrchu a měl by i znát smysl tohoto uspořádání. Žák by se měl také naučit používat prostorové koncepty, procesy a modely k vysvětlení uspořádání světa (Geography for Life, 2012). Německé vzdělávací standardy v geografii: Educational Standards in Geography for the Intermediate School Certificate (GAMERITH, W., HEMMER, I., CZAPEK, F., 2014) se zabývají především kompetencemi (způsobilostí provádět určitou činnost). Kompetence člení do šesti kategorií, které jsou vymezeny na základě teoretického základu. U jednotlivých kategorií jsou pak uvedeny ústřední (centrální) kompetence. Vše ukazuje následující Tab. 7. Tab. 7 Jednotlivé kategorie kompetencí a ústřední kompetence německých geografických standardů Kategorie kompetencí

Ústřední kompetence - dovednost

Předmětové znalosti Prostorová orientace Sběr dat a metody Komunikace Hodnocení Jednání

porozumění místu v různých měřítkách jako fyzickým a humánním geografickým systémům a analyzování vzájemných vztahů mezi člověkem a prostředím orientace se v prostoru (topografická orientace, čtení map, orientace v reálném prostoru a reflexe prostorového vnímání) shromažďování a vyhodnocování geograficky relevantní informace v reálném prostoru a médiích a popisování kroků při sběru informací v geografii porozumění geografické informaci, vyjádřit, prezentovat ji a diskutovat o ní odpovídajícím a vhodným způsobem vyhodnocení prostorových informací a problémů, informací v mediích a geografických termínů z hlediska určitých kritérií a v kontextu s existujícími hodnotami ochota jednat v souladu s přírodními a sociálními podmínkami v různých oblastech jednání

(zdroj: GAMERITH, W., HEMMER, I., CZAPEK, F., 2014, VÁVRA, 2012) U německých vzdělávacích standardů v geografii tedy tvoří prostorová orientace (kartografické, mapové dovednosti) samostatnou kategorii kompetencí. Na rozvoji těchto kompetencí se pak podle německých standardů ve velké míře podílí právě škola. Tato kategorie obsahuje pět samostatných schopností, které vymezují, co by měl žák umět (očekávané výstupy). Tyto schopnosti jsou v německých geografických standardech

34

označovány SO1-SO5 a jsou společně s tím, co by měl žák umět znázorněny v Tab. 8 (GAMERITH, W., HEMMER, I., CZAPEK, F., 2014). Tab. 8 Schopnosti a očekávané výstupy žáků podle německých vzdělávacích standardů v geografii Schopnost

Očekávané výstupy – žák:

základních topografických znalostí

má základní orientaci a znalosti (například zná názvy a umístění pevnin a oceánů, států, významných měst, řek a pohoří, …) zná základní členění a orientační systémy (například zeměpisnou šířku a délku, klimatické a krajinné zóny, …)

umístit geografické objekty a informace v prostorových systémech

umí popsat nějaké místo a jiné geografické objekty ve vztahu k jiným geografickým jednotkám (například řeka, hory, …) umí popsat polohu geografických objektů ve vztahu prostorových orientačních systémů (například zeměpisná šířka a délka) umí vyjmenovat základní prvky mapy a popsat proces tvorby mapy

používat mapy

umí číst topografické, všeobecně zeměpisné a tematické mapy a vyhodnocovat vyčtené informace umí popsat způsoby, jak může být zacházeno s kartografickými informacemi (například volba barvy, zvýraznění, …) umí konstruovat topografické nákresy a jednoduché mapy umí provádět jednoduché mapování v rámci školních cvičení umí konstruovat tematické mapy pomocí GIS umí určit svou polohu v reálném prostoru pomocí mapy a dalších pomůcek orientace (například památek, názvů ulic, kompasu, …)

umí popsat cestu v reálném prostoru pomocí mapy orientace v reálném prostoru umí se pohybovat v reálném prostoru s pomocí mapy a dalších pomůcek pro orientaci (například památky, kompas, …) umí použít schémat dopravních sítí

reflektovat prostorové vnímání

umí vysvětlit, s použitím mentální mapy, že prostor je vnímán selektivně a subjektivně umí vysvětlit, s použitím různých typů map, že reprezentace prostoru jsou vždy konstruktem, tj. jejich význam je vytvářen tvůrcem i čtenářem mapy (zdroj: GAMERITH, W., HEMMER, I., CZAPEK, F., 2014)

35

5

VYUŽITÍ ATLASU KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY V GEOGRAFICKÉM GYMNAZIÁLNÍM VZDĚLÁVÁNÍ Porovnáme-li požadavky RVP G (2007) s obsahem Atlasu krajiny České republiky

(AK ČR, 2009), tak lze téměř všechny oddíly AK ČR využít v geografickém gymnaziálním vzdělávání (GGV) ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda a Člověk a společnost, do kterých se řadí právě vzdělávací obor Geografie. Většina těchto oddílů lze pak využít především při výuce vzdělávacího obsahu Regiony v učivu Česká republika a jsou to: •

2. tematický oddíl: Geografická poloha,

•

3. tematický oddíl: Historická krajina,

•

4. tematický oddíl: Přírodní krajina,

•

5. tematický oddíl: Současná krajina,

•

6. tematický oddíl: Krajina jako dědictví,

•

7. tematický oddíl: Krajina jako prostor pro společnost (AK ČR, 2009). Druhý tematický oddíl: Geografická poloha se člení do dvou kapitol: Svět a Evropa

a Česká republika. Kapitola Svět ukazuje polohu České republiky v rámci světa a obsahuje: •

družicovou mapu světa,

•

politickou mapu světa,

•

mapu podnebných pásů a mořských proudů,

•

mapu hustoty zalidnění ve světě (AK ČR, 2009, RVP G, 2007). První část kapitoly Evropa a Česká republika se zabývá polohou České republiky

v rámci Evropy a největší potenciál pro využití v geografickém gymnaziálním vzdělávání mají: •

fyzickogeografická mapa Evropy (v měřítku 1 : 9 200 000),

•

mapa půd,

•

mapa podnebí,

•

mapa vodstva,

•

mapa využití krajiny.

Pro výuku lze ale použít i mapu Evropské unie, mapu potenciální přirozené vegetace, mapu územních statistických jednotek a další (AK ČR, 2009, RVP G, 2007).

36

Všechny již zmiňované mapy se tedy dají použít především pro popsání polohy, fyzickogeografických a socioekonomických charakteristik ČR v rámci světa, Evropy, a také ke srovnání České republiky s ostatními státy Evropy (půdy, podnebí, …). Pro výuku Regionální geografie České republiky (RG ČR), která je součástí vzdělávacího obsahu Regiony, je ale nejdůležitější právě druhá část kapitoly Evropa a Česká republika, kde se nachází

fyzickogeografická

mapa

ČR

v

měřítku

1 : 500 000

a mapa

územněsprávního členění v témž měřítku jako mapa fyzickogeografická. Tato mapa znázorňuje nejen hranice krajů a okresů, ale také hranice správního obvodu obce s rozšířenou působností, hranice působností obce s pověřeným obecným úřadem a hranice obce (AK ČR, 2009, RVP G, 2007). Třetí tematický oddíl: Historická krajina se zabývá historií území České republiky a ukazuje vývoj a změnu jak sociálního, tak přírodního prostředí. Tento oddíl sice není již pro výuku učiva Regionální geografie České republiky tak důležitý, jako předcházející oddíl, ale i zde se nachází velké množství map, které v geografickém gymnaziálním vzdělávání najdou své uplatnění (AK ČR, 2009, RVP G, 2007). Nachází se zde například mapy územněsprávního členění České republiky od roku 1751 až po současnost, mapy zobrazující vývoj silniční a železniční sítě a vodní dopravy, mapy znázorňující vývoj a změny zaměstnanosti v zemědělství, lesnictví a rybářství, průmyslu a ve službách v období 1900-2001 a v neposlední řadě mapy znázorňující změnu výměry orné půdy, změnu výměry lesních ploch a další. Pro zpestření výuky RG ČR se dá využít i poslední kapitola tohoto oddílu s názvem Historická přírodní rizika, ve které se nachází grafy ukazující silné větry a kolísání teplot vzduchu a srážek v letech 1961-2000 a nachází se zde také mapy znázorňující například výskyt tornád v České republice (AK ČR, 2009, RVP G, 2007). Největší význam v geografickém gymnaziálním vzdělávání má bezesporu čtvrtý tematický oddíl: Přírodní prostředí, který je zároveň i nejrozsáhlejším oddílem Atlasu krajiny České republiky. Zde se nachází celkem 8 kapitol: Energie, Ovzduší, Geologické podmínky, Reliéf, Vodstvo, Půdy, Rostlinstvo a živočišstvo a Typy přírodních krajin. Všechny tyto kapitoly jsou tedy více, či méně uplatnitelné ve výuce Regionální geografie České republiky (AK ČR, 2009, RVP G, 2007). V těchto kapitolách se nachází veškeré přírodní charakteristiky České republiky, které jsou znázorněny na velkém množství map. Kromě map se zde objevují i grafy (např. 37

teplotní anomálie v letech 1850-2006 v ČR), tabulky (např. klasifikace klimatických oblastí, geologický vývoj na území ČR) a jiné grafické marginálie (např. schéma hlavních událostí ve vývoji života na Zemi a půdní profily). Pro výuku RG ČR lze tedy například využít: •

kapitola Ovzduší: o mapy průměrných měsíčních a ročních teplot vzduchu o mapy průměrných úhrnů srážek o mapa a charakteristika nově vymezených pěti klimatických oblastí podle Quitta

•

kapitola Geologické podmínky: o tabulka geologického vývoje České republiky a hlavní události ve vývoji života na Zemi

•

kapitola Reliéf: o mapa znázorňující hypsometrické stupně o mapa geomorfologických jednotek

•

kapitola Vodstvo: o mapa říční sítě a úmoří o mapa hustoty říční sítě o mapa jezer

•

kapitola Půdy: o mapa půd o půdní profily

•

kapitola Rostlinstvo a živočišstvo: o mapa lesních vegetačních stupňů o mapa potenciální přirozené vegetace

•

kapitola Typy přírodní krajiny: o mapa skupin typů přírodní krajiny (AK ČR, 2009, RVP G, 2007) Dalším velmi významným oddílem v geografickém gymnaziálním vzdělávání

je pátý tematický oddíl: Současná krajina. Tento oddíl se zabývá socioekonomickými charakteristikami České republiky a dělí se na čtyři kapitoly: Obyvatelstvo, Sídla a osídlení, Ekonomické aktivity v krajině a Využívání krajiny. V tomto oddílu se kromě

38

map (kartogramů a kartodiagramů) nachází velký počet grafů, které jsou tematicky propojeny s mapami (AK ČR, 2009, RVP G, 2007). První kapitola Obyvatelstvo se tedy zabývá věkovou strukturou obyvatelstva, indexem stáří, plodností, vzdělanostní strukturou, nadějí dožití, přírůstkem, úbytkem a vývojem počtu obyvatelstva. Druhá kapitola Sídla a osídlení se zabývá vybaveností obcí (vybavenost poštou, mateřskou, základní, střední či vysokou školou), mírou urbanizace, druhým bydlení a počtem rekreačních a turistických lůžek. Třetí kapitola Ekonomické aktivity v krajině zahrnuje zemědělství (pěstování plodin, mechanizaci, zaměstnanost), průmysl (zaměstnanost, vývoj zaměstnanosti, podíl zpracovatelského průmyslu na celkové zaměstnanosti, jednotlivé druhy průmyslu), těžbu, dopravu (intenzitu, časovou dostupnost krajských měst, dopravní infrastrukturu). A konečně čtvrtá kapitola Využívání krajiny se kromě využíváním krajiny (orná půda, trvalé travní porosty, lesní plochy, zastavěné plochy, …) v jednotlivých katastrálních území zabývá úrodností zemědělské půdy, krajinným pokryvem a jeho změnami, typy součastné krajiny a krajinného rázu (AK ČR, 2009, RVP G, 2007). Šestý tematický oddíl: Krajina jako dědictví se zabývá především ochranou přírodní a kulturní krajiny. Z tohoto oddílu lze pro geografické gymnaziální vzdělávání, konkrétně pro učivo Regionální geografie České republiky, využít mapa zvláště chráněných území přírody a krajiny, která je v měřítku 1 : 500 000 a na které jsou znázorněny všechny národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky. Ve stejném měřítku se zde nachází i mapa zobrazující evropský významné lokality (Natura 2000). Dále jsou pro výuku RG ČR vhodné mapy znázorňující výskyt památek (sídliště a hradiště, pohřebiště, …) na území ČR a mapa kostelů a kaplí společně s mapou hradů, zámků a tvrzí, které jsou v měřítku 1 : 500 000 a další (AK ČR, 2009, RVP G, 2007). Sedmý tematický oddíl: Krajina jako prostor pro společnost je posledním oddílem využitelným v geografickém gymnaziálním vzdělávání. Tento tematický oddíl se zabývá přírodními a antropogenními riziky jako jsou seizmicita, seizmické ohrožení, sesuvy, klimatické rizika (počty mrazových dnů, tropických dnů, dnů s mlhou), emise v ovzduší a jakost povrchových vod. Dále se tento oddíl zabývá limity a potenciály krajiny (AK ČR, 2009, RVP G, 2007).

39

Vzdělávací obsah Regiony není jediným vzdělávacím obsahem vzdělávacího oboru Geografie, ve kterém lze Atlas krajiny České republiky využít. První oddíl Atlasu krajiny České republiky nese název Krajina – předmět studia a podle RVP G (2007) lze tento oddíl v českém geografickém gymnaziálním vzdělávání uplatnit ve vzdělávacím obsahu Životní prostředí, především v učivu Krajina. Pro výuku můžeme například využít příklady krajin České republiky, které se spolu s definicí krajiny nachází na začátku tohoto oddílu. Můžeme zde najít krajinu neovulkanických pohoří – České středohoří, krajinu pískovcových skalních měst – Broumovské stěny, urbanizovanou krajinu – Praha, zemědělskou krajinu tabulí – Severočeská tabule, rybniční pánevní krajinu – Třeboňská pánev a další. Nalezneme zde tedy příklady přírodních, kulturních i antropogenních krajin (AK ČR, 2009). Druhá kapitola tohoto oddílu nese název Historické a současné dokumenty o krajině a zabývá se starými mapami českého území. Tato kapitola lze využít při výuce vzdělávacího obsahu Geografické informace a terénní vyučování, který se zabývá kartografií. Pro výuku můžeme použít příklady nejstarších map Čech, Moravy a Slezska – Klaudiánova mapa Čech (1518), Fabriciova mapa Moravy (1569), Helwigova mapa Slezska (1561), … a také mapy z prvního (1763-1783), druhého (1836-1852) i třetího (1876-1879) vojenského mapování. Na závěr této kapitoly jsou uvedeny Digitální geodatabáze životního prostředí (Český statistický úřad, Český hydrometeorologický ústav, …), které lze využít i u učiva Geografické informační a navigační systémy (AK ČR, 2009, RVP G, 2007). První kapitolu Svět z druhého tematického oddílu: Geografická poloha lze využít nejen pro výuku vzdělávacího obsahu Regiony, ale také při výuce vzdělávacího obsahu Přírodní prostředí (Družicová mapa světa, Mapa podnebných pásů a mořských proudů) a Sociální prostředí (Politická mapa světa, Mapa hustoty zalidnění ve světě). Všechny tyto mapy jsou v měřítku 1 : 82 500 000 a jsou tedy podrobnější než mapy ve školních atlasech. Druhá kapitola tohoto oddílu s názvem Evropa a Česká republika lze pak využít i pro výuky Regionální geografie Evropy (AK ČR, 2009, RVP G, 2007). Některé části jednotlivých oddílů a části některých kapitol lze dokonce využít i při výuce vzdělávacích oborů Dějepis a Biologie. Například první kapitola ze třetího oddílu: Historická krajina s názvem Formování státu a správy území lze využít nejen ve vzdělávacím oboru Geografie, ale i ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost 40

ve vzdělávacím oboru Dějepis. Zde lze využít především map, které zachycují formování státu od dob Sámovy říše v 7. století až po současnost (AK ČR, 2009, RVP G, 2007). Čtvrtý tematický oddíl: Přírodní krajina lze uplatnit i ve vzdělávacím oboru Biologie. V kapitole Rostlinstvo a živočišstvo se nachází mapy znázorňující: •

rozšíření vybraných typů přirozené a polopřirozené vegetace (teplomilné doubravy, dubohabřiny, …),

•

rozšíření vybraných druhů cévnatých rostlin (mochna bahenní, ostřice chudokvětá, …), bezobratlých, měkkýšů (škeble říční, škeble rybničná, …), mihulí a ryb (hrouzek Kesslerův, …), obojživelníků (mlok skvrnitý, …), plazů (užovka obojková, zmije obecná, …), ptáků (tetřev hlušec, …), savců (jelen evropský, …),

•

výskyt bobra evropského a sysla obecného (AK ČR, 2009, RVP G, 2007). Ve vzdělávacím oboru Biologie lze využít i šestý tematický oddíl: Krajina jako

dědictví. V první kapitole tohoto tematického oddílu Ochrana přírodní krajiny se nachází v biologii využitelné mapy znázorňující ohrožené druhy hub, lišejníků, mechorostů, cévnatých rostlin, ptáků a dalších. Biologická témata lze nalézt i v sedmém tematickém oddílu: Krajina jako prostor pro společnost, kde je na mapách znázorněn výskyt vybraných invazivních druhů v ČR a nepůvodní druhy flóry (AK ČR, 2009, RVP G, 2007). Tab. 9 Využití jednotlivých tematických oddílů v českém geografickém gymnaziálním vzdělávání TEMATICKÝ ODDÍL

VZDĚLÁVÁCÍ OBOR

VZDĚLÁVACÍ OBSAH

1. Krajina - předmět studia

Geografie

2. Geografická poloha

Geografie

3. Historická krajina 4. Přírodní krajina 5. Současná krajina 6. Krajina jako dědictví 7. Krajina jako prostor pro společnost 8. Krajina v umění

Geografie Geografie Geografie

Životní prostředí Geografické informace a terénní vyučování Regiony Přírodní prostředí Sociální prostředí Regiony Regiony Regiony

Geografie

Regiony

Geografie

Regiony

-

(zdroj: AK ČR, 2009, RVP G, 2007) 41

6

PRACOVNÍ LISTY A METODICKÉ POKYNY V rámci diplomové práce s názvem Pracovní listy k Atlasu krajiny ČR (AK ČR,

2009) bylo vypracováno 8 pracovních listů a k nim 8 metodických pokynů. Všechny pracovní listy a jednotlivé úlohy byly dány do souladu s mapovými dovednostmi od Hanuse a Marady (2014) a revidovanou Bloomovou taxonomií kognitivních cílů od Anderson a Kraftwohl (VÁVRA, 2011) a obsahují tak různou úroveň náročnosti. Sedm pracovních listů je navrženo pro práci ve skupinách s vytištěným pracovním listem a tištěnou verzí AK ČR ve volných listech (tedy v nevázané podobě) a osmý pracovní list je navržen pro samostatnou práci žáků pomocí počítače, elektronického pracovního listu ve formě Microsoft Word a AK ČR na DVD (tedy elektronického AK ČR ve formě pdf). Při jeho vypracování se využívá i programů Microsoft Excel pro výpočty a tvorbu grafu a ArcMap (nebo libovolný jiný program) pro tvorbu kartogramů. Výhodou elektronického pracovního listu je především možnost samostatné práce žáků, ale také právě i využívání jiných programů. Témata jednotlivých pracovních listů byla volena tak, aby byla zastoupena jak témata z fyzické, tak témata z humánní geografie České republiky. Při výběru jednotlivých témat bylo také nahlíženo na možnosti a omezení Atlasu krajiny České republiky. Témata jednotlivých pracovních listů tedy jsou: •

Vodstvo a půdy České republiky,

•

Reliéf, rostlinstvo a živočišstvo České republiky,

•

Ovzduší a geologické podmínky České republiky,

•

Obyvatelstvo, sídla a osídlení České republiky,

•

Ekonomické aktivity a využívání krajiny České republiky,

•

Ekonomické aktivity v krajině České republiky,

•

Krajina České republiky jako dědictví,

•

Obyvatelstvo České republiky – elektronický pracovní list. Úlohy v sedmi tištěných pracovních listech jsou značeny velkými písmeny (A-C)

a jsou roztříděny do pěti skupin značených římskými číslicemi (I-V) podle potřebných dvojlistů. Těchto pět skupin kopíruje právě pět vytvořených stanovišť. Při vypracovávání tištěných pracovních listů žáci tedy pracují v pěti skupinách a obcházejí 5 stanovišť (každá skupina se dostane ke každému stanovišti). Na těchto stanovištích pak vyplňují příslušné

42

úlohy (A-C u každého stanoviště). U většiny stanovišť žáci pracují právě s určitými mapami, grafy či tabulkami příslušného dvojlistu, či dvojlistů z AK ČR. Při vypracovávání elektronického pracovního listu žáci pracují samostatně. Mají k dispozici dokument v Microsoft Wordu, do kterého přímo zadávají odpovědi a vytvořený graf v Microsoft Excelu či kartogramy vytvořené v ArcMapu, nebo jiném programu na tvorbu kartogramů. Žákům jsou při tom poskytnuta data v programu Microsoft Excel potřebná pro tvorbu věkové pyramidy, výpočty a následně k vytvoření kartogramů. Jak již bylo řečeno, ke každému pracovnímu listu byl také vypracován metodický pokyn. Každý metodický pokyn obsahuje: •

návaznost učiva na RVP G,

•

časovou náročnost,

•

předchozí znalosti a dovednosti potřebné k práci s pracovními listy,

•

očekávané výstupy,

•

pomůcky včetně stran jednotlivých dvojlistů a map (grafů, tabulek) potřebných pro vypracování a čísla příslušného stanoviště,

•

přípravu,

•

pokyny,

•

případně jiné poznámky.

43

Tab. 10 Metodický pokyn k pracovnímu listu – Vodstvo a půdy České republiky

Návaznost na RVP G Časová náročnost Předchozí znalosti a dovednosti

Očekávané výstupy

Pomůcky

Žák:

Pracovní list – Vodstvo a půdy České republiky Vzdělávací obsah: Regiony Učivo: Česká republika 1 vyučovací hodina Vzdělávací obsah: Geografické informace a terénní vyučování Učivo: Geografická kartografie a topografie Učivo: Geografický a kartografický vyjadřovací jazyk • se orientuje v rozmístění vodstva (řek, jezer) a půdních typů v České republice • rozumí kartografickému znázorňování na mapách a umí z map vyčíst příslušné informace • umí číst legendu mapy • umí sestrojit sloupcový graf ze zadaných dat • umí vypočítat výšku výparu a koeficient odtoku • umí znázorňovat body i oblasti do mapy • umí počítat příklady na měřítko mapy, absolutní spád a průtok • zná typy jezer podle geneze a k nim příslušné příklady jezer ČR Pracovní listy (pro každého žáka), pastelky, kalkulačka, pero, tužka, pravítko Atlas krajiny České republiky Strany Oddíl Mapy Stanoviště dvojlistu 2. Geografická 65-68 Fyzickogeografická mapa IV. poloha Klimatické oblasti 105-108 V. (1901-2000) Říční síť a úmoří 4. Přírodní 125-128 Hydrologická bilance I. krajina (1980-2005) – mapa a tabulka 129-132 Jezera III. 133-136

Příprava

Pokyny

Půdní asociace

V.

5. Současná 189-192 Krajinný pokryv V. krajina Samostatně vytištěná mapa: dlouhodobá roční srážková a odtoková výška, koeficient odtoku (1961-2005), II. 4. Oddíl: Přírodní krajina, str. 128 • Rozdělení žáků do pěti skupin (I-V) – možnost spolupráce ve skupině (na zvážení učitele) • Vytvoření pěti stanovišť I. Vodstvo – Říční síť a úmoří, hydrologická bilance II. Vodstvo – Hydrologická bilance, srážková a odtoková výška, koeficient odtoku III. Vodstvo – Jezera IV. Vodstvo – Fyzickogeografická mapa V. Půdy – Půdní asociace, klimatické oblasti, krajinný pokryv • Každá skupina projde všech 5 stanovišť • Kruhové střídání skupin u stanovišť po 7-8 minutách 44

Jméno a příjmení: Třída:

Skupina:

Pracovní list – Vodstvo a půdy České republiky Vodstvo – Říční síť a úmoří, hydrologická bilance A. K uvedenému městu nalezněte a doplňte řeku, na které leží. Havlíčkův Brod Blansko

I.

Břeclav

Tábor

České Budějovice

Třebíč

Děčín Zlín B. Vytvořte graf rozložení úhrnu atmosférických srážek (průměrné měsíční údaje za období 1980-2005) v průběhu roku v povodí řeky Moravy a toto rozložení srážek stručně zhodnoťte. Výška srážek (mm)

100 80 60 40 20 0 I

II

III IV

V

VI VII VIII IX Měsíc

X

XI XII

II. Vodstvo – Hydrologická bilance, srážková a odtoková výška, koeficient odtoku A. Zjistěte, na které části povodí připadají nejvyšší srážky i nejvyšší odtoky. Udejte příklad takových řek a stanic a do tabulky doplňte přibližné požadované hodnoty (1961-2005). Odpověď: Řeka

Stanice

Výška srážek

Výška odtoku

Koef. odtoku

B. Vypočítejte výšku výparu
 a koeficient odtoku , znáte-li výšku srážek
 a výšku odtoku
 v zadaném dílčím povodí v roce 2014. Interpretujte výsledný koeficient odtoku. a) Povodí řeky Moravy:
 = 666 mm,
 = 135 mm
 =
 +
   =  ∗ 100 % 

b) Povodí řeky Dyje:
 = 631 mm,
 = 79 mm

Poznámka: Koeficient odtoku – vyjadřuje, jaké procentuální množství srážek z povodí odteklo. III. Vodstvo – Jezera A. Doplňte následující tabulku zobrazující typy jezer a jejich vznik. Typy jezer Vznik (geneze) jezera Glaciální v důsledku přirozeného erozního působení toku v důsledku působení živých organismů v důsledku rozpouštění podloží krasových hornin Hrazená sesuvem Jezera antropogenního původu

B. Utvořte správné dvojice TYP – JEZERO (SKUPINA JEZER) a následně zakreslete polohu těchto jezer (skupin) ČR pomocí číslic (1-8) do obrysové mapy. 1 Glaciální – na Šumavě A Mladotické 2 Glaciální – v Krkonoších B Velké a Malé Mechové jezírko 3 Fluviální C Černé, Čertovo, Prášilské, Laka, Plešné 4 Organogenní D Macocha (propast) 5 Krasová E Velká Amerika 6 Hrazená sesuvem F jezera u Ostrožské Nové Vsi 7 Antropogenní – vápenec G Mechové jezírko 8 Antropogenní – štěrkopísky H Křivé jezero 1

5

2

6

3

7

4

8

IV. Vodstvo – Fyzickogeografická mapa A. Vypočítejte skutečnou délku zadané řeky na území ČR, znáte-li její délku na mapě (Fyzickogeografikcá mapa) a dále vypočítejte její absolutní spád. Řeka Morava – 57 cm na mapě, Bečva – d cm (změřte), soutok Rožnovské a pramen 1 380 m n. m., soutok 148 m n. m. Vsetínské Bečvy 288 m n. m. ústí 195 m n. m.

B. Vypočítejte průtok (  ) znáte-li plochu průtočného profilu   a průměrnou rychlost proudění vody   ∗  . V. Půdy – Půdní asociace, klimatické oblasti, krajinný pokryv A. Do obrysové mapy ČR vybarvením vyznačte typické oblasti s výskytem půdních typů uvedených v tabulce. Jednotlivé půdní typy barevně rozlište jak v tabulce, tak v mapě. Černozemě Hnědozemě Podzoly (kryptopodzoly) Fluvizemě B. Dejte do souvislosti půdní typ, klimatickou oblast (1901-2000) a krajinný pokryv a vše stručně zaznamenejte do následující tabulky. Půdní typ Klimatická oblast Převažující krajinný pokryv/pokryvy Černozemě Hnědozemě Podzoly

Tab. 11 Metodický pokyn k pracovnímu listu – Reliéf, rostlinstvo a živočišstvo České republiky Pracovní list – Reliéf, rostlinstvo a živočišstvo České republiky Vzdělávací obsah: Regiony Návaznost na RVP G Učivo: Česká republika Časová náročnost 1 vyučovací hodina Vzdělávací obsah: Geografické informace a terénní vyučování Předchozí znalosti Učivo: Geografická kartografie a topografie a dovednosti Učivo: Geografický a kartografický vyjadřovací jazyk • se orientuje na mapě hypsometrických stupňů, geomorfologických jednotek a lesních vegetačních stupňů ČR • rozumí kartografickému znázorňování na mapách a umí z map vyčíst příslušné informace Očekávané • zná nejvyšší vrcholy ČR včetně jejich rozmístění Žák: výstupy • umí znázorňovat body do mapy • umí číst legendu mapy • umí z map vyčíst příslušné informace • umí sestrojit vhodný graf (sloupcový) ze zadaných dat Pracovní listy (pro každého žáka), pero, tužka, pastelky

Pomůcky

Příprava

Pokyny

Atlas krajiny České republiky Strany Oddíl Mapy Stanoviště dvojlistu 113-116 Hypsometrické stupně I. Krasový reliéf – Moravský 117-120 II. kras 121-124 Geomorfologické jednotky 4. Přírodní III. Geomorfologické jednotky – krajina 125-128 vysvětlivky kódů k mapě 137-140 Lesní vegetační stupně IV. Lesní vegetační stupně – 141-144 V. charakteristika Karsologické jednotky – 6. Krajina tabulka a seznam významných 209-212 II. jako dědictví krasových a pseudokrasových jeskyní • Rozdělení žáků do pěti skupin (I-V) – možnost spolupráce ve skupině (na zvážení učitele) • Vytvoření pěti stanovišť I. Reliéf – Hypsometrické stupně II. Reliéf – Krasový reliéf – Moravský kras III. Reliéf – Geomorfologické jednotky IV. Rostlinstvo a živočišstvo – Lesní vegetační stupně V. Rostlinstvo a živočišstvo – Lesní vegetační stupně – charakteristika • Každá skupina projde všech 5 stanovišť • Kruhové střídání skupin u stanovišť po 7-8 minutách

47

Jméno a příjmení: Třída:

I.

Skupina:

Pracovní list – Reliéf, rostlinstvo a živočišstvo České republiky Reliéf – Hypsometrické stupně A. K uvedeným vrcholům doplňte jejich nadmořskou výšku, seřaďte je od nejvyššího po nejnižší a následně jejich pořadovým číslem zakreslete jejich polohu do obrysové mapy ČR. Boubín Velká Javořina Velká Deštná Milešovka Čerchov Javorník Keprník Sněžka Plechý Velký Javorník Jizera

Smrk

Klínovec

Ještěd

Kralický Sněžník Praděd II. Reliéf – Krasový reliéf – Moravský kras A. Pomocí Geomorfologické mapy stručně popište geomorfologické poměry Moravského krasu. Jaké zde najdeme erozně-denudační a jaké akumulační tvary? Které z těchto tvarů převládají? Jaké tvary jsou typické pro krasový reliéf?

B. Pomocí mapy Karsologické jednotky doplňte do tabulky vybrané údaje o Moravském krasu. Počet jeskyň Délka jeskyň (m) Jeskyně zpřístupněné pro veřejnost: III. Reliéf – Geomorfologické jednotky A. Doplňte tabulku geomorfologických oblastí České republiky. Provincie Soustava Podsoustava Celek

Nejvyšší bod

Brdská vrchovina Říp Velká Javořina Čerchov Dyjsko-svratecký úval Javořická vrchovina

IV. Rostlinstvo a živočišstvo – Lesní vegetační stupně A. Porovnejte mapu hypsometrických stupňů a mapu lesních vegetačních stupňů a pokuste se pomocí nadmořských výšek popsat výskyt jednotlivých vegetačních stupňů.

Dubový

Bukový

Bukosmrkový

Bukodubový

Jedlobukový

Smrkový

Dubobukový Smrkobukový Klečový V. Rostlinstvo a živočišstvo – Lesní vegetační stupně – charakteristika A. Pojmenujte na obrázku vyobrazené lesní vegetační stupně.

B. Vytvořte vhodný graf znázorňující plochu (%) jednotlivých vegetačních stupňů v ČR a následně ho stručně a vhodně okomentujte (nejrozsáhlejší, nejméně). D BD DB B JB SJB S K Plocha (%)

3,4

14,0

24,5

42,6

12,9

Plocha v ČR (%)

50 40 30 20 10 0 D

BD

DB B JB SJB Lesní vegetační stupně

S

K

2,1

0,4

0,1

Tab. 12 Metodický pokyn k pracovnímu listu – Ovzduší a geologické podmínky České republiky Pracovní list – Ovzduší a geologické podmínky České republiky Vzdělávací obsah: Regiony Návaznost na RVP G Učivo: Česká republika Časová náročnost 1 vyučovací hodina Vzdělávací obsah: Geografické informace a terénní vyučování Předchozí znalosti Učivo: Geografická kartografie a topografie a dovednosti Učivo: Geografický a kartografický vyjadřovací jazyk • se orientuje na mapách znázorňujících průměrné teploty vzduchu, klimatické oblasti a kvartérní pokryv ČR • rozumí kartografickému znázorňování na mapách • umí sestrojit spojnicový graf na základě popsaných dat Očekávané • rozumí potřebě generalizace a umí jí využít Žák: výstupy • umí znázorňovat oblasti do mapy, vytvořit k ní odpovídající legendu a zvolit vhodnou barevnou škálu pro znázornění dat • rozumí odbornému textu • rozumí legendě mapy • se orientuje v geologickém vývoji na území České republiky Pracovní listy (pro každého žáka), pastelky, pero, tužka

Pomůcky

Příprava

Pokyny

Atlas krajiny České republiky Strany Oddíl Mapy Stanoviště dvojlistu Průměrná měsíční teplota vzduchu 79-100 I. Průměrná roční teplota vzduchu Charakteristika klimatických 101-104 III. 4. Přírodní oblastí (tabulka) krajina Klimatické oblasti 105-108 IV. (1901-2000) 109-112 Kvartérní pokryv V. Geologický vývoj na území 113-116 V. České republiky – tabulka • Rozdělení žáků do pěti skupin (I-V) – možnost spolupráce ve skupině (na zvážení učitele) • Vytvoření pěti stanovišť I. Ovzduší – Průměrná měsíční a roční teplota vzduchu II. Ovzduší – Průměrná měsíční teplota vzduchu (bez dvojlistu) III. Ovzduší – Charakteristika klimatických oblastí IV. Ovzduší – Klimatické oblasti V. Geologické podmínky – Kvartérní pokryv a geologický výboj na území České republiky • Každá skupina projde všech 5 stanovišť • Kruhové střídání skupin u stanovišť po 7-8 minutách

50

Jméno a příjmení: Třída:

I.

Skupina:

Pracovní list – Ovzduší a geologické podmínky České republiky Ovzduší – Průměrná měsíční a roční teplota vzduchu A. Seřaďte následující města podle průměrné roční teploty vzduchu (1961-2000) tak, že městu s nejvyšší průměrnou roční teplotou připište číslo 1. Opava Tábor Nymburk Prachatice B. Nalezněte taková města na mapě, která mají průměrnou lednovou teplotu vzduchu -2 až -1 °C a průměrnou měsíční teplotu vzduchu v červenci vyšší jak +19 °C.

C. Nalezněte taková města na mapě, která mají průměrnou roční teplotu vzduchu +5 až +6 °C.

II. Ovzduší – Průměrná měsíční teplota vzduchu A. Vytvořte graf průměrných měsíčních teplot v České republice v roce 2015 a následně z průměrných měsíčních teplot vypočítejte průměrnou roční teplotu ‫ݐ‬௥ a roční amplitudu ‫ܣ‬ v ČR v roce 2015. I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

Teplota vzduchu (%)

Teplota (°C)

0,9

-0,1

4,0

7,8 12,4 16,1 20,2 21,3 13,1

7,9

5,8

3,7

25 20 15 10 5 0 -5 I

II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Měsíc III. Ovzduší – Charakteristika klimatických oblastí A. Na základě syntézy (spojení) 13 klimatických oblastí a podoblastí do 5 základní klimatických oblastí a následné syntézy (spojení) jejich charakteristik doplňte následující tabulku. Klimatická oblast

Léto

Zima

Velmi krátké, velmi chladné, velmi vlhké Chladná Přiměřeně (normálně) dlouhé, mírně teplé, s různým množstvím srážek Teplá Velmi dlouhé, velmi teplé, s různým množstvím srážek

Dlouhá až velmi dlouhá, chladná až velmi chladná, s různým množstvím srážek, s dlouhým trváním sněhové pokrývky Normálně dlouhá, mírně chladná, se spíše kratším až přiměřeným trváním sněhové pokrývky Normálně dlouhá až kratší, mírně chladná až mírně teplá, se spíše kratším trváním sněhové pokrývky

B. Pomocí textu v AK ČR zakroužkováním vyberte správnou odpověď. Pro vymezení 5/10 základních klimatických oblastí byla vybrána délka měsíčního/ročního období podle počtu dnů s charakteristickými teplotami/srážkami. Pro letní období – počet letních dnů a pro zimní období – počet ledových dnů. Počet letních/ledových dní – počet dní, kdy maximální denní teplota vystoupila na 25 °C Počet letních/ledových dní – počet dní, kdy maximální denní teplota nevystoupila nad bod mrazu IV. Ovzduší – Klimatické oblasti (1901-2000) A. Vytvořte zjednodušenou (generalizovanou) mapu pěti základních klimatických oblastí. Vytvořte odpovídající legendu (pomocí tabulky) a zvolte vhodnou barevnou škálu. Velmi chladná Chladná Mírně teplá Teplá Velmi teplá

V. Geologické podmínky – Kvartérní pokryv a geologický vývoj na území České republiky A. Vyberte města, která se nachází na území bývalého kontinentálního zalednění (
, ). Ostrava Nový Jičín Varnsdorf

Frýdek Místek

Hranice Bruntál B. Doplňte pomocí mapy a textu. Mezi nejdůležitější typy kvartérních (česky _______________________) sedimentů patří sedimenty eolické, říční, ledovcové a organogenní. • Eolické sedimenty vznikají činností ____________________. • Říční sedimenty jsou pro potřeby mapy rozděleny na _________________ a _________________ sedimenty. _____________________ sedimenty, které se nachází v povodí současných řek, se vyskytují především v okolí řeky (4) _____________________________________________________________. • Glaciální sedimenty, které vznikly v době ledové v _________________________ se na území ČR nachází pouze __________________________________________________. • Organogenní sedimenty můžeme rozdělit na ____________________, které jsou vázány na ______________________________________ a ______________________, které jsou vázány na __________________________________________________. C. Doplňte éru a útvar k významné události geologického vývoje na území České republiky. Éra Útvar Významná událost Vznik ložisek hnědého uhlí Vznik ložisek černého uhlí Střídání dob ledových a meziledových Mořská sedimentace, vulkanická činnost, teplé klima

Tab. 13 Metodický pokyn k pracovnímu listu – Ekonomické aktivity v krajině České republiky Pracovní list – Ekonomické aktivity v krajině České republiky Vzdělávací obsah: Regiony Návaznost na RVP G Učivo: Česká republika Časová náročnost 1 vyučovací hodina Vzdělávací obsah: Geografické informace a terénní vyučování Předchozí znalosti Učivo: Geografická kartografie a topografie a dovednosti Učivo: Geografický a kartografický vyjadřovací jazyk • se orientuje v rozmístění některých ekonomických aktivit v krajině České republiky • rozumí kartografickému znázorňování na mapách a umí z map vyčíst příslušné informace • umí číst legendu mapy Očekávané Žák: výstupy • umí vytvořit kartogram, k němu příslušnou legendu a zvolit vhodnou barevnou škálu • umí znázorňovat body i oblasti do mapy • umí vyčíst příslušné informace ze sloupcového grafu • rozumí a umí výpočty na měřítko mapy Pracovní listy (pro každého žáka), pastelky, kalkulačka, pero, tužka Oddíl 4. Přírodní krajina Pomůcky

133-136 169-172

5. Současná krajina

• •

Příprava

Pokyny

Atlas krajiny České republiky Strany Mapy dvojlistu

• •

173-176 177-180

Půdní asociace Pěstování plodin Vývoj osevních ploch – graf Lesnatost

Stanoviště I. I. III.

Elektroenergetický průmysl IV. Ložiska nerostných surovin – 181-184 rudy a energetické nerostné IV. suroviny Rozdělení žáků do pěti skupin (I-V) – možnost spolupráce ve skupině (na zvážení učitele) Vytvoření pěti stanovišť I. Ekonomické aktivity v krajině – Pěstování plodin a vývoj osevních ploch II. Ekonomické aktivity v krajině – Lesnatost krajů ČR v roce 2014 (bez dvojlistu) III. Ekonomické aktivity v krajině – Lesnatost IV. Ekonomické aktivity v krajině – Elektroenergetický průmysl V. Ekonomické aktivity v krajině – Zemědělská a nezemědělská půda (bez dvojlistu) Každá skupina projde všech 5 stanovišť Kruhové střídání skupin u stanovišť po 7-8 minutách

53

Jméno a příjmení: Třída:

Skupina: Pracovní list – Ekonomické aktivity v krajině České republiky

I.

Ekonomické aktivity v krajině – Pěstování plodin a vývoj osevních ploch A. Nalezněte a vypište okresy s nejvyšší a nejnižší produkční schopností zemědělské půdy a pomocí mapy Půdní asociace zjistěte, jaké půdy (černozemě, šedozemě, hnědozemě, fluvizemě, kambizemě, podzoly) se na území těchto okresů převážně nachází. Nejvyšší produkční schopnost zem. půdy Nejnižší produkční schopnost zem. půdy

Okresy:

Okresy:

Půdy:

Půdy:

B. Seřaďte vybrané plodiny podle rozlohy osevní plochy (1-6) v roce 2000 a pomocí grafu a zde přiložené tabulky vyjádřete v procentech nárůst ( > 100 % ), či úbytek ( < 100 % ) osevní plochy jednotlivých plodin v roce 2000 ve srovnání s rokem 1980 (= 100 %). Osevní plocha (ha) Nárůst/úbytek osevní plochy mezi lety Vybrané plodiny 2000 1980-2000 (%) 1980 2000 Zelenina

33 128

32 316

1 019 962

725 252

Technické plodiny

267 259

488 249

Okopaniny

130 043

69 236

Luskoviny

69 805

40 587

Pícniny

Obiloviny 1 821 018 1 647 508 II. Ekonomické aktivity v krajině – Lesnatost krajů ČR v roce 2014 A. Vytvořte kartogram lesnatosti krajů České republiky v roce 2014, vytvořte odpovídající legendu a zvolte odpovídající barevnou škálu. Hl. m. Praha

Lesnatost (%) 10,4

Středočeský

27,8

Jihočeský

37,6

Plzeňský

39,7

Karlovarský

43,5

Ústecký

30,0

Liberecký

44,5

Královéhradecký

31,1

Pardubický

29,7

Vysočina

30,0

Jihomoravský

28,1

Olomoucký

35,0

Zlínský

39,8

Moravskoslezský

36,0

Kraj

III. Ekonomické aktivity v krajině – Lesnatost A. Seřaďte vybrané okresy podle lesnatosti (podílu lesních pozemků). Uherské Hradiště Trutnov Kolín Jeseník Kroměříž B. Zhodnoťte lesnatost České republiky – v jakých oblastech je lesů nejvíce, v jakých nejméně a jaké faktory ovlivňují výskyt lesů (diskutujte). Výskyt:

Faktory:

IV. Ekonomické aktivity v krajině – Elektroenergetický průmysl A. Rozhodněte, které z uvedených elektráren jsou jaderné (J), tepelné (T) a vodní (V), zakreslete polohu těchto elektráren do obrysové mapy České republiky a vytvořte k ní i odpovídající legendu. 1

Lipno

7

Dlouhé Stráně

2

Temelín

8

Dalešice

3

Prunéřov

9

Mělník

4

Dětmarovice

10 Počerady

5

Slapy

11 Dukovany

6

Hodonín

12 Chvaletice

B. Srovnejte mapu Elektroenergetický průmysl a mapu Ložiska nerostných surovin – rudy a energetické nerostné suroviny a vysvětlete, na jakou nerostnou surovinu se váže výskyt tepelných elektráren a proč. Následně přikreslete ložiska této suroviny do mapy výše.

V. Ekonomické aktivity v krajině – Zemědělská a nezemědělská půda A. Vypočítejte. a. Zemědělská půda ČR má na mapě v měřítku b. Zbylou plochu ČR pokrývá půda 1 : 500 000 plochu 1686,25 cm2. Vypočítejte její nezemědělská. Vypočítejte rozlohu reálnou plochu (km2) a kolik procent z celkové nezemědělské půdy a rozlohu lesů v ČR (km2), 2 rozlohy ČR zabírá (rozloha ČR činí 78 868 km ). jestliže lesy zabírají 33,8 % rozlohy ČR.

Tab. 14 Metodický pokyn k pracovnímu listu – Ekonomické aktivity a využívání krajiny České republiky Pracovní list – Ekonomické aktivity a využívání krajiny České republiky Vzdělávací obsah: Regiony Návaznost na RVP G Učivo: Česká republika Časová náročnost 1 vyučovací hodina Vzdělávací obsah: Geografické informace a terénní vyučování Předchozí znalosti Učivo: Geografická kartografie a topografie a dovednosti Učivo: Geografický a kartografický vyjadřovací jazyk • se orientuje v rozmístění některých ekonomických aktivit a krajinného pokryvu v České republice • rozumí kartografickému znázorňování na mapách a umí z map vyčíst příslušné informace • umí číst legendu mapy Očekávané • umí vytvořit výsečový graf s vhodnou legendou Žák: výstupy • umí vyčíst příslušné informace z grafů a tabulek • rozumí a umí výpočty na měřítko mapy • umí vypočítat přepravní výkon • umí hodnotit akcesibilitu (vzdálenostní dostupnost) měst • umí vytvořit mapu land use s vhodnou legendou Pracovní listy (pro každého žáka), pastelky, kalkulačka, pero, tužka Oddíl

Pomůcky 5. Současná krajina

Atlas krajiny České republiky Strany Mapy dvojlistu Vývoj osobní a nákladní dopravy (graf) Vývoj počtu vozidel a intenzity dopravy (tabulka) 181-184 Vývoj relativní nehodovosti (graf) Struktura výkonů nákladní dopravy (graf) 185-188 Dopravní infrastruktura 189-192

• • Příprava

Pokyny

• •

Krajinný pokryv

Stanoviště

I.

II. IV.

197-200 Využívání krajiny V. Rozdělení žáků do pěti skupin (I-V) – možnost spolupráce ve skupině (na zvážení učitele) Vytvoření pěti stanovišť I. Ekonomické aktivity v krajině – Doprava II. Ekonomické aktivity v krajině – Dopravní infrastruktura III. Ekonomické aktivity v krajině – Doprava – dostupnost (bez dvojlistu) IV. Využívání krajiny – Krajinný pokryv V. Využívání krajiny Každá skupina projde všech 5 stanovišť Kruhové střídání skupin u stanovišť po 7-8 minutách

56

Jméno a příjmení: Třída:

I.

Skupina:

Pracovní list – Ekonomické aktivity a využívání krajiny České republiky Ekonomické aktivity v krajině – Doprava A. Rozhodněte, zda jsou následující výroky pravdivé, či nikoliv. a) Mezi lety 1965 a 2006 vzrostl počet nákladních vozidel v ČR o méně jak 400 000. ANO/NE b) Mezi lety 2003 a 2004 vzrostl v ČR počet motocyklů. ANO/NE c) V roce 2000 bylo zraněno a usmrceno při dopravních nehodách více osob, než v roce 2004. ANO/NE d) V roce 2001 byl podíl osobní autobusové dopravy na přepravních výkonech vyšší než podíl osobní železniční dopravy. ANO/NE B. Srovnejte jednotlivé druhy nákladní dopravy v roce 1990 a 2004 podle jejich podílu na přepravním výkonu a stručně okomentujte hlavní změny v podílu na přepravním výkonu jednotlivých druhů nákladní dopravy. 1990 2004 Komentář: Letecká Vnitrozemská vodní Silniční Železniční

Potrubní (ropovody) II. Ekonomické aktivity v krajině – Dopravní infrastruktura A. Nalezněte a vypište všechny mezinárodní letiště v České republice znázorněny na mapě Dopravní infrastruktura.

B. Vypočítejte skutečnou vzdálenost, kterou vozidla ujedou (pomocí mapy Dopravní infrastruktura) a jejich přepravní výkon. Osobní automobil, dálnice Praha-Brno – asi 40 Nákladní automobil, dálnice Praha-Plzeň – asi cm na mapě, hmotnost nákladu
= 2  14 cm na mapě, hmotnost nákladu
= 20 

III. Ekonomické aktivity v krajině – Doprava-dostupnost A. Zhodnoťte (výpočtem i slovním výrokem) vzdálenostní dostupnost měst A, B, C, D, E. A A B C D E Σ

B

C

D

E

Σ

IV. Využívání krajiny – Krajinný pokryv A. Vytvořte výsečový graf vyjadřující podíl jednotlivých druhů pozemků (%) na rozloze ČR v roce 2014 a graf vhodně okomentujte. Podívejte se na rozložení jednotlivých druhů pozemků v České republice na mapě Krajinný pokryv. Orná půda 37,8 Chmelnice

0,1

Vinice

0,2

Zahrady

2,1

Ovocné sady

0,6

Trvalé travní porosty

12,6

Lesy

33,8

Vodní plochy

2,1

Zastavěné plochy

1,7

Ostatní

9,0

Komentář:

V. Využívání krajiny A. Vytvořte mapový náčrt využívání krajiny (land use) oblasti vyobrazené na leteckém snímku (zdroj: Google Earth) a k ní vytvořte odpovídající legendu. Pro inspiraci se podívejte na mapy využívání krajiny na straně 197.

Tab. 15 Metodický pokyn k pracovnímu listu – Obyvatelstvo, sídla a osídlení České republiky Pracovní list – Obyvatelstvo, sídla a osídlení České republiky Vzdělávací obsah: Regiony Návaznost na RVP G Učivo: Česká republika Časová náročnost 1 vyučovací hodina Vzdělávací obsah: Geografické informace a terénní vyučování Předchozí znalosti Učivo: Geografická kartografie a topografie a dovednosti Učivo: Geografický a kartografický vyjadřovací jazyk • se orientuje v kartogramech vyjadřujících přirozený, migrační a celkový přírůstek obyvatelstva v České republice • rozumí kartografickému znázorňování na mapách a umí z map vyčíst příslušné informace Očekávané • umí číst legendu mapy Žák: výstupy • umí sestrojit sloupcový graf ze zadaných dat • umí číst a porovnávat grafy • umí vypočítat migrační saldo, přirozený a celkový přírůstek/úbytek obyvatel Pracovní listy (pro každého žáka), pastelky, kalkulačka, pero, tužka, pravítko Atlas krajiny České republiky Strany Oddíl Mapy Stanoviště dvojlistu Přirozený přírůstek obyvatelstva (1961-2001) Migrační přírůstek 157-160 I. obyvatelstva (1961-2001) 5. Současná Pomůcky krajina Celkový přírůstek obyvatelstva (1961-2001) Vývoj počtu obyvatel podle 161-164 III. obcí (1961-2001) Samostatně vytištěný graf: Podíl velikostních kategorií IV. obcí (1921-2001), 5. oddíl: současná krajina, str. 163 Samostatně vytištěný graf: Podíl obyvatelstva podle velikostních kategorií obcí (1921-2001), V. 5. oddíl: současná krajina, str. 163 • Rozdělení žáků do pěti skupin (I-V) – možnost spolupráce ve skupině (na zvážení učitele) • Vytvoření pěti stanovišť I. Obyvatelstvo – Přirozený, migrační a celkový přírůstek obyvatelstva Příprava II. Obyvatelstvo – Přirozený, migrační a celkový přírůstek v ČR a Zlínském kraji (bez dvojlistu) III. Obyvatelstvo – Vývoj počtu obyvatel podle obcí IV. Sídla a osídlení – Podíl velikostních kategorií obcí V. Sídla a osídlení – Podíl obyvatel podle velikostních kategorií obcí • Každá skupina projde všech 5 stanovišť Pokyny • Kruhové střídání skupin u stanovišť po 7-8 minutách Stanoviště IV. a V. zaberou více času než stanoviště ostatní – je tedy Poznámka vhodné vytisknout samostatné grafy pro tato stanoviště vícekrát 59

Jméno a příjmení: Třída:

I.

Skupina:

Pracovní list – Obyvatelstvo, sídla a osídlení České republiky Obyvatelstvo – Přirozený, migrační a celkový přírůstek obyvatelstva A. Seřaďte uvedené okresy podle přirozeného přírůstku na 1000 obyvatel v letech 1991-2001 od nejvyššího (1) po nejnižší (6). Bruntál Vsetín Náchod Uherské Hradiště Nymburk Sokolov B. Popište celkový přírůstek/úbytek na 1000 obyvatel (roční průměry) v letech 1961-2001 v okrese Uherské Hradiště. Uveďte příklady okresů s podobným, nižším a vyšším celkovým přírůstkem/úbytkem na 1000 obyvatel.

II. Obyvatelstvo – Přirozený, migrační a celkový přírůstek v ČR a Zlínském kraji A. Ze zadaných dat vypočítejte celkový přírůstek/úbytek (CP), přirozený přírůstek/úbytek (PP) a přírůstek/úbytek stěhováním (PS=migrační saldo) pro celou Českou republiku a Zlínský kraj. Následně tyto hodnoty v rámci ČR a Zlínského kraje shrňte do souvislého stručného textu. Česká republika (2014) Zlínský kraj (2014) Narození: ܰ = 109 860 Narození: ܰ = 5 599 Zemřelí: ܼ = 105 665 Zemřelí: ܼ = 6 120 Přistěhovalí: ܲ = 3 241 Přistěhovaní: ܲ = 41 625 Vystěhovalí: ܸ = 3 758 Vystěhovaní: ܸ = 19 964

III. Obyvatelstvo – Vývoj počtu obyvatel podle obcí A. Doplňte absolutní přírůstek/úbytek k následujícím obcím a šipkou vyznačte, zda se jedná o přírůstek, či úbytek. Uherské Hradiště Koryčany Semily

Svitavy

Plzeň Mikulov B. Vysvětlete (interpretujte), co znamená přírůstek 50-75 % ve změně počtu obyvatel v obci Uherské Hradiště v letech 1961-2001.

C. Rozhodněte, zda je následující výrok pravdivý, či nepravdivý. a) V roce 2001 byl podíl obcí s méně jak 2000 obyvateli menší než v roce 1970. ANO/NE b) Podíl obcí s počtem obyvatel 2000-4999 během let 1980 a 1991 klesl. ANO/NE c) V roce 2001 žilo nejméně obyvatel v obcích s 5000-9999 obyvateli. ANO/NE

IV. Sídla a osídlení – Podíl velikostních kategorií obcí A. Sestrojte graf vyjadřující podíl velikostních kategorií obcí (%) podle počtu obyvatel v roce 2014, tento graf vhodně okomentujte a porovnejte se situací v roce 2001. Vypočítejte počet obcí s < 200 obyvateli v roce 2014, víte-li, že celkový počet obcí v tomto roce byl 6 253. 100 Podíl Komentář: Počet obyvatel < 200 obcí (%) 90

< 200

23,16

200-499

32,08

500-999

21,83

1 000-1 999

11,95

2 000-4 999

6,64

5 000-9 999

200-499

80

500-999

70 60

1 000-1 999

% 50

2 000-4 999

40

5 000-9 999

2,25

30

10 000-19 999

10 000-19 999

1,10

20

20 000-49 999

20 000-49 999

0,69

10

50 000-99 999

50 000-99 999

0,22

0

100 000 a více

.

100 000 a více 2014

0,08

Porovnání:

Výpočet:

V. Sídla a osídlení – Podíl obyvatel podle velikostních kategorií obcí A. Sestrojte graf vyjadřující podíl obyvatel podle velikostních kategorií obcí (%) v roce 2014, tento graf vhodně okomentujte a porovnejte se situací v roce 1921 a 2001. Poznámka: Počet obyvatel České republiky v roce 2014 byl 10 538 275 100 Podíl Počet obyvatel Komentář: < 200 ob. (%) 90

< 200

1,71

200-499

6,21

500-999

9,13

1 000-1 999

9,88

2 000-4 999

11,92

5 000-9 999

200-499 80 500-999

70

1 000 -1 999

60 % 50

2 000-4 999

40

5 000-9 999

9,15

30

10 000-19 999

10 000-19 999

9,21

20

20 000-49 999

20 000-49 999

12,14

10

50 000-99 999

50 000-99 999

9,74

0

100 000 a více

20,90

Porovnání:

100 000 a více 2014

Tab. 16 Metodický pokyn k pracovnímu listu – Krajina České republiky jako dědictví Pracovní list – Krajina České republiky jako dědictví Vzdělávací obsah: Regiony Návaznost na RVP G Učivo: Česká republika Časová náročnost 1 vyučovací hodina Vzdělávací obsah: Geografické informace a terénní vyučování Předchozí znalosti Učivo: Geografická kartografie a topografie a dovednosti Učivo: Geografický a kartografický vyjadřovací jazyk • se orientuje v rozmístění zvláště chráněných území, významných a pro veřejnost přístupných jeskyň a památek UNESCO v ČR • rozumí kartografickému znázorňování na mapách a umí z map vyčíst příslušné informace Očekávané • umí číst legendu mapy Žák: výstupy • umí znázorňovat body na obrysové mapě ČR • umí vytvořit kartogram ze zadaných dat, příslušnou legendu a zvolit vhodnou barvenou škálu • dokáže naplánovat trasu výletu s ohledem na vzdálenost a časovou náročnost Pracovní listy (pro každého žáka), pastelky, kalkulačka, pero, tužka, pravítko Atlas krajiny České republiky Strany Oddíl Mapy Stanoviště dvojlistu Zvláště chráněná území 201-204 I. Pomůcky přírody a krajiny Zvláště chráněná území 205-208 I. přírody a krajiny – legenda 5. Krajina jako dědictví 209-212 Karsologické jednotky II. Světové dědictví UNESCO, 249-252 biosférické rezervace III. a národní kulturní památky • Rozdělení žáků do pěti skupin (I-V) – možnost spolupráce ve skupině (na zvážení učitele) • Vytvoření pěti stanovišť I. Ochrana přírodní krajiny – Zvláště chráněná území přírody a krajiny II. Ochrana přírodní krajiny – Karsologické jednotky Příprava III. Přírodní a kulturní významnost krajiny – Světové dědictví UNESCO IV. Přírodní a kulturní významnost krajiny – Památky UNESCO (bez dvojlistu) V. Ochrana přírodní krajiny – CHKO v krajích České republiky (bez dvojlistu) • Každá skupina projde všech 5 stanovišť Pokyny • Kruhové střídání skupin u stanovišť po 7-8 minutách

62

Jméno a příjmení: Třída:

I.

Skupina:

Pracovní list – Krajina České republiky jako dědictví Ochrana přírodní krajiny – Zvláště chráněná území přírody a krajiny A. Nalezněte 8 nejbližších maloplošně zvláště chráněných území místu vašeho bydliště a doplňte údaje do tabulky. Označte (
) ty, které znáte. Místo bydliště - _______________________ Název

Kategorie

Předmět ochrany


/

II. Ochrana přírodní krajiny – Karsologické jednotky A. Zakreslete do obrysové mapy ČR významné jeskyně zpřístupněné pro veřejnost (pořadovou číslicí) a doplňte tabulku s názvy těchto jeskyň a s názvy příslušných krasových oblastí. Název jeskyně Krasová oblast 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 III. Přírodní a kulturní významnost krajiny – Světové dědictví UNESCO A. Navrhněte výlet (dovolenou) po památkách UNESCO. Zakreslete trasu schematicky do přiložené obrysové mapy ČR. (Pokyny: Zaměřte se na název, počet dní, pořadí návštěvy jednotlivých památek, přenocování (město),…, během dovolené můžete, ale nemusíte navštívit všechny památky UNESCO, během jednoho dne jich můžete navštívit i více, dbejte však na časovou zvládnutelnost – pokuste se brát v úvahu vzdálenost mezi jednotlivými památkami a čas strávený v každé z ní a daném městě)

IV. Přírodní a kulturní významnost krajiny – Památky UNESCO A. K obrázkům památek UNESCO doplňte název města/areálu, ve kterém se nachází. Brno, Česká Krumlov, Holašovice, Kroměříž, Kutná Hora, Lednicko-valtický areál, Litomyšl, Olomouc, Praha, Telč, Třebíč, Žďár nad Sázavou

V. Ochrana přírodní krajiny – CHKO v krajích České republiky A. Vytvořte kartogram vyjadřující podíl rozlohy Chráněných krajinných oblastí (%) na rozloze jednotlivých krajů ČR v roce 2014. Vytvořte odpovídající legendu a zvolte vhodnou barevnou škálu. Kraj Podíl (%) Hl. m. Praha 1,0 Středočeský 8,0 Jihočeský 16,4 Plzeňský 11,2 Karlovarský 18,7 Ústecký 24,9 Liberecký 31,0 Královéhradecký 14,5 Pardubický 8,7 Vysočina 9,0 Jihomoravský 4,9 Olomoucký 10,6 Zlínský 29,6 Moravskoslezský 16,9

Tab. 17 Metodický pokyn k pracovnímu listu – Obyvatelstvo České republiky

Návaznost na RVP G Časová náročnost Předchozí znalosti a dovednosti

Očekávané výstupy

Pomůcky

Pokyny

Žák:

Pracovní list – Obyvatelstvo České republiky Vzdělávací obsah: Regiony Učivo:Česká republika 1 vyučovací hodina Vzdělávací obsah: Geografické informace a terénní vyučování Učivo: Geografická kartografie a topografie Učivo: Geografický a kartografický vyjadřovací jazyk • se orientuje v kartogramech vyjadřujících index stáří v okresech České republiky • se orientuje ve vývoji úhrnné plodnosti a průměrném věku matky při porodu v České republice v letech 1961-2003 • rozumí kartografickému znázorňování na mapách a umí z map vyčíst příslušné informace • umí číst legendu mapy • umí počítat index stáří a k výpočtu použít Microsoft Excel • umí sestrojit věkovou pyramidu v programu Microsoft Excel a vyčíst z ní příslušné informace • umí vytvořit kartogram pomocí programu (např. ArcMap) Elektronický pracovní listy (v programu Microsoft Word), počítač pro každého žáka, programy Microsoft Word a Microsoft Excel, libovolní program na tvorbu kartogramů (map), data k výpočtům a tvorbě kartogramů (v programu Microsoft Excel) Atlas krajiny České republiky – elektronická verze Strany Oddíl Mapy dvojlistu Index stáří (1961-2001) 5. Současná Věková pyramida (1961, 1991 a 2001) – 157-160 krajina graf Plodnost (1961-2003) – graf •

Žáci pracují samostatně (případně ve dvojicích)

65

Jméno a příjmení: I.

Třída:

Elektronický pracovní list – Obyvatelstvo České republiky Obyvatelstvo – Věková pyramida (1961, 1991 a 2001) A. Určete typ věkové pyramidy ČR v roce 2001. Klikněte sem a zadejte text. B. Co vyjadřuje typ pyramidy z předchozího úkolu (rostoucí, stagnující, vymírající populaci). Klikněte sem a zadejte text. C. Vypište, jaké další typy věkových pyramid znáte a co vyjadřují. Klikněte sem a zadejte text.

II. Obyvatelstvo – Věková pyramida 2013 A. Ze zadaných dat vytvořte v Microsoft Excelu věkovou pyramidu České republiky v roce 2013 a diskutujte o změnách (posunech, pokles/růst počtu narozených,…). Zde vložte graf.

III. Obyvatelstvo – Plodnost (1961-2003) A. Popište, jak se v ČR během let 1990-2003 změnil průměrný věk matky při porodu. Co tuto změnu způsobilo? Udejte příklady. Klikněte sem a zadejte text. B. Určete úhrnnou plodnost v roce 1975 a 2003 v ČR. 1975 2003 IV. Obyvatelstvo – Index stáří (1961-2001) A. Interpretujte index stáří v okrese Český Krumlov a v okrese Prostějov v roce 2001 (hodnota a co znamená, když je menší nebo větší jak 100). Okres Český Krumlov

Klikněte sem a zadejte text.

Okres Prostějov

Klikněte sem a zadejte text.

B. Popište, jak se změnil index stáří v okresech Bruntál, Náchod během zadaných let. Okres Bruntál 1970-1980

Klikněte sem a zadejte text.

Okres Náchod 1970-1980

Klikněte sem a zadejte text.

V. Obyvatelstvo – Index stáří v roce 2014 A. Vypočítejte a okomentujte index stáří pro celou Českou republiku v roce 2014, znáte-li údaje v tabulce. Obyvatelstvo České republiky Výpočet: Klikněte sem a zadejte text. Celkem 10 538 275 0-14 let

1 601 045

15-64 let

7 056 824

Komentář: Klikněte sem a zadejte text.

65 a více let 1 880 406 B. Ze zadaných dat v Microsoft Office Excelu vypočítejte index staří pro jednotlivé kraje v roce 2014 a doplňte do následující tabulky. PHA JHČ JHM KVK VYS HKK LBK MSK OLK PAK PLK STČ ULK ZLK C. Pomocí libovolného programu (např. ArcMap) vytvořte kartogram vyjadřující index staří v jednotlivých krajích České republiky v roce 2014. (Navrhněte si své vlastní kategorie) Zde vložte kartogram.

D. Vytvořte kartogram vyjadřující index stáří v okresech Jihočeského kraje v roce 2014. (Pro další úkol je nutné vytvořit stejné kategorie jako v AK ČR) Okres České Budějovice Český Krumlov

Index stáří

Zde vložte kartogram.

111,4 97,6

Jindřichův Hradec

126,3

Písek

134,9

Prachatice

109,8

Strakonice

123,5

Tábor 128,6 E. Srovnejte index stáří v okresech Jihočeského kraje v roce 2001 s indexem stáří v roce 2014.

Klikněte sem a zadejte text.

7

OVĚŘOVÁNÍ A ZHODNOCENÍ VYBRANÝCH PRACOVNÍCH LISTŮ K ověřování pracovních listů v geografickém gymnaziálním vzdělávání byly

vybrány dva pracovní listy. Prvním pracovním listem byl pracovní list – Vodstvo a půdy České republiky a druhým byl pracovní list – Ekonomické aktivity v krajině České republiky. Pracovní listy byly ověřovány ve středu 20. dubna 2016 na SOŠ a Gymnáziu Staré Město v předmětu Seminář z geografie, který mají společně gymnaziální třídy 3. G a 3. H a který vede Mgr. Marcela Chovancová. Tento seminární předmět celkově navštěvuje 22 studentů. Ověřování prvního pracovního listu, se však zúčastnilo jen 14 studentů (z důvodů dopisovaní písemné práce a exkurze žáků) a ověřování druhého pracovního listu se zúčastnilo studentů 17. Po vypracování pracovních listů byl dán žákům evaluační dotazník (viz Příloha 1). Obecně z evaluačních dotazníků plyne, že se žáci s pracovními listy setkali již na základní škole a setkávají se s nimi dále i na škole střední. V závislosti na tom, zda žáci navštěvují třídu 3. G, nebo třídu 3. H se žáky vyjmenované předměty poněkud liší. Nejvíce však byly jmenovány Základy společenských věd, jazyky (anglický, německý i český) i Geografie. Všichni žáci odpověděli na otázku, zda se jim práce s pracovními listy líbila, kladně. Jako zdůvodnění své odpovědi uváděli zpestření výuky, zábavná forma učení se něčeho nového, zajímavost, poučnost a kladně bylo také nahlíženo i na práci ve skupinách. V první vyučovací hodině tohoto dvouhodinového předmětu byl ověřován pracovní list – Vodstvo a půdy České republiky. Ověřování tohoto pracovního listu se zúčastnilo 14 žáků. Žáci byli na úvod seznámeni s Atlasem krajiny České republiky, byli rozděleni do pěti skupin (čtyři skupiny po třech a jedna skupina po dvou žácích) a bylo vytvořeno pět stanovišť dle metodických pokynů. Čas, který měli žáci k dispozici, uváděli jako nedostatečný. Důvodem této odpovědi je podle mého názoru zdržení na začátku hodiny organizačními pokyny a zadáváním písemek Mgr. Chovancovou a čas byl také zkrácen vyplňováním evaluačního dotazníku na konci hodiny. Celková doba na vypracování pracovních listů byla tedy z doporučených 45 minut zkrácena. Jako časově nejnáročnější stanoviště se ukázalo stanoviště V. (Půdy – Půdní asociace, klimatické oblasti, krajinný pokryv). Toto stanoviště nestihla žádná 68

ze skupin celé dokončit. Důvodem je podle mého názoru zdržení u úlohy V. A. (vyznačování půdní typů do obrysové mapy), kterou má většina žáků precizně vypracovanou a také větší množství dvojlistů z AK ČR (3), které vedlo ke zhoršení orientace. Celková obtížnost pracovního listu – Vodstvo a půdy České republiky byla žáky zhodnocena jako přiměřeně náročná (2,56). Nejnáročnějším stanovištěm bylo podle žáků stanoviště IV., které obsahuje úlohy na výpočty s pomocí měřítka a výpočty absolutního spádu a průtoku. Úloha IV. A. dosáhla hodnocení 3,31 a úloha IV. B. dokonce 3,69. Pracovní list - Vodstvo a půdy České republiky Nárořnost úlohy

5 4 3 2 1 0 A.

B. I.

A.

B. II.

A.

B.

III. Úloha

A.

B. IV.

A.

B. V.

Obr. 15: Zhodnocení náročnosti jednotlivých úloh v pracovním listě žáky Dále z evaluačního dotazníku vyplývá, že většina žáků neměla s žádnou úlohou zvláště velké problémy, jen v několika dotaznících žáci uvádí úlohu IV. B., která je na počítání průtoku a V. B., na kterou podle žáků nebyl dostatek času. Zadání jednotlivých úloh bylo téměř pro všechny žáky srozumitelné. Jako nejzajímavější úlohy byly žáky vybrány úlohy I. A. a I. B. (nádrže na Vltavě a města na řekách) a III. B. (typy jezer a jejich zakreslení do obrysové mapy ČR). Žáci zde uváděli důvody jako je zajímavost, práce s mapou, či práce s grafem a někdy také jednoduchost. Ve druhé vyučovací hodině byl ověřován pracovní list – Ekonomické aktivity v krajině České republiky, kterého se zúčastnilo 17 žáků. Rozdělení skupin zůstalo stejné, jen se přidali žáci dopisující v první hodině písemnou práci (vznikly tak dvě skupiny po čtyřech a tři skupiny po třech žácích). Čas určený na vypracování již dosahoval asi 40 minut, což žáci uváděli jako dostatečný a stihli tak splnit všechny úlohy 69

na jednotlivých stanovištích. Asi 5 minut času z vyučovací hodiny zabrala výměna dvojlistů AK ČR na stanovištích a vyplňování evaluačního dotazníku, které v tomto případě probíhalo postupně během celé hodiny. Celková obtížnost pracovního listu – Ekonomické aktivity v krajině České republiky byla zhodnocena podobně jako u předchozího pracovního listu – Vodstvo a půdy České republiky. Celková obtížnost byla tedy zhodnocena jako přiměřeně náročná (2,52). Jako nejnáročnější úloha byla vyhodnocena opět úloha na výpočty, tedy úloha V. A. Tato úloha dosáhla hodnocení 4,05.

Náročnost úlohy

5

Pracovní list - Ekonomické aktivity v krajině České republiky

4 3 2 1 0 A.

B. I.

A. II.

A.

B. III. Úloha

A.

B. IV.

A. V.

Obr. 16: Zhodnocení náročnosti jednotlivých úloh v pracovním listě žáky Asi polovina žáků uvedla v evaluačním dotazníku, že zvláště velké problémy měli s úlohou V., která obsahuje výpočty spojené s měřítkem mapy (plochou) a přepočty procent. Zadání úloh bylo opět pro všechny žáky srozumitelné. Nejvíce se pak žákům líbila úloha II. A., která je na tvorbu kartogramu. Tato úloha se žákům líbila, protože jim přišla kreativní a již dříve se s tvorbou kartogramu setkali. Jako další byla zvolena úloha IV. A. (zakreslování elektráren do obrysové mapy ČR). Po ověřování pracovních listů na SOŠ a Gymnáziu Staré Město nebyla žádná úloha v pracovních listech změněna, nahrazena ani vynechána. Jedinou drobnou úpravou bylo očíslování jednotlivých elektráren v pracovním listu – Ekonomické aktivity v krajině České republiky v úloze IV. A. z důvodu lepšího zakreslování do obrysové mapy ČR. Další drobnou úpravou bylo doplnění záhlaví pracovních listů. Kromě jména, příjmení a třídy zde byla doplněna kolonka na vyplnění skupiny, ve které žáci pracují. 70

8

ZÁVĚR Na základě zadání a stanovených cílů diplomové práce s názvem Pracovní listy

k Atlasu krajiny ČR bylo vytvořeno osm pracovních listů. Z fyzické geografie byla vybrána následující témata pracovních listů: Vodstvo a půdy České republiky, Reliéf, rostlinstvo a živočišstvo České republiky a Ovzduší a geologické podmínky České republiky. Z humánní geografie byla vybrána tato témata pracovních listů: Obyvatelstvo, sídla a osídlení České republiky, Ekonomické aktivity v krajině České republiky, Ekonomické aktivity a využívání krajiny České republiky a Obyvatelstvo České republiky. Na pomezí fyzické a humánní geografie leží pracovní list s názvem Krajina České republiky jako dědictví. Pracovní listy byly tak vytvořeny ke třem oddílům AK ČR: Přírodní krajina, Současná krajina a Krajina jako dědictví. Sedm pracovních listů bylo vypracováno na AK ČR ve volných listech (nevázaná podoba AK ČR) a pracuje se s jejich tištěnou podobou (tištěné pracovní listy) a jeden pracovní list na AK ČR na DVD (elektronický AK ČR ve formě pdf), se kterým se pracuje přímo v programu Microsoft Word (elektronický pracovní list). Práce se sedmi tištěnými pracovními listy probíhá ve skupinách a práce s elektronickým pracovním listem je samostatná. K pracovním listům byl vytvořen i klíč se správnými odpověďmi a metodické pokyny, které obsahují název pracovního listu, návaznost učiva na RVP G, časovou náročnost, předchozí znalosti a dovednosti potřebné k práci s pracovními listy, očekávané výstupy, pomůcky včetně stran jednotlivých dvojlistů a map (grafů, tabulek) potřebných pro vypracování, číslo příslušného stanoviště, přípravu, pokyny a případně jiné poznámky. Dalším důležitým dílčím cílem diplomové práce bylo samotné ověření pracovních listů v geografickém gymnaziálním vzdělávání, které proběhlo na SOŠ a Gymnáziu Staré Město v předmětu Seminář z geografie a kterého se zúčastnilo 14 až 17 žáků z tříd 3. G a 3. H. K ověření byly vybrány dva pracovní listy: Pracovní list – Vodstvo a půdy České republiky a Pracovní list – Ekonomické aktivity v krajině České republiky. Ze samotného průběhu vyučovacích hodin, ve kterých byly pracovní listy ověřovány, a z následného zhodnocení evaluačních dotazníků celkově vyplynulo, že AK ČR má v GGV své místo a je ve výuce uplatnitelný. Na práci se samotným atlasem a pracovními listy bylo žáky nahlíženo kladně, což vyplynulo z evaluačního dotazníku. Žákům se práce s AK ČR a k němu vytvořenými pracovními listy líbila především 71

z důvodů zpestření výuky, zábavné formě učení se něčeho nového, zajímavosti a poučnosti. Dokonce, i přes obavy autorky diplomové práce, bylo kladně nahlíženo i na práci ve skupinách. Podle předpokladů dělaly žákům největší problémy úlohy na výpočty, a to především na výpočty spojené s měříkem mapy (přepočty plochy) a dále výpočty absolutního spádu a průtoku řeky. Tyto úlohy byly žáky ohodnoceny jako těžké a v pracovních listech dokonce docházelo i k úplné absenci řešení. Celkově můžu konstatovat, že Atlas krajiny České republiky má v GGV své místo i uplatnění. Nejlépe využitelná forma AK ČR je AK ČR ve volných listech (v nevázané podobě) a další formou dobře uplatnitelnou v GGV je AK ČR na DVD (elektronický AK ČR v pdf). Výhodou této formy je především samostatná práce žáků, naopak nevýhodou může být horší manipulace s atlasem.

72

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Tištěné zdroje BIČÍK, I., CHROMÝ, P. (2008): Atlas krajiny České republiky. Geografické rozhledy. Praha, ČGS, 18, č. 1, s. 12. ISSN 1210-3004. BIČÍK, I. (2010): Neušlo vám, že vyšlo? Geografické rozhledy. Praha, ČGS, 20, č. 2, s. 2 4. ISSN 1210-3004. BIČÍK, I. (2010): Zamyšlení nad tvorbou velkého kartografického díla. Geografické rozhledy. Praha, ČGS, 20, č. 2, s. 5. ISSN 1210-3004. GAMERITH, W., HEMMER, I., CZAPEK, F. (2014): Educational Standars in Geography for the Intermediate School Certificate. 3. vyd. 91 s. GÖTZ, A. a kol. (1966): Atlas Československé socialistické republiky. Praha, Československá akademie věd a Ústřední správa geodézie a kartografie. HANUS, M., MARADA, M. (2014): Mapové dovednosti: vymezení a výzkum. Geografie – Sborník ČGS, 119, č. 4, s. 406-422. HRNČIAROVÁ, T., MACKOVČIN, P., ZVARA, I. (Eds.) (2009): Atlas krajiny České republiky. Praha, Ministerstvo životního prostředí České republiky, 331 s., ISBN 978-8085116-59-5. Kolektiv autorů (2002): Atlas krajiny Slovenskej republiky. Bratislava, Ministerstvo životního prostředí SR, 344 s. ISBN 80-88833-27-2. MACKOVČIN, P. a SLAVÍK, P. (2010): Atlas krajiny České republiky. Geografické rozhledy. Praha, ČGS, 20, č. 2, s. 6-7. ISSN 1210-3004. MAZÚR, E. (Ed.) (1980): Atlas Slovenské socialistické republiky. Bratislava, SAV; SÚGK, 296 s. MICHÁLEK, A. (2003): Výuka geografie/zeměpisu – Terra inkognita? Geografie – Sborník ČGS, 108, č. 1, s. 76-91. MRÁZKOVÁ, K. (2010): Kartografické dovednosti v RVP ZV a amerických standardech geografického vzdělávání. In: Najvarová, V., Knecht, P. (eds., 2010): Bulletin Institutu výzkumu školního vzdělávání PdF MU. Masarykova univerzita, Brno, s. 54-58.

73

MRÁZKOVÁ, K. (2013): Kartografické dovednosti ve výuce zeměpisu (disertační práce). Brno, Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra pedagogiky. 142 s. Školitel: Eduard Hofmann. PANTOFLÍČEK, J. (1935): Atlas republiky Československé. Praha, Orbis. PRAVDA, J. (2003): Mapový jazyk. 2. vyd. Bratislava, Univerzita Komenského. 104 s. PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. (2009): Pedagogický slovník. 6. vyd. Praha, Portál. 395 s. ŘEZNÍČKOVÁ, D. (2003): Geografické dovednosti, jejich specifikace a kategorizace. Geografie – Sborník ČGS, 108, č. 2, s. 146-163. SEMOTANOVÁ, E., CAJTHAML, J. (Eds.) (2014): Akademický atlas českých dějin. 1. vyd. Praha, Academia, 559 s. ISBN 978-80-200-2182-3. ŠVEC, V. (1998): Klíčové dovednosti ve vyučování a výcviku. Brno, Masarykova univerzita. 178 s. TOLASZ,

R.

(Ed.)

(2007):

Atlas

podnebí

Česka:

1.

vyd.,

Praha,

Český

hydrometeorologický ústav, 255 s. ISBN 978-80-86690-26-1. WIEGAND, P. (2006): Learning and teaching with maps. London, Routledge. 153 s.

Elektronické zdroje Antikvariat-Brno: Atlas Československé socialistické republiky [online]. [cit. 24. dubna 2016]. Dostupné z WWW: http://antikvariat-brno.cz/kniha/20716-atlasceskoslovenske-socialisticke-republiky-1966 Academia: Akademický atlas českých dějin [online]. c2009 [cit. 24. dubna 2016]. Dostupné z WWW: http://www.academia.cz/akademicky-atlas-ceskych-dejin.html Česká geografická společnost: Komitét. Deklarace na podporu přípravy Národního atlasu České republiky [online]. c2009 [cit. 23. února 2016]. Dostupné z WWW: http://geography.cz/komitet/ GeoCapabilities: Teachers as curriculum leaders [online]. c2014 [cit. 25. dubna 2016]. Dostupné z WWW: http://www.geocapabilities.org/

74

Gisportal: Atlas krajiny České republiky mapou měsíce října ICA [online]. c2012 [cit. 24. dubna 2016]. Dostupné z WWW: http://www.gisportal.cz/2012/10/atlas-krajinyceske-republiky-mapou-mesice-rijna-ica/ HAWLEY, D. (2014): What do we mean by capabilities? [online]. [cit. 25. dubna 2016]. Dostupné z WWW: http://media.wix.com/ugd/80207f_3f2ee9b6456c429c9de6d7d33e7dec7b.pdf HYNEK, A. a VÁVRA, J. (2011): Dešifrovací klíč k současným geografiím aneb Úvod do geografie (v konvenční terminologii) [online]. [cit. 29. února 2016]. Dostupné z WWW: http://www.kge.tul.cz/attachments/article/327/Desifrak.pdf International Cartographic Association: Map of the Month 10/2012: Landscape Atlas of the Czech Republic [online]. c2012 [cit. 11. listopadu 2015]. Dostupné z WWW: http://icaci.org/map-of-the-month-102012/ HRNČIAROVÁ, T. (2012): Atlas krajiny Slovenskej republiky [online]. c2012 [cit. 24. dubna 2016]. Dostupné z WWW: http://kartografickyden.upol.cz/prezentace/6_rocnik/3_Hrnciarova.pdf Kartografie a geoinformatika: Atlasy [online]. [cit. 11. listopadu 2015]. Dostupné z WWW: http://oldgeogr.muni.cz/ucebnice/kartografie/obsah.php?show=23&&jazyk=cz Kartografie a geoinformatika: Multimediální učebnice: Atlasy [online]. [cit. 23. února 2016]. Dostupné z WWW: http://oldgeogr.muni.cz/ucebnice/kartografie/obsah.php?show=23&&jazyk=cz Klinebookseller: Atlas republiky Československé [online]. c2016 [cit. 24. dubna 2016]. Dostupné z WWW: http://www.klinebooks.com/pages/books/21792/jaroslav-pantoflicekvaclav-laska/atlas-republiky-ceskoslovenske-atlas-de-la-republique-tchecoslovaque-atlasder LAMBERT, D. (2015): GeoCapabilities 2: Teacher as Curriculum Leaders [online]. [cit. 25. dubna 2016]. Dostupné z WWW: http://media.wix.com/ugd/80207f_dd373333c0494360bff86cdf90c5e315.pdf National Geographic: National Geography Standards Index [online]. c2016 [cit. 29. února 2016]. Dostupné z WWW: http://education.nationalgeographic.org/standards/national-geography-standards/ 75

Ministerstvo životního prostředí: Atlas krajiny České republiky [online]. c2009 [cit. 11. listopadu 2015]. Dostupné z WWW: http://www.mzp.cz/cz/news_TZ_091119_Atlas%20krajiny Ministerstvo životního prostředí: Atlas krajiny ČR [online]. c2015 [cit. 11. listopadu 2015]. Dostupné z WWW: http://www.mzp.cz/cz/atlas_krajiny_cr Portaro: Atlas krajiny České republiky [online]. [cit. 24. dubna 2016]. Dostupné z WWW: http://www.vurv.cz/knihovna/documents/5637 Příroda: Recenze knihy Atlas podnebí Česka [online]. c2016 [cit. 24. dubna 2016]. Dostupné z WWW: http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=970 Rámcový vzdělávací program pro gymnázia [online]. Praha, Výzkumný ústav pedagogický, 2007. [cit. 25. února 2016]. Dostupné z WWW: http://www.nuv.cz/file/159 VÁVRA, J. (2011): Proč a k čemu taxonomie vzdělávacích cílů [online]. [cit. 25. února 2016]. Dostupné z WWW: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/11113/PROC-AK-CEMU-TAXONOMIE-VZDELAVACICH-CILU.html/ VÁVRA, J. (2012): Zahraniční geografická kurikula, standardy a příklady hodnocení v roce 2012 [online]. [cit. 2. března 2016]. Dostupné z WWW: http://clanky.rvp.cz/clanek/k/z/16709/ZAHRANICNI-GEOGRAFICKA-KURIKULASTANDARDY-A-PRIKLADY-HODNOCENI-V-ROCE-2012.html/s/

Zdroje k pracovním listům HRNČIAROVÁ, T., MACKOVČIN, P., ZVARA, I. (Eds.) (2009): Atlas krajiny České republiky. Praha, Ministerstvo životního prostředí České republiky, 331 s., ISBN 978-8085116-59-5. Pracovní list – Vodstvo a půdy České republiky Metodický portál RVP: Slepé mapy ČR [online]. c2011 [cit. 23. března 2016]. Dostupné z WWW: http://wiki.rvp.cz/Kabinet/Mapy/Mapa_%C4%8CR/Slep%C3%A9_mapy_%C4%8CR PAVELKOVÁ CHMELOVÁ, R., FRAJER, J. (2013): Základy hydrologie. Univerzita Palackého v Olomouci: Katedra geografie [online]. [cit. 8. dubna 2016]. Dostupné z WWW: http://geography.upol.cz/soubory/studium/DS-GVS/Opora-DHYDR.pdf

76

Povodí Moravy: Významné řeky [online]. c2016 [cit. 8. dubna 2016]. Dostupné z WWW: http://www.pmo.cz/cz/uzitecne/vyznamne-vodni-toky/ VLNAS, R. a kol. (2015): Hydrologická bilance množství a jakosti vody 2014. Český hydrometeorologický ústav: úsek hydrologie [online]. [cit. 8. dubna 2016]. Dostupné z WWW: http://voda.chmi.cz/opzv/bilance/zprava_bilance_14.pdf Pracovní list – Ovzduší a geologické podmínky České republiky Český hydrometeorologický ústav: Územní teploty v roce 2015 [online]. c2016 [cit. 22. dubna 2016]. Dostupné z WWW: http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/ uzemni-teploty# Metodický portál RVP: Slepé mapy ČR [online]. c2011 [cit. 23. března 2016]. Dostupné z WWW: http://wiki.rvp.cz/Kabinet/Mapy/Mapa_%C4%8CR/Slep%C3%A9_mapy_%C4%8CR Pracovní list – Reliéf, rostlinstvo a živočišstvo České republiky Biogeografie: Multimediální výuková příručka [online]. c2010 [cit. 9. dubna 2016]. Dostupné z WWW: http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/prif/ps10/biogeogr/web/index_VS.html Metodický portál RVP: Slepé mapy ČR [online]. c2011 [cit. 25. března 2016]. Dostupné z WWW: http://wiki.rvp.cz/Kabinet/Mapy/Mapa_%C4%8CR/Slep%C3%A9_mapy_%C4%8CR Pracovní list – Obyvatelstvo, sídla a osídlení České republiky Český statistický úřad: Veřejná databáze: Obyvatelstvo [online]. c2015 [cit. 6. Dubna 2016]. Dostupné z WWW: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=uziv-dotaz#k=5&pvokc=100&uroven =30&w= Český statistický úřad: Veřejná databáze: Území, sídelní struktura [online]. c2015 [cit. 6. dubna 2016]. Dostupné z WWW: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&zo=N&pvo=RSO001D 320201&verze=-1&z=T&f=TABULKA&nahled=N&sp=N&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P ~_S~_null_null_&katalog=31839&c=v1358~8__RP2014&u=v1635__VUZEMI__97__19

77

Pracovní list – Ekonomické aktivity v krajině České republiky Český statistický úřad: Soupis ploch osevů – 2015 [online]. c2015 [cit. 9. dubna 2016]. Dostupné z WWW: https://www.czso.cz/csu/czso/soupis-ploch-osevu-2015 Český statistický úřad: Veřejná databáze: Území, sídelní struktura [online]. c2015 [cit. 10. dubna 2016]. Dostupné z WWW: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&zo=N&pvo=RSO001D 320201&verze=-1&z=T&f=TABULKA&nahled=N&sp=N&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P ~_S~_null_null_&katalog=31839&c=v1358~8__RP2014&u=v1635__VUZEMI__97__19 Český statistický úřad: Veřejná databáze: Vybrané ukazatele lesnictví [online]. c2015 [cit. 9. dubna 2016]. Dostupné z WWW: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&z=T&f=TABULKA& zo=N&pvo=LES01&verze=-1&nahled=N&sp=N&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P~_S~_ null_null_&katalog=30841&c=v3~8__RP2014&str=v66&rouska=true&clsp=null Metodický portál RVP: Slepé mapy ČR [online]. c2011 [cit. 9. dubna 2016]. Dostupné z WWW: http://wiki.rvp.cz/Kabinet/Mapy/Mapa_%C4%8CR/Slep%C3%A9_mapy_%C4%8CR Pracovní list – Ekonomické aktivity a využívání krajiny České republiky Český statistický úřad: Veřejná databáze: Území, sídelní struktura [online]. c2016 [cit. 11. dubna 2016]. Dostupné z WWW: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&zo=N&pvo=RSO001D 320201&verze=-1&z=T&f=TABULKA&nahled=N&sp=N&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P ~_S~_null_null_&katalog=31839&c=v1358~8__RP2014&u=v1635__VUZEMI__97__19 Pracovní list – Krajina České republiky jako dědictví Český statistický úřad: Veřejná databáze: Počet a rozloha chráněných území – územní srovnání [online]. c2016 [cit. 11. dubna 2016]. Dostupné z WWW: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&zo=N&pvo=ZPR02& verze=-1&z=T&f=TABULKA&nahled=N&sp=N&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P~_S~_ null_null_&katalog=30842&str=v28&evo=v338_!_VUZEMI97-100mv_1&c=v3~2__RP 2014MP12DP31

78

České dědictví UNESCO: UNESCO památky [online]. c2014 [cit. 11. dubna 2016]. Dostupné z WWW: http://www.unesco-czech.cz/unesco-pamatky/ Metodický portál RVP: Slepé mapy ČR [online]. c2011 [cit. 11. dubna 2016]. Dostupné z WWW: http://wiki.rvp.cz/Kabinet/Mapy/Mapa_%C4%8CR/Slep%C3%A9_mapy_%C4%8CR Pracovní list – Obyvatelstvo České republiky Český statistický úřad: Veřejná databáze: Obyvatelstvo [online]. c2014 [cit. 15. dubna 2016]. Dostupné z WWW: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=uziv-dotaz#k=5&pvokc=101&uroven =40&w= Český statistický úřad: Věková struktura [online]. c2013 [cit. 15. dubna 2016]. Dostupné z WWW: https://www.czso.cz/staticke/animgraf/cz/

79

SEZNAM ZKRATEK AK ČR

Atlas krajiny České republiky

AK SR

Atlas krajiny Slovenské republiky

ČSAV

Československá akademie věd

ČSSR

Československá socialistická republika

GGV

geografické gymnaziální vzdělávání

GÚ SAV

Geografický ústav Slovenské akademie věd

NGS

National Geography Standards

RČS

republika Československá

RG ČR

Regionální geografie České republiky

RVP

Rámcový vzdělávací program

RVP G

Rámcový vzdělávací program pro gymnázia

SAV

Slovenská akademie věd

SOŠ

Střední odborná škola a gymnázium

SR

Slovenská republika

80

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Evaluační dotazník Příloha 2 Pracovní listy, klíče k pracovním listům, metodické pokyny a potřebná data k elektronickému pracovnímu listu na CD

81

Příloha 1

82