Pracovní list 6 – Komunikace v uměleckých textech Předmět – ročník: Název aktivity: Procvičovaná látka: Mezipředmětové vztahy: Cíl aktivity: Forma práce: Časová dotace: Pomůcky: Zpracovala:
CSJ – 1. ročník Práce s textem – Komunikace v uměleckých textech Seznámení s pojmy v oblasti umělecké komunikace a jejich příklady – vztah autor – čtenář – postava, komunikace v dramatu, poezii, próze a její specifika Člověk a jeho okolí, komunikace, mezilidské vztahy Pochopení pojmů autorský subjekt, objektivita/ subjektivita vypravování, přímá řeč, zabarvená slova, er-forma, ich-forma výklad/rozbor textů 1 vyučovací hodina Kopie textů Interaktivní tabule Mgr. Lucie Šafránková
Příprava: projekce textů na tabuli kopie textů Metodické instrukce: -seznámit žáky se základními pojmy probírané látky – objasnit zvláštnosti komunikace v uměleckých textech - objasnit základní pojmy Teoretická část: Komunikace v uměleckém textu = vztah autor – vypravěč – postava – čtenář - autor se snaží komunikovat se čtenářem prostřednictvím postav, jejich promluvy a jednání, prostřednictvím popisů. úvah apod. – cíl – přenést subjektivní/estetickou informaci = autorův vlastní pohled na svět poezie – informace zprostředkovaná pomocí verše, autor často používá zvláštní slovosled, speciální slovní zásobu próza – autor komunikuje prostřednictvím postav – vypravěče volí a/ ich-formu (já) – vypráví v 1.osobě jedn. čísla b/ er-formu (on) – vypráví ve 3.osobě jedn.čísla >>>ich-forma působí subjektivně – jakoby autor mluvil sám za sebe
er-forma působí objektivně – autor je neutrální, má odstup drama – divadelní hra – je určena ke hraní na jevišti a autor/herec může komunikovat i neverbálně – beze slov – pomocí jednání, gest, mimiky - k přímému sdělování informací dochází pomocí přímé řeči postav - někteří autoři také oslovují čtenáře - více se lze dočíst rovněž z tzv. expresivních – citově zabarvených slov – autor v nich projevuje svůj osobní názor Praktická část: MR. SHERLOCK HOLMES Mr. Sherlock Holmes, který obyčejně ráno pozdě vstával mimo ony nikoliv řídké příležitosti, kdy probděl celou noc, seděl právě u stolu, na němž se snídávalo. Já stál na koberci před krbem, i vzal jsem do ruky hůl, kterouž jakýsi návštěvník večer před tím u nás zanechal. Byla to pěkná hůl ze silného dřeva, bambulovitě nahoře zakončená - hůl z druhů těch, jimž se říká "policejní právo". Těsně pod hlavicí hole byl stříbrný kroužek asi na palec zšíří. Slova "Jakubu Mortimeru M. R. P. P. věnováno od jeho přátel z C. C. H." byla vyryta na kroužku tom, a kromě nich i datum "1884". Hůl byla podobná oněm, jakéž staromódní domácí lékaři nosívali - důstojná, pevná a vzbuzovala pocit bezpečnosti. "Nuže, Watsone, co chcete počíti s tím?" Holmes seděl zády obrácen ke mně, a já mu nedal ničím najevo, čím se zabývám. "Jak jste věděl, co činím? Zdá se mi, že máte oči nazad hlavy." "Mám však dobře hlazenou stříbrnou konvici kávovou před očima." A.C. Doyle – Pes baskervilský 1. Jakou komunikační formu autor volí? Kde se forma mění a kdo je jejím vypravěčem? 2. Co můžete říci o komunikaci mezi dvěma postavami v ukázce – Holmesovi a Watsonovi? Jak blízcí si jsou, jak se oslovují a jak to na čtenáře působí? 3. Najděte v ukázce příklady přímé řeči a všimněte si, jak je oddělena od ostatního textu. 4. O jaké vlastnosti Sherlocka Holmese svědčí rozhovor postav? 5. Charakterizujte jazyk, kterým postavy mluví, najděte zastaralé tvary a výrazy.
Ověření znalostí - evaluace: Práce s textem č.1: Jak vlastně válka vůbec vzniká? "Většinou tak, že jedna země druhou těžce urazí," odpovídá Albert poněkud profesorálně. Ale Tjaden dělá, jako by měl dlouhé vedení: "Jedna země? To mi nejde na rozum. Kopec v Německu přece nemůže urazit kopec ve Francii? Nebo nějaká řeka nebo les nebo žitné pole?" "Jseš opravdu takový pitomec," vrčí Kropp, "nebo to na nás jen hraješ? Tak jsem to přece nemyslel. Jeden národ urazí druhý -" "V tom případě tady nemám co pohledávat," odpovídá Tjaden. "Já se necítím uražený." "Tobě taky něco vysvětlovat," zlobí se Albert, "ale vesnických chrapounů, jako jsi ty, se to netýká." "Tím spíše teda můžu jít domů," trvá na svém Tjaden a všechno se směje.
Za minutu se ve dveřích objevuje sestra. Ve svém bílém a černém oděvu vypadá jako pěkný exemplář toho, co se dává na konvici, aby káva nevystydla. *** Padl v říjnu 1918, v den, jenž byl na celém bojišti tak tichý, že se zpráva vrchního velitelství omezila na větu: Na západní frontě byl klid. Klesl tváří k zemi a ležel, jako by spal. Když ho obrátili, bylo vidět, že se nemohl dlouho trápit - výraz jeho obličeje byl tak klidný a vyrovnaný, až se zdálo, jako by byl málem spokojený, že to vzalo takový konec. E.M. Remarque – Na západní frontě klid 1. Pojmenujte vypravěčské formy – proč se asi ke konci mění? 2. Kde se objevují výrazy běžné mluvy, s jakým záměrem? Najděte příklady. 3. Jaké je téma rozhovoru v prvním odstavci, dojdou postavy k nějakému závěru. 4. Pokuste se charakterizovat jednu z postav rozhovoru podle stylu mluvy. 5. Text pojednává o vojácích z první světové války. Vysvětlete, proč se po prohlášení Tjadena, že tedy může jít domů, všichni smějí. Objasněte na základě tohoto zjištění, co to znamená, když něco vyplývá z kontextu.
Práce s textem č.2:
(Vejde Helena Gloryová. Marius odejde.) DOMIN (vstane): Račte. HELENA: Pan centrální ředitel Domin? DOMIN: Prosím. HELENA: Jdu k vám DOMIN: - s lístkem prezidenta Gloryho. To stačí. HELENA: Prezident Glory je můj otec. Jsem Helena Gloryová. DOMIN: Slečno Gloryová, je pro nás neobyčejnou ctí, že - že HELENA: - že vám nemůžeme ukázat dveře. DOMIN: - že smíme pozdravit dceru velkého prezidenta. Prosím posaďte se. Sullo, můžete odejít. K. Čapek – R.U.R. 1. O jaký útvar se jedná a z čeho tak usuzujete? Co je to replika? 2. Co ještě se kromě mluvy z ukázky dozvídáme? Doložte na příkladu. 3. Zaměřte se na dvě hlavní postavy ukázky a pokuste se na základě promluvy charakterizovat jejich postavení. 4. Jaké je nejspíš postavení Sully, o níž je zmínka v poslední větě?
5. Jakým způsobem se chová Domin, co z toho vyvodíme? Práce s textem č. 3: Byl opět večer - první máj večerní máj - byl lásky čas; hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj. O lásce šeptal tichý mech, květoucí strom lhal lásky žel, svou lásku slavík růži pěl, růžinu jevil vonný vzdech. Jezero hladké v křovích stinných zvučelo temně tajný bol, břeh je objímal kol a kol, co sestru brat ve hrách dětinných. v smutném zraku mém dvě vřelé slzy stály, co jiskry v jezeru, po mé si tváři hrály; neb můj též krásný věk, dětinství mého věk daleko odnesl divoký času vztek. Dalekoť jeho sen, umrlý jako stín, obraz co bílých měst u vody stopen klín, takť jako zemřelých myšlenka poslední, tak jako jméno jich, pradávných bojů hluk, dávná severní zář, vyhaslé světlo s ní, zbortěné harfy tón, ztrhané strůny zvuk, zašlého věku děj, umřelé hvězdy svit, zašlé bludice pouť, mrtvé milenky cit, zapomenutý hrob, věčnosti skleslý byt, vyhasl ohně kouř, slitého zvonu hlas, mrtvé labutě zpěv, ztracený lidstva ráj, to dětinský můj věk. K.H. Mácha – Máj 1. Najděte prostředky typické pro komunikaci v poezii – rým, obrácený pořádek slov, metaforu, personifikaci. 2. Najděte v ukázce pasáž/e, kde vystupuje vypravěč. 3. Jakým dojmem text působí a co se dozvídáme o krajiny v první sloce. 4. Najděte doklady subjektivního vyjádření básníka, kde projevuje svůj názor? 5. Co je zvláštního na spojení „mrtvé milenky cit“? 6. Kterým výrazům v textu nerozumíte – pokuste se objasnit z kontextu jejich význam.
Zdroje: ČECHOVÁ, Marie. Český jazyk pro 1. ročník středních odborných škol. 1. vyd. Praha: SPN pedagogické nakladatelství, 2000, 173 s. ISBN 80-723-5132-X.
[online]. [cit. 2012-08-07]. Dostupné z: www.cesky-jazyk.cz/citanka
