pracovní list studenta Acidobazické rovnováhy
Odměrná analýza – acidobazická titrace Martin Krejčí
Výstup RVP:
experiment umožňuje žákům pochopit chování slabých protolytů (kyselin a zásad) ve vodných roztocích; žáci se detailněji seznámí s pH-metrickou detekcí bodu ekvivalence jako jednou se základních instrumentálních technik kvantitativní odměrné analýzy, během výpočtové části se žáci naučí základním vztahům výpočtů pH slabých protolytů, tlumivých roztoků, osvojí si termíny konstanta acidity či bazicity a pochopí jejich význam pro posouzení chování slabých protolytů ve vodných roztocích; dle použitého protolytu, případně jeho koncentrace či koncentrace odměrného roztoku, titrační křivka variuje a při interpretaci si žák osvojuje podstatná fakta o vlivu koncentrace roztoků na průběh stanovení. Žáci se seznámí s aparaturou pro titraci a principem titrační techniky jako metody odměrné analýzy Klíčová slova: Alkalimetrie, slabá kyselina, konstanta acidity, stupeň disociace, silná zásada, pH, bod ekvivalence, titrační křivka
Chemie Kvinta
úloha
5
Laboratorní práce Doba na přípravu: 20 min Doba na realizaci: 30–35 min Doba na zprac. dat: 30–35 min Obtížnost: střední
Alkalimetrická titrace slabé kyseliny (CH3COOH) silnou zásadou (NaOH) s pH-metrickou detekcí bodu ekvivalence Ůkol pH-metrické stanovení kyseliny octové CH3COOH odměrným roztokem hydroxidu sodného NaOH. Cíl – Pomocí přesné odměrné analytické metody s instrumentální detekcí bodu ekvivalence stanovit přesnou molární koncentraci vodného roztoku kyseliny octové (CH3COOH). – Z naměřených měnících se hodnot pH v důsledku přidaného objemu odměrného roztoku silné zásady (NaOH) v průběhu stanovení sestavit titrační křivku zobrazující průběh titrace. – Povšimnout si tvaru a interpretovat rozdíly mezi titračními křivkami při stejném typu titrace, ale s jinými koncentracemi jak kyseliny octové (CH3COOH), tak i případně s rozdílnou koncentrací odměrného roztoku hydroxidu sodného (NaOH). – Grafické zpracování a analýza titračních křivek (detekce bodu ekvivalence). – Využití první a druhé derivace při znázornění a detekci bodu ekvivalence. – Výpočet přesné molární koncentrace kyseliny octové (CH3COOH) na základě objemu odměrného roztoku NaOH zjištěného při titraci. – Použití acidobazických indikátorů jako způsobu pro vizuální detekci bodu ekvivalence. Funkční oblast indikátoru (oblasti barevných přechodů jednotlivých strukturních forem indikátorů jako funkce pH vodných roztoků kyselin a zásad). – Seznámit se s aparaturou pro provádění odměrné analýzy titrační technikou. Teoretický (viz acidobazické rovnováhy) úvod Pomůcky Přístrojové vybavení: datalogger LABQUEST, počítač s nainstalovaným programem Logger Pro, pH-elektroda Vernier, magnetická míchačka + magnetické míchadlo Laboratorní technika: laboratorní stojan, držák na byrety, byreta (V = 50 ml), odměrná pipeta (V = 1 ml, 10 ml, 50 ml), titrační baňka (V = 250 ml), odměrná baňka (V = 100 ml, V = 250 ml), držák pH elektrody (není podmínkou), střička, pipetovací balonek Chemikálie: roztok kyseliny chlorovodíkové HCl(aq) c ≈ 0,1 mol·L-1, odměrný roztok hydroxidu sodného NaOH(aq) c = 0,1 mol·L-1 pozn.: Pro dosažení vyšší přesnosti stanovení je nezbytností standardizace odměrného roztoku NaOH. 39
Chemie
pracovní list studenta Odměrná analýza – acidobazická titrace
úloha
5
Informace o nebezpečnosti použitých chemikálií CH3COOH: H-věty H314 Způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí. H226 Hořlavá kapalina a páry. R-věty R10 Hořlavý. R35 Způsobuje těžké poleptání S-věty S1/2 Uchovávejte uzamčené a mimo dosah dětí. S23 Nevdechujte plyny/dýmy/páry/aerosoly (příslušný výraz specifikuje výrobce). S26 Při zasažení očí okamžitě důkladně vypláchněte vodou a vyhledejte lékařskou pomoc. S45 V případě nehody nebo necítíte-li se dobře, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc (je-li možno, ukažte toto označení) NaOH: H-věty H314 Způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí. R-věty R35 Způsobuje těžké poleptání. S-věty S1/2 Uchovávejte uzamčené a mimo dosah dětí. S26 Při zasažení očí okamžitě důkladně vypláchněte vodou a vyhledejte lékařskou pomoc. S37/39 Používejte vhodné ochranné rukavice a ochranné brýle nebo obličejový štít. S45 V případě nehody nebo necítíte-li se dobře, odměrná okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc pipeta (je-li možno, ukažte toto označení).
40
Postup 1 Do čisté titrační baňky (250 ml) odpipetujeme odměrnou pipetou 10 ml roztoku kyseliny octové CH3COOH(aq) o přibližné koncentraci práce 0,1 mol·L-1 (obr. 1), následně přidáme 50 ml destilované vody, aby byla měřící část pH-elektrody celá ponořena do stanovovaného roztoku. K roztoku CH3COOH(aq) lze přidat 3 kapky zvoleného acidobazického indikátoru (fenolftalein, bromthymolová modř apod.) Pozn.: obr. 1 Pro práci s acidobazickými indikátory je lepší provést samostatný experiment v rámci jiného laboratorního cvičení, s širší škálou acidobazických indikátorů. 2 Sestavíme aparaturu pro titraci (obr. 2 a 3). 3 Přes filtrační nálevku naplníme byretu odměrným roztokem NaOH(aq) c = 0,1 mol·L-1 Před vlastním plněním je třeba byretu pečlivě propláchnout destilovanou vodou a následně zbytek vody spláchnout malým množstvím připraveného odměrného roztoku (cíl – minimalizace chyby stanovení způsobené pozměněním koncentrace odměrného roztoku destilovanou vodou pocházející z počátečního výplachu byrety). 4 Meniskus, vytvořený hladinou odměrného roztoku, nastavíme na nulovou hodnotu odpuštěním přebytečného množství odměrného roztoku. obr. 2 5 Do titrační baňky s analyzovaným roztokem kyseliny octové vložíme magnetické míchadlo. 6 Do držáku na elektrodu upneme pH elektrodu (není podmínkou), elektroda může být umístěna i volně, potom dbáme na to, aby míchadlo zbytečně nenaráželo do měřící části pH-elektrody. 7 pH metrickou elektrodu je nezbytné před experimentem kalibrovat. Kalibraci provádíme dvoubodově za pomoci roztoků pufrů o definovaném pH (při dvoubodové kalibraci používáme roztoky o pH = 4 a o pH = 7. (místo pufru o pH = 4 lze použít i roztok o pH = 10). obr. 3
obr.č
pracovní list studenta Odměrná analýza – acidobazická titrace
Chemie úloha
5
8 Nyní je nezbytné nastavit režim měření v programu LoggerPro pro sběr dat. V rozbalovacím seznamu Experiment zvolíme nabídku Sběr dat, po které se nám objeví dialogové okno pro nastavení (obr. 4). Zde nastavíme variantu Události se vstupy (obr. 5). Následně doplníme informace o názvu sloupce, značce a jednotce manuálně zadávané veličiny (obr. 6). Potvrzením Hotovo máme základní nastavení režimu měření a můžeme přistoupit k vlastní realizaci měření. Lze překontrolovat nastavení grafu, hlavně měřítko os nebo formát zobrazovaných bodů apod. Není to však nezbytné, poněvadž s tímto nastavením lze pracovat i po sběru dat, ve fázi zpracování naměřených hodnot. (viz kapitola zpracování dat) obr. 4
obr. 4
obr. 5
obr. 5
obr. 6
obr. 6
9 S takto připravenou aparaturou můžeme začít vlastní titraci. pH-elektrodu ponoříme do analyzovaného roztoku. Otáčky magnetické míchačky nastavíme tak, aby se analyzovaný vzorek nerozstřikoval po stěnách titrační baňky (nežádoucí zkreslení výsledků měření). Vlastní měření zahájíme příkazem Sběr dat (zelená šipka na monitoru). Současně se zahájením sběru dat se vedle zelené šipky objeví symbol modrého kroužku Zachovat využívaný k manuálnímu zadávání objemu přidaného odměrného roztoku. Během titrace volíme objem odměrného roztoku dle potřeby tak, abychom získali dostatečné množství hodnot pro vykreslení titrační křivky. Jako ideální se jeví objemy v intervalu 1 – 2 ml (závisí na koncentrovanosti roztoků). Po každém přídavku je nezbytné počkat, až se na měřícím přístroji nová hodnota změněného pH ustálí. Následně za pomoci tlačítka Zachovat potvrdíme naměřenou hodnotu a manuálně zadáme objem a potvrdíme tlačítkem OK. Celou operaci opakujeme tak, abychom získali dostatek hodnot, a to jak před bodem ekvivalence, tak i za ním, aby výsledná titrační křivka byla úplná, s dobře patrnými body zlomu v celém svém průběhu. 10 Po naměření dostatečného počtu hodnot ukončíme sběr dat tlačítkem Ukončit. Zpracování 1 Na následujícím obrázku je zobrazen graf zobrazující průběh titrace. Z takto naměřených hodnot již lze odečíst V(OH)- v bodě ekvivalence. Nejprve klikneme na tlačítko Odedat čet hodnot na základní liště a v rozbalovacím seznamu Analýza zatrhneme nabídku Interpolace, která nám zajistí dopočítávání hodnot i mimo hodnot naměřených dataloggerem.
41
Chemie
informace pro učitele Odměrná analýza – acidobazická titrace
úloha
5
14 Objem (OH): 10,515890031 pH: 8,358
13 12 11 10 9 8 pH
7 6 5 4 3 2 1 0 0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
Objem (OH) (ml)
2 Pro vlastní identifikaci bodu ekvivalence potom můžeme volit jednu z následujících technik:
Identifikace bodu ekvivalence metodou oskulačních kružnic
Identifikace bodu ekvivalence metodou tečen
3 V programu LoggerPro je možno identifikovat bod ekvivalence metodou první nebo druhé derivace pH v závislosti na změně V(OH)-. Realizace je nutná následujícím postupem: nejprve v nabídce Data navolíme možnost Nový dopočítávaný sloupec. Objeví se dialogové okno pro nový dopočítávaný sloupec (obr. 7). Vyplníme okno Název, Značka a na závěr vybereme z nabídky funkci, kde volíme v seznamu calculus (matematické funkce) (obr. 8) a v nich derivace (obr. 9). V tabulce se nám objeví nový sloupec s hodnotami první derivace. Současně lze vykreslit graf zobrazující průběh funkce. Bod ekvivalence se nachází v maximu křivky. Stejným způsobem lze provést i druhou derivaci pH v závislosti na změně V(OH)-.
42
obr. 7
obr. 8
Chemie
informace pro učitele Odměrná analýza – acidobazická titrace
úloha
5
4 Na následujících obrázcích lze vidět výdpH s vyznačesledné grafy derivací dV(OH − ) nými body ekvivalence pro graf první i druhé derivace pH. d 2 pH dV 2 − Pokud se podíváme na grafy(OH1.) i 2. derivace pH, je vidět proložení částí grafu křivkou u 1. d a přímkou u 2. d. Touto technikou doNaCl(aq) + H 2O(aq) NaOHinformaci stáváme o q)objemu odměrného (a q) + HC l(a roztoku NaOH v bodě ekvivalence. – (OH) (aq) + H 3 O +(aq)
2H2O(l)
obr. 9
5 Objem (OH): 10,507723411 ml 1. derivace: 2,9040 1. derivace: 2,8886
n(H O +) = n(OH –4)
c
c (OH – ) ⋅ V (OH – ) = c ( H O + ) ⋅ V ( H O + )
3
3
3
=
+
( H 3O )
c ( OH – ) ⋅ V( OH – ) V( H O + ) 3
1. derivace
3
V ( HCl )35% = 2
c HCl ⋅ V HCl ⋅ M HCl w( HCl )35% ⋅ ρ ( HCl )35%
Automaticky proložit 0,1⋅ 0,křivku 1⋅ 36pro: , 45 1 I 1. derivace VMěření = 0,89 mL ≈ 0, 9 mL ( HCl )35 % = 0,35 ⋅1,17
1
Automaticky proložit křivku pro: Měření 1 I 1. derivace
0 0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
Objem (OH) (ml)
Objem (OH): 10,480491046 ml 2. derivace: 1,2877 2. derivace: -1,4540 2. derivace: 0,0013618
0,5
2. derivace
Proložení přímky pro: Měření 1 I 2. derivace
0,0
Automaticky proložit křivku pro: Měření 1 I 2. derivace Automaticky proložit křivku pro: Měření 1 I 2. derivace
-0,5
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
Objem (OH) (ml)
43
Chemie
informace pro učitele Odměrná analýza – acidobazická titrace
úloha
5
Výsledky objemů NaOH v bodě ekvivalence: V1(OH)-ekv .= 10,52 ml , V2(OH)-ekv. = 10,51 ml, V3(OH)-ekv. = 10,48 ml pH bodu ekvivalence bylo odečteno jako 8,39. pHekv v bazické oblasti je pro titraci slabé kyseliny silnou zásadou charakteristická, protože se tvoří hydrolyzovatelná sůl – octan sodný (CH3COONa), z které octanový anion podléhá hydrolýze a do roztoku se při ní generují (OH)- ionty, které posouvají hodnotu pH do bazické oblasti. Výpočty 1. Přesná koncentrace CH3COOH(aq) Z chemické rovnice je zřejmé, že chemická reakce probíhá při jednotkové stechiometrii. CH 3CH COONa NaOH (aq) +H 2O ( aq) +CH 3 COOH (aq) NaOH 3 COONa(aq) +H 2O ( aq) +CH 3 COOH (aq) – (aq) + CH 3 COONa(aq) +H 2O NaOH ( aq) +CH 3 COOH 2H2 O (OH) – + CH COONa +H O ( aq) +(H 3 O) ( aq) NaOH +CH COOH 2H2 O( aq) (OH) +(H NaOH(aq) +CH COOH 3 ( aq) 3 O) ( aq) CH3 3 COONa ( aq) ( aq) +H2 2O (aq) 3 ( aq) – + CH COONa +H O NaOH ( aq) +CH(OH) COOH 3 (aq) 2 2H O 3 (aq) 2 ( aq) +(H 3 O) ( aq)
2H O
(OH) –– +(H O) ++
2H22 OCH COOH – titrovaný (OH) O)(aq) – (aq) Znamená to, že v bodě ekvivalence se++(H rovnají množství (aq) 2H −látková (OH) +(H O)3n3+aq) n (aq) 3 (aq) 2O ( aq) ( OH n) (H n O ) 3= + ( = − ( ) OH ( ) H O roztok a NaOH(aq) – odměrný roztok. Platí tedy následující relace: − + = n ( OH +O ) − ) − nn( H( Hn ) O ) = + c(= OH c) ⋅ V−( OH − ( ) ( H O OH ) ⋅− V( OH ) + = n n − − + O=+ n n n n ( ) = OH ( ) H − ) ( OH n ( H O+()H =O( H3)c3 O( OH) −)( OH ⋅ V()OH ) + n CH3 COOH = n= (H O ) + n n ( HV ) − CH= COOH + += − ⋅ − nn( n c V c ⋅ 3 − − ) + ( OHc ) ⋅ −O)V( OH ) = ( OH )( OH O 3 O ) = n ( OH+ ) ( OH ) ) nHCH( HO(3HCOOH 3 (H O ) 3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
n CH = = n( HnO+ ) + nn3CHCOOH = (molární n( H( H3 OO+) ) koncentrace c = 0,1 mol·L-1 a obpři charakteristikách odměrného roztoku NaOH 3 COOH CH COOH 3 3 jem V(OH)- odečtený z grafů v bodě ekvivalence V(OH)- ekv. = 10,51 ml) lze snadno určit látkové + množství n(H3ONaOH ) oxoniového kationtu. CH 3 COONa(aq) +H 2O ( aq) +CH 3 COOH (aq) =COONa n(H3O+⋅)10 . Lze tedy spočítat počáteční V bodě ekvivalence pT musí platit relace: n − −3 +H 3 CH NaOH ( aq) +CH (CH (aq)mol 2O 3+COOH)=3− n 3 COOH ,1 10 ⋅,10 (aq) n+()H =O +–(0aq) =⋅+(H 0,1,51 ⋅310 51 ⋅ 1013, 051 = 1, 051 10−3 mol 2H2⋅O O) koncentraci c(CH3COOH) (H3O(OH) ) ( aq) 3 −3 −3 – ,1 ⋅ 10, 51⋅ 10 n(H O(OH) mol 2H2 O + +(H 3 O) +(aq) = 1, 051⋅ 10 ) = 0( aq) 3 3
−3 −3 −3 n(CH n + = 0,1COOH ⋅ 10),51⋅ 10 =⋅ 10 1, 051 ⋅ 10 mol 1, 051 −3 − , 051⋅ 10 1 c(CH3cCOOH(H3)O=) =n3n( H(CHO3+COOH = )n( OH = 0 , 1051 ⋅ L −1⋅ L −1 ) )= − −mol 3 3 3 mol − 3 = = 0,1051 − − 3 − 3 COOH (CH ) 10 ⋅ 10 −051 3 nn(3H O +n+)V(CH= 0 , 1 ⋅ 10 , 51 ⋅ 10 = 1 , ⋅ 10 mol CH COOH ( ) − + ⋅ 1 , 051 10 = 0 , 1 ⋅ 10 , 51 ⋅ 10 = 1 , 051 ⋅ 10 mol 3V = n) ( OH ) ⋅ 10 3 COOH 3 O ) n ( H(CH O) 3)COOH H =c − ⋅ V −3 − = 0,1051 mol ⋅ L −1 c(CH3 COOH ) (= 3 n ( H O+ ) = ( OH ) ⋅ 10 ( OH − )3 Vn COOH (CH ) 110 , 051 ⋅ 10 3 COOH ) (CH − ⋅ V − c(CH3 COOH ) = n ( H O3 + ) = c= = 0,1051 mol ⋅ L −1 ( OH ) ( OH −)3 V (nCHn3 COOH ) = 10 ⋅ 10 −33 + n 1, 051 ) ⋅ 10 COOH ) n(CH 051 ⋅ 10⋅ −M 33COOH CH (CH ) = (⋅H1 V,O+CH 3cCOOH = mol == 0M ,1051 ⋅ ⋅LL−−11 CH3 COOH CH COOH 2. Příprava roztokůccpro realizaci experimentu 3 COOH 30 n = n COOH (CH ) c ⋅ V ⋅ = = mol , 1051 −COOH 33 CH COOH CH CH COOH (CH ) ( ) H O CH COOH V3 3(COOH = − 3 3 3 3 CH COOH )99% VV(CH 10 =w) ) odměrného 10⋅ 10 ⋅⋅10 )(99CH r (⋅CHMroztoku 3 COOHpřípravu COOH a) Výpočet navážky NaOHV3 (s)(CHpro c3 COOH ⋅ V CH % 3CH COOH (CH3COOH )993%COOH )99% NaOH(aq) o koncentraci COOH 3 COOHw CH COOH CH33 COOH ( )99% ⋅ 3r (CH )99% 3 V = (CH 3COOH )99% 0,1 mol·L-1 a objemu 250 ml r (CH3⋅COOH cw ⋅)99V%CH3⋅COOH M CH )993%COOH 3 COOH CH(3CH COOH V (CH 3COOH )99m% NaOH = = cNaOH . VNaOH . MNaOH w(CH3COOH)99% ⋅ r (CH3COOH)99% 0,1 ⋅ 00c,,11 ⋅⋅ 060,1,05 ⋅,05 ⋅ 60= V (HC 3VCOOH )99% = = cCHCH3COOH 57 mL 0⋅ ⋅,M 6≈M mL COOH ⋅V0V,CH Po dosazení: =CH30COOH , 57−≈mL 0CH ,CH 63mL 3 COOH 3 COOH 3 COOH −3 3 VV(CH (COOH HC 3 COOH )990% ,1= 0 , 99 ⋅ 1 , 07 ) = ⋅ 0 , 1 ⋅ 60 , 05 n = 0 , 1 ⋅ 10 , 51 ⋅ 10 = 1 , 051 ⋅ 10 mol 3 99 % + 0 , 99 ⋅ 1 , 07 CH COOH ( ) 33 O 99 % ( H ) . . w ⋅ r =mL 1g ≈ 0CH V (HC 3 COOH )99% m=NaOH = 0,1 w(0,25 = 40 0,)57 ,6 mL CH ))% 33 COOH (−CH )99%%⋅ 10⋅ −3r(mol (CH3COOH 3 COOH99 3 COOH99 n(H O + ) = 0,10⋅010 99% 07 ,1, 99 ⋅,051 ,⋅11⋅⋅,10 60 ,05= 1, 051 3 V (HC 3 COOH )99% = = 0, 57 mL ≈ 0,6 mL 0NaOH , 99 ⋅ 11,07 (pozn: Vzhledem k nežádoucím reakcím vzdušným CO2 je doporučeno před stanoven(CH3 COOH ,se 051 ⋅ 10−3 ) c = = = 0,1051 mol ⋅ L −1 CH COOH ( ) ním standardizovat odměrný roztok.) −−33 3 nV(CH3 COOH ) 1, 051 ⋅ 10 ⋅ 10 00,1,)1⋅=⋅00,1,110 ⋅ 60 ,05 c(CH3 COOH ) = (CH3 COOH = 0,1051 mol ⋅ L −1 ⋅ 60 ,05 −3 VV(HC 3 COOH )99V%(CH3= = 00, 57 10 ⋅ 10 = = , 57mL mL≈≈00,6,6mL mL HC 3 COOH )99% COOH )0 , 99 ⋅ 1,07 b) Výpočet V(CH3COOH), (který je třeba odpipetovat 0, 99 ⋅ 1,07 ze zásobní lahve pro přípravu roztoku o přibližné koncentraci 0,1 mol·L-1 a objemu 100 ml. cCH COOH ⋅ V CH3COOH ⋅ M CH3COOH V (CH 3COOH )99% = c 3 ⋅ V 3COOH ⋅ M CH3COOH CHw ⋅ r (CH 3 COOH (CH3COOH)CH 3 COOH )99% 99% V (CH 3COOH )99% = w(CH3COOH)99% ⋅ r (CH3COOH)99% 3
3
3
3
3
3
Po dosazení:
44
0,1 ⋅ 0,1 ⋅ 60 ,05 V (HC 3 COOH )99% = = 0, 57 mL ≈ 0,6 mL 0,10⋅,099 ,1 ⋅ 60 ,05 1,07 V (HC 3 COOH )99% = = 0, 57 mL ≈ 0,6 mL 0, 99 ⋅ 1,07
informace pro učitele Odměrná analýza – acidobazická titrace
Chemie úloha
5
Interpretace Titrační křivka titrace slabé kyseliny silnou zásadou má charakteristický tvar s mnohem titrační „mělčím“ bodem zlomu, než je charakteristické pro titrace silných kyselin stejnou bází. Tykřivky pickým znakem je posun pH bodu ekvivalence do bazické oblasti, který je vyvolán hydrolýzou anionu pocházejícího ze slabé kyseliny. Rozpětí hodnot pH pro dosažení bodu ekvivalence je mnohem užší než u titrací silných kyselin silnými zásadami. Zajímavý a charakteristický je počátek titrace, kdy s prvními přídavky odměrného roztoku silné zásady se prvotně celkem výrazně mění i aktuální hodnota pH, která však vzápětí začne setrvávat téměř na stejné hodnotě. V tomto úseku titrační křivky, či v tomto stádiu titrace, se v titrované soustavě nachází soustava tvořená jak slabou kyselinou, tak i její konjugovanou zásadou. Takové soustavy označujeme za ústojné roztoky (syn. tlumivé roztoky či pufry). Významným bodem na titrační křivce je okamžik, kdy je slabá kyselina vytitrována právě z 50 %. Hodnota pH tohoto okamžiku se shoduje s pKHA (konstantou acidity) titrované slabé kyseliny. Je velmi prospěšné srovnat průběh titrační křivky s průběhy titrací stejné slabé kyseliny při jiných koncentracích, případně s titracemi jiných slabých kyselin.
45
