Pracovní listy a cíle jejich využití. Ostře sledované vlaky

Pracovní listy a cíle jejich využití Ostře sledované vlaky V první ukázce, která zobrazuje Milošovo chystání a odchod na stanici, se řeší obsahové hledisko filmu a knihy, upozorníme na základní rozdíl v ději (příchod Miloše po rekonvalescenci v nemocnici proti prvnímu nástupu do práce). Poukážeme na to, proč k takovým změnám někdy může docházet a zda je to na škodu. Dalšími cíli je odvozování vlastností postav na základě informací zprostředkovaných filmem, porovnávání s vlastními životními zkušenostmi a dopad konkrétních vlastností na život člověka. Součástí bude též uvědomění si používání uvozovek. Jako druhou ukázku jsme vybrali pasáž, ve které Miloš přichází poprvé na stanici a hlásí se přednostovi. Přednosta krmí svoje holuby. Chceme poukázat na to, že scénář někdy není úplně závazný a některé promluvy se mohou pozměnit, dalším cílem je zamyšlení se nad emocemi postav a jejich vyobrazení na filmovém plátně. Třetí scéna se týká pokusu o sebevraždu hlavní postavy. Žáci si vyzkouší na základě části scény odhadovat, jak scéna dopadne. Dalšími činnostmi bude využití techniky kritického myšlení, a to konkrétně volné psaní; vlastní práce žáků je náplní i dalšího úkolu, kde mají stylizovat dopis hlavní postavy jiné postavě díla. Dále budou žáci opět sledovat rozdíl mezi původním literárním textem a filmovou verzí, a to hlavně z hlediska jazykových prostředků, které mají za úkol vyhledat a posléze se formou diskuse zamyslet nad tím, jak se dá vykompenzovat skutečnost, že převedením na filmové plátno se spousta jazykových prostředků užitých autorem v původním díle (metafory, přirovnání, zvláštní slova) ztratí. Čtvrtou scénou je scéna celosvětově proslulá, tzv. razítkovací scéna, která zajistila v minulém století filmu celosvětový věhlas a způsobila značný poprask. Zaměříme se na zhodnocení vlastností a chování postav, dále pak na jazykovou stránku díla (používání německých slov), dotkneme se též problematiky obohacování slovní zásoby. Také jsme zařadili úvahu o tom, jaké reakce mohly v 60. letech – v době premiéry filmu, nastat po promítnutí. V rámci metodického listu pro učitele se žáci dozvědí, jaká česká a mezinárodní ocenění film dostal. Pátým úryvkem je scéna, ve které dojde k více událostem – ve stanici se dozvídají, že další den má ráno Kostomlaty projíždět ostře sledovaný transport, který mají vyhodit do vzduchu, stanicí projíždí vlak s německými vojáky, kteří v předchozí stanici z vlaku stříleli po

lidech, zde zajmou Miloše, ale posléze ho pustí, ten se pak domlouvá s Hubičkou, jak provedou vyhození vlaku do povětří následující den. Na této ukázce si žáci zopakují slovní druhy, druhy zájmen a mluvnické kategorie ohebných slovních druhů, další otázky budou na pozornost a na logické řazení informací dle toho, jak proběhla scéna. Jako šestá nám poslouží scéna, kde Miloš s Viktorií po tom, co přinese na stanici nálož, protrhnou kanape a prožijí spolu intimní chvilku, která je pro Miloše v životě jednou z těch zásadních. Soustředit se budeme na atmosféru daných okamžiků a její změny, na náladu a emoce postav, jak se proměňují a jak jsou tyto proměny podtrženy a vyjádřeny hudbou. Poslední scéna ve filmu, které jsme věnovali samostatný pracovní list, je scéna závěrečná. Ve stanici probíhá vyšetřování Hubičky ve věci orazítkované zadnice Zdeničky Svaté, zatím co se do stanice blíží ostře sledovaný vlak určený k detonaci. Cílem je poukázat na vyjádření absurdity války, kontrastu řešení malicherné aféry, mezitím co Miloš nasadí vlastní život za to, aby vyhodil do povětří vlak s výbušninami. Dále mají žáci zhodnotit, co se ve scéně děje, rozpoznat v ukázce znaky individuálního Hrabalova stylu a v neposlední řadě opět porovnat závěrečnou scénu s původním dějem v literární předloze. Osmý pracovní list má za úkol být předlohou pro určitý projekt, ve kterém je za úkol shlédnout celý film od začátku až do konce a také mít přečtenou literární předlohu. Informace pro tento pracovní list jsme hodně čerpali z výsledků bakalářské práce, aby tyto mohly být i prakticky využity v hodinách. Projekt by měl zabrat 4–5 vyučovacích hodin, proto bych ho doporučila realizovat například v rámci projektového dne. Soustředí se hlavně na rozbor motivů díla, hlavních myšlenek a na zevrubné porovnání filmu a původní předlohy.

PRACOVNÍ LIST 1 Film: Ostře sledované vlaky Čas: 00:00–3:17 Témata: Porovnání časových souvislostí v knize a filmu, interpunkce, vlastnosti postav RVP: ČJL-9-3-08, FAV-9-1-14 1. Sledujte úvodní scénu a porovnejte ji s úryvkem z literární předlohy: „Zítra už budu stát u dvojkolejné trati v mé staničce […]. Budu zase po třech měsících řídit dopravu, budu zase na nádraží, kterým procházejí dvě hlavní koleje […]. A tak ráno vyjedu ještě za tmy, moje maminka se bude za mnou dívat, bude stát nehnutě za záclonou, zrovna tak, jako za všemi okny, kolem kterých budu projíždět, všude budou stát lidé, tak jako moje matka […].“1 2. Přečtěte si následující ukázku, jak Miloš jde na začátku knihy do služby, a porovnejte ji se scénou z filmu. Jak je to s Milošovým příchodem na stanici v knize, na rozdíl od filmu? Po jaké době se vrací? „Když mě někdo oslovil, červenal jsem se, protože jsem měl dojem, že všem lidem něco na mně vadí. Před třemi měsíci jsem si přeřízl ruce v zápěstí, a jako bych k tomu neměl důvod. Ale já jsem tam ten důvod měl a znal jsem jej a jen jsem se bál, že každý, kdo se na mne dívá, ten důvod uhaduje. [… ] Mohl jsem si myslet, že lidé v našem městečku se proto na mne dívají, že jsem si přeřízl ty žíly, abych se vyhnul práci…“2

3. Čím je proslulá dle vyprávění Milošova rodina? 4. Jaká atmosféra panuje v úvodní scéně filmu, kdy se Miloš připravuje do práce?

1

HRABAL, Bohumil. Perlička na dně: Ostře sledované vlaky. Vyd. v EMG 1. V Praze: Pro edici Světová literatura Lidových novin vydalo nakladatelství Euromedia Group, 2005. Světová literatura Lidových novin. ISBN 80-86938-00-X. 2 HRABAL, Bohumil. Ostře sledované vlaky. 3. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1967, s.14–15.

3

Obrázek 1 Scéna z filmu - Miloš se vypravuje na stanici

5. Doplňte uvozovky a označte přímou řeč: Můj děda Vilém by zase hypnotizér a celé město vidělo v jeho hypnotizování touhu co nejvíc se flákat životem. Musíš se snažit. Dávat pozor, aby se ti vlaky nesrazily. Celý město nám bude zase závidět. Můj otec jako strojvedoucí je od svých osmačtyřiceti let v penzi a občané šílejí závistí, že tatínek je zdravý a jistě ještě takovou penzi bude brát dvacet, třicet let a přitom nemusí nic dělat. Až vyjdeš poprvně na peron, tak si od tý doby pokaždý navždycky uvědom, že jsme slavná rodina. Božínku, tobě to sluší, Miloši. 6. Jaký byl důvod smrti Milošova dědečka a pradědečka? Šlo v jejich případě takové předejít? Znáte ve svém okolí někoho podobného?

3

Ostře sledované vlaky [film]. Režie Jiří Menzel. ČSSR, Filmové studio Barrandov, 1966.

PRACOVNÍ LIST 2 Film: Ostře sledované vlaky Čas: 5:20–6:25 Témata: Diskuse nad scénářem a filmovou verzí, nad proběhnutými změnami, emoce hlavní postavy, vytvoření rozhovoru pro noviny RVP: ČJL-9-3-08, FAV-9-1-14, ČJL-9-1-06, ČJL-9-1-07 Úryvek ze scénáře: Dvorek Exteriér – den

Na dvorku stojí pan přednosta s rukama rozpřaženýma jako Kristus. Hvízdá a holubi vylétají z holubníku, obletují jej jako pomník nebo kašnu, přednosta jim sype zrní, nastavuje jim dlaně a holoubci mu zobají z ruky. Pak posedají po něm, přednosta špulí ústa, nastavuje jim tváře.

A jde a holubi jako roj pochodují s ním. Přednosta podává ruku Milošovi, který pak sráží kramflíky, salutuje a hlásí se.

Přednosta: Koťátka moje okřídlený! Děťátka moje májový, panenky moje!

Miloš: Elév Hrma Miloš se hlásí přednostovi

stanice.

Přednosta: Jseš vítán, pohov. Tvůj tatínek byl nejlepší strojvedoucí na oblasti našeho ředitelství. Za jízdy vyhodil topiče z vlaku. No tak, koťátka moje okřídlený! Miloš odchází ze dvorka, zachytí čísi pohled a zastaví se.

Přes plot uvidí paní přednostovou, která se na něj přívětivě usmívá. Sedí na štokrle, mezi nohama má husí krk a láduje do něj šišky.

Miloš okouzlen úsměvem odpovídá.

Obrázek 2 Scéna z filmu - Miloš přichází na stanici4

1. Pozorně sledujte ukázku. V čem všem najdete rozdíl mezi původním záměrem scénáře a realizovanou podobou filmu? 2. Ve dvojicích vymyslete co nejvíce možností, proč je výsledný film v dialozích lehce odlišný od originálního scénáře. Shrňte své stanovisko, které byste měli na místě režiséra filmu; zda byste lpěli na doslovných dialozích či nikoliv a proč. 3. Sledujte verbální i neverbální projevy Miloše. Jaké jsou jeho pocity během této scény? 4. Ve dvojicích vymyslete rozhovor s Milošem, který byste jako novináři uveřejnili v novinách. Můžete se ho ptát, na co chcete.

4


PRACOVNÍ LIST 3 Film: Ostře sledované vlaky Čas: 44:50–46:55, 46:55–48:55 Témata: Myšlenky hlavních postav, volné psaní, návrh na pokračování scény, shrnutí ukázky RVP: ČJL-9-1-10, ČJL-9-3-01, ČJL-9-3-02, ČJL-9-3-04, ČJL-9-3-08 1. Shlédněte ukázku v čase 44:50-46:55. Jak bude podle vás scéna pokračovat?

Obrázek 3 Scéna z filmu - Miloš přichází na hotelový pokoj5

2. Sledujte ukázku do konce. Technikou volného psaní během 1,5 minuty napište, co Milošovi mohlo celou dobu běžet hlavou. Můžete použít popis, přímou řeč, záleží na vás. 3.

Napište dopis (alespoň 100 slov) od Miloše adresovaný Máši.

4. Popište svými slovy, co se v celé scéně stalo a proč se to stalo. 5. Přečtěte si originální text „…jsem stoupal po schodech hotýlku v Bystřici u Benešova, v zátočině schodů pracoval zedník v bílých šatech […], já jsem vešel do pokojíčku, bylo to odpoledne, vytáhl jsem dvě břitvy, jednu čepel jsem zadlabal do štokrlátka v koupelně, druhou jsem položil vedle a začal jsem si pískat […]. Svlékl jsem se, otočil kohoutek s horkou vodou a pak jsem se zamyslel a potichu pootevřel dveře. A ten zedník stál z druhé strany dveří, na chodbě, a jako by i on pootevřel dveře a chtěl se podívat na mne, co dělám, jako jsem se já chtěl podívat na něho. A já jsem přibouchl dveře, vklouzl do vany. […] Potom jsem 5


nastavil zápěstí a prořízl si pravou rukou zápěstí levačky… a pak jsem vší silou udeřil zápěstím pravačky na tu obrácenou čepel zatemovanou do štokrlete. […] Díval jsem se, jak zvolna ze mne vytéká krev, jak je voda růžová, jak ale pořád ta červená krev tak znatelně proudí, jako by mi ze zápěstí někdo vytahoval dlouhý červený fáč, tančící závojíček. […]Do úst mi tekla malinová limonáda, která ale byla lehounce slaná. […] Potom se najednou nade mnou naklonil stín a o tvář mi zavadila brada zarostlá strniskem. Byl to ten zedník. Podebral mne a vylovil jako červenou rybu, které pramení ze zápěstí červené ploutvičky.“ 6 V čem se scéna odlišovala od originálního textu v knize? 6. Najděte v originálním textu metafory, přirovnání a další zajímavé jazykové prostředky. Zamyslete se nad tím, v čem je knižní zpracování bohatší než filmové.

6

HRABAL, Bohumil. Ostře sledované vlaky. 3. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1967, s.47–49.

PRACOVNÍ LIST 4 Film: Ostře sledované vlaky Čas: 50:03–54:46 Témata: Vlastnosti a chování hlavních postav, úvaha nad ohlasy na film v době premiéry, jazyková stránka, obohacování slovní zásoby. RVP: ČJL-9-2-02 1. Sledujte chování Zdeničky. Jak se chová?

Obrázek 4 Scéna z filmu - noční směna Zdeničky a Hubičky7

2. Na základě scény zhodnoťte, jaké vlastnosti má výpravčí Hubička.

Obrázek 5 Scéna z filmu – Zdenička s výpravčím Hubičkou8

7


3. Jaké ohlasy mohla mít tato scéna při premiéře v 60. letech 20. století? Rozdělte se do skupin a ve skupinách zpracujte reportáž o premiéře filmu, a to v následujících žánrech: a. Bulvární tisk b. Článek v seriózním tisku c. Novinovou zprávu d. Kritiku e. Rozhovor s režisérem filmu 4. Prohlédněte si detail razítka. Všimněte si jazykové stránky. Proč je nápis dvojjazyčný? O jaký další jazyk se jedná, kromě češtiny? (zdroj obrázku: film)

9

Obrázek 6 - Staniční razítko

5. Která z následujících slov jsou přejata z němčiny? gauner, přepych, písmo, servírka, pes, šunka, kvítek, tapeta, perón, stvol, barva, cifra, farář, klepat, peníze, ortel 8

Tamtéž. 9


6. Jaké znáte způsoby obohacování slovní zásoby? Uveďte ke každému způsobu dva příklady takto vzniklého slova.

PRACOVNÍ LIST 5 Film: Ostře sledované vlaky Čas: 1:03:54–1:10:46 Témata: Vysvětlení pojmů, logické řazení informací, atmosféra, otázky na pozornost žáků, slovní druhy, druhy zájmen, určování mluvnických kategorií. RVP: ČJL-9-1-08, ČJL-9-1-09, ČJL-9-2-04

1. Kdo byli partyzáni? 2. Seřaďte následující výroky popořadě tak, jak byly ve scéně, kterou jste viděli:

Obrázek 7 Scéna z filmu - vojáci zajali Miloše10

A. Voják kouká, že má Miloš na předloktí jizvu. B. Hubička Milošovi opakuje, co se bude dít další den. C. Jeden z obyvatel přibíhá na stanici a varuje ostatní, aby se schovali, protože přijíždí transport s vojáky, kteří z vlaku střílejí. D. Pan Kníže oznámí, že druhý den ráno má stanicí projíždět ostře sledovaný transport. E. Vojáci zajmou Miloše. F. Vojáci Miloše pustí zpět. G. Hubička radí Knížeti, jak malovat vlny moře. H. Hubička zjistí, že Miloš je pryč. 3. Jaká ve stanici zavládla atmosféra, když se dozvěděli, že za chvíli projede vlak s vojáky? 4. Co plánují udělat další den s ostře sledovaným transportem? Jak to hodlají 10


provést? 5. Kolik vagónů má mít ostře sledovaný transport, který má stanicí na druhý den projíždět? 6. V následujících větách, které se v ukázce objevují, určete slovní druhy: a. Do smrti dobrý. b. Zítra naší staničkou projede nákladní vlak a my ten vlak máme vyhodit do povětří. c. Neboj se, všechno dostaneme včas. d. Za naší staničkou to vyletí do povětří na účet vesmíru. e. Takže teď zase my budeme sledovat náš ostře sledovaný vlak. 7. Ve cvičení 6 vyhledejte zájmena a určete jejich druh. 8. Ve cvičení 6 vyhledejte ohebné slovní druhy a určete u nich mluvnické kategorie.

PRACOVNÍ LIST 6 Film: Ostře sledované vlaky Čas: 1:18:40–1:22:18 Témata: hlavní postavy, funkce hudby ve filmu, nálada postav, posouzení transformace z literární verze do filmu. RVP: FAV-9-1-01, ČJL-9-3-08, ČJL-9-3-03 1. Jak se jmenují hlavní postavy ve scéně?

Obrázek 8 Scéna z filmu – Miloš a Viktorie Freie11

2. Sledujte hudební podklad po celou dobu ukázky. Jakou má funkci? Má nějakou funkci v této ukázce ticho? 3. Jak se během scény proměňuje Milošova nálada a proč?

12

Obrázek 9 Scéna z filmu – Miloš se svěřuje paní přednostové se svým problémem

11 12

Ostře sledované vlaky [film]. Režie Jiří Menzel. ČSSR, Filmové studio Barrandov, 1966. Tamtéž.

Obrázek 10 Scéna z filmu – Miloš po noci strávené s Viktorií13

4. Přečtěte si ukázku z knihy a rozhodněte, co z toho, co nelze verbálně zachytit, dokázali tvůrci filmu přenést na plátno: „‘Tak vy jste opravdu ještě žádnou neměl,‘ řekla a usmála se a měla dolíčky, tak jak je měla Máša, a oči jí zjihly, jako by se podivila nějakému štěstí nebo našla nějakou vzácnou věc, a prsty mne začala vískat ve vlasech, jako bych byl klavír, a potom se podívala na zavřené dveře do dopravní kanceláře a vyklonila se nad stůl, stáhla knot a sfoukla slyšitelným dechem lampu a nahmatala mne a zacouvala se mnou ke kanapi pana přednosty a zvrátila se a strhla mne na sebe, a potom byla na mne laskavá, jako když jsem byl malý a maminka mne strojila […]. Dovolila mi, abych jí ohl vyhrnout i sukni, a pak jsem cítil jak zvedla a rozevřela nohy, položila ty svoje tyrolské boty na kanape pana přednosty, a pak jsem najednou byl s Viktorií slepený […] a zaplavilo mne světlo, které neustále sílilo. […] Potom jsem cítil, jak se tělo Viktorky vzepjalo do oblouku, slyšel jsem, jak se její okované boty zaryly do voskovaného kanape, slyšel jsem, jak to plátno se trhá. [… ] Otevřel jsem oči, Viktorka mne pořád prstem vískala ve vlasech a oddychovala. […] Posadil jsem se na kanape, pak jsem tiše hmatal po plátně. Kanape bylo přetržené vejpůl. Viktoria stála v okně a česala si jiskry z vlasů. Vstal jsem a poprvé v životě jsem pocítil klid.“14

13 14

Ostře sledované vlaky [film]. Režie Jiří Menzel. ČSSR, Filmové studio Barrandov, 1966. Viz HRABAL, Bohumil. Ostře sledované vlaky. 3. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1967. (zkráceno).

PRACOVNÍ LIST 7 Film: Ostře sledované vlaky Čas: 1:23:06–1:31:30 Témata: jazykové prostředky, tragikomika příběhu, individuální styl autora, kritická úvaha, porovnání literární a filmové verze RVP: ČJL-9-3-02, FAV-9-1-14, ČJL-9-3-08 1. Najděte v úryvku použití ironie. 2. V čem spočívá tragikomika scény a její celková absurdita? Doložte co nejvíce příkladů. 3. Vypadá Zdenička Svatá, že lituje toho, co se jí stalo s výpravčím Hubičkou?

Obrázek 11 Scéna z filmu – Zdenička u výslechu15

4. Jak proběhla detonace vlaku? Proběhlo vše dle plánu?

15


Obrázek 12 Scéna z filmu - detonace vlaku16

5. Najděte ve scéně konkrétní příklady typických rysů Hrabalova díla. 6. Proč se na konci výpravčí Hubička směje? 7. Jaké má podle vás na konci Máša pocity a proč? 8. Přečtěte si náležitou (výrazně zestručněnou) pasáž z knihy. V čem je zásadní rozdíl mezi ní a filmovým zpracováním? „Ani jsem se nehnul, v ruce už jsem držel tu věc, slyšel jsem, jak do mě přechází tikot toho přístroje a pak projela lokomotiva. Hodil jsem, když se pode mnou ocitlo čelo vagonu, a ten přístroj dopadl akorát doprostřed vagónu, který si najel do té věcičky, která tam teď ležela a odnášela ten ostře sledovaný vlak k jeho konci. Pak jsem viděl, jak se blíží poslední vagón, s budkou na konci, odkud najednou vyšlehl dlouhý kužel světla a soustředil se na mne, vytáhl jsem revolver a viděl, jak se zableskla hlaveň pušky hned pode mnou. Vystřelil jsem a současně vystřelil i kdosi z té budky a na zem padla baterka a svítila v štěrkovém loži a z budky vlaku kdosi padl k ní a skulil se do příkopu. A já jsem pocítil bolest v rameni a z ruky mi vypadl revolver a po hlavě jsem padal střemhlav do štěrkového lože. Padl jsem na ruce a hrany ostrého kamene mi prorazily dlaně. Ze mne crčela krev a třísnil jsem vojákovi šaty, oddychoval jsem a začal jsem se dusit, ale vší silou jsem se převalil a natáhl jsem ruku a chytil ten řetízek, kterého se držel mrtvý voják. Ve světle měsíce jsem viděl, že to je medailónek, na jehož jedné straně je zelený čtyřlístek a na druhé straně nápis: Bringe Glück. A nepřinesl ten čtyřlístek štěstí ani tomu vojákovi, ani mně, taky to byl člověk jako já nebo pan výpravčí Hubička, jeden druhého jsme postřelili a přivedli k smrti, ač jistě, kdybychom se někde potkali v civilu, možná, že bychom se měli rádi, pohovořili si.“17

a. Jaká je funkce německého výrazu v textu? 16

Tamtéž. Viz HRABAL, Bohumil. Ostře sledované vlaky. 3. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1967, s.117–125. (zkráceno) 17

b. Co je hlavní myšlenkou závěrečné scény příběhu? c. Najděte v textu obrazné vyjádření.

PRACOVNÍ LIST 8 – PROJEKT Film: Ostře sledované vlaky – celý film Předpoklad: Žáci mají přečtenou literární předlohu Témata: Motivický rozbor díla, interpretace hlavních témat a myšlenek filmu, charakteristika postav, převyprávění děje (literární verze × film), rozdíly mezi knihou a filmem z hlediska kompozičního a obsahového, evaluace filmové adaptace z hlediska zachování nejdůležitějších komponent, zhodnocení spolupráce režiséra s autorem předlohy. Časový harmonogram: Samostatná četba žáků sledování filmu, dělání poznámek

Mimo rámec vyučovací hodiny 2 vyuč. hod.

na samostatné zodpovězení otázek (ve skupinách po třech)

1 vyuč. hod.

Společná diskuse nad filmem, doplnění odpovědí a dalších informací učitelem

1–2 vyuč. hod.

1. Jaké se ve filmu objevují motivy? Doložte konkrétní příklady a pokuste se najít nějakou symboliku. 2. Co je hlavní myšlenkou filmu? Jak jsou témata ve filmu využita k prezentaci této myšlenky? 3. Jaké hlavní postavy se ve filmu objevují? Charakterizujte je.

Obrázek 13 Scéna z filmu – Hubička vypráví Milošovi18

4. Svými slovy shrňte děj filmu, včetně chronologie epizod. 5. Svými slovy shrňte děj knihy, včetně chronologie epizod. 18


6. Vypište nejdůležitější rozdíly ve zpracování příběhu v literární předloze a jejím filmovém zpracování, a to: a) Z hlediska kompozice příběhu, b) z hlediska obsahu. 7. Jak byste zhodnotili přetvoření knihy ve film? 8. V čem vidíte přínos toho, že režisér byl blízkým přítelem autora předlohy, a že autor předlohy se spolupodílel na tvorbě filmu?

19

Obrázek 14 Scéna z filmu

19


Řešení

PRACOVNÍ LIST 1 Film: Ostře sledované vlaky Čas: 00:00-3:17 Témata: Porovnání časových souvislostí v knize a filmu, interpunkce, vlastnosti postav RVP: ČJL-9-3-08, FAV-9-1-14 1. Sledujte úvodní scénu a porovnejte ji s úryvkem z literární předlohy: 2. Přečtěte si následující ukázku, jak Miloš jde na začátku knihy do služby, a porovnejte ji se scénou z filmu. Jak je to s Milošovým příchodem na stanici v knize, na rozdíl od filmu? Po jaké době se vrací? V knize se na stanici vrací po 3 měsících pracovní neschopnosti kvůli přeřezaným žílám, ve filmu na stanici teprve nově nastupuje. V obou případech ale předpokládá, že na něj lidi koukají a myslí si, že se Miloš chce vyhýbat práci (jednou kvůli sebevraždě, jednou kvůli dopravnímu kurzu – na stanici se příliš nepředře a brzy půjde do penze, stejně jako jeho otec). 3. Čím je proslulá dle vyprávění Milošova rodina? Je proslulá tím, že její mužští členové v životě nemuseli moc pracovat, děda byl hypnotizér, tatínek je od 48 let v penzi, i když je naprosto zdravý, čeká ho 20-30 let, během kterých bude dostávat peníze, ale nebude muset nic dělat 4. Jaká atmosféra panuje v úvodní scéně filmu, kdy se Miloš připravuje do práce? slavnostní, nervózní, šťastná 5. Doplňte uvozovky a označte přímou řeč: Můj děda Vilém byl zase hypnotizér a celé město vidělo v jeho hypnotizování touhu co nejvíc se flákat životem. „Musíš se snažit. Dávat pozor, aby se ti vlaky nesrazily. Celý město nám bude zase závidět.“ Můj otec jako strojvedoucí je od svých osmačtyřiceti let v penzi a občané šílejí závistí, že tatínek je zdravý a jistě ještě takovou penzi bude brát dvacet, třicet let a přitom nemusí nic dělat. „Až vyjdeš poprvně na peron, tak si od tý doby pokaždý navždycky uvědom, že jsme slavná rodina. Božínku, tobě to sluší, Miloši.“ 6. Jaký byl důvod smrti Milošova dědečka a pradědečka? Šlo v jejich

případě takové předejít? Znáte ve svém okolí někoho podobného? Oba byli houževnatí a sebejistí. Děda si myslel, že zhypnotizuje tanky a nedbal na vlastní nebezpečí. Pradědeček zase rád provokoval, posmíval se dělníkům, což vedlo k tomu, že ho jednou kameníci zbili tak, že umřel. Určitě by jejich smrti šlo předejít, kdyby nebyli tolik sebejistí a přesvědčení o správnosti svého jednání.

PRACOVNÍ LIST 2 Film: Ostře sledované vlaky Čas: 5:20–6:25 Témata: Diskuse nad scénářem a filmovou verzí, nad proběhnutými změnami, emoce hlavní postavy, vytvoření rozhovoru pro noviny RVP: ČJL-9-3-08, FAV-9-1-14, ČJL-9-1-06, ČJL-9-1-07 1. Pozorně sledujte ukázku. V čem všem najdete rozdíl mezi původním záměrem scénáře a realizovanou podobou filmu? -

V promluvách pana přednosty (na holuby mluví více, než je předepsáno ve scénáři, místo koťátka jim také říká kuřátka apod.). Promluva Miloše zůstala stejná jako v předloze.

-

Ve scénáři se píše o holubech jako o roji. Ve skutečnosti ve filmu holubů není tolik.

-

Podle scénáře má mít pan přednosta ruce rozpřažené „jako Kristus“ – ve skutečnosti to ve filmu tak nevypadá. Navíc pak nepochoduje, jak píše scénář, ale stojí celou dobu na místě.

-

Paní přednostová nesedí a necpe šišky do husy, ale stojí u králíkárny a krmí králíky.

2. Ve dvojicích vymyslete co nejvíce možností, proč je výsledný film v dialozích lehce odlišný od originálního scénáře. Shrňte své stanovisko, které byste měli na místě režiséra filmu; zda byste lpěli na doslovných dialozích či nikoliv a proč.

-

Herci měli možnost improvizace (například promluvy pana přednosty nebyly ničím závazné, měl si povídat se svými holuby, což dělal)

-

Na místě během natáčení mohl ještě režisér navrhnout změny

-

Natočit scénu bylo nemožné dle originální představy (např. holuby nebylo možné přinutit, aby jich obletovalo přednostu tolik, jak se píše v originále, nebo nebylo reálné, aby u toho pak přednosta ještě chodil; práce se živými zvířaty si žádá značnou flexibilitu – ne vždy je původní představa popsaná v knize/scénáři snadno realizovatelná ve skutečnosti)

-

atd.

3. Sledujte verbální i neverbální projevy Miloše. Jaké jsou jeho pocity

během této scény? Nejistý výraz, pohledy do země, nevěděl, jak má k panu přednostovi začít hovořit. Na ohlášení si dává záležet, i když se mu lehce třese hlas. Na pozdrav se ukloní, pak se ukloní ještě jednou před paní přednostovou. Je vidět, že po ohlášení se mu nejspíš trochu ulevilo, protože už se lehce usmívá. Neříká víc, než je v danou chvíli potřeba, je celkem nemluvný. 4. …

PRACOVNÍ LIST 3 Film: Ostře sledované vlaky Čas: 44:50-46:55, 46:55-48:55 Témata: Myšlenky hlavních postav, volné psaní, návrh na pokračování scény, shrnutí ukázky,ozvláštňující jazykové prostředky, přenos informací z literární verze na plátno RVP: ČJL-9-1-10, ČJL-9-3-01, ČJL-9-3-02, ČJL-9-3-04, ČJL-9-3-08 1. Shlédněte ukázku v čase 44:50-46:55. Jak bude podle vás scéna pokračovat? 2. Sledujte ukázku do konce. Technikou volného psaní během 1,5 minuty napište, co Milošovi mohlo celou dobu běžet hlavou. Můžete použít popis, přímou řeč, záleží na vás. 3.

Napište dopis (alespoň 100 slov) od Miloše adresovaný Máši.

4. Popište svými slovy, co se v celé scéně stalo a proč se to stalo. 5. Přečtěte si originální text. (text viz Pracovní list 3 – verze pro žáky) V čem se scéna odlišovala od originálního textu v knize? Například v tom, že ve filmové verzi ho na pokoj doprovází pokojská, která mu ještě ustele postel a ptá se ho, kde má slečnu a zda nějakou nepotřebuje. Miloš působí velmi nejistě, kdežto v knize je situace popsána stroze a věcně. Ve filmu můžeme vidět jeho výraz ve tváři, jeho řeč těla a mimiku, což všechno nám napovídá, že Miloš je opravdu nervózní, i když v knize vypadá smířeně. Další rozdíl můžeme vidět v posloupnosti událostí – v knize se píše, že se svlékne a otočí kohoutkem, ale ve filmu otočí kohoutkem, pak se vrátí do pokoje a teprve se svlékat začne. Jedním z detailů, které jsou rozdílné, také může být, že zedník, který Miloše zachránil, ve filmové verzi neměl žádné vousy ani strniště, jak je psáno v literární předloze. 6. Najděte v originálním textu metafory, přirovnání a další zajímavé jazykové prostředky. Zamyslete se nad tím, v čem je knižní zpracování bohatší než filmové. -

jako by mi ze zápěstí někdo vytahoval dlouhý červený fáč

-

proud krve = tančící závojíček

-

krev naředěná vodou = malinová limonáda se slanou chutí

-

ryba s červenými ploutvičkami – člověk ve vodě, kterému ze zápěstí vytéká krev

Ve filmu nelze zachytit skutečnosti přímo tak, jako je napíše spisovatel, ve scéně většinu věcí máme zprostředkované vizuálně. Způsob, jakým lze přenést tyto jazykové prostředky do filmu může být například taková podoba, kdy probíhá scéna a postava, které se týká, k divákovi promluví jako vypravěč, který může použít přesně takové lexikální prostředky, jako jsou v literární verzi.

PRACOVNÍ LIST 4 Film: Ostře sledované vlaky Čas: 50:03–54:46 Témata: Vlastnosti a chování hlavních postav, úvaha nad ohlasy na film v době premiéry, jazyková stránka, obohacování slovní zásoby. RVP: ČJL-9-2-02 1. Sledujte chování Zdeničky. Jak se chová? Zdenička se chová provokativně, vyzývavě. Nenechá výpravčího Hubičku v klidu, snaží se na sebe strhnout jeho pozornost, provokuje. 2. Na základě scény zhodnoťte, jaké vlastnosti má výpravčí Hubička. Výpravčí Hubička má rád ženy a dělá mu dobře, když o něj jeví zájem, tedy ho ješitně těší zájem Zdeničky o jeho osobu, sice jí říká, že dostane na holou, ale myslí to spíš laškovně a ve skutečnosti je rád, že se s ním Zdenička snaží flirtovat. 3. Jaké ohlasy mohla mít tato scéna při premiéře v 60. letech 20. století? Rozdělte se do skupin a ve skupinách zpracujte reportáž o premiéře filmu, a to v následujících žánrech: a.

Bulvární tisk

b. Článek v seriózním tisku c.

Novinovou zprávu

d. Kritiku e.

Rozhovor s režisérem filmu

Objevily se názory, že „dílo by mělo být vykázáno ze škol i z literatury, Hrabal je kritizován za obscénnost a dále za to, že některé scény jsou morálně závadné“ 20 Na druhou stranu dostal film mnohá ocenění: Velkou cenu města Mannheimu (1966), Oscara (1968), Státní cenu Klementa Gottwalda (1968) 4. Prohlédněte si detail razítka. Všimněte si jazykové stránky. Proč je nápis dvojjazyčný? O jaký další jazyk se jedná, kromě češtiny? (zdroj obrázku: film) Film se odehrává během 2. světové války, tedy v době, kdy byla spousta veřejných 20

TEPLANOVÁ, Lenka. Srovnání textu Hrabalovy novely Ostře sledované vlaky a scénáře filmu: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra českého jazyka a literatury, 2014. 55 s. Vedoucí práce PaedDr. Ivo Martinec, CSc., s. 24.

nápisů a úředních spisů, razítek apod. jak v češtině, tak v němčině.

Obrázek 15 - Staniční razítko21

5. Která z následujících slov jsou přejata z němčiny? gauner, přepych, písmo, servírka, pes, šunka, kvítek, tapeta, perón, stvol, barva, cifra, farář, klepat, peníze, ortel 6. Jaké znáte způsoby obohacování slovní zásoby? Uveďte ke každému způsobu dva příklady takto vzniklého slova. 1. Odvozování (nositel, pražský) 2. Skládání (velkoměsto, trojúhelník) 3. Zkracování (UNESCO, USA)

21


PRACOVNÍ LIST 5 Film: Ostře sledované vlaky Čas: 1:03:54–1:10:46 Témata: Vysvětlení pojmů, logické řazení informací, atmosféra, otázky na pozornost žáků, slovní druhy, druhy zájmen, určování mluvnických kategorií. RVP: ČJL-9-1-08, ČJL-9-1-09, ČJL-9-2-04 1. Kdo byli partyzáni? Bojovníci proti nacistům. Byli mezi nimi i uprchlíci z koncentračních táborů, odbojoví pracovníci, parašutisté. Strádali nedostatkem jídla, tepla, přístřeší. Žili neustále v ohrožení. Pokud byli zajati, byli nelidsky mučeni a nakonec zavražděni. 22 2. Seřaďte následující výroky popořadě tak, jak byly ve scéně, kterou jste viděli: A 6 B

8

C

3

D

2

E

4

F

7

G

1

H

5

3. Jaká ve stanici zavládla atmosféra, když se dozvěděli, že za chvíli projede vlak s vojáky? Nervózní, plná obav a strachu, panika. 4. Co plánují udělat další den s ostře sledovaným transportem? Jak to hodlají provést? Hubička navrhuje, že nejlepší by bylo hodit nálož z perónu na prostřední vagón, ale namítá, že by to bylo sice účinné, ale velmi nápadné, proto se rozhodne, že to

22

Viz VACEK, Jiří. Kdo byli partyzáni? In: Jiří Vacek [online]. Praha, 2011 [cit. 2016-03-02]. Dostupné z: http://www.jirivacek.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=3294&Itemid=44.

provedou tak, že Miloš vlak zpomalí a na poslední chvíli mu dá pokyn volno, mezitím, co Hubička vyleze na návěstidlo, ze kterého pak do vlaku shodí nálož, která vyhodí vlak do povětří, jakmile vlak opustí prostor stanice. 5. Kolik vagónů má mít ostře sledovaný transport, který má stanicí na druhý den projíždět? Má mít dvacet osm vagónů. 6. V následujících větách, které se v ukázce objevují, určete slovní druhy:

a. Do smrti dobrý. [7, 1, 2] b. Zítra naší staničkou projede nákladní vlak a my ten vlak máme vyhodit do povětří. [6, 3, 1, 5, 2, 1, 8, 3, 3, 1, 5, 5, 7, 1] c. Neboj se, všechno dostaneme včas. [5, 3, 3, 5, 6] d. Za naší staničkou to vyletí do povětří na účet vesmíru. [7, 3, 1, 3, 5, 7, 1, 7, 1, 1] e. Teď zase my budeme sledovat náš ostře sledovaný vlak.[6, 6, 3, 5, 5, 3, 6, 2, 1] 7. Ve cvičení 6 vyhledejte zájmena, převeďte je do 1. pádu a určete jejich druh. naší – z. přivlastňovací (naše) my – z. osobní (my) ten – z. ukazovací (ten) se– z.osobní (se) všechno– z. neurčité (všechno) to– z. ukazovací (to) náš – z. přivlastňovací (náš) 8. Ve cvičení 6 vyhledejte ohebné slovní druhy a určete u nich mluvnické kategorie. pád číslo rod vzor smrti

2.

S

F

naší

7.

S

F

kost

staničkou

7.

S

F

nákladní

1.

S

M

jarní

vlak

1.

S

M

hrad

my

1.

P

ten

4.

S

M

vlak

4.

S

M

hrad

povětří

2.

S

N

stavení

všechno

4.

S

naší

7.

S

F

staničkou

7.

S

F

to

1.

S

N

povětří

2.

S

N

stavení

účet

4.

S

M

hrad

vesmíru

2.

S

M

hrad

my

1.

P

náš

4.

S

M

sledovaný

4.

S

M

mladý

vlak

4.

S

M

hrad

osoba

číslo

způsob

čas

projede

3.

S

Ind

Futurum

máme

1.

P

Ind

Prezens

neboj

2.

S

Imp

Prezens

dostaneme

1.

P

Ind

Futurum

vyletí

3.

S

Ind

Futurum

budeme sledovat

1.

P.

Ind

Futurum

žena

PRACOVNÍ LIST 6 Film: Ostře sledované vlaky Čas: 1:18:40–1:22:18 Témata: hlavní postavy, funkce hudby ve filmu, nálada postav, posouzení transformace z literární verze do filmu. RVP: FAV-9-1-01, ČJL-9-3-08, ČJL-9-3-03 1. Jak se jmenují hlavní postavy ve scéně? Viktoria Freie, Miloš Hrma (Hrma je složenina dvou jmen – Hrabal + Mašek; pozn.: Miloš Mašek byl jedním z Hrabalových blízkých přátel) 2. Sledujte hudební podklad po celou dobu ukázky. Jakou má funkci? Má nějakou funkci v této ukázce ticho? Napětí a nervozitu Miloše, protože neví, co se bude dít. Ve chvíli, kdy se Miloš uvolní, začnou hrát famfáry a oslavující, jásavá hudba. 3. Jak se během scény proměňuje Milošova nálada a proč? Nejprve je nervózní, a pak se stane mužem, Viktorie se začne hlasitě optimisticky smát, on se začne usmívat a na konci si před stanicí píská a sám říká, že dnes je tak klidný, jako nikdy dřív nebyl. 4. Přečtěte si ukázku z knihy a rozhodněte, co z toho, co nelze verbálně zachytit, dokázali tvůrci filmu přenést na plátno: Nejprve zhasnou a ona se teprve pak ptá, zda opravdu Miloš žádnou ženu neměl. Navíc nezhasne ona, zhasne Miloš, když ona ho o to požádá. Nevískala ho ve vlasech, ani na sebe Miloše nestrhla. Nakonec zůstanou ležet, Miloš si ani nesedá, ani nezkoumá kanape. Následující střih už patří do druhého dne ráno, kdy Miloš je spokojený a klidný a stojí na peróně.

PRACOVNÍ LIST 7 Film: Ostře sledované vlaky Čas: 1:23:06–1:31:30 Témata: jazykové prostředky, tragikomika příběhu, individuální styl autora, kritická úvaha, porovnání literární a filmové verze RVP: ČJL-9-3-02, FAV-9-1-14, ČJL-9-3-08 1. Najděte v úryvku použití ironie. Dopravní inspektor říká panu přednostovi, který přišel v obleku celém urousaném a zašpiněném od holubího trusu: „A co takhle pást housátka – byste nechtěl?“ 2. V čem spočívá tragikomika scény a její celková absurdita? Doložte co nejvíce příkladů. Tragikomika scény spočívá v tom, že se řeší aféra orazítkované zadnice telegrafistky, což lze považovat za banalitu a ne příliš seriózní problém, v kontrastu k tomu, že se blíží ostře sledovaný vlak, který je potřeba vyhodit do povětří, což je velmi nebezpečná akce, ve které jde o život. 3. Vypadá Zdenička Svatá, že lituje toho, co se jí stalo s výpravčím Hubičkou? Nevypadá, naopak, tiše se tomu usmívá a vypadá, že je ráda, že se to stalo. 4. Jak proběhla detonace vlaku? Proběhlo vše dle plánu? Výpravčí Hubička musel zůstat sedět ve stanici u řešení případu Zdeničky Svaté, nálož se vypravil na vlak hodit Miloš. Bohužel to navíc dopadlo tragicky, Miloš byl během akce zastřelen. 5. Najděte ve scéně konkrétní příklady typických rysů Hrabalova díla. Vulgarismy – „A inspektorská zahrádka je v prdeli!“ Ironie a paradoxy – přednosta stanice má uniformu zašpiněnou od holubího trusu, přes to, že zrovna na stanici přijela disciplinární komise. Navíc se dostavil na místo se zpožděním. Erotický motiv – otevřeně se tam baví o lechtivých hrátkách Hubičky a Zdeničky svaté.

6. Proč se na konci výpravčí Hubička směje? Ulevilo se mu, že se detonace podařila, smích je výsměchem Němcům. 7. Jaké má podle vás na konci Máša pocity a proč? Zklamání, možná zoufalství. Když Miloš odcházel do akce, řekl jí, ať tam na něj počká, že se za chvíli vrátí. Navíc měli na další den naplánovaný další společný večer, na který se Máša těšila. Náhle se však zvedne tlaková vlna a přivane jí k nohám Milošovu čepici, tudíž jí dojde, že je nejspíš mrtvý. 8. Přečtěte si náležitou (výrazně zestručněnou) pasáž z knihy. V čem je zásadní rozdíl mezi ní a filmovým zpracováním? Ve filmu je Miloš střelen vojákem, padá dolů na nákladní vlak a je odvezen pryč, pouze se tlakovou vlnou jeho čepice přikutálí zpět na stanici. V původní, literární verzi však Miloš po postřelení padá do příkopu, kde umírá společně s vojákem, který mu zranění přivodil. a.

Jaká je funkce německého výrazu v textu?

Aby text byl autentičtější, jedná se o německé vojáky, německé obyvatele, kteří byli na území Čech, samozřejmě u sebe měli předměty, které pocházely z jejich domoviny. Další věc je, že na čtyřlístku je napsáno „pro štěstí“, což má za úkol vytvořit kontrast mezi zbytečnou smrtí člověka a lidskostí a rovností všech obyvatel bez ohledu na národnost. b. Co je hlavní myšlenkou závěrečné scény příběhu? Zobrazit lidské hodnoty, poukázat na absurditu války, na to, že i vojáci jsou taky jen lidé se svými rodinami, se svými sny, a že nebýt války a nevraživosti mezi národy, tak by Miloš s oním vojákem mohl být i přítel. c. Najděte v textu obrazné vyjádření. Např. štěrkové lože

PRACOVNÍ LIST 8 – PROJEKT Film: Ostře sledované vlaky – celý film Předpoklad: Žáci mají přečtenou literární předlohu Témata: Motivický rozbor díla, interpretace hlavních témat a myšlenek filmu, charakteristika postav, převyprávění děje (literární verze × film), rozdíly mezi knihou a filmem z hlediska kompozičního a obsahového, evaluace filmové adaptace z hlediska zachování nejdůležitějších komponent, zhodnocení spolupráce režiséra s autorem předlohy. Časový harmonogram: Samostatná četba žáků sledování filmu, dělání poznámek

Mimo rámec vyučovací hodiny 2 vyuč. hod.

na samostatné zodpovězení otázek (ve skupinách po třech)

1 vyuč. hod.

Společná diskuse nad filmem, doplnění odpovědí a dalších informací učitelem

1–2 vyuč. hod.

1. Jaké se ve filmu objevují motivy? Doložte konkrétní příklady a pokuste se najít nějakou symboliku. Jako hlavní motiv se v díle objevuje motiv smrti. Jednak už jen kvůli tomu, že se film odehrává v době druhé světové války, jednak konkrétně v případě hlavní postavy – Miloše. Jeho smrt se ho dotkne ve filmu třikrát – jednou během jeho pokusu o sebevraždu v hotelu, podruhé když ho zajmou němečtí vojáci a míří na něj střelnou zbraní, potřetí v závěru příběhu, kdy už Miloš opravdu umírá následkem střelného zranění. Dále lze říci, že autor chtěl ukázat jednak nevyhnutelnost smrti, ale také její absurditu – Hrma umírá těsně před koncem války, úplně zbytečně. Dalším z hlavních motivů je motiv erotiky, který má sloužit jako útěcha ve smutné válečné situaci. Má jednak funkci provokativní, protože v době vzniku filmu tímto byla porušována určitá tabu, jednak funkci poetickou a fantazijní. Objevuje se několikrát, a to během nevydařeného pokusu o intimní styk s Mášou, pak v reálném intimním styku s Viktorií a nepopiratelně má určitý erotický náboj i tzv. razítkovací scéna. Tento motiv má uvolňující funkci, chce ukázat určitou hravost a krásu života na pozadí válečného běsnění a utrpení.

2. Co je hlavní myšlenkou filmu? Jak jsou témata ve filmu využita

k prezentaci této myšlenky? Nejdůležitější myšlenkou příběhu je nesmyslnost války, která ničí životy a podrývá životní hodnoty. Dílo chce ukázat, že každý člověk, ať už je příslušníkem jakéhokoliv národa, má svoje rodiny, lásky, svoje ideály a válečnými útrapami trpí stejně jako ostatní. Dále film zobrazuje, že osobní problémy, které každý má, ať se zdají jakkoliv neřešitelné a velké, jsou opravdu maličkostí ve srovnání s problematikou války.

3. Jaké hlavní postavy se ve filmu objevují? Charakterizujte je. Miloš Hrma – záškolák, který (v případě filmu) nastupuje do služby ve stanici Kostomlaty. Má pocit méněcennosti a trpí komplexem z toho, že touží po svojí dívce, ale je příliš stydlivý, chtěl by být jako výpravčí Hubička, který má se ženami bohaté zkušenosti. Je čestný, bojácný a trochu naivní. Výpravčí Hubička – muž, který miluje ženy a je vyhlášený pro své neustálé aférky. Z ničeho nemá strach, je sebevědomý a nebojácný. Pan přednosta stanice ho příliš rád nemá, protože neustále dělá stanici ostudu a z důvodu stálých problémů nemůže přednosta být povýšen, což Hubičkovi nedokáže odpustit Přednosta stanice – je lehce hloupý, ale poměrně sebevědomý. Miluje holuby, které na svojí staničce chová a někdy je kvůli tomu svým nadřízeným pro smích, protože od nich má špinavou uniformu, tedy to vypadá, že svoje postavení nebere příliš seriózně. Je ale velmi citlivý a mírný člověk, který sice občas vybuchne, když se něco nedaří, ale má velkou oporu ve svojí ženě. Zdenička Svatá – staniční telegrafistka, která ráda flirtuje s Hubičkou a nechá si od něj líbit jeho choutky. V příběhu to vygraduje až v aféru, ve které disciplinární komise řeší aféru s její orazítkovanou zadnicí, což ale Zdeničce vůbec nepřidělává vrásky, ba naopak. Máša – Milošova přítelkyně, je velmi empatická, citlivá, hodná. Má Miloše ráda a snaží se mu pomoci a dokázat mu, že ho má opravdu ráda, jeho problém mu nevyčítá, naopak se u ní Miloš setkává s velkým porozuměním. Paní přednostová – hodná, trpělivá žena, manželka pana přednosty. Je klidná, starostlivá, každému ráda poradí, Miloš ji také osloví s prosbou o radu.

4. Svými slovy shrňte děj filmu, včetně chronologie epizod. Miloš v úvodu filmu vzpomíná na dědečka, pradědečka, připomene i svého otce, chystá se na stanici, maminka ho vypravuje a chválí ho, že to někam v životě dotáhl a že mu budou všichni závidět. Miloš přichází na stanici a je ze všeho nervózní, vidí, jak se Hubička bezstarostně baví se ženami a Miloš je z toho víc a víc nesvůj. Když ho Máša vezme ke svému strýčkovi fotografovi, kde s ním chce prožít intimní chvilky, Miloš selže, proto v následující scéně odchází do hodinového hotelu, kde se pokusí o sebevraždu podřezáním žil, ale je zachráněn. Mezitím na stanici na noční službě proběhne razítkovací scéna mezi Zdeničkou a Hubičkou. Ráno jim oznamuje pan Kníže, že následující den má stanicí projet ostře sledovaný vlak. O chvíli později je Miloš zajat Němci, odjíždí s nimi vlakem, ale kousek za stanicí ho propustí a on se vrací a s Hubičkou dává dohromady plán na detonaci, která má proběhnout následující den. Večer Viktorie Freie přinese balíček s výbušninou, Miloš se jí svěří se svým problémem a následně spolu prožijí noc na přednostenském kanapi, které je opět následkem jejich konání protrženo. Druhý den ráno přijíždí disciplinární komise, která má za úkol prošetřit aféru Zdeničky s Hubičkou, zároveň se očekává příjezd sledovaného transportu určeného k likvidaci. Miloš jde do akce hodí na vlak balíček s trhavinou, ale je spatřen německým vojákem z vlaku, střelen, posléze padá dolů, dopadne na jeden z vagónů vlaku, který ho odváží pryč. Po nějaké chvíli se ozve detonace, Miloš už se nikdy na stanici nevrátí, pouze tlaková vlna přivane jeho služební čepici. 5. Svými slovy shrňte děj knihy, včetně chronologie epizod. Miloš na stanici nastupuje po tříměsíční pauze z důvodu pokusu o sebevraždu a následného pobytu v psychiatrické léčebně. Jak přijde na stanici, přednosta mu vypráví o razítkovací scéně, jak Hubička přetrhl se Zdeničkou kanape a jaká z toho zase bude ostuda. Následně přijíždí vlak s německými vojáky, kteří zajmou Miloše. Po propuštění cestou zpět na stanici Miloš vzpomíná na různé události, na svoji sebevraždu, na zážitky z ateliéru Mášova strýce. Jakmile se vrátí, už je ve stanici disciplinární komise, která má za úkol prošetřit omezování osobní svobody Zdeničky výpravčím. Poté, co odejdou, se Miloš dovídá, že v noci má projíždět stanicí ostře sledovaný transport a oni mají za úkol ho vyhodit do povětří. K večeru přichází Viktoria Freie, se kterou se Miloš intimně sblíží. Hubička Milošovi vysvětlí, jak má

při detonaci vlaku postupovat, načež Miloš se vypraví do akce. Hodil nálož do vlaku a čekal, jenže ho uviděl z vlaku německý voják, který po Milošovi vystřelil, zároveň však Miloš vystřelil po vojákovi. Oba padnou do příkopu pomalu a zemřou vedle sebe. 6. Vypište nejdůležitější rozdíly ve zpracování příběhu v literární předloze a jejím filmovém zpracování, a to: c) Z hlediska kompozice příběhu: Film se od knihy zásadně liší úvodem a zakončením. Příběh jako takový zůstává zachován, ale v knize je vyprávěn retrospektivně formou vzpomínek a mozaiky obrazů, které si čtenář musí sám poskládat dohromady. Ve filmu Miloš nastupuje jako nový pracovník, kdežto v knize již dříve ve stanici pracoval, ale z důvodu pobytu v psychiatrické léčebně měl 3 měsíce pauzu. Závěr je též odlišný, Miloš ve filmu padá na vlak a vlak ho unáší, kdežto v knize umírá bok po boku s německým vojákem. Jiří Menzel tuto změnu vysvětlil tak, že kdyby to realizovali dle původní předlohy, scéna by zabrala velké množství času, proto se po konzultaci s Hrabalem rozhodli konec pozměnit. Důležité je si uvědomit, že v knize je děj zobrazován na přeskáčku; tvůrci filmu všechny epizody seřadili chronologicky za sebe, čili to, co je nám představováno v knize jako vzpomínky, je ve filmu ukazováno jako realita v reálném čase. Film tak dal příběhu jasný tvar – retrospektivní kompozice byla zdařile přetransformována na kompozici chronologickou. Obě verze jsou dosti odlišné, fabule je však jasně zachována, stejně tak jako styl promluv, jazyk postav a tragikomická atmosféra příběhu. d) z hlediska obsahu. Film má snahu zobrazovat situace groteskněji, aby se trochu odlehčilo tíživé válečné atmosféře. Například v části, kde Miloš dostává od Máši polibek, k polibku ve filmu nedojde, poněvadž když výpravčí vidí, že se k sobě Milošovy a Mášiny rty přibližují, odmávne odjezd vlaku a Máša se místo polibku začne od Miloše vzdalovat. Máša se také ve filmu objevuje častěji než v knize, nejspíš proto, aby bylo v divákovi udržováno určité napětí a erotický náboj, abychom stále byli nuceni přemýšlet, jak to s nimi dopadne. Další věcí, co je ve filmu navíc, jsou například některé postavy, které se v knize neobjevily, jako je například Zdeniččina matka, staniční pomocník

anebo Hubičkova sestřenice. Došlo také k mírným nuancím – například v knize je uvedeno, že strýc Noneman fotí v ateliéru zákazníky, ale ve filmu to všechno byly ženy – tedy zákaznice – opět v tomto můžeme shledávat snahy o udržování určitého erotického napětí. 7. Jak byste zhodnotili přetvoření knihy ve film? Kniha byla v tomto případě ve film přetvořena opravdu zdařile, v časopise Kino (24. Číslo 21. Ročníku) se Gustav Francl vyjádřil v tom smyslu, že spolupráci Hrabala s Mezelem je dokonalá, protože oba mají podobný náhled na svět, který chtějí divákovi zobrazovat nekonvenčně a umělecky. Jiří Menzel je velkým talentem, ačkoliv po vytvoření filmu se vyjádřil velmi skepticky, měl dojem, že knihu filmem „zkazil“. 23 Dalším zajímavým faktem je, že film vznikl velmi brzo po vydání původní novely. Ostře sledované vlaky dostaly několik Českých i zahraničních ocenění, což samo o sobě vypovídá o neoddiskutovatelných kvalitách filmu. 8. V čem vidíte přínos toho, že režisér byl blízkým přítelem autora předlohy, a že autor předlohy se spolupodílel na tvorbě filmu? Spolupodílení autora předlohy na filmu má obrovský význam, a to ten, že má šanci do tvorby zasahovat, může rozhodnout, co se do filmu zařadí a co nikoliv, tedy sice se jedná i filmovou adaptaci, ale jejím spoluautorem je stále stejný spisovatel, tím pádem se nemůže stát, že by film jakýmkoliv způsobem mohl zradit původní předlohu, je dalším uměleckým dílem téhož autora. Menzel sám prohlásil, že měl obavy, aby Ostře sledované vlaky nějak nepokazil, proto s Hrabalem trávil spoustu času, chodili spolu na procházky, aby Menzel Hrabala co nejblíže poznal, aby získal náhled do Hrabalovy duše a způsobu vnímání světa. Menzel říká, že jeho prioritou nebyla ani tolik seberealizace, ale to, aby nezklamal Bohumila Hrabala, čtenáře a také aby peníze, které na vytvoření filmu získali, nepřišly vniveč.

23

Viz Francl Gustav. Ostře sledované vlaky. Kino. 1966, roč. 21, č. 24.

Pracovní listy a cíle jejich využití Slavnosti sněženek Prvním úryvkem je scéna, kdy obyvatelé Kerska čekají na přivezení chleba, a akademický umělec Junek vypráví, jak jeho tatínek zadělával na chleba. K ukázce bude přiložena náležitá pasáž z knihy pro možnost srovnání s filmovou adaptací. Cílem této činnosti je procvičit s žáky větnou stavbu. Cílem je též podtrhnout hrabalovskou komiku, smíšení poetična s groteskou. Poté použijeme ukázku, kde Leli pomáhá spravovat řidiči trabanta. Smyslem činnosti je seznámit žáky s tzv. pábením (které již viděli i v předchozí ukázce s akademikem Junkem). Dalším cílem je vyhledat hovorové/nespisovné výrazy a zopakování slovních druhů. Další ukázkou je scéna, ve které divoké prase vbíhá do učebny, je skoleno myslivci a tito pak dětem dávají o něm výklad. Cílem je seznámit žáky s novou vrstvou slovní zásoby – mysliveckou mluvou a termíny z oblasti řeznictví. Dalším cíl je propojen se slohovou výchovou, žáci musí napsat novinový článek o události, která se stala ve filmu, jako by byla skutečná, a posléze upravit příběh a změnit žánr. Jako další je zařazena jedna z prvních scén filmu, kdy se skupinka přátel, posílených alkoholem, vrací z hospody domů. Cestu jim přeruší příslušník veřejné bezpečnosti, poučí je o protizákonnosti jejich jednání a vypustí jim ventilky na kolech. Scéna je velmi emotivní, je v ní použit také hudební podklad, většina z účastníků nic po celou dobu neříká. Cílem je ukázat žákům, že ve filmu, na rozdíl od knihy, máme možnost situace dokreslit právě za pomocí zvukových či světelných efektů, že se jedná o syntézu umění a že se nejedná jen o fabuli příběhu. Předposlední je pasáž, kdy Jarin Franc vyváží rodinu na výlet, ale potkává v kukuřičném poli své kamarády, kteří se snaží vyhnat z něj divoké prase. Sestupuje z traktoru, nechává ženy s dítětem na traktoru a jde pomoci přátelům. Společně pak prase vyženou z pole, ale prase utíká směrem ke vsi. Jedním z cílů je zamyslet se nad tím, jak tuto situaci zachytit, jak se během filmování pracuje se živým zvířetem. K tomuto účelu budou použity informace ze vzpomínkové knihy Bronislava Kuby. Dalšími cíli je také kritické myšlení a uvažování o bezpečnosti – ve scéně je celou dobu manipulováno se střelnou zbraní.

Jako poslední úryvek poslouží scéna, kdy divoké prase vbíhá do školní třídy. Tento úryvek je zaměřen na více věcí – jedním z cílů je utvoření názoru na konkrétní scénu a vymyšlení žáky, jak by scénu, kdyby byli na místě režiséra filmu, zpracovali, aby si sami žáci vyzkoušeli, na co vše se při tvorbě filmu musí myslet. Opět použijeme jako doplňkový materiál ukázky ze vzpomínkové knihy Bronislava Kuby.

PRACOVNÍ LIST 1 Film: Slavnosti sněženek Čas: 21:00–22:15 Témata: Porovnání knižní a filmové verze z hlediska obsahu promluv, druhy vedlejších vět RVP: ČJL-9-3-08, ČJL-9-2-06 Text k pracovnímu listu: Než zadělal, tak se vždycky před pekárnou podíval na nebe, a podle počasí dával kvasnice, když bylo pošmourný počasí, tak dal míň kvasnic, když bylo pěkný počasí, tak jako dneska, tak kvasnic dal víc, a pak zadělal na chleba, sám vyhrabal bukové uhlíky, a pak sázel, a pořád sledoval, aby chleba byl dobře propečený, takže lidé z Kerska si pochutnávali na tom božím daru, protože ten chleba se snědl třeba i za týden. Zdroj: Slavnosti sněženek, 1978, str. 61

Úkoly: 1. Které informace jsou ve filmu oproti knižní předloze navíc?

2. Které informace ve filmu nejsou?

Obrázek 16 - scéna z natáčení24

3. Určete druhy vedlejších vět: b) Než zadělal, tak se vždycky před pekárnou podíval na nebe. c) Když bylo pošmourný počasí, tak dal míň kvasnic. d) Pořád sledoval, aby chleba byl dobře propečený. e) Lidé z Kerska si pochutnávali na tom božím daru, protože ten chleba se snědl třeba i za týden.

24

KUBA, Bronislav. Slavnosti sněženek: lidské osudy a odhalená tajemství v Hrabalově Kersku. 1. vyd. Kersko: B. Kuba, 2014. ISBN 978-80-260-5646-1, s. 140.

PRACOVNÍ LIST 2 Film: Slavnosti sněženek Čas: 22:15–23:57 Témata: Stylistika promluv, rozlišení spisovných tvarů slov, slovní druhy, reprodukce přečteného textu RVP: ČJL-9-1-02, ČJL-9-2-04, FAV-9-1-14, ČJL-9-3-01

25

Obrázek 17 Leli ve filmu Slavnosti sněženek

1. Probíhá rozhovor mezi postavami klasickým způsobem? 2. Věnujte pozornost projevu pana Leliho. Čím je zvláštní?

Co je míněno tím, že říká, že je odborník – dopadla scéna dle tohoto prohlášení? 3. Jak se zachoval Leli? Jak měl podle vás situaci vyřešit lépe?

25


4. Na základě ukázky sem vypište:

a) hovorové výrazy……………………………………………………………….. b) nespisovné výrazy………………………………………………………………

5. V následujících větách určete slovní druhy:

a) Tohle je nejzdravější minerální voda ve střední Evropě. b) Můj vůz je spolehlivý a věčný. c) Pro kamarády jsem chtěl zachránit dvacet vajíček. d) Celý den jsme čistili trabanta. e) Slunce na nás pražilo. f) Za dva měsíce byl v trabantu cítit sirovodík. g) Kromě zasvěcených nemůžu vzít nikoho do auta. 6. Svými slovy popište, co se ve scéně stalo.

PRACOVNÍ LIST 3 Film: Slavnosti sněženek Čas: 24:45–26:35; 27:18–27:46 Témata: lexikologie, vlastní tvorba textu, vlastní tvorba textu na základě změny žánru RVP: ČJL-9-1-10, ČJL-9-3-04, ČJL-9-1-09, ČJL-9-1-03, ČJL-9-1-07 1.Vypište sem slova, která: a. pocházejí ze slovní zásoby řeznictví: ……………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………….. b. pocházejí z mysliveckého slangu: ………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………….. K částem těla prasete z řeznické slovní zásoby napište, co se z jaké části vyrábí, k těm z mysliveckého slangu, co znamenají ve spisovném jazyce. 2. Vymyslete ve skupinkách (cca 4 žáci na skupinu) poutavý článek do novin, který seznámí čtenáře s událostí, která se stala ve filmu, jako by se stala doopravdy. Rozsah je cca 100 slov.

Obrázek 18 Scéna z filmu – Leli vypráví dětem o divočákovi26

3. Převyprávějte úryvek tak, že některé věci pozměníte a změněn musí být i žánr příběhu (telenovela, horor, romantický film…).

26


PRACOVNÍ LIST 4 Film: Slavnosti sněženek Čas: 5:37–8:05 Témata: Interpretace promluv, syntéza více druhů umění, emoce RVP: ČJL-9-1-02

Obrázek 19 Scéna z filmu – opilce zastihne příslušník VB27

1. Co vše může být míněno prohlášením: „Vypustil jste nám duši.“? 2. Čím vším je ve scéně vyjádřena změna nálady po tom, co jim byla četníkem vypuštěna kola?

3. Jaké emoce ve vás scéna vyvolává?

27

Slavnosti sněženek [film]. Režie Jiří Menzel. ČSSR 1983.

PRACOVNÍ LIST 5 Film: Slavnosti sněženek Čas: 17:57–22:15 Témata: Hrabalovská poetika, atmosféra RVP: FAV-9-1-14, ČJL-9-3-02, ČJL-9-1-01

Obrázek 20 Scéna z filmu – myslivci honí divočáka28

1. Kolik lidí se objevilo na scéně u pole? 2. Jak byly podtrženy změny atmosféry? 3. Jak byste atmosféru ve scéně a její změny popsali vy? 4. Co vás první napadlo, když Jára opustil vozidlo a šel za kamarády do pole? 5. Jaké vlastnosti má? 6. Jaký význam v poetice filmu má muž vyprávějící o pečení chleba? 7. Proč myslivec po praseti nevystřelil znovu, když viděl, že běží dále? 8. Co vám v scéně připadalo nejvtipnější?

28


PRACOVNÍ LIST 6 Film: Slavnosti sněženek Čas: 24:31–26:36 Témata: Kultura – myslivost, vlastnosti postav, interpretace chování RVP: ČJL-9-1-07, ČJL-9-1-04

Obrázek 21 Scéna z filmu – žáci na stolech29

1. Co znamená, když dá myslivec střelenému kusu do tlamy snítek?

29


Obrázek 22 Scéna z filmu – myslivci skolí divočáka30

2. Proč sňal z hlavy klobouk? 3. Jakými vlastnostmi oplývá učitelka ve scéně? 4. Zachovala se správně nebo měla udělat něco jiného?

5. Jak byste se zachovali vy? 6. Všimněte si vzhledu učebny a pomůcek. Co vidíte? 7. Jak myslíte, že se pracuje s živými zvířaty ve filmu? Jak byste postupovali vy na místě režiséra filmu?

30

Tamtéž.

Řešení

PRACOVNÍ LIST 1 Film: Slavnosti sněženek Čas: 21:00-22:15 Témata: Porovnání knižní a filmové verze z hlediska obsahu promluv, druhy vedlejších vět RVP: ČJL-9-3-08, ČJL-9-2-06 Text k pracovnímu listu: Než zadělal, tak se vždycky před pekárnou podíval na nebe, a podle počasí dával kvasnice, když bylo pošmourný počasí, tak dal míň kvasnic, když bylo pěkný počasí, tak jako dneska, tak kvasnic dal víc, a pak zadělal na chleba, sám vyhrabal bukové uhlíky, a pak sázel, a pořád sledoval, aby chleba byl dobře propečený, takže lidé z Kerska si pochutnávali na tom božím daru, protože ten chleba se snědl třeba i za týden. Zdroj: Slavnosti sněženek, 1978, str. 61 1. Které informace jsou ve filmu oproti knižní předloze navíc? Než začal zadělávat na chleba, tak nejdřív roztopil bukovým dřívím pec, pak tu pec vymetl a pak teprve do ní začal sázet ten boží dar, ale dřív, než doopravdy zadělal na chleba, tak to on se šel nejdřív napřed podívat na nebe, podle toho jakej byl tlak vzduchu, zkrátka podle počasí dával toho kvásku bud míň, anebo víc. Takový chlebný kvásek je nekonečný. Jsou to kvasnice, který kynou chlebovou moukou. Tatínek vždycky nechal zbytek těsta v malý dížce přikrytý plátnem a to stačilo dolít trochu vlažný vody, kvásek vzkypěl, rozrostl se na sto pecnů, padesát pecnů, sto padesát pecnů podle potřeby, zkrátka zázrak. 2. Které informace ve filmu nejsou? Pořád sledoval, aby chleba byl dobře propečený, takže lidé z Kerska si pochutnávali na tom božím daru, protože ten chleba se snědl třeba i za týden. 3. Určete druhy vedlejších vět: a) Příslovečná časová b) Příslovečná podmínková.

c) Předmětná. d) Příslovečná důvodová.

PRACOVNÍ LIST 2 Film: Slavnosti sněženek Čas: 22:15-23:57 Témata: Stylistika promluv, rozlišení spisovných tvarů slov, slovní druhy, reprodukce přečteného textu RVP: ČJL-9-1-02, ČJL-9-2-04, FAV-9-1-14, ČJL-9-3-01 1. Probíhá rozhovor mezi postavami klasickým způsobem? Ne, převažují promluvy Leliho 2. Věnujte pozornost projevu pana Leliho. Čím je zvláštní? Upovídaný, používá velmi dlouhé věty, nečeká na reakce posluchačů. Povídá dál a dál, i když už je rozhovor převeden jinam. Tomuto se říká pábení, je to jednn z hlavních znaků Hrabalovy poetiky. Co je míněno tím, že říká, že je odborník – dopadla scéna dle tohoto prohlášení? Nedopadla, Leli se za odborníka jen považuje, nebojí se experimentování, do všeho se vrhá po hlavě a nepřemýšlí nad důsledky svého počínání. 3. Jak se zachoval Leli? Jak měl podle vás situaci vyřešit lépe? Chtěl za každou cenu pomoci s opravou trabanta, i když dopředu věděl, že to nezvládne. Nakonec se zdá, že mu šlo jen o to povyprávět zážitek ze života, protože ve chvíli, kdy rozebere motor, a kolem proběhnou jeho kamarádi, kteří se snaží ulovit divoké prase, nechá trabanta trabantem a běží za nimi. Jeho chování bylo velmi nezodpovědné a dětinské.

4. Na základě ukázky sem vypište: c) hovorové výrazy: celej, každej d) nespisovné výrazy: chybama, vyflákl, rozflákal, připosral

5. V následujících větách určete slovní druhy:

h) Tohle je nejzdravější minerální voda ve střední Evropě. [3, 5, 2, 2, 1, 7, 2, 1] i) Můj vůz je spolehlivý a věčný. [2, 1, 5, 2, 8, 2] j) Pro kamarády jsem chtěl zachránit dvacet vajíček. [7, 1, 5, 5, 5, 4, 1] k) Celý den jsme čistili trabanta.[2, 1, 5, 5, 1] l) Slunce na nás pražilo. [1, 7,3, 5] m) Za dva měsíce byl v trabantu cítit sirovodík. [7, 4, 1,5, 7, 1, 5, 1] n) Kromě zasvěcených nemůžu vzít nikoho do auta. [7, 2, 5, 5, 3, 7, 1]

6. Svými slovy popište, co se ve scéně stalo. Leli nabízí pomoc s opravou trabanta, říká o sobě, že je odborník. Nakonec jen rozebere motor, celou dobu vypráví historku s rozbitými vajíčky ve svém trabantu a nakonec kolem proběhnou jeho přátelé, zrovna honící divoké prase, ke kterým se Leli přidá a utíká pryč, zanechávaje tam trabanta s jeho majitelem napospas.

PRACOVNÍ LIST 3 Film: Slavnosti sněženek Čas: 23:45-26:35, 27:18-27:46 Témata: Lexikologie, vlastní tvorba textu, vlastní tvorba textu na základě změny žánru RVP: ČJL-9-1-10, ČJL-9-3-04, ČJL-9-1-09, ČJL-9-1-03, ČJL-9-1-07 1. Vypište sem slova, která: a. pocházejí ze slovní zásoby řeznictví: plecko kýta – šunka žebra, žebírka – kapsa b. pocházejí z mysliveckého slangu: kaňour – divoký kanec bachyně – samice divokého prasete morda – tlama světla – oči barva – krev K částem těla prasete z řeznické slovní zásoby napište, co se z jaké části vyrábí, k těm z mysliveckého slangu, co znamenají ve spisovném jazyce. 2. … 3. …

PRACOVNÍ LIST 4 Film: Slavnosti sněženek Čas: 5:37-8:05 Témata: Interpretace promluv, syntéza více druhů umění, emoce RVP: ČJL-9-1-02 1. Co vše může být míněno prohlášením: „Vypustil jste nám duši.“? Jednak to mohl myslet doslova, tedy to, co se ve scéně stalo, kdy jim příslušník bezpečnosti vypustil duše u kola, aby nemohli pokračovat v jízdě v podnapilém stavu. Zároveň je však evidentní změna nálady opilých mužů, kteří se během několika vteřin z rozjařené nálady a zpěvu stali zamlklými, zaraženými pány. Tím se dá také obrazně (metaforicky) vyložit „vypuštěné duše“ – vypuštěné duše lidí – smutek. Čili „Vypustil jste nám duše.“ by mohlo znamenat – vzal jste nám zábavu, jsme kvůli vám nešťastní. 2. Čím vším je ve scéně vyjádřena změna nálady po tom, co jim byla četníkem vypuštěna kola? Nejprve: zpěv, smích, pomalá dramatická hudba, pohyb, jízda na kole Potom: ticho, smutné výrazy (jen Leli se stále směje), stojí na místě, pak pomalu, schlíple jdou, hraje dechová, smutná hudba. Komentář: to je jako návrat osleplých Bulharů do vlasti. 3. Jaké emoce ve vás scéna vyvolává? Lítost, smutek, pobavení…

PRACOVNÍ LIST 5 Film: Slavnosti sněženek Čas: 17:57-22:15 Témata: Hrabalovská poetika, atmosféra, vlastnosti postav, emoce RVP: FAV-9-1-14, ČJL-9-3-02, ČJL-9-1-01 1. Kolik lidí se objevilo na scéně u pole? Sedm (tři myslivci, žena na kole, Francová s dcerou a jejím dítětem) 2. Jak byly podtrženy změny atmosféry? Za pomocí hudby. Nejprve dramatická hudba, potom rychlá hudba pro podtržení groteskní situace (chytání prasete). 3. … 4. … 5. Jaké vlastnosti má? zapálený myslivec, nezodpovědný, unavený svojí rodinou 6. Jaký význam v poetice filmu má muž vyprávějící o pečení chleba? Vytvoření kontrastu mezi poetičnem situace, kdy nostalgicky vykládá o pečení chleba, zatímco s ostatními čeká na autobus, a komikou akční scény, kdy tři myslivci, z nich jeden na kole, běží za postřeleným prasetem a snaží se ho ulovit. 7. Proč myslivec po praseti nevystřelil znovu, když viděl, že běží dále? Protože za prasetem stály ženy, z bezpečnostních důvodů. 8. …

PRACOVNÍ LIST 6 Film: Slavnosti sněženek Čas: 24:31-26:36 Témata: Interpretace chování, vlastnosti postav, kultura (myslivost) RVP: ČJL-9-1-07, ČJL-9-1-04

1. Co znamená, když dá myslivec střelenému kusu do tlamy snítek? Tomuto aktu se říká poslední hryz, dává se spárkaté zvěři, měla by to být třívýhonková větvička. Nedává se šelmám. Je to jedna ze základních mysliveckých tradic. 2. Proč sňal z hlavy klobouk? Vyjádření úcty ke střelenému kusu. 3. Jakými vlastnostmi oplývá učitelka ve scéně? Zodpovědná, pohotová, pečlivá, hodná, sympatická 4. … 5. … 6. Všimněte si vzhledu učebny a pomůcek. Co vidíte? 7. Jak myslíte, že se pracuje se živými zvířaty ve filmu? Jak byste postupovali vy na místě režiséra filmu? Ve dvojicích vytvořte plán. Vzpomínky na divočáka z natáčení filmu z knihy Slavnosti sněženek autora Bronislava Kuby: Jiří Menzel (režisér): „Ten divočák nebyl vůbec vychovaný. Slíbili mi vycvičeného divočáka, ale přivezli takového, který si dělal, co chtěl. Natáčení bylo krušné. Když jsem podepisoval rozpočet filmu, tak jsem zjistil, že onen divočák má větší honorář než pan Hrušínský.“31 Hana Hanušová (pomocná režisérka): „Bylo těžké to natočit, prase běželo uprostřed silnice a jeho majitel po straně. Jenže prase mělo tendenci vždy běžet k němu. To natáčení se opakovalo vícekrát.“32

31

KUBA, Bronislav. Slavnosti sněženek: lidské osudy a odhalená tajemství v Hrabalově Kersku. 1. vyd. Kersko: B. Kuba, 2014. ISBN 978-80-260-5646-1, s.145. 32 Tamtéž, s.171.

Jiří Macák (kameraman): „Divočák se myslím jmenoval Ferda. Natáčeli jsme takovýto záběr: běží po ulici, zahne a vbíhá do školní budovy. Ačkoliv vždy ochotně spolupracoval a vždy běhal, jak jsme potřebovali, v tomto případě zklamal. Po ulici sice běžel, ale nezahnul do dveří školy, jak měl, ač ho tam majitel lákal, ale běžel dál. Byl však dostižen a přiveden zpět, a to až od vzdáleného prasečince, kde chtěl zřejmě navštívit místní prasničky. Udělal to tak třikrát, museli jsme tedy situaci řešit jinak. Na podvozek z dětského kočárku byl připevněn vycpaný kanec s tím, že bude vtažen pomocí provazu do školních dveří. Podvozek měl být skrytý před zrakem diváka hradbou z květin, které byly urychleně vysazeny. Když už byla příprava záběru hotova, zkusili jsme ještě jednou natočit záběr s živým Ferdou. Ten dal tentokrát přednost povinnosti a k radosti všech zúčastněných poslechl pana režiséra a do školy vběhl.“33

33

Tamtéž, s. 157.

Pracovní listy a cíle jejich využití. Ostře sledované vlaky

Recommend Documents